Agregátor zdrojů

Stává se pomalu tradicí, že začátek roku je na fakultě zdravotnických věd spojený s návštěvou studentů z University of Nebraska at Kearney. V pořadí třetí zahraniční návštěva se nesla ve znamení stáží, exkurzí a zajímavých přednášek.

Po roce se Fakulta zdravotnických věd UP stala opět hostitelem studentek ošetřovatelství z nebraské univerzity. V prvním lednovém týdnu jich do Olomouce dorazilo čtrnáct, pro drtivou většinu z nich šlo přitom o první návštěvu Evropy. „Organizace této náročné akce probíhala několik měsíců a zahrnovala online setkání s kolegy z Nebrasky i koordinaci naší strany. Ladili jsme harmonogram celého více než týdenního pobytu. V tomto směru patří velký dík Petře Kašparové z Ústavu ošetřovatelství za přípravu programu a dále Jarmile Zimmermannové a Ireně Jedličkové z oddělení pro zahraniční vztahy,“ uvedla přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková. „Poděkování patří také našim badíkům-dobrovolníkům, kteří se studentkám věnovali s maximálním nasazením. Po celou dobu návštěvy jim byli k dispozici, představili jim Olomouc, a dokonce je zapojili i do společenského života ve městě,“ doplnila za organizátory Petra Kašparová. Partnery a pomocníky byly zahraničním hostům studentky Natálie Benešová, Klára Bríšová, Michaela Devečková, Kateřina Hemzová, Marie Johánková a Michaela Karafiátová.

Program sestavili zástupci fakulty zdravotnických věd s kolegy z partnerské Fakultní nemocnice Olomouc a Nemocnice Šumperk tak, aby byla zastoupena teoretická a praktická část a rovněž exkurze. „V rámci přednášky připravené kolegyní Petrou Kašparovou se americké studentky dozvěděly více o uplatnitelnosti sester, prestiži tohoto povolání i o problematice zdravotního pojištění u nás. Kolegyně Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace pak studentům prezentovala vedle teoretické části také praktické aplikace v rámci fyzioterapeutických přístupů,“ uvedla Daniela Bartoníčková.

Během exkurzí ve Fakultní nemocnici Olomouc studentky provázela koordinátorka Dobrovolnického centra FNOL Marija Aleksićová. „Prohlédly jsme si, jak funguje oddělení urgentního příjmu a seznámily se s tím, jak funguje třídění pacientů během ošetření v běžném režimu nebo v průběhu vyhlášení trauma plánu. V rámci návštěvy hlavní haly jsme si prohlédly také Radiologickou kliniku včetně kartotéky i čekáren. Studentky rovněž zaujala návštěva nemocniční kaple, která slouží jak pacientům, tak jejich příbuzným. Během exkurze měly možnost se detailně podívat na provoz transfuzního oddělení, ale také centrály potrubní pošty nebo hlavní lékárny,“ vyjmenovala Marija Aleksićová a zmínila, že v nabitém programu zbyl čas i na prohlídku heliportu či galerie Nadace Šance, kde se dozvěděly o možnostech dárcovství kostní dřeně.

Klinická stáž probíhala ve fakultní nemocnici na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, I. Interní klinice – kardiologické a II. Interní klinice - gastroenterologické a geriatrické. „Studentky mohly poznat a zažít, jaká je role sestry a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování ošetřovatelské péče o dospělého pacienta,“ sdělila náměstkyně nelékařských oborů FNOL Andrea Drobiličová. „Ráda bych vyzdvihla mimořádnou spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc a Nemocnicí Šumperk, které pro studentky zajistily nezapomenutelný odborný program a ukázaly jim profesionalitu i srdečnost sester,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

Pro americké studentky to byla první návštěva České republiky a Olomouc opouštěly plné nadšení a nových zážitků. „Bylo to pro mě vůbec poprvé, kdy jsem opustila středozápad Spojených států, takže zpočátku trochu šok. Před příjezdem do Olomouce jsme strávily den v Praze. Musím říct, že Olomouc se mi líbí víc, je to stejně krásné město, ale není tak přeplněné a cítíte se tu klidněji. Bylo skvělé dostat se během stáže na oddělení, na která jako studentka nemám zatím v Americe přístup. Tam se do nemocnice nedostaneme vůbec, maximálně měníme povlečení nebo pomáháme pacientům vstát a lehnout si. Doslova mě ohromil urgentní příjem, bylo skvělé sledovat ten provoz, líbí se mi systém přijímání pacientů u vás,“ popsala studentka s českým příjmením Carol Homolka. „Naše rodina tu má hluboké kořeny. Když jsem se dozvěděla, že je tu možnost navštívit jako studentka Českou republiku, neváhala jsem ani na chvíli. A když jsem se po příjezdu dozvěděla, že existují české filmy o rodině Homolkových, hned jsem si je koupila,“ řekla s úsměvem Carol Homolka.

Spolupráce s University of Nebraska at Kearney se rozvíjí a počet žádostí zahraničních studentů o tento pobyt stále vzrůstá. „Chtěla bych srdečně poděkovat všem, kteří přispěli k úspěchu této návštěvy. Spolupráce s Fakultní nemocnicí Olomouc a Nemocnicí Šumperk byla jedním z klíčových faktorů úspěchu celé akce. Stejně tak patří dík i všem kolegům a dobrovolníkům, kteří věnovali svůj čas a energii přípravám a realizaci tohoto projektu. Jejich nasazení a pečlivost jsou obdivuhodné a zásadní pro budování pozitivního obrazu našeho pracoviště i univerzity jako celku,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

„Naše fakulta dlouhodobě usiluje o rozvoj mezinárodní spolupráce, která přináší jedinečné obohacení nejen zahraničním studentům, ale také nám akademikům a studentům. Návštěva studentek z University of Nebraska at Kearney je doslova ukázkovým příkladem toho, jak lze sdílet znalosti, zkušenosti a zároveň posilovat prestiž naší fakulty na světové úrovni.  Věřím, že v příštím roce dojde ke zvýšení počtů studentů přijíždějících z této univerzity a i zvýšení počtu zapojených studijních programů. Jsem hrdý na tým, který tuto návštěvu připravil, a děkuji všem, kteří se na organizaci podíleli,“ shrnul děkan FZV UP Jiří Vévoda.

Možnost prohlédnout si všechno na vlastní oči, vyptat se na podrobnosti a podívat se, jak město, které nese přívlastek „univerzitní“, vlastně vypadá. To jsou důvody, pro které se v poslední lednovou sobotu vydaly tisícovky mladých lidí do Olomouce. Univerzita totiž připravila pro zájemce o studium den otevřených dveří.

Tyto dny se konají na UP dvakrát v akademickém roce a vždy je to akce nesmírně náročná na přípravu. Organizátoři z fakult, rektorátu a dalších pracovišť s předstihem koordinují informační bloky, na kterých se pak maturanti dozví vše potřebné o vybraném oboru, chystají propagační materiály, přemýšlejí nad jídelníčkem v menze, promýšlejí doprovodný program a stánky na Zbrojnici, objednávají speciální autobusovou linku propojující jednotlivé fakulty, připravují laboratoře a ukázky vybavení, zkušební testy atd. A pak, až se úderem 9. hodiny ranní objeví první zvědaví návštěvníci ve dveřích, jsou připraveni jim být k dispozici. Ochotní, usměvaví, informovaní.

„Těšíme se, že opět budeme moci ukázat uchazečům osobně naši fakultu a představit možnosti, které jim nabízíme. Do organizace jsou zapojeni jak vyučující a zaměstnanci, tak především studenti. Právě oni jsou v tomto případě naší nejlepší vizitkou, mají k uchazečům nejblíž a budou připraveni zodpovědět každý jejich dotaz,“ řekla například Eva Hrudníková, vedoucí komunikace, vnějších vztahů a konferenční podpory PF UP.

Do Olomouce v den, kdy univerzita otevře své fakulty a pracoviště veřejnosti, přijíždějí zájemci o studium z celé České republiky a nechybí ani studenti ze zahraničí, zejména od našich sousedů ze Slovenska.

„Těší nás, že je o Univerzitu Palackého stále velký zájem. Každoročně si u nás uchazečky a uchazeči o studium podají bezmála 36 tisíc přihlášek na některý z nabízených studijních programů. Na velkou část z nich se musí přihlásit nejpozději do poloviny března. Jsme rádi, že po návštěvě našeho dne otevřených dveří se mnozí z nich definitivně rozhodnou právě pro Olomouc,“ uvedl mluvčí UP Egon Havrlant.

Všechny potřebné informace o studiu v Olomouci jsou k dispozici na webu univerzitní město.

Níže nabízíme malý výběr fotografií z průběhu dne otevřených dveří na fakultách. Další budou k prohlédnutí na Facebooku UP. 

Možnost prohlédnout si všechno na vlastní oči, vyptat se na podrobnosti a podívat se, jak město, které nese přívlastek „univerzitní“, vlastně vypadá. To jsou důvody, pro které se v poslední lednovou sobotu vydaly tisícovky mladých lidí do Olomouce. Univerzita totiž připravila pro zájemce o studium den otevřených dveří.

Tyto dny se konají na UP dvakrát v akademickém roce a vždy je to akce nesmírně náročná na přípravu. Organizátoři z fakult, rektorátu a dalších pracovišť s předstihem koordinují informační bloky, na kterých se pak maturanti dozví vše potřebné o vybraném oboru, chystají propagační materiály, přemýšlejí nad jídelníčkem v menze, promýšlejí doprovodný program a stánky na Zbrojnici, objednávají speciální autobusovou linku propojující jednotlivé fakulty, připravují laboratoře a ukázky vybavení, zkušební testy atd. A pak, až se úderem 9. hodiny ranní objeví první zvědaví návštěvníci ve dveřích, jsou připraveni jim být k dispozici. Ochotní, usměvaví, informovaní.

„Těšíme se, že opět budeme moci ukázat uchazečům osobně naši fakultu a představit možnosti, které jim nabízíme. Do organizace jsou zapojeni jak vyučující a zaměstnanci, tak především studenti. Právě oni jsou v tomto případě naší nejlepší vizitkou, mají k uchazečům nejblíž a budou připraveni zodpovědět každý jejich dotaz,“ řekla například Eva Hrudníková, vedoucí komunikace, vnějších vztahů a konferenční podpory PF UP.

Do Olomouce v den, kdy univerzita otevře své fakulty a pracoviště veřejnosti, přijíždějí zájemci o studium z celé České republiky a nechybí ani studenti ze zahraničí, zejména od našich sousedů ze Slovenska.

„Těší nás, že je o Univerzitu Palackého stále velký zájem. Každoročně si u nás uchazečky a uchazeči o studium podají bezmála 36 tisíc přihlášek na některý z nabízených studijních programů. Na velkou část z nich se musí přihlásit nejpozději do poloviny března. Jsme rádi, že po návštěvě našeho dne otevřených dveří se mnozí z nich definitivně rozhodnou právě pro Olomouc,“ uvedl mluvčí UP Egon Havrlant.

Všechny potřebné informace o studiu v Olomouci jsou k dispozici na webu univerzitní město.

Níže nabízíme malý výběr fotografií z průběhu dne otevřených dveří na fakultách. Další budou k prohlédnutí na Facebooku UP. 

Co může být lepšího než odstartovat Akademický týden na Univerzitě Palackého dobrým skutkem. Přitom stačí málo, necelý půllitr krve. Darovat nejvzácnější tekutinu a vylepšit tak na transfuzním oddělení univerzitní statistiku bude opět možné v rámci akce Daruj krev s rektorem, jejíž 15. ročník se uskuteční v týdnu od 17. února.

„Univerzita Palackého podporuje bezplatné dárcovství krve mnoha způsoby, od prezentací na univerzitních akcích po organizaci speciálně zaměřené akce Daruj krev s rektorem nebo souboje fakult Vyhrň rukáv. Pořádáme také celoroční soutěž pro univerzitní dárce. Uvědomujeme si potřebu trvalé podpory bezplatného dárcovství krve a plazmy, kdy je důležité oslovovat především potenciální prvodárce,“ řekl rektor UP Martin Procházka. Z těch loňských vylosovali rektor společně s prezidentem Českého červeného kříže Markem Juklem před několika dny deset výherců, kteří získají ceny od UPointu a partnerů soutěže. Jména vylosovaných jsou uvedena v boxu pod článkem.

I díky těmto aktivitám se podařilo získat pro Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc celkem 807 odběrů od dárců hájících barvy univerzity, z toho téměř 130 z nich bylo prvodárci. Může se to zdát jako velké číslo, nicméně v roce 2022 se transfuzní oddělení mohlo radovat z více než 900 odběrů.

Přiblížit se k této metě nebo ji dokonce překonat přitom není nijak obtížné. „Nejdůležitější je se odhodlat a přijít na transfuzní oddělení. Hodně pomáhá, když prvodárce přijde s pravidelným dárcem nebo s větší skupinou dárců. Po návštěvě a odběru pak zjistí, že se není čeho bát – aspoň jednu injekci už dostal v životě každý. Odběr navíc probíhá ve velmi příjemném prostředí. Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc prošlo vloni výraznou proměnou, rekonstrukce se podařila, dárci se dostane maximálního komfortu. Dárcovství je nezbytné, neboť umělou krev vyrobit nedokážeme,“ shrnul Marek Jukl.

Také letos se bude vedení univerzity snažit o podporu bezplatného dárcovství krve. Akademický týden tak odstartuje akcí Daruj krev s rektorem. Od pondělí 17. února jsou vítáni prvodárci i pravidelní dárci z fakult, rektorátu a dalších univerzitních zařízení. „V tomto týdnu máme vyhrazenu většinu kapacity odběrných míst pro naše studenty a zaměstnance. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím registračního formuláře, všechny rádi uvítáme a děkujeme za to, že chtějí pomáhat,“ uvedl koordinátor výzvy Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Výherci Daruj krev s rektorem za rok 2024
Denisa Bartošková (PdF), Anna Přilučíková (RUP), Jana Sekaninová (PřF), Veronika Smutná (LF), Vojtěch Bednář (FZV), Vít Dočekal (FF), Martin Jáč (PdF), Filip Jura (FF), Pavel Kopel (PřF), Otakar Vaněk (PF).



Prezident Českého červeného kříže Marek Jukl a rektor UP Martin Procházka a při losování.

Co může být lepšího než odstartovat Akademický týden na Univerzitě Palackého dobrým skutkem. Přitom stačí málo, necelý půllitr krve. Darovat nejvzácnější tekutinu a vylepšit tak na transfuzním oddělení univerzitní statistiku bude opět možné v rámci akce Daruj krev s rektorem, jejíž 15. ročník se uskuteční v týdnu od 17. února.

„Univerzita Palackého podporuje bezplatné dárcovství krve mnoha způsoby, od prezentací na univerzitních akcích po organizaci speciálně zaměřené akce Daruj krev s rektorem nebo souboje fakult Vyhrň rukáv. Pořádáme také celoroční soutěž pro univerzitní dárce. Uvědomujeme si potřebu trvalé podpory bezplatného dárcovství krve a plazmy, kdy je důležité oslovovat především potenciální prvodárce,“ řekl rektor UP Martin Procházka. Z těch loňských vylosovali rektor společně s prezidentem Českého červeného kříže Markem Juklem před několika dny deset výherců, kteří získají ceny od UPointu a partnerů soutěže. Jména vylosovaných jsou uvedena v boxu pod článkem.

I díky těmto aktivitám se podařilo získat pro Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc celkem 807 odběrů od dárců hájících barvy univerzity, z toho téměř 130 z nich bylo prvodárci. Může se to zdát jako velké číslo, nicméně v roce 2022 se transfuzní oddělení mohlo radovat z více než 900 odběrů.

Přiblížit se k této metě nebo ji dokonce překonat přitom není nijak obtížné. „Nejdůležitější je se odhodlat a přijít na transfuzní oddělení. Hodně pomáhá, když prvodárce přijde s pravidelným dárcem nebo s větší skupinou dárců. Po návštěvě a odběru pak zjistí, že se není čeho bát – aspoň jednu injekci už dostal v životě každý. Odběr navíc probíhá ve velmi příjemném prostředí. Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc prošlo vloni výraznou proměnou, rekonstrukce se podařila, dárci se dostane maximálního komfortu. Dárcovství je nezbytné, neboť umělou krev vyrobit nedokážeme,“ shrnul Marek Jukl.

Také letos se bude vedení univerzity snažit o podporu bezplatného dárcovství krve. Akademický týden tak odstartuje akcí Daruj krev s rektorem. Od pondělí 17. února jsou vítáni prvodárci i pravidelní dárci z fakult, rektorátu a dalších univerzitních zařízení. „V tomto týdnu máme vyhrazenu většinu kapacity odběrných míst pro naše studenty a zaměstnance. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím registračního formuláře, všechny rádi uvítáme a děkujeme za to, že chtějí pomáhat,“ uvedl koordinátor výzvy Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Výherci Daruj krev s rektorem za rok 2024
Denisa Bartošková (PdF), Anna Přilučíková (RUP), Jana Sekaninová (PřF), Veronika Smutná (LF), Vojtěch Bednář (FZV), Vít Dočekal (FF), Martin Jáč (PdF), Filip Jura (FF), Pavel Kopel (PřF), Otakar Vaněk (PF).



Prezident Českého červeného kříže Marek Jukl a rektor UP Martin Procházka a při losování.

Medaile rozdány, sportoviště utichla. Zimní světové univerzitní hry, jejichž 32. ročník v uplynulých dnech hostil italský Turín, jsou již minulostí. Česká výprava na nich sice nevybojovala tak početnou sbírku cenných kovů jako v Lake Placid před dvěma lety, minimálně hokejistky však zanechaly nesmazatelnou stopu v historii českého univerzitního sportu, když v turnaji žen vyhrály. Podíl na tom měly i studentky Univerzity Palackého.

Český ženský hokejový výběr, jehož součástí byly Hana Haasová, Dominika Malicka a Kateřina Petřeková z Fakulty tělesné kultury UP a Patricie Škorpíková z Pedagogické fakulty UP, v Itálii chtěl obhájit bronzovou medaili z předchozích zimních univerzitních her. Základní skupinu reprezentantky ovládly poté, co postupně porazily USA, Kazachstán a Japonsko, v semifinále přehrály Slovensko 3:1. Během finálového zápasu se Kanaďankám podařilo vícekrát vystřelit na bránu, avšak po třech třetinách bylo skóre 1:1 a šlo se do prodloužení. V něm rozhodující gól vstřelila Anna Vaníčková ze Západočeské univerzity po nahrávce Hany Haasové z FTK.

„Je to skvělý pocit. Kanaďanky byly po celý zápas lepší, což bylo vidět i na poměru střel, ale dokázaly jsme se s tím poprat. Bránily jsme dobře a hodně nás podržela naše brankářka, bez ní by to bylo mnohem těžší. Být u rozhodujícího gólu je samozřejmě super,“ hodnotila finále Hana Haasová, studentka programu Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců, která na klubové úrovni obléká dres švédského týmu Djurgårdens IF.

Se třemi góly a osmi asistencemi obsadila přední příčky několika tabulek ve statistikách turínského ženského turnaje. „Univerziádu jsem si užila. Bylo to fyzicky i psychicky náročné, ale měly jsme skvělou partu a myslím, že jsme si to užily všechny společně. Navíc když domů vezeme takový výsledek,“ dodala.

Podobně hovořila i její reprezentační kolegyně Kateřina Petřeková, jinak hráčka HC Falcons Sokol Karviná a studentka fyzioterapie. „Jsem nad očekávání spokojená. Turnaj byl velice náročný fyzicky i psychicky. Myslím, že se pod úspěchem podepsala chemie týmu. Ty emoce při finálovém zápase a po vítězném gólu se nedají popsat. Nic tak silného jsem v životě nezažila.“

Také v řadách mužského hokejového týmu měla Univerzita Palackého své zástupce, a sice studenty FTK Tomáše Hanáka, Davida Lekeše a Joshuu Máchu. Právě Joshua Mácha se i střelecky prosadil, na vítězství v posledním zápase s Kazachstánem to ale nestačilo a čeští reprezentanti skončili na 6. místě.  

Na univerzitních hrách se představila ještě jedna sportovkyně z UP, a sice krasobruslařka Michaela Vrašťáková. Studentka trenérství na FTK postoupila z úvodního krátkého programu mezi 24 nejlepšími do volných jízd, nakonec obsadila 18. místo. „Samotný závod jsem si opravdu moc užila. I když jsem nebyla spokojená se svým výkonem v krátkém programu, myslím, že ve volné jízdě se mi podařilo ukázat, co ve mně je, a napravit dojem. Atmosféra byla skvělá, zejména při volné jízdě, kdy dorazilo více diváků, což závodu dodalo úžasnou energii. Chyby mě samozřejmě stály mnoho bodů, takže s jejich součtem spokojená nejsem, ale svůj výkon vnímám pozitivně. Beru to jako cennou zkušenost a pokusím se z toho poučit, abych mohla příště podat ještě lepší výkon,“ uvedla úřadující mistryně republiky pro Český krasobruslařský svaz.

Českou republiku v Turíně reprezentovala téměř stovka sportujících studentů a studentek vysokých a vyšších odborných škol. Podařilo se jim vybojovat celkem pět medailí: vedle historického zlata českých hokejistek získali stříbrnou medaili dvojice Petr Hák (ČVUT) a Svatava Mikysková (Masarykova univerzita) v biatlonové štafetě smíšených dvojic, Petr Hák si navíc vyjel bronz v individuálním závodu na 15 km. Bronzové medaile brali i další dva závodníci z ČVUT, Josef Nagy v lyžařském orientačním běhu a Marek Krčál ve freeski. V celkovém pořadí zemí obsadila Česká republika 20. místo. Reprezentační výpravu zorganizovala Česká asociace univerzitního sportu.

V letošním roce se konají i Letní světové univerzitní hry, a sice v termínu 16.–27. července v německém Porýní-Porúří.

Medaile rozdány, sportoviště utichla. Zimní světové univerzitní hry, jejichž 32. ročník v uplynulých dnech hostil italský Turín, jsou již minulostí. Česká výprava na nich sice nevybojovala tak početnou sbírku cenných kovů jako v Lake Placid před dvěma lety, minimálně hokejistky však zanechaly nesmazatelnou stopu v historii českého univerzitního sportu, když v turnaji žen vyhrály. Podíl na tom měly i studentky Univerzity Palackého.

Český ženský hokejový výběr, jehož součástí byly Hana Haasová, Dominika Malicka a Kateřina Petřeková z Fakulty tělesné kultury UP a Patricie Škorpíková z Pedagogické fakulty UP, v Itálii chtěl obhájit bronzovou medaili z předchozích zimních univerzitních her. Základní skupinu reprezentantky ovládly poté, co postupně porazily USA, Kazachstán a Japonsko, v semifinále přehrály Slovensko 3:1. Během finálového zápasu se Kanaďankám podařilo vícekrát vystřelit na bránu, avšak po třech třetinách bylo skóre 1:1 a šlo se do prodloužení. V něm rozhodující gól vstřelila Anna Vaníčková ze Západočeské univerzity po nahrávce Hany Haasové z FTK.

„Je to skvělý pocit. Kanaďanky byly po celý zápas lepší, což bylo vidět i na poměru střel, ale dokázaly jsme se s tím poprat. Bránily jsme dobře a hodně nás podržela naše brankářka, bez ní by to bylo mnohem těžší. Být u rozhodujícího gólu je samozřejmě super,“ hodnotila finále Hana Haasová, studentka programu Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců, která na klubové úrovni obléká dres švédského týmu Djurgårdens IF.

Se třemi góly a osmi asistencemi obsadila přední příčky několika tabulek ve statistikách turínského ženského turnaje. „Univerziádu jsem si užila. Bylo to fyzicky i psychicky náročné, ale měly jsme skvělou partu a myslím, že jsme si to užily všechny společně. Navíc když domů vezeme takový výsledek,“ dodala.

Podobně hovořila i její reprezentační kolegyně Kateřina Petřeková, jinak hráčka HC Falcons Sokol Karviná a studentka fyzioterapie. „Jsem nad očekávání spokojená. Turnaj byl velice náročný fyzicky i psychicky. Myslím, že se pod úspěchem podepsala chemie týmu. Ty emoce při finálovém zápase a po vítězném gólu se nedají popsat. Nic tak silného jsem v životě nezažila.“

Také v řadách mužského hokejového týmu měla Univerzita Palackého své zástupce, a sice studenty FTK Tomáše Hanáka, Davida Lekeše a Joshuu Máchu. Právě Joshua Mácha se i střelecky prosadil, na vítězství v posledním zápase s Kazachstánem to ale nestačilo a čeští reprezentanti skončili na 6. místě.  

Na univerzitních hrách se představila ještě jedna sportovkyně z UP, a sice krasobruslařka Michaela Vrašťáková. Studentka trenérství na FTK postoupila z úvodního krátkého programu mezi 24 nejlepšími do volných jízd, nakonec obsadila 18. místo. „Samotný závod jsem si opravdu moc užila. I když jsem nebyla spokojená se svým výkonem v krátkém programu, myslím, že ve volné jízdě se mi podařilo ukázat, co ve mně je, a napravit dojem. Atmosféra byla skvělá, zejména při volné jízdě, kdy dorazilo více diváků, což závodu dodalo úžasnou energii. Chyby mě samozřejmě stály mnoho bodů, takže s jejich součtem spokojená nejsem, ale svůj výkon vnímám pozitivně. Beru to jako cennou zkušenost a pokusím se z toho poučit, abych mohla příště podat ještě lepší výkon,“ uvedla úřadující mistryně republiky pro Český krasobruslařský svaz.

Českou republiku v Turíně reprezentovala téměř stovka sportujících studentů a studentek vysokých a vyšších odborných škol. Podařilo se jim vybojovat celkem pět medailí: vedle historického zlata českých hokejistek získali stříbrnou medaili dvojice Petr Hák (ČVUT) a Svatava Mikysková (Masarykova univerzita) v biatlonové štafetě smíšených dvojic, Petr Hák si navíc vyjel bronz v individuálním závodu na 15 km. Bronzové medaile brali i další dva závodníci z ČVUT, Josef Nagy v lyžařském orientačním běhu a Marek Krčál ve freeski. V celkovém pořadí zemí obsadila Česká republika 20. místo. Reprezentační výpravu zorganizovala Česká asociace univerzitního sportu.

V letošním roce se konají i Letní světové univerzitní hry, a sice v termínu 16.–27. července v německém Porýní-Porúří.

Nové možnosti pro větší využití mikrofluidních zařízení v analytické chemii otevře výzkum Oleksandra Prystopiuka z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Světový trh s mikrofluidními zařízeními, pomocí kterých vědci v laboratořích dokážou manipulovat i s velmi malými objemy kapalin, čeká podle řady odborníků v příštím desetiletí výrazný růst. Oleksandr Prystopiuk se proto rozhodl udržet s tímto globálním trendem krok a v rámci svého doktorského studia se pod vedením Petra Fryčáka zaměřil na dva výzkumné směry úzce spojené právě s mikrofluidikou.

„Zabývám se vývojem technologie výroby mikrofluidních zařízení na pracovištích, která nemají k dispozici tzv. čisté prostory, tedy specializované prostředí s kontrolovanou minimální úrovní znečištění pro technologie vyžadující mimořádnou čistotu.  Vytvořím také ukázkovou aplikaci, která bude demonstrovat potenciál  ´podomácku´ vyrobené mikrofluidiky při řešení aktuálních výzev analytické chemie," popisuje svoji vědeckou práci Oleksandr Prystopiuk, jehož výzkumné a vývojové počínání bylo v roce 2024 podpořeno grantem Nadačního Fondu Univerzity Palackého.

Mikrofluidní zařízení, známá též jako ´mikrofluidní čipy´, přinesla po roce 2000 revoluci ve složité manipulaci s malými objemy kapalin až na úrovni zlomků mikrolitru. Díky tomu mohly být zásadně změněny postupy tzv. „mokré chemie“ v mnoha oborech, které využívají precizní manipulaci s tekutými vzorky a činidly.

„Svojí prací rozvíjím jedno z hlavních výzkumných témat katedry analytické chemie, kterým je chemická mikroanalýza zahrnující jednoduché chemické testy, mikromanipulační postupy pro úpravy vzorků i pokročilé metody založené na kapilární elektroforéze a elektrochemických senzorech. Slibný rozvoj využití mikrofluidiky ale výrazně zpomaluje vysoká cena výroby mikrofluidních zařízení navržených přesně na míru požadavkům vědců. Vytvořit takto složité zařízení s předem definovanými parametry je přitom pro výzkum naprosto nezbytné kvůli jeho specifické povaze a nadstandardním požadavkům. Já se snažím vyvíjet zařízení levná" popsal Oleksandr Prystopiuk úskalí vývoje a aplikace mikrofluidních zařízení.

Na začátku svého doktorského studia proto tento mladý vědec přijal ambiciózní výzvu a rozhodl se vyvinout technologii pro kusovou výrobu mikrofluidních zařízení vyrobených přesně na míru, kterou bude možné používat v laboratořích a provozech s minimálním vybavením.

Jeho řešení je založeno na použití desek plošných spojů (DPS) jako substrátu pro výrobu mikrofluidních zařízení. „Nechtěl jsem se příliš vzdálit od svého bakalářského vzdělání v oboru elektronického inženýrství, a proto jsem se rozhodl využít DPS. Technologie ´mikrofluidika-na-DPS´ (microfluidics-on-PCB) byla již technologicky i materiálově prověřena a nabízí několik klíčových výhod,“ vysvětlil Oleksandr Prystopiuk.

Použití DPS jako základního materiálu umožnilo použít vodivé drážky, které lze využít jako elektrody nebo elektrochemické senzory. Moderní procesy výroby DPS nabízejí nejen dostatečnou prostorovou přesnost, ale také širokou škálu užitečných povrchových úprav za atraktivní cenu. „Kromě toho je třeba pouze zaslat soubory s návrhem do výrobní společnosti, která se postará o vše ostatní. Navíc DPS s mikrofluidními kanálky může obsahovat také integrované obvody. Díky tomu lze přímo mikrofluidnímu zařízení zpracovávat slabé elektrické signály například z elektrochemických senzorů,“ popsal doktorand výhody tohoto řešení.

Mikrofluidní kanálky jsou vytvářeny v polymerové vrstvě pomocí laserového obrábění, což je technologie používaná například k označování nebo gravírování. Samotná výroba vyvinutých zařízení je podle Oleksandra Prystopiuka relativně jednoduchá a zahrnuje pouze dvě operace, které je nutné provést přímo na pracovišti - nanesení polymerové vrstvy pomocí spincoatingu a uzavření mikrofluidního zařízení na topné desce. „Tímto přístupem můžeme mikrofluidní zařízení vyrábět v běžných podmínkách analytických laboratoří“ podotkl Oleksandr Prystopiuk.

Vědci z katedry analytické chemie zároveň uvažují o vytvoření ukázkové aplikace, která by umožnila prezentovat výhody jejich inovativního postupu. „Vyvíjená technologie velmi dobře zapadla do oblasti moderní instrumentální analytické chemie. Připravované mikrofluidní zařízení dovoluje manipulaci s tekutým kultivačním médiem obsahujícím jednobuněčné řasy, které slouží jako modelové organismy. Zároveň detekuje  buňky proudící mikrokanálkem a rozlišuje například od vzduchových bublinek. Následně umožňuje, aby požadovaná buňka byla oddělena od hlavního proudu kapaliny v kanálku a byla nasměrována do hmotnostního spektrometru pro její následnou analýzu,” řekl Petr Fryčák, školitel doktoranda.

Podle Petra Fryčáka se jedná se o technicky a vývojově náročnou aplikaci, která vyžaduje nejen výrobu účelově navrženého mikrofluidního zařízení, ale také vytvoření celého ekosystému nezbytného pro jeho fungování, včetně zásobování kapalinami, řídicí elektroniky, mechanického rozhraní pro hmotnostní spektrometr a dalších prvků.

„Rád bych vyjádřil vděčnost Nadačnímu fondu UP, který podpořil toto mé vývojové úsilí. Získaný grant umožnil pořídit elektronické, mechanické a optické komponenty potřebné k sestavení funkčního prototypu, stejně jako objednat výrobu nestandardních dílů podle vlastního návrhu. Z dlouhodobého pohledu mě inspiruje myšlenka, že by se katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP mohla stát významným centrem pro rozvoj a praktické využití mikrofluidních technologií, což by zajistilo jejich trvalou dostupnost pro českou vědeckou komunitu,“ dodal Oleksandr Prystopiuk.

Nové možnosti pro větší využití mikrofluidních zařízení v analytické chemii otevře výzkum Oleksandra Prystopiuka z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Světový trh s mikrofluidními zařízeními, pomocí kterých vědci v laboratořích dokážou manipulovat i s velmi malými objemy kapalin, čeká podle řady odborníků v příštím desetiletí výrazný růst. Oleksandr Prystopiuk se proto rozhodl udržet s tímto globálním trendem krok a v rámci svého doktorského studia se pod vedením Petra Fryčáka zaměřil na dva výzkumné směry úzce spojené právě s mikrofluidikou.

„Zabývám se vývojem technologie výroby mikrofluidních zařízení na pracovištích, která nemají k dispozici tzv. čisté prostory, tedy specializované prostředí s kontrolovanou minimální úrovní znečištění pro technologie vyžadující mimořádnou čistotu.  Vytvořím také ukázkovou aplikaci, která bude demonstrovat potenciál  ´podomácku´ vyrobené mikrofluidiky při řešení aktuálních výzev analytické chemie," popisuje svoji vědeckou práci Oleksandr Prystopiuk, jehož výzkumné a vývojové počínání bylo v roce 2024 podpořeno grantem Nadačního Fondu Univerzity Palackého.

Mikrofluidní zařízení, známá též jako ´mikrofluidní čipy´, přinesla po roce 2000 revoluci ve složité manipulaci s malými objemy kapalin až na úrovni zlomků mikrolitru. Díky tomu mohly být zásadně změněny postupy tzv. „mokré chemie“ v mnoha oborech, které využívají precizní manipulaci s tekutými vzorky a činidly.

„Svojí prací rozvíjím jedno z hlavních výzkumných témat katedry analytické chemie, kterým je chemická mikroanalýza zahrnující jednoduché chemické testy, mikromanipulační postupy pro úpravy vzorků i pokročilé metody založené na kapilární elektroforéze a elektrochemických senzorech. Slibný rozvoj využití mikrofluidiky ale výrazně zpomaluje vysoká cena výroby mikrofluidních zařízení navržených přesně na míru požadavkům vědců. Vytvořit takto složité zařízení s předem definovanými parametry je přitom pro výzkum naprosto nezbytné kvůli jeho specifické povaze a nadstandardním požadavkům. Já se snažím vyvíjet zařízení levná" popsal Oleksandr Prystopiuk úskalí vývoje a aplikace mikrofluidních zařízení.

Na začátku svého doktorského studia proto tento mladý vědec přijal ambiciózní výzvu a rozhodl se vyvinout technologii pro kusovou výrobu mikrofluidních zařízení vyrobených přesně na míru, kterou bude možné používat v laboratořích a provozech s minimálním vybavením.

Jeho řešení je založeno na použití desek plošných spojů (DPS) jako substrátu pro výrobu mikrofluidních zařízení. „Nechtěl jsem se příliš vzdálit od svého bakalářského vzdělání v oboru elektronického inženýrství, a proto jsem se rozhodl využít DPS. Technologie ´mikrofluidika-na-DPS´ (microfluidics-on-PCB) byla již technologicky i materiálově prověřena a nabízí několik klíčových výhod,“ vysvětlil Oleksandr Prystopiuk.

Použití DPS jako základního materiálu umožnilo použít vodivé drážky, které lze využít jako elektrody nebo elektrochemické senzory. Moderní procesy výroby DPS nabízejí nejen dostatečnou prostorovou přesnost, ale také širokou škálu užitečných povrchových úprav za atraktivní cenu. „Kromě toho je třeba pouze zaslat soubory s návrhem do výrobní společnosti, která se postará o vše ostatní. Navíc DPS s mikrofluidními kanálky může obsahovat také integrované obvody. Díky tomu lze přímo mikrofluidnímu zařízení zpracovávat slabé elektrické signály například z elektrochemických senzorů,“ popsal doktorand výhody tohoto řešení.

Mikrofluidní kanálky jsou vytvářeny v polymerové vrstvě pomocí laserového obrábění, což je technologie používaná například k označování nebo gravírování. Samotná výroba vyvinutých zařízení je podle Oleksandra Prystopiuka relativně jednoduchá a zahrnuje pouze dvě operace, které je nutné provést přímo na pracovišti - nanesení polymerové vrstvy pomocí spincoatingu a uzavření mikrofluidního zařízení na topné desce. „Tímto přístupem můžeme mikrofluidní zařízení vyrábět v běžných podmínkách analytických laboratoří“ podotkl Oleksandr Prystopiuk.

Vědci z katedry analytické chemie zároveň uvažují o vytvoření ukázkové aplikace, která by umožnila prezentovat výhody jejich inovativního postupu. „Vyvíjená technologie velmi dobře zapadla do oblasti moderní instrumentální analytické chemie. Připravované mikrofluidní zařízení dovoluje manipulaci s tekutým kultivačním médiem obsahujícím jednobuněčné řasy, které slouží jako modelové organismy. Zároveň detekuje  buňky proudící mikrokanálkem a rozlišuje například od vzduchových bublinek. Následně umožňuje, aby požadovaná buňka byla oddělena od hlavního proudu kapaliny v kanálku a byla nasměrována do hmotnostního spektrometru pro její následnou analýzu,” řekl Petr Fryčák, školitel doktoranda.

Podle Petra Fryčáka se jedná se o technicky a vývojově náročnou aplikaci, která vyžaduje nejen výrobu účelově navrženého mikrofluidního zařízení, ale také vytvoření celého ekosystému nezbytného pro jeho fungování, včetně zásobování kapalinami, řídicí elektroniky, mechanického rozhraní pro hmotnostní spektrometr a dalších prvků.

„Rád bych vyjádřil vděčnost Nadačnímu fondu UP, který podpořil toto mé vývojové úsilí. Získaný grant umožnil pořídit elektronické, mechanické a optické komponenty potřebné k sestavení funkčního prototypu, stejně jako objednat výrobu nestandardních dílů podle vlastního návrhu. Z dlouhodobého pohledu mě inspiruje myšlenka, že by se katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP mohla stát významným centrem pro rozvoj a praktické využití mikrofluidních technologií, což by zajistilo jejich trvalou dostupnost pro českou vědeckou komunitu,“ dodal Oleksandr Prystopiuk.

Univerzita Palackého hostila jednání Asociace univerzit třetího věku (AU3V). Do Olomouce se sjely na její valné shromáždění více než čtyři desítky zástupců vysokých škol, které seniorům nabízejí tuto formu celoživotního vzdělávání.

Do Olomouce se jednání vrcholného orgánu asociace vrátilo po několika letech. „Moc mě těší, že přesně po pěti letech jsme se v rámci valného shromáždění sešli opět na Univerzitě Palackého. Naše akce se konala na půdě cyrilometodějské teologické fakulty, k níž mám navíc osobní vztah, vícekrát jsem zde měl možnost přednášet či se zúčastnit dalších akcí. Mohli jsme využít krásných univerzitních prostor, z nichž mnohé stojí za vidění. Naše shromáždění zahájil přivítacím projevem děkan fakulty Vít Hušek,“ uvedl Pavel Helan, prezident AU3V a historik, který působí na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy.

Jak dodal, volba Olomouce nebyla náhodná. Součástí dvoudenního setkání totiž byl i workshop Labyrinty kritického myšlení: Zvyšování datové gramotnosti a kritického myšlení seniorů, což je projekt TA ČR, na němž se asociace více než rok podílí. „Řešitelem je tým právě z CMTF pod vedením Heleny Pospíšilové, jež byla mimochodem v letech 2019–2022 členkou předsednictva naší asociace,“ připomenul Pavel Helan a ocenil i skvělou přípravu olomouckého jednání. „Chtěl bych vřele poděkovat paní kolegyni Pospíšilové i Kláře Tesaříkové Čermákové z rektorátu univerzity, stejně jako jejich dalším spolupracovnicím, za perfektní organizační přípravu a laskavé přijetí. Jistě tyto důležité okolnosti přispěly k přátelské a příjemné atmosféře, ve které se naše dvoudenní shromáždění neslo,“ dodal Pavel Helan.

Asociace univerzit třetího věku byla založena v roce 1993, v současnosti má 23 členů a jejím úkolem je mj. garantovat kvalitu vzdělávání formou U3V na vysokoškolské úrovni, dbát o etickou stránku tohoto vzdělávání, posilovat jeho význam v povědomí společnosti a prosazovat dostupnost vzdělávání seniorů na vysokých školách.

Univerzita Palackého hostila jednání Asociace univerzit třetího věku (AU3V). Do Olomouce se sjely na její valné shromáždění více než čtyři desítky zástupců vysokých škol, které seniorům nabízejí tuto formu celoživotního vzdělávání.

Do Olomouce se jednání vrcholného orgánu asociace vrátilo po několika letech. „Moc mě těší, že přesně po pěti letech jsme se v rámci valného shromáždění sešli opět na Univerzitě Palackého. Naše akce se konala na půdě cyrilometodějské teologické fakulty, k níž mám navíc osobní vztah, vícekrát jsem zde měl možnost přednášet či se zúčastnit dalších akcí. Mohli jsme využít krásných univerzitních prostor, z nichž mnohé stojí za vidění. Naše shromáždění zahájil přivítacím projevem děkan fakulty Vít Hušek,“ uvedl Pavel Helan, prezident AU3V a historik, který působí na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy.

Jak dodal, volba Olomouce nebyla náhodná. Součástí dvoudenního setkání totiž byl i workshop Labyrinty kritického myšlení: Zvyšování datové gramotnosti a kritického myšlení seniorů, což je projekt TA ČR, na němž se asociace více než rok podílí. „Řešitelem je tým právě z CMTF pod vedením Heleny Pospíšilové, jež byla mimochodem v letech 2019–2022 členkou předsednictva naší asociace,“ připomenul Pavel Helan a ocenil i skvělou přípravu olomouckého jednání. „Chtěl bych vřele poděkovat paní kolegyni Pospíšilové i Kláře Tesaříkové Čermákové z rektorátu univerzity, stejně jako jejich dalším spolupracovnicím, za perfektní organizační přípravu a laskavé přijetí. Jistě tyto důležité okolnosti přispěly k přátelské a příjemné atmosféře, ve které se naše dvoudenní shromáždění neslo,“ dodal Pavel Helan.

Asociace univerzit třetího věku byla založena v roce 1993, v současnosti má 23 členů a jejím úkolem je mj. garantovat kvalitu vzdělávání formou U3V na vysokoškolské úrovni, dbát o etickou stránku tohoto vzdělávání, posilovat jeho význam v povědomí společnosti a prosazovat dostupnost vzdělávání seniorů na vysokých školách.

Přispět k užší spolupráci mezi evropskými univerzitami má druhý ročník otevřené výzvy aliance Aurora. Na společný mezinárodní projekt v ní lze získat až 25 000 euro. Výzva podporuje také pořádání tematických letních škol, a to částkou do 20 000 eur. Třetí podpořenou aktivitou jsou krátkodobé mobility zaměřené na mladé vědce. V loňské výzvě uspěly tři projekty spojené s UP, přihlášky do letošního kola lze podávat do 28. března.

Podporu ve výši až 25 000 euro na dva roky může získat společný projekt, do nějž se zapojí výzkumníci či výzkumnice alespoň ze tří univerzit, které jsou plnohodnotnými členy aliance Aurora. „Cílem je nejen podpořit samotný výzkum, ale také pomoci vzniklému týmu během dané doby připravit projektovou žádost do rámcového programu Horizont Evropa nebo jiných evropských grantových výzev. Důležitým kritériem je však především prohloubení mezinárodní spolupráce napříč univerzitami,“ říká Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Výzkumné týmy mohou být jak jednooborové, tak interdisciplinární. Pro nalezení vhodných partnerů lze vedle jiných kontaktů využít existující databáze sítě Aurora: Aurora Research Resources, Aurora Connect Gateway nebo Aurora Doctoral Pool. Rozpočet lze využít podle potřeby na cestování a navazování kontaktů, sdílení informací, získávání přístupu k údajům či provádění předběžného výzkumu.

Výzva nezapomíná ani na rozšiřující vzdělávání. Na uspořádání letní (či zimní) školy v ní lze získat až 20 000 euro. Podpořeny mohou být krátkodobé (1–2 týdny) školy, které se budou zabývat konkrétním vědeckým tématem (nejde tedy o výuku jazyka či trénink komunikačních dovedností nebo psaní grantových výzev). Podmínkou je, aby přednášky, praktická cvičení nebo konference, které budou jejich součástí, vedli převážně odborníci z univerzit, které jsou plnými členy aliance Aurora (alespoň pět odborníků z nejméně tří univerzit).

Mladí vědci a vědkyně navíc mohou s finanční podporou vyjet za výzkumem na některou z členských univerzit Aurory. Univerzita Palackého v této výzvě financuje mobility maximálně v délce jednoho měsíce. Ucházet se o ni mohou studující posledních ročníků magisterského studia, doktorandi nebo postdoci.

Podrobné informace o výzvě naleznete na webu Aurory na UP.

Přispět k užší spolupráci mezi evropskými univerzitami má druhý ročník otevřené výzvy aliance Aurora. Na společný mezinárodní projekt v ní lze získat až 25 000 euro. Výzva podporuje také pořádání tematických letních škol, a to částkou do 20 000 eur. Třetí podpořenou aktivitou jsou krátkodobé mobility zaměřené na mladé vědce. V loňské výzvě uspěly tři projekty spojené s UP, přihlášky do letošního kola lze podávat do 28. března.

Podporu ve výši až 25 000 euro na dva roky může získat společný projekt, do nějž se zapojí výzkumníci či výzkumnice alespoň ze tří univerzit, které jsou plnohodnotnými členy aliance Aurora. „Cílem je nejen podpořit samotný výzkum, ale také pomoci vzniklému týmu během dané doby připravit projektovou žádost do rámcového programu Horizont Evropa nebo jiných evropských grantových výzev. Důležitým kritériem je však především prohloubení mezinárodní spolupráce napříč univerzitami,“ říká Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Výzkumné týmy mohou být jak jednooborové, tak interdisciplinární. Pro nalezení vhodných partnerů lze vedle jiných kontaktů využít existující databáze sítě Aurora: Aurora Research Resources, Aurora Connect Gateway nebo Aurora Doctoral Pool. Rozpočet lze využít podle potřeby na cestování a navazování kontaktů, sdílení informací, získávání přístupu k údajům či provádění předběžného výzkumu.

Výzva nezapomíná ani na rozšiřující vzdělávání. Na uspořádání letní (či zimní) školy v ní lze získat až 20 000 euro. Podpořeny mohou být krátkodobé (1–2 týdny) školy, které se budou zabývat konkrétním vědeckým tématem (nejde tedy o výuku jazyka či trénink komunikačních dovedností nebo psaní grantových výzev). Podmínkou je, aby přednášky, praktická cvičení nebo konference, které budou jejich součástí, vedli převážně odborníci z univerzit, které jsou plnými členy aliance Aurora (alespoň pět odborníků z nejméně tří univerzit).

Mladí vědci a vědkyně navíc mohou s finanční podporou vyjet za výzkumem na některou z členských univerzit Aurory. Univerzita Palackého v této výzvě financuje mobility maximálně v délce jednoho měsíce. Ucházet se o ni mohou studující posledních ročníků magisterského studia, doktorandi nebo postdoci.

Podrobné informace o výzvě naleznete na webu Aurory na UP.

Lawyer Michael Kohajda will become the new rector of Palacký University Olomouc – so decided the UP Academic Senate in a secret ballot. After the official appointment by the Czech president, Associate Professor Michael Kohajda will head the university for the next four years, from 1 May 2025 to 30 April 2029.

Six candidates competed for the position of UP Rector: recreationist Ivo Jirásek from the UP Faculty of Physical Culture, lawyer Michael Kohajda from the UP Faculty of Law, physicist Jakub Navařík from UP CATRIN, physicist Tomáš Opatrný from the UP Faculty of Science, gynaecologist, obstetrician, geneticist, and current rector Martin Procházka, and psychologist and priest Peter Tavel from the UP Sts Cyril and Methodius Faculty of Theology. In their five-minute speeches, they presented their ideas of where UP should be heading in the four years to come. Then during a 90-minute debate, they answered inquiries concerning their visions for their respective teams of vice-rectors, university funding, salary policy, security, and internal communication.

The new Palacký University rector was elected in the second round. The UP Academic Senate made the decision between lawyer Michael Kohajda, who received nine senators’ votes in the first round, and physicist Tomáš Opatrný, who had eight votes. In the second round, Kohajda received fourteen votes. According to the rules, a minimum of thirteen votes is required for election.

“Thank you very much for your votes, thanks to everyone who has supported me. I will try not to let you down. My thanks also go to the current rector Martin Procházka for everything he has done for our university,” said Kohajda after the announcement of the result.

By the election, the UP Academic Senate proposes the elected candidate for appointment to the President of the Czech Republic. The election results and the protocol on the UP Rector election, along with the documents for the appointment, will be handed over by the President of the UP Academic Senate to the Czech Minister of Education.

In the modern era of the reinstated university in Olomouc, altogether fifteen rectors have headed it since 1946: 13 men and 2 women. Kohajda will become the sixteenth. The university he will manage currently has roughly twenty-three thousand students studying at eight faculties and more than four thousand employees.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. (b. 1981)

He graduated from the UP Faculty of Law (UP FL) with a Master’s degree in Law and Legal Science. He obtained his doctoral degree and received his habilitation in Financial Law at the Charles University Faculty of Law. He has been academically involved at UP FL for almost twenty years. Since 2020, he has held the position of Vice-Dean – (first for doctoral studies, qualification procedures, and finance, including investments; currently for external relations and investments). He is a member of the UP FL Scholarly Board and several other boards at the law faculties in Olomouc and Prague. His research and publication activities focus on financial law, especially on public budgets, taxation, banking, insurance, and capital markets. His main professional interest involves financial system rules and supervision. In recent years, he has also focused on the legal rules related to the issuance and handling of crypto assets. Since 2024 he has been the principal investigator of the Czech Science Foundation standard project Crypto Assets as a Threat to the Sovereign. As part of international cooperation, he has undertaken a number of international research and teaching stays in Europe, the USA, and Australia. In addition to his academic activities, he has a successful legal practice. In order to contribute to the development of society, he has been involved in politics. Between 2014 and 2022, he was a member of the Šumperk City Council, where he focused on budget policy and investments. In 2021, thanks to preferential votes, he won a seat in the Parliament of the Czech Republic for the Olomouc Region. He serves, among others, as a member of the Budget Committee in the Parliament. He was also a member of the Chamber of Deputies’ special investigative commission on the tragic event that took place at the Charles University Faculty of Arts in December 2023.

Novým rektorem Univerzity Palackého se stane právník Michael Kohajda. V tajné volbě o tom rozhodl Akademický senát UP. Po jmenování do funkce prezidentem republiky povede docent Michael Kohajda univerzitu v následujících čtyřech letech, od 1. května 2025 do 30. dubna 2029.

O hlasy čtyřiadvaceti senátorů a senátorek se o funkci rektora UP ucházelo šest kandidátů: rekreolog Ivo Jirásek z FTK, právník Michael Kohajda z PF, fyzik Jakub Navařík z Catrin, fyzik Tomáš Opatrný z PřF, gynekolog, porodník, genetik a současný rektor Martin Procházka a psycholog a kněz Peter Tavel z CMTF. Během volebního zasedání AS UP v pětiminutových projevech seznámili senátory a senátorky se svými představami, kudy by se UP měla v dalších letech ubírat, poté v devadesátiminutové rozpravě odpovídali na položené dotazy, jež se věnovaly jejich představám o prorektorských týmech, financování vysokých škol, mzdové politice, bezpečnosti či vnitřní komunikaci.

Kandidát na nového rektora Univerzity Palackého byl zvolen ve druhém kole. Akademický senát UP se rozhodoval mezi právníkem Michaelem Kohajdou, který v prvním kole získal devět senátorských hlasů, a fyzikem Tomášem Opatrným, pro něhož hlasovalo osm senátorů a senátorek. Ve druhém kole volby Michael Kohajda obdržel čtrnáct hlasů. Ke zvolení bylo podle stanovených pravidel potřeba minimálně třináct hlasů.

„Děkuji velmi za vaše hlasy, děkuji všem, kteří mě podporovali. Doufám, že vás nezklamu. Stávajícímu rektorovi Martinu Procházkovi děkuji za vše, co pro univerzitu vykonal,“ řekl Michael Kohajda bezprostředně po oznámení výsledku.

Senát svou volbou navrhuje zvoleného kandidáta ke jmenování prezidentu republiky. Výsledky voleb a protokol o volbě kandidáta na funkci rektora UP, jak se volební akt oficiálně nazývá, včetně podkladů na jmenování předá předsedkyně Akademického senátu UP ministru školství.

V novodobé éře obnovené olomoucké univerzity stanulo v jejím čele od roku 1946 třináct rektorů a dvě rektorky. Michael Kohajda bude šestnáctým v řadě. Řídit bude univerzitu, na které v současnosti na osmi fakultách studuje zhruba dvacet tři tisíc studentů a pracuje víc než čtyři tisíce zaměstnanců.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. (* 1981)

Na Právnické fakultě UP absolvoval magisterský obor Právo a právní věda. Doktorský titul získal a habilitační řízení v oboru finančního práva úspěšně ukončil na Právnické fakultě UK. Na PF UP působí jako akademik téměř dvacet let. Od roku 2020 zastává funkci proděkana – nejprve pro oblast doktorského studia, kvalifikačních řízení a financí včetně investic, v současnosti pak pro oblast vnějších vztahů a investic. Je členem Vědecké rady PF UP a několika oborových rad na právnických fakultách v Olomouci a Praze.

Jeho výzkumné a publikační aktivity se soustředí na finanční právo, zejména na veřejné rozpočty, daně, bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálové trhy. Hlavním odborným zájmem jsou pravidla a výkon dohledu v rámci finančního systému. V posledních letech se věnuje také právním pravidlům spojeným s vydáváním a nakládáním s kryptoaktivy. Od roku 2024 je hlavním řešitelem standardního projektu GA ČR Kryptoaktiva jako hrozba pro státní suverenitu. V rámci mezinárodní spolupráce absolvoval řadu zahraničních výzkumných a výukových pobytů v Evropě, USA i Austrálii. Kromě akademické činnosti se úspěšně věnuje právní praxi.

S cílem přispět k rozvoji společnosti se v minulosti zapojil do politického života. Mezi lety 2014 a 2022 byl členem rady města Šumperk, kde se zaměřoval na rozpočtovou politiku a investice. V roce 2021 získal díky preferenčním hlasům mandát poslance Parlamentu ČR za Olomoucký kraj. Působí mimo jiné jako člen rozpočtového výboru. Byl rovněž členem speciální vyšetřovací komise sněmovny k tragické události, která se odehrála na Filozofické fakultě UK v prosinci 2023.

Novým rektorem Univerzity Palackého se stane právník Michael Kohajda. V tajné volbě o tom rozhodl Akademický senát UP. Po jmenování do funkce prezidentem republiky povede docent Michael Kohajda univerzitu v následujících čtyřech letech, od 1. května 2025 do 30. dubna 2029.

O hlasy čtyřiadvaceti senátorů a senátorek se o funkci rektora UP ucházelo šest kandidátů: rekreolog Ivo Jirásek z FTK, právník Michael Kohajda z PF, fyzik Jakub Navařík z Catrin, fyzik Tomáš Opatrný z PřF, gynekolog, porodník, genetik a současný rektor Martin Procházka a psycholog a kněz Peter Tavel z CMTF. Během volebního zasedání AS UP v pětiminutových projevech seznámili senátory a senátorky se svými představami, kudy by se UP měla v dalších letech ubírat, poté v devadesátiminutové rozpravě odpovídali na položené dotazy, jež se věnovaly jejich představám o prorektorských týmech, financování vysokých škol, mzdové politice, bezpečnosti či vnitřní komunikaci.

Kandidát na nového rektora Univerzity Palackého byl zvolen ve druhém kole. Akademický senát UP se rozhodoval mezi právníkem Michaelem Kohajdou, který v prvním kole získal devět senátorských hlasů, a fyzikem Tomášem Opatrným, pro něhož hlasovalo osm senátorů a senátorek. Ve druhém kole volby Michael Kohajda obdržel čtrnáct hlasů. Ke zvolení bylo podle stanovených pravidel potřeba minimálně třináct hlasů.

„Děkuji velmi za vaše hlasy, děkuji všem, kteří mě podporovali. Doufám, že vás nezklamu. Stávajícímu rektorovi Martinu Procházkovi děkuji za vše, co pro univerzitu vykonal,“ řekl Michael Kohajda bezprostředně po oznámení výsledku.

Senát svou volbou navrhuje zvoleného kandidáta ke jmenování prezidentu republiky. Výsledky voleb a protokol o volbě kandidáta na funkci rektora UP, jak se volební akt oficiálně nazývá, včetně podkladů na jmenování předá předsedkyně Akademického senátu UP ministru školství.

V novodobé éře obnovené olomoucké univerzity stanulo v jejím čele od roku 1946 třináct rektorů a dvě rektorky. Michael Kohajda bude šestnáctým v řadě. Řídit bude univerzitu, na které v současnosti na osmi fakultách studuje zhruba dvacet tři tisíc studentů a pracuje víc než čtyři tisíce zaměstnanců.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. (* 1981)

Na Právnické fakultě UP absolvoval magisterský obor Právo a právní věda. Doktorský titul získal a habilitační řízení v oboru finančního práva úspěšně ukončil na Právnické fakultě UK. Na PF UP působí jako akademik téměř dvacet let. Od roku 2020 zastává funkci proděkana – nejprve pro oblast doktorského studia, kvalifikačních řízení a financí včetně investic, v současnosti pak pro oblast vnějších vztahů a investic. Je členem Vědecké rady PF UP a několika oborových rad na právnických fakultách v Olomouci a Praze.

Jeho výzkumné a publikační aktivity se soustředí na finanční právo, zejména na veřejné rozpočty, daně, bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálové trhy. Hlavním odborným zájmem jsou pravidla a výkon dohledu v rámci finančního systému. V posledních letech se věnuje také právním pravidlům spojeným s vydáváním a nakládáním s kryptoaktivy. Od roku 2024 je hlavním řešitelem standardního projektu GA ČR Kryptoaktiva jako hrozba pro státní suverenitu. V rámci mezinárodní spolupráce absolvoval řadu zahraničních výzkumných a výukových pobytů v Evropě, USA i Austrálii. Kromě akademické činnosti se úspěšně věnuje právní praxi.

S cílem přispět k rozvoji společnosti se v minulosti zapojil do politického života. Mezi lety 2014 a 2022 byl členem rady města Šumperk, kde se zaměřoval na rozpočtovou politiku a investice. V roce 2021 získal díky preferenčním hlasům mandát poslance Parlamentu ČR za Olomoucký kraj. Působí mimo jiné jako člen rozpočtového výboru. Byl rovněž členem speciální vyšetřovací komise sněmovny k tragické události, která se odehrála na Filozofické fakultě UK v prosinci 2023.

Komunikace vědy na sociálních sítích, propojování vědců napříč republikou či koordinace Noci vědců, tato a jiná témata přinesla Nekonference – neformální setkání komunikátorů vědy. Akci pořádá spolek SciComHub po celé republice, nyní se poprvé uskutečnila v Olomouci.

NEkonference nabídla různorodá vystoupení osmi řečníků, mezi nimiž byli například zástupci Přírodovědecké fakulty UP Karel Berka, který mluvil o komunikaci vědy na sociálních sítích, Jiří Danihlík, jenž hovořil o výzvách, které přináší komunikace vědy směrem ke specifickému včelařskému publiku, a projekt Vědátor představil Jan Tomáštík. Jak funguje národní koordinátor Noci a vědců a co všechno tato práce obnáší, řekl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP. Možnosti, jak se zapojit do jubilejního 60. ročníku festivalu AFO, představil jeho programový ředitel Ondřej Kazík, Roksolana Ilnycka z Vědeckotechnického parku UP pak motivovala přítomné vědce k zapojení do programu Unistarter, který podporuje spolupráci napříč výzkumnými institucemi.

„Atmosféra NEkonference byla výjimečná, nabitá vědeckým duchem. Jsem nadšená, že jsem mohla hovořit o spolupráci při popularizaci vědy, což je téma, které mi přirostlo k srdci,“ řekla prezidentka studentského spolku UP Crowd Magdalena Loskotová z přírodovědecké fakulty, která na akci také vystoupila.

V publiku akce v Pevnosti poznání se potkali vědci, PR pracovníci i studenti, které všechny spojuje touha srozumitelně komunikovat vědu směrem k veřejnosti. „K popularizaci vědy je nezbytná spolupráce vědců, novinářů i odborníků na komunikaci z jednotlivých výzkumných institucí. Mám radost, že se setkání zástupců všech těchto profesí podařilo v Olomouci uskutečnit,“ uvedla Tereza Mašínová, jedna ze zakladatelek spolku SciComHub a moderátorka setkání.

Komunikace vědy na sociálních sítích, propojování vědců napříč republikou či koordinace Noci vědců, tato a jiná témata přinesla Nekonference – neformální setkání komunikátorů vědy. Akci pořádá spolek SciComHub po celé republice, nyní se poprvé uskutečnila v Olomouci.

NEkonference nabídla různorodá vystoupení osmi řečníků, mezi nimiž byli například zástupci Přírodovědecké fakulty UP Karel Berka, který mluvil o komunikaci vědy na sociálních sítích, Jiří Danihlík, jenž hovořil o výzvách, které přináší komunikace vědy směrem ke specifickému včelařskému publiku, a projekt Vědátor představil Jan Tomáštík. Jak funguje národní koordinátor Noci a vědců a co všechno tato práce obnáší, řekl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP. Možnosti, jak se zapojit do jubilejního 60. ročníku festivalu AFO, představil jeho programový ředitel Ondřej Kazík, Roksolana Ilnycka z Vědeckotechnického parku UP pak motivovala přítomné vědce k zapojení do programu Unistarter, který podporuje spolupráci napříč výzkumnými institucemi.

„Atmosféra NEkonference byla výjimečná, nabitá vědeckým duchem. Jsem nadšená, že jsem mohla hovořit o spolupráci při popularizaci vědy, což je téma, které mi přirostlo k srdci,“ řekla prezidentka studentského spolku UP Crowd Magdalena Loskotová z přírodovědecké fakulty, která na akci také vystoupila.

V publiku akce v Pevnosti poznání se potkali vědci, PR pracovníci i studenti, které všechny spojuje touha srozumitelně komunikovat vědu směrem k veřejnosti. „K popularizaci vědy je nezbytná spolupráce vědců, novinářů i odborníků na komunikaci z jednotlivých výzkumných institucí. Mám radost, že se setkání zástupců všech těchto profesí podařilo v Olomouci uskutečnit,“ uvedla Tereza Mašínová, jedna ze zakladatelek spolku SciComHub a moderátorka setkání.

I desetiminutová změna v každodenním pohybovém chování může vést ke zmírnění rizika obezity – to je jedním z hlavních zjištění studie, jejímž hlavním autorem je Aleš Gába z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP a na níž se podíleli i odborníci z Přírodovědecké fakulty UP. Vědci analyzovali data téměř deseti tisíc respondentů od 5 do 90 let ze sedmi zemí, výsledky vyšly ve Sports Medicine, předním odborném periodiku v oblasti sportovních věd.  

Odborníci rozlišují tři druhy pohybového chování během 24 hodin dne: pohybovou aktivitu, sedavé chování a spánek. Řešitelé tzv. realokační analýzy se zaměřili na to, jaký vliv na BMI a obvod pasu mohou mít vzájemné přesuny času (realokace) mezi zmíněnými druhy pohybového chování. Tedy například, jak se projeví, pokud zkrátíme dobu sezení o 10, 30 nebo 60 minut a o tuto dobu se budeme déle hýbat.

„Využili jsme potenciálu toho, že jsem byl osloven ke spolupráci na velké mezinárodní metaanalýze, kterou zastřešuje Australian Catholic University a v níž se pracuje s daty z jedenácti studií. Mohli jsme tak na robustní dataset aplikovat naše know-how, které jsme s týmem Karla Hrona z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP získali během spolupráce na dřívějším projektu,“ uvedl Aleš Gába, který se využitím času z pohledu pohybového chování začal před zhruba osmi lety zabývat jako jeden z prvních v České republice.

Podotkl zároveň, že se ve studii zabývají teoretickými realokacemi mezi druhy pohybového chování. „Naše analýza tak může být podkladem pro experimentální studii, v rámci níž by se prováděním cílených změn v pohybovém chování ověřily naše teoretické výsledky,“ dodal vědec z FTK UP.

Zjištění studie jednoznačně potvrzují příznivý vliv středně zatěžující pohybové aktivity (anglická zkratka MVPA, moderate-to-vigorous physical activity) a jejího navýšení, a to napříč sledovanými věkovými skupinami respondentů. „Pouze u adolescentů jsme získaly poněkud nekonzistentní výsledky, které diskutujeme, ale obecně můžeme říci, že MVPA je faktor, který funguje. Naše výsledky tak plně podporují doporučení Světové zdravotnické organizace, která motivuje jedince k navýšení MVPA. Důležitá se zdá i lehká pohybová aktivita (LPA, light physical activity), kterou můžeme chápat jako něco mezi sedem a chůzí a lze k ní počítat například i domácí práce nebo péči o sebe. LPA a její navyšování na úkor sezení může vhodně připravit jedince na intenzivnější změnu, přičemž má smysl jistá postupnost, jít krok za krokem. Nemůžeme například obézního jedince ze sedu tlačit do běhu, tam hrozí rizika zdravotní, také demotivace. Co se pak mimo jiné týče spánku, je lepší si o půlhodinu déle pospat, než tu samou půlhodinu prosedět u mobilu nebo televize a odkládat tím nástup spánku na pozdní noční hodiny,“ přiblížil některá zjištění Aleš Gába.

Podle výsledků analýzy pro klinicky významný efekt stačí již 10minutové realokace. „Redukce sezení má význam vždy. Nemusí přitom jít o intenzivní aktivitu po dlouhou dobu, ale i o lehkou aktivitu po dobu relativně krátkou, což se dá poměrně snadno zavést do běžného denního režimu,“ dodal hlavní řešitel studie s doporučením pro případné intervenční strategie, které by nejprve měly udělat maximum pro to, aby se daný jedinec z pohledu pohybového chování nezhoršoval, a teprve poté jej postupně přes lehké aktivity dostávat k těm náročnějším.

Studie, jejíž celý text najdete zde, byla realizována pod hlavičkou projektu Grantové agentury ČR Optimalizace 24hodinového pohybového chování pro prevenci obezity v době po pandemii, reg. číslo 22-02392S.

I desetiminutová změna v každodenním pohybovém chování může vést ke zmírnění rizika obezity – to je jedním z hlavních zjištění studie, jejímž hlavním autorem je Aleš Gába z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP a na níž se podíleli i odborníci z Přírodovědecké fakulty UP. Vědci analyzovali data téměř deseti tisíc respondentů od 5 do 90 let ze sedmi zemí, výsledky vyšly ve Sports Medicine, předním odborném periodiku v oblasti sportovních věd.  

Odborníci rozlišují tři druhy pohybového chování během 24 hodin dne: pohybovou aktivitu, sedavé chování a spánek. Řešitelé tzv. realokační analýzy se zaměřili na to, jaký vliv na BMI a obvod pasu mohou mít vzájemné přesuny času (realokace) mezi zmíněnými druhy pohybového chování. Tedy například, jak se projeví, pokud zkrátíme dobu sezení o 10, 30 nebo 60 minut a o tuto dobu se budeme déle hýbat.

„Využili jsme potenciálu toho, že jsem byl osloven ke spolupráci na velké mezinárodní metaanalýze, kterou zastřešuje Australian Catholic University a v níž se pracuje s daty z jedenácti studií. Mohli jsme tak na robustní dataset aplikovat naše know-how, které jsme s týmem Karla Hrona z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP získali během spolupráce na dřívějším projektu,“ uvedl Aleš Gába, který se využitím času z pohledu pohybového chování začal před zhruba osmi lety zabývat jako jeden z prvních v České republice.

Podotkl zároveň, že se ve studii zabývají teoretickými realokacemi mezi druhy pohybového chování. „Naše analýza tak může být podkladem pro experimentální studii, v rámci níž by se prováděním cílených změn v pohybovém chování ověřily naše teoretické výsledky,“ dodal vědec z FTK UP.

Zjištění studie jednoznačně potvrzují příznivý vliv středně zatěžující pohybové aktivity (anglická zkratka MVPA, moderate-to-vigorous physical activity) a jejího navýšení, a to napříč sledovanými věkovými skupinami respondentů. „Pouze u adolescentů jsme získaly poněkud nekonzistentní výsledky, které diskutujeme, ale obecně můžeme říci, že MVPA je faktor, který funguje. Naše výsledky tak plně podporují doporučení Světové zdravotnické organizace, která motivuje jedince k navýšení MVPA. Důležitá se zdá i lehká pohybová aktivita (LPA, light physical activity), kterou můžeme chápat jako něco mezi sedem a chůzí a lze k ní počítat například i domácí práce nebo péči o sebe. LPA a její navyšování na úkor sezení může vhodně připravit jedince na intenzivnější změnu, přičemž má smysl jistá postupnost, jít krok za krokem. Nemůžeme například obézního jedince ze sedu tlačit do běhu, tam hrozí rizika zdravotní, také demotivace. Co se pak mimo jiné týče spánku, je lepší si o půlhodinu déle pospat, než tu samou půlhodinu prosedět u mobilu nebo televize a odkládat tím nástup spánku na pozdní noční hodiny,“ přiblížil některá zjištění Aleš Gába.

Podle výsledků analýzy pro klinicky významný efekt stačí již 10minutové realokace. „Redukce sezení má význam vždy. Nemusí přitom jít o intenzivní aktivitu po dlouhou dobu, ale i o lehkou aktivitu po dobu relativně krátkou, což se dá poměrně snadno zavést do běžného denního režimu,“ dodal hlavní řešitel studie s doporučením pro případné intervenční strategie, které by nejprve měly udělat maximum pro to, aby se daný jedinec z pohledu pohybového chování nezhoršoval, a teprve poté jej postupně přes lehké aktivity dostávat k těm náročnějším.

Studie, jejíž celý text najdete zde, byla realizována pod hlavičkou projektu Grantové agentury ČR Optimalizace 24hodinového pohybového chování pro prevenci obezity v době po pandemii, reg. číslo 22-02392S.