Novinky z PřF a UP

Přes 180 závodníků z Univerzity Palackého a několika atletických klubů se zapojilo do soutěží Přeboru UP v atletice, který je tradičním otvírákem olomoucké letní atletické sezony. Nejlepšími atlety byli vyhlášeni Kateřina Anna Nádvorníková a Jakub Héža, ve speciálním závodě ke 30 letům fakulty tělesné kultury zvítězila Isabela Krestová.

Autoři nejlepších výkonů přeboru, přepočítaných na body dle tzv. maďarských tabulek, byli odměněni jednorázovým sportovním stipendiem ve výši 2000 Kč. Kateřina Anna Nádvorníková, studentka Tělesné výchovy a sportu pro vzdělávání se specializacemi si titul zasloužila časem 12,93 sekundy v běhu na 100 metrů. Kromě toho zvítězila i ve skoku dalekém s výkonem 5,42 metru.

Jakub Héža, studující na FTK stejný program, opanoval mezi muži vrh koulí, kterou poslal až do vzdálenosti 16,31 metru. Nejlépe si vedl také v hodu diskem. „Jsem spokojen, na začátek sezony je to vlastně skvělé. Nečekal jsem, že to půjde takto v podstatě samo, na tréninku to nebylo ideální. Počasí na můj výkon má vliv jen někdy, jsem vlastně celkem zvyklý házet i v dešti. Dokonce bych řekl, že se mi někdy i v dešti hází líp. Tentokrát se to ale v disku trochu projevilo. Byla zima, tak jsme to odházeli strašně rychle, abychom byli v nějaké tenzi a byli zahřátí,“ uvedl nejlepší atlet přeboru.

Kromě tradičních běžeckých a technických disciplín letošní atletický přebor nabídl i závod na 200 metrů, ve kterém ale vůbec nerozhodovalo, kdo bude v cíli nejrychleji. Naopak s odkazem na blížící se červnové oslavy 30 let FTK bylo úkolem účastníků danou vzdálenost uběhnout v čase co nejblíže 30 sekundám. Skoro přesně se to povedlo Isabele Krestová, která studuje tělesnou výchovu a angličtinu se zaměřením na vzdělávání. Doběhla v čase 29,94 sekundy. Nijak zvlášť se ale na speciální závod nepřipravovala. „Řekla jsem si, že když jsem tuto vzdálenost běhala dříve rychleji, tak v současnosti už ten výsledek nebude tak dobrý. Takže jsem běžela naplno s tím, že to nějak dopadne. A dopadlo,“ prozradila závodnice, která také byla členkou druhé nejrychlejší štafety.  

S odkazem na výročí fakulty se přitom nehodnotily jen sportovní výkony, ale také vizáž. Odměnu za „fakultě nejzelenější“ úbor převzal Jan Chmelář z ochrany obyvatelstva. Přebor také v samém úvodu zpestřila krátká vystoupení studentské skupiny z taneční specializace a dívek z oddílu gymnastiky SK UP.

„Musím pochválit studenty, kteří přebor kvalitně zorganizovali a připravili i pěkný předprogram Kids Athletics, během kterého 70 dětí prošlo devíti stanovišti a závěrečnou překážkovou dráhou. Jak dětem, tak jejich učitelkám se soutěže velmi líbily. Co se týče samotného přeboru, závodů se zúčastnilo přes 180 sportovců, to je velmi solidní počet. Výkony nicméně byly přímo úměrné tomu, že se jednalo o první závod v tomto roce a že nebylo úplně nejtepleji,“ zhodnotil průběh přeboru jeho ředitel Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK.

Kompletní výsledky Přeboru UP v atletice jsou dostupné zde.

I přesto, že byl termín podání přihlášek na značnou část studijních programů Univerzity Palackého 15. března, na některé obory se lze ještě přihlašovat. Stále je možné vybírat z desítek bakalářských, navazujících magisterských i magisterských programů. Na všech osmi fakultách se dá hlásit také na více než 230 doktorských programů. Uprchlíci z Ukrajiny mají nově možnost bezplatného studia vybraných bakalářských a navazujících oborů v češtině.

E-přihlášku ke studiu na UP si zájemci mohou podat ještě na většinu studijních programů cyrilometodějské teologické fakulty, a to do 30. 4. Pro programy Sociální práce a Mezinárodní sociální a humanitární práce teologická fakulta pak otevře druhé kolo od 20. 6. do 31. 7. Přírodovědecká fakulta otevřela do 11. 7. druhé kolo přijímacího řízení na všechny obory.

Uprchlíci z Ukrajiny si mohou podat bezplatnou přihlášku na přírodovědeckou fakultu v rámci druhého kola přijímacího řízení, tedy do 11. 7., a na vybrané programy filozofické fakulty v termínu od 15. 5. do 30. 6.

K doktorskému studiu na UP se dá přihlašovat na přírodovědeckou a filozofickou fakultu do 30. dubna, na lékařskou do 13. května a na teologickou, pedagogickou, právnickou, fakultu zdravotnických věd a fakultu tělesné kultury do 31. května. Na přírodovědecké fakultě pak bude spuštěno ještě druhé kolo, a to od 1. 6. do 15. 8. Na programy vyučované v cizích jazycích se dá podat přihláška do konce dubna až srpna v závislosti na fakultě.

Kompletní přehled aktuální studijní nabídky je k dispozici v katalogu na webu UP, stačí vybrat typ studia a zaškrtnout políčko „pouze otevřené studijní programy“. E-přihlášku lze podat na adrese prihlaska.upol.cz. Další informace o studiu na UP zájemci najdou na webové platformě Univerzitní město.

Univerzita Palackého nabízí tisícovku kombinací studijních programů, které na osmi fakultách studuje 23 tisíc studentů. K 15. březnu přijala přes 32 tisíc přihlášek ke studiu, nejvíce za posledních deset let

Chcete se nechat zasvětit do tajů udržitelnosti? Není nic snazšího. Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce pro zaměstnance a doktorandy Univerzity Palackého připravilo vzdělávací program na téma Udržitelnost v praxi: Jak se nás udržitelnost dotýká v běžném životě? Uskuteční se 6. května a přihlašovat se můžete už nyní.

„Chtěli bychom zaměstnancům UP přiblížit udržitelnost v běžném životě a ukázat, jak se dotýká každého z nás, co pro udržitelnější život můžeme udělat. Představíme například bezobalový obchod nebo rekonstrukci rodinného domu, který je téměř pasivní a nestál desítky milionů. Zároveň budeme informovat o tom, co UP již pro udržitelnost dělá a jaké jsou plány do blízké budoucnosti,“ uvedla Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP.

V první části budou účastníci zasvěceni do tématu udržitelnosti, druhá část proběhne metodou Pecha Kucha (každý z přednášejících má 6 minut a 40 sekund, během nichž může předvést 20 slidů, přičemž každý z nich může komentovat po dobu 20 sekund), kdy 6 osobností z olomouckého regionu představí své profese, které jsou spojeny s udržitelností. Účastníci se tak budou moci dozvědět, proč se lidé rozhodli věnovat udržitelnému způsobu života a co to pro ně znamená. Akce se bude konat 11. května 2022 (během Sportovního dne UP) v Pevnosti poznání a bude vedena Petrem Fialou. Více informací zde.

Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce pro zaměstnance a doktorandy Univerzity Palackého připravilo i další kurzy, například o Open Science (28. dubna 2022) a jednotlivých pilířích, na kterých otevřená věda stojí, nebo Zabezpečení PC v nebezpečném prostředí internetu (6. května 2022), kde se mimo jiné také dozví, jak si individuálně personalizovat prohlížeče nebo o fungování šifrování a digitálních podpisů. Neméně zajímavý workshop na téma kybernetických hrozeb proběhne 13. května 2022, přednáška na téma Interdisciplinarita a interprofesionalita jako výzva pro vysokoškolské vzdělávání a výzkum profesora Tomáše Janíka z Masarykovy univerzity se pak uskuteční 6. června 2022.

Více o nabídce vzdělávacích aktivit se dozvíte na webu Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce či Portálu CŽV, nově ale také můžete sledovat facebookové stránky Celoživotního vzdělávání na UP.

Jak si polsko-německá rodina nacházela cestu k češtině a hledala své kořeny v české společnosti za časů svobodného i okupovaného Československa? Jak se vyrůstalo bilingvní studentce v tuhém komunismu i v dobrovolné emigraci? A jak se všechny tyto osudy protkaly v Olomouci a zanechaly výrazné stopy v novodobé historii Univerzity Palackého? To vše odhalují společné paměti matky a dcery Kristiny a Ingeborg Fialových, výrazných postav olomoucké polonistiky a germanistiky. Kniha vzpomínek Semper sint in flore vychází ve Vydavatelství UP v rámci edice Paměť UP.

Nejnovější přírůstek edice Paměť UP přináší netradiční formát autobiografie. Prolínají se v něm totiž vzpomínky dvou žen, matky a dcery Fialových, které se výraznou měrou zasadily o tradici polštiny a němčiny na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Jejich vyprávění dává nahlédnout do úskalí života za německé okupace i socialistické normalizace. Poodhaluje osudy polsko-německé rodiny ze slezského příhraničí, která zapouštěla své kořeny v česky mluvící zemi, i to, jak vypadal život na univerzitě v okleštění státní komunistickou mocí. Kristina Fialová vzpomíná na svou cestu od rodné němčiny a polštiny k češtině i působení na katedře slavistiky v letech 1952–1958, kde se mimo jiné výrazně zasadila o rozvoj polonistiky. Ingeborg Fialová pak rekapituluje například své vzpomínky na emigraci do Německa v letech 1987–1992, budování základů germanistiky a judaistiky v Olomouci po Listopadu 89 i své sblížení s profesorem Josefem Jařabem, prvním porevolučním rektorem UP.

Kristina Fialová své paměti již vydala – ve dvou svazcích, v letech 2008 a 2014, ovšem napsaných německy. Semper sint in flore přináší český překlad výběru jejích vzpomínek, které se zaměřují na dění kolem Univerzity Palackého a předchozí životní etapy, které k působení na olomoucké alma mater vedly. Tyto paměti průběžně doplňuje Ingeborg Fialová svými vzpomínkami, a dodává tak knize širší kontext a vytváří komplexnější sondu do dějin a osudů olomoucké polonistiky a germanistiky.

„Silnou stránkou knih vydaných v rámci Paměti UP je uvědomění si toho, jak se lidé a univerzita vzájemně ovlivňují. Univerzita nejprve ukazuje cestu lidem a ti posléze na oplátku ukazují cestu jí, aby ve své vědecké i společenské roli neustrnula a posouvala se kupředu. Důkaz vzájemné symbiózy i toho, jak jsou univerzity pro naše formování podstatné. To vše se odráží i ve vzpomínkách Kristiny a Ingeborg Fialové,“ říká Háta Kreisinger Komňacká, odborná redaktorka knihy.

Paměti Semper sint in flore lze zakoupit na e-shopu VUP i v prodejně na Zbrojnici. Edice Paměť UP vychází díky podpoře rektora UP. V poslední době v ní vyšly například také paměti významné postavy českého abstraktního umělce Zdeňka Kučery, nestora olomoucké chirurgie Miloslava Dudy či předního českého anglisty Jaroslava Peprníka.

Anna Marie Bártová, Kateřina Hádlíková a Markéta Hnilicová, studentky 1. ročníku programu Právo a právní věda, zvítězily ve fakultním kole soutěže v římskoprávním moot courtu. Vítězný tým bude fakultu reprezentovat v česko-slovenském finále, které se uskuteční na brněnské právnické fakultě. Letošní zájem o fakultní kolo byl rekordní. Přihlásilo se do něj 42 studentských týmů.

Do finálového ústního kola postoupily dva nejlepší týmy z kola písemného. O vítězi rozhodla porota ve složení Kamila Bubelová a Petr Dostalík, oba z katedry teorie práva a právních dějin. Třetí člen poroty, autor soutěžního fragmentu Jakub Razim, se pro akutní nemoc nemohl fakultního ústního kola zúčastnit. Druhý skončil tým ve složení Michaela Baklíková, Hana Nevřalová a Viktorie Imrichová.

Letošní finálové zadání bylo podle poroty velmi těžké, protože obsahovalo kombinovaný případ z oblasti obligací. „Jednalo se o problematiku aktivní procesní legitimace při krádeži zakoupené věci, která však v době krádeže byla ještě v péči prodávajícího. Historický vývoj žalob z krádeže a žalob z vedlejších ustanovení kupní smlouvy navíc značně komplikoval posouzení situace: jinak by se postupovalo v právu klasickém a jinak v justiniánském. Přesto oba týmy, letos složené výhradně z dívek, podaly výborné výkony, takže vítězný tým si zasloužil zkoušku z římského práva za A a poražené finalistky zápočet,“ zhodnotila Kamila Bubelová. Kromě zapsání zkoušky získaly vítězky také dort dle vlastního výběru a od studentského spolku ELSA Olomouc poukázky na knihy v hodnotě 3000 korun.

Vítězný tříčlenný tým se nyní připravuje na česko-slovenské finále, které bude v pátek 29. dubna hostit Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. „K přihlášení do soutěže nás motivoval plusový bod do zápočtu. Nenapadlo by nás, že náš výkon nás dovede až do finále, které navíc ještě vyhrajeme. Největší odměnou je pro nás zkouška a samozřejmě dort od doktorky Bubelové. Během přípravy jsme zažily pár bezesných nocí, ale stálo to za to. V Brně zabojujeme a budeme se snažit co nejlépe reprezentovat naši fakultu,“ řekla za tým Markéta Hnilicová.

Soutěž v římskoprávním moot courtu má na olomoucké fakultě dlouhou tradici, letos se konala již pošestnácté.

Univerzita Palackého už zná jména osmi studentů a studentek, kteří získají pro své vědecké projekty podporu Nadačního fondu UP (NF UP).  V již sedmé výzvě uspěli studenti z přírodovědecké, lékařské a pedagogické fakulty a fakulty tělesné kultury. Nyní mají rok na uskutečnění svých projektů.

V letošní výzvě rozděloval NF UP, jehož donátorem je Komerční banka, 760 tisíc korun. „Na projekt může student získat maximálně dvě stě tisíc korun, přičemž o výši příspěvku i o tom, který projekt podporu získá, rozhoduje Správní rada NF UP. Podporujeme umělce, kreativce, badatele a inovátory z řad studentů magisterských i doktorských programů. Jednou z důležitých podmínek je, aby měl projekt nebo výzkum mezinárodní přesah,“ popisuje podmínky pro získání peněz Dita Palaščáková z NF UP. O podporu žádají studenti napříč univerzitou a obory.

„Prošel jsem si všechny projekty a musím říct, že je to velmi zajímavé čtení. Překvapila mě šíře výzkumných témat, které se v žádostech o grant objevují,“ ocenil ambice mladých vědců a vědkyň Ctirad Lolek, ředitel lidských zdrojů Komerční banky, který je členem Správní rady NF UP.

Mezi studenty je o podporu každým rokem zájem. Získané peníze jim totiž bez velké byrokracie umožňují zkusit uskutečnit vlastní umělecký nebo vědecký projekt od jeho přípravy, řízení až po reálný výsledek. Díky penězům mohou také vycestovat na zahraniční pracoviště, zaplatit si pobyt nebo letenky, obstarat potřebný materiál či literaturu. Kromě peněz získají během roku i možnost rozšířit si díky různým workshopům své znalosti a dovednosti v oblasti managementu vědy, práce s médii a podobně.

„Jsem velmi rád, že se každým rokem objevují další a další nadaní studenti a studentky, kteří mají už během studia na Univerzitě Palackého ambice prosadit se ve svých oborech, chuť pracovat nad rámec studijních povinností a snahu osvojit si dovednosti, které se jim budou v jejich vědecké kariéře velmi hodit. Považuji za nesmírně důležité, že právě takto motivovaným studentům univerzita díky svému nadačnímu fondu vytváří příležitosti k jejich profesnímu růstu,“ uvedl rektor Martin Procházka.

Letos správní rada vybrala projekty studentů ze čtyř fakult: Po jednom z pedagogické a lékařské fakulty, dva z fakulty tělesné kultury a čtyřikrát byli úspěšní zástupci přírodovědecké fakulty. Mezi nimi i Marie Pražáková, která dosáhla na příspěvek už podruhé. „Byla jsem mile překvapena, že se Správní rada rozhodla podpořit můj další projekt. Myslela jsem, že budu trochu znevýhodněna, když jsem už jednou podpořena byla. Navíc je na Univerzitě Palackého spousta dalších nadaných lidí, kteří si zaslouží podpořit. Svou první podporu jsem využila hlavně na nákup pomůcek a vybavení, které mi stále hodně pomáhají a usnadňují práci. Příspěvek mi pomohl i se zaplacením cesty na zahraniční pracoviště, kde probíhá další část mého výzkumu. Ten je zaměřen především na zkoumání a vývoj potenciálních kontrastních látek s manganem a malých syntetických enzymů s manganem. Jsem moc ráda, že díky další podpoře budu moci toto rozšířit o výzkum a vývoj nových teranostických sloučenin – látek, které umožňují zobrazovat, ale i léčit,“ uvedla podpořená studentka přírodovědecké fakulty.

Informace o Nadačním fondu UP najdete na webu, popřípadě na Facebooku či Instagramu.

Černí Češi je unikátní dokumentární film zachycující neznámé osudy téměř šesti desítek namibijských dětí, které byly v 80. letech minulého století poslány na výchovu do socialistického Československa, aby se staly novou elitou tehdejšího režimu v Namibii. Ačkoliv se po pádu železné opony musely vrátit zpět do Afriky, i po více než třiceti letech strávených v Namibii se cítí být Čechy. Jejich složité životní příběhy natočil režisér Martin Müller. Celovečerní snímek, který produkuje Univerzita Palackého ve spolupráci s Českou televizí, bude mít svou českou premiéru na mezinárodním festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc ve čtvrtek 28. dubna.

V osmdesátých letech minulého století bylo v socialistickém Československu vychováváno 56 namibijských dětí. Speciální vzdělávací program namibijského osvobozeneckého hnutí SWAPO a Komunistické strany Československa měl za cíl vytvořit z válečných sirotků a polosirotků novou generaci uvědomělé elity.

„Tento politický a především sociální experiment ztroskotal začátkem devadesátých let v důsledku zásadních politických změn v obou zemích. Děti byly bez ukončeného základního vzdělání a bez jakékoliv jazykové a psychologické přípravy nuceně přesídleny do Namibie, kde se nedokázaly kulturně adaptovat. Byly vráceny do země, jejíž jazyk již neznaly, kde neměly rodiny, a osudy mnohých z nich tak poznamenaly existenční problémy, drogy či sexuální násilí,“ vysvětluje autorka námětu, afrikanistka a kulturní antropoložka Kateřina Mildnerová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jejíž kniha Černí sokoli se stala předlohou k filmu.

Dokumentaristé pátrali po stopách dnes již dospělých namibijských dětí a po tři roky sledovali jejich osudy jak v Namibii, tak v České republice. Natáčeli i s českými vychovatelkami a rodinami, které se o ně tehdy staraly. Černí Češi, jak sami sebe označují, totiž dodnes zůstávají uvězněni ve vzpomínkách na idylické dětství prožité v Československu, které považují za svůj pravý domov, a stále spolu mluví i česky. „Hrdinové našeho filmu jsou vykořenění, nepatří ani do jedné země. Idealizují si minulost, složitě se vyrovnávají s přítomností a mají nejasnou budoucnost,“ říká režisér Martin Müller.

Film natočila Univerzita Palackého v koprodukci s Českou televizí. „Nebývá časté, aby univerzity dokázaly produkovat celovečerní film. Jsem velmi rád, že nám se to podařilo. Myslím, že téma filmu je v kontextu dnešních událostí v Evropě velmi aktuální. Tisíce lidí dnes hledají své místo v novém prostředí, mezi cizími lidmi. Měli bychom jim pomoci, aby neztratili svou identitu a necítili se zrazeni, tak jako hrdinové našeho filmu,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Celovečerní snímek Černí Češi bude mít slavnostní premiéru na mezinárodním festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc v kinosále Vlastivědného muzea v Olomouci, a to ve čtvrtek 28. dubna ve 20 hodin.

Ukrajinským uprchlíkům, kteří chtějí začít studovat českou vysokou školu, nabízí UP aktuálně možnost přihlásit se na některé studijní programy v českém jazyce. Studenti z Ukrajiny jsou u nabízených programů osvobozeni od poplatků spojených s přijímacím řízením. Filozofická fakulta pro ně otevře mimořádné přijímací řízení v polovině května, přírodovědecká fakulta přihlášky administruje už nyní v rámci druhého kola přijímacího řízení.

Ukrajinští uchazeči o studium tak mohou vybírat například z přírodovědně orientovaných oborů, jako je geografie, matematika, environmentální geologie či aplikovaná chemie, nebo z humanitně zaměřených programů, k nimž patří studium historických věd, kulturní antropologie či muzikologie.

„Univerzity by vždy měly být prostorem, v němž se daří udržovat ideje humanity, a my se v tomto duchu snažíme ukrajinským uprchlíkům pomáhat od počátku válečného konfliktu, který je vyhnal z jejich domovů. Velmi rádi je přijmeme do naší univerzitní komunity, dát jim příležitost u nás studovat je to nejmenší, co pro ně můžeme udělat,“ uvedl Martin Procházka, rektor Univerzity Palackého.

Filozofická fakulta otevře mimořádné přijímací řízení pro uchazeče z Ukrajiny, kterým byla poskytnuta dočasná ochrana v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, od poloviny května. Přihlášky ke studiu bude možné podávat od 15. května do 30. června 2022. Studium vybraných zaměření a podání přihlášky je bezplatné, podrobný seznam studijních programů uvádí fakulta na svých webových stránkách.

„Přijímací zkoušky jsou naplánovány na 6. září 2022. Pro uchazeče a budoucí studenty aktuálně nabízí fakulta různé typy jazykových kurzů nezbytných k posílení znalosti češtiny, intenzivní kurzy pak budou dostupné i během letních prázdnin,“ upřesňuje Eva Klimentová, proděkanka pro studium FF.

Na přírodovědeckou fakultu si lze podat přihlášku ke studiu již nyní, a to v rámci druhého kola běžného přijímacího řízení. Do 11. července se tak do něj mohou spolu s českými studenty hlásit i ukrajinští studenti, kterým fakulta navíc promine poplatek za přihlášku. V nabídce jsou stále české bakalářské i navazující magisterské studijní programy, jejichž nabídku najdou na webu přírodovědecké fakulty nebo v katalogu aktuálně otevřených studijních programů.

„Rádi bychom nabídli uchazečům z Ukrajiny například možnost studia programů environmentální geologie a environmentální rizika a klimatická změna. Jedná se o české studijní programy, neplatí se tedy poplatek za studium v cizím jazyce a po ukrajinských uchazečích nebude požadován ani poplatek za přijímací řízení,“ zmiňuje Lada Hýlová z katedry geologie PřF.

Klasickou zpoplatněnou e-přihlášku ke studiu na Univerzitě Palackého v Olomouci si kdokoliv stále může podat na většinu studijních programů cyrilometodějské teologické fakulty do 30. dubna 2022, pro programy sociální práce a mezinárodní sociální a humanitární práce pak teologická fakulta otevře druhé kolo, které se uskuteční od 20. června do 31. července.

K doktorskému studiu na UP se dá aktuálně přihlašovat na přírodovědecké a filozofické fakultě do 30. dubna, na lékařské do 13. května a na teologické, pedagogické, právnické, fakultě zdravotnických věd a fakultě tělesné kultury do 31. května. Přehled všech aktuálně nabízených studijních programů najdou zájemci v katalogu programů po zaškrtnutí políčka „pouze otevřené studijní programy“, e-přihlášku lze podat na adrese prihlaska.upol.cz.

Festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) startuje 26. dubna a představí ty nejlepší vědecké snímky prestižních světových produkcí, které osobně uvedou renomované ikony české i zahraniční vědy či zástupci filmového a televizního průmyslu. Po dvou letech v onlinu se historické a studentské město opět promění v epicentrum komunikace a popularizace vědy. V nabídce je téměř 250 programových položek od filmových projekcí po přednášky, workshopy, koncerty, výstavy, ale i aktivity pro školy a celé rodiny. Odborná porota vybere nejlepší snímky ve třech soutěžních kategoriích a ocenění si odnese také moderátor České televize Daniel Stach.

Letošní AFO se ponese v duchu nadšení z návratu do kin. Jak jej oslavit lépe než navštěvováním filmů, které těmto plátnům vyloženě sluší? Jedním z takových je například dánský film režiséra Larse Ostenfelda Do hlubin ledu. „Grónsko nám taje před očima, a tak se trojice glaciologů spolu s režisérem spouští do obrovských děr v ledu, aby našli znepokojivé odpovědi o rychlosti změn zemského klimatu. Pestrost soutěžního výběru lze v kontrastu s tímto filmem demonstrovat dokumentem Sedavci. Od zákrut tajícího ledu se dostáváme k tak běžné činnosti, jako je sezení,“ pozval diváky hlavní dramaturg AFO Ondřej Kazík.

V mezinárodní soutěži se autoři věnují dávným meteoritům i mluvícím houbám

Chybět nebude novinka od Wernera Herzoga Ohnivé koule: Návštěvníci z temných světů, která je odyseou po stopách, které na naší planetě zanechaly meteority. Fascinujícím tématem provází svým nezaměnitelným hlasem sám Herzog. Zajímavým tipem je experimentální sci-fi dokument Houba mluví. Koncept, který lze pracovně nazvat „mushroomsplaining“, obnáší cestu do nitra komplexního světa hub – dokument propůjčuje hlas houbě samotné. „Za zmínku určitě stojí i nový dokument progresivního režiséra Thea Anthonyho Všechno vidět, všude. Hravá dokumentární esej analyzuje téma pohledu a dohledu. Ukazuje na zrádnost obrazu snad ve všech aspektech našich životů,“ doplnil dramaturg. V pestrém programovém menu jsou také témata jako tání permafrostu na Sibiři (Pleistocenní park a Holgut), umělá tvorba počasí (Jak zničit mrak), smutná historie ptactva Severní Ameriky (Ptáci Ameriky) nebo půvabné wild-life dokumenty (mj. Rosomáma: Drsňačka mezi rosomáky).

Celkem je v mezinárodní soutěži 30 snímků z celého světa. Porotci budou dále vybírat z deseti příspěvků v podobě Česko-slovenské soutěže a v neposlední řadě ze 17 položek v Soutěži krátkých filmů.

Programové sekce se věnují tématům, která hýbou aktuálním světovým děním

Akreditovaní návštěvníci si mohou vybírat jednotlivé položky zvlášť, nebo se zaměřit na celé programové sekce. Například sekce Na zdraví se bude věnovat lidskému zdraví v individuální i kolektivní rovině, a to v oblastech prevence a terapie, vývoji nových léčebných metod, nastavení systému zdravotnictví či vlivu prostředí na zdravotní stav člověka. V sekci Věda v popkultuře se diváci se mohou těšit jak na projekce známých velkofilmů, tak na prakticky neznámé snímky. Každý z nich téma vědy zpracovává odlišným způsobem, od snímků s hlavními postavami vědců až po filmy, v nichž propojení s vědou možná není na první pohled vidět.

Filmové příběhy doprovodí špičkové koncerty a interaktivní výstavy

Na své si přijdou ti, kteří milují hudbu a rádi tančí až do rána. Hudební program Music is Science nadchne každého, kdo sleduje aktuální trendy. Mimo večírků, které uzavírají „každonoční“ program, se představí známé tváře české hudební scény – dua Mutanti hledaj východisko a post-hudba. Do Olomouce zavítá také Arleta, která je jedním z nejvýraznějších jmen současného českého rapu. Program Music is Science orámují maďarští headlineři, kterými jsou elektronická producentka LAU a do jazzu laděný multiinstrumentalista Ficture.

Ve Vlastivědném muzeu je otevřená multimediální výstava WORLD WILD WALD a v Divadle na cucky nizozemský filmař a fotograf Jan van Ijken představí téměř neviditelný svět mikroskopického planktonu na výstavě Planktonium. V univerzitním obchodě UPoint bude zase inspirativní expozice České vědkyně a jejich přínos nejen české vědě.

AFO zprostředkuje setkání s filmovými kritiky a influencery

Fanoušci filmů jistě ocení také živé vysílání pořadu Čelisti Českého rozhlasu Radio Wave s Alešem Stuchlým a Vítem Schmarcem, kteří vystoupí přímo v centru festivalového dění. Chybět nebude ani natáčení nového dílu pořadu Laboratoř s moderátorkou Martinou Maškovou z Českého rozhlasu Plus. Na slavnostním ukončení festivalu dostane cenu za významný přínos popularizaci vědy moderátor Daniel Stach, který AFO v minulosti několikrát navštívil a vyzpovídal festivalové hosty. „Chceme ocenit jeho dlouholetou a dechberoucí práci v rámci vědecké redakce České televize, ale také všechny aktivity během období pandemie, kdy se stal synonymem pro trpělivé a srozumitelné vysvětlování celé škály důležitých informací souvisejících s onemocněním covid-19. Je v našich očích hvězdou, která pro popularizaci vědy v České republice udělala obrovský kus práce,“ vysvětlila ředitelka festivalu Eva Navrátilová.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc pořádá Univerzita Palackého od roku 1966. Festival tak patří mezi nejstarší české přehlídky v oblasti kinematografie. Podle počtu akreditovaných diváků se jedná o jeden z nejnavštěvovanějších filmových festivalů v ČR. Letos se odehraje v Uměleckém centru UP (Konvikt), kině Metropol, na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, ve Vlastivědném muzeu, Pevnosti poznání, Divadle na cucky, Jazz Tibet Clubu a komunitní zahradě Za()hrada.

Zde najdete kompletní seznam hostů, seznam všech soutěžních filmů, odkaz na programové sekce a denní program festivalu.

Zachránit varhany v renesančním kostele sv. Vavřince v Sobotíně na Šumpersku se rozhodla parta dobrovolníků, kterým není osud tohoto hudebního nástroje z konce 19. století lhostejný. Je mezi nimi i bývalý proděkan pro vnější vztahy Přírodovědecké fakulty UP Karel Hron spolu se svým nástupcem Otou Blahouškem. Statistik Hron se podílel na vzniku nového webu kostela, který vytvořili studenti katedry informatiky PřF UP Daniel Bazala a Ivo Šmerek. Biolog Ota Blahoušek pak natočil propagační video o kostele a varhanách. Na internetových stránkách mohou lidé přispět na opravu varhan formou adopce píšťal.

„Varhany v kostele sv. Vavřince v Sobotíně jsou cenným pseudobarokním nástrojem z konce 19. století, který postavila významná moravská varhanářská firma bratří Braunerů z Uničova. Jsou zachované téměř v původním stavu, který již ovšem kvůli celkovému opotřebení a napadení dřevokazným hmyzem naléhavě vyžaduje rekonstrukci,“ uvedl Karel Hron. Lidé si na webu kostela mohou vybrat k adopci jednu z více než 400 píšťal. Výše finančního příspěvku je závislá na typu píšťaly.

Podle Karla Hrona se v případě sobotínských varhan jedná o jeden z mála dochovaných nástrojů uničovské firmy Brauner, který je v původním a funkčním stavu. Varhany v původně renesančním kostele sv. Vavřince se vyznačují řadou unikátních technických a zvukových řešení. „Jsou to mimořádné kvalitní romantické jednomanuálové varhany s pedálem. Velmi cenná je hlavně jejich zvuková stránka,“ podotkl.

Historie spojena s inkvizičními procesy

Přestože má obec Sobotín pouze něco málo přes tisícovku obyvatel, může se pyšnit bohatou historií. Nesmazatelně se do ní zapsala rodina Kleinů, která zde vlastnila v druhé polovině 19. století jedny z největších železáren v rakousko-uherské monarchii. „A neméně zajímavé, byť povětšinou pohnuté, jsou též dějiny spojené s místním kostelem sv. Vavřince, který je od roku 1958 chráněný jako kulturní památka,“ řekl Karel Hron.

Na Květnou neděli v roce 1678 to byla právě událost v sobotínském kostele, která rozpoutala nechvalně proslulé čarodějnické procesy. Na sklonku druhé světové války bylo v Sobotíně a okolí ruskými vojáky zmasakrováno několik desítek občanů. A jen o pár dní později přišla nedaleko odsud rukou vojáka Rudé armády o život devětadvacetiletá řádová sestra Marie Paschalis Jahn, která se mu odmítla podvolit. „Je pohřbena přímo na hřbitově, který celý kostel obklopuje. V loňském roce pak papež František podepsal dekret uznávající mučednictví její i jejích dalších devíti družek, které postihl podobný osud,“ doplnil Karel Hron.

Děkovná mše i benefiční koncert

Letos v červnu čeká sobotínský kostel velká sláva. V sobotu 18. června ve 14:00 se v něm bude konat děkovná mše k blahořečení Marie Paschalis Jahn, které se uskuteční jen týden předtím ve Wroclavi. Součástí oslav bude také benefiční koncert v den státního svátku 8. května v 16:00 za účasti členek orchestru Moravské filharmonie a Moravského divadla v Olomouci a Jana Gottwalda, organologa a ředitele kůru v bazilice na Svatém Kopečku u Olomouce.

„Ačkoli byl tento koncert, spojený s možností přispět na opravu našich cenných sobotínských varhan, plánován dlouho dopředu, netušili jsme, jak aktuální a důležité bude v této době připomenutí si hrůz válek a ceny čistoty svědomí,“ řekl Karel Hron. Místní římskokatolický farář Milan Palkovič, který v posledních letech stojí za celkovou obnovou této církevní památky, pak dává snahy o rekonstrukci varhan do souvislosti také s další důležitou rolí sobotínského kostela. „Jestliže místo odpočinku našich předků bude vypadat hezky, nejenom na pohled, ale že se to dotkne i našich uší, tak je známkou toho, že jsme trochu pochopili, co to je kulturní a duchovní dědictví,“ shrnul Milan Palkovič.

Třídenní horské putování, ale také aktivity na vodě a cyklovýlety čekají na účastníky Expedice PřesBar, na kterou se brzy vydají studenti katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP společně s devítkou lidí se zdravotním postižením. Sbírat cestovatelské zážitky a především posouvat své vlastní hranice budou ve dnech 14.–21. května na slovenské Oravě a na hřebenu Velké Fatry.

Expedice, která je jako vzdělávací projekt součástí studijního plánu navazujícího magisterského studia zaměřeného na pohybové aktivity osob s postižením, má ukázat, že handicap nemusí být při cestování za zážitky překážkou. Studenti v rolích pořadatelů si zároveň vyzkoušejí, jak se taková akce pro osoby s postižením připravuje, a získají tak cenné praktické zkušenosti, které budou moci využít ve svém budoucím povolání.

„Chceme se co nejvíce přiblížit přírodě. Zvlášť po měsících epidemie covidu-19, kdy jsme byli spíše zavření doma a velká část života se odehrála na obrazovkách počítačů. Původně jsme uvažovali o východním Polsku, blízko hranic s Ukrajinou, ale vzhledem k tomu, co se tam děje, jsme plán přehodnotili. Nakonec se tedy budeme pohybovat na Slovensku, jednak na Oravě a jednak v pohoří Velká Fatra,“ uvedla studentka Viktória Dubecká.

Na Oravě se účastníci budou věnovat především kolům a vodním aktivitám, poté se přesunou do Velké Fatry, kde je čeká třídenní horský přechod. „Jestli je něčím naše expedice specifická oproti těm, kteří uspořádali naši předchůdci v dřívějších letech, pak je to právě přechod Velké Fatry. Tři dny strávíme na horském hřebenu, vše potřebné si poneseme na zádech. Půjdeme ze sedla Malý Šturec přes Krížnou, Ostredok a Borišov až k chatě Havranovo v Belianské dolině. S ohledem na to, aby cesta byla pro všechny reálná, jsme také vybírali naše hosty, účastníky se zdravotním postižením, kterým budeme na expedici asistovat. Členy výpravy budou lidé se zrakovým nebo sluchovým postižením, také účastník s hemiparetickou formou mozkové obrny a vozíčkáři,“ dodala organizátorka s tím, že studentů bude osmnáct a nebude chybět ani pedagogický doprovod. 

Realizace takové cesty nicméně není levná záležitost. S náklady na dopravu či ubytování a jídlo studentům pomáhají partneři včetně domovské fakulty a Univerzity Palackého. Peníze na pokrytí části nákladů zkouší pořadatelé vybrat také prostřednictvím crowdfundingové kampaně na portálu Hithit, kde si lze příspěvkem předplatit vybrané odměny. Sbírka běží zde.

Kromě toho jsou všichni zájemci zváni v úterý 26. dubna od 15 hodin na Expediční market, který se uskuteční na Olodvorku na olomouckém Dolním náměstí. Budou se dražit obrazy a prodávat předměty související s expedicí, k vyzkoušení bude handbike jako jedna ze sportovně-kompenzačních pomůcek, kterou mohou účastníci s postižením na expedici využívat, a k tomu všemu bude hrát živá hudba.

Aktualizované informace o expedici můžete sledovat zde. 

Letos proběhne Expedice PřesBar hned dvakrát. V květnu vyrazí na cestu studenti, kteří kvůli nejisté situaci týkající se covidu-19 nemohli vyjet vloni na jaře a které brzy po návratu ze Slovenska čekají státnice. V září se pak uskuteční druhá expedice, kterou připravují studenti prvního ročníku navazujícího studia. Její destinací bude Korsika, a pokud vše půjde podle plánu, bude to vůbec poprvé, co se část výpravy bude na expedici dopravovat letecky. V minulosti studenti katedry aplikovaných pohybových aktivit FTK UP s handicapovanými vyrazili například do Rakouska, Švýcarska, Slovinska nebo Norska, v roce 2020 kvůli covidovým omezením zůstali v České republice a mimo jiné zdolali Sněžku.  

Univerzita Palackého připravuje rozpočet na rok 2022. Na předchozím jednání AS UP schválil návrh metodiky dělení příspěvku a dotací MŠMT na UP, nyní přijal návrh dělení příspěvku a dotací MŠMT. Podle dané procedury související s tvorbou rozpočtu na UP budou nyní pracovat na jeho dílčích částech jednotlivé fakulty a vysokoškolský ústav.

Co nejkratší doba rozpočtového provizoria. Tato idea společně s potřebou úspor v jejím hospodaření jsou aktuální hlavní ambice, jež provázejí přípravu rozpočtu Univerzity Palackého na tento rok.

Připravený návrh dělení příspěvku a dotací MŠMT na UP na rok 2022 před senátory univerzity za nepřítomného rektora komentoval statutární zástupce rektora Michal Malacka i kvestorka Petra Jungová. Za ekonomickou komisi univerzitního senátu hovořila Petra Gaul Aláčová, která zdůraznila snahu o transparentní tvorbu rozpočtu. „Předkládaný návrh obsahuje shodný meziroční nárůst potřeb financování centrálních univerzitních aktivit. Ekonomická komise apelovala na to, aby nárůst u centrálních jednotek nebyl vyšší než u fakult,“ uvedla.

K navrhovanému letošnímu dělení finančních prostředků se v řadě předchozích jednání vyjádřili i děkani jednotlivých fakult, kteří s rozdělením financí vesměs souhlasili. Připomněli však potřebu investic, nutných  k řešení havarijního stavu některých částí objektů UP i potřebných pro jejich rozvoj a zázemí.

Po diskuzi AS UP nejprve schválil komplexní pozměňovací návrh rektora UP reagující na doporučení EK AS UP a spočívající v úpravě vedoucí ke snížení meziročního nárůstu prostředků na centrální celouniverzitní aktivity na 5,52 % a s tím souvisejícím navýšením prostředků pro součásti UP, a to tak, jak navrhovala ekonomická komise AS UP. V dalším usnesení pak senát schválil návrh dělení příspěvku a dotací MŠMT na UP na rok 2022 ve znění přijatého pozměňovacího návrhu.

Podle dané procedury, jež provází tvorbu rozpočtu na UP, se díky přijatému usnesení nyní dostávají k práci jednotlivé fakulty UP a VŠÚ CATRIN. Poté, co vytvoří dílčí rozpočty, bude AS UP schvalovat rozpočet UP na stávající kalendářní rok.

Během dubnového jednání schválil AS UP i Akční plán realizace Strategie udržitelného rozvoje UP na roky 2022–2023, a to ve znění po zapracování připomínek Komise pro udržitelnou Univerzitu Palackého. Devatenáctistránkový dokument navazuje na Strategii udržitelného rozvoje UP, kterou AS UP přijal 26. ledna. Dvouletý akční plán definuje měřitelné cíle v dané oblasti, stanovuje i opatření, která budou v daném časovém období řešena. Součástí dokumentu je i finanční rozpočet těchto opatření a možnosti jejich financování.

AS UP přijal i usnesení, v němž se vyslovil pro Martina Macha, studenta právnické a cyrilometodějské teologické fakulty, který bude Univerzitu Palackého zastupovat v Radě vysokých škol. Vzal také na vědomí informaci o záměru implementace facility managementu na UP, kterou podporuje. Rektora UP požádal v této souvislosti o předložení harmonogramu implementace uvedené aktivity. Více informací zde.

Výjimečný počin roku v oblasti umění v kategorii literatura. Tomuto přívlastku se nově může těšit edice Olomoučtí fotografové, na které spolupracuje Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP) a Muzeum umění Olomouc (MUO). Knižní sérii, která v anglicko-české mutaci přibližuje světový význam fotografů spjatých s olomouckým regionem, ocenila odborná porota Cen Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury. Zástupci VUP a MUO si ocenění převzali na slavnostním vyhlášení výsledků v Moravském divadle Olomouc.

V Olomouci působili a působí fotografové, kteří se zapsali do dějin fotografického umění a originálně obohatili řadu dobových uměleckých trendů a výtvarných tendencí v domácím i mezinárodním kontextu. To je zřejmé i díky bohatému fotografickému fondu MUO, z nějž čerpala jeho kurátorka Štěpánka Bieleszová při ediční práci na Olomouckých fotografech.

„Mezi osobnostmi olomoucké fotografie najdeme výrazné představitele experimentální, dokumentaristické či sociální fotografie. Jejich dílo rezonovalo v zahraničí a dostávalo se na výstavy a obálky katalogů v kulturních metropolích, jakými jsou třeba New York či Barcelona. Mnoho z těchto postav olomoucké fotografie však leželo v zapomnění a na jejich fotografie sedal prach. Proto bylo naší povinností tyto výrazné zástupce olomouckého umění znovu vnést do centra dění,“ říká Bieleszová.

V reprezentativní edici dosud vyšly knihy mapující dílo mistra aktu a ženského portrétu Miloslava Stibora, autentického dokumentaristy života za normalizace Petra Zatloukala a přední postavy české avantgardní fotografie Karla Kašpaříka. Právě tento triptych přesvědčil odbornou porotu Cen Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury o výjimečnosti edice. Série Olomoučtí fotografové tím však nekončí. VUP a MUO již brzy představí další knihu, tentokrát věnovanou dílu Michala Kalhouse.

„Edice Olomoučtí fotografové je přínosná nejen pro nadšence do umění, sběratele a milovníky řemeslně a graficky perfektně zpracovaných knih. Díky své dvojjazyčné anglicko-české podobě má rovněž význam pro celý olomoucký region. Pomáhá totiž ukotvit Olomoucký kraj na mapě světového umění, a tím podpořit pozitivní obraz i turistický potenciál regionu v zahraničí. Máme radost, že Olomoucký kraj tento potenciál vnímá a dodal nám svým oceněním chuť v práci na edici Olomoučtí fotografové pokračovat i v následujících letech,“ doplnil Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP.

O tom, že Olomoučtí fotografové rezonují nejen doma, ale i v zahraničí, svědčí hned několik výstav a akcí z minulého roku i toho letošního. Nedávno se navíc celá knižní řada objevila v expozici Vydavatelství UP na českém stánku v rámci Londýnského knižního veletrhu. Od 25. dubna pak bude reprezentována díky výstavě fotografií Petra Zatloukala v Budapešti.

Jednotlivé díly i celý komplet za zvýhodněnou cenu je dostupný na e-shopu Vydavatelství UP a u dobrých knihkupců. Edici finančně podpořili Ministerstvo kultury ČR, Statutární město Olomouc, Olomoucký kraj a Institut tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě.

Do nejužší nominace na prestižní Cenu Olgy Havlové v kategorii Cena veřejnosti se letos dostal Martin Škurek z katedry správního práva a finančního práva. Mezi trojici kandidátů jej vybrali zástupci Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, který ocenění uděluje. O laureátovi rozhodne veřejné hlasování, které pořadatelé spustili na webové stránce projektu. Hlasovat je možné do 15. května.

Martina Škurka na cenu nominovala právnická fakulta. „Obdivuji Martina, že se dokázal vyrovnat se svým handicapem a přijmout ho. Paradoxně ho tento handicap přivedl na pomoc druhým, kterým by jinak Martin v životě chyběl. Pomáhá tam, kam se my ostatní nedostaneme nebo mnohdy možná tak trochu bojíme, zda bychom to dokázali a jak bychom byli přijati. Jsem velmi rád, že Martin na fakultě působí,“ řekl Václav Stehlík, děkan fakulty.

Cenu Olgy Havlové poprvé vyhlásila Olga Havlová v roce 1995 s cílem upozornit na život lidí se zdravotním postižením, kteří navzdory svému handicapu pomáhají druhým.

Martin Škurek je již dvanáct let dobrovolníkem v denním stacionáři Okýnko v Mohelnici, na svém kontě má přes tisíc dobrovolnických hodin. Pracuje také jako poradce v Národní radě osob se zdravotním postižením, kde pomáhá klientům vypracovávat odvolání nebo žaloby. Učí na právnické fakultě a externě na pedagogické a přírodovědecké fakultě. Zajímá se o komunální život a politiku a je zapojen do procesu plánování sociálních služeb v Mohelnici. „Krok fakulty, navrhnout mě na toto prestižní ocenění, mě hodně překvapil a zároveň obrovsky potěšil,“ uvedl Martin Škurek, absolvent olomoucké právnické fakulty. Už samotná fakultní nominace a následný výběr pořadatelů mezi tři kandidáty jsou pro něj výhrou a uznáním.

Hlasující mohou vybírat ze tří osobností. Spolu s Martinem Škurkem jsou v nejužším výběru Petr Jelínek, ředitel sociálně terapeutické dílny Kamarád Rožnov, a Tereza Pelánová Červená, sociální pracovnice v Diakonii Českobratrské církve evangelické v Litoměřicích.

Celkem v šesti kategoriích hodnocených v rámci mezinárodního žebříčku QS World University Ranking by Subject 2022 se umístila Univerzita Palackého. V porovnání s loňským rokem se počet umístění pro univerzitu nezměnil, v některých oborech si však polepšila, případně obhájila svoji pozici. Nejlepšího hodnocení dosáhla UP v oboru zemědělství a lesnictví, kde figuruje na 251. až 300. místě na světě.

Aktuální vydání žebříčku vysokých škol, který se zaměřuje na hodnocení univerzit v 51 oborech, rozdělených do pěti oblastí (Arts & Humanities, Engineering & Technology, Life Sciences & Medicine, Natural Sciences, Social Sciences & Management), bylo zveřejněno počátkem dubna. Srovnání se zaměřuje na 1543 institucí, tedy o 90 více než v předchozím roce. Hodnocení se skládá ze čtyř primárních indikátorů: akademické reputace, náborové reputace, počtu citací na článek a H-indexu.

„Univerzita Palackého si v mezinárodním srovnání QS World University Rankings by Subject 2022 drží při porovnání hodnocení z loňského roku svá umístění, přičemž v oblasti biologických věd či fyziky a astronomie své pozice dokonce upevňuje. Oproti Univerzitě Karlově či Masarykově univerzitě však má naše instituce stále o co usilovat, posílit bychom měli například v oborových žebříčcích humanitních věd. Do budoucna je zapotřebí pracovat s hodnocením v jednotlivých žebříčcích racionálně, v jejich vzájemné provázanosti a najít cestu k postupné eliminaci slabých stránek UP,“ uvedl k výsledkům Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy UP.

Na nejvyšší pozici ve světovém srovnání se UP vyšvihla v zemědělství a lesnictví. Umístění na 251. až 300. pozici si UP drží již čtvrtým rokem. V porovnání s předchozím rokem se nezměnilo její postavení ani v oboru chemie, kde je na 351. až 400. místě. Meziročně naopak došlo ke zlepšení v oboru fyzika a astronomie, kde nyní UP obsadila 451. až 500. pozici, před rokem se pohybovala v šesté stovce. Ve všeobecné oblasti přírodní vědy, kam oba zmíněné obory rovněž spadají, potvrdila UP loňské postavení na 401. až 450. místě. Nejstarší moravské vysoké učení posílilo i v biologických vědách (501. až 550.) a potvrdilo 401. až 450. pozici v oboru lékařství.

„Ve všech oborech, v nichž se UP umístila, obsadila v rámci České republiky třetí místo, v případě všeobecné oblasti přírodní vědy čtvrté. V indikátoru akademické reputace dosáhly nejvyššího skóre (43,0) biologické vědy a svou vedoucí pozici potvrdily také v případě indikátoru náborové reputace. Zde drží v rámci UP také prvenství (55,6). V oblasti citací je lídrem obor chemie se skóre 93,4, a pokud jde o H-index, nejvyšší skóre – 74,6 – jsme zaznamenali ve fyzice a astronomii,“ přiblížila některé z dalších výsledků analytička mezinárodního benchmarkingu UP Michaela Janáková.

Česká republika je se 71 hodnocenými programy z 15 institucí v letošním oborovém žebříčku 44. nejvíce zastoupenou zemí na světě. Například Masarykova univerzita se umístila v 15 kategoriích a Univerzita Karlova v 27. Hodnocení vévodí americké instituce, které vedou ve 28 z 51 hodnocených oborů. Nejúspěšnějšími institucemi zůstávají Harvard University a MIT, které se umístily na prvních místech ve 12 oborech.

Podrobnější informace naleznete zde.

Značná část posluchačů a pedagogů rusistiky a ukrajinistiky už dva měsíce pomáhá lidem, které vyhnala válka z domova na Ukrajině. Zároveň se snaží pomoci řešit i situaci Rusů, kteří se ocitli v nelehké situaci. Studenti i pedagogové překládají a tlumočí všude, kde je potřeba, a jejich dennodenní zkušenosti zdůrazňují reálnou potřebu ruštiny.

Právě na katedru slavistiky FF UP se s vypuknutím válečného konfliktu na Ukrajině obrací velké množství uprchlíků. Většinou žádají o materiální pomoc, o asistenci při vyřízení základní administrativy, potřebují tlumočníka na úřadech i překlady důležitých dokumentů, například lékařských zpráv.

Studenti této katedry tlumočí jak v Krajských asistenčních centrech pomoci uprchlíkům z Ukrajiny v Olomouci, Brně, Ostravě a Zlíně, tak v humanitárních evakuačních vlacích. Celkově se jedná o pomoc v řádu několika tisíců dobrovolnických hodin. Vzhledem k časové a psychické náročnosti nastalé situace přešla katedra slavistiky do zvláštního režimu fungování. Studenti jsou automaticky z výuky uvolněni, pokud se účastní dobrovolnických aktivit, katedra počítá i s možností rozkladu státních závěrečných zkoušek u absolventských ročníků.

„Bezprostředně poté, kdy válka začala, jsme zřídili sklad humanitární pomoci. Do něj jsme z narychlo uspořádané sbírky nakoupili hygienické potřeby a další potřebné věci. Díky darům našich kolegů, studentů a veřejnosti jsme sklad velmi rychle naplnili a prostřednictvím Ženského vzdělávacího spolku Vesna v Brně jsme tak pomohli ženám a rodinám, které uprchly z Ukrajiny,“ říká René Andrejs z katedry slavistiky FF UP s tím, že další materiální pomoc má následovat.

„Průběžně sbíráme mezi migranty kontakty na pedagogy, které předáváme Pedagogickému institutu Olomouc, jenž zajišťuje distribuci pedagogů do škol. Někteří naši pedagogové už od poloviny března vyučují češtinu v ukrajinských skupinách, kterým pomáhají s integrací v naší zemi. Doprovázejí uprchlíky například na úřad práce, do nemocnice či do škol,“ uvádí Radana Merzová z katedry slavistiky FF UP. Vedle přímé pomoci ukrajinským uprchlíkům pomáháme řešit také složitou situaci některých ruských organizací i Rusů, kteří za svůj nesouhlas s válkou na Ukrajině čelí perzekucím a často jim za jejich postoje hrozí několikaleté vězení,“ doplňuje René Andrejs.

Ve výčtu pomoci zmiňuje například nezávislé ruské médium Meduza, pro nějž katedra uspořádala finanční sbírku. „Vybrali jsme značnou částku a podpořili práci novinářů Meduzy, kteří se kvůli represím museli přemístit do Lotyšska. Finančně jsme podpořili také nezávislý ruský mediální projekt OVD-Info, který je zaměřen na lidskoprávní problematiku a na boj proti politické perzekuci. Uspořádali jsme finanční sbírku pro ruskou pobočku Amnesty International, která byla v nedávné době uzavřena. Spolupracovníci nyní pracují v utajení a jejich práce bude velmi důležitá především v souvislosti s vyšetřováním válečných zločinů na Ukrajině. Dopisovou akcí jsme podpořili učitelku Irinu Gen, která před žáky osmé třídy vyjádřila svůj nesouhlas s válkou na Ukrajině a nyní ji za toto prohlášení hrozí až deset let vězení,“ říká René Andrejs. Zdůrazňuje přitom složitou jazykovou situaci napadené země, která má mimo jiné geografické souvislosti.

Velmi obecně lze říci, že východní část Ukrajiny je rusky mluvící a západní část používá výhradně ukrajinštinu. Jazykovou situaci však podle rusisty Andrejse ovlivňují i generační rozdíly.

„Děti a mladší lidé dnes používají spíše ukrajinštinu, protože je to jazyk, se kterým se primárně setkávají ve školách či v médiích. Projevuje se zde jazyková politika státu, v jehož zájmu je, aby se ukrajinština používala nejen v oficiálních státních strukturách, ale i ve sféře služeb. Je důležité však vnímat rozdíl mezi tzv. domácím jazykem a jazykem tzv. oficiálním. Mnoho rodin totiž i dnes doma mluví rusky, ale na veřejnosti používá ukrajinštinu. Na Ukrajině je hodně lidí, včetně samotného prezidenta Zelenského, kteří byli původně rusky mluvící, ale v současné chvíli preferují ukrajinštinu,“ vysvětluje jazykovou složitost regionu pedagog sekce rusistiky katedry slavistiky. S uprchlíky je však podle něj situace odlišná.

„Ukrajina je ve válce a jakékoli rozepře ohledně postavení ruštiny a ukrajinštiny šly z větší části stranou. Naše zkušenosti, které vyšly především z každodenního kontaktu s uprchlíky v asistenčních centrech, ukazují, že Ukrajinci, kteří přicházejí do České republiky nyní, vnímají ruštinu především jako dorozumívací jazyk. Až na několik málo výjimek jsme odmítavý postoj doposud nezaznamenali, což nás těší, protože díky tomu se můžeme aktivně zapojit do pomoci uprchlíkům a pomáhat tak společně s našimi kolegy ukrajinisty,“ dodává René Andrejs.

Fakulta tělesné kultury má nového partnera pro výzkum účinků molekulárního vodíku (H2) na lidský organismus. Stala se jím Slovenská akademie věd, jejíž pracovníci Barbora Kaločayová a Branislav Kura zavítali na fakultu s cílem seznámit se s výzkumnými aktivitami zaměřenými na vodík. Hosty přivítal i děkan FTK Michal Šafář, který připojil svůj podpis pod memorandum o spolupráci, již dříve podepsané ředitelkou Centra experimentální medicíny SAV Oľgou Pecháňovou.

„Díky moderním přístrojům a pokročilým technologiím, kterými na SAV disponují, se kolegové ze Slovenska budou aktivně spolupodílet na výzkumných aktivitách realizovaných na naší fakultě, konkrétně na hodnocení krevních biomarkerů – oxidativního stresu, zánětlivých parametrů, dynamiky H2 v těle a dalších. Na SAV se účinky H2 zkoumají primárně na animálních modelech, a proto nám byla z jejich strany po sérii úspěšně odpublikovaných prací v prestižních světových časopisech profesorem Jánem Slezákem nabídnuta spolupráce a odborná podpora,“ uvedl Michal Botek z katedry přírodních věd v kinantropologii.

Právě docent Botek se s kolegy z katedry účinky molekulárního vodíku na lidský organismus dlouhodobě zabývá, a to především z pohledu využití ve sportu, při fyzické zátěži a v průběhu zotavení. Po propuknutí epidemie covidu-19 se zaměřili také na možný vliv vodíku na urychlení rekonvalescence po tomto onemocnění. Výsledky roční studie tuto hypotézu potvrdily a vědci z FTK jako první na světě prezentovali využití H2 v post-covidové terapii. O studii jsme psali zde.

Jak Michal Botek dodal, návštěvu na fakultě oplatí olomoučtí vědci kolegům ze Slovenské akademie věd na začátku května. „Dostali jsme pozvání na stáž přímo v akademii, kde budeme prezentovat naše dosavadní výsledky a zároveň se seznamovat s výsledky základního výzkumu v oblasti H2, který provádějí kolegové ze SAV.“

Nejlepší diplomovou práci z oblasti překladatelství a tlumočnictví má aktuálně Martin Zeidler, nyní již absolvent katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty UP. Takový je nejnovější výsledek Soutěže o nejlepší diplomovou/bakalářskou práci v oboru Translatologie (SOUND), kterou vyhlašuje Jednota tlumočníků a překladatelů.

Martin Zeidler obhájil svou diplomovou práci na Univerzitě Palackého loni v září a sám ji nepovažoval za nikterak výjimečnou. Měl radost, že se mu podařilo vytvořit obstojnou metodologii, žádné vyšší ambice vyjma úspěšné obhajoby neměl. Do prestižní soutěže práci přihlásil až po pozitivním hodnocení komise, která se shromáždila u obhajoby, a především díky Ondřeji Klabalovi, který mu práci vedl. Právě Ondřej Klabal z katedry anglistiky a amerikanistiky se zasloužil také o to, že se Martin Zeidler v červnu vydá prezentovat svou diplomku také na translatologickou konferenci do Ženevy. V listopadu pak práci představí i na Jeronýmových dnech v Praze.

„Zabývám se v ní otázkou, jak je v Evropské centrální bance řešena koordinace práce všech účastníků, kteří se podílejí na tvorbě a překladu institucionálních publikací. Vzhledem k tomu, že unijní texty jsou ve všech úředních jazycích považovány za originály, přestože fakticky jsou překládány, většinou z angličtiny, je velmi důležité zajistit konzistenci obsaženého sdělení mezi jednotlivými jazykovými verzemi. Aktuálně zavedená metoda spočívá v tom, že překladatelé pracují se sdílenou kopií zdrojového textu, takzvanými soubory s komentáři, kam mohou psát své dotazy a připomínky pro editory a potažmo původní autory anglického textu. V podstatě jsem zkoumal tento nástroj jako teoretický koncept a porovnával s realitou, abych zjistil, jestli je zavedený způsob účinný, a navrhl jsem několik dalších možností jeho využití a prostor pro případná vylepšení,“ vysvětluje téma své diplomky. Z úspěchu v soutěži má nejen radost, ale znamená pro něj i podporu v rozhodnutí výhledově pokračovat v doktorském studiu. „Je samozřejmě hezké mít i v této podobě jakousi ozdobu v životopise,“ dodává.

Překládat na volné noze začal Martin Zeidler již během studia a nyní se tomu věnuje naplno. Zkušenosti z Evropské centrální banky, kde strávil jeden semestr na erasmovské stáži, by rád zužitkoval překladem finančních textů. Teď se však věnuje titulkování a baví ho to.

„Je skvělé, jak je translatologie jako obor rozmanitá. Nadcházejícím absolventům bych rád vzkázal, aby nepodceňovali výběr tématu svých prací a zvolili si tak, aby jim záleželo na tom, jak bude práce vypadat. Je důležité, aby tuto práci dělali pro svůj vlastní pocit zadostiučinění z dobře odvedené práce, a ne jen pro splnění studijních povinností,“ říká.

Podle vedoucího oceněné diplomky Ondřeje Klabala Martin díky zkušenosti v Evropské centrální bance (ECB) navrhl originální a inovativní téma, které nabízí zajímavý pohled na jeden konkrétní aspekt překladatelského procesu v institucionálním prostředí ECB, a to soubory s komentáři (CF).

„Podle dostupných informací nebylo toto téma zatím v translatologii zpracováno a soubory s komentáři nejsou standardně známým nástrojem. Přínos této anglicky psané práce je tak svým způsobem i osvětový,“ uvádí Ondřej Klabal. Diplomová práce Martina Zeidlera je tak podle něj cenným příspěvkem pro oblast institucionálního překladu. Ukazuje jak autorovy dobré rešeršní a analytické schopnosti, tak význam jeho osobní zkušenosti. Martin Zeidler pracoval podle Ondřeje Klabala s nadstandardním množstvím odborné literatury, ať už lingvistické, translatologické či sociologické. Snažil se na předmět výzkumu nazírat z různých úhlů pohledu, a to vždy fundovaně.

„Velké ocenění si zaslouží i metodologie, kterou použil pro klasifikaci souborů s komentáři. Ta se mi jeví mimořádně komplexní a promyšlená a hodně přesahuje očekávání od magisterských diplomových prací. Velmi promyšlená je i definice souborů s komentáři. V diskuzi autor přináší zajímavé úvahy a vyjadřuje se k jednotlivým zjištěním analýzy, přináší návrhy na využití souborů s komentáři i další výzkum. Vše uvedené vnímám jako vysoce relevantní a poctivě vyargumentované. Jedná se o práci převyšující kvalitu standardních diplomových prací v oboru,“ píše Ondřej Klabal v posudku uvedené závěrečné práce.

Soutěž o nejlepší diplomovou/bakalářskou práci v oboru Translatologie (SOUND) vyhlašuje Jednota tlumočníků a překladatelů (JTP) obvykle každé dva roky. Přihlásit do ní lze práci, která byla úspěšně obhájena na univerzitě v České nebo Slovenské republice a jejíž téma spadá do příslušné oblasti, a to nejdéle dva kalendářní roky před aktuální uzávěrkou soutěže. Porotu tvoří akademické osobnosti z oboru oslovené JTP a zástupce JTP. Ceny se zpravidla vyhlašují a předávají na akci JTP – Mladý Jeroným v roce následujícím po uzávěrce soutěže. V nynějším ročníku soutěže, jehož vyhlášení výsledků se uskutečnilo 9. dubna, bylo přihlášeno devětatřicet prací, z toho devětadvacet bylo magisterských, osmnáct prací doputovalo od studentů ze Slovenska. Právě na Slovensko pak zamířila cena za práci bakalářskou.

Smyslem Soutěže o nejlepší diplomovou/bakalářskou práci v oboru Translatologie je podpořit akademickou reflexi překladatelské a tlumočnické činnosti a přispět k šíření dobrého jména JTP mezi studenty a vyučujícími vysokých škol. Nejlepší prací se rozumí ta práce, která přispívá k poznání jevů, jež jsou předmětem zájmu JTP. Sem patří kultivace překladatelského a tlumočnického trhu, osvěta mezi zadavateli, překladateli/tlumočníky a příjemci překladů/adresáty tlumočení, šíření etických a dalších hodnot zakotvených ve stanovách JTP.

Letošní ročník tradičního Přeboru Univerzity Palackého v atletice je součástí oslav 30. výročí vzniku fakulty tělesné kultury. A to nikoliv jen formálně. Na atletickém stadionu se totiž ve středu 27. dubna vedle klasických disciplín poběží i speciální běh na 200 metrů. K účasti na přeboru jsou zváni všichni sportovci napříč univerzitou.

Soutěžit se bude v běhu od 60 do 1500 metrů včetně štafet, dále ve skoku vysokém a dalekém, vrhu koulí a hodu diskem a oštěpem. „U příležitosti oslav 30 výročí vzniku naší fakulty jsme do programu zařadili i netradiční vložený závod v běhu na 200 metrů, který ale nevyhraje nejrychlejší běžec, nýbrž ten, kdo se svým časem nejvíce přiblíží 30 sekundám. Kromě toho bude vyhlášen a oceněn také účastník, který barvou svého oblečení nebo třeba nalíčení bude nejlépe odkazovat k barvám FTK,“ uvedl ředitel závodu Vítězslav Prukner z oddělení atletiky na katedře sportu.

Atletický stadion přeborem ožije už ve 14 hodin soutěžním předprogramem pro děti nazvaným Kids Athletics, v 15 hodin pak budou zahájeny univerzitní závody. K účasti se mohou závodníci ze všech fakult a pracovišť UP přihlásit předem online prostřednictvím tohoto formuláře, případně je možná registrace přímo na místě v závodní kanceláři.

„Všechny zúčastněné děti obdrží sladkou odměnu. V soutěžích dospělých bude, kromě mistrovských titulů přeborníka UP, diplomů, medailí a věcných cen, udělována také cena děkana FTK za nejlepší mužský a ženský atletický výkon ve formě jednorázového sportovního stipendia,“ dodal Vítězslav Prukner.

Další informace zájemci najdou zde.

Přebor UP v atletice je jednou z akcí, kterými Fakulta tělesné kultury UP upozorňuje na oslavy 30. výročí zahájení své činnosti v roce 1991. Tyto oslavy měly proběhnout již v loňském roce, ovšem kvůli epidemii covidu-19 byly odloženy až na rok letošní. Vyvrcholí ve dnech 3. a 4. června, kdy se uskuteční vůbec první stříbrná promoce a velké setkání absolventů fakulty. Program oslav s názvem Jsme 30 let v pohybu je k dispozici zde.

Na využívání mobilních a webových nástrojů i dalších prostředků informačních a komunikačních technologií při tvorbě vlastních výukových a osvětových aktivit zaměřených na změnu klimatu je zaměřen mezinárodní projekt EduChange 2.0, který na roky 2020 až 2023 pro studenty nejenom pedagogických oborů připravila katedra rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty. Součástí projektu jsou i každoroční exkurze. Letos skupina studentů ze čtyř zemí zamířila do Pevnosti Poznání.

Podle Jiřího Chovanečka z katedry rozvojových studií a enviromentálních studií chtějí studenti pedagogických oborů při výuce zaměřené na problematiku změny klimatu využívat mobilní aplikace a webové nástroje či například geografické informační systémy, aby výuku zaměřenou na toto důležité téma co nejvíce zefektivnili a zatraktivnili. „Náš projekt EduChange 2.0 se tedy primárně zaměřuje na práci s nástroji, které podporují aktivní občanství prostřednictvím inovativních geoparticipativních metod pro řešení environmentálních problémů," uvedl.

Do projektu se zapojili také odborníci z univerzit na Maltě, v Utrechtu a Trondheimu a z finského start-upu Seppo, který vytváří nový druh pedagogických aplikací kombinující sociální učení a všestranné způsoby využití mobilních technologií. „Pomocí tohoto projektu se snažíme rozvíjet schopnosti a dovednosti v oblasti vytváření geoparticipativních mapovacích platforem a využívání mobilních aplikací a her," podotkl Jiří Chovaneček.

První aktivitou ročního cyklu EduChange 2.0 byla mezinárodní exkurze. V Pevnosti Poznání se jí zúčastnilo 19 studentů, kteří se kromě přednášek a workshopů zaměřili také na vývoj vlastních her a vzdělávacích aktivit. Exkurzi si pochvaloval Matthew Grech z maltské univerzity. „Tento kurz je skvělý způsob, jak hlouběji pochopit význam vzdělávání v oblasti změny klimatu prostřednictvím společného porozumění a lidskosti druhých. Ať už pocházíme z Norska, Nizozemska, České republiky nebo Malty, ať už mluvíme jakýmikoli jazyky, máme jakýkoli původ a prožili jsme jakékoli zkušenosti. Je to něco, co nás všechny spojuje."

Změna klimatu způsobená člověkem je podle Jiřího Chovanečka v posledních letech stále zřetelnější. „Jsme svědky požárů buše v Austrálii, zvyšující se teploty oceánů i tání mořského ledu na severním pólu. Průzkumy provedené mezi středoškoláky v Amsterdamu sice ukázaly, že většina mladých lidí je nyní přesvědčena, že ke změně klimatu skutečně dochází a že ji způsobuje člověk. Názory mladých lidí na závažnost dopadů změny klimatu se však značně liší a mnozí si myslí, že změna klimatu je spíše problémem jiných míst a vzdálené budoucnosti," upozornil.