Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

V olomouckém Arcibiskupském paláci byl do funkce děkana Fakulty zdravotnických věd UP slavnostně uveden Jiří Vévoda. Děkanskou insignii převzal z rukou rektora Michaela Kohajdy a předsedkyně fakultního akademického senátu Šárky Šaňákové. Děkan Jiří Vévoda prožil slavnostní akt inaugurace podruhé – v říjnu 2021 jej do funkce slavnostně uvedl tehdejší rektor UP a emeritní děkan FZV UP Martin Procházka.

V úvodu ceremonie nejprve prorektor Matěj Dostálek v roli ceremoniáře požádal rektora UP Michaela Kohajdu, aby přijal odstoupení děkana Jiřího Vévody, jehož první funkční období se naplnilo k 31. červenci 2025. Rektor poděkoval děkanovi za jeho dosavadní činnost a vyzdvihl některé z úspěchů nejmladší olomoucké fakulty.

„Pod vedením pana děkana Vévody se fakulta zdravotnických věd zapojila v roce 2024 do celostátního programu navyšování kapacit nelékařských zdravotnických profesí. Tento krok má zásadní význam nejen pro naši univerzitu, ale i pro celou společnost. Program přispívá k posílení vzdělávání v oborech, které jsou klíčové pro fungování našeho zdravotnického systému,“ zdůraznil rektor Michael Kohajda.

Připomněl také tradiční setkávání zástupců vedení fakulty s členy akademické obce a zaměstnanci. „Tato setkání přispívají k otevřené komunikaci a pocitu sounáležitosti, který je důležitý nejen pro univerzitní prostředí. Tyto chvíle nám také připomínají, že za každým úspěchem stojí lidé, kteří svou práci dělají s nasazením a odpovědností,“ shrnul rektor.

Po krátkém medailonku, který hostům v sále představil osobnost staronového děkana fakulty zdravotnických věd, přečetla předsedkyně Akademického senátu FZV UP Šárka Šaňáková zápis o volbě děkana. Připomněla, že volba kandidáta na děkana proběhla na řádném zasedání senátu 19. května letošního roku a v prvním kole tajné volby obdržel Jiří Vévoda devět hlasů z celkových dvanácti.

Poté již došlo na samotné slavnostní dekorování děkana a složení inauguračního slibu. „Obhájit druhé funkční období je velkým závazkem. Když jsem nastupoval poprvé, měl jsem entuziasmus, který by dokázal roztavit i ocel univerzitních procesů. A musím říct, že entuziasmus se mě drží dodnes. Jen už dnes vím, že některé změny se nedají proběhnout sprintem. Jsou to spíše dlouhé orientační běhy, ale vždy s cílem, který stojí za to. Uplynulé čtyři roky nás opakovaně prověřily. Jsme malá, podfinancovaná fakulta, a přesto jsme obstáli ve chvílích, kdy jiní pochybovali. Naše fakulta vznikla z odvahy a z potřeby. Zdravotnickým nelékařským profesím dala hlas a budoucnost. Právě teď, po více než sedmnácti letech v pronajatých prostorech, získává fakulta zdravotnických věd vlastní budovu. Je to potvrzení naší identity. Máme svůj domov a budoucnost této fakulty stojí na pevných základech,“ uvedl ve svém inauguračním projevu děkan Jiří Vévoda.

Poděkoval rovněž akademickým a administrativním pracovníkům a také studentům. „Do druhého funkčního období vstupuji s jasnějším vědomím limitů, ale také s pevnou znalostí toho, kdy se má zatlačit, kdy má smysl čekat a kdy dát prostor dobré vůli,“ shrnul děkan Jiří Vévoda.

Slavnostní akt uzavřelo vystoupení smyčcového kvarteta Plus Theater Quartet tvořeného členy Moravského divadla Olomouc a Janáčkovy filharmonie Ostrava. Na přání děkana Jiřího Vévody zazněl úryvek z Vivaldiho koncertního cyklu Čtvero ročních období nebo Montiho Csárdás.

Druhé funkční období začalo Jiřímu Vévodovi 1. srpna 2025 a potrvá do 31. července 2029.

Mgr. Jiří Vévoda, Ph.D.

Je historicky čtvrtým děkanem Fakulty zdravotnických věd UP. V jejím čele poprvé stanul 1. srpna 2021. Již dříve byl proděkanem pro vědu, výzkum a celoživotní vzdělávání, po zvolení tehdejšího děkana Martina Procházky rektorem UP byl pověřen vedením fakulty. Jiří Vévoda na Univerzitě Palackého působí od završení doktorského studia sociálního lékařství v roce 2010, jeho domovským pracovištěm je Ústav společenských a humanitních věd FZV UP. Byl také členem fakultního i univerzitního akademického senátu a předsedou ekonomické komise AS UP. Vedle výuky se odborně zaměřuje zejména na psychosociální rizika ve zdravotnictví a motivaci a pracovní spokojenost zdravotnického personálu. Má manažersko-ekonomické pracovní zkušenosti, pracoval pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a také na ministerstvu zdravotnictví. V srpnu 2025 započal jako děkan FZV UP své druhé funkční období.

Akademický senát Univerzity Palackého vyhlásil volby do AS UP na funkční období 2026–2029. Schválil též dva vnitřní předpisy a nominoval zástupce fakulty zdravotnických věd do Sněmu Rady vysokých škol.  

Akademická obec UP bude volit nové senátorky a senátory Univerzity Palackého. Na svém listopadovém jednání AS UP vyhlásil v souladu se svým volebním řádem volby na funkční období od 16. května 2026 do 15. května 2029. Mandát stávajícímu AS UP skončí 15. května 2026.

Podle schváleného harmonogramu budou nejprve volit senáty osmi fakult své dílčí volební komise, jejich předsedy a místopředsedy. Všechny fakulty UP by tak měly učinit do 23. ledna 2026. Hlavní volební komise, která pak koordinuje a kontroluje průběh voleb, má sestávat z předsedů již zvolených dílčích volebních komisí. Návrhy na kandidáty do AS UP může akademická obec Univerzity Palackého podávat od 3. do 19. února 2026. Elektronické hlasování se uskuteční od 11. do 18. března 2026. Nové složení Akademického senátu UP by mělo být známo 23. března 2026.

Hned v úvodu jednání AS UP blahopřál doktorandce lékařské fakulty, dřívější senátorce UP Tereze Markové, která se stala předsedkyní Studentské komory Rady vysokých škol a o které jsme psali zde. Ta senátorům a senátorkám přiblížila současné aktivity tohoto grémia. Hovořila například o spolupráci s iniciativou Díky, že můžem, Školskou ombuds platformou či Iniciativou Beat sexism. Zmínila také účast SK RVŠ na různých akcích a konferencích a připomněla i uskutečněné setkání u kulatého stolu na téma Etika a sociální bezpečí na vysokých školách či Financování vysokých škol. Hovořila též o Ceně Jana Opletala, kterou SK RVŠ pravidelně uděluje. Akademický senát UP vzal informace na vědomí.

Během listopadového jednání senátoři a senátorky UP debatovali také o digitalizaci na Univerzitě Palackého, a to jak v oblasti studijní agendy, tak i běžných zaměstnaneckých procesů. S kritickým komentářem téma k jednání navrhnul Michal Nguyen (FF). Do debaty se poté zapojili i další, včetně rektora Michela Kohajdy. AS UP vzal informace o stavu digitalizace studijní a personální agendy na UP na vědomí. Požádal rektora UP o maximální možné urychlení procesu digitalizace a také o průběžné informování akademické obce a AS UP. Dále požádal rektora UP o sestavení a prezentaci harmonogramu digitalizace studijní a personální agendy na UP.

V legislativní části jednání AS UP schválil návrh Disciplinárního řádu pro studenty UP ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP. Schválil i návrh novely č. 2 Jednacího řádu Vědecké rady PřF UP ve znění technických změn LK AS UP.  

V závěru předposledního zasedání v tomto kalendářním roce přijal AS UP i nominaci zástupce FZV UP do Sněmu Rady vysokých škol pro funkční období 2024–2026. Na tuto pozici rezignovala Jarmila Zimmermannová, uvedenou fakultu bude zastupovat Ondřej Machaczka.

Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde.

Vyhlášení voleb do AS UP na funkční období 2026–2029

* Zvolení členů dílčích volebních komisí, jejich předsedů a místopředsedů – do 23. 1. 2026. 

* Návrhy kandidátů do AS UP – 3.–19. 2. 2026. 

* Zveřejnění kandidátních listin, sestavení seznamu voličů – do 25. 2. 2026.

* Zahájení elektronického hlasování  – 11. 3. 2026, 12:00. 

* Ukončení elektronického hlasování – 18. 3. 2026, 12:00. 

* Vyhlášení výsledků voleb – do 23. 3. 2026. 

* Lhůta pro podávání stížností na průběh voleb – do 26. 3. 2026, 12:00. 

* Termín pro případné opakování voleb – do 15. 5. 2026.

Katedra romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala jedenadvacáté Mezinárodní setkání romanistů. Společně s českými akademiky se především tématu “Transformations of Romance Studies in the Present: Identities, Borders and Cultural Dialogue" věnovali i odborníci ze Slovenska, Polska Itálie, Španělska, Francie, Portugalska, Maďarska, Slovinska a Bulharska.

S cílem navzájem sdílet směry bádání, nové projekty, ale i problémy a těžkosti se do prostor Filozofické fakulty Univerzity Palackého sjela při příležitosti dvoudenního Mezinárodního setkání romanistů zhruba stovka badatelů, akademiků a odborníků téměř všech románských jazyků a literatur.

Obsah a význam stěžejního tématu jednání, “Transformations of Romance Studies in the Present: Identities, Borders and Cultural Dialogue, shrnul ve své úvodní řeči profesor Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP, který nynější postavení filologických disciplín vnímá jako výzvu.

„Současné zpochybňování filologické disciplíny jako takové, dopad umělé inteligence, tlak ze strany úřadů, aby naše programy byly integrovány do něčeho, co se dnes nazývá humanitní vědy, moderní jazyky nebo kulturní studia – tato v mnoha ohledech negativní skutečnost může být pro nás naopak velkou výzvou. Může spočívat v pozitivním impulsu, jenž vede k přehodnocení a inovaci oborů, výzkumu i výuky,“ řekl. Zdůraznil přitom, že je pro romanisty aktuálně nanejvýš důležité, aby si sami dokázali uvědomit nenahraditelnost oborů, jimž se věnují.

„Filologie jsou slovy německého vědce Otmara Etteho vědy o životě. Jejích posláním je rozšiřování bohatství života, který kriticky reflektují. Společnosti by měly zavést kritický přístup k poznatkům o životě, jež získaly, a tím obohatit společenskou cirkulaci vědomostí,“ dodal romanista, literární vědec a překladatel z UP. 

Jeho sdělení podpořila i Kateřina Ritterová z katedry romanistiky FF UP, když dodala: „Slovy příslušníků amazonského kmene Suruí pak konec světa nastane, až nebudou příběhy k vyprávění. Je právě na filologiích, aby tyto příběhy a jazyky, v nichž jsou vyprávěny, sbíraly a ochraňovaly, a tím udržely konec světa ještě chvíli v nedohlednu.“ 

Konference nabídla účastníkům řadu zajímavých přednášek, věnujících se jak středověké literatuře a lingvistice, tak její současnosti. V mnoha příspěvcích rezonovalo současné dění a společenský vývoj, i proto se v nich často opakovalo téma identity, přistěhovalectví, hranic, ať už těch geografických či komunikačních a sociálních. Tyto hranice by však podle Daniela Nemravy mohly být chápány jako konkrétní místo, odkud by se romanisté mohli vrátit k hlubšímu dialogu mezi jednotlivými oblastmi výzkumu. Uskutečněná konference pak měla být podle něj i místem, kde se tyto hranice rozplynou. 

Jedenadvacátý ročník Mezinárodní konference romanistů přinesl vznik nových projektů a podle Kateřiny Ritterové přínos tohoto setkání zdaleka není pouze akademický či badatelský, ale i sociální.

„Všichni účastníci byli na konferenci velmi důležití. Pokud bych však měla někoho vyzdvihnout, byli by to plenární řečníci: profesor Piotr Sawický z Univerzity ve Wroclavi a hispanista naší katedry romanistiky docent Enrique Gutiérrez Rubio,“ shrnula.

Setkání romanistů založil v roce 1991 profesor Jiří Černý, tehdy šlo jen o každoroční setkání kolegů a přátel romanistiky. Od té doby se počet účastníků i témat zmnohonásobil. Katedra romanistiky FF UP ho pořádá jednou za dva roky.

Více než stoletý dub letní v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se stal prvním státem chráněným stromem na pozemcích univerzity. Tento nejstarší strom zahrady nově nese jméno významného moravského přírodovědce Heinricha Lause.

„Slavnostním odhalením informační cedule nesoucí malý státní znak jsme dovršili zhruba roční proces, který započal podáním podnětu k vyhlášení památného stromu a končí právě tímto symbolickým aktem, kterého se zhostil děkan fakulty Martin Kubala,“ uvádí vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Nejstarší obyvatel zahrady a její přirozený symbol

Nový památný dub letní (Quercus robur) je nejstarším stromem v areálu botanické zahrady, pravděpodobně starším než samotná zahrada. „Tento dub je přirozeným středobodem zahrady s odhadovaným věkem 130 let, má pravidelně nasazenou, bohatě větvenou korunu a věřím, že nadchne nejenom přírodovědce, ale také historiky nebo kolegy z fakulty tělesné kultury, protože na svůj věk je to atlet v nejlepší kondici,“ dodává Václav Dvořák.

Na štíhlém habitu stromu se odráží jihozápadní expozice a propustné podloží, částečně tvořené navážkou po zbořených městských hradbách v prostoru, na němž byla botanická zahrada v roce 1901 založena. „Město Olomouc má vzhledem ke své velikosti překvapivě málo památných stromů. Podepsala se na tom i prusko-rakouská válka z roku 1866, kdy hrozilo obléhání města, a z velení olomoucké pevnosti přišlo nařízení, že stromy před hradbami musí být odstraněny nebo přinejmenším seříznuty. Dramatické okolnosti přečkal třeba dnes také chráněný Rudolfův dub ve Smetanových sadech a kolem roku 1890 se začala psát historie našeho Lausova dubu,“ doplňuje Václav Dvořák.

Památný strom ve správě Univerzity Palackého nese dedikaci po významném moravském přírodovědci Heinrichu Lausovi (1872–1941). „Byl to nesmírně činorodý člověk – pedagog, politik, kustod Ferdinandova muzea, botanik – znalec jesenické květeny, průkopník výzkumu ruderální flóry na Moravě a také spoluzakladatel a správce botanické zahrady, který se podílel na rozvoji sbírek a jejím spolkovém životě,“ vyjmenovává Václav Dvořák.

Dvojjazyčná tradice

„Volba symbolického pojmenování památného stromu byla snadná. Pro zahradu je důležité si připomínat její historii spojenou s moravskými Němci, stejně jako s Čechy. Ostatně ve 20. letech minulého století byl Spolek botanické zahrady jediným oficiálně dvojjazyčným spolkem v celé Olomouci. Paradoxně se to nelíbilo ani německým, ani českým občanům, kteří se věčně hádali, v jakém jazyce mají být psané cedulky se jmény rostlin. Tak jsme měli dvojjazyčné i cedulky,“ říká Václav Dvořák.

Od letošního roku tak botanická zahrada připomíná historické souvislosti nejenom památným stromem pojmenovaným po Heinrichu Lausovi, ale také přednáškovým sálem odkazujícím na Lausova kolegu a nástupce Josefa Otrubu.

Pan Prokoukl, kampaň a také webová stránka na ochranu občanů před kyberšmejdy, získal druhé místo v národním kole Evropské ceny prevence kriminality. Před časem platformu spustil Olomoucký kraj ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého.

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) byly vyhlášeny v rámci Národních dnů prevence 2025.

„Velmi si vážíme toho, že ministerstvo vnitra ocenilo práci celého realizačního týmu. V našich aktivitách budeme pokračovat i nadále. Je to zároveň i ukázka toho, že umělá inteligence, která pana Prokoukla ‚řídí‘, může velmi dobře pomáhat v oblasti prevence a odhalování kybernetické kriminality. Jen za první dva měsíce nasazení řešila přes 250 podnětů z celé České republiky, a to bez zásahu, ovšem pod dozorem, člověka," uvedl za projekt E- Bezpečí Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality Pedagogické fakulty UP. Zdůraznil přitom, že přestože se umělá inteligence dnes zneužívá například v rámci podvodné činnosti, kriminalistům a samozřejmě i běžnému občanovi, dítěti i dospělému může naopak pomoci. 

Platforma www.panprokoukl.cz vznikla v rámci osvětové kampaně Prokoukl to! A ty? Lidem má sloužit jako rychlý zdroj informací v případech, ocitnou-li se ve svízelné situaci v souvislosti s kyberšmejdy. Nový web našel podporu státní dotace programu prevence kriminality. Zdarma a bez registrace nabízí nepřetržitou pomoc prostřednictvím nástroje umělé inteligence, chatbota pana Prokoukla, při rychlém analyzování přijatého textu v e-mailu, SMS nebo aplikaci WhatsApp. Web nabízí také informace o aktuálních podvodných praktikách, policejních případech, dále užitečné rady a videa, jež lidem mohou pomoci lépe porozumět nejčastějším formám podvodů. E-Bezpečí PdF UP webovou platformu připravilo po technické stránce, zejména do webu implementovalo několik typů umělé inteligence. Psali jsme o ní zde. 

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) najdete zde.

Martin Škurek, náměstek Olomouckého kraje pro oblast sociálních služeb: „Jsem moc rád, že i díky podpoře našeho kraje vznikl projekt pana Prokoukla a jeho rodiny, který může lidem pomoci k tomu, aby nenaletěli online podvodníkům. Online podvody, zejména na seniorech, teď stále častěji plní policejní statistiky.“

Tomáš Landsfeld, ředitel krajského ředitelství Policie ČR: „Projekt ukazuje, že prevence může být moderní, srozumitelná a zároveň atraktivní pro veřejnost. Dosažené ocenění je toho důkazem. Velké poděkování patří všem, kteří se na projektu podílejí, a také Krajskému úřadu Olomouckého kraje za podporu a spolupráci, bez níž by realizace pana Prokoukla nebyla možná.“ 

Vzdělávání může probíhat kdekoliv, pokud má smysl a přináší zážitek. Na této myšlence staví přeshraniční česko-slovenský projekt zkráceně nazvaný MASK, jehož cílem je inovace adaptačních a sportovních kurzů zejména na základních školách prostřednictvím prvků zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě s využitím moderních technologií. Síly v něm spojily Fakulta tělesné kultury UP s Vysokým učením technickým v Brně a Prešovskou univerzitou v Prešově. 

Metodiky, které pro kurzy v rámci projektu vznikají a se kterými se pedagogové škol z regionů na česko-slovenském seznámí během chystaných školení, jsou založené na principech zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě a kladou důraz na inkluzivní přístup k žákům se specifickými potřebami a na využití moderních technologií jako atraktivních pomocníků při výuce.

„Chceme dát kurzům větší přesah. Zaměřujeme se zejména na adaptační kurzy při přechodu na druhý stupeň základní školy, který pro některé žáky může být psychicky náročný a může dojít k zásadní změně vztahu ke škole. Nejde jen o to, že se už neučí pouze ve své třídě a ve výuce se střídají učitelé, často dochází také k proměně třídního kolektivu a také se více potkávají se staršími spolužáky a potenciálním rizikovým chováním. I s tímto pracujeme. Snažíme se přitom, aby náplň kurzů děti nejen rozvíjela a utužovala kolektiv, ale také bavila a kurzy byly zdrojem nezapomenutelných vzpomínek,“ uvedl za řešitele z katedry rekreologie FTK UP Marek Maráček.

video_sem

Inovované kurzy tak zahrnují nejrůznější hry založené na důvěře a spolupráci, ale například i aktivity, kde se účastníci neobejdou bez mobilu.

„Mimo jiné jsme využili hru, kterou absolvují naši studenti na začátku bakaláře a která seznamuje s nástrahami studia. Pro žáky jsme ji nazvali Labyrint druhého stupně, během ní přes QR kódy poznávají své učitele a dostávají úkoly. Nejrůznější zadání z různých předmětů lze připravit i jako součást tzv. interaktivního hřiště, jehož prvky, puky, účastníci kurzu hledají v terénu. Atraktivní jsou pro děti i chytré hodinky, které sledují jejich pohybové chování, o kterém si pak mohou s učiteli povídat. Na pilotním kurzu malé účastníky také bavila tvorba krátkých tematických scének,“ přiblížil Marek Maráček s tím, že pozornost věnují i tomu, jak žáci tráví na kurzu volný čas, a velký prostor je dáván i jejich zpětné vazbě a reflexi absolvovaných aktivit.

Vedle adaptačních kurzů se řešitelé projektu v podobném duchu zaobírají i kurzy sportovními, zejména lyžařskými. S inovovanými metodikami chtějí seznámit prostřednictvím školení 150 učitelů ze základních a středních škol z regionů na pomezí České republiky a Slovenska, přičemž u prvního školení, které se uskuteční na počátku prosince v Beskydech již museli kvůli velkému zájmu navýšit kapacitu. Do ledna 2027 také uskuteční třicítku adaptačních a sportovních kurzů podle nových metodik.

Dvouletý projekt Naše učebny nepotřebují stěny: tvorba metodiky adaptačních a sportovních kurzů pro školy v česko-slovenském příhraničí – MASK je financován z programu Interreg Slovensko – Česko, který podporuje přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Slovenskem. Více o projektu najdete zde.

Jak se měnila Olomouc od doby barokních bastionů přes rozvoj Velké Olomouce až po dnešní moderní město? Odpověď nabízí nová webová mapová aplikace „Proměny Olomouce v čase“, která umožňuje detailně sledovat vývoj města během téměř čtyř století. Projekt je zcela unikátní rozsahem zpracovaných dat i délkou období, které pokrývá. Vznikl díky spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Muzea umění Olomouc.

Speciální aplikace nabízí porovnání více než 70 mapových vrstev – od historických plánů ze 17. století přes vojenská mapování až po nejnovější ortofotomapy. Uživatelé si mohou libovolně kombinovat zobrazení různých období a sledovat vývoj městské zástavby, krajiny či dopravní infrastruktury. „Aplikace obsahuje také územní plány z různých období, takže je možné sledovat nejen to, jak Olomouc vypadala, ale i jak byla plánována,“ říká Jaroslav Burian, zástupce vedoucího katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Aplikace vznikala ve spolupráci geoinformatiků s historiky. Zásadním krokem při její tvorbě bylo georeferencování historických podkladů – tedy jejich přesné umístění do současného geografického prostoru. „U starých map to byl náročný proces, protože mnohé orientační body se do současnosti nedochovaly,“ říká hlavní autor mapy Stanislav Popelka. Při tvorbě mapy odborníci využili moderní otevřené a veřejně sdílené technologie. „Chtěli jsme především vytvořit systém, který bude vizuálně atraktivní, technicky otevřený a dlouhodobě udržitelný,“ vysvětluje Ondřej Růžička, autor technologické architektury projektu, spolupracovník katedry geoinformatiky a také její absolvent.

Součástí projektu je také storymapa „Proměny Olomouce v čase: Příběhy města v historických mapách“, která formou vizuálně komentovaných zastavení představuje vybrané lokality a jejich proměny. Uživatelé se mohou dozvědět například o zaniklých klášterech, přesunu hlavního nádraží, počátcích olomoucké fakultní nemocnice, kolektivizaci Hané nebo o tragickém zničení olomoucké synagogy. „Historické mapy nejsou jen vědeckým nástrojem, ale i prostředkem vyprávění o městě, jeho paměti a proměnách v čase. Přáli bychom si, aby lidé vnímali Olomouc nejen jako prostor, ale také jako živý organismus plný příběhů, které formovaly dnešní podobu města,“ uzavírá Ondřej Jakubec, zástupce vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP a také hlavní řešitel projektu. Podle jeho slov nejsou tak detailním způsobem a za tak dlouhé období zpracována data o vývoji žádného jiného města v České republice. Na tomto odborném zpracování se významně podíleli i odborníci z katedry historie Filozofické fakulty UP, zvláště Michael Viktořík, specialista na fenomén olomoucké pevnosti.

Aplikace je určena nejen odborníkům – historikům, geografům, urbanistům či architektům – ale i široké veřejnosti. Každý si může najít to, co ho osobně zajímá: kdy byly postaveny domy v jeho ulici, jak se měnilo okolí jeho čtvrti nebo jak vypadala Olomouc před sto lety.

Co mají společného města jako Krnov, Kostelec nad Orlicí, Žilina anebo třeba Paříž? Během posledních padesáti let tu, ale i na dalších místech působili či stále působí lékařky a lékaři, kteří se na svoji profesní dráhu vydali v roce 1975 z Olomouce, kde završili na Lékařské fakultě UP studium všeobecného nebo zubního lékařství. Nyní se do města svých studií vrátili a v historických prostorách Vojenské nemocnice Olomouc znovu složili promoční slib.

Při zlaté promoci se v sále barokního kláštera Hradisko sešla sedmdesátka někdejších spolužáků. Za práci, kterou pro pacienty, ale i pro svou alma mater a budoucí generace lékařek a lékařů udělali, jim poděkovala a nejen pevné zdraví do dalších let popřála prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová a děkan Milan Kolář, slavnostním aktem provedla proděkanka Eva Klásková.

„Ať už jste působili v nemocnicích, ambulancích, výzkumu, vzdělávání či ve zdravotní správě, všichni jste přispěli k tomu, že české zdravotnictví patří k nejkvalitnějším v Evropě, ne-li na celém světě. Dovolte mi vyjádřit vám můj veliký respekt,“ uvedla prorektorka.

video_sem

„Velmi si vážím toho, že jsem měl tu čest vás po padesáti letech promovat, a hluboce se skláním před vaší prací a vším, co jste učinili v průběhu vašeho života. Jsem hrdý na to, že jste absolventkami a absolventy naší lékařské fakulty,“ dodal děkan při přípitku.

Promoční slib při slavnostním aktu znovu složila například Anna Loskotová Novotná, která se zaměřila na problematiku popáleninového traumatu a také akupunkturu a stále pracuje jako primářka rehabilitačního centra, nebo Helena Ammi, která dvě desetiletí působila jako zubní lékařka ve Francii.

Pamětní diplom převzal i Alexander Mezírka, který se vedle kardiologie věnoval hudbě a založil v krnovské nemocnici Hospital Dixie Band, oční lékařka Zuzana Válková, která byla zástupkyní přednosty Oční kliniky LF UP a FNOL pro výuku a do oftalmologie uváděla i studenty speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP, nebo Lydie Křižková, která původně vystudovala stomatologii, ale později se vydala psychiatrickým směrem.

Za své dřívější spolužáky při promoci promluvili Jaroslav Opavský a Ladislav Korotvička.

„Měli jsme štěstí, že jsme mezi našimi učiteli měli takové osobnosti, které mimo hlavní téma svého výkladu naznačovaly i to, jak uvažují obecně mimo rámec medicíny. Vzpomeňme například anatoma profesora Zrzavého, který se ve své přednášce zmínil o pevnosti páteře, a to nejen z hlediska anatomického. U dalších jsme oceňovali jiné přednosti – například u profesora Hejtmánka jeho vzornou přípravu z hlediska didaktického, kultivovaný přednes i to, jak nás uváděl do základu kritického a vědeckého myšlení,“ vzpomněl Jaroslav Opavský, emeritní profesor Fakulty tělesné kultury UP, jehož medailon jsme přinesli již dříve zde.

„Zažili jsme obor, kde jsme se o fous minuli se šlapací vrtačkou. Měli jsme tu úžasnou možnost na vlastní kůži prožít revoluční proměnu našeho oboru jako nikdo jiný před námi. I když se změnil svět kolem nás, podstata naší práce zůstala stejná – člověk, empatie, odpovědnost vůči pacientovi i vůči sobě samému,“ připomněl pak Ladislav Korotvička (o němž si více může přečíst zde) ve své řeči, kterou zakončil slovy: „Radujme se tak, jako když jsme byli mladí. Za sebe a věřím, že i za ostatní kamarády a kamarádky dodávám, že v srdci mladí zůstaneme.“

Zlatá promoce patří k tradičním absolventským událostem v kalendáři Lékařské fakulty UP, poprvé se uskutečnila v roce 2010. Kromě toho fakulta pořádá také promoci diamantovou pro absolventy po šedesáti letech od završení studia a oblíbené je také setkání Radicés / Kořeny, na kterém se scházejí „třicetiletí“ absolventi.

Radek Buben, vedoucí Střediska Ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, přijal pozvání Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V rámci cyklu přednášek odborníků bude 2. prosince hovořit na téma Latinská Amerika v labyrintu Donalda Trumpa: cla, intervence, ne/přátelé.

V rámci cyklu přednášek odborníků bude na Univerzitě Palackého přednášet Radek Buben, vedoucí Střediska Ibero-amerických studií FF UK. Odborně se věnuje současné Latinské Americe i jejím politickým systémům.

Latinská Amerika v labyrintu Donalda Trumpa: cla, intervence, ne/přátelé.

2. prosince, od 15 hodin, katedra historie FF UP, Na Hradě 5 (místnost 3.04).

„Nástup Donalda Trumpa, reprezentanta nové konzervativní, často proevangelikální a nativistické pravice, potkal Latinskou Ameriku v čase, kdy se politiky stejného typu prosazují v řadě zemí, od Salvadoru, Ekvádoru po Chile a Argentinu. Řadě latinskoamerických států paralelně nové celní bariéry a přerušování dosavadních obchodních vazeb umožňují posilovat ekonomické vztahy s Čínou. A k tomu si připočtěte protiimigrační tažení a sílící konfrontace s Venezuelou. To vše budí vlny protiamerického resentimentu, a naopak dává křídla řadě jeho ideových stoupenců. Právě o tom a věřím, že ještě o mnohém dalším bude hovořit náš host Radek Buben,“ uvedl k obsahu chystaného setkání Lukáš Perutka, člen katedry historie, jenž má cyklus přednášek odborníků na starosti.

Přednáška o přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k jižním sousedům USA je podle Lukáše Perutky určená nejen univerzitní komunitě, ale i mimouniverzitním zájemcům.

„Přijďte si o tématu něco poslechnout! Přijďte diskutovat!,“ vyzval k účasti do prostor katedry historie všechny, které popsaná oblast zajímá.

V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého se uskutečnil slavnostní křest rozsáhlé ediční řady korespondence Bohuslava Martinů. Dvanáctisvazková bilingvní edice, vznikající od roku 2008 pod vedením týmu z Univerzity Palackého, představuje dosud nejrozsáhlejší soubor publikovaných dopisů skladatele.

Série dvanácti knih, obsahující dopisy skladatele Bohuslava Martinů, zachycuje skladatelovu korespondenci s různými adresáty – od rodiny a přátel přes interprety, dirigenty a umělecké instituce až po významné osobnosti hudebního života dvacátého století. Edice nabízí víc než sedm stovek dopisů a je doplněna kritickým aparátem, komentáři, poznámkami a faksimiliemi originálních rukopisů. Za její přípravou stojí autorský tým ve složení Vít Zouhar, Gabriela Coufalová, Jaromír Synek a Gabriela Žatková, všichni z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

foto_sem_4

Edice korespondence Bohuslava Martinů, spojená s českými badateli i mezinárodní muzikologickou komunitou, navazuje na tradici systematického zpřístupňování martinůovských pramenů. Cílem tohoto bilingvního projektu, zpracovaného v češtině a angličtině, je představit nejen faktograficky přesný, ale i kontextuálně čitelný zdrojový materiál pro muzikology, interprety i širokou kulturní veřejnost.

„Počátečním impulzem k vzniku edice byl záměr mého otce Zdeňka Zouhara, dirigenta, skladatele a propagátora díla Bohuslava Martinů, vydat dopisy, které mu Bohuslav Martinů zaslal v letech 1949 až 1959,“ uvedl za autorský tým vedoucí projektu, skladatel, muzikolog a vysokoškolský pedagog Vít Zouhar. Jeho otec premiéroval v roce 1954 sborový cyklus Petrklíč a v lednu 1956 poprvé provedl kantátu Otvírání studánek v Poličce.

„Plán s dopisy nosil v hlavě dlouho, ale stále bylo něco podstatnějšího, co ho od něj odvádělo. Já jsem mezitím pracoval na jiných tématech. Až když jsem na počátku milénia rekonstruoval v Institutu pro elektronickou hudbu ve Štýrském Hradci Poème électronique Edgarda Varèseho a trávil mnoho času na cestách a studiem rukopisů v Eindhovenu, Los Angeles nebo Paříži, tak právě v Getty Center nad Los Angeles jsem si uvědomil, že zatímco já si létám po archivech všude možně po světě, u nás doma, na jednom místě, je v brněnské tátově pracovně nezpracovaný archiv pramenů Bohuslava Martinů včetně kolekce nepublikovaných dopisů. Jak jsem rekonstrukci Varèseho dokončil, navrhnul jsem otci, že dopisy společně vydáme. U nás doma to vše sice začalo, ale pak následovalo a stále následuje pátrání po pramenech opět takřka po celém světě,“ dodal Vít Zouhar k vzniku prvního česko-anglického svazku, který nazval podle nejčastějšího oslovení: „Milý příteli“ s typicky americkou dvojtečkou.

foto_sem_4

Během intenzivní práce na první knize si uvědomil, jak důležitá je znalost korespondence Martinů nejen pro poznání jeho díla, ale i jeho osobnosti a jeho doby.

„Pochopil jsem, jak je důležité zpřístupnit korespondenci co nejširšímu okruhu čtenářů a postupně tedy zpracovat nejprve klíčové adresáty. To byl počátek souborné edice korespondence. Oslovil jsem své spolupracovníky na katedře hudební výchovy a v následujících letech jsme s Gabrielou Coufalovou vydali korespondenci básníku a prozaikovi Miloslavu Burešovi a diplomatu a životopisci Miloši Šafránkovi. Jaromír Synek a Gabriela Všetičková se pustili do nejrozsáhlejšího souboru dopisů rodině Martinů do Poličky. S Janou Honzíkovou jsme vydali velmi osobní dopisy Martinů z amerického a poválečného období Franku Rybkovi a Gabriela Coufalová první díl dopisů nakladatelskému pracovníkovi Karlu Šebánkovi. Dnes máme vydaných dvanáct svazků, z čehož máme ohromnou radost,“ dodal Vít Zouhar.

foto_sem_4

Doplnil, že jedenáctý svazek Gabriely Coufalové byl uveden letos 28. srpna, symbolicky při výročí skladatelova úmrtí. Přináší kompletní korespondenci Bohuslava Martinů s nakladatelem Karlem Šebánkem. Skladatelovy dopisy z let 1929 až 1949 zachycují jedno z nejdynamičtějších období Martinů života, od pařížských let přes napjatou předválečnou atmosféru až po dramatický odchod do Spojených států a poválečné úvahy o návratu do Evropy. Nabízí cenný pohled nejen na skladatelovu tvorbu a pracovně-partnerský vztah s nakladatelem, ale i na jeho nejistoty, osobní postoje a proměny ve světě poznamenaném válkou a začínající železnou oponou. Stejně jako předchozí svazky vyšel i tento spolu s rozsáhlým komentářem a faksimiliemi originálů.

„Jsem velmi rád, že díky opakované a dlouhodobé podpoře Grantové agentury České republiky jsme mohli realizovat mnohaletý soustavný primární výzkum a vydat korespondenci Bohuslava Martinů. Evidujeme více než tři tisíce dopisů, které Bohuslav Martinů napsal. Doposud máme vydaných více než sedm set. Mnoho dalších na zpracování a zveřejnění tedy teprve čeká. Určitě bude na místě, když za celý tým vyslovím přání, že bychom byli velmi rádi, kdybychom v této práci mohli pokračovat. Vnímáme ji jako jakési pomyslné okno, které je potřeba otevřít dokořán,“ uzavřel Vít Zouhar.

foto_sem_4

Dvanáctisvazkový soubor dopisů skladatele Bohuslava Martinů vznikl jako dlouhodobý vědecký projekt Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Vydavatelství Univerzity Palackého s podporou Grantové agentury České republiky.  Jednotlivé svazky jsou k dispozici v tištěné podobě i jako e-knihy.

foto_sem_4

Křest edice se uskutečnil jako úvodní večer festivalu Opera Schrattenbach, 12. listopadu v Kapli Božího těla UC UP. Součástí programu byly i promluvy kmotrů edice: Vojtecha Regece, děkana PdF UP, Moniky Holé, muzikoložky a kurátorky sbírek Centra Bohuslava Martinů v Poličce a Aleše Prstka, ředitele Vydavatelství UP. Zazněla i zdravice čtvrtého kmotra edice, ředitele Institutu Bohuslava Martinů Aleše Březiny. Slavnostní událost doprovodil dětský pěvecký sbor Campanella pod vedením sbormistryně Jany Synkové a za doprovodu pianistky Leny Pulchertové excelentně provedl výběr ze skladeb Bohuslava Martinů. Česká říkadla a kantátu Otvírání studánek. Tři nové svazky edice, korespondence rodině z let 1938 až 1939, dopisy Karlu Šebánkovi z let 1929 až 1949 a druhý svazek Franku Rybkovi byly prezentovány také 10. listopadu na zahajovacím koncertu festivalu Dny Bohuslava Martinů v Praze. Seznam všech vydaných titulů edice najdete zde.

Prostor pro všechny nadšence do inovací, vědy a technologií, kutily a bastlíře – to je festival Maker Faire, který se uskuteční v sobotu 29. listopadu na Výstavišti Flora Olomouc. A Univerzita Palackého bude u toho.

Máte rádi nové technologické vychytávky? Sestavujete si doma vlastní „udělátka“ nebo jste nadšenec do vědy? Tak právě pro vás se v sobotu 29. listopadu od desíti hodin naplní Pavilon A Výstaviště Flora.

K vidění budou vědecké show, interaktivní instalace, dílny a workshopy či nabídky pracovních pozic v oblasti hi-tech. Na návštěvníky bude čekat ukázka robotiky, 3D tisku, programování či laserových technologií.

„Jsme rádi, že se univerzita pravidelně objevuje ve veřejném prostoru a dává tak okusit široké veřejnosti činnosti, které se jinak dějí za zdmi laboratoří či učeben. V rámci letošního programu Maker Faire tak nabídneme jedinečný vhled do vědy a výzkumu a do práce vědkyň a vědců. Těšit se můžete na pokusy, experimenty, high-tec přístroje, workshopy, 3D tisk nebo vhled do neuronových sítí a AI. To vše pod heslem UP to the Future,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná.

Program akce a vstupenky zde: https://makerfaire.cz/olomouc/

V rámci expozice UP se prezentují zástupci hned několika kateder a pracovišť. Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP představí na interaktivním modelu fungování jazykových modelů a neuronových sítí. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet, jak umělá inteligence rozpoznává obrázky, a jak se z jednoduchých principů rodí moderní technologie.

Zástupci katedry geoinformatiky představí tento moderní vědní obor propojující svět dat, map a technologií. Jejich stanoviště bude naplněné interaktivními mapami, technologiemi analyzujícími družicové snímky, či ukázkou navigačních systémů. Zájemci si budou moci zahrát i několik zábavných GEOher.

Prozkoumávat krásy biomolekul, připravit vzorek DNA z banánu či stříhat genetickou informaci bude možné na stanovišti katedry biochemie. Na stanovišti UP_LAB Pevnosti poznání si veřejnost bude moci vyzkoušet práci s 3D perem.

Na místě bude také možné si zakoupit drobný univerzitní merch z UPointu či získat informace o možnostech studia na UP.

Zatímco na klinice pomáhá zlepšovat kvalitu života pacientů, mimo zdravotnické prostory závisí i na jejím hlase, kam bude směřovat vysoké školství. Doktorandka lékařské fakulty Tereza Marková zastupuje Univerzitu Palackého ve Studentské komoře Rady vysokých škol, je také členkou Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární školství. „Babička se mě ptala, jestli budu ministryně školství, nebo zdravotnictví. Takové ambice ale nemám. Momentálně chci zvládnout doktorské stu­dium,“ směje se.

Tereza Marková se ve svém výzkumu věnuje objektivnímu hodnocení rehabilitace u pacientů po cévních mozkových příhodách. Jak podotýká, kontakt s pacien­ty v Kineziologické laboratoři ve Fakultní nemocnici Olomouc ji pomyslně vrací zpátky na zem, kde existují mnohem důležitější starosti, než jsou dlouhé diskuze na jednáních.

Na druhou stranu v akademické či školské politice se pohybuje už od gymnázia, kde chvíli i předsedala studentské radě. „Už tehdy jsem byla akční. Bylo to hlavně o předávání informací od vedení školy spolužákům. Ale pamatuji si také, že jsme na Den učitelů připravovali přáníčka a roznášeli je vyučujícím,“ vzpomíná.

Důležitost předávání informací si uvědomovala i později jako studentka fyzioterapie na fakultě zdravotnických věd. Když ve druháku přišla vyučující Petra Gaul Aláčová s výzvou zkusit někoho nominovat do univerzitního senátu, rozhodla se do toho jít.

„Začátek mi připadal šílený. Studentskou komoru tvořili většinou doktorandi, já mezi nimi byla jediná studentka bakaláře. Říkala jsem si, že tam možná nemám co dělat, nemám co nabídnout, nevím, jak to na univerzitě funguje. Chodila jsem na jednání s velkým respektem, všechno si poctivě načítala, vyptávala se kolegů. Do toho jsem dojížděla domů do Prostějova a pracovala na bakalářce,“ přibližuje Tereza Marková.

Tento článek vyšel v magazínu Žurnál, jehož PDF verzi si můžete stáhnout zde.

Pracovitost, zvídavost, trpělivost a odvaha – to, když měla pocit, že je daná věc důležitá, nebála se zeptat. Díky tomu její hlas patřil k těm, které šly na zasedáních senátu často slyšet. Navíc byla zvolena i do senátu fakultního a později se stala členkou Rady UP pro vnitřní hodnocení, která mj. rozhoduje o nových studijních programech. „V okolí začali vnímat, že mám potřebu se takto projevovat, stala jsem se takovým styčným důstojníkem a spíše mě podporovali – spolužačky mi posílaly zápisky z výuky, na které jsem chyběla.“

Ve „velkém“ senátu zasedala jedno funkční období, a přestože studovala dále, už znovu nekandidovala. „I když se nějaké dílčí věci za ty tři roky na fakultní i univerzitní úrovni povedly, frustrovalo mě, že jiné nejdou tak rychle nebo je nejsme schopni vůbec rozseknout. Já sama jsem se chtěla posunout, i proto jsem přijala nominaci do Rady vysokých škol,“ zmiňuje.

Nejprve byla náhradnicí delegáta, nyní je předsedkyní Studentské komory RVŠ. „Zabývat se celým vysokým školstvím z pohledu studenta je dost náročné, ale velmi mě to baví a dává mi smysl to, co děláme. Jsme takový studentský supersenát, vyjadřujeme se k různým tématům, jako je třeba financování škol, pořádáme kulaté stoly nebo společně se spolkem Díky, že můžem udělujeme Ceny Jana Opletala,“ vyjmenovává Tereza Marková s tím, že často něco řeší i o víkendech.

Přesto zkusila výběrové řízení na studentského zástupce v Radě Národního akreditačního úřadu, který bdí nad kvalitou českého vysokého školství – a uspěla. „Ráda bych této nové úloze dala maximum, protože si myslím, že role studujících tu může být velká a užitečná. Věřím, že zúročím zkušenosti z RVŠ i z působení v senátech. Oblast kvality školství mě v poslední době doslova pohltila a na rozdíl od dřívějška si už uvědomuji, že některé věci vypadají v reálu jinak než na papíře,“ dodává.

O svých členstvích v dalších orgánech, například ve skupině pro kvalitu Evropské studentské unie, už se zmiňuje jen tak mimochodem. Možná proto, že by jeden nevěřil, že na to ještě má kde brát čas a energii. „Do budoucna bych ale nechtěla přijít o kontakt se studenty a pacienty. A chtěla bych mít více času na odpočinek a osobní život,“ uzavírá.

Tereza Marková (* 1999)

Studentka doktorského programu Neurovědy na Lékařské fakultě UP, absolventka Fakulty zdravotnických věd UP a fyzioterapeutka Oddělení rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc. Zastupuje UP ve Studentské komoře Rady vysokých škol, jejíž je předsedkyní, je studentskou zástupkyní v Radě Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání, také členkou Skupiny pro zajištění kvality Evropské studentské unie či hodnotitelkou Slovenské akreditační agentury pro vysoké školství. Byla členkou akademických senátů UP a FZV UP, také Rady pro vnitřní hodnocení UP. K jejím zájmům patří především tanec.

Nebezpečné bakterie i toxické těžké kovy dokáže z vody odstranit filtrační membrána, kterou vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB – Technické univerzity Ostrava. Kombinované znečištění, které představuje vážné environmentální i zdravotní riziko, navíc likviduje v jediném kroku, bez nutnosti zdroje energie i chemikálií, jež se běžně pro dezinfekci vody používají. Membrány lze snadno obnovit, což z této technologie dělá průlomové řešení pro dostupnou a bezpečnou pitnou vodu kdekoliv na světě.

Vědci se zaměřili na využití běžně dostupných a levných filtračních membrán, na něž nanesli nobelovský uhlíkový materiál grafen s chemickými pastmi pro těžké kovy a bakterie. Při vývoji technologie se inspirovali postupem, který nedávno uplatnili při vývoji atomárních antibiotik. Vědeckému světu novou technologii představili v prestižním časopisu Chem.

„Použili jsme grafen modifikovaný karboxylovými skupinami, které účinně zachycují těžké kovy, jako je olovo a kadmium. V další vrstvě membrány jsme použili podobný grafenový materiál s ionty manganu. Tyto ionty mají silnou chemickou vazbu na bakterie, což jsme již prokázali v rámci výzkumu atomárních antibiotik,“ uvedl autor konceptu Radek Zbořil, který působí v obou výzkumných centrech CATRIN a CEET.

Filtrační membrány vyvinuté českými vědci dokážou fungovat i v poloprovozním měřítku, což umožňuje jejich nasazení v praxi. „Technologie dosahuje účinnosti filtrace přes 99,999 procenta proti širokému spektru mikroorganismů v destilované, kohoutkové i říční vodě. Membrány navíc vykazují vysokou kapacitu pro zachycování těžkých kovů, a splňují tak přísné legislativní limity. Celý proces je velmi jednoduchý, což umožňuje jeho využití i v oblastech bez přístupu k elektrické energii. Technologie je levná na údržbu, protože membrány lze snadno a efektivně regenerovat pro opakované použití,“ vysvětlil David Panáček, první autor studie, který nyní působí na Imperial College of London.

Díky jednoduché konstrukci a cenově dostupným materiálům se nová technologie jeví jako levná alternativa k tradičním metodám úpravy vody, které jsou složité a energeticky náročné. Tento přístup navíc představuje zcela nový koncept ve filtrační dezinfekci vody. Současné technologie, jako je ultrafiltrace nebo nanofiltrace, spoléhají na malé póry v membránách pro zachycení bakterií, ale jsou cenově velmi nákladné.

„V naší technologii neřešíme velikost pórů, ale spoléháme na chemické vlastnosti iontů manganu, které se silně váží na bakterie. Tato technologie nám umožňuje efektivně odstraňovat i problematické kmeny, jako je například Pseudomonas aeruginosa známá svou schopností vytvářet biofilmy v potrubích a filtrech. To má obrovský potenciál pro zlepšení dezinfekce vody v nemocnicích nebo potravinářských závodech,“ dodal Milan Kolář z Lékařské fakulty Univerzity Palackého, který se na výzkumu podílel.

Těžké kovy se dostávají do povrchových vod z průmyslové výroby nebo těžby, zatímco bakterie často pocházejí z nedostatečně čištěných odpadních vod, zemědělské činnosti a dešťových splachů. Tradiční postupy pro odstranění těchto kontaminantů jsou technologicky náročné a finančně nákladné. K odstranění bakterií se používají chemické procesy jako ozonizace nebo chlorace, zatímco těžké kovy jsou odstraňovány vícestupňovými metodami, jako jsou srážení, flokulace, koagulace a další.

„Spojení těchto náročných postupů je technologicky i ekonomicky velmi obtížné. V rozvojových zemích, kde chybí finance i odpovídající infrastruktura, je kombinované znečištění těžkými kovy a bakteriemi jedním z největších problémů z hlediska dostupnosti čisté vody. Cílem výzkumu bylo zjednodušit složitý proces úpravy vody a vyvinout levnou technologii, která dokáže odstranit oba typy znečištění v jediném kroku, což se podařilo,“ doplnil Zbořil.

Technologie by mohla najít uplatnění v například při čištění odpadních vod v průmyslových oblastech, zajištění pitné vody v rozvojových zemích nebo poskytování rychlých a efektivních řešení v krizových situacích, jako jsou válečné konflikty nebo přírodní katastrofy, kdy je omezený přístup k elektrické energii.

Nahlédnout do učeben, laboratoří i zázemí osmi fakult, potkat se s vyučujícími a studenty nebo si poslechnout praktické informace o přijímacím řízení umožní zájemcům o studium Univerzita Palackého v pátek 28. listopadu. Tradiční den otevřených dveří ale nabídne mnohem víc. Budoucí uchazeči se mohou svézt speciálním autobusem nebo ochutnat studentské jídlo. Program startuje v 8 hodin a pomyslné univerzitní brány zůstanou otevřené do 14 hodin.

Den otevřených dveří UP poskytne návštěvníkům kompletní informační servis. Na osmi fakultách se dozvědí více o nabídce studijních programů i o podobě přijímacích zkoušek. Bohatý program zahrnuje prezentace kateder, setkání s absolventy a absolventkami, prohlídky odborných učeben, ale také hudební vystoupení. „S orientací mezi fakultními budovami pomohou a tipy a rady přidají univerzitní ambasadoři a ambasadorky v infopointu na nádvoří Zbrojnice, kde bude také možné si dát punč a pak vyrazit na komentovanou prohlídku univerzitní knihovny,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Zájemci si v rámci dne otevřených dveří budou moci prohlédnout i vysokoškolskou Kolej Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici. Exkurzi pak mohou zakončit v nově otevřeném bistru FreshUP+, kde bude v nabídce obědové menu za studentskou cenu.

S rychlejším přesunem mezi fakultami pomůže speciální autobus, který vyjíždí od hlavního vlakového nádraží v 7:55, 9:45 a 11:35. Pasažéry přiveze také do blízkosti Pevnosti poznání či univerzitního informačního centra a obchodu UPoint.

Na webu Univerzitnimesto.cz najdou uchazeči o vysokoškolské studium kompletní časový rozpis hlavního i doprovodného programu a také jízdní řád zmíněného speciálního autobusu. „Potřebné informace lze rychle najít i v mobilu, a to díky naší aplikaci s názvem UPlikace, kde je i sekce pro zájemce o studium na naší univerzitě,“ upozornil Ondřej Martínek.

Pokud někomu listopadový termín nevyhovuje, může si univerzitu prohlédnout a více se o ní dozvědět v sobotu 24. ledna 2026, kdy je naplánovaný další den otevřených dveří.

Akci Den otevřených dveří Univerzity Palackého navštíví každoročně přes pět tisíc zájemců o studium z celého Česka a Slovenska. Více informací na www.univerzitnimesto.cz/dod 

Na propojení kvantových počítačů s kvantovou paměti, které se v budoucnu stane stavebním kamenem evropského kvantového internetu, začali pracovat vědci z katedry optiky přírodovědecké fakulty společně s týmy z Karlsruhe Institute of Technology (KIT), Aalto University ve Finsku a spin-off společnosti QphoX z Nizozemska. Mezinárodní projekt s názvem Superspin podpořila Evropská rada pro inovace (EIC) v rámci prestižního programu Pathfinder.

Vědci z Česka, Finska, Německa a Nizozemska chtějí vyvinout technologii, která umožní propojit supravodivé kvantové počítače zpracovávající informace se speciální pevnolátkovou kvantovou pamětí, jež data uchovává. Takové hybridní propojení je klíčové pro vznik kvantového internetu – nové sítě umožňují díky principům kvantové mechaniky propojit kvantové počítače s dalšími aplikacemi. „Současné kvantové systémy často fungují izolovaně. My se snažíme o to, aby spolu mohly efektivně komunikovat. To je nezbytný krok k budoucímu kvantovému internetu i k propojení kvantových počítačů do výkonnějších celků,“ vysvětluje profesor David Hunger z KIT, koordinátor projektu Superspin.

Jak kvantové propojení funguje

Aby spolu mohly různé kvantové systémy komunikovat, musí si vyměňovat informace prostřednictvím kvantových bitů (qubitů). Ty se převádějí na fotony, tedy částice světla, které mohou putovat optickými kabely téměř bez ztrát. Pro přenos informací na větší vzdálenosti vědci využívají kvantové provázání – stav, ve kterém dva fotony umožní propojit supravodivé a pevnolátkové kvantové bity, i když se nacházejí daleko od sebe. Tento jev je základem pro vznik bezpečných kvantových sítí, ale i propojení kvantových aplikací včetně kvantových počítačů.

Samotná technologie je však nesmírně náročná. Kvantové počítače využívají supravodivé obvody pracující v mikrovlnném pásmu, zatímco pevnolátkové kvantové paměti fungují na bázi spinů v diamantu a pracují se světlem viditelné vlnové délky. K jejich propojení proto vědci vyvíjejí speciální kvantové převodníky, které převádějí mikrovlnné signály na světelné fotony vhodné pro přenos optickými vlákny.

„Propojení supravodivého kvantového bitu a kvantové paměti na bázi spinů by znamenalo nejen technický průlom, ale i zásadní krok k modulárním a škálovatelným kvantovým technologiím,“ dodává David Hunger. Výsledky projektu podle něj mohou v budoucnu přispět k vytvoření evropského kvantového internetu, který by umožnil bezpečnou komunikaci, nové typy výpočtů i posílení digitální suverenity Evropy.

Diagnostika kvantové stability pod vedením týmu z Olomouce

Tým profesora Radima Filipa z katedry optiky přírodovědecké fakulty se v projektu zaměřuje na diagnostiku a optimalizaci kvantových vlastností potřebných pro funkční propojení těchto hybridních systémů.

„Propojení hybridních systémů je mimořádně citlivé i na malý šum a ztráty. Naším úkolem je vyvinout metody, které umožní dopady těchto malých nežádoucích vlivů přesně měřit, specifikovat a kompenzovat. Tím pomůžeme vytvořit stabilní, spolehlivé a škálovatelné propojení mezi kvantovým počítačem a kvantovou pamětí,“ vysvětluje Radim Filip.

Projekt Superspin je jedním z 44 vybraných projektů v rámci programu EIC Pathfinder, který podporuje vizionářské technologie s potenciálem změnit budoucnost. Evropská rada pro inovace mezi ně rozdělí více než 140 milionů eur.

Díky vítězství v národním kole soutěže v prezentaci vědy Falling Walls Lab se fyzikální chemička Veronika Šedajová z CATRIN UP zúčastnila na počátku listopadu i globálního finále v Berlíně. Celkem sto finalistů soutěžilo o titul Science Breakthrough of the Year v kategorii Emerging Talents. Celosvětové a mezioborové klání dává studentům a začínajícím vědcům možnost představit své inovativní myšlenky během pouhých tří minut.

Účastníci prezentovali svůj výzkum a navrhovaná řešení odborné porotě složené ze zástupců akademické sféry, průmyslu a veřejného sektoru.

Veroniko, co jsi na soutěži v Berlíně prezentovala?

Prezentovala jsem náš materiál – dusíkem dopovaný grafen pro využití v superkondenzátorech. Zaměřila jsem se na možné využití superkondenzátoru s naším materiálem v kardiostimulátorech nové generace a vysvětlila jsem, jaké výhody by to přineslo. Zmínila jsem, že výzkum již pokročil z laboratoře směrem do praxe v rámci projektu Trans2DChem a založili jsme spin-out společnost Atomiver, kde jsme již schopni vyrábět materiál ve větším množství.

V čem to pro tebe, jako zkušenou popularizátorku vědy, bylo jiné?

Velmi specifická byla forma s velmi omezeným časem. Měli jsme na prezentaci dva slajdy a tři minuty, které jsme nesměli překročit. Takže jsme všichni byli dost pod tlakem z toho, zda to stihneme. Prezentovali jsme před porotou se zástupci celé řady vědních disciplín, proto jsem se musela zamýšlet i nad tím, aby informace byly srozumitelné pro všechny, nejen kolegy z oboru. Důležité bylo prokázat, že výzkum je průlomový, a přiblížit jeho přínosy pro společnost.

Co nervozita? Přece jen šlo o globální finále v konkurenci stovky mladých vědců.

Vzhledem k významu akce i její velikosti jsem byla nervózní, ale současně musím říct, že na tuto soutěž jsem se připravovala jako na žádnou jinou. Text jsem se učila slovo od slova, abych se vešla do časového limitu. Neskutečnou pomoc mi poskytl kolega Martin Pykal, který mi vytvořil vizualizace toho, co jsem chtěla prezentovat. Měla jsem i podporu ze strany popularizátorky vědy Venduly Lužné z UP, od komunity kolem nadačního fondu Žárovky a nesmírně užitečná byla možnost pobavit se s českými finalisty z minulých let, od nichž jsem dostala řadu doporučení. A moc děkuji Barboře Boušové z české pobočky DAAD: German Academic Exchange Service, která se mnou do Berlína jela, za podporu a fandění.

Jak sis užila prezentace ostatních finalistů?

Bylo velice přínosné sledovat, jaké problémy řeší výzkumníci v různých zemích z celého světa. I z následných debat jsem zjistila, jaké zázemí mají či nemají kolegové například v Africe či Jižní Americe či jak spolupracují se zahraničím. Člověku to otevře oči a získá nadhled. Rozhodně mi akce rozšířila obzory a mám v plánu si prezentace v klidu poslechnout znovu, protože ne všechny jsem byla schopna vnímat. Jak vyplynulo z následných setkání s ostatními finalisty, já jsem byla poměrně rozeznatelná díky svým pomůckám. Měla jsem superkondenzátor, který vozím všude sebou, a velkou láhev s grafenem.

Prezentace se konaly během jednoho dne, ale měla jsi spolu s ostatními možnost zúčastnit se celého Science summit. Co ti to přineslo?

Měli jsme velmi náročný program, během nějž jsme navštívili univerzitní pracoviště a laboratoře Max Planck Institute. Víkend byl věnovaný networkingu. Mohli jsme jít na jakékoliv přednášky a připraveny byly i networkingové sekce se zástupci velkých průmyslových hráčů.  Člověk se mohl pobavit se zástupci různých odvětví, ale současně mohl najít i někoho, s kým bude třeba v budoucnu spolupracovat. Nás finalisty hodně lidí oslovovalo, takže to bylo určitě velmi užitečné. Setkala jsem se i se zástupci české ambasády v Berlíně a popsala výzkum panu velvyslanci.

Zůstává popularizace vědy něčím, čemu se vedle úkolů ve výzkumu i ve firmě chceš dál věnovat? Byla soutěž novým impulsem?

Popularizace vědy mě vždy bavila a do jisté míry mi pomáhá posouvat vlastní hranice. Jsem poměrně „stresař“ a podobná vystoupení mě učí uklidnit se a prezentovat vědu i někomu, kdo není odborník. Rady, které jsme v Berlíně dostali, se určitě budou hodit i do budoucna, ať už při prezentování vědeckých výsledků, nebo v rámci firmy. Popularizaci považuji stále za důležitou, ale speciální plány nemám. Nechávám to plynout, uvidíme.

Rektor UP Michael Kohajda se zúčastnil setkání rektorů univerzit zapojených do sítě Aurora, které se konalo 13.–14. listopadu v Bruselu. Během jednání se setkal také s evropskou komisařkou pro startupy, výzkum a inovace Ekaterinou Zacharievovou.

Klíčovým bodem programu byla právě diskuze s komisařkou Zacharievovou, během níž rektoři univerzit Aurory vyjádřili jednoznačnou podporu její snaze posilovat postavení žen ve vědě. Ocenili také její úsilí o zjednodušení, zpřehlednění a zrychlení procesů při čerpání evropského financování.

„Příležitost setkat se osobně byla pro nás velmi důležitá, a to jak vzájemně s ostatními rektory aliance Aurora, tak s komisařkou Zacharievovou. Měli jsme jedinečnou možnost diskutovat přímo s partnery o budoucím financování evropských univerzitních aliancí i o vývoji evropského vysokého školství obecně,“ ocenil Michael Kohajda možnost přímé výměny názorů na evropské úrovni.

Dvoudenní program zahrnoval také zasedání Aurora General Council a sérii tematických bloků, které propojily vedení aliance Aurora s významnými osobnostmi evropského vysokoškolského prostoru. Jedním z vrcholů byla panelová diskuze, v níž vystoupili Olga Wessels (FOREU4ALL), Emmanuelle Gardan (Coimbra Group) a Thomas Estermann (European University Association). Řečníci nabídli své pohledy na budoucí potenciál evropských univerzit, mimo jiné s odkazem na nedávno zveřejněný dokument FOREU4ALL European Universities Alliances: Beating Heart of Europe’s Future.

Jednání v Bruselu ukázala, že ačkoli se názory na další fázi vývoje mohou lišit, obecně panuje shoda, že evropské univerzitní aliance budou i nadále hrát zásadní roli v podobě evropského vysokoškolského prostoru.

Univerzitní síť Aurora sdružuje 9 evropských univerzit včetně UP, které dohromady mají přes 260 000 studentů. Společně chtějí posunout evropské vysoké školství dál a fungovat jako jeden velký kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výzkumné a výukové materiály, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Příspěvky věnující se mezigeneračním tématům, ale i přednášky a debaty z příbuzných oblastí nabídne šestnáctý ročník PhD Existence: Česko-slovenské psychologické konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. Tentokrát s podtitulem Střet generací. Organizátoři akce zvou akademickou, odbornou, ale i širší veřejnost.

V Uměleckém centru Univerzity Palackého se uskuteční dvoudenní konference PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. S podtitulem Střet zájmů přivítá několik odborníků, jejichž prostřednictvím se očekávají zajímavé přednášky, inspirativní debaty i workshopy. Konference, které se zúčastní domácí i zahraniční odborníci psychologie i příbuzných oborů, mladí vědci, studenti i návštěvníci z řad odborné veřejnosti, nabídne příležitost k vzájemné diskuzi.

„Každá generace mluví svým vlastním jazykem, vzhlíží k jiným vzorům a za samozřejmé považuje to, co pro jinou bylo revoluční novinkou. Ať už jde o pohled na práci, technologie nebo mezilidské vztahy, zdá se, že stojíme na různých březích řeky, přes kterou se jen obtížně staví mosty. Tento střet perspektiv může vést k nedorozuměním a pocitu nepochopení, ale zároveň je motorem pokroku a zdrojem nečekané inspirace. Naše konference chce být právě takovým mostem. K debatě jsme do Olomouce pozvali například Terezu Faladovou z ministerstva vnitra, jež se věnuje systematické prevenci kriminality se zaměřením na aktuální hrozby v online prostředí. Určitě zajímavé bude poslechnout si i Barboru Kňažek Považanovou z naší katedry, která se ve svém výzkumu zaměřuje na psychologii morálky či na vliv internetu na lidi,“ uvedl Martin Dolejš, vedoucí katedry psychologie FF UP.

Dvoudenního setkání se zúčastní například i vysokoškolský pedagog Tomáš Mrhálek z Jihočeské univerzity, jenž se zaměřuje na metodologii výzkumu, psychometrii a oblasti interkulturní psychologie a neuropsychologie.

„V současnosti se podílí na výzkumech orientovaných na zkoumání psychického zdraví a pohody u studentské populace a na projektech zaměřených na dílčích procesy zpracování mediálních informací. Tomáš Mrhálek bude hovořit na téma Environmentální úzkost a prožívání klimatických změn. Klimatická krize se v současnosti stává nejen environmentálním, ale také psychologickým a sociálním problémem, jelikož významně ovlivňuje psychickou pohodu jednotlivců napříč generacemi,“ dodala adiktoložka a psycholožka Eva Aigelová. Zdůraznila přitom, že v posledních desetiletích roste snaha vědecké komunity zachytit psychické prožívání klimatických změn a vytvořit validní nástroje pro jeho měření.

Konference, jíž se zúčastní nejen doktorandi, ale i odborníci z praxe, nabídne možnost prezentovat výsledky vlastního bádání. Její účastníci se mohou těšit nejen na příspěvky zkoumající mezigenerační témata, ale tradičně i na pestrý výběr z dalších oblastí.

„Věříme, že v akademickém prostředí, kde se denně potkávají zkušení odborníci s novou generací vědců, je tento dialog naprosto klíčový. Registrace, ať už k aktivní nebo pasivní účasti, je stále otevřena. Budeme rádi, když se k nám se svými příspěvky připojí další účastníci. V obou případech je možné zapojit se i do komiksové soutěže na téma PhD existence,“ doplnila Eva Aigelová.  

PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy se uskuteční od 26. do 27. ledna 2026. Více o programu zde. Více o soutěži zde.

Nejlepším projektem třetího ročníku hackathonu s podtitulem Když data promluví se stal ten, který na základě senzorických dat z Olomouce dokáže identifikovat negativní vlivy působící na silniční komunikace a předpovědět tak jejich budoucí poškození. Autorem vítězného řešení je absolvent přírodovědecké fakulty Matyáš Černohous. Odborná porota ocenila zejména aktivní zapojení dat ze senzorické sítě města Olomouce a možnost jejich praktického využití například při plánování údržby městské infrastruktury.

Hackathon uspořádaly v závěru minulého týdne v Envelopa Hubu katedra geoinformatiky, Olomoucký kraj a statutární město Olomouc.

„Na hackathonu jsem řešil děravé a různě poškozené vozovky, což je téma, které se dlouhodobě dotýká nás všech. Vytvořil jsem proto aplikaci, která na základě tzv. živých dat, která jsou v Olomouci dostupná v pilotní fázi, dokáže predikovat a analyzovat úroveň poškození silnic,“ uvedl hlavní řešitel vítězného projektu Matyáš Černohous.

Další oceněné týmy

Druhé místo a zároveň cenu Univerzity Palackého získal tým CMM za projekt Amortizace vozovek, který se také zabýval predikcí stavu dopravní infrastruktury. Na třetí příčce se umístil tým YAAC s projektem TVARGL, jenž pomocí AI dotazování nad senzorickými daty poskytuje aktuální informace o počasí v Olomouci. Tým si rovněž odnesl cenu ICOK od Inovačního centra Olomouckého kraje za projekt s nejlepším business potenciálem. Cenu EnCLOD za nejlepší práci využívající senzorická data z Olomouce získaly týmy YAAC a Stack Tracer, které pracovaly s AI dotazováním nad daty z nové senzorové sítě města Olomouce.

Hackathon je třídenní akce, během které jednotliví účastníci nebo týmy navrhnou, vytvoří a následně prezentují své nápady. Letošní ročník byl zaměřen na tematické oblasti doprava a klimatická změna. Do soutěže se zapojilo osm týmů a dva jednotlivci. Organizátoři rozdali ceny v hodnotě přes 200 tisíc korun a pomohou vybrané projekty dopracovat do finální podoby.

Hackathon poprvé součástí evropské iniciativy DigiEduHack

„Máme radost, že se účastníci dokázali s letošními výzvami velmi dobře vyrovnat. Ukázali, že otevřená data mohou být silným nástrojem, který pomáhá městu i kraji lépe plánovat, rozhodovat a reagovat na aktuální problémy. Kvalita výsledných projektů byla excelentní a potvrzuje, že podobné akce mají skutečný přínos,“ uvedl hlavní organizátor Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Letošní hackathon, který během tří dnů spojil technické dovednosti účastníků, kreativitu i práci s daty, se vůbec poprvé stal součástí evropské iniciativy DigiEduHack. Soutěžní týmy díky tomu mohou své projekty představit na evropském finále v Bruselu.

Na Pedagogické fakultě UP se uskutečnil týdenní workshop zaměřený na rozvoj sociálně emočních kompetencí v konfliktních situacích, tedy situacích, jež jsou klíčové pro profesní růst a efektivní pedagogickou praxi. Kurz vedly odbornice z centra HaLev izraelské Bar-Ilan University. 

Workshop s názvem Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích zorganizovala katedra českého jazyka a literatury PdF UP, která úzce spolupracuje s izraelskou Bar-Ilan University v Ramat Ganu.

„Cílem našeho kurzu bylo podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace. Organizovali jsme ho už podruhé. I letos jsme se v něm věnovali praktickým dovednostem, například aktivnímu naslouchání a empatii,“ uvedl za organizaci workshopu Milan Mašát z katedry českého jazyka a literatury PdF UP.

Frekventanti workshopu podle něj vstupovali do různých situací a sehrávali v nich dané role, s nimiž se ve výchovně-vzdělávacím procesu mohou setkat.

„Přestože je kurz určen také pedagogům, letos se v něm učili pouze studentky a studenti. Na základě uměle vytvořených situací si tak pod vedením izraelských odbornic nacvičovali potřebné kompetence, například změnu postoje od obviňování ke zvídavosti, aktivní naslouchání, kladení otevřených otázek, neverbální vnímání či například budování důvěry. Zážitkové učení, tedy učení založené na simulacích, je ve vysoce stresujících profesích populární. Vzdělávání mezi takové profese patří,“ dodal Milan Mašát.  

Workshopy, které vedou Nariman Loulou a Rachel Kav-Rockban z Bar-Ilan University v Ramat-Ganu, se vždy konají v malých skupinách. Na PdF UP se v něm učilo deset studujících, po každé simulaci pak profesionální facilitátoři vedli skupinu prostřednictvím procesu debriefingu a reflexivního dotazování ke zpětné vazbě. Cílem workshopů je podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace, a praktických dovedností, jako je aktivní naslouchání a empatie. Tyto dovednosti podporují pohodu učitelů a pomáhají jim učit své studenty sociálnímu a emocionálnímu učení.

Workshop Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích je částečně financován z projektu ERASMUS+ výzva KA171.

HaLev, Center for Simulation in Education, Faculty of Eucation Bar-Ilan Uninversity vyvinulo první vzdělávací program založený na simulaci ve vzdělávání učitelů v Izraeli. Uvedené centrum je lídrem v oblasti navrhování metodik, které jsou založeny na výzkumu a které poskytují komplexní programy a workshopy napříč fázemi školení učitelů a profesního rozvoje. HaLev je předním školicím střediskem svého druhu na světě a uskutečnilo už více než 2 500 workshopů a vyškolilo více než 20 000 účastníků z Izraele i ze zahraničí. Simulační scénáře představují běžné konfliktní situace a jsou přizpůsobeny potřebám účastníků.