Agregátor zdrojů

Do Iowy a Minnesoty zamíří v nadcházejících dnech rektor Univerzity Palackého Martin Procházka. Jde zároveň o jeho první cestu do Spojených států amerických v nové roli prezidenta mezinárodního univerzitního konsorcia Aurora, které se ujal s novým akademickým rokem. Na počátku své týdenní cesty se v Cedar Rapids zúčastní vyvrcholení oslav 50. výročí založení Národního českého a slovenského muzea a knihovny (NCSML). Na slavnost přijede také prezident České republiky Petr Pavel, prezident Slovenska Peter Pellegrini a řada dalších významných hostů.

„Muzeu a knihovně v Cedar Rapids vděčíme za příležitost uvést do života stipendijní fond, díky kterému budeme moci podporovat oboustranné výměny studentů a akademiků mezi naší univerzitou a univerzitami v USA. Právě v Iowě žije už více než sto let silná česká komunita a partneři i sponzoři muzea podporují také náš fond pojmenovaný po Josefu Jařabovi. Daří se nám tak naplňovat odkaz našeho prvního polistopadového rektora, který olomoucké univerzitě před třemi desítkami let pomohl otevřít dveře ke spolupráci s americkými školami,“ vysvětluje Martin Procházka.

Mezi významnými hosty, s nimiž se rektor v Iowě setká, budou i zástupci University of Nebraska at Kearney včetně emeritního rektora Douglase Kristensena, který více než dvě desítky let rozvíjel a i nadále podporuje spolupráci s UP, zejména pak s její filozofickou, ale také právnickou fakultou a fakultou zdravotnických věd.

Ve druhé části krátké návštěvy USA se rektor UP přesune do sousedního státu Minnesota, kde má v plánu navštívit tamní univerzitu, s níž evropské vysoké školy spolupracují v rámci mezinárodního konsorcia Aurora Network. „Minnesotská univerzita je prestižní a dynamická výzkumná univerzita. Její přístup a důraz na stejná témata, na která se zaměřujeme v rámci aliance Aurora, je velmi přínosný pro nás i naše evropské partnery. Jako prezident konsorcia budu vedení University of Minnesota prezentovat projekty realizované ve spolupráci devíti evropských univerzit zapojených do naší sítě a budeme rovněž diskutovat o možnostech další spolupráce,“ říká Martin Procházka.

Aliance Aurora

Aliance Aurora vznikla v roce 2016 a sdružuje devět špičkových výzkumných univerzit, mezi které patří univerzity v Německu, Itálii, Francii, Španělsku, Nizozemsku, Rakousku, Dánsku a na Islandu. Univerzita Palackého se stala plnohodnotným členem globálního konsorcia před dvěma lety. Členské univerzity se spolu s přidruženými univerzitami výrazně angažují v oblasti sociálního dopadu a zapojení komunit v regionu, spolupracují v rámci studentských a akademických výměn a snaží se zvýšit společenský dopad svých výzkumných aktivit.

National Czech and Slovak Muzeum and Library

NCSML se zaměřuje na českou a slovenskou historii a kulturu, na české a slovenské emigranty v USA i jejich potomky. Muzeum bylo založeno v roce 1974. Po sametové revoluci se československo-americké kontakty rychle rozšiřovaly a muzeum začalo připravovat projekt na postavení nové větší budovy v blízkosti „Czech village“, české vesnice, osídlené emigranty od 19. století. V roce 1995 byla budova slavnostně otevřena za přítomnosti prezidenta Spojených států Billa Clintona, českého prezidenta Václava Havla a slovenského prezidenta Michala Kováče.

University of Minnesota

Minnesotská univerzita je veřejná výzkumná vysoká škola v Minneapolis a Saint Paul ve Spojených státech amerických. Kampus Twin Cities navštěvuje přes 50 tisíc studentů. Je jednou z nejprestižnějších veřejných výzkumných univerzit v USA a dlouhodobě se umisťuje v první stovce v žebříčcích vysokých škol také v mezinárodním srovnání. Byla založena v roce 1851, nabízí studium technických, lékařských, právnických, veterinárních a zemědělských oborů.

O přípravách vzniku stipendijního fondu Josefa Jařaba, který by už v letošním roce mohli využít první studenti a akademici, jsme psali zde.

The UP Faculty of Science (UP FS) has improved its position in the prestigious ranking of the two percent of the world’s most cited scientists, compiled by Stanford University in collaboration with Elsevier. While last year the ranking included two dozen scientists from UP FS, this year there are four more. The ranking is based on how the researchers perform throughout their careers and what their results were last year.

In the “career long” category (citations during one’s whole career), 21 representatives from UP FS, who have listed Palacký University as their affiliation, were among 217,097 scientists from around the world. The highest ranked is Prof Jaromír Fiurášek from the Department of Optics. He is followed by Radim Bělohlávek, Miroslav Strnad, Pavel Pospíšil, Dušan Lazár, Zdeněk Hradil, Radim Filip, Zdeněk Dvořák, Jan Peřina, Aleš Lebeda, Anatolij Dvurečenskij, Zdeněk Bouchal, Petr Smýkal, Karel Weidinger, Tomáš Opatrný, Jozef Šamaj, Viktor Brabec, Ondřej Novák, Ondřej Šráček, Aleš Panáček, and Lutfun Nahar.

In the “single year” category (citations in 2023 only), 19 experts from UP FS were among the 223,152 scientists. Prof Pavel Pospíšil from the Department of Biophysics did the best. The others were Radim Bělohlávek, Miroslav Strnad, Ondřej Novák, Lutfun Nahar, Jaromír Fiurášek, Petr Smýkal, Dušan Lazár, Zdeněk Dvořák, Danuše Tarkowská, Zdeněk Hradil, Aleš Panáček, Viktor Brabec, Radim Filip, Jozef Šamaj, Aleš Lebeda, Zdeněk Bouchal, Jana Kašpárková, and Robin Kundrata.

The public database provides standardised information on e.g. total citations, citations without self-citations, h-index, co-authorship-adjusted hm-index, citations of articles in different author positions, and composite indicator (c-score). Read more here.

The international study programme Digital Society, Social Innovation, and Global Citizenship, which is being developed within the Euridice project, has successfully started the accreditation process. It will be implemented at UP under the auspices of the Faculty of Law and will be taught in a hybrid way in collaboration with the Universities of Innsbruck and Naples. Members of the project met in September at the Vienna University of Technology, where they also presented an online teaching platform and learning modules with microcertificates.

The joint Master’s programme, taught in English, will equip students with digital competences, legal knowledge, and related civic knowledge. Its graduates are expected to hold senior positions in business, politics, and society and have a comprehensive understanding of digital society. The Euridice project is largely due to the existing network of European universities in the Aurora alliance, specifically its Digital Society and Global Citizenship domain. Its members last met physically in April at Palacký University to discuss the curriculum and the composition of the teaching team. This time, their meeting was hosted by the Vienna University of Technology.

Representatives of the University of Naples Federico II announced the successful launch of the accreditation process of the study programme, which will be joined by the University of Innsbruck and Palacký University Olomouc. The University of Naples is also in charge of setting up the Collaboratorium – the platform on which the teaching will take place. Here, students can find a digital library and a space where they can meet and communicate with each other. At the same time, they are responsible for ensuring that students always have facilities on their campus for hybrid learning as well as for their independent work and projects.

Hybrid learning and the use of digital tools are key features of the project. “ UP students will attend lectures and seminars taught full-time at the law school, and students from Innsbruck and Naples will join these classes online. Other times, the host universities will switch, and Olomouc students will join the classes online, for example in Naples,” explains Markéta Šemberová, Euridice project coordinator, who attended the meeting in Vienna on behalf of UP.

Experts from the field as well as from other host institutions, such as Lusófona University in Portugal and Pavol Jozef Šafárik University in Košice, Slovakia, will contribute to the teaching. The study programme will also be enriched by summer schools, the first of which, the introductory one, will provide networking and familiarisation with the study programme, while the second one, after one year of study, will be dedicated to the choice of a specialisation.

Participants of the Vienna meeting also took part in a workshop on the implementation of hybrid learning organised by University of Barcelona, one of the partners of the project, and discussed the technical and organisational aspects related to the planned publication of a course catalogue, which should offer training modules for students, academics, and professionals on the official Euridice website starting in 2025. The focus will be on the development of digital competences, AI, and digital humanities, and the training will be acknowledged with microcertificates from participating partner institutions.

Michal Malacka, UP Vice-Rector for Strategy and Regional Affairs, is the main investigator of the Euridice project. “The emerging study programme is a huge opportunity for us that we would have missed without the involvement of the Aurora university network. I am delighted with how much work we have managed to do since the launch of the project earlier this year – you can see huge advancements at each of our meetings. It is through these specific results that we are fulfilling all the aims and ambitions of the European university alliance,” he concludes.

 

The progress of the Euridice project has been covered in the UP Journal here and here. You can also follow it on the euridice.eu website or on LinkedIn.

The progress of the Euridice project has been covered in the UP Journal here and here. You can also follow it on the euridice.eu website or on LinkedIn.

Mezinárodní studijní program Digital Society, Social Innovation and Global Citizenship, který vzniká v rámci projektu Euridice, úspěšně zahájil akreditační proces. Na UP bude realizován pod záštitou právnické fakulty, výuka bude probíhat hybridně ve spolupráci s univerzitami v Innsbrucku a Neapoli. Členové projektu se v září setkali na Technické univerzitě ve Vídni, kde představili také online platformu pro výuku nebo vzdělávací moduly s mikrocertifikáty.

Společný magisterský program, vyučovaný v angličtině, vybaví studenty digitálními kompetencemi, právními znalostmi i souvisejícími společenskými poznatky. Jeho absolventi by měli zastávat vysoké pozice v byznysu, politice či ve společnosti a komplexně rozumět digitální společnosti. Projekt Euridice z velké části vznikl díky existujícímu propojení evropských univerzit v síti Aurora, konkrétně její domény Digitální společnost a globální občanství. Jeho členové se naposledy osobně sešli v dubnu na Univerzitě Palackého, kde se věnovali náplni studijního programu i složení týmu vyučujících. Tentokrát jejich setkání hostila Technická univerzita Vídeň.

Zástupci Neapolské univerzity Fridricha II. oznámili úspěšné zahájení akreditačního procesu studijního programu, ke kterému se následně připojí Innsbrucká univerzita i UP. Neapolská univerzita v rámci svého pracovního balíčku zodpovídá také za nastavení tzv. Collaboratoria – platformy, na které výuka bude probíhat. Studenti zde naleznou digitální knihovnu i prostor, kde se mezi sebou budou moci setkávat i komunikovat. Zároveň zodpovídají za to, aby studenti na své univerzitě měli vždy zázemí jak pro hybridní výuku, tak i pro své samostatné práce a projekty.

Právě hybridní výuka a využívání digitálních nástrojů jsou klíčovými rysy projektu. „Studenti UP se budou účastnit přednášek a seminářů vyučovaných prezenčně na právnické fakultě a studenti z Innsbrucku a Neapole se k výuce budou připojovat online. Jindy se hostitelské univerzity prohodí a olomoučtí studenti se online připojí například do Neapole,“ vysvětluje Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice, která se za UP zúčastnila jednání ve Vídni.

Do výuky budou přispívat jak odborníci z praxe, tak z dalších hostitelských institucí, například z Universidade Lusófona v Portugalsku nebo Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Studijní program bude také obohacen o letní školy, z nichž první, úvodní, bude sloužit k networkingu a seznámení se se studijním programem, a druhá, po roce studia, bude sloužit ke zvolení specializace.

Účastníci vídeňského setkání se také zapojili do workshopu o realizaci hybridní výuky pořádaným partnerskou Universidad de Barcelona a projednávali technické a organizační aspekty spjaté s plánovaným zveřejněním katalogu kurzů, který by měl na oficiálních stránkách projektu Euridice od roku 2025 nabízet vzdělávací moduly pro studenty, akademické pracovníky a profesionály z praxe. Zaměří se na rozvoj digitálních kompetencí, AI či digital humanities a budou oceňovány mikrocertifikáty zapojených partnerských institucí.

Hlavním řešitelem projektu Euridice je na UP prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka. „Vznikající studijní program je pro nás obrovskou příležitostí, které by se nám nedostalo bez zapojení do univerzitní sítě Aurora. Těší mě, kolik práce jsme od zahájení projektu na začátku letošního roku zvládli udělat – na každém našem setkání je vidět obrovský posun. Právě těmito konkrétními výstupy naplňujeme veškeré záměry a ambice aliancí evropských univerzit,“ uzavírá.

O postupu projektu Euridice jsme již v Žurnálu UP psali zde a zde. Sledovat jej můžete také na webu euridice.eu nebo na LinkedIn.

Mezinárodní studijní program Digital Society, Social Innovation and Global Citizenship, který vzniká v rámci projektu Euridice, úspěšně zahájil akreditační proces. Na UP bude realizován pod záštitou právnické fakulty, výuka bude probíhat hybridně ve spolupráci s univerzitami v Innsbrucku a Neapoli. Členové projektu se v září setkali na Technické univerzitě ve Vídni, kde představili také online platformu pro výuku nebo vzdělávací moduly s mikrocertifikáty.

Společný magisterský program, vyučovaný v angličtině, vybaví studenty digitálními kompetencemi, právními znalostmi i souvisejícími společenskými poznatky. Jeho absolventi by měli zastávat vysoké pozice v byznysu, politice či ve společnosti a komplexně rozumět digitální společnosti. Projekt Euridice z velké části vznikl díky existujícímu propojení evropských univerzit v síti Aurora, konkrétně její domény Digitální společnost a globální občanství. Jeho členové se naposledy osobně sešli v dubnu na Univerzitě Palackého, kde se věnovali náplni studijního programu i složení týmu vyučujících. Tentokrát jejich setkání hostila Technická univerzita Vídeň.

Zástupci Neapolské univerzity Fridricha II. oznámili úspěšné zahájení akreditačního procesu studijního programu, ke kterému se následně připojí Innsbrucká univerzita i UP. Neapolská univerzita v rámci svého pracovního balíčku zodpovídá také za nastavení tzv. Collaboratoria – platformy, na které výuka bude probíhat. Studenti zde naleznou digitální knihovnu i prostor, kde se mezi sebou budou moci setkávat i komunikovat. Zároveň zodpovídají za to, aby studenti na své univerzitě měli vždy zázemí jak pro hybridní výuku, tak i pro své samostatné práce a projekty.

Právě hybridní výuka a využívání digitálních nástrojů jsou klíčovými rysy projektu. „Studenti UP se budou účastnit přednášek a seminářů vyučovaných prezenčně na právnické fakultě a studenti z Innsbrucku a Neapole se k výuce budou připojovat online. Jindy se hostitelské univerzity prohodí a olomoučtí studenti se online připojí například do Neapole,“ vysvětluje Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice, která se za UP zúčastnila jednání ve Vídni.

Do výuky budou přispívat jak odborníci z praxe, tak z dalších hostitelských institucí, například z Universidade Lusófona v Portugalsku nebo Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Studijní program bude také obohacen o letní školy, z nichž první, úvodní, bude sloužit k networkingu a seznámení se se studijním programem, a druhá, po roce studia, bude sloužit ke zvolení specializace.

Účastníci vídeňského setkání se také zapojili do workshopu o realizaci hybridní výuky pořádaným partnerskou Universidad de Barcelona a projednávali technické a organizační aspekty spjaté s plánovaným zveřejněním katalogu kurzů, který by měl na oficiálních stránkách projektu Euridice od roku 2025 nabízet vzdělávací moduly pro studenty, akademické pracovníky a profesionály z praxe. Zaměří se na rozvoj digitálních kompetencí, AI či digital humanities a budou oceňovány mikrocertifikáty zapojených partnerských institucí.

Hlavním řešitelem projektu Euridice je na UP prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka. „Vznikající studijní program je pro nás obrovskou příležitostí, které by se nám nedostalo bez zapojení do univerzitní sítě Aurora. Těší mě, kolik práce jsme od zahájení projektu na začátku letošního roku zvládli udělat – na každém našem setkání je vidět obrovský posun. Právě těmito konkrétními výstupy naplňujeme veškeré záměry a ambice aliancí evropských univerzit,“ uzavírá.

O postupu projektu Euridice jsme již v Žurnálu UP psali zde a zde. Sledovat jej můžete také na webu euridice.eu nebo na LinkedIn.

Na vědecké spolupráci, přípravě společných programů, výměně výzkumníků a dalších aktivitách, které se zaměřují zejména na oblast využití nanomateriálů v medicíně, se domluvily CATRIN Univerzity Palackého a National Health Research Institutes (NHRI) na Tchaj-wanu. Dohodu potvrdily obě strany podpisem Memoranda o porozumění s účinností na pět let.

„National Health Research Institutes je významná výzkumná instituce, jejímž hlavním cílem je rozvoj zdravotnického výzkumu a zlepšování zdravotní péče. Obdobně jako CATRIN se věnuje výzkumu řady civilizačních chorob včetně rakoviny, proto vzájemnou spolupráci považujeme za oboustranně velmi výhodnou. Již na prvním setkání jsme idenfitikovali konkrétní výzkumné aktivity, ve kterých se naše instituty vzájemně doplňují a na nichž už naši vědci začali pracovat. Je nám ctí spolupracovat s dalším takto významným a prestižním partnerem. Věříme, že společně můžeme udělat další významné kroky pro pochopení, prevenci a léčbu některých nemocí,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Cílem spolupráce je aktivně vyhledávat vhodné finanční zdroje pro výzkum v rámci společných projektů a sdílet znalosti a zkušenosti vzájemným hostováním vědců včetně doktorandů a magisterských studentů či na vědeckých seminářích a konferencích, které partneři uspořádají.

National Health Research Institutes je nezisková nadace založená vládou v roce 1995. Tamní vědci provádějí výzkum zaměřený na řadu aspektů základních biomedicínských věd i specifických nemocí. Tyto výzkumy reagují na problémy, jako je stárnutí, rakovina, infekční choroby, duševní poruchy, nemoci z povolání a zdravotní politika.

Na vědecké spolupráci, přípravě společných programů, výměně výzkumníků a dalších aktivitách, které se zaměřují zejména na oblast využití nanomateriálů v medicíně, se domluvily CATRIN Univerzity Palackého a National Health Research Institutes (NHRI) na Tchaj-wanu. Dohodu potvrdily obě strany podpisem Memoranda o porozumění s účinností na pět let.

„National Health Research Institutes je významná výzkumná instituce, jejímž hlavním cílem je rozvoj zdravotnického výzkumu a zlepšování zdravotní péče. Obdobně jako CATRIN se věnuje výzkumu řady civilizačních chorob včetně rakoviny, proto vzájemnou spolupráci považujeme za oboustranně velmi výhodnou. Již na prvním setkání jsme idenfitikovali konkrétní výzkumné aktivity, ve kterých se naše instituty vzájemně doplňují a na nichž už naši vědci začali pracovat. Je nám ctí spolupracovat s dalším takto významným a prestižním partnerem. Věříme, že společně můžeme udělat další významné kroky pro pochopení, prevenci a léčbu některých nemocí,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Cílem spolupráce je aktivně vyhledávat vhodné finanční zdroje pro výzkum v rámci společných projektů a sdílet znalosti a zkušenosti vzájemným hostováním vědců včetně doktorandů a magisterských studentů či na vědeckých seminářích a konferencích, které partneři uspořádají.

National Health Research Institutes je nezisková nadace založená vládou v roce 1995. Tamní vědci provádějí výzkum zaměřený na řadu aspektů základních biomedicínských věd i specifických nemocí. Tyto výzkumy reagují na problémy, jako je stárnutí, rakovina, infekční choroby, duševní poruchy, nemoci z povolání a zdravotní politika.

Cenu European Chemical Society (EuChemS) za nejlepší chemický projekt v mezinárodní soutěži European Union Contest for Young Scientist (EUCYS), která se uskutečnila v polských Katowicích, si odvezl student Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Janis Bojko. V konkurenci 146 soutěžících do 20 let uspěl s prací Synthesis of new selective-dual inhibitors of cyclin-dependent kinases zabývající se syntézou nových duálních inhibitorů proteinových kináz.

„Bylo mi obrovskou ctí být jen pouhou součástí této velké akce. Hlavním cílem pro mě bylo si celou událost vychutnat a užít. Poznal jsem spoustu skvělých lidí ze všech koutů světa, díky kterým celá soutěž stála za to. Projekty mezi sebou nešlo absolutně srovnávat, a to ani ze stejné kategorie, protože každá problematika byla od sebe diametrálně odlišná,“ uvedl Janis Bojko.

Student oboru Biorganická chemie a chemická biologie se syntézou látek s protinádorovou aktivitou dlouhodobě zabývá ve výzkumné skupině Petra Cankaře z katedry organické chemie. „Zjednodušeně řečeno se jedná o studii zkoumající biologickou aktivitu nových potenciálních protinádorových léčiv proti akutní myeloidní leukémii (AML). Zabýval jsem se syntézou těchto látek. Všem kolegům, se kterými jsem spolupracoval, patří velké poděkování,“ doplnil Janis Bojko.

Talentovaný student se k výzkumné skupině Petra Cankaře připojil v roce 2021 při studiu Gymnázia Františka Živného v Bohumíně. „Janise znám od úplného začátku, kdy k nám na katedru přišel v rámci projektu Badatel. Je vidět, že ho organická chemie nesmírně baví. Je iniciativní a mimo výuku si aktivně vyhledává i krátkodobé stáže na různých výzkumných institucích a v komerčních firmách. Nyní se snažíme připravit inhibitory CDK2, na kterých spolupracujeme s kolegy z katedry experimentální biologie přírodovědecké fakulty a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v Praze. To, že uspěl v rámci mezinárodní soutěže EUCYS, nás na katedře velmi potěšilo,“ dodal Petr Cankař.

První ročník mezinárodní soutěže European Union Contest for Young Scientist pořádaný Evropskou komisí byl uspořádán v roce 1989 v Bruselu. Od té doby je soutěž pořádána v evropském městě vědy, které je pro daný rok zvoleno. Letošního ročníku se zúčastnilo 146 soutěžících do 20 let z osmatřiceti zemí. Do soutěže se nelze přihlásit, účastník je nominován pouze národním organizátorem.

Cenu European Chemical Society (EuChemS) za nejlepší chemický projekt v mezinárodní soutěži European Union Contest for Young Scientist (EUCYS), která se uskutečnila v polských Katowicích, si odvezl student Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Janis Bojko. V konkurenci 146 soutěžících do 20 let uspěl s prací Synthesis of new selective-dual inhibitors of cyclin-dependent kinases zabývající se syntézou nových duálních inhibitorů proteinových kináz.

„Bylo mi obrovskou ctí být jen pouhou součástí této velké akce. Hlavním cílem pro mě bylo si celou událost vychutnat a užít. Poznal jsem spoustu skvělých lidí ze všech koutů světa, díky kterým celá soutěž stála za to. Projekty mezi sebou nešlo absolutně srovnávat, a to ani ze stejné kategorie, protože každá problematika byla od sebe diametrálně odlišná,“ uvedl Janis Bojko.

Student oboru Biorganická chemie a chemická biologie se syntézou látek s protinádorovou aktivitou dlouhodobě zabývá ve výzkumné skupině Petra Cankaře z katedry organické chemie. „Zjednodušeně řečeno se jedná o studii zkoumající biologickou aktivitu nových potenciálních protinádorových léčiv proti akutní myeloidní leukémii (AML). Zabýval jsem se syntézou těchto látek. Všem kolegům, se kterými jsem spolupracoval, patří velké poděkování,“ doplnil Janis Bojko.

Talentovaný student se k výzkumné skupině Petra Cankaře připojil v roce 2021 při studiu Gymnázia Františka Živného v Bohumíně. „Janise znám od úplného začátku, kdy k nám na katedru přišel v rámci projektu Badatel. Je vidět, že ho organická chemie nesmírně baví. Je iniciativní a mimo výuku si aktivně vyhledává i krátkodobé stáže na různých výzkumných institucích a v komerčních firmách. Nyní se snažíme připravit inhibitory CDK2, na kterých spolupracujeme s kolegy z katedry experimentální biologie přírodovědecké fakulty a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v Praze. To, že uspěl v rámci mezinárodní soutěže EUCYS, nás na katedře velmi potěšilo,“ dodal Petr Cankař.

První ročník mezinárodní soutěže European Union Contest for Young Scientist pořádaný Evropskou komisí byl uspořádán v roce 1989 v Bruselu. Od té doby je soutěž pořádána v evropském městě vědy, které je pro daný rok zvoleno. Letošního ročníku se zúčastnilo 146 soutěžících do 20 let z osmatřiceti zemí. Do soutěže se nelze přihlásit, účastník je nominován pouze národním organizátorem.

Gestační diabetes, který patří mezi časté komplikace v těhotenství, nelze brát na lehkou váhu. Podle studie vědců z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty UP, kteří se zabývají výzkumem Hofbauerových buněk v placentě, totiž může vést k poruchám rozvoje cév nezbytných k výživě plodu. Výsledky své práce publikovali v prestižním časopise Frontiers in Immunology a během vyzvané přednášky s nimi seznámili i na mezinárodním sympoziu ve Velké Británii.

Placenta zajišťuje správný růst a vývoj plodu. Skládá se z tkáně, která částečně patří matce a částečně plodu, a má unikátní složení buněk imunitního systému. Vědci z Ústavu histologie a embryologie LF UP se zaměřují především na studium takzvaných Hofbauerových buněk, jediných dosud známých buněk imunitního systému placenty, které mají fetální původ. Popsány byly již na konci 19. století, výraznější pozornosti odborníků se jim však dostává teprve v posledních letech.

„Hrají významnou roli v normálním průběhu těhotenství, kdy se podílejí na vzniku a přestavbě placenty tak, aby vždy zajišťovala optimální výživu plodu, a na vzniku imunologické tolerance, která zajišťuje ochranu plodu před imunitním systémem matky. Postupně se mimo jiné ukazuje, že změny v počtu a biologickém chování těchto buněk v souvislosti s těhotenskými komplikacemi, jako je preeklampsie, záněty placenty nebo diabetes, mohou vést k předčasným porodům. Podle nejnovějších výzkumů také mohou předpovědět budoucí výskyt kardiovaskulárních a neuropsychiatrických onemocnění,“ uvedl přednosta ústavu Zdeněk Tauber.

Společně s kolegy nyní přispěli do mozaiky poznatků o Hofbauerových buňkách dalším dílkem. Ve studii publikované ve Frontiers in Immunology (dostupné zde) se zaměřili na změny těchto buněk u pacientek s diabetem prvního typu a s gestačním diabetem, který je znám též jako těhotenská cukrovka. Ta je častou komplikací v těhotenství a léčí se v prvé řadě nastavením dietního režimu do porodu i po něm.

 

Hofbauerovy buňky se u normální placenty (vlevo), diabetu 1. typu (uprostřed) a gestačního diabetu liší mimo jiné i svým tvarem. U diabetu 1. typu jsou protáhlé a často nepravidelné, naopak u gestačního diabetu jsou velmi kulaté. Zdroj: Ústav histologie a embryologie LF UP

„Zatímco u diabetu prvního typu jsme zaznamenali poměrně významnou zánětlivou aktivaci Hofbauerových buněk, což zvyšuje riziko předčasného porodu, u gestačního diabetu došlo jen k minimálním změnám v počtu nebo tvaru buněk. Překvapila nás však velká nerovnováha mezi produkovanými enzymy, které metabolizují protizánětlivé molekuly, a enzymy, které je naopak rozkládají. Tato nerovnováha může vést k poruchám růstu cév a nesprávnému fungování placenty,“ přiblížil přednosta s tím, že k tomuto objevu dospěli jako první na světě. „Byť jde o prvotní data a budeme se tématu dále věnovat, můžeme říci, že těhotenský diabetes by neměl být podceňován,“ dodal.

Nejen tato aktuální zjištění olomouckých odborníků představila spoluautorka studie Kateřina Čížková na vyzvané přednášce na 15th International Symposium of Clinical and Applied Anatomy ve Velké Británii. „Byla to pro mě obrovská čest a prestiž prezentovat jako zvaný řečník výsledky naší práce na tomto mezinárodním setkání, kde se sešly špičky morfologických oborů ze šestnácti zemí světa. Na přednášku jsme měli velmi pozitivní ohlasy. Potěšila mě především reakce profesora z Japonska, který chválil zajímavé téma, ale vyzdvihl i to, že naše práce na ústavu má jasnou linku od základního výzkumu až po potenciální možnosti terapeutického využití. Nicméně už jen to, že nás pozvali na vyzvanou přednášku, potvrzuje, že naše práce má smysl,“ uzavřela Kateřina Čížková.

Kromě publikace v prestižním časopise a vyzvané přednášky na mezinárodní konferenci se Ústav histologie a embryologie LF UP může z poslední doby pochlubit i dalšími úspěchy. Doktorandka Kateřina Koubová získala rovnou dvě ocenění za práci z oblasti výzkumu diferenciace střevních buněk, když po Ceně děkana LF UP za nejlepší studentskou vědeckou práci za rok 2023 obdržela i Výroční cenu České společnosti histo- a cytochemické za nejlepší původní vědeckou publikaci v oboru histochemie, imunohistochemie a cytochemie. Studii zveřejněnou v časopise BBA-General Subjects najdete zde. Student Všeobecného lékařství Max Mrštík zase s prací Morfometrická analýza Hofbauerových buněk u placenty s diabetem zvítězil v kategorii preklinických a teoretických oborů na letošní konferenci SVOČ, o které jsme psali zde. 

„Velmi si těchto úspěchů a ocenění vážím, a to s vědomím, že náš ústav patří k nejmenším na fakultě a situace v morfologických oborech v ČR je poměrně složitá. Jsem moc rád, že se nám takto daří a mám obrovskou radost z úspěchu našich kolegyň a kolegů. Přeji si, aby se nám dařilo i nadále,“ uvedl přednosta ústavu Zdeněk Tauber.

Gestační diabetes, který patří mezi časté komplikace v těhotenství, nelze brát na lehkou váhu. Podle studie vědců z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty UP, kteří se zabývají výzkumem Hofbauerových buněk v placentě, totiž může vést k poruchám rozvoje cév nezbytných k výživě plodu. Výsledky své práce publikovali v prestižním časopise Frontiers in Immunology a během vyzvané přednášky s nimi seznámili i na mezinárodním sympoziu ve Velké Británii.

Placenta zajišťuje správný růst a vývoj plodu. Skládá se z tkáně, která částečně patří matce a částečně plodu, a má unikátní složení buněk imunitního systému. Vědci z Ústavu histologie a embryologie LF UP se zaměřují především na studium takzvaných Hofbauerových buněk, jediných dosud známých buněk imunitního systému placenty, které mají fetální původ. Popsány byly již na konci 19. století, výraznější pozornosti odborníků se jim však dostává teprve v posledních letech.

„Hrají významnou roli v normálním průběhu těhotenství, kdy se podílejí na vzniku a přestavbě placenty tak, aby vždy zajišťovala optimální výživu plodu, a na vzniku imunologické tolerance, která zajišťuje ochranu plodu před imunitním systémem matky. Postupně se mimo jiné ukazuje, že změny v počtu a biologickém chování těchto buněk v souvislosti s těhotenskými komplikacemi, jako je preeklampsie, záněty placenty nebo diabetes, mohou vést k předčasným porodům. Podle nejnovějších výzkumů také mohou předpovědět budoucí výskyt kardiovaskulárních a neuropsychiatrických onemocnění,“ uvedl přednosta ústavu Zdeněk Tauber.

Společně s kolegy nyní přispěli do mozaiky poznatků o Hofbauerových buňkách dalším dílkem. Ve studii publikované ve Frontiers in Immunology (dostupné zde) se zaměřili na změny těchto buněk u pacientek s diabetem prvního typu a s gestačním diabetem, který je znám též jako těhotenská cukrovka. Ta je častou komplikací v těhotenství a léčí se v prvé řadě nastavením dietního režimu do porodu i po něm.

 

Hofbauerovy buňky se u normální placenty (vlevo), diabetu 1. typu (uprostřed) a gestačního diabetu liší mimo jiné i svým tvarem. U diabetu 1. typu jsou protáhlé a často nepravidelné, naopak u gestačního diabetu jsou velmi kulaté. Zdroj: Ústav histologie a embryologie LF UP

„Zatímco u diabetu prvního typu jsme zaznamenali poměrně významnou zánětlivou aktivaci Hofbauerových buněk, což zvyšuje riziko předčasného porodu, u gestačního diabetu došlo jen k minimálním změnám v počtu nebo tvaru buněk. Překvapila nás však velká nerovnováha mezi produkovanými enzymy, které metabolizují protizánětlivé molekuly, a enzymy, které je naopak rozkládají. Tato nerovnováha může vést k poruchám růstu cév a nesprávnému fungování placenty,“ přiblížil přednosta s tím, že k tomuto objevu dospěli jako první na světě. „Byť jde o prvotní data a budeme se tématu dále věnovat, můžeme říci, že těhotenský diabetes by neměl být podceňován,“ dodal.

Nejen tato aktuální zjištění olomouckých odborníků představila spoluautorka studie Kateřina Čížková na vyzvané přednášce na 15th International Symposium of Clinical and Applied Anatomy ve Velké Británii. „Byla to pro mě obrovská čest a prestiž prezentovat jako zvaný řečník výsledky naší práce na tomto mezinárodním setkání, kde se sešly špičky morfologických oborů ze šestnácti zemí světa. Na přednášku jsme měli velmi pozitivní ohlasy. Potěšila mě především reakce profesora z Japonska, který chválil zajímavé téma, ale vyzdvihl i to, že naše práce na ústavu má jasnou linku od základního výzkumu až po potenciální možnosti terapeutického využití. Nicméně už jen to, že nás pozvali na vyzvanou přednášku, potvrzuje, že naše práce má smysl,“ uzavřela Kateřina Čížková.

Kromě publikace v prestižním časopise a vyzvané přednášky na mezinárodní konferenci se Ústav histologie a embryologie LF UP může z poslední doby pochlubit i dalšími úspěchy. Doktorandka Kateřina Koubová získala rovnou dvě ocenění za práci z oblasti výzkumu diferenciace střevních buněk, když po Ceně děkana LF UP za nejlepší studentskou vědeckou práci za rok 2023 obdržela i Výroční cenu České společnosti histo- a cytochemické za nejlepší původní vědeckou publikaci v oboru histochemie, imunohistochemie a cytochemie. Studii zveřejněnou v časopise BBA-General Subjects najdete zde. Student Všeobecného lékařství Max Mrštík zase s prací Morfometrická analýza Hofbauerových buněk u placenty s diabetem zvítězil v kategorii preklinických a teoretických oborů na letošní konferenci SVOČ, o které jsme psali zde. 

„Velmi si těchto úspěchů a ocenění vážím, a to s vědomím, že náš ústav patří k nejmenším na fakultě a situace v morfologických oborech v ČR je poměrně složitá. Jsem moc rád, že se nám takto daří a mám obrovskou radost z úspěchu našich kolegyň a kolegů. Přeji si, aby se nám dařilo i nadále,“ uvedl přednosta ústavu Zdeněk Tauber.

On open questions in astroparticle physics with Jakub VíchaWhere do high-energy cosmic ray particles come from and how can we even learn what they are? Can they open up an opportunity for us to discover completely new physical processes? And can cosmic rays influence the weather? These questions have not been answered yet, but research by Jakub Vícha from the Department of Astroparticle Physics at FZU is bringing us closer to unravelling these mysteries.

Even neighbourhood festivals are influenced by fashion trends. On the third Saturday in September, a part of Cukrovarnická Street was traditionally transformed into a friendly and sunny neighbourhood space. This year's Zažít město jinak (Experience the City Differently) event ran along the lines of the circular economy – clothes and books were exchanged, photovoltaic devices were demonstrated and there was also positive chemistry. Image Show all 27 photos

I sousedské slavnosti podléhají módním trendům. Třetí zářijovou sobotu se tradičně proměnila část ulice Cukrovarnické v přátelský a prosluněný sousedský prostor. Letošní ročník akce Zažít město jinak se nesl v duchu cirkulární ekonomiky – proběhla výměna oblečení a knih, předváděla se fotovoltaika a nechyběla ani pozitivní chemie. Obrázek Zobrazit všech 17 fotografií

Nové členy senátu vybere akademická obec právnické fakulty počátkem listopadu. O termínu voleb a o složení volební komise rozhodli současní členové senátu na svém zářijovém zasedání. Nově zvolení senátoři – devět z řad akademiků a šest z řad studentů – budou svou funkci zastávat tři roky. 

Senátní volby se uskuteční od 4. do 8. listopadu elektronicky na platformě volby.upol.cz. „Koncem listopadu končí volební období současného senátu. Termín voleb je podobný jako v minulých letech. Vybírali jsme tak, aby se nekřížily s žádnými důležitými akcemi na fakultě,“ řekl předseda AS PF UP Michal Bartoň. Senátoři zároveň ustavili tříčlennou volební komisi. Na průběh voleb budou dohlížet Zdeněk Červínek, z katedry ústavního práva, a studenti Michal Bedlovič a Vojtěch Kalmár, kteří jsou i současnými senátory. Za předsedu si komise zvolila Zdeňka Červínka.

Navrhování kandidátů na členy senátu upravuje Volební řád AS PF UP. Návrhy je možné podávat do pátku 25. října. Každý člen akademické obce může navrhnout kandidáta (či kandidáty) jak z řad pedagogických pracovníků fakulty, tak z řad studentů zapsaných na fakultě. Součástí návrhu musí být mimo jiné i souhlas kandidáta s kandidaturou. Jedním návrhem je možno navrhnout i více kandidátů, budou-li splněny požadované náležitosti. Využít lze formulář Návrh kandidáta/tů pro volby do AS PF UP, který je ke stažení ZDE.

„Návrhy podávejte e-mailem na adresu zdenek.cervinek@upol.cz a současně podepsané originály vkládejte do mé schránky v přízemí budovy B. Po převzetí originálu vám podání návrhu potvrdím e-mailem, abyste věděli, že je vše v pořádku,“ upřesnil Zdeněk Červínek, předseda volební komise.

Volební komise po uplynutí lhůty k podání návrhů kandidátů sestaví kandidátní listinu akademických pracovníků a kandidátní listinu studentů a zveřejní je.

Patnáct nových senátorů zvolí akademická obec na funkční období 2024-2027.

Volby do AS PF UP

Termín: 4.–8. listopad 2024
Forma: elektronicky
Volební komise:
JUDr. Zdeněk Červínek, Ph.D., katedra ústavního práva (předseda volební komise)
Michal Bedlovič, student magisterského programu Právo a právní věda 7. ročník
Vojtěch Kalmár, student magisterského programu Právo a právní věda 6. ročník

Podávání návrhů: do 25. října, formulář ZDE
Návrh musí obsahovat:
- jméno a příjmení kandidáta,
- v případě studentů studijní obor a ročník studia,
- další údaj, je-li to třeba k určení totožnosti kandidáta (např. v případě shody jmen studentů v jednom ročníku),
- souhlas kandidáta s kandidaturou (podpis kandidáta),
- jméno, příjmení a podpis navrhovatele
Návrhy podávejte e-mailem na adresu zdenek.cervinek@upol.cz a současně podepsané originály vkládejte do schránky dr. Červínka v přízemí budovy B. Po převzetí originálu Vám bude podání návrhu potvrzeno e-mailem.

Nové členy senátu vybere akademická obec právnické fakulty počátkem listopadu. O termínu voleb a o složení volební komise rozhodli současní členové senátu na svém zářijovém zasedání. Nově zvolení senátoři – devět z řad akademiků a šest z řad studentů – budou svou funkci zastávat tři roky. 

Senátní volby se uskuteční od 4. do 8. listopadu elektronicky na platformě volby.upol.cz. „Koncem listopadu končí volební období současného senátu. Termín voleb je podobný jako v minulých letech. Vybírali jsme tak, aby se nekřížily s žádnými důležitými akcemi na fakultě,“ řekl předseda AS PF UP Michal Bartoň. Senátoři zároveň ustavili tříčlennou volební komisi. Na průběh voleb budou dohlížet Zdeněk Červínek, z katedry ústavního práva, a studenti Michal Bedlovič a Vojtěch Kalmár, kteří jsou i současnými senátory. Za předsedu si komise zvolila Zdeňka Červínka.

Navrhování kandidátů na členy senátu upravuje Volební řád AS PF UP. Návrhy je možné podávat do pátku 25. října. Každý člen akademické obce může navrhnout kandidáta (či kandidáty) jak z řad pedagogických pracovníků fakulty, tak z řad studentů zapsaných na fakultě. Součástí návrhu musí být mimo jiné i souhlas kandidáta s kandidaturou. Jedním návrhem je možno navrhnout i více kandidátů, budou-li splněny požadované náležitosti. Využít lze formulář Návrh kandidáta/tů pro volby do AS PF UP, který je ke stažení ZDE.

„Návrhy podávejte e-mailem na adresu zdenek.cervinek@upol.cz a současně podepsané originály vkládejte do mé schránky v přízemí budovy B. Po převzetí originálu vám podání návrhu potvrdím e-mailem, abyste věděli, že je vše v pořádku,“ upřesnil Zdeněk Červínek, předseda volební komise.

Volební komise po uplynutí lhůty k podání návrhů kandidátů sestaví kandidátní listinu akademických pracovníků a kandidátní listinu studentů a zveřejní je.

Patnáct nových senátorů zvolí akademická obec na funkční období 2024-2027.

Volby do AS PF UP

Termín: 4.–8. listopad 2024
Forma: elektronicky
Volební komise:
JUDr. Zdeněk Červínek, Ph.D., katedra ústavního práva (předseda volební komise)
Michal Bedlovič, student magisterského programu Právo a právní věda 7. ročník
Vojtěch Kalmár, student magisterského programu Právo a právní věda 6. ročník

Podávání návrhů: do 25. října, formulář ZDE
Návrh musí obsahovat:
- jméno a příjmení kandidáta,
- v případě studentů studijní obor a ročník studia,
- další údaj, je-li to třeba k určení totožnosti kandidáta (např. v případě shody jmen studentů v jednom ročníku),
- souhlas kandidáta s kandidaturou (podpis kandidáta),
- jméno, příjmení a podpis navrhovatele
Návrhy podávejte e-mailem na adresu zdenek.cervinek@upol.cz a současně podepsané originály vkládejte do schránky dr. Červínka v přízemí budovy B. Po převzetí originálu Vám bude podání návrhu potvrzeno e-mailem.

O otevřených otázkách astročásticové fyziky s Jakubem VíchouOdkud k nám přilétají vysokoenergetické částice kosmického záření a jak vůbec můžeme zjistit, o jaké částice jde? Máme šanci díky nim objevit úplně nové fyzikální děje? A může kosmické záření ovlivňovat počasí? Na tyto otázky stále nemáme jednoznačné odpovědi, ale výzkum Jakuba Víchy z Oddělení astročásticové fyziky na FZU AV ČR nás odhalení těchto záhad stále více přibližuje.

Její jméno bylo na sklonku letních prázdnin hojně skloňováno ve sportovním zpravodajství, budoucí zmínky se však dost pravděpodobně budou týkat nejen atletiky, ale i medicíny. Martina Mazurová, aktuální juniorská vicemistryně světa ve vrhu koulí, jejímž domovským působištěm je Atletický klub Olomouc, totiž zahájila studium Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě UP.

K přihlášení se na medicínu Martinu Mazurovou inspirovala rodina, především pak babička, která se i v penzi stále věnuje pacientům. „Je chirurg a vždy se mi líbilo, jaký má k této práci vztah, s jakým zápalem pomáhá lidem a jak je z toho šťastná. Chtěla bych něco takového také zažít. Asi ale nechci jít zcela v babiččiných stopách a dělat chirurgii. Teď je pro mě důležité vše zvládnout a vystudovat,“ uvedla chvíli poté, co ve Velké posluchárně Teoretických ústavů LF UP složila imatrikulační slib.

Skloubit tréninky s rozvrhem náročného studia prý není nemožné a věří, že bude stíhat. „Bude to ale jen sport a škola, která je prioritní. V mé disciplíně naštěstí není nutné intenzivně trénovat každý den,“ dodala čerstvá medička, která se atletice věnuje od 10 let. Na vrh koulí a hody diskem a kladivem se začala soustředit asi o tři roky později. Od té doby zaznamenala několik úspěchů na domácích juniorských i seniorských mistrovstvích a mimochodem předvedla i nejlepší výkon na letošním atletickém přeboru UP, viz zde. Dvakrát jí těsně utekla medaile na evropských šampionátech.

Na srpnovém mistrovství světa juniorů v Peru však kouli vrhla do vzdálenosti 16,38 metru, čímž si nejen vylepšila osobní rekord, ale především vybojovala stříbrnou medaili a titul vicemistryně světa. „Jsem nadšená. Je to pro mě důkaz, že ta práce, která za mými výkony je, za to stojí. Je to odměna za všechno úsilí a motivace do další práce. A to nejen ve sportu, ale i ve škole,“ řekla Martina Mazurová.

Nyní jsou před ní nejen studijní povinnosti, ale také halová sezona. „Určitě bych chtěla získat nějakou pěknou medaili v kategorii žen. Zároveň se začnu připravovat na mistrovství Evropy v kategorii U23, které nás čeká příští rok a kde bych ráda něco předvedla. Uvidíme, jak se to podaří,“ uzavřela olomoucká atletka.