Agregátor zdrojů

O valentýnském víkendu 15.–16. února čeká návštěvníky v Pevnosti poznání – Centru popularizace Přírodovědecké fakulty UP láskyplný program pro všechny, kteří chtějí prožít lásku netradičním způsobem. Pomůže jim zorientovat se v zákonech přitažlivosti v lidské i zvířecí říši – z pohledu chemie, biologie nebo fyziky. Tradiční vědecko-popularizační akce Láska je věda je skvělou příležitostí, jak oslavit svátek zamilovaných všech věkových kategorií.

V interaktivních expozicích Pevnosti poznání bude k vidění mozek ovládaný hormony lásky. Návštěvníci si také budou moci složit origami srdce nebo „nebe, peklo, ráj“ plné laskavých úkolů. Zároveň se dozvědí, jak vypadají porodnost, sňatky a rozvody v Česku i Evropě – budou mít totiž příležitost nahlédnout do atlasu lásky a objevit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

V expozici Do historie! pak na návštěvníky čeká show Smyslové dějiny. Jak jsou vůně spojené se vzpomínkami? Procházela láska žaludkem i v období středověku? Jaký vliv mají smysly na naši paměť a vnímání historie? Malí i velcí budou experimentovat s ikonickými artefakty minulosti a zjistí, jak nás smysly ovlivňují a občas matou ve vztahu k dějinám.

Nejen pro zamilované připravili lektoři z řad studentů Univerzity Palackého originální rande pod romantickou noční oblohou v pohodlí digitálního planetária, kde na návštěvníky čeká program Láska mezi hvězdami. V kreativní dílně si pak během všech únorových víkendů bude možné vyrobit svůj vlastní parfém a v Laboratoři poznání nebude chybět Láskyplný workshop, kde se bude připravovat elixír lásky.

„Tematické vědecko-popularizační akce jsou jedním z důvodů, proč Pevnost poznání naši návštěvníci milují. I ve výročním desátém roce provozu tohoto unikátního interaktivního muzea tak budou náš program zdobit nejen tradiční akce, mezi které patří právě Láska je věda, ale například také dubnové oslavy našich narozenin, které budou spojené s festivalem Academia Film Olomouc,“ doplňuje ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.

Podrobný program naleznete na webu www.pevnostpoznani.cz.

 

O valentýnském víkendu 15.–16. února čeká návštěvníky v Pevnosti poznání – Centru popularizace Přírodovědecké fakulty UP láskyplný program pro všechny, kteří chtějí prožít lásku netradičním způsobem. Pomůže jim zorientovat se v zákonech přitažlivosti v lidské i zvířecí říši – z pohledu chemie, biologie nebo fyziky. Tradiční vědecko-popularizační akce Láska je věda je skvělou příležitostí, jak oslavit svátek zamilovaných všech věkových kategorií.

V interaktivních expozicích Pevnosti poznání bude k vidění mozek ovládaný hormony lásky. Návštěvníci si také budou moci složit origami srdce nebo „nebe, peklo, ráj“ plné laskavých úkolů. Zároveň se dozvědí, jak vypadají porodnost, sňatky a rozvody v Česku i Evropě – budou mít totiž příležitost nahlédnout do atlasu lásky a objevit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

V expozici Do historie! pak na návštěvníky čeká show Smyslové dějiny. Jak jsou vůně spojené se vzpomínkami? Procházela láska žaludkem i v období středověku? Jaký vliv mají smysly na naši paměť a vnímání historie? Malí i velcí budou experimentovat s ikonickými artefakty minulosti a zjistí, jak nás smysly ovlivňují a občas matou ve vztahu k dějinám.

Nejen pro zamilované připravili lektoři z řad studentů Univerzity Palackého originální rande pod romantickou noční oblohou v pohodlí digitálního planetária, kde na návštěvníky čeká program Láska mezi hvězdami. V kreativní dílně si pak během všech únorových víkendů bude možné vyrobit svůj vlastní parfém a v Laboratoři poznání nebude chybět Láskyplný workshop, kde se bude připravovat elixír lásky.

„Tematické vědecko-popularizační akce jsou jedním z důvodů, proč Pevnost poznání naši návštěvníci milují. I ve výročním desátém roce provozu tohoto unikátního interaktivního muzea tak budou náš program zdobit nejen tradiční akce, mezi které patří právě Láska je věda, ale například také dubnové oslavy našich narozenin, které budou spojené s festivalem Academia Film Olomouc,“ doplňuje ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.

Podrobný program naleznete na webu www.pevnostpoznani.cz.

 

There are dozens of them across Europe already, and they are distributed densely and fairly evenly. Now more of them are beginning to appear, even from outside Europe. We are referring to the partner universities of the UP Faculty of Law. Most recently, thanks to a successful mission by Martin Faix, Vice-Dean for International Affairs, two prestigious universities in India – O.P. Jindal Global University and Symbiosis International University – have joined this network.

“In Asia, we have so far only had partners in Taiwan, especially National Taiwan University, the oldest and most prestigious university on the island. India, the most populous country in the world, struck us as another suitable country for establishing academic contacts,” explained Faix, adding that the faculty always tries to identify schools that are among the best in a given region.

A trip last year to India resulted in a double success. Both universities visited signed a framework cooperation agreement with the Olomouc faculty. “O.P. Jindal Global University, which is the best private university in India and whose law faculty is ranked 72nd in the world, has a large campus in Delhi. Its law faculty alone has five thousand students. Symbiosis Law School has several campuses across India. I had the opportunity to visit one in Delhi and another in Pune, and the law school in Pune is one of the top five in India,” noted Faix. The signed framework agreements allow for the development of cooperation in student and academic exchanges and scientific research.

The agreements are not just a piece of paper – the first results are already starting to materialise. “A student from O.P. Jindal Global University will come for an exchange visit in the winter semester of the next academic year. Then in 2026, we plan a special summer school tailored for Indian students focusing on Central Europe, its path to democracy, and European Union issues. It is however possible that their students will already be involved in the summer schools we are preparing for this year," said Faix, adding that there are always a few spots reserved for ‘domestic’ students at the international summer schools in Olomouc. “We will inform our academic community about the existing opportunities for trips to Indian universities in due course,” added the vice-dean.

Speaking of beyond Europe, law faculty representatives have recently managed to negotiate close cooperation with the aforementioned Taiwanese universities and the University of Nebraska-Lincoln. An agreement with the University of Illinois Chicago is on the way. The Olomouc faculty has a very good negotiating position thanks to the 2024 Times Higher Education World University Rankings where it is among the top 300 law schools.

V Evropě jsou jich už desítky, hustě a poměrně rovnoměrně rozmístěných. Nyní k nim začínají přibývat další mimo Evropu. Řeč je o partnerských univerzitách Právnické fakulty UP. Naposledy, díky úspěšné zahraniční cestě proděkana pro zahraniční záležitosti Martina Faixe, do této sítě přibyly dvě prestižní vysoké školy v Indii – O.P. Jindal Global University a Symbiosis International University.

„V Asii jsme měli zatím pouze partnery na Taiwanu, zejména National Taiwan University, tamní nejstarší a nejprestižnější univerzitu. Indie, nejlidnatější země světa, nám přišla jako další vhodná země pro navazování akademických kontaktů,“ vysvětlil Martin Faix s tím, že se fakulta snaží hledat vždy takové školy, které patří k těm nejlepším v daném regionu.

Loňská zahraniční cesta do Indie skončila dvojím úspěchem. Na obou navštívených univerzitách se podařilo podepsat rámcovou smlouvu o spolupráci. „O.P. Jindal Global University, která je nejlepší soukromou univerzitou v Indii a jejíž právnické fakultě patří v mezinárodních žebříčcích 72. místo na světě, má velký kampus v Dillí. Jen její právnická fakulta má pět tisíc studentů. Symbiosis Law School má několik kampusů po celé Indii. Měl jsem možnost navštívit jeden v Dillí a druhý v Puné, právnická fakulta v Puné patří mezi top pět fakult v Indii,“ řekl Martin Faix. Podepsané rámcové smlouvy umožňují rozvíjet spolupráci jak v rovině výměnných pobytů studentů a akademiků, tak v rovině vědeckovýzkumné.

Smlouvy nejsou jen na papíře, ale začínají se už rýsovat první konkrétní výstupy. „Už teď víme, že v zimním semestru příštího akademického roku přijede student z O.P. Jindal Global University na výměnný pobyt. V plánu na rok 2026 je pak speciální letní škola ušitá na míru indickým studentům na téma střední Evropy, její cesty k demokracii a k otázkám Evropské unie. Nevylučuji ani, že se jejich studenti zapojí už do letních škol, které připravujeme pro letošek,“ naznačil Martin Faix s tím, že na olomouckých mezinárodních letních školách je vždy několik míst vyhrazených pro ‚domácí‘ studenty. „O aktuálních možnostech výjezdů na indické univerzity budeme akademickou obec fakulty včas informovat,“ dodal proděkan.

Mimo Evropu se v poslední době podařilo zástupcům fakulty vyjednat úzkou spolupráci s již zmíněnými taiwanskými univerzitami nebo s americkou University of Nebraska-Lincoln. Blízko je dohoda s University of Illinois Chicago. Velmi dobrou vyjednávací pozici olomoucké fakultě umožňuje umístění v žebříčku Times Higher Education World University Rankings 2024. V oboru právo patří mezi 300 nejlepších.

V Evropě jsou jich už desítky, hustě a poměrně rovnoměrně rozmístěných. Nyní k nim začínají přibývat další mimo Evropu. Řeč je o partnerských univerzitách Právnické fakulty UP. Naposledy, díky úspěšné zahraniční cestě proděkana pro zahraniční záležitosti Martina Faixe, do této sítě přibyly dvě prestižní vysoké školy v Indii – O.P. Jindal Global University a Symbiosis International University.

„V Asii jsme měli zatím pouze partnery na Taiwanu, zejména National Taiwan University, tamní nejstarší a nejprestižnější univerzitu. Indie, nejlidnatější země světa, nám přišla jako další vhodná země pro navazování akademických kontaktů,“ vysvětlil Martin Faix s tím, že se fakulta snaží hledat vždy takové školy, které patří k těm nejlepším v daném regionu.

Loňská zahraniční cesta do Indie skončila dvojím úspěchem. Na obou navštívených univerzitách se podařilo podepsat rámcovou smlouvu o spolupráci. „O.P. Jindal Global University, která je nejlepší soukromou univerzitou v Indii a jejíž právnické fakultě patří v mezinárodních žebříčcích 72. místo na světě, má velký kampus v Dillí. Jen její právnická fakulta má pět tisíc studentů. Symbiosis Law School má několik kampusů po celé Indii. Měl jsem možnost navštívit jeden v Dillí a druhý v Puné, právnická fakulta v Puné patří mezi top pět fakult v Indii,“ řekl Martin Faix. Podepsané rámcové smlouvy umožňují rozvíjet spolupráci jak v rovině výměnných pobytů studentů a akademiků, tak v rovině vědeckovýzkumné.

Smlouvy nejsou jen na papíře, ale začínají se už rýsovat první konkrétní výstupy. „Už teď víme, že v zimním semestru příštího akademického roku přijede student z O.P. Jindal Global University na výměnný pobyt. V plánu na rok 2026 je pak speciální letní škola ušitá na míru indickým studentům na téma střední Evropy, její cesty k demokracii a k otázkám Evropské unie. Nevylučuji ani, že se jejich studenti zapojí už do letních škol, které připravujeme pro letošek,“ naznačil Martin Faix s tím, že na olomouckých mezinárodních letních školách je vždy několik míst vyhrazených pro ‚domácí‘ studenty. „O aktuálních možnostech výjezdů na indické univerzity budeme akademickou obec fakulty včas informovat,“ dodal proděkan.

Mimo Evropu se v poslední době podařilo zástupcům fakulty vyjednat úzkou spolupráci s již zmíněnými taiwanskými univerzitami nebo s americkou University of Nebraska-Lincoln. Blízko je dohoda s University of Illinois Chicago. Velmi dobrou vyjednávací pozici olomoucké fakultě umožňuje umístění v žebříčku Times Higher Education World University Rankings 2024. V oboru právo patří mezi 300 nejlepších.

Začalo to dobrým skutkem a proměnilo se v poslání. Pedagog přírodovědecké fakulty Marek Jukl šel poprvé darovat krev před téměř čtyřiceti lety. Bezplatným dárcem je dodnes a k tomu letos oslaví dvacet let ve funkci prezidenta Českého červeného kříže. K jubileu by si určitě přál nárůst počtu nových dárců.

Přispět by k tomu mohla tradiční univerzitní akce Daruj krev s rektorem, která začíná 17. února.

Kdy jste byl darovat krev poprvé? Co vás k dárcovství přivedlo?
To bylo v roce 1987. Měl jsem rodinný vzor, mého otce, který byl dárcem a současně velkým propagátorem bezplatného dárcovství. Působil v Červeném kříži, byl tehdy závodním lékařem v Sigmě Lutín a organizoval v podniku hromadné odběry. Poprvé jsem nešel darovat přímo s ním, ale se spolužáky v rámci fakultní akce.

Díky otci jste věděl, do čeho jdete a co to obnáší. Co vás přimělo zůstat a stát se z prvodárce pravidelným dárcem?
Určitě vědomí, že je to něco, čeho je zapotřebí. K dnešnímu dni mám tak na kontě 276 odběrů. Mezi mými studenty byl ale například i český rekordman Ondřej Chotěnovský, který má 640 odběrů. Nejdůležitější je se odhodlat a přijít na transfuzní oddělení.

Co je k takovému kroku zapotřebí? Jak motivovat?
Myslím si, že nejvíc pomůže, když prvodárce aspoň rámcově ví, co ho při odběru čeká. Největší překážkou je strach z neznáma. Hodně pomáhá, když tam dotyčný jde s pravidelným dárcem nebo s větší skupinou dárců. Po návštěvě zjistí, že se není čeho bát – aspoň jednu injekci už dostal v životě každý. Nejde o nic bolestivého a nepříjemného. Odběr navíc probíhá ve velmi příjemném prostředí. Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice prošlo vloni výraznou proměnou, rekonstrukce se podařila, takže po stránce komfortu není nejmenší problém. Spíš je otázkou dostatečná informovanost a motivace. Informovanost trochu pokulhává. Na člověka se denně řítí kvantum zpráv, přitom fakt, že dárcovství krve je nezbytné, protože vyrobit umělou pořád neumíme, může v tomto informačním šumu zapadnout.

Rozhodl jsem se přijít na transfuzní oddělení v Olomouci a darovat krev. Co se s ní posléze stane? Zůstává v nemocnici?
Dárci se odebírá plná krev, která se ve většině případů odstředí a rozdělí na červené krvinky, krevní plazmu a krevní destičky. Tyto tři složky lze přitom darovat i samostatně. Plná krev ani červené krvinky neopustí území České republiky, většina se jich spotřebuje přímo ve Fakultní nemocnici Olomouc, protože jde o velké zařízení s výraznou spotřebou krve a dalších transfuzních přípravků. Nemocnice si mezi sebou také vypomáhají, vedou si přehledy o tom, co které zařízení zrovna potřebuje. Krevní plazma odebraná v nemocnicích se zčásti využije přímo, další část se pak převáží do zahraničí k dalšímu zpracování, takzvané frakcionaci. Léčiva vyrobená v cizině si potom naše nemocnice odebírají zpět.

Konkurencí pro nemocniční zařízení jsou plazmaferatická centra, která za odběr nabízejí finanční odměnu…
V těchto centrech je plazma odebírána čistě jako farmaceutická surovina a jako taková je ihned exportována. Právě finanční motivace je hlavním důvodem, proč se dárci rozhodnou sem jít. A rozhodně jich není málo – tato centra mají ročně kolem milionu odběrů, což mimochodem dělá z České republiky největšího vývozce krevní plazmy v Evropě. Finanční motivace je silným faktorem, přitom už od roku 1960 je celosvětové úsilí finanční odměnu za dar krve zrušit. Právě v touze získat tuto odměnu mohou dárci zatajit důležité údaje o svém zdravotním stavu, což má velký vliv na bezpečnost příjemce.

Která roční období bývají pro transfuzní oddělení nejkritičtější? Kdy je třeba na dárce takříkajíc zatlačit?
Určitě jsou to letní prázdniny, doba dovolených, a potom období, kdy je zvýšený počet respiračních onemocnění.

Které krevní skupiny jsou u nás nejžádanější?
Nejčastější je u nás krevní skupina A+, která má logicky také nejvíce příjemců. Pokud ale někdo uvažuje o dárcovství krve, je jedno, jakou má krevní skupinu – potřeba jsou všechny, ne jen skupiny vzácnější, jako je třeba AB-. Každé transfuzní oddělení zve dárce s ohledem na plánovanou spotřebu jednotlivých skupin.

Daří se lákat nové dárce?
Bohužel, nových dárců sice pomalu, ale jistě ubývá. Nedaří se pokrýt přirozený úbytek, který je daný věkem nebo nemocemi stávajících dárců. Uvádí se potřeba přibližně 300 tisíc dárců v nemocničních zařízeních, ale aktuálně je pravidelných dárců jen 220 tisíc. Ročně máme necelých 30 tisíc nových dárců, bohužel  o něco vyšší číslo evidujeme u úbytku dárců. Plazmaferatická centra v tomto nedělají dobrou službu, když lákají dárce na to, že zachrání lidský život, a ještě si vydělají. Zejména pro mladé je takový slogan lákavý a nevědí, že v nemocničních zařízeních může být jejich pomoc potřebnější.

Jak by tedy zněl váš slogan, kterým byste chtěl oslovit případného prvodárce?
Možná něco ve smyslu: Stačí udělat málo, abys pomohl hodně. Dárce stráví na transfuzním oddělení zhruba hodinu, samotný odběr krve zabere sotva deset minut. Pro příjemce je to ale velká věc, která mu může navrátit život.

Marek Jukl (* 1969)

Docent PřF UP, kde také absolvoval obor Matematika a fyzika. Zabývá se algebraickými a geometrickými disciplínami. Je autorem osmi desítek publikací, například učebnice Analytická geometrie. V roce 1987 poprvé daroval krev, od roku 2005 je prezidentem Českého červeného kříže. Specializuje se i na mezinárodní humanitární právo.

Začalo to dobrým skutkem a proměnilo se v poslání. Pedagog přírodovědecké fakulty Marek Jukl šel poprvé darovat krev před téměř čtyřiceti lety. Bezplatným dárcem je dodnes a k tomu letos oslaví dvacet let ve funkci prezidenta Českého červeného kříže. K jubileu by si určitě přál nárůst počtu nových dárců.

Přispět by k tomu mohla tradiční univerzitní akce Daruj krev s rektorem, která začíná 17. února.

Kdy jste byl darovat krev poprvé? Co vás k dárcovství přivedlo?
To bylo v roce 1987. Měl jsem rodinný vzor, mého otce, který byl dárcem a současně velkým propagátorem bezplatného dárcovství. Působil v Červeném kříži, byl tehdy závodním lékařem v Sigmě Lutín a organizoval v podniku hromadné odběry. Poprvé jsem nešel darovat přímo s ním, ale se spolužáky v rámci fakultní akce.

Díky otci jste věděl, do čeho jdete a co to obnáší. Co vás přimělo zůstat a stát se z prvodárce pravidelným dárcem?
Určitě vědomí, že je to něco, čeho je zapotřebí. K dnešnímu dni mám tak na kontě 276 odběrů. Mezi mými studenty byl ale například i český rekordman Ondřej Chotěnovský, který má 640 odběrů. Nejdůležitější je se odhodlat a přijít na transfuzní oddělení.

Co je k takovému kroku zapotřebí? Jak motivovat?
Myslím si, že nejvíc pomůže, když prvodárce aspoň rámcově ví, co ho při odběru čeká. Největší překážkou je strach z neznáma. Hodně pomáhá, když tam dotyčný jde s pravidelným dárcem nebo s větší skupinou dárců. Po návštěvě zjistí, že se není čeho bát – aspoň jednu injekci už dostal v životě každý. Nejde o nic bolestivého a nepříjemného. Odběr navíc probíhá ve velmi příjemném prostředí. Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice prošlo vloni výraznou proměnou, rekonstrukce se podařila, takže po stránce komfortu není nejmenší problém. Spíš je otázkou dostatečná informovanost a motivace. Informovanost trochu pokulhává. Na člověka se denně řítí kvantum zpráv, přitom fakt, že dárcovství krve je nezbytné, protože vyrobit umělou pořád neumíme, může v tomto informačním šumu zapadnout.

Rozhodl jsem se přijít na transfuzní oddělení v Olomouci a darovat krev. Co se s ní posléze stane? Zůstává v nemocnici?
Dárci se odebírá plná krev, která se ve většině případů odstředí a rozdělí na červené krvinky, krevní plazmu a krevní destičky. Tyto tři složky lze přitom darovat i samostatně. Plná krev ani červené krvinky neopustí území České republiky, většina se jich spotřebuje přímo ve Fakultní nemocnici Olomouc, protože jde o velké zařízení s výraznou spotřebou krve a dalších transfuzních přípravků. Nemocnice si mezi sebou také vypomáhají, vedou si přehledy o tom, co které zařízení zrovna potřebuje. Krevní plazma odebraná v nemocnicích se zčásti využije přímo, další část se pak převáží do zahraničí k dalšímu zpracování, takzvané frakcionaci. Léčiva vyrobená v cizině si potom naše nemocnice odebírají zpět.

Konkurencí pro nemocniční zařízení jsou plazmaferatická centra, která za odběr nabízejí finanční odměnu…
V těchto centrech je plazma odebírána čistě jako farmaceutická surovina a jako taková je ihned exportována. Právě finanční motivace je hlavním důvodem, proč se dárci rozhodnou sem jít. A rozhodně jich není málo – tato centra mají ročně kolem milionu odběrů, což mimochodem dělá z České republiky největšího vývozce krevní plazmy v Evropě. Finanční motivace je silným faktorem, přitom už od roku 1960 je celosvětové úsilí finanční odměnu za dar krve zrušit. Právě v touze získat tuto odměnu mohou dárci zatajit důležité údaje o svém zdravotním stavu, což má velký vliv na bezpečnost příjemce.

Která roční období bývají pro transfuzní oddělení nejkritičtější? Kdy je třeba na dárce takříkajíc zatlačit?
Určitě jsou to letní prázdniny, doba dovolených, a potom období, kdy je zvýšený počet respiračních onemocnění.

Které krevní skupiny jsou u nás nejžádanější?
Nejčastější je u nás krevní skupina A+, která má logicky také nejvíce příjemců. Pokud ale někdo uvažuje o dárcovství krve, je jedno, jakou má krevní skupinu – potřeba jsou všechny, ne jen skupiny vzácnější, jako je třeba AB-. Každé transfuzní oddělení zve dárce s ohledem na plánovanou spotřebu jednotlivých skupin.

Daří se lákat nové dárce?
Bohužel, nových dárců sice pomalu, ale jistě ubývá. Nedaří se pokrýt přirozený úbytek, který je daný věkem nebo nemocemi stávajících dárců. Uvádí se potřeba přibližně 300 tisíc dárců v nemocničních zařízeních, ale aktuálně je pravidelných dárců jen 220 tisíc. Ročně máme necelých 30 tisíc nových dárců, bohužel  o něco vyšší číslo evidujeme u úbytku dárců. Plazmaferatická centra v tomto nedělají dobrou službu, když lákají dárce na to, že zachrání lidský život, a ještě si vydělají. Zejména pro mladé je takový slogan lákavý a nevědí, že v nemocničních zařízeních může být jejich pomoc potřebnější.

Jak by tedy zněl váš slogan, kterým byste chtěl oslovit případného prvodárce?
Možná něco ve smyslu: Stačí udělat málo, abys pomohl hodně. Dárce stráví na transfuzním oddělení zhruba hodinu, samotný odběr krve zabere sotva deset minut. Pro příjemce je to ale velká věc, která mu může navrátit život.

Marek Jukl (* 1969)

Docent PřF UP, kde také absolvoval obor Matematika a fyzika. Zabývá se algebraickými a geometrickými disciplínami. Je autorem osmi desítek publikací, například učebnice Analytická geometrie. V roce 1987 poprvé daroval krev, od roku 2005 je prezidentem Českého červeného kříže. Specializuje se i na mezinárodní humanitární právo.

Dear colleagues,we would like to invite you to the seminar of Division of Elementary Particle Physics of Institute of Physics, presented by Pavla Federičová.For more info, please see invitation.

Vážení kolegové,dovolujeme si Vás pozvat na seminář Sekce fyziky elementárních částic, který přednese Pavla Federičová.Více informací naleznete v pozvánce.

Jako metodická podpora slouží školám nová platforma Pedagogické fakulty Univerzity Palackého s názvem Pečuji o sebe… a své žáky. Fakulta v této souvislosti zahájila i provoz tematických sociálních médií (instagramový a facebookový účet), jejichž prostřednictvím zveřejňuje mimo jiné i ukázky z didaktických prostředků – aktuálně soubor pocitových karet.

Nový portál Pečuji o sebe… a své žáky Pedagogické fakulty UP je koncipován jako metodická podpora učitelů a učitelek, kteří chtějí vnést do výuky na školách témata související s duševní hygienou, wellbeingem a podporou duševního zdraví žáků a žákyň.

Téma je stále aktuálnější v kontextu zpráv o četnosti duševních problémů dospívajících. Od roku 2025 je wellbeing rovněž součástí oficiálních kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávání. Také proto portál Pečuji o sebe… a své žáky nabízí bohaté spektrum volně dostupných metodických materiálů, publikací a pomůcek určených přímo do výuky. Jeho součástí je i knihovna s desítkami publikací, jež jsou volně ke stažení. Na jejich vzniku se podílely odbornice z katedry psychologie a patopsychologie PdF UP a další externí i zahraniční odborníci a odbornice. Mnohé materiály jsou připraveny jako graficky zpracované praktické tipy nebo aktivity, portál tak ocení nejen pedagogové a studenti učitelství, ale i adolescenti, případně jejich rodiče.

„Tématu wellbeingu a duševního zdraví se na pedagogické fakultě věnujeme soustředěně již několik let,“ uvedla Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakulty UP, pod jejímž vedením celý tým spolupracovníků a lektorů pracuje. Připomněla i pořádání prožitkových workshopů, které se na fakultě konají již od roku 2022, a to ve dvou cyklech ročně. Primárně jsou určeny pedagogům a různým pomáhajícím profesím, stejně tak studentům a studentkám učitelství.

„Všechny tyto kurzy jsou nabízené s laskavou podporou Pedagogické fakulty UP, která tímto způsobem naplňuje svou třetí roli a vyjadřuje společenskou odpovědnost. Máme radost, že je o ně velký zájem a že dochází k propojení našich aktivit přímo s pedagogickou praxí. Učitelům a učitelkám se snažíme nabídnout prakticky využitelné a ověřené metodiky. Jsou jedinečné svým výtvarným zpracováním, které je pro dospívající atraktivní, ale i tím, že v nich využíváme prvky přístupů ověřených v expresivních, resp. uměleckých terapiích,“ dodala Petra Šobáňová, podle níž není bez zajímavosti, že jsou kurzy nabízeny zdarma i zájemcům mimo univerzitu.

„Nově náš tým připravil materiály k journalingu nebo sebepoznání, již dříve jsme připravili soubor projektivních pocitových karet napomáhající vnímat emoce a vizualizovat je. Karty tvoří ve svém celku bohatou barevnou škálu a pomohou uvědomit si momentální emoce – včetně těch, které jsou slovy obtížně uchopitelné. A jak je využít? Zaměřte se na své momentální emoce, vnitřní stav, náladu – a následně vyberte kartu, která tuto emoci nejlépe vyjadřuje. Některé z těchto karet průběžně přidáváme na sociální sítě projektu Pečuji o sebe. Díky nim si můžete lépe uvědomit, co cítíte, a děláte něco konkrétního pro sovu duševní hygienu a emoční zdraví,“ doplnila proděkanka PdF UP. Všechny podobné pomůcky do výuky jsou doplněny také metodikou a příklady vyučovacích jednotek, případně je mohou zájemci využít mimo školu — pro svou vlastní duševní hygienu.

Pojem wellbeing se v odborné literatuře objevuje v širokém spektru významů, přičemž nejčastěji bývá spojován s kvalitou života, subjektivním pocitem štěstí a celkovou životní spokojeností. V češtině jej lze přeložit jako hluboké životní uspokojení, životní naplnění, pocit smysluplného života nebo celkovou životní spokojenost. Přesná definice však závisí na kontextu, ve kterém je termín používán. Více zde. 

Jako metodická podpora slouží školám nová platforma Pedagogické fakulty Univerzity Palackého s názvem Pečuji o sebe… a své žáky. Fakulta v této souvislosti zahájila i provoz tematických sociálních médií (instagramový a facebookový účet), jejichž prostřednictvím zveřejňuje mimo jiné i ukázky z didaktických prostředků – aktuálně soubor pocitových karet.

Nový portál Pečuji o sebe… a své žáky Pedagogické fakulty UP je koncipován jako metodická podpora učitelů a učitelek, kteří chtějí vnést do výuky na školách témata související s duševní hygienou, wellbeingem a podporou duševního zdraví žáků a žákyň.

Téma je stále aktuálnější v kontextu zpráv o četnosti duševních problémů dospívajících. Od roku 2025 je wellbeing rovněž součástí oficiálních kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávání. Také proto portál Pečuji o sebe… a své žáky nabízí bohaté spektrum volně dostupných metodických materiálů, publikací a pomůcek určených přímo do výuky. Jeho součástí je i knihovna s desítkami publikací, jež jsou volně ke stažení. Na jejich vzniku se podílely odbornice z katedry psychologie a patopsychologie PdF UP a další externí i zahraniční odborníci a odbornice. Mnohé materiály jsou připraveny jako graficky zpracované praktické tipy nebo aktivity, portál tak ocení nejen pedagogové a studenti učitelství, ale i adolescenti, případně jejich rodiče.

„Tématu wellbeingu a duševního zdraví se na pedagogické fakultě věnujeme soustředěně již několik let,“ uvedla Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakulty UP, pod jejímž vedením celý tým spolupracovníků a lektorů pracuje. Připomněla i pořádání prožitkových workshopů, které se na fakultě konají již od roku 2022, a to ve dvou cyklech ročně. Primárně jsou určeny pedagogům a různým pomáhajícím profesím, stejně tak studentům a studentkám učitelství.

„Všechny tyto kurzy jsou nabízené s laskavou podporou Pedagogické fakulty UP, která tímto způsobem naplňuje svou třetí roli a vyjadřuje společenskou odpovědnost. Máme radost, že je o ně velký zájem a že dochází k propojení našich aktivit přímo s pedagogickou praxí. Učitelům a učitelkám se snažíme nabídnout prakticky využitelné a ověřené metodiky. Jsou jedinečné svým výtvarným zpracováním, které je pro dospívající atraktivní, ale i tím, že v nich využíváme prvky přístupů ověřených v expresivních, resp. uměleckých terapiích,“ dodala Petra Šobáňová, podle níž není bez zajímavosti, že jsou kurzy nabízeny zdarma i zájemcům mimo univerzitu.

„Nově náš tým připravil materiály k journalingu nebo sebepoznání, již dříve jsme připravili soubor projektivních pocitových karet napomáhající vnímat emoce a vizualizovat je. Karty tvoří ve svém celku bohatou barevnou škálu a pomohou uvědomit si momentální emoce – včetně těch, které jsou slovy obtížně uchopitelné. A jak je využít? Zaměřte se na své momentální emoce, vnitřní stav, náladu – a následně vyberte kartu, která tuto emoci nejlépe vyjadřuje. Některé z těchto karet průběžně přidáváme na sociální sítě projektu Pečuji o sebe. Díky nim si můžete lépe uvědomit, co cítíte, a děláte něco konkrétního pro sovu duševní hygienu a emoční zdraví,“ doplnila proděkanka PdF UP. Všechny podobné pomůcky do výuky jsou doplněny také metodikou a příklady vyučovacích jednotek, případně je mohou zájemci využít mimo školu — pro svou vlastní duševní hygienu.

Pojem wellbeing se v odborné literatuře objevuje v širokém spektru významů, přičemž nejčastěji bývá spojován s kvalitou života, subjektivním pocitem štěstí a celkovou životní spokojeností. V češtině jej lze přeložit jako hluboké životní uspokojení, životní naplnění, pocit smysluplného života nebo celkovou životní spokojenost. Přesná definice však závisí na kontextu, ve kterém je termín používán. Více zde. 

Práci knihovníků včetně toho, co čtenáři běžně nevidí, přibližuje nová publikace Veřejné knihovny v Olomouckém kraji a také stejnojmenná výstava ve Vědecké knihovně v Olomouci (VKOL). Do fotografického projektu se pod vedením proslulého fotografa Jindřicha Štreita zapojili i studentky a studenti Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Cílem publikace a výstavy je popularizovat nepříliš prestižní a finančně podhodnocenou práci knihovnic a knihovníků, kteří kromě uchovávání movitého kulturního bohatství pro budoucí generace a půjčování knih pořádají řadu atraktivních kulturních a vzdělávacích akcí pro veřejnost v daném místě. V Olomouckém kraji funguje 470 veřejných knihoven, které se ve větší či menší míře podílí na rozvoji městských a obecních komunit.

S fotoaparátem zamířil Jindřich Štreit do několika knihoven v regionu, k focení ve Vědecké knihovně v Olomouci přizval i své studenty z programu Etika a kultura v mediální komunikaci na CMTF UP, aby si vyzkoušeli focení v terénu v inspirativním prostředí. Do publikace a na výstavu byly vybrány snímky Barbory Hájkové, Inny Isaevy nebo Terezy Dragounové, podíleli se ale i další.

„Pan profesor Štreit dal možnost spolupracovat na focení knihovny svým studentům a já jsem ji okamžitě s radostí přijala, protože jsem v ní viděla unikátní možnost nejen prozkoumat prostory Vědecké knihovny a poznat její šikovné zaměstnance, ale především na chvíli stát po boku mistra s fotoaparátem v ruce,“ uvedla Tereza Dragounová.

„Jindřich Štreit je pro mě nejen obdivuhodným umělcem, ale i člověkem, jehož celoživotní práce a umění jsou pro mě velkou inspirací. Fotit vedle něj byla pro mě neuvěřitelná čest. Určitě to bude jedna z mých oblíbených vzpomínek na studentská léta v Olomouci,“ dodala.

Publikaci Veřejné knihovny v Olomouckém kraji bude možné si vypůjčit ve Vědecké knihovně v Olomouci, ale i dalších knihovnách v regionu. Výstavu si zájemci mohou do 12. dubna prohlédnout v Červeném kostele VKOL (otevírací doba zde).

Práci knihovníků včetně toho, co čtenáři běžně nevidí, přibližuje nová publikace Veřejné knihovny v Olomouckém kraji a také stejnojmenná výstava ve Vědecké knihovně v Olomouci (VKOL). Do fotografického projektu se pod vedením proslulého fotografa Jindřicha Štreita zapojili i studentky a studenti Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Cílem publikace a výstavy je popularizovat nepříliš prestižní a finančně podhodnocenou práci knihovnic a knihovníků, kteří kromě uchovávání movitého kulturního bohatství pro budoucí generace a půjčování knih pořádají řadu atraktivních kulturních a vzdělávacích akcí pro veřejnost v daném místě. V Olomouckém kraji funguje 470 veřejných knihoven, které se ve větší či menší míře podílí na rozvoji městských a obecních komunit.

S fotoaparátem zamířil Jindřich Štreit do několika knihoven v regionu, k focení ve Vědecké knihovně v Olomouci přizval i své studenty z programu Etika a kultura v mediální komunikaci na CMTF UP, aby si vyzkoušeli focení v terénu v inspirativním prostředí. Do publikace a na výstavu byly vybrány snímky Barbory Hájkové, Inny Isaevy nebo Terezy Dragounové, podíleli se ale i další.

„Pan profesor Štreit dal možnost spolupracovat na focení knihovny svým studentům a já jsem ji okamžitě s radostí přijala, protože jsem v ní viděla unikátní možnost nejen prozkoumat prostory Vědecké knihovny a poznat její šikovné zaměstnance, ale především na chvíli stát po boku mistra s fotoaparátem v ruce,“ uvedla Tereza Dragounová.

„Jindřich Štreit je pro mě nejen obdivuhodným umělcem, ale i člověkem, jehož celoživotní práce a umění jsou pro mě velkou inspirací. Fotit vedle něj byla pro mě neuvěřitelná čest. Určitě to bude jedna z mých oblíbených vzpomínek na studentská léta v Olomouci,“ dodala.

Publikaci Veřejné knihovny v Olomouckém kraji bude možné si vypůjčit ve Vědecké knihovně v Olomouci, ale i dalších knihovnách v regionu. Výstavu si zájemci mohou do 12. dubna prohlédnout v Červeném kostele VKOL (otevírací doba zde).

Zlepšit své znalosti matematiky mohou žáci základních a středních škol pomocí aplikace Mattecoach, zaměřené na bezplatné online doučování tohoto předmětu. Role koučů se zhostili vysokoškolští studenti učitelství matematiky z přírodovědecké fakulty, která od loňského října zajišťuje fungování české verze aplikace, zprovozněné v roce 2009 ve Švédsku. Bezplatná doučovací platforma je dostupná na webových stránkách mattecoach.upol.cz a během svého působení pomohla více než 70 000 žáků.

Česká verze online programu Mattecoach funguje od pondělí do čtvrtka v časovém rozmezí od 17:00 do 20:00. Nejčastěji žáci aplikaci využívají k opakování na test z matematiky, k řešení konkrétního příkladu nebo k doplnění látky v případě absence ve škole. „Aplikaci mohou využívat bez ohledu na to, zda mají pocit, že jsou pozadu a potřebují pomoci, nebo zda míří na nejvyšší známky či je zajímá nějaká kapitola, kterou ve škole ještě neprobírali,“ řekla Eliška Beránková z katedry algebry a geometrie přírodovědecké fakulty. Aplikace Mattecoach tak může podpořit i matematicky nadané žáky, kterým ve spolupráci s kouči otevře cestu k poznání nových matematických témat.

Online doučování prostřednictvím aplikace probíhá pomocí chatu a interaktivní tabule, což nabízí možnost anonymního prostředí, které vytváří bezpečný prostor pro žáky. Díky chatu mohou kouči komunikovat s více žáky najednou, každý z nich tak může pracovat vlastním tempem. K textu v chatu a na tabuli se mohou žáci během konverzace vracet, což umožňuje lepší orientaci v probírané látce. „Aplikace se vyznačuje vysokou flexibilitou a uživatelskou přívětivostí. Žáci mohou anonymně a jednoduše vstoupit do systému. Stačí zadat svou přezdívku, ročník, lokalitu a téma, které potřebují konzultovat. Následně jsou propojeni s koučem, který jim pomáhá porozumět zadanému problému,“ řekl Vladimír Vaněk z katedry algebry a geometrie.

Průměrná délka jedné konverzace žáka a kouče činí 48 minut, což poskytuje dostatek času nejen na vyřešení problému, ale také na pochopení souvisejících matematických konceptů. „Koučové navíc dbají na to, aby žák aktivně přemýšlel a postupně si osvojil postup řešení. Nesnaží se vyřešit úlohu za žáka, ale kladou důraz na to, aby zjistili, čemu žák již rozumí a kde nastal problém. Poté ho vedou k tomu, aby si na správný postup přišel sám. Tento přístup pomáhá žákům lépe pochopit matematické koncepty a rozvíjet jejich schopnost samostatně řešit problémy,“ podotkla Eliška Beránková.

Doučování prostřednictvím aplikace Mattecoach zajišťují vysokoškolští studenti učitelství matematiky z přírodovědecké fakulty, kteří kombinují odborné znalosti s didaktickými dovednostmi získanými během svého studia. Pomohou tak žákům řešit úlohy všech úrovní obtížnosti, od prvostupňových až po komplexnější maturitní učivo. „Matematika je neodmyslitelnou součástí základního a středního vzdělávání, přičemž často představuje výzvu nejen pro žáky, ale i pro učitele. Právě proto je zásadní hledat efektivní způsoby, jak tuto výzvu překonat a podpořit žáky v jejich rozvoji,“ dodala Eliška Beránková.

Aplikace Mattecoach je výsledkem spolupráce tří švédských univerzit – Linköping University, KTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu a Chalmers University of Technology v Göteborgu.  V roce 2023 byla zprovozněna i ve Skotsku, a to na University of Edinburgh. Vznik anglické verze zpřístupnil aplikaci studentům po celém světě. V roce 2024 se do projektu zapojila přírodovědecké fakulta a Mattecoach je tak dostupný všem českým žákům. „Stejně jako ve Švédsku i v Česku mohou žáci doučovací aplikaci využívat zdarma. Tento přístup reflektuje základní filozofii projektu, což je zajištění rovného přístupu ke vzdělání bez ohledu na socioekonomické podmínky studentů,“ doplnila Eliška Beránková.

Zlepšit své znalosti matematiky mohou žáci základních a středních škol pomocí aplikace Mattecoach, zaměřené na bezplatné online doučování tohoto předmětu. Role koučů se zhostili vysokoškolští studenti učitelství matematiky z přírodovědecké fakulty, která od loňského října zajišťuje fungování české verze aplikace, zprovozněné v roce 2009 ve Švédsku. Bezplatná doučovací platforma je dostupná na webových stránkách mattecoach.upol.cz a během svého působení pomohla více než 70 000 žáků.

Česká verze online programu Mattecoach funguje od pondělí do čtvrtka v časovém rozmezí od 17:00 do 20:00. Nejčastěji žáci aplikaci využívají k opakování na test z matematiky, k řešení konkrétního příkladu nebo k doplnění látky v případě absence ve škole. „Aplikaci mohou využívat bez ohledu na to, zda mají pocit, že jsou pozadu a potřebují pomoci, nebo zda míří na nejvyšší známky či je zajímá nějaká kapitola, kterou ve škole ještě neprobírali,“ řekla Eliška Beránková z katedry algebry a geometrie přírodovědecké fakulty. Aplikace Mattecoach tak může podpořit i matematicky nadané žáky, kterým ve spolupráci s kouči otevře cestu k poznání nových matematických témat.

Online doučování prostřednictvím aplikace probíhá pomocí chatu a interaktivní tabule, což nabízí možnost anonymního prostředí, které vytváří bezpečný prostor pro žáky. Díky chatu mohou kouči komunikovat s více žáky najednou, každý z nich tak může pracovat vlastním tempem. K textu v chatu a na tabuli se mohou žáci během konverzace vracet, což umožňuje lepší orientaci v probírané látce. „Aplikace se vyznačuje vysokou flexibilitou a uživatelskou přívětivostí. Žáci mohou anonymně a jednoduše vstoupit do systému. Stačí zadat svou přezdívku, ročník, lokalitu a téma, které potřebují konzultovat. Následně jsou propojeni s koučem, který jim pomáhá porozumět zadanému problému,“ řekl Vladimír Vaněk z katedry algebry a geometrie.

Průměrná délka jedné konverzace žáka a kouče činí 48 minut, což poskytuje dostatek času nejen na vyřešení problému, ale také na pochopení souvisejících matematických konceptů. „Koučové navíc dbají na to, aby žák aktivně přemýšlel a postupně si osvojil postup řešení. Nesnaží se vyřešit úlohu za žáka, ale kladou důraz na to, aby zjistili, čemu žák již rozumí a kde nastal problém. Poté ho vedou k tomu, aby si na správný postup přišel sám. Tento přístup pomáhá žákům lépe pochopit matematické koncepty a rozvíjet jejich schopnost samostatně řešit problémy,“ podotkla Eliška Beránková.

Doučování prostřednictvím aplikace Mattecoach zajišťují vysokoškolští studenti učitelství matematiky z přírodovědecké fakulty, kteří kombinují odborné znalosti s didaktickými dovednostmi získanými během svého studia. Pomohou tak žákům řešit úlohy všech úrovní obtížnosti, od prvostupňových až po komplexnější maturitní učivo. „Matematika je neodmyslitelnou součástí základního a středního vzdělávání, přičemž často představuje výzvu nejen pro žáky, ale i pro učitele. Právě proto je zásadní hledat efektivní způsoby, jak tuto výzvu překonat a podpořit žáky v jejich rozvoji,“ dodala Eliška Beránková.

Aplikace Mattecoach je výsledkem spolupráce tří švédských univerzit – Linköping University, KTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu a Chalmers University of Technology v Göteborgu.  V roce 2023 byla zprovozněna i ve Skotsku, a to na University of Edinburgh. Vznik anglické verze zpřístupnil aplikaci studentům po celém světě. V roce 2024 se do projektu zapojila přírodovědecké fakulta a Mattecoach je tak dostupný všem českým žákům. „Stejně jako ve Švédsku i v Česku mohou žáci doučovací aplikaci využívat zdarma. Tento přístup reflektuje základní filozofii projektu, což je zajištění rovného přístupu ke vzdělání bez ohledu na socioekonomické podmínky studentů,“ doplnila Eliška Beránková.

Mají pomoci excelentním vědkyním a vědcům znovu rozjet kariéru po rodičovské či jiné pauze. O takzvané návratové granty bude možné žádat přibližně od půlky února do začátku dubna. „U nás je oproti většině zemí západní Evropy specifická situace v tom, že rodičovská přestávka je mnohem delší, trvá až tři roky oproti několika měsícům jinde. Proto je takové schéma opravdu potřeba,“ říká nový předseda GA ČR Milan Jirsa. Jaké budou přesné podmínky grantů a co dalšího chystá, čtěte v rozhovoru. Přinesl ho magazín vysokých škol Universitas, jehož je UP partnerem.

Grantová agentura má od ledna nového předsedu. Stal se jím lékař a specialista na genetiku jaterních onemocnění profesor Milan Jirsa. Během svého působení chce nejdříve spustit návratové granty a pak zavést granty Proof of Concept, inspirované ERC, které pomohou přenést výsledky ze základního výzkumu do praxe.

Hlavním úkolem je pro něj ale získat více peněz na podporu mladé vědecké generace. „Chceme, aby u nás častěji vznikaly excelentní vědecké týmy začínajících vědců a vědkyň, které potom budou úspěšné ve špičkových grantech, například ERC. Ne, abychom tyto lidi z vědy na začátku jejich kariéry ztráceli – odcházeli nám do zahraničí nebo do firem,“ říká Jirsa.

Návratové granty pro restart kariéry ve vědě na letošek vypsalo ministerstvo školství, v určité formě je už zavedly i další instituce. Kolik peněz získala na tyto granty GA ČR?

Plánovaná alokace na první rok je osmdesát milionů korun. Bude se jednat o granty dvouleté, pokud žadatelé budou pracovat na plný úvazek. Bude ale možné poměrně flexibilně úvazek rozložit až na dobu čtyř let v případě, že by daná osoba pracovala na poloviční úvazek. To, jak si vše rozloží na začátku, bude součástí grantové přihlášky. Bude to možné v průběhu řešení měnit, pokud se změní okolnosti. Limitující bude pouze částka. To, jestli ji dotyční vyčerpají v průběhu dvou, tří, nebo čtyř let, už bude záležet na nich.

Kolik projektů z těch 80 milionů plánujete podpořit?

Jak vidíte, dotace projektu je u těchto grantů menší než u standardních grantů. Z toho vyplývá, že projektů bude maximálně pár desítek. To je dáno zaměřením soutěže. Chceme podpořit excelentní vědkyně a vědce, kteří už excelence dosáhli před kariérní přestávkou. Měli své projekty a špičkové publikace. Jen potřebovali na nějakou dobu kariéru přerušit a nyní se chtějí vrátit a ve vědecké kariéře pokračovat. Nám jde o to, aby je instituce přijala a aby mohli vést svůj vlastní projekt. Vedle toho budou moci i spolupracovat na běžících projektech některých ze svých senior scientists. Hlavním cílem však je, aby řešitel nebo řešitelka dostali časový a finanční prostor k vytvoření vlastních výsledků, které potom budou moci prezentovat, třeba v žádosti o standardní nebo jakékoli další granty. Zkrátka, abychom získali zpět lidi do excelentní vědy, aby nám tito špičkoví odborníci a odbornice neodcházeli do zahraničí nebo z vědy úplně.

Excelentní doktorandi a doktorandky, kteří zakládají rodinu, ale na tento grant nedosáhnou.

Můžeme samozřejmě argumentovat, že jsou zde výjimeční Ph.D. studenti a je velká šance, že se z nich stanou výjimeční vědci. Postgraduální studium je stále bráno jako studium, které mohou studenti přerušit a po přestávce v něm pokračovat. Většina Ph.D. studentů navíc nemá své vlastní projekty a studenti pracují na projektech svých školitelů. Předpokládáme tedy, že definice excelentního vědce je taková, že již dokončil všechny stupně studia a Ph.D. už má. Navíc naše soutěž není jediná, ve které je možné o návratové granty žádat, otevřená výzva už je například v rámci programu OP JAK. 

Když se vrátíme k podmínkám, kariérní přestávkou je tedy hlavně myšlena mateřská či rodičovská dovolená. Platí i pro ošetřování blízké osoby nebo delší nemocenskou?

Vztahuje se na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, péči o dítě do věku deseti let anebo ošetřování člena rodiny, jak je to definováno v zákoníku práce. Na dlouhodobou nemoc se ale nevztahuje, granty byly od začátku plánovány pro vědkyně a vědce, kteří přerušili kariéry kvůli péči o rodinu. Zvažovali jsme, zda by šlo zahrnout i další případy, ale primární motivací byla specifická situace v České republice, kdy dochází k odlivu mozků z vědy kvůli relativně dlouhé rodičovské dovolené.

Jak dlouho může kariérní přestávka trvat?

Minimálně jeden rok. Zvolili jsme zde ale poměrně široký interval, kdy o tyto projekty bude možné žádat – do deseti let od ukončení Ph.D. A tato doba se bude prodlužovat o dobu kariérní přestávky, například rodičovské dovolené. Prodlužovat se bude i v případech, kdy by došlo k nějaké dlouhodobé pracovní neschopnosti, delší než půl roku. Takže například u ženy, která půjde na rodičovskou dovolenou a bude mít pětiletou kariérní přestávku, se nám interval posouvá až na – dle mého velkorysých – patnáct let po skončení Ph.D.

Váš předchůdce profesor Baldrian říkal, že jste se při vymýšlení návratových grantů neměli ve světě kde inspirovat, protože české prostředí je v tomto velmi specifické.

Ano, souvisí to s unikátností celého systému podpory rodičovství v České republice. To není jen otázka vědy. V této souvislosti bych si dovolil komentovat svoji vlastní zahraniční zkušenost, kdy jsem jako postdok působil v Nizozemsku, a mohu říci, že tam to schéma podpory v mateřství vypadalo úplně jinak než u nás. Ve srovnání s naší tříletou rodičovskou dovolenou měli v Nizozemsku, které není tak daleko od nás, jen 16 týdnů, z toho 4 týdny před porodem a 12 týdnů po porodu. A takováto kratší schémata jsou běžná v řadě zemí západní Evropy. Po čtyřech měsících o nějaké kariérní přestávce nemá smysl hovořit.

Takže skutečnost, že u nás je podpora v rodičovství zcela unikátní, nás postavila před problém vymyslet adekvátní schéma pro to, abychom talenty, které bychom tímto mohli ztratit, přitáhli zpět. Profesně mi nepřísluší vyjadřovat se k tomu, co je správné. Osobně jsem ale zastáncem českého systému a myslím si, že naše podpora v mateřství v raném dětství je naprosto správná. Sám jsem byl překvapený, že tomu tak v zahraničí ve vyspělých zemích není.

Hodnocení bude fungovat stejně jako u jiných schémat GA ČR? 

Ano, ale zásadní rozdíl je, že nebude kladen takový důraz na publikační výstupy. Samozřejmě pokud se řešitelkám nebo řešitelům podaří publikovat vysoce kvalitní texty, bude to skvělé, ale hlavním výstupem by měly být solidní výsledky, které mohou sloužit jako pilotní výsledky pro budoucí granty.

Takže hodnotit se bude plán budoucího výzkumu.

Ano. Nicméně tady je potřeba říct, že pokud má grant trvat dva roky při plném úvazku, nebude možné financovat nějaký širší tým. Bude možno financovat například jednoho studenta nebo technického pracovníka, který bude pomáhat řešiteli nebo řešitelce, a to ještě ne na celý úvazek. Nemůžeme stavět rovnítko mezi standardní projekty od celých týmů, které mají mnohem vyšší financování, a mezi tyto projekty pro ty, kteří nastupují znova do oboru po kariérní přestávce.

Může mít žadatel či žadatelka ještě úvazek jinde?

Ano, celkový úvazek by ale neměl být vyšší než jedna celá. Financovat z návratových grantů nadúvazky – to by opravdu nebylo to, co chceme.

Setkal jste se ve své praxi s případem, kde by takovýto grant býval pomohl, aby daná osoba nemusela z vědy odejít?

Zrovna v mém týmu je jedna kolegyně, která se možná bude pokoušet uspět v soutěži o tento grant. Absolvovala doktorát v Německu, po nějaké době práce po velmi úspěšném a kvalitním Ph.D. se vrátila a nastoupila ke mně do laboratoře, pak čerpala tříletou kariérní přestávku. Pokud mám správné informace, tak i v některých ústavech Akademie věd už jsou dámy, které o grant jeví zájem a netrpělivě čekají na vyhlášení soutěže.

Představovali byste si pro tyto granty vyšší financování?

Vzhledem k tomu, že nevíme, kolik žadatelů bude, nevíme, kolik projektů bude dostatečně kvalitních, aby uspělo, tak bych s odhady, jak se situace bude vyvíjet a jak bude vypadat třeba v porovnání s institucionální podporou návratových grantů v rámci ministerských projektů OP JAK, raději počkal až po prvním roce fungování.

Jak jste spokojený s tím, jaké finance máte přiděleny na další soutěže?

Chtěl bych zdůraznit, že GA ČR rozděluje prostředky ve výši 11 procent rozpočtu státních prostředků účelové podpory vědy a výzkumu čili těch zbylých téměř 90 procent teče jinými cestami. Pokud jde o náš celkový rozpočet, v roce 2025 byl zvýšen oproti předchozímu roku o 4,6 %. Na letošní rok činí 4,8 miliardy. Jedná se o první nominální zvýšení za tři roky.

Kvůli inflaci se nám ale projekty třeba ve standardní soutěži začaly postupně prodražovat. Kdyby to takto pokračovalo bez navyšování účelového rozpočtu agentury, muselo by se to projevit snižováním úspěšnosti v jednotlivých soutěžích, tedy nižším počtem podpořených projektů, jako tomu bylo v minulých letech.

Navýšení rozpočtu pro standardní projekty by bylo prospěšné, protože existuje řada vysoce kvalitních projektů, které na financování nedosáhnou. Nejvíce nás ale trápí projekty pro mladé – excelentní projekty Junior Star a Postdoc Individual Fellowship, ať už výjezdové, nebo příjezdové. Obě soutěže by si zasloužily navýšit financování a při vyjednávání o rozpočtu na rok 2026 to bude naše nejvyšší priorita. Chceme více podporovat ty nejkvalitnější reprezentanty mladé vědecké generace, kteří by pak mohli mít největší šanci, aby dosáhli na evropské projekty a aby neodcházeli do zahraničí nebo mimo vědu. Chceme, aby u nás více vznikaly excelentní vědecké týmy, které potom budou navyšovat úspěšnost ve výzkumu financovaném z Evropské unie s pomocí ERC grantů. Toto vidíme jako klíčovou cestu, máme-li zvyšovat a podporovat excelenci vědy v naší zemi.

Nově chcete zavést soutěž Proof of Concept inspirovanou ERC granty. Jak by měla vypadat a kdy by měla být spuštěna?

Mělo by opět jít o malou soutěž, jakési prodloužení projektů základního výzkumu, z nichž vzešly výsledky, které mají aplikační potenciál. Mezi výsledkem základního výzkumu a fází, kdy je výzkum zajímavý pro soukromého investora, je poměrně dlouhá cesta. My chceme tuto cestu překlenout možností navázat asi dvanácti- až osmnáctiměsíčním prodloužením původního projektu. Hlavním výstupem Proof of Concept grantů tedy opět nebudou publikace, ale studie proveditelnosti.

Abych uvedl příklad: Pokud by někdo našel nový protinádorový lék, který efektivně funguje na buněčných liniích, musí jej vyzkoušet na živém organismu. A to nejen z pohledu účinnosti, ale i z pohledu toxicity, protože to je první věc, na které řada těchto špičkových objevů selže. Když objevíte nějakou látku a publikujete, že perfektně funguje na řadě buněčných modelů, a potom zjistíte, že je toxická na živém organismu, takový výsledek se publikuje obtížněji. Přitom i to je důležitý výsledek. Pokud byste látku otestovali na živém modelu a podařilo by se zvířata zbavit nádorového onemocnění, pak už případný investor může projevit zájem. A financování například takovýchto studií, které potvrdí, nebo vyvrátí účinnost a bezpečnost látky vyzkoumané v základním výzkumu, bude právě předmětem projektů Proof of Concept.

Očekáváme, že žadatelů nebude mnoho, ale myslíme si, že tyto granty mohou vytvořit jakýsi most mezi základním výzkumem a aplikační sférou, který v této podobě v našem prostředí a na našem českém trhu nemá obdobu. Zatím probíhá proces schvalování, ale pokud by vše proběhlo hladce, uděláme všechno proto, aby první soutěž proběhla v roce 2026.

Máte před sebou čtyřleté funkční období. Co očekáváte, že bude největší výzvou?

Největší výzva by bylo dostat rozpočet tam, kde byl před covidem, s ohledem na úspěšnost žadatelů v našich soutěžích, které budeme vyhlašovat. Covid nám se vším dost zahýbal, a tak budeme muset hledat nějaké argumentační cesty k tomu, abychom postupně jednotlivé soutěže dofinancovali. Nelze samozřejmě očekávat, že GA ČR dnes někdo jednorázově přidá miliardu. Nicméně máme připraveny velmi dobré konkrétní argumenty pro letošní rok. Na špičce naší argumentace budou nové soutěže a podfinancované projekty pro mladé. To je alfa a omega. V dalším roce bychom se pak chtěli zaměřit na soutěž standardních grantů, ale až tak nechci předjímat, uvidíme, jak to dopadne na rok 2026.

Více o programu Návraty najdete zde. 

prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.

Profesor Milan Jirsa působí jako vedoucí Laboratoře experimentální hepatologie a zástupce přednosty Centra experimentální medicíny IKEM, kde je také předsedou vědecké rady. Zároveň působí jako pedagog, školitel a člen oborové komise doktorského studia na Univerzitě Karlově. V průběhu své dosavadní vědecké kariéry publikoval více než 80 původních vědeckých prací v mezinárodních časopisech a vedl řadu doktorských studujících a postdoktorandů a postdoktorandek. V listopadu 2021 se stal členem předsednictva GA ČR, kde odpovídá ze lékařské a biologické vědy. Od ledna 2025 je předsedou GA ČR. (Zdroj: GA ČR)