Agregátor zdrojů

U molekulárního biologa Karla Koberny vedla cesta k vědě poměrně přímo. Už během studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy mu učarovala elektronová mikroskopie, která mu ukázala zcela nový a do té doby těžko představitelný pohled do buněčného mikrosvěta. Postupně se více zaměřil na biomedicínský výzkum a vývoj nových přístupů, které mohou zrychlit a zjednodušit různé biomedicínské aplikace. V CATRIN – ÚMTM se dnes věnuje výzkumu v oblasti buněčné biologie a medicíny.

„Mým současným hlavním vědeckým tématem je výzkum vlivu metabolických drah cytidinu na cytarabinovou terapii hematologických nádorových onemocnění a vývoj nových metod pro jejich analýzu. Zajímají mě zejména replikace DNA, struktura chromatinu nebo transport bioaktivních molekul. Kromě toho se podílím na vývoji technologií uplatnitelných v biomedicínském výzkumu,“ uvedl vědec, který pracoval také v laboratořích v Německu a Španělsku.

Ohromení moderními technologiemi u elektronové mikroskopie neskončilo, ale přetrvává. „Pokud bych měl mluvit o fascinaci v souvislosti s vědou, musím zmínit současný ohromný rozmach možností, které dříve nebyly myslitelné. Například využití počítačových technologií v biologii nám umožňuje provést během několika minut analýzy, které byly ještě před několika lety proveditelné v řádu dnů až týdnů,“ vysvětluje muž, který se podílel na popisu uspořádání replikonu v savčích buňkách pomocí elektronové tomografie nebo přispěl k vývoji nové metody pro rychlé, levné a jednoduché testování účinku různých látek například vůči rakovinovým buňkám.

Na vývoji léčebných metod, které by mohly pomoci pacientům s rakovinou, se chce podílet nadále. Spíše než o vědeckých snech ale hovoří o touze neustále se učit a objevovat nové věci. „A samozřejmě byl bych rád, aby věda byla ještě více dostupná a srozumitelná široké veřejnosti. Zvláště abychom si všichni uvědomili, jak zásadně ovlivňuje náš každodenní život a jak nám otevírá nové možnosti,“ doplnil.

U molekulárního biologa Karla Koberny vedla cesta k vědě poměrně přímo. Už během studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy mu učarovala elektronová mikroskopie, která mu ukázala zcela nový a do té doby těžko představitelný pohled do buněčného mikrosvěta. Postupně se více zaměřil na biomedicínský výzkum a vývoj nových přístupů, které mohou zrychlit a zjednodušit různé biomedicínské aplikace. V CATRIN – ÚMTM se dnes věnuje výzkumu v oblasti buněčné biologie a medicíny.

„Mým současným hlavním vědeckým tématem je výzkum vlivu metabolických drah cytidinu na cytarabinovou terapii hematologických nádorových onemocnění a vývoj nových metod pro jejich analýzu. Zajímají mě zejména replikace DNA, struktura chromatinu nebo transport bioaktivních molekul. Kromě toho se podílím na vývoji technologií uplatnitelných v biomedicínském výzkumu,“ uvedl vědec, který pracoval také v laboratořích v Německu a Španělsku.

Ohromení moderními technologiemi u elektronové mikroskopie neskončilo, ale přetrvává. „Pokud bych měl mluvit o fascinaci v souvislosti s vědou, musím zmínit současný ohromný rozmach možností, které dříve nebyly myslitelné. Například využití počítačových technologií v biologii nám umožňuje provést během několika minut analýzy, které byly ještě před několika lety proveditelné v řádu dnů až týdnů,“ vysvětluje muž, který se podílel na popisu uspořádání replikonu v savčích buňkách pomocí elektronové tomografie nebo přispěl k vývoji nové metody pro rychlé, levné a jednoduché testování účinku různých látek například vůči rakovinovým buňkám.

Na vývoji léčebných metod, které by mohly pomoci pacientům s rakovinou, se chce podílet nadále. Spíše než o vědeckých snech ale hovoří o touze neustále se učit a objevovat nové věci. „A samozřejmě byl bych rád, aby věda byla ještě více dostupná a srozumitelná široké veřejnosti. Zvláště abychom si všichni uvědomili, jak zásadně ovlivňuje náš každodenní život a jak nám otevírá nové možnosti,“ doplnil.

Hledáte práci, která vás bude bavit? Chcete odstartovat svou profesní kariéru ještě před ukončením studia? Studenti Univerzity Palackého mají jedinečnou příležitost navázat kontakty a setkat se s potenciálními zaměstnavateli na veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe. Akce se uskuteční 8. dubna od 10:00 do 15:00 v hlavní budově Přírodovědecké fakulty UP.

Již 18. ročník veletrhu, který pořádá přírodovědecká fakulta společně s Kariérním centrem UP, nabídne studentům ucelený profesní vhled do trhu práce. Vystavovatelé představí nejen možnosti dlouhodobého pracovního uplatnění, ale také brigády, stáže a trainee programy. Kromě přímých pracovních příležitostí mohou návštěvníci využít odborné kariérní poradenství, absolvovat pohovory nanečisto, zapojit se do networkingových aktivit a odpočinout si v připravené relaxační zóně s občerstvením.

Součástí veletrhu budou také tři odborné přednášky. V první z nich Vladislava Závrská poradí, jak efektivně zvládat pracovní stres, nastavit si zdravé hranice a udržet psychickou pohodu. Přednáška Jak v práci neshořet aneb Work-life balance začíná v 10:30 v místnosti LP 2.005. Vzdělávací blok Co všechno se může stát u pohovoru aneb Omyly a chyby nás posunuly vpřed nabídne lektorka Jitka Janečková Moťková ve 12:00 v učebně LP 3.005. „O tom, jak ze svého profesního i soukromého života vymýtit nezdravé odkládání povinností, uvědomit si osobní vizi a jak pracovat s vůlí bude od 13:30 v aule přírodovědecké fakulty přednášet Barbora Vacková svoji prezentaci Konec prokrastinace aneb Jak zvýšit osobní produktivitu a efektivitu. Z důvodu očekávaného velkého zájmu doporučujeme studentům rezervaci místa,“ uvedla koordinátorka akce Dagmar Petrželová, vedoucí Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF.

Na veletrhu pracovních příležitostí se budou prezentovat Meopta, Teva Czech Industries, Honeywell Aerospace Olomouc, Zentiva, Farmak, Agel, Contipro, Miele technika, Edhouse, Synthon, Proton Therapy Center Czech, Elekt Labs, Armáda České republiky, Kooperativa pojišťovna, Oltis Group, Celní správa, Lázně Slatinice, Tesco SW, Monet+, Behaim ITS, Prodware Czech Republic, SSLD3, ConfigAir, AŽD, AGROFERT, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Tapi Czech Indrustries, Pixacom Technology, Vědeckotechnický park UP, Státní zemědělský intervenční fond, Macco Organiques, Zlínský kraj, OLYMPUS Medical, Raiffeisenbank a další.

Událost nabídne také řadu soutěží s cenami či fotokoutek. Za poskytnutou zpětnou vazbu bude návštěvníky čekat malé občerstvení. Více zde.

Hledáte práci, která vás bude bavit? Chcete odstartovat svou profesní kariéru ještě před ukončením studia? Studenti Univerzity Palackého mají jedinečnou příležitost navázat kontakty a setkat se s potenciálními zaměstnavateli na veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe. Akce se uskuteční 8. dubna od 10:00 do 15:00 v hlavní budově Přírodovědecké fakulty UP.

Již 18. ročník veletrhu, který pořádá přírodovědecká fakulta společně s Kariérním centrem UP, nabídne studentům ucelený profesní vhled do trhu práce. Vystavovatelé představí nejen možnosti dlouhodobého pracovního uplatnění, ale také brigády, stáže a trainee programy. Kromě přímých pracovních příležitostí mohou návštěvníci využít odborné kariérní poradenství, absolvovat pohovory nanečisto, zapojit se do networkingových aktivit a odpočinout si v připravené relaxační zóně s občerstvením.

Součástí veletrhu budou také tři odborné přednášky. V první z nich Vladislava Závrská poradí, jak efektivně zvládat pracovní stres, nastavit si zdravé hranice a udržet psychickou pohodu. Přednáška Jak v práci neshořet aneb Work-life balance začíná v 10:30 v místnosti LP 2.005. Vzdělávací blok Co všechno se může stát u pohovoru aneb Omyly a chyby nás posunuly vpřed nabídne lektorka Jitka Janečková Moťková ve 12:00 v učebně LP 3.005. „O tom, jak ze svého profesního i soukromého života vymýtit nezdravé odkládání povinností, uvědomit si osobní vizi a jak pracovat s vůlí bude od 13:30 v aule přírodovědecké fakulty přednášet Barbora Vacková svoji prezentaci Konec prokrastinace aneb Jak zvýšit osobní produktivitu a efektivitu. Z důvodu očekávaného velkého zájmu doporučujeme studentům rezervaci místa,“ uvedla koordinátorka akce Dagmar Petrželová, vedoucí Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF.

Na veletrhu pracovních příležitostí se budou prezentovat Meopta, Teva Czech Industries, Honeywell Aerospace Olomouc, Zentiva, Farmak, Agel, Contipro, Miele technika, Edhouse, Synthon, Proton Therapy Center Czech, Elekt Labs, Armáda České republiky, Kooperativa pojišťovna, Oltis Group, Celní správa, Lázně Slatinice, Tesco SW, Monet+, Behaim ITS, Prodware Czech Republic, SSLD3, ConfigAir, AŽD, AGROFERT, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Tapi Czech Indrustries, Pixacom Technology, Vědeckotechnický park UP, Státní zemědělský intervenční fond, Macco Organiques, Zlínský kraj, OLYMPUS Medical, Raiffeisenbank a další.

Událost nabídne také řadu soutěží s cenami či fotokoutek. Za poskytnutou zpětnou vazbu bude návštěvníky čekat malé občerstvení. Více zde.

Proč lidé věří konspiračním teoriím? Touto otázkou se zabývají výzkumníci z Cyrilometodějské teologické fakulty UP v rámci projektu Zprostředkovaná společnost, který reflektuje prudký rozvoj technologií a jejich vliv na každodenní život. Na čtyřletém projektu Psychologického ústavu Akademie věd ČR se podílejí i odborníci z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně.

Řešitelé projektu Zprostředkovaná společnost (anglicky Mediated Society, zkráceně MediS:On) chtějí prohloubit porozumění procesům, které souvisejí s prací s informacemi na individuální, sociální a societální úrovni, a to z pohledu společenskovědních a humanitních oborů, jako je psychologie, politologie, pedagogika nebo teologie, a ve spolupráci s počítačovými vědami.

Východiskem je poznání, že psychické procesy člověka jsou od narození řízeny a utvářeny v interakci s druhými lidmi, kteří zprostředkovávají svět a společnost. Stále více se ale součástí života stávají interakce v digitálním prostředí. Odborníci se tak mimo jiné zaměří na zkoumání dopadů umělé inteligence a změny v kognitivních, sociálních či afektivních kompetencích jedinců a skupin, které mohou z pohodlně dostupných interakcí s automatizovanými systémy plynout.

Výzkumníci z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP se v rámci jednoho z výzkumných záměrů projektu soustředí na zkoumání konspiračních teorií v kontextu religiozity a spirituality. „Cílem je získat hlubší pochopení dynamiky veřejného diskurzu a identifikovat faktory přispívající k víře v konspirační teorie. Plánujeme využít kombinaci výzkumu kvantitativního, tedy dotazníkového šetření, a kvalitativního, tedy rozhovorů, včetně využití metod, jako je textová analýza mediálního prostoru. Výstupem budou články v impaktovaných časopisech,“ uvedl vedoucí OUSHI a výzkumného záměru Peter Tavel.

„Výzkumný záměr navazuje na naši dlouhodobou aktivitu v této oblasti. V době pandemie covidu-19 jsme uskutečnili několik sběrů dat, které postupně vyhodnocujeme a závěry publikujeme. Zabýváme se ale nejen konspiracemi, které se zaměřují na očkování a původ viru, ale také na další aktuální témata, jako jsou moderní technologie nebo politické narativy týkající se války na Ukrajině,“ dodal.

Kromě Petera Tavela je klíčovou osobou výzkumu Radka Žídková, vedoucí laboratoře OUSHI, zapojeni jsou také juniorní výzkumní pracovníci institutu a studenti doktorského programu Sociální a spirituální determinanty zdraví. Z celkového rozpočtu projektu 150 milionů činí podíl CMTF UP 20 milionů korun.

Projekt Zprostředkovaná společnost (MediS:On) je financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský v rámci výzvy Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti. Hlavní řešitelkou projektu je sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR, vedle jejího pracoviště se jako partneři na výzkumných aktivitách podílejí odborníci z Fakulty sociálních studií, Filozofické fakulty a CEITEC Masarykovy univerzity, Cyrilometodějské teologické fakulty UP a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Výzkum bude probíhat do konce roku 2028.

Proč lidé věří konspiračním teoriím? Touto otázkou se zabývají výzkumníci z Cyrilometodějské teologické fakulty UP v rámci projektu Zprostředkovaná společnost, který reflektuje prudký rozvoj technologií a jejich vliv na každodenní život. Na čtyřletém projektu Psychologického ústavu Akademie věd ČR se podílejí i odborníci z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně.

Řešitelé projektu Zprostředkovaná společnost (anglicky Mediated Society, zkráceně MediS:On) chtějí prohloubit porozumění procesům, které souvisejí s prací s informacemi na individuální, sociální a societální úrovni, a to z pohledu společenskovědních a humanitních oborů, jako je psychologie, politologie, pedagogika nebo teologie, a ve spolupráci s počítačovými vědami.

Východiskem je poznání, že psychické procesy člověka jsou od narození řízeny a utvářeny v interakci s druhými lidmi, kteří zprostředkovávají svět a společnost. Stále více se ale součástí života stávají interakce v digitálním prostředí. Odborníci se tak mimo jiné zaměří na zkoumání dopadů umělé inteligence a změny v kognitivních, sociálních či afektivních kompetencích jedinců a skupin, které mohou z pohodlně dostupných interakcí s automatizovanými systémy plynout.

Výzkumníci z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP se v rámci jednoho z výzkumných záměrů projektu soustředí na zkoumání konspiračních teorií v kontextu religiozity a spirituality. „Cílem je získat hlubší pochopení dynamiky veřejného diskurzu a identifikovat faktory přispívající k víře v konspirační teorie. Plánujeme využít kombinaci výzkumu kvantitativního, tedy dotazníkového šetření, a kvalitativního, tedy rozhovorů, včetně využití metod, jako je textová analýza mediálního prostoru. Výstupem budou články v impaktovaných časopisech,“ uvedl vedoucí OUSHI a výzkumného záměru Peter Tavel.

„Výzkumný záměr navazuje na naši dlouhodobou aktivitu v této oblasti. V době pandemie covidu-19 jsme uskutečnili několik sběrů dat, které postupně vyhodnocujeme a závěry publikujeme. Zabýváme se ale nejen konspiracemi, které se zaměřují na očkování a původ viru, ale také na další aktuální témata, jako jsou moderní technologie nebo politické narativy týkající se války na Ukrajině,“ dodal.

Kromě Petera Tavela je klíčovou osobou výzkumu Radka Žídková, vedoucí laboratoře OUSHI, zapojeni jsou také juniorní výzkumní pracovníci institutu a studenti doktorského programu Sociální a spirituální determinanty zdraví. Z celkového rozpočtu projektu 150 milionů činí podíl CMTF UP 20 milionů korun.

Projekt Zprostředkovaná společnost (MediS:On) je financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský v rámci výzvy Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti. Hlavní řešitelkou projektu je sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR, vedle jejího pracoviště se jako partneři na výzkumných aktivitách podílejí odborníci z Fakulty sociálních studií, Filozofické fakulty a CEITEC Masarykovy univerzity, Cyrilometodějské teologické fakulty UP a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Výzkum bude probíhat do konce roku 2028.

O tom, že demokracie není samozřejmostí, se v rychle se měnícím světě přesvědčujeme každý den. Jak bránit naše svobody, jak čelit tlaku populistů a dezinformací? Odpovědi na tyto a další otázky hledá druhý ročník akce Unesené svobody 2.0, který se koná v Olomouci.

„Klíčovým tématem dvoudenní akce je proměna svobody v Evropě – od hrozeb ruské propagandy až po oslabení demokratických institucí v některých členských státech EU. Cílem je prostřednictvím odborných diskuzí a networkingu inspirovat veřejnost k lepší ochraně svobody a efektivnímu boji proti dezinformacím, populismu a autoritářství,“ uvedl Antonín Nenutil, student FF UP a koordinátor projektu Euforka.

Pondělní program zahrnoval mj. workshopy pro studenty a debatu s hosty, kterou moderoval Viktor Daněk z Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM. Zúčastnili se jí Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, Ivo Zelinka, velitel 91. skupiny informačního boje Armády ČR, Hynek Melichar z katedry politologie a evropských studií filozofické fakulty a Otakar Foltýn, bezpečnostní analytik a vládní koordinátor strategické komunikace.

Diskuzi pořádalo Eurocentrum EUROPE DIRECT Olomouc ve spolupráci s Univerzitou Palackého, Euforkou, Centrem pro informovanou společnost, EUROPEEM, Domem zahraniční spolupráce a Kanceláří Evropského parlamentu v ČR.

Dnešní program nabízí filmy. Jsou to dva snímky, které se dostaly do užší nominace na evropskou filmovou Cenu diváků LUX za rok 2025. Udílejí ji Evropský parlament a Evropská filmová akademie ve spolupráci s programem Creative Europe MEDIA a sítí Europa Cinemas. Cena je výrazem závazku Evropského parlamentu k podpoře kultury a vzdělávání, evropské kinematografie a kulturní rozmanitosti. V olomouckém kině Metropol bude projekce dvou nominovaných snímků. Prvním filmem v 17.30 je Intercepted (Odposlechy). Je to dokument režisérky Oksany Karpovych, který se zaměřuje na telefonní hovory ruských vojáků během invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ukrajinské bezpečnostní složky zachytily a zveřejnily tisíce těchto telefonátů, které odhalují sílu propagandy, dezinformací, válečných zločinů a traumatu. Film kombinuje zvukové záznamy s vizuálními obrazy zničených ukrajinských měst a vesnic.

Ve 20 hodin začne promítání filmu Animal, což je drama, které diváky zavede pod slunečné řecké nebe, kde se skupina animátorů v turistickém rezortu připravuje na start další náročné sezony. Skupinu vede dívka jménem Kalia. Programu dominují dekorace, zářivé kostýmy a taneční vystoupení. Léto je v plném proudu a pracovní zátěž stoupá…

Informace o Ceně diváků LUX najdete zde

 

 

 

O tom, že demokracie není samozřejmostí, se v rychle se měnícím světě přesvědčujeme každý den. Jak bránit naše svobody, jak čelit tlaku populistů a dezinformací? Odpovědi na tyto a další otázky hledá druhý ročník akce Unesené svobody 2.0, který se koná v Olomouci.

„Klíčovým tématem dvoudenní akce je proměna svobody v Evropě – od hrozeb ruské propagandy až po oslabení demokratických institucí v některých členských státech EU. Cílem je prostřednictvím odborných diskuzí a networkingu inspirovat veřejnost k lepší ochraně svobody a efektivnímu boji proti dezinformacím, populismu a autoritářství,“ uvedl Antonín Nenutil, student FF UP a koordinátor projektu Euforka.

Pondělní program zahrnoval mj. workshopy pro studenty a debatu s hosty, kterou moderoval Viktor Daněk z Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM. Zúčastnili se jí Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, Ivo Zelinka, velitel 91. skupiny informačního boje Armády ČR, Hynek Melichar z katedry politologie a evropských studií filozofické fakulty a Otakar Foltýn, bezpečnostní analytik a vládní koordinátor strategické komunikace.

Diskuzi pořádalo Eurocentrum EUROPE DIRECT Olomouc ve spolupráci s Univerzitou Palackého, Euforkou, Centrem pro informovanou společnost, EUROPEEM, Domem zahraniční spolupráce a Kanceláří Evropského parlamentu v ČR.

Dnešní program nabízí filmy. Jsou to dva snímky, které se dostaly do užší nominace na evropskou filmovou Cenu diváků LUX za rok 2025. Udílejí ji Evropský parlament a Evropská filmová akademie ve spolupráci s programem Creative Europe MEDIA a sítí Europa Cinemas. Cena je výrazem závazku Evropského parlamentu k podpoře kultury a vzdělávání, evropské kinematografie a kulturní rozmanitosti. V olomouckém kině Metropol bude projekce dvou nominovaných snímků. Prvním filmem v 17.30 je Intercepted (Odposlechy). Je to dokument režisérky Oksany Karpovych, který se zaměřuje na telefonní hovory ruských vojáků během invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ukrajinské bezpečnostní složky zachytily a zveřejnily tisíce těchto telefonátů, které odhalují sílu propagandy, dezinformací, válečných zločinů a traumatu. Film kombinuje zvukové záznamy s vizuálními obrazy zničených ukrajinských měst a vesnic.

Ve 20 hodin začne promítání filmu Animal, což je drama, které diváky zavede pod slunečné řecké nebe, kde se skupina animátorů v turistickém rezortu připravuje na start další náročné sezony. Skupinu vede dívka jménem Kalia. Programu dominují dekorace, zářivé kostýmy a taneční vystoupení. Léto je v plném proudu a pracovní zátěž stoupá…

Informace o Ceně diváků LUX najdete zde

 

 

 

Přednášky, workshopy, besedy, filmy, prohlídky i divadelní představení. Během letošního výzkumně-vzdělávacího týdne Czech-in to Literary Culture III přivítala Filozofická fakulta Univerzity Palackého třicet tři studentů bohemistiky z Polska, Chorvatska a Itálie. Program pro ně připravilo 25 badatelů z šesti českých a sedmi zahraničních institucí. Společným tématem všech aktivit byla česká literatura a literární kultura v zahraničním hraném a dokumentárním filmu.

Nové přístupy ke studiu adaptací napříč médii a kulturami, Franz Kafka ve světové popkultuře, Čapkova Emilie Marty na plátně sovětských kin, filmové adaptace děl Karla Čapka v zahraničí, postava Švejka v polském televizním dramatickém cyklu Teatr Telewizji, srovnání chorvatské a české filmové adaptace Kunderovy povídky Nikdo se nebude smát či retrospektivní pohled na filmovou adaptaci jeho románu Nesnesitelná lehkost bytí od Philipa Kaufmana jsou jen některá z témat, o nichž na FF UP debatovali bohemisté během třetího ročníku výzkumně-vzdělávacího týdne. Na olomouckou katedru bohemistiky dorazili odborníci z Krakova, Katovic, Záhřebu či Udine.

„První ročník výzkumně-vzdělávacího týdne byl zaměřen především na zahraniční reflexi utváření českého národního příběhu v 19. století a roli literární kultury v něm, v následujícím roce jsme se zaměřili na ‚slepé skvrny‘, resp. místa nepřeložitelnosti v překladech z a do češtiny. Tento rok byl v centru našeho zájmu transfer děl české literatury do zahraničního fikčního i dokumentárního filmového vyprávění a referování, a to napříč dvacátým stoletím a první čtvrtinou století jednadvacátého. Zajímalo nás, která díla české literatury byla převedena do filmové podoby, v jakém mezinárodním kontextu, z jakého důvodu a jakým způsobem. Přitom nám nešlo jen o filmové adaptace literárních děl, ale i o jiné vztahy zahraničních filmů k české literatuře, například o návaznost na specifickou poetiku konkrétních děl české literatury či o inspiraci zahraniční filmové tvorby českými literárními postavami či fikčními prostory atd. Neméně pozornosti jsme věnovali i zahraniční dokumentární tvorbě o české literární kultuře. Jsem přesvědčen, že externí pohled na českou literaturu a její multiperspektivní reflexe může přinést řadu impulsů jak pro promýšlení proměňující se pozice české literární kultury v rámci mezinárodního kontextu, tak pro sebereflexi české literární kultury samé,“ shrnul Jiří Hrabal z katedry bohemistiky FF UP, který stojí za ideou celého projektu a již tři roky jej organizačně zaštiťuje.

Mezi přednášejícími byli například profesor Petr A. Bílek z Univerzity Karlovy, docentka Joanna Królak z Varšavské univerzity, profesor Michal Bauer z Jihočeské univerzity, profesorka Matija Ivačić ze Záhřebské univerzity, docent Martin Nodl z Filozofického ústavu AV ČR nebo docent Petr Bubeníček z Masarykovy univerzity. Události se zúčastnili i kolegové z FF UP, například David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky, který se ve svém zhruba dvacetiminutovém příspěvku s názvem Patří k slabým: filmová verze Nesnesitelná lehkost bytí po třiceti pěti letech zabýval vlastní reflexí filmu s odstupem šestatřiceti let i tím, jak se jeho pohled na snímek měnil v čase.

„Skvělého projektu s učiteli a studenty z Polska, Chorvatska či Itálie jsem se zúčastnil velmi rád. Je důležité rozvíjet mezioborovou a interdisciplinární spolupráci,“ uvedl David Livingstone, jenž se zabývá britskou literaturou, americkým folkem či literaturou pro děti a pro nějž tato a podobná setkání vždy znamenají další možnost, jak se něco naučit.

„Když jsem studoval na univerzitě a bylo mi kolem dvaceti, udělaly na mě velký dojem jak zmíněná Kunderova kniha, tak i poté film. Při opětovném čtení knihy v češtině a také i zhlédnutí filmu přibližně po třiceti pěti letech jsem si u filmu už všiml několika problémů,“ uvedl před bohemisty David Livingstone a zdůraznil přitom, že jej v knize zaujala zejména ta pasáž, v níž se Tereza rozhodne vrátit z exilu ve Švýcarsku do Československa, přestože věděla, že bude žít v nesvobodné zemi.  

„Kundera o jejích úvahách píše ve třetí osobě takto: ‚Uvědomovala si, že patří k slabým, do země slabých, a že jim má být věrna právě proto, že jsou slabí a lapají po dechu‘. Právě tato konkrétní pasáž znamenala pro mě hodně, stala se i důležitou pro mé rozhodnutí zůstat tehdy v Československu. Dnes vím, že slabí jsou ve skutečnosti všechny národy, jen některé slabost maskují. Tehdejší Československo nic nemaskovalo, a to mě přitahovalo. I když se země i lidé od té doby hodně změnili, výše uvedená myšlenka mě oslovuje i dnes. Je i jedním z důvodů, proč jsem v současné době motivován udělat vše, co je v mých silách, abych pomohl lidem na Ukrajině. Milan Kundera sice zůstal až do své smrti v exilu ve Francii, jeho nejznámější kniha a filmová verze mě však přitáhly do jeho rodiště,“ dodal rodilý Američan.

Výzkumně-vzdělávací týden s tématem Česká literatura a literární kultura v zahraničním hraném a dokumentárním filmu se uskutečnil v týdnu od 24. do 29. března. Vedle Filozofické fakulty UP se na něm podílely také Filozofická fakulta UK v Praze, Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu, Univerzita v Udine, Jagellonská univerzita v Krakově, Slezská univerzita v Katovicích. Prezenčně konanému týdnu předcházel čtyřhodinový online workshop nazvaný Možnosti adaptace aneb Jak vyprávět filmem, který 7. března vedla profesorka Kateřina Svatoňová (FF UK).

Přednášky, workshopy, besedy, filmy, prohlídky i divadelní představení. Během letošního výzkumně-vzdělávacího týdne Czech-in to Literary Culture III přivítala Filozofická fakulta Univerzity Palackého třicet tři studentů bohemistiky z Polska, Chorvatska a Itálie. Program pro ně připravilo 25 badatelů z šesti českých a sedmi zahraničních institucí. Společným tématem všech aktivit byla česká literatura a literární kultura v zahraničním hraném a dokumentárním filmu.

Nové přístupy ke studiu adaptací napříč médii a kulturami, Franz Kafka ve světové popkultuře, Čapkova Emilie Marty na plátně sovětských kin, filmové adaptace děl Karla Čapka v zahraničí, postava Švejka v polském televizním dramatickém cyklu Teatr Telewizji, srovnání chorvatské a české filmové adaptace Kunderovy povídky Nikdo se nebude smát či retrospektivní pohled na filmovou adaptaci jeho románu Nesnesitelná lehkost bytí od Philipa Kaufmana jsou jen některá z témat, o nichž na FF UP debatovali bohemisté během třetího ročníku výzkumně-vzdělávacího týdne. Na olomouckou katedru bohemistiky dorazili odborníci z Krakova, Katovic, Záhřebu či Udine.

„První ročník výzkumně-vzdělávacího týdne byl zaměřen především na zahraniční reflexi utváření českého národního příběhu v 19. století a roli literární kultury v něm, v následujícím roce jsme se zaměřili na ‚slepé skvrny‘, resp. místa nepřeložitelnosti v překladech z a do češtiny. Tento rok byl v centru našeho zájmu transfer děl české literatury do zahraničního fikčního i dokumentárního filmového vyprávění a referování, a to napříč dvacátým stoletím a první čtvrtinou století jednadvacátého. Zajímalo nás, která díla české literatury byla převedena do filmové podoby, v jakém mezinárodním kontextu, z jakého důvodu a jakým způsobem. Přitom nám nešlo jen o filmové adaptace literárních děl, ale i o jiné vztahy zahraničních filmů k české literatuře, například o návaznost na specifickou poetiku konkrétních děl české literatury či o inspiraci zahraniční filmové tvorby českými literárními postavami či fikčními prostory atd. Neméně pozornosti jsme věnovali i zahraniční dokumentární tvorbě o české literární kultuře. Jsem přesvědčen, že externí pohled na českou literaturu a její multiperspektivní reflexe může přinést řadu impulsů jak pro promýšlení proměňující se pozice české literární kultury v rámci mezinárodního kontextu, tak pro sebereflexi české literární kultury samé,“ shrnul Jiří Hrabal z katedry bohemistiky FF UP, který stojí za ideou celého projektu a již tři roky jej organizačně zaštiťuje.

Mezi přednášejícími byli například profesor Petr A. Bílek z Univerzity Karlovy, docentka Joanna Królak z Varšavské univerzity, profesor Michal Bauer z Jihočeské univerzity, profesorka Matija Ivačić ze Záhřebské univerzity, docent Martin Nodl z Filozofického ústavu AV ČR nebo docent Petr Bubeníček z Masarykovy univerzity. Události se zúčastnili i kolegové z FF UP, například David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky, který se ve svém zhruba dvacetiminutovém příspěvku s názvem Patří k slabým: filmová verze Nesnesitelná lehkost bytí po třiceti pěti letech zabýval vlastní reflexí filmu s odstupem šestatřiceti let i tím, jak se jeho pohled na snímek měnil v čase.

„Skvělého projektu s učiteli a studenty z Polska, Chorvatska či Itálie jsem se zúčastnil velmi rád. Je důležité rozvíjet mezioborovou a interdisciplinární spolupráci,“ uvedl David Livingstone, jenž se zabývá britskou literaturou, americkým folkem či literaturou pro děti a pro nějž tato a podobná setkání vždy znamenají další možnost, jak se něco naučit.

„Když jsem studoval na univerzitě a bylo mi kolem dvaceti, udělaly na mě velký dojem jak zmíněná Kunderova kniha, tak i poté film. Při opětovném čtení knihy v češtině a také i zhlédnutí filmu přibližně po třiceti pěti letech jsem si u filmu už všiml několika problémů,“ uvedl před bohemisty David Livingstone a zdůraznil přitom, že jej v knize zaujala zejména ta pasáž, v níž se Tereza rozhodne vrátit z exilu ve Švýcarsku do Československa, přestože věděla, že bude žít v nesvobodné zemi.  

„Kundera o jejích úvahách píše ve třetí osobě takto: ‚Uvědomovala si, že patří k slabým, do země slabých, a že jim má být věrna právě proto, že jsou slabí a lapají po dechu‘. Právě tato konkrétní pasáž znamenala pro mě hodně, stala se i důležitou pro mé rozhodnutí zůstat tehdy v Československu. Dnes vím, že slabí jsou ve skutečnosti všechny národy, jen některé slabost maskují. Tehdejší Československo nic nemaskovalo, a to mě přitahovalo. I když se země i lidé od té doby hodně změnili, výše uvedená myšlenka mě oslovuje i dnes. Je i jedním z důvodů, proč jsem v současné době motivován udělat vše, co je v mých silách, abych pomohl lidem na Ukrajině. Milan Kundera sice zůstal až do své smrti v exilu ve Francii, jeho nejznámější kniha a filmová verze mě však přitáhly do jeho rodiště,“ dodal rodilý Američan.

Výzkumně-vzdělávací týden s tématem Česká literatura a literární kultura v zahraničním hraném a dokumentárním filmu se uskutečnil v týdnu od 24. do 29. března. Vedle Filozofické fakulty UP se na něm podílely také Filozofická fakulta UK v Praze, Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu, Univerzita v Udine, Jagellonská univerzita v Krakově, Slezská univerzita v Katovicích. Prezenčně konanému týdnu předcházel čtyřhodinový online workshop nazvaný Možnosti adaptace aneb Jak vyprávět filmem, který 7. března vedla profesorka Kateřina Svatoňová (FF UK).

Na vývoj nových analytických technik umožňujících pokročilou charakterizaci nanočástic a nanoklastrů je zaměřen projekt vědců z Přírodovědecké fakulty UP. Nanočástice totiž nacházejí stále větší uplatnění v řadě oborů, avšak jejich chování v různých prostředích dosud není zcela pochopeno. Odborníkům chybí vhodné analytické techniky a postupy pro jejich studium. Cílem nového projektu olomouckých vědců, který podpořila Grantová agentura České republiky, je tyto nástroje vyvinout a aplikovat na modelové vzorky různých typů nanočástic.

S nanočásticemi, hlavním objektem zájmu vědců z přírodovědecké fakulty, se dnes setkáváme všude kolem nás. V kosmetice zlepšují účinnost opalovacích krémů, v elektronice slouží k výrobě výkonnějších zařízení a v medicíně se používají pro dopravu léčivých látek do organismů. Vědci se nyní zaměří na stříbrné nanočástice, protože mohou ve fyziologických podmínkách uvolňovat stříbrné ionty, které jsou mnohonásobně toxičtější. „Naším cílem je vyvinout metodu, která v jednom kroku umožní jak separaci nanočástic a jejich vlastních iontů, tak i určení jejich koncentrací a v neposlední řadě i velikosti nanočástic. To vše navíc přímo ve fyziologických podmínkách, aby bylo možné uvolňování iontů z nanočástic sledovat,“ uvedl řešitel projektu z katedry analytické chemie Jan Petr.

Vědecký projekt je zaměřen i na další typy nanočástic a nanoklastrů. „Pro úvodní úkoly využijeme naše unikátní spojení kapilární elektroforézy a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). V rámci projektu chceme rozšířit portfolio analytických metod tak, aby bylo možné sledovat i nanočástice, které nejsou detekovatelné pomocí ICP-MS,“ podotkl Tomáš Pluháček, člen řešitelského týmu projektu. Vědci chtějí pro svoji práci využít další detekční techniky jako jsou například Ramanova spektrometrie nebo molekulová hmotnostní spektrometrie.

V rámci projektu chemici úzce spolupracují se skupinou Karolíny Šiškové z katedry experimentální fyziky, která se věnuje syntéze nanočástic a nanoklastrů a jejich charakterizaci. Vědkyně věří, že ambiciózní cíle projektu otvírají nové možnosti v pochopení chování nanočástic s velkým dopadem na celou oblast nanomateriálového výzkumu.

„Děkuji Grantové agentuře za podporu. Osobně bych byl velmi spokojen, pokud bychom na konci řešení projektu měli sadu pokročilých analytických nástrojů, které budou schopny poskytnout zásadní informace o složení a chování nanoobjektů jak například v životním prostředí, tak v buňkách. Bez ohledu, jestli studovaným nanoobjektem budou kvantové tečky z elektroodpadu nebo liposomální nosiče léčiv z vakcín. Tak bychom posunuli dál jak naši analytickou chemii, tak i další oblasti, kde se s nanočásticemi setkáváme,“ dodal Jan Petr.

Na vývoj nových analytických technik umožňujících pokročilou charakterizaci nanočástic a nanoklastrů je zaměřen projekt vědců z Přírodovědecké fakulty UP. Nanočástice totiž nacházejí stále větší uplatnění v řadě oborů, avšak jejich chování v různých prostředích dosud není zcela pochopeno. Odborníkům chybí vhodné analytické techniky a postupy pro jejich studium. Cílem nového projektu olomouckých vědců, který podpořila Grantová agentura České republiky, je tyto nástroje vyvinout a aplikovat na modelové vzorky různých typů nanočástic.

S nanočásticemi, hlavním objektem zájmu vědců z přírodovědecké fakulty, se dnes setkáváme všude kolem nás. V kosmetice zlepšují účinnost opalovacích krémů, v elektronice slouží k výrobě výkonnějších zařízení a v medicíně se používají pro dopravu léčivých látek do organismů. Vědci se nyní zaměří na stříbrné nanočástice, protože mohou ve fyziologických podmínkách uvolňovat stříbrné ionty, které jsou mnohonásobně toxičtější. „Naším cílem je vyvinout metodu, která v jednom kroku umožní jak separaci nanočástic a jejich vlastních iontů, tak i určení jejich koncentrací a v neposlední řadě i velikosti nanočástic. To vše navíc přímo ve fyziologických podmínkách, aby bylo možné uvolňování iontů z nanočástic sledovat,“ uvedl řešitel projektu z katedry analytické chemie Jan Petr.

Vědecký projekt je zaměřen i na další typy nanočástic a nanoklastrů. „Pro úvodní úkoly využijeme naše unikátní spojení kapilární elektroforézy a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). V rámci projektu chceme rozšířit portfolio analytických metod tak, aby bylo možné sledovat i nanočástice, které nejsou detekovatelné pomocí ICP-MS,“ podotkl Tomáš Pluháček, člen řešitelského týmu projektu. Vědci chtějí pro svoji práci využít další detekční techniky jako jsou například Ramanova spektrometrie nebo molekulová hmotnostní spektrometrie.

V rámci projektu chemici úzce spolupracují se skupinou Karolíny Šiškové z katedry experimentální fyziky, která se věnuje syntéze nanočástic a nanoklastrů a jejich charakterizaci. Vědkyně věří, že ambiciózní cíle projektu otvírají nové možnosti v pochopení chování nanočástic s velkým dopadem na celou oblast nanomateriálového výzkumu.

„Děkuji Grantové agentuře za podporu. Osobně bych byl velmi spokojen, pokud bychom na konci řešení projektu měli sadu pokročilých analytických nástrojů, které budou schopny poskytnout zásadní informace o složení a chování nanoobjektů jak například v životním prostředí, tak v buňkách. Bez ohledu, jestli studovaným nanoobjektem budou kvantové tečky z elektroodpadu nebo liposomální nosiče léčiv z vakcín. Tak bychom posunuli dál jak naši analytickou chemii, tak i další oblasti, kde se s nanočásticemi setkáváme,“ dodal Jan Petr.

Tým studentů zastřešených Gymnáziem Christiana Dopplera vede po ústředním kole Turnaje mladých fyziků. Nikdo z nejlepších soutěžících ovšem stále nemá vyhráno. Do konce soutěže zbývá ještě výběrové soustředění, které rozhodne o nominaci pěti nejlepších zástupců České republiky do mezinárodního kola ve švédském Lundu.

Bojovku v knihovně, kreativní dílny, vzdělávací kvízy, sportovní hry i prohlídku science centra připravila Univerzita Palackého pro děti svých zaměstnanců na prázdninový Zelený čtvrtek. Malí návštěvníci si při této příležitosti mohou zároveň prohlédnout pracoviště svých rodičů a dát si v menze oběd.

Pro děti od 6 do 12 let, které mají 17. dubna velikonoční prázdniny, je v rámci akce Dětem vstup povolen! připraven volnočasový program v Pevnosti poznání, Aplikačním centru BALUO i v Knihovně Univerzity Palackého.

„Jde o vstřícný krok pro rodiče z řad našich zaměstnaných, aby nemuseli na jeden prázdninový den složitě shánět hlídání. Slaďováním soukromého a pracovního života se na Univerzitě Palackého zabýváme dlouhodobě, v předchozích dnech podepsal k této problematice rektor univerzity podpůrnou deklaraci,“ uvedla vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů Markéta Šupplerová s tím, že po dopoledním programu a obědě mohou po předchozí domluvě s nadřízeným odejít rodiče s dětmi domů a po zbytek dne pracovat formou práce na dálku, pokud to náplň jejich práce dovoluje.

Program v knihovně

Univerzitní knihovna na Zbrojnici připravila pro děti ve věku 9 až 12 let program zaměřený na umělou inteligenci. Účastníci budou společně objevovat fascinující svět umělé inteligence s hravým průvodcem – AI Nezbezdníčkem!, naučí se ale také rozeznávat fake news a zjistí, jak umělou inteligenci používat chytře a bezpečně. Program v angličtině nabídne Britské centrum, ať už jde o hledání pokladů a velikonočních vajíček či čtení.

Science centrum

Tvrdou dobu kamennou poznají v Pevnosti poznání mladší děti, starší zase odhalí tajemství šifer. V kreativní dílně si vyrobí vlastní šifrovací schránku a nahlédnou pod pokličku kryptografie. Před polednem bude na programu prohlídka expozic muzea vědy přírodovědecké fakulty.

Sportovní centrum BALUO

Kdo dá přednost pohybu, může si v prostorách aplikačního centra fakulty tělesné kultury zahrát míčové hry, zacvičit gymnastiku nebo vyzkoušet parkour, nerf i další netradiční hry.

Podrobný program akce Dětem vstup povolen! najdete zde.

Bojovku v knihovně, kreativní dílny, vzdělávací kvízy, sportovní hry i prohlídku science centra připravila Univerzita Palackého pro děti svých zaměstnanců na prázdninový Zelený čtvrtek. Malí návštěvníci si při této příležitosti mohou zároveň prohlédnout pracoviště svých rodičů a dát si v menze oběd.

Pro děti od 6 do 12 let, které mají 17. dubna velikonoční prázdniny, je v rámci akce Dětem vstup povolen! připraven volnočasový program v Pevnosti poznání, Aplikačním centru BALUO i v Knihovně Univerzity Palackého.

„Jde o vstřícný krok pro rodiče z řad našich zaměstnaných, aby nemuseli na jeden prázdninový den složitě shánět hlídání. Slaďováním soukromého a pracovního života se na Univerzitě Palackého zabýváme dlouhodobě, v předchozích dnech podepsal k této problematice rektor univerzity podpůrnou deklaraci,“ uvedla vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů Markéta Šupplerová s tím, že po dopoledním programu a obědě mohou po předchozí domluvě s nadřízeným odejít rodiče s dětmi domů a po zbytek dne pracovat formou práce na dálku, pokud to náplň jejich práce dovoluje.

Program v knihovně

Univerzitní knihovna na Zbrojnici připravila pro děti ve věku 9 až 12 let program zaměřený na umělou inteligenci. Účastníci budou společně objevovat fascinující svět umělé inteligence s hravým průvodcem – AI Nezbezdníčkem!, naučí se ale také rozeznávat fake news a zjistí, jak umělou inteligenci používat chytře a bezpečně. Program v angličtině nabídne Britské centrum, ať už jde o hledání pokladů a velikonočních vajíček či čtení.

Science centrum

Tvrdou dobu kamennou poznají v Pevnosti poznání mladší děti, starší zase odhalí tajemství šifer. V kreativní dílně si vyrobí vlastní šifrovací schránku a nahlédnou pod pokličku kryptografie. Před polednem bude na programu prohlídka expozic muzea vědy přírodovědecké fakulty.

Sportovní centrum BALUO

Kdo dá přednost pohybu, může si v prostorách aplikačního centra fakulty tělesné kultury zahrát míčové hry, zacvičit gymnastiku nebo vyzkoušet parkour, nerf i další netradiční hry.

Podrobný program akce Dětem vstup povolen! najdete zde.

Právnická fakulta se opět po roce stala spoluorganizátorem Mezinárodní konference obecních policií, největšího setkání obecních a městských policií ve střední Evropě. V prostorách fakulty se po dva dny diskutovala aktuální bezpečnostní témata, vyměňovaly zkušenosti a sdílela dobrá praxe. Součástí akce byl i doprovodný program, před fakultou se uskutečnil nábor do registru dárců krvetvorných buněk.

„Velmi si vážíme, že se tato konference už tradičně koná v prostorách naší fakulty. Je to příležitost pro kolegy a naše studenty, jak se dozvědět něco nového a zajímavého z této oblasti, která je s právem velmi úzce spojená. Doufáme, že se vám bude u nás líbit. Snažili jsme se vytvořit ty nejlepší podmínky pro vaše konferenční jednání,“ řekl v rámci slavnostního zahájení Maxim Tomoszek, proděkan pro studijní záležitosti PF UP.

O devátý ročník konference byl enormní zájem. Organizátoři pozastavili registraci z důvodu naplnění kapacity již několik týdnů před konáním. „Svědčí to o stále větší oblibě naší akce mezi obecními a městskými policiemi. Samozřejmě nás tato důvěra těší, na druhou stranu to byl pro nás určitý závazek, abychom naplnili očekávaní dvě stě padesáti hostů,“ podotkl Daniel Bednařík ze společnosti FT Technologies, která byla hlavním organizátorem setkání. Motivací k pořádání konference je podle něj potřeba dialogu a podpory bezpečnosti ve veřejném prostoru. „Obzvláště ve stávající době krizí, které mají za následek rozkolísání tradičních hodnot a vyvolávají růst napětí. Právě strážníci a zástupci samospráv, pro které je naše konference primárně určena, jsou těmi prvními a nejdůležitějšími mediátory ve společnosti,“ dodal Bednařík.

Letošní odborný program nabídl téměř dvacet přednášek a prezentací. Hovořilo se například o ochraně měkkých cílů, kyberkriminalitě, roli strážníků při povodních, krizové komunikaci, bezdomovectví nebo o podpoře duševního zdraví policejních profesí.

Vlna solidarity

Konference nebyla pouze uzavřeným setkáním bezpečnostní komunity, měla i důležitý přesah do veřejného prostoru v podobě doprovodných aktivit pro širokou veřejnost. Před budovou právnické fakulty se uskutečnila prezentace Bílého kruhu bezpečí, organizace poskytující pomoc obětem, svědkům a pozůstalým po obětech trestných činů.

Vedle toho organizátoři spojili síly s Dobrovolnickým centrem UP a uspořádali náborovou kampaň do Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM. Vhodný dárce se hledal i pro dvouletou Madlenku, které zbývají pouhé čtyři týdny života a jejíž příběh plní média. Jednou z prvním zaregistrovaných byla Lucie Kohoutová, studentka 1. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. „Když jsem viděla informaci o náboru přímo před fakultou, ani chvíli jsem neváhala. Jsem tu, abych komukoli pomohla. Ta solidarita lidí je úžasná,“ řekla Lucie Kohoutová, která přišla se spolužačkou Marií Janovskou. Zájem byl nakonec tak obrovský, že nábor musel být předčasně ukončen z důvodu vyčerpání testovacích sad. Před PF UP se zaregistrovalo 450 nových dárců.  

Devátý ročník Mezinárodní konference obecních policií se konal na PF UP 26.–28. března. Záštitu nad ním převzali mimo jiné Vít Rakušan, ministr vnitra České republiky, a Matúš Šutaj Eštok, ministr vnitra Slovenské republiky.

Právnická fakulta se opět po roce stala spoluorganizátorem Mezinárodní konference obecních policií, největšího setkání obecních a městských policií ve střední Evropě. V prostorách fakulty se po dva dny diskutovala aktuální bezpečnostní témata, vyměňovaly zkušenosti a sdílela dobrá praxe. Součástí akce byl i doprovodný program, před fakultou se uskutečnil nábor do registru dárců krvetvorných buněk.

„Velmi si vážíme, že se tato konference už tradičně koná v prostorách naší fakulty. Je to příležitost pro kolegy a naše studenty, jak se dozvědět něco nového a zajímavého z této oblasti, která je s právem velmi úzce spojená. Doufáme, že se vám bude u nás líbit. Snažili jsme se vytvořit ty nejlepší podmínky pro vaše konferenční jednání,“ řekl v rámci slavnostního zahájení Maxim Tomoszek, proděkan pro studijní záležitosti PF UP.

O devátý ročník konference byl enormní zájem. Organizátoři pozastavili registraci z důvodu naplnění kapacity již několik týdnů před konáním. „Svědčí to o stále větší oblibě naší akce mezi obecními a městskými policiemi. Samozřejmě nás tato důvěra těší, na druhou stranu to byl pro nás určitý závazek, abychom naplnili očekávaní dvě stě padesáti hostů,“ podotkl Daniel Bednařík ze společnosti FT Technologies, která byla hlavním organizátorem setkání. Motivací k pořádání konference je podle něj potřeba dialogu a podpory bezpečnosti ve veřejném prostoru. „Obzvláště ve stávající době krizí, které mají za následek rozkolísání tradičních hodnot a vyvolávají růst napětí. Právě strážníci a zástupci samospráv, pro které je naše konference primárně určena, jsou těmi prvními a nejdůležitějšími mediátory ve společnosti,“ dodal Bednařík.

Letošní odborný program nabídl téměř dvacet přednášek a prezentací. Hovořilo se například o ochraně měkkých cílů, kyberkriminalitě, roli strážníků při povodních, krizové komunikaci, bezdomovectví nebo o podpoře duševního zdraví policejních profesí.

Vlna solidarity

Konference nebyla pouze uzavřeným setkáním bezpečnostní komunity, měla i důležitý přesah do veřejného prostoru v podobě doprovodných aktivit pro širokou veřejnost. Před budovou právnické fakulty se uskutečnila prezentace Bílého kruhu bezpečí, organizace poskytující pomoc obětem, svědkům a pozůstalým po obětech trestných činů.

Vedle toho organizátoři spojili síly s Dobrovolnickým centrem UP a uspořádali náborovou kampaň do Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM. Vhodný dárce se hledal i pro dvouletou Madlenku, které zbývají pouhé čtyři týdny života a jejíž příběh plní média. Jednou z prvním zaregistrovaných byla Lucie Kohoutová, studentka 1. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. „Když jsem viděla informaci o náboru přímo před fakultou, ani chvíli jsem neváhala. Jsem tu, abych komukoli pomohla. Ta solidarita lidí je úžasná,“ řekla Lucie Kohoutová, která přišla se spolužačkou Marií Janovskou. Zájem byl nakonec tak obrovský, že nábor musel být předčasně ukončen z důvodu vyčerpání testovacích sad. Před PF UP se zaregistrovalo 450 nových dárců.  

Devátý ročník Mezinárodní konference obecních policií se konal na PF UP 26.–28. března. Záštitu nad ním převzali mimo jiné Vít Rakušan, ministr vnitra České republiky, a Matúš Šutaj Eštok, ministr vnitra Slovenské republiky.

Knihovna UP patří k velmi dobrým značkám Univerzity Palackého. V posledních letech se výrazně proměnila a rozšířila své služby pro studenty, akademiky i veřejnost. Velkou zásluhu na tom má její ředitelka Helena Sedláčková. Ta se ale rozhodla ke konci března své ředitelování ukončit.

Helena Sedláčková má celý profesní život spojený s knihami. Vystudovala obor Vědecké informace a knihovnictví na FF UK Praha, působila v Knihovně města Ostravy a několik let byla vedoucí Technické knihovny v Jaderné elektrárně Dukovany. V Knihovně Univerzity Palackého vedla její profesní dráha od pozice katalogizátorky přes vedoucí oddělení katalogizace až do ředitelské kanceláře. Tu nyní opouští.

Proč člověk odchází dobrovolně z vedení instituce, kterou mají snad všichni rádi a která by mu měla dělat radost?

Knihovna mi pořád dělá radost, ale myslím si, že každá mise musí mít svůj konec a člověk ve vedoucí funkci by měl dokázat odhadnout ten správný okamžik, kdy je čas přenechat svou pozici někomu dalšímu. To považuji za velmi důležité v každé profesi: umět odejít včas, opustit tu šéfovskou kancelář bez lítosti i rád. Když se ohlédnu, tak vidím, že jsem dostala obrovskou příležitost a mohla naplnit všechny své představy i přání, jak má moderní vysokoškolská knihovna vypadat.

V jakém stavu tedy předáváte Knihovnu UP svému nástupci?

Myslím, že knihovna je oproti minulosti daleko víc přátelská, vlídná, otevřená, má komfortní zázemí a určitě je vůči studentům, akademikům, veřejnosti mnohem vstřícnější. Pobytové služby samotné jsou jak ve Zbrojnici, tak na našich pobočkách hodně ceněny. To je ten zjevný, řekněme návštěvnický pohled. Ale to první, oč jsem vedení univerzity při svém nástupu před jedenácti lety žádala, byly peníze na knihy. Chtěli jsme rozšířit knihovní fond, aby knihovna opravdu sloužila svému účelu a studenti i akademici měli vše, co ke svému studiu a k vědecké a pedagogické práci potřebují. Jsem moc ráda, že se to v průběhu let podařilo. V roce 2014 jsme měli pouze 200 tisíc korun na knihy do Ústřední knihovny ve Zbrojnici, dnes disponujeme přibližně dvěma miliony. Doplnili jsme všechny „díry“, které jsme měli v knihovním fondu, tedy nejen knihy, a ten je díky tomu zcela aktuální. Naši vedoucí poboček knihoven na fakultách (ty na svůj knihovní fond přispívají samy) také stále modernizují a zkvalitňují stavy svých fondů, s přispěním dotace pro Knihovnu UP z Olomouckého kraje. Nabízíme tak určitě dostatek titulů ke studiu.

Co by ale byla knihovna bez knihovníků? Odborně zdatných profesionálů, kteří dokážou nejen poradit, ale i pomoci studentům v mnoha složitých situacích. Ta profese se obrovsky proměnila, mí kolegové musí být nezbytně zdatní jazykově, zvládat nové technologie, učit nové trendy a pokrýt tak nejen tradiční oblast výuky informační gramotnosti, ale i záležitosti typu open access, open science, AI. Přednášejí na konferencích, pořádají je sami, umí vše včetně výstav, besed, seminářů, oblíbené je Britské centrum. Účastní se nejen aktivit univerzitních a odborných knihovnických, ale i akcí pro veřejnost, město, region, celorepublikových. A já jsem moc ráda, že takový tým lidí v Knihovně UP jsme postupně vybudovali a máme.

Jak si stojí naše univerzitní knihovna ve srovnání se zahraničními institucemi?

Navštívila jsem řadu evropských knihoven, včetně severských, a postupem času jsem viděla, jak se v tom vývoji srovnáváme a jak je v mnoha faktorech již i předčíme. Právě třeba tou vlídností, přátelským prostředím, nejsme tak strozí, jako bývají často třeba německé knihovny. Krok jsme srovnali i technicky. Ale především u nás i kolegové ze zahraničí opravdu obdivují a oceňují lidský přístup, empatii, přívětivost vůči návštěvníkům, oceňují naše nápady a vychytávky.

Spolu s týmem se vám podařilo vybudovat obdivovanou knihovnu. Nebudete kontrolovat, jestli nástupce nesnižuje laťku?

Určitě to nehrozí. Výběrové řízení, které bylo velmi silně obsazené mnoha odborníky, vyhrál se svou koncepcí Antonín Pokorný, kolega z naší knihovny, dosavadní vedoucí oddělení doplňování fondu. Takže vím, komu předávám, a mám z toho velkou radost. Připravil úžasnou koncepci budoucího rozvoje knihovny, která podle mě navazuje na naši dosavadní práci a velmi zajímavým způsobem ji posunuje dál.

Na začátku jsme mluvili o odchodu, ale musíme dodat, že je to odchod pouze z ředitelského křesla. Že to není konec knihovnice Heleny Sedláčkové?

To rozhodně ne. Já si samozřejmě připadám naprosto svěží a úplně v pohodě a chci pracovat dál. Jen se domnívám, že když já jsem dostala šanci něco vybudovat a řídit, měl by ji dostat i někdo jiný. Bude to vlastně i generační obměna, což, myslím, není na škodu. Ale moje knihovničení určitě nekončí, neodcházím ani z univerzity. Kdysi před mnoha lety jsem svou knihovnickou dráhu začínala v maličké knihovně a plánovala jsem si, že se zase do nějaké takové vrátím. Takže skončím tam, kde to před lety všechno začalo: v malém knihovnickém království se spoustou knížek, nápomocná studentům i akademikům. Už mám nárok na penzi, takže budu pracovat jen na půl úvazku, ale moc se na tu práci těším. Můj pomyslný knihovnický kruh se tak symbolicky uzavře na apríla. Ale apríl to není.