Agregátor zdrojů

Co se stane, když roli režiséra převezme umělá inteligence? Divadelní projekt s názvem scena.404 nabídne proslulou Moliérovu hru Lakomec v režii AI. Diváci budou mít 3. a 10. listopadu možnost vidět v praxi, jak unikátní jazyková metoda vyvinutá lingvisty z UP umožní vzkřísit režisérské velikány a nechá je svým specifickým stylem inscenovat hru francouzského dramatika.

Studenti katedry divadelních a filmových studií a katedry obecné lingvistiky FF UP ve spolupráci s herci Moravského divadla Olomouc a Divadla Šumperk připravili přelomový divadelní projekt s názvem scena.404.

Základem inscenace je Moliérův Lakomec, jehož pevná dramatická stavba je rozdělena do čtyř obrazů. Každý z nich je veden jinou režijní osobností: Bertoltem Brechtem, Jiřím Frejkou, Evou Tálskou a Robertem Wilsonem. Pátým členem tohoto „digitálního režijního ansámblu“ je sám Molière, který jednotlivé obrazy propojuje.

Tvůrci pracují s kombinací pokročilého jazykového modelu ChatGPT a patentované lingvistické metody vyvinuté na Univerzitě Palackého. Hapaxová analýza, vyvinutá a patentovaná výzkumným týmem Dana Faltýnka z Filozofické fakulty UP (psali jsme zde), totiž dokáže stylizovat výstupy AI do podoby konkrétních režijních osobností.

První dvě uvedení hry, která propojuje divadlo a současný výzkum umělé inteligence, budou k vidění v sále K3 v Konviktu 3. a 10. listopadu od 19. hodin. Vstup je zdarma, z důvodu omezené kapacity sálu je však potřeba předchozí rezervace.

 

Co se stane, když roli režiséra převezme umělá inteligence? Divadelní projekt s názvem scena.404 nabídne proslulou Moliérovu hru Lakomec v režii AI. Diváci budou mít 3. a 10. listopadu možnost vidět v praxi, jak unikátní jazyková metoda vyvinutá lingvisty z UP umožní vzkřísit režisérské velikány a nechá je svým specifickým stylem inscenovat hru francouzského dramatika.

Studenti katedry divadelních a filmových studií a katedry obecné lingvistiky FF UP ve spolupráci s herci Moravského divadla Olomouc a Divadla Šumperk připravili přelomový divadelní projekt s názvem scena.404.

Základem inscenace je Moliérův Lakomec, jehož pevná dramatická stavba je rozdělena do čtyř obrazů. Každý z nich je veden jinou režijní osobností: Bertoltem Brechtem, Jiřím Frejkou, Evou Tálskou a Robertem Wilsonem. Pátým členem tohoto „digitálního režijního ansámblu“ je sám Molière, který jednotlivé obrazy propojuje.

Tvůrci pracují s kombinací pokročilého jazykového modelu ChatGPT a patentované lingvistické metody vyvinuté na Univerzitě Palackého. Hapaxová analýza, vyvinutá a patentovaná výzkumným týmem Dana Faltýnka z Filozofické fakulty UP (psali jsme zde), totiž dokáže stylizovat výstupy AI do podoby konkrétních režijních osobností.

První dvě uvedení hry, která propojuje divadlo a současný výzkum umělé inteligence, budou k vidění v sále K3 v Konviktu 3. a 10. listopadu od 19. hodin. Vstup je zdarma, z důvodu omezené kapacity sálu je však potřeba předchozí rezervace.

 

Vlastivědné muzeum v Olomouci představuje tvorbu Pavla Herynka, výtvarníka a dřívějšího pedagoga Univerzity Palackého, jenž je jednou z nejvýraznějších osobností českého autorského šperku. Jeho „okrasy“ zpochybňují představu o tom, co může být šperk, a mění ji v osobitou hru mezi materiálem, příběhem a poezií. 

Výstava Pavel Herynek | Šperky přináší soubor šperků z různých období, materiálů a přístupů: od dřeva přes papír až po nalezené předměty. Kurátorem výstavy je historik umění Jiří Černý, který vyučuje na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. 

„Jedinečnost tvorby Pavla Herynka spočívá v tom, že vlastně nelze hovořit o špercích, ačkoli to tak dělám a přestože jsme tak výstavu pojmenovali. Herynek sám rád používá pro své výtvory pojmu okrasy, který vymyslel básník Jiří Kolář, když jej autor v roce 1989 navštívil v Paříži. Herynek totiž všemožně ruší naše představy o tom, co je to vlastně šperk. A překvapivě to dělá už od sedmdesátých let 20. století,“ říká kurátor Jiří Černý.

Herynkova tvorba prochází neustálou proměnou, i tak v ní lze pozorovat témata a přístupy, ke kterým se autor navrací. Překvapuje tak neustále novými nápady, ale i nečekanými variacemi na stará témata. Olomoucký výtvarník zpracovává nejen vzácná a domácí dřeva, slonovinu, perleť, kovy a umělou hmotu, ale s důvtipem jemu vlastním využívá rovněž papír a papírmaš anebo nejrůznější nalezené předměty a odpadní materiály.

„Ke všem materiálům cítím stejný respekt. Snažím se s nimi pracovat ‚bez znásilňování‘, když formuji svoji myšlenku nebo představu objektu/šperku. Příklad: při vytváření série broží Lehkost a tíže (1997) jsem použil lehoučkou papírmaši nebo kartonové trubičky, ale grafitový vrchní lak je proměnil v podobu těžkých kovových předmětů. Efekt je v nečekané proměně. Náhoda hraje často velmi pozitivní roli. Náhodně nalezený předmět mi napoví jeho pozdější dotvoření do podoby brože nebo jiného artefaktu. Bez této náhody nálezu bych se asi k té pozdější, definitivní podobě šperku nedostal,“ vypráví Pavel Herynek.

Na výstavě nechybí klíčové kusy jako přírodniny napodobující závěsy ze dřeva, hravé barevné brože a závěsy z kartonových či plastových trubiček, nápadité kovové prsteny i šperky z odpadních materiálů.

Expozice vychází z přesvědčení, že Herynek promlouvá k publiku čtyřmi různými idiolekty, které se ovšem navzájem prolínají a mísí: řeč přírodních struktur, architektonická přísnost a řád, písma a znaky, přepínání a zrada kódu. Chronologické hledisko je záměrně porušeno a cílem je, aby publikum objevovalo, jaké signály jeho šperky vysílají. „Publikum by mělo hledat vztahy napříč časem, objevovat, a zároveň se u tohoto pátrání bavit,“ míní kurátor.

Vernisáže expozice se mimo jiné zúčastnil i děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec, který Pavlu Herynkovi udělil stříbrnou pamětní medaili PdF UP, a to za podporu svobody uměleckého vyjadřování, výrazné počiny na poli šperku, prostorové tvorby i kresby, a především za nesmazatelný otisk, který zanechal v srdcích studentstva.  

Součástí výstavy je také stejnojmenná doprovodná publikace, která přináší širší pohled na Herynkovu tvorbu. Zahrnuje mimo jiné návrhové kresby, jež Vlastivědné muzeum v Olomouci zakoupilo v roce 2024 a které dosud nebyly veřejnosti ani odborníkům známy. Nejzajímavější z těchto skic jsou v publikaci poprvé otištěny. Rozhovor s Jiřím Černým, kurátorem výstavy, najdete zde.  

Vlastivědné muzeum v Olomouci představuje tvorbu Pavla Herynka, výtvarníka a dřívějšího pedagoga Univerzity Palackého, jenž je jednou z nejvýraznějších osobností českého autorského šperku. Jeho „okrasy“ zpochybňují představu o tom, co může být šperk, a mění ji v osobitou hru mezi materiálem, příběhem a poezií. 

Výstava Pavel Herynek | Šperky přináší soubor šperků z různých období, materiálů a přístupů: od dřeva přes papír až po nalezené předměty. Kurátorem výstavy je historik umění Jiří Černý, který vyučuje na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. 

„Jedinečnost tvorby Pavla Herynka spočívá v tom, že vlastně nelze hovořit o špercích, ačkoli to tak dělám a přestože jsme tak výstavu pojmenovali. Herynek sám rád používá pro své výtvory pojmu okrasy, který vymyslel básník Jiří Kolář, když jej autor v roce 1989 navštívil v Paříži. Herynek totiž všemožně ruší naše představy o tom, co je to vlastně šperk. A překvapivě to dělá už od sedmdesátých let 20. století,“ říká kurátor Jiří Černý.

Herynkova tvorba prochází neustálou proměnou, i tak v ní lze pozorovat témata a přístupy, ke kterým se autor navrací. Překvapuje tak neustále novými nápady, ale i nečekanými variacemi na stará témata. Olomoucký výtvarník zpracovává nejen vzácná a domácí dřeva, slonovinu, perleť, kovy a umělou hmotu, ale s důvtipem jemu vlastním využívá rovněž papír a papírmaš anebo nejrůznější nalezené předměty a odpadní materiály.

„Ke všem materiálům cítím stejný respekt. Snažím se s nimi pracovat ‚bez znásilňování‘, když formuji svoji myšlenku nebo představu objektu/šperku. Příklad: při vytváření série broží Lehkost a tíže (1997) jsem použil lehoučkou papírmaši nebo kartonové trubičky, ale grafitový vrchní lak je proměnil v podobu těžkých kovových předmětů. Efekt je v nečekané proměně. Náhoda hraje často velmi pozitivní roli. Náhodně nalezený předmět mi napoví jeho pozdější dotvoření do podoby brože nebo jiného artefaktu. Bez této náhody nálezu bych se asi k té pozdější, definitivní podobě šperku nedostal,“ vypráví Pavel Herynek.

Na výstavě nechybí klíčové kusy jako přírodniny napodobující závěsy ze dřeva, hravé barevné brože a závěsy z kartonových či plastových trubiček, nápadité kovové prsteny i šperky z odpadních materiálů.

Expozice vychází z přesvědčení, že Herynek promlouvá k publiku čtyřmi různými idiolekty, které se ovšem navzájem prolínají a mísí: řeč přírodních struktur, architektonická přísnost a řád, písma a znaky, přepínání a zrada kódu. Chronologické hledisko je záměrně porušeno a cílem je, aby publikum objevovalo, jaké signály jeho šperky vysílají. „Publikum by mělo hledat vztahy napříč časem, objevovat, a zároveň se u tohoto pátrání bavit,“ míní kurátor.

Vernisáže expozice se mimo jiné zúčastnil i děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec, který Pavlu Herynkovi udělil stříbrnou pamětní medaili PdF UP, a to za podporu svobody uměleckého vyjadřování, výrazné počiny na poli šperku, prostorové tvorby i kresby, a především za nesmazatelný otisk, který zanechal v srdcích studentstva.  

Součástí výstavy je také stejnojmenná doprovodná publikace, která přináší širší pohled na Herynkovu tvorbu. Zahrnuje mimo jiné návrhové kresby, jež Vlastivědné muzeum v Olomouci zakoupilo v roce 2024 a které dosud nebyly veřejnosti ani odborníkům známy. Nejzajímavější z těchto skic jsou v publikaci poprvé otištěny. Rozhovor s Jiřím Černým, kurátorem výstavy, najdete zde.  

Paměť národa Střední Morava pořádá ve spolupráci s Univerzitou Palackého fórum na téma odolnosti a zranitelnosti společnosti, na němž vystoupí osobnosti české politiky i veřejného prostoru. Setkání se koná 7. listopadu v Pevnosti poznání.

Akce je rozdělena na tři panely, v nichž budou hosté debatovat o tom, jak se připravit na ozbrojený konflikt, jak budovat vlastní odolnost, i tom, jakou úlohu má stát a jakou roli hrají univerzity, neziskové organizace a občané.

„Tato doba vyžaduje lidi, kteří se nedají zastrašit.“ Otakar Foltýn

Pozvání do debaty přijali mj. bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn, velitel Skupiny kybernetických sil a informačních operací Armády ČR Ivo Zelinka a prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP Matěj Dostálek.

Diskutovat dále budou:

• Jan Dobrovský, podnikatel, novinář, mecenáš a předseda Kolegia Paměti národa
• Martin Kroupa, vedoucí regionálního rozvoje ve společnosti Post Bellum, koordinátor sbírky Pomozte Ukrajině s Pamětí národa, člen skupiny D
• Tereza Soušková, expertka na východní Evropu, diplomatka a ředitelka Českého centra Kyjev
• Vladimíra Sedláčková, vedoucí Dobrovolnického centra UP, zabývá se tématem dobrovolnictví jako přirozené součásti života univerzity
• Radek Palaščák, odborník na strategickou komunikaci, kreativní myšlení a veřejné vztahy, marketér propojující akademický výzkum, vzdělávání a společenskou odpovědnost

„Jsme v nejhorší bezpečnostní situaci od vzniku státu. Tato doba vyžaduje lidi, kteří se nedají zastrašit.“ To jsou slova, která v nedávném rozhovoru pro idnes.cz pronesl v souvislosti s ruskými hybridními hrozbami plukovník Foltýn.

A právě takoví lidé, osobnosti, které se nedají zastrašit, budou 7. listopadu 2025 od 16:30 v Laudonově sále Pevnosti poznání diskutovat o tom, jaké výzvy, ale i příležitosti v souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací před námi leží.

Více informací zde: Fb událost, Vstupenky. Akce je součástí doprovodného programu Dnů vojenské historie.

Paměť národa Střední Morava pořádá ve spolupráci s Univerzitou Palackého fórum na téma odolnosti a zranitelnosti společnosti, na němž vystoupí osobnosti české politiky i veřejného prostoru. Setkání se koná 7. listopadu v Pevnosti poznání.

Akce je rozdělena na tři panely, v nichž budou hosté debatovat o tom, jak se připravit na ozbrojený konflikt, jak budovat vlastní odolnost, i tom, jakou úlohu má stát a jakou roli hrají univerzity, neziskové organizace a občané.

„Tato doba vyžaduje lidi, kteří se nedají zastrašit.“ Otakar Foltýn

Pozvání do debaty přijali mj. bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn, velitel Skupiny kybernetických sil a informačních operací Armády ČR Ivo Zelinka a prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP Matěj Dostálek.

Diskutovat dále budou:

• Jan Dobrovský, podnikatel, novinář, mecenáš a předseda Kolegia Paměti národa
• Martin Kroupa, vedoucí regionálního rozvoje ve společnosti Post Bellum, koordinátor sbírky Pomozte Ukrajině s Pamětí národa, člen skupiny D
• Tereza Soušková, expertka na východní Evropu, diplomatka a ředitelka Českého centra Kyjev
• Vladimíra Sedláčková, vedoucí Dobrovolnického centra UP, zabývá se tématem dobrovolnictví jako přirozené součásti života univerzity
• Radek Palaščák, odborník na strategickou komunikaci, kreativní myšlení a veřejné vztahy, marketér propojující akademický výzkum, vzdělávání a společenskou odpovědnost

„Jsme v nejhorší bezpečnostní situaci od vzniku státu. Tato doba vyžaduje lidi, kteří se nedají zastrašit.“ To jsou slova, která v nedávném rozhovoru pro idnes.cz pronesl v souvislosti s ruskými hybridními hrozbami plukovník Foltýn.

A právě takoví lidé, osobnosti, které se nedají zastrašit, budou 7. listopadu 2025 od 16:30 v Laudonově sále Pevnosti poznání diskutovat o tom, jaké výzvy, ale i příležitosti v souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací před námi leží.

Více informací zde: Fb událost, Vstupenky. Akce je součástí doprovodného programu Dnů vojenské historie.

Novou metodu umožňující spouštět chemické reakce v živých organismech podle lokální hodnoty pH vyvinul tým vědců z ETH Curych vedený Helmou Wennemers a Athanasiosem Markosem, který působí na přírodovědecké fakultě. Tento postup otevírá cestu k přesnější diagnostice a cílené léčbě nádorů či zánětlivých onemocnění. Výsledky výzkumu zaměřeného na vývoj nové bioorthogonální reakce citlivé na pH byly publikovány v prestižním časopise Chem vydavatelství Cell Press.

Hodnota pH je jedním z klíčových ukazatelů stavu buněk. Její výkyvy doprovázejí řadu závažných onemocnění – například záněty, neurodegenerativní choroby nebo rakovinu. Právě na schopnost reagovat na změny pH se zaměřil tým výzkumníků, který vyvinul novou bioorthogonální reakci citlivou na pH.  V živých systémech lze tuto metodu využít při přesném zacílení diagnostických sond nebo léčiv.

Optimalizace reakce přinesla vyšší rychlost 

„Podařilo se nám zoptimalizovat dříve vyvinutou bioorthogonální reakci mezi azomethin iminy a isonitrily. Tato reakce využívá netoxická a stabilní činidla a zároveň je citlivá i na malé změny pH. Pomocí systematické studie jsme dosáhli výrazného zvýšení reakční rychlosti, což je pro biologické aplikace zásadní,“ vysvětluje Athanasios Markos z katedry organické chemie přírodovědecké fakulty.

Bioorthogonální chemie umožňuje provádět člověkem navržené chemické reakce v živých buňkách a organismech, aniž by narušily jejich přirozené funkce. Díky tomu lze například sledovat konkrétní biomolekuly v jejich přirozeném prostředí nebo cíleně dopravovat léčiva přesně na místo jejich účinku. Vývoj chemických reakcí, které fungují v tak složitém prostředí, je však mimořádně náročný, protože živé systémy se vyznačují vysokou komplexitou a přesně vymezenými podmínkami, za nichž mohou chemické procesy probíhat. V současnosti je známo několik bioorthogonálních reakcí, které fungují spolehlivě i při různých hodnotách pH, což umožňuje značení biomolekul v odlišných fyziologických prostředích. Stále však existuje jen omezený počet metod, které by dokázaly citlivě reagovat na změny pH uvnitř buněk či celých organismů.

Testování na nádorových buňkách

Vyvinutou metodu vědci otestovali při značení živých buněk. Pomocí speciálně upravených protilátek se jim podařilo selektivně označit nádorové buňky, které se vyznačují kyselým okolím. „Za mírně kyselých podmínek, typických pro nádorové prostředí, jsme dosáhli výrazně efektivnějšího značení než u zdravých buněk,“ doplnil Markos, podle kterého nový přístup umožňuje přesnější a efektivnější sledování procesů v buňkách a může se stát základem pro vývoj moderních cílených léčiv.

Odkaz na celý článek najdete zde.

Novou metodu umožňující spouštět chemické reakce v živých organismech podle lokální hodnoty pH vyvinul tým vědců z ETH Curych vedený Helmou Wennemers a Athanasiosem Markosem, který působí na přírodovědecké fakultě. Tento postup otevírá cestu k přesnější diagnostice a cílené léčbě nádorů či zánětlivých onemocnění. Výsledky výzkumu zaměřeného na vývoj nové bioorthogonální reakce citlivé na pH byly publikovány v prestižním časopise Chem vydavatelství Cell Press.

Hodnota pH je jedním z klíčových ukazatelů stavu buněk. Její výkyvy doprovázejí řadu závažných onemocnění – například záněty, neurodegenerativní choroby nebo rakovinu. Právě na schopnost reagovat na změny pH se zaměřil tým výzkumníků, který vyvinul novou bioorthogonální reakci citlivou na pH.  V živých systémech lze tuto metodu využít při přesném zacílení diagnostických sond nebo léčiv.

Optimalizace reakce přinesla vyšší rychlost 

„Podařilo se nám zoptimalizovat dříve vyvinutou bioorthogonální reakci mezi azomethin iminy a isonitrily. Tato reakce využívá netoxická a stabilní činidla a zároveň je citlivá i na malé změny pH. Pomocí systematické studie jsme dosáhli výrazného zvýšení reakční rychlosti, což je pro biologické aplikace zásadní,“ vysvětluje Athanasios Markos z katedry organické chemie přírodovědecké fakulty.

Bioorthogonální chemie umožňuje provádět člověkem navržené chemické reakce v živých buňkách a organismech, aniž by narušily jejich přirozené funkce. Díky tomu lze například sledovat konkrétní biomolekuly v jejich přirozeném prostředí nebo cíleně dopravovat léčiva přesně na místo jejich účinku. Vývoj chemických reakcí, které fungují v tak složitém prostředí, je však mimořádně náročný, protože živé systémy se vyznačují vysokou komplexitou a přesně vymezenými podmínkami, za nichž mohou chemické procesy probíhat. V současnosti je známo několik bioorthogonálních reakcí, které fungují spolehlivě i při různých hodnotách pH, což umožňuje značení biomolekul v odlišných fyziologických prostředích. Stále však existuje jen omezený počet metod, které by dokázaly citlivě reagovat na změny pH uvnitř buněk či celých organismů.

Testování na nádorových buňkách

Vyvinutou metodu vědci otestovali při značení živých buněk. Pomocí speciálně upravených protilátek se jim podařilo selektivně označit nádorové buňky, které se vyznačují kyselým okolím. „Za mírně kyselých podmínek, typických pro nádorové prostředí, jsme dosáhli výrazně efektivnějšího značení než u zdravých buněk,“ doplnil Markos, podle kterého nový přístup umožňuje přesnější a efektivnější sledování procesů v buňkách a může se stát základem pro vývoj moderních cílených léčiv.

Odkaz na celý článek najdete zde.

Dear colleagues,we would like to invite you to the seminar of Division of Elementary Particle Physics of Institute of Physics, presented by Les Johnson, the former Chief Technology Officer, NASA Marshall Space Flight Center (MSFC), Huntsville, Alabama.For more info, please see invitation.

Dear colleagues,we would like to invite you to the seminar of Division of Elementary Particle Physics of Institute of Physics, presented by Les Johnson, the former Chief Technology Officer, NASA Marshall Space Flight Center (MSFC), Huntsville, Alabama.For more info, please see invitation.

Mezi 48 osobnostmi, jejichž zásluhy a výsledky práce u příležitosti 107. výročí vzniku samostatného československého státu ocenil prezident ČR Petr Pavel, je i profesor Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc František Kopřiva a učitel a absolvent Fakulty tělesné kultury UP Jan Dvořák.

„Respekt a obdiv si zaslouží každý z nich. Dokázali sloužit něčemu vyššímu než sami sobě, ne jeden okamžik, jedno volební období, ale po celý svůj život. Ukazují, že vytrvalost, úsilí, statečnost, lidskost a pokora nejsou překonané ctnosti. Že máme koho následovat a že máme kým se inspirovat,“ uvedl na adresu vyznamenaných ve svém proslovu prezident Petr Pavel. Celý projev najdete zde.

Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy a zdravotnictví obdržel František Kopřiva, profesor Dětské kliniky LF UP a FNOL, který patří k zakladatelům dětské pneumologie u nás. František Kopřiva je absolventem olomoucké medicíny, soustředí se především na diagnostiku a léčbu dětí s alergickými chorobami, s poruchami imunitního systému a chorobami dýchacího ústrojí. V roce 2018 se za svou lékařskou a vědeckou práci stal laureátem Ceny města Olomouce, jeho medailonek si můžete projít tady.  

S Dětskou klinikou, respektive s organizací Šance Olomouc, která při klinice již přes třicet let působí, je spojena také další oceněná Zdenka Wasserbauerová. Ta se před časem stala aktivní členkou Šance Olomouc a také spolupracovnicí Českého národního registru dárců kostní dřeně, do něhož se jí podařilo přivést přes třicet tisíc dobrovolníků. Babička Šance, jak se Zdence Wasserbauerové přezdívá, z rukou prezidenta převzala medaili Za zásluhy v oblasti charitativní a dobrovolnictví.

Oceněn, a sice za zásluhy v oblasti výchovy a školství, byl také Jan Dvořák, učitel Základní školy Jeseník a skautský vedoucí, který již během studia na Univerzitě Palackého založil projekt Politika nejen pro mladé, který dlouhodobě přispívá ke zvýšení zájmu mladých lidí o veřejné dění. Jan Dvořák je absolventem Fakulty tělesné kultury UP, kde vloni dokončil navazující magisterské studium učitelství tělesné výchovy se zaměřením na speciální pedagogiku, předtím absolvoval studium tělesné výchovy a matematiky.

Prezident ČR Petr Pavel během slavnostního aktu při příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu udělil či propůjčil státní vyznamenání a udělil medaile Za zásluhy a Za hrdinství celkem 48 osobnostem. Byla mezi nimi například před několika dny zesnulá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, dramatik, scenárista a spoluzakladatel Divadla J. Cimrmana Zdeněk Svěrák nebo teprve devítiletý Šimon Malý, který zachránil tonoucího dědečka. Přehled všech oceněných je k dispozici zde.

Mezi 48 osobnostmi, jejichž zásluhy a výsledky práce u příležitosti 107. výročí vzniku samostatného československého státu ocenil prezident ČR Petr Pavel, je i profesor Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc František Kopřiva a učitel a absolvent Fakulty tělesné kultury UP Jan Dvořák.

„Respekt a obdiv si zaslouží každý z nich. Dokázali sloužit něčemu vyššímu než sami sobě, ne jeden okamžik, jedno volební období, ale po celý svůj život. Ukazují, že vytrvalost, úsilí, statečnost, lidskost a pokora nejsou překonané ctnosti. Že máme koho následovat a že máme kým se inspirovat,“ uvedl na adresu vyznamenaných ve svém proslovu prezident Petr Pavel. Celý projev najdete zde.

Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy a zdravotnictví obdržel František Kopřiva, profesor Dětské kliniky LF UP a FNOL, který patří k zakladatelům dětské pneumologie u nás. František Kopřiva je absolventem olomoucké medicíny, soustředí se především na diagnostiku a léčbu dětí s alergickými chorobami, s poruchami imunitního systému a chorobami dýchacího ústrojí. V roce 2018 se za svou lékařskou a vědeckou práci stal laureátem Ceny města Olomouce, jeho medailonek si můžete projít tady.  

S Dětskou klinikou, respektive s organizací Šance Olomouc, která při klinice již přes třicet let působí, je spojena také další oceněná Zdenka Wasserbauerová. Ta se před časem stala aktivní členkou Šance Olomouc a také spolupracovnicí Českého národního registru dárců kostní dřeně, do něhož se jí podařilo přivést přes třicet tisíc dobrovolníků. Babička Šance, jak se Zdence Wasserbauerové přezdívá, z rukou prezidenta převzala medaili Za zásluhy v oblasti charitativní a dobrovolnictví.

Oceněn, a sice za zásluhy v oblasti výchovy a školství, byl také Jan Dvořák, učitel Základní školy Jeseník a skautský vedoucí, který již během studia na Univerzitě Palackého založil projekt Politika nejen pro mladé, který dlouhodobě přispívá ke zvýšení zájmu mladých lidí o veřejné dění. Jan Dvořák je absolventem Fakulty tělesné kultury UP, kde vloni dokončil navazující magisterské studium učitelství tělesné výchovy se zaměřením na speciální pedagogiku, předtím absolvoval studium tělesné výchovy a matematiky.

Prezident ČR Petr Pavel během slavnostního aktu při příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu udělil či propůjčil státní vyznamenání a udělil medaile Za zásluhy a Za hrdinství celkem 48 osobnostem. Byla mezi nimi například před několika dny zesnulá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, dramatik, scenárista a spoluzakladatel Divadla J. Cimrmana Zdeněk Svěrák nebo teprve devítiletý Šimon Malý, který zachránil tonoucího dědečka. Přehled všech oceněných je k dispozici zde.

Moderní technologie mění svět a medicína nestojí stranou. Na využívání elektronických informačních systémů, telemedicíny nebo umělé inteligence v péči o pacienty své studující připravuje i Lékařská fakulta UP ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc. Výukou v Centru digitálního zdravotnictví procházejí studující čtvrtých ročníků, přičemž LF UP byla první fakultou v ČR, která takovýto povinný předmět zavedla.

Výuka je zaměřena velmi prakticky, nechybí ale ani důležitá teorie – čím je elektronizace zdravotnictví přínosná a jak s novými nástroji pracovat lege artis a správně s ohledem na platnou legislativu a kyberbezpečnost.

„Fenomény dneška, o kterých se hodně bavíme, jsou telemedicína a umělá inteligence. Seznamujeme studenty mimo jiné se zásadami komunikace s pacientem na dálku, že například není vhodné posílat zdravotní dokumentaci přes WhatsApp či e-mail, vysvětlujeme principy anonymizace a pseudonymizace sdílených materiálů, probíráme i design aplikací pro pacienty,“ přibližuje vedoucí centra Antonín Hlavinka.

„Snažíme se studenty a také lékaře edukovat, aby se AI nebáli, ale zároveň na ni nespoléhali až příliš.“ Antonín Hlavinka

„U AI se bavíme o využití při samotném studiu, kdy mohou být velmi užitečné i free verze, ale také třeba v administrativě. Pro klinické použití máme celou řadu praktických příkladů aplikací, které například detekují rozsah zranění, studenti si také zkoušejí dělat souhrny obsáhlých zpráv. Vždy ale zdůrazňujeme, že odpovědnost je na tom konkrétním lékaři. Snažíme se studenty a také lékaře edukovat, aby se AI nebáli, ale zároveň na ni nespoléhali až příliš,“ dodává.

Součástí výuky jsou i návštěvy na vybraných pracovištích fakulty a nemocnice, kde moderní pomocníky, jako je například chirurgický robotický systém da Vinci, 3D tisk nebo AI, využívají a mohou je tak vidět a případně si i „osahat“ přímo v praxi.

Centrum digitálního zdravotnictví vzniklo v roce 2022 jako společné pracoviště Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc díky podpoře z Národního plánu obnovy. Výuku tu absolvují nejen studující LF UP, ale i z Fakulty zdravotnických věd UP a v rámci rozšiřování kompetencí také již zkušení lékaři a lékařky. Pro zájemce vyšly také učebnice Digitální medicína, na nichž se odborníci z LF UP a FNOL podíleli.

Moderní technologie mění svět a medicína nestojí stranou. Na využívání elektronických informačních systémů, telemedicíny nebo umělé inteligence v péči o pacienty své studující připravuje i Lékařská fakulta UP ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc. Výukou v Centru digitálního zdravotnictví procházejí studující čtvrtých ročníků, přičemž LF UP byla první fakultou v ČR, která takovýto povinný předmět zavedla.

Výuka je zaměřena velmi prakticky, nechybí ale ani důležitá teorie – čím je elektronizace zdravotnictví přínosná a jak s novými nástroji pracovat lege artis a správně s ohledem na platnou legislativu a kyberbezpečnost.

„Fenomény dneška, o kterých se hodně bavíme, jsou telemedicína a umělá inteligence. Seznamujeme studenty mimo jiné se zásadami komunikace s pacientem na dálku, že například není vhodné posílat zdravotní dokumentaci přes WhatsApp či e-mail, vysvětlujeme principy anonymizace a pseudonymizace sdílených materiálů, probíráme i design aplikací pro pacienty,“ přibližuje vedoucí centra Antonín Hlavinka.

„Snažíme se studenty a také lékaře edukovat, aby se AI nebáli, ale zároveň na ni nespoléhali až příliš.“ Antonín Hlavinka

„U AI se bavíme o využití při samotném studiu, kdy mohou být velmi užitečné i free verze, ale také třeba v administrativě. Pro klinické použití máme celou řadu praktických příkladů aplikací, které například detekují rozsah zranění, studenti si také zkoušejí dělat souhrny obsáhlých zpráv. Vždy ale zdůrazňujeme, že odpovědnost je na tom konkrétním lékaři. Snažíme se studenty a také lékaře edukovat, aby se AI nebáli, ale zároveň na ni nespoléhali až příliš,“ dodává.

Součástí výuky jsou i návštěvy na vybraných pracovištích fakulty a nemocnice, kde moderní pomocníky, jako je například chirurgický robotický systém da Vinci, 3D tisk nebo AI, využívají a mohou je tak vidět a případně si i „osahat“ přímo v praxi.

Centrum digitálního zdravotnictví vzniklo v roce 2022 jako společné pracoviště Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc díky podpoře z Národního plánu obnovy. Výuku tu absolvují nejen studující LF UP, ale i z Fakulty zdravotnických věd UP a v rámci rozšiřování kompetencí také již zkušení lékaři a lékařky. Pro zájemce vyšly také učebnice Digitální medicína, na nichž se odborníci z LF UP a FNOL podíleli.

Svým štětcem a osobností se nesmazatelně zapsal do novodobých dějin univerzitní Olomouce. V roce 1946 navrhl ikonický a nadčasový erb Univerzity Palackého, sehrál významnou roli při jejím obnovení po druhé světové válce jako pedagog i přítel prvního rektora J. L. Fischera a celý život maloval, fotografoval a vášnivě cestoval. Řeč je o Aljo Beranovi, jehož životní příběh přináší v osobité formě nová kniha z edice Paměť UP. Vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

Netradiční biografická publikace nabízí jedinečný pohled do Beranova života a díla díky dvěma nejdůvěryhodnějším svědkům. Za knihou autorsky stojí Beranovi nejbližší – dcera a kunsthistorička Věra Beranová a vnuk, pedagog a historik Václav Čada.

Kniha Život s vůní terpentýnu sestává ze dvou částí. První nabízí formálně originální fiktivní rozhovor, který vede Václav Čada se svým zesnulým dědečkem. Chronologický dialog je založený na bohatých rodinných archivních materiálech, oživuje Beranovy vzpomínky a odhaluje jeho osobní i profesní život s neobyčejnou intimitou a nadhledem.

Druhá část publikace zkoumá Beranovo umělecké dílo očima kunsthistoričky Věry Beranové, jež zemřela v průběhu příprav rukopisu v roce 2023. Nabízí vhled do jeho malířské, grafické nebo užité tvorby.

„Do určité míry vnímám knihu jako jakési splacení dluhu, který jsem cítil k mamince a rodinné tradici, a vlastně i dluhu k osobnosti mého dědečka, se kterým se, prostřednictvím jeho děl, setkávám od dětství a jehož práce mě obklopuje celý život. Až příprava tohoto textu mi pak umožnila nahlédnout hlouběji do jeho života,“ říká o knize její spoluautor Václav Čada.

Nedílnou součástí knihy je také unikátní doprovodný obrazový materiál – čtenáři na stránkách najdou dosud nepublikované rodinné fotografie, snímky pořízené samotným Beranem a reprodukce mnoha jeho uměleckých děl.

Život s vůní terpentýnu je nejen poctou výjimečnému malíři, pedagogovi a umělci, který dal Univerzitě Palackého její erb a Olomouci své obrazy, fotografie i kus srdce, ale také inspirativním vyprávěním o umění, rodině a odkazu, který přesahuje generace.

Kniha je dostupná na e-shopu a v prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého a u dobrých knihkupců. Jako bonus je až do konce roku v prodejně VUP ke shlédnutí výstava fotografií Aljo Berana, zachycujících atmosféru staré Olomouce.

Svým štětcem a osobností se nesmazatelně zapsal do novodobých dějin univerzitní Olomouce. V roce 1946 navrhl ikonický a nadčasový erb Univerzity Palackého, sehrál významnou roli při jejím obnovení po druhé světové válce jako pedagog i přítel prvního rektora J. L. Fischera a celý život maloval, fotografoval a vášnivě cestoval. Řeč je o Aljo Beranovi, jehož životní příběh přináší v osobité formě nová kniha z edice Paměť UP. Vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

Netradiční biografická publikace nabízí jedinečný pohled do Beranova života a díla díky dvěma nejdůvěryhodnějším svědkům. Za knihou autorsky stojí Beranovi nejbližší – dcera a kunsthistorička Věra Beranová a vnuk, pedagog a historik Václav Čada.

Kniha Život s vůní terpentýnu sestává ze dvou částí. První nabízí formálně originální fiktivní rozhovor, který vede Václav Čada se svým zesnulým dědečkem. Chronologický dialog je založený na bohatých rodinných archivních materiálech, oživuje Beranovy vzpomínky a odhaluje jeho osobní i profesní život s neobyčejnou intimitou a nadhledem.

Druhá část publikace zkoumá Beranovo umělecké dílo očima kunsthistoričky Věry Beranové, jež zemřela v průběhu příprav rukopisu v roce 2023. Nabízí vhled do jeho malířské, grafické nebo užité tvorby.

„Do určité míry vnímám knihu jako jakési splacení dluhu, který jsem cítil k mamince a rodinné tradici, a vlastně i dluhu k osobnosti mého dědečka, se kterým se, prostřednictvím jeho děl, setkávám od dětství a jehož práce mě obklopuje celý život. Až příprava tohoto textu mi pak umožnila nahlédnout hlouběji do jeho života,“ říká o knize její spoluautor Václav Čada.

Nedílnou součástí knihy je také unikátní doprovodný obrazový materiál – čtenáři na stránkách najdou dosud nepublikované rodinné fotografie, snímky pořízené samotným Beranem a reprodukce mnoha jeho uměleckých děl.

Život s vůní terpentýnu je nejen poctou výjimečnému malíři, pedagogovi a umělci, který dal Univerzitě Palackého její erb a Olomouci své obrazy, fotografie i kus srdce, ale také inspirativním vyprávěním o umění, rodině a odkazu, který přesahuje generace.

Kniha je dostupná na e-shopu a v prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého a u dobrých knihkupců. Jako bonus je až do konce roku v prodejně VUP ke shlédnutí výstava fotografií Aljo Berana, zachycujících atmosféru staré Olomouce.

Na rozdíl od pozemských urychlovačů, kde si vědci dopředu detailně plánují experimenty, Patrik Čechvala musí vyčkávat, co přiletí z hlubin vesmíru. Věnuje se totiž sledování spršek částic, vyvolaných fotony s mimořádnými energiemi. V rozhovoru nejen o postdoktorálním programu MSCA COFUND Physics for Future ve Fyzikálním ústavu AV ČR vypráví o tom, proč je vesmír ta nejlepší laboratoř a jak kosmické záření pomáhá při odkrývání tajemství pyramid – i jak téma představit veřejnosti v soutěžích jako FameLab, v jehož českém finále letos FZU reprezentoval.

V kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) skončil mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest (PSFF). Letošní ročník přilákal přes 1300 akreditovaných návštěvníků a rozšířil program o nové formáty, jako například projekce pro základní školy, venkovní promítání nebo VR zónu. A vůbec poprvé se také v Praze konal podzimní Camp 4Science, dvoudenní workshop zaměřený na vývoj vědeckých filmů.

Cenu za nejlepší mezinárodní vědecký dokument a finanční odměnu 5000 USD získal film režiséra Davida Čálka, Doktor na tripu. Porota ocenila mimořádnou citlivost, s níž film propojuje vědecký výzkum a tradiční rituály v hledání nových cest léčby deprese. Síla snímku podle porotců spočívá v jeho autentičnosti, odvaze a schopnosti propojovat světy, které si obvykle nerozumí.

„Mám velkou radost, že jsme tu cenu dostali, a děkuji celému tvůrčímu týmu. Možná je to i pro vědecký svět znamení, že nejsme jediní, kdo si myslí, že léčba psychedeliky může být nadějná pro určitý typ pacientů a přinést světlo do temnot depresí, které dnes sužují mnoho lidí, především mladých,“ řekl režisér David Čálek.

Vedoucí programu festivalu PSFF Zdeněk Rychtera doplnil: „Těší mě, že film obstál v mezinárodní konkurenci. Byl to letos jeden z nejnavštěvovanějších snímků, a je vidět, že tato alternativní léčba zajímá široké spektrum diváků.“ Snímek, který již dříve získal cenu za komunikaci vědy na festivalu Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, je aktuálně k vidění v pražském kině Pilotů. 

Porotu zaujalo citlivé vyprávění o životě rostlin

Nadšení a dojetí neskrývali ani tvůrci krátkého snímku Věčný hrášek (The Everlasting Pea), který získal nově udělovanou cenu pro nejlepší krátký vědecký dokument spojenou s finanční odměnou 1000 USD. Porota film ocenila pro jeho mimořádnou estetickou kvalitu. 

„Citlivé vyprávění a melancholická atmosféra nás provázejí úvahou o evoluci a vnímání rostlin. Film inspiruje k zamyšlení nad tím, že naši planetu sdílíme s organismy, které jsou fascinující a zároveň téměř mimozemské,“ uvedli porotci.

Cenu rektora ČZU v hodnotě 1000 USD získal snímek Dokumentární plavba madam Anity Conti (The Documentary Journey of Madame Anita Conti), cenu diváků pak Sběratelé kratomu režiséra Libora Cinegra. Ten získal cenu diváků i na AFO60.

„Festival měl skvělou atmosféru a témata promítaných snímků byla opět velmi zajímavá a aktuální. Diváci neváhali pokládat zvídavé dotazy. Ani chladné počasí je neodradilo od venkovního promítání a dorazili v hojném počtu. Festival má určitě potenciál do kampusu přivádět zajímavé vědecké poznatky a osobnosti a už se těšíme na další ročník,“ doplnila Karolína Otcová, koordinátorka festivalu za ČZU. 

Festival s tématem potápění

Letošním tématem festivalu, který ČZU pořádá ve spolupráci s týmem AFO, bylo potápění. Diváci objevovali tajemné vrstvy pod vodní hladinou – symbol tvůrčího procesu, který končí vynořením a poznáním, že film a věda k sobě neoddělitelně patří.

„Festival přilákal publikum i mimo univerzitní kampus. Určitě i díky přednášce moderátora České televize Daniela Stacha. Zájem byl ale také o VR zónu a samozřejmě o filmové projekce. Když vám na dokument o vědě přijde sto lidí, je to pro nás organizátory opravdu radost,“ poznamenal Zdeněk Rychtera. 

Podpora vědeckých dokumentů ve vývoji

Letos poprvé proběhla podzimní rezidence Camp 4Science, odborný program festivalu AFO pro tvůrce vědeckých dokumentů, který se rozrostl jako reakce na rostoucí počet přihlášek a rozmanitost témat, které si žádají individuální přístup.

Autoři pěti vybraných projektů ze střední Evropy absolvovali dvoudenní intenzivní workshop s lektory, mezi nimiž byli Monika Koperska, polská vědkyně a popularizátorka vědy, a Roy Kimhi, izraelský impact producer a VR tvůrce.

„Mentory Campu nejvíce zaujal projekt Near Life, který sleduje výzkum dvou neurovědkyň. Ty pátrají po tom, co se děje v mozku člověka při klinické smrti. Je to velmi odvážný projekt, který zdůrazňuje roli žen ve vědě a ukazuje, jak může film svým vyprávěním překročit hranice plátna,“ vysvětlil Dominik Vontor, koordinátor programu Camp 4Science. Upřesnil, že tento rozpracovaný dokument postoupil do jarní rezidence workshopu, která se uskuteční na festivalu AFO. Tam se projekt může dál ucházet o cenu 25 000 USD na další vývoj, sponzorované produkční společností Sandbox Films. 

Česká zemědělská univerzita v Praze pořádá festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011, tehdy ještě pod názvem Life Sciences Film Festival, později ČZU Film Fest. Od roku 2020 jej organizuje společně s Univerzitou Palackého v Olomouci a jejím týmem AFO pod názvem Prague Science Film Fest. Letos se konal od 20. do 23. října.