Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Tři vítězství si z letošního ročníku prestižní soutěže Mapa roku odvezli kartografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ocenění získali za Atlas nářečí českého jazyka, diplomovou práci o povodňové zranitelnosti v Pákistánu a projekt Kartografové v rozjezdu. Dalších pět projektů s jejich účastí se probojovalo mezi nominované.

„V kategorii Atlasy, soubory a edice map zvítězil Atlas nářečí českého jazyka – lokál plurálu substantiv, který vznikl ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR. Publikace představuje unikátní propojení lingvistiky a kartografie a přináší systematický pohled na regionální jazykové jevy,“ uvedl Vít Voženílek, vedoucí týmu olomouckých kartografů.

Vedle atlasu uspěla i diplomová práce a týmový projekt

Absolvent programu Copernicus Digital Earth přírodovědecké fakulty, Gernot Nikolaus z Německa, se svou diplomovou prací zaměřenou na zranitelnost vůči povodním v pákistánském Paňdžábu uspěl v kategorii Studentské kartografické práce. Projekt nazvaný Flood vulnerability in Punjab, Pakistan: a geospatial analysis and cartographic approach kombinuje geoinformatické analýzy s pokročilými geovizualizačními přístupy.

„Letošní úspěch potvrzuje dlouhodobě vysokou kvalitu kartografického výzkumu i vzdělávání na Univerzitě Palackého.“ Vít Voženílek

Další úspěch zaznamenala Michaela Vojtěchovská z katedry geoinformatiky PřF UP společně s Gabrielou Godiškovou a Dajanou Snopkovou z Masarykovy univerzity a Markétou Beitlovou z Univerzity Karlovy s projektem Kartografové v rozjezdu, který vyhrál v kategorii Kartografický počin.

Silné zastoupení i mimo stupně vítězů

„Olomoucká geoinformatika byla zastoupena také mezi dalšími nominovanými projekty. V kategorii Digitální kartografické produkty a aplikace na internetu zaujaly projekty Mapa proměn Olomouce v čase ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a Diferenční hlásky v nářečích českého jazyka, vzniklé ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR a Vysokým učením technickým v Brně,“ doplnil Vít Voženílek.

Mezi nominovanými studentskými pracemi se objevila také diplomová práce Jiřího Vysloužila zaměřená na hodnocení efektivity vizualizačních nástrojů pro porovnávání sociologických dat. V kategorii Kartografický počin byly dále nominovány Metodika pro sběr dialektologického materiálu a International Spring School on Visualization 2025 pořádaná katedrou geoinformatiky.

Potvrzení dlouhodobé kvality

Slavnostní vyhlášení výsledků se uskutečnilo 23. dubna 2026 v Armádním muzeu Žižkov, kde byly oceněné i nominované práce vystaveny a jejich autoři převzali diplomy. „Letošní úspěch potvrzuje dlouhodobě vysokou kvalitu kartografického výzkumu i vzdělávání na Univerzitě Palackého. Olomoučtí kartografové navíc rozšířili svou sbírku ocenění v soutěži Mapa roku ze 14 na celkových 17 diplomů,“ dodal Vít Voženílek.

Ocenění MAPA ROKU 2025:
– kategorie Atlasy, soubory a edice map: Ústav pro jazyk český AV ČR a Univerzita Palackého v Olomouci za Atlas nářečí českého jazyka – lokál plurálu substantiv
– kategorie Samostatná kartografická díla: Česká geologická služba za dílo Geological and Hydrogeological map of Ethiopia 1 : 1 200 000
– kategorie Digitální kartografické produkty a aplikace na internetu: Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Masarykova univerzita za mapový portál Clim4cast – sucho, vlny veder, požáry
– kategorie Kartografická díla pro školy a vzdělávání: Kartografie Praha, a. s., za Vlastivědný atlas pro vzdělávací obor Člověk a jeho svět
– kategorie Studentské kartografické práce: Gernot Nikolaus za diplomovou práci Flood vulnerability in Punjab, Pakistan: a geospatial analysis and cartographic approach
– kategorie Kartografický počin: Gabriela Godišková, Dajana Snopková, Markéta Beitlová a Michaela Vojtěchovská (Masarykova univerzita, Univerzita Karlova a Univerzita Palackého v Olomouci) za aktivitu Kartografové v rozjezdu

Expedice PřesBar, kterou pro lidi s postižením organizují studentky a studenti katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP, na přelomu května a června připíše do své pomyslné kroniky další část. Překonávat bariéry prostředí i ve vlastních myslích vyrazí do Slovinska. S projektem se zájemci mohou seznámit v areálu olomouckého letního kina během Sportovního dne UP a také ho mohou podpořit ve sbírce na portálu Donio.

Na cestu se výprava s mottem „Přes hory, vodu i vlastní hranice“ vydá předposlední květnový den, se studenty v autobusu bude až třináct účastníků s postižením. „Ze zájemců jsme se snažili vybrat nejen tak, abychom dali šanci vyjet co nejvíce z nich, ale zároveň abychom si v terénu vyzkoušeli práci s osobami s různými druhy postižení či omezení a různou potřebou asistence. Jede tak s námi pět lidí s tělesným postižením využívající vozík, zrakově, sluchově i mentálně postižení,“ uvedla za organizátory Sabina Suchánková. 

Dějištěm expedice bude zejména Slovinsko, kde studenti chtějí „vytěžit“ okolí města Bled v Julských Alpách na severu země a také oblasti při Jaderském moři na jihu. Krátce výprava zavítá i do Itálie. Účastníky během intenzivního týdne čeká pobyt v kempech, turistika a cykloturistika, také například zdolávání ferrat nebo sjíždění vody.

Sbírku Expedice PřesBar 2026 můžete podpořit zde.

Protože uskutečnění takové cesty není levnou záležitostí, zkouší studenti část nákladů získat ve sbírce na portálu Donio. „Výtěžek chceme využít na úhradu poplatků spojených s našimi plánovanými aktivitami. Pro přispěvatele máme připravené i odměny, mezi kterými jsou pozdravy z expedice nebo trička s vizuálem naší cesty. Předem děkujeme všem, kteří se rozhodnou nás podpořit,“ dodala studentka.

Kdo by se chtěl o letošní výpravě dozvědět více přímo od jejich pořadatelů, může navštívit Přes Bar(iéry) fest, který organizátoři chystají na odpoledne 13. května v areálu olomouckého Letňáku v rámci Sportovního dne UP.

ig_sem_https://www.instagram.com/expedice_presbar/p/DXjBQ1SCFwq/

„Od 15 do 17 hodin si zájemci mohou vyzkoušet řadu tradičních i netradičních aktivit, které ukážou nejen pohyb z trochu jiné perspektivy. Připraveny budou lanové aktivity, kde si zkusí pohybovat se bez zraku, nebo třeba slalom na vozíku, proběhnou také například lekce pilates a pro kreativní duše chystáme malování poslepu, pro děti zase malování na obličej. Poté bude následovat hudební program s kapelami Brixtn či Kule,“ přiblížila Sabina Suchánková s tím, že výtěžek z dobrovolného vstupného bude opět využit na expedici ve Slovinsku.

Expedice PřesBar je vzdělávací projekt katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP, jehož prostřednictvím studenti navazujícího magisterského studia pomáhají osobám s postižením překonávat bariéry a posouvat své vlastní hranice. Zároveň tak pro výkon svého budoucího povolání získávají praktické zkušenosti z realizace akcí pro osoby se zdravotním postižením. V minulosti již studenti uspořádali expedice ve Skandinávii nebo v Dolomitech, zavítali také do Švýcarska, na Slovensko nebo na Korsiku.

S květnem je tradičně spojený studentský svátek Olomoucký majáles Univerzity Palackého. Letošní, v pořadí již 14. ročník se uskuteční ve dnech 6. a 7. května. Poprvé v historii přitom bude nabitý program hostit areál olomouckého letního kina neboli Letňák. Návštěvníky čekají dvě hudební scény a na nich dvě desítky kapel a interpretů, k tomu divadelní stan, AZ kvíz, prezentace více než sedmdesáti studentských spolků a neziskových organizací a doprovodný program pro celou rodinu. Královnou letošního majálesu se stane Dina Štěrbová, známá horolezkyně, aktivistka a pedagožka úzce spjatá s Univerzitou Palackého.

Hlavní program odstartuje ve čtvrtek 7. května, už na předcházející den ale organizátoři přichystali pomyslné zahřívací kolo. „Návštěvníci majálesu mají možnost poznat více než sedmdesát studentských a neziskových organizací a univerzitních pracovišť, které budou mít v Letňáku své stánky, poblahopřát čerstvým vítězům Literární soutěže UP nebo se zúčastnit populární vědomostní soutěže AZ kvíz s Alešem Zbořilem. Chybět nebudou ani populární O.LI.V.Y. a slam poetry,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

„Jsme moc rádi, že krále, kteří opanovali předchozí ročníky majálesu, vystřídá letos na pomyslném trůnu královna. Bude jí Dina Štěrbová, jedna z největších osobností československého horolezectví, která pokořila dvě osmitisícovky a jejíž profesní život byl téměř třicet let spjatý s Univerzitou Palackého.“ Ondřej Martínek

O zásobu hudební energie se postarají Fly Tomorrow, Kristýna Smutná nebo Hudebka Live, kterou tvoří studenti olomoucké katedry hudební výchovy. Celý středeční program potrvá až do ranních hodin a zakončí jej silent disco. První den se ponese i v duchu několika benefic, outdoorového programu nebo velké soutěže o ceny za padesát tisíc korun.

Loni se stal králem majálesu muzikant Petr Fiala. Pomyslnou královskou štafetu předal frontmanovi skupiny Mňága a Žďorp předloňský majálesový vládce, písničkář Michal Horák. Foto: Vojtěch Kmenta

Ve čtvrtek čeká účastníky majálesových oslav velkorysá hudební nadílka. Od brzkého odpoledne až do nočních hodin bude ze dvou pódií znít rock, pop, rap, folk i taneční hudba. „Velký zájem bude určitě o vystoupení Vypsané fixy, pop punkové legendy, která hraje už více než třicet let a v Olomouci je vždy vítaným hostem. Vůbec poprvé se naopak v našem městě představí Slavíček, fenomén digitální hudební scény, který si pečlivě střeží svou identitu,“ zmínil hlavní koordinátor majálesu Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Upozornil také na další jméno – zpěvačku Kayu. Ta se ještě jako teenagerka dočkala vítězství v soutěži Mattoni Music Talent i vlastního billboardu na Times Square v New Yorku. Sérii živých vystoupení uzavře skupina Elektrïck Mann. „Vloni jsme na majálesu přivítali Mňágu a Žďorp, letos jsme se rozhodli pozvat další legendu pocházející z Valmezu,“ shrnul koordinátor majálesu Michael Kozák.

Podrobnosti a program jsou na olomouckymajales.cz

Pomyslným vrcholem hlavního programu bude krátce před pátou hodinou odpolední korunovace královny majálesu. „Jsme moc rádi, že krále, kteří opanovali předchozí ročníky majálesu, vystřídá letos na pomyslném trůnu královna. Bude jí Dina Štěrbová, jedna z největších osobností československého horolezectví, která pokořila dvě osmitisícovky a jejíž profesní život byl téměř třicet let spjatý s Univerzitou Palackého,“ zdůraznil Ondřej Martínek. Dina Štěrbová vyučovala na přírodovědecké fakultě matematiku. Významná je také její účast na humanitárních projektech – před dvaceti lety pomohla založit vysokohorskou nemocnici v Pákistánu. V roce 2023 jí prezident Petr Pavel udělil medaili Za zásluhy I. stupně. „Součástí programu bude také beseda s čerstvou královnou majálesu,“ dodal Ondřej Martínek.

Návštěvníci se mohou ve čtvrtek těšit také na prodejní hand made zónu, maséry, tatéry i kvalitní olomoucké gastro. Organizátoři mysleli i na sportovní program včetně dopolední jógy pro veřejnost, besed a přednášek v UPointu a ve Studentském klubu UP nebo speciální majálesový kvíz v Jazz Tibet Clubu. Afterparty proběhnou v olomouckých klubech Bocca a Varna.

K majálesu patří pořádná porce muziky. Ani letos tomu nebude jinak. Foto: Vojtěch Kmenta

Vstup na akci je již tradičně první den volný. Vstupenky na druhý, hlavní den mohou zájemci koupit za zvýhodněnou cenu do úterý 5. května v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint. Na místě budou studentské vstupenky k dispozici za 150 korun, ostatní návštěvníci zaplatí 250 korun. Organizátorem Olomouckého majálesu UP je Univerzita Palackého. Generálním partnerem akce je společnost Tvarg, hlavním partnerem pak společnost Veolia.

Olomoucký majáles UP je organizován univerzitou jako jeden z posledních tradičních studentských majálesů. Za jeho přípravou stojí univerzitní oddělení marketingu a čtyři desítky studentů. V minulosti na něm byli korunováni Josef Jařab, Jindřich Štreit, Ivana Plíhalová, Marek Eben, David Koller, Erika Stárková, Petr Fiala, Michal Horák či Miroslav Krobot.

 

O veřejnoprávních médiích, principech jejich fungování i současné situaci, v níž se nacházejí, debatoval v zaplněné aule Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Václav Moravec. Český novinář, moderátor a vysokoškolský pedagog Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze vystoupil na UP v rámci cyklu Svět médií 21. století.

Cyklus Svět médií 21. století přivítal Václava Moravce ve zhruba devadesátiminutové besedě. Populární žurnalista od roku 2004 moderoval v České televizi diskuzní pořad Otázky Václava Moravce, později také Fokus Václava Moravce. Před nedávnem však přímo ve vysílání oznámil, že nemůže garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, a proto jeho jedenadvacetileté působení v ČT končí.

„Přemýšlel jsem o tom déle. K objektivitě patří dobírání se pravdy. Je důležité mít fakta, relevanci. Slepé vyvažování, postupné zestátňování České televize podle mě začalo už v roce 2020. Dnes si vlastně myslím, že jsem měl odejít už dřív,“ uvedl ke svému rozhodnutí moderátor s přibližně pětatřicetiletou praxí. Působil v různých médiích včetně české sekce BBC, za což obdržel Novinářskou křepelku udělovanou novinářům do 33 let.

foto_sem_4

V debatě na Pedagogické fakultě UP se věnoval jak veřejnoprávním médiím, nutnosti objektivity postavené na nestrannosti a faktech, jejich smyslu a poslání, ale i současné situaci a financování.

„Je těžké najít univerzální finanční model. Nerušil bych ale něco, aniž bych měl dobře promyšlené, čím to nahradím. Lidem je potřeba více vysvětlovat, v čem spočívá veřejná služba médií,“ zdůraznil moderátor. Uvedl přitom, že podle nedávného šetření dnes v České republice 68 procent lidí nevidí rozdíl mezi stávajícím financováním prostřednictvím poplatků a navrhovanou přímou platbou ze státního rozpočtu.

foto_sem_4

Zájemci o besedu s Václavem Moravcem kladli otázky jak přímo v auditoriu, tak prostřednictvím systému Slido. Diskuze se dotkla například toho, jak by reagoval na nabídku rozhovoru s Jeffreyem Epsteinem nebo jak se liší komunikační strategie některých českých politiků. Vedle řady negativních zkušenosti zavzpomínal také na velmi lidské jednání prvního porevolučního prezidenta Václava Havla. „Přestože mu ležel svět u nohou, Václav Havel byl laskavý člověk.“  

Na jeden z posledních dotazů, co jej čeká v nejbližší době, potvrdil pouze založení společnost s ručením omezením s názvem Moravec Media.  

Debata s názvem Budoucnost veřejnoprávních médií se uskutečnila v rámci cyklu Svět médií 21. století: Klasická a moderní média pohledem expertů. Jeho cílem je zvyšování mediální gramotnosti a podpora kritického myšlení budoucích pedagogů a žurnalistů, stejně jako budování pozitivního vztahu k důvěryhodným a kvalitním médiím.

Vědci z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty spolupracovali s prestižní francouzskou značkou Guerlain na vývoji unikátního kosmetického produktu zaměřeného na zpomalení procesů stárnutí pokožky. Poznatky získané v laboratořích přírodovědecké fakulty byly zúročeny při vzniku speciálního přípravku Orchidée Impériale Gold Nobile – The Goldessence, který představuje nový milník v moderní péči o pleť založené na vědeckém výzkumu.

Olomoučtí vědci při vývoji kosmetického přípravku Orchidée Impériale Gold Nobile – The Goldessence využili pokročilé biofyzikální a optické metody, díky nimž lze detailně sledovat biologické procesy v kůži. Výzkum se zaměřil zejména na takzvanou ultraslabou emisi fotonů, což jsou velmi slabé světelné signály, které vyzařují kožní buňky a které mohou sloužit jako indikátor stárnutí.

„Biofotony" jako indikátor stárnutí

„Naše výsledky ukazují, že ultraslabá emise fotonů může být citlivým ukazatelem změn v pokožce spojených se stárnutím. Díky unikátním měřicím technologiím jsme schopni tyto procesy sledovat a lépe porozumět tomu, jak lze jejich průběh ovlivnit,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Ankush Prasad z katedry biofyziky Přírodovědecké fakulty UP.

Nová receptura produktu využívá aktivní látky získané z orchideje Dendrobium nobile (Gold Nobile), které jsou spojovány s regeneračními účinky na pokožku. Biofyzikální analýzy pomohly objasnit mechanismy, jimiž tyto látky přispívají ke zlepšení vzhledu pleti, její zářivosti a redukci viditelných známek stárnutí.

Spojení vědy a luxusní kosmetiky

Spolupráci s kosmetickým domem Guerlain, který je součástí skupiny LVMH, zahájila Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v roce 2022. Na toto partnerství následně navázala tříletá smlouva zaměřená na další výzkum mechanismů souvisejících s modulací ultraslabé emise fotonů v lidské pokožce.

„Tento projekt je ukázkou toho, jak může základní výzkum v biofyzice najít konkrétní uplatnění v praxi. Spojení univerzitního prostředí s průmyslovým partnerem umožňuje přenášet vědecké poznatky do reálných produktů,“ doplnil Ankush Prasad.

Mezinárodní spolupráce

Projekt potvrzuje rostoucí význam spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem a ukazuje, že špičkový výzkum realizovaný na Přírodovědecké fakultě UP může přispívat k inovacím i v oblastech každodenního života, včetně moderní péče o pleť.

Věda zajímavě, věda populárně, věda všude. Olomouc opět po roce patří mezinárodnímu festivalu Academia Film Olomouc, který pořádá Univerzita Palackého.

Včerejší slavnostní zahájení festival sice klasicky odstartovalo v kině, ale AFO je nejen tam. Patří mu doslova celé město. Na tisícovky návštěvníků čekají nejen desítky filmů z celého světa, ale také besedy, koncerty, procházky a další produkce.

A jak připomíná na festivalových stránkách rektor Michael Kohajda, AFO je víc než jen přehlídka filmů. „Academia Film Olomouc dlouhodobě ukazuje, jak důležitou roli hraje univerzita nejen jako místo pro vzdělávání, vědu a výzkum, ale také jako aktivní součást naší společnosti. Festival je jedním z nejvýraznějších příkladů naplňování tzv. třetí role univerzity – otevírá vědu veřejnosti, podporuje dialog a přispívá k porozumění současnému světu. Velmi si cením toho, že se na jeho organizaci významně podílejí studentky a studenti Univerzity Palackého. Získávají zde cenné zkušenosti, učí se srozumitelně komunikovat vědecká témata a rozvíjejí schopnosti, které přesahují jejich obor i studium samotné.“

Takže neváhejte. Rozhodně není pozdě. Program 61. ročníku je nabitý filmy i akcemi. Základní vstupné je zdarma, stačí akreditace na webových stránkách festivalu.  Podrobně jsme o festivalu psali zde a zde.

 

V důsledku probíhající války se na Univerzitě Palackého zvýšil počet ukrajinských studentů. Na katedře slavistiky Filozofické fakulty UP se tato situace proměnila i v nečekanou příležitost. Ukrajinští studenti zde překládají vybrané české právní předpisy do svého rodného jazyka. Přispívají tak k reformám potřebným pro vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Katedra slavistiky FF UP se zapojila do projektu Česká legislativní pomoc Ukrajině, jehož cílem je podpořit ukrajinské zákonodárce při přípravě reforem nezbytných pro přiblížení se evropskému právnímu systému. Do projektu jsou zapojeni studenti předmětu Překlad odborného textu 4 (KSU/7POT4). Jde o deset rodilých mluvčích ukrajinštiny.

V rámci výuky překládají vybrané české zákony, například z oblasti ochrany zvířat, myslivosti, ochrany přírody a krajiny nebo veterinární péče. Hotové překlady následně kontroluje ukrajinský právník či právnička a poté jsou předávány vládním institucím v Kyjevě. Tam slouží jako podklad pro přípravu nové legislativy i její schvalování.

Za svou práci studenti získávají nejen zápočet a tři kredity, ale i certifikát o absolvování překladatelské praxe.

„Do projektu jsme se zapojili, protože můžeme využít přítomnosti rodilých mluvčích ukrajinštiny se znalostí češtiny. Pod odborným vedením dokážou převést právnický text do podoby, kterou ukrajinský právník už jen reviduje a předá příslušným institucím. Pro studenty je to zároveň příležitost, jak během studia v Česku pomoci své zemi,“ uvedla Radana Merzová, vedoucí sekce ukrajinistiky uvedené katedry.

Projekt propojuje výuku s praxí a zároveň představuje konkrétní příspěvek univerzity k podpoře Ukrajiny v náročném období. Navazuje na dohodu o spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Mezinárodním institutem rozvojové a transformační spolupráce.

Na Univerzitě Palackého se uskutečnilo odborné setkání, jehož cílem bylo vytvořit prostor pro setkání akademiků, studentů a odborníků z praxe, kteří se zabývají hrami v jejich kulturních, společenských a kreativních souvislostech. První Olomouc Games Conference přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic ze všech koutů České republiky i Evropy.

Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala první konferenci věnovanou interdisciplinárnímu oboru game studies. Ve svých prostorách přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic, kteří vystoupili s téměř padesáti příspěvky. První klíčovou přednášku měl profesor Luis Emilio Bruni z dánské Aalborg University, který hovořil o proměnách vyprávění pod vlivem technologií rozšířených realit a umělé inteligence. Druhým hlavním řečníkem byl Jan Švelch z Univerzity Karlovy v Praze, který se zaměřil na koncept průmyslové reflexivity zasahující do interních procesů herního vývoje.

Konference byla otevřená příspěvkům z oblasti game studies, mediálních a kulturálních studií, kulturní antropologie, sociologie, psychologie, pedagogiky, designu i příbuzných disciplín, stejně jako praktickým či tvůrčím příspěvkům reflektujícím zkušenosti z herního vývoje.

foto_sem_4

Podle doktoranda z pořádající katedry Martina Látala, který se na přípravě tohoto odborného setkání podílel, mělo společně s jednotlivými přednáškami důležitou roli také dvanáct tematických panelů. Jeden z nich se věnoval i japonským videohrám, panel českých institucí rozšířil konferenci o mimouniverzitní perspektivy.

„Game studies je poměrně nový interdisciplinární obor, který však vychází ze starších tradic v mediálních vědách, antropologii, psychologii či literárních studiích. V současnosti se zaměřuje především na digitální hry, nicméně doména zahrnuje i deskové hry, live-action role-play či pronikání herních prvků do neherních prostředí, tedy tzv. gamifikaci,“ uvedl Martin Látal. Současné výzkumy se podle něj soustředí například na hráčské komunity a jejich psychologii, fungování herního průmyslu či tok narativů i informací v rámci herního média. 

„Game studies jsou v úzkém kontaktu s oblastmi herního designu či programování, nejedná se však o obor primárně technicko-aplikovaný, nýbrž analyticko-interpretativní. Tento širší záběr umožňuje absolventům uplatnění na různých úrovních herního průmyslu: od marketingu přes analytiku po žurnalismus. Zároveň jim otevírá dveře i do dalších odvětví kreativních průmyslů,“ doplnil. Připomněl také, že v současnosti nabízí vzdělání v oboru game studies v České republice pouze Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Základním impulzem pro uspořádání První Olomouc Games Conference byla podle organizátorů zkušenost z doktorského studia, během něhož se setkávali s dalšími studenty se zájmem o hry a herní průmysl.

„Na Univerzitě Palackého doposud neexistovala platforma, která by nás propojila. Místo založení univerzitního spolku jsme zvolili cestu konference, která by mohla oslovit i kolegy jiných univerzit i z prostředí herního průmyslu. Hlavním posláním prvního ročníku bylo propojit lidi napříč akademií, herním průmyslem i herním žurnalismem a vytvořit prostor pro sdílení zkušeností, znalostí i kontaktů. Konference zároveň přichází v době, kdy český herní průmysl i české game studies nabývají mezinárodního významu, jak dokládají například úspěchy Warhorse Studios či projekt ERC Consolidator Grant GAMEINDEX kolegů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy,“ uvedli spoluorganizátoři akce Karel Vranovský a Veronika Herníková.   

Potřeba věnovat se studiu her z různých úhlů pohledu má podle nich hned několik důvodů. „Objem tvorby i výdělků herního průmyslu dnes výrazně převyšuje tradiční pilíře zábavního průmyslu, jako jsou film a televize. To otevírá otázky týkající se vlivu těchto médií na naše vnímání světa a souvisí s debatami o závislosti či gamblerství. Fenomén gamifikace se navíc promítá do mnoha aspektů lidského života, od pracovního prostředí až po vzdělávání,“ dodali organizátoři konference. 

Jaké místo má hra v životě člověka? Kde všude nachází uplatnění a v jakých souvislostech? „Jak připomíná nizozemský historik Johan Huizinga ve své knize Homo Ludens, hra provází člověka od kolébky až po stáří. Dávno před nástupem videoher, metaverza a virtuální reality jsme si jako děti hráli na schovávanou či na vojáky a později přecházeli ke kolektivním sportům. Tyto aktivity nás učí spolupráci, pomáhají formovat identitu a poskytují prostor pro odpočinek, který je nedílnou součástí zdravého života. Navzdory výzvám, které současné formy hraní přinášejí, zůstává hra prastarou a univerzální součástí lidské existence napříč kulturami. I proto dnes pronikají herní principy do pracovních procesů i vzdělávání. Ostatně, jak ukázala i řada příspěvků na konferenci, stále platí známé Komenského motto: škola hrou“, shrnuli jmenovaní doktorandi katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

Inspirativní přednášky a workshopy zajímavých absolventů a hostů ze sportovní praxe, podcasty, materiály a kurzy celoživotního vzdělávání nebo konference. To vše chce Fakulta tělesné kultury UP nabídnout pod hlavičkou projektu Univerzita pro sport svým studentům a lidem působícím ve sportovním prostředí, ale i veřejnosti.

Značka Univerzita pro sport není zcela nová. Již dříve pod ní FTK navázala marketingovou spolupráci s olomouckými sportovními kluby, uskutečnila se série stáží pro studenty a v neposlední řadě fakulta hostila setkání se sportovci či odborníky, jako je fotbalový trenér Petr Uličný, někdejší fotbalový reprezentant David Rozehnal nebo třeba Vít Schlesinger, absolvent FTK a propagátor komplexního pojetí sportovní přípravy. S epidemií covidu-19 aktivity projektu utichly, nyní by na ně fakulta v rámci třetí role univerzity chtěla navázat.

„Naší ideou je zvát zajímavé a významné osobnosti, které působí v oblastech týkajících se sportovního tréninku a které mohou přenášet své zkušenosti a být inspirací nejen pro naše studující, ale také pro trenéry sportovních klubů z regionu. Chceme při tom samozřejmě pracovat s našimi úspěšnými absolventy a využít vztahů, jaké máme například se Sigmou Olomouc nebo DHK Zora Olomouc. Rádi bychom projekt také propojili s celoživotním vzděláváním a s hosty spolupracovali na edukačních materiálech a točili s nimi podcasty,“ uvedl proděkan pro rozvoj a vnější vztahy Michal Šafář.

Oficiálním zahájením nové etapy Univerzity pro sport by v novém akademickém roce měla být konference zaměřená na kondiční a sportovní trénink, první vlaštovkou už se ale stal workshop Architektura zemětřesení s mezinárodně uznávaným pedagogem pohybu Jozefem Fručkem.

„Jeho filozofií je, že neexistuje něco jako ideální pohyb a že pohyb vychází z aktuálního nastavení mysli a je důležité to své tělo procítit. Kromě zkušeností z vrcholového sportu a také herectví, kterému se věnoval, zapojuje i inspirace od různých přírodních kultur, jako je například práce s hudbou a rytmem nebo s časem. To jeho pojetí využívají fyzioterapeuti nebo kondiční trenéři, je to náročné na kognitivní funkce, na koordinaci. Takový zajímavý pohybový punk,“ přiblížil proděkan s tím, že intenzivního workshopu se zúčastnilo na 80 zájemců, převážně z řad studujících FTK.

Podrobnosti k akcím a nabídce Univerzity pro sport bude fakulta průběžně zveřejňovat na svém webu a sociálních sítích.

Na Lékařské fakultě UP se vzpomínalo. Během tradičního absolventského setkání Radicēs / Kořeny svou alma mater navštívilo sedm desítek zkušených lékařek a lékařů, kteří se z fakulty rozutekli za pacienty do různých koutů nejen České republiky v roce 1996. V prostorách Teoretických ústavů tak nebyla nouze o vřelá objetí i občasné zaváhání při rozpoznávání někdejších spolužáků, o otázky na pracoviště a počet dětí a především o smích, který doprovázel zážitky z dob studijních.

Do velké posluchárny během setkání znovu usedla například docentka Lékařské fakulty Ostravské univerzity Marcela Káňová, ředitel Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje David Holeš nebo Tomáš Wiesner, který působí jako praktický lékař ve Františkových Lázních.

video_sem

Mezi „třicetiletými“ absolventy byly i tváře, které dobře znají současní olomoučtí studenti: proděkan LF UP pro zahraniční vztahy Milan Raška, přednostka Dětské kliniky LF UP a FNOL Eva Karásková, primář III. interní kliniky LF UP a FNOL David Karásek nebo přednosta Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP a primář Centra léčebné rehabilitace Nemocnice Agel Prostějov Petr Konečný, který se podílel na organizaci setkání.

„Moje mládí. A dřina. Ale je to to, co jsem chtěla dělat, takže nelituju,“ reaguje další z organizátorů, havířovská internistka Marie Hatoňová, na otázku, co se jí jako první vybaví, když se zmíní LF UP. „Na studium se mi vzpomíná velice hezky. Trpěla jsem ale tím, že jsem dojížděla z Prostějova, nemohla jsem bydlet na kolejích a užívat si plně studentského života,“ zmínila.

foto_sem_4

Jak se fakulta za těch třicet let od promoce proměnila, pro ni nyní nebylo žádné překvapení, protože ji již dříve navštívila. „Byla jsem tu s kolegyní, tehdy jsem byla jak Alenka v říši divů, když jsme procházely novou budovou. Byla jsem se ale podívat i do velké posluchárny a ta je pořád stejná. Jen v té místnosti před ní byl za dveřmi telefon, odkud jsem vždy volala rodičům, jak jsem dopadla u zkoušky,“ vzpomínala Marie Hatoňová s tím, že je s některými dřívějšími spolužáky stále v kontaktu a že setkání je super.

Absolventky a absolventy pozdravili za vyučující Vladimír Holibka a Miroslav Kutal, současnost fakulty a studia medicíny nejen prostřednictvím prezentace, ale i během prohlídky zejména Dostavby Teoretických ústavů pak přiblížil děkan Milan Kolář.

foto_sem_4

„Chtěl bych vám z celého srdce poděkovat za to, že jste po celý svůj profesní život dělali a děláte čest naší společné alma mater, naší lékařské fakultě. Děkuji vám za šíření jejího dobrého jména a také za všechno, co jste udělali pro své pacienty a rozvoj medicíny. A nezapomeňte, že na naší – vaší fakultě máte dveře vždy otevřené,“ poděkoval a připomněl někdejším studentům děkan.

Během dopolední části setkání na fakultě, které jedna z účastnic označila za nejlepší antidepresivum, nechybělo ani společné focení na schodišti Teoretických ústavů, s odpolednem se ale absolventky a absolventi přesunuli do jednoho z olomouckých podniků, kde pokračovali v započnutých diskuzích a vzpomínání.

foto_sem_4

Změna velikosti zemědělských polí může podle vědců výrazně snížit počet hrabošů v krajině. Menší plochy jsou pro tohoto nenasytného hlodavce méně atraktivní, v praxi tedy mohou snížit škody na úrodě i četnost zásahů včetně použití jedů určených k hubení hrabošů. Pozitivní efekt menších polí se projevuje v širším měřítku celé zemědělské krajiny.

Upozorňuje na to studie vědců z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Mendelovy univerzity v Brně a Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze, která byla publikovaná v mezinárodním vědeckém časopisu Pest Management Science.

Velká pole jako ideální prostředí pro šíření hrabošů

Studie vysvětluje vliv velikosti pole na populaci hrabošů tak, že na velkých polích se nově narození jedinci usazují raději než na malých polích. Z velkých polí méně jedinců migruje jinam, což podporuje rychlé houstnutí populace a vznik hraboší kalamity. Menší plochy naopak hraboši častěji opouštějí, populace se „ředí“ a nedochází k tak prudkému nárůstu jejich početnosti.

Zmenšování polí může podle odborníků prokazatelně snížit počet hrabošů na úrovni celé zemědělské krajiny. Například zmenšení průměrné velikosti pole z 18 na 13 hektarů povede k poklesu průměrné populace hraboše polního zhruba o osm procent, při zmenšení z deseti na pět hektarů pak asi o 15 procent. To se promítá do menších ztrát na úrodě i nižších nákladů na ochranu porostů.

„Menší pole zároveň přispívají k větší rozmanitosti prostředí, podporují přirozené predátory hrabošů a zvyšují stabilitu ekosystému.“ Emil Tkadlec

„Z naší práce vyplývá, že změna struktury polí může představovat jeden z dlouhodobě udržitelných nástrojů ochrany úrody. Menší pole zároveň přispívají k větší rozmanitosti prostředí, podporují přirozené predátory hrabošů a zvyšují stabilitu ekosystému,“ uvedl Emil Tkadlec z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty.

Výzkumníci vycházeli z dat sbíraných v letech 2015 až 2021 ve 22 okresech České republiky. Každoročně sledovali více než 200 polí s pícninami, přičemž měření probíhala dvakrát ročně – na jaře a na podzim. Do analýzy zahrnuli porosty vojtěšky, jejích směsí s trávou i jetel. Počet hrabošů odhadovali nepřímo podle počtu aktivních nor na hektar, které zaznamenávali na vybraných úsecích polí a následně přepočítávali. Velikost polí určovali pomocí satelitních dat s vysokou přesností. Celkem tak získali přes 3000 měření, z nichž zhruba 2500 využili pro finální analýzu.

Vojtěška jako klíčové prostředí hrabošů

Výsledky studie podle Emila Tkadlece zároveň potvrzují známý fakt, že vojtěška je z hlediska agronomického a ekologického velmi vyhledávanou plodinou v zemědělské krajině. Protože v ní populace hraboše polního dosahují nejvyšších početností, jsou s ní spojeny také vyšší náklady na management tohoto škůdce.

Pohodlně, diskrétně, v případě potřeby i anonymně. Pokud studující či pracující na UP něco trápí nebo se setkají s nevhodným či problematickým jednáním, mají nově k dispozici elektronickou schránku důvěry FaceUp. Její zavedení je součástí snahy univerzity vytvářet bezpečné, otevřené a férové prostředí.

Digitální schránka důvěry FaceUp je k dispozici všem studujícím i zaměstnankyním a zaměstnancům UP a je jakýmsi rozcestníkem na univerzitního ombudsmana či fakultní ochránkyně a ochránce práv.

„Tato platforma umožňuje jednoduše a bezpečně podat podnět v situacích, kdy se na univerzitě setkáte s nevhodným nebo neetickým jednáním, nebo když si nejste jistí, jak situaci řešit. Tímto nástrojem rozšiřujeme možnosti, jak bezpečně upozornit na problémy v akademickém prostředí,“ vysvětluje univerzitní ombudsman Jaroslav Šotola a upřesňuje, že platforma nenahrazuje běžné formy komunikace v případě dílčích nejasností a potíží – osobní kontakt s vyučujícím, evaluace, komunikaci se studijní oddělením apod.

Bezpečný a dostupný způsob, jak se ozvat

Schránka důvěry FaceUp nabízí možnost podat oznámení anonymně i pod vlastním jménem. Oproti tradičním formám komunikace umožňuje také zpětnou komunikaci – i v případě anonymity – a tím usnadňuje vyjasnění situace i hledání řešení. Systém je uživatelsky jednoduchý a pro řadu studujících již známý z předchozího vzdělávání.

„Zvolili jsme nástroj od renomované společnosti, která se bezpečím na školách a v organizacích dlouhodobě zabývá. Veškerá komunikace v aplikaci FaceUp je bezpečná, šifrovaná a maximálně chráněná,“ podotýká ombudsman.

Včasné řešení problémů

„Zkušenosti z jiných vysokých škol ukazují, že podobné nástroje pomáhají zachytit problémy včas – dříve, než se prohloubí nebo negativně ovlivní jednotlivce i celé pracoviště. Možnost obrátit se na bezpečný kanál zároveň zvyšuje ochotu ozvat se i v citlivých situacích,“ doplňuje Šotola.

Jak bude s podněty nakládáno

Každý podnět je posuzován individuálně a s ohledem na jeho kontext. Podání oznámení neznamená automaticky zahájení formálního řízení, ale je impulzem k posouzení situace a případnému dalšímu postupu a komunikaci. „Systém zároveň pomáhá zajistit přehledné a transparentní zpracování podnětů včetně dodržování lhůt,“ dodává univerzitní ombudsman.

Kde schránku najdete

Digitální schránka důvěry FaceUp je dostupná na webu univerzity, svou dlaždici má i na Portále UP, instalovat si ji můžete jako aplikaci také do svého telefonu.
 

Příští týden začíná mezinárodní filmový festival Academia Film Olomouc, který pořádá Univerzita Palackého. Jaký bude? Co si nenechat ujít? Otázky pro nového vedoucího programu Dominika Vontora.

Na důležité pozici ve festivalovém týmu vystřídal Dominik Vontor dlouholetého dramaturga přehlídky Ondřeje Kazíka.

V čem je pro tebe jeho přístup inspirací a v čem naopak cítíš potřebu jít vlastní cestou?

Když jsem v prvním ročníku nastupoval na Univerzitu Palackého, byl Ondřej úplně první člověk, kterého jsem potkal na jedné z projekcí filmového studentského klubu. Od té doby se naše přátelství na úrovni kamarádů i kolegů nese dál. Když mi symbolicky předával štafetu, děkoval jsem mu s tím, že všechno, co jsem se potřeboval naučit o filmových festivalech a dramaturgii, jsem se naučil právě od něj. Myslím si, že v samotném uvažování o programu se toho příliš nezměnilo – největší změny nastaly tam, kam běžný festivalový divák nevidí.

Letošní ročník se věnuje společné řeči. Jak se téma propsalo do programu? Je to něco, co divák jasně rozpozná, nebo spoléháte na podprahovou linku?

Myslím si, že hledání společné řeči začalo už v momentě, kdy jsme se na konci června sešli s programovým týmem a otevřeli otázku, jaká témata jsou pro nás osobní a co právě ovlivňuje naše životy. Přicházeli jsme s věcmi, které se týkaly našeho zdraví, vztahu ke světu, společnosti a k sobě navzájem, uvažování o technologiích a digitálním světě, ale třeba také o koníčcích, které nás zajímají a lze je zkoumat vědeckou metodou. Zjistili jsme, že za mnohé problémy, které se na této cestě zákonitě objeví, může často nemožnost najít porozumění.

To, jak ke společné řeči přistupujeme, se promítá také do podoby festivalu, třeba s větším důrazem na inkluzi. Letos poprvé promítáme filmy s audiopopisy pro nevidomé a slabozraké a tři projekce jsou navíc doplněny titulky pro neslyšící a nedoslýchavé. Úvodní zahájení bude tlumočeno do znakové řeči.

Dominik Vontor, vedoucí programu mezinárodního filmového festivalu AFO
Vystudoval magisterský obor Filmová studia a Televizní a rozhlasová studia na Filozofické fakultě UP. Ve spolupráci s FAMU působil jako externí produkční na výrobě několika studentských dokumentů. Pracoval jako programový a produkční manažer v několika kinech a artových filmových klubech; jako produkční spolupracuje s Meltingpotem a v pozici programového koordinátora s festivalem ART*VR. V Institutu dokumentárního filmu zastával pozici koordinátora mezinárodního distribučního projektu KineDok. Od roku 2025 je vedoucím programu festivalu Academia Film Olomouc Univerzity Palackého, kde původně působil jako dramaturg Industry programu a soutěžního výběru projektů imerzivních a interaktivních médií.

Žijeme v době, kdy se důvěra ve vědu proměňuje. Má podle tebe festival AFO i společenskou odpovědnost?

Festival společenskou odpovědnost má a jsem přesvědčen o tom, že si to samé uvědomují také filmaři a filmařky. Náš soutěžní i nesoutěžní výběr nezachycuje vědu jen jako neutrální nástroj, ale i jako způsob bytí ve světě. Věda je vtělena do postav výzkumnic a výzkumníků, do krajiny, do paměti komunit i do buněk pod mikroskopem, vždy však objektivem kamery, kterou v ruce drží člověk. Jak krásně popisuje můj kolega Ondřej mezinárodní soutěžní výběr: vidět svět očima lidí, kterým na něm tolik záleží, mění způsob, jakým se na něj díváme, i dlouho poté, co film skončí. 

Zmíníš filmy, na které bychom se ve výběru měli více zaměřit? 

Z mých skromných doporučení bych zmínil například film O času a vodě, dokumentární adaptaci islandské knihy Andriho Magnasona o vyrovnávání se se ztrátou ledovců i vlastních předků; film Super příroda, kolektivní vyznání lásky ke krajině i filmovému materiálu, natočené na historickou kameru Super 8; Můj chemický informační systém, který ukazuje vědu i život vědce bez příkras jako pro společnost přínosný, ale často přehlížený úděl; André je idiot, bez nadsázky jeden z nejdůležitějších dokumentů letošní soutěže, připomínající nutnost nepodceňovat ani tak elementární vyšetření, jako je kolonoskopie; anebo film Posmrtné životy analyzující principy mediální propagandy. 

Z českých filmů pak stojí za pozornost série Potížistky, zábavná, kolážovitá historie feminismu; Návštěvník Jindřich Polák, portrét zásadního tvůrce žánrových filmů pracující s metodologií nové filmové historie; a v soutěži krátkých filmů například pro dobrou náladu hřejivé pásmo Co se mění?.

Jak bylo těžké skládat jednotlivé body programu? Vybírat filmy, doprovodný program? Kolik hodin jsi ty osobně strávil u obrazovky sledováním dokumentů, které jste vybírali do soutěže? Kolik se jich přihlásilo? 

Vybírání programových položek mají vždy na starosti dvojice dramaturgů nebo dramaturgyň. Jednotlivá témata vycházejí z jejich osobního zájmu a je potřeba nahlížet na tento proces z jejich perspektiv. Tam, kde bylo obtížné nalézt film, který by téma zpracovával nebo bylo třeba dopovědět něco neřečeného, jsme sáhli po přednáškách, workshopech, prezentacích, diskuzích nebo podcastových pořadech.

Při pohledu na program jako celek je vidět, kolika různými formáty lze přistoupit k tomu, jak transparentně mluvit o složitých tématech a hledat porozumění tam, kde je k němu vytvořeno funkční podhoubí – na AFO. Čas strávený na tvorbě jedné sekce nejde přepočítat na hodiny. Dramaturg s tématem žije neustále, při každé konverzaci, při každém novém setkání uvažuje v kontextu příběhů, které chce vyprávět. Jiná věc je samotný výběr do soutěže. Letos se přihlásilo kolem 600 titulů, ze kterých tým vybral 61 soutěžních projektů. Ty doplňují filmy v nesoutěžních kategoriích a výsledné číslo je pak 139 festivalových titulů.

Je na práci dramaturga něco, co si lidé často idealizují, a ve skutečnosti je to úplně jinak? Pozvi nás do zákulisí…

Práce dramaturga je opředena stereotypem, že pouze koukáme na filmy. Ve skutečnosti sledování filmů tvoří zhruba tři pětiny práce. Zbytek zabírá jejich rešerše a shánění nakoukávacích kopií, rešerše hostů a hostek, komunikace s nimi, příprava filmových úvodů a podkladů k diskuzím nebo psaní anotací. V pozici vedoucího programu je pak velká část roku věnována administrativě: psaní a evaluaci grantů, koncepčnímu uvažování a hledání nových cest, jak festival rozvíjet se zbytkem užšího týmu. Velkou a mou oblíbenou součástí dramaturgova roku je pak celoroční skautování filmů, témat a potenciálních hostů při návštěvách jiných festivalů v Česku i zahraničí. 

Kdybys měl vybrat pár věcí, které by si návštěvníci rozhodně neměli nechat ujít, co by to bylo? Může nás něco letos vyloženě překvapit a potěšit? Proč bych měla jít na festival? 

Stojím si za celým festivalovým programem, ať už za tematickými sekcemi, na kterých opravdu důkladně pracoval tým programových dramaturgů a dramaturgyň, tak taky za soutěžním výběrem, který je vždy divácky nejnavštěvovanější. Já osobně se letos velice těším na aktivity, které jsme pro návštěvnictvo připravili mimo naše běžné festivalové prostory, jako je například jarní kino na Horním náměstí nebo koncert v Husově sboru britského DJ a vědce Maxe Coopera. Velkou radost mám z toho, že se program pro děti rozrostl také o program pro dospívající a jejich rodiče a celý je z velké části situován do Domu nacucky! jako jednoho velkého vědeckého hřiště.

Jak velký prostor dostávají jiné než klasické filmové formy, třeba imerzivní nebo interaktivní projekty? Dá se jednoduše vysvětlit, co je to imerzivní film? Na který bys nalákal někoho, kdo netuší, o co jde? 

Soutěžní sekce imerzivních médií je pro mě velmi osobní záležitostí. Je situována do Červeného kostela, digitálního planetária Pevnosti poznání a také na Ústřední hřbitov v Neředíně. Ukazuje, jakými různými technologiemi a médii lze prožívat a zprostředkovávat poznání. Typicky jde o projekty ve virtuální nebo rozšířené realitě, filmy v kopulovém formátu pro planetárium nebo projekty, které ke svému vyprávění využívají principů her, technologií počítače či jiných fyzických předmětů.

Působil jsi jako dramaturg odborného Industry programu AFO, kde se setkávají čeští i mezinárodní odborníci na komunikaci vědy, aby společně zkoumali, jak prezentovat vědecké objevy co nejpoutavějším způsobem. Zajímalo by mě, jak se v průběhu let mění postupy ve tvorbě a na co tvůrci nesmí zapomenout, aby si dokument získal své publikum?

Workshop Camp 4Science nabízí filmařstvu vědeckých dokumentů ve vývoji unikátní prostředí, ve kterém během 6 dní intenzivně rozvíjejí své náměty se zkušeným mezinárodním mentorstvem. Velkou devizou olomouckého Camp 4Science je, že probíhá na jednom místě – autoři z celého světa spolu tráví v podstatě celý festival a hranice mezi filmařem, odborníkem, začínajícím tvůrcem i běžným návštěvníkem se přirozeně stírají.

Témata, která na Campu předáváme, se točí kolem srozumitelného sdílení informací, „otočení kamery“ ze zkoumaného objektu na zkoumajícího vědce, prací s archivy, rozšiřování kontextu a experimentování s vizuálním stylem, tedy toho, co dělá vědecké filmy nejen důležitým prostředkem poznání, ale také umělecky hodnotnými díly.

AFO pokaždé přiveze do Olomouce zajímavé osobnosti ze světa filmu a vědy. Líbí se mi, jak myslíte na to, aby byl výběr pestrý napříč obory, zaměřením, ale i přístupností pro běžného diváka, který se může s hosty jednoduše potkat po besedě po filmu a třeba i na koncertě na parkánu. Na jaké hosty se letos nejvíc těšíš?

Je pro nás důležité přivážet do Olomouce mezinárodní hosty, ale každoročně mě těší vidět, kolik zajímavých osobností máme přímo u nás v Česku. Na AFO přijedou dokumentarista a popularizátor přírody a biodiverzity Prokop Pithart, neuroložka Anežka Dašková, autor projektu Klimatomluva Daniel Kortus, koordinátorka projektů Za živé řeky a ochranářka přírody Gita Matlášková nebo spoluzakladatel Institutu nenásilné komunikace a autor podcastu Fakta o klimatu Petr Holík

Ze zahraničních hostů bych rozhodně doporučil film a přednášku vulkanologa Clivea Oppenheimera, jednoho z předních odborníků na sopky a geologii, který přiváží svůj filmový debut Volání vulkánu. V sekci věnované zdraví a stavu zdravotnictví promluví anglická spisovatelka Tilly Rose, která přes 20 let hledala u lékařů diagnózu svého onemocnění a dnes poutavě vypráví o tom, jak náročné je žít s těžce diagnostikovatelnou nemocí.

Na festival přijíždí také řada dalších filmařů a odborníků – výzkumnice Erin Espelie, jejíž soutěžní film Představy o řádu čerpá z archivních materiálů zachycených během šestileté laboratorní rezidence, rozhlasová producentka z popularizační platformy Radiolab Molly Webster, španělská režisérka Candela Sotos hledající ve svém soutěžním filmu Květ yrupe nejstarší argentinský vědecký film, nebo chemici a filmoví producenti Elin Rhys a Richard Rees, kteří představí dokumentární film o sedmdesátileté historii CERNu Částice míru.

Co by si měl ideálně odnést člověk, který na AFO přijede poprvé?

Měl by si odnést pocit, že AFO je místo, kde může kolektivně poznávat a zkoumat, jak funguje svět kolem něj. Měl by zjistit, že není důvod bát se věcí s přídomkem „vědecké" nebo „dokumentární", ale vnímat je jako neodmyslitelnou součást našich životu. Měl by v sobě objevit opět tu dětskou zvídavost a přirozenost ptát se.

Je těsně před zahájením festivalu. Jak bys popsal své pocity a očekávání? A jak zvládáš stres a relaxuješ?

Práce dramaturga je v podstatě ukončená. S plnou důvěrou ve skvělý tým, z velké části tvořený studentstvem Univerzity Palackého, přebírají štafetu hrdinové a hrdinky z produkce, stavby, techniky, guest servisu, překladů a komunikace. Já už jen vyhlížím první spokojené návštěvníky na první projekci v úterý 28. dubna v Kině Metropol. A jak odpočívám? Kromě toho sleduji dalekohledem jarní ptactvo v Litovelském Pomoraví. To je pro mě ten nejlepší relax.

Klub 12 je nový prostor, který otevřela Filozofická fakulta Univerzity Palackého pro své studenty. Je k dispozici ve speciálním provozním režimu tak, aby co nejvíce vyhovoval přirozeným potřebám studentské spolkové činnosti.

Na Filozofické fakultě UP v současné době působí více než dvacet studentských spolků a iniciativ, které dlouhodobě usilovaly o zřízení coworkingového a komunitního prostoru. Ve spolupráci s vedením fakulty byla vytipována a upravena bývalá čítárna v suterénu budovy v ulici Křížkovského 12. Tento týden byl prostor slavnostně předán k užívání a otevřeno bude mít do pozdních večerních hodin. Rezervace jsou řešeny prostřednictvím sdíleného formuláře, vybavení zahrnuje mimo jiné projektor, počítače s tiskárnou i neformální odpočinkovou zónu.

foto_sem_4

Podle děkana Jana Stejskala je cílem podpořit studentská setkávání, na nichž je postavena zásadní funkce fakulty. „Zájmové aktivity studentských organizací jsou jedním ze společenských, kulturních a oborových pilířů filozofické fakulty a často organicky doplňují a rozšiřují výuku a napomáhají k obohacení kompetenčního profilu studentů. Vedle zřízení studentských stáží na děkanátu jde o další krok posilující vazbu mezi studentskou obcí a institucí, která je jim určena,“ uvedl.

Martin Kubeš ze spolku Faktory, jenž vznik klubu inicioval, dodal: „Univerzita sice disponuje Studentským klubem ve Zbrojnici, ale množství iniciativ přesahuje jeho kapacitní možnosti. Proto doufáme, že nám vlastní prostory přinesou možnost intenzivnějšího vzájemného kontaktu napříč katedrami a obory a zvýší možnosti profesionalizace spolkové činnosti.“

foto_sem_4

Podle proděkana FF UP Petra Bilíka bude tento typ aktivit pokračovat i nadále: „Rádi bychom, aby každá budova fakultního kampusu nabízela zázemí pro studentské spolky. Pokusíme se spolu se studentskou komorou fakultního akademického senátu o systémové a transparentní řešení, které studentům poskytne co nejlepší podmínky pro činnost jejich spolků.“

Antonín Dvořák i Metallica zněli historickými prostory Vojenské nemocnice Olomouc, kde byli slavnostně uvedeni do funkce děkani čtyř fakult Univerzity Palackého. Insignie převzali Jan Stejskal z filozofické fakulty a Vojtech Regec z pedagogické fakulty, kteří za tónů skladeb na přání „vykročili“ do svého druhého funkčního období, a nováčci v děkanské pozici Jan Říha z fakulty přírodovědecké a Pavel Háp z fakulty tělesné kultury.

Vedení svých fakult se čtveřice děkanů ujala již začátkem února, poté co rektor Michael Kohajda potvrdil volby fakultních senátů a zvolené kandidáty jmenoval do funkce (psali jsme zde).

Ve Slavnostním sále Klášterního Hradiska nyní před kolegyněmi a kolegy z akademické obce univerzity i příbuznými složili svůj inaugurační slib a převzali fakultní insignie jako symbol důstojnosti a moci děkanského úřadu. Dostatek inspirace a energie do nadcházejících úkolů děkanům popřál rektor Michael Kohajda a prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek, který ceremoniálem provázel. Své gratulace a přání připojili také předsedové fakultních akademických senátů, kteří přítomné seznámili s průběhy voleb děkanských kandidátů na svých fakultách.

foto_sem_4

Jako první byl ke složení inauguračního slibu vyzván staronový děkan filozofické fakulty Jan Stejskal, který následně ve své řeči zmínil revizi a modernizaci studijních programů jako jednu z výzev jeho druhého funkčního období. Stejně jako ostatní inaugurovaní také představil svůj proděkanský tým. Plus Theater Quartet, který se postaral o živý hudební doprovod slavnostního aktu, inauguraci Jana Stejskala završil 2. větou skladby Americký kvartet od Antonína Dvořáka.

foto_sem_4

Děkan přírodovědecké fakulty Jan Říha kromě jiného poděkoval svému předchůdci Martinu Kubalovi za to, že novému vedení předal silnou fakultu, a na jeho přání se barokním sálem ve smyčcovém provedení rozezněla píseň Viva la Vida od Coldplay.

foto_sem_4

Téma podmínek vzdělávání otevřel ve své řeči Vojtech Regec. „Vliv naší fakulty se neprojeví okamžitě, o to hodnotnější a trvalejší ale je. To, jak dnes vzděláváme, se promítne do toho, jakou společností se zítra staneme,“ připomněl staronový děkan pedagogické fakulty. Hudební tečkou za jeho inaugurací byla skladba Johanna Pachelbela Canon in D.

foto_sem_4

Závěr slavnostního aktu patřil fakultě tělesné kultury a jejímu novému děkanovi Pavlu Hápovi. Ten po složení slibu poděkoval svému předchůdci Michalu Šafářovi a nastínil další kroky k uskutečnění vize FTK jako místa, které nabízí nejen kvalitní vzdělání a špičkový výzkum, ale také konkrétní řešení pro každodenní život. Na jeho přání prostor zaplnila rocková balada Nothing Else Matters od Metallicy.

„Věřím, že dnešní setkání nám připomnělo, že univerzita je především společenství lidí a oborů, které se vzájemně doplňují a rozvíjejí. Právě v této rozmanitosti a spolupráci spočívá síla akademického prostředí, které po staletí formuje nejen své studenty, ale také společnost, v níž působí. Novým i staronovým děkanům přeji mnoho energie, moudrosti i inspirace při vedení jejich fakult, a aby jejich práce přispívala k dalšímu rozvoji univerzitního společenství i k dobrému jménu Univerzity Palackého v Olomouci,“ zakončil slavnostní odpoledne prorektor Matěj Dostálek.

Podrobnosti k volbám kandidátů na děkana:

• Jan Stejskal
• Jan Říha
• Vojtech Regec
• Pavel Háp

Na 130 zapojených studentů a zaměstnanců právnické fakulty, 450 odehraných minut, jedno hřiště a nějaký ten podvrtnutý kotník. A hlavně skvělá atmosféra. I tak by se dal shrnout první ročník turnaje v malé kopané O pohár děkana právnické fakulty. O majiteli poháru musel ve finále rozhodnout až penaltový rozstřel. V něm byl šťastnější tým FC Záleží.

Fotbalový turnaj byl první sportovní aktivitou, kterou svým studentům a zaměstnancům nabídla sama fakulta. Pohybové aktivity nejrůznějšího charakteru chce nyní připravovat v průběhu celého roku, případně vytipovávat zajímavé sportovní akce. „Studenty jsme na začátku semestru oslovili anketou, kdy jsme zjišťovali jejich sportovní zájmy a ideální formy jejich zapojení. Fotbal byl jednou z nejčastějších odpovědí, proto jsme jako první akci vykopli fotbalový turnaj,“ vysvětlila Leona Černá z Ústavu jazykové přípravy PF UP, která sportovní aktivity začala na fakultě koordinovat.

foto_sem_4

Zájem o turnaj předčil očekávání. Přihlášky se musely stopnout na 16 týmech. Z původního plánovaného jednoho hracího odpoledne, byly tři. „Nápad na založení tradice fotbalového turnaje hodnotíme jako naprosto skvělý. Na fakultě podobný typ neformálního setkávání chyběl. Je to vynikající příležitost, jak utužit kolektiv, potkat se s kolegy mimo knihovny a seminární místnosti a vnést na akademickou půdu trochu zdravé rivality a sportovního ducha. Doufáme, že se turnaj stane pevnou součástí akademického roku,“ řekl za vítězný tým Záleží Roman Fiala, student 2. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. Vzhledem k tomu, že šlo o premiérový ročník, vítězové zvažují, že pohár vystaví přímo na fakultě. „Chtěli bychom, aby byl všem na očích a sloužil jako motivace pro další ročníky,“ dodal Roman Fiala.

Více než počet nastřílených branek byla důležitá zmiňovaná atmosféra a možnost potkat kolegy a kolegyně mimo fakultu a v jiných rolí. „Nápad to byl vynikající, jen jsem si nebyl jistý, jestli také pro mě, i když jsem kdysi patřil k neprostupné obraně SK Pozořice. Fotbal s kolegy jsem si zahrál už před deseti lety, jako (právního) historika mě zajímalo, kam jsme se za tu dobu posunuli. A musím říct, že jsme se všichni vzájemně příjemně překvapili, soupeři kvalitní, spoluhráči skvělí, velkou radost mi udělaly nové posily Barbora a Petr, atmosféra výborná,“ zhodnotil Ondřej Horák z katedry teorie práva a právních dějin, který byl oporou týmu poskládaného ze zaměstnanců fakulty a jehož hrajícím kapitánem byl děkan Václav Stehlík.

foto_sem_8

Společné sportovní aktivity pod hlavičkou PF UP podporuje i vedení. „Chci velmi poděkovat kolegyni Leoně Černé a celému jejímu týmu za organizaci turnaje a za to, že momentální nápad rychle přetavili do skvělé akce, která byla – pevně věřím – první v řadě. Obdivoval jsem kvalitní výkony a nasazení každého, kdo se turnaje zúčastnil, nebo špičkově fandil. Fotbal je pro mě osobně srdeční záležitostí a bylo super, že jsem si na ni našel čas. Věřím, že se nám podobnými akcemi podaří fakultu rozpohybovat a stmelit. Už teď se těším na další ročník,“ řekl děkan Václav Stehlík.

Další sportovní akcí, do které by se studenti a zaměstnanci mohli zapojit, je například Běh pro Paměť národa. V Olomouci se pro dobrou věc poběží v sobotu 23. května. Letošní ročník přináší navíc mezifakultní výzvu: která fakulta uběhne nejvíce kilometrů a vybere nejvíce finančních prostředků na dobrou věc? Nejštědřejší fakulta získá jedinečnou možnost navrhnout pamětníky, jejichž příběhy organizace Paměť národa zaznamená pro budoucí generace. Pro studenty a zaměstnance UP je připravena sleva 30 % na startovné – při registraci stačí zadat kód PARTNER30. Do kolonky „Klub“ vždy uveďte svou mateřskou fakultu + název vašeho týmu.

O pohár děkana PF UP – turnaj v malé kopané výsledky

1. místo FC Záleží
Alexandr Šulek, Roman Fiala, Matěj Mlčoch, Tomáš Mudřík, Jakub Blažek, Filip Šimek, Martin Volný, Vojtěch Semenec, Dominik Horák

2. místo Acta non verba
Matěj Fryš, Samuel Náhončík, Petr Vojkůvka, Benedikt Lochman, Vojtěch Láryš, David Pohorelli, Tadeáš Vavřín, Jakub Zavadil, Jan Pomykacz

3. místo Sedm piv a gól
Kryštof Juračka, Matěj Němeček, Jan Růžička, Adam Maceček, Jakub Turoň, Antonín Rudzki, Jakub Páleník, Denis Přikryl

Reflexe voleb do Akademického senátu UP a projednání několika vnitřních předpisů univerzity patřily ke stěžejním tématům předposledního jednání senátorek a senátorů Univerzity Palackého ve funkčním období stávajícího senátu. 

Akademický senát Univerzity Palackého se ve svém aktuálním složení sešel na předposledním jednání. V první části zasedání se věnoval volbám do AS UP pro funkční období od 16. května 2026 do 15. května 2029, které se uskutečnily od 11. března do 18. března.

S krátkou reflexí vystoupil předseda hlavní volební komise Zdeněk Červínek (PF), který potvrdil bezproblémový průběh celého procesu. Uvedl, že se voleb zúčastnilo v průměru něco málo přes 20 procent akademické obce, přičemž vyšší volební účast byla patrná na menších fakultách. Za dobrou praxi označil, že volby začínaly a končily vždy v poledne uprostřed týdne. Zároveň doporučil, aby univerzita i její součásti věnovaly větší pozornost pravidlům volební kampaně.

Za zajištění voleb poděkoval svým kolegům v hlavní volební komisi i členům dílčích volebních komisí na jednotlivých fakultách, předsedkyni AS UP, Centru výpočetní techniky UP i úseku pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP. Poděkování vyjádřila také předsedkyně AS UP, je rovněž součástí schváleného usnesení, jímž AS UP vzal na vědomí předloženou Zprávu o průběhu a výsledcích voleb do AS UP. 

V legislativní části se AS UP zabýval několika předloženými dokumenty. Ve znění technických úprav legislativní komise senátu přijal Disciplinární řád pro studenty Filozofické a Přírodovědecké fakulty a Fakulty tělesné kultury UP. Ve znění technických změn schválil také návrh novely č. 17 Statutu Přírodovědecké fakulty UP. Jednací řad Akademického senátu Fakulty tělesné kultury UP pak přijal ve znění pozměňovacích návrhů této komise. 

Do dubnového programu jednání byla zařazena i novela č. 7 Studijního a zkušebního řádu UP. Tento bod však předkladatel dokumentu, rektor UP, s ohledem na širokou diskuzi o možnostech studijních přestupů na UP přerušil. Znovu se jím bude senát zabývat na příštím zasedání.

Poslední jednání Akademického senátu UP se uskuteční 6. května 2026. Funkční období skončí stávajícímu vrcholnému grémiu UP 15. května 2026, nově zvolený Akademický senát UP poprvé zasedne 27. května 2026. Více v zápisu z AS UP a přijatých usneseních zde. Více o AS UP zde.

Na univerzitu opět zavítá Martin Hilský. Setkání s uznávaným shakespearologem a překladatelem připravily Britské centrum Knihovny UP, katedra anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty UP a British Council. Martin Hilský se tentokrát nebude věnovat překladu děl Williama Shakespeara, ale představí svůj nedávno vydaný překlad slavné básně Ztracený ráj (Paradise Lost) od Johna Miltona.

Ztracený ráj je pokládán za největší anglickou báseň všech dob. Poprvé vyšel v roce 1667. Autor se v něm pokusil naplnit svou vizi obsáhlé epické básně, která by se mohla stavět na roveň dílům jako Aeneis, Odysseia nebo Božská komedie. Báseň vychází z biblické knihy Genesis a ve dvanácti knihách vypráví příběh Satanova pádu a následně i pádu prvních lidí, Adama a Evy, kteří musejí opustit Bohem daný ráj.

Do češtiny toto dílo přeložil už na počátku 19. století Josef Jungmann a na začátku 20. století pak J. J. David. Tyto překlady jsou pro dnešního čtenáře mimořádně náročné, až nepřístupné.

Nový Hilského překlad, který ve skvělé úpravě (s ilustracemi Williama Blakea a rozsáhlým – a zároveň velice čtivým – poznámkovým aparátem) vydalo koncem minulého roku nakladatelství Academia, posouvá toto dílo do současné češtiny tak, aby bylo srozumitelné modernímu čtenáři.

Přednáška se uskuteční ve středu 29. dubna od 17 hodin v aule Filozofické fakulty UP (Křížkovského 10). Vstup na akci je volný. Na místě bude možné knihu Ztracený ráj zakoupit (platba kartou je možná) a po skončení přednášky proběhne také krátká autogramiáda.

 

Několik desítek studentů Univerzity Palackého přišlo dnes v 11:59, symbolicky za minutu dvanáct, před Umělecké centrum UP podpořit nezávislost veřejnoprávních médií. Přidali se k iniciativě Média nedáme!, kterou vytvořili studenti ze Studentské rady FF Univerzity Karlovy.

Olomoučtí studenti a studentky na krátkém setkání přečetli prohlášení iniciativy, v němž vyzývají vládu, aby stáhla návrh zákona o médiích veřejné služby. Ten je podle nich pro tato média likvidační. „Škrty v rozpočtu způsobí zásadní omezení tvorby obsahu pro obě média. Návrh poprvé od vzniku svobodných médií veřejné služby vytváří tlak na prioritizaci vysílání. To může ohrozit prostor pro vzdělávací, kulturně-společenský, publicistický i zábavní obsah ve veřejných médiích. Vytváří také možnosti pro politický tlak na zaměstnance, kteří odvádějí výbornou práci a dělají kvalitní nezávislou novinařinu,“ stojí mimo jiné v textu. K iniciativě se podle organizátorů přidalo 159 škol z celé země.

video_sem

Studenti před Konviktem protest podpořili i symbolickým gestem. Z okna vyhodil „špion vládní koalice“  televizor, který přítomní na ulici zachytili do plachty, a tak „zachránili“ veřejnoprávní televizi. V Praze pak odpoledne stovky studentů vyrazily na protestní pochod k ministerstvu kultury.

Dnes zároveň kvůli návrhu zákona vyhlásily odbory Českého rozhlasu i České televize časově neomezenou stávkovou pohotovost. Spolu s iniciativou Veřejnoprávně vyzývají k obraně veřejné služby a nezávislost veřejnoprávních médií chtějí bránit všemi zákonnými prostředky.

Protesty vyvolal návrh ministra kultury Oty Klempíře, podle kterého by mělo být zrušeno placení koncesionářských poplatků a financování ČT a ČRo by se převedlo na státní rozpočet. Obě média by dostala také méně peněz, pro příští rok návrh ubírá televizi a rozhlasu dohromady cca 1,4 miliardy korun.

Na to, že změna stávajícího modelu financování médií veřejné služby v Česku není nutná a naopak by mohla ohrozit stabilitu financování i ochranu redakční nezávislosti, upozorňuje i analýza mediálních odborníků ze tří univerzit, o níž jsme psali zde.

I velmi nízké koncentrace pesticidů mohou narušovat mikrobiom larev vodních bezobratlých a ovlivňovat tak jejich zdravotní stav i odolnost vůči stresorům. Vyplývá to z nové studie vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ostravské univerzity, která se zaměřila na larvy vážek.

Výsledek práce nazvané Trace amounts of insecticide, herbicide, and their combination disrupt the bacterial and fungal microbiome of a nontarget aquatic invertebrate byl publikován v prestižním časopise Environmental Pollution.

Výzkumníci sledovali účinky dvou běžně používaných pesticidních látek na larvy vážky obecné (Sympetrum vulgatum). Zaměřili se na herbicid metazachlor aplikovaný zejména v řepce proti běžným polním plevelům a také na insekticid etofenprox, který se používá proti hmyzím škůdcům. Pomocí molekulárních metod analyzovali mikrobiom larev, tedy soubor drobných mikroorganismů tvořený především bakteriemi, houbami, viry a dalšími mikroskopickými formami života, a zjistili, že nejvýraznější změny vyvolával insekticid. Ten snižoval rozmanitost mikrobiomu, měnil složení mikrobiálních společenstev a narušoval vztahy mezi jednotlivými mikroorganismy. Kombinace obou látek nepůsobila silněji než samotný insekticid, ovlivnila ale způsob, jakým se mikrobiální společenstva utvářejí.

I nízké koncentrace pesticidů narušují mikrobiální rovnováhu

„Zásadním zjištěním je, že změny v bakteriálním a houbovém mikrobiomu larev se projevily i při mimořádně nízkých koncentracích pesticidů, které byly hluboko pod hodnotami běžně zjišťovanými ve vodním prostředí. Tuto koncentraci si lze představit jako jedinou kapku látky v objemu vody odpovídajícímu zhruba sto tisícům olympijských bazénů. Výsledky tak ukazují, že i nepatrné množství těchto látek může narušit citlivé biologické procesy,“ uvedla hlavní autorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP.

„Zásadním zjištěním je, že změny v bakteriálním a houbovém mikrobiomu larev se projevily i při mimořádně nízkých koncentracích pesticidů, které byly hluboko pod hodnotami běžně zjišťovanými ve vodním prostředí.“ Hana Šigutová

Pesticidy podle vědců zároveň mohou potlačovat potenciálně prospěšné mikroorganismy a podporovat nárůst druhů spojovaných s nemocemi, ale i s rozkladem cizorodých chemických látek. „Protože mikrobiom může zásadně ovlivňovat odolnost, zdravotní stav i schopnost svých hostitelů zvládat stresové faktory, představuje stopová expozice pesticidům u necílových vodních organismů vážný problém, který je ale stále přehlížený,“ doplnil spoluautor studie Petr Pyszko z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Přirozené prostředí zvyšuje odolnost organismů

Výzkum zároveň ukázal, že přirozeně utvářený mikrobiom může hrát důležitou roli v odolnosti hostitele. Larvy odebrané z přírody měly bohatší mikrobiom a větší rozmanitost mikrobiálních společenstev než jedinci odchovaní v laboratorních podmínkách a vykazovaly vyšší odolnost vůči pesticidům. Podle autorů to naznačuje, že přirozené mikrobiální osídlení může organismům pomáhat lépe zvládat environmentální stres.

„Pro přesnější hodnocení ekologických rizik je proto potřeba sledovat nejen přímé toxické účinky, ale i jemnější změny v mikrobiálních společenstvech, včetně houbové složky, která je zatím stále málo prozkoumaná,“ dodala Hana Šigutová.