Novinky z PřF a UP

Pět dní, čtyřicet středoškoláků a jedna fakulta. To je akce Týden vysokoškolákem na Přírodě, která už několik let přináší studentům možnost okusit univerzitní život ještě předtím, než se sami rozhodnou, kam povedou jejich další kroky. Účastníci se během programu stali součástí přednášek i seminářů, vyzkoušeli si práci v moderních laboratořích a nechyběla ani ochutnávka obědů v menze. Díky pestrému programu se tak středoškoláci mohli přesvědčit, že život na vysoké škole je nejen o studiu, ale také o setkávání s inspirativními lidmi a společných zážitcích.

Jedenáct studentů si zvolilo obor Chemie, stejný počet jich dalo přednost oboru Biologie, ekologie a životní prostředí, sedm z nich si vybralo Vědy o Zemi, pět studentů Matematiku a informatiku a šest Fyziku. „Přihlásila jsem se, protože tady příští rok plánuji studovat. Chtěla jsem si vyzkoušet, jak to na fakultě funguje, abych se v prvním ročníku lépe orientovala. Moc se mi líbilo, že nás nebylo tolik jako na některých jiných oborech. Vyučující si pamatovali naše jména a byli opravdu velmi milí,“ uvedla Vendula Zedníková z Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov.

Od algoritmů po genové inženýrství

Program byl koncipován tak, aby účastníci prošli co nejširším spektrem oborů, které fakulta nabízí. V matematice a informatice se středoškoláci ponořili do světa algoritmů, programování a diskrétní matematiky, ve fyzice si vyzkoušeli práci s laserovou technikou, elektronovým mikroskopem i rentgenovou difrakcí. Biologická část týdne nabídla seznámení s problematikou životního prostředí, metodami molekulární biologie nebo přednášku o bezobratlých. Chemické obory je vtáhly do laboratorních experimentů organické, analytické, anorganické a fyzikální chemie.

„Na katedře biotechnologií jsme studenty seznámili s nejnovějšími trendy genového inženýrství, navštívili moderní laboratoře a zúčastnili se přednášek společně s našimi studenty,“ uvedl Jiří Sojka z katedry biotechnologií.

Spolupráce s fakultními školami

Týdenního pobytu na přírodovědecké fakultě se zúčastnili středoškoláci z fakultních škol přírodovědecké fakulty, a to z Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Zlín, Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov, Gymnázia Zábřeh, Klvaňova gymnázia a střední zdravotnické školy Kyjov, Střední školy technické a zemědělské Nový Jičín, Gymnázia Šumperk, Gymnázia Olomouc Čajkovského, Gymnázia Jana Opletala v Litovli, Gymnázia Třebíč, Cyrilometodějského gymnázia, základní školy a mateřské školy v Prostějově a Gymnázia Jevíčko.

Akce Týden vysokoškolákem na Přírodě se na přírodovědecké fakultě konala posedmé. Spolupráci s fakultními školami, kterých je v současné době padesát jedna, má na starosti Oddělení vnějších a vnitřních vztahů.

Osmdesáté výročí konce druhé světové války je jedním z nejdůležitějších mement letošního roku. Výrazně se propíše také do programu jedenáctého ročníku festivalu Olmützer Kulturtage, který se uskuteční ve dnech 20.–26. října. Tradiční podzimní akce, která se zaměřuje na německojazyčnou kulturu a společnou česko-německou historii, nabídne multižánrový program odhalující poválečné osudy (nejen) německých komunit v olomouckém regionu. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s katedrou germanistiky FF UP, Rakouským centrem UP a sekcí německého jazyka Ústavu cizích jazyků PdF UP. Vstup na všechny akce je zdarma.

Diváci se mohou těšit na kabaret, besedy, autorská čtení, filmové projekce, výstavy i exkurze, které otevřou poválečná témata z různých úhlů pohledu. Nedílnou součástí bude také tradiční dopolední program pro základní a střední školy.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely.“ Michal Urban, ředitel festivalu

Události poválečného Olomoucka jako klíč k porozumění a smíření

Téma letošního ročníku je ukotveno velkými dějinami spjatými s koncem druhé světové války, zaměří se však především na osobní příběhy lidí, jejichž osudy byly nenávratně proměněny válkou a poválečnými událostmi přímo v širším olomouckém regionu – ať už se jednalo o odsun sudetských Němců z příhraničí, životy lidí z Libavska či oběti masakru na Švédských šancích u Přerova.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely. Olmützer Kulturtage propojuje český a německý jazykový prostor a kulturu způsobem, který ukazuje, že porozumění a smíření může vyrůst i z bolestných kapitol naší společné regionální minulosti. Stačí se jim postavit čelem,“ říká ředitel festivalu Olmützer Kulturtage Michal Urban.

Čtení o Sudetech, performativní kabaret i beseda o Libavsku

Festival zahájí 20. října slavnostní večer v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci, následovaný křtem nové knihy Pavla Šuby Fárplán Krnov, která tematizuje osudy sudetských Němců na Bruntálsku po konci války.

K vrcholům programu bude patřit rovněž performativní kabaret Das Thema, který v Divadle Na cucky představí inscenaci Radio Lotar (21. 10.), či beseda s historikem Jindřichem Machalou o Libavsku po konci války (22. 10.). Návštěvníci se mohou těšit také na čtení z úspěšné knihy Sudety: Ztracený ráj (23. 10.) s jesenickou spisovatelkou Marií Hajdovou.

Vycházky po stopách masakru na Švédských šancích i konce války v Olomouci

Program tradičně zahrnuje také turistické vycházky. V sobotu 25. 10. se mohou zájemci vydat spolu s historikem Pavlem Kreisingerem po stopách masakru na Švédských šancích u Přerova, při němž bylo krátce po druhé světové válce popraveno na 265 nevinných Karpatských Němců, především žen a dětí.

V neděli 26. 10. pak letošní ročník Olmützer Kulturtage uzavře prohlídka centra města s germanistou Vojtěchem Šimůnkem, který odhalí nejvýznamnější události konce války v Olomouci. 

Olmützer Kulturtage nabídnou také odpolední program pro základní a střední školy – divadla, besedy s pamětníky odsunu či tematické workshopy.

„Letošní program je opět silný svou mnohovrstevnatostí – od dětských aktivit až po náročné historické reflexe. Chceme, aby si každý našel způsob, jak se s náročným a neveselým tématem letošního ročníku konfrontovat – skrze umění, literaturu nebo osobní setkání,“ doplňuje hlavní organizátorka festivalu Miroslava Dvorská.

Kompletní program včetně rezervačních formulářů najdou zájemci na stránkách Vědecké knihovny v Olomouci zde.

Záštitu nad letošním ročníkem převzali rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda, náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Monika Hryzbilová a náměstek primátora města Olomouce Viktor Tichák.

Desítky bodů programu a stovky návštěvníků z řad studujících i pracujících na UP, ale také široké veřejnosti. Takový byl Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost, který na začátek října připravila olomoucká univerzita. Nabídl dny zaměřené na dárcovství, zdraví, wellbeing i inkluzi a festival International Haná.

Na týden od 6. do 10. října připravila univerzita týden nabitý přednáškami, workshopy, konzultacemi, představeními a dalšími aktivitami na témata mezinárodní kultury, dárcovství, zdravého životního stylu, duševní pohody či rovnosti a vzájemného porozumění napříč společností. Řada z bodů programu byla přístupná také veřejnosti.

„Pro naši univerzitu jsou témata férového přístupu, sounáležitosti i duševní a fyzické odolnosti klíčová. Jsem rád, že se workshopů, přednášek i praktických ukázek účastnili nejen studující a pracující na UP, ale i olomoucká veřejnost, která o ně projevila značný zájem. Otevřenost a inkluzivita jsou neodmyslitelnou součástí identity UP, doufáme proto, že se další ročník podzimního Fair UPu rozroste jak programově, tak z hlediska návštěvnosti,“ uvedl prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek. Poděkoval zároveň kolegyním a kolegům z univerzity za přípravu bohatého programu.

foto_sem_4

Darování krve

Desítky dárců včetně prvodárců z řad univerzitních studujících i pracujících se od pondělí do pátku zapojily do tradiční týdenní výzvy Daruj krev s rektorem.

Sbírka pro psy a kočky

Na začátku týdne Fair UP vyvrcholila také sbírka pro psy a kočky pořádaná Dobrovolnickým centrem UP. Přispěly desítky dárců a vybralo se přes 200 kilo granulí, dvě stovky kapsiček, více než stovka konzerv a desítky balíčků s pamlsky. K tomu také deky, čisticí a dezinfekční prostředky, hračky či misky.

Plno měly masáže i vyšetření znamének

Na 130 lidí absolvovalo zdravotnické prohlídky v rámci Dne zdraví pro zaměstnané na UP, který každoročně pořádá oddělení řízení lidských zdrojů (OŘLZ). Největší zájem byl o dermatologické vyšetření, kontrolu zraku, analýzu složení těla a zdravotně-rehabilitační masáž. „Zájem byl opravdu velký, celý den jsem se nezastavil a zjistil jsem, že bych měl na univerzitě opravdu hodně práce,“ řekl s jemnou nadsázkou masér Michal Ambrož.

foto_sem_4

Úterý nabídlo ale i další workshopy a aktivity pro veřejnost, se zájmem se setkala odpolední přednáška o zdravém spánku v Pevnosti poznání, při celodenním sběru nepotřebných léků na Zbrojnici se jich vybralo okolo 30 kilo. „Velmi interaktivní byl workshop ergonomie. Lektor se věnoval každému individuálně, prakticky ukazoval správné nastavení pracovního místa a doporučoval vhodné pomůcky a cviky. Navštívili jsme i kancelář jedné z účastnic, která si nastavila pracovní místo přímo na míru,“ uvedla Nikola Křížová z Udržitelné univerzity.

Okamžik zastavení se v uspěchané době

Více než tři stovky lidí zavítaly na aktivity zaměřené na duševní i tělesnou pohodu pod hlavičkou Dne wellbeingu. Nejhojněji navštívené akce byly divadelní představení Sádlo, jóga s Klárou Konečnou nebo akce studentských organizací Sdružení Principál a Politologický klub UP.

foto_sem_4

„Poměrně velký zájem byl o workshop No mind meditace, přednášku o spánku Denisy Mankové a o projekci filmu Těžko v duši a následnou debatu. Se zájmem o naše aktivity jsme velmi spokojeni, a rádi je proto zopakujeme i v příštím roce,“ sdělila koordinátorka Studentského centra UP Zuzana Pejpková s tím, že pořadatelé při tvorbě programu ocenili spolupráci studentských organizací a různých univerzitních pracovišť, katedry psychologie, politologie, OUSHI, CPSSP a dalších.

„Fair UP pro mě představuje týden příjemné a přátelské atmosféry. Zúčastnila jsem se několika workshopů zaměřených na kreativitu, pozornost, relaxační techniky a wellbeing. Klíčovým momentem pro mě byl okamžik zastavení se v uspěchané době – chvíle, kdy jsem mohla opravdu vnímat přítomnost. Workshopy mi pomohly porozumět tomu, jak důležité je umět si dopřát pauzu a být k sobě laskavá,“ svěřila se studentka filozofické fakulty UP Sára Svobodová.

foto_sem_4

Spokojená je taky studentka pedagogické fakulty a členka studentské organizace Sdružení Principál Tereza Hudská. „Náš workshop ZASTAV SE proběhl v pořádku a v plném počtu účastníků. Akci jsme si moc užily a jsme rády za možnost ji uskutečnit v rámci Fair UP a šířit tak povědomí o naší činnosti,“ doplnila.

Ve středu mohli studující a pracující na UP také diskutovat s rektorem Michaelem Kohajdou. Řada z nich přitom ani nepostřehla, že jim před tím rektor s kvestorem univerzity Josefem Suchánkem servírovali oběd v hlavní menze.

Nejvíc lákala Jižní Korea

Přes pět set lidí zavítalo ve čtvrtek odpoledne na nádvoří Zbrojnice na festival International Haná. Nabídl prezentace univerzitních center, jídla z různých koutů světa, jedinečná vystoupení, bojová umění, workshop flamenca, science show, zpěváky i folklor.

foto_sem_4

„Už v první polovině akce jsme na památku rozdali všech 400 připravených samolepek, na stánku Vydavatelství UP si zájemci vlastnoručně vyrobili a odnesli přes 200 bločků. Podle vyplněných dotazníků k nám zavítalo cca 45 % zahraničních návštěvníků, zbytek pocházel Česka a Slovenska. Podle samolepkové mapy jsme tady měli lidi z více než 50 zemí,“ vyčíslila za pořadatele Alena Vyskočilová z Welcome office UP a dodala, že nejnavštěvovanějšími byly stánky Jižní Koreje, Japonska a USA. Festival, jehož partnerem je Arcidiecézní charita Olomouc, proběhne v podobném termínu i v příštím roce.

Na snídani i s potomkem

Pátek patřil tématům inkluze, diverzity, rovnosti a vzájemného porozumění (nejen) v akademickém prostředí. Den inkluze, pojmenovaný při příležitosti Světového dne inkluze, nabídl pestrou škálu aktivit zaměřených na sdílení zkušeností, prohlubování citlivosti k tématům rovnosti a posilování vzájemného dialogu.

foto_sem_4

„Na snídani s vědou pro vědkyně a doktorandky z univerzity se chtěla přijít podívat i studentka právnické fakulty, která ale neměla hlídání pro svého půlročního syna. Samozřejmě mohla přijít i s ním,“ ujistila Veronika Fousková z OŘLZ.

Některé aktivity, jako například vernisáž výstavy Společně v rozmanitosti či představení videí s inkluzivní tematikou včetně debat s odbornicemi na duševní zdraví, byly otevřeny i široké veřejnosti. „Atmosféra byla moc příjemná, protočilo se nám tady okolo 50 lidí,“ zhodnotila projekci Marta Sýkorová, autorka knihy Velmi špatné pohádky, která celým programem provázela.

foto_sem_4

Novou generaci nanosenzorů schopných detekovat pH uvnitř živých buněk s dosud nevídanou citlivostí a stabilitou vyvinul tým vědců z CATRIN Univerzity Palackého a VŠB – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci s kolegy z Vysokého učení technického v Brně. Senzory na bázi uhlíkových teček představili v časopise Biosensors and Bioelectronics.

Hodnota pH je jedním z nejčastěji měřených chemických parametrů, ale vývoj nanometrických senzorů schopných přesně zmapovat distribuci a dynamiku pH s vysokým prostorovým a časovým rozlišením zůstává významnou výzvou. Takové senzory jsou životně důležité pro naše chápání četných fyziologických a patologických procesů.

„Hledali jsme způsob, jak sledovat dění uvnitř buněk s mnohem vyšší přesností, než jakou umožňují současné sondy. Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.  Senzor nejen září pod mikroskopem, ale také detekuje změny pH na základě doby životnosti fluorescence, což je přesnější a spolehlivější parameter než běžná intenzita světla,“  vysvětlil první autor studie  Sergii Kalytchuk z CATRIN a Materiálově-environmentální laboratoře (MEL) na VŠB–TUO.

„Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.“ Sergii Kalytchuk

Na rozdíl od běžných fluorescenčních senzorů pH, které trpí fotoblednutím, chemickým rozkladem a často vyžadují kalibraci, si nové nanosenzory udržují vynikající výkon i v náročných podmínkách. Doba jejich fluorescence se předvídatelně prodlužuje s rostoucím pH, což umožňuje přímé měření buněčné kyselosti – klíčového parametru, jehož výkyvy úzce souvisí s chorobnými procesy, jako je rakovina a neurodegenerace.

„V experimentu s lidskými kožními buňkami a pomocí pokročilé mikroskopie založené na měření doby životnosti fluorescence (FLIM) umožnily senzory přesně zmapovat pH uvnitř lyzozomů, což jsou zjednodušeně řečeno recyklační a úklidové jednotky buňky. Navíc bylo možné detekovat změny pH po aplikaci chemických inhibitorů, což otevírá možnosti pro testování léčiv i sledování stresu v buňkách v reálném čase,“ uvedl další z autorů Tomáš Malina.

Myšlenka senzoru vznikla na pomezí syntetické chemie a fyziky, ale právě jeho využití v biomedicíně dává celé práci širší význam. „Studie ukazuje, jak lze propojit základní materiálovou chemii se skutečnými biomedicínskými výzvami. Díky výjimečné fotostabilitě, biokompatibilitě a extrémně širokému pH rozsahu mají tyto senzory velký potenciál stát se účinným nástrojem pro základní výzkum, diagnostiku i budoucí klinické aplikace,“ uzavřel korespondenční autor článku Radek Zbořil.

Čtyři doktorandky a jeden doktorand z UP se v rámci evropské univerzitní sítě Aurora zúčastnili týdenní PhD Akademie na Univerzitě v Amsterdamu, zaměřené na komunikaci vědy a publikační dovednosti.

Jak komunikovat vědu široké veřejnosti? Co obnáší napsání kapitoly do knihy? Má umělá inteligence své místo ve vědecké práci? A jaká specifika s sebou nese akademické psaní? To jsou jen některá z témat týdne nabitého workshopy a přednáškami v rámci PhD Akademie na Vrije Universiteit Amsterdam. Tam se sjely téměř tři desítky PhD studentů z šesti evropských škol sdružených v evropské univerzitní síti Aurora, aby pod vedením více než desítky lektorů zjistili, jak vylepšit své vědecké publikování a jak komunikovat vědu různými způsoby různým cílovým skupinám.

„Dlouhodobě se ukazuje, že pro úspěšné dokončení doktorského studia a budoucí vědeckou kariéru je vedle zvládnutí výzkumného tématu po teoretické i praktické stránce důležitý také soubor tzv. měkkých dovedností. Mezi ně patří například to, jak napsat vědeckou publikaci tak, aby měla větší šanci projít recenzním řízením, či jak efektivně komunikovat vědu a zvýšit šanci na získání finančních prostředků na výzkum. Tyto schopnosti často nejsou součástí běžného studijního kurikula. Mám proto velkou radost, že se v rámci Aurory podařilo dát dohromady nabitý program zaměřený právě na tyto měkké dovednosti. Zároveň věřím, že pro studenty z různých zemí bylo přínosné se navzájem poznat a sdílet své zkušenosti napříč evropskými institucemi,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná, která v Amsterdamu vedla dva workshopy zaměřené na komunikaci vědy.

PhD Akademie se zúčastnili Nina Kadášová, studující doktorát na přírodovědecké fakultě a zároveň medicínu na lékařské fakultě; Nika Tótová, doktorandka z teologické fakulty a koordinátorka Kariérního centra UP; Lenka Slavíčková z lékařské fakulty; Ivan Filipský z přírodovědecké fakulty a Denisa Kroupová, studující na Ústavu molekulární a translační medicíny, která se věnuje popularizaci vědy v Pevnosti poznání.

„PhD Akademie mi přinesla cenné rady a silnou dávku motivace do dalšího výzkumu. Dozvěděla jsem se, jak svůj výzkum posunout na vyšší úroveň – a to nejen díky lepší komunikaci vědy či efektivnějšímu psaní vědeckých publikací s využitím moderních přístupů, ale také díky spolupráci s kolegy z jiných univerzit v rámci sítě AURORA. Díky propojení se zahraničními kolegy mám nyní například větší šanci na mezinárodní spolupráci ve svém výzkumu,“ uvedla Nina Kadášová, jež se popularizaci vědy věnuje dlouhodobě, mimo jiné vytvořila nadživotní model srdce pro Pevnost poznání díky podpoře Nadačního fondu UP (psali jsme zde).

Michala Bartoně, vedoucího katedry ústavního práva na právnické fakultě, může jmenovat prezident republiky Petr Pavel ústavním soudcem. Splněna byla i poslední nezbytná podmínka, kdy s jeho nominací souhlasil Senát Parlamentu ČR. Významná zpráva je to i pro prestiž fakulty. Michal Bartoň je prvním absolventem obnovené olomoucké právnické fakulty, který se stane ústavním soudcem.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím,“ řekl Michal Bartoň v Senátu krátce po oznámení výsledku hlasování, ve kterém obdržel 53 z 58 odevzdaných hlasů.

Jeho odborný záběr je poměrně široký, přednáší jak organizační ústavní právo, tak právo lidských práv. Specializuje se například na tematiku související se svobodou projevu. Jeho profesní dráha není jen akademická. Zkušenost má přímo i od Ústavního soudu, kde od roku 2013 působí jako asistent. V minulosti byl mimo jiné členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády. 

Michal Bartoň spojil své jméno s olomouckou právnickou fakultou ihned po absolutoriu. Je prvním zdejším absolventem, který dosáhl titulu docent. Vede katedru ústavního práva a je členem fakultního akademického senátu, dlouhodobě jej řídil jako předseda.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím." Michal Bartoň

Devětačtyřicetiletý akademik byl jednou z osobností, které fakulta doporučila Kanceláři prezidenta republiky po její výzvě v roce 2023. „Mám velkou radost z profesního úspěchu kolegy Michala Bartoně. K završení nominačního procesu mu gratuluji. Michal Bartoň je nejen respektovaným odborníkem v dané oblasti práva, ale svými postoji a jednáním reprezentuje respekt k idejím a hodnotám právního státu. Jsem přesvědčen, že pro Ústavní soud bude přínosem,“ uvedl Václav Stehlík, děkan PF UP.

O termínu nástupu Michala Bartoně na Ústavní soud rozhodne prezident. Funkční období soudce Ústavního soudu je desetileté, s možností opakovaného jmenování. 

Ústavního soudce již PF UP mezi svými akademiky má. Milana Hulmáka, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu, jmenoval prezident republiky vloni v únoru. Psali jsme zde.

Pod šedivou oblohou proběhl na olomouckém atletickém stadionu a v přilehlých Bezručových sadech letošní, již 47. ročník Přeboru Univerzity Palackého v přespolním běhu. Závodů se zúčastnily tři stovky běžkyň a běžců a i přes chladnější počasí a občasné mrholení na nich panovala dobrá nálada a podporující atmosféra. Na nejvyšší stupně vítězů nakonec vystoupala Marcela Hloušková a Petr Bachan.

„Letošní závod byl pro mě určitě náročnější než ten loňský, minulý týden jsem totiž byla nemocná. Ale jsem ráda, že jsem běžela. Počasí nakonec vyšlo docela příjemně a užila jsem si to,“ uvedla nejrychlejší žena přeboru Marcela Hloušková z lékařské fakulty, která trať zvládla v čase 13:46,6 a obhájila tak své loňské vítězství.

Těsně za ní doběhla studentka FTK Adéla Zdražilová a jako třetí proběhla cílem Petra Bruková z přírodovědy, která stejnou pozici obsadila i vloni.

V mužské kategorii se na pomyslný trůn vrátil Petr Bachan z FTK, který univerzitní přespolní běh vyhrál v letech 2022 a 2023 a vloni doběhl druhý. Letos opět nechal všechny konkurenty za zády a do cíle doběhl s poměrně komfortním téměř půlminutovým náskokem. „Vloni jsem byl zraněný. Teď jsem ale pořádně trénoval a jsem rád, že se mi podařilo navázat na moje dřívější výhry,“ komentoval svůj výkon.

Na druhém místě skončil Jakub Tereško, třetí pak byl Jan Jašek, oba z FTK.

Nejrychlejším běžkyním a běžcům k úspěchu pogratulovala vedoucí pořádající katedry sportu Soňa Formánková a předala jim ceny, mezi kterými byly pozornosti od partnerů závodu a především Cena děkana FTK v podobě mimořádného sportovního stipendia.

„Jsem rád, že jsme to zvládli. Protože i když nás počet účastníků mile překvapil, už byl poněkud nadměrný. S ohledem na bezpečnost mužskou kategorii v příštím roce nejspíše rozdělíme na dva rozběhy, kdy v prvním by se utkali běžci o titul přeborníka, zatímco druhý by byl určen těm, kteří se účastní kvůli splnění zápočtu. S letošním ročníkem jsem ale jinak spokojen,“ řekl ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu.

Připomněl zároveň, že před závody vysokoškoláků se uskutečnily také soutěže pro čtyříctku dětí a že přebor byl kvalifikací pro akademické mistrovství ČR v přespolním běhu – Běh 17. listopadu, který se v pražské oboře Hvězda koná 15. listopadu.  

Nejrychlejší běžkyně a běžci Přeboru UP v přespolním běhu 2025

ženy:

1. Marcela Hloušková, LF – 13:46,6

2. Adéla Zdražilová, FTK – 13:47,3

3. Petra Bruková, PřF – 14:12,9

4. Tina Valeriánová, FTK – 14:42,9

5. Uhříčková Veronika, PdF – 15:06,3

muži:

1. Petr Bachan, FTK – 14:48,9

2. Jakub Tereško, FTK – 15:14,9

3. Jan Jašek, FTK – 15:21,6

4. Filip Chýle, FTK – 15:56,1

5. Jiří Pilát, FTK – 15:51,9

Pedagogická fakulta UP ukotvila ve své struktuře nové účelové pracoviště, Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Jeho vznik souvisí s rozšířením aktivit Centra prevence rizikové virtuální komunikace. Proč nové pracoviště vzniklo? Co nabízí a čemu se věnuje?

Senátorky a senátoři PdF UP se během květnového zasedání fakultního akademického senátu souhlasně vyjádřili k návrhu děkana Vojtecha Regece, aby se Centrum prevence rizikové virtuální komunikace transformovalo do nového Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Centrum bylo účelovým pracovištěm katedry českého jazyka a literatury, nově vzniklý institut je v organizační struktuře fakulty řazen jako fakultní účelové pracoviště. V krátkém rozhovoru se k jeho vzniku i činnosti vyjádřil jeho ředitel, profesor Kamil Kopecký, jehož domovským pracovištěm je katedra českého jazyka a literatury PdF UP.

Nové pracoviště navazuje na činnost Centra prevence rizikové virtuální komunikace (Centrum PRVoK). Co vedlo ke změně názvu a ukotvení?

Původní pracoviště Centrum prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP se zaměřovalo především na problematiku prevence a intervence v oblasti rizikového chování na internetu. Řešilo tedy taková témata, jakými jsou kyberšikana a další typy online agrese, sexting a kybergrooming, rizika spojená s online podvody a podobně. Jádrem aktivit byl především projekt E-Bezpečí a jeho fungování, například vzdělávací aktivity pro žáky. Postupně se však centrum začalo zaměřovat i na další témata, jakými jsou sociální sítě, digitální technologie včetně rozšířené a virtuální reality. Začalo se věnovat i umělé inteligenci. Paleta jeho témat a aktivit se rozrostla nad rámec online bezpečnosti a jeho fungování v roli účelového zařízení při katedře se stalo komplikací. Především v administrativě. Když to shrnu, název pracoviště i statut již neodpovídal realitě.

Co je cílem nově vzniklého pracoviště? O co se snaží?

Nový institut přirozeně převzal aktivity starého centra, které rozšířil o další témata. Primárně se tedy zaměřuje na výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti, zabývá se tématy, jež souvisejí s digitálním světem a smysluplným a bezpečným využíváním digitálních technologií v praxi. Zkoumáme například umělou inteligenci, zjišťujeme, jak je využívána pedagogy, žáky a dalšími cílovými skupinami, zda s sebou nese nějaká rizika, věnujeme se i vývoji nástrojů, které AI využívají. Příkladem může být třeba projekt Pan Prokoukl, který jsme realizovali s Policií ČR (psali jsme zde), v této oblasti i školíme a realizujeme celou řadu projektů (CEDMO2, HumanAId apod.). 

Jde tedy o interdisciplinární pracoviště. Můžete být konkrétnější ještě v dalších tématech?   

Jak už bylo zmíněno, v poslední době se intenzivně věnujeme například umělé inteligenci. V tuto chvíli kupříkladu analyzujeme unikátní dataset z našeho posledního výzkumu, jehož se zúčastnilo více než 50 tisíc žáků. Odhalujeme v něm, kolik dětí se stalo terčem tzv. deep nudes, tedy vytvoření svlečené fotografie existující osoby s pomocí AI, kolik žáků konverzuje s AI chatboty a podobně. Intenzivně se věnujeme i rizikům AI, halucinacím AI modelů, zkreslení (bias), šíření dezinformací nebo zneužití deepfake a deepnude (více najdete zde). Zabýváme se i tématy, jež jsou spojeny s bezpečným chováním na internetu, sledujeme tedy vývoj v oblasti sextingu, internetového seznamování, online agrese a podobně. Mapujeme, k jakým posunům v této oblasti došlo, a ve spolupráci s MŠMT i chystáme legislativní úpravy v podobě nového metodického doporučení. Věnujeme se také mediální výchově a posilování mediální gramotnosti, v tomto ohledu pracujeme i na našem webu, který doplňujeme o další aktivity.

Olomouc patřila sociologické reflexi současné společnosti. Čtrnáctý ročník tradiční olomoucké podzimní sociologické konference, letos s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd, nabídl řadu odborných diskuzí, přednášek a prezentací aktuálních výzkumů českých i slovenských sociologů.

Třídenní Olomoucká sociologická konference s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd se letos zaměřila na to, jak společnost reaguje na současné krize, proměny práce, vzdělávání, rodinu i digitální technologie.

„Cílem letošní konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má nejen akademický, ale i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa,“ uvedla socioložka Helena Kubátová, hlavní organizátorka konference a zároveň vedoucí katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.

V rámci plenárních jednání a šesti tematických sekcí zaznělo během tří dnů přes padesát příspěvků z výzkumů českých a slovenských univerzit a výzkumných ústavů.

„Cílem konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa.“ Helena Kubátová

„Věnovali jsme se proměnám společnosti v čase krizí a nejistot, novým podobám práce a trhu práce, společenské nerovnosti, tématům rodina a gender, důležité byly i přednášky o digitální společnosti, o nových technologiích, o mezikulturních a náboženských perspektivách, také o společnosti, kultuře a budoucnosti,“ dodala Kubátové katederní kolegyně Veronika Gigalová.

Během konference se tak hovořilo o potravinové odolnosti domácností, o osamělosti jako novém sociálnímu riziku, o demokratickém prostředí školy či o postojích k menšinám, svobodě, udržitelnosti a k vysokoškolskému vzdělávání. Tematické bloky přinesly aktuální poznatky z oblastí: platformová práce, kvalita pracovního života a hodnotová orientace v měnícím se světě práce. Debatovalo se také o osobním rozvoji pracovníků či roli odborů v současných firmách.

Účastníci konference se seznámili také s výzkumy, jež se zabývají genderově podmíněnými bariérami žen v armádě, velmi časným rodičovstvím, pěstounskou péčí romských dětí či prarodičovskou péčí.

„Přednášky se zaměřily také na metodologické výzvy online výzkumů, na využití umělé inteligence v sociologii i na etické aspekty práce se syntetickými daty,“ uzavřela Veronika Gigalová. Sociologové podle ní nabídli i reflexi náboženství po pandemii křesťanského liberalismu a pluralismu, také reflexi vztahu rodiny a náboženských praktik. V závěru konferenčního setkání pak zazněly příspěvky o kulturních a kreativních odvětvích, individualizaci v populární kultuře, sociologii budoucnosti a kritické společnosti.

Během konference byla zahájena i fotografická výstava Grupy Romana France, která tematizuje společenskou identitu a vizuální reprezentaci sociologů. Konferenci uspořádala katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP pod záštitou České sociologické společnosti.

Odolnost lidí, vědy i celé společnosti – toto klíčové téma současnosti budou diskutovat vědci v rámci mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio v pondělí 20. října v kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP. Debatou budou provázet moderátoři pořadu Žárovky Jan Lukačevič a Pavla Hubálková. Hosty budou i vědci a vědkyně z UP.

Prix Bohemia Radio přiveze do Olomouce v rámci svého 41. ročníku, který začíná 19. října, také pořad Žárovky. Ten pravidelně přináší rozhovory s mladými tuzemskými vědci a vědkyněmi. Tématem panelové diskuze v kapli Božího Těla v pondělí 20. října od 15:00, bude odolnost.

Těšit se můžete na Veroniku Šedajovou, vědkyni z CATRIN UP, která se zabývá udržitelnými bateriemi a superkondenzátory na bázi grafenu. Veronika se mimo jiné objevila v letošním výběru Top vědkyň Česka časopisu Forbes (psali jsme zde) a vyhrála tuzemské finále prestižní soutěže Falling Walls Lab (psali jsme zde).

Do finále této soutěže se probojoval také druhý diskutující, Tomáš Malina. Ten se ve svém výzkumu na CATRIN UP věnuje využití nanočástic v medicíně. „Na Žárovky se velmi těším – odolnost beru nejen jako vědecké téma, ale i jako každodenní disciplínu, zvlášť se dvěma malými dětmi. V našem výzkumu se snažíme vyvíjet materiály, které vedou imunitu k přesné, cílené reakci s minimem vedlejších dopadů pro organismus, a současně je směřujeme tak, aby pomohly účinněji zasahovat i proti nádorovým buňkám,“ přibližuje Tomáš Malina.

Dvojici z UP doplní Filip Šlapal z Ostravské univerzity, který se věnuje parazitologii. Debatou budou provázet Pavla Hubálková a Jan Lukačevič. Vstup je zdarma, je však potřeba si své místo v hledišti předem rezervovat.

 

Prix Bohemia Radio je mezinárodní soutěžní přehlídka rozhlasové tvorby pořádaná Českým rozhlasem již 41. sezónu. Každoročně se koná v Olomouci a představuje to nejlepší z oblasti dokumentu, dramatu, reportáže a podcastu. Jeho cílem je podporovat originální autorskou tvorbu, objevovat nové tvůrčí přístupy a propojovat domácí i zahraniční rozhlasové profesionály se širokou veřejností.

Univerzita Palackého má za sebou další úspěšný rok v náborové kampani, kterou potvrdila data z dotazníkového šetření mezi studentkami a studenty prvních ročníků. Do průzkumu, probíhajícího od 1. do 19. září, se zapojilo 558 respondentů. Studenti odpovídali například na otázky, jaké byly jejich motivy pro výběr studia, kde získávali informace o možnostech studia na UP nebo zda měli na rozhodnutí vliv dny otevřených dveří či veletrhy typu Gaudeamus.

„Výsledky jasně ukázaly, že největší vliv na rozhodování uchazečů mají osobní zkušenosti a přímý kontakt s univerzitou. Více než polovina studentů uvedla, že jejich rozhodnutí ovlivnila návštěva dne otevřených dveří, a takřka 45 % respondentů se shodlo, že jejich rozhodnutí pozitivně ovlivnila návštěva expozice naší univerzity na veletrzích,“ říká vedoucí oddělení marketingu UP Ondřej Martínek. Tato data potvrzují, že právě momenty, kdy mohou uchazeči univerzitu zažít, mají klíčový dopad na jejich volbu.

Osobní setkání doplňuje promyšlený mix online komunikace. Webové stránky pro uchazeče, sociální sítě a digitální kampaně fungují jako první kontakt a zároveň zajišťují kontinuitu informací. Tři čtvrtiny studentů uvedlo, že primárním zdrojem informací pro ně byl web univerzity a web univerzitnimesto.cz, za tím pak následovaly dny otevřených dveří (48,8 %) a sociální sítě UP (39,9 %).  

Výzkum zároveň ukázal, že uchazeče k volbě UP přitahuje i samotné prostředí a pověst univerzity. Atraktivita Olomouce, nabídka studijních oborů a celková reputace UP patří mezi nejčastěji zmiňované důvody výběru. Univerzita se tak stává nejen vzdělávací institucí, ale i komunitou, která nabízí zázemí pro osobní růst, seberealizaci a smysluplné propojení studia s životem ve městě. To dokazuje také skutečnost, že takřka 75 % respondentů odpovědělo, že UP byla jejich primární volba mezi vysokými školami.

„Dlouhodobě se nám potvrzuje, že kombinace kontaktní kampaně a online komunikace je nejefektivnější. Každý rok se setkáváme s desítkami tisíc středoškoláků, ať už na veletrzích, roadshow, na našich akcích nebo přímo ve školách, a víme, že právě osobní zkušenost s univerzitou bývá pro jejich rozhodnutí klíčová,“ shrnuje Ondřej Martínek.

Výsledky dotazníků také potvrzují, že velmi dobře u potenciálních zájemců o studium rezonuje koncept Olomouc – univerzitní město, na němž stojí uchazečská kampaň. Právě spojení „univerzitní město“ vytanulo respondentům v otázce „Co se vám vybaví, když se řekne Olomouc?“ na mysli nejčastěji. Na obdobnou otázku hledající asociace s Univerzitou Palackého odpovídali studující nejčastěji modrá barva, kvalitní obory či komunitní prostředí.

Úspěchy kampaně dokazují, že autenticita, osobní přístup a kvalitní informace jsou tím, co má i v době digitální komunikace největší sílu. Univerzita Palackého tak dál rozvíjí strategii, která spojuje to nejlepší z obou světů – moderní technologie a lidský kontakt.

Téměř půl tuny domácích potřeb, knih a oblečení, které se nestaly odpadem, ale na Bazaru UP naopak našly nové majitele, bezplatný cykloservis, projížďky na sdílených kolech, ukázky elektromobility, kurzy první pomoci nebo přednáška o ekologické úzkosti – tak vypadal letošní Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR) na UP. Od 22. září do 3. října propojil odpovědnost k životnímu prostřední i společnosti, zdravý životní styl i univerzitní komunitu.

Letošní týden udržitelnosti nezačal skromně, ale hned celosvětovou akcí – první den semestru se totiž univerzita připojila k Mezinárodnímu dni bez aut. Dopolední program na Zbrojnici a u přírodovědecké fakulty přilákal téměř tři sta studentů a zaměstnanců. Nabídl bezplatný cykloservis, kávu pro ty, kteří dorazili pěšky, na kole či MHD, ukázku elektro cargo kola i krátké projížďky elektromobilem. Zájemci si mohli vyzkoušet sdílená kola Nextbike nebo se přidat ke společné projížďce po univerzitních budovách.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad.“ Miroslava Zavadil

Odpoledne se akce přesunula na náměstí Republiky, kde Udržitelná univerzita v rámci městského Dne bez aut představila veřejnosti své aktivity a ve spolupráci s Centrem aplikovaných pohybových aktivit FTK UP ukázala možnosti mobility pro osoby se specifickými potřebami.

„Den bez aut je skvělou příležitostí ukázat, že existují alternativy k individuální automobilové dopravě. Společně tak můžeme přispět k čistšímu ovzduší, menšímu hluku a příjemnějšímu městskému prostředí,“ uvedla Miroslava Zavadil z Udržitelné univerzity UP.

Během úterního odpoledne pak ožilo prostranství před hlavní menzou Bazarem UP, který umožnil studentům i zaměstnancům darovat a zdarma získat oblečení, knihy či kuchyňské vybavení; část nabídky navíc pocházela z olomouckého charitního reuse centra Druhá Dobrodruhá.

Celkem bylo sesbíráno 500 kg věcí, z toho více než 300 kg tvořil textil a doplňky, zbytek pak kuchyňské nádobí a knihy.

Své nové majitele našly téměř všechny domácí potřeby a nádobí, přibližně třetina textilu a obuvi a polovina knih. Asi 30 kg oblečení po akci putovalo do charitativního second handu nadace Moment, který ze svého zisku podporuje neziskovky. Další část je do konce října k dispozici pro zaměstnance UP a studenty ve Studentském klubu na Zbrojnici.

V dalších dnech byly na programu ETUR, který pořádala Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami UP a jejich ambasadory udržitelného rozvoje a dalšími partnery, workshopy první pomoci, během nichž si účastníci mohli prakticky vyzkoušet základní záchranné úkony i práci s defibrilátorem. V Divadle na cucky se konala beseda o ekologické úzkosti s psychologem Matějem Mičulkou, kterou doplnila diskuse o tom, jak zvládat environmentální stres a přetlak informací o klimatické krizi. Na Konviktu zase proběhla konference Jíme lokálně, myslíme globálně, zaměřená na udržitelné stravování, a nechyběly ani lekce jógy.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad,“ dodala Miroslava Zavadil. „Velmi nás těší také pozitivní reakce studentů a zaměstnanců.“

V době, kdy napříč Evropou probíhaly revoluce, za oceánem propukla kalifornská zlatá horečka, v Česku bylo vynalezeno plzeňské pivo, v Africe byly objeveny Viktoriiny vodopády a v Anglii Charles Darwin představil svou evoluční teorii, prožívala jednu ze svých vývojových etap také olomoucká univerzita. Nově tuto etapu mapuje publikace C. k. Františkova univerzita / 1827–1860 historiků Jiřího Fialy a Michaela Viktoříka. Kniha vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

C. k. Františkova univerzita v Olomouci zažila za 33 let své existence turbulentní část tzv. dlouhého 19. století a poznala hned tři císaře – Františka I., Ferdinanda I. a Františka Josefa I. Nová publikace, která poznala během svého mnohaletého vzniku hned tři rektory Univerzity Palackého, nabízí ucelený a mnohovrstevnatý pohled na dějiny Františkovy univerzity a současně zaplňuje některá bílá místa ve více než 450letých dějinách vysokoškolského učení v Olomouci.

Autoři při přípravách monografie využili nejen domácí archivní prameny, ale rovněž dosud neznámé materiály a dokumenty z Rakouského státního archivu ve Vídni či zemského archivu. Díky tomu osvětlují klíčové momenty existence této univerzity, její postupné rušení i snahy o obnovení až do zániku habsburské monarchie.

„Františkova univerzita měla významnou úlohu nejen v životě pevnostního města, ale byla také jednou z klíčových vzdělávacích institucí na Moravě.“ Michael Viktořík

Kniha zasazuje vývoj olomoucké univerzity do širšího kontextu reforem vysokého školství Rakouské říše a nabízí rovněž souhrnnou analýzu dosavadní historiografie.

„Františkova univerzita měla významnou úlohu nejen v životě pevnostního města, ale byla také jednou z klíčových vzdělávacích institucí na Moravě, resp. v habsburské monarchii v době předbřeznové,“ říká k tehdejšímu významu olomoucké univerzity Michael Viktořík.

Součástí knihy je také rozsáhlý soubor biografických medailonů, které přibližují osudy a působení členů pedagogického sboru C. k. Františkovy univerzity v Olomouci. Autorem těchto medailonů je Jiří Fiala.

„C. k. Františkova univerzita v Olomouci sice namnoze posloužila jako první vysokoškolské působiště čelných osobností podílejících se na pokroku humanitních i přírodních věd v habsburských dědičných zemích, natrvalo s Olomoucí však zůstali spjati též významní představitelé české vědy a českého společenského života v tomto městě, na prvním místě gynekolog František Jan Mošner,“ konstatuje Jiří Fiala.

Publikace C. k. Františkova univerzita / 1827–1860 byla představena na slavnostním večeru v kapli Božího Těla, jen pár metrů od budovy, kde původně císařská univerzita sídlila. Během večera byl symbolicky odhalen také restaurovaný portrét zakladatele C. k. Františkovy univerzity v Olomouci, rakouského císaře Františka I Habsbursko-lotrinského. Obraz najde přirozeně své místo v prostorách současného rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Kniha je dostupná na e-shopu a v prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého a brzy také u dobrých knihkupců.

 

Řád koruny, vyznamenání Belgického království, obdržel vedoucí katedry nederlandistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého profesor Wilken Engelbrecht za služby prokázané belgickému státu, zejména za zásluhy ve veřejném sektoru.

Řád koruny se uděluje v pěti třídách, dále v pěti nižších stupních, profesor Wilken Engelbrecht jej získal v třetí nejvyšší třídě, v hodnosti Komandér. Ocenění převzal v prostorách rezidence velvyslance Belgického království v Praze.

„Je to pro mě obrovská čest, moc si tohoto ocenění vážím. Řád koruny se uděluje v několika kategoriích, tu nejvyšší dostávají běžně jen hlavy státu, druhou nejvyšší pak politici a vojáci. Běžný smrtelník dostává za velké zásluhy nanejvýše hodnost Zlaté palmy či Rytíře, a to často při odchodu do důchodu. Za co jsem si já zasloužil tak vysoké ocenění, hodnost Komandéra, opravdu nevím,“ uvedl Wilken Engelbrecht.

Profesor Wilken Engelbrecht je přední osobností nederlandistiky ve střední Evropě, vyznamenání mu bylo uděleno za jeho neúnavnou oddanost nizozemskému jazyku a kultuře. On sám pak popsal, že vyznamenání obdržel za (znovu)založení nederlandistiky v Olomouci a Bratislavě, za podporu a rozšíření oboru nederlandistiky, mimo jiné za založení platformy česko-slovenských nederlandistů v roce 1994 a za (spolu)založení svazu středoevropských nederlandistů v roce 1995. Také za vědeckou, pedagogickou a organizační aktivitu v celé střední Evropě, zejména v České republice, na Slovensku a v Polsku.

„Ani ve snu jsem netušil, že to ocenění bude tak vysoké. Když jsem jej pak převzal, na chvíli jsem ztratil slova.“ Wilken Engelbrecht.

Slavnostního aktu se v prostorách rezidence belgického velvyslance zúčastnila i laureátova rodina a kolegové včetně děkana FF UP Jana Stejskala. 

„Byl jsem poctěn, že jsem mohl při této příležitosti v rezidenci belgického velvyslance být. Vše bylo velmi ‚konspirativní‘. Řada z nás již delší čas o vyznamenání pana profesora věděla. On sám ovšem ne. Je proto skvělé, že se podařilo připravit mu vskutku veliké překvapení,“ řekl Jan Stejskal. Zdůraznil přitom, že je hrdý na to, že může reprezentovat fakultu, na níž pracují lidé, jako je Wilken Engelbrecht.

„Jeho vyznamenání je zcela zasloužené. Wilken Engelbrecht je příkladným reprezentantem svého národa, svého mateřského jazyka i své kultury. Jeho dosah a úspěchy byly patrné i během ceremoniálu v rezidenci velvyslance. Byli zde zástupci nejen Belgie, včetně představitele reprezentujícího vlámský region, nizozemská velvyslankyně, představitelé kulturních institucí, stejně tak i kolegyně a kolegové nederlandisté z celé střední Evropy,“ dodal děkan FF UP. Vyzdvihl také Engelbrechtovu zásluhu o obnovení povědomí nizozemské a vlámské kultury v celé střední Evropě po pádu komunismu i to, že jej mnozí zúčastnění považují za svého blízkého kolegu či učitele.  

„Do posledního okamžiku jsem opravdu netušil, co se chystá. Věděli to ostatní, kteří to přede mnou tajili. Pan Gunther Van Neste, současný všeobecný tajemník (předseda) Nizozemské jazykové unie, mě před pár měsíci pozval do Prahy, abychom při příležitosti Týdne nizozemského jazyka prodebatovali s diplomaty nasměrování nederlandistiky ve střední Evropě, zvláště v České a Slovenské republice. Znělo to velmi věrohodně. Nedávno jsem byl u podobné debaty ve Varšavě. Ostatně i tam naši domluvu k setkání pan tajemník připomněl. Když jsem pak dorazil do Prahy, přesměroval mě k rezidenci velvyslance Belgie s tím, že si to přeje pan velvyslanec. Až když jsem tam přišel, začalo mi být jasné, že zřejmě dostanu nějaké ocenění. Byli tam totiž i mnozí kolegové ze střední Evropy, moje rodina i pan děkan naší fakulty. Ani ve snu jsem ale netušil, že to ocenění bude tak vysoké. Když jsem jej pak převzal, na chvíli jsem ztratil slova. To se mi stává málokdy,“ popsal slavnostní chvíli laureát prestižního ocenění.

Řád koruny je vyznamenání Belgického království. Jde o záslužný řád a uděluje se za služby prokázané belgickému státu v pěti třídách (Velkokříž, Velkodůstojník, Komandér, Důstojník, Rytíř), plus v nižších stupních: dvě palmy (Zlatá a Stříbrná) a tři medaile (Zlatá, Stříbrná a Bronzová). Odznak řádu je bílý smaltovaný Maltézský kříž s rovnými paprsky. Pro třídu rytíře je proveden ve stříbrné barvě, pro vyšší třídy pak v barvě zlaté. Řád koruny založil 15. října 1897 král Leopold II. Belgický.

Tříměsíční stáže v institucích spadajících pod Organizaci spojených národů (OSN) absolvovali čtyři studenti katedry matematické analýzy a aplikací matematiky, kteří studují obor Aplikovaná matematika. Zkušenosti z Vídně a Ženevy jim otevřely nové profesní možnosti a zároveň posílily spolupráci katedry s mezinárodními institucemi.

Elizabeth Princová a Jaromír Koflák se jako první dvojice vydali do Ženevy, kde působili ve statistické skupině Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), čímž otevřeli cestu k nové institucionální spolupráci. „V rámci stáže jsme s Jaromírem pomáhali s automatizací postupů pro sběr dat a kompilací indikátorů používaných při monitoringu zahraničního obchodu. Připravovali jsme podpůrnou dokumentaci a podíleli se také na přípravě podkladů pro celosvětový summit k Úmluvě OSN o znečištění plasty,“ popsala svou zkušenost Elizabeth Princová.

Ivona Procházková a Jana Tóthová navázaly ve Vídni na dlouhodobou spolupráci katedry s Organizací OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO). Zaměřily se na vyhodnocení kvality dostupných národních ukazatelů průmyslového rozvoje a na metody jejich imputace v případech, kdy země reportovaly chybně nebo vůbec. „Stáž pro nás byla velmi přínosná. Bylo skvělé vidět, jak fungují statistické týmy v rámci velkých mezinárodních institucí a jak náš obor přispívá k řešení globálních výzev. Povzbudivé pro nás bylo i to, že jsme se mohly díky svým znalostem do práce hned zapojit, a přitom jsme se naučily spoustu nového,“ shrnula své dojmy Ivona Procházková.

Podle hodnocení obou organizací studenti odvedli velmi kvalitní práci a na své hostitele udělali výborný dojem. „Jsem ráda, že máme na katedře tolik šikovných a odvážných studentů, kteří nás díky podpoře přírodovědecké fakulty a programu Erasmus mohli reprezentovat na tak významných institucích. S vedením obou statistických skupin jsme se shodli nejen na pokračování spolupráce s UNIDO, ale nově také na rozvoji partnerství s UNCTAD,“ doplnila Kamila Fačevicová, koordinátorka zahraničních mobilit na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky.

S novým semestrem připravila Univerzita Palackého nový podcast. Jmenuje se Studio UP a vedle celouniverzitních témat dostanou prostor také jednotlivé fakulty a součásti. Prvním dílem provází rektor Michael Kohajda, který bude mít na starost rozhovory se studenty a studentkami naší univerzity. K mikrofonu si tentokrát pozval Martu Sýkorovou, doktorandku CMTF.

Pro potřeby natáčení podcastu vzniklo také nové studio, kterému dominuje svítící pavéza UP. V její záři bude vedle rektora univerzity zpovídat zajímavé osobnosti spjaté s univerzitním městem Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. Vendula Lužná, popularizátorka vědy na UP, se zaměří jak jinak než na vědu a Andrea Hanáčková si bude zvát inspirativní absolventy a absolventky.

Mezi tuto čtveřici se budou postupně přidávat také osobnosti z jednotlivých fakult se svými podcasty. Už teď se v novém studiu můžete těšit na Filda podcast či VĚDOUSHI z dílny CMTF. Odlehčený formát nabídne také spolek Vědátor.

video_sem

„Mám radost, že se nám na Oddělení audiovizuální produkce podařilo vytvořit moderní studio a dát dohromady tým, který nabídne rozhovory s hosty spojenými nejen s naší alma mater. Podcast nabídne atraktivní audiovizuální obsah a doplní kanály, kterými univerzita komunikuje nejen dovnitř, ale také směrem k veřejnosti. Dramaturgii Studia UP jsme se snažili postavit tak, aby akcentovala důležité hodnoty univerzity v následujících čtyřech letech – tedy odpovědnost, udržitelnost a odolnost,“ doplnil prorektor Matěj Dostálek.

První díl, v němž si rektor Michael Kohajda povídá s Martou Sýkorovou, stipendistkou Nadačního fondu UP a čerstvou držitelkou ocenění Social Impact Award, si můžete již nyní přehrát na Youtube a Spotify či Apple podcasts. Nové epizody budou vycházet každý druhý pátek a jejich souhrn nabídne web StudioUP.

První praktická. Tak se zapsala do historie právnické fakulty úspěšně obhájená diplomová práce Vojtěcha Hudce, studenta magisterského programu Právo a právní věda. Vypracoval v ní právní dokument – nález v mezinárodním rozhodčím řízení vydaný podle Rozhodčích pravidel Mezinárodní obchodní komory.

„Těší mne, že přesně po roce od zavedení této možnosti se na naší fakultě uskutečnila první obhajoba praktické diplomové práce. Ukázalo se, že při přípravě konkrétního dokumentu je nutné zvládnout nejen jeho formální stránku a zohlednit procesní postupy, ale že i samotný předmět zkoumání je podroben detailnímu a konkrétnímu rozboru v praktickém kontextu. Není možné se vyhnout žádné relevantní otázce nebo mít nejasné stanovisko, protože výsledný dokument musí dospět k jednoznačnému a přesvědčivě odůvodněnému závěru,“ řekl Maxim Tomoszek, proděkan pro studijní záležitosti PF UP, který byl i členem zkušební komise pro obhajobu této kvalifikační práce.

Vojtěch Hudec napsal práci s názvem ICC Arbitral Award on Cyberattack Disclosure under CISG pod vedení Slavomíra Hally z katedry mezinárodního a evropského práva. Jako rozhodovaný spor mu posloužil fiktivní případ, který byl základem prestižní mezinárodní studentské soutěže Willem C. Vis International Arbitration Moot, které se účastnil. „Student měl za sebou zkušenost se simulovanými rozhodčími tribunály. Přišlo mi vhodné a praktické, aby si případ zažil z druhé strany, aby se stal rozhodcem a napsal rozhodčí nález. A to byla přesně příležitost pro praktickou diplomku,“ vysvětlil Slavomír Halla s tím, že v mnoha okolnostech bylo vedení praktické diplomové práce pro něj jiné a nové. „Ta jinakost byla pro mě jako pedagoga osvěžující.“

„Student měl za sebou zkušenost se simulovanými rozhodčími tribunály. Přišlo mi vhodné a praktické, aby si případ zažil z druhé strany, aby se stal rozhodcem a napsal rozhodčí nález." Slavomír Halla 

Také autor Vojtěch Hudec hodnotí novinku praktické diplomky jako velmi přínosnou. „Praktická forma je skvělým způsobem, jak si i z diplomové práce odnést konkrétní dovednost do právní praxe, a umožnuje studentům stvořit něco doopravdy nového a originálního‘ namísto volby užších a užších vědeckých témat. Zároveň přináší nové možnosti, jak nakládat se stanoveným rozsahem – dělba na praktickou a teoretickou část, což může spoustě studentů pomoci k napsání ještě lepší práce.“

Proděkan Maxim Tomoszek doufá, že tato velmi pozitivní první zkušenost přesvědčí k volbě praktické diplomky i další studenty, kteří se chtějí na trhu práce výrazněji odlišit od ostatních.

Praktické kvalifikační práce byly jako alternativa vědecky zaměřených kvalifikačních prací zavedeny na PF UP v září 2024. Hlavní odlišností je, že prakticky zaměřená diplomová práce spočívá v přípravě právního dokumentu (například právní předpis, smlouva nebo podání) a právní analýzy podrobně zdůvodňující a komentující obsah tohoto dokumentu, jeho právní rámec, zvolené řešení a právně etické a profesně etické souvislosti.

Světové odborníky z oblasti vzdělávání budoucích lékařů v příštím týdnu přivítá Lékařská fakulta UP, která je hostitelem letošní výroční konference Asociace lékařských fakult v Evropě (The Association of Medical Schools in Europe – AMSE). Hlavním tématem prestižního setkání je posilování partnerství mezi univerzitami a fakultními nemocnicemi, hovořit se ale bude také o nových technologiích nebo etice v lékařském vzdělávání.

Konference AMSE se ve dnech 16.–18. října uskuteční v prostorách Teoretických ústavů, tedy přímo v sídle Lékařské fakulty UP, která v roce 2019 jako vůbec první lékařská fakulta v Česku prošla náročným hodnocením a získala akreditaci evropské asociace (psali jsme zde).

„Jsem hrdý na to, že naše fakulta je místem konání tohoto významného setkání pedagogů, výzkumníků a dalších odborníků, kteří se věnují rozvoji lékařského vzdělávání a posilování spolupráce mezi lékařskými fakultami a fakultními nemocnicemi, tedy partnerství, které je klíčové pro zajištění nejvyšších standardů ve vzdělávání, výzkumu a péči o pacienty. Konference je jedinečnou příležitostí k výměně názorů, navazování spolupráce a hledání inovativních přístupů, které budou formovat budoucnost medicíny, a jsem přesvědčen, že diskuze a navázané kontakty významně přispějí k našemu společnému poslání dosahovat excelence v evropské akademické medicíně,“ uvedl Milan Kolář, děkan LF UP.

O asociaci, která vznikla v roce 1979 jako platforma pro sdílení zkušeností děkanů evropských lékařských fakult, více zde.

Třídenní program konference, která bude slavnostně zahájena ve čtvrtek 16. října v 17:45 ve Velké posluchárně Teoretických ústavů LF UP, slibuje nejen diskuze a sdílení zkušeností v oblasti posilování spolupráce univerzit a lékařských fakult s fakultními nemocnicemi. Otevřena budou také témata, jako je například nedostatek zdravotnických pracovníků, přizpůsobení lékařského vzdělávání novým výzvám, sladění obsahu učiva s prioritami veřejného zdraví a požadavky na pracovní sílu, využívání nových technologií ve výuce nebo etika a profesionalista v lékařském vzdělávání. Celkem proběhne přes 40 aktivních prezentací.

Svoji účast na konferenci potvrdili významní odborníci v oblasti vzdělávání budoucích lékařů z Evropské unie i dalších zemí, také zástupci zásadních světových organizací spolupracujících s národními zdravotnickými edukačními institucemi a příležitost prezentovat své zkušenosti budou mít i studenti škol v AMSE.

„Vystoupí například Ronald Harden ze Spojeného království, který je zakladatelem hodnocení klinické způsobilosti studentů pomocí objektivního strukturovaného klinického zkoušení, Jakub Tolar z USA, který přiblíží možnosti nácviku anamnestického vyšetření pacienta pomocí programu školených standardizovaných pacientů, Madaleno Patricio z Portugalska, která se věnuje významu etiky v lékařském vzdělávání, Nomy Dickman z Izraele, zabývající se pozicí lékařů jako pedagogů a implementací aktivního učení v klinickém prostředí, anebo Ricardo León-Bórquez, prezident Světové federace pro lékařské vzdělávání (WFME),“ vyjmenoval za organizační výbor konference Milan Raška, proděkan LF UP pro zahraniční vztahy.

Kompletní program konference a další informace jsou k dispozici na webu www.upol.cz/amse.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest (PSFF) ukáže, že dokument má mnohem blíže k potápění, než bychom čekali. Program nabídne nejlepší vědecké dokumenty z celého světa, projekce ve virtuální realitě a chybět nebude ani přednáška moderátora České televize Daniela Stacha v univerzitní aule. Festival v kampusu České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) představí od 20. do 23. října 2025 snímky ve dvou soutěžních sekcích (Mezinárodní soutěž a Soutěž krátkých filmů).

„Vědecký dokument je jeden ze způsobů, jak komunikovat široké spektrum výzkumů i společenských témat. Zdálo by se, že jeho doménou je argumentace pomocí obrazu a zvuku. Jaké postupy ale film může použít, aby dokázal působit na všechny naše smysly? Jak nám může umožnit, abychom se do něj ponořili a přesunuli se z kinosálu kamkoliv na planetu i mimo ni?“ ptá se vedoucí festivalu a hlavní dramaturg Zdeněk Rychtera. Odpovědi na otázky podle něj začnou vyplouvat na hladinu ve chvíli, kdy se kinosál promění v obří akvárium. „Společně si na záda nasadíme kyslíkové bomby a přes nasazené brýle uvidíme, že film má mnohem blíže k potápění, než jsme si mysleli.“

Do soutěže se přihlásilo rekordních 2830 snímků z celého světa

V soutěžních výběrech bude uvedeno 21 filmů, mezi nimi např. Chrochtají prasata blahem? o výzkumu, který pomocí AI rozluštil zvuky domácích prasat, Sběratelé kratomu o komplexním pohledu na rozšířenou drogu, Půst, nová cesta medicíny o výhodách i rizicích toho, když člověk přestane na dva týdny jíst, nebo Světlo tma světlo, který ukáže, jaké je to díky novému typu implantátu po třiceti letech znovu vidět.

Výjimečným lákadlem festivalu bude představení virtuální reality a několika špičkových VR filmů. Diváci si například jen s pomocí vlastního telefonu vytvoří korálový útes a objeví krásu skutečných korálů a dozví se také zajímavosti o jejich ekosystémech. 

Doprovodný program pro širokou veřejnost

Vrátí se také filmové workshopy pro studentstvo a veřejnost z dílny MyStreetFilms. Novinkou v doprovodném programu bude večerní venkovní projekce, která se uskuteční v pondělí 20. října a kde budou diváci moci zhlédnout milník akčního filmu Šílený Max: Zběsilá cesta, který ukáže, jak s imerzí a vtahujícím diváckým zážitkem pracovat mimo VR brýle.

Součástí doprovodného programu bude také přednáška Daniela Stacha v aule ČZU, která otevře diskuzi o tom, jak vědu komunikovat prostřednictvím médií a jak film dokáže inspirovat i vzdělávat napříč generacemi.

Prague Science Film Fest se uskuteční v českém nejzelenějším kampusu v Praze Suchdole, který má jedinečnou atmosféru. „Ocenění filmů svěříme nejen porotě složené z vedoucích představitelů našich fakult, ale i studentské porotě, kde mají zastoupení studující všech šesti fakult i institutu ČZU. Díky tomu bude hodnocení pestré a festival získá rozměr, který propojuje zkušenost s mladým pohledem,“ říká Karolína Otcová, koordinátorka projektu za ČZU.

Česká zemědělská univerzita v Praze filmový festival pořádá od roku 2011 pod názvem Life Sciences Film Festival a později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého v Olomouci (UP), na jejíž půdě se koná úspěšný mezinárodní festival populárně-vědeckého filmu Academia Film Olomouc (AFO), a společně pořádají Prague Science Film Fest.

 

Variace na honičky či vybíjené, soutěže družstev, ale i aktivity pro uklidnění obsahuje nová kniha Jana Bělky z Fakulty tělesné kultury UP Pohybové hry. 169 her v tělocvičně a na louce, kterou ocení učitelé tělesné výchovy, trenéři a vůbec všichni, kteří hledají inspiraci nejen k povzbuzení radosti z pohybu u dětí.

Praktická příručka popisuje 169 pohybových her, které rozvíjejí rychlost, obratnost, vytrvalost, ale také například týmovou spolupráci, strategické myšlení či principy férového soutěžení. Nechybějí názorné ilustrace a schémata, také metodické poznámky nebo možnosti variant umožňující přizpůsobit hry konkrétním podmínkám.

Autorem knihy, která vyšla u Vydavatelství UP a je dostupná v tištěné i elektronické verzi, je Jan Bělka, docent katedry sportu Fakulty tělesné kultury UP, který se tématu pohybových her dlouhodobě věnuje a využívá je mj. i jako trenér házené v DHK Zora Olomouc a dříve u reprezentace žen ČR.

Co vás k tématu pohybových her přivedlo?

Odjakživa jsem hravý a soutěživý člověk, ale zdravě soutěživý. Vůbec celá rodina jsme hravá a při rodinných setkáních nějaká hra nikdy nechybí. Co se týče přímo pohybových her, v tomto směru mě kultivoval jejich guru Ferdinand Mazal, který pohybové hry na FTK učil – a já po něm převzal pomyslné žezlo. Mým cílem bylo udržet vysokou laťku, a pokud možno ji ještě posunout výš – což se, troufám si říct, daří.

Pohybové hry nejsou jen pro děti. Dá se s nimi pracovat i ve sportu, kondičním tréninku nebo teambuildingu. A hlavně – naučily mě, že nejsou kouzelným proutkem. K pohybu přitáhnou hlavně ty, kteří mají chuť se hýbat, nebo jsou aspoň „na hraně“. Kdo nechce, toho nerozhýbe ani ta nejlepší hra na světě. Ale když se to povede, je to radost. Moje kniha proměňuje suché teorie o dětské neaktivitě v praktický nástroj, jak děti skutečně motivovat k pohybu a rozhýbat je.

Kniha obsahuje 169 her. Jaký mají původ? Hledáte inspiraci ve světě, nebo jsou to hry vaše?

Říkám o sobě, že jsem taková Božena Němcová pohybových her – ona sbírala pohádky, já hry. Inspiraci čerpám všude: na internetu, na seminářích, u kolegů i v zahraničí. Když vidím nějakou hru, okamžitě mě napadnou různé úpravy a vylepšení. Spoustu her jsem si „vymazlil“ podle sebe, některé úplně předělal. A hned je testuji v praxi – děti jsou totiž ten nejupřímnější recenzent. Když se nebaví, hra letí ze seznamu. Ty neúspěšné se do knihy nedostaly.

Někdo může namítat, že jsem jen přepsal „tělocvikářskou bibli“ Ferdinanda Mazala. Já na jeho knihu ale navazuji, nekopíruji ji. Mám tam jen několik jeho her, navíc upravených. Chtěl jsem, aby těch „biblí“ bylo víc a aby se tohle krásné téma posouvalo dál.

Podle informací na webu Vydavatelství UP, kde je vaše kniha k dispozici, jde už o druhé vydání…

První kniha vyšla před sedmi lety v rámci jednoho evropského projektu, ale byla pouze v malém nákladu 200 výtisků a zdarma. Po té se jen zaprášilo, takže jsme se ve spolupráci s Vydavatelstvím UP rozhodli inovovat knihu jak designově, tak částečně i obsahově, včetně doplnění o dalších asi 25 her.

Je nějaká pohybová hra, kterou máte a využíváte nejraději?

Vždy vybírám hry i podle skupiny, se kterou zrovna pracuji, nějakou vyloženě srdcovku nemám. Na druhou stranu mám už hry, které jsou sice fajn, ale už je tolik nepoužívám. A třeba pro nedávné pracovní setkání Těloolomouc u nás na fakultě jsem si do lekce připravil hry, které v knize nejsou, protože jsem si říkal, že by chtěli zkusit něco nového, dalšího. Někteří ale chtějí vidět a vyzkoušet si ty hry z knihy v reálu.

Zmínil jste hry, které v knize nejsou. Tedy chystáte pokračování?

Ano, pokračování visí ve vzduchu. Učitelé i trenéři mi dávají skvělou zpětnou vazbu, což mě moc těší. Mám už spoustu nových nápadů a ověřených her, takže druhý díl je jen otázkou času. Nebude tak obsáhlý, ale samozřejmě – pořád hravý.

Knihu Pohybové hry. 169 her v tělocvičně i na louce je možné zakoupit v e-shopu Vydavatelství UP v tištěné verzi, případně v kombinaci tištěná a e-kniha. Samostatná elektronická verze je k mání na publi.cz.