Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Ve své historii poprvé zvolí ochránce práv Pedagogická fakulta Univerzity Palackého. Elektronické volby se uskuteční od 2. do 7. dubna.

S cílem zajistit bezpečné, vstřícné a spravedlivé prostředí pro členy akademické obce i ostatní zaměstnance zřídila institut ochránce práv také Pedagogická fakulta UP.

„Je pro nás důležité, abychom žili a pracovali v prostředí, kde se pěstuje kolegiální spolupráce a studenti i zaměstnanci fakulty se navzájem respektují. Nelze však vyloučit, že v rámci často složité interakce tisíců osob mohou nastat situace, v nichž se některý z účastníků daného vztahu může cítit poškozen na svých právech. Institut ochránce práv je jedním z řady opatření, která činí fakulta v úsilí o zajištění rovných příležitostí. Věřím, že historicky první proces volby ochránců práv na naší fakultě a jejich první funkční období nám umožní dále zlepšovat pracovní a studijní prostředí fakulty,“ uvedl Jan Michalík, proděkan pro legislativu, organizaci a rozvoj PdF UP. 

Funkci ochránce práv této fakulty mají zastávat dvě osoby, vždy muž a žena. Návrh na kandidáty může od 12. února do 4. března podat každý člen akademické obce i více navrhovatelů společně, a to v písemné podobě Akademickému senátu PdF UP. Elektronické volby se uskuteční od 2. do 7. dubna. První dva kandidáty s funkčním obdobím od 1. května 2024 do 30. dubna 2026 by měl děkan fakulty jmenovat do 24. dubna.

Pravidla fungování institutu ochránce práv na PdF UP byla stanovena nově vzniklou normou. Platí, že primárně je činnost ochránců práv na Pedagogické fakultě UP zaměřena na monitoring, podporu a řešení práv studentů. Do doby ustavení institutu ochránce s působností pro zaměstnance Univerzity Palackého bude fakultní ochránce práv pracovat i ve prospěch zaměstnanců. Kandidáty mohou navrhovat, zúčastnit se voleb a mohou být i členy příslušné komise také zaměstnanci z řad technicko-hospodářských pracovníků, a to do doby zřízení institutu s působností pro zaměstnance UP. Více v příslušné normě zde.

V pondělí 19. února startuje na Univerzitě Palackého Akademický týden. Jeho pomyslným vrcholem bude v pátek 23. února Reprezentační ples UP. K poslechu, ale především k tanci zahraje z televizních obrazovek známý Moondance Orchestra Martina Kumžáka, těšit se můžete na taneční workshop, originální módní přehlídku, bohaté občerstvení, tombolu a dobrou zábavu do nočních hodin. Prostory hotelu NH Collection Congress Olomouc se otevřou v 18:30 hodin, oficiální zahájení plesu bude v 19:30 hodin. Vstupenky jsou v prodeji na stránkách www.ples.upol.cz.

„Univerzitní ples patří už tradičně mezi nejoblíbenější společenské akce olomoucké plesové sezony. Loni jsme úspěšně obnovili tradici plesů po nucené covidové přestávce a já pevně věřím, že si naši studenti, zaměstnanci i další hosté užijí také letošní plesové veselí. Zvláště když mu opět dodá lesku bezesporu nejlepší taneční orchestr, jaký v současnosti na české hudební scéně máme. Jsem také moc rád, že se na programu plesu podíleli a během večera se na pódiu představí naši studenti a absolventi,“ uvedl rektor Univerzity Palackého v Olomouci Martin Procházka.

Populární Moondance Orchestra Martina Kumžáka bude na hlavním pódiu v sále Evropa hrát od začátku večera až do jedné hodiny po půlnoci. „Je skvělé, že se nám znovu podařilo zajistit vystoupení orchestru na našem plese, protože patří u nás k těm nejžádanějším. Jeho kvality oceňují už řadu let účastníci i příznivci televizní soutěže StarDance,“ upozornila za organizátory vedoucí Oddělení univerzitních akcí UP Vladimíra Sedláčková. Se správnými tanečními kroky a figurami poradí tanečníci z Akademik sport centra a Univerzity třetího věku, kteří pro zájemce povedou na plese svůj workshop. V průběhu večera vystoupí rovněž kouzelník Karel Pomahač s ukázkami moderní magie a ručně malované svatební šaty od studentek Univerzity Palackého Barbory Kuldové a Karolíny Rajnohové, majitelky studia DreamsEden.

Reprezentačním plesem bude provázet členka činohry Moravského divadla Olomouc, herečka a zpěvačka Natálie Tichánková. „Mám velkou radost, že jsem byla opět oslovena k moderaci plesu Univerzity Palackého. Loňský ples byl pro mě krásným zážitkem, setkala jsem se spoustou zajímavých lidí a kolegů a v pauzách mezi moderací jsem si ještě stihla odskočit protancovat střevíce. Věřím, že letošní ročník bude neméně zábavný,“ řekla Natálie Tichánková.

Hlavní program se bude odehrávat v sále Evropa. Plesoví hosté, kteří do tohoto sálu již neseženou vstupenky nebo kteří vyhledávají klidnější místo pro konverzaci, mohou využít posezení v sousedních sálech Ventana a Madrid. Do hlavního sálu se mohou kdykoliv přesunout a zatančit si či zhlédnout doprovodný program. K poslechu bude v sále Ventana hrát skladatel, muzikant a pedagog na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP Filip Tailor. Těm, kteří si zakoupí vstupenky do restaurace Sal de Mar v přízemí hotelu, zahraje do noty a do tance Cimbal Hell Band. „V repertoáru mají nejen krásné lidovky, ale i úpravy popových a rockových hitů,“ zmínila Nikola Zamcová z oddělení univerzitních akcí. Hudba bude znít i ve foyeru hotelu. „V přestávkách mezi vystoupeními Moondance Orchestra si návštěvníci plesu mohou poslechnout kapelu Uno Trio, které hraje akustické coververze známých písniček českých i světových interpretů,“ doplnila za organizátory plesu její kolegyně Nikola Domluvilová.

Vstupenky na Reprezentační ples UP lze zakoupit online na webu www.ples.upol.cz. V ceně je zahrnut welcome drink a občerstvení formou bohatého rautu, kde najdete vše od ovocných knedlíků po půlnoční guláš na posilněnou.

Univerzita Palackého na návrh Vědecké rady Lékařské fakulty UP udělila čestný titul doctor honoris causa světově uznávanému lékaři a vědci Hans-Peteru Hartungovi, který zásadním dílem přispěl k objasnění mechanismu účinku moderní terapie demyelinizačních onemocnění nervové soustavy, zejména roztroušené sklerózy, a který již více než dvacet let intenzivně spolupracuje s Neurologickou klinikou LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Světově uznávaný lékař a vědec převzal čestný doktorát během slavnostního aktu v olomouckém Arcibiskupském paláci. Laureáta a jeho vazbu na olomouckou univerzitu přítomným přiblížil děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář.

„Profesor Hans-Peter Hartung je mimořádnou vědeckou, lékařskou a pedagogickou autoritou v celosvětovém kontextu. Dlouhodobá spolupráce Univerzity Palackého s profesorem Hartungem umožňuje studentům absolvovat výzkumné stáže ve Spolkové republice Německo a přináší množství významných publikačních výsledků v oblasti současného neurologického výzkumu. Jeho neutuchající zájem o systematickou spolupráci se promítl do řady excelentních výsledků v oblasti vědy a výzkumu a tím bezesporu přispěl a nadále významně přispívá k dobrému jménu Univerzity Palackého nejen v evropském, ale i širším mezinárodním kontextu,“ uvedl.

Neopomněl zmínit, že profesor Hartung byl v roce 2022 jmenován hostujícím profesorem Univerzity Palackého, je pravidelným zvaným řečníkem olomouckých neuroimunologických sympozií a členem redakční rady odborného časopisu Biomedical Papers, který Lékařská fakulta UP vydává.

Hans-Peter Hartung se zabývá zejména klinickým a translačním výzkumem v oblasti základní a klinické neuroimunologie, především pak roztroušenou sklerózou a imunitními neuropatiemi a vývojem nových imunologických, neuroprotektivních a neuroreparačních léčebných strategií. Svou prací významně přispěl k objasnění mechanismu účinku moderní terapie demyelinizačních onemocnění nervové soustavy – roztroušené sklerózy i demyelinizačních zánětů periferního nervového systému. V současnosti vede Centrum pro neurologii a neuropsychiatrii Univerzity Heinricha Heineho a Univerzitní nemocnice v Düsseldorfu.

Samotného aktu předání čestného doktorátu v podobě diplomu a také pamětní medaile UP s dvojportrétem Josefa Dobrovského a Františka Palackého se ujal rektor UP Martin Procházka společně s prorektorkou pro vědu a výzkum Lucií Plíhalovou. „Čestný titul panu profesorovi za jeho zásluhy v rozvoji lékařské vědy i při posilování prestiže Univerzity Palackého předávám s velikou radostí a hlubokou úctou. Zároveň vám, pane profesore, při této slavnostní příležitosti přeji pevné zdraví a hodně dalších úspěchů na poli vědy, medicíny i v pedagogické praxi,“ popřál laureátovi rektor UP. 

„Je to pro mě opravdu velmi dojemný okamžik a jeden z vrcholů mé akademické kariéry,“ reagoval na udělení čestného titulu profesor Hartung. Ve svém proslovu pak mimo jiné vzpomněl na začátek spolupráce s olomouckými lékaři a vědci v době, kdy vedl neurologickou kliniku na univerzitě v Grazu a kdy tamní laboratoře navštěvoval jako mladý asistent olomoucký neurolog Jan Mareš, nyní vedoucí lékař Centra pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění FN Olomouc.

„Naším společným zájmem bylo zlepšit kvalitu života našich pacientů. To byl výchozí bod dlouhodobé produktivní vědecké spolupráce, která vyústila v opakované vzájemné návštěvy a řadu společných publikací. Přednosta olomoucké neurologie Petr Kaňovský tuto spolupráci plně podporoval. Během let se pak profesoři Mareš a Kaňovský stali mými blízkými přáteli, čehož si velmi vážím. Takové vztahy patří k tomu nejcennějšímu, čeho může člověk při práci v akademické sféře dosáhnout,“ řekl Hans-Peter Hartung. Podotkl také, že čestný doktorát UP pro něj znamená hodně i v kontextu obnovených dobrých sousedských vztahů mezi Českou republikou a Německem.

Po slavnostním aktu v Arcibiskupském paláci nový čestný doktor Univerzity Palackého zamířil do místa, které již v Olomouci důvěrně zná – do historické posluchárny Neurologické kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Během mimořádného semináře tu proslovil přednášku o současných trendech v léčbě roztroušené sklerózy.

Hans-Peter Hartung se stal třetí osobností, které Univerzita Palackého v posledních měsících udělila čestný titul doctor honoris causa. Během loňských oslav 450. výročí vzniku univerzity v Olomouci obdržel čestný doktorát vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, který se po sametové revoluci podílel na obnově teologického studia v ČR, a známý jazzový skladatel a pianista, absolvent Přírodovědecké fakulty UP Emil Viklický. Od roku 1990 udělila Univerzita Palackého čestný doktorát již pěti desítkám osobností, které se významně zasloužily o rozvoj vědy, kultury či se jinak zasadily o prospěch společnosti. Je mezi nimi například první bývalý český a československý prezident Václav Havel, chemik Antonín Holý nebo plastický chirurg Bohdan Pomahač. Přehled všech čestných doktorů UP je k dispozici na webu univerzity.

Příležitost, prostředky a také znalosti nabízí talentovaným studentům a studentkám, kteří si chtějí vyzkoušet vedení vlastního vědeckého či uměleckého projektu, Nadační fond Univerzity Palackého. Nová, v pořadí již devátá výzva k podání žádostí o podporu bude otevřena od 12. února do konce 31. března.

Dlouhodobá a soustavná práce s talentovanými studenty patří k prioritám Univerzity Palackého. Aktivity NF UP jsou již několik let dobrým příkladem, že má tato snaha smysl. Studenti získávají nejen finance na stáže, literaturu nebo potřebné vybavení, ale i zajímavé know-how. Zájem o podporu bývá ze všech fakult, například v loňském roce tak mohlo devět úspěšných studentek a studentů z LF, PřF, CMTF, FTK a FZV využít na své projekty dohromady téměř tři čtvrtě milionu korun. Celkem již za dobu existence fondu dostalo možnost vyzkoušet si své schopnosti a naučit se něco nového více než pět desítek studentů a studentek UP.

„Peníze na podporu talentovaných studentů získáváme od firemních a individuálních dárců, také od významných příznivců, kterým leží na srdci jak rozvoj mladých talentů, tak celé společnosti. Generálním partnerem NF UP je již poněkolikáté Komerční banka. Projekty k podpoře vybírá správní rada fondu, důležitým kritériem je dopad projektu a aplikace v praxi,“ vysvětlil Jiří Rudolf, ředitel NF UP.

Studenti, kteří v minulých letech podporu získali, svým kolegům doporučují, aby se o nabídku NF UP zajímali. Jak zdůrazňují, i když se jim nepovede uspět napoprvé, neměli by rezignovat. „Troufám si říct, že jsem si díky výzvám NF UP utřídila myšlenky a dokázala přesně definovat svoje cíle. Díky finanční podpoře jsem pak měla možnost absolvovat dvě zahraniční stáže na prestižním mezinárodním pracovišti Institute of Science and Technology Austria v rakouském Klosterneuburgu v pracovní skupině profesora Jiřího Frimla a také nakoupit materiál, který jsem k realizaci svého projektu potřebovala. Uspět ve výzvě jsem se pokoušela několikrát, poprvé to nevyšlo. Nejprve jsem to brala jako obrovské osobní selhání, ale byl to právě tento neúspěch, co mě posunulo dál. Pro studenty je to zajímavá příležitost, která kromě finančních zdrojů na realizaci vlastního projektu přináší také cenné kontakty a příležitost rozvíjet své schopnosti a dovednosti prostřednictvím kurzů pořádaných Kariérním centrem UP,“ shrnula své zkušenosti Ludmila Včelařová z PřF.

Adam Matěj, její kolega ze stejné fakulty, pak připomněl, že práce na projektu rozšiřuje o možnosti pro budoucí uplatnění. „Do otevřené výzvy Nadačního fondu UP jsem se přihlásil, abych mohl rozšířit svůj výzkum a zkusil si zorganizovat vlastní projekt. První novou zkušeností bylo už samotné vymýšlení cíle a domluvení potřebné spolupráce a následné psaní krátkého návrhu. Hlavním cílem mého projektu, který byl finančně podpořen, byla tříměsíční stáž u profesora Hanse Lischky na Texas Tech University v americkém Lubbocku. Během té doby jsme navázali spolupráci na několika výzkumných projektech, kdy jsem se zaměřil na osvojení pokročilých výpočetních metod pod vedením právě tohoto pana profesora. O úspěchu navrženého výzkumného projektu svědčí i společná publikovaná práce v časopise Nanoscale. Mimo předpokládané výsledky a výstupy se mi podařilo díky výjezdu najít a domluvit si postdoktorální stáž na Georgetown University ve Washington, DC. Za sebe můžu všem mladým vědcům doporučit, aby si projekt zkusili napsat, a kdo ví, třeba jim otevře kariérní dveře, jako se to stalo mě,“ dodal Adam Matěj.

Studenti, kteří chtějí vědět podrobnosti, jak podat žádost, mohou využít webinář Uspějte ve výzvě Nadačního fondu UP, který se uskuteční 19. února od 13 do 14 hodin. „Žadatelé budou mít prostor položit otázky a konzultovat své projektové záměry. Účast na webináři vřele doporučujeme. Na webinář je potřeba se registrovat na portále Kariérního centra UP, událost najdete i na facebooku fondu. Studenti se na mne v průběhu výzvy mohou obracet samozřejmě i individuálně v rámci konzultací v Kariérním centru,“ řekla Katrin Stark, koordinátorka UP pro talentované studenty.

Registrační systém pro podávání žádostí bude zveřejněn na webových stránkách NF UP 12. února 2024. Podrobnější informace a znění výzvy najdete zde. Informace o Nadačním fondu Univerzity Palackého najdete na stránkách fond.upol.cz nebo na Facebooku.

Ačkoliv Univerzita Palackého ve spolupráci s Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc dlouhodobě podporuje bezplatné dárcovství krve, celkový počet dárců krve a plazmy z řad studentů a zaměstnanců UP v roce 2023 poprvé po několika letech poklesl. Vylepšit tyto statistiky se pokusí 14. ročník akce Daruj krev s rektorem, který se uskuteční v týdnu od 19. února.

„Počet odběrů dárkyň a dárců hájících barvy univerzity se v loňském roce zastavil na čísle 790, o rok dříve přitom transfuzní oddělení registrovalo 906 odběrů, v covidovém roce 2021 dokonce rovnou tisícovku,“ upřesňuje Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže a zároveň pedagog přírodovědecké fakulty.

Univerzita přitom každoročně podporuje principy bezplatného dárcovství krve a krevní plazmy mnoha způsoby. „Olomoucké transfuzní oddělení se pravidelně prezentuje na našich akcích, jako jsou Olomoucký majáles nebo MEET UP, organizujeme výzvu Daruj krev s rektorem a pořádáme také celoroční soutěž pro univerzitní dárce. Z těch loňských vylosoval rektor Martin Procházka a Marek Jukl tento týden deset výherců, kteří získají voucher na nákup v univerzitním obchodě UPoint v hodnotě tisíc korun (viz box níže),“ říká Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Dárcovství se snaží vedení univerzity podpořit i akcí Daruj krev s rektorem. Ta letos startuje 19. února a symbolicky zahajuje Akademický týden UP, kterým si Univerzita Palackého připomíná své znovuobnovení v roce 1946. „V tomto týdnu máme vyhrazenu většinu kapacity odběrných míst pro naše studenty a zaměstnance. Aktuálně máme nahlášeno přes šedesát dárců, z nichž třetina se rozhodla darovat krev nebo plazmu vůbec poprvé. Registraci máme ale otevřenu až do konce tohoto týdne, takže další pravidelné dárce i prvodárce rádi uvítáme. Zapojit se mohou i zahraniční studenti s pojištěním u tuzemské zdravotní pojišťovny,“ dodává Martínek.

Například na právnické fakultě, kde výzvu podpořil osobně i děkan fakulty, se hromadně přihlásilo třináct zaměstnanců a studentů. „Týden Daruj krev s rektorem je především pro prvodárce ideální příležitostí k tomu, aby se takříkajíc vyhecovali, překonali obavy a vyrazili krev darovat. Z většiny z nich se pak stanou dárci pravidelní a často je i mrzí, že tento první krok neudělali už dříve,“ doplňuje Marek Jukl.

Více na o výzvě na www.daruj.upol.cz.

Výherci Daruj krev s UP za rok 2023

René Klapetek (FTK), Kryštof Kněžínek (FZV), Jana Kučírková (PdF), Hana Šoupalová (PdF), Jana Zapletalová (FF), Hana Hamrová (PdF), Martina Kadláčková (PřF), Tomáš Steklý (PřF), Jakub Donath (LF), Bedřich Žák (RUP).

Oblečeni v univerzitních barvách vítají pracovníci na recepcích od nového roku všechny, kteří vstoupí do budov kolejí Univerzity Palackého. Jako jeden z prvních kontaktů pro studující i další hosty tak na první pohled reprezentují univerzitu i služby, které Správa kolejí a menz UP nabízí. Kolekce vznikla ve spolupráci s univerzitním obchodem UPoint.

Šaty z kolekce UniWearCity, univerzitní polokošile a mikiny – tak znělo zadání vedení Správy kolejí a menz UP (SKM) pro univerzitní obchod UPoint. „Protože působíme ve studentském prostředí, nechtěli jsme příliš formální oděvy. Volili jsme proto spíše trendy oblečení, které bude zároveň pohodlné a z příjemných materiálů, protože naši zaměstnanci sloužívají i dvanáctihodinové noční směny,“ upřesnila hlavní personalistka SKM Jana Trundová.

Dosud byli pracovním oblečením s logem UP vybaveni zaměstnanci menz, úklidu a údržby SKM UP. Motivací pro rozšíření i na recepční bylo další posílení sounáležitosti s Univerzitou Palackého a soulad s jejím jednotným vizuálním stylem. „Recepce jsou takovou vstupní branou do vysokoškolských kolejí a jejich zaměstnanci přicházejí nejvíce do styku s klienty, tedy především se studenty, ale i s dalšími hosty,“ dodal ředitel SKM Libor Kolář.

Jednotný pracovní oděv pro recepční kolejí byl pro univerzitní obchod UPoint první zakázkou tohoto typu. „Ačkoli jsme pracovní oděv dělali prvně, s výrobou věcí na zakázku pro fakulty i další součásti univerzity už máme zkušenosti. Proto to pro nás byla sice výzva, ale příjemná. Je součástí naší práce prezentovat univerzitu i touto zakázkovou cestou,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí univerzitního oddělení marketingu, pod které UPoint spadá. Výhledově má UPoint v plánu „obléci“ i další zaměstnance univerzity, kteří jsou takříkajíc na očích – vrátné či pracovnice a pracovníky knihovny nebo podatelny.

V případě, že pro své pracoviště chcete podobný stejnokroj na zakázku, neváhejte se obrátit na manažerku UPointu Marii Hanušovou (marie.hanusova@upol.cz).

O situaci, do které se dostala, hovoří Pavlína Vajdová, studentka pátého ročníku Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě UP, jako o snu každého medika. Na ulici úspěšně poskytla první pomoc bezvládně ležícímu muži, kterého ostatní spíše přehlíželi. Za tento čin studentce jménem fakulty poděkoval děkan Milan Kolář na neformálním setkání, ve které vyústil jeden děkovný e-mail.

„Svým profesionálním a skvělým zákrokem jste zachránila lidský život, to je něco fantastického. Ukazuje to nejen vaši připravenost pro lékařskou praxi, ale i to, že medicínu máte v srdci. Velice si toho vážím a jsem na vás hrdý,“ nešetřil slovy uznání Milan Kolář na setkání ve své pracovně, kterého se účastnil také Vladislav Kutěj z Centra pro výuku urgentní medicíny LF UP a primář oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc. Právě jemu totiž studentka po záchraně muže napsala zprávu, v níž děkovala za to, že se v nastalé situaci cítila připraveně, komfortně, sebejistě a do jisté míry si ji i užila. 

„Když jsem ten e-mail četl, říkal jsem si, že to je ta nejlepší evaluace výuky. Velmi mě dojalo to, že člověk studenta něco naučí, ten to pak dokáže v reálném životě využít a následně napíše, že děkuje za to, co se ode mě naučil. Kolik kantorů zažilo něco takového? To jsem si prostě nemohl nechat pro sebe,“ uvedl Vladislav Kutěj. Pavlína Vajdová prý s odesláním zprávy váhala, jestli to nebude vypadat divně, jestli se nebude vytahovat. Máma, absolventka LF UP, ji ale ujistila, že to naopak učiteli udělá radost. Udělalo.

Muže ležícího bezvládně na zemi u nádraží si před Vánocemi všimla sestra medičky. Okolní lidé se ho báli dotknout, kromě záchranky tak zavolala i svoji sestru, budoucí lékařku. Ta s přítelem bezprostředně sedla do auta a vyjeli na místo. „Ihned jsem začala s postupy, které nás pan primář učil. Pána jsme narovnali a zaklonili mu hlavu. Nedýchal, ani nereagoval na bolestivé podněty, cítila jsem ale tep. V ústech měl zvratky a okolo pěnu. Začala jsem s nepřímou masáží srdce, při té se občas jakoby nadechl. Po chvilce mě při masáži vystřídal přítel, protože ji ale neměl nacvičenou, měl pokrčené lokty a prováděl ji rychleji, než by měl. Aby měl správné tempo, začala jsem nad tím bezvládným člověkem zpívat Rolničky,“ přiblížila Pavlína Vajdová.

Když se pak znovu ujala srdeční masáže, podařilo se resuscitovaného rozdýchat. To už přijela sanitka a muže si převzali k další péči záchranáři. O několik dní později sestra olomoucké studentky pána viděla, vypadal v pořádku. „Myslím, že je to sen každého medika, něco takového při studiu dokázat. Ve škole tyto praktické dovednosti neustále procvičujeme, zkoušíme si je na panácích, ale zachránit život, to je super pocit. Když jsme z toho místa jeli domů, přítel mlčel, zatímco já v sobě pořád měla ten adrenalin a byla jsem nadšená, že jsem takovouto situaci zažila,“ řekla.

„Uvědomila jsem si, že jsem vlastně poprvé v životě dělala něco, co opravdu umím. Všichni okolo mě pracují, dělají něco, v čem se našli a co je baví, já zatím dlouho studuji. Ale najednou přišel moment, kdy jsem mohla prodat, co jsem se už naučila,“ dodala medička, která ovšem původně chtěla být učitelkou.

Když se pak rozhodla pro lékařství, napoprvé nebyla přijata. To ještě neuvažovala o Olomouci, kde studovala její máma. O rok později však olomouckou medicínu vedle dalších škol zkusila. „Už jsem měla v ruce index hradecké fakulty, když přišla zpráva, že jsem do Olomouce přijatá na odvolání. Neváhala jsem ani chvilku. V Olomouci mi totiž sedly nejvíce přijímačky, líbila se mi zdejší atmosféra i město je krásné,“ vzpomněla Pavlína Vajdová, která se po dokončení studia chce vrátit do Ústí nad Labem a věnovat se gynekologii.

Na fyzioterapeuty a ergoterapeuty, kteří si chtějí rozšířit svoji odbornost, je zaměřený nový navazující magisterský program Kondiční trénink a psychomotorická rehabilitace, který otevírá Fakulta tělesné kultury UP. Jeho studenti propojí své dosavadní znalosti a zkušenosti s oblastí výkonnostního sportu i pohybových aktivit pro osoby s postižením, uplatnění pak najdou ve sportovních organizacích nebo volnočasových či rehabilitačních centrech.

Studijní novinka mimo jiné reaguje na skutečnost, že absolventi bakalářského stupně fyzioterapie pro své navazující studium nezřídka volí jinak zaměřené programy a podobné propojení s pohybovými aktivitami podporujícími zdraví, které vychází i z potřeb společnosti, dosud v nabídce fakulty chybělo.

Během dvouletého studia tak posluchači získají dovednosti a kompetence související s holistickým přístupem k otázkám zdraví, prevence nemocí a zranění a pohybové aktivity a v kontextu kondiční a psychomotorické rehabilitace se připraví na práci s nejrůznějšími cílovými skupinami – od lidí mimořádně pohybově nadaných po osoby s postižením či dlouhodobě nemocné.

„Předpokládáme, že tento studijní program zaujme fyzioterapeuty a ergoterapeuty, kteří se chtějí ve své praxi specializovat v uvedených odvětvích práce s pohybem a jedinci různého věku, zdravotního stavu a sportovního zaměření a přitom jsou schopni dodat do prostředí, ve kterém se po studiu ocitnou, svoji fyzioterapeutickou a ergoterapeutickou odbornost. S rozšířením svých poznatků se po absolvování mohou stát specialisty například v realizačních týmech sportovních klubů, v multidisciplinárních týmech center duševního zdraví, paracentrech a podobně,“ uvedla garantka programu Dana Štěrbová z katedry společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Pro nadcházející akademický rok 2024/2025 fakulta program otevírá pouze v kombinované formě, v dalších letech by ale měl jít studovat i prezenčně. Aktuálně fakulta přijme 15 zájemců. „Vzhledem k tomu, že se jedná o vhodně koncipovaný obor pro rozšíření možností uplatnění dle potřeb společnosti, samozřejmě včetně zájmu o specifikum budoucího pracovního prostředí, mohl by přilákat ke studiu kreativní jedince, na něž se těšíme,“ dodala garantka.

Další informace o programu i přijímacím řízení jsou k dispozici zde. Přihlášky ke studiu je možné podávat do 15. března.

Velmi špatné pohádky, tak Marta Sýkorová, doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP, pracovně nazývá autorské příběhy o pravdách a hodnotách, které v sobě neseme a věříme jim, ale jejich následování za určitou míru může mít pro nás i naše okolí až tragický dopad. Knižní vydání pohádek, které mohou být dospělým čtenářům pomocníkem v oblasti osobnostního rozvoje, vzniká i díky podpoře Nadačního fondu UP.

Pohádkový svět Marta Sýkorová využívá k umocnění negativních důsledků chování hlavních postav. Více tak vynikne například špatný konec princezny, která ráda pomáhá lidem okolo sebe, chce o ně pečovat, rozdat se jim, aby byli šťastní, až sama sebe zničí.

Jen negativně ale její pohádky nekončí. „Špatný závěr bude vždy zvýrazněný bílým písmem na černé stránce, aby na čtenáře více dolehl. Nicméně příběhy jsou specifické tím, že mají konce dva. Ve druhém si člověk může přečíst, že nemusí dopadnout tak zle. Na to pak navazují otázky, které se k myšlence pohádky vztahují, a užitečné tipy, jak se sebou po psychické i tělesné stránce pracovat,“ dodává autorka.

Motivy příběhů souvisejí s tématem, kterému se Marta Sýkorová věnuje v rámci svého doktorského studia – výzkumu vysoké citlivosti. Vysoce citliví lidé se vyznačují velkou mírou empatie a péče o druhé, zatímco sebe potlačují. „Pracuji na experimentu, kdy jsme lidem předkládali různé podněty a měřili jejich fyziologické reakce, jako krevní tlak, tep, frekvenci dechu nebo kožní vodivost. Tato měření doplňuje sebehodnotící dotazník a budeme porovnávat, jestli získaná data korelují. Tedy jestli někdo, kdo se hodnotí jako citlivější na podněty, se tak projevuje i fyziologicky,“ vysvětluje. 

K doktorátu na olomouckém Institutu sociálního zdraví (OUSHI) ji přivedla zde působící Klára Maliňáková, se kterou se seznámila již během předchozího studia molekulární biologie a genetiky na Masarykově univerzitě. Tam také přišel impulz k napsání prvního příběhu. 

„Myslím, že je spousta lidí, kterým by mohly tyto pohádky pomoci, především jsou ale pro mě. Potřebuji si připomínat ty negativní konce. Vznikat začaly, když jsem zažila velký neúspěch – neudělala jsem napoprvé bakalářské státnice. V té době jsem byla zapojená do mnoha aktivit, na bakalářce jsem musela hodně máknout, abych ji odevzdala včas, a státnice jsem už nedala, i když těsně. Tehdy jsem se začala ptát, proč to vlastně všechno dělám, když jsem tomu svému důležitému úkolu nedala prioritu,“ říká Marta Sýkorová.

Z podobných situací se prý poučuje stále znovu a stále hledá onu rovnováhu, protože život přináší nové a nové výzvy. Jednou z nich bylo i spojení s Olomoucí a Univerzitou Palackého. Na OUSHI našla nejen možnost smysluplně navázat na své předchozí studium, ale i naději a podporu pro uskutečnění svého snu, vydání pohádek pro dospělé. Její projekt také zaujal členy Správní rady Nadačního fondu UP, díky kterému se podařilo urazit několik významných kroků a aktuálně již probíhá jednání s jedním nakladatelstvím, které by soubor osmi pohádek mohlo vydat. 

„Jsem za tuto podporu nesmírně vděčná. Ředitel fondu Jiří Rudolf se se mnou hned sešel, probírali jsme moji představu, co je dobré udělat a rozhodnout. Společně jsme mimo jiné prošli knihkupectví, v tiskárně jsme se setkali se sazečem, který mi poradil z grafického pohledu. Ta podpora je opravdu velká, nejen finanční,“ chválí si doktorandka. 

Cennou zkušeností pro ni byla i prezentace Velmi špatných pohádek na adventním setkání fondu, kde se potkali podpoření studenti s donátory. Mezi vesměs laboratorními pracemi byla, v dobrém slova smyslu, zjevením. Navíc přišla s modrozelenými vlasy, které si věřící rodačka z Valašska nechala obarvit jako jeden ze svých, nejen sebepoznávacích pokusů o vystoupení z komfortní zóny. „Byla jsem si vědoma, že se tam potkají úplně jiné vědecké světy, do kterých já vstoupím s pohádkami. Buď to bude trapas, nebo to bude dobré. Musela jsem si to v sobě trochu vybojovat, říct si, že přece nejde o nic podřadného, i když nejde o tvrdou vědu,“ přiznává Marta Sýkorová, která ohromuje svým zápalem pro věc i kreativním záběrem. 

Vedle psaní příběhů s přesahem do života totiž mimo jiné zpívá a hraje na housle a flétnu v brněnské pop-folkové kapele Dobrá otázka, maluje, věnuje se divadelní improvizaci s olomouckými Olivami. „Přála bych si do budoucna své aktivity propojit pod jednou pomyslnou stříškou – pracovat s pohádkami i uměním, které mě přitahuje, a prosvětlovat lidem život,“ uzavírá.

Když se řekne matematika, řadě zaměstnanců přírodovědecké fakulty se vybaví jméno profesora Jana Andrese. Bývalý proděkan a vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky v lednu oslavil sedmdesáté narozeniny. Setkání u příležitosti tohoto životního jubilea se zúčastnili rektor Univerzity Palackého Martin Procházka, děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, členové katedry a další hosté.

„Profesor Kubáček, velká osobnost české a slovenské statistiky, který byl vedoucím naší katedry před profesorem Andresem, o něm říkával, že je vskutku matematik par excellence. A k tomu není co dodat. Velmi si vážíme toho, že máme mezi sebou člověka, který dělá opravdu špičkovou vědu a může tak být příkladem mladším kolegům. Navíc svým přesahem do výtvarného umění názorně dokazuje, že velké osobnosti mají současně také velký přesah mimo svůj profesní život. Pevně věříme, že bude pan profesor Andres, či smím-li říci, náš Honza Andres, ještě dlouho ve zdraví naším aktivním kolegou,“ uvedla vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Jitka Machalová.

Jan Andres je absolventem přírodovědecké fakulty. „Matematika je důstojný, ale stále těžší obor. Když do ní ale proniknete, tak vás pohltí a nepustí. Mám k ní vřelý vztah. Po letech zkušeností mohu hovořit i o jakési poezii matematiky, protože těch vnitřních souvislostí a přesahů je tolik, že to nevystačí na jeden život.“

Ve své vědecké práci se věnoval a věnuje mimo jiné nelineární a mnohoznačné analýze, nelineárním diferenciálním rovnicím a inkluzím, dynamickým systémům a fraktálům. „Jedním z klíčových témat zkoumání je vztah chaosu a řádu v přírodě. Zabývám se také takzvanou kvantitativní lingvistikou,“ doplnil Jan Andres.

Jan Andres působil patnáct let jako vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky a devět let jako proděkan pro mezinárodní vztahy. V roce 2014 obdržel zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého. Od roku 1994 je členem Vědecké rady UP. Jako hostující profesor působil na dvou amerických a mnoha evropských univerzitách, zejména na Sapienza Università di Roma v Itálii či Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne ve Francii. Je také autorem více než dvou stovek vědeckých publikací, z toho jedné monografie mající 761 stran, která se dočkala tří vydání a čtyř pozvaných kapitol do „handbooků“. Mezi jeho hobby patří psaní filozofických a kunsthistorických esejí.

Když se před 20 lety čerstvý absolvent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze přihlásil na doktorát v Olomouci s cílem získat ve zdejší fakultní nemocnici místo pediatra, o kariéře výzkumníka moc nepřemýšlel. Věda ho ale chytla a od té doby se zabývá vývojem neinvazivních metod, které zpřesňují diagnostiku nebo sledování nádorových onemocnění. Vedle toho se Josef Srovnal z CATRIN-ÚMTM věnuje i studentům na Lékařské fakultě UP a jako pediatr a genetik pacientům ve Fakultní nemocnici Olomouc. Právě snaha prospět nemocným je pro něj nejdůležitější.

Na počátku jeho kariéry byla detekce cirkulujících nádorových buněk neprobádané téma. Shodou okolností se mohl zapojit do projektů v laboratoři, kterou tehdy na Dětské klinice FN Olomouc vedl nynější šéf Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP (ÚMTM) Marián Hajdúch, a spolu s kolegy vyvíjet citlivé a velmi šetrné metody. „Konkrétně se jedná o detekci biomarkerů v krvi pacientů s nádorovými chorobami, které mohou nemoc odhalit, sledovat ji, nebo zavčas podat informace o průběhu léčby. Sledované biomarkery mohou signalizovat i návrat nemoci,“ objasnil. Získané poznatky dávají lékařům nové možnosti. Některé onkologické choroby, vůči nimž byli dříve bezmocní, dnes mohou ovlivnit a v dohledné době i vyléčit. To by nebylo možné bez základního výzkumu, včetně toho v ÚMTM.

„Většina z toho, co zde vybádáme, asi nezmění svět, ale drobnými střípky přispíváme do celkové mozaiky poznání ve snaze prospět pacientům. Tento proces je samozřejmě zdlouhavý. Vidím ale, že metody, s nimiž jsme před lety začínali, se dnes již přenesly do praxe a pacienti z toho mohou těžit,“ řekl.

Na vědě navíc oceňuje volnost a hravost. „Když dostanete možnost vymýšlet a ověřovat si své hypotézy, je to takový přenos dětství do dospělosti. Současně ale potřebuji mít kontakt s pacienty i studenty. Právě toto propojení mě baví a dává smysl. Neměnil bych,“ doplnil Srovnal.

Už poosmé se na Univerzitě Palackého uskutečnila Překladatelská soutěž Filozofické fakulty UP. I letos se jí zúčastnily stovky studujících ze zhruba sedmdesáti středních škol z celé České republiky. Studentky a studenti překládali z angličtiny, němčiny, španělštiny, francouzštiny a ruštiny.

S cílem podpořit zájem středoškoláků o studium jazyků a také o překlad jako oborovou disciplínu se i letos uskutečnila Překladatelská soutěž Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Soutěž se pravidelně koná ve dvou kolech, první je organizováno na středních školách, druhé pak na Filozofické fakultě UP. Každoročně soutěží žáci vyššího stupně gymnázií a středních škol, včetně maturitních ročníků, a i letos se překládalo z pěti jazyků – z angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny a ruštiny.

„Bez ohledu na výsledné umístění je velký úspěch už to, že jste se dostali do fakultního kola. Rozhodnout o tom, kdo získá nakonec ceny, nebylo jednoduché,“ uvedl před vyhlášením výsledků v aule Filozofické fakulty UP Ondřej Molnár, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP.

Školního kola Překladatelské soutěže se zúčastnily stovky středoškoláků, do fakultního kola postoupili vždy dva nejlepší za každý soutěžní jazyk, celkem se ho zúčastnilo dvě sta sedmdesát studujících. Jejich úkolem bylo přeložit dva texty v souhrnném rozsahu dvou normostran, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu a jeden text odborného stylu.

Odborná porota hodnotila věcnou a jazykovou správnost, stylovou přiměřenost vůči originálu, tedy nakolik se studentům podařilo vystihnout styl a zamýšlenou funkci původního textu. Hodnotila tedy i stylistickou obratnost výsledných českých textů, využití přirozených českých výrazových prostředků a výstavbu textu.

„Nemilosrdně jsme odečítali body za chybný převod informací, za příliš doslovný a strojový překlad, ale i za pravopisné chyby a překlepy. Naopak bonusové body vždy přičítáme za bohatost slovní zásoby, hravá řešení, čtivost překladu a promyšlenou práci s kulturními odkazy,“ vypočetla za anglickou sekci soutěže Hana Pavlisová z katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP.

Její slova potvrdil i vedoucí katedry Ondřej Molnár, když uvedl: „Za překlad z angličtiny je nutné říct, že laťka je nastavena opravdu vysoko. Při opravování si uvědomujeme, že vybíráme texty, které nejsou vůbec jednoduché. V podstatě všichni studenti, kteří postoupili do fakultního kola, umí anglicky poměrně dobře. O to více pak klademe důraz na jejich schopnost text interpretovat, vhodně stylizovat a volit takové překladatelské strategie, které budou vhodné s ohledem na cílového čtenáře. Jsem rád, že je o překladatelskou soutěž velký zájem, že se k nám většina škol vrací a že se jejich studentky a studenti soutěže účastní opakovaně.“   

Právem pyšná na svého studenta, který se s anglickým překladem umístil na prvním místě, může být například Zuzana Kauerová z Gymnázia Brno, třída Kapitána Jaroše.

„Jsem moc ráda, že Jan Romanovský jako student třídy matematického zaměření dokáže svými znalostmi, slovní zásobou a spisovatelským nadáním konkurovat studentům jiných jazykových gymnázií. K tomu všemu je to skromný a milý mladý člověk. Moc mě těší vidět, jak roste, nejen znalostně, ale především intelektuálně a morálně,“ uvedla.

Společně s dalšími soutěžícími se i Jan Romanovský ještě před vyhlášením soutěže zúčastnil překladatelských workshopů, během nichž nahlédl pod pokličku překladatelského procesu, a výsledek soutěže vnímá především jako doklad své úrovně angličtiny.

„Ukazuje mi zároveň další obor, který bych mohl studovat a který by mě bavil. V budoucnu bych se rád věnoval hlavně aktivní angličtině, ve které mám jisté nedostatky. Co se týká vysokoškolského studia, přemýšlím zatím o přírodovědném směru, čemu bych se přesně věnoval, to ještě nevím, ale i angličtinu rozhodně nevylučuji,“ řekl.

Příjemným překvapením byl výsledek soutěže i pro Tomáše Bartečka z Biskupského gymnázia Brno, který získal čestné uznání za překlad z francouzštiny.

„Francouzštině se věnuji asi pět let. Už dříve jsem soutěžil ve francouzské konverzaci, v překladatelské soutěži jsem byl poprvé. Mám radost, že jsem uspěl,“ řekl maturant Biskupského gymnázia, a přestože si už podal přihlášku na Vysoké učení technické do Brna, říká, že vzdělávat se v jazykových dovednostech mu zůstane minimálně koníčkem.

O radost z výsledku soutěže se podělil také Matyáš Zápeca z Gymnázia Matyáše Lercha, který zvítězil v překladu z němčiny.

„Tento úspěch beru jako velmi hezké zakončení. Překladatelské soutěže na Filozofické fakultě UP jsem se totiž účastnil opakovaně, a ačkoliv jsem se do fakultního kola vždy probojoval, nikdy se mi nepovedlo umístit se mezi nejlepšími. Letos to měl být můj poslední ročník, takže první místo považuji za pěkné rozloučení,“ řekl. Němčině se věnuje osm let v rámci výuky na Gymnáziu Matyáše Lercha, které podle něj poskytuje studentům velmi dobré zázemí. Studovat jazyky se však nechystá.  

„Už mě přijali na univerzitu v Anglii, kde se budu věnovat válečným studiím. Hlásím se i na mezinárodní vztahy, kde bych se rád zaměřil na euroatlantický prostor. Teď se snažím, abych si zajistil stipendia, které by mi pomohly s cenou studia. Vzhledem k mezinárodní podstatě vybraného oboru a jeho zaměření na Evropu německý jazyk budu bezpochyby využívat i nadále,“ dodal.

Filozofická fakulta UP pořádá Překladatelskou soutěž už od roku 2016 a jejím neméně důležitým cílem je zvýšit mezi studenty středních škol povědomí o nabízených studijních oborech na FF UP.

Výsledková listina Překladatelské soutěže FF UP

Angličtina: 1. místo: Jan Romanovský, Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše, 2. místo: Pavla Juhaňáková, Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí, 3. místo: Magdaléna Perůtková, Gymnázium Brno-Bystrc, čestné uznání: Martin Koch, Základní škola a gymnázium Konice.

Španělština: 1. místo: Monika Drexlerová, Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm, 2. místo: Veronika Staňková, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida Ostrava-Poruba, 3. místo: Lukáš Paděra, Slovanské gymnázium Olomouc.

Francouzština: 1. místo: Veronika Bálková, Slovanské gymnázium Olomouc, česko-francouzská sekce, 2. místo: Lucie Židková, Gymnázium Komenského Havířov, 3. místo: Ema Lauermannová, Biskupské gymnázium Brno, čestné uznání: Tomáš Barteček, Biskupské gymnázium Brno.

Ruština: 1. místo: Kryštof Sasoň, Gymnázium Františka Živného Bohumín, 2. místo: Sebastian Matoušek, Gymnázium Matyáše Lercha, Vojtěch Zámorský, Gymnázium Jakuba Škody Přerov, 3.místo: František Koukal, Gymnázium Olomouc-Hejčín, čestná uznání: Nikol Peřinová, Gymnázium Olomouc-Hejčín, Jana Hradilová, Gymnázium Jakuba Škody Přerov, Veronika Čepilová, Gymnázium Velké Pavlovice, Prokop Smyčka, Gymnázium Šternberk.

Němčina: 1. místo: Matyáš Zápeca, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo: Alžběta Poláčková, Biskupské gymnázium Brno, 3. místo: Tomáš Daniel Novotný, Gymnázium Brno Křenová, čestné uznání: Vojtěch Bazala, Gymnázium Brno-Bystrc, Jaromír Slabák, Gymnázium Čajkovského Olomouc, Matyáš Straka, Gymnázium Matyáše Lercha, Kristýna Zemanová, Gymnázium a SPŠEI Frenštát pod Radhoštěm.

Právnická fakulta bude podruhé ve své historii volit ochránce práv studentů. Funkci bude vykonávat jedna akademička a jeden akademik, které jmenuje děkan po zohlednění výsledků hlasování studentů. Návrhy kandidátů na ochránce z řad akademických pracovníků fakulty lze podávat do 16. února. Elektronické volby se uskuteční na přelomu února a března.

Návrh na kandidáty na ochránce může podat každý člen akademické obce fakulty. Návrhy přijímá Eva Hrudníková, členka volební komise, osobně (budova A, 1. patro, kancelář 2.20), elektronicky (eva.hrudnikova@upol.cz) nebo je lze zanechat v její schránce u vrátnice na budově A. Navrhovatelé mohou využít připravený formulář.

Elektronické hlasování potrvá od 26. února do 1. března a výsledky voleb se akademická obec dozví v následujícím týdnu. Voleb se může zúčastnit student, který je ke dni zahájení hlasování studentem v některém ze studijních programů realizovaných fakultou.

Volby ochránce práv studentů PF UP
elektronická forma 26. února až 1. března 2024

Návrhy na kandidáty
Lze podávat do 16. února 2024 (včetně). Návrhy, podepsané navrhovatelem, přijímá Eva Hrudníková osobně (budova A, 1. patro, kancelář 2.20), elektronicky (eva.hrudnikova@upol.cz) nebo je lze zanechat v její schránce u vrátnice na budově A. Formulář pro navrhování ZDE.

Volební komise
doc. JUDr. Blanka Vítová, LL.M. Ph.D. – předsedkyně
Eva Hrudníková
Vojtěch Kalmár

Funkční období vůbec prvních ochránců práv studentů PF UP, Ivany Rabinské a Ondřeje Svačka, začalo v červnu 2022 a je vázáno na funkční období děkana Václava Stehlíka. Za rok a půl řešili sedm podnětů, z toho jeden kolektivní. Drtivá většina souvisela se studijní agendou. „Podněty se řešily v koordinaci se studijním oddělením. V porovnání s jinými fakultami není případů moc a v podstatě nejdou nad rámec studijní agendy,“ shrnul Ondřej Svaček.

Spolu s kolegyní Ivanou Rabinskou se navíc zapojili například do kurzu mediace, absolvovali školení a workshopy, jako bylo setkání Šikana na pracovišti v univerzitním prostředí: Jak ji poznat a řešit, nebo se pravidelně scházeli s ombudsmany z filozofické fakulty. „I díky poznatkům z mediačního tréninku jsme všechny ‚spory‘ vyřešili ke spokojenosti všech zúčastněných stran, za což jsme rádi. Velký dík patří také kolegům z fakulty, kteří zodpovědně reagují na podněty a pomáhají je řešit,“ dodala Ivana Rabinská.

Funkci ochránce práv studentů budou na PF UP opět zastávat jedna akademička a jeden akademik, které po zohlednění výsledků voleb jmenuje děkan. Funkce ochránce je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana a tajemníka fakulty, s členstvím v disciplinární komisi, s členstvím v etické komisi, jakož i s jakoukoli pracovní pozicí na studijním oddělení děkanátu fakulty či rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Funkční období ochránců práv je vázáno na funkční období děkana. Pozice ochránce práv studentů PF UP byla zřízena jakožto poradní orgán děkana na základě vnitřní normy z roku 2022.

Novou součástí teoretické zkoušky pro žadatele o řidičské oprávnění by měly být v horizontu dvou let videoklipy zaměřené na vnímání a předvídání rizika, které předpoví míru rizikového chování řidiče v reálném provozu. Návrh nových testů pro ministerstvo dopravy připravuje ve spolupráci s psychology z Univerzity Palackého Asociace autoškol České republiky. Nyní se hledají pro testování videí dobrovolníci.

Systém zkoušek při žádosti o řidičský průkaz se dlouhá léta zásadně neměnil. „Celá řada stávajících otázek není aktuální, případně se zaměřuje na detaily různých zákonných norem, které přímo nesouvisí s bezpečnostní silničního provozu. Nové otázky a celou koncepci testování proto zaměřujeme na ty znalosti a dovednosti začínajících řidičů, které jsou klíčové pro bezpečné řízení,“ vysvětluje Matúš Šucha z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Nový způsob testování v autoškolách by mohl být zaveden do praxe v letech 2025 až 2026.

Testování videoklipů zaměřených na vnímání a předvídání rizika

Přihlášení a aktuální termíny

Cílem je podle něj minimalizovat otázky, které ověřují schopnost uchazeče naučit se odpovědi nazpaměť, a přidat více dynamických úkolů blízkých reálným situacím. V reálných dopravních záběrech z Česka či v animovaných modelových situacích tak student autoškoly například označí místo, které je podle něj kritické. „Tyto změny by měly pomoci snížit počet nehod zaviněných začínajícími řidiči, a zvýšit tak bezpečnost v dopravě,“ doplnil Šucha.

Na přípravě nových testů do autoškol se podílí především Ministerstvo dopravy ČR, které je zodpovědné za provádění výuky a zkoušení nových řidičů. S obsahem nových otázek a úkolů pomáhá Asociace autoškol České republiky. Všechny aktuální informace o nových otázkách jsou dostupné na stránkách nove-testy-autoskola.upol.cz nebo noveotazky.cz.

Podle místopředsedy Asociace autoškol České republiky Jiřího Novotného je zapotřebí vyvíjet nový způsob výuky a výcviku nových řidičů nejen v souvislosti s nárůstem počtu vozidel, hustoty provozu či náročnosti dopravního prostředí. „Dnešní doba nabízí technologie, které lze vhodně aplikovat do procesu vzdělávání řidičů, a možnosti, jak nasbírat zkušenosti s riziky na silnicích ještě před tím, než se s nimi setkáme v reálném provozu. Statický obrázek je zaměřený pouze na znalost pravidel, nicméně v reálném provozu máme mnohdy jen zlomek vteřiny na to se správně rozhodnout. Natočené a zanimované scény nám nabízí novou možnost, jak se ptát na nastalou situaci. Jestliže aplikace na vnímání rizik zabrání možné nehodě, věřím, že náročnost zkoušky ocení i žadatelé,“ dodává.

Psychologové z Univerzity Palackého nyní ověřují, jestli nově koncipovaná zkouška opravdu funguje a má potenciál rozlišovat mezi dobře připravenými a bezpečnými řidiči a těmi, kteří jsou rizikoví a potřebují další výcvik a vzdělávání. Aby ministerstvu dopravy doporučili co nejvhodnější typy videoklipů pro prostředí České republiky, hledají pro jejich otestování dobrovolníky.

„Sháníme 120 běžných českých řidičů, kteří mají řidičský průkaz skupiny B minimálně 3 roky a aspoň občas, například jednou týdně, usednou za volant. Samotné testování zabere přibližně 90 minut a řidič se dozví, jak v daných situacích uspěl a jaké má předpoklady pro bezpečné řízení, případně na které oblasti by se měl zaměřit,“ upřesnil Šucha. Pro každého testovacího řidiče je připravena poukázka do olomouckého kina Metropol či vybraných knihkupectví v Olomouci.

Dopravní psychologii a bezpečnosti silničního provozu se ve spolupráci s Asociací autoškol ČR a ministerstvem dopravy katedra psychologie Filozofické fakulty UP věnuje dlouhodobě. „V minulosti jsme se například věnovali bezpečnosti a asistenčním systémům ve vozidlech. Na problematiku řidičů a bezpečnosti na našich silnicích se chceme zaměřovat i v budoucnu,“ uzavřel Šucha.

Aktuální témata mezinárodní spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání probírali v Bruselu zástupci vysokých škol z celé Evropy.  Akci, která slouží ke sdílení informací o dění v Evropské komisi (EK), inspiraci i výměně příkladů dobré praxe, pořádá každoročně evropská Academic Cooperation Asociation (ACA). Své zastoupení mezi sto padesáti účastníky z vysokých škol, národních agentur a dalších organizací, které se vzdělávací agendě v internacionálním prostředí věnují, měla i Univerzita Palackého.

V Bruselu prezentovala zkušenosti UP z realizace mezinárodní mobility v rámci projektů Erasmus+ Yvona Vyhnánková z oddělení pro mobility Rektorátu UP. „Letos se tento mezinárodní seminář věnoval mj. hodnocení probíhajícího běhu programu Erasmus+. Debata se vedla také o nových možnostech, které nabízí program Erasmus+, o podpoře inkluze a diverzity a nechyběla ani výměna zkušeností se zaváděním významných iniciativ Evropské komise, jako jsou Aliance evropských univerzit nebo Joint European Degree label,“ vysvětlila Yvona Vyhnánková. Jak dodala, do diskuzí se v rámci jednotlivých panelů zapojili i zástupci EK.

„Panel, v jehož rámci jsem za UP vystoupila já, byl zaměřený na hodnocení výměn studentů a zaměstnanců se zeměmi mimo EU v rámci mezinárodní kreditové mobility a mezinárodních výměn v rámci ‚klasického‘ Erasmu,“ řekla Yvona Vyhnánková.

Diskuze s partnery byla podle ní otevřená a praktická. „Bylo skvělé, že se téma probíralo jak z pohledu Evropské komise, tak i sítě výzkumně orientovaných univerzit a že jsme aktivně mohli do debaty nabídnout naše zkušenosti z praxe. Překvapilo mě, jak známé a na evropské úrovni vysoce hodnocené je aktivní zapojení Univerzity Palackého do projektů Erasmus+ a naše úspěšná realizace mezinárodních mobilit. Pro mě osobně byla velmi inspirující možnost porovnat pohledy a přístup různých institucí a také to, že Evropská komise vnímá a oceňuje praktické zkušenosti vysokých škol, které její iniciativy realizují,“ dodala Yvona Vyhnánková.

The Academic Cooperation Association (ACA) je mezinárodní asociace složená z národních agentur zodpovědných za internacionalizaci v oblasti vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Zástupcem ČR je Dům zahraniční spolupráce. ACA zprostředkovává svým členům výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe při realizaci projektů mezinárodní spolupráce. Je také vlivným prostředníkem při hájení zájmů vysokoškolských institucí vůči evropským institucím, případně národním vládám. ACA slouží také jako think tank v tématech internacionalizace a inovací v evropském vysokoškolském vzdělávání. Zapojuje se do výzkumu v této oblasti, zpracovává odborné studie a hodnocení. Nabízí mezinárodní semináře a konference, mimo jiné pravidelné ACA European Policy Seminar. Vydává také vysoce ceněný ACA Newsletter – Education Europe. 

Na chemické sloučeniny, které by v budoucnu mohly sehrát důležitou roli při léčbě akutní myeloidní leukémie a některých dalších druhů rakoviny, zaměří svoji pozornost odborníci z katedry experimentální biologie přírodovědecké fakulty ve spolupráci s vědeckou skupinou profesora Hermana Sintima z Purdue University ve Spojených státech amerických.

Společný česko-americký projekt nazvaný Pyrazolochinolinové inhibitory kináz a jejich charakterizace ve vztahu k nádorovým onemocněním získal podporu MŠMT z programu INTER-EXCELLENCE II, který je zaměřen na výzkum, vývoj a inovace.

Vědci budou v příštích bezmála pěti letech zkoumat inhibitory cyklin-dependentních kináz (CDKs) a kinázy FLT3. Právě abnormální funkce receptorové kinázy FLT3, která často podléhá onkogenní hyperaktivaci, je spojována s rozvojem akutní myeloidní leukemie. „Nicméně relevantním cílem v potenciální terapii akutní myeloidní leukémie se staly také CDKs, a to kvůli jejich nezastupitelné roli v přímé regulaci buněčného cyklu a také transkripce. Simultánní inhibice dvou odlišných buněčných cílů je v posledních letech trendem ve vývoji nových protinádorových terapeutik a právě blokování FLT3 a CDKs již bylo v některých modelech akutní myeloidní leukémie testováno,“ podotkl řešitel projektu Radek Jorda z katedry experimentální biologie přírodovědecké fakulty.

Předběžné výsledky potvrdily, že modifikací pyrazolochinolinového skeletu na různých pozicích lze modulovat aktivitu připravených sloučenin ke kinázám FLT3 a CDKs. „Během tohoto projektu bude připravena série nových analogů těchto sloučenin. Aby došlo k maximálnímu využití jejich potenciálu, musí být co nejlépe prostudovány v biochemických a buněčných modelech. Musíme také potvrdit jejich mechanismus působení a vztahy mezi strukturou a aktivitou, aby mohly být navrhovány nové, účinnější sloučeniny. Bližší charakterizace nových inhibitorů v nejrůznějších buněčných modelech in vitro přispěje k dalšímu poznání těchto derivátů a jejich možného terapeutického použití pro léčbu onkologických onemocnění,“ popsal výzkum Radek Jorda.

Zatímco cílení FLT3 kinázy se ukázalo jako účinné v terapii akutní myeloidní leukémie, samotná inhibice vybraných CDKs skýtá možnosti při léčbě specifických subtypů solidních tumorů. „Inhibice kinázy CDK2 byla v několika studiích potvrzena jako relevantní v modelech nádorů prsu či vaječníku se zesílenou expresi genu CCNE. Blokování transkripční kinázy CDK12 zase vedlo ke zvýšení citlivosti k léčivům zasahujícím enzymy opravy DNA nebo DNA samotnou,“ upřesnil Radek Jorda.

Viktorie Baštecká, studentka Gymnázia Jana Keplera v Praze 6, a Vladimír Škaroupka, posluchač Obchodní akademie a vyšší odborné školy Brno, Kotlářská, získali v letošním ročníku soutěže o Montaignovu cenu čestné uznání.

Do pátého ročníku soutěže o Montaignovu cenu za nejlepší studentský esej z oblasti románských literatur poslali letos své práce pouze středoškolští studenti. Z celkem třinácti hodnocených prací vyzdvihla odborná porota dvě. Jejich autorům udělila čestné uznání.

„Část esejů, které každoročně dostáváme, není optimistická. Vidíme v nich až někdy rozervanou, bolestnou úvahu nad existencí světa. Obě práce, které jsme ocenili, se této tematiky týkají také,“ řekl za odbornou porotu a organizátory soutěže profesor Jiří Špička z katedry romanistiky.

Viktorie Baštecká, studentka Gymnázia Jana Keplera v Praze 6, získala čestné uznání za esej ‚Konec špatný, všechno špatné aneb Pěna dní jako tragédie‘.

„Na příkladu slavného románu Borise Viana se autorka zamýšlí nad tím, proč se člověku dějí věci, které se mu dějí – zda je za ně zodpovědný osud, Bůh či on sám. Viktorie Baštecká pracuje s kategorií absurdna, když píše, že ‚Absurdita v literatuře slouží jako vypuklé zrcadlo‘, a nakonec interpretací nešťastného konce čtyř hlavních postav románu, které se snažily svůj život uchopit různým způsobem, dochází k závěru: ‚I přes svou absurditu je román existenciálním dílem, které náš svět zobrazuje jako beznadějně nefunkční, krutý a nenapravitelný.‘ A v tom je možná Pěna dní román pravdivý,“ uvedl Jiří Špička v aule FF UP těsně před tím, než si autorka eseje čestné uznání osobně převzala. Její práce podle něj vyniká elegantní češtinou, výbornou kompoziční výstavbou i živým stylem kombinujícím výklad, úvahy, citace a rétorické otázky.

„V rámci češtiny píšeme ve škole docela dost esejů, a přesto, že jsem se nepřihlásila do soutěže poprvé, doposud jsem nic nevyhrála. Jsem tedy mile překvapená. Finanční ohodnocení, které je s cenou spojeno, jsem zčásti už použila, a to na cestu z Prahy do Olomouce a zpět,“ řekla Viktorie Baštecká v bezprostřední reakci poté, co převzala čestné uznání. V současné době je studentkou třetího ročníku, ale už nyní přemýšlí o tom, že by se ve vysokoškolském studiu ráda věnovala angličtině.

Druhé čestné uznání získal Vladimír Škaroupka, student Obchodní akademie a vyšší odborné školy Brno, Kotlářská, a to za esej ‚Ad absurdum‘. I jeho práce vyniká podle odborné poroty výbornou češtinou, stylistickou kultivovaností, schopností metaforického vyjadřování a filozofickou erudicí.

„Autor se ve své práci zamýšlí nad tím, nakolik má smysl lidský život a svět okolo. Konstatuje základní absenci smyslu existence a to, že je smysl existence vlastně výtvorem existujícího subjektu: ‚člověk nejprve musí žít, musí existovat, aby se vůbec mohl zamýšlet nad smyslem svého života, který dává pustému světu nějaký význam‘. Ve svých úvahách Vladimír Škaroupka vychází z Camusova románu Cizinec, ale ukazuje svoji schopnost usouvztažnit motivy z tohoto románu s myšlenkami mnoha významných filozofů, od Kierkegaarda k Sartrovi, od Nietzcheho k Schopenhauerovi,“ dodal Jiří Špička.

Společně s ním hodnotili letošní soutěžní práce vedoucí katedry romanistiky Daniel Nemrava a kolegové Marie Vožďová, Katarína Klimová, Kateřina Ritterová a Jovanka Šotolová. Vzhledem k nízkému počtu účastníků pátého ročníku soutěže a faktu, že žádný esej výrazně nevyčníval nad ostatními porota rozhodla, že udělí pouze čestná uznání.

Soutěž o Montaignovu cenu, studentský esej věnující se románským literaturám (španělské, francouzské, italské, portugalské), je určena posluchačům a posluchačkám středních a vysokých škol. Jejím cílem je povzbudit studující v zájmu o románské literatury i v tom, aby se hlouběji zamýšleli nad literaturou, kterou čtou. Zároveň tak mají příležitost pokusit se o vlastní tvůrčí text.

Pátý ročník soutěže vyhlásila katedra romanistiky FF UP ve spolupráci s Velvyslanectvím Španělska v Praze, Italským kulturním institutem v Praze, Francouzským institutem v Praze, Instituto Camões v Praze a literárním portálem iLiteratura.

Michel de Montaigne (1533–1592), francouzský renesanční myslitel a literát je zakladatelem žánru esej, jakožto duchaplné a studiem podložené úvahy o nejrůznějších otázkách lidské kultury. Proslul mimořádnou erudicí, nedůvěrou v kategorické a definitivní pravdy a originálním pohledem na řadu velkých i malých témat, v němž mu byla hlavním rádcem jeho vlastní empirie.

Studentský spolek Studium Artium (StuArt) Filozofické fakulty UP oslaví výročí své desetileté existence kolektivní výstavou. Kresby, malby, fotografie, grafika i plastiky téměř tří desítek tvůrců, kteří se spolkem za dobu jeho existence spolupracovali, vystaví StuArt v Uměleckém centru UP v rámci expozice Dycky StuArt! Vernisáž se uskuteční 14. února.

Velkou část podkroví Uměleckého centra UP, Galerii Podkroví i Galerii Schody zaplní od 14. února kolektivní expozice Dycky StuArt! Uskuteční se v rámci desátých narozenin studentského spolku FF UP Studium Artium (StuArt).

„Jsme jedním z nejstarších spolků Filozofické fakulty UP. Naším cílem je podpora studentů uměnovědných, uměleckých a příbuzných kulturně-historických oborů a edukace široké veřejnosti. I proto jsme se rozhodli, že narozeniny oslavíme výstavou. Oslovili jsme téměř všechny umělce, s nimiž jsme za uplynulých deset let spolupracovali, a moc nás těší, že se k nám aktivně hlásí a že svá díla v konviktu vystaví,“ uvedla za organizaci výstavy Tereza Holoubková, která spolek řadu let vedla. Zároveň zdůraznila, že s myšlenkou uspořádat tuto výstavu přišel Tomáš Parák, člen spolku a absolvent katedry dějin umění FF UP, a že v kurátorské činnosti se na výstavě podílejí ještě společně s Petrem Borisem Holoušem, prvním předsedou spolku.

Chystaná expozice má být jakýmsi průhledem do všech možných druhů výtvarných umění a technik. Autoři nedostali žádná omezení, sami si vybrali, co na výstavu přivezou a čím se budou prezentovat. V rámci vernisáže se návštěvníkům nabídne i jednoduchý katalog, jehož ambicí je tvůrce i jejich díla krátce představit. 

„Snad největší radost mám z těch autorů, s nimiž jsme začínali. I po deseti letech reagovali s tím, že se naší výstavy rádi zúčastní. Jsem ráda, že své fotografie vystaví například Tereza Jiroušková a Jolana Lažová. Moc se těším i na fotografii Terezy Paškové, jíž jsem před léty u nás připravovala výstavu. Tereza Pašková hodně cestuje, a i nyní je na Novém Zélandu. I přes své komplikovanější možnosti se naší výstavy však zúčastní. Fotografii nám pošle ze zahraničí a my ji pro účely výstavy vytiskneme,“ dodala Tereza Holoubková, absolventka oboru Dějiny výtvarných umění na FF UP.

Ve vzpomínce na první setkání s touto tvůrkyní se krátce vrátila do dob jednoho z večírků, který StuArt pořádal. „Byla to vlastně náhoda. Pořádali jsme večírek, při němž jsme pasovali studenty a studentky prvního ročníku katedry dějin umění FF UP. Tehdy přišla studentka oboru Biologie a ekologie a poté i Zoologie naší přírodovědecké fakulty, v rukou držela fotoaparát a zeptala se mě, jestli si naše pasování může vyfotit, že se učí fotit s bleskem. Dopadlo to tak, že měla hezčí fotky než fotograf, kterého jsme si tehdy domluvili. Postupně jsme s ní začali spolupracovat.“

Kolektivní expozici Dycky StuArt! si zájemci budou moci prohlédnout do 15. března.  Vernisáž se uskuteční v Galerii Podkroví Uměleckého centra UP 14. února od 18 hodin.

Studentský spolek Studium Artium (StuArt) je platformou pro výtvarnou tvůrčí interakci, která poskytuje podporu studentům uměnovědných, uměleckých a příbuzných kulturně-historických oborů. Spolek s realizacemi vlastních projektů a partnerských projektů se zaměřuje na podporu a rozvoj kreativního potenciálu, praktických znalostí i dovedností. Zároveň usiluje o možnosti uplatnitelnosti studentů zmíněných oborů na trhu práce. Dalším okruhem zájmu je umělecko-historická popularizační edukace odborné i laické veřejnosti. V kontaktu se státními i nestátními institucemi, firmami, organizacemi a spolky přispívá i k rozkvětu umění a kultury obecně. Činnost rozděluje na odbornou, popularizační a komunitní. V rámci odborných aktivit tento spolek pořádá výstavy, přednášky, diskuzní setkání a jiné kulturní akce. V oblasti popularizační zpřístupňuje umění a kulturu laické veřejnosti prostřednictvím exkurzí, workshopů, komentovaných prohlídek či happeningů. Podílí se i na realizaci událostí konaných nejen na půdě Univerzity Palackého, čímž se snaží rozvíjet a upevňovat sociální vazby mezi studenty, pedagogy veřejností a spoluutvářet tak inovační a homogenní komunitní prostor ve svém okolí. Více o Studium Artium zde.

Proniknutí do tajů exotické asijské kultury, brilantní ovládnutí počítače nebo cvičení pro tělo i mozek, to vše a mnohem víc nabízí v letním semestru veřejnosti Univerzita Palackého. Bohatá nabídka napříč obory je určena zájemcům, kteří si chtějí rozšířit své znalosti a dovednosti na Univerzitě třetího věku (U3V).

U3V rozšiřuje svou vzdělávací nabídku pro zájemce z řad veřejnosti pravidelně. Aktuálně si mohou lidé vybírat aktivity, kterým se chtějí věnovat od února do června. „Připravili jsme tři jednosemestrální programy. První jsme nazvali Hudba, literatura a výtvarné umění, druhý se pod názvem Východní kultura zaměří na poznávání Asie. Vždy v nabídce myslíme i na aktivní životní styl našich frekventantů, takže nechybí program Zdraví a pohyb, v němž si osvojí základy lukostřelby, tai chi nebo vyzkouší různá cvičení, která udrží fit jejich mozek. Myslíme i na potřebu zvyšování mediální gramotnosti,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP.

Do programu je možné se přihlásit do konce února. Zájemci by si měli pospíšit, protože právě U3V se na olomoucké univerzitě těší velké oblibě. V akademickém roce 2023/24 nabídla veřejnosti na tři desítky programů a kurzů. „Do aktivit U3V se zapojuje všech osm fakult Univerzity Palackého. Na výuce se podílí více než 30 garantů a dalších 50 lektorů, jak z akademické sféry, tak různých odborníků z praxe,“ řekla Klára Tesaříková Čermáková a připomněla, že U3V při UP patří mezi nejstarší univerzity svého druhu v naší republice, její vznik se datuje již od roku 1986.

„Zájem o vzdělávání i ve zralejším věku rok od roku roste. Je to důkaz, že si lidé uvědomují smysl celoživotního vzdělávání, kdy si nemusí doplňovat jen profesní znalosti, ale naopak rozšiřují si obzory v různých oblastech,“ doplnila vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP.

Kontakty pro přihlášení: e-mail: u3v@upol.cz, tel.: +420 585 633 408, přihlášky najdete zde: https://u3v.upol.cz/pro-zajemce/.

Nabídka na nový akademický rok 2024/2025, která bude obsahovat dvouleté, jednoleté, jednosemestrální programy i jazykové kurzy několika úrovní, bude zveřejněna v květnu 2024 zde: https://u3v.upol.cz/pro-zajemce/.

Podporovat pacienty během jejich léčby a rehabilitace a současně zvyšovat povědomí o problematice rakoviny u veřejnosti, to jsou úkoly ambasadorky onkologických pacientů, která nově působí na Onkologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. Stala se jí Věra Zukalová, která je známá především jako zakladatelka spolku Dobré místo pro život, je ale také studentkou Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Pro funkci ambasadorky byla Věra Zukalová vybrána nejen na základě svého profesního životopisu a schopností, ale i své osobní zkušenosti jako vyléčené pacientky. „Mým hlavním posláním je poskytovat individuální podporu pacientům a jejich rodinám, vytvářet propojení s různými obory onkologické péče a přispívat k odtabuizování tématu rakoviny. S pokorou jsem přijala nabídku stát se součástí týmu Onkologické kliniky a věřím, že mé osobní i pracovní zkušenosti a odhodlání přinesou pozitivní změny na klinice i v oblasti onkologické péče a osvěty,“ slibuje.

Zřízením pozice ambasadora onkologických pacientů vzniká prostor pro širokou škálu aktivit s cílem zlepšit kvalitu života pacientů, snížit jejich stres a úzkost a posílit jejich sebevědomí a naději. Součástí projektu jsou nejen individuální konzultace, edukační centrum, online portál pro pacienty, organizace seminářů a společenských akcí, ale také PR aktivity pro propagaci prevence a osvěty o onkologii u veřejnosti.

„Plánuji efektivně komunikovat s pacienty a jejich rodinami prostřednictvím objednávkového systému, online portálu i pravidelných setkání. Propojím je s nemocničním personálem, ombudsmanem a dalšími organizacemi, abychom společně vytvořili komplexní podporu pro pacienty. To vše by mělo přinést zlepšení kvality života pacientů, snížení stigmatizace onkologie ve veřejnosti, posílení prevence a včasné diagnostiky a také odlehčení samotnému zdravotnickému personálu. A v neposlední řadě chci přispět k propagaci dobrého jména Onkologické kliniky i celé Fakultní nemocnice Olomouc,“ přibližuje Věra Zukalová.

Původním vzděláním je strojařka, životní cesty ji ale přivedly k pomoci lidem. Je zakladatelkou a předsedkyní spolku Dobré místo pro život, který v Olomouci sdružuje dobrovolníky věnující svůj volný čas znevýhodněným skupinám. Vedle řady aktivit, k nimž patří mimo jiné projekt Otevřeme zahradu pro hospic na Svatém Kopečku nebo oblíbený benefiční vánoční stánek s punčem, který pravidelně obsazují prodávající z Fakulty tělesné kultury UP, se před nedávnem pustila také do studia sociální práce na CMTF UP a Caritas – Vyšší odborné školy sociální Olomouc.

„Děti odrostly, mají své rodiny a já stála před otázkou, zda koukat po večerech na televizi nebo do chytré knížky. Sociální práce je multidisciplinární obor, který mi nabízí vhled i do jiných, příbuzných oborů, jako je psychologie, filozofie, právo, sociologie, ekonomika a další. Zároveň každé studium kultivuje, pomáhá se na život dívat z více úhlů. Nemám žádný předmět, o kterém bych řekla, že je zbytečný. Každý z nich mě baví. A jaká jsem studentka? Moji spolužáci by řekli, že skvělá, můj muž taky, ale já vím, že jsem průměrná, podle mě ničím nevynikám. Přece jen je mi letos padesát, tak mi držte pěsti,“ dodává první ambasadorka Onkologické kliniky FNOL a LF UP.

Ustanovením ambasadorské pozice učinila Fakultní nemocnice Olomouc další významný krok k posílení péče o onkologické pacienty s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků v jejich léčbě a pokud možno návratu nemocných do běžného života. „Chtěli bychom, aby naši pacienti a jejich rodiny cítili skutečnou podporu a porozumění během jejich léčby. Paní Zukalová má nejen odborné znalosti, ale i empatii a pochopení pro potřeby pacientů,“ říká přednosta Onkologické kliniky Bohuslav Melichar.

Projekt se přitom zaměřuje nejen na pacienty, ale i širší veřejnost. „Díky silné síti dobrovolníků a partnerů může ambasadorka aktivně přispívat k prevenci a včasné diagnostice rakoviny. Očekává se, že tento projekt bude mít významný vliv na různé aspekty onkologické péče a celkově posílí povědomí o této problematice ve společnosti. Ambasadorka přinese nový impuls a posílí spolupráci mezi pacienty, zdravotnickým personálem a veřejností v oblasti onkologické péče,“ doplňuje primářka Hana Študentová.