Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Jak najít starým věcem další využití nebo jak je přetvořit v něco zcela nového? Univerzita Palackého v Olomouci (Udržitelná univerzita) a Česká federace nábytkových bank a reuse center pořádají v sobotu 2. listopadu Reuse den na UP, během nějž se bude veřejnost moci zdarma zúčastnit kreativních workshopů na téma využití odpadu jako zdroje k tvorbě a upcyclingu. Akce dále nabídne přednášky o fast fashion a prevenci vzniku odpadu nebo velký swap, tedy bezplatnou výměnu předmětů mezi návštěvníky. Reuse den je součástí programu Olomouc Design Days.
Celodenní komunitní akci, zaměřenou na principy udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, bude od 10 do 17 hodin hostit olomoucký Konvikt (Umělecké centrum UP). Po celý den zde bude probíhat swap, kam návštěvníci mohou přinést věci v dobrém stavu, které se jim už nehodí, a něco jiného si odnést. Výstava, připravená organizací Na Zemi, představí komplexní problematiku tzv. fast fashion, tedy velmi levné a dostupné módy, která se vyrábí v obrovském množství bez ohledu na životní prostředí či pracovní podmínky zaměstnanců.
„Nejlepší odpad je ten, který nevznikne – tím se snažíme řídit i na Univerzitě Palackého. Během Reuse dne proto chceme spolu s partnery nejširší veřejnosti ukázat, jak toto heslo aktivně naplňovat v praxi. Naučíme se, jak dávat starým věcem nový život místo jejich vyhazování na skládky, a tím šetřit omezené zdroje surovin a energie. Společně můžeme žít udržitelněji a předat našim dětem lepší svět,“ představuje hlavní myšlenku programu Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.
Důležitou součástí akce proto budou kreativní workshopy, při nichž si budou moci návštěvníci vyzkoušet tvoření ze zbylých osiřelých ponožek nebo techniku upcyklace oblečení formou tisku. Pro nejmenší návštěvníky připraví pestrý program Lesní klub Doubraváček. Chybět nebudou ani inspirativní přednášky od zástupců expertních organizací. Budeme hovořit o problematice fast fashion nebo o tom, co je to reuse systém a jak se do něj každý z nás může zapojit. Zkušenosti z praxe návštěvníkům předají zástupci nově vzniklého olomouckého reuse centra Druhá Dobrodruhá.
Reuse den na UP pořádá Univerzita Palackého ve spolupráci s Českou federací nábytkových bank a reuse center, z. s. Ta dlouhodobě cílí své aktivity směrem k vizi České republiky bez zbytečného odpadu. V letošním roce organizuje deset Reuse dnů po celé České republice, během nichž ukazuje, jak jednoduše se může každý zapojit a zasadit se o „cirkulárnejší“ budoucnost. Partnerem akce je Swap Prague, z. s., podporuje ji Česká rozvojová agentura.
„Reuse den na UP je jednoduše esence cirkulární ekonomiky v praxi. Svět nepotřebuje, aby několik jednotlivců obětovalo všechno pro ochranu klimatu. Potřebuje, aby každý z nás udělal trošku. Proto chceme ukázat lidem jednoduché, ale účinné způsoby, jak žít udržitelněji a s menší zátěží pro životní prostředí,“ říká Eva Štibingerová, projektová manažerka Reuse federace.
Novinky můžete sledovat na facebookové události.
Nepotřebné věci na výměnu během swapu lze přinést jak přímo na akci, tak předem od 29. října na vrátnici Konviktu (Univerzitní 3), a to v uzavřených taškách nebo krabicích.
Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Jak najít starým věcem další využití nebo jak je přetvořit v něco zcela nového? Univerzita Palackého v Olomouci (Udržitelná univerzita) a Česká federace nábytkových bank a reuse center pořádají v sobotu 2. listopadu Reuse den na UP, během nějž se bude veřejnost moci zdarma zúčastnit kreativních workshopů na téma využití odpadu jako zdroje k tvorbě a upcyclingu. Akce dále nabídne přednášky o fast fashion a prevenci vzniku odpadu nebo velký swap, tedy bezplatnou výměnu předmětů mezi návštěvníky. Reuse den je součástí programu Olomouc Design Days.
Celodenní komunitní akci, zaměřenou na principy udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, bude od 10 do 17 hodin hostit olomoucký Konvikt (Umělecké centrum UP). Po celý den zde bude probíhat swap, kam návštěvníci mohou přinést věci v dobrém stavu, které se jim už nehodí, a něco jiného si odnést. Výstava, připravená organizací Na Zemi, představí komplexní problematiku tzv. fast fashion, tedy velmi levné a dostupné módy, která se vyrábí v obrovském množství bez ohledu na životní prostředí či pracovní podmínky zaměstnanců.
„Nejlepší odpad je ten, který nevznikne – tím se snažíme řídit i na Univerzitě Palackého. Během Reuse dne proto chceme spolu s partnery nejširší veřejnosti ukázat, jak toto heslo aktivně naplňovat v praxi. Naučíme se, jak dávat starým věcem nový život místo jejich vyhazování na skládky, a tím šetřit omezené zdroje surovin a energie. Společně můžeme žít udržitelněji a předat našim dětem lepší svět,“ představuje hlavní myšlenku programu Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.
Důležitou součástí akce proto budou kreativní workshopy, při nichž si budou moci návštěvníci vyzkoušet tvoření ze zbylých osiřelých ponožek nebo techniku upcyklace oblečení formou tisku. Pro nejmenší návštěvníky připraví pestrý program Lesní klub Doubraváček. Chybět nebudou ani inspirativní přednášky od zástupců expertních organizací. Budeme hovořit o problematice fast fashion nebo o tom, co je to reuse systém a jak se do něj každý z nás může zapojit. Zkušenosti z praxe návštěvníkům předají zástupci nově vzniklého olomouckého reuse centra Druhá Dobrodruhá.
Reuse den na UP pořádá Univerzita Palackého ve spolupráci s Českou federací nábytkových bank a reuse center, z. s. Ta dlouhodobě cílí své aktivity směrem k vizi České republiky bez zbytečného odpadu. V letošním roce organizuje deset Reuse dnů po celé České republice, během nichž ukazuje, jak jednoduše se může každý zapojit a zasadit se o „cirkulárnejší“ budoucnost. Partnerem akce je Swap Prague, z. s., podporuje ji Česká rozvojová agentura.
„Reuse den na UP je jednoduše esence cirkulární ekonomiky v praxi. Svět nepotřebuje, aby několik jednotlivců obětovalo všechno pro ochranu klimatu. Potřebuje, aby každý z nás udělal trošku. Proto chceme ukázat lidem jednoduché, ale účinné způsoby, jak žít udržitelněji a s menší zátěží pro životní prostředí,“ říká Eva Štibingerová, projektová manažerka Reuse federace.
Novinky můžete sledovat na facebookové události.
Nepotřebné věci na výměnu během swapu lze přinést jak přímo na akci, tak předem od 29. října na vrátnici Konviktu (Univerzitní 3), a to v uzavřených taškách nebo krabicích.
Slavnostním poklepáním základního kamene byla symbolicky zahájena výstavba nového ústředního pavilonu Fakultní nemocnice Olomouc, který po dokončení bude mimo jiné novým sídlem čtyř klinik. Pavilon B, na jehož stavbu se počítá s náklady ve výši 3,5 miliardy korun bez DPH, vyroste v místě stržené nejstarší nemocniční budovy zvané Franz Josef, sloužit by měl začít v polovině roku 2028.
Zahájení největší stavební investice v historii nemocnice se osobně zúčastnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Kladívek pro symbolické poklepání základního kamene se vedle něj a ředitele Romana Havlíka a dalších představitelů nemocnice chopili také vedoucí pracovišť, která v budově najdou nové prostory, děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář a zástupci zhotovitelských firem, požehnání stavbě dal biskup Antonín Basler.
„Nový pavilon B je klíčový pro zvýšení kvality zdravotní péče i další rozvoj naší nemocnice jako takové,“ uvedl ředitel FNOL Roman Havlík. Připomněl zároveň, že v současnosti v areálu běží některé další stavby, například ambulantního onkologického pavilonu, a další se připravují, zejména nová porodnice. „Čekají nás náročné roky jak pro zaměstnance nemocnice, tak pro její pacienty a návštěvníky. Věřím ale, že vše zvládneme a že těch pár let nepohodlí a dopravních a logistických komplikací bude bohatě vykoupeno moderním zázemím pro špičkovou léčebnou péči, kterou chce nadále poskytovat.“
Do pavilonu B, který bude mít pět nadzemních a tři podzemní podlaží, se po dokončení kompletně přestěhuje neurologie, neurochirurgie, ortopedie a traumatologie a své provozy sem rozšíří i další pracoviště – urgentní příjem, radiologie, centrální operační sály nebo Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. V budově má vzniknout deset operačních sálů, tři sály pro jednodenní chirurgii se zázemím pro dospávání a jednotka intenzivní péče pro jmenované lůžkové obory. Celkově zde bude umístěno 273 lůžek pro pacienty a řada specializovaných lékařských přístrojů.
Počítá se také s posluchárnami a seminárními místnostmi pro výuku budoucích lékařů a zdravotnického personálu. Součástí bude také kavárna a výdejna zdravotnických potřeb. V podzemních podlažích budou parkovací místa, technologické zázemí a kolektory, které zajistí propojení se sousedními budovami nemocnice. Další podrobnosti ke stavbě jsou k nalezení na webu franzjosef.fnol.cz.
O loňském loučení s Franzem Josefem, nejstarší budovou nemocnice, která byla v minulém roce stržena, jsme psali zde.
Stavební ruch panuje nejen ve středu nemocničního areálu – při Hněvotínské ulici pokračuje výstavba nové budovy, která bude od roku 2026 sloužit potřebám Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP. Hrubá konstrukce budovy aktuálně dostává skleněné opláštění, které by mělo být hotovo do konce letošního roku, jak jsme psali před nedávnem zde.
Slavnostním poklepáním základního kamene byla symbolicky zahájena výstavba nového ústředního pavilonu Fakultní nemocnice Olomouc, který po dokončení bude mimo jiné novým sídlem čtyř klinik. Pavilon B, na jehož stavbu se počítá s náklady ve výši 3,5 miliardy korun bez DPH, vyroste v místě stržené nejstarší nemocniční budovy zvané Franz Josef, sloužit by měl začít v polovině roku 2028.
Zahájení největší stavební investice v historii nemocnice se osobně zúčastnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Kladívek pro symbolické poklepání základního kamene se vedle něj a ředitele Romana Havlíka a dalších představitelů nemocnice chopili také vedoucí pracovišť, která v budově najdou nové prostory, děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář a zástupci zhotovitelských firem, požehnání stavbě dal biskup Antonín Basler.
„Nový pavilon B je klíčový pro zvýšení kvality zdravotní péče i další rozvoj naší nemocnice jako takové,“ uvedl ředitel FNOL Roman Havlík. Připomněl zároveň, že v současnosti v areálu běží některé další stavby, například ambulantního onkologického pavilonu, a další se připravují, zejména nová porodnice. „Čekají nás náročné roky jak pro zaměstnance nemocnice, tak pro její pacienty a návštěvníky. Věřím ale, že vše zvládneme a že těch pár let nepohodlí a dopravních a logistických komplikací bude bohatě vykoupeno moderním zázemím pro špičkovou léčebnou péči, kterou chce nadále poskytovat.“
Do pavilonu B, který bude mít pět nadzemních a tři podzemní podlaží, se po dokončení kompletně přestěhuje neurologie, neurochirurgie, ortopedie a traumatologie a své provozy sem rozšíří i další pracoviště – urgentní příjem, radiologie, centrální operační sály nebo Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. V budově má vzniknout deset operačních sálů, tři sály pro jednodenní chirurgii se zázemím pro dospávání a jednotka intenzivní péče pro jmenované lůžkové obory. Celkově zde bude umístěno 273 lůžek pro pacienty a řada specializovaných lékařských přístrojů.
Počítá se také s posluchárnami a seminárními místnostmi pro výuku budoucích lékařů a zdravotnického personálu. Součástí bude také kavárna a výdejna zdravotnických potřeb. V podzemních podlažích budou parkovací místa, technologické zázemí a kolektory, které zajistí propojení se sousedními budovami nemocnice. Další podrobnosti ke stavbě jsou k nalezení na webu franzjosef.fnol.cz.
O loňském loučení s Franzem Josefem, nejstarší budovou nemocnice, která byla v minulém roce stržena, jsme psali zde.
Stavební ruch panuje nejen ve středu nemocničního areálu – při Hněvotínské ulici pokračuje výstavba nové budovy, která bude od roku 2026 sloužit potřebám Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP. Hrubá konstrukce budovy aktuálně dostává skleněné opláštění, které by mělo být hotovo do konce letošního roku, jak jsme psali před nedávnem zde.
BK Olomoucko z Kooperativa Národní basketbalové ligy (KNBL) vstoupil do letošní sezony s de facto novým týmem, s řadou hráčů ze zámoří. Ne příliš se ale ví, že několik domácích basketbalistů má silné vazby k Univerzitě Palackého. Rozehrávači Martin Nábělek a Adam Goga jsou absolventy FTK a přírodovědecké fakulty, pivot Dominik Žák na FTK studuje ve druhém ročníku. Studium vychovatelství na pedagogické fakultě má za sebou asistent trenéra Matěj Musil. Ačkoliv všichni museli či musí vysokoškolská léta skloubit s vrcholovým sportem, svého rozhodnutí nelitují a oceňují nejen odborné kvality, ale i vstřícný přístup zdejších pedagogů.
Spíše než na kariéru učitele, trenéra nebo biochemika zatím všichni myslí především na své působení v nejvyšší tuzemské lize. Vzdělání na Univerzitě Palackého ale shodně považují za benefit pro svůj další život. I když skloubit obě věci dohromady nebylo či není, navzdory individuálním plánům, vždy snadné.
„Byl jsem ke studiu vždy veden rodiči, kteří dbali na to, abych školu nezanedbával. Takže jít na vysokou byl pro mě jasný krok. Přišlo mi, že s basketbalem to půjde skloubit, a tomu odpovídal i zvolený obor. Kromě toho jsem si ale uvědomoval, že s dosaženým vzděláním by v budoucnu přechod od profesionálního sportu do ‚běžného‘ života mohl být o něco snazší,“ prozradil Martin Nábělek, který získal magisterský titul letos v červnu. Během studia vystřídal působení v Prostějově, Ostravě a Ústí nad Labem. „Měl jsem na fakultě domluvený individuální plán. S vyučujícími jsme se vždy dokázali domluvit tak, aby škola i sport mohly být v rovnováze. Během studia jsem si nedokázal představit, že bych se opravdu vydal na dráhu učitele tělocviku. Ale poslední rok už jsem o tom začal uvažovat,“ doplnil absolvent oboru učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň a střední školy, který basketbal hraje profesionálně osmou sezonu.
Martin Nábělek se po zápase zdraví s fanoušky.
S FTK je propojen i Dominik žák, který si vybral studium trenérství a sportu. Na olomoucké palubovce působí čtvrtou sezonu a je de facto jedinou „starou“ tváří v nově vytvořeném týmu. „Měl jsem velmi podobné důvody, proč jít studovat. Dráha basketbalisty není dlouhá a studium může dát člověku alespoň určitý směr, kudy se pak bude ubírat. Ve škole mám individuální plán. Musím říct, že na fakultě se mi snaží vycházet vstříc a nabídnout mi náhradní termíny. I když se zatím jako trenér nevidím, studium je super a třeba k té profesi jednou dospěju,“ říká s úsměvem Dominik Žák.
Dominik Žák (vlevo) během zápasu
Jejich spoluhráč Adam Goga naopak nechtěl s basketbalem spojit celý život, proto si vybral odlišný obor – biochemii. Po jejím úspěšném absolvování na UP pokračuje v navazujícím studiu oboru Analýza potravin na Univerzitě Pardubice. „Nelákala mě představa, že bych u basketbalu zůstal i po ukončení hráčské kariéry. Proto jsem se rozhodoval mezi fyzioterapií a biochemií. Shodou okolností jsem se nakonec ocitl na přírodovědecké fakultě a studium jsem si docela užil. Povinnosti včetně laboratorních cvičení jsem si musel splnit jako každý jiný, i když často v náhradních termínech. Díky vstřícnosti vyučujících se to ale povedlo,“ vzpomíná Goga, který v budoucnu zvažuje dráhu nutričního poradce se zaměřením na vrcholový sport.
Adam Goga (vlevo)
V rodinné tradici studia na Univerzitě Palackého pokračoval Matěj Musil. Když nastupoval na pedagogickou fakultu, pracoval už jako trenér. Na tomto postu je nyní poprvé u týmu KNBL, což považuje za jeden ze svých největších dosavadních úspěchů, stejně jako působení u národního družstva žen U18 v roce 2023. „Pro profesi trenéra potřebuji hlavně trenérské licence, tu nejvyšší momentálně studuji na FTVS Univerzity Karlovy, titul jako takový není podmínkou. Každopádně v praxi ze studia vychovatelství těžím. Pedagogika je využitelná v mnoha oblastech trenérství, takže některými postupy jsem se inspiroval zejména tehdy, když jsem ještě trénoval děti,“ prozradil Musil.
Asistent trenéra Matěj Musil (uprostřed)
Podle něj se ne nadarmo říká, že basketbal je vysokoškolský sport. „V Americe je dokonce univerzitní sport často populárnější než ten profi. Mým tajným zbožným přáním je vytvořit v Olomouci základnu pro fandění v akademické obci a celkově studium se sportem více propojit. Každopádně zvu všechny na naše zápasy. Basketbal je dynamický sport, kde se pořád něco děje a je zábava ho sledovat,“ říká.
Atraktivitu olomouckého basketbalu podle hráčů zvyšuje i přítomnost několika spoluhráčů ze zámoří. „Je jim vlastní určitá touha předvádět se a udělat pro diváky show. Lidé tak mohou i u nás naživo vidět to, co jinak vidí spíše v televizi či na internetu v zahraničních soutěžích. Letos chodí na zápasy hodně fanoušků a je tam příjemná atmosféra,“ pochvaluje si Goga.
Propojení evropského a amerického herního stylu přináší více bodů, trojek i smečí. „Myslím, že pro diváky může být hra zajímavá. Program je pro ně přizpůsobený, jsou tam poločasové soutěže. Každý si může najít to své a utkání si užít,“ přidal se Nábělek.
Univerzita je zapojena i do univerzitní basketbalové ligy, kde ji reprezentuje například Dominik Žák. A fanoušci mají také další příležitost zajít na basketbal. V Olomouci hrají ženy, muži jsou ve druhé lize a do extraligy se letos dostali i hráči v kategorii U17.
BK Olomoucko z Kooperativa Národní basketbalové ligy (KNBL) vstoupil do letošní sezony s de facto novým týmem, s řadou hráčů ze zámoří. Ne příliš se ale ví, že několik domácích basketbalistů má silné vazby k Univerzitě Palackého. Rozehrávači Martin Nábělek a Adam Goga jsou absolventy FTK a přírodovědecké fakulty, pivot Dominik Žák na FTK studuje ve druhém ročníku. Studium vychovatelství na pedagogické fakultě má za sebou asistent trenéra Matěj Musil. Ačkoliv všichni museli či musí vysokoškolská léta skloubit s vrcholovým sportem, svého rozhodnutí nelitují a oceňují nejen odborné kvality, ale i vstřícný přístup zdejších pedagogů.
Spíše než na kariéru učitele, trenéra nebo biochemika zatím všichni myslí především na své působení v nejvyšší tuzemské lize. Vzdělání na Univerzitě Palackého ale shodně považují za benefit pro svůj další život. I když skloubit obě věci dohromady nebylo či není, navzdory individuálním plánům, vždy snadné.
„Byl jsem ke studiu vždy veden rodiči, kteří dbali na to, abych školu nezanedbával. Takže jít na vysokou byl pro mě jasný krok. Přišlo mi, že s basketbalem to půjde skloubit, a tomu odpovídal i zvolený obor. Kromě toho jsem si ale uvědomoval, že s dosaženým vzděláním by v budoucnu přechod od profesionálního sportu do ‚běžného‘ života mohl být o něco snazší,“ prozradil Martin Nábělek, který získal magisterský titul letos v červnu. Během studia vystřídal působení v Prostějově, Ostravě a Ústí nad Labem. „Měl jsem na fakultě domluvený individuální plán. S vyučujícími jsme se vždy dokázali domluvit tak, aby škola i sport mohly být v rovnováze. Během studia jsem si nedokázal představit, že bych se opravdu vydal na dráhu učitele tělocviku. Ale poslední rok už jsem o tom začal uvažovat,“ doplnil absolvent oboru učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň a střední školy, který basketbal hraje profesionálně osmou sezonu.
Martin Nábělek se po zápase zdraví s fanoušky.
S FTK je propojen i Dominik žák, který si vybral studium trenérství a sportu. Na olomoucké palubovce působí čtvrtou sezonu a je de facto jedinou „starou“ tváří v nově vytvořeném týmu. „Měl jsem velmi podobné důvody, proč jít studovat. Dráha basketbalisty není dlouhá a studium může dát člověku alespoň určitý směr, kudy se pak bude ubírat. Ve škole mám individuální plán. Musím říct, že na fakultě se mi snaží vycházet vstříc a nabídnout mi náhradní termíny. I když se zatím jako trenér nevidím, studium je super a třeba k té profesi jednou dospěju,“ říká s úsměvem Dominik Žák.
Dominik Žák (vlevo) během zápasu
Jejich spoluhráč Adam Goga naopak nechtěl s basketbalem spojit celý život, proto si vybral odlišný obor – biochemii. Po jejím úspěšném absolvování na UP pokračuje v navazujícím studiu oboru Analýza potravin na Univerzitě Pardubice. „Nelákala mě představa, že bych u basketbalu zůstal i po ukončení hráčské kariéry. Proto jsem se rozhodoval mezi fyzioterapií a biochemií. Shodou okolností jsem se nakonec ocitl na přírodovědecké fakultě a studium jsem si docela užil. Povinnosti včetně laboratorních cvičení jsem si musel splnit jako každý jiný, i když často v náhradních termínech. Díky vstřícnosti vyučujících se to ale povedlo,“ vzpomíná Goga, který v budoucnu zvažuje dráhu nutričního poradce se zaměřením na vrcholový sport.
Adam Goga (vlevo)
V rodinné tradici studia na Univerzitě Palackého pokračoval Matěj Musil. Když nastupoval na pedagogickou fakultu, pracoval už jako trenér. Na tomto postu je nyní poprvé u týmu KNBL, což považuje za jeden ze svých největších dosavadních úspěchů, stejně jako působení u národního družstva žen U18 v roce 2023. „Pro profesi trenéra potřebuji hlavně trenérské licence, tu nejvyšší momentálně studuji na FTVS Univerzity Karlovy, titul jako takový není podmínkou. Každopádně v praxi ze studia vychovatelství těžím. Pedagogika je využitelná v mnoha oblastech trenérství, takže některými postupy jsem se inspiroval zejména tehdy, když jsem ještě trénoval děti,“ prozradil Musil.
Asistent trenéra Matěj Musil (uprostřed)
Podle něj se ne nadarmo říká, že basketbal je vysokoškolský sport. „V Americe je dokonce univerzitní sport často populárnější než ten profi. Mým tajným zbožným přáním je vytvořit v Olomouci základnu pro fandění v akademické obci a celkově studium se sportem více propojit. Každopádně zvu všechny na naše zápasy. Basketbal je dynamický sport, kde se pořád něco děje a je zábava ho sledovat,“ říká.
Atraktivitu olomouckého basketbalu podle hráčů zvyšuje i přítomnost několika spoluhráčů ze zámoří. „Je jim vlastní určitá touha předvádět se a udělat pro diváky show. Lidé tak mohou i u nás naživo vidět to, co jinak vidí spíše v televizi či na internetu v zahraničních soutěžích. Letos chodí na zápasy hodně fanoušků a je tam příjemná atmosféra,“ pochvaluje si Goga.
Propojení evropského a amerického herního stylu přináší více bodů, trojek i smečí. „Myslím, že pro diváky může být hra zajímavá. Program je pro ně přizpůsobený, jsou tam poločasové soutěže. Každý si může najít to své a utkání si užít,“ přidal se Nábělek.
Univerzita je zapojena i do univerzitní basketbalové ligy, kde ji reprezentuje například Dominik Žák. A fanoušci mají také další příležitost zajít na basketbal. V Olomouci hrají ženy, muži jsou ve druhé lize a do extraligy se letos dostali i hráči v kategorii U17.
Výkon superrychlých kvantových počítačů může ještě výrazně zvýšit použití kvantových pamětí na bázi tzv. mikrovlnných dutinových rezonátorů. Rezonátory totiž výrazně prodlužují délku existence fotonů sehrávajících roli kvantových bitů, na nichž je mechanismus fungování kvantových počítačů postaven. Potvrdil to výzkum vědců z katedry optiky přírodovědecké fakulty a odborníků z Yale Quantum Institute ve Spojených státech amerických.
Mikrovlnné dutinové rezonátory představují ideální systém pro kvantové paměti, jelikož prodlužují životnost fotonů až na desítky milisekund. Je to přibližně stokrát delší doba než u kvantových bitů založených na nelineárních obvodech. Navíc existují metody, pomocí nichž lze dobu „života“ dutinových rezonátorů natáhnout až na několik sekund.
Vědci z přírodovědecké fakulty a Yale Quantum Institute nyní zjistili, že dutinové rezonátory s touto extrémní dobou života mohou „spolupracovat“ se současnými nelineárními supravodivými obvody, které představují jednu z nejpokročilejších platforem pro kvantové počítače. Špičkovou technologii využívají i společnosti Google nebo IBM. První supravodivý kvantový počítač by se měl brzy objevit i v České republice.
Tyto moderní systémy ale zatím vykazují vysoké ztráty a šum, proto by mohlo být výhodné ukládat kvantovou informaci do pamětí s delší dobou života, která by tuto jejich negativní vlastnost eliminovala. Na kvantových počítačích by díky tomu bylo možné řešit výpočetně složitější úlohy než nyní. Otevřít pomyslnou bránu k dalšímu zvýšení výkonu kvantových počítačů mohou právě dutinové rezonátory.
Pro univerzální kvantovou kontrolu mikrovlnných rezonátorů, tedy pro přípravu libovolného kvantového stavu nebo provedení libovolné kvantové operace, jsou nelineární supravodivé obvody nezbytné. „Je přirozené očekávat, že kvalita této kontroly bude limitovaná primárně dobou života těchto nelineárních obvodů. Přirozenou snahou by tedy mělo být provádět veškeré operace co nejrychleji s využitím co nejsilnějších interakcí,“ uvedl Ondřej Černotík z katedry optiky.
V určité fázi je však další zesilování interakce kontraproduktivní, protože nelineární obvod současně představuje kanál, kterým může docházet ke ztrátám z rezonátoru. „Síla těchto ztrát se obecně škáluje obdobně jako síla interakce mezi obvodem a rezonátorem. Obecně bylo tedy přijímáno, že pro efektivní kvantovou kontrolu je potřeba, aby oba systémy měly podobnou dobu života,“ dodal Ondřej Černotík.
Vědci z Přírodovědecké fakulty UP a Yale Quantum Institute ale zjistili, že tento předpoklad je mylný a současné nelineární obvody s dobou života kolem sta mikrosekund jsou potenciálně schopné provádět účinnou kvantovou kontrolu mikrovlnných rezonátorů s dobou života v řádu sekund, která je tedy o čtyři řády delší.
„Analyzujeme několik schémat přenosu stavu z kvantového bitu do rezonátoru a pro každé vyhodnocujeme kompromis mezi silou interakce a indukovanými ztrátami v nelineárním obvodu. Ukazuje se přitom, že tzv. transmony, což je nejčastější typ supravodivých kvantových bitů, nejsou vhodné pro přímou kontrolu mikrovlnných rezonátorů kvůli typu jejich nelinearity (čtvrtého stupně), která vede k silnému šumu i při obecně slabých interakcích,“ popsal výzkum Iivari Pietikäinen z katedry optiky. Na základě tohoto zjištění vědci preferují obvody s jiným druhem nelinearity (třetího stupně), u kterých podobné problémy nenastávají a které díky tomu mohou sloužit pro zprostředkování interakcí mezi transmony a mikrovlnnými rezonátory.
Odborníci kromě tohoto jednoduchého kódování zkoumají i problematiku tzv. bosonických kódů, které využívají vícefotonové stavy rezonátoru. Jsou tak citlivější na ztráty a šum, zároveň ale nabízejí možnost takto způsobené chyby detekovat a často i opravovat. Jejich rozvoj je úzce spjat s teoretickými i experimentálními týmy na Yale Quantum Institute, s nimiž vědci z katedry optiky dlouhodobě spolupracují.
„Tato schopnost korekce chyb je v příkrém kontrastu ke konvenčním supravodivým kvantovým bitům, u nichž je pro detekci a korekci chyb potřeba použít několik kvantových bitů ke kódování jednoho logického kvantového bitu. Na těchto bosonických kvantových bitech pak ukazujeme, že námi odvozené principy kontroly a jejich limity platí i pro tuto vysoce perspektivní třídu kvantových bitů,“ doplnil Radim Filip z katedry optiky.
Výkon superrychlých kvantových počítačů může ještě výrazně zvýšit použití kvantových pamětí na bázi tzv. mikrovlnných dutinových rezonátorů. Rezonátory totiž výrazně prodlužují délku existence fotonů sehrávajících roli kvantových bitů, na nichž je mechanismus fungování kvantových počítačů postaven. Potvrdil to výzkum vědců z katedry optiky přírodovědecké fakulty a odborníků z Yale Quantum Institute ve Spojených státech amerických.
Mikrovlnné dutinové rezonátory představují ideální systém pro kvantové paměti, jelikož prodlužují životnost fotonů až na desítky milisekund. Je to přibližně stokrát delší doba než u kvantových bitů založených na nelineárních obvodech. Navíc existují metody, pomocí nichž lze dobu „života“ dutinových rezonátorů natáhnout až na několik sekund.
Vědci z přírodovědecké fakulty a Yale Quantum Institute nyní zjistili, že dutinové rezonátory s touto extrémní dobou života mohou „spolupracovat“ se současnými nelineárními supravodivými obvody, které představují jednu z nejpokročilejších platforem pro kvantové počítače. Špičkovou technologii využívají i společnosti Google nebo IBM. První supravodivý kvantový počítač by se měl brzy objevit i v České republice.
Tyto moderní systémy ale zatím vykazují vysoké ztráty a šum, proto by mohlo být výhodné ukládat kvantovou informaci do pamětí s delší dobou života, která by tuto jejich negativní vlastnost eliminovala. Na kvantových počítačích by díky tomu bylo možné řešit výpočetně složitější úlohy než nyní. Otevřít pomyslnou bránu k dalšímu zvýšení výkonu kvantových počítačů mohou právě dutinové rezonátory.
Pro univerzální kvantovou kontrolu mikrovlnných rezonátorů, tedy pro přípravu libovolného kvantového stavu nebo provedení libovolné kvantové operace, jsou nelineární supravodivé obvody nezbytné. „Je přirozené očekávat, že kvalita této kontroly bude limitovaná primárně dobou života těchto nelineárních obvodů. Přirozenou snahou by tedy mělo být provádět veškeré operace co nejrychleji s využitím co nejsilnějších interakcí,“ uvedl Ondřej Černotík z katedry optiky.
V určité fázi je však další zesilování interakce kontraproduktivní, protože nelineární obvod současně představuje kanál, kterým může docházet ke ztrátám z rezonátoru. „Síla těchto ztrát se obecně škáluje obdobně jako síla interakce mezi obvodem a rezonátorem. Obecně bylo tedy přijímáno, že pro efektivní kvantovou kontrolu je potřeba, aby oba systémy měly podobnou dobu života,“ dodal Ondřej Černotík.
Vědci z Přírodovědecké fakulty UP a Yale Quantum Institute ale zjistili, že tento předpoklad je mylný a současné nelineární obvody s dobou života kolem sta mikrosekund jsou potenciálně schopné provádět účinnou kvantovou kontrolu mikrovlnných rezonátorů s dobou života v řádu sekund, která je tedy o čtyři řády delší.
„Analyzujeme několik schémat přenosu stavu z kvantového bitu do rezonátoru a pro každé vyhodnocujeme kompromis mezi silou interakce a indukovanými ztrátami v nelineárním obvodu. Ukazuje se přitom, že tzv. transmony, což je nejčastější typ supravodivých kvantových bitů, nejsou vhodné pro přímou kontrolu mikrovlnných rezonátorů kvůli typu jejich nelinearity (čtvrtého stupně), která vede k silnému šumu i při obecně slabých interakcích,“ popsal výzkum Iivari Pietikäinen z katedry optiky. Na základě tohoto zjištění vědci preferují obvody s jiným druhem nelinearity (třetího stupně), u kterých podobné problémy nenastávají a které díky tomu mohou sloužit pro zprostředkování interakcí mezi transmony a mikrovlnnými rezonátory.
Odborníci kromě tohoto jednoduchého kódování zkoumají i problematiku tzv. bosonických kódů, které využívají vícefotonové stavy rezonátoru. Jsou tak citlivější na ztráty a šum, zároveň ale nabízejí možnost takto způsobené chyby detekovat a často i opravovat. Jejich rozvoj je úzce spjat s teoretickými i experimentálními týmy na Yale Quantum Institute, s nimiž vědci z katedry optiky dlouhodobě spolupracují.
„Tato schopnost korekce chyb je v příkrém kontrastu ke konvenčním supravodivým kvantovým bitům, u nichž je pro detekci a korekci chyb potřeba použít několik kvantových bitů ke kódování jednoho logického kvantového bitu. Na těchto bosonických kvantových bitech pak ukazujeme, že námi odvozené principy kontroly a jejich limity platí i pro tuto vysoce perspektivní třídu kvantových bitů,“ doplnil Radim Filip z katedry optiky.
Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest (PSFF), který se konal v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU), zná své vítěze. Objektivy kamer, které usilovaly o pozornost odborné poroty, se letos zaměřily na divokost a divočinu.
V soutěžní sekci PSFF se o titul Nejlepšího vědeckého dokumentu utkalo šestnáct filmů z Francie, USA, Rakouska, Spojeného království, Kanady, Německa, Španělska, Belgie a Nizozemska. Českou republiku zastupoval snímek Voda ztracená a vrácená, který si odnesl Cenu rektora ČZU za své poetické zpracování.
Porota mezinárodní soutěže, složená z členů fakult a vedení ČZU, ocenila snímek Divočina v bouři režiséra a scenáristy Michaela R. Gaertnera za jeho vizuální a emocionální působivost. „Film zobrazuje, jak se zvířata a rostliny v lese připravují na přicházející změny počasí – od prvních náznaků blížící se bouře až po její příchod a následky. Proces adaptace na střídání sucha a dešťů je zachycen fascinujícím způsobem a ukazuje úžasnou schopnost obyvatel lesa přizpůsobit se měnícím se podmínkám,“ uvedla porota ve svém hodnocení.
Vrcholem soutěže je Grand Prize a 10 tisíc amerických dolarů
O cenu, spojenou s finanční odměnou ve výši 10 tisíc amerických dolarů, soutěžily jak filmy z PSFF, tak i výběr z letošního dubnového festivalu AFO. Porota složená z odbornic a odborníků z oblastí popularizace vědy a dokumentárního filmu udělila toto ocenění filmu Součástí smečky v režii Tanguye Dumortiera a Oliviera Larreyho. Film podle nich ilustruje zásadní posun v přírodovědném filmu, který se odehrál v posledních dvou dekádách.
„Z loutkáře a manipulátora se dokumentarista stává pouhým divákem a získává tím tolik potřebný odstup. Snímek ukazuje, že gradovat napětí ve filmu o predátorech lze budovat celou paletou metod a postupů. Snahu ohromit brutalitou nahrazují úplně jiné a civilnější metriky: čas, a hlavně, důvěra v diváckou schopnost vidět,“ vysvětlila porota.
„Jsem nesmírně šťastný a pyšný, že jsem získal hlavní cenu vašeho festivalu. Je to pro mě i celý tým velká pocta. Doufám, že díky tomu vlci získají lepší pověst, že se o nich dozvíme víc a naučíme se je lépe chránit,“ řekl režisér Tanguy Dumortier při přebírání Grand Prize.
Studentská cena pro film o naději pro přírodu
Studentskou porotu ČZU zaujal film Evoluce Země: Ostrovy, který reflektuje adaptabilitu života. „Tento dokument nás nutí přehodnotit naše vnímání evoluce a našeho místa v přírodě. Jeho poselství rezonuje ještě dlouho po skončení projekce,“ uvedla studentská porota ve svém hodnocení.
„Děkujeme všem studentům, kteří pro nás hlasovali. Je to obrovská čest převzít tuto cenu za celý tým tvůrců. Největší radost máme z toho, že inspirujeme novou generaci vědců a filmařů. Chtěli jsme přenést poselství o tom, jak jako živočišný druh ovlivňujeme planetu, ale hlavně jsme chtěli podnítit zvědavost a naději, že příroda má schopnost se obnovit, pokud jí to umožníme. Jsme rádi, že toto poselství s vámi rezonovalo,“ řekl režisér snímku Oliver Twinch.
Festival nabídl kromě dvou desítek filmových projekcí také diskuze, které se věnovaly nejen vědeckým tématům, ale i filmovému jazyku, historii přírodopisného dokumentu a podobnosti mezi dokumentárním a hraným filmem. Zahraniční hosté a filmaři měli možnost porovnat své pohledy se zástupci akademické obce z ČZU.
„Oceněno bylo pět vítězných filmů, přičemž velký zájem vzbudila i nově zavedená divácká soutěž. Kromě prezentace filmových děl a diskusí se konal také workshop dokumentárního filmu zaměřený na téma divočiny, v jehož rámci studenti a studentky vytvořili tři působivé krátkometrážní snímky. To ukazuje, že má smysl podporovat praxi a vlastní tvorbu,“ zhodnotil průběh festivalu programový vedoucí Zdeněk Rychtera, který je zároveň dramaturgem festivalu AFO.
Česká zemědělská univerzita v Praze pořádá festival na svém kampusu již od roku 2011, tehdy pod názvem Life Sciences Film Festival, později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého, kde se koná Academia Film Olomouc (AFO), a společně od té doby organizují Prague Science Film Fest.
Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest (PSFF), který se konal v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU), zná své vítěze. Objektivy kamer, které usilovaly o pozornost odborné poroty, se letos zaměřily na divokost a divočinu.
V soutěžní sekci PSFF se o titul Nejlepšího vědeckého dokumentu utkalo šestnáct filmů z Francie, USA, Rakouska, Spojeného království, Kanady, Německa, Španělska, Belgie a Nizozemska. Českou republiku zastupoval snímek Voda ztracená a vrácená, který si odnesl Cenu rektora ČZU za své poetické zpracování.
Porota mezinárodní soutěže, složená z členů fakult a vedení ČZU, ocenila snímek Divočina v bouři režiséra a scenáristy Michaela R. Gaertnera za jeho vizuální a emocionální působivost. „Film zobrazuje, jak se zvířata a rostliny v lese připravují na přicházející změny počasí – od prvních náznaků blížící se bouře až po její příchod a následky. Proces adaptace na střídání sucha a dešťů je zachycen fascinujícím způsobem a ukazuje úžasnou schopnost obyvatel lesa přizpůsobit se měnícím se podmínkám,“ uvedla porota ve svém hodnocení.
Vrcholem soutěže je Grand Prize a 10 tisíc amerických dolarů
O cenu, spojenou s finanční odměnou ve výši 10 tisíc amerických dolarů, soutěžily jak filmy z PSFF, tak i výběr z letošního dubnového festivalu AFO. Porota složená z odbornic a odborníků z oblastí popularizace vědy a dokumentárního filmu udělila toto ocenění filmu Součástí smečky v režii Tanguye Dumortiera a Oliviera Larreyho. Film podle nich ilustruje zásadní posun v přírodovědném filmu, který se odehrál v posledních dvou dekádách.
„Z loutkáře a manipulátora se dokumentarista stává pouhým divákem a získává tím tolik potřebný odstup. Snímek ukazuje, že gradovat napětí ve filmu o predátorech lze budovat celou paletou metod a postupů. Snahu ohromit brutalitou nahrazují úplně jiné a civilnější metriky: čas, a hlavně, důvěra v diváckou schopnost vidět,“ vysvětlila porota.
„Jsem nesmírně šťastný a pyšný, že jsem získal hlavní cenu vašeho festivalu. Je to pro mě i celý tým velká pocta. Doufám, že díky tomu vlci získají lepší pověst, že se o nich dozvíme víc a naučíme se je lépe chránit,“ řekl režisér Tanguy Dumortier při přebírání Grand Prize.
Studentská cena pro film o naději pro přírodu
Studentskou porotu ČZU zaujal film Evoluce Země: Ostrovy, který reflektuje adaptabilitu života. „Tento dokument nás nutí přehodnotit naše vnímání evoluce a našeho místa v přírodě. Jeho poselství rezonuje ještě dlouho po skončení projekce,“ uvedla studentská porota ve svém hodnocení.
„Děkujeme všem studentům, kteří pro nás hlasovali. Je to obrovská čest převzít tuto cenu za celý tým tvůrců. Největší radost máme z toho, že inspirujeme novou generaci vědců a filmařů. Chtěli jsme přenést poselství o tom, jak jako živočišný druh ovlivňujeme planetu, ale hlavně jsme chtěli podnítit zvědavost a naději, že příroda má schopnost se obnovit, pokud jí to umožníme. Jsme rádi, že toto poselství s vámi rezonovalo,“ řekl režisér snímku Oliver Twinch.
Festival nabídl kromě dvou desítek filmových projekcí také diskuze, které se věnovaly nejen vědeckým tématům, ale i filmovému jazyku, historii přírodopisného dokumentu a podobnosti mezi dokumentárním a hraným filmem. Zahraniční hosté a filmaři měli možnost porovnat své pohledy se zástupci akademické obce z ČZU.
„Oceněno bylo pět vítězných filmů, přičemž velký zájem vzbudila i nově zavedená divácká soutěž. Kromě prezentace filmových děl a diskusí se konal také workshop dokumentárního filmu zaměřený na téma divočiny, v jehož rámci studenti a studentky vytvořili tři působivé krátkometrážní snímky. To ukazuje, že má smysl podporovat praxi a vlastní tvorbu,“ zhodnotil průběh festivalu programový vedoucí Zdeněk Rychtera, který je zároveň dramaturgem festivalu AFO.
Česká zemědělská univerzita v Praze pořádá festival na svém kampusu již od roku 2011, tehdy pod názvem Life Sciences Film Festival, později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého, kde se koná Academia Film Olomouc (AFO), a společně od té doby organizují Prague Science Film Fest.
Univerzitu Palackého navštíví Anne Marie Kenny, autorka románového životního příběhu Moje píseň pro Čechy. Svou novou knihu, která právě vyšla v nakladatelství Práh, představí 24. října ve Studenském klubu ve Zbrojnici.
Americká spisovatelka Anne Marie Kenny představí ve Studentském klubu Zbrojnice Univerzity Palackého své nové, téměř 400stránkové dílo, Moje píseň pro Čechy. Věnovala jej odkazu Václava Havla a národu svých předků a líčí v něm svůj pozoruhodný život, především počátek devadesátých let prožitých v porevolučních Čechách. Akci, na kterou je zvána široká veřejnost a které se zúčastní i tvůrce předmluvy, bývalý velvyslanec ČR v USA Martin Palouš, zorganizovala FF UP ve spolupráci s Americkým centrem Olomouc. O den později představí autorka své dílo publiku v Knihovně Václava Havla v Praze.
Spisovatelka Anne Marie Kenny, zároveň podnikatelka, hlasová instruktorka a zpěvačka s bohatou mezinárodní kariérou, se narodila do hudební rodiny. V jednadvaceti letech odešla z americké Omahy do Paříže. Dalších zhruba deset let zpívala na Champs Élysées a užívala si umělecké kariéry v Paříži, později i v Nice. V roce 1989 se inspirovala sametovou revolucí, odehrávající se v tehdejším Československu, zemi předků její matky. Uchvácena vzrušením napsala ze svého bytu v Nice báseň s texty ve francouzštině, angličtině a češtině a poslala ji prezidentu Václavu Havlovi se srdečným blahopřejným dopisem. Záhy obdržela pozvání do Prahy s nabídkou vystoupit v pražskému klubu Reduta a vést mistrovský kurz americké vokální hudby na UK. V Praze se tehdy, okouzlená její tehdejší elektrizující atmosférou z těžce vydobyté svobody, rozhodla zůstat.
Anne Marie Kenny spolupracovala řadu let s Janine Reiss z Paříže, jednou z největších vokálních kouček současnosti. Absolvovala také kurzy na École Normale de Musique de Paris, Juilliard School of Music v New Yorku a Peabody Conservatory v Baltimoru. Po mnoha letech v Evropě se rozhodla do USA vrátit. Nyní žije ve svém rodném městě Omaha a pokračuje ve své hudební kariéře. Vyučuje zpěv a tráví čas s rodinou.
Anne Marie Kenny: Moje píseň pro Čechy
24. října, Studentský klub ve Zbrojnici (Biskupské nám. 1), od 13:30 hod.
Univerzitu Palackého navštíví Anne Marie Kenny, autorka románového životního příběhu Moje píseň pro Čechy. Svou novou knihu, která právě vyšla v nakladatelství Práh, představí 24. října ve Studenském klubu ve Zbrojnici.
Americká spisovatelka Anne Marie Kenny představí ve Studentském klubu Zbrojnice Univerzity Palackého své nové, téměř 400stránkové dílo, Moje píseň pro Čechy. Věnovala jej odkazu Václava Havla a národu svých předků a líčí v něm svůj pozoruhodný život, především počátek devadesátých let prožitých v porevolučních Čechách. Akci, na kterou je zvána široká veřejnost a které se zúčastní i tvůrce předmluvy, bývalý velvyslanec ČR v USA Martin Palouš, zorganizovala FF UP ve spolupráci s Americkým centrem Olomouc. O den později představí autorka své dílo publiku v Knihovně Václava Havla v Praze.
Spisovatelka Anne Marie Kenny, zároveň podnikatelka, hlasová instruktorka a zpěvačka s bohatou mezinárodní kariérou, se narodila do hudební rodiny. V jednadvaceti letech odešla z americké Omahy do Paříže. Dalších zhruba deset let zpívala na Champs Élysées a užívala si umělecké kariéry v Paříži, později i v Nice. V roce 1989 se inspirovala sametovou revolucí, odehrávající se v tehdejším Československu, zemi předků její matky. Uchvácena vzrušením napsala ze svého bytu v Nice báseň s texty ve francouzštině, angličtině a češtině a poslala ji prezidentu Václavu Havlovi se srdečným blahopřejným dopisem. Záhy obdržela pozvání do Prahy s nabídkou vystoupit v pražskému klubu Reduta a vést mistrovský kurz americké vokální hudby na UK. V Praze se tehdy, okouzlená její tehdejší elektrizující atmosférou z těžce vydobyté svobody, rozhodla zůstat.
Anne Marie Kenny spolupracovala řadu let s Janine Reiss z Paříže, jednou z největších vokálních kouček současnosti. Absolvovala také kurzy na École Normale de Musique de Paris, Juilliard School of Music v New Yorku a Peabody Conservatory v Baltimoru. Po mnoha letech v Evropě se rozhodla do USA vrátit. Nyní žije ve svém rodném městě Omaha a pokračuje ve své hudební kariéře. Vyučuje zpěv a tráví čas s rodinou.
Anne Marie Kenny: Moje píseň pro Čechy
24. října, Studentský klub ve Zbrojnici (Biskupské nám. 1), od 13:30 hod.
Zodpovědné nakládání s odpady a dlouhodobá snaha předcházet jeho vzniku vynesly Univerzitě Palackého a studentskému spolku Udržitelný Palacký Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí, konkrétně v kategorii významný počin v separaci a recyklaci odpadů.
Olomoucký kraj ocenil především přístup univerzity ke gastroodpadu. Ten často tvoří významnou část směsného komunálního odpadu, při správném vytřídění a zpracování přitom nemusí končit na skládkách, ale může být dále využit. V srpnu 2023 se proto UP zapojila do projektu tridimgastro.cz, který se zaměřuje na separaci, svoz a energetické zpracování kuchyňského odpadu. Stala se tak první univerzitou, z níž veškeré zbytky jídel z menz putují do bioplynové stanice společnosti Energy financial group (EFG) Rapotín, kde jsou ekologicky využity k výrobě nízkoemisního tepla, elektřiny a biometanu.
„Říká se, že nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Proto za spolupráce Udržitelné univerzity a studentského spolku Udržitelný Palacký probíhá v menzách UP dlouhodobá kampaň proti plýtvání jídlem. Plakáty s motivem Františka Palackého nabádají studenty a zaměstnance k zodpovědnějšímu přístupu k potravinám jak v univerzitních menzách, tak ve vlastních lednicích a spížích,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.
Udržitelný Palacký navíc od roku 2016 provozuje reuse centrum Freeshop, do kterého mohou studenti či zaměstnanci UP přinést věci, které se jim již nehodí, ale stále jsou v dobrém stavu, nebo si naopak cokoliv odnést. Spolek rovněž založil velmi populární facebookovou skupinu Free Food UPOL, mezi jejímiž tři a půl tisíci členy najde každé přebytečné jídlo svého strávníka. Jeho členové se starají i o komunitní zahrádku Václavka u vysokoškolských kolejí a pravidelně se zapojují do akce Ukliďme Česko.
Zodpovědné nakládání s odpady a dlouhodobá snaha předcházet jeho vzniku vynesly Univerzitě Palackého a studentskému spolku Udržitelný Palacký Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí, konkrétně v kategorii významný počin v separaci a recyklaci odpadů.
Olomoucký kraj ocenil především přístup univerzity ke gastroodpadu. Ten často tvoří významnou část směsného komunálního odpadu, při správném vytřídění a zpracování přitom nemusí končit na skládkách, ale může být dále využit. V srpnu 2023 se proto UP zapojila do projektu tridimgastro.cz, který se zaměřuje na separaci, svoz a energetické zpracování kuchyňského odpadu. Stala se tak první univerzitou, z níž veškeré zbytky jídel z menz putují do bioplynové stanice společnosti Energy financial group (EFG) Rapotín, kde jsou ekologicky využity k výrobě nízkoemisního tepla, elektřiny a biometanu.
„Říká se, že nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Proto za spolupráce Udržitelné univerzity a studentského spolku Udržitelný Palacký probíhá v menzách UP dlouhodobá kampaň proti plýtvání jídlem. Plakáty s motivem Františka Palackého nabádají studenty a zaměstnance k zodpovědnějšímu přístupu k potravinám jak v univerzitních menzách, tak ve vlastních lednicích a spížích,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.
Udržitelný Palacký navíc od roku 2016 provozuje reuse centrum Freeshop, do kterého mohou studenti či zaměstnanci UP přinést věci, které se jim již nehodí, ale stále jsou v dobrém stavu, nebo si naopak cokoliv odnést. Spolek rovněž založil velmi populární facebookovou skupinu Free Food UPOL, mezi jejímiž tři a půl tisíci členy najde každé přebytečné jídlo svého strávníka. Jeho členové se starají i o komunitní zahrádku Václavka u vysokoškolských kolejí a pravidelně se zapojují do akce Ukliďme Česko.
Udržitelnost v podnikání jako cesta k dlouhodobému úspěchu, to je téma letošní konference UP Business Camp. Dvanáctý ročník jedné z největších podnikatelských akcí v olomouckém regionu už tradičně pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého. V pátek 22. listopadu čeká na všechny nadšence do podnikání série přednášek, workshopů, přehlídka startupů a také bohatý doprovodný program.
„Téma udržitelnosti považujeme za klíčový prvek v každém podnikání. Na letošní konferenci chceme ukázat, že podnikání a udržitelnost mohou jít ruku v ruce a přinést oboustranný prospěch – jak ekonomický, tak i environmentální a společenský,“ vysvětlil Petr Kubečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP (VTP UP).
Nabitý program UP Business Campu zahrnuje přednášky o udržitelném podnikání s ohledem na životní prostředí, využití nových technologií, ESG kritéria hodnotící udržitelnost firem, ale také wellbeing a lidské zdroje. Networkingová část konference umožní navázat kontakty s podnikateli a odborníky, kterým se podařilo udržitelnost ve svém podnikání aktivně aplikovat.
Inspirativní řečníci, praktické workshopy i dětský koutek
Mezi hlavními řečníky vystoupí zástupce udržitelně fungující společnosti Sonnentor, majitel olomoucké sítě holičství Doe's Barber Shop nebo český startup Green Future, který se zaměřuje na termochemickou recyklaci plastů. Na význam ESG kritérií v současném světe byznysu a na lidský rozměr udržitelnosti v podnikání se podívá Martina Větrovcová, expertka v oblasti strategického HR. O tom, jak moc naše duševní zdraví ovlivňuje pracovní prostředí a co může způsobit toxická nálada v kanceláři, promluví psycholožka Olga Vlachynská ze známého podcastu Psychobitches. Během praktických workshopů se publikum seznámí s přesvědčovacími technikami nebo s tipy pro život v ekologické domácnosti. Tento workshop o netoxické domácnosti se koná za podpory Udržitelné univerzity UP.
„V rámci celodenního programu jsme mysleli také na rodiče malých dětí, kteří se velmi často pouštějí do podnikání právě během rodičovské. Proto ve spolupráci s olomouckou dětskou hernou JáSám chystáme v místě konání dětský koutek, aby si rodiče mohli přednášky a workshopy užít naplno,“ přiblížila doprovodný program konference Roksolana Ilnycka, event manažerka VTP UP.
Přehlídka nadějných startupů z olomouckého regionu
Nedílnou součástí UP Business Campu bude také Startup Show, která otevírá možnosti začínajícím podnikatelům a je pořádaná ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Po absolvování dvou měsíců intenzivního akceleračního programu ICOK Akcelerátor se na konferenci představí nadějní podnikatelé se svými ambiciózními projekty.
Zvýhodněné vstupenky a měsíc zdarma v Element Coworkingu
Kompletní program UP Business Campu je již dostupný na webu www.upbc.cz, kde je taktéž možné zakoupit vstupenky. Organizátoři poskytují zvýhodněné vstupné všem studentům středních a vysokých škol a absolventům i zaměstnancům UP, do 22. října jsou v nabídce i včasné vstupenky. Každá zakoupená vstupenka je navíc slosovatelná v soutěži o měsíc zdarma ve sdíleném pracovním prostoru Element Coworking.
Záštitu nad akcí převzal rektor UP Martin Procházka, primátor statutárního města Olomouce Miroslav Žbánek a Olomoucký kraj. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, ICOK a Arrow Marketing, který zajišťuje marketingovou propagaci akce. Konference je realizována v rámci projektu č. 2422000002, Podpora podnikavosti, který je součástí Národního plánu obnovy, komponenty 1.4. Digitální ekonomika a společnost, inovativní startupy a nové technologie, financovaného z EU Nástroje pro oživení a odolnost. Akci také podpořilo statutární město Olomouc.
Udržitelnost v podnikání jako cesta k dlouhodobému úspěchu, to je téma letošní konference UP Business Camp. Dvanáctý ročník jedné z největších podnikatelských akcí v olomouckém regionu už tradičně pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého. V pátek 22. listopadu čeká na všechny nadšence do podnikání série přednášek, workshopů, přehlídka startupů a také bohatý doprovodný program.
„Téma udržitelnosti považujeme za klíčový prvek v každém podnikání. Na letošní konferenci chceme ukázat, že podnikání a udržitelnost mohou jít ruku v ruce a přinést oboustranný prospěch – jak ekonomický, tak i environmentální a společenský,“ vysvětlil Petr Kubečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP (VTP UP).
Nabitý program UP Business Campu zahrnuje přednášky o udržitelném podnikání s ohledem na životní prostředí, využití nových technologií, ESG kritéria hodnotící udržitelnost firem, ale také wellbeing a lidské zdroje. Networkingová část konference umožní navázat kontakty s podnikateli a odborníky, kterým se podařilo udržitelnost ve svém podnikání aktivně aplikovat.
Inspirativní řečníci, praktické workshopy i dětský koutek
Mezi hlavními řečníky vystoupí zástupce udržitelně fungující společnosti Sonnentor, majitel olomoucké sítě holičství Doe's Barber Shop nebo český startup Green Future, který se zaměřuje na termochemickou recyklaci plastů. Na význam ESG kritérií v současném světe byznysu a na lidský rozměr udržitelnosti v podnikání se podívá Martina Větrovcová, expertka v oblasti strategického HR. O tom, jak moc naše duševní zdraví ovlivňuje pracovní prostředí a co může způsobit toxická nálada v kanceláři, promluví psycholožka Olga Vlachynská ze známého podcastu Psychobitches. Během praktických workshopů se publikum seznámí s přesvědčovacími technikami nebo s tipy pro život v ekologické domácnosti. Tento workshop o netoxické domácnosti se koná za podpory Udržitelné univerzity UP.
„V rámci celodenního programu jsme mysleli také na rodiče malých dětí, kteří se velmi často pouštějí do podnikání právě během rodičovské. Proto ve spolupráci s olomouckou dětskou hernou JáSám chystáme v místě konání dětský koutek, aby si rodiče mohli přednášky a workshopy užít naplno,“ přiblížila doprovodný program konference Roksolana Ilnycka, event manažerka VTP UP.
Přehlídka nadějných startupů z olomouckého regionu
Nedílnou součástí UP Business Campu bude také Startup Show, která otevírá možnosti začínajícím podnikatelům a je pořádaná ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Po absolvování dvou měsíců intenzivního akceleračního programu ICOK Akcelerátor se na konferenci představí nadějní podnikatelé se svými ambiciózními projekty.
Zvýhodněné vstupenky a měsíc zdarma v Element Coworkingu
Kompletní program UP Business Campu je již dostupný na webu www.upbc.cz, kde je taktéž možné zakoupit vstupenky. Organizátoři poskytují zvýhodněné vstupné všem studentům středních a vysokých škol a absolventům i zaměstnancům UP, do 22. října jsou v nabídce i včasné vstupenky. Každá zakoupená vstupenka je navíc slosovatelná v soutěži o měsíc zdarma ve sdíleném pracovním prostoru Element Coworking.
Záštitu nad akcí převzal rektor UP Martin Procházka, primátor statutárního města Olomouce Miroslav Žbánek a Olomoucký kraj. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, ICOK a Arrow Marketing, který zajišťuje marketingovou propagaci akce. Konference je realizována v rámci projektu č. 2422000002, Podpora podnikavosti, který je součástí Národního plánu obnovy, komponenty 1.4. Digitální ekonomika a společnost, inovativní startupy a nové technologie, financovaného z EU Nástroje pro oživení a odolnost. Akci také podpořilo statutární město Olomouc.
Jednou z osobností, jejíž celoživotní přínos pro lékařské obory letos ocenila Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně udělením zlaté pamětní medaile, je Pavel Anzenbacher, profesor Ústavu farmakologie Lékařské fakulty UP, který se většinu svého profesního života věnuje metabolickým přeměnám cizorodých látek a léčiv. Mimo jiné patří k prvním, kterým se podařilo izolovat čistý a funkční enzym, cytochrom P450, studovat jeho vlastnosti a přispět k vysvětlení vlastností jeho aktivního místa. Před lety však pro něj byla chemie strašákem.
Pavel Anzenbacher pochází z právnického prostředí. Otec byl za první republiky advokát, práva studovala i jeho matka. „V mládí jsem hltal historii a zeměpis, ty mám rád stále. Měl jsem ale velký strach z chemie, říkali mi, že je složitá na pochopení, navíc mě kamarád pořád provokoval různými otázkami. Vedlo to k tomu, že jsem se na chemii podíval dopředu, a jak jsem tak procházel literaturu, přišel jsem na to, že je to obor velmi logický, třeba názvy vycházejí z toho, jakou má látka strukturu. Takže jsem nakonec k velkému překvapení rodičů šel na chemickou průmyslovku. Ale nerozmlouvali mi to moc, měli mě rádi,“ vzpomíná.
Po absolvování Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se od původního zájmu o elektrochemii a přes studium inzulinu dostal až ke zkoumání vlastností a funkcí cytochromů P450, které se v polovině 70. let stalo hlavním tématem jeho odborné práce. Tyto enzymy se v organismu podílejí na metabolické přeměně cizorodých látek, mimo jiné i léčiv – zaměřením pozornosti na ně je možné získat informace o tom, co se stane, když se léčivo do organismu dostane.
„Tehdy se v této oblasti vědělo hodně málo a myslelo se, že ty hlavní enzymy jsou jen dva. Nyní ale víme, že jich je 57, z toho asi 12 se podílí na metabolizaci léčiv. Nastal obrovský rozvoj oboru a já jsem měl to štěstí, že jsem u toho byl vlastně od začátku a mohl se stýkat s odborníky světového věhlasu,“ říká profesor Anzenbacher, který byl společně s tehdejším docentem Zdeňkem Šípalem na pražské přírodovědě první v Československu, komu se podařilo izolovat čistý a funkční cytochrom P450 z laboratorního potkana.
Díky získanému stipendiu i kontaktům z konferencí, které pořádal profesor Antonín Jindra, měl v 80. letech možnost věnovat se studiu těchto enzymů také v laboratořích v USA, a to během stáží na University of Connecticut ve Farmingtonu a na Princeton University. Později stážoval také v Německu nebo ve Francii, vrátil se i do USA, a sice díky Fogartyho ceně, kterou mu udělilo americké ministerstvo zdravotnictví.
V té době již doma působil v Ústavu experimentální biofarmacie AV ČR v Hradci Králové, který také vedl jako jeho ředitel. Spolupráce s laboratoří Vilíma Šimánka na Lékařské fakultě UP později vyústila v odchod do Olomouce. V letech 2004–2014 byl přednostou zdejšího Ústavu farmakologie, který doslova proměnil. „Vždy, když jsem byl za něco zodpovědný, snažil jsem se, aby to, co můžu zlepšit, se opravdu k lepšímu změnilo a aby se to dělalo co nejlépe. To je výchova z rodiny. Podařilo se postupně získávat prostředky na projekty, celý ústav přebudovat, vybavit moderními přístroji, publikovat v nejlepších časopisech. Z toho mám opravdu radost,“ přiznává Pavel Anzenbacher.
A v práci stále pokračuje, i když jak sám připouští, síly již ubývají. Věnuje se studentům a zabývá se studiem lékových interakcí, tedy tím, co se z pohledu enzymů stane, pokud se do organismu dvě léčiva, která se mohou navzájem ovlivňovat. Podílí se také na fakultním životě, když je mimo jiné členem vědecké rady a v akademickém senátu, dle vlastních slov, zastupuje starší generaci. Aktivní je i v českých a mezinárodních odborných společnostech či komisích. Českou společnost pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii ČLS JEP po několik let vedl.
Jeho aktivity odborné i organizační již dříve Česká společnost lékařská J. E. Purkyně ocenila udělením čestného členství, nyní obdržel její zlatou pamětní medaili, která je určena pro výrazné osobnosti lékařských oborů. „Vážím si toho, ale pro medaile jsem nic nedělal. Snažil jsem se vždy pracovat co nejlépe, aby se na tom do budoucna dalo stavět,“ uzavírá Pavel Anzenbacher.
Pavel Anzenbacher (* 1947)
Profesor, významný český farmakolog a toxikolog. Absolvent Přírodovědecké fakulty UK v oboru Biofyzikální chemie, na fakultě působil do roku 1991, poté pracoval v Ústavu experimentální biofarmacie v Hradci Králové, který od r. 1993 také vedl. Po odchodu do Olomouce je spjat s Ústavem farmakologie LF UP a FNOL, jehož byl v letech 2004–2014 přednostou a stále zde působí, na fakultě je dále mj. členem vědecké rady a akademického senátu. Manželka doc. Eva Anzenbacherová je taktéž členkou akademické obce Lékařské fakulty UP. Nejstarší syn Pavel je profesorem chemie na Bowling Green State University, syn Vilém, vystudovaný právník, pracuje na ministerstvu spravedlnosti a dcera Eva je anestezioložka. Od práce si profesor Anzenbacher nejlépe odpočine v lese a na horách.