Agregátor zdrojů

Píšete rádi a nehnete se bez bločku plného spisovatelských nápadů? Zkuste štěstí v 31. ročníku studentské literární soutěže olomoucké univerzity, kterou vyhlásil rektor Martin Procházka. Přihlásit se lze do 2. března 2025 a účastnit se lze ve třech kategoriích: poezie, povídka a drama.

Zapojit se mohou studentky a studenti všech fakult UP s texty v češtině nebo slovenštině. Za oceněné práce získají finanční odměnu. Všechny potřebné informace o soutěži najdete ZDE.

„Do soutěže se každý rok přihlašuje řada literárních talentů. Neváhejte se svými texty letos podělit i vy. Slavnostní vyhlášení se pak uskuteční v květnu, až na něm se odhalí, kdo získal ocenění,“ uvedl k soutěži Tomáš Krejčiřík z oddělení marketingu.

O výsledcích literární soutěže rozhodne odborná porota, ve které zasednou básník, překladatel a dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Radek Malý, literární expertka Jana Vrajová a spisovatel, scenárista a spoludržitel Českého lva Michal Sýkora.

Píšete rádi a nehnete se bez bločku plného spisovatelských nápadů? Zkuste štěstí v 31. ročníku studentské literární soutěže olomoucké univerzity, kterou vyhlásil rektor Martin Procházka. Přihlásit se lze do 2. března 2025 a účastnit se lze ve třech kategoriích: poezie, povídka a drama.

Zapojit se mohou studentky a studenti všech fakult UP s texty v češtině nebo slovenštině. Za oceněné práce získají finanční odměnu. Všechny potřebné informace o soutěži najdete ZDE.

„Do soutěže se každý rok přihlašuje řada literárních talentů. Neváhejte se svými texty letos podělit i vy. Slavnostní vyhlášení se pak uskuteční v květnu, až na něm se odhalí, kdo získal ocenění,“ uvedl k soutěži Tomáš Krejčiřík z oddělení marketingu.

O výsledcích literární soutěže rozhodne odborná porota, ve které zasednou básník, překladatel a dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Radek Malý, literární expertka Jana Vrajová a spisovatel, scenárista a spoludržitel Českého lva Michal Sýkora.

A new research project of the Department of Biotechnology at the Faculty of Science Palacký University Olomouc is aimed at increasing the resistance of alfalfa to cold, drought and soil salinity, in which scientists will use the latest findings in the field of genetic engineering. The Olomouc experts will cooperate with the group of Professor Tibor Pechan, who works at Mississippi State University in the USA. The project "Experimental use of mitogen-activated protein kinases and modern interdisciplinary approaches for the prospective improvement of alfalfa resistance to cold, drought and salinity" will last 46 months. The work of the scientists was financially supported by the Ministry of Education, Youth and Sports with an amount of almost 7.5 million CZK.

Alfalfa is one of the most important legumes in the world, and farmers grow it on more than 34 million hectares. Alfalfa prevents soil erosion, improves its fertility and structure, and helps reduce contamination of surface and groundwater. At the same time, it provides fodder and high-quality proteins and nutritional supplements for human nutrition, as it contains valuable antioxidants, minerals, enzymes, and vitamins. In addition, thanks to its symbiosis with soil bacteria of the genus Sinorhizobium, alfalfa can fix large amounts of atmospheric nitrogen. Alfalfa thus enriches the soil with this important chemical element, which reduces the amount of industrial fertilizers used that negatively affect the ecosystem.

However, changing climate conditions, drought, increasing amounts of salt in the soil, and low temperatures can significantly limit these beneficial properties of alfalfa. Experts estimate that up to 20 percent of irrigated soils are affected by salinization, and excessive drying affects more than 30 percent of arable land. Summer heat waves combined with drought severely damage agricultural crops, including alfalfa. Resistance to cold is crucial for alfalfa to overwinter, because autumn and spring frosts limit the yield of green biomass the most.

According to the principal investigator Jozef Šamaj from the Department of Biotechnology of the Faculty of Science, the research project focused on alfalfa therefore responds to the demand of farmers for a targeted increase in the tolerance of important crops to cold, drought and soil salinity in the Czech Republic and the USA. Sustainable production of agricultural crops requires the development of new genotypes that will bring high-quality and stable yields with high biomass production, while at the same time resisting changing climatic conditions.

The scientists therefore decided to increase the resistance of alfalfa using genetic engineering. “We want to reveal the functional mechanism by which the signalling of stress stimuli from the external environment, specifically through stress-induced mitogen-activated protein kinase (SIMK), affects the formation of stomata and leaf epidermis, and thus also the production parameters of alfalfa. Using genetic engineering focused on SIMK, we will then be able to increase the resistance of alfalfa to cold, drought and soil salinity,” said Jozef Šamaj. In their work, the scientists will also use modern gene editing and modification technologies, for example using CRISPR/Cas9, RNA interference and overexpression, along with phenotyping, multi-omics approaches and advanced microscopy.

“In the USA, there is no problem with the application of CRISPR/Cas9 technology in agricultural crops, which represents another added value. This is also the reason why, due to the non-flexible EU legislation, we are solving our project in cooperation with a partner in the USA,” said Jozef Šamaj. According to him, this highly innovative research will contribute to solving the long-term goals of developing new generations of resistant alfalfa. At the same time, it will significantly expand the successful long-term cooperation with the American partner, which has so far led to 17 joint publications in prestigious international journals.

Na zvýšení odolnosti vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy je zaměřen nový výzkumný projekt katedry biotechnologií přírodovědecké fakulty, ve kterém vědci využijí nejnovější poznatky z oblasti genetického inženýrství. Olomoučtí odborníci budou spolupracovat se skupinou profesora Tibora Pechana, která působí na Mississippi State University v USA.

Projekt „Experimentální využití mitogenem-aktivovaných proteinkinas a moderních mezioborových přístupů pro perspektivní zlepšení odolnosti vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení“ potrvá 46 měsíců. Práci vědců finančně podpořilo částkou téměř 7,5 milionu korun ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Vojtěška je jednou z nejvýznamnějších luštěnin na světě, zemědělci ji pěstují na více než 34 milionech hektarů. Zabraňuje erozi půdy, zlepšuje její úrodnost i strukturu a pomáhá snižovat kontaminaci povrchových a podzemních vod. Zároveň poskytuje píci i vysoce kvalitní proteiny a výživové doplňky pro lidskou výživu, jelikož obsahuje cenné antioxidanty, minerály, enzymy a vitamíny. Vojtěška navíc díky symbióze s půdními bakteriemi rodu Sinorhizobium dokáže absorbovat velké množství atmosférického dusíku. Půdu tak vojtěška obohacuje o tento důležitý chemický prvek, což snižuje množství použitých průmyslových hnojiv nepříznivě zatěžujících ekosystém.

Měnící se klimatické podmínky, sucho, rostoucí množství soli v půdě a nízké teploty ale mohou tyto výhodné vlastnosti vojtěšky výrazně omezit. Odborníci odhadují, že až 20 procent zavlažovaných půd je postiženo zasolením a nadměrné vysušování se týká více než 30 procent orné půdy. Letní vlny veder v kombinaci se suchem závažně poškozují zemědělské plodiny včetně vojtěšky. Pro přezimování vojtěšky je rozhodující její odolnost vůči chladu, protože podzimní a jarní mrazy nejvíce limitují výnos zelené hmoty.

Výzkumný projekt zaměřený na vojtěšku podle hlavního řešitele Jozefa Šamaje z katedry biotechnologií přírodovědecké fakulty proto reaguje na poptávku zemědělců po cíleném zvyšování tolerance důležitých plodin vůči chladu, suchu a zasolení půdy v České republice a USA. Udržitelná produkce zemědělských plodin vyžaduje vývoj nových genotypů, které budou přinášet kvalitní a stabilní výnos s vysokou produkcí biomasy, přičemž zároveň odolají měnícím se klimatickým podmínkám. 

Vědci se proto rozhodli, že pomocí genetického inženýrství zvýší odolnost vojtěšky. „Chceme odhalit funkční mechanismus, jakým signalizace stresových podnětů z vnějšího prostředí, konkrétně stresem indukovaná mitogenem aktivovaná proteinkinasa (SIMK), ovlivňuje vytváření průduchů a epidermis listů, a tím také produkční parametry vojtěšky. Pomocí genetického inženýrství zaměřeného na SIMK pak budeme moci zvýšit odolnost vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy,“ uvedl Jozef Šamaj. Vědci při práci využijí také moderní technologie editace a modifikace genů například pomocí CRISPR/Cas9, RNA interference a nadexprese, spolu s fenotypizací, multi-omickými přístupy a pokročilou mikroskopií.

„V USA není problém s uplatněním CRISPR/Cas9 technologie u zemědělských plodin, což představuje další přidanou hodnotu. Je to i důvod, proč náš projekt kvůli zkostnatělé legislativě EU řešíme právě ve spolupráci s partnerem v USA,“ podotkl Jozef Šamaj. Tento vysoce inovativní výzkum podle něj přispěje k řešení dlouhodobých cílů vývoje nových generací odolné vojtěšky. Zároveň výrazně rozšíří úspěšnou dlouholetou spolupráci s americkým partnerem, která dosud vedla k 17 společným publikacím v prestižních mezinárodních časopisech.

Na zvýšení odolnosti vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy je zaměřen nový výzkumný projekt katedry biotechnologií přírodovědecké fakulty, ve kterém vědci využijí nejnovější poznatky z oblasti genetického inženýrství. Olomoučtí odborníci budou spolupracovat se skupinou profesora Tibora Pechana, která působí na Mississippi State University v USA.

Projekt „Experimentální využití mitogenem-aktivovaných proteinkinas a moderních mezioborových přístupů pro perspektivní zlepšení odolnosti vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení“ potrvá 46 měsíců. Práci vědců finančně podpořilo částkou téměř 7,5 milionu korun ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Vojtěška je jednou z nejvýznamnějších luštěnin na světě, zemědělci ji pěstují na více než 34 milionech hektarů. Zabraňuje erozi půdy, zlepšuje její úrodnost i strukturu a pomáhá snižovat kontaminaci povrchových a podzemních vod. Zároveň poskytuje píci i vysoce kvalitní proteiny a výživové doplňky pro lidskou výživu, jelikož obsahuje cenné antioxidanty, minerály, enzymy a vitamíny. Vojtěška navíc díky symbióze s půdními bakteriemi rodu Sinorhizobium dokáže absorbovat velké množství atmosférického dusíku. Půdu tak vojtěška obohacuje o tento důležitý chemický prvek, což snižuje množství použitých průmyslových hnojiv nepříznivě zatěžujících ekosystém.

Měnící se klimatické podmínky, sucho, rostoucí množství soli v půdě a nízké teploty ale mohou tyto výhodné vlastnosti vojtěšky výrazně omezit. Odborníci odhadují, že až 20 procent zavlažovaných půd je postiženo zasolením a nadměrné vysušování se týká více než 30 procent orné půdy. Letní vlny veder v kombinaci se suchem závažně poškozují zemědělské plodiny včetně vojtěšky. Pro přezimování vojtěšky je rozhodující její odolnost vůči chladu, protože podzimní a jarní mrazy nejvíce limitují výnos zelené hmoty.

Výzkumný projekt zaměřený na vojtěšku podle hlavního řešitele Jozefa Šamaje z katedry biotechnologií přírodovědecké fakulty proto reaguje na poptávku zemědělců po cíleném zvyšování tolerance důležitých plodin vůči chladu, suchu a zasolení půdy v České republice a USA. Udržitelná produkce zemědělských plodin vyžaduje vývoj nových genotypů, které budou přinášet kvalitní a stabilní výnos s vysokou produkcí biomasy, přičemž zároveň odolají měnícím se klimatickým podmínkám. 

Vědci se proto rozhodli, že pomocí genetického inženýrství zvýší odolnost vojtěšky. „Chceme odhalit funkční mechanismus, jakým signalizace stresových podnětů z vnějšího prostředí, konkrétně stresem indukovaná mitogenem aktivovaná proteinkinasa (SIMK), ovlivňuje vytváření průduchů a epidermis listů, a tím také produkční parametry vojtěšky. Pomocí genetického inženýrství zaměřeného na SIMK pak budeme moci zvýšit odolnost vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy,“ uvedl Jozef Šamaj. Vědci při práci využijí také moderní technologie editace a modifikace genů například pomocí CRISPR/Cas9, RNA interference a nadexprese, spolu s fenotypizací, multi-omickými přístupy a pokročilou mikroskopií.

„V USA není problém s uplatněním CRISPR/Cas9 technologie u zemědělských plodin, což představuje další přidanou hodnotu. Je to i důvod, proč náš projekt kvůli zkostnatělé legislativě EU řešíme právě ve spolupráci s partnerem v USA,“ podotkl Jozef Šamaj. Tento vysoce inovativní výzkum podle něj přispěje k řešení dlouhodobých cílů vývoje nových generací odolné vojtěšky. Zároveň výrazně rozšíří úspěšnou dlouholetou spolupráci s americkým partnerem, která dosud vedla k 17 společným publikacím v prestižních mezinárodních časopisech.

Šest osobností, které se ucházejí o pozici rektora Univerzity Palackého, se prezentovalo před její akademickou obcí. V několikahodinové debatě zazněla celá řada zajímavých témat.

Kdo se stane příštím rektorem Univerzity Palackého? Bude to rekreolog Ivo Jirásek z FTK, právník Michael Kohajda z PF, fyzik Jakub Navařík z Catrin, fyzik Tomáš Opatrný z PřF, neonatolog a současný rektor Martin Procházka, nebo psycholog Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně)? Včerejší debata s akademickou obcí částečně přiblížila, jak by si každý z uvedené šestice svou vedoucí roli představoval.

Poslání univerzity, její financování, řízení, mzdová politika, akademické svobody, vzdělávání, věda a její synergie se vzděláváním, internacionalizace, péče o zaměstnance, wellbeing, strategie v oblasti ubytování studentů, vnitrouniverzitní systémy, investiční sféra nebo informace o předpokládaných prorektorských týmech jednotlivých kandidátů. Tato a mnohá další témata zazněla ve zhruba tříhodinové debatě uchazečů o pozici rektora olomoucké univerzity s akademickou obcí.   

Odpolední program, který se uskutečnil v aule Pedagogické fakulty UP, se skládal ze čtyř částí. V té první se kandidáti stručně představili, prezentovali svůj pohled na současnou univerzitu i své vize. Po krátké přestávce v druhé části odpovídali v časově stanoveném limitu na dotazy z pléna, ve třetí části už reagovali na dotazy z pléna pouze ti, na něž byly otázky cíleny. Během odpoledne tak  zaznělo téměř třicet dotazů a víc než sto obsažných odpovědí. Na závěr kandidáti na rektora oslovili akademickou obec krátkým osobním vyjádřením.  

Podle AS UP schváleného harmonogramu voleb již všichni kandidáti zveřejnili své volební teze – vize a programy pro vedení UP, zveřejněn je také jejich videomedailon (více zde). Debatu s akademickou obcí sledovaly desítky zájemců přímo v aule PdF UP, možnost sledovat událost prostřednictvím univerzitního streamu využilo v průběhu stanovených hodin přes pět set lidí.  

Volba kandidáta rektora Univerzity Palackého pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029 se uskuteční na řádném zasedání Akademického senátu UP 22. ledna 2025. V ten den se uskuteční první, případně i druhé a třetí kolo volby. Podle stanovených pravidel potřebuje kandidát na rektora získat ve volbě minimálně třináct hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech čtyřiadvaceti členů AS UP.

Šest osobností, které se ucházejí o pozici rektora Univerzity Palackého, se prezentovalo před její akademickou obcí. V několikahodinové debatě zazněla celá řada zajímavých témat.

Kdo se stane příštím rektorem Univerzity Palackého? Bude to rekreolog Ivo Jirásek z FTK, právník Michael Kohajda z PF, fyzik Jakub Navařík z Catrin, fyzik Tomáš Opatrný z PřF, neonatolog a současný rektor Martin Procházka, nebo psycholog Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně)? Včerejší debata s akademickou obcí částečně přiblížila, jak by si každý z uvedené šestice svou vedoucí roli představoval.

Poslání univerzity, její financování, řízení, mzdová politika, akademické svobody, vzdělávání, věda a její synergie se vzděláváním, internacionalizace, péče o zaměstnance, wellbeing, strategie v oblasti ubytování studentů, vnitrouniverzitní systémy, investiční sféra nebo informace o předpokládaných prorektorských týmech jednotlivých kandidátů. Tato a mnohá další témata zazněla ve zhruba tříhodinové debatě uchazečů o pozici rektora olomoucké univerzity s akademickou obcí.   

Odpolední program, který se uskutečnil v aule Pedagogické fakulty UP, se skládal ze čtyř částí. V té první se kandidáti stručně představili, prezentovali svůj pohled na současnou univerzitu i své vize. Po krátké přestávce v druhé části odpovídali v časově stanoveném limitu na dotazy z pléna, ve třetí části už reagovali na dotazy z pléna pouze ti, na něž byly otázky cíleny. Během odpoledne tak  zaznělo téměř třicet dotazů a víc než sto obsažných odpovědí. Na závěr kandidáti na rektora oslovili akademickou obec krátkým osobním vyjádřením.  

Podle AS UP schváleného harmonogramu voleb již všichni kandidáti zveřejnili své volební teze – vize a programy pro vedení UP, zveřejněn je také jejich videomedailon (více zde). Debatu s akademickou obcí sledovaly desítky zájemců přímo v aule PdF UP, možnost sledovat událost prostřednictvím univerzitního streamu využilo v průběhu stanovených hodin přes pět set lidí.  

Volba kandidáta rektora Univerzity Palackého pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029 se uskuteční na řádném zasedání Akademického senátu UP 22. ledna 2025. V ten den se uskuteční první, případně i druhé a třetí kolo volby. Podle stanovených pravidel potřebuje kandidát na rektora získat ve volbě minimálně třináct hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech čtyřiadvaceti členů AS UP.

Univerzita Palackého už zná jména nejoblíbenějších pedagogů. Jsou jimi Kateřina Valchářová a Kamil Kopecký, kteří zvítězili v prvním ročníku nové celouniverzitní soutěže Teaching Awards UP. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.

Teaching Awards univerzita vyhlásila loni poprvé. I když mají jednotlivé fakulty různá ocenění pro nejlepší učitele, celouniverzitní soutěž tohoto typu zatím chyběla. Její princip spočívá v tom, že studenti napříč fakultami mohou nominovat vyučujícího, který je nejvíce osloví, je inovativní a inspirativní. Soutěží se ve dvou kategoriích – Teaching Junior Award, která je určena pedagogům s praxí do pěti let, a Teaching Senior Award, kterou mohou získat seniorní učitelé.

Studenti hlasovali prostřednictvím univerzitního systému na evaluace. Do pilotního ročníku se jich zapojilo více než osm set a navrhli na tři stovky vyučujících. Z nich vzešla v každé kategorii pětice finalistů, která dostala nejvyšší počet hlasů. Ti pak dostali příležitost připravit své prezentační materiály pro Pedagogickou komisi UP. V nich mohli představit sebe i způsob své práce se studenty. Pedagogická komise posléze rozhodla o vítězích. Stali se jimi Kateřina Valchářová z Ústavu pedagogiky a sociálních studií PdF a Kamil Kopecký z katedry českého jazyka a literatury pedagogické fakulty.

„Velmi děkuji všem nominovaným za jejich inspirativní přístup k výuce i za jejich odhodlání a vůli podělit se o své zkušenosti. Také děkuji studentům za jejich nominace, neboť bez nich by se soutěž nekonala. Ale zejména blahopřeji vítězům obou kategorií, doktorce Kateřině Valchářové v juniorní kategorii a profesoru Kamilu Kopeckému v seniorní kategorii. Mám velkou radost z jejich výkonů a jsem rád, že letošní ročník byl silně zastoupen. A mám radost i z toho, že finále soutěže bylo pro všechny podnětné a přínosné,“ poděkoval všem zúčastněným Vít Zouhar, prorektor pro studium, do jehož gesce ocenění nejlepších učitelů spadá.

Nejlepší vyučující převezmou ocenění, se kterým se pojí i finanční odměna, z rukou rektora během únorového Akademického týdne UP. (Podrobně jsme o soutěži psali zde a zde a zde.)

„Velké díky bych chtěla vyjádřit našim studujícím, kteří se hojně zapojili do nominací vyučujících, členům Pedagogické komise UP za čas věnovaný výběru vítězů z nominovaných a zejména pak deseti nominovaným, kteří postoupili do druhého kola, za jejich zodpovědný a kreativní přístup k přípravě materiálů. Již nyní se můžeme těšit na druhý ročník této soutěže, jehož nominace se rozběhnou již od 12. května společně s evaluacemi výuky,“ doplnila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP, které je garantem soutěže.

Univerzita Palackého už zná jména nejoblíbenějších pedagogů. Jsou jimi Kateřina Valchářová a Kamil Kopecký, kteří zvítězili v prvním ročníku nové celouniverzitní soutěže Teaching Awards UP. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.

Teaching Awards univerzita vyhlásila loni poprvé. I když mají jednotlivé fakulty různá ocenění pro nejlepší učitele, celouniverzitní soutěž tohoto typu zatím chyběla. Její princip spočívá v tom, že studenti napříč fakultami mohou nominovat vyučujícího, který je nejvíce osloví, je inovativní a inspirativní. Soutěží se ve dvou kategoriích – Teaching Junior Award, která je určena pedagogům s praxí do pěti let, a Teaching Senior Award, kterou mohou získat seniorní učitelé.

Studenti hlasovali prostřednictvím univerzitního systému na evaluace. Do pilotního ročníku se jich zapojilo více než osm set a navrhli na tři stovky vyučujících. Z nich vzešla v každé kategorii pětice finalistů, která dostala nejvyšší počet hlasů. Ti pak dostali příležitost připravit své prezentační materiály pro Pedagogickou komisi UP. V nich mohli představit sebe i způsob své práce se studenty. Pedagogická komise posléze rozhodla o vítězích. Stali se jimi Kateřina Valchářová z Ústavu pedagogiky a sociálních studií PdF a Kamil Kopecký z katedry českého jazyka a literatury pedagogické fakulty.

„Velmi děkuji všem nominovaným za jejich inspirativní přístup k výuce i za jejich odhodlání a vůli podělit se o své zkušenosti. Také děkuji studentům za jejich nominace, neboť bez nich by se soutěž nekonala. Ale zejména blahopřeji vítězům obou kategorií, doktorce Kateřině Valchářové v juniorní kategorii a profesoru Kamilu Kopeckému v seniorní kategorii. Mám velkou radost z jejich výkonů a jsem rád, že letošní ročník byl silně zastoupen. A mám radost i z toho, že finále soutěže bylo pro všechny podnětné a přínosné,“ poděkoval všem zúčastněným Vít Zouhar, prorektor pro studium, do jehož gesce ocenění nejlepších učitelů spadá.

Nejlepší vyučující převezmou ocenění, se kterým se pojí i finanční odměna, z rukou rektora během únorového Akademického týdne UP. (Podrobně jsme o soutěži psali zde a zde a zde.)

„Velké díky bych chtěla vyjádřit našim studujícím, kteří se hojně zapojili do nominací vyučujících, členům Pedagogické komise UP za čas věnovaný výběru vítězů z nominovaných a zejména pak deseti nominovaným, kteří postoupili do druhého kola, za jejich zodpovědný a kreativní přístup k přípravě materiálů. Již nyní se můžeme těšit na druhý ročník této soutěže, jehož nominace se rozběhnou již od 12. května společně s evaluacemi výuky,“ doplnila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP, které je garantem soutěže.

Pavla Dobešová, Kamil Kopecký a René Szotkowski, odborníci z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, připravili zbrusu novou přílohu Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Tým odborníků z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého zpracoval důležitý metodický materiál, v němž se zaměřil na problematiku Rizikového sexuálního chování. 

„Po patnácti letech mají pedagogové – ale třeba i policisté – všech úrovní k dispozici hutný, odborný materiál, který mohou využívat v každodenní praxi,“ okomentoval novou přílohu 18 Metodického doporučení jeden z autorů dokumentu Kamil Kopecký, vedoucí Centra prevence a rizikové komunikace PdF UP. Zároveň upozornil na nezanedbatelný celospolečenský dosah materiálu – cílovou skupinu totiž tvoří minimálně sto padesát tisíc učitelů, kteří se metodickým doporučením MŠMT ČR mají řídit.

Jako rizikové sexuální chování lze označit projevy v oblasti sexuality dítěte, jež s sebou nesou zdravotní, sociální, psychologická, výchovná a jiná rizika. Mohou závažně ovlivnit zdraví dítěte i jeho další psychosexuální vývoj. Patří k nim například předčasný začátek pohlavního života, promiskuita či anonymní sex, prostituce, nepřiměřené projevy sexuality vůči vrstevníkům, dětem i dospělým a podobně. S uvedeným souvisí riziko přenosu pohlavní nákazy i otázka nechtěného těhotenství či sexuálního zneužívání ve všech jeho formách.

Rizikové sexuální chování bývá také provázáno s abúzem návykových látek. Ve spojení s digitálními technologiemi nabývá pak zcela nových rozměrů a odborníci se ním setkávají už u dětí před nástupem do puberty. Jde o konzumaci pornografie, s ní spjatý sexting a další na něj navazující rizikové komunikační fenomény, například kybergrooming, kyberšikana atd. Dítě nemusí být jen obětí, ale i aktivním konatelem, následky však mohou být v obou případech nezměrné.

Metodické doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních vychází z rozsáhlých informačních zdrojů, a nabízí tak komplexní náhled na celou problematiku. Vymezuje aktuální terminologii a identifikuje nové rizikové jevy a chování. Zaměřuje se na začlenění prevence do školního vzdělávacího programu a školního řádu. Popisuje jednotlivé instituce v systému prevence a roli pedagogického pracovníka, definuje školní preventivní program a doporučuje postupy škol a školských zařízení při výskytu rizikového sexuálního chování.

Více zde. Plný text přílohy 18 Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování (Rizikové sexuální chování) naleznete zde. Metodické doporučení včetně všech příloh pak najdete zde.

Pavla Dobešová, Kamil Kopecký a René Szotkowski, odborníci z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, připravili zbrusu novou přílohu Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Tým odborníků z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého zpracoval důležitý metodický materiál, v němž se zaměřil na problematiku Rizikového sexuálního chování. 

„Po patnácti letech mají pedagogové – ale třeba i policisté – všech úrovní k dispozici hutný, odborný materiál, který mohou využívat v každodenní praxi,“ okomentoval novou přílohu 18 Metodického doporučení jeden z autorů dokumentu Kamil Kopecký, vedoucí Centra prevence a rizikové komunikace PdF UP. Zároveň upozornil na nezanedbatelný celospolečenský dosah materiálu – cílovou skupinu totiž tvoří minimálně sto padesát tisíc učitelů, kteří se metodickým doporučením MŠMT ČR mají řídit.

Jako rizikové sexuální chování lze označit projevy v oblasti sexuality dítěte, jež s sebou nesou zdravotní, sociální, psychologická, výchovná a jiná rizika. Mohou závažně ovlivnit zdraví dítěte i jeho další psychosexuální vývoj. Patří k nim například předčasný začátek pohlavního života, promiskuita či anonymní sex, prostituce, nepřiměřené projevy sexuality vůči vrstevníkům, dětem i dospělým a podobně. S uvedeným souvisí riziko přenosu pohlavní nákazy i otázka nechtěného těhotenství či sexuálního zneužívání ve všech jeho formách.

Rizikové sexuální chování bývá také provázáno s abúzem návykových látek. Ve spojení s digitálními technologiemi nabývá pak zcela nových rozměrů a odborníci se ním setkávají už u dětí před nástupem do puberty. Jde o konzumaci pornografie, s ní spjatý sexting a další na něj navazující rizikové komunikační fenomény, například kybergrooming, kyberšikana atd. Dítě nemusí být jen obětí, ale i aktivním konatelem, následky však mohou být v obou případech nezměrné.

Metodické doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních vychází z rozsáhlých informačních zdrojů, a nabízí tak komplexní náhled na celou problematiku. Vymezuje aktuální terminologii a identifikuje nové rizikové jevy a chování. Zaměřuje se na začlenění prevence do školního vzdělávacího programu a školního řádu. Popisuje jednotlivé instituce v systému prevence a roli pedagogického pracovníka, definuje školní preventivní program a doporučuje postupy škol a školských zařízení při výskytu rizikového sexuálního chování.

Více zde. Plný text přílohy 18 Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování (Rizikové sexuální chování) naleznete zde. Metodické doporučení včetně všech příloh pak najdete zde.

Na střední škole váhala Petra Kührová mezi medicínou a učitelstvím matematiky a chemie, nakonec je z ní teoretická chemička. Ve výzkumné skupině Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace v CATRIN UP se snaží pochopit chování DNA a RNA – molekul, které jsou nositelkami genetické informace. Pomocí molekulárně dynamických simulací modeluje interakce mezi atomy v těchto biomolekulách.

Magisterské studium učitelství matematiky a chemie pro střední školy na Univerzitě Palackého sice dokončila, už během něj ale začala pošilhávat po teoretické chemii a oboru věnovala nejen diplomku, ale i doktorské studium. Nyní už je důležitou členkou týmu, který v popisu chování nukleových kyselin patří mezi světové lídry a kvalitu simulací posouvá stále dopředu.

„Teoretická chemie mi dává velkou flexibilitu. Jedinou podmínkou je mít připojení k internetu, jinak můžu pracovat kdekoliv. Díky tomu mohu práci mnohem lépe skloubit s rodinným životem,“ objasnila vědkyně, která je také aktivní v mezinárodní skupině FemCOSY, která podporuje ženy ve vědě.

Dynamické simulace umožňují studovat nejen změny ve struktuře molekul, ale také vliv těchto změn na jejich biologické funkce. Významnou součástí práce Petry Kührové je také sledovat to, jak nukleové kyseliny interagují se svým okolím, například s nanočásticemi.

„Tento výzkum je klíčový nejen pro pochopení základní biologie živých organismů, ale také pro jeho potenciální využití při vývoji nových léčebných postupů. Klíčovou roli v tom hraje i neustále se zlepšující výkon počítačů, kdy využíváme nejen počítačovou infrastrukturu na VŠB-TUO, ale i v rámci EuroHPC,“ uvedla vědkyně, která nesní o velkých cenách ani článcích v prestižních časopisech, i když i ty na svém kontě má.

„Důležité je pro mě dělat vědu dobře a s láskou, aby mě to bavilo. Prostě nedělat práci pro práci, ale mít radost z toho, když na něco přijdeme,“ uzavřela.

Na střední škole váhala Petra Kührová mezi medicínou a učitelstvím matematiky a chemie, nakonec je z ní teoretická chemička. Ve výzkumné skupině Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace v CATRIN UP se snaží pochopit chování DNA a RNA – molekul, které jsou nositelkami genetické informace. Pomocí molekulárně dynamických simulací modeluje interakce mezi atomy v těchto biomolekulách.

Magisterské studium učitelství matematiky a chemie pro střední školy na Univerzitě Palackého sice dokončila, už během něj ale začala pošilhávat po teoretické chemii a oboru věnovala nejen diplomku, ale i doktorské studium. Nyní už je důležitou členkou týmu, který v popisu chování nukleových kyselin patří mezi světové lídry a kvalitu simulací posouvá stále dopředu.

„Teoretická chemie mi dává velkou flexibilitu. Jedinou podmínkou je mít připojení k internetu, jinak můžu pracovat kdekoliv. Díky tomu mohu práci mnohem lépe skloubit s rodinným životem,“ objasnila vědkyně, která je také aktivní v mezinárodní skupině FemCOSY, která podporuje ženy ve vědě.

Dynamické simulace umožňují studovat nejen změny ve struktuře molekul, ale také vliv těchto změn na jejich biologické funkce. Významnou součástí práce Petry Kührové je také sledovat to, jak nukleové kyseliny interagují se svým okolím, například s nanočásticemi.

„Tento výzkum je klíčový nejen pro pochopení základní biologie živých organismů, ale také pro jeho potenciální využití při vývoji nových léčebných postupů. Klíčovou roli v tom hraje i neustále se zlepšující výkon počítačů, kdy využíváme nejen počítačovou infrastrukturu na VŠB-TUO, ale i v rámci EuroHPC,“ uvedla vědkyně, která nesní o velkých cenách ani článcích v prestižních časopisech, i když i ty na svém kontě má.

„Důležité je pro mě dělat vědu dobře a s láskou, aby mě to bavilo. Prostě nedělat práci pro práci, ale mít radost z toho, když na něco přijdeme,“ uzavřela.

V novém kalendářním roce se poprvé sešel Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Na vědomí vzal změnu v proděkanském týmu děkana fakulty Jana Stejskala, vyslechl si též informace o dalších jednání, jež by v kooperaci s University of Nebraska měly vést ke vzniku společného studijního MBA programu.

Novým proděkanem pro zahraniční záležitosti Filozofické fakulty UP se stal Martin Elbel, jehož domovským pracovištěm je katedra historie. Od ledna tak v této pozici vystřídal Pavlínu Flajšarovou z katedry anglistiky a amerikanistiky. Akademický senát FF UP vzal tuto informaci na svém prvním zasedání v kalendářním roce 2025 na vědomí.      

Změnu v proděkanském týmu navrhl děkan Jan Stejskal v čase, kdy vstupuje do závěrečného období svého funkčního období. Dosavadní proděkance Pavlíně Flajšarové, která výše uvedený úsek vedla i v předchozím období, poděkoval za odvedenou práci a označil ji v dané oblasti za profesionálku.

„Na změně jsme se dohodli už loni na podzim, a to s tím, že se uskuteční až s rokem 2025, tedy poté, kdy o ní bude zpraven fakultní akademický senát. Martin Elbel tedy přichází do dobře nastaveného mechanismu. Sám se v zahraničních záležitostech dlouhodobě angažuje. Patří k těm, kteří řadu let vedou americký zahraniční program, vedl a vyučuje i v jediném Erasmus Mundus programu, který na UP v konsorciu dalších zahraničních univerzit máme. Věřím, že něco víc než jeden rok, který mi zbývá do konce mandátu, povede zmiňovaný úsek velmi dobře,“ uvedl děkan fakulty těsně před tím, než AS FF UP vzal hlasováním jeho návrh na vědomí.

Během lednového zasedání se senátoři a senátorky filozofické fakulty souhlasně vyjádřili k nově předloženému Statutu FF UP. Dokument schválili po zapracování pozměňovacího návrhu. Účinnosti však nabude až společně s novým Organizačním řádem FF UP, o němž bude fakultní senát jednat na nejbližším zasedání. Na příštím jednání se AS FF UP bude věnovat i novému složení své ekonomické komise. Důvodem je rezignace jejího předsedy Jiřího Špičky.

Součástí prvního zasedání AS FF UP byla i informace o dalších jednání děkana FF UP s představiteli University of Nebraska, která mají vést ke vzniku společného placeného MBA studijního programu.

„Chtěli bychom zvýšit naši nabídku vzdělání, a to v ekonomické a obchodní oblasti. Jednáme s našimi zahraničními partnery, kteří mají globální akreditaci, tedy nejvyšší akreditaci, jež v daném vzdělání existuje. Je akceptována všemi evropskými, americkými i asijskými institucemi. Rádi bychom MBA vzdělání poskytovali ve spolupráci s americkou University of Nebraska, a to v rámci jejich akreditace. Absolventi tohoto studia pak obdrží americký diplom,“ uvedl děkan Jan Stejskal s tím, že se s uvedeným požadavkem nyní obrátí na MŠMT ČR. Zdůraznil přitom, že v regionu, jenž zahrnuje oblast od polských Katovic po rakouskou Vídeň, uvedené vzdělávání s nadnárodní akreditací zatím nikdo neposkytuje. 

V novém kalendářním roce se poprvé sešel Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Na vědomí vzal změnu v proděkanském týmu děkana fakulty Jana Stejskala, vyslechl si též informace o dalších jednání, jež by v kooperaci s University of Nebraska měly vést ke vzniku společného studijního MBA programu.

Novým proděkanem pro zahraniční záležitosti Filozofické fakulty UP se stal Martin Elbel, jehož domovským pracovištěm je katedra historie. Od ledna tak v této pozici vystřídal Pavlínu Flajšarovou z katedry anglistiky a amerikanistiky. Akademický senát FF UP vzal tuto informaci na svém prvním zasedání v kalendářním roce 2025 na vědomí.      

Změnu v proděkanském týmu navrhl děkan Jan Stejskal v čase, kdy vstupuje do závěrečného období svého funkčního období. Dosavadní proděkance Pavlíně Flajšarové, která výše uvedený úsek vedla i v předchozím období, poděkoval za odvedenou práci a označil ji v dané oblasti za profesionálku.

„Na změně jsme se dohodli už loni na podzim, a to s tím, že se uskuteční až s rokem 2025, tedy poté, kdy o ní bude zpraven fakultní akademický senát. Martin Elbel tedy přichází do dobře nastaveného mechanismu. Sám se v zahraničních záležitostech dlouhodobě angažuje. Patří k těm, kteří řadu let vedou americký zahraniční program, vedl a vyučuje i v jediném Erasmus Mundus programu, který na UP v konsorciu dalších zahraničních univerzit máme. Věřím, že něco víc než jeden rok, který mi zbývá do konce mandátu, povede zmiňovaný úsek velmi dobře,“ uvedl děkan fakulty těsně před tím, než AS FF UP vzal hlasováním jeho návrh na vědomí.

Během lednového zasedání se senátoři a senátorky filozofické fakulty souhlasně vyjádřili k nově předloženému Statutu FF UP. Dokument schválili po zapracování pozměňovacího návrhu. Účinnosti však nabude až společně s novým Organizačním řádem FF UP, o němž bude fakultní senát jednat na nejbližším zasedání. Na příštím jednání se AS FF UP bude věnovat i novému složení své ekonomické komise. Důvodem je rezignace jejího předsedy Jiřího Špičky.

Součástí prvního zasedání AS FF UP byla i informace o dalších jednání děkana FF UP s představiteli University of Nebraska, která mají vést ke vzniku společného placeného MBA studijního programu.

„Chtěli bychom zvýšit naši nabídku vzdělání, a to v ekonomické a obchodní oblasti. Jednáme s našimi zahraničními partnery, kteří mají globální akreditaci, tedy nejvyšší akreditaci, jež v daném vzdělání existuje. Je akceptována všemi evropskými, americkými i asijskými institucemi. Rádi bychom MBA vzdělání poskytovali ve spolupráci s americkou University of Nebraska, a to v rámci jejich akreditace. Absolventi tohoto studia pak obdrží americký diplom,“ uvedl děkan Jan Stejskal s tím, že se s uvedeným požadavkem nyní obrátí na MŠMT ČR. Zdůraznil přitom, že v regionu, jenž zahrnuje oblast od polských Katovic po rakouskou Vídeň, uvedené vzdělávání s nadnárodní akreditací zatím nikdo neposkytuje. 

Univerzita Palackého se o odkup Hanáckých kasáren znovu ucházet nebude. Oficiálním dopisem o tom včera informovala Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten nejprve původní výběrové řízení zrušil, když se univerzita proti jeho podmínkám ohradila, nové pak vyhlásil v prosinci. UP se však na základě nových podmínek rozhodla do aktuálního výběrového řízení nepřihlásit. Jako veřejná instituce totiž nemůže za těchto podmínek konkurovat soukromým investorům.

„Bohužel se naplnily naše obavy a úřad v nové aukční vyhlášce zrušil roli dorovnatele. Ta nám původně umožňovala po ukončení výběrového řízení vyjádřit zájem o koupi kasáren, dorovnat nejvyšší nabídku, která v aukci padla, a objekt za tuto cenu odkoupit. Ve volné soutěži ale máme jako veřejná instituce určitá legislativní omezení a finanční limity. Soutěžit o získání objektu se soukromými investory pro nás tudíž není reálné,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Postup, podle kterého může veřejná vysoká škola získat nemovitost do svého majetku, podléhá zákonu o vysokých školách. „Rektor o nákupu nemovitosti nemůže rozhodnout sám, potřebuje vyjádření akademického senátu a písemný souhlas musí připojit také správní rada. To snižuje možnosti univerzity operativně reagovat na vývoj nabídek v aukci. Mohli bychom sice pracovat s předem schváleným finančním limitem, ale i ten je informací, kterou využijí naši konkurenti, protože hospodaříme s veřejnými prostředky a musíme postupovat transparentně. Hráli bychom od začátku s odkrytými kartami,“ vysvětluje Martin Procházka. 

V dopise adresovaném ÚZSVM olomoucká univerzita uvedla i několik příkladů z praxe, kdy stát umožnil nabytí nemovitosti ze svého majetku za účelem rozšíření a zkvalitnění vzdělávacích prostor formou bezúplatného převodu nebo za symbolickou či tržní cenu. „O totéž se snažila i Univerzita Palackého už několik let, ve zrušené aukci potvrdila zájem odkoupit Hanácká kasárna za nejvyšší nabídnutou cenu. Musím s lítostí konstatovat, že přednost nedostal veřejný zájem a podpora terciárního vzdělávání významného nejen pro olomoucký region,“ dodal rektor.

Univerzita usilovala o získání rozsáhlého objektu v centru Olomouce více než tři roky. Prostory plánovala postupně rekonstruovat a využít pro rozšíření vzdělávacích, ubytovacích, stravovacích i skladových prostor. Stát nabízel Hanácká kasárna k prodeji prostřednictvím ÚZSVM od roku 2021, cena z původních 262 milionů korun postupně klesala. Až v devátém kole aukce podal loni v září nabídku soukromý investor, univerzita měla jako veřejný subjekt možnost cenu ve výši 89,1 milionu korun dorovnat, čehož také využila. Namísto kupní smlouvy ale obdržela informaci, že výběrové řízení nebylo ukončeno a cena byla i po ukončení elektronické aukce znovu navýšena. UP se proti postupu úřadu ohradila a požádala Ministerstvo financí ČR jako dozorující orgán, aby postup prověřilo. ÚZSVM následně výběrové řízení zrušil a vypsal nové. Po pečlivém zvážení všech podmínek se vedení univerzity rozhodlo, že se UP do nové soutěže nezapojí.

Univerzita Palackého se o odkup Hanáckých kasáren znovu ucházet nebude. Oficiálním dopisem o tom včera informovala Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten nejprve původní výběrové řízení zrušil, když se univerzita proti jeho podmínkám ohradila, nové pak vyhlásil v prosinci. UP se však na základě nových podmínek rozhodla do aktuálního výběrového řízení nepřihlásit. Jako veřejná instituce totiž nemůže za těchto podmínek konkurovat soukromým investorům.

„Bohužel se naplnily naše obavy a úřad v nové aukční vyhlášce zrušil roli dorovnatele. Ta nám původně umožňovala po ukončení výběrového řízení vyjádřit zájem o koupi kasáren, dorovnat nejvyšší nabídku, která v aukci padla, a objekt za tuto cenu odkoupit. Ve volné soutěži ale máme jako veřejná instituce určitá legislativní omezení a finanční limity. Soutěžit o získání objektu se soukromými investory pro nás tudíž není reálné,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Postup, podle kterého může veřejná vysoká škola získat nemovitost do svého majetku, podléhá zákonu o vysokých školách. „Rektor o nákupu nemovitosti nemůže rozhodnout sám, potřebuje vyjádření akademického senátu a písemný souhlas musí připojit také správní rada. To snižuje možnosti univerzity operativně reagovat na vývoj nabídek v aukci. Mohli bychom sice pracovat s předem schváleným finančním limitem, ale i ten je informací, kterou využijí naši konkurenti, protože hospodaříme s veřejnými prostředky a musíme postupovat transparentně. Hráli bychom od začátku s odkrytými kartami,“ vysvětluje Martin Procházka. 

V dopise adresovaném ÚZSVM olomoucká univerzita uvedla i několik příkladů z praxe, kdy stát umožnil nabytí nemovitosti ze svého majetku za účelem rozšíření a zkvalitnění vzdělávacích prostor formou bezúplatného převodu nebo za symbolickou či tržní cenu. „O totéž se snažila i Univerzita Palackého už několik let, ve zrušené aukci potvrdila zájem odkoupit Hanácká kasárna za nejvyšší nabídnutou cenu. Musím s lítostí konstatovat, že přednost nedostal veřejný zájem a podpora terciárního vzdělávání významného nejen pro olomoucký region,“ dodal rektor.

Univerzita usilovala o získání rozsáhlého objektu v centru Olomouce více než tři roky. Prostory plánovala postupně rekonstruovat a využít pro rozšíření vzdělávacích, ubytovacích, stravovacích i skladových prostor. Stát nabízel Hanácká kasárna k prodeji prostřednictvím ÚZSVM od roku 2021, cena z původních 262 milionů korun postupně klesala. Až v devátém kole aukce podal loni v září nabídku soukromý investor, univerzita měla jako veřejný subjekt možnost cenu ve výši 89,1 milionu korun dorovnat, čehož také využila. Namísto kupní smlouvy ale obdržela informaci, že výběrové řízení nebylo ukončeno a cena byla i po ukončení elektronické aukce znovu navýšena. UP se proti postupu úřadu ohradila a požádala Ministerstvo financí ČR jako dozorující orgán, aby postup prověřilo. ÚZSVM následně výběrové řízení zrušil a vypsal nové. Po pečlivém zvážení všech podmínek se vedení univerzity rozhodlo, že se UP do nové soutěže nezapojí.

V italském Turíně byly slavnostně zahájeny 32. zimní světové univerzitní hry, největší zimní sportovní studentská akce na světě. Na sportovištích by se mělo do 23. ledna představit kolem 1600 studentů z více než 600 univerzit. Nechybí ani česká akademická reprezentace, která čítá 96 sportovců včetně několika zástupců Univerzity Palackého.

Výprava, kterou zajišťuje Česká asociace univerzitního sportu (ČAUS), by ráda navázala na úspěšnou účast na hrách v americkém Lake Placid před dvěma lety, kde čeští vysokoškoláci získali dvanáct medailí.

Jednu z nich, bronzovou, tehdy vybojoval ženský hokejový tým, který se této události zúčastnil poprvé. Na úspěchu se podílely i studentky Univerzity Palackého, jak jsme psali zde. Hokejistky studující v Olomouci nechybějí v kádru ani nyní, na soupisce pro italský turnaj je jich hned pět: Hana Haasová, Dominika Malicka, Kateřina Petřeková a Andrea Trnková z fakulty tělesné kultury a Patricie Škorpíková z pedagogické fakulty.

„Jsem nadšená, že jsem opět byla vybrána do reprezentačního týmu. Navíc když už vím, do čeho jdu, respektive jdeme. Před minulými hrami jsem měla zdravotní potíže, ale nyní se cítím naprosto připravená, takže od sebe očekávám více,“ uvedla Kateřina Petřeková, hráčka HC Falcons Sokol Karviná, která se na turnaj těší a doufá, že účast českých hokejistek bude opět zakončená medailí. „Já i náš tým si za tou plackou půjdeme. Výsledek je v našich rukách a na našich hokejkách.“

Také v mužském hokejovém týmu má UP svoje zástupce, když byli na turnaj nominováni Tomáš Hanák, David Lekeš a Joshua James Mácha (všichni FTK). Mimochodem obě družstva již za sebou úspěšně mají úvodní utkání ve skupinách: ženy přehrály výběr USA 6:3, muži pak zvítězili 2:1 v zápase s Kanadou.

V individuálních disciplínách má UP také své zastoupení, soutěže v krasobruslení se zúčastní Michaela Vrašťáková, taktéž studentka FTK, která se v závěru loňského roku stala mistryní ČR a po univerzitních hrách ji čeká mistrovství Evropy.

Se sportovci vyrazil do Itálie i více než padesátičlenný doprovodný tým, k němuž patří také Svatopluk Horák, vedoucí oddělení pro studium FTK, který je členem výkonného výboru ČAUS, a proděkanka FTK Iva Dostálová, která o zdravotní pohodu českých reprezentantů pečovala i na dřívějších univerziádách.

Zimní světové univerzitní hry v Turíně se konají ve dnech 13.–23. ledna. Jejich průběh můžete sledovat přímo na oficiálních kanálech her (web, Facebook, Instagram, X), případně ČAUS (web, Facebook, Instagram, X) nebo ve vysílání České televize Sport.

V italském Turíně byly slavnostně zahájeny 32. zimní světové univerzitní hry, největší zimní sportovní studentská akce na světě. Na sportovištích by se mělo do 23. ledna představit kolem 1600 studentů z více než 600 univerzit. Nechybí ani česká akademická reprezentace, která čítá 96 sportovců včetně několika zástupců Univerzity Palackého.

Výprava, kterou zajišťuje Česká asociace univerzitního sportu (ČAUS), by ráda navázala na úspěšnou účast na hrách v americkém Lake Placid před dvěma lety, kde čeští vysokoškoláci získali dvanáct medailí.

Jednu z nich, bronzovou, tehdy vybojoval ženský hokejový tým, který se této události zúčastnil poprvé. Na úspěchu se podílely i studentky Univerzity Palackého, jak jsme psali zde. Hokejistky studující v Olomouci nechybějí v kádru ani nyní, na soupisce pro italský turnaj je jich hned pět: Hana Haasová, Dominika Malicka, Kateřina Petřeková a Andrea Trnková z fakulty tělesné kultury a Patricie Škorpíková z pedagogické fakulty.

„Jsem nadšená, že jsem opět byla vybrána do reprezentačního týmu. Navíc když už vím, do čeho jdu, respektive jdeme. Před minulými hrami jsem měla zdravotní potíže, ale nyní se cítím naprosto připravená, takže od sebe očekávám více,“ uvedla Kateřina Petřeková, hráčka HC Falcons Sokol Karviná, která se na turnaj těší a doufá, že účast českých hokejistek bude opět zakončená medailí. „Já i náš tým si za tou plackou půjdeme. Výsledek je v našich rukách a na našich hokejkách.“

Také v mužském hokejovém týmu má UP svoje zástupce, když byli na turnaj nominováni Tomáš Hanák, David Lekeš a Joshua James Mácha (všichni FTK). Mimochodem obě družstva již za sebou úspěšně mají úvodní utkání ve skupinách: ženy přehrály výběr USA 6:3, muži pak zvítězili 2:1 v zápase s Kanadou.

V individuálních disciplínách má UP také své zastoupení, soutěže v krasobruslení se zúčastní Michaela Vrašťáková, taktéž studentka FTK, která se v závěru loňského roku stala mistryní ČR a po univerzitních hrách ji čeká mistrovství Evropy.

Se sportovci vyrazil do Itálie i více než padesátičlenný doprovodný tým, k němuž patří také Svatopluk Horák, vedoucí oddělení pro studium FTK, který je členem výkonného výboru ČAUS, a proděkanka FTK Iva Dostálová, která o zdravotní pohodu českých reprezentantů pečovala i na dřívějších univerziádách.

Zimní světové univerzitní hry v Turíně se konají ve dnech 13.–23. ledna. Jejich průběh můžete sledovat přímo na oficiálních kanálech her (web, Facebook, Instagram, X), případně ČAUS (web, Facebook, Instagram, X) nebo ve vysílání České televize Sport.