Novinky z PřF a UP

Do Pevnosti poznání se chystá Maker Faire – světový festival kutilů, inovátorů a vynálezců

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 29/09/2021 - 08:00

Populární festival Maker Faire se letos poprvé uskuteční 2. října v olomoucké Pevnosti poznání, interaktivním muzeu vědy Přírodovědecké fakulty UP. Program je připraven pro rodiny s dětmi, studenty i odborníky. Maker Faire je přehlídka plná workshopů, otevřených dílen, interaktivních instalací a aktivit. Téměř vše si na něm lze vyzkoušet na vlastní kůži a mnohé i vyrobit. Své projekty a prototypy zde prezentují tzv. makeři, tedy kutilové, inovátoři, vynálezci, ale také nadšenci.

Festival propojuje amatérské tvůrce se světem profesionálů, stejně jako tradiční řemesla s moderními technologiemi, uměním a vědou. Je určen všem, které baví tvořit, poznávat a učit se novým dovednostem.

„Spojujeme inovátory a tvůrce, kteří mají chuť se dělit o svoje nápady, zkušenosti a nadšení. Tvoříme komunitu a motivujeme makery k tomu, aby se třeba nebáli své garážové projekty uvést na trh. Návštěvníkům zase dáváme nahlédnout pod pokličku technologií a ukazujeme, kde a jak lze tvořit a bádat. Že je o tato témata zájem, cítíme jak ze strany návštěvníků, tak ze strany makerů a vystavovatelů, a proto Maker Faire organizujeme již v sedmi městech po celé ČR,“ říká jedna z organizátorek Anna Nebeská.

Tým Pevnosti poznání se k akci připojí také a kromě poskytnutí zázemí doplní program svými aktivitami. Zájemci se mohou zúčastnit například workshopu Termokamery, kde si vyzkouší pokusy s tepelnou vodivostí různých materiálů. V kreativní dílně si mohou také vyrobit optické hračky, které dovedou rozpohybovat obraz. V den festivalu bude do interaktivního centra jednotné zvýhodněné vstupné 85 korun za osobu.

„Prostřednictvím vzdělávacích a popularizačních aktivit se snažíme vzbuzovat zájem o přírodní vědy nebo techniku a tyto vědní disciplíny vzájemně propojovat. Určitou výzvou je propojování této oblasti s uměním a humanitními obory. Festival Maker Faire tak představuje jedinečnou příležitost, jak širokou veřejnost vtáhnout do světa, kde se stírají rozdíly mezi technikou a uměním, a nabídnout jim prostor k projevení jejich kreativity,“ doplňuje Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Během první říjnové soboty se v science centru představí okolo 30 makerů a projektů, mj. RC dakarské kamiony z 3D tiskárny, projekty studentů Univerzity Palackého, technologické vychytávky Honeywell Aerospace či rukodělná výroba. Na své si přijdou nadšenci do robotiky a designu. Do programu se zapojí umělecké školy i dílny. „Naučíte se upcyklovat plast a vyrobit si nejen z něj, ale i z dalších netradičních materiálů třeba peněženku. Dozvíte se také, jak si vyrobit domácí kosmetiku či jak funguje skutečný proudový motor letadel,“ upřesňuje Anna Nebeská.

Tvořivé dílny a workshopy – např. výrobu vodních raket – doplní science show Pevnosti poznání, netradiční interaktivní instalace mj. v podobě řízené vichřice či patnáctimetrové dráhy Nerdy Derby z dílny PrusaLab.

Festival vzniká ve spolupráci s Univerzitou Palackého, Honeywell Aerospace Olomouc a za podpory města Olomouce a Olomouckého kraje.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Univerzita zve na Absolventský den a oslavu Jindřicha Štreita

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 27/09/2021 - 08:00

Potkat bývalé spolužáky, prohlédnout si místa svých studií a popřát světoznámému fotografovi a absolventu UP Jindřichu Štreitovi k narozeninám, to vše nabídne Absolventský den, který na 1. října připravila Univerzita Palackého.

Setkání absolventů pořádá univerzita pro své někdejší studenty pravidelně. To letošní ale bude výjimečné. „Rozhodli jsme se ho pojmout jinak než v minulých letech. Využili jsme toho, že náš významný absolvent Jindřich Štreit slaví jubileum, a rozhodli se mu společně s mnoha jeho spolužáky a obdivovateli popřát k 75. narozeninám. Zároveň jsme rádi, že našim absolventům můžeme zprostředkovat vzájemné setkání, ukázat, jak se naše univerzita proměnila, říct jim o novinkách,“ uvedl Vít Procházka, prorektor UP pro komunikaci a studentské záležitosti.

„Pokud se tedy chystáte přijet na Absolventský den, dejte nám o tom vědět. Zaregistrujte se pomocí formuláře ‚nezávazná registrace‘ (zde) a dejte tak svým spolužákům vědět, že budete přítomni,“ vyzývá absolventy Eva Blažková, která má na starosti na UP program Absolvent.

Centrem dění bude 1. října odpoledne Zbrojnice na Biskupském náměstí, kde se v 15 hodin otevřou registrační místa. Pak se mohou zájemci vydat například na komentovanou prohlídku rektorátu nebo knihovny. V 17 hodin se uskuteční slavnostní nástup vedení UP, které poblahopřeje Jindřichu Štreitovi.

Po celé odpoledne a podvečer bude na Zbrojnici znít hudba, o kterou se postará Rádio Haná a DJ Marek Berger. Toho v 18 hodin vystřídá kapela Sugar and Spice holding company.

Bude se také soutěžit o knihy Jindřicha Štreita s jeho podpisem, ochutnávat různé dobroty i pít. „Pro všechny registrované absolventy máme připraven poukaz na jídlo a pití. V Coffee Library se už na vás také těší a pro velký úspěch z minulého setkání bude opět i opékání selete,“ připomíná Blažková.

Večerní program se přesune do kina Metropol, kde se od 20 hodin uskuteční symbolická narozeninová oslava Jindřich Štreita. Na programu je talk show Davida Hrbka se slavným fotografem, během níž bude řeč nejen o autorově životní a umělecké cestě a dalších plánech, ale Jindřich Štreit představí publiku i své nejoblíbenější fotografie. Následovat bude projekce snímku Na tělo – Obyčejný svět neobyčejného muže, který se věnuje příběhu „Jindry ze Sovince“. Absolventi si mohou registrovat místa na e-mailu absolvent@upol.cz. Veřejnost tak může učinit na stránkách kina Metropol zde.

Vstup na celý program včetně setkání a projekce v kině Metropol je zdarma.

Milé spolužačky, milí spolužáci, vážené absolventky, vážení absolventi,

srdečně vás zdravím ze Sovince a jsem moc rád, že budu mít tu čest vás osobně pozdravit a setkat se s vámi v pátek 1. října na naší alma mater, Univerzitě Palackého.

Nesmírně mě těší, že mohu oslavit své půlkulaté narozeniny s vámi na Absolventském dni. Velmi rád vzpomínám na naše studentská léta. Vždyť to bylo jako včera. Olomouc se mi stala doslova osudnou. I když zde nebydlím, téměř denně zde zajíždím. Nepřestává mne fascinovat, jak je čím dál krásnější. Děje se zde tolik fantastických věcí. Stačí se jen ztišit, dívat se, pozorovat lidi kolem sebe a vnímat zvláštní fluidum, které má každé město trochu jiné.

V první říjnový den se potkáme v 17 hodin na nádvoří Zbrojnice a poté se na vás budu těšit od 20 hodin v kině Metropol. Tam mě bude zpovídat moderátor, spisovatel, hudebník a lektor David Hrbek, se kterým jsme dlouhou dobu přátelé. Po besedě si vám dovolíme nabídnout film Na tělo, ve kterém kamera zachytila, jak žiji, jak foténkuji, co mne trápí i z čeho mám radost. 


Těším se na vás!

Váš Jindra ze Sovince

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Kde hledat čas? Na Noci vědců!

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 25/09/2021 - 00:00

Kam dřív? Jak všechno stihnout? Kolik nám zbývá času? To byly nejčastější otázky páteční noci. A byly symbolické, protože právě „čas“ ve všech možných významech byl tématem letošní Noci vědců, která otevřela návštěvníkům po setmění laboratoře, učebny, dílny i výstavní sály. Jak pracuje čas ve vědě nebo pro vědu, bylo možné vidět na fakultách, ve vědeckých centrech, v knihovně, fakultní nemocnici nebo třeba v Expozici času ve Šternberku.

Noc vědců je vždy jedinečnou příležitostí pro malé i velké nahlédnout do práce našich vědeckých a výzkumných týmů. Kdo si ji nenechá ujít, zjistí, že věda je sice někdy složitá, možná i tajemná, ale může být i zábavná a velmi praktická. Zvlášť když je tématem čas.

Exotika i virtuální realita

Teologická fakulta lákala ke vstupu do své budovy v setmělé Univerzitní ulici rozsvícenými svíčkami. Kdo se jimi nechal vést, nelitoval. Hned na úvod ho čekala ochutnávka exotických jídel z různých koutů světa jako například kari ze Srí Lanky. Velkým lákadlem především pro malé návštěvníky byla virtuální realita. Děti se předháněly v tom, kdo si nasadí speciální brýle a dostane se tak ve zlomku času do jiného světa. Čas přeneseně přivedl na Noc vědců i Boženu Piterkovou. Zatímco její dva kluci zkoušeli jízdu na invalidních vozících a závodili, maminka ochutnávala a prohlížela si fakultu.

„Jsem absolventka a chtěla jsem vidět budovu po rekonstrukcích. Ještě jsem neviděla novou aulu, takže to byla vhodná příležitost. A líbil se mi program, protože mě zajímá fair trade systém a fair trade produkty. No a kluci chtěli vyzkoušet virtuální realitu, takže jsme zamířili sem,“ usmívala se.

Včely, kontinenty, klima

Čas strávený společně není možné vymazat ani vzít. Nepromarnili ho ani účastníci Noci vědců na přírodovědecké fakultě. Mohli si vyzkoušet, jaký vliv má změna časových podmínek na výsledek chemických reakcí, jak se dají sestrojit hodiny bez baterek, zda je čas opravdu relativní veličina nebo jak se dá pomocí míčků zakřivit časoprostor. Svůj čas i vlastní pravidla má příroda. Děti i dospělí se mohli dozvědět, jak rostliny poznají, kdy je ten správný okamžik na vyklíčení, jak se v měnící se době vyvíjí včelařství či jakou rychlostí se pohybují kontinenty a mění klima.

„Na přírodovědeckou fakultu jezdíme každý rok, pokud to dovoluje epidemiologická situace. Syn chodí do chemického kroužku, proto ho nejvíce zajímají pokusy. Líbily se mu ale i světlomety a deskové hry,“ byla spokojená s návštěvou maminka desetiletého Matyáše Anna Kratochvílová z Uničova.

Technika i hra

Hravá. Právě taková byla o Noci vědců pedagogická fakulta. Luštilo se, malovalo, tvořilo, vrtalo… A protože šlo o čas, vyráběly se i hodiny, třeba ty sluneční, jaké jsou na olomoucké radnici. U stolečků se všemi možnými psacími a malovací potřebami bylo plno a lektorka Anna Kořenková, studentka FF, vysvětlovala, jak je potřeba upravit připravenou desku. „Máme tady šablonu, na výběr ze dvou designů hodin a tady, jak jsou v rožku naznačené čárky, tak ty si protneme, aby nám vznikl jeden bod. Špendlíkem si tady uděláme značky,“ popisovala zkušeně část výrobního postupu.

Děti malé i větší si to na pedagogické fakultě užívaly, ukazovaly nejen znalosti, ale i obratnost a zručnost. Spokojena byla s programem i Petra Jurkovičová, která na fakultě pracuje. V podvečer ale byla v roli maminky. „Přivedla jsem dceru i její kamarádku a obě si to užívají. Byly jsme tu i před dvěma roky a jim se to moc líbilo, takže letos chtěly znovu.“

Pohyb versus čas

Svému poslání jako obvykle dostála fakulta tělesné kultury – Noc vědců tu byla především o pohybu, a to i v souboji s časem. Návštěvníci, kterých podle organizátorů bylo podobně jako v době „před covidem“ si mohli vyzkoušet, jak rychle pokoří lezeckou stěnu nebo kolik dřepů zvládnou ve stanovený čas. Kromě toho došlo i na prezentace moderních technologií využívaných při posuzování motorických schopností, jezdil se slalom na vozíku, vznikla spousta obrázků na téma čas a fandové hokeje si mohli s hráči HC Univerzita Palackého zastřílet na branku.

Odvážní zkusili i anatomický kvíz. „Vedli si dobře, měli 98procentní úspěšnost. Je ale pravda, že kvíz byli jednodušší než učivo, které musíme zvládnout my jako studenti FTK. Na druhou stranu tam byla i záludná otázka týkající se buněk a růstu svalů, ta byla trochu chyták, Ale byli šikovní,“ zhodnotil organizátor kvízu Viktor Holešinský.

Mars a čudlíky

Nezajít během Noci vědců do míst, kde mají popularizaci vědy v popisu práce, snad ani není v Olomouci možné. Pevnost poznání nemohla chybět a jako vždy měla připravené nejedno překvapení. A návštěvníci s tím počítali. „Chtěli jsme se večer projít a podívat se na Mars. Do Pevnosti poznání chodíme často, děti baví věda, je to tady perfektní,“ svěřila se Martina Opletalová z Olomouce a její syn Tomáš prozradil, že ho v Pevnosti nejvíc těší mačkání čudlíku v tunelu. „Děti tady v expozici vždy hodně zajímá kuličková dráha, chodíme na ni do Pevnosti poznání cíleně. V rámci dnešního programu Noci vědců nás zaujali roboti v Laudonově sále,“ podělila se o zážitky Petra Kocourková z Olomouce.

Psychologie i jazyk

Kdo jiný by měl mít větší přehled o významu slova čas než badatelé na filozofické fakultě. Třeba ti, kteří se věnují jazykům. Koho například zajímalo, jak se v průběhu času změnil náš dnešní univerzální jazyk, angličtina, byl na správném místě. Třeba jako Jarmila Smejová, která se přijela podívat na Noc vědců z Frýdlantu nad Ostravicí. „Je to vlastně taková rodinná záležitost. Jedna dcera právě v této učebně teď dělá návštěvníkům lektorku a mladší dcera, která se mnou přijela, miluje také angličtinu.“ Zažít a dozvědět se toho ale dalo na filozofické fakultě mnohem více, například jak se proměnilo písmo nebo to, jak důležitým fenoménem je čas v psychologii.

Paragrafy a právo

Že čas je téma i pro právníky, a to velmi důležité a zajímavé, dokázali na právnické fakultě. Příchozí si mohli vybrat ze dvou popularizačních přednášek. Na té první mimo jiné zjistili, že výpovědní lhůta není lhůta, ale doba nebo jak správně počítat plynutí času u pracovního poměru na dobu určitou či u zkušební doby. Nepočítaně zajímavostí z pracovního práva si pro ně připravil Petr Podrazil z katedry soukromého práva a civilního procesu. V posluchárně jej pak vystřídal Filip Ščerba, vedoucí katedry trestního práva, který svou prezentaci nazval Sexuální delikty a fenomén ČASu. Mluvil například o trestných činech, u nichž má plynutí času specifické důsledky, o vývoji české právní úpravy takzvaných sexuálních deliktů nebo o moderní kriminalistice.

Magnety, světlušky i jablka

V Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN, kde se Noc vědců konala vůbec poprvé, připravili zejména mladí výzkumníci řadu zábavných pokusů a her. Příchozí se dozvěděli, jak funguje nejrychlejší vlak na světě, viděli levitující magnet, díky názorným ukázkám se naučili rozlišovat fluorescenci a fosforescenci. Zjistili, jak a proč se listová barviva rozkládají během procesu stárnutí listů různou rychlostí, izolovali DNA z banánu, prohlédli si sto milionů let staré fosilie hmyzu v jantaru nebo pozorovali světlušky i jejich larvy.

„Světlušky nás hodně překvapily, takhle zblízka jsme je viděly poprvé. Ale líbily se nám i další přírodovědné pokusy. V areálu v Holici jsme poprvé, řekly jsme si, že vyzkoušíme něco nového. Je bezva, že univerzita takto neustále rozšiřuje program, a díky speciálnímu autobusu jsme nemusely řešit potíže s dopravou,“ pochvalovala si Marta Horáková.

V sousedním pracovišti Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd si lidé mohli prohlédnout jablka ze známé šlechtitelské stanice ve Střížovicích. „Vlastnosti námi vyšlechtěných stromů oceňují pěstitelé po celém světě, a to především odrůdy odolné vůči strupovitosti,“ vysvětlovala návštěvníkům Markéta Fílová z ÚEB. Příchozí se také dozvěděli, jak se zkoumá dědičná informace důležitých plodin, seznámili se s pěstováním rostlin ve skle na živných médiích a vyzkoušeli si izolaci theinu ze zeleného čaje.

Laboratoře i muzeum

Možnosti podívat se do míst, kde se testovaly vzorky na covid-19, využily desítky lidí na lékařské fakultě. Rezervace prohlídek prostor Ústavu molekulární a translační medicíny už dlouho před začátkem Noci vědců nenabízely žádná volná místa. Průvodkyní po „covidové“ laboratoři byla její vedoucí Vladimíra Koudeláková, která návštěvníkům připomněla i to, že zpočátku epidemie před vytvořením automatického systému pracovali při testování vzorků s množstvím papírových žádanek nebo že olomoučtí vědci stojí i za vývojem nanokuliček využitelných při testování.

Velký zájem tradičně byl i o Anatomické muzeum, pracovníci Ústavu normální anatomie připravili také expozici věnovanou změnám na kostře v průběhu času. V hledáčku návštěvníků byly i pracovny Ústavu mikrobiologie nebo centra simulační medicíny Centesimo, kde si zájemci mohli mimo jiné vyzkoušet, jak důležitým faktorem je čas při záchraně života.

Exkurze nejen do historie zdravotnictví

Nemocí a péče o zdravotní stav člověka se týkaly i prezentace fakulty zdravotnických věd. Na připravených stanovištích byla mimo jiné řeč o vývoji ženského těla, návštěvníci si také mohli díky výstavě různých pomůcek, ale i třeba díky sesterskému oděvu prezentujících studentek připomenout, jak šel čas v péči o pacienty. K tomu hrála živá hudba a tančilo se.

Noc vědců na Teoretické ústavy přivedla například paní Janu s celou rodinou. „Využili jsme možnost podívat se, kam se běžně podívat nedá. Velmi se mi líbilo v Centesimu, kde si děti vyzkoušely, co se dá se simulátory dělat, například syn předškolák zkoušel vyšetřit srdíčko. Bylo to moc zajímavé. Ale byli jsme jen zde, protože jsme se o akci dozvěděli na poslední chvíli a neměli jsme příliš času plánovat. Třeba příště toho stihneme více. Ale teď nám to až tak nevadí, třeba do Anatomického muzea se člověk zase tak často nedostane,“ uvedla Olomoučanka.

Do Noci vědců se jako již obvykle zapojila i Fakultní nemocnice Olomouc, která přilákala desítky lidí na prohlídky zázemí potrubní pošty, návštěvníci se mohli také podívat téměř do všech koutů transfuzního oddělení. Přístupný byl i fort Tafelberg, kde byla k vidění expozice věnovaná vývoji péče o předčasně narozená miminka a rozvoji zdravotnické techniky a také fotografie Jindřicha Štreita z cyklu Na urgent!. 

Zbrojnice: svědek časů minulých

Tak, jak jde čas, mění se i místa a budovy. Z někdejší Tereziánské zbrojnice je knihovna a i když se v minulém režimu na naší Zbrojnici podepsal zub času, v přítomnosti je to důstojná dáma plná chytrých knih. Kdo chtěl, mohl se dozvědět ledacos o její historii a také nahlédnout třeba i do starých i nových knih, protože takový program pro návštěvníky připravila Knihovna UP a Vydavatelství UP.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Výroční web, výroční párty, i tak slaví právnická fakulta

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 24/09/2021 - 16:00

Právnická fakulta slaví. Před třiceti lety, 23. září 1991, do lavic usedlo na šedesát studentů, kteří byli přijati na znovuobnovenou fakultu. Začal tak akademický rok, který odstartoval novodobou historii právnického vzdělávání v Olomouci. Fakulta si nyní k jubileu nadělila speciální webovou stránku a pro studenty uspořádala neformální párty.

Za třicet let vyrostlo z fakulty o desítce zaměstnanců a šesti desítkách studentů moderní univerzitní pracoviště respektované v České republice i v zahraničí, hrdé na své absolventy šířící její dobré jméno, na aktivní studenty a zapálené zaměstnance. Pracoviště, které dbá na hodnoty, jež dostalo do vínku – svobodu, demokracii a občanskou společnost, a současně se nebojí jít s dobou. Třicet let svého růstu se fakulta pokusila vměstnat na speciální výroční web, který včera spustila.

„Při oslavě ‚třicátin‘ naší fakulty chci poděkovat vedení univerzity ze začátku devadesátých let za moudré a odvážné rozhodnutí obnovit právnické učení v Olomouci. Děkuji všem předchozím děkanům a jejich spolupracovníkům za to, že se o fakultu zasadili. Děkuji všem akademikům, kteří s fakultou spojili svůj životní čas a vložili do ní své síly a energii. Děkuji všem neakademickým zaměstnancům, kteří pečlivě a trpělivě zajišťovali každodenní chod fakulty. Děkuji všem studentům, kteří si ji vybrali jako svou alma mater a prožili na ní cenné roky svého studia,“ jsou slova Václava Stehlíka, děkana PF UP, která otevírají výroční webovou stránku.

Fakultě se podařilo pro web natočit videoportréty deseti osobností, které vzpomínají na uplynulých třicet let. Jsou mezi nimi dvě děkanky, tři děkani PF UP nebo Josef Jařab, první polistopadový rektor UP. Výroční web připomíná také vzhled budov fakulty v době jejího otevření v kontrastu s novými moderními prostory, které vznikly nedávno ukončenou dostavbou.

Právnická fakulta nehodlá být na oslavy jubilea sama. Už včera slavila se studenty, připravila pro ně Fakultní výroční párty. Posluchači napříč programy a ročníky se bavili nad kuriózními otázkami, které pro ně vymyslely v rámci speciálního kvízu jednotlivé katedry. Zahrála jim kapela Trocha klidu a bouřlivý potlesk ve stoje si od více než tří stovek studentů vysloužila STAGnace, unikátní hudební těleso tvořené akademiky právnické fakulty. Párty pak končila v aule, která se pro měnila v kino. „Po zkušenosti s covidovými opatřeními si daleko více vážíme věcí, které pro nás před covidem byly samozřejmostí, jako například to, že se potkáváme s lidmi, které máme rádi. Během včerejšího večera se to projevilo, a na všech bylo vidět, že si akci opravdu užívají. Organizace byla skvělá, stejně tak atmosféra. Pro mě bylo vrcholem jednoznačně vystoupení kapely STAGnace. Už teď se těším na další podobné akce, snad budou,“ zhodnotil Jan Gajdošík, student posledního ročníku magisterského programu Právo a právní věda.

Už příští týden oslavy na právnické fakultě pokračují. Ve středu 29. září se uskuteční setkání určené zaměstnancům, absolventům, partnerům a příznivcům fakulty. Jeho součástí bude například odhalení pamětní desky Miroslava Liberdy, prvního děkana obnovené fakulty, nebo slavnostní otevření Knihovny Milady Horákové.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Dokument teologické fakulty: olomoucké „Nitěnky“ aneb Příběh bez předsudků

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 24/09/2021 - 10:56

Nenechme se vždy ovlivnit prvním dojmem! Tak by se dalo shrnout motto patnáctiminutového dokumentu, jenž vznikl pod hlavičkou Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Autorský tým se rozhodl zpracovat příběh dvojčat, která zná od vidění téměř každý Olomoučan – sester Rulíškových, známých spíše jako „Nitěnky“. Dokument vznikal čtyři měsíce, nyní míří k divákům prostřednictvím Facebooku, kde je uveřejněn na stránce s názvem Trochu jinak. Na dokument naváže také výstava fotografií ze života sester od Emila Pališka, jejíž vernisáž se uskuteční 30. září 2021 v 18 hodin na Olodvorku na Dolním náměstí. Na vernisáži a s ní spojené diskuzi bude osobně přítomna také paní Eva Jurošková (roz. Rulíšková), jedna ze sester.

Tématu předsudků a společenských stereotypů se autoři námětu Evžen Weigl a Lukáš Hodis věnují v grantových projektech. Na základě konkrétního příběhu známých olomouckých postav chtějí přivést diváky k zamyšlení – ne všechno bývá ve skutečnosti takové, jaké se na první pohled může zdát.

„Hledali jsme námět, který by se k našemu tématu vztahoval. Prakticky ihned se nám vybavily sestry Rulíškovy, které zná snad celá Olomouc. Každý o nich říká něco jiného, ale vlastně nikdo nezná jejich skutečný příběh. Co jsme se o jejich životě v průběhu natáčení dozvěděli, nám vyrazilo dech. Nečekali jsme, že to bude tak silné,“ popsal začátky natáčení producent Lukáš Hodis.

#nesudmeostatni #nitenky

Dvě drobné hubené sestry, dvojčata, která prožila velkou část života ve Velké Bystřici. Pracovaly jako zdravotní sestry ve fakultní nemocnici a mají za sebou životní osudy, které by vydaly na celovečerní film. Těžká nemoc dítěte, nevydařená manželství, náročné roky v Holandsku, odloučení od rodiny, zdravotní a psychické problémy, které zapříčinily rozvoj mentální anorexie – nemoci, při níž se člověk snaží odmítáním potravy vypořádat s bolestivými životními událostmi.

„To, čím si v životě sestry Rulíškovy prošly, si umí jen málokdo z nás představit. Přesto není dne, kdy by se kvůli svému vzhledu nesetkaly s urážkami, posměšky a pomluvami kolemjdoucích. Někteří je mají za narkomanky, jiní za bývalé prostitutky a nezdráhají se jim do očí říct, že jsou smrtky, které už tady dlouho nebudou,“ prozradil Hodis.

Vedle řady setkání a rozhovorů pomohl členům dokumentaristickému týmu osobní deník, který jim paní Eva Jurošková spolu s rodinnými alby půjčila.

„Vážíme si toho, že paní Jurošková v sobě dokázala najít sílu podělit se o svůj příběh. Popsala nám silné sesterské pouto i předsudky, se kterými se musí vyrovnávat každý den. Život paní Juroškové mnoho šťastných chvil nepřinesl. Proto věříme, že tímto videem můžeme alespoň něco málo změnit a vrátit radost do života člověku, který si to zaslouží,“ dodal Hodis.

Výstava, promítání, debata

Dokumentární fotografie obou sester, které vznikaly poslední dva roky nezávisle na dokumentu, budou k vidění ve čtvrtek 30. září od 18 hodin v Olodvorku na Dolním náměstí. Fotografie Emila Pališka budou rozděleny do několika cyklů, které zachycují život a prostředí sester Rulíškových. Výstavu zahájí promítání dokumentu, po něm bude následovat diskuze s Evou Juroškovou, Josefem Opluštilem (farářem z Velké Bystřice) a také autory dokumentu.

Dokument lze zhlédnout na facebookové stránce Trochu jinak.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Péči o pacienty s demencí se věnuje nová publikace z FZV

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 24/09/2021 - 08:00

Novým pomocníkem v nastavování i hodnocení personalizované péče o pacienty s demencí je kniha, která vznikla díky spolupráci Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého a Jesseniovy lékařské fakulty Univerzity Komenského ve slovenském Martině. Publikace, kterou vydalo nakladatelství Grada, přibližuje význam a použití hodnoticích technik a nástrojů při posuzování stavu pacienta.

Kniha Demence: hodnoticí techniky a nástroje je reakcí na celosvětově stále rostoucí počet lidí trpících demencí a s tím spojené rozšiřující se spektrum problémů, se kterými se musejí potýkat. Autorky, které mají bohaté zkušenosti z ošetřovatelství, vytvořily přehled zásadních technik, které ošetřujícímu personálu pomohou se zjištěním aktuálního stavu a specifických potřeb pacienta a se zkvalitněním další péče o něj.

„Je jedinečná tím, že jsme vybraly osm nejkritičtějších oblastí problémů při péči o pacienty s demencí, jako jsou výživa, kvalita života, bezpečnost nebo například riziko vzniku dekubitů. Ke každé z těchto oblastí uvádíme přehled odpovídajících hodnoticích nástrojů a popisujeme jejich kvalitativní vlastnosti, na základě kterých je pak možné v daném případě zvolit ten nejvhodnější. Co se týče samotných nástrojů, jde v podstatě o stupnice a škály, kdy se podle daných parametrů bodují jednotlivé položky a konečné skóre pak ukazuje, nakolik je u pacienta riziko vzniku či rozvoje komplikací v dané oblasti,“ uvedla hlavní autorka Lenka Šáteková z Ústavu ošetřovatelství FZV UP.

Na knize, která se v závěrečné kapitole věnuje i posouzení zátěže u osoby pečující o pacienta s demencí, se podílely také její kolegyně z ústavu Lenka Mazalová a Blanka Ševčíková a trojice profesionálek z lékařské fakulty v Martině Ivana Bóriková, Martina Tomagová a Katarína Žiaková. „S Ústavem ošetřovatelství Jesseniovy lékařské fakulty spolupracujeme dlouhodobě, pořádáme konference, podílíme se na odborných článcích. Původní myšlenka na tuto knihu vzešla právě od kolegyň v Martině,“ doplnila Lenka Šáteková. 

Odborná publikace, která vznikala dva roky a nyní je již k dostání na pultech knihkupectví, je určena primárně pro všeobecné sestry pracující ve zdravotnictví a v zařízeních sociálních služeb, jako zdroj cenných informací ale jistě poslouží i studentům zdravotnických škol, případně dalším zájemcům.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Rektor ocenil dobrovolníky uprostřed festivalového dění

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 23/09/2021 - 16:10

Pódium na nádvoří Zbrojnice patřilo během festivalu MEET UP nejen hudebníkům, ale také studentům a zaměstnancům Univerzity Palackého, kteří věnují svůj čas nezištné pomoci druhým a kteří mohou být inspirací pro ostatní. Rektor Martin Procházka společně s prorektorem Vítem Procházkou a garantkou Dobrovolnického centra UP Tatianou Matulayovou představili letošní laureáty Ceny rektora pro dobrovolníky a poděkovali jim za jejich činnost.

Dobrovolnické centrum UP letos obdrželo celkem 28 nominací na ocenění, mezi navrženými bylo 21 studentů a sedm zaměstnanců univerzity. Potlesk přítomných na nádvoří Zbrojnice patřil všem, ať už byli představeni osobně nebo alespoň zmínkou, především pak ale devíti studentům, kteří Cenu rektora převzali.

V kategorii Zdravotnictví ocenění získala Tereza Poláčková z filozofické fakulty, která vymyslela a ve spolupráci s Dobrovolnickým centrem UP a Skautským institutem zorganizovala projekt Dobro(Ty): svačiny pro hrdiny, během kterého se vybralo na 100 tisíc korun, za které bylo připraveno a rozvezeno do Fakultní nemocnice Olomouc, Vojenské nemocnice Olomouc a Domova seniorů Pohoda Chválkovice na 1100 balíčků se svačinami od třinácti olomouckých bister a kaváren. Druhá oceněná Tereza Vojtěchová (taktéž z FF) se také zapojila do projektu Dobro(Ty), zároveň i pomáhala v očkovacím centru fakultní nemocnice nebo hlídala děti.

V oblasti lidských práv cenu převzali Kamila Svobodová z pedagogické fakulty a Matěj Landa z právnické fakulty, kterým se podařilo zachránit vzdělávací buňku Amnesty International v Olomouci. Podíleli se na spolukoordinaci a lektorování vzdělávacích programů o vybraných tématech lidských práv pro základní a střední školy v Olomouckém kraji.

Lenka Nosková a Wojciech Mendrek obdrželi cenu v kategorii Děti a mládež. Lenka Nosková, doktorandka na pedagogické fakultě, se podílela na fungování univerzitní „covidové“ školky na konviktu a především koordinovala náhradní třídu, kterou univerzitní dobrovolníci vytvořili na olomoucké ZŠ Stupkova pro děti zdravotníků a zaměstnanců integrovaného záchranného systému. Budoucí lékař Wojciech Mendrek cenu získal za aktivní a nadšenou pomoc dětem v rámci projektu Maltézské pomoci.

V poslední kategorii Humanitární pomoc byla oceněna trojice hráčů HC Univerzita Palackého Dominik Hajšman (PF), Libor Janků (FZV) a Jan Šafář (PF), kteří se zapojili do několika dobrovolnických aktivit, ale především pomáhali s odstraňováním následků po tornádu, které v červnu zpustošilo několik obcí na jižní Moravě. Hokejisté do oblasti vyrazili nejprve s výjezdem koordinovaným Dobrovolnickým centrem UP, později se ještě z vlastní iniciativy vrátili. S Liborem Janků, který se už vloni také stal členem týmu odběrového místa ve Fakultní nemocnici Olomouc, jsme přinesli před nedávnem rozhovor – přečíst si ho můžete zde

„Zapojte se do nějaké dobrovolnické činnosti během studia. Později v životě na to už nebudete mít tolik času a energie. Pokud máte nějaký nápad, jak zlepšit svět kolem sebe, určitě do toho běžte. Můžete přitom oslovit Dobrovolnické centrum UP. Sama jsem byla příjemně překvapená, jak může drobný nápad rozkvést v tak krásný a úžasný projekt, do kterého se zapojila spousta lidí,“ vzkázala potenciálním dobrovolníkům oceněná Tereza Poláčková.

Dobrovolnické centrum UP funguje od roku 2016, Univerzita Palackého byla první vysokou školou v České republice, která se jeho založením rozhodla systematicky podporovat dobrovolnickou činnost. Následujícího roku byly poprvé uděleny Ceny rektora pro dobrovolníky z řad studentů a zaměstnanců UP. Letošní ceny byly předány na nádvoří Zbrojnice přímo na hlavní scéně festivalu MEET UP, který je unikátní příležitostí zejména pro nastoupivší studenty prvních ročníků, jak se seznámit s Univerzitou Palackého a nasát atmosféru Olomouce jako univerzitního města. Bohatý týdenní program nabídl prezentace studentských organizací a univerzitních pracovišť, workshopy a dílny, přednášky a také pořádnou dávku koncertů různorodých žánrů a divadelní vystoupení a další exhibice. 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Zaměstnanci UP se mohou přihlásit do nových vzdělávacích kurzů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 23/09/2021 - 12:00

Podzim bude na univerzitě ve znamení nových bezplatných vzdělávacích kurzů pro zaměstnance. Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP rozšiřuje nabídku o atraktivní programy, jako jsou kurzy akademické angličtiny, projektového řízení nebo poskytnutí první pomoci. Nové kurzy otevírá i Centrum podpory studentů se specifickými potřebami UP.

Univerzita Palackého se o další vzdělávání svých pracovníků stará dlouhodobě. V každém semestru mají zájemci vždy na výběr z řady bezplatných školení a kurzů, díky kterým si mohou zvýšit svou odbornost.

Jiná pedagogika, leadership nebo první pomoc

V srpnu a v září se například konaly kurzy, jejichž účastníci se mohli naučit lépe komunikovat, získat dovednosti v oblasti hybridní výuky nebo při využití různých IT nástrojů. Na říjen a listopad pořádající Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP portfolio kurzů rozšířilo. „Reagujeme tak na poptávku ze strany akademických pracovníků. Snažíme se jim nabídnout takové vzdělávací aktivity, které odpovídají jejich požadavkům, zároveň rozvíjí pedagogické kompetence a poskytují přínosné informace v oblasti inovování výuky. Spojili jsme se například se zkušeným koučem Michalem Jahnem, který připravil program Pedagogika, jak ji neznáte. Hned dvě lektorky k nám dorazí z Psychologického ústavu AV ČR, s nímž jsme navázali spolupráci. Kateřina Machovcová a Kateřina Cidlinská povedou kurzy na téma reflexivní leadership a akademická kariéra. Jsem ráda, že budeme mít i zahraničního hosta. Téma Diversity and inclusion si zvolila Elena Valbusa z Univerzity v Utrechtu,“ nabízí několik tipů z podzimní nabídky Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP.

Nabídka je ale mnohem širší, školit se bude možné například v první pomoci, přístupu ke generaci Z nebo ve využití elektronických informačních zdrojů. Více informací najdete zde.

Kurzy a poradenství pro studenty se specifickými potřebami

Na univerzitě studují i studenti s různým znevýhodněním či postižením. A právě na ně a na pedagogy, kteří je budou učit, myslí na začátku nového akademického roku Centrum podpory studentů se specifickými potřebami UP. „Poskytujeme služby a poradenství již desátým rokem a stále se setkáváme s poptávkou po školení či kurzu, jak k daným studentům přistupovat. Proto jsme se rozhodli připravit nabídku převážně krátkodobých kurzů, kde se mohou účastníci dozvědět základní informace z dané problematiky. Kromě krátkodobých kurzů připravujeme také kurzy pro studenty se specifickými potřebami zaměřené na rozvoj akademických zručností. S jejich zahájením počítáme v průběhu října/listopadu 2021,“ říká ředitelka Centra Lucia Pastieriková. Účast na kurzech je zdarma. Zájemci z řad zaměstnanců i studentů se mohou přihlásit prostřednictvím Portálu celoživotního vzdělávání UP.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Olomoučtí fotografové světového významu: První díl edice představuje Miloslava Stibora

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 23/09/2021 - 08:54

Zapsali se do historie a učebnic fotografického umění. Udávali a udávají trendy. Vysloužili si mezinárodní věhlas i ocenění. Jejich dílo se dostalo do sbírek po celém světě. Olomouc je kolébkou mnoha fotografů světového významu. Muzeum umění Olomouc se proto ve spolupráci s Vydavatelstvím UP rozhodlo pozoruhodné dílo těchto osobností zmapovat v nové knižní edici Olomoučtí fotografové. První díl série rekapituluje tvorbu ikony portrétové fotografie a ženského aktu Miloslava Stibora.

„Málokterému autorovi se poštěstí, že jeho dílo obletí doslova celý svět, je kopírováno a publikováno v nejrůznějších souvislostech a stane se takřka ikonou svého žánru. K těm nemnoha patří právě olomoucký fotograf Miloslav Stibor,“ říká Štěpánka Bieleszová, kurátorka Muzea umění Olomouc a současně editorka publikace mapující Stiborovo dílo.

Akty inspirované provokativní knihou

Miloslav Stibor vytvořil v 60. a 70. letech 20. století řadu na svou dobu převratných fotografických aktů a prostých krajinářských záběrů. Nejvíce jej však proslavil cyklus 15 fotografií pro Henryho Millera, včetně ikonického aktu Miller č. 7, inspirovaný kultovní a ve své době provokativní a soudními spory vláčenou knihou Obratník Raka. „Cyklus ze tmy se vynořujících torz ženských těl s naturalistickými detaily pokožky a ochlupení vzbudil ohlas ihned po svém zveřejnění,“ přibližuje Bieleszová

Kniha rekapitulující pozoruhodné dílo Miloslava Stibora, který za svého života získal mj. prestižní ocenění MFIAP od Mezinárodní federace umělecké fotografie, bude představena 30. září v 17:00 v prostorách Moravského divadla Olomouc. Právě zde je totiž aktuálně k vidění výstava zmiňovaného slavného Stiborova cyklu inspirovaného spisovatelem Henrym Millerem.

Olomoučtí fotografové: umělci s mezinárodním dosahem

Sonda do Stiborova unikátního černobílého světa portrétů, aktů a detailů je prvním dílem z knižní edice Olomoučtí fotografové, na které spolupracují Muzeum umění Olomouc a Vydavatelství UP. Plánovaná série publikací čerpá z bohatého fotografického fondu Muzea umění Olomouc, který mimo jiné zahrnuje díla významných fotografů z olomouckého regionu, kteří podstatným způsobem zasáhli jak do vývoje fotografického média, tak originálně obohatili řadu dobových uměleckých trendů a výtvarných tendencí v domácím i mezinárodním kontextu.

„Celá edice bude vycházet ve dvojjazyčném, anglicko-českém formátu. Jedním z hlavních cílů edice je totiž kromě zmapování života a díla významných a často opomíjených autorů, kteří v Olomouci působili či působí od počátku 20. století do současnosti, rovněž oslovit i zahraniční čtenáře a instituce a ukázat Olomouc jako kulturní region střední Evropy, kde vzniká kvalitní autorská tvorba na mezinárodní úrovni,“ přibližuje zaměření edice Olomoučtí fotografové Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP.

Kromě pilotní knihy mapující dílo Miloslava Stibora vyjdou v rámci edice Olomoučtí fotografové také např. publikace o Petru Zatloukalovi, Markétě Lehečkové, Zdeňku Sodomovi, Michalu Macků, Michalu Kalhousovi, Karlu Kašpaříkovi či skupině DOFO. Podrobnosti najdete na webové stránce photographers.upol.cz. Kniha o Miloslavu Stiborovi je dostupná na e-shopu Vydavatelství UP.

Edici finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR, Statutární město Olomouc, Olomoucký kraj a Institut tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Noc vědců s nejbohatším programem v historii propukne v Olomouci a Šternberku již v pátek

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 22/09/2021 - 12:00

Planety Mars i Země v Olomouci, komentované prohlídky hlavní univerzitní knihovny, prezentace novorozeneckého oddělení fakultní nemocnice, přednášky, pokusy, výstavy, dílničky a další zajímavosti pro děti i dospělé. To vše přinese do Olomouce a Šternberku letošní Noc vědců na téma Čas, která v pátek 24. září nabídne více než sto bodů programu. Ten můžete mít se všemi podrobnostmi s sebou v kapse díky mobilní aplikaci Noc vědců. V provozu bude i speciální bezplatná autobusová linka pro návštěvníky.

Do letošní Noci vědců se zapojila nejen většina součástí Univerzity Palackého či Pevnost poznání, ale také Fakultní nemocnice Olomouc a premiérově i vědecká centra v Olomouci-Holici, Expozice času ve Šternberku nebo Eurocentrum Olomouc.

Již tradiční Noci vědců se každoročně účastní celé rodiny, přináší totiž pestrý výběr aktivit z nejrůznějších koutů lidského poznání pro všechny věkové kategorie: od výroby hraček z hřebíků nebo z hoblin smrkového dřeva přes trénink skateboardingu po přednášku o sexuálních deliktech.

Stručný výběr z programu naleznete níže, veškeré podrobnosti včetně registrace na akce potom na www.nocvedcu.cz/olomouc a www.nocvedcu.cz/sternberk a také v mobilní aplikaci.

Za jaký čas vylezete horolezeckou stěnu?

Jak se postupem času u člověka vyvíjí tzv. diving reflex neboli potápěčský reflex, tedy potápěčská reakce na ponoření do vody, kterou mají děti vyvinutou lépe než dospělí, představí fakulta tělesné kultury v kampusu Neředín. Na tzv. Vrcholu Olomouce bude pro všechny malé i velké umělce otevřena dílna, ve které se mohou příchozí podílet na historicky největším mistrovském díle s názvem Čas. Na fakultě si také můžete osahat speciální pomůcky určené osobám se specifickými potřebami, které prověří vaše smysly, prohlédnout si laboratoře včetně přístrojů pro vrcholové sportovce, vylézt na vnitřní lezeckou stěnu nebo si užít nejlepší výhled na celé univerzitní město Olomouc.

Vodní bible, vývoj ženského těla i sexuální delikty

Cyrilometodějská teologická fakulta nabídne nejen oblíbené čtení vodní bible, ale i závody na invalidním vozíčku na čas, virtuální realitu, pozadí humanitárních misí nebo exotické ochutnávky.

Fakulta zdravotnických věd představí výstavu porovnávající péči v minulosti a současnosti, kterou si bude možné odnést domů v podobě pexesa, nebo vývoj těla ženy v čase. Povídat se bude také o nemocech a vybraných vyšetřeních.

Spíše pro dospělé připravila přednášky právnická fakulta, a to na téma častých omylů v současném pracovním právu z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele nebo o sexuálních deliktech, protože v této oblasti prošla česká právní úprava v posledních dekádách zajímavým vývojem.

Jakou roli hraje čas při výzkumu léčby rakoviny?

Atraktivní a bohatý program nejen pro malé vědátory připravila tradičně přírodovědecká fakulta. Že čas nelze zastavit, ale lze jej zpomalit, dokážou perspektivní magnetické materiály, které by později mohly sloužit pro uložení informací – u nich se vědci snaží o zpomalení změny orientace jejich magnetického pole; či výzkumníci, kteří se snaží dosáhnout zpomalení/zastavení růstu nádorových buněk. Jak rostliny poznají, kdy má například vyklíčit semínko, nebo vycítí, že je ten správný čas vykvést, vysvětlí na přírodovědecké fakultě botanici. Na pracovišti informatiky si mohou návštěvníci například prohlédnout několik muzejních exponátů nebo vyzkoušet počítač vyráběný na konci 80. let minulého století, Atari XE800. Kdy vznikla planeta Země, jak staré jsou hory, horniny, minerály a zkameněliny nebo jakou rychlostí se pohybují kontinenty a mění klima, ukážou příchozím geologové. Návštěvníci budou mít ale také možnost vyrobit si vlastní papírové hodiny, ověřit si úroveň své angličtiny zábavnou formou, nahlédnout zblízka do struktury života i materiálů, zahrát si geometrické hry, kvízy, tangramy, vybarvit si omalovánky pro děti všech věkových kategorií nebo si zahrát nejrůznější deskovky.

Vypěstujte si vlastní bakterie

Výstava přibližující, jak zub času nahlodává kosti, bude ke zhlédnutí v nové expozici Ústavu normální anatomie Lékařské fakulty UP. Zpřístupněno bude také oblíbené Anatomické muzeum, kam mohou bez doprovodu pouze návštěvníci starší 15 let. Návštěvníci mají po předchozí registraci také možnost projit se běžným provozem při testování a vyhodnocování testů na covid-19. Jakou roli hraje čas při záchraně lidského života a v čem spočívá nenahraditelná role urgentní medicíny, kdy může o osudu pacienta rozhodnout jediná vteřina, přiblíží exkurze na pracovišti simulační medicíny, během které si návštěvníci vyzkouší také záchranu života. Na workshopu Poznej svoje bakterie si pak zájemci mohou vypěstovat vlastní bakterie.

Pocity starých lidí i rozdíly v rychlosti řečí národů

Vyzkoušet si, jak funguje tělo starého člověka, mohou návštěvníci filozofické fakulty. Simulátor stáří zprostředkuje účastníkům při různých aktivitách pocit limitů, se kterými jsou denně konfrontováni staří lidé; simuluje také ušní šelesty, třesy horních končetin, zrakové vady anebo například jednostranné ochrnutí těla, které je charakteristickým následkem mozkové mrtvice. Vernisáž bude mít výstava fotografií se sociální tematikou z prostředí Olomouce. Prostřednictvím přednášek, her, kvízů či workshopů se příchozí seznámí s pokroky umělé inteligence, připomenou si pravidla i krásy českého jazyka, objeví zaniklé gramatické časy a naučí se je zapsat hlaholicí, nejstarším písmem užívaným v českém prostředí, podívají se na proměnu písma od raného středověku po 19. století. Dozví se také, které národy mluví nejrychleji a které nejpomaleji, jak moc nás ovlivňuje časový posun, jakou roli má čas pro duševně nemocné nebo proč je tak důležité najít si čas pro sebe.

Hologramy a výroba dřevěných přívěsků 

Jeden z nejbohatších programů připravila tradičně také pedagogická fakulta, a to i pro ty úplně nejmenší. V tvořivých dílničkách budou mít příchozí možnost vyrábět různé věci z papíru, textilních materiálů, ze dřeva, z hřebíků a bavlnek nebo z hoblin smrkového dřeva. Vyzkoušet si ale mohou i moderní způsob tréninku dovedností, svařování nebo robotické rameno. Na propisku si mohou návštěvníci laserem vygravírovat jméno nebo jakýkoliv nápis, případně si vytvořit jednoduchý 2D nebo 3D model. Bude se také malovat na kamínky, experimentovat s elektrotechnickými součástkami, vyrábět letadlo, magnetka na ledničku či přívěsek, budou se řešit šifry či luštit malované křížovky, tvořit hologram na chytrém mobilním telefonu a mnoho dalšího.

Zajímavý program připravily i další součásti Univerzity Palackého. Vydavatelství UP ukáže návštěvníkům, jak jde čas s knihou, zájemci si pak mohou svázat vlastní blok. Knihovna UP bude tradičně předčítat z vybraných knih na téma čas. Zábavné aktivity, zaměřené na práci s technickým materiálem, 3D tiskárnami, laserem a počítači ovládanými stroji, si připravil Vědeckotechnický park.

Online program přichystalo také Eurocentrum Olomouc, informační místo, které občanům Olomouckého kraje poskytuje informace o Evropské unii a všech aspektech členství Česka v EU. Kromě přednášek o Evropské unii představí online interaktivní mapu evropské integrace, kde bude úkolem na časové ose správně určit přistupující evropské země. Nejrychlejší soutěžící získá deskovou hru s evropskou tematikou.

Premiérový program na CATRIN v Olomouci-Holici

Vůbec poprvé připravila Univerzita Palackého program pro širokou veřejnost také ve svém areálu v Holici. Návštěvníky sem pohodlně dopraví speciálně zřízená autobusová linka z centra města. Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP přichystal program na téma projevů času v materiálových i biologických vědách. Zájemci si budou moci od 17:00 do 22:00 hodin nejen prohlédnout špičkové laboratoře vědeckého centra, ale během pokusů a vědeckých show sledovat například levitující magnet, posvítí si na fluorescenční materiály či se dozví, proč se listová barviva rozkládají během procesu stárnutí listů různou rychlostí. Představí se i ve stejném areálu sídlící partnerský Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR. Tamní vědci seznámí hosty například s celosvětovým projektem luštění dědičné informace pšenice, technologií pro třídění chromozomů nebo záchranou genového bohatství banánovníku a prozradí, jak vypadá genetická informace nového druhu trávy stvořené člověkem, která může pomoci v boji proti změnám klimatu. Před CATRIN bude instalován obří model planety Země.

Mars u Pevnosti poznání

Před budovou Pevnosti poznání se bude pyšnit pět a půl metru velký model Marsu. Půjde o součást akce Vydejte se ze Země na Mars (nebo zpátky), kterou spoluorganizuje Hvězdárna a planetárium Brno. V Brně na Kraví hoře bude tou dobou instalován model Země a Měsíce, který byl Olomouci vystaven letos v červnu během Svátků města. Prvních padesát cestovatelů, kteří stihnou v pátek mezi 12:00 až 24:00 hodinou navštívit všechna tři místa, dostane speciální vesmírné dárky od brněnské hvězdárny nebo od Pevnosti poznání.

Program nabídne také Fakultní nemocnice Olomouc, která přiblíží návštěvníkům pokrok v medicíně v posledních desetiletích u transplantací, umělých náhrad nebo robotické chirurgie včetně výstavy historické zdravotnické techniky. Příchozí budou mít možnost prohlédnout si zblízka transfuzní oddělení či se seznámit s návštěvníky velmi oblíbeným systémem potrubní pošty. Nebudou chybět ani výstavy, jako například výstava fotografií Jindřicha Štreita z cyklu Na URGENT!.

Ve Šternberku ožije bohatým programem Expozice času

Další novinkou letošní Noci vědců je program ve Šternberku. Tamější interaktivní muzeum Expozice času totiž skvěle pasuje k tématu letošního ročníku, kterým je právě čas. Expozice času ve svých prostorách nabízí návštěvníkům zábavnou cestu za poznáním času z různých perspektiv, ať už prostřednictvím teorie velkého třesku a vnímání času ve vesmíru, nebo skrze historii lidského měření času od nejprimitivnějších hodinek až po hodiny atomové. Doprovodný program v Expozici času přitom během Noci vědců osloví děti i dospělé. Organizátoři si ve spolupráci s Univerzitou Palackého připravili soutěžní kvízy pro děti, populárně-naučnou přednášku fyzika Lukáše Richterka o proměnách názorů na vnímání času či vernisáž výstavy astrofotografa Petra Horálka, kterého ocenila i americká NASA. Dopravu mezi Olomoucí a Šternberkem usnadní bezplatný autobus, který bude několikrát denně vyjíždět od přírodovědecké fakulty.

Projekce AFOKINO

Do programu Noci vědců se tradičně zapojí také filmový festival Academia Film Olomouc se třemi projekcemi v aule přírodovědecké fakulty. Od 18:30 hodin zde poběží film Pluto: Zmrtvýchvstání (60 minut, 2020, Spojené království, r. Alastair Duncan), kde ve vizuálně dechberoucím dokumentu z ikonické série BBC Horizon vědci a vědkyně představují nový pohled na planetu Pluto. Ve 20:00 hodin bude uveden film In Silico (87 minut, 2020, USA, r. Noah Hutton), v němž režisér zachycuje projekt předního světového neurologa Henry Markrama, který se nechal v roce 2009 slyšet, že do deseti let zvládne replikovat funkce a vědomí lidského mozku v digitálním prostředí superpočítače. Vědecký filmový večer uzavře ve 22:00 hodin dokument Kosmické proudy (90 minut, 2019, Francie, r. Francois-Xavier Vives), jenž představí divákům poměrně novou oblast na poli astrofyziky – studium shluků kup galaxií, tzv. nadkup galaxií – nejen formou vizuálně podmanivých animací vesmírných objektů, ale i formátem, kdy se divák stává účastníkem diskuzí mezi experty.

Speciální autobusová linka

V pravidelných intervalech bude od přírodovědecké fakulty odjíždět speciální autobusová linka, která zájemce zdarma dopraví před Expozici času ve Šternberku či do areálu CATRIN, Ústavu experimentální botaniky AV ČR a do 3D tiskového centra Vědeckotechnického parku UP v Olomouci-Holici.

Noc vědců se v České republice koná od roku 2005 na univerzitách, ve vědeckých ústavech, hvězdárnách a dalších institucích.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Fakultní nemocnice zve na Pohybrady, festival zdraví u jezera

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 22/09/2021 - 08:00

Fakultní nemocnice Olomouc společně s Univerzitou Palackého a dalšími partnery připravila u jezera Poděbrady dvoudenní program pro veřejnost zaměřený na aktivní a zdravý životní styl. Během odpoledne v pátek 24. září budou jednotlivé aktivity volně přístupné všem zájemcům, na sobotu je třeba se dopředu zaregistrovat.

Festival zdraví Pohybrady, jak byla akce u oblíbeného přírodního koupaliště nazvaná, je další z řady programů a projektů fakultní nemocnice, která se dlouhodobě věnuje aktivnímu přístupu k vlastnímu zdraví a důrazu na prevenci. Jen v letošním roce nemocnice například přišla s projektem 5S nebo pravidelným pořadem Ambulance aktivního zdraví. „Ostatně i koronavirová epidemie nám ukázala, jak je důležité dávat dostatečnou pozornost své fyzické i duševní kondici a že co pro své tělo a psychiku sami uděláme, se nám může mnohonásobně vrátit při předcházení nemocem či následném rychlejším zotavování z nich,“ řekl ředitel nemocnice Roman Havlík.

V pátek od 14 do 19 hodin odborníci na březích Poděbrad nabídnou příchozím zájemcům zdarma základní vyšetření zdravotního stavu, jako je měření cholesterolu, krevního tlaku nebo analýza složení těla, dále konzultace v oblasti pohybu, výživy, otužování či duševní hygieny, připraveny jsou i přednášky a workshopy na téma aktivní zdraví, ukázky nordic walkingu a sportovní a zábavné aktivity pro děti i dospělé.

Během sobotního intenzivního kurzu zdravého pohybu, na který je třeba se dopředu přihlásit kvůli omezené kapacitě, pak v době od 9 do 15 hodin naučí fyzioterapeuti z Oddělení rehabilitace FNOL například správnému dýchání, protahování nebo posilovacím cvikům.

Na organizaci akce u Poděbrad se vedle nemocničních zaměstnanců podílejí například i studenti Fakulty zdravotnických věd UP. „Základním posláním každého zdravotníka je podílet se na podpoře zdravého způsobu života, prevenci a edukaci pacientů a klientů. Studenti FZV v průběhu akce Pohybrady získají cenné zkušenosti, které do budoucna využijí ve svých zdravotnických profesích. Do akce se zapojí studenti napříč našimi programy. Záchranáři se budou podílet na první pomoci v případě drobných zranění a ostatní pomohou s organizací. Naše fakulta je velice vděčná za spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc, která umožňuje našim studentům osvojit si praktické dovednosti. Preventivní a edukační akce jsou nepochybně důležitou součástí tohoto procesu,“ uvedla k zapojení studentů Anita Můčková, proděkanka FZV pro studium a celoživotní vzdělávání.

Podrobnosti k festivalu zdraví Pohybrady najdete zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Přírodovědecká fakulta uspořádala stříbrnou, zlatou i diamantovou promoci

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 21/09/2021 - 15:00

Možnost převzít pamětní diplom, zavzpomínat na svá studentská léta a setkat se svými bývalými spolužáky si v pátek a sobotu nenechalo ujít přes dvě stě třicet absolventů přírodovědecké fakulty, kteří se sešli na stříbrné, zlaté a diamantové promoci.

„V letošním roce jsme uspořádali dva ročníky zlaté a diamantové promoce, protože loni to pandemická situace neumožňovala. Nechtěli jsme absolventy, kteří promovali v letech 1960 a 1970, o tento zážitek ochudit. Zájem byl obrovský,“ uvedla Dagmar Petrželová, vedoucí oddělení vnějších a vnitřních vztahů.

Zlaté a diamantové promoce se zúčastnili absolventi nejen z České republiky, ale i ze Slovenska a Rakouska. Pozvání přijala i Marta Davidová (babička mistryně světa v biatlonu Markéty Davidové), která na přírodovědecké fakultě před padesáti lety vystudovala obor Tělesná výchova - Zeměpis. Do Olomouce přijela z Nového Jičína. „Moc jsem se těšila a byla jsem mile překvapena, že fakulta pozvala i absolventy, kteří měli mít promoce v minulém roce. Sešlo se nás opravdu hodně. Vy jste asi jedna z mála vysokých škol, které tyto promoce pořádají.“

Výjimečnou atmosféru si pochvalovala i Hana Metelková, absolventka oboru Matematika – Fyzika. „Moc děkujeme za nezapomenutelný zážitek. Setkali jsme se s kamarády, se kterými jsme se neviděli deset nebo dokonce i šedesát let. A velice oceňujeme práci těch, kteří se přičinili o to, že jsme se mohli opět po letech potkat. Promoce měly velmi důstojný průběh.“ Mezi absolventy byli přítomni i emeritní profesoři přírodovědecké fakulty Richard Pastorek, Jiří Kameníček a Vítězslav Bičík.

Promoce si po 50 a 60 letech zopakovalo sto sedmdesát devět absolventů, po 25 letech padesát čtyři absolventů. V aule přírodovědecké fakulty je přivítali hodnostáři z fakulty i univerzity. „Na promocích většinou vedení univerzity dává poslední rady do života a děkuje rodičům, že pomohli dostrkat své ratolesti k této životní metě. Tady to už ale nejsme my, kdo má dávat dobré rady. Stříbrní absolventi už také vědí, co to obnáší dostat potomky k nějaké životní metě. Je to příležitost, jak my sami získat něco z důležitých zkušeností našich absolventů, dostat od nich zpětnou vazbu a utužit to, co dělá univerzitu univerzitou. Tedy společenství nejen učitelů a studentů, ale i dalších pracovníků, bývalých učitelů a bývalých studentů. Jsem proto moc rád, že se tady můžeme takto setkávat,“ řekl Tomáš Opatrný, který zastupoval rektora univerzity.

Po slavnostním aktu čekalo absolventy hromadné fotografování, slavnostní přípitek, oběd i prohlídka fakulty. Zlatá promoce se na přírodovědecké fakultě slaví od roku 2007, tradici založila jako první na Univerzitě Palackého. Diamantová promoce se letos uskutečnila po čtvrté, stříbrná po třinácté.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

UPsolvent Stanislav Popela přiblížil své zkušenosti a vášně

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 21/09/2021 - 12:05

Urgentní medicína, vinařství a slovácký verbuňk. Že jde tyto náročné a zdánlivě nesourodé činnosti spojit a žít jimi, přesvědčil na jubilejní desáté přednášce cyklu UPsolvent špičkový lékař záchranné služby, vystudovaný enolog a folklorní zpěvák a tanečník Stanislav Popela. Jeho vystoupením zároveň odstartoval týdenní univerzitní festival MEET UP.

„Není to o tom, že bychom každý den resuscitovali čtyři pacienty, to vůbec ne. Naopak urgentní medicína je velmi nárazová záležitost a pravidelná tematická cvičení nám pomáhají, abychom byli připraveni kdykoliv v jakýchkoliv podmínkách zareagovat a pacienta zachránit,“ přiblížil zhruba padesátce posluchačů v Kapli Božího Těla absolvent Lékařské fakulty UP svůj obor, v němž mu byli vzorem Petr Hubáček, který stál u zrodu Oddělení urgentního příjmu ve Fakultní nemocnici Olomouc, ale také třeba George Clooney v seriálové Pohotovosti. 

Vzpomněl při tom úspěchy v soutěži posádek zdravotnických záchranných služeb Rallye Rejvíz, kde s týmem uspěli ještě jako studenti, a zmínil i příklady z praxe, například zásah po tornádu, které se na konci letošního června prohnalo jižní Moravou. „Nikdy jsem nezažil nic tak emotivního. V autě jsme si při poslechu vysílačky říkali, do čeho to vůbec jedeme. Na druhou stranu je urgentní medicína i pozitivní obor, mám za sebou i porod na parkovišti,“ dodal.

Přestože vykonává práci fyzicky i psychicky náročnou, s dokončením atestace se vrhnul do studia enologie, oboru o víně, a navázal tak na rodinnou vinařskou tradici. „Samozřejmě se nabízí otázka, proč jsem nešel rovnou na vinařství. Ve třinácti mi práce na příliš vinohradě nevoněla, chtěl jsem dělat něco jiného. Ale říkal jsem si, že to jednou přijde. A přišlo to,“ vysvětlil Stanislav Popela, který je zastáncem toho, že základem dobrého vína je zdravý vinohrad.

Je také úspěšným folkloristou, zpěvákem a tanečníkem slováckého verbuňku zapsaného na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, na svém kontě má i vítězství na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici. „Po celou dobu studia medicíny byl verbuňk takový můj únik od knih,“ přiznal s tím, že je důležité předávat tradice mladším a že i certifikát UNESCO je k tomu velká motivace. Na živou ukázku ale nakonec v prostorách Uměleckého centra UP nedošlo, bez kroje by prý byla jen poloviční. Na přednášku nicméně navázala ochutnávka vína za doprovodu cimbálové muziky.

Přednáška Stanislava Popely byla desátou událostí cyklu UPsolvent, který představuje zajímavé absolventy Univerzity Palackého a jejich kariérní zkušenosti. Zároveň byl tímto setkáním zahájen týdenní festival MEET UP, jehož nabitý program návštěvníky seznámí s univerzitou, pobaví i poučí. Více k programu festivalu najdete tady.   

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Teologická fakulta má nové badatelské vědecké centrum

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 21/09/2021 - 08:00

Cyrilometodějská teologická fakulta UP slavnostně otevřela svou novou budovu v centru Olomouce. Zrekonstruovaný dům s ocelovou věžičkou v Kateřinské ulici slouží dvěma vědeckým centrům fakulty: Institutu sociálního zdraví a Centru pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty. První z nich se zaměřuje na otázky tělesného i duševního zdraví, druhé na filozofické a náboženské texty. Vědci mají k dispozici moderní laboratoř i bohatě zásobenou knihovnu. Přestavba, která začala v květnu 2019, stála 70 milionů. Zázemí pro vědce požehnal v pondělí 20. září arcibiskup Jan Graubner. Spolu s ním si nové prostory prohlédla i řada významných hostů a zaměstnanců UP.

„Rekonstrukce byla časově i finančně náročná, ale výsledek za to stojí. Historická budova prošla důkladnou a efektivní změnou, kterou vedl architekt s citem pro detail, materiály i účel. Čisté plochy, přiznaná cihlová zeď, dřevo, světlo. Všichni svou práci odvedli skvěle! Jako výraz ocenění a respektu k práci vědců z teologické fakulty chápeme i gesto bývalého rektora Jaroslava Millera, jenž nám dal tuto budovu v Kateřinské do užívání, aby se stala důstojným centrem bádání a excelentního výzkumu,“ řekl děkan Peter Tavel.

Srdce domu tvoří malá kaple, ke které vede schodiště točené spirálou z přízemí až k půdní terase. Stoupáte-li vzhůru, seznamujete se postupně s vědci, učiteli a studenty. Přízemí patří laboratořím a exaktní vědě, v dalších patrech najdete učebny, přednáškovou místnost, příjemné zázemí pro workshopy, terapeutické i dětské skupiny. Kanceláří je zde poskrovnu – veškerý život se komunitně odehrává v přilehlých prostorech kolem schodiště. Zde vědci diskutují o svých teoriích a výsledcích výzkumu.

Historie i současnost: dřevo, beton, světlo

Na vše – od studie přes sondy a bourací práce až k vybavení interiérů – dohlížel architekt Lukáš Blažek ze studia Ječmen. Stavba se potýkala se složitostmi malého staveniště, nemožností vjet nákladním autem do dvora, lockdownem a dalšími obtížemi, typickými pro historické budovy. Výsledek je přesto perfektní.

„Tuto zakázku jsem chápal jako výzvu. Místo – historické centrum města – a komplexní rekonstrukce celého domu, to je pro mě vždy hezké zadání. Našim úkolem bylo nakreslit projekt pro stavební povolení, poté jsme pracovali půl roku v týmu šesti lidí a kolektivu specialistů na projektu. Dům je nakreslen jako celek – stavba i interiér tvoří jedno,“ uvedl architekt.

Budova je v nárožní poloze, stojí na půdorysu písmene L. Do nároží je nově osazen vchod, místnosti a věžička s kaplí. Na dvorní fasádě zmizely balkony a přibyl arkýř. Nové schodiště vzniklo v místě původního, ale s opačnou pozicí podest. Díky tomu je patro vždy průchozí. Zásadní pro fungování domu je vznik společného setkávacího prostoru – kopíruje schodiště, doplňují jej kuchyňky, čítárna, zázemí pro odpočinek. Pod střechou je vědcům a jejich hostům k dispozici prostorná terasa se zelení. Unikátní je špička věže – vznikla v zámečnické dílně na jižní Moravě, měří přes pět metrů a na střechu ji osadil jeřáb. „Rehabilitací nárožní věže jsme vyslali jasný signál – respektujeme budovy konce 19. století. Zároveň si ceníme toho, že v historickém centru – ve druhé největší městské památkové rezervaci – je možné osadit soudobě tvarovanou část stavby. Z původního krásného interiéru nezbylo nic, zůstala jen kostra. Budova je tedy v podstatě obyčejná, ale obyčejná v nejlepším slova smyslu: nový interiér z kvalitních materiálů ctí budovu, ta získala novou funkci, ale útulnost jí zůstala,“ dodal Blažek.

Institut sociálního zdraví

Institut založili prof. Peter Tavel a prof. Andrea Madarasová Gecková v roce 2011. Jeho posláním je vědecký výzkum a vzdělávání s důrazem na sociální a spirituální determinanty zdraví. Výsledky výzkumů ovlivňují rozhodovací procesy státních i neziskových organizací a zlepšují pracovní podmínky zaměstnanců ve zdravotnictví, sociální péči či psychoterapii. Jako jediná organizace v České republice je členem organizace DIPEx International. Vědci využívají metodiku kvalitativního výzkumu DIPEx, kterou vyvinuli odborníci z Oxfordské univerzity, aby mohli lépe zachytit zkušenosti pacientů. Tato metoda je založena na hloubkových kvalitativních rozhovorech.

Institut také vzdělává: bakalářům nabízí navazující magisterský program aplikovaná psychoterapie a inovace v sociální práci, který poskytuje vhled do tří oblastí: sociální práce, psychologie a zdravotnictví. Garantuje také doktorský studijní program sociální a spirituální determinanty zdraví, od roku 2021 jej nabízí i zahraničním studentům.

Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty

Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty studuje důležitá díla evropské křesťanské kultury a zpřístupňuje je české veřejnosti. Vzniklo jako interdisciplinární tým teologů, filologů, filozofů a historiků v roce 2000. Jeho pracovníci připravili desítky monografií a několik set odborných studií. Jeho součástí je specializovaná knihovna s téměř 3000 svazky. Vědci se zaměřují na tři tematické okruhy: alexandrijskou školu, monastickou teologii a hebrejskou a řeckou tradici proto-Izajáše. Centrum nově přijímá doktorandy v rámci studijního programu křesťanské myšlení.

Historie budovy – od vykřičeného domu k teologickému pracovišti

Místo, kde budova stojí, je spojeno s dějinami Olomouce od samotného počátku. Při budování pevnostního opevnění byla postavena brána nedaleko kostela sv. Kateřiny, zvaná Nová nebo také Kateřinská brána. Když ve 2. pol. 19. stol. vývoj vojenské strategie i technologií boje učinil pevnosti 18. století zbytečnými, byla v roce 1878 zbourána i Kateřinská brána a od roku 1888, kdy Olomouc přestala být státní pevností, začaly být bourány hradby ve svém celku. Mohlo tak dojít k velkému rozšíření města, pro nějž si městská rada nechala od známého urbanisty Camilla Sitteho vypracovat v r. 1894 regulační plán.
Brána k zemi, místo pro novou stavbu
Do tohoto velkého olomouckého příběhu vstupuje i stavba v Kateřinské ulici č. 14. Po zbourání brány v roce 1878 zůstal prostor dlouho volný, a tak posledním domem Kateřinské ulice byl ještě dlouho hostinec Zum letzten Pfennig – U Posledního halíře. Až v březnu 1898 povolila městská rada zbourat starou hospodu a stavět nové domy. Projekt na novostavbu bloku tří domů (dnešní čp. 652–654, tedy Kateřinská 15 a 17 a Aksamitova 2) vypracovala v březnu 1898 vídeňská architektonická kancelář Jacoba Gartnera.
Autor Pöttingea, synagogy a vil
Jacob Gartner (1862–1921) pocházel z přerovské židovské rodiny a po studiích na Vyšší průmyslové škole v Brně absolvoval v roce 1888 vídeňskou Akademii výtvarných umění. Můžeme jej prohlásit za jednoho z tvůrců nové podoby města Olomouce: v letech 1890–1901 se ve spolupráci s podnikatelem Moritzem Fischerem a stavitelem Karlem Starým st. podílel na stavbě cca 50 olomouckých budov, mezi nimiž je např. budova Pöttingea, pravá strana Komenského třídy, vilové domy poblíž Terezské brány v tzv. Úřední čtvrti a dnes již neexistující synagoga s domem rabína v maursko-byzantském stylu.
„Náš“ dům v Kateřinské byl od začátku zamýšlen jako hotel. Podle Gartnerových plánů jej postavil Karel Starý st., kolaudován byl 31. března. 1899. Na průčelí domu, vybaveného nárožní věžičkou, uplatnil Gartner pro něj typickou směs neorománského a neogotického tvarosloví, kterou dnes můžeme sledovat pouze na fotografiích.



Hotel Moravia: ubytování i prostitutky
Hotel Moravia nabízel cca 10 pokojů, v přízemí se nacházel výčep a restaurace. Je známo, že v hotelu se provozovalo nejstarší řemeslo světa. Centrem jejich živnostenské činnosti byla Uhelná ulice a tři městskou radou určené hotely: hotel Lauer na Horním nám. 24, hotel Tatra v Hauenschildově paláci na Dolním náměstí a hotel Moravia v Kateřinské. V r. 1939 byl hotel Moravia přejmenován na hotel Zum weissen Rössel – U Bílého koníčka, fungoval tak až do konce války. V r. 1940 došlo k opravě fasády domu, během níž byla odstraněna na náklady olomouckého magistrátu nárožní věžička a fasáda možná byla výrazně zjednodušena.
Po válce: koleje pro dívky, zázemí pro filozofy
Po skončení války byl hotel německým majitelům zkonfiskován. V r. 1946 vznikla v Olomouci Univerzita Palackého, která pro své studenty potřebovala ubytovací zařízení, koleje. Budova byla předána univerzitě roku 1947, opravena a v roce 1951 zprovozněna jako dívčí koleje Univerzity Palackého. Koleje byly posléze pojmenovány po Marii Kudeříkové (1921–1943), mladé kultivované dívce popravené za účast v protinacistickém odboji, z níž tehdejší režim vytvořil jednu ze svých ikonických mučednických postav. V roce 1970 byla na budově kolejí umístěna její busta, dílo olomouckého sochaře Vojtěcha Hořínka (1906–1988) z r. 1964. Budova sloužila jako koleje až do doby nedávné, na krátkou dobu ve značně zchátralé budově našla dočasné útočiště část pracovišť filozofické fakulty a v roce 2016 byla rozhodnutím rektora UP přidělena CMTF UP.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Knižní veletrh LITR nabídne autorská čtení, krásné knihy a tvůrčí dílny

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 20/09/2021 - 13:12

Od pátku do neděle se v Olomouci uskuteční sedmý ročník knižního veletrhu LITR. V prostorách Uměleckého centra UP bude k vidění to nejzajímavější ze světa nezávislé knižní tvorby. Návštěvníci mohou mezi více než čtyřiceti nakladateli a tvůrci najít nejen krásné knihy, ale také umělecké tisky nebo hravé papírové výrobky. Po celý víkend čekají na návštěvníky autorská čtení, projekce, výstavy, koncerty nebo tvůrčí dílny pro děti i dospělé.

Knihám ve všech možných podobách bude patřit přízemí a první patro někdejšího jezuitského konviktu, a to v sobotu od 11 do 19 hodin, v neděli pak od 11 do 17 hodin. LITR letos poprvé otevře dveře také kreativním ateliérům a studiím po celém městě.

„Sedmý LITR se ponese ve znamení trpaslíků a zahradnické kultury a samozřejmě v obklopení knih. Program, který je otevřený všem generacím, pojímáme hravě. Pohádkové téma ročníku vyvrcholí nedělní projekcí legendární Disneyho pohádky Sněhurka a sedm trpaslíků z roku 1937 s českým dabingem,“ charakterizuje letošní LITR jeho ředitelka Nela Klajbanová. 

Páteční program zahájí v 16 hodin v Kapli Božího Těla autorské čtení Vojtěcha Matochy z dobrodružné knihy Prašina. Jan Pfeiffer poté vezme návštěvníky na performativní procházku do Galerie XY, kde bude zahájena jeho výstava Trinity. „Výstavní program se letos soustředí na různé možnosti komunikace s diváky, umělci i architekturou Olomouce. Jan Pfeiffer provede návštěvníky historickým centrem města, jehož sakrální pamětihodnosti bude zaznamenávat na velké sklo z korby nákladního auta, Galerie PAF se zase změní v poštovní úřad zprostředkovávající korespondenční kontakt mezi umělci z celého světa a zájemci o jejich díla,“ popisuje kurátor Alexandr Jančík některé z výstav LITRu.

Víkendový program je kromě veletrhu rozprostřen po celém městě. Pro děti je připravena řada workshopů a autorských čtení, například workshop ilustrace ke knize Klub divných dětí s Nikolou Logosovou, kresby portrétu s výtvarnicí Magdalénou Hejzlarovou nebo autorské čtení plné strašidelných příběhů s Janem Nejedlým. Dále mohou řádit na parkánu konviktu v divadelní herně pro malé zahradníky s názvem Zahrátky, usadit se ve stanu na projekci animovaných filmů o trpaslících a lesních skřítcích nebo se podívat, jak velkou káču roztočí divadelní skupina Tabula Rasa. Dospělí mohou zajít na autorské čtení Petra Borkovce, workshop okamžitého tisku s principy litografie nebo se vypravit na komentovanou prohlídku po výstavách. V sobotu odpoledne mimořádně otevře své dveře řada studií, ateliérů a dílen. V několika z nich na návštěvníky bude čekat také workshop či možnost odnést si z místa malou pozornost. Sobotní večer bude patřit prezentaci Napeča Koláča, hanácké variaci na světoznámý formát PechaKucha, kde svou tvorbu představí nakladatelé, výtvarníci a spisovatelé.

LITR prezentuje to nejlepší z nejkrásnějších českých knih, které u nás v poslední době vznikly. V průběhu veletrhu si budou moci návštěvníci prohlédnout vítězné knihy ze soutěže Nejkrásnější české knihy a Zlatá stuha za rok 2020 nebo animované trailery na nominované knihy Magnesia Litera. Vstupné na veletrh je 60 Kč, děti mají vstup zdarma. Vstupenka se platí na místě v hotovosti a platí na celý víkend a celý program kromě vybraných workshopů, na které je potřeba se registrovat předem. Více o veletrhu najdete zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Studenti lékařské fakulty mají nového zástupce

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 20/09/2021 - 08:00

S problémy spojenými se studiem a případně i dalšími se posluchači Lékařské fakulty UP mohou nově obracet na Vojtěcha Látala, kterého děkan Josef Zadražil jmenoval historicky druhým fakultním zástupem pro studenty. Ve funkci nahradil Filipa Blažka, který již úspěšně završil své studium a který byl studentům ku pomoci od roku 2019.

Vojtěch Látal aktuálně studuje v šestém ročníku Všeobecného lékařství a je místopředsedou Akademického senátu LF UP. „Pro funkci studentského zástupce jsem ho oslovil, protože jako místopředseda senátu požívá mezi studenty jistou vážnost, zná dobře prostředí fakulty a dokáže řešit věci s klidnou hlavou. Jmenován je do 31. srpna 2022,“ uvedl děkan Josef Zadražil, který institut studentského zástupce zřídil jako další možnost pro řešení problémů, na které posluchači fakulty během svého studia narazí.

„Velmi si vážím faktu, že ve mně pan děkan vložil důvěru. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem váhal, zda nabídku přijmu. Je to velká odpovědnost,“ reagoval na své jmenování Vojtěch Látal. „Budu se snažit řešit veškeré podněty, které se ke mně dostanou a se kterými budu moci danému studentovi pomoci. Předpokládám, že většina podnětů se bude týkat studijních záležitostí,“ dodal. Studenti mohou své žádosti, stížnosti či další podněty psát na e-mail studentskyzastupce@upol.cz.

Funkci Vojtěch Látal přebírá po Filipu Blažkovi, který ji zastával v uplynulých dvou letech. Za svým působením se absolvent ohlédl při prezentaci již na červnovém zasedání Akademického senátu LF UP. „Za ty dva roky se mi sešlo celkem 132 požadavků, z toho bylo 103 unikátních problémů, tedy stávalo se, že se ve stejném čase ozvalo se stejným problémem více studentů. Více než polovina podnětů se týkala studijních a souvisejících záležitostí, dostal jsem ale i podněty provozního nebo osobního rázu. Řada dotazů souvisela se situací, kterou přinesla pandemie covidu – co bude, jestli vůbec dokončíme studium a podobně. Co se týče zpětné vazby, studenti, kteří se na mě obrátili, vyzdvihovali zejména zachování anonymity a že jsem fungoval jako nestranná komunikační spojka,“ přiblížil mimo jiné Filip Blažek. 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Univerzita zahájí semestr týden trvajícím festivalem

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 18/09/2021 - 08:00

Prezentace desítek studentských organizací a pracovišť Univerzity Palackého, koncerty kapel Sto zvířat nebo Prago Union, ale i divadelní představení, filmové projekce a světelné show – to vše nabídne od pondělí 20. září festival MEET UP. Během pěti dní se mohou návštěvníci těšit na hudební stage na nádvoří Zbrojnice, divadelní stan na Konviktu nebo doprovodný program v areálu Letního kina, ve Wurmově ulici nebo v olomouckých klubech. Symbolicky jej v pátek zakončí tradiční svátek vědy Noc vědců a Street Art Festival před bývalým U-klubem, kde budou celý týden vznikat velkoplošné malby na univerzitních kolejích.

„Po dvou zrušených majálesech a loňském MEET UPu jsme se rozhodli letošní zahájení akademického roku pojmout trošku velkoryseji. Kontaktní výuka se totiž do Olomouce vrací po roce a půl, a tak nevítáme jen šest tisíc nových prváků, ale vlastně i druháky a třeťáky, kteří Olomouc jako univerzitní město neměli šanci zažít,“ říká koordinátor akce Ondřej Martínek z oddělení komunikace UP.

Nejen studenti, ale i veřejnost se může těšit na koncerty kapel Sto zvířat, Noisy Pots, Prago Union, Malalata djs nebo zpěváků Jakuba Ondry a 7krát3. Olomouckou scénu zastoupí Dirty Old Dogs, soubor Hejčíňan nebo Joys from Lost. Divadlo Nabalkoně nabídne divákům svou autorskou hru Xgona a projekcemi oceňovaných dokumentů program oživí i Academia Film Olomouc. To vše během hlavních festivalových dní ve středu a čtvrtek v areálu Zbrojnice a Uměleckého centra UP. Bohatý program doplní workshopy slackline, žonglování, šermu nebo graffiti a prezentace desítek studentských a neziskových organizací na Biskupském náměstí během středečního odpoledne.

Festival rozzáří zeměkoule, Mars i medúzy

Bohatý program doplní i netradiční světelné instalace – ve středu a ve čtvrtek večer bude na Biskupském náměstí k vidění téměř šest metrů široká zeměkoule, která se pak v pátek přesune k vědeckému ústavu CATRIN během Noci vědců. UV instalace od umělecké skupiny Chaoscompany oživí nádvoří Zbrojnice i areál Korunní pevnůstky. „Tamtéž bude premiérově k vidění i šestimetrový model Marsu neboli Marsmeloun během páteční Noci vědců. A konečně, čtvrteční program na nádvoří univerzitní knihovny zakončí pražský V.O.S.A. Theatre se svou performance Návštěvníci, která zahrnuje osmimetrové objekty plující vzduchem za doprovodu zvuků oceánů a velrybích zpěvů,“ láká Martínek. Medúzy, ryby nebo potápěč přitom obsahují několik kilometrů optických vláken a tisíce LED diod.

Blešák, přednášky i rukodělné dílny

Už v pondělí zve univerzita i na přednášku záchranáře a absolventa UP Stanislava Popely o urgentní medicíně z cyklu UPsolvent a o den později nabídne přednášku na téma Jak se stát evropským dobrovolníkem. Středeční program doplní oblíbený swap oblečení a dalších věcí, který společně připravuje Udržitelná univerzita a Charita Olomouc na Biskupském náměstí. Součástí doprovodného programu akce jsou i úterní Dožínky duševní pohody na Wurmově ulici nebo středeční Noc literatury v Konviktu. Stejně tak Vintage market a koncerty v areálu Letního kina, na Olodvorku nebo v novém baru Zahrada. Není-li uvedeno jinak, je veškerý program přístupný zdarma.

Pro více informací a detailní program navštivte meetup.upol.cz.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Soutěž o Cenu Wernera von Siemense pro studenty, pedagogy a vědce je vyhlášena

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 17/09/2021 - 15:00

O Cenu Wernera Siemense mohou i letos usilovat studenti, pedagogové a vědci technických, přírodovědeckých a medicínských oborů. Byl vyhlášen již 24. ročník soutěže a přihlášky lze zasílat do 30. listopadu 2021. Nominovat případné laureáty může i veřejnost.  

„Poznání a vzdělání je základem každého pokroku. Studentům, mladým vědcům a jejich pedagogům chceme ukázat, za jak důležitou jejich roli ve společnosti považujeme,“ uvedl k zahájení soutěže generální ředitel skupiny Siemens v České republice Eduard Palíšek.

Soutěž je vyhlášena v několika kategoriích – nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší pedagogický pracovník, nejlepší diplomová práce či nejlepší dizertační práce, ocenění za překonání překážek při studiu, zvláštní cena za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a vyhlášena bude i nejlepší absolventská práce (diplomová/dizertační) zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 a nejlepší absolventská práce (diplomová/dizertační) zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou. Podrobné informace jsou zde.

Cenu Wernera von Siemense pořádá český Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení prací. Záštitu nad udílením cen poskytuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v Česku. V předchozích třiadvaceti ročnících soutěže bylo oceněno 410 studentů, pedagogů a vědců, na odměnách bylo vyplaceno přes 13,4 milionu korun. Letošní ročník v osmi kategoriích rozdělí 900 000 korun, v kategorii nejlepší diplomová a dizertační práce spolu se studenty ocenění získají i vedoucí prací.

V minulém ročníku soutěže nejvíce ocenění získali zástupci Akademie věd ČR (7), následovaní Univerzitou Karlovou v Praze (6). Bez ocenění v minulosti nezůstala ani Univerzita Palackého. V roce 2020 získal Ivo Straka z katedry optiky přírodovědecké fakulty Cenu za nejlepší dizertaci. Ocenění převzal spolu se svým školitelem profesorem Jaromírem Fiuráškem. O dva roky dříve získala Cenu za nejlepší dizertační práci a zvláštní ocenění za nejlepší ženskou dizertační práci Kateřina Holá z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů a vedoucí práce Radek Zbořil. Cenu za nejlepší dizertační práci převzal v roce 2012 také odborný asistent Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd Karel Lemr spolu se školitelem Janem Soubustou.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Cyklem přednášek Jednoty filozofické provedou ženské badatelky

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 17/09/2021 - 11:00

O dezinformacích v medicíně, feministické filozofii nebo například o víře v nadpřirozeno se bude v zimním semestru mluvit na Filozofické fakultě UP. Pokračování zavedeného cyklu přednášek Jednoty filozofické zahájí na katedře filozofie už 22. září vystoupení Ludmily Hamplové ze Zdravotnického deníku, další zajímavá témata pak budou otvírána každou středu až do poloviny prosince.

Během semestru se představí dvanáct žen. Zájemci se na přednáškách mohou těšit například na Evu Kundtovou Klocovou z Masarykovy univerzity, která promluví o víře v nadpřirozeno napříč historií a kulturami, nebo na Marianu Szapuovou z Univerzity Komenského v Bratislavě, která se zabývá tématem feministické filozofie, vystoupí ale i „domácí“ Veronika Krátka Špalková z FF UP nebo Barbora Kundračíková z Muzea umění Olomouc.

„Je to trochu souhra náhod a trochu záměr. Průběžně si vedu seznam hostů, které bych rád pozval. Když jsem začal letos posílat pozvánky, napadlo mě, že v něm mám dostatečné množství žen, abych jimi naplnil celý semestr. Pokusil jsem se tedy koncipovat program tak, aby v něm ženy převládaly. Akademická filozofie patří mezi obory s největším zastoupením mužů, na většině tuzemských kateder filozofie i na Filosofickém ústavu Akademie věd ČR muži stále převažují – a to někdy dost dramaticky. Měl jsem proto radost, že můžeme tento nepoměr alespoň trochu napravit,“ uvedl k výběru hostů organizátor cyklu Filip Tvrdý z katedry filozofie s tím, že se snaží o co největší pestrost témat. „První tři přednášky se týkají pandemické situace, která je spojena mimo jiné s rozmachem dezinformací a genderovou diskriminací,“ doplnil.

Cyklus přednášek je určený nejen studentům všech fakult Univerzity Palackého jako „inspirativní předmět kategorie C“, ale je otevřený i zájemcům z řad širší veřejnosti. Přednášky budou probíhat každou středu od 13:15 do 14:45 v budově FF UP Křížkovského 10. „Předchozí dva semestry jsme museli realizovat online, ale doufám, že v zimním semestru budou mít přednášky prezenční podobu. Pokud to nepůjde, přesuneme se opět na platformu Zoom,“ dodal Filip Tvrdý.

Jednota filozofická byla založena v roce 1881 v Praze jako „spolek pro pěstování filozofie“. Hlavní formou činnosti je od počátku organizování přednášek, případně přednáškových cyklů, na nichž vystupují nejen filozofové, ale s cílem o interdisciplinární přesah i vědci zajímající se o filozofické aspekty své disciplíny, jako například historici, matematici, antropologové, lingvisté a další. Olomoucká pobočka Jednoty filozofické byla na katedře filozofie FF UP ustavena v roce 1992. Jen za posledních deset let, kdy přednášky organizuje Filip Tvrdý, se studentům a dalším posluchačům představilo na přednáškách přes 200 hostů. Další informace jsou k dispozici na webu Jednoty filozofické

Přednášky Jednoty filozofické na FF UP v zimním semestru 2021/2022

22. 9. Ludmila Hamplová (Zdravotnický deník, Praha)
Co nás pandemie naučila o (dez)informacích v medicíně?

29. 9. Mgr. Veronika Krátka Špalková (Filozofická fakulta UP, Olomouc)
Propaganda minulosti a dezinformace současnosti

6. 10. Mgr. et Mgr. Vanda Maufras Černohorská, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR, Praha)
Pod tíhou pandemie: Jak se zkoumají dopady covid-19 na genderové nerovnosti?

13. 10. doc. PhDr. Dagmar Pichová, Ph.D. (Filozofická fakulta MU, Brno):
Ženy v dějinách české filozofie: úvod

20. 10. Ing. Mgr. Zdeňka Jastrzembská, Ph.D. (Filozofická fakulta MU, Brno):
Ženy v dějinách české filozofie: kouzlo romantické naturfilozofie

27. 10. Mgr. Kateřina Lochmanová (Filozofická fakulta OU, Ostrava):
Inercialita: slepá ulička Leibnizovy korespondence s Clarkem

3. 11. doc. PhDr. Mariana Szapuová, Ph.D. (Filozofická fakulta UK, Bratislava)
Filozofia a feminizmus, alebo ako môže byť filozofia feministická

10. 11. Mgr. et Mgr. Eva Kundtová Klocová, Ph.D. (Filozofická fakulta MU, Brno)
Bohové, magie a spolupráce

24. 11. Mgr. Kateřina Šolcová, Ph.D. & Mgr. Zdeněk Žalud Ph.D. (Filosofický ústav AV ČR, Praha)
Korespondence českého polyhistora doby pobělohorské, Jana Marka Marciho z Kronlandu (1595–1667)

1. 12. doc. Mgr. Michaela Fišerová, Ph.D. (Metropolitní univerzita Praha)
Co znamená pohladit zvíře?

8. 12. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (Filozofická fakulta UK, Praha)
Hegelova fenomenologie světa

15. 12. Mgr. Barbora Kundračíková, Ph.D. (Muzeum umění Olomouc)
Jak může filozofie obohatit nebo zkomplikovat vztah k současnému umění?

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Jak se stát evropským dobrovolníkem

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 17/09/2021 - 08:00

O tom, proč a jak se stát evropským dobrovolníkem, bude řeč v úterý 21. září na besedě v Coffee Library ve Zbrojnici. Příchozí se potkají s dobrovolnicemi, které výjezd absolvovaly a podělí se o své zkušenosti. Začátek je v 17 hodin.

Akci „Staň se evropským dobrovolníkem!“ připravilo pro studenty Dobrovolnické centrum UP spolu s Domem zahraniční spolupráce. O svých zkušenostech a zážitcích s dobrovolničením v cizině budou mluvit Barbora Otáhalová a Markéta Čapková. Představí i program Evropské unie Evropský sbor solidarity, který umožňuje mladým lidem do 30 let získat zkušenosti v zemích Evropy i mimo ni prostřednictvím dobrovolnického výjezdu.

Barbora Otáhalová pochází z Přerova. Po maturitě se rozhodla vyjet do Litvy jako dobrovolnice Evropského sboru solidarity, kde se věnovala výuce angličtiny na základní škole. Ještě před její dobrovolnou službou v Litvě absolvovala dva projekty Workaway – jeden v Norsku a druhý ve Španělsku. Nyní studuje prvním rokem předškolní pedagogiku na univerzitě ve Zlíně. Kromě toho pracuje jako učitelka ve školce a také jako lektorka angličtiny v jazykové škole. Ráda cestuje, hraje na různé hudební nástroje a čte knihy. Jako ambasadorka by ráda pomohla ostatním mladým lidem, aby se nebáli vyjet do světa a poznávali tak nejen své okolí, ale také sami sebe.

Markéta Čapková je původem z Šumavy, studuje projektový management, miluje přírodu, cestování a sport. Do většiny věcí se podle svých slov vrhá po hlavě a bez váhání se zapojila také minulý rok do dobrovolnictví v Gruzii, které spojila se školní stáží. Gruzii si vybrala, protože chtěla poznat něco zcela nového a krok do neznáma brala jako velkou výzvu. Kromě spousty zážitků Markétě Kavkaz v mnohém otevřel oči a našla zde také neuvěřitelně silná přátelství. I když její dobrovolnická služba neproběhla kvůli koronavirové krizi tak, jak si představovala, nic by za tuto zkušenost nevyměnila a ráda by teď svoje zážitky sdílela s ostatními jako ambasadorka Evropského sboru solidarity.

Beseda se uskuteční 21. září od 17 hodin v Coffe Library. Více o programu najdete zde.

Dobrovolnictví bude na programu i ve středu, kdy budou uděleny Ceny rektora UP za dobrovolnickou činnost. Letos komise z 32 nominací vybrala studenty a zaměstnance, kteří budou za svou záslužnou činnost oceněni. Předávání cen proběhne od 18 hodin na hlavním pódiu na nádvoří Zbrojnice a je jedním ze stěžejních bodů programu akce Meet UP, která je určena především našim novým studentům. Od pondělí až do pátku je čeká program plný koncertů, divadel, workshopů, projekcí, přednášek i výstav a také informací o univerzitě a Olomouci.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky