Agregátor zdrojů

Má 400 stran, podílel se na ní mezinárodní tým ze šesti států v čele s experty z olomoucké právnické fakulty a zabývá se nad míru aktuální a doposud téměř nezkoumanou právní oblastí. Monografie Legal Issues of Digitalisation, Robotisation and Cyber Security in the Light of EU Law je hlavním výstupem projektu podpořeného prestižním grantem udělovaným Evropskou komisí v kategorii Jean Monnet Networks.

Grant získal projekt European Union and the Challenges of Modern Society: legal issues of digitalization, robotization, cyber security and prevention of hybrid threats. Čtyřletou práci mezinárodního týmu koordinovalo Jean Monnet Centre of Excellence v oboru evropského práva při PF UP v čele s Naděždou Šiškovou. „Téma výzkumu právní otázky digitalizace, robotizace a kybernetické bezpečnosti ve světle Evropské unie bylo zvoleno už před šesti lety. Byli jsme jedni z prvních, kteří se odvážili toto téma zpracovat. Byla to pro nás velká výzva s ohledem na to, že regulace této oblasti na úrovni Unie byla v roce 2018, kdy jsme připravovali grantovou přihlášku, v plenkách,“ připomněla Naděžda Šišková.

Současně krátce popsala radikální proměnu unijního přístupu, ke které došlo v průběhu práce na projektu. „Je to vidět třeba na příkladu umělé inteligence. Zatímco v roce 2017 schválil Evropský parlament rezoluci, která podporovala myšlenku vytvoření elektronické osoby a poskytnutí dokonce určitých práv umělé inteligenci – dokument známý jako Civil law rules on robotics, o několik let později začala být AI vnímána jako určité riziko, a dokonce jako hrozba,“ vysvětlila Naděžda Šišková, vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence. Změna postoje se promítla zejména do Aktu o umělé inteligenci z letošního roku. „Během krátké doby došlo k obratu unijního přístupu o sto osmdesát stupňů.“

Na projektu European Union and the Challenges of Modern Society: Legal Issues of Digitalization, Robotization, Cyber Security and Prevention of Hybrid Threats spolupracovalo v rámci Jean Monnet Networku olomoucké centrum s akademiky z Univerzity v Heidelbergu, Technické univerzity v Tallinnu, Univerzity Komenského v Bratislavě a z Národní univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě.

Do příprav knihy byly navíc zapojeny ještě další dvě významné výzkumné instituce – Ústav státu a práva AV ČR a Ústav státu a práva AV Ukrajiny. Přizváni byli také odborníci z praxe, zejména z Úřadu na ochranu osobních údajů nebo z Centres of Excellence při NATO. „Zvlášť chci ocenit mimořádně kvalitní kapitoly připravené kolegy z olomoucké fakulty, kteří jsou členy týmu Jean Monnet Centre of Excellence. Především práce Michala Petra, Blanky Vítové, Ondřeje Filipce a Ondreje Hamuľaka tvoří základ knihy,“ podotkla Naděžda Šišková, vedoucí autorského týmu.

Monografie se neomezuje pouze na otázky adekvátní regulace umělé inteligence. Jak sám název napovídá, zaměření je mnohem širší. „Zpracovávali jsme mimo jiné problematiku spojenou s obchodováním online, ochranou práv spotřebitele při nákupech přes internet, otázky ochrany soukromí, včetně realizace práva být zapomenut nebo oblast soutěžního práva a jeho specifika v digitální ekonomice,“ vyjmenovala Naděžda Šišková s tím, že hlavní motivací bylo využití výzkumu pro praxi. „Doufáme, že námi zveřejněné výsledky najdou reflexi i v legislativě.“

Jedno z hlavních poselství knihy je, že je to především lidská bytost, která má být chráněna přednostně. „V tomto kontextu jsme navrhli zakotvit do Listiny základních práv Evropské unie nové lidské právo – právo na digitální integritu, které se bude skládat z řady oprávnění jednotlivce. Část již byla deklarována, ale část je naprosto nových. Zejména například právo na přístup k internetu, právo být zapomenut, ale též právo na komunikaci s lidským operátorem, právo nebýt subjektem rozhodnutí učiněného strojem a tak dále. Tento katalog nových digitálních oprávnění se může stát v budoucnosti vhodnou platformou pro globální regulaci těchto práv za pomoci univerzálních právních nástrojů,“ uvedla Naděžda Šišková.

Na vydání monografie Legal Issues of Digitalisation, Robotisation and Cyber Security in the Light of EU Law se podílela dvě nakladatelství: Kluwer Law International v Holandsku a Wolters Kluwer ČR. Tuto formu spolupráce, která vychází z uzavřené smlouvy, zvolili poprvé. Podle Naděždy Šiškové je to záruka, že se kniha dostane do celé Evropy. „Jsme také velmi rádi, že jsme naší prací inspirovali kolegy a svým způsobem prošlapali cestu pro další výzkum a zavedení nových studijních programů na naší fakultě,“ uzavřela vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence při PF UP.

Má 400 stran, podílel se na ní mezinárodní tým ze šesti států v čele s experty z olomoucké právnické fakulty a zabývá se nad míru aktuální a doposud téměř nezkoumanou právní oblastí. Monografie Legal Issues of Digitalisation, Robotisation and Cyber Security in the Light of EU Law je hlavním výstupem projektu podpořeného prestižním grantem udělovaným Evropskou komisí v kategorii Jean Monnet Networks.

Grant získal projekt European Union and the Challenges of Modern Society: legal issues of digitalization, robotization, cyber security and prevention of hybrid threats. Čtyřletou práci mezinárodního týmu koordinovalo Jean Monnet Centre of Excellence v oboru evropského práva při PF UP v čele s Naděždou Šiškovou. „Téma výzkumu právní otázky digitalizace, robotizace a kybernetické bezpečnosti ve světle Evropské unie bylo zvoleno už před šesti lety. Byli jsme jedni z prvních, kteří se odvážili toto téma zpracovat. Byla to pro nás velká výzva s ohledem na to, že regulace této oblasti na úrovni Unie byla v roce 2018, kdy jsme připravovali grantovou přihlášku, v plenkách,“ připomněla Naděžda Šišková.

Současně krátce popsala radikální proměnu unijního přístupu, ke které došlo v průběhu práce na projektu. „Je to vidět třeba na příkladu umělé inteligence. Zatímco v roce 2017 schválil Evropský parlament rezoluci, která podporovala myšlenku vytvoření elektronické osoby a poskytnutí dokonce určitých práv umělé inteligenci – dokument známý jako Civil law rules on robotics, o několik let později začala být AI vnímána jako určité riziko, a dokonce jako hrozba,“ vysvětlila Naděžda Šišková, vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence. Změna postoje se promítla zejména do Aktu o umělé inteligenci z letošního roku. „Během krátké doby došlo k obratu unijního přístupu o sto osmdesát stupňů.“

Na projektu European Union and the Challenges of Modern Society: Legal Issues of Digitalization, Robotization, Cyber Security and Prevention of Hybrid Threats spolupracovalo v rámci Jean Monnet Networku olomoucké centrum s akademiky z Univerzity v Heidelbergu, Technické univerzity v Tallinnu, Univerzity Komenského v Bratislavě a z Národní univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě.

Do příprav knihy byly navíc zapojeny ještě další dvě významné výzkumné instituce – Ústav státu a práva AV ČR a Ústav státu a práva AV Ukrajiny. Přizváni byli také odborníci z praxe, zejména z Úřadu na ochranu osobních údajů nebo z Centres of Excellence při NATO. „Zvlášť chci ocenit mimořádně kvalitní kapitoly připravené kolegy z olomoucké fakulty, kteří jsou členy týmu Jean Monnet Centre of Excellence. Především práce Michala Petra, Blanky Vítové, Ondřeje Filipce a Ondreje Hamuľaka tvoří základ knihy,“ podotkla Naděžda Šišková, vedoucí autorského týmu.

Monografie se neomezuje pouze na otázky adekvátní regulace umělé inteligence. Jak sám název napovídá, zaměření je mnohem širší. „Zpracovávali jsme mimo jiné problematiku spojenou s obchodováním online, ochranou práv spotřebitele při nákupech přes internet, otázky ochrany soukromí, včetně realizace práva být zapomenut nebo oblast soutěžního práva a jeho specifika v digitální ekonomice,“ vyjmenovala Naděžda Šišková s tím, že hlavní motivací bylo využití výzkumu pro praxi. „Doufáme, že námi zveřejněné výsledky najdou reflexi i v legislativě.“

Jedno z hlavních poselství knihy je, že je to především lidská bytost, která má být chráněna přednostně. „V tomto kontextu jsme navrhli zakotvit do Listiny základních práv Evropské unie nové lidské právo – právo na digitální integritu, které se bude skládat z řady oprávnění jednotlivce. Část již byla deklarována, ale část je naprosto nových. Zejména například právo na přístup k internetu, právo být zapomenut, ale též právo na komunikaci s lidským operátorem, právo nebýt subjektem rozhodnutí učiněného strojem a tak dále. Tento katalog nových digitálních oprávnění se může stát v budoucnosti vhodnou platformou pro globální regulaci těchto práv za pomoci univerzálních právních nástrojů,“ uvedla Naděžda Šišková.

Na vydání monografie Legal Issues of Digitalisation, Robotisation and Cyber Security in the Light of EU Law se podílela dvě nakladatelství: Kluwer Law International v Holandsku a Wolters Kluwer ČR. Tuto formu spolupráce, která vychází z uzavřené smlouvy, zvolili poprvé. Podle Naděždy Šiškové je to záruka, že se kniha dostane do celé Evropy. „Jsme také velmi rádi, že jsme naší prací inspirovali kolegy a svým způsobem prošlapali cestu pro další výzkum a zavedení nových studijních programů na naší fakultě,“ uzavřela vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence při PF UP.

V dnešním digitálním světě se manipulační techniky stávají stále častější součástí veřejné komunikace, a to zejména v předvolebních kampaních a často podvodné reklamě. Tým E-Bezpečí z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého proto přichází s inovativním řešením – aplikací FactNinja. Tento jedinečný nástroj, poháněný pokročilým modelem umělé inteligence GPT-4 Omni, umožňuje rychlou a efektivní analýzu grafického obsahu, aby odhalil manipulativní postupy, argumentační fauly a další neetické praktiky, které mají za cíl ovlivnit veřejné mínění.

FactNinja je webová aplikace, kterou lze použít bez nutnosti registrace. Uživatelé jednoduše nahrají grafický materiál, jako jsou obrázky, plakáty či letáky, a během několika vteřin získají podrobnou analýzu. Tato analýza identifikuje potenciální manipulační techniky, jako je například zkreslování faktů, vyvolávání neoprávněného strachu či využívání emocionálních argumentů, které mohou ovlivnit rozhodování příjemců.

„Nástroj je navržen tak, aby analýzu prováděla plně umělá inteligence, bez jakéhokoli lidského zásahu. To zaručuje objektivitu a konzistenci výsledků,“ vysvětluje Kamil Kopecký, vedoucí týmu E-Bezpečí. „V době, kdy se neetické praktiky stávají běžnou součástí politických kampaní a marketingových strategií, je FactNinja neocenitelným pomocníkem pro všechny, kdo chtějí mít přehled o pravdivosti a etičnosti informací, které jim jsou prezentovány.“

FactNinja není určen pouze pro analýzu politických kampaní. Nástroj je stejně efektivní při zkoumání běžné reklamy, satiry, meme či jakéhokoli jiného grafického obsahu. Tímto způsobem se uživatelé mohou snadno bránit proti skrytým manipulacím a lépe porozumět, jak jsou ovlivňováni vizuálním materiálem v médiích.

„Našeho AI ninju jsme vyzkoušeli také na příspěvcích různých politiků na sociálních sítích a sledovali, zda jejich vlastní komunikace také není manipulativní a neetická. I zde dokázal náš nástroj vygenerovat zajímavé výstupy, které poměrně přesně identifikovaly triky, kterých se autoři dopustili,“ doplňuje Kamil Kopecký.

FactNinja nalezne uplatnění také ve školním prostředí, kde může být využíván učiteli mediální výchovy či např. českého jazyka. Studenti tak mohou prostřednictvím tohoto nástroje analyzovat, jakým způsobem nás ovlivňuje reklama a jaké manipulační techniky jsou v ní používány. Například mohou zkoumat, jak reklamy pracují s emocemi, třeba se strachem, aby přiměly spotřebitele k určitému chování nebo rozhodnutí. FactNinja tak přispívá nejen k rozvoji kritického myšlení, ale i k lepšímu porozumění tomu, jak média a reklama formují naše vnímání světa.

Nástroj využívá pokročilou technologii GPT-4 Omni, což mu umožňuje rozpoznávat a analyzovat široké spektrum manipulačních technik s vysokou mírou přesnosti. Je však třeba mít na paměti, že i přes pokročilost této technologie nemusí být analýza vždy naprosto přesná. Přesto je FactNinja velmi užitečným nástrojem, který může významně přispět k rozpoznání neetických praktik a manipulací v grafickém obsahu. Výsledky analýzy mohou uživatelům poskytnout cenné podněty k dalšímu kritickému zkoumání a ověřování informací.

FactNinja představuje významný krok vpřed v boji proti dezinformacím a manipulacím v digitálním prostředí. Tento nástroj, vyvinutý odborníky z Pedagogické fakulty UP, je dostupný každému, kdo chce lépe porozumět tomu, jak je grafický obsah používán k ovlivňování veřejnosti. Nejen že zvyšuje povědomí o etice v komunikaci, ale také podporuje kritické myšlení a obranu proti nepravdivým a zavádějícím informacím. Navíc se může stát neocenitelným vzdělávacím nástrojem pro učitele, kteří chtějí svým studentům přiblížit fungování manipulačních technik v praxi.

Aplikaci najdete na webu www.factninja.cz, případně na adrese https://ai.e-bezpeci.cz/factninja. 

V dnešním digitálním světě se manipulační techniky stávají stále častější součástí veřejné komunikace, a to zejména v předvolebních kampaních a často podvodné reklamě. Tým E-Bezpečí z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého proto přichází s inovativním řešením – aplikací FactNinja. Tento jedinečný nástroj, poháněný pokročilým modelem umělé inteligence GPT-4 Omni, umožňuje rychlou a efektivní analýzu grafického obsahu, aby odhalil manipulativní postupy, argumentační fauly a další neetické praktiky, které mají za cíl ovlivnit veřejné mínění.

FactNinja je webová aplikace, kterou lze použít bez nutnosti registrace. Uživatelé jednoduše nahrají grafický materiál, jako jsou obrázky, plakáty či letáky, a během několika vteřin získají podrobnou analýzu. Tato analýza identifikuje potenciální manipulační techniky, jako je například zkreslování faktů, vyvolávání neoprávněného strachu či využívání emocionálních argumentů, které mohou ovlivnit rozhodování příjemců.

„Nástroj je navržen tak, aby analýzu prováděla plně umělá inteligence, bez jakéhokoli lidského zásahu. To zaručuje objektivitu a konzistenci výsledků,“ vysvětluje Kamil Kopecký, vedoucí týmu E-Bezpečí. „V době, kdy se neetické praktiky stávají běžnou součástí politických kampaní a marketingových strategií, je FactNinja neocenitelným pomocníkem pro všechny, kdo chtějí mít přehled o pravdivosti a etičnosti informací, které jim jsou prezentovány.“

FactNinja není určen pouze pro analýzu politických kampaní. Nástroj je stejně efektivní při zkoumání běžné reklamy, satiry, meme či jakéhokoli jiného grafického obsahu. Tímto způsobem se uživatelé mohou snadno bránit proti skrytým manipulacím a lépe porozumět, jak jsou ovlivňováni vizuálním materiálem v médiích.

„Našeho AI ninju jsme vyzkoušeli také na příspěvcích různých politiků na sociálních sítích a sledovali, zda jejich vlastní komunikace také není manipulativní a neetická. I zde dokázal náš nástroj vygenerovat zajímavé výstupy, které poměrně přesně identifikovaly triky, kterých se autoři dopustili,“ doplňuje Kamil Kopecký.

FactNinja nalezne uplatnění také ve školním prostředí, kde může být využíván učiteli mediální výchovy či např. českého jazyka. Studenti tak mohou prostřednictvím tohoto nástroje analyzovat, jakým způsobem nás ovlivňuje reklama a jaké manipulační techniky jsou v ní používány. Například mohou zkoumat, jak reklamy pracují s emocemi, třeba se strachem, aby přiměly spotřebitele k určitému chování nebo rozhodnutí. FactNinja tak přispívá nejen k rozvoji kritického myšlení, ale i k lepšímu porozumění tomu, jak média a reklama formují naše vnímání světa.

Nástroj využívá pokročilou technologii GPT-4 Omni, což mu umožňuje rozpoznávat a analyzovat široké spektrum manipulačních technik s vysokou mírou přesnosti. Je však třeba mít na paměti, že i přes pokročilost této technologie nemusí být analýza vždy naprosto přesná. Přesto je FactNinja velmi užitečným nástrojem, který může významně přispět k rozpoznání neetických praktik a manipulací v grafickém obsahu. Výsledky analýzy mohou uživatelům poskytnout cenné podněty k dalšímu kritickému zkoumání a ověřování informací.

FactNinja představuje významný krok vpřed v boji proti dezinformacím a manipulacím v digitálním prostředí. Tento nástroj, vyvinutý odborníky z Pedagogické fakulty UP, je dostupný každému, kdo chce lépe porozumět tomu, jak je grafický obsah používán k ovlivňování veřejnosti. Nejen že zvyšuje povědomí o etice v komunikaci, ale také podporuje kritické myšlení a obranu proti nepravdivým a zavádějícím informacím. Navíc se může stát neocenitelným vzdělávacím nástrojem pro učitele, kteří chtějí svým studentům přiblížit fungování manipulačních technik v praxi.

Aplikaci najdete na webu www.factninja.cz, případně na adrese https://ai.e-bezpeci.cz/factninja. 

Scintillation materials play a crucial role wherever ionizing radiation or accelerated particle beams need to be monitored. There are increased requirements on them for example in accelerators in industry, electron beam detection in scanning electron microscopes, or in hybrid detectors for the new generation of medical imaging devices in positron emission tomography. 

Scintilační materiály se uplatňují všude tam, kde je potřeba monitorovat ionizující záření nebo svazky urychlených částic, a požadavky na ně kladené narůstají např. v urychlovačích v průmyslu, při detekci elektronových svazků ve skenovacích elektronových mikroskopech nebo v hybridních detektorech pro novou generaci přístrojů lékařského zobrazování v pozitronové emisní tomografii. 

Skvělou příležitost podílet se na vzniku zajímavých projektů mají zájemci, kteří se přihlásí do druhého ročníku hackathonu s podtitulem Když data promluví. Akci od 18. do 20. října pořádá katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc. Registrovat se mohou jednotlivci i celé týmy, a to prostřednictvím webových stránek hackathonu.

„Díky úspěchu prvního ročníku jsme se ihned po jeho skončení rozhodli pokračovat. Nadšení, kreativita a nápady účastníků nás přesvědčily, že stojí za to investovat čas i peníze do podobných akcí. Letos se nám podařilo oslovit ještě více partnerů, zajistit modernější a lepší zázemí, rozšířit datovou základnu a optimalizovat celkový program. Věřím, že to pro účastníky bude znamenat ještě větší motivaci věnovat svůj čas něčemu smysluplnému,“ uvedl organizátor akce Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Hackathon je třídenní akce, během které jednotliví účastníci nebo týmy navrhnou, vytvoří a následně prezentují své nápady. V letošním roce si mohou vymyslet vlastní projekt nebo se inspirovat navrženými tématy, jako jsou Bezpečná a udržitelná univerzita, Adaptace území města Olomouc na klimatickou změnu, Kam na střední školu a jejich dostupnost v Olomouckém kraji či Atraktivita Olomouckého kraje v oblasti vědy, výzkumu a inovací.

„Vždy má smysl podporovat projekty, které prohlubují spolupráci a rozvíjí veřejný sektor v Olomouci i okolí. Pro přihlášené účastníky bude opět připravena řada odborných přednášek od našich mentorů a hostů,“ upozornil náměstek primátora města Olomouce Tomáš Pejpek.

Letošní ročník hackathonu se uskuteční v nové budově Vědeckotechnického parku UP Envelopa Hub. „Účastníci budou nejprve seznámeni s pravidly, otevřenými daty a nabízenými tématy. Mohou také využít umělou inteligenci. Věřím, že se nám podaří nalákat studenty, kteří přinesou nové nápady, jež přetaví v úspěšné projekty. Těším se na druhý ročník,“ doplnil zastupitel Olomouckého kraje Petr Lysek.

Soutěžní týmy se mohou registrovat na webových stránkách do 4. října, jednotlivci do 11. října 2024. „Jsem rád, že organizátoři akce – Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a Univerzita Palackého – mohou spolupracovat bez ohledu na to, kdo zrovna za danou organizaci a v jakých barvách vystupuje. Díky za zvládnutý první ročník a hurá do druhého,“ řekl vedoucí odboru informačních technologií Olomouckého kraje Jiří Šafránek.

Účastníci hackathonu mohou letos získat finanční odměny ve formě stipendií a voucherů (u vítězných týmů přesahující 100 000 Kč), vzdělávací a mentorské vouchery pro finální realizaci projektů či věcné ceny.

Název hackathon je složenina ze slov hack a maraton. Vyjadřuje spojení limitů programovatelných systémů s vytrvalostí. Hackathon kombinuje poznatky a dovednosti technického i netechnického světa, z nichž vzejde nový projekt nebo produkt.

Další informace o letošním ročníku hackathonu, ale i vybrané prezentace z minulého ročníku jsou k dispozici zde.

Skvělou příležitost podílet se na vzniku zajímavých projektů mají zájemci, kteří se přihlásí do druhého ročníku hackathonu s podtitulem Když data promluví. Akci od 18. do 20. října pořádá katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc. Registrovat se mohou jednotlivci i celé týmy, a to prostřednictvím webových stránek hackathonu.

„Díky úspěchu prvního ročníku jsme se ihned po jeho skončení rozhodli pokračovat. Nadšení, kreativita a nápady účastníků nás přesvědčily, že stojí za to investovat čas i peníze do podobných akcí. Letos se nám podařilo oslovit ještě více partnerů, zajistit modernější a lepší zázemí, rozšířit datovou základnu a optimalizovat celkový program. Věřím, že to pro účastníky bude znamenat ještě větší motivaci věnovat svůj čas něčemu smysluplnému,“ uvedl organizátor akce Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Hackathon je třídenní akce, během které jednotliví účastníci nebo týmy navrhnou, vytvoří a následně prezentují své nápady. V letošním roce si mohou vymyslet vlastní projekt nebo se inspirovat navrženými tématy, jako jsou Bezpečná a udržitelná univerzita, Adaptace území města Olomouc na klimatickou změnu, Kam na střední školu a jejich dostupnost v Olomouckém kraji či Atraktivita Olomouckého kraje v oblasti vědy, výzkumu a inovací.

„Vždy má smysl podporovat projekty, které prohlubují spolupráci a rozvíjí veřejný sektor v Olomouci i okolí. Pro přihlášené účastníky bude opět připravena řada odborných přednášek od našich mentorů a hostů,“ upozornil náměstek primátora města Olomouce Tomáš Pejpek.

Letošní ročník hackathonu se uskuteční v nové budově Vědeckotechnického parku UP Envelopa Hub. „Účastníci budou nejprve seznámeni s pravidly, otevřenými daty a nabízenými tématy. Mohou také využít umělou inteligenci. Věřím, že se nám podaří nalákat studenty, kteří přinesou nové nápady, jež přetaví v úspěšné projekty. Těším se na druhý ročník,“ doplnil zastupitel Olomouckého kraje Petr Lysek.

Soutěžní týmy se mohou registrovat na webových stránkách do 4. října, jednotlivci do 11. října 2024. „Jsem rád, že organizátoři akce – Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a Univerzita Palackého – mohou spolupracovat bez ohledu na to, kdo zrovna za danou organizaci a v jakých barvách vystupuje. Díky za zvládnutý první ročník a hurá do druhého,“ řekl vedoucí odboru informačních technologií Olomouckého kraje Jiří Šafránek.

Účastníci hackathonu mohou letos získat finanční odměny ve formě stipendií a voucherů (u vítězných týmů přesahující 100 000 Kč), vzdělávací a mentorské vouchery pro finální realizaci projektů či věcné ceny.

Název hackathon je složenina ze slov hack a maraton. Vyjadřuje spojení limitů programovatelných systémů s vytrvalostí. Hackathon kombinuje poznatky a dovednosti technického i netechnického světa, z nichž vzejde nový projekt nebo produkt.

Další informace o letošním ročníku hackathonu, ale i vybrané prezentace z minulého ročníku jsou k dispozici zde.

Analýza medu, včely pod mikroskopem i v podobě nadrozměrných modelů, dějiny včelařství a osvěta v oblasti ochrany včel. O víkendu 7. a 8. září to v Olomouci bude bzučet. Pevnost poznání – Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP ve spolupráci s katedrami PřF UP a Českým svazem včelařů pořádá speciální podzimní edici akce Odpudiví nebo kouzelní.

Návštěvníci všech generací budou mít šanci seznámit se nejen s důležitostí tohoto unikátního živočišného druhu pro celou naši planetu, ale také s péčí o včelstva, včelími produkty a výzkumem včel.

„V médiích se pravidelně objevují zprávy o velkých úhynech včelstev, o jejichž příčinách diskutují nejen včelaři, ale i vědci. Objevy z univerzitních laboratoří pomáhají pochopit komplikovaný svět včel a ukazují, jak lépe pečovat o včely i krajinu,“ říká Jiří Danihlík z katedry biochemie PřF UP. Společně se svými kolegy nabídne workshopy mikroskopování včelích preparátů nebo laboratorní analýzy medu. Se zástupci katedry geoinformatiky PřF UP navíc připravili unikátní mapové výstupy z projektu Coloss, týkající se zavčelení republiky a úhynu včelstev.

V rámci sobotního programu se uskuteční popularizační přednáška pro veřejnost Jak a proč vlastně pomáhat volně žijícím opylovačům?. Monika Mazalová z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP osvětlí příčiny mizení hmyzu a možná opatření, na kterých se může podílet každý.

Návštěvníci se mohou dále těšit na nadrozměrné anatomické modely hmyzu, ochutnávku včelích produktů nebo naučnou stezku Fascinující příběh medu, která bude ve formátu 12 ilustrovaných panelů v Pevnosti poznání umístěna až do konce září.

Součástí tematického víkendu Odpudiví nebo kouzelní bude také výstava představující momenty z historie přerovského včelaření; odhalí nejen fascinující život včel, ale i posun ve včelařském oboru. K vidění budou také historické včelařské pomůcky, jako jsou včelí úly, medomety nebo dýmáky.

Celé září bude navíc program v kreativní dílně Pevnosti poznání věnován medu; návštěvníci si budou moci vyrobit a odnést zvláčňující balzám na rty se včelím voskem. V chemické laboratoři mají navíc možnost prozkoumat vlastnosti včelích produktů, jako je med, vosk nebo jed, a naučí se rozpoznat pravý med od falšovaného.

Analýza medu, včely pod mikroskopem i v podobě nadrozměrných modelů, dějiny včelařství a osvěta v oblasti ochrany včel. O víkendu 7. a 8. září to v Olomouci bude bzučet. Pevnost poznání – Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP ve spolupráci s katedrami PřF UP a Českým svazem včelařů pořádá speciální podzimní edici akce Odpudiví nebo kouzelní.

Návštěvníci všech generací budou mít šanci seznámit se nejen s důležitostí tohoto unikátního živočišného druhu pro celou naši planetu, ale také s péčí o včelstva, včelími produkty a výzkumem včel.

„V médiích se pravidelně objevují zprávy o velkých úhynech včelstev, o jejichž příčinách diskutují nejen včelaři, ale i vědci. Objevy z univerzitních laboratoří pomáhají pochopit komplikovaný svět včel a ukazují, jak lépe pečovat o včely i krajinu,“ říká Jiří Danihlík z katedry biochemie PřF UP. Společně se svými kolegy nabídne workshopy mikroskopování včelích preparátů nebo laboratorní analýzy medu. Se zástupci katedry geoinformatiky PřF UP navíc připravili unikátní mapové výstupy z projektu Coloss, týkající se zavčelení republiky a úhynu včelstev.

V rámci sobotního programu se uskuteční popularizační přednáška pro veřejnost Jak a proč vlastně pomáhat volně žijícím opylovačům?. Monika Mazalová z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP osvětlí příčiny mizení hmyzu a možná opatření, na kterých se může podílet každý.

Návštěvníci se mohou dále těšit na nadrozměrné anatomické modely hmyzu, ochutnávku včelích produktů nebo naučnou stezku Fascinující příběh medu, která bude ve formátu 12 ilustrovaných panelů v Pevnosti poznání umístěna až do konce září.

Součástí tematického víkendu Odpudiví nebo kouzelní bude také výstava představující momenty z historie přerovského včelaření; odhalí nejen fascinující život včel, ale i posun ve včelařském oboru. K vidění budou také historické včelařské pomůcky, jako jsou včelí úly, medomety nebo dýmáky.

Celé září bude navíc program v kreativní dílně Pevnosti poznání věnován medu; návštěvníci si budou moci vyrobit a odnést zvláčňující balzám na rty se včelím voskem. V chemické laboratoři mají navíc možnost prozkoumat vlastnosti včelích produktů, jako je med, vosk nebo jed, a naučí se rozpoznat pravý med od falšovaného.

Olomouc v tomto týdnu bude žít Dny evropského dědictví, které jsou jedinečnou příležitostí dozvědět se o městě spoustu zajímavostí, užít si řadu kulturních akcí a navštívit i běžně nepřístupná místa. Do programu se jako tradičně zapojuje i Univerzita Palackého, jejíž pracoviště připravila komentované prohlídky historických i moderních prostor, zajímavé výstavy, ale také třeba přednášku o nanotechnologiích.  

Na návštěvníky se o víkendu 7. a 8. září těší mimo jiné v ústřední univerzitní knihovně na Zbrojnici, v Uměleckém centru UP nebo na přírodovědecké a lékařské fakultě.

„Po historické budově Teoretických ústavů a jejich moderní dostavbě provede v sobotu od 10 hodin sám děkan lékařské fakulty Milan Kolář. Kromě toho zájemci budou moci nahlédnout do světa neuropatologie, a sice prostřednictvím fotografické výstavy, která představuje mozek z pohledu patologa, který pomocí mikroskopu odhaluje složitost jeho uspořádání jak ve zdraví, tak v nemoci. Autorem výstavy je Dominik Hraboš z Ústavu klinické a molekulární patologie,“ přiblížila Kateřina Čapková z děkanátu LF UP.

Víte, že přehled zajímavých míst na UP nabízí web Uni t(r)ips? 

Přírodovědecká fakulta láká během sobotního odpoledne především na komentované prohlídky hlavní budovy na Envelopě, vybraných odborných pracovišť včetně Experimentálního pivovaru UP, botanické zahrady nebo herbária a skleníků v Holici. Připraveny jsou ale také ukázky optických experimentů nebo přednáška o nanotechnologiích a klimatické krizi, která se koná ve 13 hodin v aule fakulty a je třeba se na ni dopředu přihlásit zde, podobně jako na některé z prohlídek. Otevřené budou i terasy s výhledem na město. V Pevnosti poznání jsou pak přichystány speciální divadelní prohlídky expozice Do historie!.

S komentářem si zájemci mohou v sobotu prohlédnout i barokní prostory Uměleckého centra UP, v neděli průvodci z filozofické fakulty a spolku Studium Artium představí zajímavosti fakultních budov v Křížkovského ulici a připomenou zdejší zaniklý kostel sv. Petra.

Po oba víkendové dny pak návštěvníky přivítá Knihovna UP na Zbrojnici, kde budou k prohlédnutí nejen nejzajímavější kusy z knižního fondu. Přichystána je také prohlídka zaměřená na historii původně vojenského objektu, sraz je v sobotu i v neděli ve 13 hodin u recepce. Brány budou mít otevřené i parkánové zahrady za rektorátem a filozofickou fakultou.

Během víkendu bude přístupný i dřívější univerzitní kostel Panny Marie Sněžné nebo krypta dómu sv. Václava, v níž lze navštívit výstavu věnovanou Karlu II. z Lichtensteinu-Castelcorna, na jejíž přípravě se podíleli odborníci z teologické fakulty. Právnická fakulta UP je zase zapojena do mezinárodní projektu Remember Bacha, jehož součástí je výstava o tzv. Baltské cestě, kterou můžete zhlédnout při návštěvě budovy Českého rozhlasu Olomouc v Pavelčákově ulici (psali jsme zde).  

Dny evropského dědictví v Olomouci toho nicméně nabízí mnohem více. Začínají již dnes, kdy se můžete například vydat na první z komentovaných procházek po vojenských stopách ve městě. Během týdne se pak můžete také podívat do Jihoslovanského mauzolea v Bezručových sadech nebo s komentářem projít neředínský Ústřední hřbitov. Na programu jsou také nejrůznější koncerty, mj. zpěváka a absolventa LF UP Marcella, antikvariátní trhy, jízdy historickou tramvají, Rakouský den nebo festival Řeka má duši, který se odehraje na nábřeží Josefa Jařaba. Jako tradičně nebude chybět ani divadelní open air představení, Moravské divadlo tentokrát v pátek 6. září na Horním náměstí uvede poetické drama Manon Lescaut.

Kompletní program letošních olomouckých Dnů evropského dědictví je k dispozici na ded.olomouc.eu.

Dny evropského dědictví na UP

sobota 7. září

Lékařská fakulta UP

• 9:00–13:00 otevřeno pro návštěvníky, vstup Dostavbou Teoretických ústavů
• 10:00 komentovaná prohlídka s děkanem Milanem Kolářem, sraz u recepce
• výstava Svět neuropatologie
• prezentace fotografií z historie LF UP ve Velké posluchárně

Umělecké centrum UP

• 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00 komentované prohlídky bývalého jezuitského konviktu
• 10:00–14:30 průběžné komentované prohlídky Kaple Božího Těla
• animační program – barokní vystřihovánky, puzzle s fotografiemi Kaple Božího Těla, kostky barokních obrazů

Přírodovědecká fakulta UP

• 13:00–18:00 otevřeno pro návštěvníky
• komentované prohlídky hlavní budovy na tř. 17. listopadu 12 a zdejších vybraných odborných pracovišť
• přístupné terasy hlavní budovy s výhledem na Olomouc
• 13:00 přednáška pro veřejnost Nanotechnologie a klimatická krize
• 14:00 a 15:00 Foucaultovo kyvadlo a jeho zajímavosti
• ukázka optických experimentů
• 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00 komentované prohlídky herbária a skleníků v areálu Holice
• 14:00 komentovaná prohlídka Botanické zahrady PřF UP u Smetanových sadů
• podrobnosti a rezervace zde

Pevnost poznání

• 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00 komentované prohlídky
• divadelní prohlídky expozice Do historie!

neděle 8. září

Filozofická fakulta UP

• 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00 komentované prohlídky historických budov FF Křížkovského 10, 12, a 14 vč. parkánových zahrad
• základy zaniklého kostela sv. Petra na nádvoří Křížkovského 10
• animační program – barokní vystřihovánky, kostky barokních obrazů

sobota 7. i neděle 8. září

Knihovna UP na Zbrojnici

• 9:00–16:00 otevřeno pro návštěvníky
• 13:00 komentovaná prohlídka o historii Zbrojnice, sraz u recepce
• volné prohlídky prostor knihovny
• prezentace vzácných a zajímavých knih z fondu
• výstavy Studuj v přírodě, Mrakodrapy v New Yorku
• site-specific projekt Návrat do nového světa
• podrobnosti zde

Parkánové zahrady

• 7:00–19:00 otevřeno pro návštěvníky
• vchod z Křížkovského ul. nebo Bezručových sadů

Olomouc v tomto týdnu bude žít Dny evropského dědictví, které jsou jedinečnou příležitostí dozvědět se o městě spoustu zajímavostí, užít si řadu kulturních akcí a navštívit i běžně nepřístupná místa. Do programu se jako tradičně zapojuje i Univerzita Palackého, jejíž pracoviště připravila komentované prohlídky historických i moderních prostor, zajímavé výstavy, ale také třeba přednášku o nanotechnologiích.  

Na návštěvníky se o víkendu 7. a 8. září těší mimo jiné v ústřední univerzitní knihovně na Zbrojnici, v Uměleckém centru UP nebo na přírodovědecké a lékařské fakultě.

„Po historické budově Teoretických ústavů a jejich moderní dostavbě provede v sobotu od 10 hodin sám děkan lékařské fakulty Milan Kolář. Kromě toho zájemci budou moci nahlédnout do světa neuropatologie, a sice prostřednictvím fotografické výstavy, která představuje mozek z pohledu patologa, který pomocí mikroskopu odhaluje složitost jeho uspořádání jak ve zdraví, tak v nemoci. Autorem výstavy je Dominik Hraboš z Ústavu klinické a molekulární patologie,“ přiblížila Kateřina Čapková z děkanátu LF UP.

Víte, že přehled zajímavých míst na UP nabízí web Uni t(r)ips? 

Přírodovědecká fakulta láká během sobotního odpoledne především na komentované prohlídky hlavní budovy na Envelopě, vybraných odborných pracovišť včetně Experimentálního pivovaru UP, botanické zahrady nebo herbária a skleníků v Holici. Připraveny jsou ale také ukázky optických experimentů nebo přednáška o nanotechnologiích a klimatické krizi, která se koná ve 13 hodin v aule fakulty a je třeba se na ni dopředu přihlásit zde, podobně jako na některé z prohlídek. Otevřené budou i terasy s výhledem na město. V Pevnosti poznání jsou pak přichystány speciální divadelní prohlídky expozice Do historie!.

S komentářem si zájemci mohou v sobotu prohlédnout i barokní prostory Uměleckého centra UP, v neděli průvodci z filozofické fakulty a spolku Studium Artium představí zajímavosti fakultních budov v Křížkovského ulici a připomenou zdejší zaniklý kostel sv. Petra.

Po oba víkendové dny pak návštěvníky přivítá Knihovna UP na Zbrojnici, kde budou k prohlédnutí nejen nejzajímavější kusy z knižního fondu. Přichystána je také prohlídka zaměřená na historii původně vojenského objektu, sraz je v sobotu i v neděli ve 13 hodin u recepce. Brány budou mít otevřené i parkánové zahrady za rektorátem a filozofickou fakultou.

Během víkendu bude přístupný i dřívější univerzitní kostel Panny Marie Sněžné nebo krypta dómu sv. Václava, v níž lze navštívit výstavu věnovanou Karlu II. z Lichtensteinu-Castelcorna, na jejíž přípravě se podíleli odborníci z teologické fakulty. Právnická fakulta UP je zase zapojena do mezinárodní projektu Remember Bacha, jehož součástí je výstava o tzv. Baltské cestě, kterou můžete zhlédnout při návštěvě budovy Českého rozhlasu Olomouc v Pavelčákově ulici (psali jsme zde).  

Dny evropského dědictví v Olomouci toho nicméně nabízí mnohem více. Začínají již dnes, kdy se můžete například vydat na první z komentovaných procházek po vojenských stopách ve městě. Během týdne se pak můžete také podívat do Jihoslovanského mauzolea v Bezručových sadech nebo s komentářem projít neředínský Ústřední hřbitov. Na programu jsou také nejrůznější koncerty, mj. zpěváka a absolventa LF UP Marcella, antikvariátní trhy, jízdy historickou tramvají, Rakouský den nebo festival Řeka má duši, který se odehraje na nábřeží Josefa Jařaba. Jako tradičně nebude chybět ani divadelní open air představení, Moravské divadlo tentokrát v pátek 6. září na Horním náměstí uvede poetické drama Manon Lescaut.

Kompletní program letošních olomouckých Dnů evropského dědictví je k dispozici na ded.olomouc.eu.

Dny evropského dědictví na UP

sobota 7. září

Lékařská fakulta UP

• 9:00–13:00 otevřeno pro návštěvníky, vstup Dostavbou Teoretických ústavů
• 10:00 komentovaná prohlídka s děkanem Milanem Kolářem, sraz u recepce
• výstava Svět neuropatologie
• prezentace fotografií z historie LF UP ve Velké posluchárně

Umělecké centrum UP

• 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00 komentované prohlídky bývalého jezuitského konviktu
• 10:00–14:30 průběžné komentované prohlídky Kaple Božího Těla
• animační program – barokní vystřihovánky, puzzle s fotografiemi Kaple Božího Těla, kostky barokních obrazů

Přírodovědecká fakulta UP

• 13:00–18:00 otevřeno pro návštěvníky
• komentované prohlídky hlavní budovy na tř. 17. listopadu 12 a zdejších vybraných odborných pracovišť
• přístupné terasy hlavní budovy s výhledem na Olomouc
• 13:00 přednáška pro veřejnost Nanotechnologie a klimatická krize
• 14:00 a 15:00 Foucaultovo kyvadlo a jeho zajímavosti
• ukázka optických experimentů
• 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00 komentované prohlídky herbária a skleníků v areálu Holice
• 14:00 komentovaná prohlídka Botanické zahrady PřF UP u Smetanových sadů
• podrobnosti a rezervace zde

Pevnost poznání

• 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00 komentované prohlídky
• divadelní prohlídky expozice Do historie!

neděle 8. září

Filozofická fakulta UP

• 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00 komentované prohlídky historických budov FF Křížkovského 10, 12, a 14 vč. parkánových zahrad
• základy zaniklého kostela sv. Petra na nádvoří Křížkovského 10
• animační program – barokní vystřihovánky, kostky barokních obrazů

sobota 7. i neděle 8. září

Knihovna UP na Zbrojnici

• 9:00–16:00 otevřeno pro návštěvníky
• 13:00 komentovaná prohlídka o historii Zbrojnice, sraz u recepce
• volné prohlídky prostor knihovny
• prezentace vzácných a zajímavých knih z fondu
• výstavy Studuj v přírodě, Mrakodrapy v New Yorku
• site-specific projekt Návrat do nového světa
• podrobnosti zde

Parkánové zahrady

• 7:00–19:00 otevřeno pro návštěvníky
• vchod z Křížkovského ul. nebo Bezručových sadů

A friendly environment, help, service, empathy, professionalism. Any of these words could be used to describe a certain building in Olomouc’s Vodární Street. Just a few dozen metres from the city centre down a side street at no. 6 is a university building – the home of the UP Welcome Office (WO).

Officially speaking, it is the UP contact and information point, providing help to international students, employees, and other visitors in the areas of administration, studies, accommodation, visas, health insurance, and more. Less officially, it is a place where foreigners can find all the services they need so as not to feel lost at the university and in the city. “One of our key tasks is active support in the field of visas and residency permits. As the head of the office, I am the contact person between the Asylum, Migration, and Integration Department of the Ministry of the Interior, and the university. We provide comprehensive assistance in filling out application forms, preparing and checking documents, and everything that entails,” said Alena Vyskočilová, the head of WO.

To illustrate what sort of agenda such a university office has, where a thousand foreign nationals visit yearly, let us take a look at a few numbers: last year, our team had 567 personal appointments with international students and employees regarding visas and residency permits, more than 250 international students came to the office for information, and another 50 received assistance outside the office. This year, they took interested parties on some three dozen town tours. And who are “they”? “In the office, we have a team of four experienced and trained assistants who are prepared to provide personal assistance in the field,” added Vyskočilová.

The basic principle behind this type of office is having the ability to communicate. The number of languages spoken at WO is impressive: in addition to Czech, they speak English, German, Chinese, Russian, Spanish, Polish, Italian, and Slovak. Another important emphasis is communicating on social media and the internet. “During 2023, we completed a redesign of our web page, which contains extensive information for both academic and personal life for the international community, all fully accessible in English. We also maintain a presence on a wide variety of social media, thanks to which we can quickly and dynamically react to happening events and at the same time support information transfer between the members of the university’s international community,” said the head of the Welcome Office.

And if it seems that the WO would have no time for anything else, far from it: “We try to actively contribute to creating an internationally friendly environment at the university, which is why we prepare various events for international students and staff during the year. Important ones are for example orientation days for newly arriving students of degree programmes and for new employees. Another example was at the request of students and faculties – in the spring semester we prepared a series of lectures called “Welcome to Wellbeing: A Journey to Your Mental Harmony”, added Vyskočilová.

Zázemí, pomoc, servis, vstřícnost, empatie, profesionalita. Kterékoliv z těchto slov by mohlo stát na ceduli jednoho domu v olomoucké Vodární ulici. Doslova jen pár desítek metrů od středu města v boční uličce stojí univerzitní budova s číslem 6, v níž našla své místo Welcome Office (WO).

Úředním jazykem řečeno je to oficiální kontaktní a informační místo UP, které poskytuje pomoc zahraničním studentům, zaměstnancům a dalším návštěvníkům v oblasti administrativy, studia, ubytování, víz, pojištění atd. Méně úředně to znamená, že zrovna tady cizinci najdou veškerý servis, který potřebují k tomu, aby se na univerzitě a ve městě necítili ztraceni. „Jedním z našich klíčových úkolů je aktivní podpora při řešení vízových otázek a povolení k pobytu. Já jako vedoucí kanceláře jsem hlavním kontaktem pro Odbor azylové a migrační politiky. Poskytujeme komplexní pomoc při vyplňování formulářů žádostí, přípravě a kontrole dokumentů a všeho, co s tím souvisí,“ vypočítává Alena Vyskočilová, která WO vede.

Pro ilustraci, co obnáší taková agenda kanceláře na univerzitě, na kterou přijíždí během roku tisíce cizinců z celého světa, pár čísel: Loni dokázal tým mj. zařídit cizincům 567 termínů na osobní schůzky kvůli vízům a všemu, co souvisí s pobytem. Do kanceláře pro informace osobně dorazilo více než 250 zahraničních studentů, dalším více než padesáti lidem se věnovali mimo kancelář. Loni se třeba vypravili se zájemci i na téměř tři desítky prohlídek města a univerzity. A kdo jsou oni? „V kanceláři se střídá tým čtyř zkušených a vyškolených asistentů, kteří jsou také připraveni poskytnout osobní asistenci v terénu,“ dodává Alena Vyskočilová.

Základním principem tohoto typu kanceláře je schopnost komunikovat. Výčet jazyků, jimiž se komunikuje ve WO, je úctyhodný: Kromě mateřštiny je to angličtina, němčina, čínština, ruština, španělština, polština, italština, slovenština. Veledůležitá je i komunikace na sociálních sítích a internetu. „V průběhu roku 2023 byl dokončen kompletní redesign webových stránek, jež obsahují rozsáhlé informace pro akademický i osobní život zahraniční komunity a jsou plně dostupné v anglickém jazyce. Samozřejmostí jsou sociální sítě, díky nimž můžeme rychle a dynamicky reagovat na aktuální události a zároveň podporovat vzájemnou výměnu informací mezi zahraničními členy univerzitní komunity,“ říká vedoucí kanceláře.

A i když to vypadá, že pro samé zařizování nemají čas na nic jiného, není to pravda. „Snažíme se aktivně přispívat k vytváření mezinárodně přívětivého prostředí na univerzitě, připravujeme proto pro zahraniční studenty a zaměstnance během roku různé akce. Důležité jsou například tzv. orientační dny pro nově přijíždějící studenty degree programů nebo pro nové zaměstnance. Na přání studentů a fakult jsme v letním semestru vytvořili sérii přednášek s názvem Welcome to Well-being,“ dodává Alena Vyskočilová.

Text přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP.

Zázemí, pomoc, servis, vstřícnost, empatie, profesionalita. Kterékoliv z těchto slov by mohlo stát na ceduli jednoho domu v olomoucké Vodární ulici. Doslova jen pár desítek metrů od středu města v boční uličce stojí univerzitní budova s číslem 6, v níž našla své místo Welcome Office (WO).

Úředním jazykem řečeno je to oficiální kontaktní a informační místo UP, které poskytuje pomoc zahraničním studentům, zaměstnancům a dalším návštěvníkům v oblasti administrativy, studia, ubytování, víz, pojištění atd. Méně úředně to znamená, že zrovna tady cizinci najdou veškerý servis, který potřebují k tomu, aby se na univerzitě a ve městě necítili ztraceni. „Jedním z našich klíčových úkolů je aktivní podpora při řešení vízových otázek a povolení k pobytu. Já jako vedoucí kanceláře jsem hlavním kontaktem pro Odbor azylové a migrační politiky. Poskytujeme komplexní pomoc při vyplňování formulářů žádostí, přípravě a kontrole dokumentů a všeho, co s tím souvisí,“ vypočítává Alena Vyskočilová, která WO vede.

Pro ilustraci, co obnáší taková agenda kanceláře na univerzitě, na kterou přijíždí během roku tisíce cizinců z celého světa, pár čísel: Loni dokázal tým mj. zařídit cizincům 567 termínů na osobní schůzky kvůli vízům a všemu, co souvisí s pobytem. Do kanceláře pro informace osobně dorazilo více než 250 zahraničních studentů, dalším více než padesáti lidem se věnovali mimo kancelář. Loni se třeba vypravili se zájemci i na téměř tři desítky prohlídek města a univerzity. A kdo jsou oni? „V kanceláři se střídá tým čtyř zkušených a vyškolených asistentů, kteří jsou také připraveni poskytnout osobní asistenci v terénu,“ dodává Alena Vyskočilová.

Základním principem tohoto typu kanceláře je schopnost komunikovat. Výčet jazyků, jimiž se komunikuje ve WO, je úctyhodný: Kromě mateřštiny je to angličtina, němčina, čínština, ruština, španělština, polština, italština, slovenština. Veledůležitá je i komunikace na sociálních sítích a internetu. „V průběhu roku 2023 byl dokončen kompletní redesign webových stránek, jež obsahují rozsáhlé informace pro akademický i osobní život zahraniční komunity a jsou plně dostupné v anglickém jazyce. Samozřejmostí jsou sociální sítě, díky nimž můžeme rychle a dynamicky reagovat na aktuální události a zároveň podporovat vzájemnou výměnu informací mezi zahraničními členy univerzitní komunity,“ říká vedoucí kanceláře.

A i když to vypadá, že pro samé zařizování nemají čas na nic jiného, není to pravda. „Snažíme se aktivně přispívat k vytváření mezinárodně přívětivého prostředí na univerzitě, připravujeme proto pro zahraniční studenty a zaměstnance během roku různé akce. Důležité jsou například tzv. orientační dny pro nově přijíždějící studenty degree programů nebo pro nové zaměstnance. Na přání studentů a fakult jsme v letním semestru vytvořili sérii přednášek s názvem Welcome to Well-being,“ dodává Alena Vyskočilová.

Text přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP.

Potkat ho můžete v bílém lékařském plášti, ovšem není to jen tak nějaký doktor. Když kráčí se svým nepřehlédnutelným červeným nosem nemocničními chodbami na vizitu, někdy až tíživou atmosféru léčí smíchem. Občas stačí, aby se jen představil. Herbert Káně. Nováček v olomouckém týmu zdravotních klaunů, který nápadně připomíná Daniela Kunze, produkčního Audiovizuální produkce Univerzity Palackého a člena olomouckého improvizačního souboru Olivy.

Podobnost to není náhodná, za červeným klaunským nosem se opravdu Daniel Kunz ukrývá. „Herbert je mladý začínající lékař, který se snaží nejen dětským pa­cientům rozdávat radost. Je trošku plašan, ale snaží se být opatrný. Všechno dělá zapáleně, občas trošku rychle a moc, někdy víc mluví, než by měl, ale věřím, že ho mají rádi. I když se mu už třeba podařilo nabourat stůl a shodit z něj sestřičce fotky,“ představuje své alter ego.

„V Olomouci máme ‚ptačí‘ tým, který tvoří ještě doktoři Husina a Hrdlička, já nahradil doktora Krkavce. Káně je krátké stejně jako Kunz, Herbert zase učí děti R a také je krásně variabilní – mohou mi říkat Herbe, Herbí, Bertíku nebo třeba Berte,“ vysvětluje ke klaunskému jménu.

Tento text původně vyšel v aktuálním čísle magazínu Žurnál.

Jako zdravotní klaun navštěvuje nemocnice zejména na střední Moravě od února. K nové roli ho přivedli kolegové improvizátoři. „Kamarádi Saša Dvořák a Víťa Piskala mě asi tři roky tlačili, ať to zkusím. Že to je práce, která má smysl a přesah, a že se organizace o své klauny královsky stará, zabezpečuje vzdělávání v různých oblastech. Nakonec jsem se přihlásil,“ říká s tím, že během tříkolového výběrového řízení se zjišťovalo, jestli adepti mají základní herecké a klaunské dovednosti a zároveň zda zvládnou fungovat v nemocničním prostředí, kde personál často pracuje pod velkým tlakem.

Z přihlášených 110 lidí z celé republiky byla vybrána pětice, která poté ve spolupráci s uměleckým vedením vytvořila své postavy včetně výběru kostýmů a absolvovala náslechy s již zavedenými dvojicemi klaunů přímo v nemocnicích. Nejprve v civilu, pak i v kostýmu. „Náš kouč Ondra Klíč z JAMU mi při návštěvách komentoval, co klaunky dělají, co je jejich cíl, jak se jim to daří nebo nedaří. To bylo pro rozkoukání skvělé. Po třech násleších v civilu jsem šel třikrát jako třetí klaun a pak už jsem byl hozený do vody.“

Misí zdravotního klauna je provést vizitu. Klauni chodí ve dvojici, jeden vizitu vede, druhý mu bezmezně důvěřuje a plní úkoly, často dříve, než je vůbec vyřčen požadavek, někdy slepě a nesmyslně, tak vznikají komické situace. Dokonce se i hraje na hudební nástroje a zpívá. Návštěva zdravotních klaunů ale není jen o ordinování radosti.

„Svým způsobem v prostředí, kde je nějaký režim a léčba má své postupy, vracíme nemocným důstojnost a možnost volby. Když přicházíme na pokoj, zaklepeme, pozdravíme a zeptáme se, jestli vůbec můžeme dál. Pokud ano, vcházíme jako někdo, kdo vypadá jako lékař, vzápětí ale v těch situacích postupně ztrácí svoji důstojnost. Mimochodem podle uměleckého vedení má být klaun tak chytrý, aby zvládl nastoupit do tramvaje, ale už pak třeba neví, jak si cvaknout lístek,“ říká Daniel Kunz.

Občas to nicméně bývá fuška, když přes dvě hodiny obchází nemocnici a snaží se povzbudit a rozesmát pacienty, také personál a čekající před ambulancemi. V autě cestou domů pak spíše mlčí. Zdravotní stav navštěvovaných pacientů si ale nepřipouští. „Kdybych nad nemocemi a zraněními začal přemýšlet, asi bych tam nemohl vstoupit. Já chci přinášet radost. Naštěstí se můžu schovat za ten červený nos, kdy ta tíha pomyslně steče po Káněti a nemusí ji přebírat Kunz,“ dodává s tím, že zdravotní klaun je pro něj vedle divadelní improvizace či slam poetry a práce pro Audiovizuální produkci UP nový umělecký impulz.

A kde na všechna natáčení, vystoupení, vizity či kurzy improvizace bere čas? „Mám chápající, milující a milovanou ženu,“ uzavírá Daniel Kunz.

Daniel Kunz (* 1988)

Pochází ze severních Čech, na Filozofické fakultě UP vystudoval žurnalistiku a sociologii – andragogiku. Během studia začal natáčet pro Studentskou televizi UP, což mu otevřelo dveře k zaměstnání v Audiovizuální produkci UP, kde působí již téměř osm let. Také se stal členem olomouckého spolku divadelní improvizace Olivy, který v současnosti vede a mj. organizuje výcvik v improvizaci. Věnuje se také slam poetry, v níž se dostal několikrát do republikového finále. Do budoucna přemýšlí o stand-upu. Od února 2024 je členem olomouckého týmu organizace Zdravotní klaun, který navštěvuje zdravotnická zařízení především na střední Moravě.

Potkat ho můžete v bílém lékařském plášti, ovšem není to jen tak nějaký doktor. Když kráčí se svým nepřehlédnutelným červeným nosem nemocničními chodbami na vizitu, někdy až tíživou atmosféru léčí smíchem. Občas stačí, aby se jen představil. Herbert Káně. Nováček v olomouckém týmu zdravotních klaunů, který nápadně připomíná Daniela Kunze, produkčního Audiovizuální produkce Univerzity Palackého a člena olomouckého improvizačního souboru Olivy.

Podobnost to není náhodná, za červeným klaunským nosem se opravdu Daniel Kunz ukrývá. „Herbert je mladý začínající lékař, který se snaží nejen dětským pa­cientům rozdávat radost. Je trošku plašan, ale snaží se být opatrný. Všechno dělá zapáleně, občas trošku rychle a moc, někdy víc mluví, než by měl, ale věřím, že ho mají rádi. I když se mu už třeba podařilo nabourat stůl a shodit z něj sestřičce fotky,“ představuje své alter ego.

„V Olomouci máme ‚ptačí‘ tým, který tvoří ještě doktoři Husina a Hrdlička, já nahradil doktora Krkavce. Káně je krátké stejně jako Kunz, Herbert zase učí děti R a také je krásně variabilní – mohou mi říkat Herbe, Herbí, Bertíku nebo třeba Berte,“ vysvětluje ke klaunskému jménu.

Tento text původně vyšel v aktuálním čísle magazínu Žurnál.

Jako zdravotní klaun navštěvuje nemocnice zejména na střední Moravě od února. K nové roli ho přivedli kolegové improvizátoři. „Kamarádi Saša Dvořák a Víťa Piskala mě asi tři roky tlačili, ať to zkusím. Že to je práce, která má smysl a přesah, a že se organizace o své klauny královsky stará, zabezpečuje vzdělávání v různých oblastech. Nakonec jsem se přihlásil,“ říká s tím, že během tříkolového výběrového řízení se zjišťovalo, jestli adepti mají základní herecké a klaunské dovednosti a zároveň zda zvládnou fungovat v nemocničním prostředí, kde personál často pracuje pod velkým tlakem.

Z přihlášených 110 lidí z celé republiky byla vybrána pětice, která poté ve spolupráci s uměleckým vedením vytvořila své postavy včetně výběru kostýmů a absolvovala náslechy s již zavedenými dvojicemi klaunů přímo v nemocnicích. Nejprve v civilu, pak i v kostýmu. „Náš kouč Ondra Klíč z JAMU mi při návštěvách komentoval, co klaunky dělají, co je jejich cíl, jak se jim to daří nebo nedaří. To bylo pro rozkoukání skvělé. Po třech násleších v civilu jsem šel třikrát jako třetí klaun a pak už jsem byl hozený do vody.“

Misí zdravotního klauna je provést vizitu. Klauni chodí ve dvojici, jeden vizitu vede, druhý mu bezmezně důvěřuje a plní úkoly, často dříve, než je vůbec vyřčen požadavek, někdy slepě a nesmyslně, tak vznikají komické situace. Dokonce se i hraje na hudební nástroje a zpívá. Návštěva zdravotních klaunů ale není jen o ordinování radosti.

„Svým způsobem v prostředí, kde je nějaký režim a léčba má své postupy, vracíme nemocným důstojnost a možnost volby. Když přicházíme na pokoj, zaklepeme, pozdravíme a zeptáme se, jestli vůbec můžeme dál. Pokud ano, vcházíme jako někdo, kdo vypadá jako lékař, vzápětí ale v těch situacích postupně ztrácí svoji důstojnost. Mimochodem podle uměleckého vedení má být klaun tak chytrý, aby zvládl nastoupit do tramvaje, ale už pak třeba neví, jak si cvaknout lístek,“ říká Daniel Kunz.

Občas to nicméně bývá fuška, když přes dvě hodiny obchází nemocnici a snaží se povzbudit a rozesmát pacienty, také personál a čekající před ambulancemi. V autě cestou domů pak spíše mlčí. Zdravotní stav navštěvovaných pacientů si ale nepřipouští. „Kdybych nad nemocemi a zraněními začal přemýšlet, asi bych tam nemohl vstoupit. Já chci přinášet radost. Naštěstí se můžu schovat za ten červený nos, kdy ta tíha pomyslně steče po Káněti a nemusí ji přebírat Kunz,“ dodává s tím, že zdravotní klaun je pro něj vedle divadelní improvizace či slam poetry a práce pro Audiovizuální produkci UP nový umělecký impulz.

A kde na všechna natáčení, vystoupení, vizity či kurzy improvizace bere čas? „Mám chápající, milující a milovanou ženu,“ uzavírá Daniel Kunz.

Daniel Kunz (* 1988)

Pochází ze severních Čech, na Filozofické fakultě UP vystudoval žurnalistiku a sociologii – andragogiku. Během studia začal natáčet pro Studentskou televizi UP, což mu otevřelo dveře k zaměstnání v Audiovizuální produkci UP, kde působí již téměř osm let. Také se stal členem olomouckého spolku divadelní improvizace Olivy, který v současnosti vede a mj. organizuje výcvik v improvizaci. Věnuje se také slam poetry, v níž se dostal několikrát do republikového finále. Do budoucna přemýšlí o stand-upu. Od února 2024 je členem olomouckého týmu organizace Zdravotní klaun, který navštěvuje zdravotnická zařízení především na střední Moravě.

Univerzita Palackého pravidelně oceňuje Cenou Františka Palackého osobnosti, které dosáhly vynikajících výsledků tvůrčí činnosti na poli vědy nebo kultury, čímž přispívají k prestiži České republiky a univerzity. Cena byla zřízena k příležitosti dvoustého výročí narození Františka Palackého (14. 6. 1998) a uděluje ji jménem univerzity rektor zpravidla jednou za dva roky. Na tom, kdo ji v letošním roce dostane, můžete mít svůj podíl i vy, studující či pracující na UP.

Navrhněte kandidáta či kandidátku – mělo by jít o významnou českou či zahraniční osobnost z kterékoli vědní oblasti či kultury.

Návrhy posílejte do 15. října 2024 na e-mail prorektorkaVaV@upol.cz, součástí návrhu musí být jeho krátké odůvodnění. Navrhnout kandidáta může kdokoliv studující či pracující na UP. K výběru se následně vyslovuje příslušná univerzitní komise, Vědecká rada UP a konečné rozhodnutí činí rektor UP. Udělení ceny je spojeno s finanční odměnou, na niž přispívá také obec Hodslavice, rodiště Františka Palackého, a město Neratovice, ve kterém pobýval a které je také místem jeho posledního odpočinku.

Laureáti Ceny Františka Palackého

• 19. června 2023 - Jan Peřina
• 13. června 2018 - Rostislav Švácha
• 8. června 2016 - Pavel Rychetský
• 18. června 2014 - Libuše Hrabová
• 13. června 2012 - Josef Jařab
• 23. června 2010 - Tomáš Josef Špidlík
• 16. června 2008 - Milan Kamínek
• 15. června 2006 - Eduard Petrů
• 14. června 2004 - František Šmahel
• 14. června 2002 - Stanislav Kratochvíl
• 14. června 2000 - Oldřich Nečas
• 12. června 1998 - Josef Polišenský 

Univerzita Palackého pravidelně oceňuje Cenou Františka Palackého osobnosti, které dosáhly vynikajících výsledků tvůrčí činnosti na poli vědy nebo kultury, čímž přispívají k prestiži České republiky a univerzity. Cena byla zřízena k příležitosti dvoustého výročí narození Františka Palackého (14. 6. 1998) a uděluje ji jménem univerzity rektor zpravidla jednou za dva roky. Na tom, kdo ji v letošním roce dostane, můžete mít svůj podíl i vy, studující či pracující na UP.

Navrhněte kandidáta či kandidátku – mělo by jít o významnou českou či zahraniční osobnost z kterékoli vědní oblasti či kultury.

Návrhy posílejte do 15. října 2024 na e-mail prorektorkaVaV@upol.cz, součástí návrhu musí být jeho krátké odůvodnění. Navrhnout kandidáta může kdokoliv studující či pracující na UP. K výběru se následně vyslovuje příslušná univerzitní komise, Vědecká rada UP a konečné rozhodnutí činí rektor UP. Udělení ceny je spojeno s finanční odměnou, na niž přispívá také obec Hodslavice, rodiště Františka Palackého, a město Neratovice, ve kterém pobýval a které je také místem jeho posledního odpočinku.

Laureáti Ceny Františka Palackého

• 19. června 2023 - Jan Peřina
• 13. června 2018 - Rostislav Švácha
• 8. června 2016 - Pavel Rychetský
• 18. června 2014 - Libuše Hrabová
• 13. června 2012 - Josef Jařab
• 23. června 2010 - Tomáš Josef Špidlík
• 16. června 2008 - Milan Kamínek
• 15. června 2006 - Eduard Petrů
• 14. června 2004 - František Šmahel
• 14. června 2002 - Stanislav Kratochvíl
• 14. června 2000 - Oldřich Nečas
• 12. června 1998 - Josef Polišenský