Agregátor zdrojů

Mají pomoci excelentním vědkyním a vědcům znovu rozjet kariéru po rodičovské či jiné pauze. O takzvané návratové granty bude možné žádat přibližně od půlky února do začátku dubna. „U nás je oproti většině zemí západní Evropy specifická situace v tom, že rodičovská přestávka je mnohem delší, trvá až tři roky oproti několika měsícům jinde. Proto je takové schéma opravdu potřeba,“ říká nový předseda GA ČR Milan Jirsa. Jaké budou přesné podmínky grantů a co dalšího chystá, čtěte v rozhovoru. Přinesl ho magazín vysokých škol Universitas, jehož je UP partnerem.

Grantová agentura má od ledna nového předsedu. Stal se jím lékař a specialista na genetiku jaterních onemocnění profesor Milan Jirsa. Během svého působení chce nejdříve spustit návratové granty a pak zavést granty Proof of Concept, inspirované ERC, které pomohou přenést výsledky ze základního výzkumu do praxe.

Hlavním úkolem je pro něj ale získat více peněz na podporu mladé vědecké generace. „Chceme, aby u nás častěji vznikaly excelentní vědecké týmy začínajících vědců a vědkyň, které potom budou úspěšné ve špičkových grantech, například ERC. Ne, abychom tyto lidi z vědy na začátku jejich kariéry ztráceli – odcházeli nám do zahraničí nebo do firem,“ říká Jirsa.

Návratové granty pro restart kariéry ve vědě na letošek vypsalo ministerstvo školství, v určité formě je už zavedly i další instituce. Kolik peněz získala na tyto granty GA ČR?

Plánovaná alokace na první rok je osmdesát milionů korun. Bude se jednat o granty dvouleté, pokud žadatelé budou pracovat na plný úvazek. Bude ale možné poměrně flexibilně úvazek rozložit až na dobu čtyř let v případě, že by daná osoba pracovala na poloviční úvazek. To, jak si vše rozloží na začátku, bude součástí grantové přihlášky. Bude to možné v průběhu řešení měnit, pokud se změní okolnosti. Limitující bude pouze částka. To, jestli ji dotyční vyčerpají v průběhu dvou, tří, nebo čtyř let, už bude záležet na nich.

Kolik projektů z těch 80 milionů plánujete podpořit?

Jak vidíte, dotace projektu je u těchto grantů menší než u standardních grantů. Z toho vyplývá, že projektů bude maximálně pár desítek. To je dáno zaměřením soutěže. Chceme podpořit excelentní vědkyně a vědce, kteří už excelence dosáhli před kariérní přestávkou. Měli své projekty a špičkové publikace. Jen potřebovali na nějakou dobu kariéru přerušit a nyní se chtějí vrátit a ve vědecké kariéře pokračovat. Nám jde o to, aby je instituce přijala a aby mohli vést svůj vlastní projekt. Vedle toho budou moci i spolupracovat na běžících projektech některých ze svých senior scientists. Hlavním cílem však je, aby řešitel nebo řešitelka dostali časový a finanční prostor k vytvoření vlastních výsledků, které potom budou moci prezentovat, třeba v žádosti o standardní nebo jakékoli další granty. Zkrátka, abychom získali zpět lidi do excelentní vědy, aby nám tito špičkoví odborníci a odbornice neodcházeli do zahraničí nebo z vědy úplně.

Excelentní doktorandi a doktorandky, kteří zakládají rodinu, ale na tento grant nedosáhnou.

Můžeme samozřejmě argumentovat, že jsou zde výjimeční Ph.D. studenti a je velká šance, že se z nich stanou výjimeční vědci. Postgraduální studium je stále bráno jako studium, které mohou studenti přerušit a po přestávce v něm pokračovat. Většina Ph.D. studentů navíc nemá své vlastní projekty a studenti pracují na projektech svých školitelů. Předpokládáme tedy, že definice excelentního vědce je taková, že již dokončil všechny stupně studia a Ph.D. už má. Navíc naše soutěž není jediná, ve které je možné o návratové granty žádat, otevřená výzva už je například v rámci programu OP JAK. 

Když se vrátíme k podmínkám, kariérní přestávkou je tedy hlavně myšlena mateřská či rodičovská dovolená. Platí i pro ošetřování blízké osoby nebo delší nemocenskou?

Vztahuje se na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, péči o dítě do věku deseti let anebo ošetřování člena rodiny, jak je to definováno v zákoníku práce. Na dlouhodobou nemoc se ale nevztahuje, granty byly od začátku plánovány pro vědkyně a vědce, kteří přerušili kariéry kvůli péči o rodinu. Zvažovali jsme, zda by šlo zahrnout i další případy, ale primární motivací byla specifická situace v České republice, kdy dochází k odlivu mozků z vědy kvůli relativně dlouhé rodičovské dovolené.

Jak dlouho může kariérní přestávka trvat?

Minimálně jeden rok. Zvolili jsme zde ale poměrně široký interval, kdy o tyto projekty bude možné žádat – do deseti let od ukončení Ph.D. A tato doba se bude prodlužovat o dobu kariérní přestávky, například rodičovské dovolené. Prodlužovat se bude i v případech, kdy by došlo k nějaké dlouhodobé pracovní neschopnosti, delší než půl roku. Takže například u ženy, která půjde na rodičovskou dovolenou a bude mít pětiletou kariérní přestávku, se nám interval posouvá až na – dle mého velkorysých – patnáct let po skončení Ph.D.

Váš předchůdce profesor Baldrian říkal, že jste se při vymýšlení návratových grantů neměli ve světě kde inspirovat, protože české prostředí je v tomto velmi specifické.

Ano, souvisí to s unikátností celého systému podpory rodičovství v České republice. To není jen otázka vědy. V této souvislosti bych si dovolil komentovat svoji vlastní zahraniční zkušenost, kdy jsem jako postdok působil v Nizozemsku, a mohu říci, že tam to schéma podpory v mateřství vypadalo úplně jinak než u nás. Ve srovnání s naší tříletou rodičovskou dovolenou měli v Nizozemsku, které není tak daleko od nás, jen 16 týdnů, z toho 4 týdny před porodem a 12 týdnů po porodu. A takováto kratší schémata jsou běžná v řadě zemí západní Evropy. Po čtyřech měsících o nějaké kariérní přestávce nemá smysl hovořit.

Takže skutečnost, že u nás je podpora v rodičovství zcela unikátní, nás postavila před problém vymyslet adekvátní schéma pro to, abychom talenty, které bychom tímto mohli ztratit, přitáhli zpět. Profesně mi nepřísluší vyjadřovat se k tomu, co je správné. Osobně jsem ale zastáncem českého systému a myslím si, že naše podpora v mateřství v raném dětství je naprosto správná. Sám jsem byl překvapený, že tomu tak v zahraničí ve vyspělých zemích není.

Hodnocení bude fungovat stejně jako u jiných schémat GA ČR? 

Ano, ale zásadní rozdíl je, že nebude kladen takový důraz na publikační výstupy. Samozřejmě pokud se řešitelkám nebo řešitelům podaří publikovat vysoce kvalitní texty, bude to skvělé, ale hlavním výstupem by měly být solidní výsledky, které mohou sloužit jako pilotní výsledky pro budoucí granty.

Takže hodnotit se bude plán budoucího výzkumu.

Ano. Nicméně tady je potřeba říct, že pokud má grant trvat dva roky při plném úvazku, nebude možné financovat nějaký širší tým. Bude možno financovat například jednoho studenta nebo technického pracovníka, který bude pomáhat řešiteli nebo řešitelce, a to ještě ne na celý úvazek. Nemůžeme stavět rovnítko mezi standardní projekty od celých týmů, které mají mnohem vyšší financování, a mezi tyto projekty pro ty, kteří nastupují znova do oboru po kariérní přestávce.

Může mít žadatel či žadatelka ještě úvazek jinde?

Ano, celkový úvazek by ale neměl být vyšší než jedna celá. Financovat z návratových grantů nadúvazky – to by opravdu nebylo to, co chceme.

Setkal jste se ve své praxi s případem, kde by takovýto grant býval pomohl, aby daná osoba nemusela z vědy odejít?

Zrovna v mém týmu je jedna kolegyně, která se možná bude pokoušet uspět v soutěži o tento grant. Absolvovala doktorát v Německu, po nějaké době práce po velmi úspěšném a kvalitním Ph.D. se vrátila a nastoupila ke mně do laboratoře, pak čerpala tříletou kariérní přestávku. Pokud mám správné informace, tak i v některých ústavech Akademie věd už jsou dámy, které o grant jeví zájem a netrpělivě čekají na vyhlášení soutěže.

Představovali byste si pro tyto granty vyšší financování?

Vzhledem k tomu, že nevíme, kolik žadatelů bude, nevíme, kolik projektů bude dostatečně kvalitních, aby uspělo, tak bych s odhady, jak se situace bude vyvíjet a jak bude vypadat třeba v porovnání s institucionální podporou návratových grantů v rámci ministerských projektů OP JAK, raději počkal až po prvním roce fungování.

Jak jste spokojený s tím, jaké finance máte přiděleny na další soutěže?

Chtěl bych zdůraznit, že GA ČR rozděluje prostředky ve výši 11 procent rozpočtu státních prostředků účelové podpory vědy a výzkumu čili těch zbylých téměř 90 procent teče jinými cestami. Pokud jde o náš celkový rozpočet, v roce 2025 byl zvýšen oproti předchozímu roku o 4,6 %. Na letošní rok činí 4,8 miliardy. Jedná se o první nominální zvýšení za tři roky.

Kvůli inflaci se nám ale projekty třeba ve standardní soutěži začaly postupně prodražovat. Kdyby to takto pokračovalo bez navyšování účelového rozpočtu agentury, muselo by se to projevit snižováním úspěšnosti v jednotlivých soutěžích, tedy nižším počtem podpořených projektů, jako tomu bylo v minulých letech.

Navýšení rozpočtu pro standardní projekty by bylo prospěšné, protože existuje řada vysoce kvalitních projektů, které na financování nedosáhnou. Nejvíce nás ale trápí projekty pro mladé – excelentní projekty Junior Star a Postdoc Individual Fellowship, ať už výjezdové, nebo příjezdové. Obě soutěže by si zasloužily navýšit financování a při vyjednávání o rozpočtu na rok 2026 to bude naše nejvyšší priorita. Chceme více podporovat ty nejkvalitnější reprezentanty mladé vědecké generace, kteří by pak mohli mít největší šanci, aby dosáhli na evropské projekty a aby neodcházeli do zahraničí nebo mimo vědu. Chceme, aby u nás více vznikaly excelentní vědecké týmy, které potom budou navyšovat úspěšnost ve výzkumu financovaném z Evropské unie s pomocí ERC grantů. Toto vidíme jako klíčovou cestu, máme-li zvyšovat a podporovat excelenci vědy v naší zemi.

Nově chcete zavést soutěž Proof of Concept inspirovanou ERC granty. Jak by měla vypadat a kdy by měla být spuštěna?

Mělo by opět jít o malou soutěž, jakési prodloužení projektů základního výzkumu, z nichž vzešly výsledky, které mají aplikační potenciál. Mezi výsledkem základního výzkumu a fází, kdy je výzkum zajímavý pro soukromého investora, je poměrně dlouhá cesta. My chceme tuto cestu překlenout možností navázat asi dvanácti- až osmnáctiměsíčním prodloužením původního projektu. Hlavním výstupem Proof of Concept grantů tedy opět nebudou publikace, ale studie proveditelnosti.

Abych uvedl příklad: Pokud by někdo našel nový protinádorový lék, který efektivně funguje na buněčných liniích, musí jej vyzkoušet na živém organismu. A to nejen z pohledu účinnosti, ale i z pohledu toxicity, protože to je první věc, na které řada těchto špičkových objevů selže. Když objevíte nějakou látku a publikujete, že perfektně funguje na řadě buněčných modelů, a potom zjistíte, že je toxická na živém organismu, takový výsledek se publikuje obtížněji. Přitom i to je důležitý výsledek. Pokud byste látku otestovali na živém modelu a podařilo by se zvířata zbavit nádorového onemocnění, pak už případný investor může projevit zájem. A financování například takovýchto studií, které potvrdí, nebo vyvrátí účinnost a bezpečnost látky vyzkoumané v základním výzkumu, bude právě předmětem projektů Proof of Concept.

Očekáváme, že žadatelů nebude mnoho, ale myslíme si, že tyto granty mohou vytvořit jakýsi most mezi základním výzkumem a aplikační sférou, který v této podobě v našem prostředí a na našem českém trhu nemá obdobu. Zatím probíhá proces schvalování, ale pokud by vše proběhlo hladce, uděláme všechno proto, aby první soutěž proběhla v roce 2026.

Máte před sebou čtyřleté funkční období. Co očekáváte, že bude největší výzvou?

Největší výzva by bylo dostat rozpočet tam, kde byl před covidem, s ohledem na úspěšnost žadatelů v našich soutěžích, které budeme vyhlašovat. Covid nám se vším dost zahýbal, a tak budeme muset hledat nějaké argumentační cesty k tomu, abychom postupně jednotlivé soutěže dofinancovali. Nelze samozřejmě očekávat, že GA ČR dnes někdo jednorázově přidá miliardu. Nicméně máme připraveny velmi dobré konkrétní argumenty pro letošní rok. Na špičce naší argumentace budou nové soutěže a podfinancované projekty pro mladé. To je alfa a omega. V dalším roce bychom se pak chtěli zaměřit na soutěž standardních grantů, ale až tak nechci předjímat, uvidíme, jak to dopadne na rok 2026.

Více o programu Návraty najdete zde. 

prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.

Profesor Milan Jirsa působí jako vedoucí Laboratoře experimentální hepatologie a zástupce přednosty Centra experimentální medicíny IKEM, kde je také předsedou vědecké rady. Zároveň působí jako pedagog, školitel a člen oborové komise doktorského studia na Univerzitě Karlově. V průběhu své dosavadní vědecké kariéry publikoval více než 80 původních vědeckých prací v mezinárodních časopisech a vedl řadu doktorských studujících a postdoktorandů a postdoktorandek. V listopadu 2021 se stal členem předsednictva GA ČR, kde odpovídá ze lékařské a biologické vědy. Od ledna 2025 je předsedou GA ČR. (Zdroj: GA ČR)

 

 

Markéta Paloncýová has achieved a long-awaited success in the GAČR grant competition. Together with her colleague Petra Kührová, she will build on her extensive research on lipids in a new project funded by the Czech Science Foundation. Beginning this year, they will embark on a three-year project titled “In-silico Workflow for Lipid-Mediated Active Pharmaceutical Ingredients Delivery Systems”, with a budget of 5.1 million Czech koruna. The project aims to develop a validated protocol for molecular dynamics simulations of lipid systems, enabling scientists to study lipid systems through computer modelling.

Lipid systems, such as liposomes and lipid nanoparticles, are highly promising tools in modern medicine. They help minimize the adverse effects of certain drugs and enable the delivery of substances—such as mRNA—that were previously undeliverable.

“As part of the project, we will design tools for the in-silico study of lipids using computer simulations, modelling and data analysis. We will develop lipid libraries, a tool for constructing complex lipid structures containing active pharmaceutical ingredients, and test an optimized simulation protocol. Our goal is to provide the scientific community with a reliable set of tools to simulate lipid systems and predict their properties computationally,” explained Paloncýová.

A computational chemist, Markéta has been studying lipids since her master’s degree. She became particularly interested in lipid nanoparticles in 2021 while researching the influence of lipid composition on the storage and transport conditions of mRNA vaccines. It was during this time that she began collaborating closely with Petra Kührová. Their project combines expertise from two distinct fields—lipid and nucleic acid simulations.

“I see enormous potential in RNA medicine for both treatment and prevention, but lipid nanoparticles still hold many unknowns. Without thorough testing, we cannot accurately predict the effectiveness of different compositions and preparation methods—especially due to cargo loss (RNA) during delivery to the target. I believe high-quality computational modelling can accelerate this process, but it requires highly complex models. With this project, we aim to make such modelling possible,” she added. According to her, these models could ultimately help scientists understand how lipid nanoparticles interact with various biological structures.

This GAČR project marks Markéta’s first success in the competition after an earlier unsuccessful attempt. “After receiving the evaluation of my previous proposal, I swore I would never go through the process again. But in the end, my colleague and I decided to persevere and give it another shot. This grant is proof that persistence pays off—even when it feels hopeless. Giving up too soon would have been a shame,” she concluded.

Since January 2025, the Czech Science Foundation has funded 474 new scientific projects. CATRIN researchers submitted five applications in this call, two of which were successful. In addition to Markéta Paloncýová’s project, funding was also awarded to Sergi Kalytchuk for his project, “Tailored fluorescent carbon dots engineered for targeted biosensing.”

Ovoce v podobě získaného grantu od Grantové agentury ČR přineslo Markétě Paloncýové z CATRIN UP dlouholeté studium lipidů i vytrvalosti při podávání grantových žádostí. Od letošního roku tak může spolu s Petrou Kührovou řešit tříletý projekt s názvem In-silico protokol pro lipidové systémy doručující účinné látky s dotací 5,1 milionu korun. Jeho hlavním cílem je vytvoření validovaného protokolu pro molekulárně dynamické simulace lipidových systémů pro doručování účinných látek, který vědecké komunitě umožní studovat lipidové systémy pomocí počítačových simulací.

Lipidové systémy, například lipozomy nebo lipidové nanočástice, jsou velmi perspektivním nástrojem v moderní medicíně. Umožňují minimalizovat nežádoucí účinky některých léčiv nebo doručit látky jako například mRNA, které byly ještě nedávno nedoručitelné.

„My se v projektu budeme zabývat vytvořením a zpřístupněním nástrojů pro jejich studium in-silico, tedy prostřednictvím počítačových simulací, modelování a analýzy dat. Vytvoříme a zpřístupníme knihovny lipidů, nástroj pro výstavbu komplexních lipidových struktur obsahující doručované látky, a následně otestujeme vhodný simulační protokol. Chceme tak vědecké komunitě poskytnout dostatek důvěryhodných nástrojů pro simulaci lipidových systémů a posléze pro predikci jejich vlastností rovnou v počítači,“ objasnila cíle projektu Paloncýová.

Výpočetní chemička se výzkumu lipidů věnuje od magisterského studia. Lipidové nanočástice vzbudily její zájem v roce 2021, kdy ji zaujal vliv složení lipidů na potřebné skladovací a přepravní podmínky mRNA vakcín. Tehdy začala úzce spolupracovat s kolegyní Petrou Kührovou. V projektu propojují dvě expertizy – simulace lipidů a nukleových kyselin.

„V RNA medicíně vidím obrovský potenciál pro léčbu i prevenci nemocí, ale lipidové nanočástice pořád skrývají mnohá překvapení a bez důkladného testování neumíme odhadnout účinnost jednotlivých složení a typů přípravy, obzvláště kvůli ztrátě nákladu (RNA) během cesty k cíli. Věřím, že kvalitní počítačové modelování tento proces dokáže urychlit. Vyžaduje však velmi komplikovaný model. To bychom tímto projektem rády umožnily,“ doplnila vědkyně. Podle ní by mohly tyto modely následně sloužit k pochopení toho, jak se lipidové nanočástice chovají, když potkají jednotlivé biostruktury.

Pro juniorní vědkyni je projekt podpořený GA ČR prvním osobním grantem, ale úspěch se nedostavil hned napoprvé. „Ve skutečnosti jsem na hodnocení předchozí výzvy už reagovala tak, že to víckrát zkoušet nebudu, ale nakonec jsme se s kolegyní dohodly, že zatneme zuby a ještě naposledy do toho půjdeme. Takže tento grant je také ukázkou toho, že je potřeba vytrvat, i když to vypadá, že to nemá smysl. Vzdát se takto těsně před úspěchem by byla škoda,“ uzavřela Paloncýová.

Grantová agentura ČR od letošního ledna podpoří 474 nových vědeckých projektů. Vědci z CATRIN podali do výzvy pět žádostí, z toho dvě uspěly. Vedle projektu Markéty Paloncýové se jedná ještě o projekt Sergiho Kalytchuka s názvem Na míru navržené fluorescenční uhlíkové tečky pro cílenou biosenzoriku.

 

Ovoce v podobě získaného grantu od Grantové agentury ČR přineslo Markétě Paloncýové z CATRIN UP dlouholeté studium lipidů i vytrvalosti při podávání grantových žádostí. Od letošního roku tak může spolu s Petrou Kührovou řešit tříletý projekt s názvem In-silico protokol pro lipidové systémy doručující účinné látky s dotací 5,1 milionu korun. Jeho hlavním cílem je vytvoření validovaného protokolu pro molekulárně dynamické simulace lipidových systémů pro doručování účinných látek, který vědecké komunitě umožní studovat lipidové systémy pomocí počítačových simulací.

Lipidové systémy, například lipozomy nebo lipidové nanočástice, jsou velmi perspektivním nástrojem v moderní medicíně. Umožňují minimalizovat nežádoucí účinky některých léčiv nebo doručit látky jako například mRNA, které byly ještě nedávno nedoručitelné.

„My se v projektu budeme zabývat vytvořením a zpřístupněním nástrojů pro jejich studium in-silico, tedy prostřednictvím počítačových simulací, modelování a analýzy dat. Vytvoříme a zpřístupníme knihovny lipidů, nástroj pro výstavbu komplexních lipidových struktur obsahující doručované látky, a následně otestujeme vhodný simulační protokol. Chceme tak vědecké komunitě poskytnout dostatek důvěryhodných nástrojů pro simulaci lipidových systémů a posléze pro predikci jejich vlastností rovnou v počítači,“ objasnila cíle projektu Paloncýová.

Výpočetní chemička se výzkumu lipidů věnuje od magisterského studia. Lipidové nanočástice vzbudily její zájem v roce 2021, kdy ji zaujal vliv složení lipidů na potřebné skladovací a přepravní podmínky mRNA vakcín. Tehdy začala úzce spolupracovat s kolegyní Petrou Kührovou. V projektu propojují dvě expertizy – simulace lipidů a nukleových kyselin.

„V RNA medicíně vidím obrovský potenciál pro léčbu i prevenci nemocí, ale lipidové nanočástice pořád skrývají mnohá překvapení a bez důkladného testování neumíme odhadnout účinnost jednotlivých složení a typů přípravy, obzvláště kvůli ztrátě nákladu (RNA) během cesty k cíli. Věřím, že kvalitní počítačové modelování tento proces dokáže urychlit. Vyžaduje však velmi komplikovaný model. To bychom tímto projektem rády umožnily,“ doplnila vědkyně. Podle ní by mohly tyto modely následně sloužit k pochopení toho, jak se lipidové nanočástice chovají, když potkají jednotlivé biostruktury.

Pro juniorní vědkyni je projekt podpořený GA ČR prvním osobním grantem, ale úspěch se nedostavil hned napoprvé. „Ve skutečnosti jsem na hodnocení předchozí výzvy už reagovala tak, že to víckrát zkoušet nebudu, ale nakonec jsme se s kolegyní dohodly, že zatneme zuby a ještě naposledy do toho půjdeme. Takže tento grant je také ukázkou toho, že je potřeba vytrvat, i když to vypadá, že to nemá smysl. Vzdát se takto těsně před úspěchem by byla škoda,“ uzavřela Paloncýová.

Grantová agentura ČR od letošního ledna podpoří 474 nových vědeckých projektů. Vědci z CATRIN podali do výzvy pět žádostí, z toho dvě uspěly. Vedle projektu Markéty Paloncýové se jedná ještě o projekt Sergiho Kalytchuka s názvem Na míru navržené fluorescenční uhlíkové tečky pro cílenou biosenzoriku.

 

Třináct setkání nad tématy, jako je klimatická změna, význam biodiverzity, dostupnost vody nebo smart cities, a tři kredity k tomu. Tak vypadá průřezový předmět Udržitelný rozvoj v teorii a praxi, který si jako nepovinný v kategorii C mohou na letní semestr zapsat všichni studenti a studentky z celé UP.

Odborníci z Univerzity Palackého ve spolupráci s externími specialisty představí udržitelný rozvoj jako způsob života, který umožňuje lidstvu dlouhodobě naplňovat jeho potřeby s co nejmenším negativním vlivem na budoucnost. Zároveň ukážou, jak se jeho principy mohou uplatňovat v nejrůznějších oblastech každodenního života.

Kromě environmentálního hlediska nezůstane stranou ani ekonomický pohled na udržitelnost. Přednášky se proto budou věnovat také cirkulární ekonomice a energetice či managementu zdrojů. Dále se zájemci dozvědí, jak vypadají smart cities nebo co znamená udržitelné stravování.

Návštěvníci kurzu rovněž získají znalosti o sociálních aspektech udržitelnosti a její etice, budou schopni číst a kriticky zhodnotit odborné i laické publikace o klimatické změně a udržitelnosti nebo rozpoznat greenwashing.

„Jsem moc ráda, že se nám podařilo ve spolupráci s kolegy z různých fakult připravit velice nabitý, ale prakticky zaměřený předmět, který studentům napříč univerzitou ukáže, že udržitelnost není věc pouze ekologů nebo environmentalistů. Týká se totiž nás všech a aspoň základní vzdělání o její aplikovatelnosti v různých oborech by měli mít všichni studenti,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková, která bude v rámci kurzu mluvit o udržitelnosti na Univerzitě Palackého.

Předmět bude vyučován každé pondělí od 16:30 v přednáškovém sále Josefa Otruby v nové budově Botanické zahrady UP (v blízkosti Smetanových sadů – U Botanické zahrady 1232/7). Ve STAGu jej lze najít pod kódem EKO/URTP a za splnění závěrečného kolokvia čekají studenty tři kredity. Přednášky však budou přístupné bez zapsání i ostatním zájemcům a veřejnosti. Další céčkové předměty o udržitelnosti najdete ve speciální databázi na webu Udržitelné univerzity.

Udržitelný rozvoj v teorii a praxi (EKO/URTP)
10. února – 5. května (pondělí) v 16:30 hodin v Botanické zahradě UP

Sylabus kurzu:
1. Úvod do předmětu, cíle předmětu, požadavky
2. Koncept a měření udržitelného rozvoje
3. Globální klimatická změna
4. Zeleň a biodiverzita
5. Voda
6. Management zdrojů a cirkulární ekonomika
7. Energetika
8. Urbanismus a udržitelná doprava
9. Udržitelné stravování
10. Smart cities a udržitelnost
11. Hodnotové aspekty udržitelnosti a environmentální etiky
12. Sociální aspekty udržitelnosti
13. Udržitelný rozvoj na UP

Třináct setkání nad tématy, jako je klimatická změna, význam biodiverzity, dostupnost vody nebo smart cities, a tři kredity k tomu. Tak vypadá průřezový předmět Udržitelný rozvoj v teorii a praxi, který si jako nepovinný v kategorii C mohou na letní semestr zapsat všichni studenti a studentky z celé UP.

Odborníci z Univerzity Palackého ve spolupráci s externími specialisty představí udržitelný rozvoj jako způsob života, který umožňuje lidstvu dlouhodobě naplňovat jeho potřeby s co nejmenším negativním vlivem na budoucnost. Zároveň ukážou, jak se jeho principy mohou uplatňovat v nejrůznějších oblastech každodenního života.

Kromě environmentálního hlediska nezůstane stranou ani ekonomický pohled na udržitelnost. Přednášky se proto budou věnovat také cirkulární ekonomice a energetice či managementu zdrojů. Dále se zájemci dozvědí, jak vypadají smart cities nebo co znamená udržitelné stravování.

Návštěvníci kurzu rovněž získají znalosti o sociálních aspektech udržitelnosti a její etice, budou schopni číst a kriticky zhodnotit odborné i laické publikace o klimatické změně a udržitelnosti nebo rozpoznat greenwashing.

„Jsem moc ráda, že se nám podařilo ve spolupráci s kolegy z různých fakult připravit velice nabitý, ale prakticky zaměřený předmět, který studentům napříč univerzitou ukáže, že udržitelnost není věc pouze ekologů nebo environmentalistů. Týká se totiž nás všech a aspoň základní vzdělání o její aplikovatelnosti v různých oborech by měli mít všichni studenti,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková, která bude v rámci kurzu mluvit o udržitelnosti na Univerzitě Palackého.

Předmět bude vyučován každé pondělí od 16:30 v přednáškovém sále Josefa Otruby v nové budově Botanické zahrady UP (v blízkosti Smetanových sadů – U Botanické zahrady 1232/7). Ve STAGu jej lze najít pod kódem EKO/URTP a za splnění závěrečného kolokvia čekají studenty tři kredity. Přednášky však budou přístupné bez zapsání i ostatním zájemcům a veřejnosti. Další céčkové předměty o udržitelnosti najdete ve speciální databázi na webu Udržitelné univerzity.

Udržitelný rozvoj v teorii a praxi (EKO/URTP)
10. února – 5. května (pondělí) v 16:30 hodin v Botanické zahradě UP

Sylabus kurzu:
1. Úvod do předmětu, cíle předmětu, požadavky
2. Koncept a měření udržitelného rozvoje
3. Globální klimatická změna
4. Zeleň a biodiverzita
5. Voda
6. Management zdrojů a cirkulární ekonomika
7. Energetika
8. Urbanismus a udržitelná doprava
9. Udržitelné stravování
10. Smart cities a udržitelnost
11. Hodnotové aspekty udržitelnosti a environmentální etiky
12. Sociální aspekty udržitelnosti
13. Udržitelný rozvoj na UP

Mobilitu pravěkých lovců mamutů, kteří před zhruba 30 000 lety žili na území České republiky a Slovenska, zmapují pomocí určení původu jejich pazourků a rohovců vědci z kateder geologie a analytické chemie přírodovědecké fakulty. Spolupracovat na tomto projektu budou s odborníky z Moravského zemského muzea v Brně a tamního pracoviště Archeologického ústavu AV ČR. Jejich vědeckou práci podpořila Grantová agentura ČR.

„Pomocí určení původu kamenných artefaktů, které sloužily např. jako hroty, rydla, škrabadla či jiné nástroje, se pokusíme zrekonstruovat mobilitu pravěkých lovců a sběračů z období tzv. zlatého věku doby ledové,“ uvedl Martin Moník z katedry geologie. Vědci odeberou vzorky glacigenních pazourků, rohovců krakovsko-čenstochovské jury a tzv. čokoládového pazourku Svatokřižských hor. Zaměří se také na volyňský pazourek z území dnešní Ukrajiny, případně na pazourek ze středního Podněstří.

V laboratoři pak odborníci pod vedením Tomáše Pluháčka z katedry analytické chemie získají charakteristický chemický „otisk“ referenčních rohovců/pazourků a porovnají ho s pravěkými artefakty nalezenými v moravských a slovenských lokalitách, které byly v období gravettienu (cca 34–24 tisíc let před dneškem) osídleny pravěkými lovci a sběrači (lokality pod Pavlovskými vrchy – Dolní Věstonice, Pavlov s Milovice, dále Předmostí u Přerova, Ostrava-Petřkovice, Moravany nad Váhom, Cejkov a Kašov). „Z tohoto období známe například importy maďarského a východoslovenského obsidiánu na vzdálenosti 330–400 kilometrů, tedy až do lokalit pod Pavlovskými vrchy, v Napajedlích a v Předmostí u Přerova,“ podotkl Martin Moník.

Vědci nevylučují, že na dnešní území České republiky a Slovenska byly v období gravettienu importovány i pazourky z podobně vzdálených lokalit. „Například v okolí slovenského Cejkova a Kašova výskyt volyňských pazourků přímo předpokládáme. Zatím ale nebyla jejich přítomnost ověřena chemickými či jinými metodami, což se nyní budeme snažit změnit,“ upozornil Martin Moník.

Výstupem projektu budou nejméně tři odborné publikace pojednávající o mobilitě jemnozrnných štípatelných hornin během gravettienu. „Vlastně vytvoříme mapy pohybu tehdejších lovecko-sběračských populací. Zároveň se ukáže, nakolik je skupina moravského klasického gravettienu surovinově odlišná od slovenských lokalit pozdního gravettienu, tedy zda se jednalo o kontinuitu, či naopak o nezávislý vývoj,“ dodal geolog.

Při studiu vzorků pazourků a rohovců vědci použijí prvkovou analýzu pomocí laserové ablace ve spojení s hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (LA-ICP-MS) a rentgenové fluorescenční spektrometrie (XRF). „Užitečné může být i studium barevnosti pomocí UV-Vis spektrometrie a makroskopická, stereomikroskopická analýza použitých hornin, tedy různých typů mikro- a kryptokrystalických křemitých hornin – rohovců a pazourků,“ dodal Martin Moník.

Mobilitu pravěkých lovců mamutů, kteří před zhruba 30 000 lety žili na území České republiky a Slovenska, zmapují pomocí určení původu jejich pazourků a rohovců vědci z kateder geologie a analytické chemie přírodovědecké fakulty. Spolupracovat na tomto projektu budou s odborníky z Moravského zemského muzea v Brně a tamního pracoviště Archeologického ústavu AV ČR. Jejich vědeckou práci podpořila Grantová agentura ČR.

„Pomocí určení původu kamenných artefaktů, které sloužily např. jako hroty, rydla, škrabadla či jiné nástroje, se pokusíme zrekonstruovat mobilitu pravěkých lovců a sběračů z období tzv. zlatého věku doby ledové,“ uvedl Martin Moník z katedry geologie. Vědci odeberou vzorky glacigenních pazourků, rohovců krakovsko-čenstochovské jury a tzv. čokoládového pazourku Svatokřižských hor. Zaměří se také na volyňský pazourek z území dnešní Ukrajiny, případně na pazourek ze středního Podněstří.

V laboratoři pak odborníci pod vedením Tomáše Pluháčka z katedry analytické chemie získají charakteristický chemický „otisk“ referenčních rohovců/pazourků a porovnají ho s pravěkými artefakty nalezenými v moravských a slovenských lokalitách, které byly v období gravettienu (cca 34–24 tisíc let před dneškem) osídleny pravěkými lovci a sběrači (lokality pod Pavlovskými vrchy – Dolní Věstonice, Pavlov s Milovice, dále Předmostí u Přerova, Ostrava-Petřkovice, Moravany nad Váhom, Cejkov a Kašov). „Z tohoto období známe například importy maďarského a východoslovenského obsidiánu na vzdálenosti 330–400 kilometrů, tedy až do lokalit pod Pavlovskými vrchy, v Napajedlích a v Předmostí u Přerova,“ podotkl Martin Moník.

Vědci nevylučují, že na dnešní území České republiky a Slovenska byly v období gravettienu importovány i pazourky z podobně vzdálených lokalit. „Například v okolí slovenského Cejkova a Kašova výskyt volyňských pazourků přímo předpokládáme. Zatím ale nebyla jejich přítomnost ověřena chemickými či jinými metodami, což se nyní budeme snažit změnit,“ upozornil Martin Moník.

Výstupem projektu budou nejméně tři odborné publikace pojednávající o mobilitě jemnozrnných štípatelných hornin během gravettienu. „Vlastně vytvoříme mapy pohybu tehdejších lovecko-sběračských populací. Zároveň se ukáže, nakolik je skupina moravského klasického gravettienu surovinově odlišná od slovenských lokalit pozdního gravettienu, tedy zda se jednalo o kontinuitu, či naopak o nezávislý vývoj,“ dodal geolog.

Při studiu vzorků pazourků a rohovců vědci použijí prvkovou analýzu pomocí laserové ablace ve spojení s hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (LA-ICP-MS) a rentgenové fluorescenční spektrometrie (XRF). „Užitečné může být i studium barevnosti pomocí UV-Vis spektrometrie a makroskopická, stereomikroskopická analýza použitých hornin, tedy různých typů mikro- a kryptokrystalických křemitých hornin – rohovců a pazourků,“ dodal Martin Moník.

Slavnostní předání cen rektora Univerzity Palackého za uplynulý rok se uskuteční ve středu 19. února od 16 hodin poprvé v olomouckém kině Metropol. Veřejnosti přístupný akt, který se rozrostl o nové kategorie, bude moderovat šéf činohry Moravského divadla Roman Vencl. Program doplní smyčcové kvarteto Desigual Quartet. Vstup na akci je zdarma, místa je nutné rezervovat.

„Jsem moc rád, že se akce více otevírá veřejnosti, protože univerzita se má určitě čím pochlubit. Při každoročním předávání cen cítím hrdost, že máme tolik nadaných a tvořivých studentů a studentek a že i naši absolventi nás s úspěchem reprezentují po celém světě. Letos navíc nově získají uznání také naši pedagogové a pedagožky, které svým hlasem vybrali právě jejich studující, oceněny budou rovněž práce s udržitelnou tematikou,“ uvedl rektor Martin Procházka. Akt premiérově oživí živá hudba v podání smyčcového Desigual Quartetu a dojde i na živou interpretaci studentské hymny Gaudeamus Igitur, jíž se ujme Zuzana Štanclová z univerzitního sboru Ateneo.

Na tradičním slavnostním ceremoniálu v novém kabátě, který se koná v rámci Akademického týdne UP, budou oceněni autoři a autorky odborných publikací z řad akademické obce, studující za nejlepší bakalářské, diplomové a vědecké práce a sportovní výkony a také studující doktorských programů. Vůbec poprvé se předají ceny rektora za nejlepší absolventské práce z oblasti udržitelnosti a novinkou jsou i Teaching Awards. O výhercích a výherkyních poslední jmenované kategorie rozhodli studující pomocí hlasování, udělena bude cena pro vyučující s praxí do pěti let (Teaching Junior Award) a nad pět let (Teaching Senior Award). Celkem má být na akci rozdáno 52 diplomů.

„Oceněné práce, publikace i sportovní výkony laureátů mohou být pro mnohé inspirativní, a proto je slavnostní odpoledne poprvé přístupné celé univerzitě i veřejnosti. Pro mnohé studující může být účast na této akci i motivací pro to, aby o ocenění usilovali v příštích letech i oni,“ dodal vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Výsledky jsou zveřejněny na univerzitním webu a Teaching Awards v tomto článku. Více informací o akci zde.

Slavnostní předání cen rektora Univerzity Palackého za uplynulý rok se uskuteční ve středu 19. února od 16 hodin poprvé v olomouckém kině Metropol. Veřejnosti přístupný akt, který se rozrostl o nové kategorie, bude moderovat šéf činohry Moravského divadla Roman Vencl. Program doplní smyčcové kvarteto Desigual Quartet. Vstup na akci je zdarma, místa je nutné rezervovat.

„Jsem moc rád, že se akce více otevírá veřejnosti, protože univerzita se má určitě čím pochlubit. Při každoročním předávání cen cítím hrdost, že máme tolik nadaných a tvořivých studentů a studentek a že i naši absolventi nás s úspěchem reprezentují po celém světě. Letos navíc nově získají uznání také naši pedagogové a pedagožky, které svým hlasem vybrali právě jejich studující, oceněny budou rovněž práce s udržitelnou tematikou,“ uvedl rektor Martin Procházka. Akt premiérově oživí živá hudba v podání smyčcového Desigual Quartetu a dojde i na živou interpretaci studentské hymny Gaudeamus Igitur, jíž se ujme Zuzana Štanclová z univerzitního sboru Ateneo.

Na tradičním slavnostním ceremoniálu v novém kabátě, který se koná v rámci Akademického týdne UP, budou oceněni autoři a autorky odborných publikací z řad akademické obce, studující za nejlepší bakalářské, diplomové a vědecké práce a sportovní výkony a také studující doktorských programů. Vůbec poprvé se předají ceny rektora za nejlepší absolventské práce z oblasti udržitelnosti a novinkou jsou i Teaching Awards. O výhercích a výherkyních poslední jmenované kategorie rozhodli studující pomocí hlasování, udělena bude cena pro vyučující s praxí do pěti let (Teaching Junior Award) a nad pět let (Teaching Senior Award). Celkem má být na akci rozdáno 52 diplomů.

„Oceněné práce, publikace i sportovní výkony laureátů mohou být pro mnohé inspirativní, a proto je slavnostní odpoledne poprvé přístupné celé univerzitě i veřejnosti. Pro mnohé studující může být účast na této akci i motivací pro to, aby o ocenění usilovali v příštích letech i oni,“ dodal vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Výsledky jsou zveřejněny na univerzitním webu a Teaching Awards v tomto článku. Více informací o akci zde.

Scientists from the Departments of Geology and Analytical Chemistry at the UP Faculty of Science will map the mobility of prehistoric mammoth hunters who lived in the Czech Republic and Slovakia around 30,000 years ago by determining the origin of their flints and cherts. The scientists will collaborate on this project with experts from the Moravian Museum in Brno and the Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences. The scientific work is supported by the Czech Science Foundation.

“By determining the origin of stone artefacts that served as spikes, chisels, scrapers, or other tools, we will try to reconstruct the mobility of prehistoric hunters and gatherers from the ‘Golden Age of the Ice Age’,” said Martin Moník from the Department of Geology. Scientists will take samples of glacigenic flints, cherts from the Kraków-Częstochowa Jura (Polish Jurassic Highland) and “chocolate flint” of the Świętokrzyskie Mountains (Holy Cross Mountains). They will also focus on Volhynian flint from the territory of present-day Ukraine, and possibly on flint from central Transnistria.

In the laboratory, experts led by Tomáš Pluháček from the Department of Analytical Chemistry will then obtain characteristic chemical “fingerprints” of the reference cherts/flints and compare them with prehistoric artefacts found in Moravian and Slovak localities, which in the Gravettian period (ca. 34–24 thousand years BP) were inhabited by prehistoric hunters and gatherers – sites below the Pavlov Hills (Dolní Věstonice, Pavlov, Milovice), Předmostí u Přerova, Ostrava-Petřkovice, Moravany nad Váhom, Cejkov, and Kašov). “From this period, we know, for example, of Hungarian and East Slovak obsidian imports over distances of 330 to 400 kilometres, i.e. as far as the localities below the Pavlov Hills, in Napajedla and in Předmostí u Přerova,” Moník pointed out.

Scientists do not rule out that flints from similarly distant localities were imported to the present-day territory of the Czech Republic and Slovakia during the Gravettian period. “For example, in the vicinity of Cejkov and Kašov in Slovakia we directly assume the occurrence of Volhynian flints. However, their origin has not yet been verified by chemical or other methods, something we will now try to change,” said Moník.

The project will result in at least three scientific publications on the mobility of fine-grained fissile rocks during the Gravettian. “We will actually create maps of the movement of the hunter-gatherer populations of the time. At the same time, it will be shown how different the classical phase of the Moravian Gravettian group is in terms of raw materials from the Slovak Late Gravettian localities, i.e. whether it was a continuity or, on the contrary, an independent development,” added the geologist.

To study flint and chert samples, researchers will use elemental analysis using laser ablation coupled with inductively coupled plasma mass spectrometry (LA-ICP-MS) and X-ray fluorescence spectrometry (XRF). “Studying their colour using UV-Vis spectrometry and macroscopic, stereomicroscopic analysis of the rocks used, i.e. various types of micro- and crypto-crystalline siliceous rocks – chert and flint – may also be useful,” added Moník.

Na prestižní Imperial College London (ICL) bude v příštích měsících působit fyzikální chemik David Panáček z CATRIN Univerzity Palackého. Díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship (MSCA) – CZ se zapojí do výzkumu ve skupině vedené špičkovým odborníkem v oblasti vývoje senzorů pro monitoring a studium rostlin Firatem Güderem.

„Na katedře bioinženýrství Fakulty technologické ICL zúročím své znalosti o využití grafenové chemie při vývoji účinných a citlivých senzorů. V tomto případě půjde o senzory, které budou schopny detekovat fyziologické změny v rostlinách způsobené různými druhy stresů, včetně nemocí. Jelikož budu moci spolupracovat s odborníky světového formátu v tomto oboru, vnímám to jako obrovskou příležitost učit se nové věci od těch nejlepších,“ uvedl David Panáček, který čtrnáctiměsíční pobyt na Imperial College London zahájí počátkem února. Senzory, které se podaří vyvinout, bude následně testovat ve spin-off společnosti AgroBioChem v České republice.

David Panáček je absolventem doktorského studia Materiálová chemie. Již během něj se specializoval na vývoj nových nízkorozměrných nanomateriálů pro biologické a environmentální aplikace, s využitím grafenu, grafenových derivátů či uhlíkových teček. Senzorickým aplikacím se věnoval i během stáže v Katalánském institutu nanověd a nanotechnologií ve Španělsku pod vedením profesora Arbena Merkoçiho. Mezi jeho významné úspěchy patří spolupráce při vývoji „atomárních antibiotik“ schopných čelit rezistenci bakterií.

„Jsem velmi rád, že další z našich mladých vědců bude moci sbírat zkušenosti na prestižním zahraničním pracovišti, v minulosti to byla například University of Cambridge nebo Institut Karolinska. Co mě těší ještě více, je skutečnost, že se po této zkušenosti vracejí zpět do CATRIN. David Panáček má za sebou řadu skvělých výsledků a věřím, že možnost pracovat pod vedením Firata Güdera ho může v kariéře posunout výrazně vpřed,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Na prestižní Imperial College London (ICL) bude v příštích měsících působit fyzikální chemik David Panáček z CATRIN Univerzity Palackého. Díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship (MSCA) – CZ se zapojí do výzkumu ve skupině vedené špičkovým odborníkem v oblasti vývoje senzorů pro monitoring a studium rostlin Firatem Güderem.

„Na katedře bioinženýrství Fakulty technologické ICL zúročím své znalosti o využití grafenové chemie při vývoji účinných a citlivých senzorů. V tomto případě půjde o senzory, které budou schopny detekovat fyziologické změny v rostlinách způsobené různými druhy stresů, včetně nemocí. Jelikož budu moci spolupracovat s odborníky světového formátu v tomto oboru, vnímám to jako obrovskou příležitost učit se nové věci od těch nejlepších,“ uvedl David Panáček, který čtrnáctiměsíční pobyt na Imperial College London zahájí počátkem února. Senzory, které se podaří vyvinout, bude následně testovat ve spin-off společnosti AgroBioChem v České republice.

David Panáček je absolventem doktorského studia Materiálová chemie. Již během něj se specializoval na vývoj nových nízkorozměrných nanomateriálů pro biologické a environmentální aplikace, s využitím grafenu, grafenových derivátů či uhlíkových teček. Senzorickým aplikacím se věnoval i během stáže v Katalánském institutu nanověd a nanotechnologií ve Španělsku pod vedením profesora Arbena Merkoçiho. Mezi jeho významné úspěchy patří spolupráce při vývoji „atomárních antibiotik“ schopných čelit rezistenci bakterií.

„Jsem velmi rád, že další z našich mladých vědců bude moci sbírat zkušenosti na prestižním zahraničním pracovišti, v minulosti to byla například University of Cambridge nebo Institut Karolinska. Co mě těší ještě více, je skutečnost, že se po této zkušenosti vracejí zpět do CATRIN. David Panáček má za sebou řadu skvělých výsledků a věřím, že možnost pracovat pod vedením Firata Güdera ho může v kariéře posunout výrazně vpřed,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Palacký University’s international festival of popular science documentary films Academia Film Olomouc (AFO) will celebrate 60 years of its existence. Rather than taking a nostalgic retrospective, however, the jubilee edition, which takes place from 22– 27 April 2025, looks boldly ahead to the future. This year’s motto “Work in Progress” will remind us that this event is a metaphor for the changing world around us and for constantly evolving scientific disciplines. Visitors can look forward to hundreds of films as well as the opportunity to meet their creators.

The jubilee edition will introduce a number of innovations in the programme. For the first time, the programming team has included an immersive media competition to highlight the growing importance of virtual and augmented reality. Audiences will discover the fascinating world of new VR and XR films and interactive projects. The juries in the International Competition and Czech & Slovak Competition will now recognise not only the films’ educational value but also their filmmaking and artistic impact.

“We aim to foster documentary filmmaking in all its forms and appreciate its diversity. Another new feature is the competition for debut and second films in medium and feature lengths. We would like to give the spotlight to new, emerging talents in the of science documentary genre,” said Ondřej Kazík, AFO Head of Programming.

The festival will once again feature talks, film screenings, workshops, concerts, exhibitions, and walks, as well as an interactive programme for the whole family at Olomouc’s Upper Square. The world’s top figures in science popularisation will come to town. Camp 4Science will focus on how to share scientific knowledge in attractive and comprehensible ways.

The search for truth as a lifelong process

The umbrella of the non-competitive section of this year’s edition is Fieldwork, which will focus on the construction of truth in documentary films and science. From the laboratory to field research, this section will explore the very nature of how science works and the methods by which scientists and documentary filmmakers explore the world and provide relevant and compelling testimonies about it. In addition, AFO will mark its anniversary with a unique retrospective – each festival day will be dedicated to documentaries from one decade of the past sixty years.

“We will cooperate with the Czech National Film Archive and the Czech Television archives. An entire section will be interlinked with a book on AFO’s history and enriched with elements of dramatisation and living history techniques. For example, we will build a video library where visitors will be able to play vintage films on VHS tapes and DVDs. The cardinal question we want to investigate is: How has the communication of science and education through film evolved since the 1960s to the present day?” added programmer Zdeněk Rychtera.

The AFO visual identity: once again an integral part of the programme

This year’s visual identity presents a concept inspired by the process of development and research. Three overlapping layers symbolise the individual stages of this process – the first, the oldest layer, refers to the beginning of contemplation or exploration of a given phenomenon. The second layer depicts the current state of affairs, or a key turning point in the field. The third and final layer shows the direction in which the phenomenon is headed.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého oslaví 60 let své existence. Místo nostalgické retrospektivy ale jubilejní ročník, který se koná od 22. do 27. dubna 2025, směle pohlíží vpřed. Letošní motto „Work in Progress“ připomene, že festival je metaforou proměny světa kolem nás a neustále se rozvíjejících vědních oborů. Lidé se mohou těšit na stovky filmů i možnost setkat se s jejich tvůrci a tvůrkyněmi. 

Jubilejní ročník přinese řadu novinek v programu. Dramaturgický tým například poprvé zařadil soutěž imerzivních médií, aby zdůraznil narůstající důležitost virtuální a rozšířené reality. Diváci a divačky tak objeví fascinující svět nových VR a XR filmů a interaktivních projektů. Poroty v Mezinárodní a Česko-Slovenské soutěži budou nově oceňovat nejen vzdělávací hodnotu, ale také filmové zpracování a umělecké přesahy. 

„Chceme podpořit dokumentární tvorbu ve všech jejích podobách a ocenit její rozmanitost. Další novinkou je soutěž debutů a druhých filmů ve středometrážní a celovečerní délce. Rádi bychom takto zviditelnili nové talenty, které začínají pronikat do žánru vědeckého dokumentu,“ řekl Ondřej Kazík, programový ředitel AFO.

Na festivalu opět nebudou chybět besedy, filmové projekce, workshopy, koncerty, výstavy či procházky, ale ani interaktivní program pro celé rodiny na Horním náměstí. Do Olomouce se sjedou světové špičky v popularizaci vědy. Odborný program 4Science se zaměří na to, jak atraktivně a srozumitelně sdílet vědecké poznatky.

Hledání pravdy jako celoživotní proces

Zastřešující nesoutěžní sekcí letošního ročníku je Terén, který se zaměří na téma konstrukce pravdy v dokumentárním filmu a ve vědě. Od laboratorního po terénní výzkum se sekce bude věnovat samotné podstatě fungování vědy a metodám, kterými vědci i dokumentaristé zkoumají svět a přináší o něm relevantní a zároveň přesvědčivé výpovědi. Výročí si AFO připomene unikátní retrospektivou – každý festivalový den bude zasvěcen dokumentům z jedné dekády uplynulých šedesáti let. 

„Budeme spolupracovat s Národním filmovým archivem (NFA) a archivem České televize. Celou sekci propojíme s knihou o historii AFO a obohatíme ji o prvky dramatizace a postupy živé historie. Například postavíme videotéku, kde si návštěvníci budou moci přehrát kuriózní filmy z VHS kazet nebo DVD. Zásadní otázka k přezkoumání je: Jak se posunula komunikace vědy a vzdělávání skrze film od 60. let do současnosti?“ doplnil hlavní dramaturg Zdeněk Rychtera.

Vizuál AFO bude opět nepřehlédnutelnou součástí programu 

Vizuální identita letošního ročníku přináší koncept inspirovaný procesem vývoje a výzkumu. Tři prolínající se vrstvy symbolizují jednotlivé fáze tohoto procesu – první, nejstarší vrstva, odkazuje na počátek úvah či zkoumání daného fenoménu. Druhá vrstva zachycuje aktuální stav nebo klíčový zlom v oboru. Třetí, poslední vrstva, pak ukazuje směr, kterým se fenomén ubírá.

 

 

„Tyto vrstvy jsou laděny do barev RGB spektra a jejich prolínání odkazuje na složitost a chaotičnost vývoje. Součástí designu je dekódovací prvek využívající barevné filtry, který upozorňuje na nutnost retrospektivy a sebereflexe. Estetika načítání pak symbolizuje nejistotu vývoje a schopnost začít znovu: Refresh and start again,“ vysvětlil tvůrce vizuálu, art director festivalu Radim Měsíc. 

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení. 

Než festival začne, mohou si zájemci rozšířit své obzory a zpříjemnit čekání díky platformě Watch and Know. Tato online knihovna je ideálním místem pro všechny, kdo se chtějí vzdělávat, objevovat zajímavé příběhy a naladit se na dubnovou filmovou atmosféru. 

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého oslaví 60 let své existence. Místo nostalgické retrospektivy ale jubilejní ročník, který se koná od 22. do 27. dubna 2025, směle pohlíží vpřed. Letošní motto „Work in Progress“ připomene, že festival je metaforou proměny světa kolem nás a neustále se rozvíjejících vědních oborů. Lidé se mohou těšit na stovky filmů i možnost setkat se s jejich tvůrci a tvůrkyněmi. 

Jubilejní ročník přinese řadu novinek v programu. Dramaturgický tým například poprvé zařadil soutěž imerzivních médií, aby zdůraznil narůstající důležitost virtuální a rozšířené reality. Diváci a divačky tak objeví fascinující svět nových VR a XR filmů a interaktivních projektů. Poroty v Mezinárodní a Česko-Slovenské soutěži budou nově oceňovat nejen vzdělávací hodnotu, ale také filmové zpracování a umělecké přesahy. 

„Chceme podpořit dokumentární tvorbu ve všech jejích podobách a ocenit její rozmanitost. Další novinkou je soutěž debutů a druhých filmů ve středometrážní a celovečerní délce. Rádi bychom takto zviditelnili nové talenty, které začínají pronikat do žánru vědeckého dokumentu,“ řekl Ondřej Kazík, programový ředitel AFO.

Na festivalu opět nebudou chybět besedy, filmové projekce, workshopy, koncerty, výstavy či procházky, ale ani interaktivní program pro celé rodiny na Horním náměstí. Do Olomouce se sjedou světové špičky v popularizaci vědy. Odborný program 4Science se zaměří na to, jak atraktivně a srozumitelně sdílet vědecké poznatky.

Hledání pravdy jako celoživotní proces

Zastřešující nesoutěžní sekcí letošního ročníku je Terén, který se zaměří na téma konstrukce pravdy v dokumentárním filmu a ve vědě. Od laboratorního po terénní výzkum se sekce bude věnovat samotné podstatě fungování vědy a metodám, kterými vědci i dokumentaristé zkoumají svět a přináší o něm relevantní a zároveň přesvědčivé výpovědi. Výročí si AFO připomene unikátní retrospektivou – každý festivalový den bude zasvěcen dokumentům z jedné dekády uplynulých šedesáti let. 

„Budeme spolupracovat s Národním filmovým archivem (NFA) a archivem České televize. Celou sekci propojíme s knihou o historii AFO a obohatíme ji o prvky dramatizace a postupy živé historie. Například postavíme videotéku, kde si návštěvníci budou moci přehrát kuriózní filmy z VHS kazet nebo DVD. Zásadní otázka k přezkoumání je: Jak se posunula komunikace vědy a vzdělávání skrze film od 60. let do současnosti?“ doplnil hlavní dramaturg Zdeněk Rychtera.

Vizuál AFO bude opět nepřehlédnutelnou součástí programu 

Vizuální identita letošního ročníku přináší koncept inspirovaný procesem vývoje a výzkumu. Tři prolínající se vrstvy symbolizují jednotlivé fáze tohoto procesu – první, nejstarší vrstva, odkazuje na počátek úvah či zkoumání daného fenoménu. Druhá vrstva zachycuje aktuální stav nebo klíčový zlom v oboru. Třetí, poslední vrstva, pak ukazuje směr, kterým se fenomén ubírá.

 

 

„Tyto vrstvy jsou laděny do barev RGB spektra a jejich prolínání odkazuje na složitost a chaotičnost vývoje. Součástí designu je dekódovací prvek využívající barevné filtry, který upozorňuje na nutnost retrospektivy a sebereflexe. Estetika načítání pak symbolizuje nejistotu vývoje a schopnost začít znovu: Refresh and start again,“ vysvětlil tvůrce vizuálu, art director festivalu Radim Měsíc. 

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení. 

Než festival začne, mohou si zájemci rozšířit své obzory a zpříjemnit čekání díky platformě Watch and Know. Tato online knihovna je ideálním místem pro všechny, kdo se chtějí vzdělávat, objevovat zajímavé příběhy a naladit se na dubnovou filmovou atmosféru. 

Fyzikální ústav dlouhodobě patří mezi nejaktivnější ústavy AV ČR nejen co do vědeckých výstupů, ale i popularizace vědy. V pátek 24. ledna, na Mezinárodní den vzdělávání, se proto na půdě FZU uskutečnilo setkání pro zdejší (nejenom) vědce a vědkyně aktivní v přibližování vědy veřejnosti. 

Sejde se ředitel, plukovník a děkan… To není začátek vtipu, nýbrž iniciativy #odolnaolomouc spojené s výstavně-vzdělávacím cyklem Fenomén: Obrana, který připravuje Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Armádou ČR. K iniciativě, která chce inspirovat a motivovat veřejnost k pohybu a zvyšování fyzické odolnosti, byla přizvána i Fakulta tělesné kultury UP.

Ambasadory iniciativy jsou představitelé zmíněných institucí: velitel 91. skupiny informačního boje Armády ČR dislokované v Olomouci plukovník Ivo Zelinka, ředitel Vlastivědného muzea Jakub Ráliš a děkan FTK UP Michal Šafář.

„Cyklus v muzeu je primárně o odolnosti společnosti proti potenciálním hrozbám. Žádná společnost ale nemůže být dostatečně odolná bez odolného jedince, k čemuž patří i fyzická zdatnost. K iniciativě, která tak cyklus doplňuje, jsme se inspirovali v kampani #tvrdejunor, do které jsem se vloni zapojil,“ uvedl Ivo Zelinka při společném setkání v Aplikačním centru BALUO FTK UP.

Právě zde prošli všichni tři ambasadoři na úvod iniciativy sérií testů, od měření tělesného složení přes různé silové zkoušky až po maximální zátěžový test na běhacím páse. Stejnou sérii absolvují znovu po měsíci, kdy výsledky porovnají a zjistí, v čem se posunuli. Během února přitom budou na sociálních sítích sdílet příspěvky ze svých aktivit s hashtagy #odolnaolomouc a #tvrdejunor, kterými budou chtít zapojit veřejnost a inspirovat ji k pravidelnému pohybu a zlepšení fyzické zdatnosti.

„Smyslem je mimo jiné ukázat, že k tomu, aby jedinec posunul svoji fyzickou odolnost, není potřeba dělat nic mimořádného. Naopak že stačí opravdu relativně jednoduché a přirozené věci, byť trochu systematicky a s důrazem,“ přiblížil Michal Šafář.

Iniciativa se nicméně nebude odehrávat jen ve spojitosti se sociálními sítěmi. „Návštěvníci Vlastivědného muzea si budou moci vypůjčit krokoměry a změřit, kolik kroků nachodí a kalorií spálí běžným pohybem. Zároveň budou během února nosit krokoměry i naši zaměstnanci. Se získanými daty plánujeme během jara pracovat a zveřejňovat výstupy, které by zase mohly být zajímavé pro veřejnost, ale třeba i pro odborníky z FTK,“ dodal Jakub Ráliš.

Únorové motivování k pohybu, které můžete sledovat na sociálních sítích (zejména Instagramu i dalších) ambasadorů a zapojených institucí, v muzeu vyvrcholí 26. února od 18 hodin panelovou diskuzí o fyzické kondici, kterou bude moderovat Čestmír Strakatý.

Cyklus Fenomén: Obrana (o hodnotách, které nesmíme ztratit), jehož je iniciativa #odolnaolomouc součástí, je ročním výstavně-vzdělávacím projektem Vlastivědného muzea Olomouc, na kterém spolupracuje s Armádou ČR, Ministerstvem obrany ČR a Policií ČR. Cílem je osvěta, vzdělávání a popularizace aktuálních společenských témat spojených se zbraněmi, válkou a odolností společnosti. Zahájen byl vernisáží výstavy Příběhy palných zbraní, kterou je možné v muzeu zhlédnout do poloviny září. Na programu jsou dále různé akce pro děti, přednášky, workshopy, filmové projekce a besedy.

Aktuální informace o akcích cyklu najdete na webu Vlastivědného muzea Olomouc www.vmo.cz.

Sejde se ředitel, plukovník a děkan… To není začátek vtipu, nýbrž iniciativy #odolnaolomouc spojené s výstavně-vzdělávacím cyklem Fenomén: Obrana, který připravuje Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Armádou ČR. K iniciativě, která chce inspirovat a motivovat veřejnost k pohybu a zvyšování fyzické odolnosti, byla přizvána i Fakulta tělesné kultury UP.

Ambasadory iniciativy jsou představitelé zmíněných institucí: velitel 91. skupiny informačního boje Armády ČR dislokované v Olomouci plukovník Ivo Zelinka, ředitel Vlastivědného muzea Jakub Ráliš a děkan FTK UP Michal Šafář.

„Cyklus v muzeu je primárně o odolnosti společnosti proti potenciálním hrozbám. Žádná společnost ale nemůže být dostatečně odolná bez odolného jedince, k čemuž patří i fyzická zdatnost. K iniciativě, která tak cyklus doplňuje, jsme se inspirovali v kampani #tvrdejunor, do které jsem se vloni zapojil,“ uvedl Ivo Zelinka při společném setkání v Aplikačním centru BALUO FTK UP.

Právě zde prošli všichni tři ambasadoři na úvod iniciativy sérií testů, od měření tělesného složení přes různé silové zkoušky až po maximální zátěžový test na běhacím páse. Stejnou sérii absolvují znovu po měsíci, kdy výsledky porovnají a zjistí, v čem se posunuli. Během února přitom budou na sociálních sítích sdílet příspěvky ze svých aktivit s hashtagy #odolnaolomouc a #tvrdejunor, kterými budou chtít zapojit veřejnost a inspirovat ji k pravidelnému pohybu a zlepšení fyzické zdatnosti.

„Smyslem je mimo jiné ukázat, že k tomu, aby jedinec posunul svoji fyzickou odolnost, není potřeba dělat nic mimořádného. Naopak že stačí opravdu relativně jednoduché a přirozené věci, byť trochu systematicky a s důrazem,“ přiblížil Michal Šafář.

Iniciativa se nicméně nebude odehrávat jen ve spojitosti se sociálními sítěmi. „Návštěvníci Vlastivědného muzea si budou moci vypůjčit krokoměry a změřit, kolik kroků nachodí a kalorií spálí běžným pohybem. Zároveň budou během února nosit krokoměry i naši zaměstnanci. Se získanými daty plánujeme během jara pracovat a zveřejňovat výstupy, které by zase mohly být zajímavé pro veřejnost, ale třeba i pro odborníky z FTK,“ dodal Jakub Ráliš.

Únorové motivování k pohybu, které můžete sledovat na sociálních sítích (zejména Instagramu i dalších) ambasadorů a zapojených institucí, v muzeu vyvrcholí 26. února od 18 hodin panelovou diskuzí o fyzické kondici, kterou bude moderovat Čestmír Strakatý.

Cyklus Fenomén: Obrana (o hodnotách, které nesmíme ztratit), jehož je iniciativa #odolnaolomouc součástí, je ročním výstavně-vzdělávacím projektem Vlastivědného muzea Olomouc, na kterém spolupracuje s Armádou ČR, Ministerstvem obrany ČR a Policií ČR. Cílem je osvěta, vzdělávání a popularizace aktuálních společenských témat spojených se zbraněmi, válkou a odolností společnosti. Zahájen byl vernisáží výstavy Příběhy palných zbraní, kterou je možné v muzeu zhlédnout do poloviny září. Na programu jsou dále různé akce pro děti, přednášky, workshopy, filmové projekce a besedy.

Aktuální informace o akcích cyklu najdete na webu Vlastivědného muzea Olomouc www.vmo.cz.

Abstract: In 1997 Maldacena proposed a remarkable equivalence between  quantum gravity and gauge theory.  Since then this `holographic' duality has had a profound impact on many areas of physics. In this talk I will attempt to give a gentle introduction to the basics of the duality as well as a tour of its successes and applications. I will also touch on  some recent advances and generalizations.More info at: https://indico.fzu.cz/event/277/