Novinky z PřF a UP

Bezplatný cykloservis, jízdy v elektromobilu, bazar, konference o udržitelném stravování i přednášky – to vše čeká studenty, zaměstnance i veřejnost během Evropského týdne udržitelného rozvoje na UP. Od 22. září do 3. října propojí univerzitní komunitu téma odpovědnosti k životnímu prostředí i k sobě navzájem. Program týdne udržitelnosti, který pořádá Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami a jejich ambasadory udržitelného rozvoje, doplní také kurzy první pomoci či jóga.

Týden odstartuje Mezinárodní den bez aut, který v celém světě připadá na 22. září a je součástí kampaně Evropský týden mobility. Na Zbrojnici, u přírodovědecké fakulty i na náměstí Republiky bude připraven bohatý program – od bezplatného cykloservisu přes ukázku sdílených kol a elektroaut až po interaktivní stanoviště, soutěže a diskuze o dopravě ve městě. Den má upozornit na rostoucí problémy spojené s automobilovou dopravou a zároveň ukázat dostupné alternativy, jak se po Olomouci pohybovat udržitelně a zdravěji.

„Evropský týden udržitelného rozvoje na Univerzitě Palackého není jen jednorázovou akcí, ale hlavně připomínkou dlouhodobého závazku univerzity k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí i společnosti.“ Miroslava Zavadil

Od bazaru přes vědu a zdraví až po jógu

Po dni bez aut bude následovat Bazar UP, který proběhne 23. září jako součást festivalu MEET UP. Studenti i zaměstnanci mohou přinést a vyměnit oblečení, knihy, nádobí nebo další funkční předměty, čímž dají věcem druhý život a ušetří tak přírodu i vlastní peněženku. O den později se v Čechových sadech uskuteční workshop „První pomoc máte ve svých rukou“ pořádaný fakultou zdravotnických věd, kde si zájemci vyzkouší resuscitaci, práci s defibrilátorem i sestavení ekologické lékárničky. Ve stejný den proběhne v Konviktu konference „Jíme lokálně, myslíme globálně“, která se zaměří na udržitelné stravování ve školních jídelnách a představí příklady dobré praxe i ochutnávky z regionálních surovin.

Další dny přinesou swap oblečení s workshopem upcyklace na cyrilometodějské teologické fakultě, cyklovýlet na Velký Kosíř organizovaný fakultou tělesné kultury či odbornou přednášku o ukládání uhlíku do půdy v rámci projektu Carbon Overseer. V Divadle na cucky zazní 30. září také přednáška studenta filozofické fakulty UP Matěje Mičulky na téma klimatické úzkosti, jež naváže na jeho nedávno vydanou monografii. Celý program uzavřou 2. a 3. října kurz první pomoci a lekce jógy s právnickou fakultou, které propojí udržitelnost s well-beingem.

Udržitelnost jako součást univerzitního života

„Evropský týden udržitelného rozvoje na Univerzitě Palackého není jen jednorázovou akcí, ale hlavně připomínkou dlouhodobého závazku univerzity k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí i společnosti. UP systematicky podporuje ekologičtější formy dopravy, zodpovědné nakládání s odpady, cirkulární ekonomiku a také vzdělávání studentů v otázkách udržitelného rozvoje. Do příprav akcí se spolu s Udržitelnou univerzitou zapojují jednotlivé fakulty i studenti, kteří díky svým nápadům a projektům pomáhají rozvíjet téma udržitelnosti napříč univerzitní komunitou,“ říká Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

Podrobný program Evropského týdne udržitelného rozvoje včetně Dne bez aut je dostupný na webu Udržitelné univerzity.

Akademický senát Pedagogické fakulty UP schválil na svém zářijovém jednání rozpočet fakulty na rok 2025. Zároveň vyhlásil volby nového děkana či děkanky pro funkční období 2026–2030.

Akademický senát Univerzity Palackého schválil 30. července Návrh dělení příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2025. Ve stanovené lhůtě šesti týdnů pak rozpočty projednaly jednotlivé fakulty a vysokoškolský ústav UP. Na svém zářijovém zasedání se rozpočtem zabývala i Pedagogická fakulta UP.

Senátoři a senátorky fakulty nejprve debatovali o metodice dělení příspěvku a dotací, po krátké debatě a vypořádání připomínek ekonomické komise AS PdF UP navrženou metodiku schválili. V diskuzi o rozpočtu se hovořilo mimo jiné o vyšším odvodu do centrálních jednotek univerzity i o novém ukazateli F, jehož finanční prostředky jsou svázány s pětiprocentním navýšením studentů v konkrétních oborech. Podle tajemníka fakulty Ondřeje Koláře činí celková částka rozpočtu PdF UP (zdroje A + K+ DKRVO) před odvodem na centrální jednotky UP a mezifakultním vyrovnáním 291,3 mil. korun.

„V porovnání s rozpočtem roku 2024 činí letošní navýšení 33,5 mil. korun. Je však nutné zdůraznit, že tato částka není vzhledem ke změněnému formátu rozpočtu zcela přesná, například s ohledem na odlišný způsob započítávání projektu DKRVO+. Rovněž alokace prostředků v rámci ukazatele F podléhá novým podmínkám realizace. Rozpočet fakulty po započtení odvodů a mezifakultního vyrovnání je 252,9 mil. korun,“ uvedl.

Děkan fakulty Vojtech Regec dále upřesnil strukturu navrženého rozpočtu a věnoval se jednotlivým položkám.

„Naše fakulta prochází velmi náročným obdobím, kdy stavební rekonstrukce znamená nutnost zvýšeného kofinancování. Nadále usilujeme o zvýšení mzdových prostředků, nastavení vnitřního mzdového předpisu je však v gesci univerzity a možností všech jejích součástí," uvedl. Zdůraznil přitom, že pedagogická fakulta považuje současný stav diskuze o tzv. kohezi na univerzitě za naprosto neodpovídající skutečné a reálné situaci fakult, kdy je nutno uvažovat jak o mzdách, tak i o výkonech a zatížení pracovníků.

Ekonomická komise AS PdF UP doporučila děkanem předložený Návrh dělení příspěvku a dotací PdF UP pro rok 2025, tedy rozpočet na stávající rok, schválit a senátoři a senátorky jej po vypořádání připomínek jednomyslně přijali. 

Během zářijového jednání vyhlásil AS PdF UP i volby nového děkana či děkanky Pedagogické fakulty UP na funkční období 2026–2030. Funkční období stávajícího děkana Vojtecha Regece končí 31. ledna 2026. Pro účely řízení o návrhu na jmenování zřídili senátoři PdF UP ze svých řad zvláštní pětičlennou komisi ve složení: Jiří Langer, Pavel Flekač, Ivona Dömischová, Tomáš Hubálek a Michaela Pugnerová. Poté přijali harmonogram voleb, z něhož vyplývá, že nového děkana či děkanku bude Akademický senát PdF UP volit 3. prosince. Další jednání AS PdF se uskuteční 5. listopadu. Více o AS PdF UP zde.

Volby kandidáta děkana či děkanky PdF UP

AS PdF UP vyhlásil 8. 9. volby kandidáta na děkana či děkanku PdF UP (funkční období 1. 2. 2026 - 31. 1. 2030). Návrh na nového kandidáta na děkana či děkanku fakulty může její akademická obec předkládat do 17. 10. do 15 hodin. Na úřední desce fakulty zveřejní zvláštní komise seznam kandidátů či kandidátek 5. 11. Volební teze kandidátů a kandidátek budou na úřední desce fakulty zveřejněny 12. 11. Termín veřejné prezentace a debaty s akademickou obcí pak AS PdF UP stanovil na 19. 11. Nového děkana či děkanku PdF UP bude senát této fakulty volit 3. 12. Návrh nového kandidáta na děkana či děkanku PdF UP obdrží rektor UP 15. 12.

Univerzita Palackého má svou zástupkyni v Přezkumné komisi Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání (NAÚ). Výběrovým řízením úspěšně prošla Zdenka Papoušková z právnické fakulty. Ministr Mikuláš Bek ji jmenoval členkou komise od července.

Přezkumná komise rozhoduje o odvoláních podaných proti správním rozhodnutím Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání a proti správním rozhodnutím předsedy úřadu vydaným v prvním stupni podle zákona o vysokých školách nebo školského zákona a plní další úkoly nadřízeného správního orgánu. Je složena z pěti právníků, jejich funkční období je pětileté. „Členství beru jako výzvu s velkou pokorou. V komisi bych ráda využila bohaté zkušenosti ze svých předchozích funkcí, od vedoucí katedry přes proděkanku, děkanku až po prorektorku. Za nejvíc přínosné pro tuto práci považuji období svého děkanování, kdy naše právnická fakulta procházela akreditačním procesem,“ řekla Zdenka Papoušková s tím, že se na spolupráci s kolegy těší. „Společně bychom chtěli přispět ke zvyšování kvality vysokoškolského vzdělávaní,“ dodala.

Dalšími členy přezkumné komise jsou Ivan Barančík, advokát a bývalý předseda NAÚ, Jana Janderová, bývalá proděkanka Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, Veronika Smutná a Damir Solak, oba z brněnské právnické fakulty.

Univerzita Palackého měla zástupkyni i v předchozím složení přezkumné komise. Zasedala v ní Milana Hrušáková, rovněž emeritní děkanka PF UP, která působí na katedře soukromého práva a civilního procesu.

Olomoucká univerzita je vidět i v dalších orgánech NAÚ. Členem Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání je bývalý rektor Martin Procházka z Ústavu lékařské genetiky a doktorandka LF UP Tereza Marková. Předsedou NAÚ se stal od 1. července Jaroslav Miller, který vedl UP jako rektor v letech 2014–2021.

Využít lidský antimikrobiální peptid LL-37 připravený v zrnech geneticky transformovaného ječmene pro léčbu a prevenci mastitid u dojnic se rozhodli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého. Tuto možnost ověřují společně s komerčním partnerem v rámci projektu z programu SIGMA – Proof-of-Concept Technologické agentury ČR. Cílem je nabídnout nové možnosti ve veterinární péči a snížit spotřebu antibiotik u dojnic.

Mastitida, neboli zánět mléčné žlázy, patří mezi nejčastější důvody pro použití antibiotik u mléčného skotu. Dojnice v EU je v průměru léčena antibiotiky přibližně dvakrát ročně a ze strany regulátorů i spotřebitelů stále roste tlak na nižší využívání těchto léčiv.

„Na trhu chybí cenově dostupný a účinný produkt, který by dokázal mastitidám předcházet a nebyl založen na antibiotikách. Proto vznikl tento projekt, v němž navazujeme na naše předchozí výsledky v oblasti produkce lidského peptidu LL-37 v rostlinách. Podařilo se nám ho upravit tak, že výsledný protein obsahující LL-37 se dá snadno oddělit od nežádoucích složek běžně přítomných v ječmenném zrnu a lze ho získat v relativně čisté podobě. Jde o unikátní přístup, který využívá moderní metody molekulárního farmaření,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Edita Holásková z CATRIN. O vyvíjený produkt podle ní již projevili zájem firmy z praxe.

V EU se chová přibližně 23 milionů mléčných krav a využívání antibiotik s sebou přináší nejen zdravotní rizika, ale i nemalé finanční náklady. Ekonomické ztráty spojené s jedním případem klinické mastitidy se pohybují mezi 230 až 460 EUR.

LL-37 je jediný známý lidský antimikrobiální peptid z rodiny katelicidinů. V lidském těle ho najdeme například v kůži, kde pomáhá chránit před infekcemi při poranění, dále na sliznicích, v krvi či imunitních buňkách. Působí širokospektrálně proti bakteriím, virům, plísním i parazitům a na rozdíl od klasických antibiotik si na něj mikroorganismy vyvíjejí rezistenci mnohem pomaleji. Výzkumníci v CATRIN jsou schopni ho vyrobit v geneticky transformovaném ječmeni.

Projekt REMI-VET  (Využití REkombinantního LL-37 pro snižování MIkrobiální zátěže ve VETerinárních chovech) byl zahájen letos a potrvá do konce roku 2026. Podpora z TA ČR činí zhruba 1,5 milionu korun.

Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého, ocenil jedenáct vybraných absolventek a absolventů této fakulty. Při neformálním setkání vyzdvihl nejen jejich profese, ale i to, že ač se jejich cesta na olomoucké filozofické fakultě započala, dodnes na ni nezapomněli.

Filozofická fakulta UP oceňuje své absolventy a absolventky každoročně. Chce tak vyzdvihnout osobnosti, které dříve studovaly na FF UP, a přestože je jejich profese a kariérní cesta zavedla na různá místa, svou alma mater mají stále v srdci. K oceňování svých výtečných bývalých studentů a studentek přistoupila fakulta podle děkana Jana Stejskala proto, aby před nimi skromně vyjádřila vděčnost, že se k ní absolventi hlásí a že jí dělají dobré jméno. Oceněním v podobě diplomu a neformálního setkání jim fakulta chce dát najevo, že je na ně hrdá. Stávajícím studujícím pak chce touto každoroční událostí ukázat, jak rozmanité může být jejich oborové zaměření i životní cesty.

Z ocenění měla velkou radost například bohemistka, překladatelka z finštiny, redaktorka, básnířka a fotografka Jitka Hanušová, absolventka katedry bohemistiky.

„Setkání bylo velmi příjemné, prosté zbytných formalit. Zábavné i dojemné. A neskutečně zajímavé bylo vyposlechnout si příběhy ostatních přítomných absolventů a absolventek. Cítím se poctěna a jsem za ocenění vděčná. Současně zcela skromně říkám, že bych si místo sebe uměla představit spoustu jiných lidí, kteří toho dokázali mnohem víc. Na druhou stranu nějaký klíč je třeba zvolit, a tak to beru jak s pokorou, tak s hrdostí. Hrdostí především za to, že jsem měla možnost studovat na instituci, která absolventy jen tak nevyplivne, ale má zájem jejich další kroky sledovat, udržovat s nimi kontakt a budovat komunitu,“ uvedla.

Z uspořádaného setkání měl radost také Miroslav Kadlubiec, sociální pracovník a existenciální konciliátor.

„Tento slavnostní den bude napořád uložen na úctyhodném místě v mém ‚Chrámu paměti‘. Bylo mi obrovskou ctí a vážím si toho, že jsem vás všechny mohl potkat,“ vzkázal na fakultu absolvent sociální práce a andragogiky.  

Nadšený byl ze setkání i středoškolský pedagog a festivalový dramaturg Aleš Říman, absolvent bohemistiky a filmové vědy, stejně tak dramatik, divadelní režisér a spisovatel David Drábek.

„Velmi děkuji! Bylo krásné strávit po mnoha letech čas v prostorách domovské fakulty, navíc spolu s úžasnými, inspirativními lidmi! Moc si těch chvil vážím,“ řekl Aleš Říman.

„Byla to velká radost. A čest,“ dodal David Drábek, který současným studentům a studentkám navíc poslal i jeden vzkaz: „Nevzdávejte se svých snů, usilujte o ně s vášnivým zaujetím a neberte se moc vážně!“

Jedenáct vybraných absolventů a absolventek, kteří v pracovně děkana Jana Stejskala krátce shrnuli svou dosavadní životní i kariérní dráhu, představil proděkan Petr Bilík. Neformální setkání nabídlo i vstupy olomouckého hudebníka, skladatele a producenta Lukáše Marečka či prohlídku prostor filozofické fakulty a debaty se zástupci domovských kateder.

Ocenění absolventi FF UP

Christine Habermann von Hoch, germanistka a umělecká sochařka (KGN)

Jitka Hanušová, bohemistka, překladatelka z finštiny, redaktorka, básnířka, fotografka (KBH)

Kateřina Chládková, psycholingvistka, vysokoškolská pedagožka (KAA + NIZ)

Miroslav Kadlubiec, sociální pracovník a existenciální konciliátor (KSA)

Michaela Kotásková, germanistka, mistryně světa a Rakouska v olympijském boxu (KGN)

Magda Králová, středoškolská pedagožka a kariérní poradkyně (KAA)

Eva Navrátilová, ředitelka Academia filmu Olomouc (KDFS)

Eva Plocek Kubešová, diplomatka (KPES)

Aleš Říman, středoškolský pedagog a festivalový dramaturg (KBH+KDFS)

Sylva Tichá Bambasová, archeoložka (KHI)

David Drábek, dramatik, divadelní režisér, spisovatel (KDFS)

Lékařskou fakultu UP čekají během podzimu volby do fakultního akademického senátu pro funkční období 2025–2028. Senátorky a senátoři volby vyhlásili během zářijového zasedání, které bylo nejspíše poslední ve stávajícím složení. Zároveň schválili letošní rozpočet fakulty a také vyslechli informace o průběhu přijímacího řízení pro začínající akademický rok.

Volby do Akademického senátu LF UP pro funkční období 2025–2028 se uskuteční ve dnech 10.–12. listopadu formou elektronického hlasování na webu volby.upol.cz. Kandidáty mohou členky a členové akademické obce fakulty navrhovat do 7. října, písemné návrhy se předkládají předsedovi volební komise, kterým je Tomáš Szotkowski z Hemato-onkologické kliniky.

„Tímto vyzýváme akademické pracovníky a studenty naší fakulty, aby navrhovali volební komisi kandidáty z řad akademické obce LF UP, kteří mají chuť v senátu pracovat,“ pobídl předseda AS LF UP Tomáš Papajík.

Důležité termíny voleb do AS LF UP

7. 10. mezní termín pro podávání návrhů kandidátů

21. 10. zveřejnění seznamu kandidátů

4. 11. prezentace kandidátů

10.–12. 11. elektronické hlasování na volby.upol.cz  

18. 11. zveřejnění průběžných výsledků

21. 11. lhůta pro podávání námitek

25. 11. zveřejnění oficiálních výsledků

2. 12. ustavující zasedání AS LF UP

Podrobnější informace na webu AS LF UP zde.

Neméně důležitým bodem zářijového zasedání bylo schválení rozpočtu fakulty pro letošní rok. Senátorům a senátorkám představil návrh rozdělení finančních prostředků na fakultní pracoviště a plán nákladů a výnosů děkan Milan Kolář. Plánované náklady by měly dosáhnout výše téměř 540 milionů korun, odhadované výnosy pak přes 543 milionů korun, přičemž fakulta může hospodařit s více než 472 miliony korun z příspěvku a dotací po odvodu na celouniverzitní aktivity. Předložený návrh senát jednomyslně schválil.

Senátorky a senátoři také vyslechli od proděkanky Hany Kolářové informace o proběhlém přijímacím řízení. Ke studiu Všeobecného lékařství se hlásilo 2968 zájemců, na Zubní lékařství 1570 a na navazující magisterský program Veřejné zdravotnictví pak 54 uchazečů. Počty zapsaných do 1. ročníku těchto studijních programů prozatím nejsou uzavřené, kompletní zpráva o přijímacím řízení bude zveřejněna koncem září na webu LF.

Děkan Milan Kolář pak přítomné seznámil s tím, co se na fakultě aktuálně děje a co se chystá v nejbližší době. Vedle organizačních a personálních změn zmínil například přípravu navazujícího magisterského programu Umělá inteligence v medicíně nebo konferenci Association of Medical Schools in Europe (AMSE), kterou fakulta hostí ve dnech 16.–18. října. LF UP získala akreditaci AMSE jako první lékařská fakulta v ČR v roce 2019 (psali jsme zde). „Tato konference je pro nás prestižní událostí a je také dalším dokladem kvality naší fakulty,“ uvedl. O konferenci více zde.

V závěru zasedání děkan i předseda senátu členkám a členům senátu poděkovali za odvedenou práci a dobrou spolupráci v končícím funkčním období. Vzhledem k vyhlášeným volbám se totiž senát ve stávajícím složení k řádnému jednání – pokud to nebude aktuální situace vyžadovat – již nesejde a 2. prosince by měl poprvé jednat v nové podobě.

Jakou úlohu mají houby v našem životě? Jak se živí? Jak předpovědět růst hub? Nejen na tyto otázky nabídne odpověď akce Houby v Pevnosti, která se o nadcházejícím víkendu 13. a 14. září uskuteční v Pevnosti poznání, interaktivním science centru Přírodovědecké fakulty UP. Program je určen široké veřejnosti, malým i velkým houbařům, nadšencům, zvědavcům i těm, kdo se chtějí dozvědět víc o fascinujícím světě hub a plísní.

„Během dvou dnů čeká na návštěvníky bohatý program, který představí houby nejen jako lesní plody, ale i jako nenápadné, přesto klíčové hráče v našich domovech, laboratořích i budoucích technologiích,“ pozval ředitel Pevnosti poznání David Smrčka.

V expozici Živá voda si návštěvníci například budou moci prohlédnout plísně z chleba či kvasinky z droždí pod mikroskopem a zjistí, že houby nejsou jen hřiby z lesa, ale i důležité mikroorganismy v každodenním životě. Dozvědí se také, jak si houby obstarávají živiny, a v interaktivním atlasu najdou nejrůznější zajímavosti, rekordy či například odpověď na otázky, kde se v Česku dají najít lanýže.

Propojení znalostí, zábavy i obratnosti

Jak náročné může být rozeznat jedlou houbu od její jedovaté „dvojnice“, si zájemci vyzkoušejí v expozici Rozum do hrsti. Vydat se také mohou na vesmírnou misi, při které budou kolonizovat planetu houbami.

Připravena je i unikátní zážitková hra, která propojuje poznávání hub s vyprávěním, rolovými hrami a interakcí s digitálně oživenou historickou postavou, legendárním českým mykologem.

Houby jako materiál budoucnosti

Po oba dny bude na dotazy návštěvníků připraven odpovídat Patrik Mlčoch, student doktorského studia z katedry botaniky PřF UP, který mimo jiné bude prezentovat fotografie z vlastního výzkumu v Tanzanii.

Houby budou představeny také jako alternativní materiál, kdy se zájemci dozvědí o vývoji tzv. mykokompozitů a jejich praktickém využití. V sobotu k tomuto tématu promluví absolvent PřF UP Lukáš Fojtík, v neděli na něj naváže animátor Pevnosti poznání Lukáš Lollek.

Plíseň nad zlato

Vědecké dílny Pevnosti poznání pak připravily fascinující pohled do světa plísní, a sice v balíčku tří aktivit za cenu jedné. V chemické laboratoři se zájemci seznámí s pojmem plíseň a prostřednictvím chemické reakce si vlastní chemickou plíseň vyrobí, v kreativní dílně si zase mohou vyrobit vlastní plísněnku – originální klíčenku s mikroskopickými motivy. Naváže na to pět tematických projekcí o vesmíru, hvězdách a cestování galaxií v digitálním planetáriu.

Více k programu na webu Pevnosti poznání.

Studentky a studenti Univerzity Palackého mají možnost zapojit se do mezinárodní spolupráce a stát se ambasadory evropské univerzitní sítě Aurora. Během akademického roku budou mít příležitost poznat další studenty z celé Evropy a vydat se online i osobně na akce, které je posunou dál v osobní i profesní rovině. Přihlášky do programu jsou otevřené do konce října.

V rámci programu Aurora Student Ambassador mohou studenti působit jako zástupci své univerzity a spolupracovat s kolegy z dalších členských institucí. Jejich úkolem je šířit povědomí o aktivitách Aurory, přispívat k naplňování jejích cílů a podílet se na projektech, které podporují osobní i profesní rozvoj účastníků. Ambasadoři se setkávají na mezinárodních workshopech, účastní se online i osobních akcí a stávají se součástí evropské akademické komunity, která propojuje studenty napříč univerzitami.

Univerzitní síť Aurora sdružuje 9 evropských univerzit, které mají přes 260 000 studentů. UP je jejím členem od roku 2020. Společně chtějí posunout evropské vysoké školství dál a fungovat jako jeden kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výzkumné a výukové materiály, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, klimatická změna, zdraví a wellbeing, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Významnou součástí Aurory je také Studentská rada (Aurora Student Council), v níž má každá členská univerzita dva zástupce. Tento orgán zastupuje hlas studentů v rámci celé aliance, definuje jejich priority a podílí se na směřování aktivit Aurory. Předseda studentské rady je navíc členem nejvyšších rozhodovacích orgánů aliance, což zajišťuje, že perspektiva studentů je zohledněna i na strategické úrovni. Právě pozice ambasadora se může stát odrazovým můstkem pro členství ve Studentské radě.

Ambasadoři Aurory tak získávají možnost nejen poznat studenty z různých koutů Evropy, ale i aktivně spoluvytvářet podobu mezinárodní spolupráce mezi univerzitami. Program bude probíhat od listopadu 2025 do června 2026 a přináší řadu příležitostí, jak propojit akademické prostředí s aktuálními výzvami současného světa. Více informací a registrační formulář najdou zájemci na webu aurora.upol.cz.

Příležitost znovu se potkat se spolužáky, užít si několik inspirativních workshopů, okusit atmosféru své alma mater a zároveň i zjistit, co je na fakultě nového. To vše nabídnou Dny pro absolventy, které každoročně organizuje Pedagogická fakulta UP.

Dny pro absolventy se na PdF UP uskuteční od 12. do 13. září. Organizátoři akce věří, že i přes současná omezení, která se vztahují k probíhající rozsáhlé rekonstrukci hlavní budovy fakulty na Žižkově náměstí, si každý účastník v připraveném komornějším programu své místo najde a odnese si i příjemné zážitky a inspiraci.

Dvoudenní program nabídne výstavu diplomantů a diplomantek katedry výtvarné výchovy. Jde o expozici s názvem Young Territories studentek a studentů uvedené katedry, která byla zahájena jako doprovodný program World Congres INSEA Unexpected Territories. Zájemci se budou moci zúčastnit i exkurze do nezávislého knihkupectví Zlatá velryba, během níž se seznámí s českým knižním průmyslem a jeho fungováním. V knižní nabídce budou sledovat současná specifika české literatury pro děti a mládež – její trendy a žánry.  Program nabídne i workshop s názvem Autorská kniha jako prostředek k sebereflexi pedagogické praxe či pracovní dílnu s názvem Divadlo a komunita. Zajímavá jistě bude i reflexe Světového kongresu InSEA, který se v létě uskutečnil na katedře výtvarné výchovy a který do Uměleckého centra UP přivedl stovky výtvarných pedagogů z celého světa.

„Tato událost si zajisté zaslouží reflexi a sdílení, stejně jako vše, co prožili během uplynulého roku naši absolventi a absolventky. Kromě obvyklého formátu pecha kucha zpestříme událost komunitním šitím. K němu využijeme už téměř legendární fotoplátno z kongresu, z nějž si každý na památku může ustřihnout svůj kousek a vlastnoručně ušít nějaký předmět na uchování vzpomínky na akci. Co budeme šít, prozradí Pavla Žeravíková, pedagožka katedry výtvarné výchovy a textilní výtvarnice,“ uvedla proděkanka fakulty Petra Šobáňová, která se přípravě této události každoročně věnuje. Více o Dnech pro absolventy a programu zde.

Tři minuty, dva slidy prezentace a vědecké téma, které boří bariéry. Taková jsou pravidla prestižní mezinárodní soutěže Falling Walls Lab. České finále proběhne v pondělí 15. září v Národní technické knihovně v Praze a mezi 14 nejlepších mladých vědců a vědkyň z celé republiky se probojovalo rekordních pět zástupců z UP.

Grafenové superkondenzátory, imunita včel či střeva pěstovaná v laboratoři. Nejen o tom budou srozumitelnou formou mluvit zástupci UP – čtveřice vědkyň a jeden vědec – v národním finále popularizační soutěže Falling Walls Lab.

Jak vylepšit mozkové implantáty, které by mohly sloužit například k léčbě epilepsie či Alzheimerovy choroby, řekne doktorandka Andrea Nedělníková. Ta je spolu s Veronikou Šedajovou, která se ve svém výzkumu věnuje grafenovým superkondenzátorům, zástupkyní vysokoškolského ústavu CATRIN UP. Grafenové superkondenzátory mohou vylepšit například současné kardiostimulátory, ale uplatnění najdou i v elektromobilech či ve vesmíru. Třetím zástupcem CATRIN v národním finále je Tomáš Malina, který se věnuje nanomedicíně.

O tom, jak důležité je porozumět imunitě včel, bude mluvit Silvie Dostálková z přírodovědecké fakulty. Ta ve svém výzkumu na katedře biochemie využívá moderní techniky molekulární biologie, které umožní lépe pochopit imunitu včel, a tím je i lépe chránit před patogeny. Poslední vyslankyní spojenou s naší univerzitou je Eliška Zgarbová, absolventka UP, která nyní pokračuje ve svém výzkumu in vitro modelů lidského střeva v brněnském CEITECu.

V minulém roce se v národním finále Falling Walls Lab na třetí příčce umístila Marie Pražáková (psali jsme o tom zde). 

Soutěž Falling Walls Lab vznikla v Německu a Česká republika se jí zúčastní již podesáté. Soutěžící mají vždy tři minuty na vysvětlení svého výzkumu, který mohou prezentovat pouze na dvou slidech. Do finále, které probíhá vždy v Berlíně při výročí pádu Berlínské zdi, postupuje vítěz/ka jednotlivých národních kol. Letos navíc organizátoři připravili speciální ocenění Falling Walls Lab Czech Republic Award for Women Innovators pro podporu inspirativních žen, které posouvají hranice vědy, výzkumu a inovací. UP je nově také jedním ze dvou akademických partnerů národního kola soutěže. Více informací najdete zde.

Projekt E-Bezpečí Pedagogické fakulty UP připravil novou vzdělávací počítačovou hru Samova dobrodružství I: Trable ve škole. Hra je určena především žákům a žákyním základních škol. Zábavnou a interaktivní formou je zdarma seznamuje se základy online bezpečnosti. Zároveň učí, jak se správně chovat v digitálním prostředí. Za necelý týden si ji zahrálo více než tisíc hráčů. 

Hra s názvem Samova dobrodružství I: Trable ve škole nabízí dětem příběh, v němž se hráči ocitají ve škole, kterou napadly počítačové viry a další digitální hrozby. Jejich úkolem je pomoci hlavnímu hrdinovi

Hra se tak zaměřuje na klíčová témata online bezpečnosti: tvorbu a ochranu silného hesla, dvoufázové ověření, biometrické zabezpečení, antivirovou ochranu a obranu proti malwaru, rozpoznávání phishingu, bezpečné chování na sociálních sítích či význam digitální stopy a rizika spojená se sdílením. Hráči v ní postupně procházejí jednotlivými úrovněmi, setkávají se s příšerkami, bojují s nepřáteli, luští hlavolamy, řeší interaktivní úkoly, sbírají diamanty a otevírají truhly s otázkami či kvízy. Součástí hry jsou i dialogy s NPC postavami, interakce s předměty a logické výzvy.

„Vycházeli jsme z toho, že žáci a žákyně tráví velké množství svého volného času právě hraním počítačových her. Nyní si mohou zahrát něco, co je nejen baví, ale i vzdělává a učí důležitým dovednostem. Je pro nás zásadní, aby se žáci začali učit o online bezpečnosti již v nízkém věku, kdy si vytvářejí první digitální návyky. Jsem potěšen, že si naši hru za první necelý týden už zahrálo více než tisíc hráčů,“ sdělil autor hry Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-Bezpečí a ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kybernetické bezpečnosti PdF UP.

„Je pro nás zásadní, aby se žáci a žákyně začali učit o online bezpečnosti v nízkém věku, tedy v době, kdy si vytvářejí první digitální návyky.“ Kamil Kopecký, autor hry z PdF UP.

Podle kpt. Ondřeje Pence z Policejního prezidia České republiky je prevence kybernetických hrozeb již nedílnou součástí vzdělávání celé populace.

„Jedna z nejobtížněji zasažitelných cílových skupin jsou děti. Najít poutavou formu vzdělávání dětí v ne úplně jednoduchých tématech, o kterých si navíc myslí, že je dokonale znají, není vůbec jednoduché. Samova dobrodružství využívají velmi oblíbenou cestu, jak děti nenudit a edukovat zároveň. Zábavná hra, v níž Sam zachraňuje svou školu plnou zdivočelých virů a popletených učitelů zároveň seznamuje děti s hrozbami čekajícími v online světě. Komenský by měl radost,“ zdůraznil.  

Za významného pomocníka označila hru i koordinátorka prevence Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje kpt. Jiřina Vybíhalová. Uvedla, že Samova dobrodružství je technologickou hračkou, zásadně však může být nápomocno i v tom, že se základy kyberbezpečnosti dostanou do povědomí dětí způsobem, jenž baví, motivuje a mění návyky ve hře i mimo ni.

Samova dobrodružství I: Trable ve škole. Hra vznikla ve spolupráci projektu E-Bezpečí, studia MindCraft a Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Je nabízena zdarma, pro její spuštění stačí internetový prohlížeč. Trable ve škole jsou prvním dílem celé série. Tvůrci totiž plánují řadu pokračování, která se detailněji budou zaměřovat na konkrétní rizikové fenomény digitálního prostředí, kyberšikanu, sexting, závislosti či manipulaci na sociálních sítích. Chybět nebudou také témata spojená s mediální gramotností či umělou inteligencí. Více zde. Hrát lze zde.

Olomouc se jako první český zástupce stane součástí EUniverCities, tedy sítě evropských univerzitních měst, která nyní sdružuje 14 tandemů  město – univerzita z 12 evropských zemí. Od příštího roku se tak zařadí k městům, jako je rakouský Innsbruck, belgický Gent, italská Parma, německý Magdeburg nebo polský Lublin.

Na výročním setkání zástupců zapojených měst, které se konalo minulý týden v Lausanne ve Švýcarsku, to potvrdili zástupci Statutárního města Olomouce a Univerzity Palackého.

„EUniverCities je síť středně velkých měst, která mají k Olomouci velice blízko. Věříme, že členství bude oboustranným přínosem. Zapojení bereme zároveň jako platformu pro spolupráci Univerzity Palackého s městem,“ řekl prorektor UP Matěj Dostálek, který se společně s rektorem UP Michaelem Kohajdou setkání zúčastnil. Cílem sítě je především výměna zkušeností a spolupráce v oblasti vzdělávání, výzkumu a rozvoje měst.

 
Olomouc je univerzitní město. Jako první český zástupce se stane součástí EUniverCities, tedy sítě evropských univerzitních měst. 

Zástupci olomoucké univerzity měli možnost navštívit také Univerzitu v Lausanne, jejíž historie sahá do první poloviny 16. století. „Mimo oficiálního programu pro nás byla inspirativní i samotná prohlídka kampusu hostitelské univerzity. Navíc prezentované zapojení Lausanne do projektu UNESCO Learning Cities může být další příkladnou cestou pro Olomouc i její univerzitu," doplnil rektor UP Michael Kohajda.

Akademický senát Filozofické fakulty UP schválil na svém zářijovém jednání rozpočet fakulty na rok 2025. Zároveň vyhlásil volby nového děkana či děkanky pro funkční období 2026–2030.

Velkou část prvního zasedání po letních prázdninách věnovali senátoři a senátorky filozofické fakulty tématu hospodaření. Na FF UP je pravidlem, že se rozpočet schvaluje ve dvou krocích. Ten první se obešel bez dlouhých debat už proto, že fakulta hospodaří s vyšší částkou než loni.

„V příspěvku A+K a DKRVO bude fakulta hospodařit s 373 miliony korun. Z této částky je 7,3 milionu korun účelově vázaných na podporu studia DSP a podpůrný fond DKRVO+. Navýšení rozpočtu naší fakulty v porovnání s rozpočtem roku 2024 tak činí 38,6 milionu korun,“ uvedla tajemnice fakulty Andrea Wagnerová. Ekonomická komise fakultního senátu doporučila děkanem předložený rozpočet na rok 2025 schválit a AS FF UP tak poté i učinil. 

„Navýšení rozpočtu Filozofické fakulty UP v roce 2025 je oproti roku 2024 o 38,6 milionu korun vyšší.“ Andrea Wagnerová

O druhé části, tzv. decentralizovaném rozpočtu, tedy rozpočtu kateder FF UP na rok 2025, se debata v senátu vedla déle. V diskuzi zazněla řada připomínek, v nichž se hovořilo mimo jiné o kategorizaci nakladatelství či o tom, že idea fakultní metodiky tvorby rozpočtu neodpovídá jeho výsledné podobě. Ekonomická komise senátu schválení rozpočtu kateder sice podpořila, svou podporu však doplnila pěti doporučeními. Děkana FF UP požádala mimo jiné o to, aby hledal způsob, jak do dělení prostředků na katedry zahrnout i kritérium projektové činnosti, aby k ní byly katedry vhodným způsobem motivovány. Požádala jej například i o to, aby navrhl takové úpravy metodiky, aby dělení prostředků na katedry nevedlo k neopodstatněným rozdílům v mzdové náročnosti na studium jednoho studenta mezi katedrami a studijními programy. AS FF UP schválil decentralizovaný rozpočet nakonec těsnou většinou, zároveň schválil i doporučení, jimiž by se mělo vedení fakulty zabývat.

Během zářijového jednání vyhlásil AS FF UP i volby nového děkana či děkanky Filozofické fakulty UP na funkční období 2026–2030. Funkční období stávajícího děkana Jana Stejskala končí 31. ledna 2026. Pro účely řízení o návrhu na jmenování zřídili senátoři FF UP ze svých řad zvláštní komisi, a to ve složení: Martin Fafejta (předseda), David Broul, Denisa Ternerová. Poté přijali harmonogram voleb, z něhož vyplývá, že nového děkana či děkanku bude senát FF UP volit 21. října. Více k harmonogramu voleb zde. Více o AS FF UP zde. 

Další jednání AS FF UP se uskuteční 1. října. 

Volby kandidáta děkana či děkanky FF UP

AS FF UP vyhlásil 3. 9. volby kandidáta na děkana či děkanku FF UP (funkční období 1. 2. 2026 – 31. 1. 2030.) Návrhy na nového kandidáta na děkana či děkanku fakulty může její akademická obec předkládat do 3. 10. do 15 hodin. Na úřední desce fakulty zveřejní zvláštní komise seznam kandidátů či kandidátek 10. 10. V tentýž den zveřejní i jejich volební teze. Termín veřejné prezentace a debaty s akademickou obcí pak AS FF UP stanovil na 15. 10. od 15 hodin. Nového děkana či děkanku FF UP bude senát této fakulty volit 21. 10. Návrh nového kandidáta na děkana či děkanku FF UP obdrží rektor UP 3.11.

Dva dosud neznámé druhy hvězdnatek objevili na Borneu botanici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Olomouci. Rostliny dostaly vědecká jména Thismia velaris a Thismia dasyantha. Popis nových druhů přinesl mezinárodní vědecký časopis Phytotaxa. Tým českých vědců tak rozšířil svou sbírku už na 15 nových druhů hvězdnatek.

„Druh Thismia velaris jsme objevili vlastně šťastnou náhodou. Do přírodní rezervace Semenggoh v malajsijském Sarawaku jsme jeli ověřit výskyt jiného druhu, který tam zdokumentovala kolegyně z místní vládní organizace pro ochranu přírody. Kromě potvrzení jejího nálezu jsme ale několik desítek metrů od původní rostliny našli úplně nový druh,“ uvedl Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP. Podle něj se podařilo druh později doložit i na dalším místě – v národním parku Bako. Pomohly k tomu fotografie zveřejněné na internetu.

„O existenci nově objeveného druhu jsme neměli žádné indicie. O to větší překvapení bylo, že se nám jej podařilo najít ve velmi narušené krajině, která z velké části tuto oblast pokrývá.“  Michal Hroneš

Jméno Thismia velaris vychází z latinského „velum“, tedy závoj, odkazujícího na unikátní tenoučký přívěsek visící z tyčinky uvnitř květu. Rostlina se vyskytuje v zachovalých nížinných lesích rezervace Semenggoh, proslulé především rehabilitačním centrem pro orangutany. „První tým našel jen dva exempláře, při další expedici kolegové napočítali už více než deset rostlin. Zatím máme potvrzený výskyt jen na dvou lokalitách, naše dosavadní zkušenosti ale naznačují, že druh se vyskytuje častěji a pravděpodobně i na rozsáhlejším území. Klíčem je cílené hledání ve správný čas a na vhodných místech,“ doplnil Michal Sochor z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Olomouci.

Stále je možné najít unikáty, říkají vědci

Druhý nově popsaný druh Thismia dasyantha vědci objevili v pohoří Bukit Kana, taktéž ve státě Sarawak. „Někteří jedinci mají na povrchu květu nápadné bradavičnaté výrůstky, které připomínají vlasy. Odtud pochází i jméno druhu. Dasyantha totiž znamená ‚vlasatokvětá‘. Další zvláštností je tvar květu, který je dutý jako u všech ostatních hvězdnatek, ale je otevřený jen malým otvorem, připomínajícím stylizovanou květinu,“ popsal Martin Dančák nový druh hvězdnatky.

Expedice přitom původně pátrala po jiné vzácné hvězdnatce Thismia bifida, která byla z pohoří popsaná. „O existenci nově objeveného druhu jsme neměli žádné indicie. O to větší překvapení bylo, že se nám jej podařilo najít ve velmi narušené krajině, která z velké části tuto oblast pokrývá,“ uvedl Michal Hroneš z katedry botaniky přírodovědecké fakulty.

Objev obou druhů podle vědců ukazuje, že i v relativně dobře prozkoumaných oblastech Bornea stále čekají na své odhalení rostliny, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Tým z Olomouce spolu s malajsijskými kolegy zkoumá místní flóru více než deset let a nové druhy hvězdnatek objevují téměř při každé expedici. Celkem už popsali 15 druhů hvězdnatek a šest dalších druhů rostlin jiných rodů.

Výzkum probíhá v rámci projektu „Objevování nových druhů – opravdu nás to nezajímá? Rod Thismia (Thismiaceae) na Borneu a Sumatře“ financovaného Grantovou agenturou České republiky.

Ačkoliv letošní Dny evropského dědictví v Olomouci patří především připomínce 25. výročí zapsání sloupu Nejsvětější Trojice na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, v jejich programu má své místo i Univerzita Palackého. Zájemci si o nadcházejícím víkendu budou moci prohlédnout prostory filozofické a lékařské fakulty či knihovny na Zbrojnici anebo si užít hudební vystoupení v kapli Božího těla v Konviktu a v parkánových zahradách.

Program olomouckých Dnů evropského dědictví nicméně potrvá celý týden od 8. do 14. září, přičemž na všední dny jsou připraveny tematické vycházky městem nebo zajímavé přednášky.

Například ve středu od 17 hodin se bude ve Vlastivědném muzeu mluvit o zaniklém kostele sv. Petra, který stál v místech dnešní budovy Filozofické fakulty UP Křížkovského 10. Ve čtvrtek a v pátek pak Pavlína Kalábková z katedry historie FF UP v centru města představí zdejších deset nejvýznamnějších archeologických výzkumů. Sraz k vycházkám je ve 14 hodin u modelu města na Horním náměstí.

video_sem

Během víkendu otevřených památek mohou zájemci využít možnosti prohlédnout si některé historické i moderní univerzitní prostory a pracoviště. Zatímco po budovách filozofické fakulty v Křížkovského ulici a po barokních prostorách Uměleckého centra UP – Konviktu návštěvníky provedou členové spolku Studium Artium, role průvodce Teoretickými ústavy Lékařské fakulty UP a jejich moderní dostavby se ujme sám děkan Milan Kolář.

Víte, že přehled zajímavých míst na UP najdete na webu Unit(r)ips?

Otevřena veřejnosti bude také ústřední univerzitní knihovna na Zbrojnici, kde kromě starých tisků a nejzajímavějších knih z fondu bude k vidění několik výstav, a Pevnost poznání a její expozice Do historie!.

Přístupné budou i parkánové zahrady za univerzitními budovami v Křížkovského ulici, které v neděli od 15 hodin v rámci projektu Památky ožívají hudbou zaplní libými tóny Olomoucké smyčcové kvarteto. O hodinu později se rozezní barokní varhany v někdejším univerzitním kostele Panny Marie Sněžné a 17 hodin pak začíná vystoupení souboru Ensemble Damian v kapli Božího těla v Konviktu. Podrobnosti ke Dnům evropského dědictví na UP v boxu níže.

K návštěvě lákají i další olomoucké instituce a památky. Například v Arcibiskupském paláci bude otevřena soukromá zahrada arcibiskupů a bude k vidění zmrzlinová tabule z 19. století. V dómu sv. Václava zase bude přístupná krypta, v níž je ke zhlédnutí výstava věnovaná Jiřímu Jindřichu z Mayerswaldu, která vznikla v rámci projektu Cyrilometodějské teologické fakulty UP (psali jsme zde).

Velká pozornost bude věnována sloupu Nejsvětější Trojice a jeho zapsání mezi památky UNESCO před 25 lety. Na sobotu je připraveno několik tematických přednášek, mj. o probíhajícím restaurováním památky, a informační centrum nabídne prohlídkový okruh Po stopách tvůrců sloupu Nejsvětější Trojice.

Kompletní program olomouckých Dnů evropského dědictví, který zahrnuje i páteční open air koncert Století české písničky a řadu dalšího, je k dispozici na webu ded.olomouc.eu.

Dny evropského dědictví 2025 na UP

celý víkend 13. a 14. září

Parkánové zahrady

• 7:00–19:00 otevřeno pro návštěvníky
• v neděli 15:00 koncert Olomoucké smyčcové kvarteto

Pevnost poznání

• 13:00, 14:00, 15:00, 16:00 a 17:00
• expozice Do historie!
• komentované prohlídky o historii bývalého dělostřeleckého skladu z poloviny 19. st.
• vyzkoušejte si psaní kurentem a odneste si dopis jako památku na „vojenskou“ službu

sobota 13. září

Filozofická fakulta

• 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00 komentované prohlídky historických budov FF Křížkovského 10, 12, a 14 vč. parkánových zahrad se členy spolku StuArt
• základy zaniklého kostela sv. Petra a info panely o kostele na nádvoří Křížkovského 10
• animační program
• více zde

Lékařská fakulta

• 9:00–12:00 otevřeno pro návštěvníky, vstup Dostavbou TÚ LF z Hněvotínské ul.
• 10:00 komentovaná prohlídka s děkanem M. Kolářem, sraz u recepce

Knihovna UP na Zbrojnici

• 9:00–16:00 otevřeno pro návštěvníky
• individuální komentované prohlídky během dne
• výstava starých tisků s výkladem – komentované prohlídky v 11:00 a 13:00
• výběr nejzajímavějších knih z fondu
• výstava surrealistických fotografií Miroslava Kaly v časopisecké studovně
• výstava Zavařeniny Lucie Sedláčkové (StuArt)
• výstava Život v protektorátu Čechy a Morava v klubovně Zmijozel

neděle 14. září

Umělecké centrum UP – Konvikt

• 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00 komentované prohlídky bývalého jezuitského konviktu se členy spolku StuArt
• animační program v atriu
• 17:00 koncert Ensemble Damian v kapli Božího těla
• více zde

Obraz ženy v anglických knižních dedikacích první poloviny 17. století. Takové je dizertační téma Elišky Petermann Harcekové, doktorandky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Aby ve svém studiu a výzkumu uspěla, musí mimo jiné získat řadu materiálů. Díky IGA projektu se za nimi vydala do oxfordské Bodleian Libraries.

„Vyjet do zahraničí a studovat v místních archivech není tak těžké. Přihlásila jsem se do IGA, studentské grantové soutěže mířené především na doktorandy. V případě mé domovské katedry historie se jí však s úspěchem účastní i studenti a studentky navazujících magisterských programů. V soutěži jsem uspěla a v létě jsem měsíc mohla bádat ve Velké Británii, konkrétně v Bodleian Libraries, instituci, která kromě dobových a moderních publikací disponuje databázemi, které u nás nejsou dostupné,“ říká Eliška Petermann Harceková.

Studentka doktorského studijního programu oboru Historické vědy nebyla v Oxfordu poprvé. Potřebné materiály sbírala pro svůj výzkum už v rámci magisterského studia.

„Hlavní motivací pro výběr Bodleian Libraries byla velikost místního fondu. Tato knihovna, resp. skupina knihoven,  nabízí opravdu velké množství starých tisků a rukopisů. Teoreticky se jejich dostupnost odvíjí od úrovně badatele. Toho se však nelekejte – stačí, když vysvětlíte svůj zájem o danou položku, a přístup byste měli dostat i jako studenti v bakalářském studiu,“ vzkazuje mladá historička. Zdůrazňuje přitom pozitivní přístup místních zaměstnanců i dlouhou otevírací dobu knihovny přes všední dny i o víkendu.

Měsíční pobyt její očekávání splnil. „Dokonce bych řekla, že předčil. Mým cílem bylo získat všechny prameny pro následný výzkum, v němž se věnuji obrazu ženy v anglických knižních dedikacích v první polovině 17. století. Dedikace bývaly většinou umísťovány před hlavní text. Autor či nakladatel v nich dílo věnoval významné osobě. Sloužily nejen k projevu úcty, ale i k získání ochrany, finanční podpory či prestiže. Dedikace měla často podobu slavnostního dopisu, plného lichotivých obratů a fungovala také jako symbolické potvrzení společenských vazeb mezi autorem a patronem,“ doplňuje doktorandka FF UP. 

„Pobyt v Oxfordu mé očekávání splnil. Bodleian Libraries nabízí i databáze, které u nás dostupné nejsou.“ Eliška Petermann Harceková

Cílem pobytu podpořeného studentskou grantovou soutěží bylo získat všechny prameny potřebné k výzkumu, a to se podle Elišky Petermann Harcekové až na drobné výjimky povedlo. V následujícím období by ráda dokončila databázi všech získaných dedikací obsahující všechny důležité informace. Poté bude pročítat a hledat relevantní úryvky, s čímž se pak pojí případné zúžení tématu její dizertace.

„Pobyt mi navíc ukázal, jak jsem se za ty dva roky, tedy od práce na diplomce po současnou práci na dizertaci, posunula. Letošní cesta byla v mnoha aspektech na vyšší úrovni, jak organizačně, tak efektivitou práce v knihovně. Přijížděla jsem s určitým očekáváním, kolik pramenů by teoreticky mělo existovat, nepočítala jsem však s tím, že se dostanu k tak velkému počtu.“

Oxford je mladé historičce z UP blízký a doporučila by ho všem badatelům se zájmem nejen o anglické dějiny. Kvituje relativní kompaktnost širšího centra, v jehož rámci lze zvládnout ubytování tak, aby šlo dojít všude pěšky.

„O víkendu je zde hodně turistů. Problém s přeplněností však hravě vyřešíte tím, že budete bádat a poznávání města si necháte na pracovní dny, kdy je zde přece jen lidí o něco míň. A pokud se náhodou vaše téma zcela míjí s místními fondy, berte toto město jako tip na skvělý výlet nebo dovolenou. Oxford rozhodně stojí za to!“

Cenu pro mladé vědce a vědkyně, kterou uděluje International Federation of Societies for Histochemistry and Cytochemistry (IFSHC), obdržela na letošním kongresu federace Kateřina Koubová, odborná asistentka Ústavu histologie a embryologie LF UP, za svou práci věnující se metabolismu kyseliny arachidonové v diferenciaci a karcinogenezi střevních buněk.

„Získání ceny Young Histochemist Award je pro mě velkou ctí a především motivací do další práce. Beru ji jako ocenění nejen mé dosavadní vědecké činnosti, ale také podpory a spolupráce kolegů a spolupracovníků z různých pracovišť, bez kterých by výsledky nebyly možné. Cena mě utvrzuje v tom, že směr, kterým se kariérně i výzkumně ubírám, má smysl, a zároveň mě inspiruje k hledání nových cest, jak posouvat naše poznání dále. Moc si vážím této příležitosti a děkuji všem, kteří mě na mé vědecké cestě podporují,“ uvedla bioložka s ještě čerstvým titulem Ph.D. za jménem.

Doktorské studium na lékařské fakultě, během nějž se věnovala problematice diferenciace střevních buněk, úspěšně ukončila na počátku letošního léta. Její výzkum jsme přiblížili v tomto článku.

Ocenění jako uznání potenciálu a entuziasmu v oboru, jak stojí na diplomu, převzala Kateřina Koubová společně s dalšími pěti mladými vědci a vědkyněmi v závěru srpna na kongresu IFSHC v italském Rimini. Není přitom první laureátkou této ceny z olomoucké lékařské fakulty – v roce 2022 ji obdržela Kateřina Čížková, docentka Ústavu histologie a embryologie LF UP.

Nové poznatky o pohybovém chování školáků, ale také identifikaci více než pěti set rizikových míst na jejich cestě do školy přinesl výzkum, zabývající se vlivy zastavěného prostředí na aktivní transport dětí v kontextu 24hodinového chování. Odborníci z Univerzity Palackého na něm spolupracovali s Magistrátem města Olomouce, který má podněty školáků k dispozici. S výsledky výzkumu autoři zaujali také na mezinárodní konferenci na Novém Zélandu.

Jak se dopravují do školy, jestli vnímají po cestě nějaké bariéry nebo jestli se cítí v okolí školy bezpečně – mimo jiné na tyto otázky odpovídali žáci a žákyně olomouckých základních škol v dotazníku, jehož součástí byla i interaktivní mapa. V ní zaznamenávali trasu, kterou při cestě do školy absolvují, a bariéry či riziková místa, se kterými se setkávají. Mezi 540 vyznačenými body byly například nepřehledné či chybějící přechody pro chodce, nebezpečné úseky ulic, kde řidiči jezdí rychleji, nebo lokality, kde se soustředí obtěžující spoluobčané.

„Ve spolupráci s Kanceláří architekta města Olomouce jsme navázali na dřívější šetření Bezpečná cesta do školy, která se v Olomouci uskutečnila v letech 2019 a 2021. Nyní se nám podařilo získat data od 1050 dětí napříč ročníky základních škol. Podněty, které školáci zaznamenali do mapy, se následně v kanceláři zabývali a posoudili je z hlediska jejich řešení. Některé jsou již vyřešené, další byly předány kompetentním pracovištím. Jen 4 % postřehů školáků byla označena za neřešitelná,“ uvedl hlavní řešitel výzkumu Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP.

Mapa školáky vyznačených míst s informacemi o řešení je dostupná na webu kanceláře.

Průměrný školák neplní doporučení

Na deseti vybraných školách v různých částech Olomouce žáci osmých tříd vedle vyplnění dotazníku také po dobu jednoho týdne nosili ActiveGraph, přístroj monitorující jejich pohybové chování. Výzkumníci tak u zhruba 200 školáků sledovali, kolik pohybu a jak intenzivního během jednoho dne mají, jak dlouhou část dne prosedí a kolik mají spánku.

„Na základě monitorování můžeme říci, že průměrný olomoucký osmák neplní doporučení Světové zdravotnické organizace 60 minut středně až vysoce intenzivní pohybové aktivity. Průměr činil necelých 45 minut takového pohybu denně. Na druhou stranu, co se týče spánku, jsou na tom olomoučtí osmáci dobře, spí kolem 8 hodin,“ přiblížil Michal Vorlíček.

„Školáci a školačky sami přicházeli s nápady, co by mohli u sebe změnit, aby měli pohybu více.“ Michal Vorlíček

O výsledcích měření i místech zaznamenaných v mapách či pocitu bezpečí v okolí školy si řešitelé s žáky a také učiteli povídali během diskuzí na zapojených školách. „Na nich školáci a školačky sami přicházeli s nápady, co by mohli u sebe změnit, aby měli pohybu více, například vystoupit z tramvaje o zastávku dříve a podobně,“ dodal.

Výzkum probíhá v rámci tříletého Juniorského grantu UP Influence of environmental determinants on active transport of Czech children and adolescents in the context of 24-hour behavioural patterns. Kromě Michala Vorlíčka jsou členy řešitelského týmu kolegové z Institutu aktivního životního stylu Josef Mitáš, Jan Dygrýn, David Janda a Lukáš Rubín, dále Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP a doktorandka katedry psychologie Filozofické fakulty UP Lucie Hartmannová.

Pěkný příklad spolupráce města a univerzity

Výsledky výzkumu jsou postupně zveřejňovány v odborných periodicích, o data se také již mohou opřít studenti ve svých závěrečných pracích. Michal Vorlíček a Josef Mitáš se závěry před několika týdny zaujali na konferenci mezinárodní organizace ISBNPA v novozélandském Aucklandu.

„Projekt vnímám jako velmi pěkný příklad dobré praxe spolupráce mezi městem, univerzitou a školami, která u nás není příliš běžná na rozdíl od zemí, jako je právě Nový Zéland. Je to projekt, který má velký praktický přesah, kdy se děti mohou stát spolutvůrci prostředí, ve kterém žijí, a město má k dispozici jejich podněty a postřehy. My jsme jím na sebe opět upozornili, že se tématu aktivního transportu a vlivu prostředí na něj věnujeme, a díky tomu jsem se například stal spoluautorem článku v International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, který patří mezi přední odborné časopisy v našem oboru,“ uzavřel Michal Vorlíček s tím, že si cení i podpory, která se mu v rámci Juniorského grantu dostává od Projektového servisu UP.

Juniorské granty UP jsou určené mladým talentovaným vědcům a akademikům do 8 let od dokončení Ph.D. studia, kteří chtějí na univerzitě vybudovat vlastní výzkumnou skupinu nebo laboratoř a rozvíjet nezávislý výzkumný program s ambicí navázat na evropské granty. Více zde.

Společné prohlášení České konference rektorů,  Rady vysokých škol a Vysokoškolského odborového svazu k návrhu státního rozpočtu na rok 2026

Rozpočet pro veřejné vysoké školy (VVŠ) zveřejněný na konci srpna je bohužel naprosto nepřijatelný, neboť nezohledňuje ani v minulých letech deklarované priority MŠMT, kterými byly například zvládnutí demografického nárůstu v ročnících směřujících v současnosti na vysoké školy nebo posílení společensky vysoce potřebných profesí.

Pro rok 2026 je nezbytné podpořit nárůst prostředků na vzdělávací činnost na VVŠ o 6 miliard Kč navržených ministerstvem školství. Stejně tak v oblasti vědy a výzkumu umožní potřebný rozvoj a zajistí konkurenceschopnost v evropském kontextu nárůst kapitoly DKRVO minimálně o 15 %.

Jedině dostatečně prorůstový rozpočet může garantovat rozvoj činností na VVŠ a tím podpořit znalostní ekonomiku a prosperitu naší společnosti. Stávající návrh bude naopak znamenat pokles podílu rozpočtu VVŠ na HDP, čímž se Česká republika ještě více vzdálí průměru zemí OECD.

V Praze dne 4. září 2025

Za Českou konferenci rektorů Předsednictvo České konference rektorů

Za Radu vysokých škol Předsednictvo Rady vysokých škol

Za Vysokoškolský odborový svaz Výbor Vysokoškolského odborového svazu

Dokument je zde.

 

 

 

Akademický senát Právnické fakulty UP nově řídí Veronika Tomoszková z katedry správního práva a finančního práva. Předsednický post převzala po Kláře Hamuľákové, která se od 1. srpna stala prorektorkou pro legislativu a organizaci. Senátoři na zářijovém zasedání také schválili fakultní rozpočet nebo vyhlásili doplňovací volby do kurie akademických pracovníků.

Na post předsedy AS PF UP kandidovali Veronika Tomoszková a Petr Dostalík z katedry teorie práva a právních dějin. Předsedu se senátorům podařilo zvolit hned v prvním kole, kdy Veronika Tomoszková získala osm hlasů, Petr Dostalík šest. Ke zvolení byly potřeba hlasy nadpoloviční většiny senátorů. „Děkuji za projevenou důvěru, velmi si toho vážím. Ráda bych pokračovala v práci své předchůdkyně, chci mimo jiné zlepšovat komunikaci senátu s fakultní akademickou obcí. Těším se na spolupráci s kolegy i s vedením fakulty,“ řekla krátce po zvolení Veronika Tomoszková, která je členkou AS UP a předsedkyní jeho legislativní komise. Jako jeden z prvních jí k nové funkci pogratuloval Václav Stehlík, děkan fakulty.

„Ráda bych pokračovala v práci své předchůdkyně, chci mimo jiné zlepšovat komunikaci senátu s fakultní akademickou obcí.“ Veronika Tomoszková

Vzhledem k tomu, že v patnáctičlenném senátu po odchodu prorektorky Kláry Hamuľákové zůstalo volné místo a není náhradník, museli senátoři vyhlásit doplňovací volby. „Schválili jsme usnesení, podle kterého se volby do akademické kurie uskuteční elektronicky 20. až 24. října,“ uvedla Veronika Tomoszková. Senátoři schválili i volební komisi ve složení Zdeněk Červínek z katedry ústavního práva a studenti Michal Bedlovič a Veronika Mašková. Náhradníky jsou Ondřej Svaček z katedry mezinárodního a evropského práva a student Jan Tichánek. Komise si nyní musí zvolit předsedu a vytvořit harmonogram voleb.

Fakulta bude hospodařit s více než 120 miliony korun

Dalším bodem zářijového zasedání byl rozpočet fakulty na rok 2025. Jeho návrh představil senátorům Petr Bačík, tajemník fakulty. „Letos došlo ze strany ministerstva školství k navýšení finančních prostředků. Po rozdělení vnitřní metodikou dostane naše fakulta o více než šestnáct milionů korun více než vloni,“ řekl Petr Bačík. Fakulta by tak měla letos hospodařit s částkou téměř 120,5 milionu korun. „Navržený rozpočet považuji za úspěch. Snažili jsme se, aby jeho využití bylo maximálně ve prospěch studentů a zaměstnanců,“ zhodnotil děkan Václav Stehlík.

Nejvyšší nárůst zaznamenala položka mzdové náklady, a to i z důvodů navýšení osobního ohodnocení všech zaměstnanců, navýšení mezd v tarifech a plánovaného navýšení mezd akademikům dle nového systému. Tajemník také připomněl letošní nárůst příspěvku na stravné. „Nyní přispíváme každému zaměstnanci za každý odpracovaný den částkou sto korun.“ Senátoři po krátké diskuzi schválili vyrovnaný rozpočet dle předloženého návrhu.

Dále odsouhlasili podmínky přijímacího řízení do doktorského studijního programu International and European Law v kombinované formě, pro studium v akademickém roce 2026/2027. Maxim Tomoszek, proděkan pro studijní záležitosti, informoval senátory o připravovaných změnách prováděcího předpisu studijního a zkušebního řádu. „Jde o návaznost na novelizaci zákona o vysokých školách. Rád bych tímto vyzval k podnětům, co bychom mohli změnit, upravit,“ vysvětlil Maxim Tomoszek. Podněty je možné posílat na e-mail přímo proděkanu Tomoszkovi do 10. října. V bodu Různé se diskutovalo například o doktorských stipendiích nebo o doplnění knihovního fondu o komentářovou literaturu.

Zápis ze zářijového jednání bude zveřejněn na webu senátu. Další zasedání si senátoři naplánovali na 31. října.