Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Univerzitu Palackého navštíví Anne Marie Kenny, autorka románového životního příběhu Moje píseň pro Čechy. Svou novou knihu, která právě vyšla v nakladatelství Práh, představí 24. října ve Studenském klubu ve Zbrojnici.

Americká spisovatelka Anne Marie Kenny představí ve Studentském klubu Zbrojnice Univerzity Palackého své nové, téměř 400stránkové dílo, Moje píseň pro Čechy. Věnovala jej odkazu Václava Havla a národu svých předků a líčí v něm svůj pozoruhodný život, především počátek devadesátých let prožitých v porevolučních Čechách. Akci, na kterou je zvána široká veřejnost a které se zúčastní i tvůrce předmluvy, bývalý velvyslanec ČR v USA Martin Palouš, zorganizovala FF UP ve spolupráci s Americkým centrem Olomouc. O den později představí autorka své dílo publiku v Knihovně Václava Havla v Praze.  

Spisovatelka Anne Marie Kenny, zároveň podnikatelka, hlasová instruktorka a zpěvačka s bohatou mezinárodní kariérou, se narodila do hudební rodiny. V jednadvaceti letech odešla z americké Omahy do Paříže. Dalších zhruba deset let zpívala na Champs Élysées a užívala si umělecké kariéry v Paříži, později i v Nice. V roce 1989 se inspirovala sametovou revolucí, odehrávající se v tehdejším Československu, zemi předků její matky. Uchvácena vzrušením napsala ze svého bytu v Nice báseň s texty ve francouzštině, angličtině a češtině a poslala ji prezidentu Václavu Havlovi se srdečným blahopřejným dopisem. Záhy obdržela pozvání do Prahy s nabídkou vystoupit v pražskému klubu Reduta a vést mistrovský kurz americké vokální hudby na UK. V Praze se tehdy, okouzlená její tehdejší elektrizující atmosférou z těžce vydobyté svobody, rozhodla zůstat.

Anne Marie Kenny spolupracovala řadu let s Janine Reiss z Paříže, jednou z největších vokálních kouček současnosti. Absolvovala také kurzy na École Normale de Musique de Paris, Juilliard School of Music v New Yorku a Peabody Conservatory v Baltimoru. Po mnoha letech v Evropě se rozhodla do USA vrátit. Nyní žije ve svém rodném městě Omaha a pokračuje ve své hudební kariéře. Vyučuje zpěv a tráví čas s rodinou.

Anne Marie Kenny: Moje píseň pro Čechy

24. října, Studentský klub ve Zbrojnici (Biskupské nám. 1), od 13:30 hod.

Zodpovědné nakládání s odpady a dlouhodobá snaha předcházet jeho vzniku vynesly Univerzitě Palackého a studentskému spolku Udržitelný Palacký Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí, konkrétně v kategorii významný počin v separaci a recyklaci odpadů.

Olomoucký kraj ocenil především přístup univerzity ke gastroodpadu. Ten často tvoří významnou část směsného komunálního odpadu, při správném vytřídění a zpracování přitom nemusí končit na skládkách, ale může být dále využit. V srpnu 2023 se proto UP zapojila do projektu tridimgastro.cz, který se zaměřuje na separaci, svoz a energetické zpracování kuchyňského odpadu. Stala se tak první univerzitou, z níž veškeré zbytky jídel z menz putují do bioplynové stanice společnosti Energy financial group (EFG) Rapotín, kde jsou ekologicky využity k výrobě nízkoemisního tepla, elektřiny a biometanu.

„Říká se, že nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Proto za spolupráce Udržitelné univerzity a studentského spolku Udržitelný Palacký probíhá v menzách UP dlouhodobá kampaň proti plýtvání jídlem. Plakáty s motivem Františka Palackého nabádají studenty a zaměstnance k zodpovědnějšímu přístupu k potravinám jak v univerzitních menzách, tak ve vlastních lednicích a spížích,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Udržitelný Palacký navíc od roku 2016 provozuje reuse centrum Freeshop, do kterého mohou studenti či zaměstnanci UP přinést věci, které se jim již nehodí, ale stále jsou v dobrém stavu, nebo si naopak cokoliv odnést. Spolek rovněž založil velmi populární facebookovou skupinu Free Food UPOL, mezi jejímiž tři a půl tisíci členy najde každé přebytečné jídlo svého strávníka. Jeho členové se starají i o komunitní zahrádku Václavka u vysokoškolských kolejí a pravidelně se zapojují do akce Ukliďme Česko.

Udržitelnost v podnikání jako cesta k dlouhodobému úspěchu, to je téma letošní konference UP Business Camp. Dvanáctý ročník jedné z největších podnikatelských akcí v olomouckém regionu už tradičně pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého. V pátek 22. listopadu čeká na všechny nadšence do podnikání série přednášek, workshopů, přehlídka startupů a také bohatý doprovodný program.

„Téma udržitelnosti považujeme za klíčový prvek v každém podnikání. Na letošní konferenci chceme ukázat, že podnikání a udržitelnost mohou jít ruku v ruce a přinést oboustranný prospěch – jak ekonomický, tak i environmentální a společenský,“ vysvětlil Petr Kubečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP (VTP UP).

Nabitý program UP Business Campu zahrnuje přednášky o udržitelném podnikání s ohledem na životní prostředí, využití nových technologií, ESG kritéria hodnotící udržitelnost firem, ale také wellbeing a lidské zdroje. Networkingová část konference umožní navázat kontakty s podnikateli a odborníky, kterým se podařilo udržitelnost ve svém podnikání aktivně aplikovat.

Inspirativní řečníci, praktické workshopy i dětský koutek

Mezi hlavními řečníky vystoupí zástupce udržitelně fungující společnosti Sonnentor, majitel olomoucké sítě holičství Doe's Barber Shop nebo český startup Green Future, který se zaměřuje na termochemickou recyklaci plastů. Na význam ESG kritérií v současném světe byznysu a na lidský rozměr udržitelnosti v podnikání se podívá Martina Větrovcová, expertka v oblasti strategického HR. O tom, jak moc naše duševní zdraví ovlivňuje pracovní prostředí a co může způsobit toxická nálada v kanceláři, promluví psycholožka Olga Vlachynská ze známého podcastu Psychobitches. Během praktických workshopů se publikum seznámí s přesvědčovacími technikami nebo s tipy pro život v ekologické domácnosti. Tento workshop o netoxické domácnosti se koná za podpory Udržitelné univerzity UP.

„V rámci celodenního programu jsme mysleli také na rodiče malých dětí, kteří se velmi často pouštějí do podnikání právě během rodičovské. Proto ve spolupráci s olomouckou dětskou hernou JáSám chystáme v místě konání dětský koutek, aby si rodiče mohli přednášky a workshopy užít naplno,“ přiblížila doprovodný program konference Roksolana Ilnycka, event manažerka VTP UP.

Přehlídka nadějných startupů z olomouckého regionu

Nedílnou součástí UP Business Campu bude také Startup Show, která otevírá možnosti začínajícím podnikatelům a je pořádaná ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Po absolvování dvou měsíců intenzivního akceleračního programu ICOK Akcelerátor se na konferenci představí nadějní podnikatelé se svými ambiciózními projekty.

Zvýhodněné vstupenky a měsíc zdarma v Element Coworkingu

Kompletní program UP Business Campu je již dostupný na webu www.upbc.cz, kde je taktéž možné zakoupit vstupenky. Organizátoři poskytují zvýhodněné vstupné všem studentům středních a vysokých škol a absolventům i zaměstnancům UP, do 22. října jsou v nabídce i včasné vstupenky. Každá zakoupená vstupenka je navíc slosovatelná v soutěži o měsíc zdarma ve sdíleném pracovním prostoru Element Coworking.

Záštitu nad akcí převzal rektor UP Martin Procházka, primátor statutárního města Olomouce Miroslav Žbánek a Olomoucký kraj. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, ICOK a Arrow Marketing, který zajišťuje marketingovou propagaci akce. Konference je realizována v rámci projektu č. 2422000002, Podpora podnikavosti, který je součástí Národního plánu obnovy, komponenty 1.4. Digitální ekonomika a společnost, inovativní startupy a nové technologie, financovaného z EU Nástroje pro oživení a odolnost. Akci také podpořilo statutární město Olomouc.

Jednou z osobností, jejíž celoživotní přínos pro lékařské obory letos ocenila Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně udělením zlaté pamětní medaile, je Pavel Anzenbacher, profesor Ústavu farmakologie Lékařské fakulty UP, který se většinu svého profesního života věnuje metabolickým přeměnám cizorodých látek a léčiv. Mimo jiné patří k prvním, kterým se podařilo izolovat čistý a funkční enzym, cytochrom P450, studovat jeho vlastnosti a přispět k vysvětlení vlastností jeho aktivního místa. Před lety však pro něj byla chemie strašákem.

Pavel Anzenbacher pochází z právnického prostředí. Otec byl za první republiky advokát, práva studovala i jeho matka. „V mládí jsem hltal historii a zeměpis, ty mám rád stále. Měl jsem ale velký strach z chemie, říkali mi, že je složitá na pochopení, navíc mě kamarád pořád provokoval různými otázkami. Vedlo to k tomu, že jsem se na chemii podíval dopředu, a jak jsem tak procházel literaturu, přišel jsem na to, že je to obor velmi logický, třeba názvy vycházejí z toho, jakou má látka strukturu. Takže jsem nakonec k velkému překvapení rodičů šel na chemickou průmyslovku. Ale nerozmlouvali mi to moc, měli mě rádi,“ vzpomíná.

Po absolvování Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se od původního zájmu o elektrochemii a přes studium inzulinu dostal až ke zkoumání vlastností a funkcí cytochromů P450, které se v polovině 70. let stalo hlavním tématem jeho odborné práce. Tyto enzymy se v organismu podílejí na metabolické přeměně cizorodých látek, mimo jiné i léčiv – zaměřením pozornosti na ně je možné získat informace o tom, co se stane, když se léčivo do organismu dostane.

„Tehdy se v této oblasti vědělo hodně málo a myslelo se, že ty hlavní enzymy jsou jen dva. Nyní ale víme, že jich je 57, z toho asi 12 se podílí na metabolizaci léčiv. Nastal obrovský rozvoj oboru a já jsem měl to štěstí, že jsem u toho byl vlastně od začátku a mohl se stýkat s odborníky světového věhlasu,“ říká profesor Anzenbacher, který byl společně s tehdejším docentem Zdeňkem Šípalem na pražské přírodovědě první v Československu, komu se podařilo izolovat čistý a funkční cytochrom P450 z laboratorního potkana.

Díky získanému stipendiu i kontaktům z konferencí, které pořádal profesor Antonín Jindra, měl v 80. letech možnost věnovat se studiu těchto enzymů také v laboratořích v USA, a to během stáží na University of Connecticut ve Farmingtonu a na Princeton University. Později stážoval také v Německu nebo ve Francii, vrátil se i do USA, a sice díky Fogartyho ceně, kterou mu udělilo americké ministerstvo zdravotnictví.

V té době již doma působil v Ústavu experimentální biofarmacie AV ČR v Hradci Králové, který také vedl jako jeho ředitel. Spolupráce s laboratoří Vilíma Šimánka na Lékařské fakultě UP později vyústila v odchod do Olomouce. V letech 2004–2014 byl přednostou zdejšího Ústavu farmakologie, který doslova proměnil. „Vždy, když jsem byl za něco zodpovědný, snažil jsem se, aby to, co můžu zlepšit, se opravdu k lepšímu změnilo a aby se to dělalo co nejlépe. To je výchova z rodiny. Podařilo se postupně získávat prostředky na projekty, celý ústav přebudovat, vybavit moderními přístroji, publikovat v nejlepších časopisech. Z toho mám opravdu radost,“ přiznává Pavel Anzenbacher.

A v práci stále pokračuje, i když jak sám připouští, síly již ubývají. Věnuje se studentům a zabývá se studiem lékových interakcí, tedy tím, co se z pohledu enzymů stane, pokud se do organismu dvě léčiva, která se mohou navzájem ovlivňovat. Podílí se také na fakultním životě, když je mimo jiné členem vědecké rady a v akademickém senátu, dle vlastních slov, zastupuje starší generaci. Aktivní je i v českých a mezinárodních odborných společnostech či komisích. Českou společnost pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii ČLS JEP po několik let vedl.

Jeho aktivity odborné i organizační již dříve Česká společnost lékařská J. E. Purkyně ocenila udělením čestného členství, nyní obdržel její zlatou pamětní medaili, která je určena pro výrazné osobnosti lékařských oborů. „Vážím si toho, ale pro medaile jsem nic nedělal. Snažil jsem se vždy pracovat co nejlépe, aby se na tom do budoucna dalo stavět,“ uzavírá Pavel Anzenbacher.

Pavel Anzenbacher (* 1947)

Profesor, významný český farmakolog a toxikolog. Absolvent Přírodovědecké fakulty UK v oboru Biofyzikální chemie, na fakultě působil do roku 1991, poté pracoval v Ústavu experimentální biofarmacie v Hradci Králové, který od r. 1993 také vedl. Po odchodu do Olomouce je spjat s Ústavem farmakologie LF UP a FNOL, jehož byl v letech 2004–2014 přednostou a stále zde působí, na fakultě je dále mj. členem vědecké rady a akademického senátu. Manželka doc. Eva Anzenbacherová je taktéž členkou akademické obce Lékařské fakulty UP. Nejstarší syn Pavel je profesorem chemie na Bowling Green State University, syn Vilém, vystudovaný právník, pracuje na ministerstvu spravedlnosti a dcera Eva je anestezioložka. Od práce si profesor Anzenbacher nejlépe odpočine v lese a na horách.

V prostředí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého vznikla další edukační a zároveň poutavá videa z cyklu Znakujme spolu! Podporují vzdělávání dětí a mladých lidí se sluchovým postižením v jejich přirozeném jazyce, širší veřejnosti přibližují český znakový jazyk.

Zábavný vzdělávací cyklus v českém znakovém jazyce Znakujme spolu! má další díly. Vznikly v Centru inovací ve vzdělávání ve spolupráci s Pavlem Kučerou, pracovníkem Centra podpory studentů se specifickými potřebami Pedagogické fakulty UP. To poskytuje servis studentům s různým stupněm sluchového postižení.

„Druhá část z cyklu Znakujme spolu! má shodný koncept s díly, které vznikly a byly zveřejněny v první sérii tohoto pořadu v letech 2019 – 2021. Mužský mluvčí uvedeného projektu zůstal, je jím Pavel Kučera, lektor českého znakového jazyka z našeho Ústavu speciálněpedagogických studií. Kristýnu Winn nahradila Kristýna Odstrčilová Kučerová, pedagožka ze Střední školy, základní školy a mateřské školy pro sluchově postižené, Olomouc. Videa obsahují simultánní titulky,“ uvedla Petra Šobáňová, proděkanka pro vnější vztahy a inovace PdF UP.

Připomněla, že už první cyklus tohoto pořadu nabídl přirozený vhled do různých témat prostřednictvím českého znakového jazyka, přičemž každé z videí nabídlo určitý příběh včetně závěrečné lekce slovní zásoby. V první sérii vzniklo dvaadvacet dílů.

„Další díly projektu Znakujme spolu! zahájilo video, které se vztahuje k uplynulému létu. Zveřejnili jsme ho v rámci osvětové kampaně #Deafember. Je důležitá v kultuře neslyšících, probíhá v měsíci září a tradičně se k ní připojuje organizace Tichý svět. Prostřednictvím této kampaně se připomíná důležitost vzdělávání neslyšících dětí a mladých lidí v jejich přirozeném jazyce,“ doplnila.

Projekt Znakujme spolu! je součástí vzdělávacího portálu pro učitele a studenty Učitel21 Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Více o projektu Znakujme spolu! zde. Soubor videí z prvního cyklu Znakujme spolu! najdete zde.

Evropská univerzitní síť Aurora propojuje vyučující, studenty i výzkumníky napříč zeměmi a univerzitami. Studujícím proto také nabízí možnost studovat předměty na dalších univerzitách – často online formou, která jim umožní zpestřit si jednoduše stávající prezenční studium. Do 8 předmětů z nabídky UP se na právě probíhající semestr připojilo 20 studentů z dalších univerzit Aurory, naši studenti naopak na dálku navštěvují kurzy v zahraničí. Vyučující z UP mohou obdobně nabídnout svůj kurz na letní semestr do 15. listopadu.

Získat větší, pestřejší a aktivnější studijní skupinu, vyslechnout si nové názory během diskuzí nebo zjistit, jak se na určitou problematiku dívají v zahraničí – to jsou jen některé z výhod, které přináší zapojení zahraničních studentů do výuky. Vyučující z UP zareagovali na jarní výzvu sítě Aurora a pozvali do svých kurzů i studenty z dalších evropských univerzit. Aktuálně nabízené kurzy jsou dostupné na jednom místě v katalogu kurzů Aurora.

Celkem 20 studentů se tak v zimním semestru připojilo k osmi nabízeným předmětům. Pět z nich se vyučuje hybridní formou, olomoučtí studenti se učí fyzicky v učebně a zahraniční kolegové se k nim připojují online. U dalších tří předmětů je nezbytná přítomnost při výuce, jsou tedy vhodnější pro ty, kdo jsou v Olomouci na Erasmu. Kurzy také mohou probíhat zcela online nebo vyžadovat jen jednorázový příjezd studenta např. na závěrečné kolokvium.

Zájem vyvolal například předmět Free radicals in biology and biomedicine, který vyučuje Ankush Prasad z PřF, nebo Media Education pod vedením Dominika Voráče z PdF. Zahraniční studenty dále oslovily kurzy Political-geographical processes in developing world, History of EU integration či Contemporary literature for children and youth.

Nyní máte jako vyučující možnost nabídnout dalším zájemcům z různých částí Evropy své předměty, které budete vyučovat v letním semestru. Nabízené kurzy mohou být určeny bakalářským, magisterským i Ph.D. studujícím. Podmínkou je, aby byly vyučovány v angličtině a online či hybridní/blended formou. Zároveň mají tematicky souviset s jednou z pěti prioritních oblastí, na které se Aurora zaměřuje: 1. udržitelnost a změna klimatu, 2. digitalizace a globální občanství, 3. zdraví a wellbeing, 4. kultura: identita a rozmanitost, 5. sociální podnikání.

Své kurzy můžete nabídnout do 15. listopadu 2024 prostřednictvím tohoto formuláře. Poté se s vámi spojí pracovníci Aurory na UP, kteří s vámi doladí detaily. Následně také zajistí zapsání studentů, kteří si váš kurz vyberou, do STAGu k vašemu předmětu. Na vás bude pouze domluvit se se studenty na zakončení předmětu (obzvlášť pokud budete požadovat jejich osobní přítomnost na zápočtu, prezentaci projektu nebo jiné aktivitě) a poté zapsat jejich hodnocení do STAGu, aby mohli obdržet kredity.

Michal Bartoň, vedoucí olomoucké katedry ústavního práva, je jednou ze sedmi osobností, které letos převzaly Medaili Antonína Randy. Prestižní ocenění uděluje Rada Jednoty českých právníků (JČP) jako výraz uznání zásluh zejména na rozvoji právní vědy, zákonodárství a právní praxe. Současně olomoucká právnická fakulta podepsala memorandum o spolupráci s Pražským sdružením JČP.

Udělování Medailí Antonína Randy bylo součástí slavnostního zasedání JČP, které se konalo ve Vlasteneckém sále pražského Karolina. Michal Bartoň převzal z rukou Pavla Rychetského, předsedy JČP, Bronzovou medaili Antonína Randy.

„Za ocenění mé dosavadní práce děkuji. Je to pro mne velká čest, neboť jde o ocenění od odborné komunity, nota bene s takovým jménem a tradicí, jako má Jednota českých právníků. Když se podívám zpět a uvědomím si, jaké osobnosti českého právnického života toto ocenění za více než třicet let jeho existence obdržely, o to více si medaile vážím a vnímám ji též jako velký závazek pro budoucí práci,“ řekl Michal Bartoň, který se odborně věnuje zejména otázkám ochrany základních práv. Celý svůj dosavadní profesní život spojil s Právnickou fakultou UP, jejímž je absolventem. Od roku 2013 je též asistentem soudkyně Ústavního soudu.

Medaile Antonína Randy uděluje JČP od roku 1992. Cena je pojmenovaná po významném právním expertovi, pedagogovi, profesorovi a děkanovi pražské právnické fakulty a jedním ze zakládajících členů Jednoty právnické Antonínu Randovi, který žil v letech 1834 až 1914.

Bronzová medaile Antonína Randy putovala na olomouckou fakultu již před šesti lety. Oceněn byl tehdy Filip Melzer z katedry soukromého práva a civilního procesu za významný přínos při tvorbě práva a aktivní působení při jeho zavádění do praxe.

Po skončení letošního slavnostního předávání Randových medailí následovalo uzavírání memorand o spolupráci Pražského sdružení JČP se třemi mimopražskými právnickými fakultami. Za olomouckou fakultu memorandum podepisoval děkan Václav Stehlík. Hlavním cílem dokumentu je posilovat a prohlubovat rozsah a úroveň vzájemné spolupráce. Především pak při organizování vzdělávacích akcí, jako jsou semináře, přednášky, workshopy nebo konference.

Laureáty Medaile Antonína Randy 2024 najdete na webu JČP.

Podzimní Bezručovy sady a atletický stadion opět po roce byly dějištěm Přeboru Univerzity Palackého v přespolním běhu, jehož 46. ročník, jako tradičně, uspořádala katedra sportu fakulty tělesné kultury. Mezi ženami doběhla jako první do cíle Marcela Hloušková, v mužské kategorii zvítězil Felipe Flores, oba jsou v prvním ročníku na FTK UP.

Závodu se zúčastnilo 101 žen a 159 mužů, na nejlepší z nich čekaly nejen medaile a diplomy, ale také Cena děkana FTK UP v podobě mimořádného sportovního stipendia a užitečné věcné ceny od partnerů akce.

„Běželo se mi krásně. Bylo pěkné počasí a trať parkem byla také super, moc se mi to líbilo. Dříve jsem atletiku dělala, teď se věnuju běžeckému lyžování, jezdím za Fenix Ski Team Jeseník, takže toto pro mě byl takový rychlejší trénink,“ uvedla vítězka ženské kategorie, studentka fyzioterapie Marcela Hloušková. Druhé místo si vyběhla Anna Halasová studující logopedii a třetí skončila Petra Bruková z přírodovědecké fakulty.

Mezi muži byl nejrychlejší Felipe Flores, který za sebou nechal vítěze předchozích ročníků Petra Bachana. „Snažil jsem se běžet co nejvíce uvolněně, protože jsem věděl, že závěr závodu bude souboj mezi mnou a Petrem. Takže jsem spíše šetřil většinu trasy síly a ten konec, poslední stovku jsem už rubal. Krosové běhy ale úplně nemusím, jsem spíše dráhový typ,“ prozradil student tělesné výchovy a geografie a člen Atletického klubu Olomouc. Za Petrem Bachanem doběhl jako třetí do cíle na atletickém stadionu Antonín Rulík, taktéž z FTK UP.

„Počasí nám vyšlo excelentně, 260 závodníků je krásná účast, nedošlo k žádnému zranění, za mě tedy spokojenost maximální. Před samotnými závody vysokoškoláků proběhly ještě soutěže pro padesátku dětí z olomouckých základních škol Demlova a Zeyerova,“ shrnul ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP s tím, že přebor je i kvalifikací pro akademické mistrovství ČR v přespolním běhu, které se uskuteční 16. listopadu v Praze, viz zde.

Výsledky Přeboru UP v přespolním běhu 2024

– ženy:

1. Marcela Hloušková, FTK

2. Anna Halasová, PdF

3. Petra Bruková, PřF

4. Amálie Drahotuská, FTK

5. Natálie Steklá, FTK

6. Zuzana Kuchařová, FTK

– muži:

1. Felipe Flores, FTK

2. Petr Bachan, FTK

3. Antonín Rulík, FTK

4. Pavel Grepl, FTK

5. Jan Bárta, FTK

6. Berger Jan, LF

Filmouka je nejen hravá učebnice o světě filmu pro děti školou povinné, ale nově také nejkrásnější dětská kniha 34. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Unikátní publikace, kterou vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého a Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu, nejvíce oslovila odbornou porotu nejstaršího českého knižního festivalu v tradiční doprovodné soutěži. Kulturní i vzdělávací aktivity a workshopy spojené s Filmoukou a zaváděním audiovizuální výchovy do škol budou pokračovat také během podzimu. Nově tomu napomáhá podrobná a volně dostupná metodická příručka pro učitele.

Filmouka přináší zábavného interaktivního průvodce světem filmu pro děti druhého stupně základních škol (ale nejen pro ně). Je vizuálně pestrá a přehledná, důvtipně využívá komiksové stripy a čtyři kreslené postavy v roli průvodců a přes QR kódy je propojená s multimediálním webem plným filmových ukázek a úkolů. Právě tuto komplexnost i promyšlený vizuální koncept, na němž se podílel také Jaromír 99, porotci soutěže ocenili. Výhodou Filmouky je také to, že se podle ní dá učit ve škole v doprovodu učitele, ale děti si ji mohou číst i jen tak doma v pokojíčku – s rodiči i bez nich.

„Fakt, že v soutěži o nejkrásnější dětskou knihu zvítězila učebnice, svědčí o tom, že se s Filmoukou podařilo dosáhnout cíle – tedy nabídnout učebnici, která nebude učebnicí v pravém slova smyslu, ale spíše zábavnou encyklopedií, průvodcem i zásobníkem zábavy a interaktivních úkolů. Dnešní děti jsou audiovizuální generací, pohyblivý obraz je obklopuje, a budeme proto moc rádi, pokud učitelé najdou čas a cestu, jak filmovou výchovu funkčně a zábavně propojit například se svými hodinami češtiny, dějepisu, výtvarné výchovy, občanské výchovy a mnoha dalších,“ říká ředitel vydavatelství Aleš Prstek.

Za Filmoukou autorsky stojí kolektiv Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu. Celá, v českém prostředí ojedinělá učebnice je pro důležitým materiálem, díky němuž mohou rozvíjet své vzdělávací aktivity učitelé základních škol, je ale určena i pro volnočasové spolky i kulturní zvídavou veřejnost.

„S tím, jak se postupně mění rámcové vzdělávací programy ve školách, se nám otevírá čím dál více příležitostí, jak včlenit film do výuky. Učitelé však častokrát mají obavy, jak audiovizuální výchovu pojmout a do svých předmětů zařadit. Proto jsme tady my, abychom jim pomohli. Budujeme a posilujeme náš tým lektorů a tutorů tak, abychom mohli působit ve všech krajích. Máme připraveny různé typy školení a workshopů. Stačí nás oslovit a připravíme setkání co nejvíce na míru,“ říká předsedkyně Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu Lucie Hlavicová.

Podrobnější informace najdou ředitelé, učitelé a lektoři na stránkách www.filmouka.cz. Tamtéž si mohou zdarma stáhnout také komplexní metodickou příručku k Filmouce.

V příštích dnech se zájemci mohou zúčastnit například kreativních workshopů s Filmoukou na mezinárodním dokumentárním festivalu Ji.hlava či na prodejní knižní výstavě Book Me v Praze (9. listopadu).

Filmouka je dostupná na e-shopu Vydavatelství UP.

 

Téma uvolňování žákyň a žáků z tělesné výchovy, kterému se na Univerzitě Palackého dlouhodobě věnují Ondřej Ješina z fakulty tělesné kultury a Maxim Tomoszek z právnické fakulty, si vzala za své i Kancelář veřejného ochránce práv. Během kulatého stolu, který nyní kancelář uspořádala, diskutovali své zkušenosti mimo jiné učitelé, pediatři, zástupci institucí a odborných společností a byly představeny výsledky realizovaného výzkumu a také chystané metodiky ministerstva školství.

Kulatý stůl ve spolupráci s FTK a PF UP uspořádal zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm, který zdůraznil, že pohyb je zdravý a potřebný. „O to víc bychom měli usilovat, aby právě žáci s postižením nebo jiným zdravotním znevýhodněním měli dostatek možností k pohybovým aktivitám, zvlášť když je zpravidla sami mít chtějí a chtějí přitom být se svými spolužáky,“ uvedl.

Problematiku uvolňování žáků z tělesné výchovy přítomným přiblížili právě akademici z Univerzity Palackého, kteří již v roce 2017 v unikátním mezioborovém výzkumu se zapojením vyučujících a studentů z katedry aplikovaných pohybových aktivit (APA) FTK UP a z předmětu Lidskoprávní klinika vyučovaného na PF UP upozornili na to, že současná praxe v této oblasti není v souladu s trendy společného, inkluzivního vzdělávání a také například Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením (viz tento článek).

„Paragrafy školského zákona, kde je explicitně uvedena možnost uvolnit žáka z tělesné výchovy na základě posudku registrujícího lékaře, de facto umožňují obcházet systém podpůrných opatření. Dochází tak ke dvojkolejnosti, protože děti, které mají nějaké zdravotní znevýhodnění či speciální vzdělávací potřeby, by měly projít diagnostikou školského poradenského zařízení. Základním východiskem vzdělávacího procesu je, že škola má dohlížet na zdárný fyziologický vývoj člověka, ale ve chvíli, kdy vytvoří podmínky pro jeho neúčast v tělesné výchově, jako by tím říkala, že organizovaná pohybová aktivita není součástí zdravého vývoje,“ podotkl Ondřej Ješina z katedry APA FTK UP.

Maxim Tomoszek se věnoval lidskoprávním a procesním aspektům uvolňování z tělesné výchovy. „Je nutné si uvědomit, že uvolnění z tělesné výchovy představuje omezení ústavně garantovaného práva na vzdělání, a mělo by tedy být využíváno jen v nezbytných případech a v minimální míře. Tomu musí odpovídat přístup všech aktérů v procesu uvolňování,“ shrnul své vystoupení. Jako možná východiska navrhli účastníci kulatého stolu zrušení či zrevidování zmiňovaných paragrafů, také zapojení odborných, zejména tělovýchovných lékařů a jejich spolupráci se školskými poradenskými zařízeními. Hovořilo se také o zdravotní a aplikované tělesné výchově.

Další vhled do problematiky nabídly předběžné výsledky výzkumu, který realizovala Kancelář veřejného ochránce práv. Šetření mimo jiné potvrdilo, že školy, ale i lékaři k institutu uvolnění z tělesné výchovy přistupují různě, přičemž převládá úplné uvolňování žáků nad částečným, a také že se v tělocviku podpůrná opatření nevyužívají v takové míře, jako by mohla.

Zástupci ministerstva školství na jednání představili metodický pokyn k zařazování a začleňování žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami do tělesné výchovy. „Nemá smysl žáky z tohoto předmětu vyčleňovat. Naopak musíme hledat cesty, jak je v maximálně míře zapojit. Proto jsme se rozhodli vytvořit metodiku, která by měla napomoci k odstranění rozdílných postupů škol,“ řekl ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání MŠMT Michal Černý. Metodický pokyn by měl být zveřejněn v řádu týdnů.

Své zkušenosti během kulatého stolu sdíleli také učitelé, lékaři i absolventi středních škol se speciálními vzdělávacími potřebami. Mezi účastníky byli i zástupci České školní inspekce, Národního pedagogického institutu, Národní sportovní agentury nebo České společnosti tělovýchovného lékařství. Všichni přítomní se shodli, že důležitou a nezbytnou roli hraje osvěta, a to jak škol, lékařů, rodičů, tak i samotných žáků. Jedině tak je možné každému žákovi vytvořit odpovídající podmínky pro zapojení do tělesné výchovy.

Účastníci se přitom mohli také krátce seznámit s aktivitami Centra APA, které funguje při katedře APA a díky podpoře Olomouckého kraje poskytuje školám v regionu, jejich pedagogům a žákům poradenství a podporu v oblasti společného vzdělávání v tělesné výchově.

„Během jednání zaznělo několik podnětů pro další diskuze. Jedním z nich je zřízení krajských center pohybové gramotnosti pro všechny, která by po vzoru právě našeho Centra APA a našich konzultantů APA zabezpečovala v regionech koordinaci vzdělávání pedagogických pracovníků a průběžnou práci se žáky se zdravotním znevýhodněním v terénu. Aktuálně toto centrum již zřizuje Moravskoslezský kraj,“ dodal Ondřej Ješina.

Ucelený výběr grafických prací z let 2017 až 2024, jehož jednotícím prvkem je motiv zahrady, nabízí výstava Ondřeje Michálka v botanické zahradě přírodovědecké fakulty. Expozice nazvaná Zahrady uvnitř potrvá do 31. ledna 2025, a bude přístupná během otevírací doby.

„Sál Josefa Otruby v botanické zahradě je od začátku koncipován také jako výstavní prostor. Máme přímočarou vizi přinášet a vystavovat témata, v nichž se odráží biologie, botanika, ochrana přírody, environmentální problematika či vztah člověka ke krajině a svému okolí. Výstavy jsou odborné, popularizační, ale i ryze umělecké, svobodné k výtvarnému médiu a vyjadřovacím prostředkům umělců,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Ondřej Michálek působí na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. „Pan Michálek patří k výrazným osobnostem české grafické tvorby, jeho práce jsou součástí předních českých a zahraničních veřejných sbírek. Je laureátem 25. Ceny Vladimíra Boudníka za celoživotní přínos tomuto výtvarnému odvětví. Jeho tvorba ve mně vyvolává obdiv nad znovu překračovanými limity grafických technik. Zároveň si jako botanik užívám pohled na až fantaskní struktury, které se po papíře linou a nutí mě přemýšlet, co za rostlinu jim mohlo být předlohou,“ doplnil Václav Dvořák.

Během výstavy proběhne autorská komentovaná prohlídka a křest publikace Práce/Works 1969-2024. Termíny budou upřesněny na webu botanické zahrady a sociálních sítích.

K efektivnějšímu a udržitelnějšímu pěstování léčivých rostlin v kontrolovaném prostředí, zejména v hydroponických pěstebních systémech, má přispět projekt VALOR-LIGHT (Valorization of Light-Activated Medicinal Plant By-Products for Novel Biotechnologies and Edible Crop Production), který uspěl ve výzvě evropské univerzitní sítě Aurora. Pod vedením University of Innsbruck se na jeho řešení budou s dalšími zahraničními partnery podílet i vědci z CATRIN Univerzity Palackého.

Hlavním úkolem výzkumníků bude vyvinout technologie, které zajistí potřebnou produkci léčivých rostlin, ochrání životní prostředí i spotřebitele před možnými negativními vlivy používaných hnojiv a pesticidů a budou v souladu s principy cirkulární ekonomiky. Svoji pozornost vědci upřou na čtyři hlavní oblasti - použití specifických prospěšných mikroorganismů jako účinných bioprotektantů a biostimulantů pro zlepšení produkce fytoaktivních látek léčivých rostlin, využití odpadů z léčivých rostlin jako zdroje (foto)antimikrobiálních látek, vývoj organokovových sítí a jiných nanomateriálů jako vhodných nosičů přírodních (foto)antimikrobiálních látek pro použití v kontrolovaném zemědělství a testování rostlinných (foto)antimikrobiálních látek enkapsulovaných v nanomateriálech jako inovativních světlem aktivovaných pesticidů v rostlinné produkci. Navržené metody otestují na mátě (Mentha canadensis), rajčeti (Solanum lycopersicum) a modelové rostlině huseníčku rolním (Arabidopsis thaliana).

Výzkumný tým se zapojí do celkem tří výzkumných oblastí. „Díky naší unikátní výzkumné infrastruktuře v podobě fenotypizačních linek máme bohaté zkušenosti s neinvazivním monitorováním rostlin v kontrolovaném prostředí. Umíme testovat účinky různých biostimulantů pro vylepšení vlastností rostlin a různých způsobů jejich aplikace. V tomto projektu se zaměříme na rostliny využívané ve farmakologii a budeme se snažit zvýšit efektivitu produkce fytoaktivních látek pomocí různých inovativních přístupů,“ představil část výzkumu vedoucí týmu CATRIN Lukáš Spíchal.

Ve spolupráci s kolegy z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika otestují účinnost organokovových sítí a jiných nanomateriálů jako vhodných nosičů přírodních (foto)antimikrobiálních látek. „Nosiče, jež slovenští partneři vyvíjejí, budeme testovat jako nosiče pro pesticidy aktivovatelné světlem. Naším společným cílem je snížit množství používaných pesticidů a jejich zátěž pro životní prostředí. Pokud se nám podaří dostat pesticidy přímo do rostlin pomocí takovýchto nosičů, mohlo by být jejich používání výrazně efektivnější a k přírodě šetrnější,“ objasnil Spíchal.

Jeho tým bude v úzkém kontaktu také s italskou University of Naples Federico II a jejími experty v používání prospěšných mikroorganismů. „Jedná se o bakterie a houby, které nejsou patogenní. Pokud rostlinu osídlí, naopak zabrání rozvoji choroboplodných zárodků. Partneři v Neapoli tyto organismy vyvinou a my v Olomouci budeme testovat různé nosiče pro transport těchto prospěšných mikroorganismů v různých modelových rostlinách a plodinách,“ doplnil Spíchal. Dalším členem výzkumného konsorcia je také University of Duisburg-Essen.

Základem projektu je multioborová spolupráce partnerů zapojených do univerzitní sítě Aurora. Projekt je odrazovým můstkem ke společné účasti ve velkých mezinárodních projektech typu Horizon. VALOR-LIGHT je jedním ze dvou podpořených projektů v kategorii Health & Well-being.

 

 

České děti nechodí do školy rády. Do jejich pocitu spokojenosti promlouvají neuspokojivé vztahy s vrstevníky a nízká míra opory ze strany učitelů. Na oblibě školního prostředí se odrážejí také nároky na výuku a související stres. Vyplývá to z aktuálních zjištění týmu studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) z Univerzity Palackého. Nejnovější report si všímá i dalších aspektů životního stylu dětí, včetně souvislosti mezi školní spokojeností a užíváním sociálních sítí.

Do školy se skutečně těší pouze 9 % českých dětí a teenagerů. Česko se tak řadí k zemím, kde se děti do školy těší nejméně v porovnání s Evropou a světem. Bezmála 4 děti z 10 do školy nechodí příliš rády nebo se tam vůbec netěší. Podíl školáků, kteří nemají školu rádi, výrazně roste s věkem. V 11 letech se do školy netěší více než čtvrtina (28 %), u 15letých je to skoro polovina (46 %).

„Zjištění studie HBSC poukazují na kritické oblasti, na které musíme zaměřit své úsilí, abychom zlepšili zdraví a pohodu českých dětí. Světová zdravotnická organizace (WHO) je odhodlána spolupracovat s českými úřady a institucemi na realizaci opatření, které zlepší vztahy mezi vrstevníky a učiteli a sníží stres související se školou, což v konečném důsledku posílí duševní a fyzické zdraví naší mládeže,“ uvedla Zsofia Pusztai, zástupkyně WHO v České republice.

Mezinárodní studie HBSC sleduje také dlouhodobé trendy – počátkem milénia obliba školy spíše rostla. V posledních 10–15 letech se však vztah dětí ke škole zhoršuje, nezávisle na pohlaví a věku.

Děti, které se do školy velmi těší. Srovnání mezi rokem 2010 a posledním výzkumem (2022)

11letí

21 → 12 %

13letí

16 → 7 %

15letí

16 → 8 %

„Zhoršující se vztah ke škole není nový fenomén. Dlouhodobý trend nebereme na lehkou váhu a spolu s odbornou veřejností si klademe otázku, co za negativním hodnocením školního prostředí hledat, a především jak trend otočit,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Vztahy s vrstevníky, s učiteli a stres
Co za nízkým hodnocením školního prostředí stojí? Olomoučtí výzkumníci se zaměřili na tři patrně nejzásadnější souvislosti – vztahy s vrstevníky, vztahy s učiteli a školní stres.

Méně než polovina 11–15letých si myslí, že jsou spolužáci ze třídy rádi spolu a že jsou milí a připraveni pomoct. Pouze 37 % chlapců, a dokonce jen 30 % dívek se pohybuje na úrovni vysoké „student support“ (vrstevnická opora, indikátor používaný v mezinárodní studii HBSC k hodnocení třídního klimatu). Ještě pesimističtěji vyznívá toto zjištění ve srovnání s dalšími zeměmi – čeští školáci vnímají vztahy se spolužáky nejhůře ze všech 45 zemí, kde studie HBSC stav zjišťovala.

Jen polovina žáků 5.–9. tříd v České republice (52 %) uvádí, že důvěřuje svým učitelům. Pouze dva z pěti (40 %) cítí, že učitelům na žácích záleží. S rostoucím věkem pociťovaná míra opory ze strany učitelů výrazně klesá. Mezi 11., 13. a 15. rokem klesá u chlapců 50 → 35 → 30 %, u dívek pak ještě strměji 51 → 26 → 22 %. Nízké hodnocení vztahů se odráží i v evropském kontextu: 43. místo z 45 sledovaných zemí ve studii HBSC je alarmující.

To už ale neplatí z pohledu stresu z vyučování – vnímaný tlak na plnění školních povinností kopíruje evropský průměr. Vyšší stres ze školních povinností reportuje 38 % chlapců a více než polovina (52 %) dívek. Školáci jej začínají výrazněji pociťovat mezi 11. a 13. rokem, tj. mezi 5.–7. třídou základní školy (chlapci 29 → 44 % a dívky 34 → 62 %).

„Základní podmínkou pro kvalitní a efektivní výuku a rozvoj potenciálu každého žáka je bezpečné, otevřené a pozitivní prostředí školy. Oboustranný vzájemný respekt mezi žáky, učiteli a rodiči vytváří prostor pro jednotné výchovně-vzdělávací působení na žáka. Každý je individuálně jiný, proto je důležitá tolerance k jiné úrovni nadání v různých oborech i k různosti názorů. Mezinárodní studie dlouhodobě ukazují, že klima škol je slabou stránkou české vzdělávací soustavy,“ zdůrazňuje Karel Kovář, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce.

Škola, životní styl a (online) svět
Obliba školy souvisí i s dalšími aspekty životního stylu. Mezi školáky, kteří nechodí rádi do školy nebo se cítí být pod velkým tlakem školních povinností, je výrazně vyšší riziko (2–4x) výskytu bolestí hlavy, stavů skleslosti, depresivních stavů, podrážděnosti či nervozity. Obzvláště špatně se ve škole cítí problematičtí uživatelé sociálních sítí. Oproti svým vrstevníkům, kteří mají svůj „online život“ pod kontrolou, vnímají častěji tlak školních povinností a nepříznivě hodnotí i vztahy se spolužáky a učiteli.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum.

Podrobnosti a materiály ke stažení

• Report k aktuálnímu výzkumu na webových stránkách projektu Zdravá generace.
• Doporučení a aktivity do výuky na webových stránkách Akademie Zdravé generace.
• Proč se netěším do školy (info poster ke stažení)
• I love school (info poster ke stažení)
• Školy, do kterých se žáci těší (analyticko-metodický materiál ČŠI k podpoře wellbeingu ve školách)

Proděkanem právnické fakulty pro doktorské studium bude nově Petr Podrazil, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu a jehož hlavní odborností je pracovní právo. Děkan Václav Stehlík seznámil s tímto záměrem členy fakultního akademického senátu na říjnovém zasedání. Přítomní senátoři se záměrem souhlasili.

Doposud post proděkana pro doktorské studium zastával Michael Kohajda, který měl v posledním půl roce na starost současně také finance a oblast komunikace, vnějších vztahů a konferenční podpory. „Byli jsme domluveni, že proděkan Kohajda dokončí zavedení nových doktorských programů zaměřených na právo a digitální technologie včetně rozběhnutí prvních ročníků výuky v nich a poté dojde v proděkanském týmu ke změně,“ vysvětlil děkan senátorům na úvod zasedání. A přidal hlavní důvody, proč oslovil právě Petra Podrazila. „Je to pozice, která vyžaduje jak odbornost, tak organizační schopnosti a pečlivost. To všechno doktor Podrazil má. Věřím, že mu tato pozice sedne.“

Děkan Václav Stehlík současně uvedl, že jeho tým funguje nejen resortně, ale spoustu věcí řeší i průřezově. A právě odbornost Petra Podrazila bude podle něj přínosem například při řešení pracovně-právních věcí.

Zasedání senátu se účastnil také Petr Podrazil, který nejprve poděkoval děkanovi za nabídku a důvěru, kterou do něj vložil. Poté zdůraznil, že přebírá dobře fungující resort a že hodlá v odvedené práci svého předchůdce kontinuálně pokračovat. „Právnická fakulta mi není lhostejná. Absolvoval jsem zde magisterské studium a také doktorát. Práci pro fakultu se chci věnovat naplno,“ dodal.

Děkan senátory dále informoval, že plánuje ještě menší změny v náplni jednotlivých proděkanských agend. Michael Kohajda si má podržet oblast komunikace, vnějších vztahů a investic. Kvalifikační řízení, která měl také doposud na starost, mají přejít pod Ondreje Hamuľáka, proděkana pro vědu a výzkum.

Poté, co bude jmenován nový proděkan pro doktorské studium, bude mít právnická fakulta celkem šest proděkanů.

S odkazem na ekonomické úspory a procesní zjednodušení rozhodl Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého, že ukončí činnost fakultního vydavatelství jako účelového zařízení. Po dohodě převezme obsah jeho aktivit Vydavatelství Univerzity Palackého.

Během říjnového jednání Akademického senátu Filozofické fakulty UP rozhodli senátoři a senátorky tohoto grémia o tom, že k 31. prosinci 2024 ukončí činnost Vydavatelství FF UP coby účelové fakultní zařízení. Jeho aktivity od nového roku převezme Vydavatelství Univerzity Palackého.

Jednání senátu FF se zúčastnili jak ředitelka Vydavatelství Filozofické fakulty UP (VFF UP) Lenka Pořízková, tak ředitel Vydavatelství UP (VUP) Aleš Prstek. Oba potvrdili, že z dohodnutých principů této fúze vyplývá, že k ohrožení pokračování úspěšných edic FF UP nedojde a že zachovány zůstanou i všechny distribuční kanály, které VFF využívá. Před schválením sloučení byli senátoři a senátorky FF UP také ujištěni, že publikace vydané na Filozofické fakultě UP dále zůstávají majetkem této fakulty a že skladová evidence, vyúčtování a distribuce přejde pod správu Vydavatelství Univerzity Palackého. Podle zmiňované dohody přejde pracovní úvazek ředitelky VFF Lenky Pořízkové od nového roku pod detašované pracoviště v prostředí Vydavatelství Univerzity Palackého. To se zároveň včetně tiskárny na Zbrojnici otevře i studentům oboru Česká filologie se zaměřením na editorskou práci a Ediční a nakladatelská praxe FF UP.

Během prvního jednání AS FF UP v tomto akademickém roce předstoupil před senátory a senátorky proděkan Právnické fakulty UP Michael Kohajda. Před senátem FF UP se krátce představil s tím, že po vyhlášení voleb rektora Univerzity Palackého (AS UP je patrně vyhlásí v říjnu) se o tuto funkci hodlá ucházet.

V rámci prvního podzimního zasedání senátoři schválili také nové složení Disciplinární komise FF UP, debatovali o možnostech odměňování publikačních aktivit z Fondu děkana FF UP a mimo jiné otevřeli i diskuzi o nové univerzitní normě zabývající se správou výzkumných dat na UP.  

I v letošním roce se Univerzita Palackého zúčastnila největšího slovenského veletrhu terciárního vzdělávání Gaudeamus v Bratislavě. Od 8. do 10. října navštívilo expozici univerzity zastoupenou všemi fakultami na čtyři tisíce zájemkyň a zájemců o studium. 

Veletrh si nenechali ujít především studenti čtvrtých a třetích ročníků středních škol, a to nejen z hlavního města, ale i z dalších slovenských krajů. „Zájem Slováků o studium u nás každoročně roste, což je způsobeno nejen zvyšujícím se počtem maturantů, ale především dlouhodobou intenzivní kampaní univerzity ve všech krajích. Během září a října jsme v rámci roadshow Kam na vysokú vyjeli také do Trnavy, Trenčína, Banské Bystrici, Popradu, Prešova či do Košic,“ doplnil vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

 

Slovenští studující tvoří zhruba deset procent všech studentek a studentů v Olomouci. Zájem mají dlouhodobě o studium práva, medicíny, ale také fyzioterapie, psychologie nebo učitelství pro první stupeň. Informace z první ruky jim letos ve slovenské metropoli předávala patnáctka studentských ambasadorů z osmi fakult. „Rád by som u vás študoval fyzioterapiu, či už na fakulte telesnej kultúry alebo zdravotníckych vied. V Olomouci už študuje sestra a nemôže si mesto a školu vynachváliť,“ popsal své motivace Peter z Nitry. 

Gaudeamus v Bratislavě, kde se tradičně prezentují nejen slovenské, ale i české a zahraniční univerzity, navštívilo během tří dnů více než čtrnáct tisíc lidí. „Veletrhy vzdělávání jsou dle našich průzkumů, které děláme každý rok mezi zájemci o studium a studenty prvních ročníků, významným momentem při rozhodování mladých lidí o tom, pro kterou vysokou školu se nakonec rozhodnou,“ dodal Martínek. Návštěvu veletrhu označilo letos jako určující rozhodovací faktor 35 % respondentů. 

Hned třikrát se objevili studenti olomoucké právnické fakulty ve výsledkové listině česko-slovenského finále soutěže ve Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ). Podařilo se jim získat dvě druhá místa a jedno třetí. Mezinárodní kolo, kterého se účastnili studenti českých a slovenských právnických fakult, se konalo na Masarykově univerzitě v Brně.

David Marhold se svou odbornou prací Ernst Swoboda a příprava vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937 obsadil druhé místo v sekci Společenské vědy (politologie, sociologie, ekonomie); římské právo a právní dějiny. Druhý skončil také Pablo Martínez Ramil, který vypracoval práci Papering Over the Cracks or a Real Solution: Does the AI Act Tackle the Challenges Arising from Discriminatory AI? a soutěžil v kategorii studentů doktorských programů. Úspěšný byl i Vojtěch Jelonek, kterému porota v sekci Trestní právo udělila třetí dělené místo za práci Trestní odpovědnost umělé inteligence: můžeme obžalovat robota?.

„Úspěch v soutěži vnímám jako ocenění svého úsilí na cestě za doktorským titulem. Tématu se věnuji dlouhodobě. Svůj výzkum hodlám po dopracování publikovat. Jako přidanou hodnotu soutěže beru navázání kontaktů s doktorandy z jiných fakult. Jako zahraniční student si cením i propojení se studenty českých programů z naší fakulty,“ řekl Pablo Martínez Ramil, který studuje doktorský program International and European Law. A přidal vzkaz pro své kolegy z fakulty. „Pokud máte možnost se zúčastnit této soutěže, udělejte to. Získané zkušenosti s přípravou vědecké práce, prezentováním a obhajobou jsou k nezaplacení.“

Právě skončený ročník soutěže SVOČ hodnotí Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, jako zdařilý. „Opět jsme dokázali, že naši studenti mají velký potenciál pro kvalitní výzkumnou činnost. Z ‚federálního‘ finále přináší naši studenti umístění na prvních příčkách pravidelně, což mě velmi těší. Zvláště v sekci studentů doktorských programů, kde je konkurence největší, protože soutěží práce ze všech oblastí právní vědy, je úspěch velmi cenný. A naši studenti zde pravidelně bodují. Loni doktorskou sekci vyhrála Anna Sležková, doktorandka na katedře ústavního práva a Jakub Spáčil z katedry mezinárodního a evropského práva dokonce obhájil bronz. Letos se díky Pablu Ramilovi z katedry mezinárodního a evropského práva můžeme těšit ze stříbrné příčky. Navíc jsme získali cenné kovy ve dvou sekcích magisterské soutěže. Jsem rád, že nám i díky této soutěži roste na fakultě nová silná generace právních vědců,“ zhodnotil Ondrej Hamuľák.

Olomoucká právnická fakulta měla také zastoupení v hodnotících komisích finálového kola. Výkony soutěžících posuzovali Olga Rosenkranzová, Kamila Bubelová, Lukáš Ryšavý, Milan Hulmák, Bronislava Coufalová, Soňa Pospíšilová a Martin Faix.

Finále SVOČ 2024 výsledky

sekce – Společenské vědy (politologie, sociologie, ekonomie); římské právo a právní dějiny
2. místo | Mgr. David MARHOLD, Právo a právní věda, 6. ročník
Ernst Swoboda a příprava vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937 (konzultant doc. JUDr. Ondřej Horák, Ph.D.)

sekce – Trestní právo
3. dělené místo | Vojtěch JELONEK, Právo a právní věda, 4. ročník
Trestní odpovědnost umělé inteligence: můžeme obžalovat robota? (konzultant Mgr. Ondřej Švára)

sekce – Soutěžní práce přihlášené studenty doktorských studijních programů
2. místo | Mgr. Pablo Martínez RAMIL, International and European Law, 4. ročník
Papering Over the Cracks or a Real Solution: Does the AI Act Tackle the Challenges Arising from Discriminatory AI? 

Šestnáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc nabídne v pěti večerech nejnovější českou tvorbu v podání zahraničních hudebních těles. Během festivalových koncertů se společným podtitulem CZECH IT! zazní devět světových premiér. Představí se rakouský PHACE Ensemble, portugalsko-český projekt LeavingRoom, chorvatský Synchronos Ensemble, švýcarská klavíristka Talvi Hunt a Moravská filharmonie Olomouc pod vedením íránsko-estonského dirigenta Arashe Yazdaniho.

MusicOlomouc klade v roce 2024, v Roce české hudby, důraz především na zastoupení české hudby v repertoáru zahraničních ansámblů. Mezi skladbami, z nichž převážná většina vznikla v posledních patnácti letech, se jako první rozezvučí program předního rakouského ansámblu pro soudobou hudbu PHACE Ensemble. Olomouckému publiku se toto těleso premiérově představilo již v roce 2017, nyní bude tím, kdo 16. října v Kapli Božího těla UC UP festival zahájí. Ve složení flétna, saxofon, violoncelllo, kontrabas a klavír nabídne ve světové premiéře skladbu Unbridgeable Gulf českého skladatele Slavomíra Hořínky a mimo jiné i dvě kompozice českých skladatelů působících v zahraničí – Ondřeje Adámka a Otty Wankeho.

V úterý 22. října se pak uskuteční česká premiéra multimediálního hudebně-divadelního projektu LeavingRoom. Autorem uvedeného díla je česko-slovinsko-portugalská tvůrčí skupina skladatelů a umělců Andrikopoulos-Hána-Medek-Medková-Medek-Rocc-Zouhar. Tématem této multimediální kompozice jsou měnící se vztahy v kontextu individuálních vztahů i v rámci globalizované společnosti.

Vůbec poprvé na festival zavítá chorvatský Synchros Ensemble, který 30. října nabídne koncert, v němž zazní pět světových premiér. V úterý 5. listopadu pak vystoupí Talvi Hunt, švýcarsko-estonská klavíristka, která se v Olomouci poprvé bude prezentovat sólově. V závěrečném koncertu ve čtvrtek 7. listopadu se posluchači mohou těšit na první české provedení klavírního koncertu Georga Friedricha Haase, dále skladeb Františka Chaloupky a Ondřeje Adámka. Do programu bude zařazena i zcela nová kompozice Marka Keprta. Vše se nabídne v podání Moravské filharmonie Olomouc a zahraničních hostů – dirigenta Arashe Yazdaniho a klavíristky Rei Nakamury.

MusicOlomouc 2024, jehož jednotlivé koncerty se uskuteční v Kapli Božího těla Uměleckého centra Univerzity Palackého a v Redutě Moravské filharmonie Olomouc, pořádá Univerzita Palackého a spolek MusicOlomouc. Festival se koná ve dnech 16. října až 7. listopadu. Více o festivalu a program zde.

Během pár dní naplnili pracující na Univerzitě Palackého dva autobusy směřující pomáhat po povodních na Jesenicko. Původně různorodý program zaměstnaneckého dobrovolnického dne se vlivem okolností zaměřil primárně tímto směrem. Z olomouckých příležitostí zůstala výpomoc v areálu Flory. Celkově se z řad zaměstnankyň a zaměstnanců UP přihlásilo na úterý 8. října 73 dobrovolníků a dobrovolnic, další desítky pomáhajících se rekrutovaly z krajského úřadu a magistrátu města.

V pět hodin ráno neváhal vstávat redaktor webových stránek UP Daniel Agnew, stejně jako desítky jeho kolegů a kolegyň, aby se vydali na Jesenicko pomáhat lidem zasaženým nedávnými povodněmi. Autobusy vyrážely z Olomouce v půl sedmé, zpátky domů se pomáhající dostali až k sedmé večer. „Byl to pro mě příjemný zážitek, a to z několika důvodů: mohl jsem pomoci lidem v těžké situaci, protáhnout si tělo a spřátelit se s kolegy z různých oddělení univerzity, se kterými jsem se dříve neznal, nebo si s nimi jen telefonoval a psal e-maily. Práce v takto zdevastované oblasti vám také pomůže urovnat si životní hodnoty a priority,“ svěřil se Agnew.

 

Ve Žlíbku, místní části Žulové-Tomíkovic, po jeho boku pracovala také předsedkyně akademického senátu fakulty zdravotnických věd Šárka Šaňáková. „Jsem příznivcem všech akcí pro zaměstnance univerzity, které mají přesah mezi jednotlivými součástmi. Když přišla výzva na Jesenicko, hned jsem se přihlásila. Mám k tomuto místu osobní vazby a měla jsem potřebu alespoň takto symbolicky pomoct regionu,“ vysvětlila svou motivaci a dodala, že byla mile překvapená, když na shromaždišti u autobusů potkala i kolegy z děkanátu její fakulty. „Dobrodružná byla už cesta na místo prací, kdy jsme šli asi třičtvrtě kilometru opuštěnou, pustou, ale nádhernou krajinou s výhledy na hřeben Rychlebských hor. Osada je nyní úplně odříznutá od civilizace, povodeň strhla most i silnici, železniční trať je také mimo provoz. Ale už je tu provizorní dřevěný most, přes který se dá přejet i s plnými kolečky,“ popsala.

Osmnáctičlenná skupina pracovala v okolí domu, kde žije v náročných popovodňových podmínkách rodina se dvěma dětmi, která se sem nastěhovala teprve o prázdninách. „Setkali jsme se s hodně silným příběhem jedné z mnoha rodin, které povodně postihly. Práce ve Žlíbku byla avizovaná jako těžší, což mohu potvrdit. Kopaly se odtokové žlaby, vozil štěrk, odkopával a odvážel se písek ze zaplavené části zahrady, řezal se spadlý strom, čistilo se zabahněné dřevo, skládalo se suché dřevo do sklepa... Snad jsme i vyvrátili tvrzení, že lidé z univerzity jsou převážně teoretici,“ doplnila Šaňáková. Jednodenní výkon vyslanců olomoucké univerzity ocenili i vojáci, kteří pracovali ve zničeném sadu na protějším břehu. „Ke všemu nám přálo i počasí, a když jsme odjížděli, paprsky osvěcovaly nádherné, romantické údolí s realitou dalších dnů a týdnů hromady práce, která ještě čeká další dobrovolníky,“ uzavřela.

 

S lopatou nebo kolečky v ruce strávil úterý ve Žlíbku i správce počítačové sítě filozofické fakulty Zdeněk Pospíšil. „Akce byla dobře zorganizovaná, bylo fajn spojit užitečnou pomoc a úklid po povodních s příjemným pobytem venku poblíž lesů a kopců a setkáním milých kolegyň a kolegů,“ pochvaluje si. Extra dřina to pro něj zprvu prý nebyla, ale po pár hodinách přece jen začal cítit záda a na těžší práci s krumpáčem si už netroufl. „Práce se za den udělalo tolik, co bychom na naší chalupě dělali několik dní. Stále to tam ale na dost práce vypadalo, ať už při pohledu na pozemek, nebo na nedodělané úkoly, které bohužel nešly udělat rychleji,“ zalitoval.

 

Další univerzitní dobrovolníci a dobrovolnice směřující v úterý na Jesenicko pomáhali například v České Vsi či v Mikulovicích. „S kolegy z naší, filozofické, přírodovědecké či fakulty zdravotnických věd, ale i s dalšími jsme pomáhali například v mateřské školce nebo v jednotlivých rodinných domech, například s vyklízením sklepa či skládáním dřeva dvěma seniorkám,“ popsala proděkanka fakulty tělesné kultury Iva Dostálová.

 

Na poslední chvíli změněný program Zaměstnaneckého dobrovolnického dne vysvětlila koordinátorka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková. „Naše dobrovolnické centrum užívá slogan ‚Buď tam, kde je tě třeba‘ – a nás bylo třeba především v povodněmi těžce zasažených oblastech. V rámci dobrovolnického dne jsme tam vyslali přes 120 dobrovolníků z univerzity, magistrátu a krajského úřadu, kteří se tak přidali k velké komunitě námi dosud vyslaných dobrovolníků, kteří na Jesenicku odpracovali v uplynulých týdnech už téměř 11 tisíc hodin,“ vyčíslila.

Celodenní vytížení na Jesenicku nedovolily časové možnosti Adéle Talandové z oddělení univerzitních akcí UP, rozhodla se proto vypomoct v areálu olomoucké Flory spolu s dalšími kolegy a kolegyněmi z univerzity, magistrátu a krajského úřadu. „Část z nás pomáhala uvnitř pavilonu likvidovat nedávnou podzimní výstavu, druhá skupina dostala za úkol vytrhat a vyčistit venkovní záhony, které se pyšnily krásnými květy, aby byly připraveny na jarní osetí. Bylo nám květin moc líto, neboť ještě byly v plném květu, ale nedalo se nic dělat, rozkaz zněl jasně,“ okomentovala přidělenou práci, která ji bavila, protože si mohla psychicky odpočinout od každodenní rutiny v kanceláři, vyčistit si hlavu od pracovních myšlenek a pobýt na čerstvém vzduchu. „Počasí nám přálo, krásně svítilo sluníčko a všichni dobrovolníci byli velmi milí a přátelští. Za sebe mohu říci, že se dobrovolnický den velmi povedl a že dobrovolnická práce má smysl. Krásně zahřeje na těle i na duši,“ doplnila.

 

Protože zaměstnanecký dobrovolnický den pořádaly společně Univerzita Palackého, Magistrát města Olomouce a olomoucký krajský úřad, řada dalších dobrovolníků z města či kraje se vydala pomáhat i do olomoucké městské knihovny, chválkovického a prostějovského domova seniorů nebo do areálu zdravotnické záchranné služby. Pracovníci a pracovnice magistrátu a krajského úřadu zároveň naplnili další dva autobusy směřující v úterý 8. října na Jesenicko.

„Všem, kteří se dokázali tak rychle přizpůsobit a vyrazit na celý den pomáhat postiženým povodněmi, patří velký díky a obdiv. Poděkování patří také těm, kteří pomohli na Floře, protože díky nim bude hezčí naše bezprostřední okolí. Věříme, že příští rok se zaměstnanecký dobrovolnický den odehraje za příznivějších okolností a umožní zájemcům nabídnout pestřejší řadu nových dobrovolnických příležitostí, které byly připraveny na letošek,“ dodala Vladimíra Sedláčková.

V Praze se koná mezinárodní festival Prague Science Film Fest (PSFF), který se bude do 17. října věnovat divočině a divokosti a představí netradiční pohled na žánr přírodopisného filmu. Z bezmála 1500 přihlášených snímků dramaturgové a dramaturgyně vybrali finální šestnáctku filmů z různých koutů světa.

Novinkou je letos cena diváků, kteří si mohou vybrat svého favorita. Kromě projekcí festival v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) nabídne besedy s filmovými tvůrci i zástupci vědecké obce. Pro studenty je připraven také originální workshop Wild campus vedený dokumentaristkou Gretou Stocklassa.

Filmy představí i samotní tvůrci a tvůrkyně

Do Prahy přijede Robyn Metcalfe – producentka filmu Dozrávání. „Robyn je zakladatelkou a ředitelkou Food+City, výzkumného projektu zaměřeného na inovace v globálních potravinových systémech. Její práce se zaměřuje na způsoby, jakým jsou potraviny distribuovány po celém světě, jak se vyvíjí infrastruktura a jaké jsou výzvy a možnosti pro udržitelnost. Napsala také několik knih, jako například Food Routes: Growing Bananas in Iceland and Other Tales from the Logistics of Eating,“ přiblížila osobnost Eva Suková, dramaturgyně festivalu.

Na festivalu budou také autoři filmu Ztracený prales Ivohiboro – režisér Laurent Portes a scenárista Gautier Dubois. „Tento druh dokumentů je pro mě zásadní a myslím, že vysílá zprávu, že někde existuje naděje pro přírodu. Budoucnost závisí na dokumentárních filmech, protože jsou jejím hlasem. Není nic silnějšího než dobrý příběh! A ten o osamělém, přeživším a nedotčeném pralese, který našla a prozkoumala jedna starší primatoložka se svým týmem mladých a odvážných vědců, je docela zdařilý,“ říká Gautier Dubois.

Virtuálně se objeví i dokumentarista Clément Champiat, který uvede svůj film Da Vinciho sen: Tajemství letu a oceňovaný režisér snímku Polární výprava Kevin Schreck. „Jsem nadšený z mezinárodní premiéry svého filmu na Prague Science Film Festu. Popularizace vědy prostřednictvím filmů je pro mě důležitá, protože kinematografie je naším nejúčinnějším prostředkem pro sdělování informací a příběhů s emoční odezvou. Filmy dokážou překonat kulturu i čas,“ dodává režisér.

Diváci se mohou těšit na vizuálně podmanivý zážitek

Letošní soutěžní filmy diváky zavedou například mezi vlky, na polární výpravu nebo jim umožní objevovat přírodu skrze zvuky. Ať už se budou účastníci festivalu zabývat ochranou biodiverzity, nebo výrobou a zráním sýrů, všechny filmy přinesou vizuálně podmanivý zážitek.

„Při přemýšlení o soutěžních filmech jsme se letos poprvé řídili tématem divočiny, to byl hlavní klíč. Soutěž chceme využít k revizi zásadního dokumentárního podžánru, a proto ozvěny přírodopisného filmu najdete ve všech zvolených snímcích,“ vysvětluje Zdeněk Rychtera, programový vedoucí festivalu.

Soutěžní snímky se ucházejí o několik cen

S Grand Prize se pojí výhra 10 000 USD, hlavní cena mezinárodní soutěže je 5 000 USD a speciální ocenění rektora ČZU je ve výši 1 000 USD. „Podporu filmařů, kteří svými díly upozorňují na ochranu přírody, vnímáme jako velmi důležitou. Jejich práce nám nejen otevírá oči k environmentálním problémům, ale také inspiruje společnost k hledání řešení. Filmy mají jedinečnou schopnost vyvolat emoce a motivovat k akci, a právě proto si tito tvůrci a tvůrkyně zaslouží naši podporu. Investice do takových projektů je investicí do budoucnosti naší planety,“ říká kvestor ČZU Jakub Kleindienst.

Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) organizovala festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011 pod názvem Life Sciences Film Festival a později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého v Olomouci (UP), na jejíž půdě se koná úspěšný mezinárodní festival populárně-vědeckého filmu Academia Film Olomouc (AFO), a společně pořádají Prague Science Film Fest.