Agregátor zdrojů

Scientists from the University of Innsbruck, including Ondřej Kováč from the UP Faculty of Science Department of Organic Chemistry, were the first in the world to use a new method to synthetically prepare the complex chemical substance ganoapplanin from a group of complex polycyclic meroterpenoids contained in fungi of the genus Ganoderma. Decoctions of these mushrooms (reishi) are already known in traditional Chinese medicine, as they have significant antioxidant, anti-tumour, anti-inflammatory, and antimicrobial effects due to their natural meroterpenoid content. The synthetic production of polycyclic meroterpenoids opens the door to their further research and possible use in the pharmaceutical industry. The results of scientific work on the chemical organic synthesis of meroterpenoids were published in the prestigious Journal of the American Chemical Society (JACS).

“Using a synthetic strategy I co-developed with colleagues in Innsbruck, complex polycyclic meroterpenoids can be prepared in the laboratory. This will allow us further targeted study of these biologically active natural products,” said Kováč. Scientists at the University of Innsbruck have already started biological testing of synthetically prepared ganoapplanin, which should reveal its potential for new drug development. They have also applied the developed method for synthetic production to the preparation of other Ganoderma meroterpenoids.

From a biological point of view, ganoapplanin exhibits inhibitory activity towards the CaV3 ion channel, which plays an important role especially for heart and brain function. “Since these ion channels are involved in a wide range of physiological functions, they are one of the main molecular targets in biomedical research. Ganoapplanin is therefore ranked among the potential new drugs against neurodegenerative diseases such as epilepsy or Parkinson’s disease. It may thus become a starting point for the development of new, more effective drugs,” pointed out Kováč.

Meroterpenoids contained in the fungi of the genus Ganoderma belong to a large group of natural products characterized by their wide structural diversity. “More than 100 isolated representatives of meroterpenoids from fungi belonging to the genus Ganoderma are now known. The significant biological activity of extracts from these fungi prompted scientists to isolate individual compounds and study them. Some isolated natural substances were subsequently classified as candidates with significant therapeutic potential,” said Kováč.

However, further research and potential use of meroterpenoids has so far been limited by their availability. For example, for a possible clinical phase of testing the effects of meroterpenoids, scientists need to have large quantities of these substances available. This, however, would require processing huge quantities of this fungus, which could threaten the entire Ganoderma ecosystem. Scientists have therefore turned their attention to organic synthesis in the laboratory some time ago, as this is one of the most feasible ways to secure the necessary amount of meroterpenoids.

Complex meroterpenoids, which include ganoapplanin, have resisted their efforts for synthetic production due to their complicated structure. “Although ganoapplanin was already isolated in 2016 by a scientific team from China, its complex structure containing a number of oxygenated functional groups has made it a major synthetic challenge and a very difficult to obtain natural product,” Kováč pointed out.

The first total synthesis of ganoapplanin was carried out by a team of scientists at the University of Innsbruck led by Prof Thomas Magauer. He used the “cascade” reaction linking an aromatic and a bicyclic terpenoid fragment of ganoapplanin. “This innovative approach allowed us to prepare a key structural motif containing a polycyclic skeleton in a single step. Interestingly, nature itself guided us to this step, as biosynthesis occurs similarly inside the fungus from which the natural product was isolated. It was up to us to find suitable conditions in the laboratory to simulate this step in the reaction flask, which was not easy at all,” said Kováč.

At the same time, Innsbruck scientists found an efficient way to prepare the bicyclic terpenoid fragment itself, which is also a component of other Ganoderma meroterpenoids. “These results are under peer review and will soon be published in another scientific paper. In general, the developed synthetic strategy offers an effective tool to prepare complex polycyclic meroterpenoids and, in particular, enables further targeted study of these biologically active natural products,” added Kováč.

Vědci z Univerzity Innsbruck, mezi kterými byl i Ondřej Kováč z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, jako první na světě pomocí nové metody synteticky připravili složitou chemickou látku ganoapplanin ze skupiny komplexních polycyklických meroterpenoidů obsažených v houbách rodu Ganoderma. Odvary z těchto hub jsou známé již z tradiční čínské medicíny, jelikož mají díky obsahu přírodních meroterpenoidů výrazné antioxidační, protinádorové, protizánětlivé a antimikrobiální účinky. Syntetická produkce polycyklických meroterpenoidů otevírá dveře k jejich dalšímu výzkumu a případnému využití ve farmaceutickém průmyslu. Výsledky vědecké práce zaměřené na chemickou organickou syntézu meroterpenoidů byly publikovány v prestižním časopise Journal of American Chemical Society (JACS).

„Pomocí syntetické strategie, na jejímž vývoji jsem se s kolegy z Innsbrucku podílel, lze v laboratoři připravit komplexní polycyklické meroterpenoidy. To nám umožní další cílené studium těchto biologicky aktivních přírodních produktů,“ uvedl Ondřej Kováč. Vědci z Univerzity Innsbruck už zahájili biologické testování synteticky připraveného ganoapplaninu, které by mělo odkrýt jeho potenciál v oblasti vývoje nových léčiv. Vyvinutou metodu pro syntetickou produkci zároveň aplikovali i na přípravu dalších Ganoderma meroterpenoidů.

Z biologického hlediska ganoapplanin vykazuje inhibující aktivitu vůči CaV3 iontového kanálu, který hraje důležitou roli zejména pro funkci srdce a mozku. „Jelikož jsou tyto iontové kanály zapojeny do širokého spektra fyziologických funkcí, jedná se o jeden z hlavních molekulárních cílů v biomedicínském výzkumu. Ganoapplanin je proto řazen mezi potenciální nová terapeutika proti neurodegenerativním onemocněním, jako je například epilepsie nebo Parkinsonova choroba. Může se tak stát výchozím bodem pro vývoj nových účinnějších terapeutik,“ podotkl Ondřej Kováč.

Meroterpenoidy obsažené v houbách rodu Ganoderma patří do početné skupiny přírodních produktů vyznačující se širokou strukturní různorodostí. „Nyní je známo více než 100 izolovaných zástupců meroterpenoidů z hub patřících do rodu Ganoderma. Významná biologická aktivita extraktů z těchto hub přiměla vědce k izolaci jednotlivých látek a jejich následnému studiu. Některé izolované přírodní látky byly následně zařazeny mezi žhavé kandidáty s významným terapeutickým potenciálem,“ uvedl Ondřej Kováč.

Další výzkum a případné využití meroterpenoidů ale dosud limitovala jejich dostupnost z hub rodu Ganoderma. Například pro případnou klinickou fázi testování účinků meroterpenoidů totiž vědci musí mít k dispozici velké množství těchto látek, které by vyžadovalo zpracování obrovského množství této houby, což by mohlo ohrozit celý ekosystém rodu Ganoderma. Vědci proto už před časem upřeli pozornost na organickou syntézu v laboratoři, jelikož je to jedna z nejschůdnějších cest k zajištění potřebného množství meroterpenoidů.

Odborníkům se dosud podařilo v laboratořích syntetizovat jen Ganoderma meroterpenoidy s méně složitou strukturou. Komplexní meroterpenoidy, mezi které patří právě ganoapplanin, jejich snahám o syntetickou produkci kvůli komplikovanému uspořádání odolávaly. „Ganoapplanin byl sice izolován již v roce 2016 vědeckým týmem z Číny, avšak jeho složitá komplexní struktura obsahující množství kyslíkatých funkčních skupin zařadila tuto látku mezi velkou syntetickou výzvu a velmi těžko dostupný přírodní produkt,“ upozornil Ondřej Kováč.

První totální syntézu ganoapplaninu provedl až tým vědců na Univerzitě Innsbruck pod vedením profesora Thomase Magauera. Využil k tomu tzv. kaskádovou reakci spojující aromatický a bicyklický terpenoidní fragment ganoapplaninu. „Díky tomuto inovativnímu přístupu jsme mohli připravit klíčový strukturní motiv obsahující polycyklický skelet v jednom kroku. Zajímavé je, že sama příroda nás navedla k tomuto kroku, jelikož obdobně probíhá i biosyntéza uvnitř houby, ze které byl přírodní produkt izolován. Na nás už jen bylo najít vhodné podmínky přímo v laboratoři a co nejlépe tento krok imitovat v reakční baňce, což nebylo vůbec jednoduché,“ dodal Ondřej Kováč.

Vědci z Innsbrucku zároveň našli efektivní způsob přípravy samotného bicyklického terpenoidního fragmentu, který je součástí také jiných Ganoderma meroterpenoidů. „Tyto výsledky se nachází v recenzním řízení a budou brzo publikovány v dalším vědeckém článku. Obecně lze říci, že vyvinutá syntetická strategie nabízí účinný nástroj, jak připravit komplexní polycyklické meroterpenoidy, a zejména umožňuje další cílené studium těchto biologicky aktivních přírodních produktů,“ doplnil Ondřej Kováč.

Vědci z Univerzity Innsbruck, mezi kterými byl i Ondřej Kováč z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, jako první na světě pomocí nové metody synteticky připravili složitou chemickou látku ganoapplanin ze skupiny komplexních polycyklických meroterpenoidů obsažených v houbách rodu Ganoderma. Odvary z těchto hub jsou známé již z tradiční čínské medicíny, jelikož mají díky obsahu přírodních meroterpenoidů výrazné antioxidační, protinádorové, protizánětlivé a antimikrobiální účinky. Syntetická produkce polycyklických meroterpenoidů otevírá dveře k jejich dalšímu výzkumu a případnému využití ve farmaceutickém průmyslu. Výsledky vědecké práce zaměřené na chemickou organickou syntézu meroterpenoidů byly publikovány v prestižním časopise Journal of American Chemical Society (JACS).

„Pomocí syntetické strategie, na jejímž vývoji jsem se s kolegy z Innsbrucku podílel, lze v laboratoři připravit komplexní polycyklické meroterpenoidy. To nám umožní další cílené studium těchto biologicky aktivních přírodních produktů,“ uvedl Ondřej Kováč. Vědci z Univerzity Innsbruck už zahájili biologické testování synteticky připraveného ganoapplaninu, které by mělo odkrýt jeho potenciál v oblasti vývoje nových léčiv. Vyvinutou metodu pro syntetickou produkci zároveň aplikovali i na přípravu dalších Ganoderma meroterpenoidů.

Z biologického hlediska ganoapplanin vykazuje inhibující aktivitu vůči CaV3 iontového kanálu, který hraje důležitou roli zejména pro funkci srdce a mozku. „Jelikož jsou tyto iontové kanály zapojeny do širokého spektra fyziologických funkcí, jedná se o jeden z hlavních molekulárních cílů v biomedicínském výzkumu. Ganoapplanin je proto řazen mezi potenciální nová terapeutika proti neurodegenerativním onemocněním, jako je například epilepsie nebo Parkinsonova choroba. Může se tak stát výchozím bodem pro vývoj nových účinnějších terapeutik,“ podotkl Ondřej Kováč.

Meroterpenoidy obsažené v houbách rodu Ganoderma patří do početné skupiny přírodních produktů vyznačující se širokou strukturní různorodostí. „Nyní je známo více než 100 izolovaných zástupců meroterpenoidů z hub patřících do rodu Ganoderma. Významná biologická aktivita extraktů z těchto hub přiměla vědce k izolaci jednotlivých látek a jejich následnému studiu. Některé izolované přírodní látky byly následně zařazeny mezi žhavé kandidáty s významným terapeutickým potenciálem,“ uvedl Ondřej Kováč.

Další výzkum a případné využití meroterpenoidů ale dosud limitovala jejich dostupnost z hub rodu Ganoderma. Například pro případnou klinickou fázi testování účinků meroterpenoidů totiž vědci musí mít k dispozici velké množství těchto látek, které by vyžadovalo zpracování obrovského množství této houby, což by mohlo ohrozit celý ekosystém rodu Ganoderma. Vědci proto už před časem upřeli pozornost na organickou syntézu v laboratoři, jelikož je to jedna z nejschůdnějších cest k zajištění potřebného množství meroterpenoidů.

Odborníkům se dosud podařilo v laboratořích syntetizovat jen Ganoderma meroterpenoidy s méně složitou strukturou. Komplexní meroterpenoidy, mezi které patří právě ganoapplanin, jejich snahám o syntetickou produkci kvůli komplikovanému uspořádání odolávaly. „Ganoapplanin byl sice izolován již v roce 2016 vědeckým týmem z Číny, avšak jeho složitá komplexní struktura obsahující množství kyslíkatých funkčních skupin zařadila tuto látku mezi velkou syntetickou výzvu a velmi těžko dostupný přírodní produkt,“ upozornil Ondřej Kováč.

První totální syntézu ganoapplaninu provedl až tým vědců na Univerzitě Innsbruck pod vedením profesora Thomase Magauera. Využil k tomu tzv. kaskádovou reakci spojující aromatický a bicyklický terpenoidní fragment ganoapplaninu. „Díky tomuto inovativnímu přístupu jsme mohli připravit klíčový strukturní motiv obsahující polycyklický skelet v jednom kroku. Zajímavé je, že sama příroda nás navedla k tomuto kroku, jelikož obdobně probíhá i biosyntéza uvnitř houby, ze které byl přírodní produkt izolován. Na nás už jen bylo najít vhodné podmínky přímo v laboratoři a co nejlépe tento krok imitovat v reakční baňce, což nebylo vůbec jednoduché,“ dodal Ondřej Kováč.

Vědci z Innsbrucku zároveň našli efektivní způsob přípravy samotného bicyklického terpenoidního fragmentu, který je součástí také jiných Ganoderma meroterpenoidů. „Tyto výsledky se nachází v recenzním řízení a budou brzo publikovány v dalším vědeckém článku. Obecně lze říci, že vyvinutá syntetická strategie nabízí účinný nástroj, jak připravit komplexní polycyklické meroterpenoidy, a zejména umožňuje další cílené studium těchto biologicky aktivních přírodních produktů,“ doplnil Ondřej Kováč.

Pomoci zlepšit místo, v němž žiju nebo pracuju, podat pomocnou ruku tam, kde je to potřeba, a zároveň se pobavit s kolegy. To vše zažije ten, kdo se zapojí do Zaměstnaneckého dobrovolnického dne na Univerzitě Palackého. Po loňské úspěšné premiéře se letos zaměstnanci univerzity pustí do společné práce 8. října. Registrovat se a vybírat si z nabízených příležitostí je možné už nyní.

Vysazování stromků, údržba zeleně, natírání laviček nebo třeba úklid zámku či hradu. Tam všude můžou pomoci dobrovolníci z UP. V tomto roce spojí síly se zaměstnanci Krajského úřadu Olomouckého kraje a Magistrátu města Olomouce.

Garantem Zaměstnaneckého dobrovolnického dne všech tří zaměstnavatelů je Dobrovolnické centrum UP. To dohodlo pro dobrovolníky z UP spolupráci s jedenácti partnery, kteří vytipovali 250 míst, kde by se jim pomocné ruce hodily. Podobně jako v prvním ročníku i tento podzim je akce zaměřená především na udržitelnost a na úpravu veřejného prostoru a zeleně.

„Aktivity univerzitního dobrovolnického centra vždy rád podporuji. Těší mě, že našim zaměstnancům není jejich okolí lhostejné a že jsou ochotní pomoci i bez nároku na odměnu. Je to praktická ukázka toho, jak univerzita plní svou třetí roli pro společnost a komunitu, jíž jsme součástí,“ uvedl rektor UP Martin Procházka. Rektor také udělí rektorské volno těm zaměstnancům, kteří se aktivně zapojí.

Co je dobré vědět? Zaměstnanecký dobrovolnický den se na UP uskuteční 8. října od 8:15 do 14:30 hodin. Pokud se rozhodnete zapojit, zaregistrujete se ZDE. Vyberete si, kde chcete napřít své síly. Registrace jsou otevřeny do 30. září (nebo do vyčerpání dobrovolnických příležitostí). Univerzita vás pak vybaví potřebnými ochrannými pomůckami, odvoz mimo Olomouc bude zajištěn společnými autobusy. Na zvoleném místě vás vždy bude čekat někdo ze zástupců partnerů, kdo poskytne potřebné informace i odborné vedení. Těšit se můžete i na poděkování na konci programu, například formou netradiční prohlídky partnerských prostor nebo pečení buřtů.

Ohlasy účastníků prvního ročníku:

Skvělá organizace, příjemná atmosféra a dobrý pocit z odvedené práce! Určitě se rád zúčastním i příště.

Bylo moc fajn snížit svoji uhlíkovou stopu participací na sázení háje. Těším se na další akci, třeba znovu na Mírově!

Atmosféra byla skvělá a rovněž dobrovolníci z jiných pracovišť, se kterými jsem se seznámila a strávila s nimi příjemný den.

Na Mírově bylo o nás krásně postaráno, k dokonalosti chyběla snad už jen masáž. ZDD může být klidně několikrát do roka.

Skvělá akce a nápad! Těším se na další ročník. Bylo by moc fajn, kdyby se zaměstnanecký dobrovolnický den stal každoroční tradicí.

Na dobrovolnický den jsem se moc těšila a nezklamal mě. Určitě si přeji, aby v této činnosti univerzita pokračovala. Byla to skvělá příležitost pro lidi, kteří mají touhu dělat konkrétní věci pro ostatní, ale nemají kde ji naplnit nebo nemají odvahu se jen tak sami do něčeho zapojit. Patřím mezi ně a jsem ráda, že univerzita přišla za mnou a cestu k dobrovolnictví mi takto usnadnila. Akce byla povedená, lidé nadšení, občerstvení skvělé a počasí milosrdné. I spojení zaměstnanců univerzity a krajského úřadu při jednom díle bylo moc fajn.

Bylo to bezva. Měl by si to vyzkoušet každý, kdo potřebuje „dobít“ baterky :-)

Pomoci zlepšit místo, v němž žiju nebo pracuju, podat pomocnou ruku tam, kde je to potřeba, a zároveň se pobavit s kolegy. To vše zažije ten, kdo se zapojí do Zaměstnaneckého dobrovolnického dne na Univerzitě Palackého. Po loňské úspěšné premiéře se letos zaměstnanci univerzity pustí do společné práce 8. října. Registrovat se a vybírat si z nabízených příležitostí je možné už nyní.

Vysazování stromků, údržba zeleně, natírání laviček nebo třeba úklid zámku či hradu. Tam všude můžou pomoci dobrovolníci z UP. V tomto roce spojí síly se zaměstnanci Krajského úřadu Olomouckého kraje a Magistrátu města Olomouce.

Garantem Zaměstnaneckého dobrovolnického dne všech tří zaměstnavatelů je Dobrovolnické centrum UP. To dohodlo pro dobrovolníky z UP spolupráci s jedenácti partnery, kteří vytipovali 250 míst, kde by se jim pomocné ruce hodily. Podobně jako v prvním ročníku i tento podzim je akce zaměřená především na udržitelnost a na úpravu veřejného prostoru a zeleně.

„Aktivity univerzitního dobrovolnického centra vždy rád podporuji. Těší mě, že našim zaměstnancům není jejich okolí lhostejné a že jsou ochotní pomoci i bez nároku na odměnu. Je to praktická ukázka toho, jak univerzita plní svou třetí roli pro společnost a komunitu, jíž jsme součástí,“ uvedl rektor UP Martin Procházka. Rektor také udělí rektorské volno těm zaměstnancům, kteří se aktivně zapojí.

Co je dobré vědět? Zaměstnanecký dobrovolnický den se na UP uskuteční 8. října od 8:15 do 14:30 hodin. Pokud se rozhodnete zapojit, zaregistrujete se ZDE. Vyberete si, kde chcete napřít své síly. Registrace jsou otevřeny do 30. září (nebo do vyčerpání dobrovolnických příležitostí). Univerzita vás pak vybaví potřebnými ochrannými pomůckami, odvoz mimo Olomouc bude zajištěn společnými autobusy. Na zvoleném místě vás vždy bude čekat někdo ze zástupců partnerů, kdo poskytne potřebné informace i odborné vedení. Těšit se můžete i na poděkování na konci programu, například formou netradiční prohlídky partnerských prostor nebo pečení buřtů.

Ohlasy účastníků prvního ročníku:

Skvělá organizace, příjemná atmosféra a dobrý pocit z odvedené práce! Určitě se rád zúčastním i příště.

Bylo moc fajn snížit svoji uhlíkovou stopu participací na sázení háje. Těším se na další akci, třeba znovu na Mírově!

Atmosféra byla skvělá a rovněž dobrovolníci z jiných pracovišť, se kterými jsem se seznámila a strávila s nimi příjemný den.

Na Mírově bylo o nás krásně postaráno, k dokonalosti chyběla snad už jen masáž. ZDD může být klidně několikrát do roka.

Skvělá akce a nápad! Těším se na další ročník. Bylo by moc fajn, kdyby se zaměstnanecký dobrovolnický den stal každoroční tradicí.

Na dobrovolnický den jsem se moc těšila a nezklamal mě. Určitě si přeji, aby v této činnosti univerzita pokračovala. Byla to skvělá příležitost pro lidi, kteří mají touhu dělat konkrétní věci pro ostatní, ale nemají kde ji naplnit nebo nemají odvahu se jen tak sami do něčeho zapojit. Patřím mezi ně a jsem ráda, že univerzita přišla za mnou a cestu k dobrovolnictví mi takto usnadnila. Akce byla povedená, lidé nadšení, občerstvení skvělé a počasí milosrdné. I spojení zaměstnanců univerzity a krajského úřadu při jednom díle bylo moc fajn.

Bylo to bezva. Měl by si to vyzkoušet každý, kdo potřebuje „dobít“ baterky :-)

Celý letošní rok se (nejen) napříč kulturně-literárním světem nese ve znamení 100. výročí od úmrtí Franze Kafky. V dalším tipu na letní čtení z dílny Vydavatelství UP proto lovíme trochu v minulosti, kde najdeme příznačně tematickou publikaci. Nahlédneme s ní do zákulisí regionální německy psané literatury, která zůstala tak trochu v Kafkově stínu. Seznamte se: O německy psané literatuře pražské, moravské a židovské.

Germanistka Ingeborg Fialová se fenoménu pražské a moravské německé literatury věnuje se svými kolegy a studenty dlouhodobě. V edici Poetica Moraviae přináší překlady beletrie a poezie a patří do ní třeba i nedávno doporučovaný mystický okultní román Bafomet. V edici Beiträge zur deutschmährischen Literatur pak vycházejí spíše teoretické a populárně-naučné texty, mezi něž se řadí právě také publikace O německy psané literatuře pražské, moravské a židovské z roku 2017.

Kniha shrnuje více než 30 let výzkumu a bádání a nabízí tematické exkurze do tuzemské německy psané literatury od romantismu a biedermeieru přes realismus a naturalismus až po meziválečné a poválečné období. Čtenáři se postupně seznámí s „pramáti“ pražské německé literatury Auguste Hauschnerovou, Kafkovým „objevitelem“ Maxem Brodem, olomouckými Němci Franzem Spundou či Peterem Härtlingem a mnoha dalšími zajímavými, mnohdy literárními historiky a kritiky pozapomenutými postavami pražské a moravské německé literatury.

Ingeborg Fialová přitom na stránkách své monografie nepřináší jen individuální životopisy, ale také obecnější a úvahové studie o moravské německé literatuře, výzkumu židovské literatury na Moravě a tématu židovské asimilace či třeba bilingvismu v Čechách.

Od vstupenky do světa pražské a moravské německé literatury vás dělí pár kliknutí na VUP shopu nebo návštěva Skriptárny na Zbrojnici.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Celý letošní rok se (nejen) napříč kulturně-literárním světem nese ve znamení 100. výročí od úmrtí Franze Kafky. V dalším tipu na letní čtení z dílny Vydavatelství UP proto lovíme trochu v minulosti, kde najdeme příznačně tematickou publikaci. Nahlédneme s ní do zákulisí regionální německy psané literatury, která zůstala tak trochu v Kafkově stínu. Seznamte se: O německy psané literatuře pražské, moravské a židovské.

Germanistka Ingeborg Fialová se fenoménu pražské a moravské německé literatury věnuje se svými kolegy a studenty dlouhodobě. V edici Poetica Moraviae přináší překlady beletrie a poezie a patří do ní třeba i nedávno doporučovaný mystický okultní román Bafomet. V edici Beiträge zur deutschmährischen Literatur pak vycházejí spíše teoretické a populárně-naučné texty, mezi něž se řadí právě také publikace O německy psané literatuře pražské, moravské a židovské z roku 2017.

Kniha shrnuje více než 30 let výzkumu a bádání a nabízí tematické exkurze do tuzemské německy psané literatury od romantismu a biedermeieru přes realismus a naturalismus až po meziválečné a poválečné období. Čtenáři se postupně seznámí s „pramáti“ pražské německé literatury Auguste Hauschnerovou, Kafkovým „objevitelem“ Maxem Brodem, olomouckými Němci Franzem Spundou či Peterem Härtlingem a mnoha dalšími zajímavými, mnohdy literárními historiky a kritiky pozapomenutými postavami pražské a moravské německé literatury.

Ingeborg Fialová přitom na stránkách své monografie nepřináší jen individuální životopisy, ale také obecnější a úvahové studie o moravské německé literatuře, výzkumu židovské literatury na Moravě a tématu židovské asimilace či třeba bilingvismu v Čechách.

Od vstupenky do světa pražské a moravské německé literatury vás dělí pár kliknutí na VUP shopu nebo návštěva Skriptárny na Zbrojnici.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Pouze šest českých univerzit se dostalo do tisícovky nejlepších vysokých škol na světě podle letošního vydání prestižního hodnocení Academic Ranking of World Universities (ARWU), známého též jako Šanghajský žebříček. Již poosmé je mezi nimi i Univerzita Palackého, která v rámci Česka obsadila 3. místo a ve světovém srovnání je na 601.–700. příčce – stejně jako vloni a stejně jako například University of Iceland, která je společně s UP členem univerzitní sítě Aurora.

Šanghajský žebříček patří mezi tři nejrespektovanější mezinárodní srovnání vysokých škol, sestavován je od roku 2003. U škol ARWU hodnotí čtyři základní oblasti, kterými jsou kvalita výuky, kvalita zaměstnanců, výstupy z výzkumu a akademická výkonnost, a sice prostřednictvím šesti indikátorů:

• počet absolventů, kteří získali Nobelovu cenu / Fieldsovu medaili (Alumni),
• počet zaměstnanců, kteří získali Nobelovu cenu / Fieldsovu medaili (Award),
• počet vysoce citovaných výzkumných pracovníků vybraných dle Clarivate Analytics (HiCi),
• příspěvky publikované v Nature and Science (N&S),
• články zanesené v Science Citation Index-expanded a Social Science Citation Index (PUB),
• akademická výkonnost (vážené skóre výše zmíněných ukazatelů na počet akademických pracovníků) (PCP).

V letošním roce bylo hodnoceno přes 2500 vysokých škol, do aktuálně zveřejněného TOP 1000 se dostalo šest českých univerzit, z nichž většina obhájila svá loňská umístění. Nejlépe je opět hodnocena Univerzita Karlova na 301.–400. příčce, následovaná Masarykovou univerzitou na 401.–500. místě. Třetí nejlepší je na 601.–700. místě Univerzita Palackého, která se v žebříčku umísťuje pravidelně od roku 2017.

Dále se v TOP 1000 objevují Vysoké učení technické v Brně, České vysoké učení technické v Praze a Česká zemědělská univerzita v Praze, která si v žebříčku jako jediná z tuzemských škol pohoršila, kvůli letošní nule v indikátoru vysoce citovaných výzkumníků. Ostatní české vysoké školy včetně UP mají ve sledovaných indikátorech obdobné hodnoty jako v minulém roce.

„Academic Ranking of World Universities klade zvláštní důraz na výzkumnou sílu hodnocených univerzit, se zvláštním zaměřením na přírodovědné a technické obory. Jsme rádi, že jsme svou pozici obhájili, a to především proto, že máme i nadále zástupce mezi nejcitovanějšími vědci, což se ukazuje jako důležitý faktor samotného hodnocení. Mnohé české univerzity si v tomto směru pohoršily oproti loňskému roku, někdy i o 200 míst právě proto, že žádný jejich vědec mezi nejcitovanějšími nefiguruje,“ uvedl k žebříčku prorektor UP pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka.

Mezi tisícovkou nejlepších světových škol je také osm univerzit, které jsou společně s Univerzitou Palackého členy sítě Aurora. V jejich pořadí došlo oproti loňsku ke dvěma změnám, když svou pozici vylepšila University of Innsbruck (z 301.–400. na 201.–300. příčku) a Université Paris-Est Créteil (z 801.–900. na 701.–800.), obě především díky zvýšení skóre v indikátorech N&S a PUB. V těchto ukazatelích Univerzita Palackého nadále vyvíjí snahu o posílení svých slabých stránek. Nejlépe hodnoceným členem Aurory je Vrije Universiteit Amsterdam na 151.–200. místě.

Na špici letošního žebříčku ARWU, který je každoročně zveřejňován Centrem pro světové univerzity na Shanghai Jiao Tong University, je jako tradičně Harvard University, přičemž americké vysoké školy převažují i v TOP 15. Evropu v nejlepší patnáctce zastupují University of Cambridge, University of Oxford a Paris-Saclay University. Kompletní žebříček je k dispozici zde.

Pouze šest českých univerzit se dostalo do tisícovky nejlepších vysokých škol na světě podle letošního vydání prestižního hodnocení Academic Ranking of World Universities (ARWU), známého též jako Šanghajský žebříček. Již poosmé je mezi nimi i Univerzita Palackého, která v rámci Česka obsadila 3. místo a ve světovém srovnání je na 601.–700. příčce – stejně jako vloni a stejně jako například University of Iceland, která je společně s UP členem univerzitní sítě Aurora.

Šanghajský žebříček patří mezi tři nejrespektovanější mezinárodní srovnání vysokých škol, sestavován je od roku 2003. U škol ARWU hodnotí čtyři základní oblasti, kterými jsou kvalita výuky, kvalita zaměstnanců, výstupy z výzkumu a akademická výkonnost, a sice prostřednictvím šesti indikátorů:

• počet absolventů, kteří získali Nobelovu cenu / Fieldsovu medaili (Alumni),
• počet zaměstnanců, kteří získali Nobelovu cenu / Fieldsovu medaili (Award),
• počet vysoce citovaných výzkumných pracovníků vybraných dle Clarivate Analytics (HiCi),
• příspěvky publikované v Nature and Science (N&S),
• články zanesené v Science Citation Index-expanded a Social Science Citation Index (PUB),
• akademická výkonnost (vážené skóre výše zmíněných ukazatelů na počet akademických pracovníků) (PCP).

V letošním roce bylo hodnoceno přes 2500 vysokých škol, do aktuálně zveřejněného TOP 1000 se dostalo šest českých univerzit, z nichž většina obhájila svá loňská umístění. Nejlépe je opět hodnocena Univerzita Karlova na 301.–400. příčce, následovaná Masarykovou univerzitou na 401.–500. místě. Třetí nejlepší je na 601.–700. místě Univerzita Palackého, která se v žebříčku umísťuje pravidelně od roku 2017.

Dále se v TOP 1000 objevují Vysoké učení technické v Brně, České vysoké učení technické v Praze a Česká zemědělská univerzita v Praze, která si v žebříčku jako jediná z tuzemských škol pohoršila, kvůli letošní nule v indikátoru vysoce citovaných výzkumníků. Ostatní české vysoké školy včetně UP mají ve sledovaných indikátorech obdobné hodnoty jako v minulém roce.

„Academic Ranking of World Universities klade zvláštní důraz na výzkumnou sílu hodnocených univerzit, se zvláštním zaměřením na přírodovědné a technické obory. Jsme rádi, že jsme svou pozici obhájili, a to především proto, že máme i nadále zástupce mezi nejcitovanějšími vědci, což se ukazuje jako důležitý faktor samotného hodnocení. Mnohé české univerzity si v tomto směru pohoršily oproti loňskému roku, někdy i o 200 míst právě proto, že žádný jejich vědec mezi nejcitovanějšími nefiguruje,“ uvedl k žebříčku prorektor UP pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka.

Mezi tisícovkou nejlepších světových škol je také osm univerzit, které jsou společně s Univerzitou Palackého členy sítě Aurora. V jejich pořadí došlo oproti loňsku ke dvěma změnám, když svou pozici vylepšila University of Innsbruck (z 301.–400. na 201.–300. příčku) a Université Paris-Est Créteil (z 801.–900. na 701.–800.), obě především díky zvýšení skóre v indikátorech N&S a PUB. V těchto ukazatelích Univerzita Palackého nadále vyvíjí snahu o posílení svých slabých stránek. Nejlépe hodnoceným členem Aurory je Vrije Universiteit Amsterdam na 151.–200. místě.

Na špici letošního žebříčku ARWU, který je každoročně zveřejňován Centrem pro světové univerzity na Shanghai Jiao Tong University, je jako tradičně Harvard University, přičemž americké vysoké školy převažují i v TOP 15. Evropu v nejlepší patnáctce zastupují University of Cambridge, University of Oxford a Paris-Saclay University. Kompletní žebříček je k dispozici zde.

We invite you to an in-house seminar by Anne Gärtner from the Fraunhofer Institute for Applied Optics and Precision Engineering IOF, which will take place on Friday 16 August at 10 am in the PERLA Seminar Room.

Zveme vás na interní seminář Anne Gärtner z Fraunhofer Institute for Applied Optics and Precision Engineering IOF, který se uskuteční v pátek 16. srpna od 10 hodin v Seminární místnosti PERLA.

Autorská čtení spisovatelů z řad posluchačů a absolventů Univerzity Palackého, poezie, slam poetry i přednášky literárních, divadelních a filmových osobností, které dříve studovaly na Filozofické fakultě UP. To vše a mnohem víc nabídne FFest, nový festival studentské kreativity. 

Umělecké centrum Univerzity Palackého, prostory Filozofické fakulty UP v ulici Křížkovského, také Červený kostel a například Jazz Tibet Club a kulturní centrum Variace budou patřit k místům, kde se na podzim vůbec poprvé uskuteční festival studentské kreativity FFest. Má propojit a zviditelnit literární, filmové a divadelní události.

„Naši studenti a studentky jsou velmi tvůrčími osobnostmi, často organizují literární, filmové i divadelní akce, jež jsou určené nejen ostatním studentům, ale i veřejnosti. S nápadem propojit tyto kreativní organizátory a organizátorky i jejich na sobě nezávislé akce pod záštitu jednoho festivalu přišel během loňského roku proděkan naší fakulty Petr Bilík, a to s cílem zviditelnit a posílit kreativitu v rámci fakultní i univerzitní komunity a navázat na tradici olomouckých literárních festivalů. S jeho myšlenkou se záhy ztotožnila řada studentských spolků i vedení kateder filozofické fakulty, navíc s vědomím, že jde také o reakci na potřebu zvýšení studentského well-beingu a možností praktického vyžití,“ uvedla referentka pro vnější vztahy FF UP Lucie Suková, jež je zároveň i členkou produkčního týmu nové přehlídky.    

Cílem festivalu, který je určený nejen studentkám a studentům Univerzity Palackého včetně těch, jež studují zdejší Univerzitu třetího věku, ale i široké veřejnosti, je propojit všechny, kteří mají rádi literaturu, film, divadlo a hudbu.

„Přehlídka se chystá nabídnout autorská čtení studentských spisovatelů i těch, kteří UP absolvovali. Nabídne i básnická čtení. Velmi se těšíme na obnovenou soutěž studentské filmové tvorby s názvem VŘED i na elitní slamový večer, už jen proto, že z FF UP pocházejí rovnou dva republikoví mistři slamu,“ dodala Lucie Suková.  

Součástí festivalu bude i speciální hospodský kvíz, přednáška z cyklu Pointa i besedy s literárními influencery. Podle vedoucí produkčního týmu přehlídky Karolíny Ohnisko se jako slibné jeví i prolnutí festivalového dění s literární sekcí Dnů židovské kultury či přítomností české populární influencerky a popularizátorky literatury Zoe Meixnerové.

„Debatu o literárním provozu bude garantovat naše katedra bohemistiky. Jedním z vrcholů přehlídky by měla být prezentace studentských talentů a představení dnes již známých autorů a autorek z absolventských řad. Celý festival by měl být oslavou těch, kteří tvoří, chtějí inspirovat ostatní a být inspirováni,“ dodala vedoucí produkce Karolína Ohnisko.

V rámci festivalu se uskuteční i křest almanachu, vzniklého u příležitosti třicátého výročí pořádání Literární soutěže Univerzity Palackého. Přehlídka nabídne také přednášky, ve spolupráci s Vydavatelstvím UP pak i zajímavý workshop.

„Letošní ročník je jakýmsi prvním experimentem, proto jsme jej připravili formou oslovení konkrétních spolků a kateder. Nad programem držíme dohled především proto, aby se vešel do daného časového a prostorového rámce. V současné době už zbývají jen minimální možnosti zapojení. I tak budeme velmi rádi za jakékoliv další impulzy,“ doplnila Karolína Ohnisko. Zdůraznila přitom, že už v následujících ročnících by stávající produkční tým iniciativu rád předal co nejvíce do rukou studentů a aktivitu tak zřetelněji rozšířil na celou UP.

Festival studentské kreativity FFest se uskuteční od 8. do 17. listopadu.

Studentský filmový festival VŘED

Pokud jste studenty/kami UP nebo jiné vysoké školy mimo specializované obory audiovizuální tvorby a podíleli jste se v posledních dvou letech na amatérském audiovizuálním díle, přihlaste jej na studentský filmový festival VŘED 2024! Formulář je dostupný ZDE. Přihlášení je možné do 30. září.

Studentské autorské čtení

Píšete? Prózu nebo poezii? Tohle je unikátní příležitost, kdy můžete své texty přednést a dostat tak svou tvorbu do povědomí veřejnosti. Inspirujte a zároveň načerpejte inspiraci ze skvělé atmosféry studentského autorského čtení, které se uskuteční 14. listopadu v rámci FFestu v Divadelním sále v Konviktu. Jedinou podmínkou je studovat na UP. 

Do 31. srpna na e-mail autorske.cteni@email.cz pošlete své jméno, několik vět o sobě a ukázku své tvorby (v případě prózy 5–10 normostran, z poezie okolo 10 básní).    

Domácí básnění

Hledáme básnířky a básníky na autorské čtení Domácí Básnění v rámci univerzitního festivalu FFest, které se odehraje 15. listopadu. Do naší otevřené výzvy se můžou přihlásit všichni studující se svými básněmi v rozsahu maximálně pěti normostran. Z přihlášených vybereme tři vystupující, kteří budou v rámci večera číst s vybranými publikovanými autory.

Příspěvky posílejte na e-mailovou adresu spolek.poskole@gmail.com nejpozději do 20. října.

Domácí Básnění je autorské čtení poezie, které se již šestým rokem pořádá v literární kavárně Druhý domov. V rámci něj se na jednom pódiu setkávají zavedení autoři s těmi začínajícími. Smyslem je setkávání různých generací a oslava básnického Slova. Básnění pořádá univerzitní kulturní spolek Po škole, který se kromě poezie věnuje autorskému divadlu, více na Facebooku nebo Instagramu.

Autorská čtení spisovatelů z řad posluchačů a absolventů Univerzity Palackého, poezie, slam poetry i přednášky literárních, divadelních a filmových osobností, které dříve studovaly na Filozofické fakultě UP. To vše a mnohem víc nabídne FFest, nový festival studentské kreativity. 

Umělecké centrum Univerzity Palackého, prostory Filozofické fakulty UP v ulici Křížkovského, také Červený kostel a například Jazz Tibet Club a kulturní centrum Variace budou patřit k místům, kde se na podzim vůbec poprvé uskuteční festival studentské kreativity FFest. Má propojit a zviditelnit literární, filmové a divadelní události.

„Naši studenti a studentky jsou velmi tvůrčími osobnostmi, často organizují literární, filmové i divadelní akce, jež jsou určené nejen ostatním studentům, ale i veřejnosti. S nápadem propojit tyto kreativní organizátory a organizátorky i jejich na sobě nezávislé akce pod záštitu jednoho festivalu přišel během loňského roku proděkan naší fakulty Petr Bilík, a to s cílem zviditelnit a posílit kreativitu v rámci fakultní i univerzitní komunity a navázat na tradici olomouckých literárních festivalů. S jeho myšlenkou se záhy ztotožnila řada studentských spolků i vedení kateder filozofické fakulty, navíc s vědomím, že jde také o reakci na potřebu zvýšení studentského well-beingu a možností praktického vyžití,“ uvedla referentka pro vnější vztahy FF UP Lucie Suková, jež je zároveň i členkou produkčního týmu nové přehlídky.    

Cílem festivalu, který je určený nejen studentkám a studentům Univerzity Palackého včetně těch, jež studují zdejší Univerzitu třetího věku, ale i široké veřejnosti, je propojit všechny, kteří mají rádi literaturu, film, divadlo a hudbu.

„Přehlídka se chystá nabídnout autorská čtení studentských spisovatelů i těch, kteří UP absolvovali. Nabídne i básnická čtení. Velmi se těšíme na obnovenou soutěž studentské filmové tvorby s názvem VŘED i na elitní slamový večer, už jen proto, že z FF UP pocházejí rovnou dva republikoví mistři slamu,“ dodala Lucie Suková.  

Součástí festivalu bude i speciální hospodský kvíz, přednáška z cyklu Pointa i besedy s literárními influencery. Podle vedoucí produkčního týmu přehlídky Karolíny Ohnisko se jako slibné jeví i prolnutí festivalového dění s literární sekcí Dnů židovské kultury či přítomností české populární influencerky a popularizátorky literatury Zoe Meixnerové.

„Debatu o literárním provozu bude garantovat naše katedra bohemistiky. Jedním z vrcholů přehlídky by měla být prezentace studentských talentů a představení dnes již známých autorů a autorek z absolventských řad. Celý festival by měl být oslavou těch, kteří tvoří, chtějí inspirovat ostatní a být inspirováni,“ dodala vedoucí produkce Karolína Ohnisko.

V rámci festivalu se uskuteční i křest almanachu, vzniklého u příležitosti třicátého výročí pořádání Literární soutěže Univerzity Palackého. Přehlídka nabídne také přednášky, ve spolupráci s Vydavatelstvím UP pak i zajímavý workshop.

„Letošní ročník je jakýmsi prvním experimentem, proto jsme jej připravili formou oslovení konkrétních spolků a kateder. Nad programem držíme dohled především proto, aby se vešel do daného časového a prostorového rámce. V současné době už zbývají jen minimální možnosti zapojení. I tak budeme velmi rádi za jakékoliv další impulzy,“ doplnila Karolína Ohnisko. Zdůraznila přitom, že už v následujících ročnících by stávající produkční tým iniciativu rád předal co nejvíce do rukou studentů a aktivitu tak zřetelněji rozšířil na celou UP.

Festival studentské kreativity FFest se uskuteční od 8. do 17. listopadu.

Studentský filmový festival VŘED

Pokud jste studenty/kami UP nebo jiné vysoké školy mimo specializované obory audiovizuální tvorby a podíleli jste se v posledních dvou letech na amatérském audiovizuálním díle, přihlaste jej na studentský filmový festival VŘED 2024! Formulář je dostupný ZDE. Přihlášení je možné do 30. září.

Studentské autorské čtení

Píšete? Prózu nebo poezii? Tohle je unikátní příležitost, kdy můžete své texty přednést a dostat tak svou tvorbu do povědomí veřejnosti. Inspirujte a zároveň načerpejte inspiraci ze skvělé atmosféry studentského autorského čtení, které se uskuteční 14. listopadu v rámci FFestu v Divadelním sále v Konviktu. Jedinou podmínkou je studovat na UP. 

Do 31. srpna na e-mail autorske.cteni@email.cz pošlete své jméno, několik vět o sobě a ukázku své tvorby (v případě prózy 5–10 normostran, z poezie okolo 10 básní).    

Domácí básnění

Hledáme básnířky a básníky na autorské čtení Domácí Básnění v rámci univerzitního festivalu FFest, které se odehraje 15. listopadu. Do naší otevřené výzvy se můžou přihlásit všichni studující se svými básněmi v rozsahu maximálně pěti normostran. Z přihlášených vybereme tři vystupující, kteří budou v rámci večera číst s vybranými publikovanými autory.

Příspěvky posílejte na e-mailovou adresu spolek.poskole@gmail.com nejpozději do 20. října.

Domácí Básnění je autorské čtení poezie, které se již šestým rokem pořádá v literární kavárně Druhý domov. V rámci něj se na jednom pódiu setkávají zavedení autoři s těmi začínajícími. Smyslem je setkávání různých generací a oslava básnického Slova. Básnění pořádá univerzitní kulturní spolek Po škole, který se kromě poezie věnuje autorskému divadlu, více na Facebooku nebo Instagramu.

Jedinečnou historickou památku, která patří mezi nejcennější části Arcibiskupského zámku v Kroměříži, pomohou prozkoumat a popsat odborníci z Univerzity Palackého. Jejich výzkum by se měl zaměřit na přízemí zámeckého komplexu, kde se nacházejí unikátně vyzdobené prostory – takzvané saly terreny a grotty. Ty se dochovaly v téměř původní raně barokní podobě a tvoří přechod mezi zahradním křídlem zámku a Podzámeckou zahradou. Výsledky bádání odborníků z olomoucké univerzity by měly v budoucnu posloužit při další péči o cennou výzdobu zámku. Memorandum o spolupráci přímo v Kroměříži podepsali rektor univerzity Martin Procházka a olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

Arcibiskupský zámek patří spolu se zahradami mezi památky světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Příležitost zapojit se do výzkumu jeho cenných prostor je podle rektora Martina Procházky výjimečná. „Akademici a studenti z katedry dějin umění Filozofické fakulty UP se na studiu uměleckých děl olomoucké arcidiecéze podílejí dlouhodobě. Projekt, který se soustředí na unikátní výzdobu zámeckého interiéru, tak naváže na předchozí spolupráci několika partnerů, mezi nimiž právě naše univerzita významným dílem přispěla k poznání mimořádné osobnosti biskupa a mecenáše Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, stavebníka kroměřížského zámku. Univerzita Palackého pokládá za čest podílet se na vědeckém bádání zaměřeném na výtvarnou podobu této památky a ráda svými odbornými zkušenostmi přispěje k jejímu přesnějšímu poznání, popisu a uchování pro budoucnost,“ uvedl Martin Procházka.

Memorandum je důležitým krokem ke spolupráci mezi Arcibiskupstvím olomouckým coby majitelem památkově chráněného objektu a Univerzitou Palackého. O výsledky specializovaného průzkumu, na němž budou odborníci z UP pracovat, se bude arcibiskupství moci opřít při budoucím restaurování jedinečných prostor. „Jako vlastníci stále pronikáme do tajemství kroměřížského zámku a všeho, co v sobě skrývá. Po jeho nejznámějších lákadlech, jako je třeba světoznámý Tizianův obraz, se postupně dostáváme také k záležitostem, o kterých se tolik neví nebo které jsou i docela neznámé, abychom je pak také mohli představit veřejnosti. Jsem přesvědčen, že toto bádání, do kterého se společně s univerzitou pouštíme, přinese mnoho nových a zajímavých poznatků,“ konstatoval arcibiskup Josef Nuzík.

Dokument, který vrcholní představitelé obou institucí podepsali přímo v prostorách zámku, zdůrazňuje také význam interdisciplinárního přístupu, který zapojí odborníky z různých oblastí uměleckohistorické a památkové péče. Počítá i se spoluprací při získávání financí z veřejných prostředků a s pozdějším využitím poznatků, například při pořádání studijních programů nebo vzdělávacích a populárně-naučných aktivit. Univerzita Palackého již mimo jiné při studiu štukových dekorací zahájila spolupráci díky mezinárodnímu projektu Stucco Decoration across Europe spolufinancovanému Evropskou unií v rámci programu Erasmus+.

Význam zapojení různých oborů zdůraznila i Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP, která bude za spolupráci zodpovídat právě na straně univerzity. „Saly terreny a grotty se řadí mezi nejcennější části Arcibiskupského zámku a jejich unikátní a poměrně autenticky dochovaná dekorace patří mezi významné památky na evropské úrovni. Vyznačuje se rafinovaným ikonografickým programem, využitím cenných materiálů a zejména mimořádnou kvalitou uměleckého provedení štukové a malířské výzdoby. Poznání a studium výzdobných systémů grott a sal terren však současně náleží k nejnáročnějším úkolům v uměleckohistorické a památkové praxi, neboť kombinuje rozmanité množství uměleckých druhů a materiálů a vyžaduje komplexní mezioborový přístup, který propojuje humanitní a přírodovědné disciplíny,“ popsala Jana Zapletalová.

Také podle vedoucí památkového oddělení arcibiskupství Aleny Tobolkové je tato spolupráce příležitostí ještě lépe pečovat o cennou památku. „Chceme tak zajistit maximální a náležitou péči o výjimečný prostor, který se nám díky odkazu předchozích generací biskupů, a zvláště biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, dochoval. Samotným restaurátorským zásahům bude předcházet rozsáhlá badatelská činnost a spolupráce s odborníky z několika oborů v České republice i v zahraničí,“ upozornila s tím, že význam této památky si žádá stanovení přesné koncepce předcházející konzervátorským a restaurátorským zásahům. „Ty musí být založeny na důkladné badatelské činnosti a rozsáhlých restaurátorských průzkumech – materiálových, technologických i dalších, které budou probíhat v rozmezí několika let. Pro správné zachování výpovědní hodnoty památky je tak spolupráce s Univerzitou Palackého klíčová,“ doplnila Alena Tobolková.

Turistickou sezonu zahájil Arcibiskupský zámek v Kroměříži už 22. března a novinkou je, že letos sezona prakticky neskončí. Zámek je totiž nově přístupný celoročně a nabízí i kombinované prohlídky zaměřené na cesty za uměním. Památka UNESCO patří k hlavním českým magnetům pro turisty z tuzemska i zahraničí. Loni zámek navštívilo bezmála 80 tisíc lidí, letos se předpokládá, že by i díky novinkám mohla padnout magická hranice 100 tisíc návštěvníků.

Jedinečnou historickou památku, která patří mezi nejcennější části Arcibiskupského zámku v Kroměříži, pomohou prozkoumat a popsat odborníci z Univerzity Palackého. Jejich výzkum by se měl zaměřit na přízemí zámeckého komplexu, kde se nacházejí unikátně vyzdobené prostory – takzvané saly terreny a grotty. Ty se dochovaly v téměř původní raně barokní podobě a tvoří přechod mezi zahradním křídlem zámku a Podzámeckou zahradou. Výsledky bádání odborníků z olomoucké univerzity by měly v budoucnu posloužit při další péči o cennou výzdobu zámku. Memorandum o spolupráci přímo v Kroměříži podepsali rektor univerzity Martin Procházka a olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

Arcibiskupský zámek patří spolu se zahradami mezi památky světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Příležitost zapojit se do výzkumu jeho cenných prostor je podle rektora Martina Procházky výjimečná. „Akademici a studenti z katedry dějin umění Filozofické fakulty UP se na studiu uměleckých děl olomoucké arcidiecéze podílejí dlouhodobě. Projekt, který se soustředí na unikátní výzdobu zámeckého interiéru, tak naváže na předchozí spolupráci několika partnerů, mezi nimiž právě naše univerzita významným dílem přispěla k poznání mimořádné osobnosti biskupa a mecenáše Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, stavebníka kroměřížského zámku. Univerzita Palackého pokládá za čest podílet se na vědeckém bádání zaměřeném na výtvarnou podobu této památky a ráda svými odbornými zkušenostmi přispěje k jejímu přesnějšímu poznání, popisu a uchování pro budoucnost,“ uvedl Martin Procházka.

Memorandum je důležitým krokem ke spolupráci mezi Arcibiskupstvím olomouckým coby majitelem památkově chráněného objektu a Univerzitou Palackého. O výsledky specializovaného průzkumu, na němž budou odborníci z UP pracovat, se bude arcibiskupství moci opřít při budoucím restaurování jedinečných prostor. „Jako vlastníci stále pronikáme do tajemství kroměřížského zámku a všeho, co v sobě skrývá. Po jeho nejznámějších lákadlech, jako je třeba světoznámý Tizianův obraz, se postupně dostáváme také k záležitostem, o kterých se tolik neví nebo které jsou i docela neznámé, abychom je pak také mohli představit veřejnosti. Jsem přesvědčen, že toto bádání, do kterého se společně s univerzitou pouštíme, přinese mnoho nových a zajímavých poznatků,“ konstatoval arcibiskup Josef Nuzík.

Dokument, který vrcholní představitelé obou institucí podepsali přímo v prostorách zámku, zdůrazňuje také význam interdisciplinárního přístupu, který zapojí odborníky z různých oblastí uměleckohistorické a památkové péče. Počítá i se spoluprací při získávání financí z veřejných prostředků a s pozdějším využitím poznatků, například při pořádání studijních programů nebo vzdělávacích a populárně-naučných aktivit. Univerzita Palackého již mimo jiné při studiu štukových dekorací zahájila spolupráci díky mezinárodnímu projektu Stucco Decoration across Europe spolufinancovanému Evropskou unií v rámci programu Erasmus+.

Význam zapojení různých oborů zdůraznila i Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP, která bude za spolupráci zodpovídat právě na straně univerzity. „Saly terreny a grotty se řadí mezi nejcennější části Arcibiskupského zámku a jejich unikátní a poměrně autenticky dochovaná dekorace patří mezi významné památky na evropské úrovni. Vyznačuje se rafinovaným ikonografickým programem, využitím cenných materiálů a zejména mimořádnou kvalitou uměleckého provedení štukové a malířské výzdoby. Poznání a studium výzdobných systémů grott a sal terren však současně náleží k nejnáročnějším úkolům v uměleckohistorické a památkové praxi, neboť kombinuje rozmanité množství uměleckých druhů a materiálů a vyžaduje komplexní mezioborový přístup, který propojuje humanitní a přírodovědné disciplíny,“ popsala Jana Zapletalová.

Také podle vedoucí památkového oddělení arcibiskupství Aleny Tobolkové je tato spolupráce příležitostí ještě lépe pečovat o cennou památku. „Chceme tak zajistit maximální a náležitou péči o výjimečný prostor, který se nám díky odkazu předchozích generací biskupů, a zvláště biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, dochoval. Samotným restaurátorským zásahům bude předcházet rozsáhlá badatelská činnost a spolupráce s odborníky z několika oborů v České republice i v zahraničí,“ upozornila s tím, že význam této památky si žádá stanovení přesné koncepce předcházející konzervátorským a restaurátorským zásahům. „Ty musí být založeny na důkladné badatelské činnosti a rozsáhlých restaurátorských průzkumech – materiálových, technologických i dalších, které budou probíhat v rozmezí několika let. Pro správné zachování výpovědní hodnoty památky je tak spolupráce s Univerzitou Palackého klíčová,“ doplnila Alena Tobolková.

Turistickou sezonu zahájil Arcibiskupský zámek v Kroměříži už 22. března a novinkou je, že letos sezona prakticky neskončí. Zámek je totiž nově přístupný celoročně a nabízí i kombinované prohlídky zaměřené na cesty za uměním. Památka UNESCO patří k hlavním českým magnetům pro turisty z tuzemska i zahraničí. Loni zámek navštívilo bezmála 80 tisíc lidí, letos se předpokládá, že by i díky novinkám mohla padnout magická hranice 100 tisíc návštěvníků.

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. Sedmý díl se bude věnovat Copenhagen Business School.

Copenhagen Business School (CBS) sídlí, jak její název napovídá, v hlavním městě Dánska – Kodani. CBS byla založena v roce 1917 Dánskou společností pro rozvoj obchodního vzdělávání, která je soukromou vzdělávací institucí. V roce 1965 se začlenila do dánského vzdělávacího systému jako vysokoškolská instituce.

Dnes má CBS přibližně 20 000 studentů a 2 000 zaměstnanců a nabízí širokou škálu bakalářských a magisterských programů v oblasti podnikání, obvykle s interdisciplinárním a mezinárodním zaměřením. Většina programů se vyučuje v angličtině a více než polovina vyučujících pochází ze zahraničí.CBS také hostí specializovaná centra, jako je Copenhagen School of Energy Infrastructure (CSEI), které se věnuje výzkumu v oblasti energetické flexibility a udržitelných energetických systémů.

CBS je městská univerzita, která sídlí především ve čtyřech moderních budovách ve Frederiksbergu nedaleko centra Kodaně. Hlavní komplex Solbjerg Plads byl otevřen v roce 2000 a tvoří jej 34 000 m2 výukových a kancelářských prostor obklopených zahradami a venkovním posezením. Jedna z budov kampusu je bývalá porcelánka (Porcelænshaven), jejímž srdcem je hala o rozloze 1 000 m2, kterou škola v současnosti využívá pro pořádání velkých akcí.

Hned vedle se rozprostírá rozlehlý park s umělým vodopádem, potoky i jezírky, který nabízí nespočet zákoutí k relaxaci. Jeho součástí jsou také zoologická a botanická zahrada. Na všudypřítomných kolech se za chvíli dostanete i do dalších částí města, můžete tak prozkoumat třeba Nyhavn – slavný kanál s pestrobarevnými domy a soškou Malé mořské víly. V tamních restauracích pak ochutnejte některé ze specialit, jako je dánský chlebíček smørrebrød nebo stegt flæsk med persillesovs: národní pokrm Dánska, skládající se z křupavého vepřového masa, brambor a petrželové omáčky.

Různé příležitosti, které Univerzita Innsbruck svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. Pokud máte zájem studovat doktorát, CBS aktuálně nabízí svým partnerům několik volných pozic.
 

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam
– Háskóli Íslands
– Universität Duisburg-Essen
– Università degli Studi di Napoli Federico II
– Universitat Rovira i Virgili
– Universität Innsbruck

Příště navštívíme…
– Université Paris-Est Créteil

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. Sedmý díl se bude věnovat Copenhagen Business School.

Copenhagen Business School (CBS) sídlí, jak její název napovídá, v hlavním městě Dánska – Kodani. CBS byla založena v roce 1917 Dánskou společností pro rozvoj obchodního vzdělávání, která je soukromou vzdělávací institucí. V roce 1965 se začlenila do dánského vzdělávacího systému jako vysokoškolská instituce.

Dnes má CBS přibližně 20 000 studentů a 2 000 zaměstnanců a nabízí širokou škálu bakalářských a magisterských programů v oblasti podnikání, obvykle s interdisciplinárním a mezinárodním zaměřením. Většina programů se vyučuje v angličtině a více než polovina vyučujících pochází ze zahraničí.CBS také hostí specializovaná centra, jako je Copenhagen School of Energy Infrastructure (CSEI), které se věnuje výzkumu v oblasti energetické flexibility a udržitelných energetických systémů.

CBS je městská univerzita, která sídlí především ve čtyřech moderních budovách ve Frederiksbergu nedaleko centra Kodaně. Hlavní komplex Solbjerg Plads byl otevřen v roce 2000 a tvoří jej 34 000 m2 výukových a kancelářských prostor obklopených zahradami a venkovním posezením. Jedna z budov kampusu je bývalá porcelánka (Porcelænshaven), jejímž srdcem je hala o rozloze 1 000 m2, kterou škola v současnosti využívá pro pořádání velkých akcí.

Hned vedle se rozprostírá rozlehlý park s umělým vodopádem, potoky i jezírky, který nabízí nespočet zákoutí k relaxaci. Jeho součástí jsou také zoologická a botanická zahrada. Na všudypřítomných kolech se za chvíli dostanete i do dalších částí města, můžete tak prozkoumat třeba Nyhavn – slavný kanál s pestrobarevnými domy a soškou Malé mořské víly. V tamních restauracích pak ochutnejte některé ze specialit, jako je dánský chlebíček smørrebrød nebo stegt flæsk med persillesovs: národní pokrm Dánska, skládající se z křupavého vepřového masa, brambor a petrželové omáčky.

Různé příležitosti, které Univerzita Innsbruck svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. Pokud máte zájem studovat doktorát, CBS aktuálně nabízí svým partnerům několik volných pozic.
 

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam
– Háskóli Íslands
– Universität Duisburg-Essen
– Università degli Studi di Napoli Federico II
– Universitat Rovira i Virgili
– Universität Innsbruck

Příště navštívíme…
– Université Paris-Est Créteil

Jeden večer, desítky míst napříč celým Českem a pestrý program pro děti i dospělé, který představí vědu zábavným a hravým způsobem. Noc vědců se vrací a 27. září zavítá do více než padesáti měst, mezi nimiž budou bohatě zastoupena i ta z Olomouckého kraje. Jedna z největších tuzemských vědeckých akcí se letos inspirovala dílem Franze Kafky a za hlavní téma si zvolila Proměnu. Návštěvníky čekají interaktivní pokusy, zábavné hry a kvízy, napínavé projekce i přednášky nabité překvapivými objevy. To vše zcela zdarma.

„O tom, že je Olomoucko v posledních letech jedním ze středobodů Noci vědců, svědčí nejen více než desetitisícová návštěvnost akce, ale také skutečnost, že se nám daří Noc vědců postupně organizovat i v dalších městech a obcích v kraji. Letos se tak mohou návštěvníci těšit na program nejen v Olomouci, Hlubočkách, Přáslavicích nebo v Přerově, ale nově také v Prostějově nebo v Jeseníku,“ vypočítává hlavní koordinátor Noci vědců v Olomouckém kraji Ondřej Martínek z Univerzity Palackého, která je zároveň společně s Vysokou školou chemicko-technologickou Praha novým národním koordinátorem akce.

Program láká do nemocnice, bunkru, muzea i výrobních prostor

Všechny myslitelné proměny v živé a neživé přírodě návštěvníci odhalí v pátek 27. září díky interaktivním pokusům, zábavným přednáškám, překvapivým projekcím i hravým pozorováním. Jak bývá zvykem, na vědu si v mnoha případech budou moci doslova sáhnout. „Jen v Olomouci se malým i velkým vědychtivým návštěvníkům otevře všech osm fakult Univerzity Palackého, ale také Pevnost poznání, Vědeckotechnický park UP, vědecký ústav CATRIN nebo Fakultní nemocnice Olomouc. Do Noci vědců se premiérově zapojí i olomoucká pobočka mezinárodní školy programování Logiscool,“ dodává Ondřej Martínek.

Loňskou úspěšnou premiéru si zopakuje také Bunkr Přáslavice nebo Vysoká škola logistiky v Přerově. Tamější program doplní IN-HUB Přerov a nově se otevřou i výrobní a servisní prostory společnosti Olympus Medical Products Czech. Tam návštěvníkům umožní osahat si produkty, které se používají během operací, a zjistit, jak se chovají, když jsou uvnitř těla pacienta. Noc vědců poprvé zasáhne i Muzeum a galerii v Prostějově nebo Gymnázium Jeseník.

Odraz proměny v přírodě, technologiích i právu

„Proměna je základním hybatelem všech věcí ve vědě i ve světě živé a neživé přírody. Od evoluce v přírodě po revoluci v technologiích, včetně nástupu umělé inteligence. Program Univerzity Palackého tradičně obsáhne celou šíři oborů. Zaměříme se například na proměny pohybu či změny ve vývoji člověka. Zjistíme, jak se měnily v průběhu staletí knihy, a prozkoumáme proměny stravování člověka od stravy lovců a sběračů po dnešek,“ láká na více než sto bodů programu na dvacítce míst v Olomouci Ondřej Martínek.

Program Noci vědců je postupně zveřejňován na webu nocvedcu.cz, kde si jej lze procházet a návštěvu plánovat po jednotlivých městech a místech. Kompletní program, včetně otevření rezervací na programové body s omezenou kapacitou, bude zveřejněn v první polovině září.

Česká Noc vědců je i letos součástí European Researchers’ Night, celoevropské akce podporované Evropskou unií s cílem propojit vědu a společnost a zvýšit zájem mladých lidí o vědu. Evropská noc vědců se koná ve 23 zemích, přičemž česká Noc vědců patří co do rozsahu k těm nejvýznamnějším, olomoucká pak mezi tři nejnavštěvovanější. V letošním roce byla Noc vědců podpořena programem Marie Skłodowska Curie Actions s projektem METAMORPHOSIS v rámci výzvy HORIZON-MSCA-2023-CITIZENS-01.

Jeden večer, desítky míst napříč celým Českem a pestrý program pro děti i dospělé, který představí vědu zábavným a hravým způsobem. Noc vědců se vrací a 27. září zavítá do více než padesáti měst, mezi nimiž budou bohatě zastoupena i ta z Olomouckého kraje. Jedna z největších tuzemských vědeckých akcí se letos inspirovala dílem Franze Kafky a za hlavní téma si zvolila Proměnu. Návštěvníky čekají interaktivní pokusy, zábavné hry a kvízy, napínavé projekce i přednášky nabité překvapivými objevy. To vše zcela zdarma.

„O tom, že je Olomoucko v posledních letech jedním ze středobodů Noci vědců, svědčí nejen více než desetitisícová návštěvnost akce, ale také skutečnost, že se nám daří Noc vědců postupně organizovat i v dalších městech a obcích v kraji. Letos se tak mohou návštěvníci těšit na program nejen v Olomouci, Hlubočkách, Přáslavicích nebo v Přerově, ale nově také v Prostějově nebo v Jeseníku,“ vypočítává hlavní koordinátor Noci vědců v Olomouckém kraji Ondřej Martínek z Univerzity Palackého, která je zároveň společně s Vysokou školou chemicko-technologickou Praha novým národním koordinátorem akce.

Program láká do nemocnice, bunkru, muzea i výrobních prostor

Všechny myslitelné proměny v živé a neživé přírodě návštěvníci odhalí v pátek 27. září díky interaktivním pokusům, zábavným přednáškám, překvapivým projekcím i hravým pozorováním. Jak bývá zvykem, na vědu si v mnoha případech budou moci doslova sáhnout. „Jen v Olomouci se malým i velkým vědychtivým návštěvníkům otevře všech osm fakult Univerzity Palackého, ale také Pevnost poznání, Vědeckotechnický park UP, vědecký ústav CATRIN nebo Fakultní nemocnice Olomouc. Do Noci vědců se premiérově zapojí i olomoucká pobočka mezinárodní školy programování Logiscool,“ dodává Ondřej Martínek.

Loňskou úspěšnou premiéru si zopakuje také Bunkr Přáslavice nebo Vysoká škola logistiky v Přerově. Tamější program doplní IN-HUB Přerov a nově se otevřou i výrobní a servisní prostory společnosti Olympus Medical Products Czech. Tam návštěvníkům umožní osahat si produkty, které se používají během operací, a zjistit, jak se chovají, když jsou uvnitř těla pacienta. Noc vědců poprvé zasáhne i Muzeum a galerii v Prostějově nebo Gymnázium Jeseník.

Odraz proměny v přírodě, technologiích i právu

„Proměna je základním hybatelem všech věcí ve vědě i ve světě živé a neživé přírody. Od evoluce v přírodě po revoluci v technologiích, včetně nástupu umělé inteligence. Program Univerzity Palackého tradičně obsáhne celou šíři oborů. Zaměříme se například na proměny pohybu či změny ve vývoji člověka. Zjistíme, jak se měnily v průběhu staletí knihy, a prozkoumáme proměny stravování člověka od stravy lovců a sběračů po dnešek,“ láká na více než sto bodů programu na dvacítce míst v Olomouci Ondřej Martínek.

Program Noci vědců je postupně zveřejňován na webu nocvedcu.cz, kde si jej lze procházet a návštěvu plánovat po jednotlivých městech a místech. Kompletní program, včetně otevření rezervací na programové body s omezenou kapacitou, bude zveřejněn v první polovině září.

Česká Noc vědců je i letos součástí European Researchers’ Night, celoevropské akce podporované Evropskou unií s cílem propojit vědu a společnost a zvýšit zájem mladých lidí o vědu. Evropská noc vědců se koná ve 23 zemích, přičemž česká Noc vědců patří co do rozsahu k těm nejvýznamnějším, olomoucká pak mezi tři nejnavštěvovanější. V letošním roce byla Noc vědců podpořena programem Marie Skłodowska Curie Actions s projektem METAMORPHOSIS v rámci výzvy HORIZON-MSCA-2023-CITIZENS-01.

Lokální původ a produkce, důraz na kvalitu, udržitelné materiály – to vše jsou aspekty, na které se v oblasti odpovědného nakupování zaměřuje Strategie udržitelného rozvoje UP. Udržitelná univerzita a univerzitní obchod UPoint proto spojily své síly, aby pro vás vybraly ty nejvíce udržitelné produkty. V UPointu je nyní najdete označené speciální nálepkou.

Principem udržitelnosti je najít soulad mezi chováním společnosti a stavem životního prostředí tak, abychom zachovali dobré životní podmínky nejen pro nás, ale i pro budoucí generace. „K udržitelnému rozvoji může přispět každý, například právě tím, jaké produkty si vybírá, kupuje a používá. Aby pro vás byl tento výběr snazší, provedli jsme analýzu udržitelnosti produktů dostupných v UPointu – informačním centru a obchodě Univerzity Palackého,“ uvádí Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

UPoint od roku 2015 nabízí řadu praktických předmětů, které dokážou zpříjemnit den a zároveň připomínají univerzitu. Od svého vzniku klade důraz na lokální výrobce, z nichž mnozí vzešli z řad studentů či absolventů UP.

Výrobky byly zařazeny na základě vybraných kritérií do čtyř kategorií. Nejudržitelnější produkty tvoří 32 % sortimentu UPointu – a právě ty jsou označeny novou nálepkou. Pocházejí totiž z lokální produkce, jsou vyrobeny z kvalitních či recyklovaných materiálů a jejich obal snadno vytřídíte nebo dále použijete. Často se jedná o produkty, na kterých si zároveň pochutnáte – med, müsli tyčinka nebo třeba piva z olomouckých pivovarů. V několika případech za jejich vznikem stojí absolventi univerzity nebo osoby znevýhodněné na trhu práce.

Nejpočetnější druhá kategorie (43 %) obsahuje české produkty, mnohdy také s českým potiskem. Zahraniční produkty, avšak od českého dodavatele nebo s českým potiskem, tvoří třetí skupinu (22 %). V univerzitním obchodě pak najdete pouze necelá 3 % produktů, které kritéria udržitelnosti nesplňují. Znamená to, že mají zahraničního dodavatele i výrobce a s udržitelností se rozcházejí i z hlediska materiálu.

Pokud chcete udržitelným výrobkem udělat radost sobě nebo svým blízkým, hledejte v prodejně produkty označené nálepkou s logem Udržitelné univerzity a barvami sedmnácti cílů udržitelného rozvoje. Na e-shopu jsou ty nejudržitelnější produkty označeny stejným symbolem.

„Při rozšiřování nabídky UPointu se snažíme zohlednit požadavky fakult i ostatních zákazníků, mezi něž patří jak udržitelnost, tak zároveň rozumná cena. Od počátku jsme přesvědčeni, že nabízet výrobky z kvalitních materiálů, jejichž tvůrce za svou práci dostal spravedlivou odměnu, má smysl. Věříme proto, díky novým nálepkám uvidí zákazníci za jednotlivými produkty i širší souvislosti,“ dodává Marie Hanušová, provozní manažerka UPointu.