Novinky z PřF a UP

Nejen o cestě k lidským právům promluví v cyklu UPsolvent Veronika Ježková

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 10/03/2022 - 08:00

Absolventkou olomoucké právnické fakulty, advokátkou, asistentkou soudce, právničkou pro oběti domácího a sexuálního násilí, ředitelkou Pro bono aliance, laureátkou Ceny Alice Garrigue Masarykové. Tím vším je Veronika Ježková, která bude 16. března v pořadí jedenáctým hostem přednáškového cyklu UPsolvent, jenž představuje významné a zajímavé absolventy Univerzity Palackého.

Nabídka zapojit se do absolventského cyklu ji potěšila. „A zároveň mě překvapila. Je tolik našich absolventů, kteří by tu měli stát místo mě. Cítím i velkou odpovědnost,“ řekla Veronika Ježková. Svoji připravovanou přednášku nazvala Někdy je snazší napsat smlouvu – od obchodních dokumentů k obětem sexuálního násilí. „Hovořit chci hlavně o tom, jaké emoce vás mohou při práci překvapit, jak je důležité umět si říct o pomoc, a v neposlední řadě o své osobní profesní cestě, která mě dovedla až k lidským právům,“ naznačila Veronika Ježková s tím, že je přesvědčena, že její příspěvek bude přínosný i pro neprávníky.

Přednáška se uskuteční ve středu 16. března v Kapli Božího Těla, začíná v 17 hodin. Zájemci o rezervaci místa se mohou obracet na e-mail konferencniservis@upol.cz.

Současně univerzita připravuje livestream, který bude možné sledovat na tomto odkaze: https://youtu.be/bfNDpGSzIeQ. Komu termín přednášky nevyhovuje, nemusí zoufat. Její záznam bude později zveřejněn na Portálu absolventů.

Cyklus UPsolvent představuje zajímavé absolventy Univerzity Palackého již od roku 2014, prvním hostem byl novinář a moderátor České televize Jakub Železný. Na svou alma mater se vrátil například i diplomat Martin Povejšil nebo fotograf, dokumentarista a humanitární pracovník Jiří Pasz. Zatím poslední host Stanislav Popela mluvil o své lékařské praxi, o vinařství a folkloru. Více k cyklu UPsolvent najdete zde.

Veronika Ježková

Původní profesí advokátka, dnes asistentka soudce odvolacího senátu.
Odborný garant právního oddělení organizace proFem, o.p.s., aktivně pomáhající obětem domácího a sexuálního násilí a projektu AdvoCats for Women.
Ředitelka Pro bono aliance zasazující se o společensky odpovědný výkon právních profesí.
Držitelka Ceny Alice Garrigue Masarykové za rok 2020.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Akademický senát má nového studentského místopředsedu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 09/03/2022 - 14:02

Michal Nguyen z Filozofické fakulty UP se stal novým místopředsedou Akademického senátu UP z řad studentů. Senátoři jej na svém jednání zvolili poté, kdy na funkci rezignoval Marek Stratilík z Právnické fakulty UP.

Marek Stratilík ve svém komentáři k rezignaci uvedl, že mu nastávající studijní povinnosti neumožňují věnovat potřebný čas přípravě jednání AS UP, proto se rozhodl své místo přenechat tomu, kdo uvedenému postu bude dávat, co si zaslouží. AS UP se pak souhlasně vyjádřil k jedinému navrženému kandidátovi a zvolil studentským místopředsedou tohoto grémia Michala Nguyena z FF UP.

„Velmi si vážím vaší důvěry. Marek Stratilík vedl studentskou kurii našeho senátu v poměrně turbulentních dobách, kdy z pandemie covidu-19, která zdaleka neskončila, přecházíme k otázkám, které se týkají válečného konfliktu. Během té doby se řešila i celá řada dalších důležitých věcí. Troufám si říci, že studentská kurie pracovala doposud velmi dobře, a snad takto budeme pracovat i v následujícím období,“ řekl Michal Nguyen, nový studentský místopředseda AS UP. Ve své řeči poděkoval svému předchůdci za odvedenou činnost. „Politiku UP sleduji poměrně dlouhou dobu a s veškerou úctou k celé řadě senátorek a senátorů vnímám, že Markovy výkony a celá jeho práce představují velmi vysoce postavenou laťku pro všechny, kteří přijdou po něm,“ doplnil Michal Nguyen.

Podobně práci Marka Stratilíka vnímá i AS UP, který v této souvislosti přijal usnesení: AS UP vysoce oceňuje nasazení Marka Stratilíka, který stál v čele studentské kurie AS UP v nelehkých dobách. Přesto však pro Univerzitu Palackého i její nejen akademickou obec vykonal nespočet záslužných věcí a přičinil se o dobré jméno UP.

Během nedávného jednání AS UP schválil návrh metodiky dělení příspěvku a dotací MŠMT na UP na rok 2022 ve znění pozměňovacího návrhu, byl tedy učiněn první krok k přípravě univerzitního rozpočtu na letošní rok.

S ohledem na objektivní nárůst provozních nákladů od roku 2020 a očekávaný nárůst nákladů v roce 2023 schválil i návrh úpravy výše kolejného na UP počínaje akademickým rokem 2022/2023. AS UP dále souhlasil s nově navrženými členy Vědecké rady UP – stali se jimi nový děkan PdF UP docent Vojtech Regec z Ústavu speciálněpedagogických studií a profesor Petr Jančar z katedry informatiky PřF UP. Novou externí členkou tohoto grémia se pak stala profesorka Darja Jarošová, vedoucí Ústavu ošetřovatelství a porodní asistence LF OU.

Nového člena má po jednání AS UP i Rada pro vnitřní hodnocení UP. Akademický senát UP schválil, aby se jejím členem stal docent Jaroslav Vala z katedry českého jazyka a literatury PdF UP. Vystřídá docentku Radku Dofkovou z katedry matematiky PdF UP, která se nově stala proděkankou této fakulty.  

Senátoři se při svém jednání vyjádřili i k aktuální situaci na Ukrajině. AS UP ocenil aktivity a kroky UP a jejích součástí na podporu studentů a akademiků zasažených válečným stavem na Ukrajině a jednomyslně odsoudil útok Ruska na Ukrajinu. Psali jsme ZDE. Více z AS UP ZDE.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Pošlete příspěvek do literární soutěže. Uzávěrka je už 15. března

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 09/03/2022 - 12:00

Už jen do 15. března se dá zapojit do literární soutěže pro studentky a studenty Univerzity Palackého, kterou vyhlásil rektor Martin Procházka. Účastnit se je možné v kategoriích poezie nebo povídka, případně v obou zároveň.

Zapojit se mohou studenti všech fakult UP s texty v češtině nebo slovenštině. Autoři oceněných prací získají finanční odměnu. Všechny potřebné informace o soutěži najdete ZDE.

„Každý ročník soutěže dokazuje, že je na olomoucké univerzitě řada literárních talentů. Neváhejte se o své texty podělit. Ty oceněné pak se svolením zveřejníme, ať jsou inspirací pro ostatní,“ uvedl k literární soutěži Tomáš Krejčiřík z oddělení komunikace.

O výsledcích literární soutěže rozhodne odborná porota, ve které zasednou básník, překladatel a dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Radek Malý, spisovatel, scenárista a spoludržitel Českého lva Michal Sýkora a literární expertka Jana Vrajová. Výsledky soutěže budou vyhlášeny v květnu.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Festival Bonjour Olomouc chce oslovit co nejširší veřejnost

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 09/03/2022 - 08:00

Frankofilové a příznivci francouzštiny či francouzského kulturního bohatství budou po roční odmlce způsobené nepříznivou epidemickou situací opět moci nasát něco z francouzské atmosféry přímo v Olomouci. Ve dnech 14.–30. března se ve městě uskuteční třetí ročník festivalu Bonjour Olomouc. Bohatou programovou nabídkou chce oslovit co nejširší veřejnost.

Cílem přehlídky, kterou pořádá Francouzské centrum Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a katedra romanistiky Filozofické fakulty UP ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a dalšími partnery pod záštitou Martina Procházky, rektora Univerzity Palackého, je podpora francouzského jazyka a kultury.

Festival zahájí v pondělí 14. března koncert Jarmily Bekové a olomoucké kapely Blank. Tematickou atmosféru navodí hudební směsicí současného francouzského popu a klasického šansonu v jazzovém podání. „Jarmila Beková má za sebou velké autorské hudební projekty, poslední z nich, Labyrint, věnovala výročí J. A. Komenského. Jsem nesmírně potěšen, že na zahájení festivalu zazpívá právě ona. Velmi si vážím její pedagogické práce i její tvorby,“ řekl za organizátory přehlídky Jan Zatloukal, vedoucí Francouzského centra UP a zároveň člen katedry romanistiky filozofické fakulty.

Je přesvědčen, že francouzská kultura má současnému světu stále co nabídnout. „Naší letošní snahou bylo vytvořit program, v němž si každý najde něco zajímavého. Právě v tom, že chceme oslovit všechny věkové a zájmové skupiny publika, vidím určitou jedinečnost či exkluzivitu festivalu. Poprvé se například zaměříme i na předškolní děti, kterým je věnováno hned několik akcí. Zmínil bych například Francouzský zvířecí karneval, během něhož se děti v MŠ Žižkovo náměstí budou moci seznámit s francouzským jazykem a hudbou prostřednictvím dvojjazyčného čtení pohádky Maria Ramose. To pro ně připraví žáci prvního ročníku česko-francouzské sekce Slovanského gymnázia Olomouc,“ uvedl Jan Zatloukal. Ve výčtu chystaných festivalových událostí vzpomněl i tradiční speak-dating, v němž bude nově zřízen dětský kreativní koutek. „Rodiče tak budou moci v klidu konverzovat s rodilými mluvčími, zatímco se jejich děti prostřednictvím her a tvoření seznámí s francouzštinou a francouzskou kulturou,“ dodal.

V programu festivalu si najdou své i filologové nebo obecněji kulturně zaměřené publikum. Mohli by třeba ocenit literární či historické přednášky a besedy akcentující česko-(olomoucko)-francouzské kulturní vazby. Například v literárně-hudebním večeru s názvem Jsem politováníhodný korespondent se posluchač dozví více o přátelství spisovatelů Jana Čepa a Henriho Pourrata, v inscenaci Zkáza totálního myšlení, inspirované tvorbou Marguerity Durasové, se před divákem rozpoutá kritická potřeba absolutizovat a zevšeobecňovat pozitivní i negativní fenomény ženského obrazu ve společnosti. Inspiračním materiálem pro tuto inscenaci byly pro herce Divadla na cucky rozhovory s Marguerite Durasovou, zaznamenané v díle Hmatatelný život. „Kvalitně vybraná jsou také filmová představení, z nichž velmi aktuálně promlouvá film Olga, pojednávající o nedávném dění na Ukrajině,“ dodal Jan Zatloukal.

Širokou veřejnost jistě potěší, že festival nezapomene také na milovníky dobrého jídla a vína. V Green Baru bude připraveno tematické menu Oběd s vůní Francie a vinárna Na břehu Rhôny pozve na řízenou degustaci, při které nebude chybět ani věhlasné Chậteauneuf-du-Pape. Pěkný rodinný program pro nedělní odpoledne nabídne i komentovaná procházka Olomoucí po francouzských stopách.

Vrcholem třetího ročníku festivalu Bonjour Olomouc bude závěrečné fórum pracovních příležitostí Rendez-vous à la française, pořádané ve spolupráci s Olomouckým krajem a Francouzským institutem. Setkání, které se uskuteční 30. března v aule Filozofické fakulty UP, je určeno všem posluchačům středních i vysokých škol, kteří studují francouzský jazyk. Naskytne se jim příležitost setkat se se zástupci francouzských podniků, získají informace o studiu, stážích i pracovních příležitostech ve Francii. V rámci workshopů si také zkusí psaní životopisu či simulaci pracovního pohovoru s profesionálem.

Letošní ročník festivalu Bonjour Olomouc má v programu přes dvacet událostí, které se uskuteční na více než deseti místech. Potěšení nad spolupořadatelstvím vyjádřil za Muzeum umění dramaturg Petr Dvořák, když připomněl místa této instituce, v nichž se uskuteční především divadelní část programu. S radostí festival přivítala i Vědecká knihovna Olomouc, která ve svém fondu uchovává světovou literaturu francouzských autorů i díla francouzské provenience. „Propojení s francouzskou kulturou se přímo nabízí i díky bohužel dnes již neexistujícímu olomouckému spolku Alliance française, nejstaršímu svého druhu na Moravě, založenému v roce 1911. Jeho knihovna obohatila fond naší knihovny. Velmi se těším na spolupráci s festivalem Bonjour Olomouc i v dalších letech, a to v již novém reprezentativním sále Červeného kostela, který poskytne zázemí nejen pro divadlo, recitály, autorská čtení, výstavy, ale i mnohé další aktivity spojené s touto přehlídkou,“ uvedla za Vědeckou knihovnu Olomouc její ředitelka Iveta  Tichá. Více o festivalu i jeho programovou nabídku najdete ZDE. 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Aktuálně: Pomoc pro Ukrajinu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 08/03/2022 - 14:40

Univerzita Palackého organizuje a koordinuje pomoc a podporu pro studenty a zaměstnance z Ukrajiny, kteří se kvůli válce ocitli ve složité životní situaci. Současně pomáháme i v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině. Přinášíme aktuální informace z dění.

Dobrovolnické centrum UP, které zřídilo ve Studentském klubu ve Zbrojnici speciální kontaktní místo pro studenty a zaměstnance UP, rozšířilo databázi dobrovolníků ochotných pomáhat. Aktuálně jich eviduje 527, z toho 70 jsou tlumočníci. Nechybí ani nabídky psychosociální pomoci atd. Většinu dobrovolníků tvoří studenti a studentky UP.

– Aktualizovali jsme naše speciální webové stránky upol.cz/ukrajina, kde jsou nově k dispozici i poptávkové formuláře, jejichž prostřednictvím můžete nabídnout svou pomoc, nebo naopak poptávat pomoc našich dobrovolníků pro svou organizaci. Informace jsou dostupné česky, anglicky a ukrajinsky.

– Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) se přestěhovalo do Hanáckých kasáren. Aktivně v něm pracují dobrovolníci z UP. Pomáhají především s hlídáním dětí, tlumočením nebo jako průvodci. Pracují ve střech směnách, vždy po třiceti lidech.

– První výsledky má i práce zahraničního oddělení, které komunikuje s partnerskými univerzitami na Ukrajině a informuje je o možnostech pobytu studentů a akademiků v Olomouci. Už víme, že k nám právě teď míří skupina studentů ze Lvova a brzy se přidají další.

– Důležitá praktická věc: univerzita v minulých dnech upozornila studenty a zaměstnance, kteří měli účet u Sberbank, aby změnili banku a bylo jim možné bez komplikací poslat mzdu nebo stipendium.

– UP postupně vypovídá smlouvy se všemi ruskými univerzitami.

– Rektor Martin Procházka napsal osobní dopisy vedení partnerských ukrajinských univerzit a ujistil je o naší podpoře jejich země.

– FF UP chystá nabídku kurzů češtiny nejen pro studenty, akademiky z Ukrajiny, ale i pro další zájemce z této země. Nabízet je chtějí i prostřednictvím úřadu práce.

– Různé katedry organizují přednášky a debaty na téma ukrajinské historie, mezinárodních vztahů, právních výkladů současné situace apod. Přehled univerzitních akcí spojených s Ukrajinou také najdete na upol.cz/ukrajina.

– Hned několik aktivit v podobě koncertů a protestních setkání vzniklo během minulých dní na UP. Výtěžek jde vždy na pomoc Ukrajině. Studenti i zaměstnanci pomáhají napříč fakultami.

– Na univerzitní půdě se z iniciativy různých fakult a studentů organizuje řada různých materiálních sbírek, vybírají se hračky, kreslicí potřeby pro děti atd.

– Připravujeme finanční sbírku, která bude využita pro potřeby studentů, akademiků a zaměstnanců zasažených válkou.

– V UPointu si můžete za dobrovolný příspěvek pro Člověka v tísni pořídit modrožlutý kvítek na bundu nebo kabát. Originální brože vyrábí studentky UP Julia Mostova z Ukrajiny a Aglaé Alex z Francie.

– Univerzita Palackého se rozhodla nepronajmout agentuře Sportovní halu UP na plánovaný koncert Jaromíra Nohavici. 

– Možná jsou to pro někoho jen slova, ale jsou důležitá. Jde totiž o informace – a ty jsou potřebné. Proto děkujeme všem našim zaměstnancům, kteří jsou vstřícní vůči médiím a podělí se jejich prostřednictvím s veřejností o své znalosti.

Všechny důležité informace a kontakty najdete na speciální stránce: www.upol.cz/ukrajina.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Michal Lehnert z katedry geografie získal prestižní cenu časopisu Building and Environment

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 08/03/2022 - 13:00

Prestižní cenu Best Paper Award for a Young Author od časopisu Building and Environment obdržel Michal Lehnert z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Jeho článek Comparison between mental mapping and land surface temperature in two Czech cities: A new perspective on indication of locations prone to heat stress, který pojednává o úloze mentálních map při analýze stresu z tepla ve městě, byl v početné mezinárodní konkurenci vyhodnocen jako nejlepší vědecký článek mladého autora roku 2021. 

„Ocenění si samozřejmě velmi vážím, přestože v kontextu dnešní doby člověk z takových věcí ani nedokáže mít radost. Musím současně zdůraznit, že článek by nevznikl bez spolupráce s Jiřím Pánkem z katedry mezinárodních a rozvojových studií a bez pomoci kolegů z Ústavu informatiky AV ČR a Západočeské univerzity, cenu tedy vnímám jako ocenění práce celého autorskému kolektivu,“ uvedl Michal Lehnert.

Autoři studie na příkladu měst Olomouc a Plzeň pomocí mentálních map zjišťovali, které lokality lidé na základě svých dlouhodobých zkušeností považují během horkých letních dní za nepříjemné. Zároveň popsali rozdíly mezi těmito tzv. mentálními hotspoty pro vybrané skupiny respondentů. Prostorový vzorec zjištěných mentálních hotspotů následně porovnali s místy, která se ve městech vyznačují nejvyšší povrchovou teplotou.  

Jedním z hlavních zjištění výzkumu je, že lokality s nejvyššími povrchovými teplotami ne vždy korespondují s těmi, které lidé označili. V závislosti na zvoleném kritériu porovnání se mentální hotspoty a hotspoty skutečné povrchové teploty překrývají méně než z poloviny a v některých případech jen v jednotkách procent své rozlohy.

Získané výsledky přispívají nejen k pochopení mentální složky tepelného komfortu, ale mají také praktický význam. Řada míst, kde lidé často pociťují stres z tepla, totiž dosud unikala pozornosti samospráv. Například v Olomouci lidé kromě předpokládaných lokalit, jako jsou Horní a Dolní náměstí či přednádraží, mají se stresem z tepla spojeny například ulice Hodolanská, Divišova, Litovelská, Palackého, Svornosti, Schweitzerova, části sídliště Povel nebo areál Fakultní nemocnice. „Jsem rád, že výsledky studie našly uplatnění také v Adaptační a mitigační strategii města Olomouce. V současné době připravuje pokračování studie, která se zaměří na preference obyvatel vzhledem k redukci stresu z tepla ve městě,“ doplnil Michal Lehnert.

Časopisu Building and Environment bylo v roce 2021 adresováno přibližně 4500 příspěvků, z nichž byly vybrány a oceněny tři nejlepší práce. Jedno ocenění bylo vyčleněno pro mladého autora. Letos připadlo právě Michalu Lehnertovi.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Počet dárců krve z univerzity opět stoupl

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 08/03/2022 - 08:00

Rovných 1000 odběrů krve při Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc si v roce 2021 připsali studenti a zaměstnanci univerzity. Meziročně je to o padesát odběrů více a ve srovnání s posledním ne-covidovým rokem jde dokonce o trojciferný nárůst. Nejčastěji se mezi dárci objevují studenti a zaměstnanci přírodovědecké fakulty, kteří stojí téměř za každým třetím odběrem.

„Skoro sto čtyřicet provedených odběrů pomyslně hájilo barvy lékařské fakulty, sto dvacet si jich připsala fakulta tělesné kultury a přes stovku odběrů se dostaly ještě filozofická a pedagogická fakulta,“ vypočítává docent Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže a pedagog přírodovědecké fakulty a dodává: „V prvním roce iniciativy Daruj krev s UP (2014 – pozn. red.) jsme přitom registrovali pouhých 345 odběrů.“

Mnozí dárci často ani netuší, že se odběrem v olomoucké fakultní nemocnici stávají jedním z deseti potenciálních výherců zajímavých cen. Ty letošní před několika dny vylosoval Marek Jukl společně s rektorem UP Martinem Procházkou. Všichni od univerzity obdrží voucher v hodnotě tisíc korun na nákup v UPointu (viz box níže).

Ještě důležitější je to, že 213 z celkového počtu loňských odběrů připadlo na prvodárkyně a prvodárce. „Není tajemstvím, že právě prvodárci jsou nejvíce ceněni, protože obecně dobrovolných dárců krve v Česku kontinuálně ubývá, a právě první krok je ten nejdůležitější,“ říká Ondřej Martínek, iniciátor výzev Daruj krev s UP a týdenní výzvy Daruj krev s rektorem.

Ta poslední se uskutečnila tradičně v polovině února v průběhu Akademického týdne UP (o zahájení jsme psali zde), kdy během pěti dnů přišlo darovat krev či plazmu 55 studentů a zaměstnanců univerzity, přičemž prvodárci tvořili skoro třetinu z nich. Všichni dárci od 14. do 18. února navíc obdrželi od univerzity dárkovou tašku s upomínkovými předměty, a to bez ohledu na to, zdali se hlásili k univerzitě.

Více o výzvách na www.daruj.upol.cz.

Výherci Daruj krev s UP 2021

Jan Chasák (PřF), Adéla Kouřilová (CMTF), Radim Chamlar (PřF), Pavel Štarha (PřF), Martin Riabec (PřF), Veronika Mlčáková (FTK), Martina Jandová (PF), Kateřina Schuranová (PF), Tereza Marková (FZV), Martin Golec (RUP).

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vychází paměti malíře, sochaře a „outsidera“ Zdeňka Kučery

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 07/03/2022 - 12:00

Rozkročen mezi Havířovem a Olomoucí, s dílem, které se dostalo daleko za hranice České republiky, a s osobitým uměleckým rukopisem plným přesných geometrických tvarů a optických klamů se Zdeněk Kučera stal jedním z předních představitelů českého abstraktního umění 60. let. Sochaři, malíři a pedagogovi úzce spjatému s UP nyní posmrtně vychází kniha vzpomínek s názvem Minulý život. Paměti outsidera. V rámci edice Paměť UP ji uvádí Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP).

Vzpomínky Zdeňka Kučery vycházejí jako jedenáctý svazek edice Paměť UP a v mnohém se od svých knižních předchůdců odlišují. Zatímco všechny dosavadní díly psali autoři za svého života, Kučerovy vzpomínky představují soubor zápisků z umělcovy pozůstalosti doplněné o vzpomínky a vzkazy jeho přátel a kolegů. Netradiční formát podtrhuje také obsáhlá obrazová příloha rekapitulující Kučerovo unikátní geometrické a konstruktivní umělecké dílo. „Paměti Zdeňka Kučery jsou svérázné a osobité. S nadhledem, humorem a zdravou zemitostí dávají nahlédnout do života a mysli umělce, který měl výrazný přínos pro české moderní umění, avšak pro svou skromnost a zásadovost vůči tehdejšímu režimu své dílo ponechal ukryté ve stínu jiných,“ říká Aleš Prstek, ředitel VUP.

Kučera vystudoval matematiku a výtvarnou výchovu na Přírodovědecké, respektive Pedagogické fakultě UP, a právě kombinace těchto oborů se stala signifikantním rysem a tvůrčím motorem jeho umělecké tvorby. Ve svých uměleckých začátcích jej ovlivnil mj. fotograf Miloslav Stibor či malíř Aljo Beran, autor pavézy Univerzity Palackého, postupně však dospěl ke svému charakteristickému uměleckému rukopisu, v němž se snoubí geometrie, konstrukce, optické klamy, prostorové iluze a barevné plochy. I proto se v roce 1968 stal členem Klubu konkretistů, který tyto experimentální umělecké tendence v tehdejším Československu zaváděl a propagoval.

Své umělecké vize předával druhým rovněž jako pedagog, nejprve v Havířově, kde na jedenáctileté škole vyučoval výtvarnou výchovu a matematiku, od roku 1992 pak v Olomouci na své alma mater, kde na katedře výtvarné výchovy působil jako vedoucí.

„Zdeňka Kučeru jsem poznala v 90. letech jako studentka katedry výtvarné výchovy. Učil nás tehdy modelování a prostorovou tvorbu. Když si vybavuji téměř 30 let staré vzpomínky, kromě laskavého a velkorysého přístupu Zdeňka Kučery k nám studentům mě napadá ještě jedna asociace spojená s jeho osobou: skromnost. Zdeněk Kučera byl skromný, neokázalý; o sobě a své výjimečné tvorbě ani o svých osudech s námi nemluvil – zpětně toho velmi lituji. Teprve postupně jsem se na výstavách více seznámila s jeho dílem, až mnohem později jsem se dozvěděla střípky z jeho životního příběhu. Třeba to, že rozmnožil odlitek posmrtné masky Jana Palacha nebo že pro své politické postoje patřil k persekvovaným osobnostem, jimž bylo zakázáno jak učit, tak prezentovat svou tvorbu,“ vzpomíná Petra Šobáňová, odborná garantka knihy, proděkanka Pedagogické fakulty UP a rovněž členka katedry výtvarné výchovy, kde Kučera studoval a později působil jako vedoucí.

Kučerova abstraktní tvorba byla v minulosti prezentována na výstavách v Česku, Německu, Rakousku, Francii, Kanadě, USA či Itálii. Dnes je jeho dílo – vedle „domovských“ měst Havířova a Olomouce – zastoupeno rovněž ve sbírkách v Rotterdamu, Drážďanech, Lublani, Bratislavě nebo Národní galerii ve Washingtonu.

Kniha Minulý život. Paměti outsidera vychází ve VUP a je dostupná na e-shopu. V edici Paměť UP dosud vyšly například vzpomínky prvního polistopadového rektora UP prof. Josefa Jařaba, významného anglisty prof. Jaroslava Peprníka, romanisty prof. Jiřího Černého či chirurga Miloslava Dudy. Pedagogická fakulta UP je v edici kromě Kučery zastoupena také paměťmi sochaře Bohumila Teplého.

Zdeněk Kučera (*1935 Litovel, †2016 Olomouc)

Sochař, malíř, grafik a jeden z předních představitelů českého abstraktního umění 60. let. Věnoval se především geometrické a konstruktivní tvorbě, ve své tvorbě uplatnil poznatky ze světa moderního umění i studia matematiky.

Absolvoval obor matematika a výtvarná výchova na Přírodovědecké, respektive Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Jako pedagog působil v letech 1957–1992 v Havířově na jedenáctileté škole, kam musel odejít na tzv. umístěnku. Po roce 1992 se vrátil do Olomouce a působil jako vedoucí na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP, kde v mládí vystudoval.

Zpočátku se realizoval především jako sochař figuralista, postupně se propracoval ke geometrické abstrakci. I proto se v roce 1968 stal členem Klubu konkretistů. Malířství se začal naplno věnovat v průběhu osmdesátých let. Kvůli jeho chladnému vztahu ke komunistickému režimu se jeho dílu nedostávalo patřičné pozornosti, přesto se jeho tvorba dostala na výstavy a do sbírek po celém světě – např. do Německa, Rakouska, Nizozemska, Francie, Itálie, Kanady či USA.

Za svou uměleckou tvorbu a činnost obdržel Cenu Masarykovy akademie umění (1993), 2. cenu na Bienále grafiky v Ostravě (1996) a roku 2000 převzal zlatou medaili Univerzity Palackého v Olomouci.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Budoucí zubaři na kongresu vybrali 29 tisíc na podporu Ukrajiny

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 07/03/2022 - 08:09

Studenti zubního lékařství na Lékařské fakultě UP již počtvrté připravili kongres UPdent zaměřený na tzv. soft skills, tedy kompetence a zkušenosti z oblastí, které se stomatologickou profesí souvisejí, ovšem v samotné výuce na ně není dostatek prostoru. Řeč byla mimo jiné o zakládání vlastní praxe nebo syndromu vyhoření, účastníci také podpořili sbírku na pomoc lidem z válkou zmítané Ukrajiny.

Dvoudenního kongresu se ve velké posluchárně Teoretických ústavů zúčastnilo na 230 studentů stomatologických oborů, ale také již praktikujících zubních lékařů a dentálních hygienistek. „Svým způsobem se kongres zaměřuje na to, co nás ve škole nenaučí, na věci, které jsou u naší profese spíše okrajové, ale také důležité. Například téma kompetencí dentální hygienistky, co všechno řešit se zdravotními pojišťovnami, na co si dávat pozor v dokumentaci nebo kam až může vygradovat případný spor s pacientem. Jsou to oblasti, kde se náš obor střetává se světem okolo. Jako studenti, alespoň u nás v Olomouci, máme poměrně dost praxe, ale nevyučuje se, jak funguje systém po promoci, tedy členství v komoře, atestace, celoživotní vzdělávání a podobně. O etice nebo managementu ordinace jsme se ve výuce sice bavili, ale to jsou věci, které nestačí slyšet jednou, některé se v čase vyvíjejí,“ vysvětlila hlavní organizátorka Barbora Hošková, studentka 5. ročníku Zubního lékařství.

Do pomoci Ukrajině se zapojili i další studenti Lékařské fakulty UP. Zdejší pobočka studentské organizace IFMSA mimo jiné uspořádala sbírku zdravotnických pomůcek pro ukrajinské vojáky.

Původně byl kongres ryze studentskou akcí, od studentů pro studenty, získal si však oblibu i u absolventů. Kapacita třetího ročníku, který se konal v roce 2020 těsně před vypuknutím epidemie covidu-19, byla naplněna během několika málo minut. Podobné to bylo i letos, byť nebylo nějakou dobu jasné, zda se akce uskuteční prezenčně nebo online. Program oslovil i některé lékaře s více než desetiletou praxí.

„Podařilo se nám oslovit iniciativu Nevypusť duši, jejíž ředitelka a spoluzakladatelka Marie Salomonová nám přednášela o vyhoření a o tom, jak mu předcházet, jak se o sebe starat. Z toho mám velkou radost. Z různých průzkumů víme, že zubní lékaři jsou nejohroženější profesní skupinou, co se týče sebevražd, tudíž je psychohygiena velmi důležitá. A myslím si, že se dá vyhořet už při studiu s ohledem na nároky, které si i my sami na sebe klademe,“ řekla k programu Barbora Hošková.

Zaujalo také vystoupení Michala Šujana, absolventa olomoucké stomatologie, který za vynikající studijní výsledky obdržel mimořádné stipendium Josefiny Napravilové. Své povídání o ergonomii a ‚čtyřruční‘ práci pojal jako porážení nepřátel ze slavné počítačové hry Mortal Combat. O ekonomické prosperitě ordinace mluvil Tomáš Košumberský z České stomatologické akademie, poněkud filozofický pohled na začátek praxe čerstvého absolventa zase nabídl Petr Bednář, mimo jiné spoluzakladatel projektu Mějte zdravé zuby.

Přínosné informace nabídli další řečníci a povedla se i společenská část programu. „Kongres se vydařil, ale co mě hřeje nejvíce, že se nám podařilo udělat i něco dobrého pro druhé. Původně jsme se rozhodli z výtěžku věnovat 15 tisíc korun na sbírku SOS Ukrajina organizace Člověk v tísni. Přímo na akci jsme se ještě zorganizovali takovou malou sbírku, kde účastníci přispěli dalšími prostředky. Když jsme pak o výsledku informovali na našich sociálních sítích, připojilo se ještě několik dalších lidí. Na sbírku SOS Ukrajina tedy nakonec přispějeme 29 tisíci korun,“ dodala hlavní organizátorka.

Kongres uspořádali studenti Zubního lékařství se záštitou Lékařské fakulty UP a ve spolupráci se společností Solen a za podpory dalších partnerů. Více o kongresu najdete zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Lucie Řehoříková: Jsem ráda, že jsem byla u toho, když se Ukrajina probouzela

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 05/03/2022 - 08:00

Více než pět let vedla Lucie Řehoříková České centrum Kyjev. Její prací bylo šířit dobré jméno naší země na Ukrajině, propagovat českou kulturu, vědu i sport. Dnes toto období svého života považuje za mimořádně obohacující i proto, že měla možnost žít v této východoevropské zemi právě v době, kdy se po Euromajdanu probouzela tamější občanská společnost. Poutavý je však celý její dosavadní životní příběh, který se nyní odvíjí i na Univerzitě Palackého, kde působí jako doktorandka ukrajinistiky. Přineslo ho aktuální vydání magazínu Žurnál UP a nyní je k přečtení i online.

Pochází z Brna. Už jako gymnazistka odcestovala do USA a tam, ve státě New York, odmaturovala. Do Spojených států amerických ji to táhlo i proto, že část rodiny z otcovy strany tam po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 emigrovala. Lucie se s nimi chtěla víc poznat a dotknout se tak svých kořenů. Když se pak vrátila, předpokládalo se, že půjde studovat angličtinu, ona si vybrala ruštinu a ukrajinštinu.

„Anglicky jsem už celkem uměla, avšak ruština, kterou jsem trošku znala už ze základní školy, mě nadchla.

Co víc, v průběhu svého amerického pobytu jsem se úzce přátelila s komunitou Arménů, emigrantů z bývalého Sovětského svazu, čili za velkou louží jsem krom angličtiny používala běžně i ruštinu. Rozhodla jsem se tedy nakonec, že půjdu studovat ruskou filologii. S ukrajinštinou jsme si zbyly, na Masarykově univerzitě tehdy nebylo možné studovat ruštinu jednooborově,“ říká.

Po absolutoriu se vydala do Uzbekistánu, kde rok učila český jazyk. Vedla kurzy pro mladé Uzbeky, kteří měli zájem studovat na vysokých školách v České republice. Když se vrátila domů, živila se jako překladatelka a redaktorka, spolupodílela se též na organizaci největšího středoevropského literárního festivalu Měsíc autorského čtení. V době, kdy zkusila štěstí ve výběrovém řízení na ředitelku Českého centra Kyjev, už byla vdaná a měla dvě děti.

„V Kyjevě jsem byla už dříve mnohokrát, soukromě i pracovně, nebyla to pro mě neznámá krajina, ale svou nadcházející misi jsem brala jako příležitost a výzvu. Cítila jsem se připravená, plná síly a těšila se, že naplno poznám další zemi, která mě silně přitahovala už dávno,“ dodává a jedním dechem doplňuje: „Všem studentům doporučuji vyjet na delší stáž do zahraničí. Hodně to pomůže. Člověk si daleko lépe uvědomí, kdo je, odkud a kam by mohl směřovat. Je to ta nejlepší škola.“ Také zkušenost svých dětí, které na Ukrajině strávily šest let, vnímá Lucie jako velký vklad do života.

Na české ambasádě pomáhala řídit kulturní diplomacii, s Českým centrem organizovala kurzy češtiny napříč Ukrajinou, ze země vydupala debatní klub Majdan, který vysílalo několik evropských televizí, s Vladimírem Morávkem natáčela muzikál na Koločavě a mnoho dalšího. A odloučení od rodné hroudy? „To jsem nevnímala. Rodinu jsem měla u sebe a nic jiného mi nechybělo,“ vzpomíná.

„Bylo to intenzivní a krásné. Na Ukrajině jsem navíc byla v době, kdy vznikala řada veřejnoprávních institucí. Rodilo se to, co po „sametu“ u nás v devadesátých letech. Zřetelně jsem uprostřed po desetiletí násilně rusifikované země vnímala i novou sílu ukrajinštiny. Měla jsem pocit, kterého si dodnes vysoce cením, totiž že se nějakým způsobem spolupodílím na probouzení Ukrajiny. Bylo vzrušující prožívat a vidět ten náboj a rodící se občanskou společnost.“

Čtyřletá Luciina mise byla úspěšná. To dokládá i prodloužený mandát. „Připadalo mi to, jako bych jela v rychlíku, z něhož jsem vystoupila po šesti letech,“ bilancuje mladá žena, která má s Ukrajinou další plány. „Ukrajina mě už nikdy nepustí, teď jsem se rozhodla pro doktorandské studium ukrajinistiky. S Univerzitou Palackého jsem spolupracovala už dříve a ráda bych svým dílem přispěla k dalšímu rozvoji zdejší slavistiky,“ říká a doplňuje: „Chtěla bych ještě víc rozpohybovat kontakty mezi naší univerzitou a univerzitami na Ukrajině. Vím, že možností je celá řada. Ukrajina je krásná země s velkým potenciálem, jejíž historie je však o něco temnější než ta naše. Řadě profesí se tu nicméně nabízí skvělé uplatnění,“ říká nadšeně. Přitom všem zdůrazňuje i spolupráci s ukrajinskou menšinou, která v České republice tvoří dvě procenta obyvatel.

„Vyrůstá tady nová generace Ukrajinců, kteří se už narodili v České republice. Všichni navštěvují české školy, mají české občanství, avšak identifikují se stále jako Ukrajinci. To naši společnost obohacuje, a myslím, že bychom toho měli využít,“ uzavírá Lucie Řehoříková.

Lucie Řehoříková (* 1977)

Studentka oboru Srovnávací slovanská filologie na katedře slavistiky FF UP, sekce ukrajinistiky, překladatelka, příležitostná redaktorka. Podílela se mj. na vydání antologie současné ukrajinské povídky, knihy Ukrajina, davaj, Ukrajina. Od listopadu 2014 do července 2020 vedla České centrum Kyjev (MZV ČR).

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vláda, akademická obec a poskytovatelé vědecké podpory vydali společné prohlášení

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 04/03/2022 - 14:27

Na základě iniciativy ministryně pro vědu, výzkum a inovace, Heleny Langšádlové, proběhla dne 1. března schůzka mezi ministrem školství Petrem Gazdíkem, předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou a představiteli České konference rektorů, Rady vysokých škol a její studentské komory RVŠ, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR, Asociace výzkumných organizací, České akademie zemědělských věd.

Všichni aktéři schůzky se shodli na následujících závěrech:

Chceme informovat vědce, studenty a pedagogy, kteří jsou a budou mezi běženci, o možnostech uplatnění v ČR skrze webový portál ve spolupráci s MŠMT.

Zapojíme ukrajinské výzkumníky do širokého spektra projektů financovaných Grantovou agenturou ČR a Technologickou agenturou ČR.

Vzhledem k aktuální agresi ozbrojených sil Ruska na Ukrajině doporučujeme českým výzkumným pracovištím pozastavit či rozvázat institucionální formy spolupráce s ruskými či běloruskými výzkumnými institucemi.

Na druhé straně však považujeme za vhodné a důležité udržet některé kontakty na individuální bázi s lidmi v ruských či běloruských vědeckých a výzkumných institucích, kteří se proti naprosto neospravedlnitelné invazi jasně vymezují – mj. otevřeným dopisem. Má smysl je jednak osobně podpořit, jednak i budovat informační mosty tam, kde je možné stavět na důvěře a na osvědčeném pracovním vztahu. Jsme si vědomi, že ve vztahu k vědcům, pedagogům a studentům z Ruska či Běloruska je nutné vyhnout se principu uplatňování kolektivní viny. Tito lidé nemají být trestáni za současnou situaci jen na základě národnosti.

Konkrétní nástroje na podporu ukrajinských vědců, pedagogů i studentů budou zveřejněny co nejdříve.

Navazující stanovisko Ministerstva vnitra ČR:

V souvislosti s válečným napadením Ukrajiny Ruskem vláda ČR rozhodla o zastavení přijímání a zpracování žádostí o pobytová oprávnění podaných státními příslušníky Ruska a Běloruska. Studentů a vědců z Ruska a Běloruska, kteří již mají povolený pobyt v ČR, se toto opatření netýká a mohou dál pokračovat ve svém studiu či vědecké činnosti.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Univerzita Palackého rozšířila nabídku studijních programů. Deadline pro přihlášky se blíží

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 04/03/2022 - 11:51

Univerzita Palackého připravila pro zájemce o studium několik zcela nových studijních programů zohledňující moderní trendy i aktuální požadavky trhu práce. Možnost podat přihlášku na většinu studijních programů osmi fakult olomoucké univerzity je do 15. března, u některých i později.

Fakulta zdravotnických věd UP začala před pár dny nabízet přihlášení na zcela nový obor Specializace v ošetřovatelství - Ošetřovatelská péče v interních oborech. Jde o dvouletý navazující magisterský program v prezenční a kombinované formě, jehož absolventi mají možnost získat specializovanou způsobilost v tomto oboru. Přihlásit se na něj lze do 31. března. „Letos budeme do obou forem studia přijímat po 15 studentech. Cílem studia je příprava zdravotnických pracovníků pro provádění, zajišťování a koordinování základní, specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče. Kromě tohoto oboru byla akreditována i specializace Ošetřovatelská péče v chirurgických oborech, kterou fakulta otevře v budoucích letech,“ uvedla docentka Petra Mandysová, garantka nového studijního programu z fakulty zdravotnických věd.

Filozofická fakulta rovněž zcela nově otevřela přihlášení pro dva bakalářské studijní programy, Indonéská studia a Korejská studia. Tato studia kombinují výuku daného jazyka, asijských reálií i teoretických dovedností v základních společensko-vědních disciplínách a jejich absolventi mají možnost pokračovat v navazujícím studium na katedře asijských studií. Novinkou je také studium Francouzštiny se specializací na tlumočení a překlad. Na všechny tyto programy se dá podat e-přihláška do poloviny března.

Na fakultě tělesné kultury mezi novinky patří Aplikovaná fyzioterapie. Jde o navazující magisterský program, jehož studenti jsou připravováni ke zvládání náročných léčebných rehabilitací poskytováním specializované fyzioterapeutické péče. Stejně nazvaný program najdou zájemci i na fakultě zdravotnických věd, jeho absolvováním mohou získat specializovanou způsobilost Odborný fyzioterapeut.

Právnická fakulta nabízí nově navazující magisterský program Evropské právo a politiky EU, jehož studium dává studentům možnost získat i druhý diplom díky spolupráci s Paris-Lodron Universität Salzburg.

Pedagogická fakulta do své nabídky nedávno zařadila bakalářský studijní program English Language for Education vyučovaný v angličtině, na který se dá přihlásit do 30. dubna, a nadále nabízí ve spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava speciální čtyřleté bakalářské studium Průmyslového designu, které se realizuje dva roky v Olomouci a dva roky v Ostravě. Přihláška se podává na VŠB–TUO.

Na většinu programů bakalářského, navazujícího či magisterského studia se dá podat e-přihláška do 15. března, některé z fakulty zdravotnických věd nebo teologické fakulty mají deadline stanovený na konec března či dubna. Na doktorské programy se dá přihlásit do konce dubna či května, na cizojazyčné do konce srpna. Přehled všech aktuálně nabízených studijních programů najdou zájemci v katalogu programů či na uchazečském webu Univerzitní město. Přihlášku lze podat na adrese prihlaska.upol.cz.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Dusíkem obohacený grafen je vhodný pro využití v superkondenzátorech

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 04/03/2022 - 10:00

Jako velmi perspektivní elektrodový materiál pro využití v superkondenzátorech se ukazuje dusíkem obohacený grafen, který vyvinuli vědci z CATRIN Univerzity Palackého. Jedná se o další z výsledků olomouckých vědců, jenž reaguje na celosvětovou poptávku po elektrochemických zařízeních pro skladování energie s lepším výkonem, vyšší bezpečností, nižšími náklady i dopady na životní prostředí. O výhodách nového materiálu vědci informují v časopise Energy & Environmental Science.

„Dusíkem dopovaný grafen pro využití v superkondenzátorech jsme připravili pomocí chemie fluorografenu. Materiál má vysokou hustotu, která v kombinaci s velkou schopností adsorbovat ionty z elektrolytu vede k velmi vysoké objemové hustotě energie. Ta je výrazně vyšší než u všech dosud popsaných superkondenzátorových materiálů na bázi uhlíku nebo grafenu,” uvedl Michal Otyepka, jenž je řešitelem tří grantů Evropské výzkumné rady, které se právě na vývoj a případnou aplikaci nových 2D materiálů zaměřují.

V souvislosti se snahou omezit spotřebu fosilních paliv, rostoucí mobilitou a zvyšujícím se počtem elektronických zařízení roste poptávka po cenově dostupné, spolehlivé a udržitelné energii. V této oblasti v současné době dominují lithium-iontové baterie. Nicméně superkondenzátory na bázi uhlíku nabízejí spolu s bezpečností i dlouhou životnost a ultrarychlé nabíjení a vybíjení.

„Nový materiál lze připravit z grafit fluoridu, průmyslového lubrikantu dostupného na trhu v tunách, což zvyšuje jeho případnou komerční dostupnost. Zároveň jsme velmi dbali na to, aby byla výsledná součástka co nejvíce šetrná k životnímu prostředí, čehož jsme dosáhli volbou elektrolytu v superkondenzátoru,“ doplnila první autorka práce Veronika Šedajová, která je také spoluautorkou nedávno uděleného evropského patentu, jenž materiál chrání. Dalším krokem vývoje bude sestavení prototypů superkondenzátorů ve spolupráci se zahraničními partnery.

„Objev těchto unikátních vlastností derivátu grafenu obohaceného dusíkem navazoval na zjištění, že během syntézy vedou vysoce reaktivní uhlíková centra ke vzniku vazeb podobných těm v krystalové struktuře diamantu. Ty pravděpodobně způsobují ultra vysokou hustotou tohoto 2D uhlíkového materiálu, který si tak udržuje schopnost hostit iontové nosiče energie a následně nabízí unikátní zlepšení výkonu superkondenzátoru. Takové systémy skladování energie na bázi uhlíku nevyžadují využití kovů, a proto mohou značně přispět k udržitelnosti materiálů a také ke společenským cílům v oblasti čisté energie,“ doplnil Aristides Bakandritsos, jeden ze spoluautorů práce.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Jaroslav Synčák: Válka je prohrou pro všechny

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 03/03/2022 - 15:35

V Moskvě měl být na studijním pobytu celý semestr, chtěl se tam připravit na státnice. Jeho plán se však rozplynul tak rychle, jak rychle a nečekaně udeřila válka. Už po týdnu se Jaroslav Synčák, student Filozofické fakulty UP, společně s dalšími šesti spolužáky vrátil domů. I díky pomoci Univerzity Palackého.

Během studia na Univerzitě Palackého absolvoval Jaroslav Synčák již zahraniční program na britské Durham University. Nějaký čas poté přišlo rozhodnutí, že ruštinu v praxi bude studovat v metropoli Ruské federace.  

„Do Moskvy nás přijelo studovat sedm. Tři jsme byli na Národní výzkumné univerzitě – Vyšší škole ekonomické (VŠE), jedné z nejprestižnějších vysokých škol v Rusku, čtyři studenti přijeli už na začátku února na Moskevskou lingvistickou univerzitu (MGLU),“ říká Jaroslav Synčák, posluchač oboru Ruština se zaměřením na hospodářsko-právní a turistickou oblast.

Po týdnu svého studia na VŠE navázal se spolužáky kontakt s kolegy, kteří studovali na MGLU. „V sobotu 26. února jsme se spojili a dohodli se na setkání, kde jsme se původně chtěli domlouvat na výletech, které podnikneme. Nakonec jsme se dlouze bavili o tom, jestli nemáme raději odcestovat domů. Rozhodnutí padlo ve chvíli, kdy nám telefonovala paní proděkanka FF UP Pavlína Flajšarová, která nám po poradě s vedením Filozofické fakulty UP doporučila, abychom z Ruska co nejdřív odcestovali. Nabídla nám pomoc univerzity,“ popisuje nedávnou situaci.

Už během zmiňovaného víkendu pozoroval, jak se v Moskvě situace mění. „Viditelné byly protesty, zaznamenal jsem omezení v přístupu k internetu. Bylo těžké se s někým zkontaktovat. Kvůli sankcím přestávaly fungovat i platby kartou. Zaregistroval jsem pokles hodnoty rublu, pomalu nemělo ani význam vybírat hotovost. A vlastně to ani nešlo. U bankomatu se totiž tvořily velké fronty,“ doplňuje student, který se v Moskvě chtěl připravit na závěr svého studia.

I když ho z cesty odrazovali rodiče, kamarádi i známí, byl před svým odjezdem přesvědčen, že je to dobré rozhodnutí. „Situaci v Rusku dlouhodobě sleduji. Při přípravě na odjezd jsem četl informace ze zdrojů nezávislých na režimu a debatoval s lidmi, kteří se o tuto zemi i dlouhodobě zajímají. Bavil jsem se na dané téma například s Petrou Procházkovou, novinářkou, která o Rusku píše už od 90. let. Nikomu nedává žádný smysl postup, který zvolil prezident Vladimír Putin. Nikomu nedává smysl útok Ruska na Ukrajinu. Z této války vítěz nevzejde, bude to prohra pro všechny,“ dodává Jaroslav Synčák.

Přerušení dohod českých vysokých škol s těmi ruskými chápe jako gesto, které negativně pocítí především obyčejní lidé a studenti. „Všichni, s nimiž jsem se v Moskvě bavil, válku odmítají,“ doplňuje posluchač Filozofické fakulty UP.

Teď přemýšlí nejen o státnicích, ale i o budoucnosti oboru, který studuje. „Se sankcemi, které jsou a budou uvaleny na Rusko, se situace stává stále složitější. Rusko se izoluje, částečně dobrovolně, ale i nedobrovolně. Jak na něj západní země uvalují různé sankce, stává se samozřejmě obchodování s ruskými firmami, s ruskými zákazníky stále obtížnější. Podobně to bude i s turismem, když západ přestane Rusům udělovat víza. Hodně se tím zužují možnosti využití oboru, který studuji,“ míní student rusistiky, jehož cílem je letos studium na UP uspěšně ukončit.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Akademický senát podpořil Ukrajinu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 03/03/2022 - 12:24

Hymny České republiky a Ukrajiny se včera rozezněly Velkým sálem rektorátu Univerzity Palackého. Stalo se tak v době jednání Akademického senátu UP, v jehož průběhu senátoři univerzity jednomyslně odsoudili útok Ruska na Ukrajinu.

Část zasedání věnovali senátoři AS UP stávajícímu válečnému konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Po velmi krátké diskuzi Akademický senát UP jednomyslně přijal usnesení, v němž ocenil dosavadní aktivity a kroky Univerzity Palackého a jejích součástí, které podnikají na podporu studentů a akademiků zasažených válečným stavem na Ukrajině. V zájmu solidarity s ukrajinskými kolegy požádal senát rektora UP pro další období o zajištění finanční podpory z centrálních zdrojů UP a souvisejících administrativních procesů pro zapojení ukrajinských vědců a studentů do činnosti Univerzity Palackého.

Akademický senát UP dále vyzval představitele a akademické senáty fakult i vedení CATRIN, aby obdobně zajistili dodatečnou podporu financování na úrovni součástí UP. Vyzval také českou politickou reprezentaci, akademické instituce i širokou veřejnost, aby nepolevily v podpoře občanů Ukrajiny a nadále realizovaly opatření a aktivity, které efektivně pomohou lidem zasaženým válečným stavem na Ukrajině, a to jak na státní, tak na institucionální úrovni.

Zazněl i apel na akademickou obec univerzity, aby se zdržela jakýchkoliv souhlasných komentářů s ruským útokem na Ukrajinu či k podpoře vedení Ruska. Za současných okolností mohou být takové komentáře posuzovány jako trestný čin.

Akademický senát jako reprezentant akademické obce Univerzity Palackého válečnou agresi Ruska proti Ukrajině jednomyslně odsoudil a ve svém druhém usnesení k danému tématu uvedl: 

„Zvláště důrazně odsuzujeme cílené vojenské útoky směřované na civilní obyvatelstvo a válečné zločiny, ke kterým během ruské agrese dochází. S nemenší vahou odsuzujeme aktivní účast Běloruska v této nelegitimní válce proti Ukrajině. Protestujeme proti nebezpečné a krajně neodpovědné ruské eskalaci napětí směřované vůči západním demokraciím a s ní spojené hrozbě jadernými zbraněmi. Počínání Ruska považujeme za bezprecedentní pošlapání základních principů mezinárodního práva a nepřijatelnou snahu o změnu evropského uspořádání.

Stojíme za ukrajinským lidem a vyjadřujeme mu naši podporu. S obdivem sledujeme odvahu a udatnost, se kterou brání svou vlast. Vyzýváme členy naší akademické obce, abychom byli s Ukrajinci solidární a aby každý dle vlastních možností nabídl svou pomoc. Jsme připraveni otevřít naši univerzitu ukrajinským studentům a akademikům. Jsme připraveni podporovat Ukrajince jak v jejich vlasti, tak pomáhat těm, kteří museli či budou muset svou zemi opustit.

Oceňujeme kroky vlády České republiky, jimiž se snaží podpořit Ukrajince v jejich boji za státní suverenitu, i její snahu zmírnit utrpení těch, kteří prchají před tragickými dopady válečné agrese. Věříme, že vláda v tomto úsilí nepoleví. Velmi si ceníme jednoty a rozhodnosti, s jakou země Evropské unie i další západní demokracie reagovaly na ruskou agresi. Pevně věříme, že tato jednota demokratického světa přetrvá, a hodnoty, které nyní společně prosazujeme, budou nadále základem našich vzájemných vztahů a společných kroků.

Věříme, že se česká společnost dokáže v tomto těžkém okamžiku spojit a prokáže, že jsou pro ni ideály svobody, demokracie a solidarity nezpochybnitelnými principy, na nichž stojí. Válka proti Ukrajině není vzdáleným konfliktem. Je příliš blízkým mementem, které nás varuje, že žádná ze základních hodnot, ze kterých vyrůstá naše demokratická a svobodná společnost, nemusí být v bezpečí. O to více je třeba o tyto hodnoty pečovat, a když je to nezbytné, tak i za ně bojovat.“ 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Děkanská volba na teologické fakultě má tři kandidáty

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 03/03/2022 - 08:00

Nového děkana budou na začátku dubna volit senátoři Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Vybírat budou ze tří navržených kandidátů, kteří akademické obci představí své vize rozvoje fakulty na shromáždění 30. března.

Kandidaturu na funkci děkana pro nadcházející čtyři roky přijal Jaroslav Franc, který vede katedru komunikačních studií a je předsedou Akademického senátu CMTF UP, Vít Hušek, současný proděkan pro vědu a výzkum, a Pavel Kopeček, vedoucí katedry liturgické teologie.

„Navrhlo je celkově dvaadvacet studentů a akademických pracovníků CMTF,“ uvedl předseda volební komise Vít Hlinka. „Ve středu 30. března během shromáždění akademické obce fakulty představí kandidáti svůj program. Týden nato, ve středu 6. dubna, pak Akademický senát CMTF UP z navržených kandidátů zvolí nového děkana, od kterého očekáváme, že v nastalé situaci s četnými dopady covidové pandemie a v době, kdy čelíme složitým politickým výzvám mezinárodního charakteru, fakultu moudře povede,“ připomněl zásadní termíny volby, která bude pro senátory v jistém ohledu nová – v předchozích volbách byl totiž jediný kandidát.

Nástupce současného děkana Petera Tavela, který v čele CMTF stojí od roku 2014, by se měl vedení fakulty ujmout 14. září 2022. Ještě předtím, než však zvoleného kandidáta do funkce jmenuje rektor univerzity, vyjádří se k výsledku volby Kongregace pro katolickou výchovu v Římě.  

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vědkyně z PřF zjistila, že při námluvách nosorožců hraje důležitou roli hlasový projev samců

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 02/03/2022 - 15:00

Samice nosorožců tuponosých se při výběru partnera pravděpodobně řídí i nezvyklými hlasovými projevy samců, které mohou stimulovat říji nosorožkyně. Vyplývá to z výzkumu Ivany Cinkové z katedry zoologie přírodovědecké fakulty, která hlasové projevy nosorožčích samců při námluvách zkoumala v rezervaci Hluhluwe-iMfolozi v Jihoafrické republice. Článek pojednávající o tzv. říjových hlasech nosorožců byl publikován v časopisu Animal Cognition.

„V našem výzkumu jsme se zajímali o to, jaký význam říjové hlasy nosorožčích samců mají a zda obsahují nějaké informace, které mohou být pro samici důležité při výběru svého partnera. Sledovali jsme také, jak samice na tyto hlasy reagují a jaké informace z nich dokáží rozlišit,“ popsala Ivana Cinková terénní výzkum.

Samci nosorožců tuponosých a Cottonových začínají samici ve svém teritoriu neustále doprovázet až 20 dní předtím, než potenciální partnerka přijde do říje. Snaží se samici zabránit v opuštění svého území. S blížící se říjí pak samec stále častěji přistupuje k samici a volá ji říjovým hlasem. „Je to dlouhá sekvence sípavých až kvičivých zvuků. Ve volné přírodě je velice těžké tyto hlasy nahrát, protože samice přicházejí do říje pouze po zhruba dvou a půl letech a brzy zase znovu zabřeznou. V zoologických zahradách se zase tito nosorožci velmi špatně rozmnožují,“ uvedla Ivana Cinková.

Vědci se při sledování nosorožců v jihoafrické rezervaci Hluhluwe-iMfolozi zajímali o to, jaký význam říjové hlasy samců mají a zda obsahují nějaké informace, které mohou být pro samici důležité při výběru partnera. „Zjistili jsme, že ze všech v minulosti zkoumaných hlasů nosorožců právě tyto říjové hlasy umožňují s největší pravděpodobností určit individuální identitu samce, což může být pro samice významná informace při výběru partnera,“ upozornila vědkyně.

Samice v říji se totiž může postupně pohybovat na teritoriu šesti až sedmi samců, přičemž na těchto územích často pobývají také další nosorožci, kterým v hierarchii patří nižší pozice nebo se na cizí teritorium zatoulali. „Naše výsledky tak naznačují, že by si samice mohly i pomocí říjových hlasů vybírat partnera, kterého dobře znají a jehož teritorium preferují,“ podotkla doktorka Cinková.

Ivana Cinková v rezervaci pouštěla dospělým nosorožčím samicím nahrávky hlasů samců a z jejich reakcí zjistila, že rozpoznají říjové hlasy samců od jejich kontaktních hlasů. „Zároveň také rozeznaly i některé rozdíly mezi říjovými hlasy samců nosorožců tuponosých i Cottonových,“ řekla.

Oba tyto druhy nosorožců jsou blízce příbuzné, takže některé plány na záchranu kriticky ohroženého nosorožce Cottonova (známého také jako severního bílého) zahrnují i variantu křížení obou druhů, aby se zachovala alespoň část jejich unikátních genů. „Výsledky našeho výzkumu ale naznačují, že rozdíly v říjových hlasech mezi oběma druhy by potenciálně mohly vést ke snížení pravděpodobnosti přirozeného křížení mezi nosorožci tuponosými a Cottonovými,“ doplnila Ivana Cinková.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Upozornění na zvýšenou hrozbu kybernetických útoků

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 02/03/2022 - 12:00

Univerzita Palackého varuje své zaměstnance a studenty před vyšší hrozbou kybernetických útoků ve spojitosti s válečným konfliktem v Ukrajině, kterou napadlo Rusko. Na základě varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) doporučuje ostražitost a obezřetnost s používáním moderních technologií.

NÚKIB vydal 25. února varování v souvislosti se vzrůstající hrozbou kybernetických útoků, které jsou spojeny s ozbrojeným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Může jít například o zvýšenou hrozbu phishingu, podvodných e-mailů či falešných webů, ale i jiné hrozby. Podrobné znění varování je ke stažení zde.

Pokud nějaký závažný kybernetický incident nastane, je doporučeno ho nahlásit přes CERT (GovCERT.CZ), resp. konkrétně týmu CSIRT. Nápomocno může být v této věci naše Centrum výpočetní techniky UP.

Univerzita Palackého nedávno vytvořila sérii edukačních videí na téma Bezpečnost v kyberprostoru, v níž jsou uvedeny základní rady a postupy, jak situacím předcházet či jak je případně řešit. Videa jdou zhlédnout na portálu UPstream či přímo na YouTube.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Nabídli znalosti, aby osvětlili mezinárodněprávní aspekty konfliktu na Ukrajině

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 02/03/2022 - 10:00

Aktuální a nad očekávání sledovaný. Takový byl kulatý stůl Válka na Ukrajině z pohledu mezinárodního práva, který připravilo Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) a právnická fakulta, při níž centrum funguje. Setkání bylo vysíláno živě. Záznam je veřejně dostupný na YouTube.

U společného stolu se sešli čtyři kolegové z katedry mezinárodního a evropského práva a členové CIHOL – Martin Faix, Pavel Bureš, Ondřej Svaček a Petr Stejskal. „V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině a vědomi si zodpovědnosti každého z nás jsme se s kolegy rozhodli nabídnout naše znalosti a osvětlit některé základní mezinárodněprávní aspekty konfliktu na Ukrajině,“ vysvětlil motivaci k uspořádání akce Martin Faix, vedoucí CIHOL.

Na úvod připomněl, že poválečné generace právníků byly vychovávány a vzdělávány v duchu myšlenky, která je zhmotněná v jedné z nejzákladnějších norem mezinárodního práva, a tou je zákaz užití síly dle čl. 2 odst. 4 Charty OSN. „Toto ustanovení Charty přímo zakazuje použití ozbrojené síly v mezinárodních vztazích. Na něj navazuje povinnost řešit spory mírovou cestou. Ke vzniku norem zakazujících užití síly nevedly filozofické úvahy, ale utrpení a prolitá krev předešlých generací. Hlavním cílem mezinárodního práva je zachování míru a bezpečnosti,“ připomněl Martin Faix, který se s kolegy jednoznačně shodl, že invaze ruských vojsk na Ukrajinu je neospravedlnitelným aktem agrese.

Pořadatelé zvolili formu kulatého stolu, kdy na čtyři krátké odborné příspěvky navázala diskuze s diváky přímého přenosu. Nejprve hovořil Pavel Bureš, a to o uznání Luhanska a Doněcka ze strany Ruské federace. „Z mého pohledu šlo o strategický krok prezidenta Putina, přípravu na invazi. Jakousi snahu o legalizaci dalších kroků, která je ale v rozporu s mezinárodním právem,“ řekl Pavel Bureš.

Na něj navázal Martin Faix, který hovořil o užití síly v mezinárodním právu, především pak o jediné možné výjimce, která se vztahuje na případy sebeobrany, kdy se stát brání. Mimo jiné vysvětlil, proč tuto výjimku nelze využít k odůvodnění vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, a naopak proč se tato výjimka nyní uplatňuje v případě Ukrajiny.

Třetím řečníkem byl Ondřej Svaček, který se věnoval trestněprávním aspektům této války. Rozebíral čtyři otázky: Kde můžeme stíhat zločiny, které se dějí nyní na Ukrajině? Co můžeme stíhat? Koho můžeme stíhat? Kdo může stíhat? Současně vyjádřil apel adresovaný mimo jiné orgánům činným v trestním řízení. „V podmínkách českého trestního řádu není žádná překážka pro stíhání zločinů, ke kterým dochází právě v těchto dnech na Ukrajině. A to i překvapivě zločinu agrese. Mám za to, že Česká republika si to stíhání může dovolit. Jako hrdý, svrchovaný, demokratický právní stát by si to dokonce dovolit měla. Vyslali bychom tak zprávu nejen Rusku, ale celému mezinárodnímu společenství.“

Jako poslední si vzal slovo Petr Stejskal. Tématem jeho příspěvku byly sankce vůči Rusku, a to i takzvané „chytré“ sankce, které jsou zaměřeny na jednotlivce. „Sankce mohou zavádět všichni členové mezinárodního společenství. V tomto případě jsou zcela legální,“ uvedl například Petr Stejskal.

V následné diskuzi se řešily například otázky vyloučení Ruské federace z OSN, vstup Ukrajiny do EU, zacházení se zajatci, ochrana civilního obyvatelstva nebo užití jaderných zbraní.

Přenos sledovalo přes 550 zájemců, za 24 hodin od živého vysílání měl záznam kulatého stolu na šest tisíc zhlédnutí. „Tleskám vám a děkuji. Velmi srozumitelná debata i pro laika,“ napsala do komentářů pod záznam Ivana Raková.

Záznam kulatého stolu Válka na Ukrajině z pohledu mezinárodního práva si můžete pustit zde:

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Pevnost poznání zve na víkendový benefiční program pro Ukrajinu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 01/03/2022 - 14:05

Benefiční program pro celou rodinu Pevnost Ukrajině! chystá na víkend 5. a 6. března Pevnost poznání v areálu Korunní pevnůstky v centru Olomouce. Připraveny jsou přednášky, workshopy, výstavy, chemické pokusy, kreativní dílny i promítání dokumentu. Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP se tak připojuje k podpoře válkou zkoušené země. Peníze ze vstupného věnuje tým centra na sbírku neziskové organizace Post Bellum.

Pevnost poznání chce dvoudenním programem přiblížit malým i velkým návštěvníkům zemi, která se v uplynulých dnech potýká s nesmyslnou vojenskou agresí ze strany Ruska. Vzdělávací akce má za cíl přiblížit široké veřejnosti běžný život na Ukrajině, její bohatou historii, kulturní život, geografické zajímavosti i politické souvislosti. Návštěvníci se seznámí s národními symboly Ukrajiny, podívají se na výstavu fotografa Richarda Boudy Kontrasty Ukrajiny, kterou zapůjčila Arcidiecézní charita Olomouc, a také si poslechnou přednášku Století ukrajinských zápasů s Ruskem historika a politologa Jiřího Lacha z Filozofické fakulty UP.

Po stopách největších ukrajinských chemiků a fyziků

„Návštěvníci se mohou zapojit do workshopů, které je vezmou na historickou procházku po stopách největších ukrajinských chemiků a fyziků. Seznámí se s největšími objevy, které zásadně ovlivnily náš dnešní svět. Uvidí demonstraci Velkého třesku i vývoj jaderné energetiky. Vyzkouší si izolovat strukturu DNA z jahody nebo si vyrobí chemickou kytku v barvách ukrajinské vlajky,“ pozval na akci Roman Chvátal, programový ředitel centra. Doplnil, že v kreativní dílně si návštěvníci vyrobí jednoduché dřevěné hlavolamy a v expozici věnované historii se mohou zúčastnit workshopu Totalita, nebo demokracie.

„Cítíme povinnost morálně i materiálně podpořit Ukrajinu, která v těchto chvílích brání naše evropské demokratické hodnoty. Jsem hrdý na razantní postoj ČR vůči Ruské federaci, která tento válečný konflikt vyprovokovala, a jsem upřímně dojatý z obrovské vlny solidarity, ke které se tímto přidáváme. Jako nositelé univerzitní myšlenky a popularizátoři vědy odsuzujeme nejen nesmyslnou agresi, ale i dezinterpretaci lidského poznání ve službách zrůdné propagandy. Chceme také zdůraznit historické paralely minulosti. Pevnost Ukrajině!“ řekl Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání.

Do programu se zapojily také organizační týmy filmových festivalů Jeden svět Olomouc a Academia Film Olomouc (AFO). Lidé uvidí projekci filmu Vyrob si svůj stát, kterou doprovodí beseda s hosty. V planetáriu bude zářit noční obloha nad Ukrajinou a diváci se také podívají na Ukrajinu z vesmíru. Mluvit se bude i o mezinárodní vesmírné stanici ISS.

Výtěžek podpoří sbírku Paměti národa pro Ukrajinu

Celý výtěžek ze vstupného science centrum věnuje sbírce Paměti národa. Peníze budou využity na nákup zdravotnického materiálu, ochranné pomůcky, ale také například na neprůstřelné vesty, drony, přístroje pro noční vidění, vysílačky, dieselové generátory.

„Již dva roky spolupracujeme s ukrajinskými novináři a dokumentaristy, kteří působí převážně na západě země. S nimi budujeme ukrajinskou Paměť národa. Společně dokumentujeme místní příběhy především z období stalinistických represí a spolu jsme se dohodli na podpoře prověřené ukrajinské neziskové organizace Повернись живим/Come Back Alive, která v zemi působí už osm let. Mimo jiné se tak snaží materiálně zabezpečit obránce Ukrajiny,“ vysvětlila Jitka Andrysová, vedoucí koordinátorka vzdělávacích projektů z Paměti národa Střední Morava.

„Oceňuji, že se kolegům podařilo bleskově zorganizovat akci na podporu dobré věci, a jsem rád, že přírodovědecká fakulta může pro ni nabídnout své prostory v objektu historické Korunní pevnůstky. Věřím, že akce těžce zkoušeným Ukrajincům pomůže, dobré vůle je potřeba,“ podpořil benefiční akci Martin Kubala, děkan Přírodovědecké fakulty UP.

Pevnost poznání je o víkendu otevřená od 9 do 18 hodin. Kromě víkendové akce Pevnost Ukrajině! se malí i velcí návštěvníci mohou podívat do všech čtyř expozic science centra. Více o programu na www.pevnostpoznani.cz.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky