Agregátor zdrojů

Olomoucké ulice v sobotu již počtrnácté ovládl půlmaraton v rámci akce Mattoni Olomouc Running festival a mezi jeho účastníky na 21 km trati nechyběli ani běžci a běžkyně z Univerzity Palackého, kteří mohli poměřit síly v Běhu o pohár rektora UP.

Z rukou rektora Martina Procházky převzali cenu pro nejlepší Ivana Vávrů, která v ženské kategorii doběhla do cíle v čase 1:35:51, a nejrychlejší muž, student FTK Patrik Radek s časem 1:20:27. Oběma byly předány na zakázku vyrobené univerzitní poháry. Rektor UP absolvoval ve čtyřčlenném týmu štafetový běh, který obsadil 65. místo.

Univerzita měla na náměstí i relax zónu, kde si zájemci mohli odpočinout, dozvědět se třeba o možnostech studia na UP či si pořídit univerzitní merch. Do cíle závodu doběhlo 3590 běžců, vítězem se stal Ital Daniele D’Onforio s časem 1:04:56, nejrychlejší ženou byla Maďarka Nora Szabó (1:12:44).

Rozpočet pro letošní rok schválil na svém posledním zasedání před létem Akademický senát Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Kromě toho se senátoři také zabývali záměrem děkana jmenovat vedoucí tří kateder a také změnou v jeho proděkanském týmu.

Podstatná část jednání se týkala hospodaření fakulty. Vedle návrhu letošního rozpočtu totiž děkan Vít Hušek předložil senátu ke schválení i výroční zprávu o hospodaření v roce 2023. Během obsáhlé diskuze senátory zajímaly především významnější odchylky reálných výsledků od původního plánu nákladů a výnosů, do nichž se promítlo mimo jiné zdražení energií, ale také zájem o fakultní nabídku celoživotního vzdělávání.

Výroční zpráva byla senátem schválena a stejně tak rozpočet pro letošní rok. Aktuální plán počítá s celkovými náklady a výnosy ve výši přes 114 milionů korun. Přidělený příspěvek a dotace ze státního rozpočtu činí téměř 101 milionů korun (o 3 miliony více než v roce předcházejícím), přičemž 12 miliony korun se fakulta bude podílet na celouniverzitních aktivitách.

Senátoři také schválili podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2025/2026 a bez připomínek projednali záměr děkana jmenovat staronové vedoucí kateder na nadcházející tři roky. Konkrétně jde o Jitku Jonovou jako vedoucí katedry církevních dějin a církevního umění, Petru Potměšilovou na katedře křesťanské výchovy a Jaroslava France jako vedoucího na katedře komunikace.

Zatímco na zmíněných katedrách tak nedojde k viditelné změně, proděkanský tým děkana Víta Huška se zúží. „Dosavadní proděkan pro studium a další vzdělávání Jiří Pospíšil se rozhodl ukončit své akademické působení na fakultě a na univerzitě. Pracoval tu dvacet let, udělal spoustu práce, kromě hladkého chodu studijního oddělení a zavádění některých novinek se zasloužil i o bezproblémovou spolupráci se studijním oddělením rektorátu. Za to všechno mu velmi děkuji,“ informoval senátory děkan Vít Hušek s tím, že od 1. července chce pověřit studijní agendou Tomáše Parmu, který již má jako proděkan na starost oblast strategie a kvality.

„Žádal o úpravu množství výuky, ale agendu strategie a kvality si chce zatím ponechat, orientuje se v ní a dělá ji s lehkostí,“ dodal děkan v souvislosti s dotazem na proděkanovu vytíženost. Změnu ve vedení fakulty jinak senátoři přijali bez připomínek.

Příště by se Akademický senát CMTF UP měl sejít 25. září.  

Rozpočet pro letošní rok schválil na svém posledním zasedání před létem Akademický senát Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Kromě toho se senátoři také zabývali záměrem děkana jmenovat vedoucí tří kateder a také změnou v jeho proděkanském týmu.

Podstatná část jednání se týkala hospodaření fakulty. Vedle návrhu letošního rozpočtu totiž děkan Vít Hušek předložil senátu ke schválení i výroční zprávu o hospodaření v roce 2023. Během obsáhlé diskuze senátory zajímaly především významnější odchylky reálných výsledků od původního plánu nákladů a výnosů, do nichž se promítlo mimo jiné zdražení energií, ale také zájem o fakultní nabídku celoživotního vzdělávání.

Výroční zpráva byla senátem schválena a stejně tak rozpočet pro letošní rok. Aktuální plán počítá s celkovými náklady a výnosy ve výši přes 114 milionů korun. Přidělený příspěvek a dotace ze státního rozpočtu činí téměř 101 milionů korun (o 3 miliony více než v roce předcházejícím), přičemž 12 miliony korun se fakulta bude podílet na celouniverzitních aktivitách.

Senátoři také schválili podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2025/2026 a bez připomínek projednali záměr děkana jmenovat staronové vedoucí kateder na nadcházející tři roky. Konkrétně jde o Jitku Jonovou jako vedoucí katedry církevních dějin a církevního umění, Petru Potměšilovou na katedře křesťanské výchovy a Jaroslava France jako vedoucího na katedře komunikace.

Zatímco na zmíněných katedrách tak nedojde k viditelné změně, proděkanský tým děkana Víta Huška se zúží. „Dosavadní proděkan pro studium a další vzdělávání Jiří Pospíšil se rozhodl ukončit své akademické působení na fakultě a na univerzitě. Pracoval tu dvacet let, udělal spoustu práce, kromě hladkého chodu studijního oddělení a zavádění některých novinek se zasloužil i o bezproblémovou spolupráci se studijním oddělením rektorátu. Za to všechno mu velmi děkuji,“ informoval senátory děkan Vít Hušek s tím, že od 1. července chce pověřit studijní agendou Tomáše Parmu, který již má jako proděkan na starost oblast strategie a kvality.

„Žádal o úpravu množství výuky, ale agendu strategie a kvality si chce zatím ponechat, orientuje se v ní a dělá ji s lehkostí,“ dodal děkan v souvislosti s dotazem na proděkanovu vytíženost. Změnu ve vedení fakulty jinak senátoři přijali bez připomínek.

Příště by se Akademický senát CMTF UP měl sejít 25. září.  

Děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jan Stejskal předal Ceny za nejlepší pedagogický výkon roku 2023 inspirativním vyučujícím fakulty. Stalo se tak při tradičním Setkání v zahradách, jehož se zúčastnili zaměstnanci i studenti a studentky doktorských studijních programů. Program doprovázela živá hudba i charitativní prodej drobných dárkových předmětů.

Slavnostní fanfáry v podání vyučujících a žáků ZUŠ Žerotín Olomouc zahájily na Filozofické fakultě UP letošní program Setkání v zahradách. Na základě výsledku evaluací studentů této fakulty při něm děkan FF UP každoročně oceňuje inspirativní pedagogy. Letos obdrželo Ceny šest pedagogů.

„Cena mě samozřejmě potěšila, ale moc ji nepřeceňuji. Za rok může být vše jinak a určitě by se nemělo usínat na vavřínech. Přednášet na univerzitě jsem začal teprve před sedmi lety a velmi dobře si pamatuji, že začátky nebyly zrovna snadné. Hledání optimálního pojetí bylo docela dlouhé. Dnes vím, že každá přednáška je svým způsobem herecký výstup, divadelní představení, samozřejmě v dobrém slova smyslu. Pochopitelně ne vždy vše dopadne ideálně, ostatně přednášející zpravidla sám nejlépe zpětně ví, když se mu něco nepovede. Snad ale cesta, po níž jsem se vydal, není úplně nejhorší,“ uvedl jeden z oceněných pedagogů Miloš Hlava z katedry historie.

Společně s ním ji převzal také David Jirsa z katedry bohemistiky, Darina Hradilová z katedry bohemistiky, Pavel Hobza z katedry filozofie, Jana Spáčilová z katedry muzikologie a Šárka Dvořáková, doktorandka katedry anglistiky a amerikanistiky.

„Z ocenění mám obrovskou radost a bude pro mě motivací jak při další výuce, tak při dokončování doktorátu. Studující projevili ve mně osobně velkou důvěru a jsem jim za to vděčná. Nejdůležitější je ale pro mě to, aby své studium na anglistice hodnotili jako přínosné, v budoucnu z něj ve svém životě těžili a rádi na něj vzpomínali,“ uvedla. Ve svém doktorském výzkumu se věnuje anglofonní detektivní literatuře 21. století zasazené na skotské ostrovy. Zajímá se o zobrazení místa a kulturně-historického kontextu. „Ráda bych učila i v budoucnu. Doufám, že dokážu plně docenit, jak zodpovědná je to práce. Velmi mi záleží na vzdělávání jako takovém, domnívám se, že zejména citlivé a trpělivé vedení mladých lidí je dnes důležitější než kdy dřív, že jeho prostřednictvím budujeme lepší budoucnost,“ dodala.

Během Setkání v zahradách se s fakultou rozloučila Bronislava Macháčková, která řadu let pracovala pro její studijní oddělení. Všem zúčastněným pak Zahradní slavnost nabídla živý koncert kapely No Barriers i hudební improvizované překvapení čtyř fakultních akademiků. Během celé akce hrál v zahradách také DJ, akce nabídla také fotokoutek s rekvizitami, dětský koutek, jenž organizovali studenti Pedagogické fakulty UP i charitativní prodej drobných dárkových předmětů na podporu organizace Camino Vsetín.

Cenu za nejlepší pedagogický výkon převzali:

Mgr. Šárka Dvořáková, doktorandka z katedry anglistiky a amerikanistiky, Mgr. David Jirsa, Ph.D. z katedry bohemistiky, Mgr. Darina Hradilová, Ph.D. z katedry bohemistiky, Mgr. Miloš Hlava, Ph.D. z katedry historie, Mgr. Pavel Hobza, Ph.D. z katedry filozofie a doc. Mgr. Jana Spáčilová, Ph.D. z katedry muzikologie.

Děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jan Stejskal předal Ceny za nejlepší pedagogický výkon roku 2023 inspirativním vyučujícím fakulty. Stalo se tak při tradičním Setkání v zahradách, jehož se zúčastnili zaměstnanci i studenti a studentky doktorských studijních programů. Program doprovázela živá hudba i charitativní prodej drobných dárkových předmětů.

Slavnostní fanfáry v podání vyučujících a žáků ZUŠ Žerotín Olomouc zahájily na Filozofické fakultě UP letošní program Setkání v zahradách. Na základě výsledku evaluací studentů této fakulty při něm děkan FF UP každoročně oceňuje inspirativní pedagogy. Letos obdrželo Ceny šest pedagogů.

„Cena mě samozřejmě potěšila, ale moc ji nepřeceňuji. Za rok může být vše jinak a určitě by se nemělo usínat na vavřínech. Přednášet na univerzitě jsem začal teprve před sedmi lety a velmi dobře si pamatuji, že začátky nebyly zrovna snadné. Hledání optimálního pojetí bylo docela dlouhé. Dnes vím, že každá přednáška je svým způsobem herecký výstup, divadelní představení, samozřejmě v dobrém slova smyslu. Pochopitelně ne vždy vše dopadne ideálně, ostatně přednášející zpravidla sám nejlépe zpětně ví, když se mu něco nepovede. Snad ale cesta, po níž jsem se vydal, není úplně nejhorší,“ uvedl jeden z oceněných pedagogů Miloš Hlava z katedry historie.

Společně s ním ji převzal také David Jirsa z katedry bohemistiky, Darina Hradilová z katedry bohemistiky, Pavel Hobza z katedry filozofie, Jana Spáčilová z katedry muzikologie a Šárka Dvořáková, doktorandka katedry anglistiky a amerikanistiky.

„Z ocenění mám obrovskou radost a bude pro mě motivací jak při další výuce, tak při dokončování doktorátu. Studující projevili ve mně osobně velkou důvěru a jsem jim za to vděčná. Nejdůležitější je ale pro mě to, aby své studium na anglistice hodnotili jako přínosné, v budoucnu z něj ve svém životě těžili a rádi na něj vzpomínali,“ uvedla. Ve svém doktorském výzkumu se věnuje anglofonní detektivní literatuře 21. století zasazené na skotské ostrovy. Zajímá se o zobrazení místa a kulturně-historického kontextu. „Ráda bych učila i v budoucnu. Doufám, že dokážu plně docenit, jak zodpovědná je to práce. Velmi mi záleží na vzdělávání jako takovém, domnívám se, že zejména citlivé a trpělivé vedení mladých lidí je dnes důležitější než kdy dřív, že jeho prostřednictvím budujeme lepší budoucnost,“ dodala.

Během Setkání v zahradách se s fakultou rozloučila Bronislava Macháčková, která řadu let pracovala pro její studijní oddělení. Všem zúčastněným pak Zahradní slavnost nabídla živý koncert kapely No Barriers i hudební improvizované překvapení čtyř fakultních akademiků. Během celé akce hrál v zahradách také DJ, akce nabídla také fotokoutek s rekvizitami, dětský koutek, jenž organizovali studenti Pedagogické fakulty UP i charitativní prodej drobných dárkových předmětů na podporu organizace Camino Vsetín.

Cenu za nejlepší pedagogický výkon převzali:

Mgr. Šárka Dvořáková, doktorandka z katedry anglistiky a amerikanistiky, Mgr. David Jirsa, Ph.D. z katedry bohemistiky, Mgr. Darina Hradilová, Ph.D. z katedry bohemistiky, Mgr. Miloš Hlava, Ph.D. z katedry historie, Mgr. Pavel Hobza, Ph.D. z katedry filozofie a doc. Mgr. Jana Spáčilová, Ph.D. z katedry muzikologie.

Více než osm stovek odborníků z České republiky a Slovenska se setkalo v Karlových Varech na prestižním čtyřdenním kongresu České gynekologicko-porodnické společnosti a České společnosti porodních asistentek. Představili zde nejnovější poznatky a trendy v péči o ženské zdraví. Mezi stovkou porodních asistentek, které se akce zúčastnily, byly také zástupkyně Ústavu porodní asistence Fakulty zdravotnických věd UP Kateřina Janoušková, Daniela Javornická, Věra Dostalíková spolu s přednostkou ústavu Štěpánkou Bubeníkovou. Na kongresu vystoupil i rektor UP Martin Procházka.

Jeden z celodenních programových bloků byl vyhrazený pro porodní asistentky. „Workshopů a kazuistik z praxe se zúčastnily jak porodní asistentky z lůžkových zdravotnických zařízení, tak z gynekologických ambulancí a komunitní sféry. Po teoretické přednášce, která byla zaměřena na základní teorii kardiopulmonální resuscitace těhotné ženy a novorozence podle nejnovějších doporučení, následoval praktický nácvik na modelech pod dohledem instruktora. Účastníci si tak mohli prakticky vyzkoušet jednotlivé kroky resuscitace těhotné ženy i novorozence, které jsou v jejich kompetencích,“ přiblížila zástupkyně přednostky Ústavu porodní asistence FZV UP Kateřina Janoušková.

V rámci společné sekce lékařů a porodních asistentek vystoupila na kongresu členka Ústavu porodní asistence Daniela Javornická s odborným příspěvkem na téma Problematika zavádění simulací na pracovišti. Hostem kongresu byl také někdejší děkan Fakulty zdravotnických věd UP a současný rektor univerzity Martin Procházka. „Tento kongres je odborně na velmi vysoké úrovni a mě moc potěšilo, že se tady velmi dobře prezentovaly právě kolegyně z našeho Ústavu porodní asistence. Já sám se celý svůj profesní život věnuji porodnictví a gynekologii, jako lékař tedy úzce spolupracuji s porodními asistentkami a vím, jak skvělou práci odvádějí. Mám radost, že právě v této prestižní sekci dostaly příležitost předvést, proč jsou nepostradatelnou součástí týmů, které o ženy a děti v porodnicích pečují,“ popsal rektor Martin Procházka.

Podle přednostky Ústavu porodní asistence Štěpánky Bubeníkové bylo hlavním cílem kongresu situovaného do hotelu Thermal kultivování vztahů mezi ambulantními specialisty, lékaři pracujícími u lůžka ve zdravotnických zařízeních a porodními asistentkami. „Organizace kongresu byla výborná. A věřím, že pro všechny přítomné byl workshop přínosný. Přece jen se porodní asistentka nesetkává s akutními stavy každý den, a je proto důležité zůstat v obraze a pravidelně se takového nácviku účastnit. Pro náš ústav znamená velkou prestiž, že se mohl této významné mezinárodní akce zúčastnit,“ shrnula Štěpánka Bubeníková.

Více než osm stovek odborníků z České republiky a Slovenska se setkalo v Karlových Varech na prestižním čtyřdenním kongresu České gynekologicko-porodnické společnosti a České společnosti porodních asistentek. Představili zde nejnovější poznatky a trendy v péči o ženské zdraví. Mezi stovkou porodních asistentek, které se akce zúčastnily, byly také zástupkyně Ústavu porodní asistence Fakulty zdravotnických věd UP Kateřina Janoušková, Daniela Javornická, Věra Dostalíková spolu s přednostkou ústavu Štěpánkou Bubeníkovou. Na kongresu vystoupil i rektor UP Martin Procházka.

Jeden z celodenních programových bloků byl vyhrazený pro porodní asistentky. „Workshopů a kazuistik z praxe se zúčastnily jak porodní asistentky z lůžkových zdravotnických zařízení, tak z gynekologických ambulancí a komunitní sféry. Po teoretické přednášce, která byla zaměřena na základní teorii kardiopulmonální resuscitace těhotné ženy a novorozence podle nejnovějších doporučení, následoval praktický nácvik na modelech pod dohledem instruktora. Účastníci si tak mohli prakticky vyzkoušet jednotlivé kroky resuscitace těhotné ženy i novorozence, které jsou v jejich kompetencích,“ přiblížila zástupkyně přednostky Ústavu porodní asistence FZV UP Kateřina Janoušková.

V rámci společné sekce lékařů a porodních asistentek vystoupila na kongresu členka Ústavu porodní asistence Daniela Javornická s odborným příspěvkem na téma Problematika zavádění simulací na pracovišti. Hostem kongresu byl také někdejší děkan Fakulty zdravotnických věd UP a současný rektor univerzity Martin Procházka. „Tento kongres je odborně na velmi vysoké úrovni a mě moc potěšilo, že se tady velmi dobře prezentovaly právě kolegyně z našeho Ústavu porodní asistence. Já sám se celý svůj profesní život věnuji porodnictví a gynekologii, jako lékař tedy úzce spolupracuji s porodními asistentkami a vím, jak skvělou práci odvádějí. Mám radost, že právě v této prestižní sekci dostaly příležitost předvést, proč jsou nepostradatelnou součástí týmů, které o ženy a děti v porodnicích pečují,“ popsal rektor Martin Procházka.

Podle přednostky Ústavu porodní asistence Štěpánky Bubeníkové bylo hlavním cílem kongresu situovaného do hotelu Thermal kultivování vztahů mezi ambulantními specialisty, lékaři pracujícími u lůžka ve zdravotnických zařízeních a porodními asistentkami. „Organizace kongresu byla výborná. A věřím, že pro všechny přítomné byl workshop přínosný. Přece jen se porodní asistentka nesetkává s akutními stavy každý den, a je proto důležité zůstat v obraze a pravidelně se takového nácviku účastnit. Pro náš ústav znamená velkou prestiž, že se mohl této významné mezinárodní akce zúčastnit,“ shrnula Štěpánka Bubeníková.

Bezmála 80 let lze v univerzitní Olomouci studovat dějiny umění, architektury a památkové péče. Překotnou historii i moderní éru uměleckohistorického vzdělávání na Univerzitě Palackého nově mapuje výpravná publikace Opakované začátky. Dějiny umění a jejich výuka na Univerzitě Palackého v Olomouci od roku 1946 po současnost. Obrazově bohatá osobitá kronika nabízí komplexní sondu do života katedry, která se v průběhu let stala almou mater desítek renomovaných odborníků a specialistů.

Název knihy Opakované začátky přitom není náhodný. Výuka dějin umění v Olomouci má své počátky už v roce 1946, kdy došlo k obnovení olomoucké univerzity a postupnému vzniku prvních kateder a ústavů. V průběhu času, především pak za minulého režimu, se však musely dějiny umění potýkat s nevyzpytatelnými cestami osudu a o své místo v rámci univerzity několikrát bojovat.

„Dějiny umění to měly zvláště po roce 1948 a poté i po osmašedesátém opravdu komplikované. Jako řada jiných humanitních oborů vždy velmi citlivě pociťovaly turbulentní společenské a politické poměry, o které nebyla ve druhé polovině 20. století nouze. Přes opakované zanikání i komplikování práce (až perzekuci) svých pracovníků se univerzitní dějiny umění v Olomouci přesto vždy znovu jako fénix obrozovaly,“ říká Ondřej Jakubec, editor kolektivní monografie. Současná katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého byla založena krátce po revoluci v roce 1992.

Odborná publikace nabízí nejen kritické zpracování dějin od roku 1946 založené zejména na studiu archivních dokumentů, ale je obohacena také o osobité reflexe či rozhovory s pamětníky. Kniha byla rovněž vybavena rozsáhlou fotografickou dokumentací a medailony významných osobností, které se o etablování a rozvoj uměleckohistorického bádání v Olomouci zasloužily. Opakované začátky tak odhalují unikátní svědectví doby o vědecké a pedagogické činnosti katedry dějin umění a přinášejí rovněž cenný přesah k dalším univerzitním pracovištím. 

„Příprava publikace, na níž jsme pod vedením profesora Ondřeje Jakubce pracovali několik let, nám pomohla lépe porozumět vlastní historii a kořenům, a umožnila tak hlubší reflexi pro další směřování, snad již bez opakovaných začátků,“ doplňuje Jana Zapletalová, současná vedoucí katedry.

Publikace Opakované začátky byla slavnostně uvedena v pondělí 3. června přímo na „místě činu“ – na katedře dějin umění v Konviktu za účasti současných vyučujících, studentů i absolventů a pamětníků. Pro zájemce je kniha dostupná v e-shopu Vydavatelství UP.

Bezmála 80 let lze v univerzitní Olomouci studovat dějiny umění, architektury a památkové péče. Překotnou historii i moderní éru uměleckohistorického vzdělávání na Univerzitě Palackého nově mapuje výpravná publikace Opakované začátky. Dějiny umění a jejich výuka na Univerzitě Palackého v Olomouci od roku 1946 po současnost. Obrazově bohatá osobitá kronika nabízí komplexní sondu do života katedry, která se v průběhu let stala almou mater desítek renomovaných odborníků a specialistů.

Název knihy Opakované začátky přitom není náhodný. Výuka dějin umění v Olomouci má své počátky už v roce 1946, kdy došlo k obnovení olomoucké univerzity a postupnému vzniku prvních kateder a ústavů. V průběhu času, především pak za minulého režimu, se však musely dějiny umění potýkat s nevyzpytatelnými cestami osudu a o své místo v rámci univerzity několikrát bojovat.

„Dějiny umění to měly zvláště po roce 1948 a poté i po osmašedesátém opravdu komplikované. Jako řada jiných humanitních oborů vždy velmi citlivě pociťovaly turbulentní společenské a politické poměry, o které nebyla ve druhé polovině 20. století nouze. Přes opakované zanikání i komplikování práce (až perzekuci) svých pracovníků se univerzitní dějiny umění v Olomouci přesto vždy znovu jako fénix obrozovaly,“ říká Ondřej Jakubec, editor kolektivní monografie. Současná katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého byla založena krátce po revoluci v roce 1992.

Odborná publikace nabízí nejen kritické zpracování dějin od roku 1946 založené zejména na studiu archivních dokumentů, ale je obohacena také o osobité reflexe či rozhovory s pamětníky. Kniha byla rovněž vybavena rozsáhlou fotografickou dokumentací a medailony významných osobností, které se o etablování a rozvoj uměleckohistorického bádání v Olomouci zasloužily. Opakované začátky tak odhalují unikátní svědectví doby o vědecké a pedagogické činnosti katedry dějin umění a přinášejí rovněž cenný přesah k dalším univerzitním pracovištím. 

„Příprava publikace, na níž jsme pod vedením profesora Ondřeje Jakubce pracovali několik let, nám pomohla lépe porozumět vlastní historii a kořenům, a umožnila tak hlubší reflexi pro další směřování, snad již bez opakovaných začátků,“ doplňuje Jana Zapletalová, současná vedoucí katedry.

Publikace Opakované začátky byla slavnostně uvedena v pondělí 3. června přímo na „místě činu“ – na katedře dějin umění v Konviktu za účasti současných vyučujících, studentů i absolventů a pamětníků. Pro zájemce je kniha dostupná v e-shopu Vydavatelství UP.

Prezident ČR Petr Pavel a ministr školství Mikuláš Bek v pražském Karolinu předali jmenovací dekrety sedmi desítkám nových profesorek a profesorů. Mezi osobnostmi, které dosáhly nejvyššího vědecko-pedagogického titulu, přitom nechybějí ani členové akademické obce Univerzity Palackého: trojice lékařů Dušan Klos, Tomáš Skála a Milan Sova, Jan Soubusta a Zhivorad Tomovski z přírodovědecké fakulty a Alla Arkhanhelska, Ludmila Veselovská a Ondřej Jakubec z fakulty filozofické.

Během krátkých proslovů, které před samotným předáváním dekretů zazněly, se ministr i prezident dotkli v poslední době často skloňovaných témat – kvality a financování vysokých škol.

Podle ministra by si české vysoké školství zasloužilo, aby se jedna či dvě školy objevily v první stovce v mezinárodních žebříčcích, zároveň ocenil roli škol na národní i regionální úrovni. Uvedl však také, že podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel zaostává za vyspělými státy a školy se musí připravit na příchod populačně silnějších ročníků. „Další rozšiřování přístupu k vysokoškolskému vzdělávání budou muset zajistit především profesně zaměřené bakalářské, případně i kratší programy se silnou orientací na praxi, uskutečňované ideálně v těsné součinnosti s konkrétními zaměstnavateli,“ uvedl Mikuláš Bek. Celý jeho projev je ke stažení zde.

Prezident republiky k tomu zdůraznil, že ke zlepšení kvality nestačí jen navýšit rozpočty vysokých škol, ale také zavést systém řízení a hodnocení kvality vzdělávání, aby prostředky byly vynakládány maximálně efektivně. „Za nejdůležitější však považuji vést studentky a studenty k tomu, aby později během života sami efektivně a s chutí získávali nové znalosti a dovednosti. Zítřejší svět to bude vyžadovat ještě více než ten dnešní. Jinými slovy, učte své studenty učit se po celý život. V tom jim všichni můžete být skvělým příkladem,“ řekl také prezident Petr Pavel v proslovu, který je k přečtení zde.

Jmenovací dekret v Karolinu osobně převzalo 72 profesorek a profesorů. Níže prostřednictvím krátkých medailonů představujeme jmenované osobnosti působící na Univerzitě Palackého a také jednoho profesora, který byl jmenován na návrh Vědecké rady UP, avšak na UP nepůsobí.

DUŠAN KLOS
I. chirurgická klinika LF UP a FNOL

Prvním ze tří nových profesorů lékařské fakulty je Dušan Klos, chirurg působící od absolvování olomoucké medicíny v roce 2001 na I. chirurgické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kterou vede jako její přednosta. V současnosti je též proděkanem LF UP pro legislativu, vnitřní organizaci a vnější vztahy a statutárním zástupcem děkana. „Dosažení profesorského titulu vnímám jako velkou zodpovědnost vůči fakultě, mým studentům a kolegům a jako obrovský závazek pro další rozvoj. Obrovské poděkování patří celému týmu zaměstnanců naší kliniky, se kterými spolupracuji, a také mým učitelům, od kterých jsem měl možnost se chirurgické dovednosti učit,“ uvedl.

Dušan Klos se ve své odborné práci intenzivně věnuje náročné chirurgické léčbě peritoneální karcinomatózy. Za svůj největší úspěch považuje zavedení metody léčby tohoto pokročilého nádorového onemocnění v dutině břišní v podobě cytoredukční chirurgie a intraperitoneálního podávání chemoterapie do praxe na olomoucké klinice. „V průběhu osmi let jsme standardizovali postup indikace pacientů k této léčbě i léčebné protokoly pro vzácné nádory dutiny břišní na základě evaluace vlastních výsledků a doplnili jsme spektrum léčebných modalit pro zajištěné vyléčení či dlouhodobé přežívání nemocných s tímto typem nádorů,“ přiblížil s tím, že v dalším rozvoji onkochirurgie a s tím souvisejícím prohlubováním mezioborové spolupráce vidí hlavní cíl své další práce.

„Stejné ambice mám i jako pedagog. V rámci nového kurikula Všeobecného lékařství jsme významně posílili výuku klinické a radiační onkologie, také preventivní onkologie a paliativní péče. Současně bude posilována výuka onkochirurgie v rámci všeobecné chirurgie,“ dodal.

TOMÁŠ SKÁLA
I. interní klinika – kardiologická LF UP a FNOL

Intervenční léčbou poruch srdečního rytmu, tzv. katetrizačními ablacemi, se zabývá Tomáš Skála, který byl jmenován profesorem v oboru Kardiologie. Medicínu vystudoval na Lékařské fakultě UP a v současnosti je vedoucím lékařem elektrofyziologie a implantologie na I. interní klinice – kardiologické LF UP a FNOL, členem jejíhož týmu je již od roku 2004. Zkušenosti přitom nabýval také v zahraničí, mj. během stáží v Herzzentru v německém Lipsku. Profesorský titul vnímá mimo jiné jako příležitost přispět k rozvoji vědy a vzdělávání a pomoci v profesním růstu generaci mladých kardiologů, zároveň i jako uznání dlouhodobého úsilí a výsledků práce své a jeho kolegů.

Podílel se například na vývoji zcela nové možnosti monitorace EKG pacientů v domácím prostředí, včetně rozvoje nově vytvořené umělé inteligence pro automatické hodnocení srdečního rytmu. „Tento námi od základů vytvořený inovativní zdravotnický prostředek již využívá více než 1000 pacientů v ČR a u více než 20 % z nich odhalil závažné poruchy rytmu, u kterých lze včasnou diagnostikou a léčbou předejít závažným zdravotním komplikacím. V roce 2023 jsme za jeho vývoj dostali hlavní cenu Czech DIGI@MED Award 2023 pro nejlepší inovativní digitální prostředek v medicíně v ČR. Chceme s ním proniknout dále do světa a přinést možnost dlouhodobé, snadné, levné a efektivní monitorace srdečního rytmu při jakékoliv aktivitě pacientům po celém světě,“ prozradil Tomáš Skála.

Současně se chce dále věnovat rozvoji programu komplexních katetrizačních ablací s využitím nejnovějších technologií tak, aby olomoucké pracoviště, které nyní patří díky podpoře přednosty kliniky Miloše Táborského a díky počtu a rozsahu spektra intervenčních výkonů mezi nejlepší v ČR, mělo v arytmologii nadále výbornou pověst.

MILAN SOVA
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FNOL

Absolventem Lékařské fakulty UP je také pneumolog Milan Sova, jmenovaný profesorem v oboru Vnitřní nemoci. Po promoci v roce 2011 se stal členem týmu Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FNOL, kde se později stal primářem a působil i jako vedoucí spánkové laboratoře. Jako lékař a pedagog je s Olomoucí stále spojen, nicméně od roku 2021 je přednostou Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Ve stejném roce byl také jmenován docentem.

Odborně se zaměřuje na syndrom obstrukční spánkové apnoe, bronchologii či nové technologie pro sledování pacientů s alergickou rýmou, také se věnuje postcovidovému syndromu a pacientům s nádory plic a průdušek. „Za největší úspěch považuji kombinaci vědecko-pedagogické činnosti, klinické medicíny a managementu pacientů s jednotlivými nemocemi. V České republice máme často tendence tyto sféry oddělovat, právě jejich propojení, o které se v celé své profesní kariéře maximálně snažím, však posouvá péči o pacienty a jejich choroby dopředu,“ řekl s tím, že dosažení profesorského titulu je pro něj velká čest a zároveň odpovědnost.

„Byl bych moc rád, kdyby nám dařilo dále českou pneumologii pozvednout. Čelíme sice celé řadě výzev, ať už to je personální nedostatek, finance a celé nastavení našeho zdravotnictví. Pevně však věřím, že každý problém se dá řešit a rád bych uvedl své oblíbené motto ‚Kde je vůle, tam je cesta‘,“ dodal Milan Sova.

JAN SOUBUSTA
Společná laboratoř optiky PřF UP a FZÚ AV ČR

V oboru Optika a optoelektronika byl profesorem jmenován Jan Soubusta ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kde působí již od roku 1999. Optiku a optoelektroniku vystudoval na Univerzitě Karlově, kde také absolvoval doktorské studium.

Jan Soubusta během své vědecké kariéry postupně pracoval v oblasti optoelektroniky, klasické optiky a v současné době v oblasti kvantové optiky na úrovni interakce jednotlivých fotonů. „Práce v oblasti fyziky jako vědy je celoživotním studiem stále nových fyzikálních objevů. Ty pak posouvají naše znalosti o fungování zákonů přírody, které platí pro všechno, co nás obklopuje. Díky skvělému vybavení našich laboratoří a výbornému týmu jsme však schopni uskutečňovat i velmi náročné experimenty. Týmová spolupráce je pro mě základem úspěchu, a proto děkuji všem, kteří mě při mém bádání doprovázejí,“ uvedl.

V profesním životě vědce provázely desítky vynikajících vědeckých i lidských osobností a pedagogů, kteří ho svým výkladem fyziky dokázali nadchnout. „Mnozí z nich již bohužel nejsou mezi námi. Mám proto pocit, že jsem jim něco dlužen, a že mám tuto fyzikální štafetu předat zase o generaci dál. Beru tedy získaný titul jako závazek a mým cílem je přenést nadšení z hloubání, bádání a někdy též radost z objevování nového na své studenty,“ doplnil Jan Soubusta.

ZHIVORAD TOMOVSKI
katedra matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP

Zhivorad Tomovski, jmenovaný profesorem pro obor Aplikovaná matematika, je novou vědeckou posilou katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty UP. Zabývá se mimo jiné diferenciálními a integrálními rovnicemi, teorií pravděpodobnosti či komplexní analýzou. Jako autor či spoluautor je podepsán pod více než stovkou článků v odborných periodicích a třemi monografiemi. 

Matematiku vystudoval na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje v severomakedonské Skopji, tady také začal svoji profesní dráhu a v letech 2007–2011 byl vedoucím katedry analýzy Matematického institutu. Zkušenosti získal také na řadě stáží, mimo jiné v Rusku, Německu či Nizozemsku, spjat je také s univerzitou v chorvatském Záhřebu. Donedávna pak působil na Ostravské univerzitě, kde byl v roce 2022 jmenován docentem a nyní zde úspěšně završil profesuru.

ALLA ARKHANHELSKA
katedra slavistiky FF UP

Profesorský diplom převzala také Alla Arkhanhelska z katedry slavistiky FF UP. Vystudovala slavistiku na Ukrajině, kde pak pokračovala v doktorském i postdoktorském studiu. Habilitovala se na Národní akademii věd Ukrajiny. Svou profesionální dráhu zahájila na ukrajinských univerzitách v roce 1983, na katedře slavistiky FF UP působí od 2010. Profesorkou v oboru Obecná jazykověda a slavistika byla jmenována již na Ukrajině, a to v roce 2008.

„Nynější profesura pro mě znamená vrchol vědecké kariéry a působení v České republice. Beru ji jako ocenění své dlouhodobé práce a přínos oboru Slavistika na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, který se tímto snažím podpořit a posílit. Zvláště v dnešní bouřlivé době, kdy se diskutuje o užitečnosti humanitních věd, filologie jako takové, zejména i slovanské,“ uvedla.

Alla Arkhanhelska se dlouhodobě zabývá onomaziologií a teorii nominace, lexikologií a frazeologií, lingvokulturologií, pragmalingvistikou, textovou lingvistikou, lingvistickou genderologií, a v poslední době i lingvoekologií. Na poli institucionálním stále navazuje a prohlubuje vztahy s ukrajinskými univerzitami a Národní akademii věd Ukrajiny. Snaží se o podporu ukrajinistiky jako nedílné součásti olomoucké slavistiky.

LUDMILA VESELOVSKÁ
katedra anglistiky a amerikanistiky FF UP

Ludmila Veselovská vystudovala obor Angličtina – čeština a překladatelství na Univerzitě Palackého. V roce 1990 nastoupila na katedru anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty UP a ve stejné době zde zahájila doktorské studium v programu Anglický jazyk. Doktorský titul obhájila v roce 1995 v oboru Anglický jazyk. Ve své rozsáhlé, přes 400 stran dlouhé, disertační práci, vedené profesorem Jaroslavem Macháčkem, s názvem Phrasal Movement and X-Morphology: Word Order Parallels in Czech and English Nominal and Verbal Projections analyzovala množství příkladů morfologické realizace syntaktických vztahů v češtině a angličtině. V roce 2005 se na Univerzitě Palackého úspěšně habilitovala, a to v oboru Obecná lingvistika. V habilitační práci s názvem Elements of a System se soustředila na charakteristiku gramatických primitivů. Profesorkou v oboru Obecná a diachronní lingvistika byla jmenována na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity.

Od počátku své odborné činnosti se zaměřuje na morfo-syntaktickou analýzu anglických a českých jazykových dat v rámci obecného transformačně-generativního jazykového modelu, který zejména v 60.–70. letech minulého století budoval argumentaci především na slovosledných kontrastech. Je autorkou tří samostatných monografií v angličtině, které shrnují její odbornou činnost. Další studie a odborné texty publikovala v respektovaných zahraničních časopisech. Bohatou konferenční aktivitu Ludmily Veselovské pak dokazuje i patnáct studií publikovaných ve sbornících.

Ludmila Veselovská se řadí k respektovaným lingvistům v mezinárodním měřítku. Její odborná činnost je součástí mezinárodního výzkumu a svou odbornou a organizační činností přispěla k profilaci svého olomouckého pracoviště jako mezinárodního centra anglosasky orientované obecné lingvistiky v České republice.

ONDŘEJ JAKUBEC 
katedra dějin umění FF UP

Ondřej Jakubec vystudoval dějiny umění na Univerzitě Palackého, v letech 2005–2011 působil v Muzeu umění Olomouc, od roku 2008 v Semináři dějin umění Masarykovy univerzity, jehož byl v letech 2012–2019 vedoucím. Na Masarykově univerzitě se v roce 2016 také habilitoval a nyní byl jmenován profesorem v oboru Dějiny umění.

„Dosažení profesorského titulu vnímám jako důležitý zisk především pro obor dějiny umění, jeho stabilizaci do budoucna a chápu jej jako východisko pro jeho další rozvoj v akademickém prostředí, ale i mimo něj. Vnímám jej snad i jako projev jistého uznání dosavadních aktivit, v nichž jsem se snažil propojovat různé oborové perspektivy a otevírat dějiny umění různým interpretačním možnostem,“ uvedl Ondřej Jakubec. Specializuje se na architekturu a vizuální kulturu raného novověku a umělecký mecenát téhož období. Zabývá se i problematikou konfesijní identity v umění 16.–17. století a raněnovověkou sepulkrální kulturou, tedy uměleckými projevy souvisejícími se smrtí a vzpomínáním.

„Svůj největší úspěch si upřímně netroufám hodnotit, to raději nechám na jiných, už jen proto, že ‚mé úspěchy‘ nebyly nikdy mým vlastnictvím, ale spíše výsledkem spolupráce s mnoha jinými. Za úspěch pokládám víc to, že většina projektů, knih či výstav, na kterých jsem se mohl podílet, mohla vznikat v sepětí s řadou mých vzácných kolegů. Právě tato kolegiální vzájemnost a důvěra, kterou jsem získával, je něčím, čeho si nesmírně vážím,“ dodal s tím, že cílů a plánů má celou řadu.

Vedle několika knih, které by rád jako autor i editor brzy dokončil, by chtěl také ověřovat nové možnosti, jak dějiny umění otevírat jiným disciplinárním perspektivám a také veřejnosti, zvláště prostřednictvím výstav. „Za důležitý závazek pokládám především přípravu další generace historiček a historiků umění, kterým budeme moci náš fascinující obor za nějaký čas předávat,“ doplnil.

Na návrh Vědecké rady UP byl profesorem, a sice v oboru Kinantropologie, jmenován také Daniel Jandačka, děkan Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a člen tamní katedry studií lidského pohybu. Daniel Jandačka vystudoval Učitelství tělesné výchovy a fyziky, této aprobaci se několik let jako učitel také věnoval, působil také na Institutu fyziky VŠB-TU Ostrava. S Olomoucí je spjat od doktorského studia Kinantropologie, které absolvoval na Fakultě tělesné kultury UP, později zde také habilitoval a nyní úspěšně prošel profesorským řízením. Je členem Vědecké rady FTK UP. Svou vědeckou činnost zaměřuje na souvislosti mezi pohybem člověka a jeho zdravím u různých populačních skupin, je zakladatelem a odborným garantem výzkumného Centra diagnostiky lidského pohybu na PdF OU.

Prezident ČR Petr Pavel a ministr školství Mikuláš Bek v pražském Karolinu předali jmenovací dekrety sedmi desítkám nových profesorek a profesorů. Mezi osobnostmi, které dosáhly nejvyššího vědecko-pedagogického titulu, přitom nechybějí ani členové akademické obce Univerzity Palackého: trojice lékařů Dušan Klos, Tomáš Skála a Milan Sova, Jan Soubusta a Zhivorad Tomovski z přírodovědecké fakulty a Alla Arkhanhelska, Ludmila Veselovská a Ondřej Jakubec z fakulty filozofické.

Během krátkých proslovů, které před samotným předáváním dekretů zazněly, se ministr i prezident dotkli v poslední době často skloňovaných témat – kvality a financování vysokých škol.

Podle ministra by si české vysoké školství zasloužilo, aby se jedna či dvě školy objevily v první stovce v mezinárodních žebříčcích, zároveň ocenil roli škol na národní i regionální úrovni. Uvedl však také, že podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel zaostává za vyspělými státy a školy se musí připravit na příchod populačně silnějších ročníků. „Další rozšiřování přístupu k vysokoškolskému vzdělávání budou muset zajistit především profesně zaměřené bakalářské, případně i kratší programy se silnou orientací na praxi, uskutečňované ideálně v těsné součinnosti s konkrétními zaměstnavateli,“ uvedl Mikuláš Bek. Celý jeho projev je ke stažení zde.

Prezident republiky k tomu zdůraznil, že ke zlepšení kvality nestačí jen navýšit rozpočty vysokých škol, ale také zavést systém řízení a hodnocení kvality vzdělávání, aby prostředky byly vynakládány maximálně efektivně. „Za nejdůležitější však považuji vést studentky a studenty k tomu, aby později během života sami efektivně a s chutí získávali nové znalosti a dovednosti. Zítřejší svět to bude vyžadovat ještě více než ten dnešní. Jinými slovy, učte své studenty učit se po celý život. V tom jim všichni můžete být skvělým příkladem,“ řekl také prezident Petr Pavel v proslovu, který je k přečtení zde.

Jmenovací dekret v Karolinu osobně převzalo 72 profesorek a profesorů. Níže prostřednictvím krátkých medailonů představujeme jmenované osobnosti působící na Univerzitě Palackého a také jednoho profesora, který byl jmenován na návrh Vědecké rady UP, avšak na UP nepůsobí.

DUŠAN KLOS
I. chirurgická klinika LF UP a FNOL

Prvním ze tří nových profesorů lékařské fakulty je Dušan Klos, chirurg působící od absolvování olomoucké medicíny v roce 2001 na I. chirurgické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kterou vede jako její přednosta. V současnosti je též proděkanem LF UP pro legislativu, vnitřní organizaci a vnější vztahy a statutárním zástupcem děkana. „Dosažení profesorského titulu vnímám jako velkou zodpovědnost vůči fakultě, mým studentům a kolegům a jako obrovský závazek pro další rozvoj. Obrovské poděkování patří celému týmu zaměstnanců naší kliniky, se kterými spolupracuji, a také mým učitelům, od kterých jsem měl možnost se chirurgické dovednosti učit,“ uvedl.

Dušan Klos se ve své odborné práci intenzivně věnuje náročné chirurgické léčbě peritoneální karcinomatózy. Za svůj největší úspěch považuje zavedení metody léčby tohoto pokročilého nádorového onemocnění v dutině břišní v podobě cytoredukční chirurgie a intraperitoneálního podávání chemoterapie do praxe na olomoucké klinice. „V průběhu osmi let jsme standardizovali postup indikace pacientů k této léčbě i léčebné protokoly pro vzácné nádory dutiny břišní na základě evaluace vlastních výsledků a doplnili jsme spektrum léčebných modalit pro zajištěné vyléčení či dlouhodobé přežívání nemocných s tímto typem nádorů,“ přiblížil s tím, že v dalším rozvoji onkochirurgie a s tím souvisejícím prohlubováním mezioborové spolupráce vidí hlavní cíl své další práce.

„Stejné ambice mám i jako pedagog. V rámci nového kurikula Všeobecného lékařství jsme významně posílili výuku klinické a radiační onkologie, také preventivní onkologie a paliativní péče. Současně bude posilována výuka onkochirurgie v rámci všeobecné chirurgie,“ dodal.

TOMÁŠ SKÁLA
I. interní klinika – kardiologická LF UP a FNOL

Intervenční léčbou poruch srdečního rytmu, tzv. katetrizačními ablacemi, se zabývá Tomáš Skála, který byl jmenován profesorem v oboru Kardiologie. Medicínu vystudoval na Lékařské fakultě UP a v současnosti je vedoucím lékařem elektrofyziologie a implantologie na I. interní klinice – kardiologické LF UP a FNOL, členem jejíhož týmu je již od roku 2004. Zkušenosti přitom nabýval také v zahraničí, mj. během stáží v Herzzentru v německém Lipsku. Profesorský titul vnímá mimo jiné jako příležitost přispět k rozvoji vědy a vzdělávání a pomoci v profesním růstu generaci mladých kardiologů, zároveň i jako uznání dlouhodobého úsilí a výsledků práce své a jeho kolegů.

Podílel se například na vývoji zcela nové možnosti monitorace EKG pacientů v domácím prostředí, včetně rozvoje nově vytvořené umělé inteligence pro automatické hodnocení srdečního rytmu. „Tento námi od základů vytvořený inovativní zdravotnický prostředek již využívá více než 1000 pacientů v ČR a u více než 20 % z nich odhalil závažné poruchy rytmu, u kterých lze včasnou diagnostikou a léčbou předejít závažným zdravotním komplikacím. V roce 2023 jsme za jeho vývoj dostali hlavní cenu Czech DIGI@MED Award 2023 pro nejlepší inovativní digitální prostředek v medicíně v ČR. Chceme s ním proniknout dále do světa a přinést možnost dlouhodobé, snadné, levné a efektivní monitorace srdečního rytmu při jakékoliv aktivitě pacientům po celém světě,“ prozradil Tomáš Skála.

Současně se chce dále věnovat rozvoji programu komplexních katetrizačních ablací s využitím nejnovějších technologií tak, aby olomoucké pracoviště, které nyní patří díky podpoře přednosty kliniky Miloše Táborského a díky počtu a rozsahu spektra intervenčních výkonů mezi nejlepší v ČR, mělo v arytmologii nadále výbornou pověst.

MILAN SOVA
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FNOL

Absolventem Lékařské fakulty UP je také pneumolog Milan Sova, jmenovaný profesorem v oboru Vnitřní nemoci. Po promoci v roce 2011 se stal členem týmu Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FNOL, kde se později stal primářem a působil i jako vedoucí spánkové laboratoře. Jako lékař a pedagog je s Olomoucí stále spojen, nicméně od roku 2021 je přednostou Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Ve stejném roce byl také jmenován docentem.

Odborně se zaměřuje na syndrom obstrukční spánkové apnoe, bronchologii či nové technologie pro sledování pacientů s alergickou rýmou, také se věnuje postcovidovému syndromu a pacientům s nádory plic a průdušek. „Za největší úspěch považuji kombinaci vědecko-pedagogické činnosti, klinické medicíny a managementu pacientů s jednotlivými nemocemi. V České republice máme často tendence tyto sféry oddělovat, právě jejich propojení, o které se v celé své profesní kariéře maximálně snažím, však posouvá péči o pacienty a jejich choroby dopředu,“ řekl s tím, že dosažení profesorského titulu je pro něj velká čest a zároveň odpovědnost.

„Byl bych moc rád, kdyby nám dařilo dále českou pneumologii pozvednout. Čelíme sice celé řadě výzev, ať už to je personální nedostatek, finance a celé nastavení našeho zdravotnictví. Pevně však věřím, že každý problém se dá řešit a rád bych uvedl své oblíbené motto ‚Kde je vůle, tam je cesta‘,“ dodal Milan Sova.

JAN SOUBUSTA
Společná laboratoř optiky PřF UP a FZÚ AV ČR

V oboru Optika a optoelektronika byl profesorem jmenován Jan Soubusta ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kde působí již od roku 1999. Optiku a optoelektroniku vystudoval na Univerzitě Karlově, kde také absolvoval doktorské studium.

Jan Soubusta během své vědecké kariéry postupně pracoval v oblasti optoelektroniky, klasické optiky a v současné době v oblasti kvantové optiky na úrovni interakce jednotlivých fotonů. „Práce v oblasti fyziky jako vědy je celoživotním studiem stále nových fyzikálních objevů. Ty pak posouvají naše znalosti o fungování zákonů přírody, které platí pro všechno, co nás obklopuje. Díky skvělému vybavení našich laboratoří a výbornému týmu jsme však schopni uskutečňovat i velmi náročné experimenty. Týmová spolupráce je pro mě základem úspěchu, a proto děkuji všem, kteří mě při mém bádání doprovázejí,“ uvedl.

V profesním životě vědce provázely desítky vynikajících vědeckých i lidských osobností a pedagogů, kteří ho svým výkladem fyziky dokázali nadchnout. „Mnozí z nich již bohužel nejsou mezi námi. Mám proto pocit, že jsem jim něco dlužen, a že mám tuto fyzikální štafetu předat zase o generaci dál. Beru tedy získaný titul jako závazek a mým cílem je přenést nadšení z hloubání, bádání a někdy též radost z objevování nového na své studenty,“ doplnil Jan Soubusta.

ZHIVORAD TOMOVSKI
katedra matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP

Zhivorad Tomovski, jmenovaný profesorem pro obor Aplikovaná matematika, je novou vědeckou posilou katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty UP. Zabývá se mimo jiné diferenciálními a integrálními rovnicemi, teorií pravděpodobnosti či komplexní analýzou. Jako autor či spoluautor je podepsán pod více než stovkou článků v odborných periodicích a třemi monografiemi. 

Matematiku vystudoval na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje v severomakedonské Skopji, tady také začal svoji profesní dráhu a v letech 2007–2011 byl vedoucím katedry analýzy Matematického institutu. Zkušenosti získal také na řadě stáží, mimo jiné v Rusku, Německu či Nizozemsku, spjat je také s univerzitou v chorvatském Záhřebu. Donedávna pak působil na Ostravské univerzitě, kde byl v roce 2022 jmenován docentem a nyní zde úspěšně završil profesuru.

ALLA ARKHANHELSKA
katedra slavistiky FF UP

Profesorský diplom převzala také Alla Arkhanhelska z katedry slavistiky FF UP. Vystudovala slavistiku na Ukrajině, kde pak pokračovala v doktorském i postdoktorském studiu. Habilitovala se na Národní akademii věd Ukrajiny. Svou profesionální dráhu zahájila na ukrajinských univerzitách v roce 1983, na katedře slavistiky FF UP působí od 2010. Profesorkou v oboru Obecná jazykověda a slavistika byla jmenována již na Ukrajině, a to v roce 2008.

„Nynější profesura pro mě znamená vrchol vědecké kariéry a působení v České republice. Beru ji jako ocenění své dlouhodobé práce a přínos oboru Slavistika na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, který se tímto snažím podpořit a posílit. Zvláště v dnešní bouřlivé době, kdy se diskutuje o užitečnosti humanitních věd, filologie jako takové, zejména i slovanské,“ uvedla.

Alla Arkhanhelska se dlouhodobě zabývá onomaziologií a teorii nominace, lexikologií a frazeologií, lingvokulturologií, pragmalingvistikou, textovou lingvistikou, lingvistickou genderologií, a v poslední době i lingvoekologií. Na poli institucionálním stále navazuje a prohlubuje vztahy s ukrajinskými univerzitami a Národní akademii věd Ukrajiny. Snaží se o podporu ukrajinistiky jako nedílné součásti olomoucké slavistiky.

LUDMILA VESELOVSKÁ
katedra anglistiky a amerikanistiky FF UP

Ludmila Veselovská vystudovala obor Angličtina – čeština a překladatelství na Univerzitě Palackého. V roce 1990 nastoupila na katedru anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty UP a ve stejné době zde zahájila doktorské studium v programu Anglický jazyk. Doktorský titul obhájila v roce 1995 v oboru Anglický jazyk. Ve své rozsáhlé, přes 400 stran dlouhé, disertační práci, vedené profesorem Jaroslavem Macháčkem, s názvem Phrasal Movement and X-Morphology: Word Order Parallels in Czech and English Nominal and Verbal Projections analyzovala množství příkladů morfologické realizace syntaktických vztahů v češtině a angličtině. V roce 2005 se na Univerzitě Palackého úspěšně habilitovala, a to v oboru Obecná lingvistika. V habilitační práci s názvem Elements of a System se soustředila na charakteristiku gramatických primitivů. Profesorkou v oboru Obecná a diachronní lingvistika byla jmenována na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity.

Od počátku své odborné činnosti se zaměřuje na morfo-syntaktickou analýzu anglických a českých jazykových dat v rámci obecného transformačně-generativního jazykového modelu, který zejména v 60.–70. letech minulého století budoval argumentaci především na slovosledných kontrastech. Je autorkou tří samostatných monografií v angličtině, které shrnují její odbornou činnost. Další studie a odborné texty publikovala v respektovaných zahraničních časopisech. Bohatou konferenční aktivitu Ludmily Veselovské pak dokazuje i patnáct studií publikovaných ve sbornících.

Ludmila Veselovská se řadí k respektovaným lingvistům v mezinárodním měřítku. Její odborná činnost je součástí mezinárodního výzkumu a svou odbornou a organizační činností přispěla k profilaci svého olomouckého pracoviště jako mezinárodního centra anglosasky orientované obecné lingvistiky v České republice.

ONDŘEJ JAKUBEC 
katedra dějin umění FF UP

Ondřej Jakubec vystudoval dějiny umění na Univerzitě Palackého, v letech 2005–2011 působil v Muzeu umění Olomouc, od roku 2008 v Semináři dějin umění Masarykovy univerzity, jehož byl v letech 2012–2019 vedoucím. Na Masarykově univerzitě se v roce 2016 také habilitoval a nyní byl jmenován profesorem v oboru Dějiny umění.

„Dosažení profesorského titulu vnímám jako důležitý zisk především pro obor dějiny umění, jeho stabilizaci do budoucna a chápu jej jako východisko pro jeho další rozvoj v akademickém prostředí, ale i mimo něj. Vnímám jej snad i jako projev jistého uznání dosavadních aktivit, v nichž jsem se snažil propojovat různé oborové perspektivy a otevírat dějiny umění různým interpretačním možnostem,“ uvedl Ondřej Jakubec. Specializuje se na architekturu a vizuální kulturu raného novověku a umělecký mecenát téhož období. Zabývá se i problematikou konfesijní identity v umění 16.–17. století a raněnovověkou sepulkrální kulturou, tedy uměleckými projevy souvisejícími se smrtí a vzpomínáním.

„Svůj největší úspěch si upřímně netroufám hodnotit, to raději nechám na jiných, už jen proto, že ‚mé úspěchy‘ nebyly nikdy mým vlastnictvím, ale spíše výsledkem spolupráce s mnoha jinými. Za úspěch pokládám víc to, že většina projektů, knih či výstav, na kterých jsem se mohl podílet, mohla vznikat v sepětí s řadou mých vzácných kolegů. Právě tato kolegiální vzájemnost a důvěra, kterou jsem získával, je něčím, čeho si nesmírně vážím,“ dodal s tím, že cílů a plánů má celou řadu.

Vedle několika knih, které by rád jako autor i editor brzy dokončil, by chtěl také ověřovat nové možnosti, jak dějiny umění otevírat jiným disciplinárním perspektivám a také veřejnosti, zvláště prostřednictvím výstav. „Za důležitý závazek pokládám především přípravu další generace historiček a historiků umění, kterým budeme moci náš fascinující obor za nějaký čas předávat,“ doplnil.

Na návrh Vědecké rady UP byl profesorem, a sice v oboru Kinantropologie, jmenován také Daniel Jandačka, děkan Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a člen tamní katedry studií lidského pohybu. Daniel Jandačka vystudoval Učitelství tělesné výchovy a fyziky, této aprobaci se několik let jako učitel také věnoval, působil také na Institutu fyziky VŠB-TU Ostrava. S Olomoucí je spjat od doktorského studia Kinantropologie, které absolvoval na Fakultě tělesné kultury UP, později zde také habilitoval a nyní úspěšně prošel profesorským řízením. Je členem Vědecké rady FTK UP. Svou vědeckou činnost zaměřuje na souvislosti mezi pohybem člověka a jeho zdravím u různých populačních skupin, je zakladatelem a odborným garantem výzkumného Centra diagnostiky lidského pohybu na PdF OU.

Dnes oslavujeme Světový den dárců krve, svátek všech, kteří se rozhodli dobrovolně darovat nejvzácnější tekutinu a přispět tak k záchraně lidských životů. Ke zvýšení povědomí o bezpříspěvkových dárcích krve a podpory této významné dobrovolnické činnosti přispívá každý rok i Univerzita Palackého v Olomouci. Se začátkem nového akademického roku odstartují v pondělí 30. září akce Daruj krev s rektorem a celouniverzitní souboj s příznačným názvem Vyhrň rukáv. Kromě dobrého skutku je ve hře také možnost získat některou ze zajímavých cen.

Za organizací akce Vyhrň rukáv stojí Studentský spolek Fakulty zdravotnických věd UP. Novinkou čtvrtého ročníku je přidání jedné soutěžní kategorie. „Pohár získá fakulta s největším celkovým objemem krve darovaném studenty a zaměstnanci, dále fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad studentů a poprvé také fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad zaměstnanců,“ uvedl za spolupořadatele akce Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu. Darovat je možné krev i krevní plazmu. Každý účastník souboje má šanci vyhrát některou z lákavých cen.

Pomyslný startovní výstřel zazní v pondělí 30. září v 7:30 hodin na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc za účasti rektora Univerzity Palackého Martina Procházky, který také zahájí podzimní týdenní akci Daruj krev s rektorem. Ta doposud probíhala jen jednou ročně během únorového Akademického týdne UP. Dárkyně a dárce na místě podpoří také děkan fakulty zdravotnických věd Jiří Vévoda, prezident Českého červeného kříže Marek Jukl a primářka Transfuzního oddělení FNOL Dana Galuszková.

Soutěž Vyhrň rukáv potrvá do pátku 6. prosince, vyhlášení vítězů se uskuteční v úterý 17. prosince v rámci tradičního předvánočního Punče s rektorem na nádvoří Zbrojnice.

Dnes oslavujeme Světový den dárců krve, svátek všech, kteří se rozhodli dobrovolně darovat nejvzácnější tekutinu a přispět tak k záchraně lidských životů. Ke zvýšení povědomí o bezpříspěvkových dárcích krve a podpory této významné dobrovolnické činnosti přispívá každý rok i Univerzita Palackého v Olomouci. Se začátkem nového akademického roku odstartují v pondělí 30. září akce Daruj krev s rektorem a celouniverzitní souboj s příznačným názvem Vyhrň rukáv. Kromě dobrého skutku je ve hře také možnost získat některou ze zajímavých cen.

Za organizací akce Vyhrň rukáv stojí Studentský spolek Fakulty zdravotnických věd UP. Novinkou čtvrtého ročníku je přidání jedné soutěžní kategorie. „Pohár získá fakulta s největším celkovým objemem krve darovaném studenty a zaměstnanci, dále fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad studentů a poprvé také fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad zaměstnanců,“ uvedl za spolupořadatele akce Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu. Darovat je možné krev i krevní plazmu. Každý účastník souboje má šanci vyhrát některou z lákavých cen.

Pomyslný startovní výstřel zazní v pondělí 30. září v 7:30 hodin na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc za účasti rektora Univerzity Palackého Martina Procházky, který také zahájí podzimní týdenní akci Daruj krev s rektorem. Ta doposud probíhala jen jednou ročně během únorového Akademického týdne UP. Dárkyně a dárce na místě podpoří také děkan fakulty zdravotnických věd Jiří Vévoda, prezident Českého červeného kříže Marek Jukl a primářka Transfuzního oddělení FNOL Dana Galuszková.

Soutěž Vyhrň rukáv potrvá do pátku 6. prosince, vyhlášení vítězů se uskuteční v úterý 17. prosince v rámci tradičního předvánočního Punče s rektorem na nádvoří Zbrojnice.

Univerzitě Palackého se daří úspěšně plnit cíle udržitelného rozvoje. Patří v této oblasti mezi nejlepší české univerzity a prosazuje se i v mezinárodním srovnání. Potvrdilo to aktuální vydání žebříčku Times Higher Education Impact Rankings 2024, který se zaměřuje na cíle udržitelného rozvoje definované OSN. Univerzita Palackého se v hodnocených oblastech umístila jednou v TOP 100 a pětkrát se dostala do TOP 200 z téměř dvou tisíc univerzit celého světa.

Žebříček Times Higher Education Impact Rankings orientovaný na cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) byl poprvé zveřejněn v roce 2019. Na počátku byla zapojena pouze necelá pětistovka univerzit, v letošním roce jich je do žebříčku zařazeno téměř dva tisíce.

„Problematiku udržitelného rozvoje považujeme za velmi důležitou. I proto jsme se již v roce 2019 zapojili do sběru dat pro tento žebříček a jsme velmi rádi, že se nám – i přes narůstající počet hodnocených univerzit – daří ve velké mezinárodní i české konkurenci obstát. Osvědčil se tak koncept spolupráce Udržitelné univerzity a kolegyň a kolegů, kteří se zaměřují na zpracování a analýzu mezinárodních žebříčků. Přínosnou v této oblasti je i spolupráce na Reportu udržitelné univerzity, který shrnuje veškeré aktivity směrem k naplňování SDGs,“ uvedla Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje na UP.

Pro umístění v celkovém žebříčku bylo zapotřebí aktivně se zapojit alespoň do čtyř definovaných cílů. Celkové umístění se počítá ze tří nejsilnějších – v případě Univerzity Palackého se jedná o SDG 3 (zdraví a kvalitní život), 4 (kvalitní vzdělání), 5 (rovnost mužů a žen) – a je doplněné o hodnocení z povinného cíle 17, což je partnerství instituce v oblasti udržitelnosti. Právě v této oblasti se UP daří, v jednom z indikátorů (Relationships to support the goals) získala v letošním roce dokonce nejvyšší možné skóre.

Celkově se Univerzita Palackého v letošním srovnání umístila na 401.–600. příčce a obsadila tak společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze a Masarykovou univerzitou dělenou 2. příčku. Z celkových 8 vyplňovaných SDG je UP jednou v TOP 100, kde obsadila 95. příčku v oblasti kvalitního vzdělávání. Pětkrát je UP v TOP 200, jednou v TOP 400 a jednou v TOP 600.  Dohromady si tak škola šestkrát vylepšila oproti loňsku umístění a dvakrát zůstala na stejných pozicích. V některých oblastech je UP v rámci České republiky dle níže uvedeného přehledu na špici. Hned třikrát se umístila na pozici jedničky v alianci AURORA.

„Umístění v jednotlivých SDGs nás zavazuje. Zařadit se hned pětkrát do TOP 200 univerzit na světě je pro nás důkazem, že je směřování univerzity nejen v oblasti udržitelné agendy nastaveno správným směrem. Nejvíce si ceníme umístění v nejlepší stovce (95. místo) v oblasti kvalitního vzdělávání, které je jednou z hlavních rolí Univerzity Palackého a univerzit obecně,“ dodal prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka.

Světovou jedničkou v oblasti naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN se pro rok 2024 stala opět australská Western Sydney University. Kompletní výsledky jsou k dispozici zde.

Univerzitě Palackého se daří úspěšně plnit cíle udržitelného rozvoje. Patří v této oblasti mezi nejlepší české univerzity a prosazuje se i v mezinárodním srovnání. Potvrdilo to aktuální vydání žebříčku Times Higher Education Impact Rankings 2024, který se zaměřuje na cíle udržitelného rozvoje definované OSN. Univerzita Palackého se v hodnocených oblastech umístila jednou v TOP 100 a pětkrát se dostala do TOP 200 z téměř dvou tisíc univerzit celého světa.

Žebříček Times Higher Education Impact Rankings orientovaný na cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) byl poprvé zveřejněn v roce 2019. Na počátku byla zapojena pouze necelá pětistovka univerzit, v letošním roce jich je do žebříčku zařazeno téměř dva tisíce.

„Problematiku udržitelného rozvoje považujeme za velmi důležitou. I proto jsme se již v roce 2019 zapojili do sběru dat pro tento žebříček a jsme velmi rádi, že se nám – i přes narůstající počet hodnocených univerzit – daří ve velké mezinárodní i české konkurenci obstát. Osvědčil se tak koncept spolupráce Udržitelné univerzity a kolegyň a kolegů, kteří se zaměřují na zpracování a analýzu mezinárodních žebříčků. Přínosnou v této oblasti je i spolupráce na Reportu udržitelné univerzity, který shrnuje veškeré aktivity směrem k naplňování SDGs,“ uvedla Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje na UP.

Pro umístění v celkovém žebříčku bylo zapotřebí aktivně se zapojit alespoň do čtyř definovaných cílů. Celkové umístění se počítá ze tří nejsilnějších – v případě Univerzity Palackého se jedná o SDG 3 (zdraví a kvalitní život), 4 (kvalitní vzdělání), 5 (rovnost mužů a žen) – a je doplněné o hodnocení z povinného cíle 17, což je partnerství instituce v oblasti udržitelnosti. Právě v této oblasti se UP daří, v jednom z indikátorů (Relationships to support the goals) získala v letošním roce dokonce nejvyšší možné skóre.

Celkově se Univerzita Palackého v letošním srovnání umístila na 401.–600. příčce a obsadila tak společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze a Masarykovou univerzitou dělenou 2. příčku. Z celkových 8 vyplňovaných SDG je UP jednou v TOP 100, kde obsadila 95. příčku v oblasti kvalitního vzdělávání. Pětkrát je UP v TOP 200, jednou v TOP 400 a jednou v TOP 600.  Dohromady si tak škola šestkrát vylepšila oproti loňsku umístění a dvakrát zůstala na stejných pozicích. V některých oblastech je UP v rámci České republiky dle níže uvedeného přehledu na špici. Hned třikrát se umístila na pozici jedničky v alianci AURORA.

„Umístění v jednotlivých SDGs nás zavazuje. Zařadit se hned pětkrát do TOP 200 univerzit na světě je pro nás důkazem, že je směřování univerzity nejen v oblasti udržitelné agendy nastaveno správným směrem. Nejvíce si ceníme umístění v nejlepší stovce (95. místo) v oblasti kvalitního vzdělávání, které je jednou z hlavních rolí Univerzity Palackého a univerzit obecně,“ dodal prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka.

Světovou jedničkou v oblasti naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN se pro rok 2024 stala opět australská Western Sydney University. Kompletní výsledky jsou k dispozici zde.

Prestižní start-up grant Nadace Experientia získal mladý vědec Athanasios Markos, který díky této podpoře založí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého od ledna 2025 novou výzkumnou skupinu. Ta se zaměří na vývoj chemických nástrojů pro studium biomolekul přímo v živých systémech i cílené ovlivňování biologických procesů. Grant v celkové hodnotě šest milionů korun podpoří práci tohoto vědeckého týmu v příštích třech letech.

„Chceme, aby naše metody bylo možné využívat v rostlinách, živočiších i bakteriích, tedy prakticky v jakémkoliv živém systému. Naším cílem je vytvořit nástroje, které pomohou nalézt odpověď ne na jednu, ale na celou řadu biologických otázek,“ komentoval Athanasios Markos práci chystané výzkumné skupiny.

Absolvent oboru organická chemie na přírodovědecké fakultě nyní působí na Spolkové vysoké technické škole (ETH) ve švýcarském Curychu, což je jedna z nejprestižnějších univerzit na světě. Do Curychu vycestoval před třemi lety díky stipendiu Nadace Experientia. „Těším se, že společně s Ondřejem Kováčem využijeme své kontakty ze zahraničí a zasadíme se o to, aby se Olomouc ještě více dostala na mapu světové organické chemie,“ doplnil oceněný chemik.

Ondřej Kováč z katedry organické chemie PřF UP, který získal finanční podporu svého výzkumného týmu od Nadace Experientia v loňském roce, se už naplno věnuje výzkumu přírodních látek využitelných při vývoji nových a účinnějších antibiotik. Výsledky práce tohoto týmu by mohly lékařům pomoci bojovat s rostoucí odolností životu nebezpečných bakterií a zefektivnit antibiotickou léčbu.

Úspěchy mladých vědců ocenil i děkan Přírodovědecké fakulty UP Martin Kubala. „Máme radost z toho, že se podařilo přilákat zpět našeho absolventa, který navíc přichází z tak prestižního pracoviště, jako je ETH v Curychu. Věříme, že vědecké týmy Athanasiose Markose i Ondřeje Kováče přispějí k dalšímu rozvoji fakulty. Současně je potřeba ocenit model podpory Nadace Experientia, který umožňuje našim pracovníkům nejen získávat zkušenosti ve světě, ale posléze se i vrátit zpět.“

Nadace Experientia v letošním roce ocenila i Zuzanu Osifovou a Václava Chmelu z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kteří získali stipendium na roční zahraniční stáž pro rok 2024. Od svého vzniku v roce 2013 nadace podpořila již 23 nadějných mladých chemiků. Díky programu start-up grantů si mohli další čtyři mladí vědci založit po návratu ze zahraničí vlastní výzkumnou skupinu v ČR. Celkem už Nadace Experientia na podporu mladých vědkyň a vědců vyčlenila více než 50 milionů korun.

Prestižní start-up grant Nadace Experientia získal mladý vědec Athanasios Markos, který díky této podpoře založí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého od ledna 2025 novou výzkumnou skupinu. Ta se zaměří na vývoj chemických nástrojů pro studium biomolekul přímo v živých systémech i cílené ovlivňování biologických procesů. Grant v celkové hodnotě šest milionů korun podpoří práci tohoto vědeckého týmu v příštích třech letech.

„Chceme, aby naše metody bylo možné využívat v rostlinách, živočiších i bakteriích, tedy prakticky v jakémkoliv živém systému. Naším cílem je vytvořit nástroje, které pomohou nalézt odpověď ne na jednu, ale na celou řadu biologických otázek,“ komentoval Athanasios Markos práci chystané výzkumné skupiny.

Absolvent oboru organická chemie na přírodovědecké fakultě nyní působí na Spolkové vysoké technické škole (ETH) ve švýcarském Curychu, což je jedna z nejprestižnějších univerzit na světě. Do Curychu vycestoval před třemi lety díky stipendiu Nadace Experientia. „Těším se, že společně s Ondřejem Kováčem využijeme své kontakty ze zahraničí a zasadíme se o to, aby se Olomouc ještě více dostala na mapu světové organické chemie,“ doplnil oceněný chemik.

Ondřej Kováč z katedry organické chemie PřF UP, který získal finanční podporu svého výzkumného týmu od Nadace Experientia v loňském roce, se už naplno věnuje výzkumu přírodních látek využitelných při vývoji nových a účinnějších antibiotik. Výsledky práce tohoto týmu by mohly lékařům pomoci bojovat s rostoucí odolností životu nebezpečných bakterií a zefektivnit antibiotickou léčbu.

Úspěchy mladých vědců ocenil i děkan Přírodovědecké fakulty UP Martin Kubala. „Máme radost z toho, že se podařilo přilákat zpět našeho absolventa, který navíc přichází z tak prestižního pracoviště, jako je ETH v Curychu. Věříme, že vědecké týmy Athanasiose Markose i Ondřeje Kováče přispějí k dalšímu rozvoji fakulty. Současně je potřeba ocenit model podpory Nadace Experientia, který umožňuje našim pracovníkům nejen získávat zkušenosti ve světě, ale posléze se i vrátit zpět.“

Nadace Experientia v letošním roce ocenila i Zuzanu Osifovou a Václava Chmelu z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kteří získali stipendium na roční zahraniční stáž pro rok 2024. Od svého vzniku v roce 2013 nadace podpořila již 23 nadějných mladých chemiků. Díky programu start-up grantů si mohli další čtyři mladí vědci založit po návratu ze zahraničí vlastní výzkumnou skupinu v ČR. Celkem už Nadace Experientia na podporu mladých vědkyň a vědců vyčlenila více než 50 milionů korun.

Na Univerzitu v Oxfordu nastupuje v těchto dnech na pozici postdoka Benjamin Mallada Faes, který již během svého magisterského i doktorského studia působil v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů a následně v CATRIN a podílel se na převratných vědeckých objevech. Na prestižní univerzitě ve Velké Británii bude působit jako výzkumný pracovník v oboru biochemie a biofyzika.

„Rozhodl jsem se přihlásit na tuto pozici kvůli mé dosavadní spolupráci se skupinou Stephana Rauschenbacha, kde jsem absolvoval výzkumný pobyt v listopadu a prosinci 2021. Máme několik společných projektů zaměřených na vizualizaci glykanů (sacharidů) s atomovou přesností. Nabídli mi v této práci pokračovat s využití podobného mikroskopu se skenující sondou, jaký máme v CATRIN-RCPTM,“ uvedl Mallada, který bude na Univerzitě v Oxfordu působit v Kavli Institute for Nanoscience Discovery ve skupině Westona Struwea a spolupracovat bude i s týmem Stephana Rauschenbacha, jenž se zabývá interdisciplinárním výzkumem spojujícím fyziku, chemii a biochemii pro pochopení a využití nanosystémů na molekulární úrovni.

„Budu se podílet na vývoji špičkového zařízení pro depozici iontového paprsku pomocí elektrospreje v kombinaci s nedávno instalovaným mikroskopem se skenující sondou. Naším cílem je depozice křehkých glykanů, proteinů a molekul, které je obtížné zvládnout jinými metodami,“ objasnil Mallada Faes.

Na svém kontě již má velké úspěchy při měření rozložení náboje jednotlivých atomů a molekul se subatomárním a submolekulárním rozlišením i publikace v nejprestižnějších časopisech včetně Science a Nature Communications. Spolu s kolegy experimentálně potvrdili existenci nerovnoměrného rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu, takzvanou sigma-díru. To jim mimo jiné vyneslo i Cenu Wernera von Siemense za rok 2021. Možnosti zobrazovacích technik posunuli rovněž při potvrzení existence takzvané pí-díry.

„Dále jsem se podílel na syntéze nových uhlíkových sloučenin na povrchu, jako jsou polymery s kovovými a magnetickými vlastnostmi. V současné době mě velmi zajímá použití nové techniky nazvané depozice iontového paprsku pomocí elektrospreje k depozici molekul v ultravysokém vakuu. Tato metoda nám umožňuje pracovat s molekulami, které mohou existovat pouze v kapalných rozpouštědlech nebo jsou příliš křehké na sublimaci z pevného stavu,“ uzavřel Mallada, který věří, že s CATRIN bude spolupracovat i nadále.

V CATRIN se jedná o další úspěch mladých vědců, kteří v Olomouci získali vědecké ostruhy a pokračují ve svém rozvoji na špičkových zahraničních univerzitách. V minulosti již čerství doktorandi přešli například na Univerzitu v Cambridge nebo na Institut Karolinska ve Švédsku.

Na Univerzitu v Oxfordu nastupuje v těchto dnech na pozici postdoka Benjamin Mallada Faes, který již během svého magisterského i doktorského studia působil v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů a následně v CATRIN a podílel se na převratných vědeckých objevech. Na prestižní univerzitě ve Velké Británii bude působit jako výzkumný pracovník v oboru biochemie a biofyzika.

„Rozhodl jsem se přihlásit na tuto pozici kvůli mé dosavadní spolupráci se skupinou Stephana Rauschenbacha, kde jsem absolvoval výzkumný pobyt v listopadu a prosinci 2021. Máme několik společných projektů zaměřených na vizualizaci glykanů (sacharidů) s atomovou přesností. Nabídli mi v této práci pokračovat s využití podobného mikroskopu se skenující sondou, jaký máme v CATRIN-RCPTM,“ uvedl Mallada, který bude na Univerzitě v Oxfordu působit v Kavli Institute for Nanoscience Discovery ve skupině Westona Struwea a spolupracovat bude i s týmem Stephana Rauschenbacha, jenž se zabývá interdisciplinárním výzkumem spojujícím fyziku, chemii a biochemii pro pochopení a využití nanosystémů na molekulární úrovni.

„Budu se podílet na vývoji špičkového zařízení pro depozici iontového paprsku pomocí elektrospreje v kombinaci s nedávno instalovaným mikroskopem se skenující sondou. Naším cílem je depozice křehkých glykanů, proteinů a molekul, které je obtížné zvládnout jinými metodami,“ objasnil Mallada Faes.

Na svém kontě již má velké úspěchy při měření rozložení náboje jednotlivých atomů a molekul se subatomárním a submolekulárním rozlišením i publikace v nejprestižnějších časopisech včetně Science a Nature Communications. Spolu s kolegy experimentálně potvrdili existenci nerovnoměrného rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu, takzvanou sigma-díru. To jim mimo jiné vyneslo i Cenu Wernera von Siemense za rok 2021. Možnosti zobrazovacích technik posunuli rovněž při potvrzení existence takzvané pí-díry.

„Dále jsem se podílel na syntéze nových uhlíkových sloučenin na povrchu, jako jsou polymery s kovovými a magnetickými vlastnostmi. V současné době mě velmi zajímá použití nové techniky nazvané depozice iontového paprsku pomocí elektrospreje k depozici molekul v ultravysokém vakuu. Tato metoda nám umožňuje pracovat s molekulami, které mohou existovat pouze v kapalných rozpouštědlech nebo jsou příliš křehké na sublimaci z pevného stavu,“ uzavřel Mallada, který věří, že s CATRIN bude spolupracovat i nadále.

V CATRIN se jedná o další úspěch mladých vědců, kteří v Olomouci získali vědecké ostruhy a pokračují ve svém rozvoji na špičkových zahraničních univerzitách. V minulosti již čerství doktorandi přešli například na Univerzitu v Cambridge nebo na Institut Karolinska ve Švédsku.

Významné ocenění L’ORÉAL-UNESCO Pro ženy ve vědě převzala na slavnostním vyhlášení 18. ročníku Ing. Monika Kučeráková, Ph.D. Úspěšná vědkyně patří mezi nejzkušenější krystalografy a krystalografky v Česku. Zeptali jsme se jí nejen na vědeckou kariéru, ale také na její názor na roli žen ve vědě a osobní zkušenosti s vyvažováním pracovního a rodinného života.