Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR společně s týmem E-Bezpečí Univerzity Palackého představily aktualizovanou verzi preventivního materiálu Kyberakademie pro pracovníky obcí, obecních policií a další cílové skupiny ve školním prostředí. Jde o metodického průvodce klíčovými tématy prevence rizikového chování v online prostředí.

Aktualizace uvedeného materiálu reaguje na nejnovější vývoj v oblasti online rizik. Přináší čtyři hlavní tematické okruhy, které se v praxi ukazují jako nejčastější. K nim patří sebe-natáčení v intimních situacích a rizika spojená se sdílením intimních materiálů, dále současné trendy kybergroomingu včetně nových způsobů manipulace v online prostředí, velkým samostatným okruhem je i digitální stopa a informace o tom, jak vzniká, jak ji chránit a proč má dlouhodobé dopady. V neposlední řadě aktualizace obsahuje i informace na téma sharenting, tedy informace o rizicích spojených s nadměrným sdílením informací o dětech ze strany rodičů.

„Součástí nové verze Kyberakademie je také aktualizovaná prezentace, jež byla doplněna o slidy k nově zpracovaným tématům. Ta nabízí ucelené zpracování všech kapitol včetně příkladů z praxe, doporučených postupů a podkladů pro přednášky či preventivní programy,“ uvedl za realizační tým a E-Bezpečí Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Prezentace podle něj slouží jako praktická pomůcka pro policejní preventisty, pedagogy, pracovníky obcí i další odborníky při práci s dětmi, rodiči i širší veřejností.

„Úplnou novinkou je pak sada deseti pracovních listů určených pro první a druhý stupeň základních škol. Pracovní listy jsou navrženy tak, aby dětem srozumitelnou a interaktivní formou přiblížily zásady bezpečného chování v online prostředí. Každý pracovní list je také doplněn QR kódem pro rodiče. Jeho prostřednictvím naleznou více informací k danému tématu,“ dodal Kamil Kopecký s tím, že pracovní listy pokrývají témata digitální stopa, kybergrooming, kyberšikana, nebezpečné online výzvy, online podvody, sexting, sextortion a sharenting. Více informací a všechny materiály zde.

Přírodní rezervace Milovice ve Středočeském kraji je bývalým vojenským výcvikovým prostorem, kde našli útočiště divocí koně, zubři a pratuři. Poslední jmenovaný druh velkých kopytníků inspiroval Petra Cieslara, popularizátora vědy ve Fyzikálním ústavu AV ČR a absolventa Univerzity Palackého, k napsání knihy pro děti. Vzniklo tak dílo s názvem Pratuří pohádky – Výprava za poznáním do české krajiny.

„Nápad napsat knihu o praturech souvisí s naším přestěhováním do Milovic. Díky své práci v Akademii věd jsem rezervaci znal, protože v ní probíhají terénní výzkumy Biologického centra AV ČR. Když se ale člověk rezervací prochází, nenatrefí na nic, co by život těchto majestátních zvířat přibližovalo. Chtěl jsem tak předat poselství rezervace především dětem, které chodí s rodiči kopytníky obdivovat,“ vysvětluje Petr Cieslar svou motivaci k napsání Pratuřích pohádek, které nejprve testoval na těch nejpřísnějších čtenářích – vlastních dětech.

Knihou provázejí dvě malá praturčátka Šimon a Ája, se kterými malí čtenáři zažijí dvanáct dobrodružství – od jejich příchodu do rezervace přes zakládání záhonu, setkání s první sněhovou nadílkou či pozorování noční oblohy. „Témata jsme volili na základě tiskových zpráv rezervace, v nichž jsme hledali zmínky o vědě a výzkumu. Pohádka o tom, jak pratuři dělají záhon, souvisí s invazními druhy rostlin, které se v rezervaci objevují. V kapitole, kde Šimon a Ája dělají babičce čelenku z ptačích per, zase ukazuje na rozmanitost ptačí fauny v rezervaci. Každá kapitola je navíc recenzovaná vědcem nebo vědkyní, kteří s daným tématem mají něco společného,“ popisuje proces tvorby jednotlivých kapitol Petr Cieslar.

Na psaní knihy nakonec nebyl sám. K práci se rozhodl přizvat Terezu Mašínovou, bývalou vědkyni, popularizátorku, která píše o vědě a navíc je mámou tří dětí. „Měl jsem čtyři pohádky a potřeboval jsem někoho, kdo mě dokope k dopsání celé knihy. Ve výsledku jsem já autorem osmi a Tereza čtyř pohádek. Text jsme si vzájemně poznámkovali a nakonec přepisovali do jednotného jazyka.“

Pohádky recenzované vědci

Každá pohádka je doprovázená textem pro (pra)rodiče, který příběh dovysvětluje a zasazuje do vědeckého kontextu, a otázkami, které čtenářům a malým posluchačům pomáhají reflektovat příběh pohádky. „Od začátku jsme chtěli přidanou vědeckou hodnotu. Mám rád projekty, které zní šíleně na papíře, což pohádky recenzované vědci jsou. To, že každý příběh navíc doplňují otázky, navrhla moje manželka. Když rukopis četla dětem, došla k závěru, že by potřebovala získávat od nich zpětnou vazbu. Při večerním čtení ale člověk ocení, když ty otázky někdo vymyslí za něj. Ty nejenže nabádají k reflexi textu, ale zároveň se vyrovnávají například s tím, že nevědecky antropomorfizujeme zvířata, což byla častá výtka našich vědeckých recenzentů,“ dodává Petr Cieslar.

Celý proces tvorby knihy zabral tři roky, jelikož přísnému vědeckému dohledu podléhala také tvorba ilustrací. „Nejdříve jsme měli rukopis, domluveného nakladatele a až následně jsme oslovovali vědce – nechtěli jsme je obtěžovat s něčím, co by možná nevyšlo. A paralelně jsme začali řešit ilustrace. Tam se celý proces poměrně zdržel, protože jsme opravdu kontrolovali každý detail, od barevnosti netopýřího břicha přes postavení lístků květin na stonku po přesné znázornění ptáků. I pro ilustrátorku Kristýnu Pýchovou to byla zajímavá zkušenost, kdy musela vždy čekat na vyjádření vědců a vědkyň. Výsledkem jsou vědecky přesné, ale stále pohádkové ilustrace,“ přibližuje vznik knihy Petr Cieslar.

Další zvláštností knihy je kombinace češtiny s angličtinou. Na některých místech se objevují divocí koně, spoluobyvatelé milovické rezervace původem z Británie, kteří si ještě nezvládli osvojit češtinu. Kombinují ji tedy se svou mateřštinou. Kniha tak umně učí dětské čtenáře nová cizí slovíčka. „Okořenit text anglickými výrazy byl můj nápad, na který máme veskrze pozitivní reakce. Text tak odráží trend, kdy se do mluvené češtiny stále častěji vkrádají anglicismy. Děti se tomu smějí a učí se nová slovíčka. Trošku peklo jsme tím způsobili Žanetě Czonka, doktorandce UP, jež text redigovala,“ popisuje neobvyklou hru s jazykem Petr Cieslar.

Ekologie na prvním místě

Celá kniha klade silný důraz na ochranu přírody a ekologii. Ať už je to příběh o tom, jak se praturčatům udělá špatně z odpadků poházených kolem rezervace, které omylem pozřou, speciální ekologický papír, na kterém je kniha vytištěná, či fakt, že část výtěžku z prodaných výtisků jde na podporu Přírodní rezervace Milovice. „Moje nejoblíbenější kapitola je ta, kde Šimon a Ája sledují při práci vědce. Nejen proto, že jsme tam propašovali reálné vědce, kteří v rezervaci provádějí výzkum. Na tomto příběhu se totiž ukazuje, že věda je i o tom, že třeba celý den počítáš motýli. Což je strašně krásné. Když navíc vidíš, jak v rezervaci motýli vzkvétají, zatímco všude jinde ubývají, tak myslím, že je to i krásné poselství té knihy i celé rezervace,“ uzavírá Petr Cieslar, který si pro potřeby autorských čtení knihy zpracovává pro každou kapitolu také pracovní listy.

Jelikož má kniha nejen v Milovicích velký úspěch, mohla by do budoucna vzniknout na jejím základě také naučná stezka, která by návštěvníky rezervací provázela. A mimochodem, jak již bylo řečeno, v rezervaci jsou také zubři. Tak se třeba můžeme příště těšit na pokračování v podobě Zubřích pohádek.

Prosincové dvoudenní výjezdní zasedání Akademického senátu UP přineslo debaty o tématech, která jsou pro UP stěžejní. Senátoři a senátorky schválili i tři důležité dokumenty a seznámili se s aktuálním stavem přípravy nového Statutu Univerzity Palackého.

Stalo se již tradicí, že se Akademický senát Univerzity Palackého schází v závěru kalendářního roku na dvoudenním jednání. V jeho první části se senátoři a senátorky v debatě věnovali aktuálním tématům: investičnímu generelu UP, evaluacím, systému akreditací, digitalizaci agend, propagaci a popularizačním akcím či aktuálně probíhající rekonstrukci Sportovní haly UP.

Ve streamované části druhého dne jednání byl představen aktuální stav přípravy nového Statutu UP s následnou první diskuzí k pracovní verzi dokumentu. Pro Univerzitu Palackého klíčový dokument nově vzniká v návaznosti na nový vysokoškolský zákon. Jeho návrh senátu předložila prorektorka pro legislativu a organizaci Klára Hamuľáková, která společně s rektorem UP Michaelem Kohajdou v komentáři zmínila, že cílem nově vznikajícího předpisu je nejen soulad s nedávno přijatou novelou vysokoškolského zákona, ale i jeho jednodušší čtení, přehlednost a zefektivnění procesů na UP. 

Během prosincového jednání vystoupil na jednání AS UP i předseda ekonomické komise Vít Procházka, který senátory a senátorky informoval o práci této komise za delší období. Z témat, kterým se EK AS UP věnuje, zmínil například rovné odměňování na UP – tím se komise zabývala mimo jiné v návaznosti na analýzu opírající se o platnou metodiku MŠMT ČR. Téma bylo vztaženo k zaměstnancům rektorátu UP a ekonomická komise v této oblasti neshledala systémové značné rozdíly (především jde o rovné odměňování mezi muži a ženami). Ve své řeči Vít Procházka zmínil i přípravu nového Katalogu prací UP či oblast vzniku a fungování spin-off firem na UP.

Na konci kalendářního roku schválil AS UP i tři důležité dokumenty. Po souhlasném vyjádření legislativní komise AS UP přijal návrh novely č. 4. Jednacího řádu Vědecké rady UP, a to ve znění pozměňovacích návrhů této komise, poté přijal i Volební řád AS CMTF UP ve znění technických změn. Jednomyslně schválil také Plán realizace Strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti Univerzity Palackého na rok 2026.

Na vědomí pak senátoři a senátorky Univerzity Palackého vzali předložený Dodatek ke Zprávě o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností na UP za rok 2024. Senátorky a senátoři AS UP přijali též požadavek na nominaci zástupce AS UP z řad studentů do Krizového štábu UP. Nominace AS UP přijme do 10. ledna 2026. 

Další zasedání AS UP se uskuteční 21. ledna 2026. Více z AS UP zde. Přijatá usnesení zde.

Vývoj nové generace nanomateriálů pro cílenou léčbu i detailní zhodnocení jejich bezpečnosti je úkolem tříletého projektu, s nímž Tomáš Malina z CATRIN uspěl v letošním ročníku soutěže Juniorských grantů Univerzity Palackého. Při přípravě materiálů využije převratné metody atomárního inženýrství. 

Single-atom materiály (SAMs) představují novou třídu pokročilých nanomateriálů, v nichž jsou jednotlivé atomy kovu ukotveny na povrchu různých nosičů. Díky tomu se chovají podobně jako vysoce účinné katalyzátory či umělé enzymy a mají velký potenciál v biomedicíně – od protinádorové léčby přes modulaci imunitní odpovědi až po ovlivnění oxidačního stresu u neurodegenerativních onemocnění. Vědci ale stále hledají odpovědi na otázky, jak rozdílné kovy, jejich množství a typ nosiče ovlivňují reakci buněk.

„V projektu chceme propojit atomární přesnost s biologií. Budeme systematicky zkoumat, jak konkrétní atomy, například železo, mangan, zinek nebo kovy s potenciálně vyšší toxicitou, mění chování imunitních i nádorových buněk. Naším cílem je porozumět těmto interakcím na molekulární úrovni a připravit tím půdu pro bezpečný, racionální design budoucích nanoléčiv,“ uvedl Tomáš Malina z výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně.

Juniorské granty UP jsou určeny mladým excelentním vědcům s mezinárodní zkušeností, kteří si budují vlastní nezávislý výzkumný program a směřují k podání projektů Horizon Europe včetně ERC. Podpora umožní Tomáši Malinovi vytvořit malý interdisciplinární tým, který propojí syntézu a charakterizaci pokročilých materiálů s buněčnou biologií a toxikologií a naváže na dlouhodobé know-how CATRIN v oblasti singl-atom katalýzy i bezpečnosti nanomateriálů.

„Z udělení grantu mám velkou radost. V projektu chci využít zkušenosti z postdoktorského působení na Karolinska Institutet ve Švédsku i z dřívějšího pobytu na Empa ve Švýcarsku. Beru to jako potvrzení, že směr, kterým se ubíráme – tedy pochopit interakce single-atom materiálů s buňkami na atomární úrovni – dává smysl,“ doplnil Malina. Juniorský grant považuje rovněž jako základ pro další projekty s kolegy z obou prestižních pracovišť i pro dlouhodobý vývoj nové generace bezpečných a cílených nanoterapeutik.

Projekt Atomic Precision Meets Biology: Single-Atom Materials for Safe and Targeted Nanotherapeutics bude zahájen v lednu příštího roku, celková dotace činí téměř čtyři miliony korun.

Univerzita Palackého spravuje rozsáhlou síť zelených ploch o rozloze přibližně 20 hektarů – od městské výsadby v univerzitních areálech až po lesní porosty v Pastvinách nebo Karlově. Nově vzniklá Metodika péče o zeleň a její rozvoj v areálech UP představuje první ucelený dokument, který stanovuje, jak tuto zeleň zakládat, udržovat a dále rozvíjet v souladu s principy udržitelnosti a ve prospěch celé akademické obce i veřejnosti.

V době, kdy čelíme stále častějším vlnám horka a rostoucím dopadům klimatické změny, přestává být zeleň jen estetickým prvkem. Stává se funkční infrastrukturou – ochlazuje město, zadržuje vodu, podporuje biodiverzitu a zpříjemňuje prostor, kde lidé studují, pracují i tráví volný čas.

Nová metodika navazuje na podrobnou pasportizaci a analýzu stavu zeleně z let 2022–2023 (Mapování a management údržby zeleně UP). Dokument poprvé sjednocuje zásady, jak nakládat s přibližně 20 hektary univerzitní zeleně – od městské výsadby po lesní porosty – a ukazuje, jak může dobře udržovaná zeleň zásadně přispívat nejen ke kvalitě univerzitních areálů, ale i k odolnosti samotného města.

Zeleň v kampusech UP pomáhá zmírňovat efekt městského tepelného ostrova, zlepšuje mikroklima, podporuje biodiverzitu a zpříjemňuje prostředí pro studenty, zaměstnance i veřejnost. Metodika vyzdvihuje význam rozmanitosti vegetace a ekosystémových služeb, které plní nejen estetickou roli, ale především aktivně ovlivňují kvalitu života v Olomouci. Ukazuje například, že květnaté porosty lépe ochlazují půdu a zadržují více vlhkosti než běžné trávníky, a že vhodný výběr dřevin může významně podpořit místní fauna i retenci vody.

Dokument zároveň přináší praktická a odborně podložená doporučení, jak zeleň zakládat, udržovat a dále rozvíjet v souladu s principy udržitelnosti. Zaměřuje se na šetrnou péči o vzrostlé stromy, promyšlené zakládání nových výsadeb, efektivní organizaci údržby i úsporné hospodaření s vodou a materiály. Součástí metodiky je také důraz na komunikaci s veřejností, protože udržitelná opatření, například květnaté louky nebo méně časté sečení, vyžadují dostatečné vysvětlení a osvětu.

Univerzitní zeleň slouží nejen akademické obci, ale i obyvatelům Olomouce, kteří její plochy každodenně využívají. Nová metodika tak představuje důležitý krok k tomu, aby byly kampusy UP příjemnějším, zdravějším a ekologicky odolnějším místem, jehož přínosy budou cítit i v širším městském prostoru.

Prohlédnout si Metodiku péče o zeleň a její rozvoj v areálech Univerzity Palackého

Obvykle se při rozhovorech dívám lidem do očí. Tentokrát jsem si ale nemohla pomoct a pozorovala ruce usměvavého muže před sebou. Jestli na nich má škrábance nebo odřeniny. Připadalo mi logické, že by to mohlo být poznávací znamení někoho, kdo se věnuje technické výchově. Jenže on žádné zranění neměl, i když zrovna na chatě rekonstruoval koupelnu. Rozpadla se mi tak naivní představa, jak má vypadat někdo, kdo učí, jak se mají učit „dílny nebo pozemky“. Profesor Jiří Dostál, vedoucí katedry technické a informační výchovy Pedagogické fakulty UP, totiž bortí zažité stereotypy, jak učit „dílny“. Pomyslnou pilku nebo kladívko ve výbavě budoucích učitelů doplňují moderní technologie a kreativita. A ještě včely. Vážně. Včely.

Rozhovor s Jiřím Dostálem přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP. 

Pane profesore, jak na tom dnes jsme? Technologie vládnou světu, máme mobily plné aplikací. Na druhou stranu bychom ale měli mít alespoň základní zručnost – zvládnout něco zašroubovat, zašít. Jak to jde dohromady?

Když se vrátíme v čase zpět před listopad 1989, tak v každé škole byly dílny, kuchyňky i školní pozemky a žáci se učili různým dovednostem. To vše bylo součástí pevně stanovených vzdělávacích osnov. Po revoluci ale tyto praktické předměty ustoupily do pozadí, zdály se zbytečné, zastaralé. Nestalo se to jen u nás, obdobně to probíhalo i v jiných vyspělých zemích. Postupně se začalo rozvíjet kurikulum zaměřené na informační technologie, vybudovaly se počítačové učebny, učí se práce s technologiemi a AI.

Což je dobře, nebo ne?

Ano, ale to zaměření cílilo z hlediska všestranného rozvoje dětí někam jinam, než mělo. Vzdělávání musí být z hlediska zátěže vyvážené. Informatika, stejně jako například matematika, cizí jazyky nebo přírodní vědy rozvíjí ve větší míře kognitivní schopnosti, užívá se pro ně označení naukové předměty. Ale dítě nemůže přijít ráno v osm do školy a až do odpoledne sedět na židli a stále využívat jen určitou část mozku. Ono potřebuje rozvíjet i estetické a tvořivé vnímání, proto je v rozvrhu výtvarná nebo hudební výchova. Musí si zlepšovat i fyzické dovednosti, proto má tělesnou výchovu. No a mělo by mít i předmět, v němž bude zlepšovat svou zručnost. Tím ale rozhodně nemyslím jen rutinní manuální dovednosti. Smysl technické výchovy tkví ve spojení zručnosti s kreativitou, s hledáním inovativních řešení a postupů. Cílem je, aby společně fungovala ruka a hlava dítěte. Postupem času se tedy ukázalo, že technickou gramotnost, technickou kreativitu i myšlení je třeba cíleně rozvíjet. A tak se začalo postupně projektovat nové kurikulum zaměřené i na rozvoj zručnosti, které je nyní implementováno do škol v podobě nových rámcových vzdělávacích programů. Na školách současně vznikly nově vybavené dílny, v zahraničí se užívá označení makerspace.

Ale mělo by dítě zvládnout i nějaké základní nástroje – pilku, kladívko?

Samozřejmě se musí naučit základní dovednosti. Ale jakmile je zvládne, je důležité, aby mu učitelé zadávali úkoly, které jsou tvůrčí. Pokud žák podle připraveného nákresu nebo fotografie vyrobí nějaký produkt, tak se spíš učí rutinní práci. Ale když dostane úkol s konkrétní funkcí nebo má vyřešit nějaký technický problém, tak už musí přemýšlet. Příklad třeba z elektrotechniky: potřebuji na schodišti umístit světlo. V zadání bude, že se musí dát dole zapnout a nahoře zhasnout. A po žákovi chci, aby promyslel, jak a co zapojit, kam umístit vypínače atd. To je rozvoj technického myšlení a tvůrčího přístupu.

Kdy je ideální začít rozvíjet technické myšlení?

Čím dříve, tím lépe. Děti se automaticky nerodí s kladným vztahem k technice, ale všichni se s ní v životě setkáváme a využíváme ji. V genetické výbavě mají potenciál, který je však potřeba rozvíjet. Jako společnost řešíme nedostatek technicky vzdělaných lidí. Diskutoval jsem o tom s různými politiky – premiérem, ministry, poslanci, zastupiteli v regionech. Měli hluboce zakořeněnou představu, že s motivací stačí začít až na střední škole, aby pokračovali v technických oborech na vysokých školách. Ale to je pozdě, to už je málo efektivní. Navíc ne každý musí jít nutně na vysokou školu. Proto na tuto skutečnost reagují nové rámcové vzdělávací programy pro základní školy, když umožňují začít s technickou výchovou od 1. ročníku. A některé školy to dělají. Ale začít se dá i dřív.

Dřív už je jen mateřská škola…

Přesně tak. Proto spolupracuji s magistrátem a se studenty chodíme do olomouckých školek. Máme pro ně připravený program, zkouší si různé dovednosti, zručnost a ty děti to neskutečně baví. Když vypíšeme termíny našich akcí, během pár minut jsou plné. Ředitelé se doslova přetahují, aby nás získali pro svou školku. V této souvislosti prozradím zajímavé zjištění. Před časem jsme udělali takový experiment. Pozvali jsme na pedagogickou fakultu děti z pěti mateřských škol a nachystali pro ně různá stanoviště s aktivitami. Bylo to půl na půl: část moderní technologie, počítače a roboti a část místa, kde si mohly něco vlastnoručně vyrábět, tvořit. Někde se rozvíjela zručnost a jinde digitální kompetence, informatické myšlení. A věřte nebo ne, většina dětí šla prvně ke kladívkům a hřebíkům a k jednoduché elektrotechnice. Digitální technologie byly stranou. Když jsem se ptal proč, tak odpovídaly: To máme ve školce, to nás už nebaví.

Na pedagogické fakultě máte zajímavé místo. Jmenuje se TechnoLab a je to vlastně dílna otevřená veřejnosti. Jak funguje?

Chtěli jsme lidem nabídnout prostor pro krea­tivitu, poskytnout potřebné vybavení a odbornou pomoc. Chodí tam rodiče s dětmi, učitelé hledají inspiraci, co mohou dělat s žáky, ale zastaví se třeba i zralejší dospělí, kteří si chtějí něco vyzkoušet, potřebují poradit. Někdo přijde jen tak zavzpomínat na to, co kdysi vyráběl se svým dědečkem. Je to velmi příjemné a všichni jsou vítáni.

Jen inspirace ale asi učitelům nestačí, aby dokázali nadchnout žáky…

Učitel by měl mít kvalitní vzdělání a musí být do praxe dobře připraven – a o to se na pedagogické fakultě snažíme. Zároveň by ale škola měla mít i potřebnou dílnu. Všude tomu tak není, ale například v Olomouci jsou školy, které mají excelentní zázemí. No a do třetice musíte mít podporu vedení školy. Pokud technickou výchovu odsouvá na vedlejší kolej, nefunguje to. Ale kde se to podaří, tam je výsledek fantastický.

Mluvíme o zručnosti a o lidově řečeno fištrónu. Umělá inteligence za nás asi všechnu práci neudělá...

Jednu dobu se říkalo, že budoucnost je jen v technologiích a manuální dovednosti nebudou potřeba. Dnes je jasné, že právě tyto dovednosti ve spojení s technickým myšlením mají obrovskou hodnotu. Mnoho profesí, které jsou založené na rutinních ko­gnitivních činnostech, mizí – třeba účetní, některé programátorské pozice atp. Ty AI dokáže opravdu nahradit. Ale řemesla, kde je potřeba zkušenost, kreativní řešení a fortel, u těch to tak snadné není. Docela rád bych se dožil momentu, kdy budu chtít například novou koupelnu, a tak zavolám na call centrum. Zvedne to automat, vyslechne mě, za chvíli mi zastaví před domem autonomně řízené auto, z něho vyskočí osm robotů a odpoledne bude koupelna předělaná. Bylo by to hezké, ale robot vám koupelnu nezrekonstruuje. Alespoň zatím ne. Objevují se sice novinky, třeba 3D tisk domů, ale to je v současnosti rarita. Stavebnictví je natolik členité, že lidská činnost zůstane jen obtížně nahraditelnou. Právě řemeslníci, kteří dokážou přemýšlet a řešit problémové situace, jsou dnes nejžádanější.

Asi nemluvíme o tom, že zmizí nějaká dřina, nádeničina, ale že podstatný je ten fortel, ta zkušenost člověka. Za tu se bude platit?

Přesně tak. To přemýšlení je důležité. Potkávám se se zástupci cechů různých řemesel. Oni vědí, že stavebního pomocníka, který dělá rutinně nějakou práci, mohou přivést i z druhého konce světa. Ale jim chybí ti, kteří rozumí věcem, kteří dokážou přijít s vhodným řešením podle požadavku či konkrétní situace, vědí, jak mají věci fungovat, jak co zapojit, prostě mají odbornost. Dříve se dětem říkalo, uč se, ať nemusíš pracovat jako řemeslník, dnes se dětem říká, uč se, aby sis mohl v budoucnu řemeslníka dovolit zaplatit.

Vy ale nejste jen odborník na technickou výchovu. Jste také včelař a propagátor včelaření. Jak to jde dohromady?

Někdy před patnácti lety jsem si ke včelám našel cestu a včelaření mě naplňuje a baví. Navíc jsem ho vlastně spojil s prací na fakultě. Když jsme před časem chtěli akreditovat náš studijní program, abychom do něj mohli přijímat studenty, tak nám ministerstvo školství namítlo, že pouze zaměření na technickou výchovu nestačí. Základní školy totiž učí nejen technickou výchovu, ale třeba i přípravu pokrmů nebo chovatelství. A ředitelé potřebují odborně vzdělané učitele. Příprava pokrmů nebyl problém, vybavili jsme kuchyňku, zajistili odborné garanty. Ale lámali jsme si hlavu s chovatelstvím. Třeba pro koně jsme prostory neměli, tak mě napadly včely. Vozil jsem do výuky ty své. Jednou, když jsem měl napilno, tak jsem je odložil na střešní zahradě fakulty. A už tam zůstaly a vznikla fakultní včelnice. Máme pět včelstev a pro výuku je to super. Studenti si můžou vše prakticky vyzkoušet a mají i možnost ochutnat med přímo z úlu.

Čím vás obohacují včely?

Já mám rád v životě řád. Jenže včely plány a představy lidí nezajímají. Ony se jen tak nepřizpůsobí. Mají svůj svět, svoje pravidla a vy se musíte snažit jim porozumět. A to je na tom krásné – učí nás pokoře, připomínají, že na tomto světě nejsme sami.

Také se říká, že člověk by měl být pracovitý jako včelka. Říkáme to dětem…

Trošku vám to rčení uvedu na pravou míru. Včela je velmi pracovitá. Jenže ta pracovitost jí nesmírně zkracuje život. Včela-dělnice, tedy ta včela, kterou vidíte v létě, jak létá z květu na květ a chystá zásoby na zimu, žije pouhých pět až osm týdnů. Upracuje se k smrti. Takže pracovitost je fajn, ale nesmíme to přehnat. I relaxace má svůj význam.

Existují i tzv. zimní včely, které žijí déle, že?

Ano, existuje generace letní a zimní. Zjednodušeně řečeno, zimní včely mají vlastně jen za úkol spotřebovávat předchystané zásoby a přečkat v úlu zimu do jara a pak založit novou generaci. Žijí zhruba osm měsíců.

Takže v případě reinkarnace je lépe si přát být zimní včelou?

Ano. Někdo by chtěl být i královnou. Dětí ve školce se vždycky ptám, co dělá královna v úle? Typická odpověď je: Kraluje a poroučí. Ale tak to v úle nefunguje. Režim uvnitř je velmi přísný. Královna se sice nechá krmit, bez dělnic, které chystají mateří kašičku, by nepřežila. To zní dobře, že? Ale ty dělnice, a hlavně společenství jako celek, řídí celý její život. Ono určuje, kdy bude klást vajíčka i kam je bude klást. Víte, že včelí matka v období vrcholného rozvoje včelstva, což je v květnu, dokáže naklást denně až dva tisíce vajíček a že je to více než její vlastní hmotnost? Žije zhruba tři až pět let a jakmile včelstvo vyhodnotí, že je královna neproduktivní, tak ji nahradí novou. Není to tak, že matka by si řekla, je čas odejít. To není její volba, rozhoduje společenství včel.

Takže raději zůstaneme tím, čím jsme.

Určitě. Když jsem byl onehdy s našimi dětmi v kočičí kavárně, říkal jsem si, že ani kočkou bych být nechtěl. Raději zůstanu tatínkem. Nežiji jen vědou a výukou, mě role otce naplňuje, snažím se podílet hodně na výchově, byť kdyby tu byla moje žena, tak by možná polemizovala o slovu hodně, ale já si to opravdu užívám.

Takže nadšený včelař, zdatný technik a šťastný tatínek?

Ano. Někdy si říkám, že bych děti mohl mít v mladším věku – možná bych si teď kávu vychutnával klidněji. Po narození toho prvního jsem jako technik občas hledal tlačítko „vypnout nebo restartovat“. No nenašel jsem. Děti zastavit nejdou – a já jsem za to rád. Děti mají být dětmi.

Jiří Dostál (* 1980)
Absolvent PdF UP Učitelství se zaměřením na přírodopis a pěstitelství a technickou a informační výchovu pro základní školy. Na stejné fakultě nyní vede katedru technické a informační výchovy. Je autorem řady publikací, držitelem několika ocenění, věnuje se i expertizní činnosti. Zaměřuje se na otázky spojené s výukou o technice a moderních informačních technologiích v širším pojetí, a to i s přesahem do oblasti didaktiky informatiky. Spolupracuje na vytváření profesních studijních programů, podílel se na přípravě Inovační strategie ČR 2019–2030 The Czech Republic: The country for the future, pracoval na tvorbě jejího pilíře s názvem Polytechnické vzdělávání. V loňském roce byl jmenován profesorem.

Ustanovením volební komise začala na Cyrilometodějské teologické fakultě UP volba kandidáta na děkana pro funkční období 2026–2030. Návrhy mohou členové akademické obce fakulty podávat do 10. února 2026.

Volební komisi zvolil a pověřil přípravou a realizací volby Akademický senát CMTF UP na svém prosincovém zasedání. Členy se stali Petra Potměšilová, Nika Tótová, Marta Sýkorová a Eduard Fiedler.

„Nejbližším zásadním termínem je 10. únor. Do tohoto data mohou členové nebo skupiny členů akademické obce fakulty podávat zapisovatelce senátu Pavle Ludkové písemné návrhy kandidátů,“ uvedla předsedkyně senátu Jana Plátová. Přehled navržených komise po ověření potřebných náležitostí zveřejní 28. února.

Svoje teze a priority kandidáti představí během setkání s akademickou obcí 8. dubna ve 14 hodin. Týden nato, 15. dubna ve 14 hodin, pak senátoři a senátorky v tajném hlasování rozhodnou, kdo by měl v čele fakulty v následujících čtyřech letech stát. Zvoleného kandidáta však ještě musí potvrdit Kongregace pro katolickou výchovu v Římě a následně jmenovat rektor univerzity.

Funkční období současného děkana Víta Huška končí 13. září 2026, fakultu vede od roku 2022.

Další informace k volbě děkana najdete na stránce AS CMTF UP zde.  

Do Olomouce se sjeli zahraniční studenti a absolventi českých univerzit a vysokých škol z celé republiky. Univerzita Palackého totiž poprvé hostila akci International Student and Alumni Meetup (ISAMOL), kterou pravidelně pořádá Dům zahraniční spolupráce (DZS) a jejímž cílem je výměna zkušeností i navazování nových přátelství.

Místem setkání mladých lidí z celého světa byla Pevnost poznání, kde hosty přivítali zástupci vedení UP – rektor Michael Kohajda a prorektorka pro mezinárodní vztahy Ivona Barešová.

Rektor zdůraznil, že internacionalizace patří mezi priority univerzity, která spolupracuje s partnery po celém světě a účastní se celé řady výměnných programů. Vyzdvihl také význam členství UP v síti evropských univerzit Aurora. „Univerzita Palackého nyní vzdělává více než čtyři tisíce zahraničních studentů z téměř stovky zemí, což odráží důvěru, kterou do nás vkládají, i skutečně globální charakter naší akademické komunity. Prostřednictvím iniciativ podporovaných aliancí Aurora nadále posilujeme špičkový mezinárodní výzkum,“ řekl mj. Michael Kohajda.

foto_sem_4

Podle prorektorky Ivony Barešové univerzita pro zahraniční studenty zároveň buduje potřebné zázemí tak, aby se cítili součástí zdejší akademické komunity. „Na Univerzitě Palackého usilujeme nejen o poskytování špičkového vzdělávání a výzkumu, ale také o vytváření skutečně podpůrného a vstřícného prostředí pro všechny, kteří si naši univerzitu zvolí jako součást své akademické cesty,“ uvedla prorektorka.

foto_sem_4

Pro více než 150 zahraničních studentů a absolventů, kteří do Olomouce dorazili, byl připraven bohatý program zahrnující například exkurzi ve Vědeckotechnickém parku UP nebo kariérní workshopy. „Zorganizovali jsme také veletrh vysokých škol a regionálních organizací, kde se účastníci setkali s partnery, kteří hrají zásadní roli při integraci zahraničních studentů a absolventů. Mezi vystavujícími byly například Arcidiecézní charita, Integrační centrum pro cizince, Expat centra Brno a Ostrava či Inovační centrum Olomouckého kraje, stejně jako Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Ostravská univerzita, ČVUT nebo Technická univerzita v Liberci,“ uvedla Alena Vyskočilová z Welcome Office UP, která olomoucké setkání ve spolupráci s DZS připravila.

foto_sem_4

Nechyběla ani zábava. Studenti mohli využít nabídky Vydavatelství UP a vyrobit si například vlastní univerzitní blok, zahrát si jazykové hry, pořídit si fotku na památku ve speciálním fotokoutku atd. „Večer vyvrcholil koncertem populární česko-bosenské kapely No Barriers, která přispěla k přátelské a uvolněné atmosféře, jež provázela celou akci. Setkání bylo mezi účastníky velmi pozitivně hodnoceno a nabídlo nejen možnost navázat nové kontakty a sdílet zkušenosti, ale také inspiraci pro akademický, profesní i kulturní rozvoj,“ doplnila Alena Vyskočilová. Podle ní ISAMOL 2025 potvrdil, že Olomouc je ideálním místem pro setkávání studentů a absolventů z celého světa, a vytvořil prostor pro propojení akademické sféry s regionálními iniciativami, podnikáním i kulturním životem.

Vzdělávání v České republice, mobility mezi UP a nizozemskými univerzitami, také vztah města a univerzity i stávající postavení tzv. malých filologií. I o tom debatovala na Univerzitě Palackého velvyslankyně Nizozemského království v ČR.

Mina Noor, velvyslankyně Nizozemského království v ČR, předala pověřovací listiny prezidentu České republiky 18. srpna. Olomouc a Univerzitu Palackého tedy navštívila krátce po začátku své velvyslanecké mise. Na UP se nejprve potkala s rektorem a prorektorkou UP Michaelem Kohajdou a Ivonou Barešovou.

„Kromě naší spolupráce s nizozemskými univerzitami se paní velvyslankyně živě zajímala o postavení univerzity v regionu a o region jako takový. Mluvili jsme o systému financování vysokých škol, o tom, zda očekáváme nějaké změny v souvislosti s novou vládou, a také o tom, jaké místo naše univerzita zaujímá mezi českými univerzitami,“ shrnuli rektor UP Michael Kohajda společně s prorektorkou Ivonou Barešovou.

Velvyslankyně Nizozemského království Mina Noor se narodila v afgánském Kábulu, dříve působila v Srbsku a Bosně a Hercegovině. Od roku 2022 dodnes je vedoucí oddělení národní bezpečnosti na Ministerstvu zahraničních věcí v Haagu, kde je zvláštním vyslancem pro boj proti terorismu.

„S našimi studenty a studentkami hovořila o svých čerstvých českých zkušenostech. O svých prvních dojmech z ČR, které jsou vesměs pozitivní. Uvedla, že Čechy považuje za vzdělané, trochu zdrženlivé,“ shrnul její setkání s posluchači nederlandistiky vedoucí této katedry Wilken Engelbrecht. Doplnil, že se studenti dotazovali i na to, jak se jako Afgánka v Nizozemsku cítí, zajímali se o její zkušenosti z diplomacie, také o její dojmy z Olomouce.

S děkanem FF UP Janem Stejskalem hovořila Mina Noor o postavení tzv. malých filologií na českých univerzitách. „Bavili jsme se o strategii, jak udržet stávající nabídku výuky nizozemštiny v České republice. V této souvislosti jsem ji společně s vedoucím katedry nederlandistiky seznámil s plánem společného studijního programu napříč univerzitami, který hodláme předložit, a to nejen ve prospěch tohoto studijního programu, ale i jako návrh systémového řešení problematiky tzv. malých oborů na českých univerzitách. Paní velvyslankyně slíbila nizozemštině na naší univerzitě další podporu. Jsem moc rád za zájem nizozemské a belgické (vlámské) vlády o rozvoj výuky nizozemského jazyka a kultury v Olomouci. Tento zájem je příkladný,“ uvedl. Zúčastnil se i její návštěvy na katedře nederlandistiky a potvrdil, že debata na úrovni fakulty se vedla také o vztahu univerzity a města, a to jak v obecném měřítku, tak i na konkrétním příkladu Olomouce.

V rámci bohatého olomouckého programu navštívila Mina Noor i představitele města, a ještě před návštěvou Muzea umění Olomouc, kde zhlédla výstavu Životy. Umělci perem Karla van Mandera, si na katedře nederlandistiky prohlédla knihovnu i velkou a tlumočnickou učebnu. Událostmi nabitý program dne se pak uzavřel zhlédnutím filmu Žádná jiná země. Projekce, jíž se paní velvyslankyně zúčastnila, se uskutečnila pod záštitou a díky podpoře a iniciativě velvyslanectví Nizozemského království.

Letošní ročník soutěže Spotřebitelskoprávního moot courtu začal příběhem, který by se mohl stát komukoli: spotřebitel obdrží nevyžádaný balíček doplňků stravy, k němu fakturu a o několik týdnů později další zásilku. Podle společnosti měl po telefonu „potvrdit“ dvouleté členství v klubu, a tak mu začaly narůstat údajné závazky.

Právní otázky kolem uzavření smlouvy na dálku, případného omylu a agresivních obchodních praktik vytvořily živnou půdu pro napínavý a argumentačně náročný spor, který se stal základem tradiční studentské soutěže.

V silné konkurenci týmů, složených z posluchačů právnických fakult z celé České republiky, zaznamenaly studentky Právnické fakulty UP mimořádný úspěch. Do Olomouce přivezly jak ocenění pro nejlepšího řečníka, tak i titul pro celkové vítěze.

Cenu za nejlepšího řečníka získala Klára Pejchlová, studentka 4. ročníku programu Právo a právní věda, která porotu zaujala sebejistým projevem a přesnými reakcemi na často velmi detailní dotazy. Titul celkových vítězek soutěže si odnesl tým ve složení Karolína Bialońová, studentka 4. ročníku programu Právo a právní věda, a Natálie Polzerová, která studuje program Právo a právní věda 5. rokem. Podle poroty jejich písemná i ústní část sporu působily vysoce profesionálně a pečlivě promyšleně. „Chtěly bychom poděkovat zejména vyučujícímu Adamu Talandovi, který nás vedl v předchozích lidskoprávních moot courtech. Právě tam jsme získaly zkušenosti, které se nám teď nesmírně hodily – od práce s judikaturou až po strategii ústního vystupování. Bez toho všeho bychom se do soutěže pouštěly s mnohem menší jistotou,“ uvedly vítězky.

Přestože nejvyšší ocenění si mohl odnést jen jeden tým, vynikající výkon podali všichni reprezentanti olomoucké fakulty. Jejich připravenost, schopnost orientovat se v komplexní problematice i profesionální vystupování výrazně přesahují běžnou studentskou úroveň a představují skvělou vizitku fakulty. „Všichni naši studenti předvedli mimořádně kvalitní výkon. Přistoupili k případu zodpovědně, argumentovali přesvědčivě a ukázali, že naše fakulta má opravdu silnou právnickou generaci. Jejich vystupování bylo zároveň velmi profesionální a působilo mimořádně vyzrálým dojmem,“ uvedla Blanka Vítová, jedna z porotkyň a koordinátorka soutěže na PF UP.

Spotřebitelskoprávní moot court, organizovaný společností dTest, dlouhodobě nabízí studentům práv jedinečnou možnost vyzkoušet si advokacii v realistickém sporu a projít si všechny fáze procesního řízení, od tvorby podání přes argumentační strategii až po ústní vystoupení před porotou. „Naši studenti tak využili tuto příležitost naplno a jejich výsledky jsou, stejně jako v minulých ročnících soutěže, dalším potvrzením jejich talentu, nasazení a kvalitní přípravy,“ dodala Blanka Vítová.

Příležitost prezentovat vědecko-umělecký projekt Velmi špatné pohádky lidem ze dvou desítek zemí světa využila Marta Sýkorová, doktorandka Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP a stipendistka Nadačního fondu UP. Svoji práci představila během závěrečného galavečera Social Impact Award Summitu ve slovinské Lublani.

Účast na mezinárodní akci, na níž se potkávají mladí lidé, kterým není lhostejné jejich okolí a rozvíjejí nápady s tendencí měnit společnost k lepšímu, jí zajistilo nedávné vítězství v Ceně veřejnosti v českém kole soutěže Social Impact Award (psali jsme zde). Díky podpoře OUSHI Marta Sýkorová vyrazila do Lublaně i s kapelou Dobrá otázka, v níž hraje a zpívá, a Helenou Bednářovou, se kterou na interaktivních prezentacích Velmi špatných pohádek spolupracuje.

Během závěrečného večera události zaujali performancí, která z pohádkových příběhů s terapeutickým přesahem vychází. „Uvedli jsme inscenaci nazvanou Na cestě za sny. Její součástí bylo vyzvání účastníků ke společné embodied pozici integrace: přijímám to, co mám a kdo jsem. Moment, kdy v této pozici končící rukama položenýma na hrudi stáli vedle sebe účastník z Afriky a žena z Indie, byl opravdu silný,“ přiblížila Marta Sýkorová.

„Účast na summitu mě utvrdila v tom, že interdisciplinární přístup, který na OUSHI dlouhodobě rozvíjíme, má v mezinárodní komunitě své místo a že spojení vědy, umění a práce s příběhem je způsob, jak otevírat citlivá témata široké veřejnosti. A také že české projekty mohou být viditelné i v globálním kontextu. Tedy připravovaný překlad Velmi špatných pohádek do angličtiny je logický krok,“ dodala doktorandka věnující se výzkumu vysoké citlivosti.

Na summitu v Lublani se také zapojila do odborných diskuzí, workshopů a networkingu. Nabitý třídenní program zahrnoval na šedesát tematických bloků zaměřených například na mezinárodní fundraising, leadership, marketing, wellbeing, uživatelský výzkum nebo práci s dobrovolníky. Summitu se zúčastnilo více než 160 mladých sociálních inovátorů z 22 zemí světa, a to nejen vítězové letošních národních kol soutěže, ale i úspěšní účastníci z let minulých.

Velmi špatné pohádky jsou projekt spojující vědu a umění, jehož základním kamenem je kniha příběhů soustředících se na různé podoby sebedestruktivního chování doplněných reflexivními otázkami a tipy z oblasti tzv. embodimentu. Její vydání podpořil Nadační fond UP, stejně jako chystaný anglický překlad. Terapeutický přesah knihy, jejíž dotisk je k mání v knihkupectvích, autorka se spolupracovníky přetavila do podoby interaktivních workshopů i uměleckých performancí a nadále pracuje na jejich rozvoji. Mimo jiné vznikají metodické materiály, online workshopy či audiokniha. Inscenace z Lublaně se dočká zopakování – zájemci ji mohou zhlédnout během adventního koncertu kapely Dobrá otázka 12. prosince v Želechovicích nad Dřevnicí. Více o projektu zde.

Vědci z katedry optiky přírodovědecké fakulty vyvinuli miniaturní optický senzor, který s pomocí umělé inteligence dokáže přesně měřit polarizaci světla i v případě, že pracuje pouze s jednotlivými částicemi světla – fotony. Unikátní senzor díky tomu získá detailní informace o světle v prostředích, kam se běžné přístroje nevejdou, například v mikroskopii, biomedicíně nebo při zkoumání nových materiálů. Výsledky práce olomouckých vědců zveřejnil prestižní časopis Laser & Photonics Reviews.

Světlo nenese jen informaci o barvě či jasu. Důležitá je i jeho polarizace, tedy směr, ve kterém světelné vlny kmitají. Polarizace totiž dokáže odhalit jemné změny v biologických tkáních nebo v materiálech. V malém prostoru nebo v komplikovaných podmínkách ale bývá technicky velmi obtížné polarizaci přesně změřit.

Interference ve vlákně a neuronová síť jako tlumočník

Odborníci z Laboratoře kvantové optiky (QOLO) tuto překážku překonali díky velmi krátkému speciálně zvolenému optickému vláknu, ve kterém vznikají charakteristické interferenční vzory nesoucí informaci o tom, jak je světlo polarizované. Aby bylo možné složitá data převést do srozumitelné podoby, vědci do jejich interpretace zapojili umělou neuronovou síť, která vzory „přeloží“ a okamžitě určí, jak je světlo uspořádáno. Systém tak dokáže v reálném čase určit úplný stav polarizace s chybou menší než jedno procento.

„Senzor lze využít například při endoskopických vyšetřeních, monitorování materiálového pnutí nebo v kvantových měřeních, kde je klíčová práce s jednotlivými fotony." Martin Bielak

„Díky kompaktnímu provedení bez pohyblivých částí a své vysoké rychlosti dokáže senzor zpracovat tisíce měření za sekundu, přičemž zůstává mimořádně stabilní. Během testů si zachoval přesnost i po více než měsíci bez jakékoli rekalibrace," vysvětlil Martin Bielak z katedry optiky, podle kterého se jedná o atraktivní nástroj nejen pro laboratorní výzkum. „Lze ho využít například při endoskopických vyšetřeních, monitorování materiálového pnutí nebo v kvantových měřeních, kde je klíčová práce s jednotlivými fotony,“ podotkl.

Neuronová síť rozluští řeč světla

Srdcem celého systému je neuronová síť, která funguje jako tlumočník mezi měřicím systémem a pozorovatelem. „Rozluští složité interferenční vzory a převede je na jasnou informaci o polarizaci, a to s přesností, kterou standardní výpočetní metody ze stejných dat nedokážou nabídnout,“ řekl Dominik Vašinka z katedry optiky.

Výzkum podle Miroslava Ježka z katedry optiky přináší zcela nový přístup k měření polarizace světla v extrémních podmínkách. „Je to výsledek několikaleté práce a široké spolupráce podpořené Grantovou agenturou ČR, Interní grantovou agenturou UP, katedrou optiky Přírodovědecké fakulty UP a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci programu OP JAK ITI Optické technologie,“ dodal vědec.

Vánoční čas se na Univerzitě Palackého nevyznačuje jen slavnostní atmosférou univerzitního města, ale také tradicí drobných dárků, které mají původ v místě, kde studujeme, pracujeme a žijeme. UPoint se proto i letos proměnil v místo, kde lze najít promyšlené, lokálně vyráběné a univerzitním duchem protkané dárky.

Ať už hledáte drobnost pro kolegy, pozornost pro blízké nebo stylový dárek pro univerzitního srdcaře, letošní nabídka je skutečně pestrá.

Vánoční limitky: chuť, vůně a univerzitní identita

Každý rok se v UPointu objeví několik produktů, které jsou dostupné pouze během adventu. Letos mezi nimi najdete hned několik zajímavých novinek. Tou nejvýraznější je Modrý gin UP, vytvořený ve spolupráci s lokální značkou TOSH Distillery v Těšeticích. Edice v univerzitní modři spojuje jemnou chuť, výrazné aroma a elegantní design. Je určen všem, kteří hledají dárek s identitou UP, ale zároveň ocení kvalitní regionální produkt.

Do vánoční nabídky jsme letos zařadili také ručně vyráběné čokoládové pralinky značky Choco Bonté a směs ořechů Exclusive ze Světa plodů. Oba produkty pocházejí od osvědčených lokálních dodavatelů a představují ideální volbu, pokud chcete sáhnout po něčem menším, ale kvalitním. I letos se k nim přidávají ochucené medy pana Kubeše, kromě stálých příchutí skořice či zázvoru, máme navíc pastovaný med s lesní malinou.

Limitovanou novinkou je i french press konvička z borosilikátového skla. Ta představuje ideální dárek pro milovníky kávy či sypaných čajů, kteří ocení jednoduchou přípravu i minimalistické provedení.

Další tipy na dárky ze stálé nabídky

Kromě limitovaných produktů stojí za pozornost i několik dlouhodobě oblíbených položek, které se v UPointu drží mezi nejprodávanějšími díky své kvalitě a lokální výrobě. K Vánocům neodmyslitelně patří pečení. Proto v nabídce nechybí ani univerzitní vykrajovátko UP, díky kterému může mít vaše cukroví či sušenky podobu univerzitní pavézy. K vánočnímu cukroví si navíc můžete dopřát jeden z dvojice originálních univerzitních produktů: zrnkovou kávu cUP of Coffee z pražírny Pikola a směs čaje cUP of Tea od Manu Tea, které jsou oba skvělým doplňkem sváteční atmosféry.

Mezi typicky vánoční produkty patří také ručně vyráběná přírodní mýdla, která se vyznačují poctivým složením i příjemnou vůní. Skvěle fungují jako elegantní dárek pro všechny, kteří ocení kosmetiku s příběhem. Pod stromečkem by neměly chybět ani dárkové poukazy. Ty obdarovaným dávají možnost si vybrat přesně to, co jim udělá radost. A s výběrem velikosti si tak nemusíte lámat hlavu.

Když chcete darovat něco univerzitního – a zároveň smysluplného

UPoint dlouhodobě spolupracuje s designéry, tvůrci a výrobci, kteří mají blízký vztah k Olomouci i univerzitě. Mnoho produktů vzniká přímo v regionu, často ručně a v omezeném množství. Každý nákup tak podporuje i místní tvůrce a malé značky – a to je v předvánočním období poselství, které si zaslouží pozornost.

Ať už si letos vyberete modrý gin, přírodní mýdlo, vykrajovátko, směs ořechů, jedinečné pralinky nebo výběrovou kávu, máte jistotu, že koupí dárku z UPointu podpoříte tvorbu, která je laskavá k lidem i planetě.

Výjimečnou kombinaci hudebního nadšení, solidarity a univerzitní sounáležitosti letos předvedli studenti a absolventi Univerzity Palackého sdružení v hudební skupině TuSu-band. Během roku 2025 uspořádali dva benefiční koncerty na podporu organizace Mary’s Meals a vybrali 223 920 Kč. Tato částka postačí k zajištění celoročního školního stravování pro 407 dětí v nejchudších regionech světa.

TuSu-band tvoří přibližně 25 absolventů a studentů z různých fakult UP, kteří se dlouhodobě setkávají u hudby i společné touhy pomáhat. Inspirací ke koncertům se stala bakalářská a diplomová práce jejich vedoucí Michaely Maliňákové z katedry rozvojových a environmentálních studií PřF UP, zaměřená na efektivní strategie pomoci dětem v rozvojových zemích.

I díky tomu se studenti rozhodli podpořit Mary’s Meals – organizaci, která díky promyšlenému systému práce místních dobrovolníků a farmářů dokáže zajistit jedno teplé jídlo denně za pouhých 550 Kč na dítě a školní rok.

Lednový koncert v Arcibiskupském paláci vynesl 84 620 Kč, listopadový pak tuto částku ještě překonal a přinesl rekordních 139 300 Kč. Publikum mělo možnost nejen podpořit dobrou věc, ale také ochutnat výživnou kaši, která je součástí školních jídel v zemích, kde Mary’s Meals působí.

Mít možnost říct svůj názor na to, jak se mi líbí výuka, co oceňuju na vyučujícím i co se mi nelíbí a mohlo by se zlepšit. A naopak poskytnout zpětnou vazbu těm, kteří stojí před zaplněnými posluchárnami. Tak se dá ve zkratce popsat systém studentských evaluací, které tento týden odstartovaly na UP a jejichž prostřednictvím mohou studenti dát svým pedagogům zpětnou vazbu.

Hodnocení se týká všech vyučovaných předmětů. „Evaluaci výuky na Univerzitě Palackého chápeme jako důležitou součást systému zajišťování kvality. Prostřednictvím hodnocení ze strany studentů získávají vyučující, vedoucí pracovišť i vedení fakulty potřebnou zpětnou vazbu k obsahu i organizaci předmětů. Tyto podněty nám umožňují dlouhodobě a systematicky sledovat úroveň výuky, ověřovat soulad jejího průběhu s anotací předmětu, reflektovat používané metody i přístup vyučujících a na tomto základě výuku průběžně zkvalitňovat. Zároveň evaluace podporuje rozvoj pedagogické činnosti a přispívá k otevřené komunikaci v rámci jednotlivých fakult i celé univerzity, čímž napomáhá zvyšování kvality vzdělávání jako celku,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Princip evaluace na UP je zavedený a probíhá v několika krocích. Na samém začátku je student, který prostřednictvím dotazníků sdělí svou spokojenost či nespokojenost s výukou konkrétního předmětu. Pokud přidá slovní komentář, může na něj v dalším kroku reagovat vyučující. Garant předmětu pak ve spolupráci s pedagogem zajistí vypořádání komentářů studentů a vyhodnotí celkový průběh realizace předmětu. Právě slovní komentáře, kterými mohou studenti konkretizovat svá hodnocení, mají značnou váhu. Vyučující je mohou využít například jako podněty pro inovaci předmětu.

Jak se hodnotí? Evaluovat je možné prostřednictvím univerzitního systému hodnocení kvality, který je k dispozici na eval.upol.cz, také je dostupný přes Portál UP či v UPlikaci. Každému studentovi či studentce se před zahájením hodnocení automaticky vygeneruje sada dotazníků podle předmětů zapsaných v IS STAG. Na tyto dotazníky mohou studenti odpovídat po celou dobu, kdy je hodnocení otevřené. Z důvodu anonymity nelze dotazníky průběžně ukládat, a tedy se k nim ani později vracet.

Důležité je vědět, že hodnocení je anonymní. „U některých studentů přetrvávají obavy, že pokud odešlou kritickou evaluaci předmětu, mohli by za svou otevřenost čelit nepříjemným důsledkům, protože by bylo možné zpětně dohledat autora hodnocení. I proto univerzita používá vlastní systém evaluace studia, který je od začátku navržen jako anonymní. Z hodnocení tedy není možné zjistit, jak konkrétní student či studentka posuzovali jednotlivé předměty. U každého studenta se eviduje pouze to, zda evaluaci vyplnil, nebo nikoliv. Toto omezení je nezbytné k tomu, aby mohl každý hodnotit daný předmět pouze jednou,“ vysvětlil Milan Večerka, metodik studijních programů z oddělení dalšího vzdělávání a inovací UP.

Hodnocení výuky probíhá každý akademický rok dvakrát – za zimní a za letní semestr. Aktuální hodnocení studentů začalo 8. prosince a potrvá do 9. února 2026.

Jak se rodiny vyrovnávají s represivní politikou státu, bude zkoumat projekt NEWXUAR – A New Normal After the Camps? State–kinship Dynamics in Minoritised Communities in Xinjiang Uyghur Autonomous Region, který byl podpořen prestižním Consolidator grantem, jejž udílí Evropská rada pro výzkum (ERC). Tento výzkum vede Rune Steenberg z Filozofické fakulty UP. Projekt je zaměřen na změny každodenního života menšin v oblasti Sin-t’iang. Menšinoví Ujgurové, Kazaši a Huiové čelí dlouhodobému tlaku státu.

„Projekt NEWXUAR klade do centra analýzy příbuzenské vztahy jako klíč k pochopení proměny společnosti pod vlivem státu. Projekt systematicky využije metodu tzv. dálkové etnografie a další hybridní výzkumné metody, které zohledňují etické hranice a bezpečnostní rizika spojená s konvenčním terénním výzkumem,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Rune Steenberg z FF UP.

Dálková etnografie propojuje bádání online s poznatky z diaspor a z hraničních oblastí zkoumaného regionu. Veřejně dostupná data, od televizních seriálů až po vládní nařízení, slouží jako podklad pro vytvoření věrného obrazu regionu, kam není výzkumníkům umožněn přístup, nebo by byl zkreslen dohledem státních orgánů. Všechny zdroje jsou důsledně ověřovány a porovnávány, aby nedocházelo ke zkreslení skutečnosti a byla zaručena věrohodnost zjištění. V kontextu globální nestability a nových podob války, kam nemají přístup nezávislá média, se tato metoda stává nástrojem využitelným po celém světě a její význam bude pravděpodobně růst.

„Úspěch projektu NEWXUAR je výsledkem dlouhodobého strategického úsilí fakulty o podporu excelentního výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd. Jsem na kolegu Runeho Steenberga pyšný. Jeho nynější projekt navazuje na předchozí výsledky v MSCA CZ a v jeho twinningovém projektu REMOTE XUAR. Potvrzuje tak funkčnost našeho fakultního cíleného a vysoce individualizovaného podpůrného systému, kdy se snažíme jít za vědci a nabízet jim pomoc a podporu, a nikoliv naopak,“ doplňuje děkan fakulty Jan Stejskal.

Filozofická fakulta UP nabízí systematickou podporu pro mezinárodní excelentní granty. Díky této podpoře získávají mladí vědci z UP pravidelně projekty Marie Skłodowska-Curie Actions, které navíc podporuje také ČR alokací prostředků ze strukturálních evropských fondů. „Systém podpory je týmový. Příprava projektů stojí na opravdové spolupráci a sdílení, podpořený projekt je úspěchem celé fakulty. Různým způsobem k projektu přispěly zhruba tři desítky lidí z fakulty (od výzkumníků přes techniky až po studenty), ale také desítka externistů, většinou z týmu prof. Strakoše z Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Jim všem náleží velký dík,“ říká ERC konzultantka a Research Culture Manager Petra Vaculíková z FF UP.

Úspěšnost žádostí v aktuální výzvě ERC Consolidator byla 11,3 %, ze 3121 projektů jich bylo podpořeno 349. V České republice byly podpořeny dva projekty, oba v oblasti antropologie. Druhý projekt byl udělen Etnologickému ústavu AV ČR, který podobný projekt získal již poněkolikáté a řadí se mezi špičková světová pracoviště. Podpořený projekt ukazuje schopnost výzkumníků z ČR dosahovat excelentních výsledků dokonce i ve stejném oboru na různých pracovištích napříč ČR. Letošní výsledky ukazují, že Česko v oblasti sociálních a humanitních věd dokáže obstát v nejprestižnějších evropských soutěžích a také, že systematická podpora výzkumníků přináší své ovoce.

Účinky molekulárního vodíku na lidský organismus již téměř celé desetiletí na Fakultě tělesné kultury UP zkoumá Michal Botek se svým týmem. Výsledky jejich práce budí pozornost i v mezinárodním kontextu, což potvrdila pozvánka na letošní výroční konferenci Mezinárodní společnosti pro vodíkovou medicínu a biologii (ISHMB) v kolébce výzkumu vodíku, v Japonsku. Michal Botek tu převzal ocenění společnosti za přínos této oblasti a vystoupil jako jeden z hlavních řečníků události.

Konference se konala v listopadu v Tokiu a zúčastnili se jí akademici, vědci a lékaři a další experti z 28 zemí, kromě Japonska také z Číny, USA, Francie, Ruska či Slovenska, kteří prezentovali a diskutovali své nejnovější výzkumné poznatky.

„Velmi si pozvání a ocenění vážím. Stále jsem překvapený tím, že právě mě čestný prezident ISHMB Shigeo Ohta oslovil jako jediného keynote speakera z Evropy, zbývající tři byli z Japonska a Číny. Každý z oslovených odborníků přitom zastupoval některou z oblastí výzkumu vodíku a já si troufnu tvrdit, že právě takto významné pozvání svědčí o tom, že ve zkoumání účinků molekulárního vodíku v kontextu tělesného zatížení, sports sciences a podpory zdraví, kterému se na fakultě věnujeme, jsme lídry. Výsledky našich výzkumů jsou pro ostatní o to cennější a autentičtější, protože naše hypotézy testujeme na lidských účastnících. Zahraniční odborníci náš přístup oceňují,“ uvedl docent katedry přírodních věd v kinantropologii FTK UP. Jak dodal, je velmi vděčný, že mu bylo umožněno na tomto vysoce prestižním fóru výsledky svého týmu představit.

Během padesátiminutové přednášky hovořil Michal Botek o pozitivních účincích užívání molekulárního vodíku na výkon a snížení únavy sportovců, připomněl výsledky studie týkající se rekonvalescence po covidu-19 (psali jsme zde) a studie zaměřené na lázeňské pacienty s revmatickými obtížemi (více zde). Zmínil se i o aktuálně dokončených a prozatím nepublikovaných výzkumech, jako je například zkoumání vlivu pravidelného pití vodíkové vody na redukci svalové bolesti u trénovaných fotbalistů nebo o efektech profylaktické administrace vodíku na svalovou činnost během plyometrického tréninku.

„Prezentoval jsem průřez naší prací, odezva publika byla velmi vřelá. Řada přítomných mi pak v kuloárech sdělila, že jsou nadšení z toho, jakými směry se ve výzkumu na FTK vydáváme a jakých dosahujeme výsledků. Domnívám se, že se mi podařilo ukázat mezinárodní vodíkové komunitě, že v oblasti sportovních věd dosahujeme na FTK jisté vědecké kvality a můžeme tak v budoucnu sehrávat důstojnou roli ve společných výzkumných projektech. Několik perspektivních kontaktů jsem si také z Japonska přivezl,“ dodal Michal Botek, který je jedním ze zakládajících členů Evropské akademie pro výzkum molekulárního vodíku v biomedicíně.

Molekulární vodík byl dlouhou dobu považován za fyziologicky inertní a neúčinný, na počátku tohoto tisíciletí však byly prokázány jeho antioxidační, protizánětlivé, anti-apoptické a signální vlastnosti, zároveň je jeho použití zdravotně bezpečné a bez prokázaných vedlejších účinků a prozatím se má za to, že se jím nelze předávkovat. Molekulární vodík se tak začal využívat v terapii některých chronických onemocnění a jeho účinky na organismus se staly předmětem zájmů také ve sportovní medicíně, protože pomáhá snižovat únavu, zrychlovat regeneraci a za specifických podmínek také zvyšovat fyzickou výkonnost. Kolébkou výzkumu účinků molekulárního vodíku je Japonsko, za zakladatele tzv. vodíkové biomedicíny je považován tamní vědec, profesor Shigeo Ohta. Na FTK UP se vodíkem nejen z pohledu využití ve sportu zabývají zhruba od roku 2016.

Ve stávající sestavě se naposled sešel Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Vyhlásil výsledky voleb do AS FF UP, přijal několik záměrů studijních programů, schválil statut fakultního Institutu celoživotního vzdělávání a projednal a vzal na vědomí Výroční zprávy o činnosti i hospodaření FF UP za rok 2024.

Ve svém funkčním období jednal naposledy Akademický senát Filozofické fakulty UP. V krátkém ohlédnutí za končícím mandátem, jenž stávajícímu grémiu končí 31. prosince 2025, si senátoři a senátorky připomněli několik zásadních událostí. Vzpomněli úmrtí profesora Josefa Jařaba, významného amerikanisty a prvního porevolučního rektora UP, útok Hamásu proti Izraeli a následnou odplatu Izraele a vražedný útok na FF UK.

S odkazem na uplynulé období zmínil stávající AS FF UP také energetickou a inflační krizi, jež zasáhla fungování FF UP se všemi souvislostmi, organizaci Hodiny pravdy a Kolaps systému, akademický boj proti podfinancování humanitních a společenskovědních oborů v ČR. Senátoři a senátorky si připomněli i úsilí, které vedlo k prosazení koheze na UP, změně metodiky dělby prostředků na FF a snaze o vnitřní konsolidaci FF UP. Zazněla i informace o hledání řešení udržitelnosti projektu Sinofonní příhraničí či o navýšení stipendia doktorandů (viz novela zákona o VŠ).

Zprávu o činnosti vrcholného fakultního grémia pak doplnily také informace o důležitých dokumentech, jež se v rámci daného tříletého funkčního období podařilo schválit. Ve stávajícím složení se AS FF UP sešel celkem 24x a přijal 197 usnesení. A jakou práci odcházející senátoři a senátorky postupují nově zvolenému týmu? Například tu, která povede k úpravě současné metodiky s ohledem na proměnu FF UP, či tu, jež se bude věnovat posílení HR a práci s lidmi, podpoře katederní spolupráce, možnosti posílení udržitelnosti, internacionalizace, digitalizace agend atd.

Během posledního jednání se senátoři a senátorky FF UP seznámili i s výsledky voleb do AS FF UP pro funkční období 1. ledna 2026 –  31. prosince 2028. Volby se uskutečnily elektronicky, a to ve dnech 27. listopadu  – 2. prosince 2025. Zúčastnilo se jich 1995 voličů z 5954, což znamená volební účast ve výši 33,51 %  (nové složení AS FF UP níže).

V prosincovém jednání AS FF UP schválil záměry osmi doktorských studijních programů: Angloamerická lingvistika a anglofonní literatury, Sociální vědy, Historické vědy s profilacemi, Česká filologie, Asian Studies, Obecná lingvistika a digitální komunikace, Mediální a kulturální studia, Management udržitelnosti. Dále projednal a vzal na vědomí Výroční zprávu o hospodaření FF UP za rok 2024 i Výroční zprávu o činnosti FF UP za rok 2024, a to po doplnění požadovaných informací. Schválil také Statut Institutu celoživotního vzdělávání FF UP a podmínky realizace programů celoživotního vzdělávání na FF UP i dílčí volební komisi pro volby do AS UP na funkční období od 16.5. 2026 do 15. května 2029. S odkazem na uskutečněnou analýzu pak otevřel debatu na téma mzdy na jednotlivých katedrách FF UP. Více o AS FF UP zde.

Seznam zvolených senátorek a senátorů, funkční období od 1. ledna 2026 – 31. prosince 2028.

Senátoři akademické kurie zvolení akademickými pracovníky: Martin Dolejš (katedra psychologie), František Kratochvíl (katedra asijských studií), Oldřich Břenek (Centrum jazykového vzdělávání), Lenka Zajícová (katedra romanistiky), Jiří Špička (katedra romanistiky), Jiří Lach (katedra politologie a evropských studií), Kristýna Solomon (katedra germanistiky), Ondřej Kročil (katedra ekonomických a manažerských studií), Onřej Jakubec (katedra dějin umění), Wilken Engelbrecht  (katedra nederlandistiky), Tomáš Somer (katedra historie).

Senátoři akademické kurie zvolení studujícími: Olga Pechová (katedra psychologie), Michaela Čakányová (katedra anglistiky a amerikanistiky), Ondřej Molnár (katedra anglistiky a amerikanistiky).

Senátoři studentské kurie: Libuše Kormaníková (Klinická a pedagogická psychologie), Jáchyb Žalud (Filmová studia maior/Kulturní antropologie minor), Tereza Merhoutová (Klinická a pedagogická psychologie), Martin Kubeš (Politická analýza a strategie maior/Mediální studia minor), Tommy Šmerda (Historické vědy), Jan Kij (Německý jazyk), Samuel ZHU (Asijská studia se specializací čínský jazyk a kultura).

S úspěchem se do odborného světa vydala kniha Karcinom prostaty. Současné možnosti diagnostiky a léčby, jejímiž autory jsou sourozenci působící ve Fakultní nemocnici Olomouc a na Lékařské fakultě UP primářka Onkologické kliniky Hana Študentová a zástupce přednosty Urologické kliniky pro vědu a výzkum Vladimír Študent. Kniha obdržela ocenění České onkologické společnosti i České urologické společnosti jako nejlepší knižní publikace za rok 2024.

„Naše kniha je výsledkem mnohaleté práce a spolupráce urologa a klinického onkologa, kteří se na denní bázi věnují problematice karcinomu prostaty. Naším cílem bylo poskytnout čtenářům komplexní a aktuální přehled o diagnostických a léčebných postupech, které jsou dnes k dispozici,“ uvedla Hana Študentová.

Karcinom prostaty je jedním z nejčastějších onkologických onemocnění u mužů a jeho výskyt stále roste. „Díky pokrokům v medicíně a technologiích však máme k dispozici stále účinnější metody, jak toto onemocnění diagnostikovat a také léčit. V naší knize se zaměřujeme na všechny aspekty péče o pacienty s karcinomem prostaty; od prevence a časné detekce přes moderní diagnostické metody až po nejnovější terapeutické přístupy,“ podotkl Vladimír Študent.

„Doufáme, že tato kniha bude cenným zdrojem informací nejen pro lékaře a zdravotnické pracovníky, ale také pro pacienty a jejich rodiny. Věříme, že přispěje k lepšímu porozumění této nemoci a ke zlepšení kvality života těch, kteří s ní bojují. Děkujeme všem, kteří se podíleli na vzniku této publikace, a přejeme vám inspirativní a poučné čtení. Jmenovitě děkujeme Jindřišce Volákové za její odborné rady a Kateřině Holé za velkou pomoc při úpravě textu, formátování citací, přípravě tabulek a rejstříku,“ dodali oba spoluautoři.

Žít udržitelně znamená myslet na budoucnost – na svět, který zanecháme dalším generacím. Univerzita Palackého se k tomuto principu hlásí dlouhodobě a nově ho přibližuje studentům i zaměstnancům prostřednictvím série pěti krátkých animovaných videí. Každé z nich ukazuje, že i malé kroky mohou mít velký dopad – a že univerzita je místem, kde změna začíná.

Nové videoklipy, které připravila Udržitelná univerzita, se v 90 vteřinách zaměřují na pět oblastí zásadních pro udržitelný život na UP – vzdělávání, vodu a energii, wellbeing, odpad a dopravu. Ukazují, že udržitelnost se netýká jen třídění odpadu nebo úspory energie, ale i společnosti, duševní pohody a odpovědného přístupu ke každodenním rozhodnutím.

Ke každému z témat zazní konkrétní příklady opatření, která se na UP už podařilo zavést, jako jsou postupná výměna světel za úsporná, budování retenčních nádrží na dešťovou vodu, podpora zdravého stravování v menzách, energetické a vodní audity, kampaně na podporu cyklodopravy nebo finanční podpora pro studentské projekty.

„Univerzity hrají v udržitelném rozvoji jedinečnou roli. Kromě toho, že je pro ně předmětem výzkumu, také přímo předávají znalosti a dovednosti, které pomáhají řešit společenské i ekologické výzvy – a to nejen svým studentům, ale v rámci třetí role také veřejnosti,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

video_sem

Podívat se na další díly

Nová videa jsou krátká, vizuálně přitažlivá, a hlavně inspirativní a motivační. Každé z videí končí malou výzvou – připomínkou, že udržitelnost začíná u drobných kroků. Stačí zhasnout světla při odchodu z místnosti, zkrátit sprchu o pár minut nebo použít vodu z mytí zeleniny na zalití rostlin. Do menzy si můžete vzít vlastní či vratnou krabičku, nepotřebné věci nabídnout v univerzitním bazaru nebo Freeshopu a do školy či práce vyrazit pěšky, na kole nebo tramvají. A někdy stačí jen pět minut bez obrazovky, vědomý nádech a krátký rozhovor s kolegou či kolegyní, který oběma zlepší den.

„Udržitelnost na UP nevzniká v tabulkách, ale v každodenním životě naší univerzity. Videa připomínají, že na UP tvoříme jedinečný, otevřený prostor, kde se změny rodí přirozeně — díky nám všem, každý den,“ dodává Lenka Introvič z Udržitelné univerzity.

Podívejte se na videa a nechte se inspirovat na cestě k udržitelnější univerzitě. Najdete je spolu s dalšími tipy a příklady dobré praxe na webu udrzitelna.upol.cz/videa.