Agregátor zdrojů

Marie Urbichová a Nikola Šlosárková, studentky Sociální práce se zaměřením na rodinu na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, vypracovaly projekt na podporu rodinného centra Heřmánek. Jedním z výstupů je Klinika bezplatného sociálního poradenství, v níž budoucí sociální pracovnice do konce roku 2024 nabízí v prostorách rodinného centra profesionální pomoc matkám v těžké životní situaci.

Aktivity studentek se dějí pod dohledem akademiček z katedry křesťanské sociální práce CMTF UP. Projekty jsou realizovány v rámci tzv. service learningu, zážitkové vzdělávací metody, při níž se studenti zapojují do komunitní služby, kriticky tuto zkušenost reflektují a učí se z ní. První podobné projekty vznikly na katedře již v roce 2020. Service learning je na Univerzitě Palackého podporován také díky členství univerzity v mezinárodní alianci Aurora.

„Ke spolupráci s centrem nás vedla cílová skupina rodin s dětmi, protože studujeme sociální práci se specializací na rodinu, dále zkušenosti z praxe a motivace věnovat se této skupině v budoucnu. Ve spolupráci s členkami RC Heřmánek se díky klinice věnujeme tématům, jako jsou péče o seniory, úmrtí v rodině, situace na Ukrajině, samoživitelé, rodinní příslušníci s handicapem, trh práce, rozvody, dávkový systém nebo přehled sociálních služeb v Olomouci,“ uvedly studentky a autorky projektu Marie Urbichová a Nikola Šlosárková.

Service learning je inovativní přístup ve vzdělávání budoucích sociálních pracovníků. Na rozdíl od standardní praxe vyžaduje intenzivní zapojení pedagogů, kteří podporují studenty, zajišťují kvalitu aplikace teorie v praxi a jsou také v kontaktu s komunitními partnery.

„Výkon sociální práce předpokládá schopnost propojit teorii a praxi – studenti potřebují nejen teoretickou výuku, ale také možnost vyzkoušet si aplikaci naučené teorie v reálných situacích s klienty. Na těchto projektech je skvělé, že vycházejí z odborně zpracované analýzy potřeb, a proto skutečně odrážejí reálné potřeby v terénu. Prostředí partnerských komunitních organizací se tak pro naše studenty stává prostředím pro učení,“ vysvětlily garantky service learningu Nataša Matulayová a Pavlína Jurníčková.

Na katedře křesťanské sociální práce CMTF UP vzniklo již deset úspěšných service learningových projektů, do nichž se zapojilo 47 studentů sociální práce ve spolupráci se sedmi komunitními partnery. V rámci hodnocení zavedly akademičky používání kompetenčního rámce LOUIS (Learning Outcomes in University for Impact on Society), který umožňuje lépe propojit teoretickou výuku s praktickými zkušenostmi při realizaci studentských projektů service learning, kdy se studenti za pomoci doprovázejících učitelů mohou nejen učit a hodnotit své kompetence, ale také je aktivně rozvíjet.

LOUIS je jedním ze tří prvků kompetenčního rámce aliance Aurora, která usiluje o to, aby absolventi získali odborné znalosti, dovednosti a postoje, které jsou klíčové pro rozvoj společnosti. Systém LOUIS je určen ke zvyšování akademických a osobnostních dovedností ve specializovaných předmětech a programech. Umožňuje propojit obecné popisy kompetencí uvedené v kompetenčních rámcích s výkonem a rozvojem studentů v reálném vzdělávacím prostředí.

Více ke Klinice bezplatného sociálního poradenství zde.

O kompetenčním rámci Aurora více zde.

Abstract:  The Pierre Auger Observatory is the world's largest detector of ultrahigh-energy cosmic rays (UHECRs). The data, unrivaled in quality and statistics, collected by the observatory over nearly two decades greatly shaped the current state of UHECR physics. We review this impact using the most recent highlights from the Pierre Auger Observatory on the UHECR energy spectrum, mass composition, arrival directions, nuclear interactions, searches for neutral particles and multimessenger physics.  However, progress in our understanding of the UHECR properties has led to a complex picture with new challenges for discovering the UHECR origins. On this account, we discuss the nearly completed upgrade of the Pierre Auger Observatory (dubbed AugerPrime) and its potential to address these challenges during the next decade.   The seminar will be held in the main conference hall, Institute of Physics, Na Slovance 2, Prague 8. Location: https://goo.gl/maps/wEf7PsiLimSXMZhE9   For more details, see https://indico.fzu.cz/event/249/ 

Abstract:  The Pierre Auger Observatory is the world's largest detector of ultrahigh-energy cosmic rays (UHECRs). The data, unrivaled in quality and statistics, collected by the observatory over nearly two decades greatly shaped the current state of UHECR physics. We review this impact using the most recent highlights from the Pierre Auger Observatory on the UHECR energy spectrum, mass composition, arrival directions, nuclear interactions, searches for neutral particles and multimessenger physics.  However, progress in our understanding of the UHECR properties has led to a complex picture with new challenges for discovering the UHECR origins. On this account, we discuss the nearly completed upgrade of the Pierre Auger Observatory (dubbed AugerPrime) and its potential to address these challenges during the next decade.   The seminar will be held in the main conference hall, Institute of Physics, Na Slovance 2, Prague 8. Location: https://goo.gl/maps/wEf7PsiLimSXMZhE9   For more details, see https://indico.fzu.cz/event/249/ 

Na výrazné rozdíly ve zdraví mladých lidí, zejména s ohledem na jejich socioekonomický status, upozorňuje nová mezinárodní zpráva vydaná Regionální kanceláří Světové zdravotnické organizace pro Evropu (WHO Europe). Report, který se zaměřuje na pohybovou aktivitu, stravovací návyky, nadváhu a obezitu a vnímání body image, srovnává data ze 44 zemí zapojených do studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC). Na výzkumu se za Českou republiku podílejí odborníci z Univerzity Palackého.

Studie HBSC, jíž se Česká republika účastní od roku 1994, poskytuje klíčová mezinárodní srovnání v dlouhodobě sledovaných indikátorech týkajících se zdravého životního stylu školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Získané údaje jsou využívány jako podklady pro politiku a praxi s cílem zlepšit kvalitu života mladých lidí. Mezinárodní reporty HBSC vycházejí ve spolupráci s WHO Europe každé čtyři roky. Aktuální zpráva srovnává data od více než 279 tisíc adolescentů z let 2021–2022 z evropských zemí a regionů, několika států střední Asie a také Kanady.

České děti ve většině sledovaných indikátorů nijak nevyčnívají a pohybují se kolem evropského průměru, přesto jsou nová zjištění v lecčems překvapující. „Přestože jsme z pohledu OECD hodnoceni mezi zeměmi s nejnižšími nerovnostmi, vidíme u dětí z chudších poměrů významné negativní trendy. Například u zapojení do intenzivní pohybové aktivity plní mezinárodní doporučení 68 % chlapců z bohatších rodin oproti 52 % chlapců z chudších poměrů. U dívek jsou rozdíly ještě markantnější – 62 % vs. 39 %. Intenzivní pohybová aktivita u dětí zároveň klesá s věkem. Sportovní prostředí tak z našich dat dostává jasný signál – nedaří se nám zapojovat nízkopříjmové skupiny a zároveň děti u sportu udržet,“ komentuje zveřejněné závěry Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury UP, jeden ze spoluautorů mezinárodní zprávy a vedoucí HBSC Physical Activity Focus Group.

Mezinárodní zpráva zároveň poukazuje na celkový nárůst nadváhy a obezity u chlapců i dívek ve srovnávaných zemích. Výskyt nadváhy a obezity mezi dospívajícími je již dlouho významným problémem veřejného zdraví, neboť se týká více než 1 z 5 dospívajících. Od posledního průzkumu v roce 2018 se toto číslo zvýšilo z 21 % na 23 % v roce 2022. Míra nadváhy a obezity je vyšší u chlapců (27 %) než u dívek (17 %). „S ohledem na socioekonomický status trpí nadváhou nebo obezitou v České republice 32 % chlapců z chudších poměrů oproti 23 % chlapců s vyšším socioekonomickým statusem. U dívek je to 21 % oproti 11 %. I zde tedy pozorujeme značné socioekonomické nerovnosti,“ dodává Zdeněk Hamřík.

Rostoucí míra nadváhy a obezity, nezdravé stravovací návyky a nízká úroveň pohybové aktivity patří k významným rizikovým faktorům vedoucím ke vzniku civilizačních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, cukrovka nebo rakovina.

Vědci nicméně ve zprávě nezůstávají pouze u prezentace dat, ale snaží se zdůraznit klíčovou roli zdravotní politiky. „Tvůrci politik mají zásadní roli při vytváření zdravějšího prostředí pro dospívající. Řada zemí tak zavádí přísnější regulace na marketing nezdravých potravin a nápojů, zlepšuje přístup k cenově dostupným a výživově hodnotným potravinám či vytvářejí strategie pro podporu pohybové aktivity,“ uvádí Zsofia Pusztai, vedoucí české kanceláře WHO v České republice.

Podpořit pohybovou aktivitu u dětí se například snaží také Česká školní inspekce. „HBSC studie poskytuje klíčová data, která dlouhodobě využíváme k tvorbě našich metodických materiálů. Vznikl tak například materiál Aktivní škola – Inspirace pro podporu pohybových aktivit žáků, který má být vodítkem pro základní a střední školy, jak v oblasti podpory pohybu u dětí postupovat,“ uzavírá Karel Kovář, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce.  

Mezinárodní report o zdraví mladých lidí v Evropě, střední Asii a Kanadě je k dispozici ke stažení ZDE. 

Sběr dat HBSC studie, jejich zpracování a vyhodnocení v České republice zajišťuje tým odborníků z Univerzity Palackého. Závěry a také doporučení pro lepší praxi v jednotlivých tematických oblastech přehledně zveřejňuje na webu Zdravá generace. 

Hlavní mezinárodní zjištění:

Pouze 25 % chlapců a 15 % dívek dosahuje 60 minut pohybové aktivity střední až vysoké intenzity denně. Toto číslo se s věkem snižuje, zejména u dívek.

Za vysoce neaktivní (dosahující 60 minut pohybu v 0–2 dnech v týdnu) je považováno 24 % dospívajících, 29 % dívek a 20 % chlapců.

Úroveň pohybové aktivity klesá s věkem a je nižší u méně majetných dospívajících.

Denně absolvuje 60 minut intenzivní pohybové aktivity 19 % dívek a 32 % chlapců ze zámožných rodin ve srovnání s 13 % dívek a 20 % chlapců z méně zámožných rodin.

Ovoce a zeleninu denně konzumuje méně než 40 % dospívajících.

Čtvrtina z nich denně konzumuje sladkosti, přičemž vyšší podíl je mezi dívkami. U chlapců je častější pití slazených nealkoholických nápojů.

V roce 2022 snídalo denně pouze 51 % dospívajících, v roce 2018 to bylo 59 %. Pokles je výraznější mezi dívkami a méně majetnými dospívajícími.

Dospívající z bohatých rodin častěji snídají denně (60 % chlapců oproti 49 % dívek) než jejich méně majetní vrstevníci (49 % chlapců oproti 41 % dívek).

Více než 20 % dospívajících trpí nadváhou nebo obezitou, přičemž od roku 2018 se jejich počet zvyšuje. Vyšší míra je u chlapců (27 %) a méně zámožných dospívajících (27 %) ve srovnání s dívkami (17 %) a zámožnějšími vrstevníky (18 %).

Za příliš tlusté se považuje 29 % dospívajících, vyšší míra je mezi dívkami (34 %) ve srovnání s chlapci (24 %).

Na výrazné rozdíly ve zdraví mladých lidí, zejména s ohledem na jejich socioekonomický status, upozorňuje nová mezinárodní zpráva vydaná Regionální kanceláří Světové zdravotnické organizace pro Evropu (WHO Europe). Report, který se zaměřuje na pohybovou aktivitu, stravovací návyky, nadváhu a obezitu a vnímání body image, srovnává data ze 44 zemí zapojených do studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC). Na výzkumu se za Českou republiku podílejí odborníci z Univerzity Palackého.

Studie HBSC, jíž se Česká republika účastní od roku 1994, poskytuje klíčová mezinárodní srovnání v dlouhodobě sledovaných indikátorech týkajících se zdravého životního stylu školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Získané údaje jsou využívány jako podklady pro politiku a praxi s cílem zlepšit kvalitu života mladých lidí. Mezinárodní reporty HBSC vycházejí ve spolupráci s WHO Europe každé čtyři roky. Aktuální zpráva srovnává data od více než 279 tisíc adolescentů z let 2021–2022 z evropských zemí a regionů, několika států střední Asie a také Kanady.

České děti ve většině sledovaných indikátorů nijak nevyčnívají a pohybují se kolem evropského průměru, přesto jsou nová zjištění v lecčems překvapující. „Přestože jsme z pohledu OECD hodnoceni mezi zeměmi s nejnižšími nerovnostmi, vidíme u dětí z chudších poměrů významné negativní trendy. Například u zapojení do intenzivní pohybové aktivity plní mezinárodní doporučení 68 % chlapců z bohatších rodin oproti 52 % chlapců z chudších poměrů. U dívek jsou rozdíly ještě markantnější – 62 % vs. 39 %. Intenzivní pohybová aktivita u dětí zároveň klesá s věkem. Sportovní prostředí tak z našich dat dostává jasný signál – nedaří se nám zapojovat nízkopříjmové skupiny a zároveň děti u sportu udržet,“ komentuje zveřejněné závěry Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury UP, jeden ze spoluautorů mezinárodní zprávy a vedoucí HBSC Physical Activity Focus Group.

Mezinárodní zpráva zároveň poukazuje na celkový nárůst nadváhy a obezity u chlapců i dívek ve srovnávaných zemích. Výskyt nadváhy a obezity mezi dospívajícími je již dlouho významným problémem veřejného zdraví, neboť se týká více než 1 z 5 dospívajících. Od posledního průzkumu v roce 2018 se toto číslo zvýšilo z 21 % na 23 % v roce 2022. Míra nadváhy a obezity je vyšší u chlapců (27 %) než u dívek (17 %). „S ohledem na socioekonomický status trpí nadváhou nebo obezitou v České republice 32 % chlapců z chudších poměrů oproti 23 % chlapců s vyšším socioekonomickým statusem. U dívek je to 21 % oproti 11 %. I zde tedy pozorujeme značné socioekonomické nerovnosti,“ dodává Zdeněk Hamřík.

Rostoucí míra nadváhy a obezity, nezdravé stravovací návyky a nízká úroveň pohybové aktivity patří k významným rizikovým faktorům vedoucím ke vzniku civilizačních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, cukrovka nebo rakovina.

Vědci nicméně ve zprávě nezůstávají pouze u prezentace dat, ale snaží se zdůraznit klíčovou roli zdravotní politiky. „Tvůrci politik mají zásadní roli při vytváření zdravějšího prostředí pro dospívající. Řada zemí tak zavádí přísnější regulace na marketing nezdravých potravin a nápojů, zlepšuje přístup k cenově dostupným a výživově hodnotným potravinám či vytvářejí strategie pro podporu pohybové aktivity,“ uvádí Zsofia Pusztai, vedoucí české kanceláře WHO v České republice.

Podpořit pohybovou aktivitu u dětí se například snaží také Česká školní inspekce. „HBSC studie poskytuje klíčová data, která dlouhodobě využíváme k tvorbě našich metodických materiálů. Vznikl tak například materiál Aktivní škola – Inspirace pro podporu pohybových aktivit žáků, který má být vodítkem pro základní a střední školy, jak v oblasti podpory pohybu u dětí postupovat,“ uzavírá Karel Kovář, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce.  

Mezinárodní report o zdraví mladých lidí v Evropě, střední Asii a Kanadě je k dispozici ke stažení ZDE. 

Sběr dat HBSC studie, jejich zpracování a vyhodnocení v České republice zajišťuje tým odborníků z Univerzity Palackého. Závěry a také doporučení pro lepší praxi v jednotlivých tematických oblastech přehledně zveřejňuje na webu Zdravá generace. 

Hlavní mezinárodní zjištění:

Pouze 25 % chlapců a 15 % dívek dosahuje 60 minut pohybové aktivity střední až vysoké intenzity denně. Toto číslo se s věkem snižuje, zejména u dívek.

Za vysoce neaktivní (dosahující 60 minut pohybu v 0–2 dnech v týdnu) je považováno 24 % dospívajících, 29 % dívek a 20 % chlapců.

Úroveň pohybové aktivity klesá s věkem a je nižší u méně majetných dospívajících.

Denně absolvuje 60 minut intenzivní pohybové aktivity 19 % dívek a 32 % chlapců ze zámožných rodin ve srovnání s 13 % dívek a 20 % chlapců z méně zámožných rodin.

Ovoce a zeleninu denně konzumuje méně než 40 % dospívajících.

Čtvrtina z nich denně konzumuje sladkosti, přičemž vyšší podíl je mezi dívkami. U chlapců je častější pití slazených nealkoholických nápojů.

V roce 2022 snídalo denně pouze 51 % dospívajících, v roce 2018 to bylo 59 %. Pokles je výraznější mezi dívkami a méně majetnými dospívajícími.

Dospívající z bohatých rodin častěji snídají denně (60 % chlapců oproti 49 % dívek) než jejich méně majetní vrstevníci (49 % chlapců oproti 41 % dívek).

Více než 20 % dospívajících trpí nadváhou nebo obezitou, přičemž od roku 2018 se jejich počet zvyšuje. Vyšší míra je u chlapců (27 %) a méně zámožných dospívajících (27 %) ve srovnání s dívkami (17 %) a zámožnějšími vrstevníky (18 %).

Za příliš tlusté se považuje 29 % dospívajících, vyšší míra je mezi dívkami (34 %) ve srovnání s chlapci (24 %).

Už více než tři desítky let trvá česko-americká spolupráce a partnerství mezi Univerzitou Palackého a University of Nebraska at Kearney (UNK). Za tu dobu se výměnných studijních programů účastnily stovky mladých Američanů a Čechů. Mnohaletou spolupráci mezi oběma školami se v posledních době daří rozvíjet i v nových oblastech, zapojilo se do ní více fakult a univerzity společně připravují nabídku takzvaných tailor-made programů šitých na míru nebo business school zaměřenou na získávání manažerských dovedností.

Jednání o dalším směřování a pokračování spolupráce mezi oběma univerzitami nedávno vedl také rektor Martin Procházka, který se během své cesty do USA účastnil v Nebrasce slavnostní akce, při níž se s rektorským křeslem loučil Douglas Kristensen, nejdéle sloužící chancellor v dějinách University of Nebraska.

Vztahy s univerzitou v Kearney už od 90. let minulého století udržuje katedra historie Filozofické fakulty UP. „Nejsem si jist, zda má UP mezi univerzitami Spojených států podobně důležitého partnera, jako je University of Nebraska at Kearney. Naše partnerství se postupně proměnilo v přátelství. Na straně UP k němu dveře otevřel rektor Josef Jařab, UNK po více než dvě desítky let řídil chancellor Doug Kristensen,“ uvedl Jan Stejskal, děkan FF UP. Sám se podle svých slov na spolupráci s partnery v Nebrasce podílí už od konce 90. let, kdy se postavil po bok Martina Elbela ze své domovské katedry historie. „Každý letní semestr vede docent Elbel studijní program a vyučuje studenty University of Nebraska. Za tři desítky let program absolvovaly stovky mladých Američanů, kteří se k UP hrdě hlásí. Nad programem bděl a vždy jej velkoryse podporoval právě Doug Kristensen, nejdéle sloužící chancellor v dějinách University of Nebraska, který se letos rozhodl z čela univerzity odejít,“ popsal Jan Stejskal.

Rektor Martin Procházka navštívil univerzitu v Kearney opakovaně, naposledy letos na jaře, kdy se spolu s prorektorem pro internacionalizaci Jiřím Stavovčíkem zúčastnili rozlučkové akce s odstupujícím rektorem UNK. „Považuji za důležité, že jsme mohli osobně poděkovat za přízeň a podporu, které se naší univerzitě ze strany Douga Kristensena po celá léta dostávalo. Není to v žádném případě běžné a o to víc si jeho přátelství vážím. Jsem rád, že jsme s vedením UNK zároveň projednali další pokračování naší vzájemné spolupráce, do které se vedle naší filozofické fakulty zapojuje už i právnická fakulta, pedagogická fakulta nebo fakulta zdravotnických věd. Chceme využít znalostí a specializace našich amerických kolegů, kteří mohou předávat zkušenosti našim studentům v oblasti manažerských dovedností či marketingu v rámci plánované business school. Zároveň chceme americkým studentům z Nebrasky nabídnout tailor-made programy, tedy studium šité na míru, v oborech, které je zajímají a v nichž mají naše fakulty vynikající výsledky,“ informoval rektor Martin Procházka.

Více než dvě desítky let hrál rektor Douglas Kristensen významnou roli v rozvoji vzájemných vztahů mezi UP a UNK. „Školu za tu dobu proměnil v moderní a skvělou univerzitu. Všemožně také podporoval spolupráci mezi UP a UNK, která v posledních letech nabrala novou dynamiku, když do ní vedle filozofické vstoupily i další fakulty a kdy se připravují další společné projekty. Vysokou úroveň vzájemných vztahů dosvědčila i návštěva delegace UNK v Olomouci, kterou Doug Kristensen vedl u příležitosti oslav výročí našeho založení v uplynulém roce. Po oslavách Doug Kristensen v Olomouci setrval a několik týdnů vyučoval na Právnické fakultě UP, kde studenty zasvěcoval nejen do specifik amerického práva, ale i do vlastních bohatých a barvitých zkušeností amerického zákonodárce. Dlouhá léta byl totiž senátorem, dokonce senátu státu Nebraska předsedal a zasloužil se o předložení významných zákonů včetně zákona, který svého času přivedl někdejší college v Kearney do svazku University of Nebraska,“ vysvětlil děkan Stejskal.

Jak doplnil, nyní tedy Doug Kristensen odchází do zasloužené penze a současně s ním se rozhodla ukončit svou kariéru i jeho manželka, soudkyně Terri Harder. „My však doufáme, že University of Nebraska bude Kristensen neformálně ovlivňovat i nadále a budeme se s ním i jeho rodinou moci setkávat i v budoucnu. Je dobře, že se k slavnosti na rozloučenou připojil i rektor naší univerzity. Věřím, že spolupráce obou univerzit bude pokračovat. I v těchto dnech jsou na FF UP američtí studenti z UNK, program, který vedeme s docentem Elbelem, běží, střídají se zde američtí vyučující a ještě před prázdninami očekáváme návštěvu děkana Business School UNK, se kterým se spolu s kolegy z katedry ekonomických a manažerských studií FF UP pokusíme pokročit v přípravě společného studijního programu. Uděláme vše proto, abychom podporu a přátelství Douga Kristensena nezklamali,“ dodal Jan Stejskal.

Odstupující rektor Douglas Kristensen hodnotil 22 let svého působení v čele University of Nebraska at Kearney, během kterých se do kampusu univerzity podařilo investovat 360 milionů dolarů a daří se realizovat unikátní projekt zdravotnického vzdělávacího centra, které na počest nese Kristensenovo jméno. UNK je nyní na seznamu nejlepších regionálních univerzit Středozápadu, který každoročně sestavuje časopis U.S. News and World Report. „Jsem hrdý na lidi, kteří zde pracují. Rektor má sice občas nové nápady, ale jsou to prorektoři a děkani, kteří tyto nápady uskutečňují. Najděte si dobré lidi, spolehněte se na ně a nechte je dělat jejich práci. Bylo pro mě ctí stát v čele univerzity a mou největší nadějí je, že budete podporovat mého nástupce stejně, jako jste podporovali mě,“ rozloučil se Douglas Kristensen, který se hodlá i nadále podílet na strategických projektech v rámci univerzitní komunity.

O partnerství mezi Univerzitou Palackého a University of Nebraska v Kearney jsme psali mj. zde, zde, zde a zde.

Už více než tři desítky let trvá česko-americká spolupráce a partnerství mezi Univerzitou Palackého a University of Nebraska at Kearney (UNK). Za tu dobu se výměnných studijních programů účastnily stovky mladých Američanů a Čechů. Mnohaletou spolupráci mezi oběma školami se v posledních době daří rozvíjet i v nových oblastech, zapojilo se do ní více fakult a univerzity společně připravují nabídku takzvaných tailor-made programů šitých na míru nebo business school zaměřenou na získávání manažerských dovedností.

Jednání o dalším směřování a pokračování spolupráce mezi oběma univerzitami nedávno vedl také rektor Martin Procházka, který se během své cesty do USA účastnil v Nebrasce slavnostní akce, při níž se s rektorským křeslem loučil Douglas Kristensen, nejdéle sloužící chancellor v dějinách University of Nebraska.

Vztahy s univerzitou v Kearney už od 90. let minulého století udržuje katedra historie Filozofické fakulty UP. „Nejsem si jist, zda má UP mezi univerzitami Spojených států podobně důležitého partnera, jako je University of Nebraska at Kearney. Naše partnerství se postupně proměnilo v přátelství. Na straně UP k němu dveře otevřel rektor Josef Jařab, UNK po více než dvě desítky let řídil chancellor Doug Kristensen,“ uvedl Jan Stejskal, děkan FF UP. Sám se podle svých slov na spolupráci s partnery v Nebrasce podílí už od konce 90. let, kdy se postavil po bok Martina Elbela ze své domovské katedry historie. „Každý letní semestr vede docent Elbel studijní program a vyučuje studenty University of Nebraska. Za tři desítky let program absolvovaly stovky mladých Američanů, kteří se k UP hrdě hlásí. Nad programem bděl a vždy jej velkoryse podporoval právě Doug Kristensen, nejdéle sloužící chancellor v dějinách University of Nebraska, který se letos rozhodl z čela univerzity odejít,“ popsal Jan Stejskal.

Rektor Martin Procházka navštívil univerzitu v Kearney opakovaně, naposledy letos na jaře, kdy se spolu s prorektorem pro internacionalizaci Jiřím Stavovčíkem zúčastnili rozlučkové akce s odstupujícím rektorem UNK. „Považuji za důležité, že jsme mohli osobně poděkovat za přízeň a podporu, které se naší univerzitě ze strany Douga Kristensena po celá léta dostávalo. Není to v žádném případě běžné a o to víc si jeho přátelství vážím. Jsem rád, že jsme s vedením UNK zároveň projednali další pokračování naší vzájemné spolupráce, do které se vedle naší filozofické fakulty zapojuje už i právnická fakulta, pedagogická fakulta nebo fakulta zdravotnických věd. Chceme využít znalostí a specializace našich amerických kolegů, kteří mohou předávat zkušenosti našim studentům v oblasti manažerských dovedností či marketingu v rámci plánované business school. Zároveň chceme americkým studentům z Nebrasky nabídnout tailor-made programy, tedy studium šité na míru, v oborech, které je zajímají a v nichž mají naše fakulty vynikající výsledky,“ informoval rektor Martin Procházka.

Více než dvě desítky let hrál rektor Douglas Kristensen významnou roli v rozvoji vzájemných vztahů mezi UP a UNK. „Školu za tu dobu proměnil v moderní a skvělou univerzitu. Všemožně také podporoval spolupráci mezi UP a UNK, která v posledních letech nabrala novou dynamiku, když do ní vedle filozofické vstoupily i další fakulty a kdy se připravují další společné projekty. Vysokou úroveň vzájemných vztahů dosvědčila i návštěva delegace UNK v Olomouci, kterou Doug Kristensen vedl u příležitosti oslav výročí našeho založení v uplynulém roce. Po oslavách Doug Kristensen v Olomouci setrval a několik týdnů vyučoval na Právnické fakultě UP, kde studenty zasvěcoval nejen do specifik amerického práva, ale i do vlastních bohatých a barvitých zkušeností amerického zákonodárce. Dlouhá léta byl totiž senátorem, dokonce senátu státu Nebraska předsedal a zasloužil se o předložení významných zákonů včetně zákona, který svého času přivedl někdejší college v Kearney do svazku University of Nebraska,“ vysvětlil děkan Stejskal.

Jak doplnil, nyní tedy Doug Kristensen odchází do zasloužené penze a současně s ním se rozhodla ukončit svou kariéru i jeho manželka, soudkyně Terri Harder. „My však doufáme, že University of Nebraska bude Kristensen neformálně ovlivňovat i nadále a budeme se s ním i jeho rodinou moci setkávat i v budoucnu. Je dobře, že se k slavnosti na rozloučenou připojil i rektor naší univerzity. Věřím, že spolupráce obou univerzit bude pokračovat. I v těchto dnech jsou na FF UP američtí studenti z UNK, program, který vedeme s docentem Elbelem, běží, střídají se zde američtí vyučující a ještě před prázdninami očekáváme návštěvu děkana Business School UNK, se kterým se spolu s kolegy z katedry ekonomických a manažerských studií FF UP pokusíme pokročit v přípravě společného studijního programu. Uděláme vše proto, abychom podporu a přátelství Douga Kristensena nezklamali,“ dodal Jan Stejskal.

Odstupující rektor Douglas Kristensen hodnotil 22 let svého působení v čele University of Nebraska at Kearney, během kterých se do kampusu univerzity podařilo investovat 360 milionů dolarů a daří se realizovat unikátní projekt zdravotnického vzdělávacího centra, které na počest nese Kristensenovo jméno. UNK je nyní na seznamu nejlepších regionálních univerzit Středozápadu, který každoročně sestavuje časopis U.S. News and World Report. „Jsem hrdý na lidi, kteří zde pracují. Rektor má sice občas nové nápady, ale jsou to prorektoři a děkani, kteří tyto nápady uskutečňují. Najděte si dobré lidi, spolehněte se na ně a nechte je dělat jejich práci. Bylo pro mě ctí stát v čele univerzity a mou největší nadějí je, že budete podporovat mého nástupce stejně, jako jste podporovali mě,“ rozloučil se Douglas Kristensen, který se hodlá i nadále podílet na strategických projektech v rámci univerzitní komunity.

O partnerství mezi Univerzitou Palackého a University of Nebraska v Kearney jsme psali mj. zde, zde, zde a zde.

Three Czech maps developed by experts from the Departments of Geoinformatics, Geography, and Development & Environmental Studies of the UP Faculty of Science have been awarded “runner-up” status in the international competition Best Map Award 2023. The prizes are awarded annually by the prestigious Journal of Maps published by Taylor and Francis.

The highest runner-up position for Czech maps was given to the map Quality of Life Indices: How Robust Are the Results Considering Different Aggregation Techniques? by Karel Macků and Radek Barvíř from the Department of Geoinformatics.

“Despite long-term research, there are no unified opinions on which specific indicators to use in assessing quality of life and how to aggregate them into indices. In our article, we focus on the latter issue. Based on a literature review, we compiled a set of indicators that could describe how well people live in a particular place. We investigated whether we would obtain significantly different results if we simply changed the mathematical procedure to construct a synthetic quality of life index from these indicators. Individual approaches to the calculation confirm the partial similarity of the results. However, it is the remaining dissimilarity that points to the fact that by combining different methods, authors of similar papers always reveal more interesting details about the processed data that would remain hidden using one simple approach. Maps have been used to present the results, thanks to which the reader can quickly, simply, and correctly perceive the differences between the individual methods,” said Macků.

The maps Geoparticipation in the Czech Municipalities: Index Based Quantitative Approach and Astronomically Determined Localities, the Core Part of Ptolemy’s Geography were also shortlisted for the Best Map Award 2023. The first is the work of the collective of Jaroslav Burian, Radek Barvíř, Daniel Pavlačka and Vít Pászto from the Department of Geoinformatics, and Jiří Pánek and Jiří Chovaneček from the Department of Development and Environmental Studies. The second was created by Aleš Létal from the Department of Geography and Jan Martínek from the Transport Research Centre.

The Best Map Award has been awarded since 2008 and entries are judged on both academic content and cartographic quality. The winning entry for 2023 was the Geological Map of South America in Google Earth, which unified geological maps across individual countries and published them online in a freely accessible format.

Tři české mapy, na kterých se podíleli odborníci z kateder geoinformatiky, geografie, a rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP, byly oceněny v mezinárodní soutěži Best Map Award za rok 2023. Ceny každoročně uděluje prestižní kartografický časopis Journal of Maps z vydavatelství Taylor and Francis.

Ocenění získal kartografický výstup Quality of Life Indices: How Robust Are the Results Considering Different Aggregation Techniques? Karla Macků a Radka Barvíře z katedry geoinformatiky.

„I přes dlouhodobý výzkum neexistují jednotné názory na to, jaké konkrétní indikátory při hodnocení kvality života využívat a jakým způsobem je agregovat do indexů. V našem článku jsme se zaměřili na druhý z problémů. Na základě literární rešerše jsme sestavili sadu indikátorů, které by mohly popisovat, jak dobře se v konkrétním místě žije. Zkoumali jsme, jestli získáme výrazně odlišné výsledky, pokud pouze změníme matematický postup, jak z těchto indikátorů sestavit syntetický index kvality života. Jednotlivé přístupy k výpočtu potvrzují částečnou podobnost výsledků. Nicméně právě ta zbývající rozdílnost poukazuje na to, že kombinací různých metod autoři podobných prací vždy odhalí více zajímavých detailů o zpracovávaných datech, které by při použití jednoho jednoduchého přístupu zůstaly skryty. Pro prezentaci výsledků byly použity kartografické výstupy, díky kterým může čtenář rychle, jednoduše a správně vnímat rozdíly mezi jednotlivými metodami,“ uvedl Karel Macků z katedry geoinformatiky.

Do užší nominace soutěže Best Map Award za rok 2023 se dostaly také mapy Geoparticipation in the Czech Municipalities: Index Based Quantitative Approach a Astronomically Determined Localities, the Core Part of Ptolemy's Geography. První z nich je dílem autorského kolektivu Jaroslava Buriana, Radka Barvíře, Daniela Pavlačky a Víta Pászto z katedry geoinformatiky a Jiřího Pánka a Jiřího Chovanečka z katedry rozvojových a environmentálních studií. Druhou vytvořili Aleš Létal z katedry geografie a Jan Martínek z Centra dopravního výzkumu.

Cena Best Map Award se uděluje od roku 2008, příspěvky jsou posuzovány jak podle akademického obsahu, tak podle kartografické kvality. Vítěznou prací za rok 2023 se stala Geologická mapa Jižní Ameriky v Google Earth, která sjednotila geologické mapy napříč jednotlivými zeměmi a zveřejnila je online ve volně dostupném formátu.

Tři české mapy, na kterých se podíleli odborníci z kateder geoinformatiky, geografie, a rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP, byly oceněny v mezinárodní soutěži Best Map Award za rok 2023. Ceny každoročně uděluje prestižní kartografický časopis Journal of Maps z vydavatelství Taylor and Francis.

Ocenění získal kartografický výstup Quality of Life Indices: How Robust Are the Results Considering Different Aggregation Techniques? Karla Macků a Radka Barvíře z katedry geoinformatiky.

„I přes dlouhodobý výzkum neexistují jednotné názory na to, jaké konkrétní indikátory při hodnocení kvality života využívat a jakým způsobem je agregovat do indexů. V našem článku jsme se zaměřili na druhý z problémů. Na základě literární rešerše jsme sestavili sadu indikátorů, které by mohly popisovat, jak dobře se v konkrétním místě žije. Zkoumali jsme, jestli získáme výrazně odlišné výsledky, pokud pouze změníme matematický postup, jak z těchto indikátorů sestavit syntetický index kvality života. Jednotlivé přístupy k výpočtu potvrzují částečnou podobnost výsledků. Nicméně právě ta zbývající rozdílnost poukazuje na to, že kombinací různých metod autoři podobných prací vždy odhalí více zajímavých detailů o zpracovávaných datech, které by při použití jednoho jednoduchého přístupu zůstaly skryty. Pro prezentaci výsledků byly použity kartografické výstupy, díky kterým může čtenář rychle, jednoduše a správně vnímat rozdíly mezi jednotlivými metodami,“ uvedl Karel Macků z katedry geoinformatiky.

Do užší nominace soutěže Best Map Award za rok 2023 se dostaly také mapy Geoparticipation in the Czech Municipalities: Index Based Quantitative Approach a Astronomically Determined Localities, the Core Part of Ptolemy's Geography. První z nich je dílem autorského kolektivu Jaroslava Buriana, Radka Barvíře, Daniela Pavlačky a Víta Pászto z katedry geoinformatiky a Jiřího Pánka a Jiřího Chovanečka z katedry rozvojových a environmentálních studií. Druhou vytvořili Aleš Létal z katedry geografie a Jan Martínek z Centra dopravního výzkumu.

Cena Best Map Award se uděluje od roku 2008, příspěvky jsou posuzovány jak podle akademického obsahu, tak podle kartografické kvality. Vítěznou prací za rok 2023 se stala Geologická mapa Jižní Ameriky v Google Earth, která sjednotila geologické mapy napříč jednotlivými zeměmi a zveřejnila je online ve volně dostupném formátu.

Novinářka Petra Procházková bude druhým hostem nového univerzitního cyklu „debatních procházek“, jejichž hostitelem je rektor Martin Procházka. O Putinovi, který ji vyhnal z Ruska, a o chybách, které válečný zpravodaj udělá jen jednou, tak je nazváno setkání, které se uskuteční v úterý 4. června od 16 hodin v aule Pedagogické fakulty UP a na které je zvána nejširší veřejnost.

Petra Procházková je novinářka, jejíž jméno je spojováno především s reportážemi a články z Ruska a ze zemí bývalého Sovětského svazu. Vystudovala Fakultu žurnalistiky na Univerzitě Karlově. Od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách. V roce 1992 odjela jako jejich zahraniční zpravodajka do Moskvy a působila na území bývalého SSSR. Velmi známé jsou například její reportáže z války v Čečně. V roce 2001 byla z Ruska vyhoštěna. Několik let pak pracovala v Afghánistánu. V roce 2018 odešla z Lidových novin a od té doby píše pro Deník N. Za svou práci získala řadu novinářských ocenění, v roce 2023 jí Francie udělila nejvyšší státní vyznamenání Řád čestné legie.

„Jsem rád, že Petra Procházková přijala mé pozvání. Její jméno je pro mě symbolem kvalitní žurnalistiky. Oceňuji jak její profesionalitu, tak i odvahu, s níž nám, čtenářům, divákům a posluchačům, přináší informace z ozbrojených konfliktů v různých částech světa. Paní Procházková se právě vrátila z Gruzie, takže kromě toho, že mě budou zajímat její názory na Rusko, kde několik let působila, určitě budeme mluvit o tamním dění,“ vysvětlil volbu hosta druhé Procházky s… její hostitel a rektor UP Martin Procházka.

Petra Procházková je autorkou několika knih např. Frišta, Aluminiová královna: rusko-čečenská válka očima žen. Nejnovějším právě vydávaným titulem je kniha Cesta Rusů k válce, což je 28 rozhovorů s představiteli ruské oficiální politiky, opozice, médií, inteligence i propagandy.

„Nemohu tvrdit, že bych po mnoha hodinách strávených nasloucháním ruským intelektuálům, ať už patří do jakéhokoliv tábora, zcela pochopila, kde začala ruská cesta k válce a proč k ní Rusko nakonec opravdu dovedla. Spíš ve mně vznikají další a další otázky, které mám chuť pokládat. I proto jsem se lidí, na jejichž mínění mi záleží, zeptala, zda o názor Rusů, a to i těch, kteří obhajují Putinův režim, vůbec stojí,“ píše Petra Procházková v předmluvě této knihy, která vychází v Edici N. Text publikoval Deník N zde.

Procházka s… je nový debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. První pozvanou osobností byl v únoru teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha. Záznam debaty najdete zde.

Procházka s… Petrou Procházkovou.

O Putinovi, který ji vyhnal z Ruska, a o chybách, které válečný zpravodaj udělá jen jednou.

Úterý 4. června 2024 v 16 hodin, aula Pedagogické fakulty UP, vstup je zdarma, z kapacitních důvodů je ale nutná registrace zde.

Novinářka Petra Procházková bude druhým hostem nového univerzitního cyklu „debatních procházek“, jejichž hostitelem je rektor Martin Procházka. O Putinovi, který ji vyhnal z Ruska, a o chybách, které válečný zpravodaj udělá jen jednou, tak je nazváno setkání, které se uskuteční v úterý 4. června od 16 hodin v aule Pedagogické fakulty UP a na které je zvána nejširší veřejnost.

Petra Procházková je novinářka, jejíž jméno je spojováno především s reportážemi a články z Ruska a ze zemí bývalého Sovětského svazu. Vystudovala Fakultu žurnalistiky na Univerzitě Karlově. Od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách. V roce 1992 odjela jako jejich zahraniční zpravodajka do Moskvy a působila na území bývalého SSSR. Velmi známé jsou například její reportáže z války v Čečně. V roce 2001 byla z Ruska vyhoštěna. Několik let pak pracovala v Afghánistánu. V roce 2018 odešla z Lidových novin a od té doby píše pro Deník N. Za svou práci získala řadu novinářských ocenění, v roce 2023 jí Francie udělila nejvyšší státní vyznamenání Řád čestné legie.

„Jsem rád, že Petra Procházková přijala mé pozvání. Její jméno je pro mě symbolem kvalitní žurnalistiky. Oceňuji jak její profesionalitu, tak i odvahu, s níž nám, čtenářům, divákům a posluchačům, přináší informace z ozbrojených konfliktů v různých částech světa. Paní Procházková se právě vrátila z Gruzie, takže kromě toho, že mě budou zajímat její názory na Rusko, kde několik let působila, určitě budeme mluvit o tamním dění,“ vysvětlil volbu hosta druhé Procházky s… její hostitel a rektor UP Martin Procházka.

Petra Procházková je autorkou několika knih např. Frišta, Aluminiová královna: rusko-čečenská válka očima žen. Nejnovějším právě vydávaným titulem je kniha Cesta Rusů k válce, což je 28 rozhovorů s představiteli ruské oficiální politiky, opozice, médií, inteligence i propagandy.

„Nemohu tvrdit, že bych po mnoha hodinách strávených nasloucháním ruským intelektuálům, ať už patří do jakéhokoliv tábora, zcela pochopila, kde začala ruská cesta k válce a proč k ní Rusko nakonec opravdu dovedla. Spíš ve mně vznikají další a další otázky, které mám chuť pokládat. I proto jsem se lidí, na jejichž mínění mi záleží, zeptala, zda o názor Rusů, a to i těch, kteří obhajují Putinův režim, vůbec stojí,“ píše Petra Procházková v předmluvě této knihy, která vychází v Edici N. Text publikoval Deník N zde.

Procházka s… je nový debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. První pozvanou osobností byl v únoru teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha. Záznam debaty najdete zde.

Procházka s… Petrou Procházkovou.

O Putinovi, který ji vyhnal z Ruska, a o chybách, které válečný zpravodaj udělá jen jednou.

Úterý 4. června 2024 v 16 hodin, aula Pedagogické fakulty UP, vstup je zdarma, z kapacitních důvodů je ale nutná registrace zde.

Degustační soutěž nazvaná Studentská pivní liga, která je součástí čtvrtého ročníku Moravské vernisáže piva, se uskuteční 25. května v prostorách pivovaru EUREKA na přírodovědecké fakultě. Soutěže se zúčastní piva uvařená studenty v domácích podmínkách či ve školních mikropivovarech.

Každá střední či vysoká škola mohla přihlásit maximálně deset vzorků piv z vlastní produkce. „Degustační kategorie jsou zaměřeny na světlé ležáky českého typu (BJCP3A a 3B), tmavé svrchně kvašené pivo bez omezení stupňovitosti, pivo z alternativních obilovin bez omezení stupňovitosti (BJCP 31A) a Brett Saison,“ uvedl spoluorganizátor soutěže Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Pivovar EUREKA bude ve Studentské pivní lize reprezentovat pět vzorků. „Dva vzorky jsou přihlášeny do tmavých svrchně kvašených piv a tři vzorky do piv, při jejichž výrobě byly využity alternativní obiloviny. Většina jich byla uvařena v rámci předmětu Cvičení z chemie piva. Studenti si nejprve vybrali recept piva, podle kterého ho poté uvařili. Zároveň byli do Studentské pivní ligy zapojeni i další studenti, kteří se účastnili přednášek předmětu Chemie piva a celého degustačního procesu. Motivací pro naše studenty bylo také to, že jejich piva ochutnají zástupci spolupracujícího pivovaru Twinberg, kteří nejlepší skupině umožní uvařit pivo v jejich prostorách,“ doplnil Lukáš Kučera.

Studentská pivní liga probíhá podruhé v rámci Moravské vernisáže piva na Výstavišti Flora Olomouc. „Na největším pivním festivalu na Moravě se představí dvě skupiny našich studentů. Pivo vařili cíleně z americké směsi chmelu Pink Boots Blend, která vznikla na podporu žen pracujících v pivovarnictví s cílem otevřít diskuzi o postavení žen v tomto odvětví,“ dodal Lukáš Kučera.

Studentky, které se na výrobě piva z Pink Boots Blend podílely, na Moravské vernisáži piva podpoří neziskovou organizaci Jdeme Autistům Naproti, z. s. – JAN Olomouc. „U tohoto piva bude kasička, do které lidé mohou přispět na psychoterapii pro rodiče dětí s poruchami autistického spektra. Bečky s pivem narazí Karolína Chroustovská z pivovaru Chroust, která je zástupkyní Pink Boots Blend pro Českou republiku,“ řekl Lukáš Kučera.

Moravská vernisáž piva se koná 24. a 25. května od 14:00 do 22:00 v pavilonu E na Výstavišti Flora Olomouc. Výsledky Studentské pivní soutěže budou vyhlášeny v sobotu 25. května v 19:00.

Degustační soutěž nazvaná Studentská pivní liga, která je součástí čtvrtého ročníku Moravské vernisáže piva, se uskuteční 25. května v prostorách pivovaru EUREKA na přírodovědecké fakultě. Soutěže se zúčastní piva uvařená studenty v domácích podmínkách či ve školních mikropivovarech.

Každá střední či vysoká škola mohla přihlásit maximálně deset vzorků piv z vlastní produkce. „Degustační kategorie jsou zaměřeny na světlé ležáky českého typu (BJCP3A a 3B), tmavé svrchně kvašené pivo bez omezení stupňovitosti, pivo z alternativních obilovin bez omezení stupňovitosti (BJCP 31A) a Brett Saison,“ uvedl spoluorganizátor soutěže Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Pivovar EUREKA bude ve Studentské pivní lize reprezentovat pět vzorků. „Dva vzorky jsou přihlášeny do tmavých svrchně kvašených piv a tři vzorky do piv, při jejichž výrobě byly využity alternativní obiloviny. Většina jich byla uvařena v rámci předmětu Cvičení z chemie piva. Studenti si nejprve vybrali recept piva, podle kterého ho poté uvařili. Zároveň byli do Studentské pivní ligy zapojeni i další studenti, kteří se účastnili přednášek předmětu Chemie piva a celého degustačního procesu. Motivací pro naše studenty bylo také to, že jejich piva ochutnají zástupci spolupracujícího pivovaru Twinberg, kteří nejlepší skupině umožní uvařit pivo v jejich prostorách,“ doplnil Lukáš Kučera.

Studentská pivní liga probíhá podruhé v rámci Moravské vernisáže piva na Výstavišti Flora Olomouc. „Na největším pivním festivalu na Moravě se představí dvě skupiny našich studentů. Pivo vařili cíleně z americké směsi chmelu Pink Boots Blend, která vznikla na podporu žen pracujících v pivovarnictví s cílem otevřít diskuzi o postavení žen v tomto odvětví,“ dodal Lukáš Kučera.

Studentky, které se na výrobě piva z Pink Boots Blend podílely, na Moravské vernisáži piva podpoří neziskovou organizaci Jdeme Autistům Naproti, z. s. – JAN Olomouc. „U tohoto piva bude kasička, do které lidé mohou přispět na psychoterapii pro rodiče dětí s poruchami autistického spektra. Bečky s pivem narazí Karolína Chroustovská z pivovaru Chroust, která je zástupkyní Pink Boots Blend pro Českou republiku,“ řekl Lukáš Kučera.

Moravská vernisáž piva se koná 24. a 25. května od 14:00 do 22:00 v pavilonu E na Výstavišti Flora Olomouc. Výsledky Studentské pivní soutěže budou vyhlášeny v sobotu 25. května v 19:00.

Cyklus workshopů Kreativní věda – kreativní učení jako cesta k poznání běží v Pevnosti poznání, centru popularizace PřF, již druhým rokem. Propojuje umělce a profesionály z oblasti kreativních průmyslů s cílovou skupinou současných i budoucích pracovníků ve vzdělávání, tzn. nejen učitele, lektory, edutainery, edukátory, vzdělávací průvodce, ale i studenty pedagogických a didaktických oborů Univerzity Palackého.

„Kreativita a s ní spojená imerzivnost může hrát ve vzdělávacím procesu zásadní roli – může ho urychlit i zefektivnit. Má proto svoje místo ve školách, neformálním, zájmovém i mimoškolním vzdělávání nebo popularizaci vědy,“ říká Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání a garant projektu podporovaného Ministerstvem kultury ČR a Národním plánem obnovy.

Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP tak připravilo sérii 7 celodenních workshopů, na kterých předávají umělci a tvůrci své know-how a inspirují k integrování umění a tvůrčí činnost do formální i neformální výuky. „Naším cílem je rozšířit účastníkům kurzu perspektivu, poskytnout jim metodický základ a podnítit je k další kreativní pedagogické činnosti,“ doplňuje Dostálek.

Příští týden v pondělí 27. května se uskuteční poslední workshop z tohoto cyklu s názvem Komunikuj s úspěchem. Na workshopu plném kreativity a dramatu zkušený improvizátor a člen Českého národního improvizačního divadla Václav Zimmermann přiblíží možnosti využití metod dramatizace a dramaterapie nejen ve vzdělávacím procesu, ale i v řešení konfliktních situací. Na workshop se mohou bezplatně přihlásit všichni zaměstnanci a studenti Univerzity Palackého ZDE.

Pevnost poznání, centrum popularizace PřF, pořádá nejen kurzy soft-skills a moderních výukových metod, ale i praxe v oblasti neformálního vzdělávání a praktické komunikace vědy, a to pod hlavičkou Fort Science Academy.

„Naším cílem je nejen zvýšit kompetence studentů UP především v oblasti komunikace a vzdělávání, ale také podnítit vytvoření nových obsahů a formátů pro naše aktivity,“ dodává programový ředitel centra Roman Chvátal.

V tomto akademickém roce proběhly v rámci projektu tyto workshopy:

Svět prvků mikroskopem i tuší: Můj osobní Prvkář s Marií Krajplovou

Se SCIENCE ON nejen před kamerou: Performativita v popularizaci vědy

LARP a rolové hry ve vzdělávání i popularizaci

Micro:bit a programování nejen ve výuce

Scénografie v interaktivních expozicích s Janem Tomšů

Animace v přírodovědném pokusu s NEZkreslenou vědou

 

Cyklus workshopů Kreativní věda – kreativní učení jako cesta k poznání běží v Pevnosti poznání, centru popularizace PřF, již druhým rokem. Propojuje umělce a profesionály z oblasti kreativních průmyslů s cílovou skupinou současných i budoucích pracovníků ve vzdělávání, tzn. nejen učitele, lektory, edutainery, edukátory, vzdělávací průvodce, ale i studenty pedagogických a didaktických oborů Univerzity Palackého.

„Kreativita a s ní spojená imerzivnost může hrát ve vzdělávacím procesu zásadní roli – může ho urychlit i zefektivnit. Má proto svoje místo ve školách, neformálním, zájmovém i mimoškolním vzdělávání nebo popularizaci vědy,“ říká Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání a garant projektu podporovaného Ministerstvem kultury ČR a Národním plánem obnovy.

Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP tak připravilo sérii 7 celodenních workshopů, na kterých předávají umělci a tvůrci své know-how a inspirují k integrování umění a tvůrčí činnost do formální i neformální výuky. „Naším cílem je rozšířit účastníkům kurzu perspektivu, poskytnout jim metodický základ a podnítit je k další kreativní pedagogické činnosti,“ doplňuje Dostálek.

Příští týden v pondělí 27. května se uskuteční poslední workshop z tohoto cyklu s názvem Komunikuj s úspěchem. Na workshopu plném kreativity a dramatu zkušený improvizátor a člen Českého národního improvizačního divadla Václav Zimmermann přiblíží možnosti využití metod dramatizace a dramaterapie nejen ve vzdělávacím procesu, ale i v řešení konfliktních situací. Na workshop se mohou bezplatně přihlásit všichni zaměstnanci a studenti Univerzity Palackého ZDE.

Pevnost poznání, centrum popularizace PřF, pořádá nejen kurzy soft-skills a moderních výukových metod, ale i praxe v oblasti neformálního vzdělávání a praktické komunikace vědy, a to pod hlavičkou Fort Science Academy.

„Naším cílem je nejen zvýšit kompetence studentů UP především v oblasti komunikace a vzdělávání, ale také podnítit vytvoření nových obsahů a formátů pro naše aktivity,“ dodává programový ředitel centra Roman Chvátal.

V tomto akademickém roce proběhly v rámci projektu tyto workshopy:

Svět prvků mikroskopem i tuší: Můj osobní Prvkář s Marií Krajplovou

Se SCIENCE ON nejen před kamerou: Performativita v popularizaci vědy

LARP a rolové hry ve vzdělávání i popularizaci

Micro:bit a programování nejen ve výuce

Scénografie v interaktivních expozicích s Janem Tomšů

Animace v přírodovědném pokusu s NEZkreslenou vědou

 

Univerzita Palackého má letos v Cenách veřejnosti Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí dvě nominace. Její oddělení pro udržitelný rozvoj čili Udržitelná univerzita a studentský spolek Udržitelný Palacký jsou mezi navrženými na Cenu za významný počin v separaci a recyklaci odpadů. Za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí je pak nominován Vítězslav Bičík, emeritní profesor katedry zoologie PřF UP. Hlasovat můžete do 27. května na webu kraje.

Udržitelný rozvoj, péče o životní prostředí i jeho výzkum jsou klíčová témata, na která se UP dlouhodobě zaměřuje. I proto má v letošních Cenách veřejnosti Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí nominace hned ve dvou kategoriích.

Oddělení pro udržitelný rozvoj čili Udržitelná univerzita a studentský spolek Udržitelný Palacký jsou mezi navrženými na Cenu za významný počin v separaci a recyklaci odpadů. V této oblasti se v uplynulých letech podařilo hned několik věcí. Kromě pravidelného sledování množství a druhů odpadu proběhla v listopadu 2022 na nádvoří Zbrojnice fyzická analýza směsného komunálního odpadu z košů a popelnic z celé univerzity.

V srpnu 2023 se UP zapojila do projektu tridimgastro.cz, který se zaměřuje na separaci, svoz a energetické zpracování kuchyňského odpadu. Stala se tak první univerzitou, z níž veškeré zbytky jídel z menz putují do bioplynové stanice společnosti Energy financial group (EFG) Rapotín, kde jsou ekologicky využity k výrobě nízkoemisního tepla, elektřiny a biometanu. Ve spolupráci Udržitelné univerzity a studentského spolku Udržitelný Palacký probíhá v menzách UP dlouhodobá kampaň proti plýtvání jídlem. V neposlední řadě se univerzita snaží studující, pracující i veřejnost vzdělávat a vzniku odpadu předcházet.

Dále je na Cenu za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí nominován Vítězslav Bičík, emeritní profesor katedry zoologie PřF UP. Profesor Bičík svůj výzkum zaměřil na studium prostorové orientace vyšších obratlovců, na monitoring těžkých kovů v populacích hmyzu ve vztahu k znečištění životního prostředí, na studium agresivního chování dutinových hnízdičů, na problematiku hnízdního parazitizmu, na význam jezevců v lesních ekosystémech a v neposlední řadě na ekologii a taxonomii pestřenek (jeden nový druh byl pojmenován norským badatelem Eupeodes biciki).

Ve spolupráci s pracovníky lékařské fakulty řešil problematiku aplikovatelnou v lékařské praxi, např. tkáňové reakce po implantaci neutrálních hydrofilních gelů, stanovení koncentrace mědi a zinku v krevním séru u nemocných rakovinou. Je také uznávaným mykologem, zakladatelem Mezinárodní biologické olympiády a nositelem Ceny města Olomouce. Jeho jméno je uvedeno v americké Marquisově biografii Who is Who in the World.

Hlasovat můžete do 27. května na webu Olomouckého kraje. Hlas je následně nutné potvrdit v e-mailu, jinak neplatí.

Univerzita Palackého má letos v Cenách veřejnosti Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí dvě nominace. Její oddělení pro udržitelný rozvoj čili Udržitelná univerzita a studentský spolek Udržitelný Palacký jsou mezi navrženými na Cenu za významný počin v separaci a recyklaci odpadů. Za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí je pak nominován Vítězslav Bičík, emeritní profesor katedry zoologie PřF UP. Hlasovat můžete do 27. května na webu kraje.

Udržitelný rozvoj, péče o životní prostředí i jeho výzkum jsou klíčová témata, na která se UP dlouhodobě zaměřuje. I proto má v letošních Cenách veřejnosti Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí nominace hned ve dvou kategoriích.

Oddělení pro udržitelný rozvoj čili Udržitelná univerzita a studentský spolek Udržitelný Palacký jsou mezi navrženými na Cenu za významný počin v separaci a recyklaci odpadů. V této oblasti se v uplynulých letech podařilo hned několik věcí. Kromě pravidelného sledování množství a druhů odpadu proběhla v listopadu 2022 na nádvoří Zbrojnice fyzická analýza směsného komunálního odpadu z košů a popelnic z celé univerzity.

V srpnu 2023 se UP zapojila do projektu tridimgastro.cz, který se zaměřuje na separaci, svoz a energetické zpracování kuchyňského odpadu. Stala se tak první univerzitou, z níž veškeré zbytky jídel z menz putují do bioplynové stanice společnosti Energy financial group (EFG) Rapotín, kde jsou ekologicky využity k výrobě nízkoemisního tepla, elektřiny a biometanu. Ve spolupráci Udržitelné univerzity a studentského spolku Udržitelný Palacký probíhá v menzách UP dlouhodobá kampaň proti plýtvání jídlem. V neposlední řadě se univerzita snaží studující, pracující i veřejnost vzdělávat a vzniku odpadu předcházet.

Dále je na Cenu za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí nominován Vítězslav Bičík, emeritní profesor katedry zoologie PřF UP. Profesor Bičík svůj výzkum zaměřil na studium prostorové orientace vyšších obratlovců, na monitoring těžkých kovů v populacích hmyzu ve vztahu k znečištění životního prostředí, na studium agresivního chování dutinových hnízdičů, na problematiku hnízdního parazitizmu, na význam jezevců v lesních ekosystémech a v neposlední řadě na ekologii a taxonomii pestřenek (jeden nový druh byl pojmenován norským badatelem Eupeodes biciki).

Ve spolupráci s pracovníky lékařské fakulty řešil problematiku aplikovatelnou v lékařské praxi, např. tkáňové reakce po implantaci neutrálních hydrofilních gelů, stanovení koncentrace mědi a zinku v krevním séru u nemocných rakovinou. Je také uznávaným mykologem, zakladatelem Mezinárodní biologické olympiády a nositelem Ceny města Olomouce. Jeho jméno je uvedeno v americké Marquisově biografii Who is Who in the World.

Hlasovat můžete do 27. května na webu Olomouckého kraje. Hlas je následně nutné potvrdit v e-mailu, jinak neplatí.

A new unique method that allows scientists to monitor the behaviour of nanoparticles in an environment simulating natural conditions has been developed by scientists from the Department of Analytical Chemistry at the UP Faculty of Science. Experts have been focussing on the movement and interactions of nanoparticles in solutions that mimic natural conditions in organisms or the environment. Their approach will help shed light on the fate of nanoparticles in, for example, the human body or wastewater, about which there are still many unknowns. The results of the Olomouc scientists’ work have been published in the renowned journal of the American Chemical Society, Analytical Chemistry.

“We focused on developing a method that would allow us to monitor nanoparticles in the environment of other nanoparticles, even in solutions or complex mixtures that correspond to the situation in living organisms or the environment. Such a method may not only lead to a better understanding of the behaviour of nanoparticles, for example inside cells or in wastewater, but may also lead to a more detailed recognition of their mutual interaction and other possible effects arising between the nanoparticles themselves,” said one of the authors of the study, Jan Petr from the Department of Analytical Chemistry.

The method developed by the Olomouc scientists enables, among other things, a closer study of the circulation of nanoparticles in the environment. The nanoparticles used in the study enter wastewater and subsequently rivers, seas and oceans. “Here, they meet other nanoparticles and can interact with each other, which can ultimately multiply their negative properties, such as toxicity. Until now, it has not been possible to study these effects in detail, but thanks to our method we can now observe and describe them in detail. We believe that our method can help to prevent these undesirable effects in the future,” said Petr.

The scientists used a unique combination of capillary electrophoresis and inductively coupled plasma mass spectrometry (CE-ICP-MS) for their work. “We developed and constructed the interface to connect the two devices at our workplace about five years ago. It represents an advanced analytical technique with enormous potential. Capillary electrophoresis is an efficient separation tool and inductively coupled plasma mass spectrometry serves as a highly sensitive detector for the determination of trace element concentrations, or even of organic substances containing a suitable element in their structure,” described Tomáš Pluháček, one of its authors and winner of the J.M. Marci Spectroscopic Society award.

To observe the behaviour of the nanoparticles, the scientists used Taylor dispersion analysis, a mathematical procedure for analysing experimentally obtained data, which, under certain conditions, makes it possible to accurately determine the diffusion coefficient and thus the hydrodynamic size of nanoparticles. “The use of this instrumentation technique also allows us to obtain information on the elemental or isotopic composition of nanoparticles, which can be used, for example, to monitor the fate of isotopically labelled nanoparticles,” added co-author Daniel Baron from the Department of Analytical Chemistry.

Novou unikátní metodu, která vědcům umožní sledovat chování nanočástic v prostředí simulujícím přirozené podmínky, vyvinuli vědci z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Odborníci se soustředí na pohyb a vzájemné chování nanočástic v roztocích, které napodobují přirozené podmínky v organismech nebo v životním prostředí. Jejich postup pomůže vnést světlo do osudu nanočástic například v lidském těle či odpadních vodách, nad kterým stále visí spousta otazníků. Výsledky práce olomouckých vědců zveřejnil renomovaný časopis Americké chemické společnosti Analytical Chemistry.

„Zaměřili jsme se na vývoj metody, která by umožňovala sledovat nanočástice v prostředí jiných nanočástic, a to ještě v roztocích či komplexních směsích, které odpovídají situaci v organismech nebo životním prostředí. Takový způsob totiž může vést nejen k lepšímu pochopení chování nanočástic například uvnitř buněk nebo v odpadních vodách, ale zároveň může také vést k detailnějšímu rozpoznání jejich vzájemné interakce a dalších případných efektů vznikajících mezi nanočásticemi samotnými,“ uvedl jeden z autorů studie Jan Petr z katedry analytické chemie.

Metoda vyvinutá olomouckými vědci umožňuje mimo jiné bližší studium koloběhu nanočástic v životním prostředí. Používané nanočástice se totiž dostávají do odpadních vod a následně také do řek, moří i oceánů. „Zde potkávají další nanočástice a může docházet k jejich vzájemnému působení, které ve výsledku může znásobit jejich negativní vlastnosti, například toxicitu. Doposud nebylo možné tyto efekty podrobněji studovat, ale díky naší metodě je nyní můžeme detailně pozorovat a popisovat. Věříme, že naše metoda tak může v budoucnu pomoci těmto nežádoucím jevům předejít,“ podotkl Jan Petr.

Vědci pro svoji práci využili unikátní spojení kapilární elektroforézy a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (CE-ICP-MS). „Rozhraní pro spojení obou přístrojů jsme vyvinuli a zkonstruovali na našem pracovišti už přibližně před pěti lety. Představuje pokročilou analytickou techniku s obrovským potenciálem. Kapilární elektroforéza je totiž účinný separační nástroj a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem slouží jako vysoce citlivý detektor pro stanovení stopových koncentrací prvků, respektive i organických látek obsahujících ve své struktuře vhodný prvek,“ popsal technické uspořádání Tomáš Pluháček, jeden z jeho autorů a zároveň nositel ocenění Spektroskopické společnosti Jana Marka Marci.

Při sledování chování nanočástic vědci využili Taylorovu disperzní analýzu, což je matematický postup analýzy experimentálně získaných dat, který při zachování určitých podmínek umožňuje přesně určit difúzní koeficient a tím i hydrodynamickou velikost nanočástic. „Použití uvedené přístrojové techniky nám navíc umožňuje získávat informace o prvkovém, respektive izotopovém složení nanočástic, což můžeme využít například při sledování osudu izotopicky značených nanočástic,“ doplnil spoluautor Daniel Baron z katedry analytické chemie.