Novinky z PřF a UP

Klinika zubního lékařství připomene, jak se starat o ústní zdraví

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 18/03/2022 - 15:00

U příležitosti Světového dne ústního zdraví, který připadá na 20. března, připravila Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc několik preventivních akcí, které připomenou zejména dětem zásady péče o zuby a ústní hygieny.

Zájemci z řad široké veřejnosti mohou zavítat na přednášky, které se uskuteční v neděli 20. března od 11 hodin v Pevnosti poznání a které jsou zahrnuté i do právě probíhajícího Týdne mozku. Během tří krátkých vystoupení se odborníci z kliniky zaměří na zvyky a zlozvyky související s ústní hygienou a také na to, jak případné zlozvyky odbourat a předcházet tak zubnímu kazu nebo například parodontóze.

V dalších dnech pak členové Spolku studentů stomatologie z řad studentů Zubního lékařství a Dentistry navštíví školy a školky v Olomouckém kraji, kde budou zábavnou formou dětem vysvětlovat zásady správné ústní hygieny.

Pro děti z mateřských škol, prvního stupně základních škol a dětských domovů je v úterý 22. března připraven také dopolední program v Pevnosti poznání. „Děti budou formou hry edukovány o správné hygieně, o tom, co je pro zoubky zdravé a co nezdravé a co dělat pro to, abychom neměli kazy. Budou plnit úkoly a za úspěšné řešení na ně čekají dárečky,“ přiblížila přednostka pořádající kliniky Iva Voborná.

Pátek 25. března bude patřit online konferenci stomatologů, dentálních hygienistek a zubních sester Úsměv 022. Její program tvoří zejména prezentace postgraduálních studentů a mladých lékařů, hlavními tématy jsou současné trendy v endodoncii a prevence neúspěchů při protetické rehabilitaci chrupu. Vystoupí také studenti, kteří krátce představí Světový den ústního zdraví a činnost Spolku studentů stomatologie ČR. Program konference a další informace k ní jsou k dispozici zde.

Sérii akcí k letošnímu Světovému dni ústního zdraví pak studenti Kliniky zubního lékařství zakončí v poslední březnový den. „V ordinaci kliniky připraví online webinář pro děti z mateřských škol a žáky prvního stupně základních škol, ve kterém se pokusí zábavnou formou ukázat, jak probíhá ošetření v zubařském křesle a že u zubaře není čeho se bát,“ dodala Iva Voborná s tím, že o jednotlivých akcích budou přidávat informace v této události na Facebooku.

Světový den ústního zdraví se slaví každý rok 20. března. Jeho cílem je připomenout význam ústního zdraví a zlepšit povědomí o významu ústní hygieny při prevenci onemocnění dutiny ústní v každém věku. Více o dni zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Univerzita Palackého přijala přes 32 tisíc přihlášek ke studiu. Nejvíce za posledních deset let

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 18/03/2022 - 12:45

Do poloviny března si zájemci o studium mohli podat e-přihlášku na většinu oborů Univerzity Palackého. Olomoucká univerzita přijala celkem 32 418 přihlášek ke studiu, což je nejvyšší stav od roku 2012. K oslovení zájemců UP využívala převážně online prostor, a to i na dvou dnech otevřených dveří, a také účasti na veletrzích terciárního vzdělávání, obnovených po covidové pauze. Na některé nové obory se dá stále přihlásit.  

Loni v březnu UP evidovala 32 347 e-přihlášek, letos se jejich počet ještě nepatrně navýšil. Nejvíce tradičně láká možnost studia na filozofické nebo pedagogické fakultě, na nichž se sešlo na každé přes 7 tisíc přihlášek. Největší růst zájmu zaznamenala přírodovědecká fakulta – přes devět set přihlášek více než loni. UP také registruje navýšení počtu zájemců s cizím státním občanstvím, ti si podali 4920 přihlášek (loni 3 967), z toho 2273 tvoří Slováci. Větší je také zájem o distanční online studium. Celkově si jednu nebo více e-přihlášek podalo přes 22 tisíc uchazečů.

„Olomouc je skutečným univerzitním městem a dokazuje to i velký zájem o studium právě u nás. Je skvělé, že ze široké studijní nabídky našich osmi fakult si pravidelně vybírá tak vysoký počet uchazečů, jaký jsme zaznamenali letos, ale i v předchozích letech. Mám radost i z toho, že je poptávka nejen po tradičních oborech, ale i po nových studijních programech,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Zájemci o studium se informace dozvěděli například na webové platformě Univerzitní město, již během loňska navštívilo přes 140 tisíc uživatelů, univerzita však nechyběla ani na veletrzích Gaudeamus u nás i na Slovensku, které se konaly v kontaktní podobě poprvé po dvou letech.

Přihlášky lze stále podávat

Na některé studijní programy UP se lze i nadále přihlašovat, například na zcela nový obor Specializace v ošetřovatelství – Ošetřovatelská péče v interních oborech na fakultě zdravotnických věd jsou přihlášky otevřeny do 31. března nebo na English Language for Education do 30. dubna. Do konce dubna si lze podat přihlášku i na již zavedené obory Sociální práce nebo Mezinárodní sociální a humanitární práce teologické fakulty. Na doktorské studium je možnost přihlásit se většinou do dubna či května v závislosti na fakultě. Přehled stále otevřených programů je k dispozici v katalogu na webu UP.

Nejžádanější obory

Největší zájem je na UP tradičně o studium Všeobecného lékařství, Psychologie, Práva a právní vědy, Zubního lékařství a Global Development Policy. Dále pak také o učitelské obory na pedagogické fakultě, Fyzioterapii nebo Všeobecné ošetřovatelství. Ze studijních programů, které UP nabízela zcela nově, je značný zájem o Korejská studia, Aplikovanou fyzioterapii na fakultě tělesné kultury nebo o Evropské právo a politiky EU.

Univerzita Palackého v Olomouci je druhou nejstarší univerzitou v ČR. Patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí přes 800 studijních programů, které na osmi fakultách studuje 23 tisíc studentů.

 

TOP 10 studijních programů UP – stav k 15. 3. 2022

Program Typ studia Fakulta UP Počet přihlášek Všeobecné lékařství magisterský LF 2307 Psychologie bakalářský FF 1642 Právo a právní věda magisterský PF 1445 Zubní lékařství magisterský LF 1266 Global Development Policy navazující magisterský PřF 1143 Učitelství pro 1. stupeň základní školy magisterský PdF 707 Fyzioterapie bakalářský FZV 582 Učitelství pro mateřské školy bakalářský PdF 541 Všeobecné ošetřovatelství bakalářský FZV 531 Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání bakalářský PdF 514

 

Uchazeči ze zahraničí | TOP 5 programů UP – stav k 15. 3. 2022

Program Typ studia Fakulta UP Počet přihlášek Global Development Policy navazující magisterský PřF 1140 Všeobecné lékařství magisterský LF 852 Zubní lékařství magisterský LF 383 General Medicine magisterský LF 364 Psychologie bakalářský FF 160
Kategorie: Novinky z PřF a UP

Jak se v průběhu času usazovali Židé v Olomouci a jejím okolí? Informace nabízí unikátní mapa

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 18/03/2022 - 09:00

Pokročilé moderní technologie mají své nezastupitelné místo i v humanitních vědách. Představují efektivní nástroj zprostředkování výsledků odborného výzkumu široké veřejnosti, a to jak v oblasti edukace, tak i ve veřejném prostoru. Uvedené tvrzení aktuálně dokládá nová mapa nazvaná Vývoj židovského osídlení Olomouce: geografická a socioekonomická struktura židovské populace v období 1180–2021.

Hlavním cílem autorů této mapy je zobrazit základní vzorce usazování židovské komunity v jednotlivých zónách Olomouce a okolí v důsledku historicko-politických změn od prvních dokladů o přítomnosti Židů na území Olomouce až po současnost. Doplňkové vedlejší mapy pak přinášejí výsledky analýzy interurbánní migrace a ukazují, ze kterých míst středoevropského regionu se Židé do Olomouce ve sledovaných obdobích stěhovali. Mapa obsahuje také diagramovou vizualizaci statistických údajů o židovské populaci v Olomouci, grafickou analýzu socioekonomické struktury židovské komunity a jejího postavení v rámci olomoucké městské společnosti a také logogram národnostního, respektive jazykově kulturního rozvrstvení židovského obyvatelstva Olomouce. Na vzniku mapy se podílelo Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových (CJS) FF UP, katedra geoinformatiky PřF UP a edukační oddělení Muzea umění Olomouc.

„Pozornost společnosti se v důsledku válečného konfliktu upírá k Ukrajině. V souvislosti s eskalující uprchlickou migrační vlnou je však velmi důležité znovu revidovat vlastní národní historie a analyzovat paradigmata vývoje vztahů české společnosti k vlastním menšinám, mimo jiné i k té židovské“, řekla Ivana Cahová, vedoucí CJS FF UP za tým vědců, kteří se na vzniku speciální mapy podíleli. Zdůraznila přitom, že je velmi důležité, aby neustále vzrůstající informační potřeba populace byla saturována kvalitním obsahem, který odkazuje na seriózní zdroje. „Je třeba dbát na to, aby se z odborného výzkumu dostávaly k široké veřejnosti objektivní informace a ve srozumitelné podobě. To totiž představuje jeden z efektivních prostředků boje proti dezinformacím“, dodala.

Právě tvůrčím záměrem zprostředkovat výsledky výzkumu v oblasti regionální historie srozumitelnou, efektivní a také atraktivní formou široké odborné i laické veřejnosti je vznik mapy motivován. 

„Vizualizuje informace získané hloubkovým archivním výzkumem, zejména záznamů v úředních sčítáních lidu v daných časových sondách, v židovských matrikách a v nepublikovaných databázích Židovské obce Olomouc. Získaná data prošla před kartografickým zpracováním v prostředí geografického informačního systému (GIS) náročným geokódováním adres a popisných dat s využitím historických mapových podkladů,“ vypočetla Ivana Cahová. Radek Barvíř, řešitel z týmu katedry geoinformatiky PřF UP pak doplnil, že získaná podoba mapového listu využívá několik kartografických vyjadřovacích metod zobrazujících výsledky geoprostorových analýz. Ty pak kombinuje s infografikami v podobě neprostorových vizualizací dalších atributů.

Mapové znázornění je doplněno také vysvětlujícími doprovodnými texty, které uživateli dokreslují kontext jednotlivých období, jež jsou klíčové pro přesídlování židovské komunity v souvislosti s jejím socioekonomickým rozvojem.

„Například vizuálně atraktivní a přehledný srovnávací diagram nepodává uživateli informaci o statickém obrazu židovské společnosti v daném roce, ale umožňuje mu sledovat podíl ekonomicky aktivního a neaktivního obyvatelstva a především proměny zastoupení jednotlivých profesních kategorií ve vybraných časových sondách. Kartografická vizualizace umožňuje detailněji a především srozumitelněji sledovat i vývoj a změny jazykově-kulturní, respektive národnostní identity židovské populace v Olomouci a potažmo na Moravě. Za účelem zvýšení názornosti jsme pro tuto analýzu zvolili uživatelsky atraktivní logogram. Legenda uživatele upozorňuje, že spíše než o výhradní musíme mluvit o preferované jazykově-kulturní a jazykově-národní identitě. Doprovodný text, kterým je mapa doplněna, pak upozorňuje na komplexnost problematiky národní identity olomouckých a potažmo i moravských Židů obecně,“ doplnila Ivana Cahová.

Mapa byla vytvořena s cílem prezentovat dosavadní výzkum a informace z něj plynoucí zcela novým, srozumitelnějším, názornějším a především uživatelsky atraktivnějším způsobem. Vyjadřovací metody jsou v celém mapovém díle voleny s ohledem na srozumitelnost, rychlou orientaci a také širší využití nejen jako pomůcky pro specializované badatele, nýbrž i jako účinného nástroje v edukaci na základních a středních školách či v prevenci patologických jevů ve společnosti. Získané informace mohou uživatelům pomoci interpretovat jednotlivé kapitoly dějin židovského obyvatelstva Olomouce a nejbližšího okolí a zasadit je do celkového kontextu dějin židovského osídlení na Moravě. Zároveň mohou výrazným způsobem přispět ke korekci zavedeného historického obrazu Olomouce a v širším kontextu také ke kritické revizi českých národních dějin ve vztahu k etnickým menšinám.

Vědci z Univerzity Palackého nyní přicházejí s mapou, která je jedinečným zdrojem informací o vývoji židovského osídlení Olomouce pro vědeckou činnost výzkumných a sbírkotvorných organizací (vědecká pracoviště, muzea apod.), pro vzdělávací zařízení (zejména SŠ a VŠ) a v neposlední řadě pro Židovskou obec Olomouc a širokou veřejnost.

Vznikla za podpory MŠMT ČR udělené UP v Olomouci (IGA_FF_2021_026) a je k dispozici v tištěné podobě i jako digitální soubor vhodný k prohlížení ZDE.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Diplomat a novinář rozebírali dopady války na Ukrajině

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 17/03/2022 - 16:00

Pohled diplomata Petra Koláře a novináře Miroslava Karase na ruskou invazi na Ukrajinu nabídl speciální kulatý stůl, který pořádala právnická fakulta, její Jean Monnet Centre od Excellence in EU Law a Česká asociace pro evropská studia. Setkání bylo vysíláno živě. Záznam je veřejně dostupný na YouTube.

Hlavní organizátorkou kulatého stolu Ruská invaze na Ukrajinu a její dopady v bezpečnostních, právních a dalších souvislostech byla Naděžda Šišková, vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence in EU Law, která online setkání také moderovala. „Chtěli jsme přiblížit pravdivý průběh válečného konfliktu na Ukrajině. Podat jeho ucelený obraz, včetně perspektiv dalšího vývoje. Spousta lidi nemá možnost soustavně sledovat aktuální dění na Ukrajině, pro mnohé je to psychicky náročné. Určité shrnutí, navíc pohledem profesionálů, jsme považovali za nesmírně důležité a potřebné,“ popsala motivaci k uspořádání setkání Naděžda Šišková, odbornice na evropské právo.

Roli diskutujících hostů přijali Petr Kolář, bývalý velvyslanec ČR ve Švédsku, Rusku a v USA, a Miroslav Karas, někdejší zpravodaj České televize v Rusku a na Ukrajině, dnes ředitel televizního studia Ostrava. „Oba ochotně souhlasili s účastí. Jediný problém byl s termínem, neboť jsou v těchto dnech velmi zaneprázdnění,“ uvedla Naděžda Šišková.

Během devadesátiminutového setkání stihla moderátorka s hosty otevřít sedm aktuálních témat. Hosté využili akademické půdy a odpovídali zcela otevřeně a adresně. Prvním tématem byla brutalita invaze. „Bohužel je to vyzkoušený ruský styl vedení boje. Rozbít všechno, na co dostřelí. A pak za ní vidím i to, že se situace vyvíjí jinak, než si Rusové představovali,“ řekl Petr Kolář. Podle novináře Miroslava Karase je ruská brutalita všudypřítomná, mnohavektorová a netýká se jen ukrajinského bojiště. Míří i do vlastních ruských řad. „Navíc brutalitu doprovází lež, na které režim stojí.“

Další otázka se týkala reakce západu – sankcí uvalených na Rusko a možnosti bezletové zóny nad Ukrajinou. „Sankce samy o sobě nám od Putina nepomohou, ale mohou mít doprovodný efekt. Třeba se díky nim časem v Rusku nějaké revoluce dočkáme. Jsem pro, abychom se Ukrajiny zastali vojensky mnohem výrazněji než doposud, abychom uzavřeli nebe nad Ukrajinou. Ale zároveň vím, že realita je taková, že členové NATO a EU se na tom neshodnou. Je mi to líto a strašně mě to šve,“ řekl Petr Kolář.

Oba diskutující se shodli na nutnosti reformy OSN a na potřebě nabídnout Ukrajině evropskou perspektivu, udělit jí kandidátský status. „Ukrajina nepotřebuje v tuto chvíli znát datum vstupu do Unie, potřebuje vědět, že má do ní nakročeno. Je to pro ni nesmírně důležitý signál,“ uvedl Miroslav Karas. Zajímavé názory zazněly například i na téma dezinformací. „Je potřeba, aby se ruský národ probudil. Boj s dezinformacemi považuji za plnohodnotnou součást pomoci Ukrajině,“ dodal k tomu například Miroslav Karas.

V závěru diskuze diplomat Petr Kolář naznačil, že současnou složitou situaci musíme brát jako příležitost, a ne jako problém, který je neřešitelný a jenom nám přinese utrpení. „Bude to drahé, bude to bolet, nebude to vůbec jednoduché. Ale je to příležitost, jak se zbavit závislosti na Rusku a jak zbavit Rusko Putina. Z dlouhodobého pohledu to Putin nemůže vydržet.“

K účasti na kulatém stolu se přes aplikaci Zoom přihlásilo na dvě stě zájemců, další necelá stovka sledovala debatu na fakultním YouTube kanále. Převažovali mezi nimi studenti a akademici z českých právnických fakult a z Univerzity Palackého. Přenos si nenechali ujít například ani středoškoláci z fakultních škol PF UP nebo zástupci České advokátní komory. Za 24 hodin od živého vysílání měl záznam kulatého stolu přes čtyři sta zhlédnutí.

„Na besedu mám velmi pozitivní reakce z nejrůznějších stran. Naši akci vnímám jako jeden ze střípků do mozaiky velmi důležitých kroků, jež podniká Univerzita Palackého na podporu Ukrajiny,“ dodala Naděžda Šišková.

Záznam kulatého stolu Ruská invaze na Ukrajinu a její dopady v bezpečnostních, právních a dalších souvislostech si můžete pustit zde:

Kategorie: Novinky z PřF a UP

První část materiální sbírky přírodovědecké fakulty už dorazila na Ukrajinu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 17/03/2022 - 14:00

Přírodovědecká fakulta UP vyhlásila materiální sbírku na pomoc Ukrajině čelící ruskému vojenskému útoku. Na její organizaci se podílí i Yuliya Krasylenko z katedry biotechnologií, která spolupracuje s ukrajinskými uprchlíky i s koordinátory pomáhajícími na ukrajinských hranicích s rozvozem této materiální pomoci. První část sbírky s civilní pomocí putovala do Charkova, druhá část s převážně zdravotnickým materiálem do Kyjeva.

„Nejprve bych chtěla poděkovat všem akademikům, spolupracovníkům, zaměstnancům a studentům za každý dar, kterým do sbírky přispěli. V pátek 11. března jsme věci s přítelem a kamarádkami z Ukrajiny roztřídili, vyfotografovali a zabalili. Oblečení, hygienické potřeby, dětské pleny, přesnídávky a hračky byly odvezeny do Charkova, který byl hodně zničený. Další věci, jako jsou spací pytle, obvazový materiál, léky, lékarničky, dalekohled a teplé oblečení pro muže, putovaly do Kyjeva. Jeden náš kolega je převezl přes polsko-ukrajinskou hranici, kde se setkal se zástupci ukrajinského dobrovolnického zdravotnického praporu Hospitallers a materiální sbírku jim předal," uvedla Yuliya Krasylenko.

Materiální sbírka na pomoc Ukrajině na přírodovědecké fakultě nadále pokračuje. „Ještě jednou děkuji za všechny dary. Ukrajině by nyní hodně pomohly lékárničky, obvazový materiál, spací pytle, termoprádlo a teplé oblečení a boty pro muže, protože u nás je ještě poměrně chladno,“ doplnila koordinátorka.

Ukrajinská vědkyně stále zůstává v kontaktu se svými blízkými i bývalými kolegy. „Jsem s nimi v kontaktu čtyřiadvacet hodin denně. Posílají mi zprávy o aktuální situaci a také informace o tom, co potřebují,“ dodala.

Yuliya Krasylenko je zároveň spoluautorkou desetimetrového praporu, který najdeme v budově přírodovědecké fakulty. „Jsem ráda, že po protestních akcích, kterých jsme se zúčastnili, může prapor viset na přírodovědecké fakultě. Je to velká podpora pro Ukrajinu," podotkla.

Celý rozhovor s mladou vědkyní si můžete poslechnout zde:

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Aktuálně: Pomoc pro Ukrajinu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 17/03/2022 - 12:25

Univerzita Palackého organizuje a koordinuje pomoc a podporu pro studenty a zaměstnance z Ukrajiny, kteří se kvůli válce ocitli ve složité životní situaci. Současně pomáháme i v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině. Přinášíme aktuální informace z dění. Výčet není úplný, protože aktivity přibývají každý den.

Dobrovolnické centrum UP má k dnešnímu dni registrovaných 673 dobrovolníků.

– Naši dobrovolníci aktivně působí v KACPU, kde již odpracovali na 5000 hodin, dalších cca 700 hodin odpracovali na univerzitním kontaktním místě ve Zbrojnici a telefonické kontaktní lince.

– Univerzita o své dobrovolníky také pečuje, snaží se jim při jejich nelehké práci pomáhat: poskytujeme jim psychosociální podporu (zajišťují psychologové z HZS nebo z naší katedry psychologie), hledáme relaxační a regenerační aktivity (masáže na místě, vouchery poskytla Omega a AC BALUO, vycházky do přírody).

– Koná se řada především kulturních akcí a koncertů na pomoc Ukrajině. Například studentky výtvarné tvorby PdF vymyslely akci Art for UKR, tedy prodej darovaných uměleckých děl studentů, jehož výtěžek půjde na jednu ze sbírek. Výstava je v Uměleckém centru UP.

– Fakulty a katedry o situaci na Ukrajině informují i nejširší veřejnost, pořádají se besedy, přednášky. Například právnická fakulta organizovala kulatý stůl Ruská invaze na Ukrajinu a její dopady v bezpečnostních, právních a dalších souvislostech. Hosty byli diplomat Petr Kolář, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a v USA, a Miroslav Karas, ředitel studia České televize Ostrava a někdejší zpravodaj ČT v Polsku, Rusku a na Ukrajině.

 – Univerzita na dnešní podvečer v aule Právnické fakulty UP zorganizovala besedu Válka z první ruky s ukrajinskými studenty, akademiky a dalšími lidmi, kterým válka změnila život.

– Večer se uskuteční ekumenické setkání v kostele Panny Marie Sněžné a přítomní se budou modlit se za mír na Ukrajině. Pořádá Akademická farnost Olomouc společně s CMTF. Začátek v 18 hodin.

– Hned několik sbírek vzniklo na pomoc lidem na Ukrajině. Například materiální sbírku uspořádala přírodovědecká fakulta. Studenti zubního lékařství udělali na svém kongresu finanční sbírku (podrobněji zde). Medici zase sesbírali potřebný zdravotnický materiál a léky pro ukrajinské vojáky.

– PdF chystá „Počmáraný sešit“ pro ukrajinské děti, resp. materiál ke kreslení a psaní s arteterapeutickými prvky.

– Centrum jazykového vzdělávání FF připravuje ve spolupráci s Úřadem práce rekvalifikační kurzy češtiny. Zaměřují se na trh práce a určeny budou nejen pro studenty a akademiky z Ukrajiny, ale i pro další zájemce z této země. Podrobně jsme psali zde.

– FF s přispěním dobrovolníků organizuje i výuku AJ pro ukrajinské teenagery.

– Oddělení komunikace připravilo výstavu Betty Fahrnerové, studentky FF a dobrovolnice, která mapovala cestu jednoho evakuačního vlaku. K vidění je v recepci knihovny ve Zbrojnici. Podrobněji zde.

Z plánovaných akcí vybíráme:

Přednáška Hynka Melichara z katedry politologie a evropských studií FF na téma Ruská invaze na Ukrajinu v kontextu mezinárodních vztahů: soupeřící perspektivy se koná 23. března 13:15–15:00.

 – Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie zve na připravovanou výstavu fotografií Jakuba Joachima Uprchli před válkou v Galerii sociální fotografie. Vernisáž bude 30. března v 16:00 v prostorách galerie.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Zvýšení kolejného je po dvou letech nezbytné. U vícelůžkových pokojů bude růst minimální

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 17/03/2022 - 11:00

Inflace, dopady epidemie covidu-19 a zvýšení provozních nákladů především v souvislosti s navýšením cen energií se od příštího akademického roku promítnou do cen za ubytování na kolejích. Nový ceník jednomyslně schválil na svém březnovém zasedání (2. 3.) Akademický senát UP, kolejné se zvýší od 1. září 2022.

„Stávající výše kolejného je platná již druhým akademickým rokem. Důvodem pro aktuální úpravu ceníku je významný nárůst provozních nákladů od počátku letošního roku a další očekávaný nárůst nákladů na energie,“ vysvětluje ředitel Správy kolejí a menz UP Libor Kolář s tím, že další navýšení nákladů koleje již pocítily nebo očekávají se zvyšováním minimální mzdy, zdražením běžných oprav a údržby či růstem nákladů na služby, jako je například praní prádla, kde se rovněž začíná projevovat navýšení cen energií.

Po projednání akademickým senátem přistoupí koleje k diferenciaci navýšení cen, které odráží vyšší zájem o jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje a současně nepředstavuje významnější navýšení pro vícelůžkové pokoje. Měsíční poplatek za ubytování se tak od příštího akademického roku navýší u čtyřlůžkových pokojů o necelé dvě stovky, u jednolůžkových o 690 korun. Do kolejného budou nově přímo započítány stávající jednorázové poplatky za elektrickou lampu a ledničku, dosud vybírané zvlášť při nástupu na ubytování.

„Navýšení příjmů zajistí přinejmenším zachování úrovně stávající údržby a přispěje ke stabilizaci personálu SKM, kde je v ubytovacím úseku 85 % zaměstnanců na úrovni těsně nad minimální a zaručenou mzdou,“ doplnil ředitel Kolář. Příjmy z kolejného budou také využity na modernizaci kolejí. V loňském roce byla zrekonstruována kolej 17. listopadu, zvýšení komfortu v budoucnu čeká i další koleje v areálu Envelopa.

Výše kolejného je s ohledem na zachování standardu ubytování na Univerzitě Palackého stanovena vždy na celý akademický rok. Ceník platný pro daný akademický rok projedná kolejní rada a do konce března předcházejícího akademického roku jej musí schválit akademický senát univerzity.

Podrobný rozpočet navýšení je dostupný v zápisu ze zasedání senátu.

VŠ kolej Gen. Svobody J. L. Fischera
B. Václavka Šmeralova
17. listopadu Chválkovice
E. Rošického
Neředín 1 Neředín 2-4 Počet lůžek Typ ubytování Počet osob Cena za osobu a noc vč. DPH (Kč) 1 buňkový systém 1 osoba   149     149 1 buňkový systém ZTP 1 osoba   149     149 2 buňkový systém 1 osoba 149 149   149 149 2 osoby 116 116   116 116 2 buňkový systém ZTP 1 osoba   149     149 2 osoby   116     116 3 buňkový systém 1 osoba 149 149   149   2 osoby 116 116   116   3 osoby 105 105   105   1 spol. soc. zařízení 1 osoba     116     2 spol. soc. zařízení 1 osoba 116   116     2 osoby 104   104     3 spol. soc. zařízení 1 osoba     116     2 osoby     104     3 osoby     95     4 spol. soc. zařízení 1 osoba     116    
Kategorie: Novinky z PřF a UP

Spolupráce s kolumbijskými vědci získává konkrétní obrysy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 17/03/2022 - 08:00

CATRIN Univerzity Palackého přispěje svým know-how v oblasti čištění vod pomocí nanočástic železa k ozdravení kolumbijské řeky Bogoty znečištěné odpadními vodami z tamních koželužen. Výzkumníci pod vedením Jana Filipa se zapojí do dvouletého vědeckého projektu, který od března řeší Universidad Central v Bogotě. Kromě olomouckého vědeckého centra je partnerem rovněž vláda departementu Cundinamarca.

Cílem projektu je prozkoumat účinnost nanobioremediačního systému založeného na využití nanočástic železa pro čištění odpadních vod z koželužen, které je vypouštějí do horního povodí řeky Bogoty. K dosažení tohoto úkolu bude navržený systém vyhodnocen v laboratorním a pilotním měřítku, aby se zjistila jeho účinnost.

„My kolegům poskytneme odborné zázemí a znalosti, v tamních podmínkách bychom rádi otestovali naše nanočástice, popřípadě vymysleli nové materiály šité na míru místním environmentálním problémům. Během letošního roku uvítáme v naší laboratoři jednoho z kolumbijských odborníků, s nímž budeme své zkušenosti sdílet,“ uvedl vedoucí skupiny Environmentální technologie Jan Filip.

Možnou spolupráci zástupci obou univerzit začali plánovat zhruba před čtyřmi lety, kdy prorektor Universidad Central navštívil Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, které je dnes součástí CATRIN, a velmi ho zaujaly technologie čištění vod pomocí nanočástic železa. O jejich vlastnostech i možnostech využití pak olomoučtí vědci přednášeli na konferenci, kterou Universidad Central v Bogotě v souvislosti s jejich návštěvou uspořádala v roce 2019.

Kožedělný průmysl významně přispívá k ekonomice departementu Cundinamarca i celé Kolumbie a vytváří stovky pracovních míst. Například ve městě Villapinzón v departementu Cundinamarca se nachází přibližně 150 rodinných koželužských firem. Během koželužských procesů však vznikají odpadní vody s vysokým obsahem organických látek, nerozpuštěných látek, fenolů, chromu, organického dusíku a vysokou salinitou, které jsou vypouštěny do řeky Bogoty bez řádného čištění. Vzhledem ke složitosti sloučenin obsažených v těchto odpadních vodách je nutné spojit několik procesů nebo systémů čištění, které umožňují jejich sanaci. Doposud vyvinuté systémy čištění jsou finančně nákladné a v některých případech vytvářejí velké množství obtížně zpracovatelného kalu.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Betty Fahrnerová z FF a příběh evakuačního vlaku. Pomáhat má smysl, i když se všechno nepodaří

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 16/03/2022 - 14:50

Uprchlíci. Dobrovolníci. Dvě slova, která dnes naprosto jednoznačně patří k sobě. Lidi prchající před válkou vidíme v médiích, na sociálních sítích. Jaké to ale je dostat se do centra dění, mezi ty, kteří hodiny zoufale čekají na pomoc a chtějí se dostat ze zničené země? A stačí k jejich záchraně jen pomáhající ruce a dobrá vůle? Někdy ne, ale to nás nesmí odradit. To je zkušenost Betty Fahrnerové, studentky FF a dobrovolnice, která se vydala s kamerou natočit příběh jednoho evakuačního vlaku.

„Dostala jsem možnost natočit jako nezávislý kameraman krátký dokument o dobrovolnících, kteří se vydali s pomocí humanitárním vlakem na Ukrajinu. Bylo to v rámci iniciativy Železnice pomáhá. Vlak, který patří Albertu Fikáčkovi, vyjížděl z Bohumína a mířil do ukrajinského města Mostyska přes polskou Přemyšl. Naším úkolem bylo dovézt na Ukrajinu materiální humanitární pomoc a zpátky k nám pak pět set ukrajinských uprchlíků,“ vypráví studentka FF UP.

Mostyska, která leží zhruba dvanáct kilometrů od ukrajinsko-polské hranice a od Lvova jsou vzdálená asi šedesát kilometrů, jsou sice jen několikatisícové městečko, ale prochází jimi důležitá vlaková trať z Přemyšle do Lvova. Mají hned dvě nádraží. Jak připomíná Betty, humanitární vlak sem mířil poprvé. „Na vykládacím nádraží jsme v noci spolu s dobrovolníky, zdravotníky a dalšími pomocníky vyložili materiál, mimochodem zdálo se mi, že snad všichni byli mladší než já,“ říká studentka. A jak dodává, pak začaly nečekané komplikace. Vlak odtáhli na odstavnou kolej a čekalo se na informace. V Mostyskách měli naložit pět stovek uprchlíků, převážně žen a dětí. „Z nějakých důvodů, které neznám, asi administrativních, náš vlak odtáhli zpět do Polska bez nich s tím, že je nabereme tam. Bylo to zoufalé, a když jsme se dostali do Přemyšle, tak oznámili, že kvůli nějaké chybě v dokumentaci, která se někde stala, do vlaku nesmí nikdo nastoupit. Přišli policisté, protože pár lidí už stihlo nastoupit a chtěli je dostat ven. Naštěstí Albert Fikáček zasáhl a nedovolil je z humanitárního vlaku vyhodit. Takže jsme nakonec dovezli jen asi čtrnáct lidí.“

I tato zkušenost je důkazem napjaté atmosféry na všech stranách a ne vždy úspěšné snahy zvládnout humanitární katastrofu obřích rozměrů. „Jsem dobrovolník od svých patnácti a už jsem docela zvyklá na to, že člověk přichází s nadšením, že chce pomoct lidem, a většinou zjistí, kolik byrokratických překážek stojí v cestě. To je dlouholetý problém, který je teď víc vidět, protože těch lidí je hodně a potřebují pomoc okamžitě. Moje osobní zkušenost i z této cesty je, že i tak má smysl pomáhat. Plánuju se tam vrátit. Jen už nechci zažít tu strašnou bezmoc stát v úplně prázdném vlaku a vidět, jak na peroně v mrazu stojí stovky lidí, malých dětí, jejich maminek a my odjíždíme.“

Reportáž Betty Fahrnerové si můžete pustit níže. Současně si můžete v recepci knihovny na Zbrojnici prohlédnout kolekci autorčiných fotek z cesty.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Rodinné konference jsou návrat k přirozenu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 16/03/2022 - 10:30

Studentky sociální práce na Cyrilometodějské teologické fakultě UP chtějí dostat co nejvíce do obecného povědomí rodinné konference coby způsob řešení některých nastalých problémů. Jak samy říkají, nejde vlastně o nic nového a rodina může být na daný problém sama nejlepším expertem.

Renata Součková, Aneta Gorčíková a Kristýna Petrů jsou studentky navazujícího magisterského programu Sociální práce, specializují se na sociální práci s rodinou. V duchu strategie výuky zvané Service Learning (učení službou), která se na katedře křesťanské sociální práce rozvíjí, se během studia věnují projektu na zavedení a zviditelnění rodinných konferencí v Olomouci a okolí.

„Rodinné konference jsou setkání rodiny a případně dalších zainteresovaných blízkých osob pořádaná za účelem řešení problému, který se tam vyskytl. Každý zúčastněný by na řešení měl mít nějaký podíl, setkání se zakončuje sestavením plánu, aby každý věděl, co má dělat. Důležité je, aby si členové rodiny složitou situaci vyříkali mezi sebou. Věří se totiž, že rodina sama totiž může být tím nejlepším expertem, navíc zná svůj kontext a atmosféru. Naší úlohou jako koordinátorek je toto setkání připravit a vysvětlit, proč je dobré potkat se u jednoho stolu,“ vysvětlila Renata Součková.

Řešit lze na rodinné konferenci celou řadu témat, ať už jde například o špatné známky ve škole, chození za školu, domluvu o péči o dítě při rozvodu či o péči o prarodiče nebo třeba o závislost některého člena rodiny. U některých problémů může rodinná konference působit jako prevence před zásahem úředních či odborných autorit. Důraz je přitom kladen na dobrovolnou účast aktérů.

„Jde vlastně o přirozenou věc, kdy si rodina sedne v obýváku a baví se spolu. V dnešní době si ale členové rodiny příliš nepovídají,“ dodala studentka druhého ročníku, která na projektu spolu s dalšími spolužačkami pracovala v uplynulém roce a půl. Po přípravách vytvořily webové stránky a natočily propagační video, projekt představily na základních školách a poskytovatelům sociálních služeb. I kvůli probíhající epidemii covidu-19, kdy komunikace probíhala zejména online a například učitelé nebyli se žáky v těsném kontaktu, se ovšem týmu nepodařilo žádnou rodinnou konferenci uspořádat.

Větší štěstí snad bude mít skupina z prvního ročníku, která od svých starších kolegyň projekt před nedávnem převzala. Zatímco jejich předchůdkyně se zaměřovaly na děti, členky současného týmu se chtějí soustředit na seniory, ale nejen na ně. „Chceme rodinné konference dále propagovat, aby třeba i studenti sociální práce a dalších oborů o této metodě věděli a mohli ji případně využít v práci s klientem. Zároveň chceme ale oslovovat například klienty, kteří mají být umístěni v pobytových zařízeních pro seniory, ale nechtějí tam. To je také věc, která se dá v rodině řešit,“ nastínila Kristýna Petrů.

„Prošly jsme školením, kde nám předávaly zkušenosti koordinátorky rodinných konferencí z RK centra, které působí v Pardubickém a Královéhradeckém kraji a okolí. Školení se týkalo mimo jiné důležitosti komunikace, jak mluvit s těmi lidmi, jak jim vysvětlit, proč je pro ně rodinná konference výhodná. Zaměřily jsme se i speciálně na děti a na případné pomůcky, které můžeme při vysvětlování využít k získání důvěry,“ doplnila Aneta Gorčíková s tím, že právě východočeské RK centrum má v tomto směru v České republice největší zkušenosti. Ve světě je kolébkou tohoto návratu k přirozenému fungování rodiny Nový Zéland.

Na Olomoucku jsou rodinné konference stále novinkou, podle studentek CMTF UP se již ale objevují první nabídky spolupráce v této oblasti. Případní zájemci o další informace mohou zamířit na web www.rkolomouc.upol.cz nebo na Facebook.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Beseda o válce na Ukrajině i modlitba za tuto zemi

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 16/03/2022 - 08:00

Ve čtvrtek odpoledne se v aule Právnické fakulty UP uskuteční beseda s ukrajinskými studenty, akademiky a dalšími lidmi, kterým válka změnila život. Ve stejný den večer se pak mohou zájemci zúčastnit ekumenického setkání v kostele Panny Marie Sněžné a pomodlit se za mír na Ukrajině.

Beseda začne v 16 hodin na právnické fakultě. Debatovat se bude o tom, jak to aktuálně vypadá v obležených městech na Ukrajině, o organizaci humanitární pomoci nebo o výcviku tamní domobrany. Pokud to bude možné, mělo by se uskutečnit i přímé zoom spojení do Kyjeva a Charkova.

Diskuze, která bude tlumočena z češtiny do ukrajinštiny a naopak, se zúčastní ukrajinští akademici a studenti a také jejich příbuzní a přátelé. Pokud se chcete dozvědět, jak se jim teď žije, co je nejvíc trápí i jak by jim mohla univerzita pomoct, zúčastněte se diskuze. Buď osobně v aule právnické fakulty od 16 do 18 hodin nebo online zde.

Na besedu naváže ekumenická modlitba za mír na Ukrajině, kterou v kostele Panny Marie Sněžné pořádá Akademická farnost Olomouc společně s Cyrilometodějskou teologickou fakultou UP. Začíná v 18 hodin.

„Jsou pozváni členové jiných církví a náboženských společností. Každý zástupce bude mít prostor pro krátké slovo, případně modlitbu za mír na Ukrajině. Může ji samozřejmě vyjádřit i nějakým vhodným zpěvem. Pak každý zapálíme svíčku s myšlenkou na mír na Ukrajině a na celém světě,“ uvedli v pozvánce organizátoři.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

V zimním semestru stihli studenti v právní poradně pracovat na 54 případech

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 15/03/2022 - 15:00

Studentská právní poradna při právnické fakultě sečetla práci za zimní semestr tohoto akademického roku. Do její činnosti se zapojilo 20 studentů, kteří pracovali na 54 případech. Nyní již poradna přijímá nové případy pro letní semestr.

Na služby Studentské právní poradny se v zimním semestru obrátili klienti s více než padesáti případy. „Ve čtyřiačtyřiceti případech jsme jim poskytli právní radu, jeden případ byl odmítnut z důvodu naplnění kapacity, zbývajících devět jsme museli odmítnout z různých důvodů, například nesoučinnosti klienta, ukončení z jeho strany, složitosti případu a podobně,“ vyjmenovala Lucia Madleňáková, vedoucí katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností. Ze statistiky dále vyplývá, že nejvíce případů bylo z občanské sekce, klienti si přišli pro radu ohledně exekucí, dědictví, závěti či výživného, a pak ze správní sekce, například se řešily sousedské spory.

Studenti pracovali ve dvojicích pod vedením 14 supervizorů, z toho 5 advokátů. Celkem strávili řešením případů téměř 1019 hodin, což je přibližně 50 hodin práce jednoho studenta na případech.

O kvalitě poskytovaných služeb a přístupu studentů nejlépe vypovídají ohlasy a vzkazy samotných klientů. „Štěstí mi přálo a dozvěděla jsem se o Studentské právní poradně. Chtěla bych poděkovat studentům práv za neskutečně profesionální přístup a práci. Vaše bezplatná pomoc zachraňuje spoustu lidských životů,“ napsala na jednu z děkovných kartiček klientka Hana (pozn. red.: jména klientů poradna záměrně nezveřejňuje).

Od konce února je Studentská právní poradna opět otevřena novým klientům. Případy budou přijímány do naplnění kapacity. Klienti by se měli v ideálním případě předem objednat.

Studentská právní poradna PF UP

17. listopadu 8 (Právnická fakulta UP)
po–čt | 8:00–16:30
Doporučujeme se předem objednat, a to telefonicky nebo e-mailem, ve kterém naznačte, s čím potřebujete pomoci, a nechte na sebe kontakt.
t.: 585 637 616 | e.: studentskapravniporadna@upol.cz

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Oksana Melnychuk: Děkuji všem občanům České republiky za veškerou pomoc a podporu!

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 15/03/2022 - 11:00

Na dvacátého čtvrtého února Oksana Melnychuk, doktorandka UP, nezapomene. Vzbudilo ji o půl páté zvonění telefonu. Když hovor přijala, uvítala ji slova: „Četla jsi zprávy? Máme válku!“

Nemohla zprávě uvěřit, přestože se zdálo, že Ukrajinci už několik dní tušili, že se tak stane. „První tři dny jsem telefon nedokázala odložit, bála jsem se, že mi něco důležitého unikne. Bála jsem se usnout, protože jsem měla strach o své rodiče, příbuzné i přátele. A taky jsem se cítila provinile, že jsem v cizině v bezpečí a moje rodina je nucena se skrývat před bombardováním v protileteckých krytech,“ říká Oksana Melnychuk, studentka doktorského studijního programu Teorie a dějiny hudebního umění na katedře muzikologie FF UP.

Pochází ze západní části Ukrajiny, z Netišyna v Chmelnycké oblasti, a odmalička ji baví hudba. V roce 2015 absolvovala hudební collage ve Chmelnyckém, poté pokračovala ve studiu na Oděské národní hudební akademii, kde získala bakalářský titul. Již během tohoto studia přemýšlela o tom, že by na něj navázala někde v Evropě. Magisterské studium hudební vědy pak absolvovala na Jagellonské univerzitě v polském Krakově a v jeho průběhu se účastnila mezinárodního studentského výměnného programu Erasmus+. V té době padla volba na Univerzitu Palackého v Olomouci. I když plánovala, že na UP zůstane zimní semestr, setrvala i v letním. Byla spokojená jak s úrovní studia, vysokou profesionalitou, upřímností vyučujících, tak i s atmosférou uvnitř školy.

„S každým dalším měsícem jsem si víc a víc uvědomovala, že bych na této univerzitě chtěla získat ještě více znalostí, že bych se chtěla ještě víc seznámit i s kulturou Olomouce a České republiky,“ uvádí mladá muzikoložka. Za rok studia si všimla, že zde neexistuje žádné větší dílo, které by popisovalo česko-ukrajinský hudební vztah, přestože věděla, že jsou tyto vazby poměrně široké a mají dlouhou historii. Podala si na UP tedy přihlášku k doktorskému studiu. Předložila projekt disertační práce týkající se česko-ukrajinských hudebních vazeb a uspěla.

„Všechno, co se teď s mojí zemí děje, mě hodně bolí. Nikdy by mě nenapadlo, že v 21. století může dojít k takové válce. Ruská armáda ničí naše univerzity, nemocnice, domy, byty, mosty, školy i školky. Denně umírají civilisté včetně dětí. Věřím však, že Ukrajina vyhraje, protože pravda je na naší straně. Věřím, že znovu vybudujeme ještě lepší a ještě silnější zemi,“ říká. Zdůrazňuje zároveň vděk prezidentovi Volodymyru Zelenskému a celému jeho týmu, který se podle ní projevuje jako silný a moudrý vůdce Ukrajiny. Je vděčná i ukrajinské armádě, územní obraně i všem dobrovolníkům.

„Do jisté míry jsme si všichni Ukrajinci s touto válkou uvědomili, jak silný jsme národ. Sjednotili jsme se jako nikdy předtím, a to jak na Ukrajině, tak i v zahraničí. I přes složitost situace neztrácíme bojovnost a víru ve vítězství,“ dodává.

Většina z členů její rodiny a přátel je stále na Ukrajině. Do Olomouce se jí však podařilo přivézt mladší sestru, bratrance a sestřenice, kteří žili v Kyjevě. „Na cestě do České republiky strávili více než den, protože na hranicích jsou obrovské fronty. Velmi děkuji Univerzitě Palackého, protože mi velmi pružně pomohla vyřešit problém s vyřízením finanční pomocí a všechny další důležité záležitosti. Vnímám i neustálou podporu vyučujících na katedře muzikologie. Moji spolužáci dokonce zorganizovali charitativní koncert na podporu Ukrajiny a vybrali zhruba šestnáct tisíc korun,“ oceňuje Oksana Melnychuk.

Sama se rozhodla pomáhat své zemi, jak to jen jde. Nejprve posílala peníze, pak zveřejňovala potřebné informace v cizích jazycích. Především jí šlo o to, aby si její přátelé mohli přečíst pravdivé zprávy. „Jakmile jsem se dozvěděla, že Dobrovolnické centrum UP hledá ukrajinsky mluvící dobrovolníky, okamžitě jsem odeslala přihlášku. Už dva týdny pomáhám jako tlumočnice v KACPU. Chtěla bych vyzdvihnout vysokou úroveň organizace centra. Lidé tam mohou rychle získat veškerou potřebnou pomoc: vízum, pojištění, ubytování, potřebné věci atd. A hlavně: chci poděkovat všem občanům České republiky za veškerou velkou pomoc a podporu. To, co pro nás děláte, se nedá popsat slovy. Nikdy jsme nečekali, že se Česká republika v této složité situaci stane jedním z našich nejlepších přátel a spojenců. Vidím každý den, jak mnoho Čechů upřímně a zdarma pomáhá Ukrajincům, a to různými způsoby. Lidé pomáhají s bydlením, jídlem, řeší veškeré potřebné problémy. V takových chvílích je opravdu těžké zadržet slzy. Doufám, že jakmile tato válka skončí, obnovíme Ukrajinu a budeme moci pozvat na oplátku my vás k nám domů!“

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Popularizujte vědu a staňte se Českým vševědem

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 15/03/2022 - 08:00

Vědeckou show nabídne nová soutěž Český vševěd. Přichází s ní Noc vědců, na jejíž organizaci se aktivně podílí i Univerzita Palackého. Vševěd je určen všem vědcům a vědkyním, kteří chtějí popularizovat výsledky své práce. Přihlašovat se lze do konce března.

„Budeme společně hledat nejlepšího popularizátora nebo popularizátorku české vědy. Hledáme Českého vševěda 2022. Naším cílem je ještě více přiblížit vědu veřejnosti. Současně chceme předat divákům nejen nadšení pro vědu a kus vědění samotného, ale také ukázat, co se děje za dveřmi vědeckých ústavů a pracovišť,“ uvedla Karolína Křtěnová, koordinátorka této celonárodní show.

Jak se můžete do soutěže přihlásit? Podmínkou účasti je podle propozic pořadatelů natočení krátkého videa na mobilní telefon, kterým představíte publiku sebe i obor své činnosti, tím se rozumí vědecké téma podané popularizační formou. Zaslaná videa o maximální délce 150 sekund budou zveřejněna na facebookové stránce Noci vědců ve speciálně vytvořené události. Zasláním videa a přihlášky automaticky vstupujete do předkola, ve kterém odborná porota na základě vybraných parametrů vytvoří soutěžní skupiny. Ty pak budou mezi sebou bojovat o další postup. Z předkola vás blíž k finále posune hlasování veřejnosti. Soutěžící s vyšším počtem hlasů automaticky postupuje do dalšího kola. Tak se bude pokračovat, než bude známo deset nejlepších videí. Následně odborná porota vybere šest soutěžících, kteří změří síly ve finále formou science slamu. Finálový večer pak proběhne za účasti veřejnosti 13. září 2022 v kině Scala v Brně.

Všechny důležité informace, přihlašovací formulář i velmi dobré rady, jak svůj příspěvek technicky a obsahově zvládnout, najdete zde.  

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Podle studie z FTK může molekulární vodík urychlit rekonvalescenci po covidu-19

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 14/03/2022 - 12:00

Inhalace molekulárního vodíku pozitivně ovlivňuje průběh rekonvalescence u post-covidových pacientů. Ukázala to studie, kterou v uplynulém roce zrealizovali vědci z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP. Výsledky výzkumu, jímž jako první na světě na základě objektivních dat prezentovali možnost využití molekulárního vodíku v post-covidové terapii, publikovali v impaktovaném časopise International Journal of Environmental Research and Public Health.

„Výsledky studie potvrdily naši hypotézu, že molekulární vodík může pomáhat i lidem, kteří trpí například akutním respiračním onemocněním, nikoliv jen sportovcům, u nichž je prokázán pozitivní vliv užívání molekulárního vodíku na výkon a snížení únavy,“ uvedl hlavní autor studie Michal Botek, který se s kolegy v laboratoři zátěžové fyziologie účinky vodíku zabývá již delší dobu. Dosavadní poznatky o jeho antioxidačních, protizánětlivých, anti-apoptických a únavu snižujících vlastnostech se v době epidemie covidu-19 rozhodli zaměřit právě na toto onemocnění.

Do výzkumu, který trval celý minulý rok, bylo zapojeno bezmála osm desítek lidí, kteří prodělali infekci koronavirem SARS-CoV-2 s lehkým nebo středně těžkým průběhem. Účastníci prošli vstupními vyšetřeními, zejména spirometrií a šestiminutovým chodeckým testem, na základě kterého byla hodnocena jejich aktuální funkční kapacita po prodělané nemoci. Následující dva týdny účastníci studie každý den po dobu 120 minut, respektive 2 × 60 minut inhalovali vodík prostřednictvím zařízení, které jej pomocí elektrolýzy generuje z purifikované vody. Navíc si zaznamenávali i subjektivní pocity týkající se únavy, kvality spánku, svalové bolesti a pociťované dušnosti. Po dvoutýdenní inhalaci následovalo opakované testování na fakultě tělesné kultury.

„Na základě randomizace byli účastníci rozděleni na vodíkovou a placebo skupinu, takže jsme mohli skutečně velmi exaktně posoudit, jak efektivně může vodík postcovidový organismus revitalizovat. Skupina, která po dva týdny inhalovala podle naší metodiky vodík, se v opakovaném šestiminutovém chodeckém testu zlepšila průměrně o 64 metrů, tedy o zhruba 10 % oproti vstupnímu testu, zatímco u placebo skupiny došlo pouze k minimálnímu zlepšení, v průměru jen o 9 metrů,“ přiblížil výsledky Michal Botek.

„Zajímavé na celé věci je i skutečnost, že se nám podařilo najít jednu starší zahraniční studii, která se zabývala terapií po syndromu náhlého selhání dýchání (SARS), má obdobný design a došla k podobným výsledkům, jako jsou ty naše. Je tu však jeden zásadní rozdíl: zatímco tehdy museli účastníci studie podstoupit šest týdnů velmi dobře kontrolovaného kondičního tréninku, v našem případě stačila pouhá dvoutýdenní inhalace vodíku. Tyto výsledky nás nabíjí optimismem, že vodík lze v post-akutní fázi onemocnění, jako je covid-19, využít jako jednu z možností časově velmi efektivní terapie. Byť se hned nabízí otázka, zdali vyvolaný pozitivní efekt není jen krátkodobý. A zároveň je dobře mít stále na paměti, že i přes více než 1600 celosvětově publikovaných studií o účincích vodíku tento plyn na svoji první velkou šanci v české klinické medicíně ještě čeká,“ poznamenává Michal Botek s tím, že se nabízí celá škála témat pro další výzkumy.

Sám přitom studii, která se jako vůbec první na světě zaměřila na možné pozitivní efekty vodíku po prodělaném covidu-19 a inovativní byla i ve své podobě, označuje za malý vědecký zázrak. „Snažili jsme se z mála dostat maximum a o to více nás těší pozitivní reakce kolegů akademiků, lékařů a dalších odborníků, kteří měli možnost se s naší prací blíže seznámit. Jsme vděční, že nám fakulta tělesné kultury umožnila tuto studii zrealizovat,“ dodává Michal Botek.

Na výzkumu se kromě něj a kolegů z katedry přírodních věd v kinantropologii FTK UP podílel i Andrew McKune z Research Institute for Sport and Exercise na australské University of Canberra, Petr Konečný, přednosta Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP a primář Centra léčebné rehabilitace Nemocnice AGEL Prostějov a sportovní lékař Dalibor Pastucha, ředitel ReFit Clinic a přednosta Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Studie byla realizována ve spolupráci se společností H2 World Health & Beauty Company, která vědcům zapůjčila část použitých generátorů vodíku pro účastníky výzkumu.

Celý text studie najdete zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Odhalte tajemství mozku a přijďte se pobavit do Pevnosti poznání

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 14/03/2022 - 08:00

Jak porozumět řeči neuronů, zlepšit paměť i kreativní myšlení nebo se nechat oklamat optickými iluzemi? Odpoví Týden mozku v Pevnosti poznání. Science centrum Přírodovědecké fakulty UP se připojuje k bohatému programu festivalu Akademie věd ČR Týden mozku. Ten se koná od 14. do 20. března v Praze a na dalších místech České republiky. Zájemci, kteří se na místo akce nedostanou, si mohou vybrat také z nabídky online přednášek.

Návštěvníci uvidí novinky na obřím modelu mozku, jehož autorkou je vysokoškolská pedagožka Ivana Fellnerová. Tato maketa se nachází v expozici Rozum v hrsti Pevnosti poznání a je nově rozšířena o cévu s interaktivními prvky, Lidé se mohou posadit na červené krvinky, pohrát si s krevními destičkami, prohlédnout si lymfocyty – „továrny“ na naše protilátky nebo se dozvědět zajímavosti o neuronech. V rámci akce bude expozice otevřená od 10 do 12 hodin zdarma.

„Zjistíte, jaké funkce má mozek, z čeho se skládá a jak jeho části vypadají. V expozici na vás čekají 3D piškvorky, logické úkoly i zapeklité hlavolamy a šifry, které otestují vaše vědomosti a intelekt. A jakmile toho budete mít nad hlavu, stačí na vlastní (ne)bezpečí vyzkoušet přístroj na výcvik akrobatických pilotů – gyroskop,“ pozval do expozice Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

O víkendu 19. a 20. března jsou zdarma připraveny také zajímavé workshopy s ozoboty a termokamerami. „Poznáte děje kolem nás v jiném, až nadčasovém spektru, získáte jiný náhled na chemické reakce, tepelnou vodivost materiálů, živočichů a mnoho dalšího. Kromě toho si vyzkoušíte programování s ozoboty, což jsou drobní roboti, kteří doslova tančí, jak vy kreslíte,“ vysvětlila lektorka Anna Krčmářová.

Program se zaměřujeme na malé i velké návštěvníky. Ti, kteří chtějí více proniknout do tajů mozku, mohou vybírat z přednášek, které se věnují problematice optických klamů, mozkovým centrům řeči i tomu, jak by měl mozek odpočívat, a zlepšit tak svoji výkonnost. Ve spolupráci s Klinikou zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc se uskuteční například prezentace na téma zlozvyky našeho mozku. Chybět nebude ani online přednáška Zrakové klamy. V kreativní dílně si lidé budou moci vyrobit dřevěný hlavolam a v chemické laboratoři vyzkoušet barevné pokusy.

Festival o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurovědách je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně zvyšující povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Tradici Týdne mozku v České republice založil český neurovědec profesor Josef Syka v roce 1998.

„Festival Týden mozku je pro mě srdeční záležitost. Nejdůležitější ovšem je, aby přinášel radost a potěšení z nově nabitých znalostí posluchačům a divákům. Zvu vás proto na 23. ročník festivalu, který bude opět plný novinek ze světa výzkumu mozku a jeho onemocnění,“ řekl profesor Josef Syka. „Přednášky z hlavního cyklu doplní odlehčený doprovodný program praktickými ukázkami a cvičeními jednoduše využitelnými pro náš každodenní mozkový trénink,“ doplňuje. Více o hlavním programu na webu Týdne mozku.

 

Přednášky Pevnosti poznání

Zábava pro oko i mozková řečová centra
sobota 19. 3., 14:00, přednáškový sál
přednášející: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D., odborná asistentka na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP 


Optické klamy jsou zábavná, matoucí, překvapivá i magická kouzla. Některé iluze vznikají z objektivních příčin v důsledku fyzikálních přírodních dějů, jiné jsou důsledkem únavy našich zrakových receptorů. Snad nejzajímavější jsou kognitivní optické klamy, které vznikají v mozku interakcí příchozích informací s již existujícími předpoklady o světě. To pak často vede k překvapivě mylným závěrům, bez kterých by ale bylo chudší jak výtvarné umění, tak kinematografie. Abychom nezaměstnávali jen náš zrak, bude si moci každý posluchač formou interaktivních experimentů procvičit také mozková centra řeči. Ukázkami povídek ze slov začínajících vždy na stejné písmeno se pokusíme s trochou nadsázky vypořádat s těžkými životními situacemi. Pojďte se tedy s námi bavit optickými klamy i slovními hříčkami a zapomeňme na chvíli na vše, co nás trápí.

I mozek potřebuje odpočívat
sobota 19. 3., 16:00; neděle 20. 3., 14:00, přednáškový sál
přednášející: Mgr. Martin Král, certifikovaný trenér paměti III. stupně


Doba se neustále zrychluje a náš mozek musí denně zpracovat obrovské množství informací. Výsledkem přetíženého mozku bývá často únava, nesoustředěnost a nízká výkonnost. Jak se z toho nezbláznit a znovu načerpat síly? Pomocí jednoduchých a účinných relaxačních technik, které se na přednášce naučíte. Již deset minut relaxace přitom dokáže podstatně zefektivnit vaši práci, zlepšit paměť i kreativní myšlení. Kromě tipů na kvalitní odpočinek pro mozek si také povíme o tom, jak mozku jednoduše ulevit, a to pomocí lepší organizace času i každodenních úkolů.

Zrakové klamy
od 15. do 20. 3., online přednáška
přednášející: doc. RNDr. Mgr. František Pluháček, Ph.D., odborný asistent na katedře optiky Přírodovědecké fakulty UP


Zrakové klamy představují nesouhlas mezí zrakovým vjemem a skutečností. Příčinou těchto jevů mohou být fyziologické procesy a jevy, ale také například špatné vyhodnocení vnímané scény. Posluchači se tedy nejprve krátce seznám, s problematikou vzniku zrakového vjemu a organizací zrakového vnímání. Následně budou prezentovány jednotlivé typy zrakových klamů v rozdělení na fyziologické, geometrické, perspektivní a psychologické. Každý z typů bude popsán a demonstrován na vhodných zajímavých příkladech a zejména u fyziologických klamu bude zmíněno možné vysvětlení jejích vzniku.

Přednášky ve spolupráci s Klinikou zubního lékařství LF UP a FN Olomouc:

Zlozvyky našeho mozku

20. 3., 11:00–11:15, přednáškový sál
přednášející: MDDr. Lenka Dostálová, Ph.D.


Kaz raného dětství – zlozvyky/zvyky rodičů
11:15–11:45, přednáškový sál
přednášející: MDDr. Adam Kovalčík


Jak si v mozku nastavit správné zvyky
11:45–12:30, přednáškový sál
přednášející: Ing. Bc. Božena Piterková, DiS.


Správná ústní hygiena je soubor pravidelných zvyklostí, které je nezbytné si v mozku nastavit již od útlého dětství. Pokud si totiž vytvoříme v našem mozku sled zlozvyků, je velmi těžké posléze tyto zlozvyky odbourat. Díky moderní vědě již známe příčinu zubního kazu. Známe také příčinu parodontózy. Zubnímu kazu i parodontóze již lze předcházet. Kde se bere zubní kaz? Jaké naše (zlo)zvyky ho pomáhají rozvíjet? Co všechno může zmenšovat rizika? Jaké zvyky se vyplatí budovat pro ochranu zdravých úst? Na tyto i další otázky se pokusíme najít odpovědi. V rámci sdělení představíme výrazné rizikové faktory vybraných oblastí a také možnosti jejich profesionálního řešení. Odhalíme skutečnou hodnotu výhodných zvyků a reálná rizika plynoucí z nevýhodných zlozvyků.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Psychiatrička Klára Látalová: Učit se obtížné věci je jediné smysluplné cvičení mozku – křížovky nestačí

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 12/03/2022 - 08:00

Když za ní jdete na návštěvu do nemocnice, téměř každý, před kým zmíníte cíl své cesty, si neodpustí humornou větu: „Jen aby tě pustili zpátky.“ Je na podobné vtípky zvyklá, dokonce s touto „kartou“ občas sama hraje a probírá se s lehkým úsměvem před návštěvou klíči od dveří. Vedle smyslu pro humor má v sobě ale jako stěžejní vlastnost zakódovanou obezřetnost. Ví, že každé slůvko navíc může poznamenat lidské osudy. Profesorka Klára Látalová, přednostka Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc.

Rozhovor přinesl aktuální magazín Žurnál UP a nyní ho zpřístupňujeme i online.

Už dva roky bojujeme s pandemií. Stále čteme a slyšíme čísla nakažených, mrtvých. Asi je přirozené, že člověk má strach o sebe, své blízké. Kdy je ten strach ještě v pořádku a kdy už by měl člověk vyhledat odborníka?

Ve chvíli, kdy vás ten strach nebo úzkost ochromí a kdy je tak svazující, že vás jakoby přišpendlí k nějakému bodu. Může to být ochromení i ve smyslu fyzickém. Přestanete fungovat, nejste schopna se rozhodnout v běžných věcech typu, co teď, co potom, jestli si oblečete tričko s dlouhým, nebo krátkým rukávem. Tato drobnost všedního dne dosáhne takových rozměrů, že nejste schopna řešit podstatnější věci. Pak je namístě hledat pomoc.

Dokážu to sama na sobě poznat? Tu hranici, kdy se láme to, že se necítím dobře?

Na to existuje šalamounská odpověď: do jisté míry ano. Do nějakého bodu jsme schopni cítit duševní nepohodu, napětí, úzkost nebo nepříjemné pocity, pro které často ani nemáme slovní zásobu. Prostě neumíme to, co se v nás děje, pojmenovat. Lidé totiž nemají ve svém slovníku běžně slova jako tenze, vnitřní napětí, smíšené pocity, ztráta motivace. A pokud v případě této naší vnitřní nepohody nepomohou metody nebo postupy, které jsme obvykle v těchto situacích používali, tak je správný čas vyhledat pomoc jinde.

Covid se může „podepsat“ na plicích, srdci a dalších orgánech. Může ovlivnit i náš mozek?

Ano, již byla publikována data o tom, že dopady jsou i na mozku. Může jít o změnu kognitivních funkcí, tedy o zpracování informací, o rychlost zpracování, o změnu úsudku. Ale dopady mohou být také ve smyslu krátkodobých afektů, jako zvýšeného úzkostného prožívání a především přetrvávající úzkostnosti, která nemá souvislost s vnějšími podněty. Mám na mysli nevysvětlitelnou úzkost, která stále trvá, i když už žádné reálné ohrožení neexistuje. Někdy mluvíme v souvislosti s dopady covidu i o tzv. mlze na mozku, tedy o neschopnosti se rozhodnout, radovat se, uvolnit se, zkrátka prožívat běžné radosti života.

Jak z toho ven?

Zatím úplně neznáme reparační procesy, které mohou nastat. Máme informace o tom, že například běžná antidepresiva nebo obecně běžně dostupné léky nejsou v těchto postcovidových úzkostech tak účinné jako při jiných typech úzkosti. Stále sbíráme další údaje. Dnes už máme pacienty, kteří jsou i rok po prodělání covidu v úzkostně depresivních stavech, aniž by měli jakékoli jiné zdravotní problémy.

Překvapilo vás něco v době pandemie, například v chování lidí?

Upřímně řečeno mě nepřekvapilo vcelku nic. Ani ta rozpolcenost společnosti například v otázce očkování a neočkování. Ze své psychiatrické praxe totiž vím, že i opakovaná medicínská doporučení a rady podložené vědeckými důkazy a praxí nejsou často pacienty respektovány a dodržovány. A to dokonce i za cenu toho, že lidé si nenávratně poškodí zdraví. Pro některé z nich je jejich svoboda tak důležitá, že jdou i cestou sebezničení.

Ona je svoboda a „svoboda“.

To ano, ale my jsme s tím v psychiatrii konfrontováni stále a další medicínské obory také. Cestou sebezničení jdou třeba kuřáci. Současná situace je jiná tím, že omezuje a devastuje nejen ty dané jedince, ale že má dopad na životy a komfort jiných lidí.

Přinesla pandemie z hlediska vaší profese i něco nového?

Já pracuji s psychicky nemocnou částí populace a o té nové informace nepřinesla. Ale ukázala nám, jak se v těchto situacích chová ta psychicky zdravá většina, která se projevovala v médích i ve veřejném prostoru. A když víme, že zhruba devatenáct procent lidí trpí nějakou formou psychické poruchy, tak můžeme přemýšlet nad tím, zda nás jednání většinové společnosti, s jehož projevy jsme denně konfrontováni, má uklidnit, nebo zneklidnit.

Devatenáct procent populace má psychické onemocnění?

To jsou obecně platná data, že každý pátý trpí ne přímo psychickou nemocí, ale nějakou mírnější poruchou, ať tam zahrnujeme nespavost, poruchu soustředění, nějakou úzkost či fobii.

Pokud má jedna pětina populace psychické trable, kolik z nich se obrací na odborníka? To číslo koresponduje?

Určitě ano, dlouhodobě je poptávka po psychiatrech větší než nabídka. Některé regiony nejsou pokryty psychiatrem, jsou dlouhé objednací doby, chybí dětští psychiatři, je nárůst adolescentů, pro které není specia­lizovaná péče.

Funguje stále ještě ono stigma ve smyslu: Já nejsem blázen, proč bych chodila k psychiatrovi?

Existuje velké názorové rozpětí, na jehož každé straně je jeden extrém: Jsou lidé, kteří přicházejí za psychiatrem s banalitou, která může hraničit až s jistou přepjatostí vyhledat pomoc při každé maličkosti. A pak je druhý extrém, kdy je stav člověka špatný dlouhé roky, nefunguje v práci ani v rodině, ale nevyhledá odborníka. Tam často platí zmiňované stigma, a než by šli ti lidé k lékaři, tak raději jsou doma, podporuje je rodina. Ale to jsou rarity. Hodně také záleží na regionu a možnostech. My spolu mluvíme v krajském městě, kde je dobrá dostupnost odborné péče, ale můžeme se přesunout o pár desítek kilometrů na sever a situace bude podstatně jiná.

Jaké má psychiatrie limity?

Obecně řečeno limity spočívají v komplikovanosti mozku, který je téměř nelimitní. Konkrétně je největším limitem psychiatrie fakt, že nemá jako jiné obory biomarkery. Představte si to na příkladu interní medicíny, například měření krevního tlaku, u něhož nějaká odborná instituce stanoví, že hladina hypertenze je tolik a tolik. Máte konkrétní všeobecně uznávaný údaj. V psychiatrii jsou ty věci konsenzuální, vstupní kritéria pro diagnózu jsou prováděna na základě konsenzu a dlouholetého tříbení diagnostických kritérií tak, aby vyhovovala miliardovým populacím a byla aplikovatelná na všechny kultury. Protože nemáme ony biomarkery, tak velmi dbáme na přesnost vyjadřování, na vylučující kritéria a podmínky a diferenciální diagnostiku.

Říkáte, že je psychiatrie exaktní. Na mě proto, že nevidím zlomeniny nebo vysoké hodnoty tlaku, naopak působí neuchopitelně.

Psychiatrie má dost exaktní slovník. Přesně musíte dbát na každé slovo, které řeknete. Pokud dáváte něco černé na bílém a stanovujete někomu diagnózu, musíte být přesná. Nemůžete střílet od pasu, abyste se nedopustila nějaké chybné simplifikace, komplikovaného omylu či domněnky nebo psychologizujícího blábolu, který nemá žádné opodstatnění. Vše musíte mít podložené nějakou evidencí a navíc to musí být v souladu s tím, čím pacient trpí a jak mu může být pomoženo.

Psychiatrická diagnóza ještě stále může znamenat nálepku, která vás znevýhodní v zaměstnání víc než žaludeční vředy. Zvažujete každé slovo?

Budu mluvit za naše pracoviště. Myslím, že jsme velmi opatrní a obezřetní. Právě proto, že si možné dopady uvědomujeme. Ale je pravda, že psychiatři bývají atakováni, aby tak opatrní nebyli, například ze strany rodin a podobně. Víte, psychiatr se musí vyjádřit, nemůže u soudu říct nevím, nechci... Když ale o někom řekne, že je psychicky zdráv, musí si za tím stát, musí to umět obhájit. A to stejné platí v případě, když řekne, že někdo není psychicky v pořádku.

Jak čelíte těm tlakům? Sedíme u vás v kanceláři a drnčí telefon, volají příbuzní. Předpokládám, že například pacient, jemuž na vašem posudku visí existence, asi také bude úporný…

Je to mnohem víc vysilující než samotná starost o pacienty. Ale patří to k profesi. Jak to zvládám? Snad dobře, říkám tomu „střídat módy“. Jako když máte auto a jedete podle potřeby chvíli v ekorežimu, jindy ve sportovním režimu. Prostě přepínám role, jak pracovní, tak osobní. Hlídám si, abych je vzájemně nepletla a nesplývaly mi. Což se samozřejmě někdy stane.

To asi platí pro nás všechny, držet malinko od sebe ty různé světy, pracovní a osobní.

To sice ano, jen se to snadno řekne, ale špatně se to dělá. Myslím, že to striktně nejde, ale lze se o to pokoušet. A když to některý den vyjde, tak je to fajn.

Vím, že nefandíte zjednodušujícím lifestylovým radám o tom, jak se máme udržovat psychicky fit a hledat vnitřní já atd. Takže konkrétně. Jakou profesní a životní motivaci má před sebou přednostka psychiatrie?

Ta odpověď bude banální. Chci dál dělat výzkum, starat se o pacienty, udržet dobré jméno kliniky, učit. To je ta profesní část. A osobní? Stále se dokázat pro něco nadchnout a až dětsky se radovat, dovolit si rozmary života. Bez výčitek. A učit se nové věci. Mám životní sen naučit se německy. Bude to moje obrana proti demenci a bude to těžká věc, protože nemám talent na jazyky. Učit se obtížné věci je jediné smysluplné cvičení mozku. Mozek nevycvičíte křížovkami, to je nesmysl.

Jak to?

Musíte dělat nové věci, které jsou pro vás těžké. U křížovek spoustu věcí uděláte automaticky, mozek potřebuje obtížně dosažitelné věci. Překonávání překážek je vysilující a nezábavné, ale přináší nám největší uspokojení.

Klára Látalová (* 1970)

Absolventka Lékařské fakulty UP, přednostka Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Olomouc, profesorka v oboru psychiatrie. Autorka několika monografií (mj. Bipolární afektivní porucha, Agresivita v psychiatrii), editorka několika rozsáhlých monografií a spoluautorka tří učebnic psychiatrie. Publikovala více než 120 odborných článků. Je členkou řady odborných tuzemských i mezinárodních společností, např. Společnosti pro biologickou psychiatrii, České neuropsychofarmakologické společnosti, Psychiatrické společnosti ČLS JEP, The American Academy of Clinical Psychiatrist. Je členkou redakční rady časopisu Remedia.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Radim Děrda: Ukážeme dovednosti studentů, budoucích učitelů technických předmětů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 11/03/2022 - 14:00

Funkční modely letadel, tanků, ponorek, lodí, aut, stavebních strojů a dalších a také robotika, drony či loutky vyrobené v 3D tiskárně. To vše a mnohé další se návštěvníkům nabídne během expozice For Model 2022. Vedle desítek vystavovatelů a sběratelů se jí zúčastní i katedra technické a informační výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Dvacátý ročník interaktivní výstavy For Model se uskuteční od pátku 18. do neděle 20. března na Výstavišti Flora, v pavilonech A a E a jejich bezprostředním okolí. Během dvoudenního programu čekají na návštěvníky také RC modely vytvořené z kostiček světoznámé stavebnice LEGO, sbírky papírových modelů, slabikářů, retro hraček, kočárků, figurek či například sci-fi modelů. Velkým lákadlem je ukázka 3D tisku v modelářské praxi, katedra technické a informační výchovy PdF UP nabídne i soutěž robotů.

„Už před třemi lety jsme s hlavními organizátory výstavy dospěli k závěru, že do dané oblasti v současné době stále více proniká robotika, a proto naše účast plně zapadá do konceptu výstavy. Budeme tedy prezentovat dovednosti, kterým se učí naši studenti – budoucí učitelé technických předmětů. Na odporové pile si zájemci budou moci vyřezat funkční letadlo z polystyrenu či vytvořit dekoraci pomocí ručního 3D pera. Naučí se pájet nebo si zazávodí s RC modely aut na přilehlé terase,“ uvedl Radim Děrda z katedry technické a informační výchovy PdF UP.  Doplnil, že vrcholem univerzitní nabídky pak bude sobotní první ročník robotické soutěže Olomoucké RoboKáry.

„Jedná se o mírně zvětšenou verzi standardních RoboCars, aby se mohli účastnit i soutěžící s Legem. Roboti budou muset zcela autonomně objet stanovený počet kol na uzavřené trati plné zatáček a úkol jim výrazně stíží i fakt, že současně se na trati objeví i čtyři roboti. Na takové trati si tak kamarádi budou moci porovnat síly navzájem nebo i se samotnými roboty v kategorii přímo řízených robotů,“ dodal člen katedry technické a informační výchovy PdF UP.

For Model, interaktivní výstava modelů, sběratelství, digitálních technologií, her, hraček a stavebnic je sice primárně určená modelářům, zároveň je však akcí, která láká zejména rodiny s dětmi. Pořádá ji Výstaviště Flora Olomouc.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Filozofická fakulta nabídne kurzy češtiny pro cizince se zaměřením na trh práce

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 11/03/2022 - 08:00

Nejen pro studenty a akademiky z Ukrajiny, ale i pro další zájemce z této země připravuje Centrum jazykového vzdělávání Filozofické fakulty UP ve spolupráci s Úřadem práce rekvalifikační kurzy češtiny. Zaměřují se na trh práce.

Výuka připravovaných rekvalifikačních kurzů, které se zájemcům nabídnou prostřednictvím Úřadu práce, se uskuteční v prostorách Filozofické fakulty UP na třídě Svobody 26. Studenti, akademici i další zájemci z Ukrajiny se začnou česky učit patrně již tento měsíc.  

„Připravujeme studijní program pro tři skupiny po patnácti lidech. Výuka bude čtyřikrát týdně po čtyřech hodinách. Zájemce budou učit naši lektoři, tedy absolventky a absolventi olomoucké bohemistiky s bohatou zkušeností s výukou cizinců. Učí například na Letní škole slovanských studií či v ročních přípravných kurzech pro následné studium na vysoké škole,“ uvedla Pavla Poláchová z Centra jazykového vzdělávání FF UP.

Zdůraznila, že kurzy jsou primárně určeny ukrajinským občanům proto, aby se v nastalé situaci mohli co nejrychleji uplatnit na trhu práce v České republice, a že je snaha v budoucnu je rozšířit i do některých dalších měst Olomouckého kraje. „My nabídneme dva typy kurzu. Základní kurz v délce sto hodin a rozšířený s dotací tři sta hodin,“ doplnila.

V základním kurzu se student bude učit grafický systém jazyka. Naučí se porozumět jednoduchému, přehledně strukturovanému textu, porozumět jednoduchému formuláři a vyplnit ho či podat o sobě základní informace písemnou formou. Po kurzu by měl rozumět základním otázkám a měl by být schopen na ně v předvídatelných situacích reagovat. Frekventanti kurzu budou umět podat o sobě základní informace, také informace o všedních věcech, které se jich a jejich práce bezprostředně dotýkají. Na konci kurzu má student absolvovat písemnou a ústní zkoušku. Pokud ji složí, získá certifikát.

„Ukrajinským studentům a pedagogům, které Filozofická fakulta UP už přijala či přijme, pravidelně nabízíme také kurzy češtiny pro cizince, které se uskutečňují v našich prostorách v Křížkovského ulici 10. Tyto kurzy pro zaměstnance a posluchače doktorských studijních programů fungují celoročně, nyní budeme jejich kapacitu podle potřeby navyšovat,“ řekla Pavla Poláchová.

Na výuce češtiny se pravidelně podílí i katedra bohemistiky, která dlouhodobě spolupracuje s Centrem pro integraci cizinců.

„V předmětu Čeština jako cizí jazyk pravidelně absolvují naši studenti náslechy a praxe v Centru pro integraci cizinců. Teď jsme tomuto centru nabídli, aby naše studenty využilo i jako dobrovolníky, kteří by pomáhali dětem přicházejícím z Ukrajiny. Mohli by pomoci nejen s češtinou, ale obecně s adaptací na nové prostředí. Kromě toho základním i středním školám nabízíme i odbornou metodickou pomoc při plánování a realizaci výuky češtiny jako druhého jazyka,“ řekla Darina Hradilová, vedoucí lingvistické sekce katedry bohemistiky FF UP a zároveň garantka češtiny pro cizince na této katedře. Dodala, že katedra bohemistiky FF UP připravuje také program pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, který bude zaměřen na práci se žáky s odlišným mateřským jazykem a na výuku češtiny jako druhého jazyka.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Na rozmnožování rostlin se podílejí podobné hormony jako u živočichů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 10/03/2022 - 13:00

Pohlavní rozmnožování kvetoucích rostlin ovlivňuje rostlinný hormon ze skupiny takzvaných brassinosteroidů, který je nezbytný pro správný vývoj vajíček v semeníku a raných zárodků krátce po oplození. Zajímavé přitom je, že brassinosteroidy jsou chemicky příbuzné pohlavním hormonům živočichů a člověka. Objev argentinských a českých vědců by mohl mít v budoucnu význam při hledání metod ke zvyšování výnosů plodin. Výsledky výzkumu publikoval renomovaný vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS).

Jedná se o vůbec první důkaz zapojení brassinosteroidů do procesů spojených s rozmnožováním rostlin. Za českou stranu se na výzkumu podíleli Ondřej Novák a Jana Oklešťková z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci z této laboratoře jsou světově uznávanými odborníky v oblasti biochemie, molekulární biologie a chemické analýzy rostlinných hormonů.

„Oslovili nás kolegové z Argentiny, kteří dlouhodobě studují vývoj samičích pohlavních struktur u rostlin. Zajímalo je, jakou funkci mají v rostlinách geny ADX a ADXR, jež se u živočichů účastní tvorby steroidních látek. Měřili jsme proto množství těchto sloučenin ve vzorcích často studované pokusné byliny huseníčku rolního,“ vysvětlil Ondřej Novák.

Steroidní látky jsou velká skupina chemicky příbuzných sloučenin. Patří k nim například dobře známý cholesterol, mnoho živočišných hormonů včetně pohlavních nebo rostlinné hormony brassinosteroidy.

Argentinsko-český tým prokázal, že oba studované geny skutečně hrají roli v syntéze steroidních látek u rostlin. To by byl sám o sobě důležitý poznatek. Badatelé však navíc zjistili, že rostliny s nefunkčními geny ADX a ADXR mají vážné problémy s rozmnožováním. Buď se u nich správně nevyvíjela vajíčka v semenících, nebo se vývoj zárodků ve vajíčkách zastavoval krátce po oplození, takže nevznikala životaschopná semena.

Jak odhalil další výzkum, pro tyto procesy spojené s pohlavním rozmnožováním je klíčový jeden zástupce rostlinných hormonů brassinosteroidů, nazývaný 28-homokastasteron. „Překvapilo mne, že právě tato látka se zde ukázala jako nejúčinnější. Obecně se totiž za brassinosteroid s nejsilnějšími biologickými účinky považuje brassinolid, který se nám ovšem ve studovaných vzorcích nepodařilo prokázat,“ uvedla Jana Oklešťková.

Hormony patřící mezi steroidní sloučeniny jsou tedy nezbytné pro pohlavní rozmnožování nejen živočichů, ale i rostlin. To je velmi zajímavé zjištění, které pomůže lépe porozumět jak reprodukci rostlin, tak evoluci hormonálních regulací u mnohobuněčných organismů. Budoucí výzkum by se mohl zaměřit rovněž na otázku, zda lze 28-homokastasteron nebo látky od něj odvozené využít k podpoře tvorby semen či plodů, a zvýšit tak výnosy některých zemědělských plodin.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky