Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Na propojení kvantových počítačů s kvantovou paměti, které se v budoucnu stane stavebním kamenem evropského kvantového internetu, začali pracovat vědci z katedry optiky přírodovědecké fakulty společně s týmy z Karlsruhe Institute of Technology (KIT), Aalto University ve Finsku a spin-off společnosti QphoX z Nizozemska. Mezinárodní projekt s názvem Superspin podpořila Evropská rada pro inovace (EIC) v rámci prestižního programu Pathfinder.

Vědci z Česka, Finska, Německa a Nizozemska chtějí vyvinout technologii, která umožní propojit supravodivé kvantové počítače zpracovávající informace se speciální pevnolátkovou kvantovou pamětí, jež data uchovává. Takové hybridní propojení je klíčové pro vznik kvantového internetu – nové sítě umožňují díky principům kvantové mechaniky propojit kvantové počítače s dalšími aplikacemi. „Současné kvantové systémy často fungují izolovaně. My se snažíme o to, aby spolu mohly efektivně komunikovat. To je nezbytný krok k budoucímu kvantovému internetu i k propojení kvantových počítačů do výkonnějších celků,“ vysvětluje profesor David Hunger z KIT, koordinátor projektu Superspin.

Jak kvantové propojení funguje

Aby spolu mohly různé kvantové systémy komunikovat, musí si vyměňovat informace prostřednictvím kvantových bitů (qubitů). Ty se převádějí na fotony, tedy částice světla, které mohou putovat optickými kabely téměř bez ztrát. Pro přenos informací na větší vzdálenosti vědci využívají kvantové provázání – stav, ve kterém dva fotony umožní propojit supravodivé a pevnolátkové kvantové bity, i když se nacházejí daleko od sebe. Tento jev je základem pro vznik bezpečných kvantových sítí, ale i propojení kvantových aplikací včetně kvantových počítačů.

Samotná technologie je však nesmírně náročná. Kvantové počítače využívají supravodivé obvody pracující v mikrovlnném pásmu, zatímco pevnolátkové kvantové paměti fungují na bázi spinů v diamantu a pracují se světlem viditelné vlnové délky. K jejich propojení proto vědci vyvíjejí speciální kvantové převodníky, které převádějí mikrovlnné signály na světelné fotony vhodné pro přenos optickými vlákny.

„Propojení supravodivého kvantového bitu a kvantové paměti na bázi spinů by znamenalo nejen technický průlom, ale i zásadní krok k modulárním a škálovatelným kvantovým technologiím,“ dodává David Hunger. Výsledky projektu podle něj mohou v budoucnu přispět k vytvoření evropského kvantového internetu, který by umožnil bezpečnou komunikaci, nové typy výpočtů i posílení digitální suverenity Evropy.

Diagnostika kvantové stability pod vedením týmu z Olomouce

Tým profesora Radima Filipa z katedry optiky přírodovědecké fakulty se v projektu zaměřuje na diagnostiku a optimalizaci kvantových vlastností potřebných pro funkční propojení těchto hybridních systémů.

„Propojení hybridních systémů je mimořádně citlivé i na malý šum a ztráty. Naším úkolem je vyvinout metody, které umožní dopady těchto malých nežádoucích vlivů přesně měřit, specifikovat a kompenzovat. Tím pomůžeme vytvořit stabilní, spolehlivé a škálovatelné propojení mezi kvantovým počítačem a kvantovou pamětí,“ vysvětluje Radim Filip.

Projekt Superspin je jedním z 44 vybraných projektů v rámci programu EIC Pathfinder, který podporuje vizionářské technologie s potenciálem změnit budoucnost. Evropská rada pro inovace mezi ně rozdělí více než 140 milionů eur.

Díky vítězství v národním kole soutěže v prezentaci vědy Falling Walls Lab se fyzikální chemička Veronika Šedajová z CATRIN UP zúčastnila na počátku listopadu i globálního finále v Berlíně. Celkem sto finalistů soutěžilo o titul Science Breakthrough of the Year v kategorii Emerging Talents. Celosvětové a mezioborové klání dává studentům a začínajícím vědcům možnost představit své inovativní myšlenky během pouhých tří minut.

Účastníci prezentovali svůj výzkum a navrhovaná řešení odborné porotě složené ze zástupců akademické sféry, průmyslu a veřejného sektoru.

Veroniko, co jsi na soutěži v Berlíně prezentovala?

Prezentovala jsem náš materiál – dusíkem dopovaný grafen pro využití v superkondenzátorech. Zaměřila jsem se na možné využití superkondenzátoru s naším materiálem v kardiostimulátorech nové generace a vysvětlila jsem, jaké výhody by to přineslo. Zmínila jsem, že výzkum již pokročil z laboratoře směrem do praxe v rámci projektu Trans2DChem a založili jsme spin-out společnost Atomiver, kde jsme již schopni vyrábět materiál ve větším množství.

V čem to pro tebe, jako zkušenou popularizátorku vědy, bylo jiné?

Velmi specifická byla forma s velmi omezeným časem. Měli jsme na prezentaci dva slajdy a tři minuty, které jsme nesměli překročit. Takže jsme všichni byli dost pod tlakem z toho, zda to stihneme. Prezentovali jsme před porotou se zástupci celé řady vědních disciplín, proto jsem se musela zamýšlet i nad tím, aby informace byly srozumitelné pro všechny, nejen kolegy z oboru. Důležité bylo prokázat, že výzkum je průlomový, a přiblížit jeho přínosy pro společnost.

Co nervozita? Přece jen šlo o globální finále v konkurenci stovky mladých vědců.

Vzhledem k významu akce i její velikosti jsem byla nervózní, ale současně musím říct, že na tuto soutěž jsem se připravovala jako na žádnou jinou. Text jsem se učila slovo od slova, abych se vešla do časového limitu. Neskutečnou pomoc mi poskytl kolega Martin Pykal, který mi vytvořil vizualizace toho, co jsem chtěla prezentovat. Měla jsem i podporu ze strany popularizátorky vědy Venduly Lužné z UP, od komunity kolem nadačního fondu Žárovky a nesmírně užitečná byla možnost pobavit se s českými finalisty z minulých let, od nichž jsem dostala řadu doporučení. A moc děkuji Barboře Boušové z české pobočky DAAD: German Academic Exchange Service, která se mnou do Berlína jela, za podporu a fandění.

Jak sis užila prezentace ostatních finalistů?

Bylo velice přínosné sledovat, jaké problémy řeší výzkumníci v různých zemích z celého světa. I z následných debat jsem zjistila, jaké zázemí mají či nemají kolegové například v Africe či Jižní Americe či jak spolupracují se zahraničím. Člověku to otevře oči a získá nadhled. Rozhodně mi akce rozšířila obzory a mám v plánu si prezentace v klidu poslechnout znovu, protože ne všechny jsem byla schopna vnímat. Jak vyplynulo z následných setkání s ostatními finalisty, já jsem byla poměrně rozeznatelná díky svým pomůckám. Měla jsem superkondenzátor, který vozím všude sebou, a velkou láhev s grafenem.

Prezentace se konaly během jednoho dne, ale měla jsi spolu s ostatními možnost zúčastnit se celého Science summit. Co ti to přineslo?

Měli jsme velmi náročný program, během nějž jsme navštívili univerzitní pracoviště a laboratoře Max Planck Institute. Víkend byl věnovaný networkingu. Mohli jsme jít na jakékoliv přednášky a připraveny byly i networkingové sekce se zástupci velkých průmyslových hráčů.  Člověk se mohl pobavit se zástupci různých odvětví, ale současně mohl najít i někoho, s kým bude třeba v budoucnu spolupracovat. Nás finalisty hodně lidí oslovovalo, takže to bylo určitě velmi užitečné. Setkala jsem se i se zástupci české ambasády v Berlíně a popsala výzkum panu velvyslanci.

Zůstává popularizace vědy něčím, čemu se vedle úkolů ve výzkumu i ve firmě chceš dál věnovat? Byla soutěž novým impulsem?

Popularizace vědy mě vždy bavila a do jisté míry mi pomáhá posouvat vlastní hranice. Jsem poměrně „stresař“ a podobná vystoupení mě učí uklidnit se a prezentovat vědu i někomu, kdo není odborník. Rady, které jsme v Berlíně dostali, se určitě budou hodit i do budoucna, ať už při prezentování vědeckých výsledků, nebo v rámci firmy. Popularizaci považuji stále za důležitou, ale speciální plány nemám. Nechávám to plynout, uvidíme.

Rektor UP Michael Kohajda se zúčastnil setkání rektorů univerzit zapojených do sítě Aurora, které se konalo 13.–14. listopadu v Bruselu. Během jednání se setkal také s evropskou komisařkou pro startupy, výzkum a inovace Ekaterinou Zacharievovou.

Klíčovým bodem programu byla právě diskuze s komisařkou Zacharievovou, během níž rektoři univerzit Aurory vyjádřili jednoznačnou podporu její snaze posilovat postavení žen ve vědě. Ocenili také její úsilí o zjednodušení, zpřehlednění a zrychlení procesů při čerpání evropského financování.

„Příležitost setkat se osobně byla pro nás velmi důležitá, a to jak vzájemně s ostatními rektory aliance Aurora, tak s komisařkou Zacharievovou. Měli jsme jedinečnou možnost diskutovat přímo s partnery o budoucím financování evropských univerzitních aliancí i o vývoji evropského vysokého školství obecně,“ ocenil Michael Kohajda možnost přímé výměny názorů na evropské úrovni.

Dvoudenní program zahrnoval také zasedání Aurora General Council a sérii tematických bloků, které propojily vedení aliance Aurora s významnými osobnostmi evropského vysokoškolského prostoru. Jedním z vrcholů byla panelová diskuze, v níž vystoupili Olga Wessels (FOREU4ALL), Emmanuelle Gardan (Coimbra Group) a Thomas Estermann (European University Association). Řečníci nabídli své pohledy na budoucí potenciál evropských univerzit, mimo jiné s odkazem na nedávno zveřejněný dokument FOREU4ALL European Universities Alliances: Beating Heart of Europe’s Future.

Jednání v Bruselu ukázala, že ačkoli se názory na další fázi vývoje mohou lišit, obecně panuje shoda, že evropské univerzitní aliance budou i nadále hrát zásadní roli v podobě evropského vysokoškolského prostoru.

Univerzitní síť Aurora sdružuje 9 evropských univerzit včetně UP, které dohromady mají přes 260 000 studentů. Společně chtějí posunout evropské vysoké školství dál a fungovat jako jeden velký kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výzkumné a výukové materiály, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Příspěvky věnující se mezigeneračním tématům, ale i přednášky a debaty z příbuzných oblastí nabídne šestnáctý ročník PhD Existence: Česko-slovenské psychologické konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. Tentokrát s podtitulem Střet generací. Organizátoři akce zvou akademickou, odbornou, ale i širší veřejnost.

V Uměleckém centru Univerzity Palackého se uskuteční dvoudenní konference PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. S podtitulem Střet zájmů přivítá několik odborníků, jejichž prostřednictvím se očekávají zajímavé přednášky, inspirativní debaty i workshopy. Konference, které se zúčastní domácí i zahraniční odborníci psychologie i příbuzných oborů, mladí vědci, studenti i návštěvníci z řad odborné veřejnosti, nabídne příležitost k vzájemné diskuzi.

„Každá generace mluví svým vlastním jazykem, vzhlíží k jiným vzorům a za samozřejmé považuje to, co pro jinou bylo revoluční novinkou. Ať už jde o pohled na práci, technologie nebo mezilidské vztahy, zdá se, že stojíme na různých březích řeky, přes kterou se jen obtížně staví mosty. Tento střet perspektiv může vést k nedorozuměním a pocitu nepochopení, ale zároveň je motorem pokroku a zdrojem nečekané inspirace. Naše konference chce být právě takovým mostem. K debatě jsme do Olomouce pozvali například Terezu Faladovou z ministerstva vnitra, jež se věnuje systematické prevenci kriminality se zaměřením na aktuální hrozby v online prostředí. Určitě zajímavé bude poslechnout si i Barboru Kňažek Považanovou z naší katedry, která se ve svém výzkumu zaměřuje na psychologii morálky či na vliv internetu na lidi,“ uvedl Martin Dolejš, vedoucí katedry psychologie FF UP.

Dvoudenního setkání se zúčastní například i vysokoškolský pedagog Tomáš Mrhálek z Jihočeské univerzity, jenž se zaměřuje na metodologii výzkumu, psychometrii a oblasti interkulturní psychologie a neuropsychologie.

„V současnosti se podílí na výzkumech orientovaných na zkoumání psychického zdraví a pohody u studentské populace a na projektech zaměřených na dílčích procesy zpracování mediálních informací. Tomáš Mrhálek bude hovořit na téma Environmentální úzkost a prožívání klimatických změn. Klimatická krize se v současnosti stává nejen environmentálním, ale také psychologickým a sociálním problémem, jelikož významně ovlivňuje psychickou pohodu jednotlivců napříč generacemi,“ dodala adiktoložka a psycholožka Eva Aigelová. Zdůraznila přitom, že v posledních desetiletích roste snaha vědecké komunity zachytit psychické prožívání klimatických změn a vytvořit validní nástroje pro jeho měření.

Konference, jíž se zúčastní nejen doktorandi, ale i odborníci z praxe, nabídne možnost prezentovat výsledky vlastního bádání. Její účastníci se mohou těšit nejen na příspěvky zkoumající mezigenerační témata, ale tradičně i na pestrý výběr z dalších oblastí.

„Věříme, že v akademickém prostředí, kde se denně potkávají zkušení odborníci s novou generací vědců, je tento dialog naprosto klíčový. Registrace, ať už k aktivní nebo pasivní účasti, je stále otevřena. Budeme rádi, když se k nám se svými příspěvky připojí další účastníci. V obou případech je možné zapojit se i do komiksové soutěže na téma PhD existence,“ doplnila Eva Aigelová.  

PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy se uskuteční od 26. do 27. ledna 2026. Více o programu zde. Více o soutěži zde.

Nejlepším projektem třetího ročníku hackathonu s podtitulem Když data promluví se stal ten, který na základě senzorických dat z Olomouce dokáže identifikovat negativní vlivy působící na silniční komunikace a předpovědět tak jejich budoucí poškození. Autorem vítězného řešení je absolvent přírodovědecké fakulty Matyáš Černohous. Odborná porota ocenila zejména aktivní zapojení dat ze senzorické sítě města Olomouce a možnost jejich praktického využití například při plánování údržby městské infrastruktury.

Hackathon uspořádaly v závěru minulého týdne v Envelopa Hubu katedra geoinformatiky, Olomoucký kraj a statutární město Olomouc.

„Na hackathonu jsem řešil děravé a různě poškozené vozovky, což je téma, které se dlouhodobě dotýká nás všech. Vytvořil jsem proto aplikaci, která na základě tzv. živých dat, která jsou v Olomouci dostupná v pilotní fázi, dokáže predikovat a analyzovat úroveň poškození silnic,“ uvedl hlavní řešitel vítězného projektu Matyáš Černohous.

Další oceněné týmy

Druhé místo a zároveň cenu Univerzity Palackého získal tým CMM za projekt Amortizace vozovek, který se také zabýval predikcí stavu dopravní infrastruktury. Na třetí příčce se umístil tým YAAC s projektem TVARGL, jenž pomocí AI dotazování nad senzorickými daty poskytuje aktuální informace o počasí v Olomouci. Tým si rovněž odnesl cenu ICOK od Inovačního centra Olomouckého kraje za projekt s nejlepším business potenciálem. Cenu EnCLOD za nejlepší práci využívající senzorická data z Olomouce získaly týmy YAAC a Stack Tracer, které pracovaly s AI dotazováním nad daty z nové senzorové sítě města Olomouce.

Hackathon je třídenní akce, během které jednotliví účastníci nebo týmy navrhnou, vytvoří a následně prezentují své nápady. Letošní ročník byl zaměřen na tematické oblasti doprava a klimatická změna. Do soutěže se zapojilo osm týmů a dva jednotlivci. Organizátoři rozdali ceny v hodnotě přes 200 tisíc korun a pomohou vybrané projekty dopracovat do finální podoby.

Hackathon poprvé součástí evropské iniciativy DigiEduHack

„Máme radost, že se účastníci dokázali s letošními výzvami velmi dobře vyrovnat. Ukázali, že otevřená data mohou být silným nástrojem, který pomáhá městu i kraji lépe plánovat, rozhodovat a reagovat na aktuální problémy. Kvalita výsledných projektů byla excelentní a potvrzuje, že podobné akce mají skutečný přínos,“ uvedl hlavní organizátor Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Letošní hackathon, který během tří dnů spojil technické dovednosti účastníků, kreativitu i práci s daty, se vůbec poprvé stal součástí evropské iniciativy DigiEduHack. Soutěžní týmy díky tomu mohou své projekty představit na evropském finále v Bruselu.

Na Pedagogické fakultě UP se uskutečnil týdenní workshop zaměřený na rozvoj sociálně emočních kompetencí v konfliktních situacích, tedy situacích, jež jsou klíčové pro profesní růst a efektivní pedagogickou praxi. Kurz vedly odbornice z centra HaLev izraelské Bar-Ilan University. 

Workshop s názvem Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích zorganizovala katedra českého jazyka a literatury PdF UP, která úzce spolupracuje s izraelskou Bar-Ilan University v Ramat Ganu.

„Cílem našeho kurzu bylo podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace. Organizovali jsme ho už podruhé. I letos jsme se v něm věnovali praktickým dovednostem, například aktivnímu naslouchání a empatii,“ uvedl za organizaci workshopu Milan Mašát z katedry českého jazyka a literatury PdF UP.

Frekventanti workshopu podle něj vstupovali do různých situací a sehrávali v nich dané role, s nimiž se ve výchovně-vzdělávacím procesu mohou setkat.

„Přestože je kurz určen také pedagogům, letos se v něm učili pouze studentky a studenti. Na základě uměle vytvořených situací si tak pod vedením izraelských odbornic nacvičovali potřebné kompetence, například změnu postoje od obviňování ke zvídavosti, aktivní naslouchání, kladení otevřených otázek, neverbální vnímání či například budování důvěry. Zážitkové učení, tedy učení založené na simulacích, je ve vysoce stresujících profesích populární. Vzdělávání mezi takové profese patří,“ dodal Milan Mašát.  

Workshopy, které vedou Nariman Loulou a Rachel Kav-Rockban z Bar-Ilan University v Ramat-Ganu, se vždy konají v malých skupinách. Na PdF UP se v něm učilo deset studujících, po každé simulaci pak profesionální facilitátoři vedli skupinu prostřednictvím procesu debriefingu a reflexivního dotazování ke zpětné vazbě. Cílem workshopů je podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace, a praktických dovedností, jako je aktivní naslouchání a empatie. Tyto dovednosti podporují pohodu učitelů a pomáhají jim učit své studenty sociálnímu a emocionálnímu učení.

Workshop Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích je částečně financován z projektu ERASMUS+ výzva KA171.

HaLev, Center for Simulation in Education, Faculty of Eucation Bar-Ilan Uninversity vyvinulo první vzdělávací program založený na simulaci ve vzdělávání učitelů v Izraeli. Uvedené centrum je lídrem v oblasti navrhování metodik, které jsou založeny na výzkumu a které poskytují komplexní programy a workshopy napříč fázemi školení učitelů a profesního rozvoje. HaLev je předním školicím střediskem svého druhu na světě a uskutečnilo už více než 2 500 workshopů a vyškolilo více než 20 000 účastníků z Izraele i ze zahraničí. Simulační scénáře představují běžné konfliktní situace a jsou přizpůsobeny potřebám účastníků.

Milé studentky, milí studenti, vážené dámy, vážení pánové,

dnes si připomínáme 17. listopad – den, který je symbolem odvahy, solidarity a touhy po svobodě. Tento den je nejen Mezinárodním dnem studentstva, ale také připomínkou boje za demokratické hodnoty a lidská práva, což je téma stále živé a aktuální. Události roku 1939 i 1989 nám ukazují, jak zásadní roli sehrávají studenti a akademická obec v okamžicích, kdy jsou základní svobody, pravda, tolerance, či úcta k lidské důstojnosti ohroženy. Naše Univerzita Palackého je hrdá na to, že stojí na tradici otevřenosti, kritického myšlení a odpovědnosti – hodnot, které jsou dnes stejně důležité jako tehdy.

Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a je důležité mít tuto skutečnost na paměti. Stačí se podívat na dnešní svět – válečné konflikty v blízkých i vzdálenějších zemích, cílené šíření dezinformací v demokratických státech, účelová polarizace společnosti – to vše nám připomíná, že tyto hodnoty jsou stále velmi křehké. Jsou závazkem, který musíme každý den naplňovat – ve vzdělávání, ve vědě i v našem občanském životě. Každý z nás podle svých schopností a možností, společně v rámci rodiny, přátel, komunity nebo univerzity. Musíme chránit prostor pro svobodný dialog, kterým by zejména univerzity měly být. Také si musíme uchovat schopnost pracovat s fakty, odolávat manipulaci a hledat a nacházet pravdu – pro nás samotné, ale i pro celou společnost.

Dnešní den by tedy měl být nejen vzpomínkou na minulost, ale také inspirací a závazkem pro naši budoucnost. Budoucnost, v níž univerzita zůstane místem, kde se rodí myšlenky a začínají společenská hnutí, která mění náš svět k lepšímu.

Michael Kohajda, rektor UP

Odborník na analýzu rostlinných hormonů Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, byl už posedmé zařazen na prestižní seznam nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers. Mezi jedno procento nejcitovanějších vědců se letos zařadilo sedm odborníků z tuzemských institucí. Žebříček každoročně sestavuje americká společnost Clarivate Analytics.

„Je mi potěšením a ctí být opět zařazen mezi Highly Cited Researchers pro rok 2025. Mám velkou radost z toho, že se náš výzkum i nadále těší takovému mezinárodnímu dopadu a ohlasu. Tento úspěch je pro mě silnou motivací do budoucna a důkazem, že se ubíráme správným směrem,“ uvedl Ondřej Novák.

Je absolventem Přírodovědecké fakulty UP a specializuje se na biosyntézu a metabolismus rostlinných hormonů s využitím vysoce citlivé hmotnostní spektrometrie. Zkoumá vztahy mezi chemickou strukturou a biologickou aktivitou hormonů. Dlouhodobě rozvíjí nové bioanalytické postupy a zjednodušuje metody izolace biologicky aktivních látek z komplexních biologických matricí.

Rok 2024 pro něj znamenal i významný mezinárodní úspěch. V náročné mezinárodní konkurenci získal společně s kolegy ze Švédska, Německa a Velké Británie Synergy Grant Evropské výzkumné rady (ERC). Projekt STARMORPH zkoumá roli hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin.

Na letošním seznamu Highly Cited Researchers má Akademie věd ČR kromě Ondřeje Nováka také fyzika Tomáše Jungwirtha, mikrobiologa Petra Baldriana a analytického chemika Tomáše Čajku. Z dalších institucí se mezi nejcitovanější vědce zařadili molekulární biolog Dmitriy Chudakov z Masarykovy univerzity a lékaři Petr Neužil a Vivek Y. Reddy z pražské Nemocnice Na Homolce, kteří stojí za průlomovými postupy v léčbě srdečních arytmií.

V globálním seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers letos dominují experti z USA (2 670 ocenění), následuje Čína (1 406 ocenění) a Spojené království. První pětici doplňuje Německo a Austrálie.

Zařazení na seznam Highly Cited Researchers vyžaduje, aby vědec publikoval opakovaně vysoce citované práce, které se v daném oboru a roce vydání řadí mezi jedno procento nejcitovanějších studií v databázi Web of Science Core Collection za posledních 11 let. Clarivate výsledky zpřesňuje kombinací dalších kvantitativních ukazatelů, odborného hodnocení a kvalitativní analýzy. Letos navíc zavedl přísnější kontroly, které mají bránit jevům typu hyperautorství či nepřirozeným citačním vzorcům. V důsledku těchto opatření bylo vyřazeno několik stovek kandidátů.

Tři desítky zahraničních odborníků přivítala v uplynulých dnech Cyrilometodějská teologická fakulta UP, aby v rámci již pátého International Teaching Weeku (ITW) vedli přednášky a workshopy z oblasti teologie, sociální práce, sociální pedagogiky a mediální etiky. Pozvání přijali lektoři z Keni, USA či Malty, online se připojili přednášející z Islandu, Gruzie nebo Irska.

Například Eberhard Bons ze Štrasburku vedl přednášku z biblistiky, přiblížil, jak se ve starověkém blízkém východě chápaly sochy bohů a pak v tomto kontextu vysvětlil několik pasáží ze starozákonních proroků.

Sigríður Guðmarsdóttir z Islandu přednášela o modré teologii, tedy o ekoteologii vody. Ukázala, jak spolu souvisí voda, Arktida a teologie, a nakonec vše provázala se svátostmi, zejména se svátostí křtu.

foto_sem_4

Ann Kiriru z Keni zase hovořila o vztahu církví k boji mladých lidí za sociální spravedlnost v Africe. Zaměřila se na bariéry a příležitosti při spolupráci mezi mladou generací a církvemi. Došlo i na diskuzi o politické situaci, postojích mladých a podpoře církve v zemích účastníků.

International Teaching Week byl i příležitostí k setkání se zahraničními studenty, do Olomouce totiž přijela více než padesátka mladých lidí z Ukrajiny, Rakouska, Slovinska, Polska či Chorvatska.

foto_sem_4

„Letošní ročník byl bohatý nejen z geografického hlediska, ale také z hlediska přístupů k teologii. Zúčastnili se jej studenti z velkého množství zemí. Přednášky ale byly srozumitelné a praktické a diskuze se nesly v duchu naslouchání a porozumění pohledu druhého,“ shrnul Dominik Opatrný, proděkan pro zahraničí, pod jehož vedením Zahraniční oddělení CMTF UP týdenní program připravilo.

International Teaching Week nabízí studentům i veřejnosti možnost setkat se s odborníky ze zahraničí a poznat, jak se vyučuje na zahraničních univerzitách. Akce je také skvělou příležitostí k seznámení českých a zahraničních studentů. Na CMTF se ITW uskutečnil již popáté.

Delší tradici na UP má International Teaching Week na Fakultě tělesné kultury UP, kde ho pravidelně dvakrát ročně pořádají již od roku 2012. Zatím poslední se na jaře nesl v tanečních rytmech (psali jsme zde). Nadcházející, již 26., ITW se koná ve dnech 24.–28. listopadu a na fakultě během něj přivítají lektory z Izraele, Kanady, Finska nebo Lotyšska. Více zde.

Univerzita Palackého se zapojila do kampaně Statutárního města Olomouce, které vyzývá k přehlášení k trvalému pobytu na území Olomouce pro ty, kteří ve městě dlouhodobě žijí. Magistrát motivuje peněžitým darem, výzva platí do konce kalendářního roku. 

„Mezi lidmi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí a ve městě přitom nemají hlášený trvalý pobyt, je celá řada zaměstnanců naší univerzity. Sám jsem nakonec donedávna patřil mezi ně. V mém případě hrál klíčovou roli fakt, že mám opravdu blízko k místu, odkud pocházím a kam se pravidelně vracím,“ říká Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP s tím, že svůj dosavadní pobyt v Olomouci vnímal tak, že je v univerzitním městě vlastně trochu "na návštěvě" a že se jednou vrátí do Pece pod Sněžkou, kde má své kořeny. „Ovšem z původní návštěvy je už skoro dvacet let, je tedy nejvyšší čas jít příkladem, zvlášť v kontextu mé role prorektora pro společenskou odpovědnost. Finanční dar za přehlášení věnuji Nadačnímu fondu UP,“ doplňuje Matěj Dostálek.

Společně s kolegy Michalem Nguyenem z Filozofické fakulty UP a Zuzanou Huňkovou z referátu udržitelného rozvoje UP navštívil na začátku letošního listopadu olomoucký magistrát, kde se k trvalému pobytu přehlásili.  K přehlášení postačí navštívit Magistrát města Olomouce v Palackého ulici, žadatel s sebou musí mít občanský průkaz a doložit, že v Olomouci skutečně bydlí například nájemní smlouvou, dokladem o vlastnictví nemovitosti nebo čestným prohlášením vlastníka nemovitosti, kterou žadatel užívá. Snadno pak lze požádat i o nový občanský průkaz. „Celý proces netrval ani dvacet minut, všichni byli milí a je tam i dětský koutek, což jsem ocenila, protože jsem k přihlášení trvalého pobytu šla se synem,“ popisuje Zuzana Huňková.

Motivační kampaň Statutárního města Olomouce má za cíl přimět obyvatele, kteří ve městě dlouhodobě žijí, ale nemají zde trvalý pobyt, aby si jej zřídili. Důvodem je spravedlivější přísun financí z rozpočtového určení daní, které se odvíjí od počtu přihlášených obyvatel. Tento krok pomůže městu získat více prostředků na služby, které poskytuje nejen svým obyvatelům, ale i celému regionu – například na dopravu, údržbu zeleně či sportoviště. Každý, kdo se do konce roku 2025 přihlásí k trvalému pobytu, získá od města finanční příspěvek 10 000 Kč. Podrobnější informace ke kampani jsou k dispozici zde.  

Dobrým tipem, kde získat potřebné informace a usnadnit si komunikaci s městem, je Portál Olomoučana. Pro všechny nově přihlášené obyvatele Olomouce totiž nastává také povinnost platit za odpady, což je možné právě přes tento portál.

Diplomová práce Václava Haláska, absolventa katedry historie FF UP, získala Cenu Edvarda Beneše druhého stupně. Laureát obdržel ocenění v kategorii Historie 20. století, a to za práci s názvem Poválečný odsun německého obyvatelstva a reflexe nacistické okupace v kronikách farností bývalého niského komisariátu vratislavské diecéze.  

Šestadvacet prací, z toho patnáct v kategorii Historie 20. století, jedenáct pak v kategorii Sociologie. Takový byl 30. ročník Ceny Edvarda Beneše, kterou pravidelně vyhlašuje město Sezimovo Ústí pro studenty vysokých škol. Slavnostní vyhlášení soutěže, v níž uspěl i absolvent katedry historie FF UP Václav Halásek, se uskutečnilo v Památníku E. Beneše v Sezimově Ústí.

„Upřímně jsem to vůbec nečekal. Nepovažuji se za výborného studenta a byl jsem přesvědčený, že budu muset svou práci ještě několikrát přepracovávat a odevzdání odložit. O to víc mě překvapilo pozitivní hodnocení od mého vedoucího, pana doktora Pavla Kreisingera, který mě zároveň povzbudil, abych práci do soutěže o Cenu Edvarda Beneše přihlásil. Právě jeho zásluha je tak na tomto ocenění zásadní. Co se týče mých pocitů, myslím si, že si význam ocenění naplno uvědomím až s odstupem času,“ uvedl Václav Halásek.

Téma jeho diplomové práce jej provázelo od bakalářského studia. Zpočátku se mu okrajově věnoval v jedné seminární práci.

„Už tehdy jsem si uvědomil, jak bohatým pramenem jsou farní kroniky bývalého niského komisariátu a plánoval jsem se mu v budoucnu věnovat podrobněji. Téměř všechny zdejší kroniky jsou v digitalizované podobě dostupné v digitální badatelně Zemského archivu v Opavě, takže největším problémem nebylo se k nim dostat, ale samotné studium. To bylo velmi časově náročné, protože kroniky jsou psány převážně německy a kurentem. I proto jsem i magisterské studium o rok prodlužoval,“ doplnil laureát ocenění ke vzniku své závěrečné práce.

Studium historie vnímá absolvent magisterského studijního programu Historické vědy spíše jako koníček než profesní cestu. 

„V současnosti se více soustředím na praktické věci. Chtěl bych si například zajistit vlastní bydlení. Až se mi to podaří, rád se znovu vrátím k historii i odborné práci v oboru,“ uzavřel absolvent UP.

Soutěž o Cenu Edvarda Beneše je určena mladým historikům a sociologům. Každoročně ji vyhlašuje Sezimovo Ústí ve snaze podchytit zájem studentů vysokých škol o výzkum a odborné zpracování témat ze sociologie a historie 20. století. Cena se uděluje vždy k 28. říjnu nejlepším bakalářským a magisterským pracím. 

Nové nádoby na bioodpad, vratné tašky na třídění a snadno dostupné informace – to vše mají k dispozici studenti a studentky ubytovaní na kolejích Univerzity Palackého. Díky spolupráci Udržitelné univerzity a Správy kolejí a menz se daří systém třídění rozvíjet a zapojovat do něj stále více ubytovaných.

Možnost vyzvednout si na začátku akademického roku set tašek na tříděný odpad mají díky spolku Udržitelný Palacký studenti UP již několik let. Díky Udržitelné univerzitě se tento směr daří dále rozvíjet, letos v září si tak mohli studenti zdarma zapůjčit třídicí sety při hromadném výdeji přímo na kolejích nebo na stánku na MEET UPu. Výdej dále pokračuje v kancelářích referentek ubytování SKM.

Kromě tašek, které jsou určeny přímo do pokojů a ubytovaní si je vynášejí sami do kontejnerů v blízkosti kolejí, jsou k dispozici také koše na tříděný odpad ve studovnách. Letošní novinkou je pak možnost třídit kromě plastu, papíru a skla také bioodpad.

Speciální nádoby na bioodpad mohou studenti vynášet do čtyř nových kompostérů – na Envelopě, Neředíně, ve Chválkovicích i u Rošiček. O další nádoby mohou stále žádat na webu.

„Základem správného třídění není jen dostatek dostupných míst, kam odpad vyhodit. Neméně důležité je třídit správně – tedy vědět, co do kterého z košů patří, a co naopak ne. Ve spolupráci s oddělením marketingu jsme proto připravili informační letáky, plakáty, samolepky s QR kódem a webové stránky, které studentům pomohou,“ říká Nikola Křížová, referentka udržitelného rozvoje UP.

Správa kolejí a menz proto vybavila každé patro kolejí přehledným plakátem o třídění odpadu, stručný leták doprovází také každý vypůjčený třídicí set. Postupně se rozšiřuje také označení dveří buňkových i samostatných pokojů samolepkami s QR kódem, který vede na web Udržitelné univerzity. Zde zájemci naleznou nejen odpověď na otázku, co kam vyhodit, ale také mapu kontejnerových stanovišť v blízkosti kolejí či další informace o třídění odpadu v Olomouci.

„Na kolejích UP bydlí okolo 4 200 studentek a studentů. Pokud jim umožníme správně třídit, můžeme tak pomoci zamezit tomu, aby opravdu velké množství odpadu skončilo zbytečně na skládce či ve spalovně. Místo toho bude mít šanci na recyklaci nebo jiné smysluplné využití. Podobně je tomu u gastroodpadu z našich menz, který již několik let míří do bioplynové stanice, kde z něj vzniká teplo, elektřina a hnojivo,“ uvádí ředitel SKM Radek Koněvalík.

Používání umělé inteligence při tvorbě kvalifikačních prací, informace o stěhování některých pracovišť fakulty do objektu Hanáckých kasáren či přípravy na volbu děkana fakulty. Nejen těmto tématům se věnovalo nedávné jednání Akademického senátu Pedagogické fakulty UP.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP se během listopadového zasedání zabývali několika tématy. Nejprve debatovali o předloženém Stanovisku k používání generativních modelů AI v souvislosti s tvorbou kvalifikačních prací na PdF UP. Dokument představil děkan fakulty Vojtech Regec, poté jeho vznik i smysl přiblížil senátor Kamil Kopecký, ředitel Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP. Oba připomněli, že se jedná o téma, které se v čase rychle vyvíjí a že nově vzniklý dokument navazuje na již vydané doporučení UP.  

Stanovisko, které zpřesňuje situaci s ohledem na Pedagogickou fakultu UP, vzali senátoři a senátorky na vědomí. Má přispět k ochraně jak studujících, tak pedagogů a čtenář v něm najde informace o tom, co je při použití AI na fakultě vnímáno jako kritické, zakázané, například že AI neslouží k nahrazení primárních zdrojů, generování fiktivních dat či neveřejných citací. Zároveň se lze v dokumentu dočíst, že Pedagogická fakulta UP naopak podporuje využití AI k získání širší inspirace, dalších nápadů či k stylistické úpravě. Profesor Kamil Kopecký, spoluautor stanoviska, v závěru svého komentáře zdůraznil, že za finální práci vždy odpovídá autor, tedy student či studentka. Připomněl také, že Univerzita Palackého v dané oblasti už i nabídla možnosti proškolení, a to jak studujících, tak zaměstnanců.  

Během jednání zazněla též informace o pokračujících rekonstrukčních pracích v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí i to, že se některá pracoviště stěhují na určitou dobu do zrevitalizovaných prostor v Hanáckých kasárnách na tř. 1. Máje.

Zcela zásadním tématem jsou pro PdF UP blížící se volby děkana. K tématu se před senátory vyjádřil předseda senátní volební komise Tomáš Hubálek (katedra společenských věd), který nejprve shrnul dosavadní dění a poté přiblížil scénář následujících událostí. Ten senátoři a senátorky PdF UP schválili. Volební komise AS PdF UP obdržela do stanoveného termínu dva návrhy na kandidáta na děkana – v obou případech byl navržen stávající děkan Vojtech Regec. V této návaznosti Tomáš Hubálek připomněl datum 19. listopadu, což je termín, kdy se kandidát na děkana PdF UP setká s akademickou obcí fakulty, a neméně důležité datum 3. prosince, kdy se volba kandidáta na děkana uskuteční.

Vědci z Právnické fakulty UP se od ledna stanou součástí významného evropského projektu PARTICON-EU. Projekt, financovaný z programu Evropské komise CERV – Citizens, Equality, Rights and Values, se zaměřuje na to, jak mohou občané aktivně spoluutvářet ústavní systémy a jak tato participace přispívá k posilování důvěry, legitimity a odolnosti demokracií v Evropské unii.

PARTICON-EU (Participatory Constitutionalism in Europe) přináší originální koncept „Constitutionalism 3.0“, který spojuje právní teorii, empirický výzkum i občanskou zkušenost. Tento inovativní přístup sleduje, jak se ústavy stávají „živými dokumenty“ – nejen právními texty, ale i prostorem pro dialog mezi státem a společností. Projekt si klade za cíl vytvořit nový nástroj, takzvaný SEC Index (Social Embeddedness of Constitutions Index), který umožní měřit, nakolik jsou ústavy jednotlivých členských států EU zakořeněny ve společnosti a jaké faktory podporují, nebo naopak oslabují jejich legitimitu.

Na projektu spolupracuje excelentní mezinárodní konsorcium vedené Jagellonskou univerzitou v Krakově (Polsko). Mezi partnery patří mimo Univerzitu Palackého také Università degli Studi di Milano (Itálie), Centre National de la Recherche Scientifique (Francie), Univerzita Komenského v Bratislavě (Slovensko), Eötvös Loránd University Budapest (Maďarsko), doplněné o významné evropské nevládní organizace z oblasti lidských práv a demokracie.

Olomoucký tým, vedený Ondrejem Hamuľákem z katedry mezinárodního a evropského práva, tvoří dále Lucie Tungul a Ondřej Filipec z katedry politologie a společenských věd a Zdeněk Červínek z katedry ústavního práva.

Právnická fakulta bude zároveň vedoucím partnerem pracovního balíčku č. 13 (WP13) s názvem Participatory Constitutionalism for the Next Generation, který se zaměřuje na vzdělávání a aktivní zapojení studentů do objevování principů participativního konstitucionalismu. Cílem WP13 je rozvíjet ústavní povědomí a občanské dovednosti nové generace prostřednictvím praktického, tvořivého a digitálně orientovaného učení.

„Projekt PARTICON-EU představuje nový přístup v evropském výzkumu demokracie a právního státu. Propojuje akademickou teorii s občanskou praxí, analyzuje ústavní kultury v osmi evropských zemích a vytváří nástroje, které mohou pomoci institucím EU i národním vládám lépe porozumět vztahu mezi občany a ústavními institucemi," řekl Ondrej Hamuľák, vedoucí olomouckého týmu.

Zapojení Právnické fakulty UP potvrzuje rostoucí mezinárodní prestiž olomoucké právnické vědy a její důležitou roli v evropské debatě o demokracii, právním státu a participaci občanů.

Přednášky a prezentace odborníků z České a Slovenské republiky nabídl 17. ročník Moravské konference fetomaternální medicíny. Celodenní akci s tematikou komplexní péče o těhotnou ženu a plod již tradičně hostila aula Právnické fakulty UP. Spolupořadateli konference jsou Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a Ústav porodní asistence FZV UP. Odborný program přilákal dvě stovky účastníků.

„Program konference je určený jak pro lékaře z klinických a ambulantních pracovišť, tak i pro nelékařský zdravotnický personál,“ uvedl za organizátory Marek Ľubušký, vedoucí lékař Centra fetální medicíny Fakultní nemocnice Olomouc. Vedle něj vystoupili další specialisté z českých a slovenských nemocnic a fakult, namátkou přednosta Ústavu lékařské genetiky Fakultní nemocnice Olomouc a bývalý rektor UP Martin Procházka, porodník, gynekolog a anesteziolog Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, specialistka na onemocnění těhotných roztroušenou sklerózou a členka týmu Centra fetální medicíny Ústavu pro péči o matku a dítě Petra Hanulíková či host ze Slovenska, lékař Gynekologicko-porodnické ambulance Univerzitní nemocnice Bratislava Miroslav Korbeľ. V průběhu dopoledních a odpoledních bloků se hovořilo o růstové restrikci plodu z pohledu genetiky, vlivu mateřské obezity na perinatální výsledky i mateřské úmrtnosti na Slovensku. Blok přednášek uzavřela panelová diskuze.

Záštitu nad letošním ročníkem převzali děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář, děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda, děkan Právnické fakulty UP Václav Stehlík, ředitel FNOL Roman Havlík a přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky Lékařské fakulty UP a FNOL Jaroslav Klát.

Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč navštívil Univerzitu Palackého. Nejprve se potkal s rektorem Michaelem Kohajdou, poté hovořil s děkanem filozofické fakulty Janem Stejskalem. Debatoval i se studenty a studentkami ukrajinistiky.

Dosavadní spolupráce s Ukrajinou v oblasti vysokoškolského studia a její další možnosti. A taky všemožná pomoc studentům a studentkám z Ukrajiny nejen v rámci studia, ale i v životě samém. Především o těchto tématech se vedla debata mezi rektorem UP Michaelem Kohajdou a velvyslancem Ukrajiny Vasylem Zvaryčem. Schůzky se zúčastnily také Ivona Barešová, prorektorka pro mezinárodní vztahy UP, a Naděžda Šišková, členka katedry mezinárodního a evropského práva z PF UP. Společně s ukrajinským velvyslancem byli v pracovně rektora také tajemník a tajemnice velvyslanectví Andrii Korol a Nadiia Malovana.

Hned v úvodu schůzky reagoval rektor UP na aktuální události na české politické scéně. „Vlajka Ukrajiny je na Univerzitě Palackého vyvěšena od jejího napadení Ruskem v únoru 2022, a to v úctě, kterou univerzita ke statečně se bránící zemi a jejím lidem chová. Nehodláme na tom nic měnit, dokud současnou válečnou vřavu na Ukrajině nenahradí setrvalý mír,“ ubezpečil rektor ukrajinskou návštěvu. Poté shrnul stávající spolupráci v oblasti studia. V rámci debaty pak zazněly i informace o pomoci, kterou uskutečnila UP, její studenti i zaměstnanci v rámci nejrůznějších sbírek i jiných aktivit.

foto_sem_4

O spolupráci ve vysokoškolském studiu hovořil Vasyl Zvaryč také s děkanem FF UP Janem Stejskalem. „Představil jsem panu velvyslanci a jeho doprovodu naše odbornice, vedoucí katedry slavistiky spolu se všemi akademičkami z její ukrajinské sekce. Setkání v mé pracovně se zúčastnil i kolega David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky. Informovali jsme ho také o obrovské práci, kterou naše ukrajinistky odvedly a odvádějí právě během války nejen ve prospěch ukrajinských studentů, ale i Ukrajinců hledajících ochranu v naší zemi. David Livingstone pak promluvil o svém neutuchajícím úsilí, s nímž pomáhá s výukou angličtiny ukrajinským akademikům přímo na Ukrajině i prostřednictvím online výuky. Věřím, že pan velvyslanec porozuměl, že jsme na filozofické fakultě velmi hrdí na výše uvedené kolegyně a kolegu pro jejich akademické schopnosti i občanské postoje,“ shrnul Jan Stejskal.

foto_sem_4

Dodal, že během setkání hovořili zúčastnění v jeho pracovně i o stavu olomoucké ukrajinistiky, o počtech ukrajinských studentů na FF UP, o projektech, které se chystají s ukrajinskými univerzitami, ale i obtížích stran nostrifikací ukrajinských diplomů, o věkových rozdílech českých a ukrajinských uchazečů o studium či nutnosti harmonizace zákonodárství v souvislosti s očekávaným vstupem Ukrajiny do EU.

V závěru setkání ukrajinský velvyslanec nabídl svou pomoc a debatoval se studenty ukrajinistiky. Poslechl si prezentaci, v níž dvě posluchačky uvedeného oboru popisovaly život studenta z Ukrajiny na FF UP, především na katedře slavistiky. Hovořily o tom, jak jim fakulta i katedra vyšly vstříc při nástupu do studia, jaké mají možnosti při studiu i mimo něj. Popisovaly také, jaké se jim nabízejí kulturní aktivity a akce, kde všude mají možnost se během studia realizovat a jak se vlastně učí tady, v ČR, o své vlastní kultuře. Poté Vasyl Zvaryč představil svou dosavadní profesní kariéru, zajímavě promluvil o své životní dráze diplomata, hovořil i o tom, s čím se potýká nyní, v časech ruské agrese a války na Ukrajině. V debatě se studenty hovořil a zároveň i ocenil vznik studentského spolku s názvem Nekráčej sám. Této iniciativě přislíbil i pomoc ze strany velvyslanectví. 

foto_sem_4

„Pan velvyslanec ocenil veškeré aktivity, měl radost, že zde studenti nejsou nuceni k asimilaci, ale především k integraci, že mají prostor realizovat sebe a reprezentovat ukrajinský národ v této těžké době. Děkujeme velmi i za knižní dárek, přivezl nám asi šestnáct různých publikací, které se věnují kultuře a historii, také jazykům a mezinárodním vztahům,“ uzavřela vedoucí sekce ukrajinistiky Radana Merzová.  

Pět večerů s festivalem Opera Schrattenbach 2025. Dvacátý ročník olomoucké přehlídky soudobé hudby začne už 12. listopadu a nabídne i operní novinku Zjevení svatého Jana slovenského skladatele Petera Martinčeka. 

Jubilejní ročník přehlídky zahájí v Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého křest Souborné edice korespondence Bohuslava Martinů. Tato edice, vznikající od roku 2016 pod vedením týmu Pedagogické fakulty UP, obsahuje již jedenáct vydaných svazků a představuje dosud nejrozsáhlejší soubor dopisů skladatele. O týden později, 18. listopadu, se na tomtéž místě uskuteční koncert skladatelů tvůrčího centra Olomouc – Tomáše Hanzlíka, Milady Červenkové a Víta Zouhara. Za vrchol letošního ročníku je pak považována operní novinka slovenského skladatele Petera Martinčeka Zjevení svatého Jana. Monoopera pro tenor a klavír se vrací ke knize knih a tématu biblických proroctví.

Opera Schrattenbach 2025

12.–21. 11. 2025

Kaple Božího Těla UC UP

„Mezi ostatními koncertními programy se nejvíc těším na Fotojatka Jana Flašky, který svůj projekt definuje velice výstižně: Projekce tvůrčí a dokumentární fotografie s hudebním doprovodem, doplněná mluvenými vstupy, balancujícími někde mezi přednáškou, stand-up komedií, improvizovaným trapnem a řešením nenadálých technických problémů,“ uvedl za organizaci festivalu Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy PdF UP.

Přehlídka, kterou pořádá Tvůrčí centrum Olomouc ve spolupráci s katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Statutárního města Olomouc, přiváží do Olomouce nové hudební formy už od roku 2004. Rozvíjí tak odkaz významného olomouckého biskupa Wolfganga Hanibala Schrattenbacha (1660–1738), jenž jako první uvedl v první polovině 18. století novou formu opery na Moravu. Dramaturgie přehlídky se tak záměrně orientuje na nové formy hudebního divadla a novou operní, multimediální a koncertní tvorbu inscenovanou netradičními prostředky. Všechna představení se uskuteční zdarma. 

Provozní informace, otevření nominací na univerzitní ocenění, interní výzvy či pozvánky na kurzy a školení. Kromě Portálu UP, studentského webu či Newsletteru UP najdou studenti a studentky i všichni zaměstnaní na UP zásadní informace z vnitřního prostředí univerzity nyní také pod novou položkou hlavního menu Žurnálu Online Interní zprávy.

Nová stránka shrnuje aktuální celouniverzitní personální či studijní informace, pozvánky na akce vyhrazené pro pracující či studující nebo výzvy k podávání nominací do interních soutěží či ocenění.

„Naší snahou není informační kanály univerzity ještě více tříštit, nicméně z dlouhodobého sledování statistik víme, že část pracujících nebo studujících považuje za hlavní interní komunikační kanál Portál UP, jiní hledají tento typ informací právě na Žurnále, který je ale zaměřen i na širší veřejnost, jiní v newsletteru či v UPlikaci. Žádné zásadní celouniverzitní interní sdělení by nemělo na nové stránce chybět,“ uvedla Gabriela Sýkorová Dvorníková, která má za rektorát na starosti interní komunikaci.

Především studenti a studentky pak registrují univerzitní novinky velmi dobře v UPlikaci. I do ní by se měly interní zprávy časem propsat. „V UPlikaci se nyní vyvíjí personalizovanější informační kanály, jakési nástěnky, až na úroveň fakult i jednotlivých kateder, což bude užitečné nejen pro studující, ale i pro všechny zaměstnankyně a zaměstnance univerzity,“ doplnila Sýkorová Dvorníková s tím, že na nové stránce se bude prozatím jednat opravdu jen o celouniverzitní vnitřní zprávy.

Pro studující doktorských studijních programů na UP pak existuje speciální univerzitní informační kanál, a to webová stránka Doctoral SPace.

Personalizovanější je na stránce interních zpráv také kalendář akcí, který zahrnuje kurzy, školení a akce určené výhradně pro zaměstnané či studující na UP. „Nebudou už tak uváděny ve veřejném Kalendáři akcí UP na hlavním webu univerzity, kde by se měly objevovat primárně události a akce UP, na které je zvána i veřejnost,“ upřesnil redaktor webových stránek UP Daniel Agnew.

„Samozřejmě jsme si vědomi, že nejde o ideální stav rovný plošně využívanému intranetu. Než se však k tomuto účelu doprogramuje univerzitní UPlikace, snažíme tímto krokem zasáhnout další část cílové skupiny,“ uzavřela Sýkorová Dvorníková. Žurnálová stránka s interními zprávami je k dispozici také v anglické verzi.

Komunikace vědy je čím dál častěji akcentovaná jako nedílná součást třetí role univerzity. Důležitost sdílení vědeckých výsledků s veřejností podpoří nově udělovaná Cena rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností pro vědecké a akademické pracující či studující doktorského studia. Svého kandidáta můžete přihlásit do 28. listopadu.

Žije váš kolega či kolegyně, student či studentka popularizací vědy? Objevuje se pravidelně v médiích, kde neúnavně vysvětluje své vědecké téma? Přihlaste ho nebo ji na novou Cenu rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností za rok 2025.

Cena je určena akademickým pracovníkům a studujícím doktorského studijního programu na UP, kteří svou vědeckou a výzkumnou činnost pravidelně popularizují a komunikují veřejnosti a tím naplňují třetí roli univerzity. Přihlásit je možné osobnost, která se v daném roce významně zasloužila o popularizaci vědy a komunikaci výzkumu, a to prostřednictvím médií, přímou komunikací s veřejností či jakýmkoliv jiným způsobem populárně-naučně šířila veřejnosti poznatky a znalosti z oblasti vědy a výzkumu.

„O tom, že je na Univerzitě Palackého popularizace vědy dlouhodobě pěstována, se mohou přesvědčit návštěvníci našeho science centra Pevnost poznání, stejně jako festivalu vědeckých filmů Academia Film Olomouc a mnoha populárně-naučných akcí pro veřejnost. Současné vedení univerzity se rozhodlo ještě více důležitost komunikace vědy podpořit nově udílenou cenou, která směřuje k těm jednotlivcům z řad akademické obce, kteří se věnují komunikaci vědy pravidelně, například ve sdělovacích prostředcích,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Návrh může podat každý člen akademické obce nebo zaměstnanec UP. Kandidáta či kandidátku můžete nominovat prostřednictvím návrhového formuláře do 28. listopadu. Ocenění bude společně s dalšími cenami rektora uděleno již tradičně v rámci Akademického týdne v únoru 2026.

Včely nejsou jen symbolem pracovitosti, ale i klíčem k porozumění vztahu člověka a přírody. Co všechno se dá z jejich pozoruhodného světa vyčíst, zjistí návštěvníci během prodlouženého víkendu od 15. do 17. listopadu během akce Včely v Pevnosti. Program připravila katedra biochemie ve spolupráci s katedrou geoinformatiky, Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů v Pevnosti poznání, interaktivním muzeu vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

„Našim cílem je přiblížit široké veřejnosti fascinující svět včel a včelařství zejména prostřednictvím praktických zkušeností. Ukážeme například stloukání rámků či základy laboratorní práce. Tyto aktivity návštěvníky přenesou do světa výzkumných aktivit v oblasti ochrany včel a pomohou jim porozumět současným výzvám péče o prostředí kolem nás,“ uvádí za organizátory akce Roman Chvátal.

Expozice Živá voda: od mikroskopu po mapování včel

V expozici Živá voda představí katedry biochemie a geoinformatiky základy laboratorní práce, která souvisí s péčí o včely. Zájemci si budou moci vyzkoušet analýzu medu, mikroskopování včelích preparátů a rozpoznávání včelích patogenů a škůdců. V rámci včelařské poradny, která se uskuteční pouze v sobotu od 10:00 do 13:00, odpoví na dotazy biochemik, včelař a národní koordinátor projektu COLOSS Jiří Danihlík.

„Veřejnosti nabídneme možnost nahlédnout do výzkumných témat zaměřených na výživu, zdraví a prevenci chorob včel i na dopady klimatických změn na včelařství. Součástí programu bude také poradenství pro včelaře, kteří se potýkají s konkrétními problémy ve svých včelstvech, a také praktické tipy pro nevčelaře, kteří se chtějí dozvědět více o medu a dalších včelích produktech. Jak vznikají, jak je správně uchovávat a jak je využít v běžné domácnosti či přírodní lékárně. Představíme také mapové výstupy projektu COLOSS, který sleduje zimní úhyny včelstev v České republice,“ doplňuje Jiří Danihlík.

Návštěvníci se mohou těšit také na interaktivní exponát Včelí strážci. Hravou formou jim předvede, že úly v Africe mohou sloužit jako přirozená obrana zemědělců například proti slonům. Pomocí úlů lze totiž u polí vytvořit účinnou bariéru, která odpuzuje slony a snižuje tak počet jejich konfliktů s farmáři. Na balanční desce si návštěvníci mohou vyzkoušet, jaké je pohybovat se krajinou s těmito úlovými bariérami.

Rozum v hrsti: trendy v českém včelařství, ochutnávka medu i živé včely

Další část programu se odehraje v expozici Rozum v hrsti, kde se návštěvníci setkají se zástupci Pracovní společnosti nástavkových včelařů a Českého svazu včelařů. Ti přiblíží současné trendy v českém včelařství a představí praktické dovednosti i ukázky z každodenní práce se včelami. Zájemci budou moci ochutnat různé druhy medů, vyzkoušet si včelařskou výbavu, stloukat rámky a nahlédnout na živé včely v bezpečné ukázce.

„Malí i velcí návštěvníci se v expozici Rozum v hrsti mohou proměnit v pilné včelky-programátorky. Pomocí jednoduchého kódu naplánují robotické včelce trasu tak, aby nasbírala co nejvíce pylu a přitom si moc neunavila křídla. Tato zábavná aktivita propojuje svět technologií a přírody a rozvíjí logické myšlení i kreativitu,“ vysvětluje ředitel Pevnosti poznání David Smrčka.

Kdo bude chtít, bude si moci v exponátu oka pomocí simulace vyzkoušet, jak vypadá pohled na svět z včelí perspektivy.

Kreativní dílna, chemická laboratoř a digitální planetárium

Součástí víkendové nabídky je také oblíbený včelí balíček 3 v 1, který propojí tvořivost, vědu a fantazii. V kreativní dílně si zájemci mohou vyrobit voňavou svíčku z pravého včelího vosku a zjistit, co se skrývá za produkty včely medonosné – od složení včelího jedu až po výrobu mýdla z vosku.

Připraveny budou i chemické experimenty, které přiblíží, jak rozpoznat pravý med od falšovaného, proč jsou plástve zázrakem přírodní geometrie a jak se chemie prolíná s přírodou v každém kousku včelího díla. Program doplní projekce v digitálním planetáriu, které hosty pozve na cestu vesmírem – od poznávání Sluneční soustavy až po dobrodružství s křečkem Elonem.

Pevnost poznání bude mít 15. a 16. listopadu otevřeno od 10:00 do 18:00 a v pondělí 17. listopadu od 9:00 do 17:00. Podrobné informace o programu naleznete na webových stránkách.