Novinky z PřF a UP

Může to být láska. Seznamte se s EIZ

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 21/02/2022 - 07:00

Webináře, workshopy, konzultace, zkušební přístupy i soutěž, tak bude vypadat letošní, již pátý ročník Týdne s EIZ, tedy s elektronickými informačními zdroji, který připravuje Knihovna UP. Uskuteční se od 28. února do 4. března ve všech pobočkách univerzitní knihovny a také online. Letošní ročník je ve znamení motta Láska, která trvá...

Cílem pravidelně pořádané osvětové akce je propagace a představení elektronických informačních zdrojů, které mají studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého k dispozici. Po loňském ročníku, který proběhl výhradně online, se letos knihovníci těší na zájemce o e-zdroje opět osobně.

Ve všech pobočkách univerzitní knihovny a ve Zbrojnici v noční studovně najdou návštěvníci od 28. února do 4. března vždy od 10 do 15 hodin infostánky, u kterých se budou moct zeptat na cokoli, co je zajímá. „Během celého týdne budou mít zájemci spoustu příležitostí poznat elektronické informační zdroje nebo se naučit v nich vyhledávat. Chystáme webináře, workshopy i individuální konzultace,“ přibližuje Kristina Mikešová, vedoucí oddělení bibliograficko-informačních služeb Knihovny UP a dodává: „Letošní ročník má motto Láska, která trvá... Chtěli jsme tím vyjádřit, že pokud poznáte e-zdroje a naučíte se s nimi efektivně pracovat, zjistíte, jak moc vám usnadní studium, psaní závěrečných prací, přípravu na zkoušky i výzkum.“

Každý rok je součástí programu také nabídka zkušebních přístupů k informačním zdrojům, které univerzita standardně nepředplácí. Letos jich bude okolo deseti. „Podařilo se nám znovu získat zkušební přístup k oblíbené databází MLA, kterou ocení především studenti a vyučující jazykových oborů. Zajímavý bude i zkušební přístup k databázi APA a věřím, že radost udělá také rozšíření přístupu k databázím platformy ProQuest,“ vypočítává Kristina Mikešová a doplňuje, že v nabídce nebudou chybět e-knihy, elektronické články i videa a že si na své přijdou studenti i vyučující všech oborů.

Podobě jako v loňském roce bude po celý Týden s EIZ na facebookovém profilu Knihovny UP probíhat soutěž. Letos v ní tři výherci získají neomezené předplatné online knihovny BOOKPORT a budou tak moct kromě odborných kolekcí, které jsou pro uživatele z Univerzity Palackého přístupné standardně, číst také e-knihy z beletrie. S neomezeným předplatným budou mít k dispozici více než osm tisíc převážně českých elektronických knih.

Podrobné informace najdete na stránkách Knihovny UP zde. Aktuální informace sledujte v události na facebooku nebo na facebookové skupině I Love E-zdroje UPOL.

Přístupy k více než stovce odborných databází, které jsou hrazeny Univerzitou Palackého a se kterými mohou studenti a zaměstnanci bezplatně pracovat, jsou k dispozici na ezdroje.upol.cz.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Ivo Hlobil, historik umění, jemuž starost o umělecké památky byla nejen vědeckou morálkou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 19/02/2022 - 08:00

V Akademickém konferenčním centru v Praze a v Uměleckém centru UP v Olomouci se uskutečnilo dvoudenní odborné kolokvium věnované přínosu nedávno zesnulého historika umění Iva Hlobila. Při této příležitosti na něj v různých souvislostech vzpomněli jeho kolegové, bývalí žáci i současní studenti dějin umění.

Ivo Hlobil, jeden z nejvýznamnějších představitelů dějin umění v České republice a zároveň člověk, který je široce respektovaný ve svém oboru v mezinárodním měřítku. Právě na jeho počest se uskutečnilo kolokvium s názvem Ivo Hlobil v českém dějepisu umění: od středověku po aktuální otázky památkové péče. Mělo připomenout a zhodnotit jak jeho přínos tuzemským dějinám umění a památkové péči, tak uctít jeho památku. První den kolokvia se uskutečnil v pražském Akademickém konferenčním centru, druhý pak v Uměleckém centru UP.

„Cílem pražské části kolokvia bylo připomenout profesora Iva Hlobila jako vědeckého pracovníka Ústavu dějin umění AV ČR, v Olomouci jsme mu vzdali hold jako pedagogovi a teoretikovi památkové péče. Jeho vědecká a pedagogická činnost se celý život prolínala. Paralelně vědecky působil na AV ČR, vedle toho dojížděl do Olomouce předávat své znalosti nastupujícím generacím historiků umění. Právě Ivo Hlobil stál za tradicí úzké spolupráce olomoucké katedry dějin umění s Ústavem dějin umění AV ČR, díky které naše katedra disponovala výbornými pedagogy s mimořádným vědeckým zázemím z Akademie věd ČR. Jsem velmi ráda, že tato tradice úzké spolupráce obou institucí trvá dodnes a vedle působení významných specialistů obě instituce uskutečňují společný doktorský studijní program,“ řekla Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění FF UP. Podle ní to byl právě Ivo Hlobil, kdo po dlouhá léta společně s Milanem Tognerem, Rostislavem Šváchou, Pavlem Štěpánkem, Ladislavem Danielem, Pavolem Černým, Alenou Kavčákovou, Markem Perůtkou, Josefem Bláhou a dalšími zásadním způsobem formoval profil olomoucké katedry dějin umění. „Byl to člověk nejen vysokých hodnot odborných, ale i lidských,“ dodala.

Během dvoudenního semináře se s příspěvky přihlásila téměř čtyřicítka přednášejících, z nichž většina měla s profesorem Hlobilem možnost spolupracovat nebo se od něj i učit. Například Josef Štulc, dřívější ředitel Státního ústavu památkové péče a Hlobilův spolužák uvedl, že už v době studií na Univerzitě Karlově se Ivo Hlobil vyznačoval nepopiratelnou váhou osobnosti a zároveň pevnou logikou svých úvah a soudů.

Zdůraznil zároveň, že Ivo Hlobil inklinoval vedle intenzivní vědecké práce v dějinách umění také k reflektování památkové péče, ovšem zdaleka nejen v oblasti historie a teorie. „Ivo Hlobil byl totiž přesvědčen, že pro historika umění je starost o osud uměleckých památek a angažování se v jejich záchraně kategorickým vědeckým i mravním imperativem. A v tomto směru patřil i k našim nejobětavějším odborníkům. Osobnost jeho formátu bude náš obor dlouho bolestně postrádat,“ doplnil Josef Štulc, podle nějž bylo angažmá Iva Hlobila nedocenitelné v celé struktuře domácí památkové péče.

Ivo Hlobil otvíral ve svém životě řadu témat s mezinárodním dosahem, a to nejen jako badatel, ale také jako konceptor a organizátor.

„Jeho práce se zásadně vtiskla do domácího, ale i světového dějepisu umění. Ve všech četných aktivitách Iva Hlobila se projevovala plně respektovaná erudice, akribie a kvalita odborné práce, pro což byl obecně pokládán za přirozenou autoritu oboru dějin umění. Hlobilovy texty budou znovu a znovu čteny, jeho výstavy budou připomínány a bude se na ně navazovat, stejně jako se budeme vyrovnávat s jeho názory. Existuje totiž takové množství oblastí, do nichž zasáhl, že se jednoduše nelze s jeho živou přítomností stále nesetkávat,“ připomenul Hlobilův žák a spoluorganizátor kolokvia Ondřej Jakubec z katedry dějin umění FF UP.

Za desetiletí pedagogické činnosti profesor Hlobil vychoval několik generací etablovaných historiků umění a památkářů, kteří pokračují v jeho práci na vysokých školách, Akademii věd, památkových ústavech a předních oborových institucích po celé České republice. K jeho trvalému odkazu patří četné odborné uměleckohistorické publikace a uspořádané výstavy. Stejně důležitá však byla i jeho činnost na poli památkové péče. Ve svých textech se věnoval teoretickým základům monumentiky či principům restaurování památek a rovněž aktivně vstupoval do významných památkových kauz.

Kolokvium uspořádal Ústav dějin umění AV ČR a katedra dějin umění Filozofické fakulty UP ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.

Prof. Ivo Hlobil byl celoživotně pedagogicky spjatý s katedrou dějin umění FF UP, specializoval se na středověké a raně renesanční umění v českých zemích a teorii památkové péče. Vystudoval dějiny umění na FF UK. V roce 1974 se stal odborným asistentem na katedře výtvarné teorie a výchovy FF UP. Společně s Milanem Tognerem nesl hlavní zásluhu na porevolučním obnovení tradice studia dějin umění na olomoucké univerzitě. Stál při založení katedry dějin umění na FF UP, v roce 1990 katedry věd o umění, z níž se roku 1992 vyčlenila samostatná katedra dějin umění. Od počátku, jako vedoucí Kabinetu pro výzkum uměleckohistorických památek, navázal na tradici výzkumu Olomouce, v čemž propojoval výzkum s pedagogickým působením, stejně jako uměleckohistorickou i teoreticko-památkářskou činností. V roce 1992 se habilitoval na FF UP pro obor Teorie a dějiny umění, v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Dějiny výtvarných umění. Od roku 2012 přednášel jako emeritní profesor, podílel se na dění katedry, vedl doktorandy a se svými studenty realizoval vědecké projekty. Byl členem řady prestižních komisí a rad. Mimo jiné z jeho podnětu byl roku 2011 na půdě kroměřížského arcibiskupského zámku znovuobjeven obraz Zavraždění svatého Václava od Antona Pettera. Zemřel loni na podzim ve věku 78 let.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Tomáš Halík promluví o podobách náboženství, setká se i s doktorandy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 18/02/2022 - 08:00

Na Univerzitu Palackého zavítá v příštím týdnu známý teolog, kněz a profesor Univerzity Karlovy Tomáš Halík. Ve středu 23. února na filozofické fakultě pronese přednášku Návrat, nebo proměna náboženství a bude předsedat studentské mši v kostele Panny Marie Sněžné, ve čtvrtek pak bude ve Studentském klubu UP hostem cyklu I já jsem byl doktorandem...

Tomáš Halík přednáší filozofii a sociologii náboženství na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, je rektorem kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze a nositelem Templetonovy ceny za celoživotní dílo. Do Olomouce přijede na pozvání Cyrilometodějské křesťanské akademie, Akademické farnosti Olomouc a Vysokoškolského katolického hnutí Olomouc.

„Profesora Halíka zveme krátce poté, co vydal svou nejnovější a dlouho připravovanou knihu Odpoledne křesťanství. Mezi olomouckou a pražskou akademickou farností pěstujeme přátelské vztahy, jsme rádi, že ho po nějakém čase přivítáme opět v Olomouci,“ uvedla Justina Šustková z Akademické farnosti Olomouc.

Středeční přednáška se uskuteční od 17 hodin v aule FF UP, bude ji možné sledovat i online na adrese http://servisff.upol.cz/stream. Tomáš Halík představí tři podoby náboženství v současné společnosti: politickou ideologii, netradiční spiritualitu a víru jako téma postmoderní filozofie. Po přednášce bude od 19 hodin předsedat bohoslužbě v kostele Panny Marie Sněžné.

„Díky spolupráci s prorektorem UP pro doktorské studijní programy a projekty Dušanem Lužným se podařilo domluvit také setkání s doktorandy univerzity v rámci cyklu I já jsem byl doktorandem… To proběhne ve čtvrtek 24. února od 9 hodin ve Studentském klubu UP na Zbrojnici,“ dodala Justina Šustková. Zájemci o besedu se mohou přihlásit zde.

Na setkáních I já jsem byl doktorandem… předávají studentům doktorských programů zkušenosti ze svých studií a začátků kariéry významné a zajímavé osobnosti akademické sféry. Během zimního semestru byl hostem cyklu ředitel Biologického centra AV ČR a někdejší rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer a politolog Tomáš Lebeda z FF UP.

Kromě Tomáše Halíka se zájemci nejen z řad doktorandů budou moci setkat také s Davidem Tománkem, průkopníkem numerické nanotechnologie, emeritním profesorem fyziky na Michigan State University a laureátem prestižní Ceny Alexandra von Humboldta. Beseda s ním nese podtitul Proč jsem opustil dívku a dal se na fyziku a koná se ve středu 23. února v 15 hodin ve Studentském klubu UP na Zbrojnici. Zájemci se mohou registrovat zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vzpomínky chirurga se křtily, jak jinak, na operačním sále

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 17/02/2022 - 13:00

Historický operační sál v nejstarší budově Fakultní nemocnice Olomouc se stal dějištěm křtu knihy Půlstoletí s chirurgií… nejen olomouckou, v níž se někdejší přednosta II. chirurgické kliniky Lékařské fakulty UP a FNOL, profesor Miloslav Duda ohlíží nejen za svou kariérou, ale připomíná i nebývalý rozvoj chirurgie od druhé poloviny 20. století a významné osobnosti z řad olomouckých chirurgů. Kniha je součástí edice Paměť Univerzity Palackého.

„Profesor Vladislav Rapant říkal, že klinika by špatně fungovala, kdyby tam nebyly tři typy chirurgů: ti, kteří pořád řežou, ti, kteří dělají vědu, a pak ti, kteří i píšou. Já jsem měl to štěstí, že jsem patrně po své mamince, která byla učitelkou češtiny, a tak jsem zkrátka měl nějaký vztah ke psaní. V knize jsem se samozřejmě snažil nepsat přísně odborně, ale tak, aby to bylo čtivé i pro ty, kteří nejsou odborníky v našem chirurgickém řemesle. Nakolik se to povedlo, musí posoudit čtenáři,“ uvedl autor v operačním sále, u jehož výstavby kdysi byl a kde se u příležitosti křtu knihy sešla řada jeho spolupracovníků a kolegů z nemocnice a fakulty.

O knize, ale i chirurgii jsme si s profesorem Miloslavem Dudou povídali v rozhovoru, který si můžete přečíst zde.

Kmotry díla, kteří si s profesorem Dudou připili na úspěch knihy, byli také lékaři – ředitel FNOL Roman Havlík, rektor UP Martin Procházka a děkan LF UP Josef Zadražil. „Myslím, že mnoho zajímavých věcí při naší práci zapadá a je velmi bohulibé a chvályhodné, že to někdo zachová pro budoucnost. Ta kniha je úžasná,“ poděkoval autorovi ředitel nemocnice. „Jsem velmi hrdý, že jsme se mohli prostřednictvím našeho Vydavatelství UP na knize podílet. Především bych ti ale chtěl poděkovat za ta léta vzdělávání lékařů,“ připojil se k díkům rektor.

„Jsme zvyklí se dívat do budoucnosti, ale myslím si, že jak staří filozofové tvrdili, že historie je učitelkou života a paměť písařem duše, tak je třeba se k něčemu kolikrát vrátit. A i já v knize našel věci, které jsou důležité i pro rozhodnutí, která děláme v současnosti. Moc blahopřeji, ta kniha je čtivá, krásně napsaná, s bohatým archivem a člověk v ní najde určité poučení i do budoucnosti,“ dodal poslední z kmotrů, děkan lékařské fakulty.

Zatímco hosté křtu si do svých knihoven mohli odnést představovanou knihu, sám Miloslav Duda během setkání obdržel jiný počin. Ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek mu předal faksimili absolventské práce Petra Zatloukala, olomouckého fotografa a dlouholetého vedoucího fotografického ateliéru na PdF UP. Fotografie v ní vznikly na druhé chirurgické klinice, tedy působišti profesora Dudy, umístěné tehdy v olomouckém Řepčíně. „Když jsme si práci prohlíželi, narazili jsme na takovou signifikantní fotku s velmi přísným pohledem jistého primáře. Nechali jsme tedy vyrobit faksimili, je tvoje,“ řekl k dárku ředitel Vydavatelství UP.

Kniha Miloslava Dudy Půlstoletí s chirurgií… nejen olomouckou je součástí vlajkové knižní edice Paměť UP, jejímž cílem je doplnit obraz rozvoje Univerzity Palackého o svědectví jejích významných osobností. K dostání je v e-shopu Vydavatelství UP zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Historičky a historikové FF UP se ve výzkumu zabývali tématem konverze

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 17/02/2022 - 08:00

Na konci ledna vydalo Nakladatelství Lidové noviny monografii nazvanou Vytváření konvertity s podtitulem Jazyková a vizuální reprezentace konverze v raném novověku. Téměř pětisetstránkové dílo autorek a autorů z katedry historie FF UP, jejích absolventů a dalších historiků je určeno především odborné veřejnosti.

Buď obrácení od odlišného náboženství ke křesťanské víře, nebo návrat heretiků zpět k ortodoxii, případně vnitřní obrácení spojené se vstupem do kláštera a zaslíbením Bohu. Tak lze vysvětlit význam konverze ve starší době. Navzdory převážně sekularizované evropské společnosti je téma konverze stále přítomné i dnes. Především ve smyslu přestupu jedné víry či vyznání k jiné/mu.

„Jen na to možná nejsme patřičně citliví,“ říká za autory knihy Iveta Coufalová, která je zároveň absolventkou olomoucké katedry historie a šéfredaktorkou časopisu Dějiny a současnost. „V letech 1948–1989 byla z veřejného prostoru víra vytlačována až vytlačena a výraz konverze si tak často spojujeme spíše s konverzí měny. Konverze ve smyslu duchovní cesty a třeba i proměny sociálních vazeb, které s tím souvisejí, jsou však tématem věčným. A můžu uvést i konkrétní příklad: Když jsme psali tuto knihu, narazila jsem v médiích na zprávu, že konvertitka ze severní Moravy byla přijata na slavnostní audienci u papeže. Připomnělo mi to řadu situací, které známe z raného novověku, kdy došlo ke zvýznamnění přestupu ke katolictví tím, že danému panovníkovi či šlechtici byla udělena pocta tohoto druhu,“ dodává historička.

Raný novověk, který je podle ní někdy i nazýván ‚věkem konverzí‘, je obdobím, kdy lidé nejrůznějších vrstev, od panovníků po poddané, přestupovali například od katolictví k luterství či kalvinismu a naopak. A měli pro to různé důvody. Nejen věroučné, ale například i sociální, ekonomické či rodinné. Často se jednalo o jejich kombinaci. Změny konfesí mohly probíhat dobrovolně, ale taky pod nátlakem, například ve vězení. Lidé směnili své vyznání i například s vyhlídkou lepší kariéry a majetkové stability.

Některé oblasti Evropy podle autorů knihy procházely velmi zajímavým konfesním vývojem, od různě komplikovaného soužití i několika křesťanských vyznání přes vývoj různých forem tolerance či snášenlivosti, až po vyhrocené konflikty. To vše podle historiků zanechalo otisk v pramenech z této doby. „Jsou to vyprávění konvertitů o svých přestupech k odlišné konfesi, ale také množství náboženské literatury pro laiky, která se zabývala otázkou pevnosti a stálosti ve víře. Lidé si o změnách konfesí psali ve svých pamětech a kronikách nebo vznikaly tištěné katalogy slavných konvertitů, jako svého druhu hrdinů té které církve hodných následování a podobně,“ vypočítává hlavní řešitelka výzkumného týmu Radmila Prchal Pavlíčková z katedry historie FF UP. Zdůrazňuje, že konvertovali nejen lidé, ale i celé městské prostory, kostely nebo městské brány, například tím, že nová katolická vrchnost nechala demonstrativně sejmout a před zraky lidí roztlouct symboly jejich původní víry – třeba v českém prostředí kalichy jako nejtypičtější vizuální symbol utrakvismu, které poté nahradila například sochou Panny Marie.

Velmi důležitou roli sehrávala ve výzkumu historiků zjištění, jak se o konverzi psalo, jaká slova se při pojmenovávání konverze nebo osoby konvertity používala, jaké nesla významy a co jim tak sdělovala o významu víry dané doby. „Když například luteránský měšťan napsal ve svých pamětech o svých sousedech, kteří přestoupili ke katolictví, že jsou to odpadlíci, kurvy a lotři, kteří skončí v pekle, vyjadřoval tím nejen svůj velmi negativní vztah k nim, ale také odkazoval k hodnotě, které evangelické víře přikládal. V jeho způsobu chápání světa byli lidé rozděleni na pravověrné, kteří budou spaseni, a zatracené, tedy ty, kteří podle něj ‚odpadli od pravdy‘ a Krista a dali se na stranu ďábla. Dobové tematizace konverze nám tak umožňují zabývat se některými aspekty předmoderního způsobu myšlení a my díky tomu dokážeme nejen lépe pochopit myšlení předmoderních lidí, kteří žili v zakouzleném světě plném andělů a ďáblů, apokalyptických předpovědí a vize Posledního soudu, ale také změnu, kterou prošla naše společnost v posledních dvou stoletích. No a možná, že jeho způsob zatracování protivníků a názorová nesmiřitelnost odhalí, že v některých aspektech jsme si s lidmi předmoderní doby třeba i podobní,“ uvádějí autorky.

Monografie, jejímž cílem bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích a za konkrétních sociálních geografických a náboženských podmínek, je určená především odborné historické veřejnosti, znalkyním a znalcům dějin literatury, umění, kulturní historie, judaistům, také historickým antropologům nebo teologům.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Academia Film Olomouc bude po dvou letech opět offline

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 16/02/2022 - 12:00

Špičkové vědecké dokumenty, inspirativní přednášky, filmové workshopy, hudební produkce, exkurze, výstavy i program pro děti. Svátek všech filmových fanoušků a tvůrců Academia Film Olomouc, který pořádá Univerzita Palackého, se letos koná ve dnech 26. dubna až 1. května a přinese téma Naděje. Tým festivalu věří, že je to téma, které je ve společnosti třeba neustále připomínat a zároveň kriticky zkoumat.

Po dvou letech v onlinu se Olomouc opět promění v tepající místo, kde se budou potkávat hosté a návštěvníci festivalu, diskutovat, objevovat nové perspektivy, užívat si koncerty, a především sledovat výběr toho nejlepšího, co v oblasti populárně-vědecké filmové produkce v posledních letech vzniklo.

„Chceme široké veřejnosti prezentovat vědu, výzkum a technologie jako fascinující a nesmírně důležité obory lidské činnosti a pevné součásti naší kultury a společnosti. A zároveň u toho neztrácet lehkost, vtip a nadhled,“ řekl Ondřej Kazík, hlavní dramaturg festivalu.

Ten se těší například na snímek Fireball: Visitors from Darker Worlds, ve kterém Werner Herzog spolu s vulkanologem Clivem Oppenheimerem zkoumají otisky meteoritů v naší planetě i lidských kulturách. „Doporučuji také dokument vítězky mezinárodní soutěže AFO z roku 2019 Cat Gale. Režisérka se vrací s napínavým příběhem o vývoji vakcín na covid-19. Za pozornost bude stát i formálně hravý snímek Sedentary. Jedná se o autorský debut E. J. Rosen a pojednává o tak běžné součásti našich životů, jako je sezení.“

Dramaturgové chtějí přilákat diváky zpět do kinosálů

Kromě výběru ze soutěžních kategorií (Mezinárodní, Česko-Slovenská a Krátká) se diváci mohou podívat na nesoutěžní filmy, které otevírají zásadní celospolečenská témata z vědecké perspektivy. Dramaturgové letos vybrali témata Adaptace, Zóna, Na zdraví a Věda v popkultuře. Nezapomenou také na talenty ve vědě. Snímky a diskuze se budou týkat nejen zmírňování klimatické změny, obnovy zdraví těla i ducha v době pandemie, vesmírných objevů, ale také vnímání zničeného prostoru v souvislosti se zneužitým technologickým pokrokem nebo místy, kde právě žijeme. Programové sekce se budou navzájem prolínat a doplňovat.

„Naší motivací je přilákat publikum zpět do kinosálů, projekce jsou na AFO neodmyslitelně spojeny s odbornými úvody a následnými diskuzemi o vědeckých tématech, kladením otázek a kolektivním hledání odpovědí,“ doplnil Ondřej Kazík. Dokumenty poběží zdarma v Uměleckém centru UP – Konviktu, v kině Metropol, Vlastivědném muzeu a na dalších místech ve městě.

Účast na festivalu zatím potvrdili například vědec Christopher R. Schwalm z Woodwell Institutu, producentka Sandbox Films Jessica Harrop, popularizátorka vědy Monika Aksamit Koperska nebo režisérka a producentka Janet Tobias.

Náplast jako symbol ozdravného procesu na festivalových plakátech

Naděje jako optimistický stav mysli se zrcadlí také v originálním vizuálu festivalu, jehož autorem je absolvent Univerzity Palackého a grafik Radim Měsíc.

„Téma letošního ročníku AFO je naděje. Pro mě osobně je to naděje, že se nám podaří sjednotit rozdělenou společnost, vyřešit environmentální problémy, překonat nadcházející ekonomické výzvy nebo například zhojit svoje osobní vnitřní šrámy. V neposlední řadě je to naděje, že se po více než dvou letech AFO vrátí zase v plné síle. Na našem plakátu najdete několik symbolických náplastí, které z něj můžete odlepit a ‚zahojit‘ s nimi to, co uznáte za vhodné,“ vysvětlil grafické zpracování námětu Radim Měsíc.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc pořádá Univerzita Palackého již více než 55 let, konkrétně od roku 1966. Festival tak patří mezi nejstarší české přehlídky v oblasti kinematografie. Podle počtu akreditovaných diváků se jedná o jeden z nejnavštěvovanějších filmových festivalů v ČR. V roce 2019 (poslední živý ročník) se na AFO registrovalo celkem 9 430 účastníků, poslední online ročník (jaro 2021) pak zaznamenal 20 622 vypůjčených filmů na vlastní platformě.

Více o programu, hostech a jednotlivých sekcích na www.afo.cz.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Chybějí dárci kostní dřeně, Šance Olomouc zahájila kampaň Máš šanci zazářit

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 16/02/2022 - 08:00

Dramatický nedostatek potenciálních dárců kostní dřeně hlásí v důsledku koronavirové pandemie české nemocnice. Žalostný trend potvrzují čísla z obou databází, které u nás zájemce o darování krvetvorných buněk registrují. Do Českého registru dárců krvetvorných buněk se jich v roce 2020 přihlásilo nejmíň za posledních pět let a Český národní registr dárců dřeně ve stejném roce zaznamenal pokles zájemců takřka na nulu. Tento neblahý důsledek pandemie chce zvrátit obecně prospěšná společnost Šance Olomouc, která působí při Dětské klinice Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Při příležitosti Dne dětské onkologie zahájila společně s Národním registrem dárců kostní dřeně rozsáhlou náborovou kampaň nazvanou Máš šanci zazářit. Univerzita Palackého je jejím partnerem.

„Šance Olomouc pomáhá hematologicky, onkologicky a chronicky nemocným dětem a jejich rodinám. Naším hlavním posláním je usnadnit malým pacientům náročnou léčbu a pomáhat jim a jejich rodinám v průběhu celé nemoci až po návrat do běžného života. Proto nás velmi trápí stále se snižující zájem o dárcovství kostní dřeně. Nedostatek dárců může mít pro nemocné děti fatální následky,“ vysvětluje motivy kampaně Máš šanci zazářit ředitelka Šance Olomouc Herta Mihálová.

Rychlý úbytek potenciálních dárců kostní dřeně je sice prokazatelně spjatý hlavně s pandemií covidu-19, ale k tomu je potřeba přičíst každoroční vyřazení čtyř tisíc dárců z důvodu věku. „Když k tomu ještě přidáme možné zájemce, kteří se nechají odradit smyšlenkami a mýty o údajně zdlouhavém a bolestivém průběhu dárcovství, mohou být důsledky pro pacienty s poruchou krvetvorby naprosto katastrofální,“ varuje Herta Mihálová.

Naráží tak na fakt, že samotný proces registrace zabere jen několik minut a je bezbolestný. „Sestřičky zájemci vezmou jen kapku krve nebo vatovou tyčinkou vytřou ústa. Zápis tedy vůbec nebolí. Vzorek se potom odešle k vyšetření transplantačních znaků a tím zápis končí,“ popisuje hlavní koordinátorka náboru Národního registru dárců kostní dřeně Věra Šilerová. Registrace přitom ještě neznamená, že se zájemce stane dárcem. Pouze 1 % dobrodinců zapsaných v registru se totiž shoduje s nemocným a stane se skutečným dárcem. „Když už by ke shodě s nemocným došlo, zájemci se obávají procesu odběru. Obavy jsou ale zbytečné, protože krvetvorné buňky lze darovat dvěma způsoby: buď klasicky v narkóze z kosti pánevní, nebo pomocí separátoru, který mi je vyfiltruje z krve. Druhý způsob se obejde bez narkózy a je podobný jako darování plazmy,“ zdůrazňuje Věra Šilerová.

Pro snazší registraci zájemců vytvořili pořadatelé kampaně webovou stránku http://sanceolomouc.cz/nabor/ a e-mailovou adresu nabor@sanceolomouc.cz.

„Každému, kdo se nám ozve, naplánujeme registraci na míru. Pokud to bude jednotlivec, domluvíme se, aby přišel na dětskou kliniku do naší galerie, kde provedeme zápis. Pokud se ozve větší skupina, firma nebo instituce, přijedeme přímo za nimi s naším mobilním týmem. A díky spolupráci s Karavan centrum Morava, můžeme vyslat do všech krajů Moravy také náš speciální registrační karavan,“ popisuje Herta Šůstková z Šance Olomouc. Každý nově zapsaný se navíc může těšit na voucher na lahev vína od společnosti OpenWine, která tímto gestem podpořila naši náborovou výzvu,“ doplňuje Herta Šůstková s tím, že kampaň Máš šanci zazářit ukončí Šance Olomouc v září při příležitosti oslav 30 let své existence.

K zahájení náboru potenciálních dárců kostní dřeně si pořadatelé symbolicky vybrali úterý 15. února, kdy si celý svět připomíná Den dětské onkologie,a to řadou akcí, jejichž cílem je zlepšit péči o onkologický nemocné děti a šířit povědomí o dětské onkologii. „Už minulý rok, kdy jsme se ke Dni dětské onkologie připojili poprvé, nám ukázal, že nám lidé ohromně fandí a podporují nás. I proto jsme se rozhodli s tímto datem spojit zahájení kampaně a doufáme, že se do ní naši fanoušci a přátelé zapojí se stejnou vervou jako do Dne dětské onkologie,“ dodává Herta Mihálová. Symbolem Dne dětské onkologie jsou zlaté stužky, jejichž zakoupením zájemci podpořili hematoonkologické pacienty Dětské kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Rektor ocenil akademické práce, publikace a sportovní výkony

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 15/02/2022 - 13:30

Celkem 79 ocenění za akademické práce, odborné publikace a sportovní výkony předal rektor Univerzity Palackého Martin Procházka při slavnostním ceremoniálu, který se konal v úterý 15. února v aule Pedagogické fakulty UP. Vyhlášení výsledků studentských cen a čestných uznání pro autory monografií za uplynulý rok je jedním z tradičních bodů programu Akademického týdne UP.

Bakalářské a magisterské diplomové práce, stejně jako odborné texty přihlásili do soutěže studenti ze šesti fakult univerzity. Mezi 16 oceněnými jsou nejvíce zastoupeni posluchačky a posluchači filozofické a přírodovědecké fakulty a fakulty zdravotnických věd. Na třetích místech se umístilo 6 studentů, na druhých 3 a na prvních 7. Jedno z prvních míst získala například studentka Gabriela Pačková z přírodovědecké fakulty, jež byla oceněna za práci Fosilní záznam čeledi Elateridae (Coleoptera: Elateroidea). „Ceny si moc vážím, protože za prací je velké úsilí. Jsem ráda, že jsem takto mohla udělat radost celé rodině, které moc děkuju za podporu ve studiu,“ uvedla.

Vedle ocenění za studentské práce byly předány také ceny rektora pro nejlepší sportovce z řad studentů. Komise vybrala 7 laureátů. K nejúspěšnějším sportovním disciplínám patří lukostřelba a plavání. Oceněn byl například Jakub Jurka za účast na olympiádě v Tokiu v disciplíně sportovní šerm. „Dostat se na olympiádu v této disciplíně je skoro stejný úspěch jako dostat medaili. Byl jsem tam nejmladší účastník a byla to obří zkušenost. Ocenění rektora mě zahřálo u srdce, moc si také vážím podpory, která se mi dostává na fakultě,“ uvedl student fakulty tělesné kultury.

Výsledky studentské části soutěže podle rektora potvrzují tvořivost, odbornost a soutěživost posluchačů. „Těší mě, že práce studentů Univerzity Palackého jsou velmi kvalitní a často i s praktickým přesahem. Také je potěšující, že jsou naši studenti úspěšní i ve sportu, a to i na mezinárodní úrovni. Děkuji všem zapojeným za jejich práci a podané výkony,“ řekl rektor Martin Procházka.

Uznání pro 53 publikací

Čestná uznání za odbornou knihu publikovanou v letech 2020 a 2021 obdrželo 56 autorů z řad akademické obce za 53 publikací. Věnovali se tématům zdravotnickým, teologickým, filozofickým, psychologickým, historickým i uměnovědným. Nejsilnější zastoupení mezi oceněnými tituly měly ty z humanitních a společenských věd.

Například docent Kamil Kopecký z pedagogické fakulty byl oceněn za monografii Riziková komunikace a seznamování českých dětí v kyberprostoru, která upozorňuje na rizikové online seznamování. „Uznání rektora si velmi vážím. Je to určitě motivující pro další vědeckou práci,“ uvedl.  

Ceny a čestná uznání uděluje rektor ve snaze zvýšit prestiž vědecké práce na olomoucké univerzitě. Produkce členů akademické obce podle něj svědčí o rozsahu bádání na fakultách a dalších pracovištích. V minulém roce rektor ocenil 27 studentských vědeckých a uměleckých prací, 7 sportovců a 48 autorů 41 nejlepších odborných knih. Seznam všech aktuálně oceněných najdete zde, více o Akademickém týdnu UP tady.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Výzkum podpořený z Horizon Europe se zaměří na regulace fotosyntézy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 15/02/2022 - 08:30

Odborníci z katedry biofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se budou podílet na mezinárodním výzkumu regulací fotosyntézy rostlin, na který tým vědců z Česka, Francie, Německa a Nizozemska získal čtyřletý grant z evropského programu Horizon Europe v rámci výzvy EIC Pathfinder Open. Výzkumný projekt Dynamic Regulation of photosynthEsis in light-Acclimated organisMs – DREAM by měl být zahájen letos na jaře.  Experti budou studovat fotosyntézu a její regulace pomocí nové metody založené na tzv. vynucených oscilacích. Výsledky výzkumu mohou být v budoucnu využity například při optimalizaci fotosyntézy rostlin.

„Zaměříme se především na studium regulací fotosyntézy, což je velmi složitý proces. Aby fotosyntéza fungovala za různých podmínek, jako je například změna intenzity osvětlení, teploty, množství CO2 či různé další abiotické a biotické stresy, musí být dokonale regulována. Detaily těchto regulací však zatím nejsou objasněny,“ uvedl Dušan Lazár z katedry biofyziky.

Nové poznatky by měl přinést chystaný výzkum fotosyntézy díky vynuceným oscilacím. Vstupní oscilující veličinou bude intenzita osvětlení, výstupním signálem pak především fluorescence chlorofylu. Různé frekvence vstupního signálu mají za následek změny parametrů výstupního signálu. „Analýza výstupního signálu v závislosti na vstupní frekvenci pak nese informace o regulaci zkoumaného systému. V našem případě tedy o regulaci fotosyntézy. Tento postup se standardně používá v inženýrství, avšak dosud nenašel uplatnění v biologii nebo při studiu fotosyntézy,“ upozornil Dušan Lazár, který se zabýval studiem tzv. spontánních fotosyntetických oscilací už v roce 2005.

S konceptem vynucených oscilací pří studiu fotosyntézy, který je zakladem celého grantu,  přišel v letech 2002 až 2003 Ladislav Nedbal z jižních Čech, který do konce roku 2021 působil v německém institutu Forschungzentrum Jülich. Zabýval se například biofyzikálními aspekty a metodami studia fotosyntézy. V rámci projektu DREAM bude Ladislav Nedbal působit pod hlavičkou Univerzity Palackého.

Vědci zásluhou vynucených oscilací zjistí regulace fotosyntézy, přičemž odpadne předchozí adaptace rostlin na tmu, kterou vyžadují starší metody výzkumu. „Při novém způsobu měření jsou rostliny adaptované na světlo, takže lze tento postup použít i v polních podmínkách,“ podotkl Ladislav Nedbal. Pokud se odborníkům podaří detailně popsat regulace fotosyntézy, budou moci vytvořit odpovídající modely fotosyntézy a pomocí nich provádět matematické simulace pro různé parametry tohoto modelu. Díky tomu bude možné vytvořit predikce. „Na základě těchto predikcí pak budeme moci navrhnout a provést příslušné experimenty a predikce buď potvrdit, nebo vyvrátit,“ dodal Dušan Lazár.

Pro měření chce mezinárodní tým vědců vyvinout i levný přenosný přístroj, který umožní získat velké množství vstupních dat pomocí konceptu tzv. občanské vědy. „Na servery by pak například farmář z jižní Moravy či severní Kentucky mohl nahrát svoje data a ta by následně byla analyzována i pomoci umělé inteligence. Výsledkem by mohla být časná detekce stresu rostlin, optimalizace fotosyntézy a její zvýšené výtěžky. V úvahu připadá také optimalizace osvětlení a s tím spojené úspory energií potřebných k pěstování rostlin,“ podotkl Ladislav Nedbal.

Hlouběji do složitého procesu regulací fotosyntézy dosud vědci nepronikli zejména kvůli tomu, že používali klasické metody měření její funkce, které jsou už zastaralé. „V laboratoři se funkce fotosyntézy zatím měří například tak, že se rostlina musí nejprve adaptovat na tmu. Poté je vystavena světlu o zvolené konstantní intenzitě. Měří se časový průběh fotosyntetických veličin, jako je rychlost asimilace CO2, vývoje O2 nebo fluorescence chlorofylu. Sledují se i změny v absorpci světla,“ popsal dosavadní metody Dušan Lazár.

I když tímto způsobem měření bylo dosud zjištěno mnoho detailů o funkci fotosyntézy, nové informace už zpravidla nepřináší. „Problém tohoto měření je například počáteční požadavek adaptace na tmu, což v praxi znemožňuje měření na poli nebo obecně na rostlinách adaptovaných na světlo,“ dodal Ladislav Nedbal.

Dušan Lazár a Ladislav Nedbal již nějakou dobu na použití vynucených oscilací při studiu fotosyntézy spolupracuji. V roce 2021 publikovali v renomovaném časopisu Plant Physiology znovupředstavení tohoto konceptu (http://doi.org/10.1093/plphys/kiab317).

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Akademický týden odstartoval na transfuzním oddělení

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 14/02/2022 - 11:12

Týden, během něhož si Univerzita Palackého připomíná své obnovení v roce 1946, začal, jak je již dobrým zvykem, darováním krve na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. K jedenáctému ročníku univerzitní výzvy Daruj krev s rektorem se opět připojily desítky studentů a akademiků a mezi nimi i řada těch, kteří se rozhodli darovat nejcennější tekutinu vůbec poprvé.

První univerzitní dárce na transfuzním oddělení přivítala nejen jeho primářka Dana Galuszková, ale také rektor UP Martin Procházka a prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.

„Jsem velmi vděčná za to, že kromě výuky, vědy a výzkumu máte trochu času i prostoru pro druhé a myslíte i na dárcovství krve a pomáháte nám. Ta symbióza s univerzitou je úžasná. Ať se univerzitě daří a ať je plná dobré krve, ať naše spolupráce může dále fungovat,“ pozdravila přítomné primářka Dana Galuszková.

Díky nešetřil ani rektor Martin Procházka, který připomněl, že sám jako lékař má zkušenosti z porodnictví, kde je krev třeba prakticky každý den a ve velkém množství, a že bez této iniciativy by tento obor nemohl fungovat. Marek Jukl, prezident ČČK, který je docentem katedry algebry a geometrie na přírodovědecké fakultě, pak poznamenal, že univerzitních dárců rok od roku přibývá. „Vedení Univerzity Palackého patří velké poděkování, že bezplatné dárcovství krve už jedenáctým rokem takto podporuje,“ dodal.

Jednou z těch, kteří v rámci jedenáctého ročníku výzvy Daruj krev s rektorem vyhrnuli svůj rukáv, byla Aneta Mačátová z pedagogické fakulty. K odběru šla vůbec poprvé. „Bojím se jehel, ale říkala jsem si, že to chci zkusit a že tato výzva je dobrá příležitost. Bohužel napoprvé se to nepovedlo. Prý mám malé žíly. Musím je do příště vypracovat. Mám hodně pít, den před odběrem aspoň tak tři litry, mělo by to pak lépe téct. Určitě mě to ale dnes neodradilo, a až za rok budu moci jít k odběru, tak to zase zkusím,“ uvedla studentka programu Učitelství pro mateřské školy a speciální pedagogika.

To Miloš Švec z filozofické fakulty už je zkušenější dárce a v odběrovém boxu neměl žádný problém. „Je to celkově můj sedmý odběr, první v Olomouci. Poprvé jsem byl darovat krev, když se blížila poslední série Her o trůny a pořádala se akce Krvácej pro trůn. To mě nějak nakoplo a začal jsem pravidelně darovat v Hradci Králové, odkud pocházím. Jsem také zapsaný v registru dárců kostní dřeně,“ vzpomněl student Historických věd, který se zajímá i o psychologii.

Pro všechny studenty a zaměstnance univerzity, kteří Transfuzní oddělení FNOL v tomto týdnu navštíví, je připraven dárkový balíček od UPointu a Fakultní nemocnice Olomouc jako odměna za ochotu věnovat se druhým. Podle Ondřeje Martínka z oddělení komunikace UP, které se na organizaci výzvy Daruj krev s rektorem podílí, se přes univerzitní e-mail přihlásilo na šedesát studentů a zaměstnanců, další, kteří patří k již pravidelným dárcům, si své termíny rezervovali přímo v nemocnici. 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Akademický týden s novým Žurnálem o překonávání překážek

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 14/02/2022 - 07:00

Začíná Akademický týden UP a malý dárek si na tento čas připravila i redakce. Zítra totiž vychází nové číslo našeho univerzitního magazínu Žurnál UP. Jeho spojujícím tématem je překonávání překážek: skutečných i těch pomyslných v našich hlavách.

Hned v úvodním textu se seznámíte s Lucií Pastierikovou a Centrem podpory studentů se specifickými potřebami. Možná vás překvapí šíře podpory, kterou poskytují. A aby to nebyla jen teorie, přidáme i praktické příklady tří studentů. Jak se studuje na UP s poruchou autistického spektra? Jak po mozkové obrně? A jak s bílou holí a vodicím psem? To vše najdete v novém Žurnálu UP.

O překonávání rekordů i vlastních limitů se pak dočtete v rubrice Portrét. Tentokrát představuje muže spojeného s vodou – proděkana FTK, trenéra a také mistra světa v dálkovém plavání Zbyňka Svozila. „Plavání je součást mého životního stylu a myslím, že také díky němu jsem přežil i všechny stresové situace, které přinesly roky ve funkci děkana či proděkana. Když přijdu na bazén a skočím do vody, najednou to ze mě všechno spadne. A když jdu plavat v přírodě, je ten efekt ještě silnější,“ říká emeritní děkan FTK.

Od překážek skutečných se na dalších stránkách magazínu přeneseme k omezením vnitřním. „Ve chvíli, kdy vás ten strach nebo úzkost ochromí a kdy je tak svazující, že vás jakoby přišpendlí k nějakému bodu. Může to být ochromení i ve smyslu fyzickém. Přestanete fungovat, nejste schopna se rozhodnout v běžných věcech typu, co teď, co potom, jestli si oblečete tričko s dlouhým, nebo krátkým rukávem. Tato drobnost všedního dne dosáhne takových rozměrů, že nejste schopna řešit podstatnější věci. Pak je na místě hledat pomoc,“ odpovídá na otázku, kdy se máme se svými strachy obrátit na odborníka, Klára Látalová, přednostka Kliniky psychiatrie LF UP a FN Olomouc. Pokud chcete vědět, jak cvičit mozek a jak s mozkem „zacvičil“ covid, je to čtení pro vás.

Jsou překážky, které vytváříme sami. Rychlým odsudkem bez informací, na první pohled. Ani nevíme, že ubližujeme. Naštěstí se občas objeví někdo, kdo všeobecný názor rozbije. Třeba filmem. Řeč je o dokumentu Nitěnky, který natočili Lukáš Hodis a Evžen Weigl z CMTF spolu s režisérem Lukášem Vojáčkem, absolventem FTK. V magazínu se dozvíte, co je k tomu vedlo a jestli je zaskočil ohlas. Pokud jste ještě neviděli, podívejte se.

Pravidelně v Žurnálu UP představujeme i inspirativní a aktivní studenty a doktorandy. I v tomto čísle je najdete, a tak můžete nalistovat například na příběh mladého právníka Marko Svicevice z Johannesburgu, který urazil na 13 tisíc kilometrů, aby mohl u nás v Olomouci dál vědecky růst. O svou zkušenost z vedení Českého centra v Kyjevě se ve stejnojmenné rubrice podělí Lucie Řehoříková z FF, absolvent PdF Libor Menšík se vás zase pokusí přesvědčit, že dobrovolnictví je sexy, a Lenka Štureková z FZV ukáže, jak je možné propojit odborné psaní o problematice demence s knížkami pro děti.

Ale v novém Žurnálu UP, který bude od zítřka na fakultách, v knihovně ve Zbrojnici, v UPointu a na dalších místech, toho najdete mnohem víc. Nechybí důležitá věda, objevy, úspěchy jednotlivých fakult ani tipy na zajímavé knížky, filmy nebo muziku z řad akademické obce.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Miroslav Syrovátka: Celkově hodnotím projekt GLODEP jako úspěšný

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 12/02/2022 - 08:00

Studijní program GLODEP nabízí studentům možnost vzdělávat se na třech evropských univerzitách, které realizují programy v oblasti rozvojových studií a rozvojové ekonomie. Kromě Univerzity Palackého se jedná o francouzskou University of Clermont Auvergne a italskou University of Pavia. Cílem programu je připravit studenty v oblasti rozvojových politik. Pět let vedl tento studijní program Miroslav Syrovátka z katedry rozvojových a environmentálních studií.

Jak hodnotíte celý projekt a co byla pro vás největší výzva?

Celkově hodnotím projekt jako úspěšný, byť jeho rozjezd nebyl jednoduchý. Na projektu se podílely čtyři univerzity a koordinoval ho náš olomoucký tým. V polovině července 2016 jsem obdržel email, že Evropská unie schvaluje náš projekt k financování. O několik hodin později téhož dne vypukl v Turecku puč, v jehož důsledku byla týden poté jedna z participujících univerzit (turecká Fatih University) zrušena. Museli jsme tedy studijní program restrukturovat, aby ho zajišťovaly pouze tři univerzity. Program jsme také začali realizovat v době, kdy naše univerzita žádný takový program nekoordinovala, v České republice jsme byli teprve druhým programem Erasmus Mundus, kde je koordinujícím pracovištěm domácí univerzita. To samozřejmě vyžadovalo, aby se na naší univerzitě nastavily procesy, které jsou pro realizaci projektu nezbytné, ale s kterými univerzita zatím neměla zkušenosti. Nejde totiž o výměnný program, kde jedna univerzita vysílá studenty na druhou univerzitu, ale o společný program, kde jsou všichni studenti od začátku studenty všech tří spolupracujících univerzit.

Jaký jste zaznamenali zájem z řad zahraničních studentů?

Zájem byl obrovský, předpokládám, že poměr uchazečů a studentů byl nejvyšší na univerzitě. Za první tři cykly studentů jsme obdrželi 3000 přihlášek, ale přijmout jsme mohli řádově méně. Stipendistům těchto programů poskytuje Evropská unie relativně vysoký finanční příspěvek, a mnoho z nich se tak hlásí na více programů, přičemž větší motivací je někdy zřejmě stipendium než samotný program. To znamená, že sice můžete mít 1000 uchazečů na jeden ročník, ale mnoho z nich nemá ke studiu potřebné předpoklady. Samozřejmě, mezi tou tisícovkou přihlášených je i hodně velmi kvalitních uchazečů, ale nezjistíte to jinak než hodnocením všech formálně správných přihlášek, což bylo velmi časově náročné. V novém projektu jsme již zavedli poplatek za přijímací řízení, který část slabších uchazečů odradil a udělal přijímací řízení zvládnutelnější. Mimochodem, z těch tří tisíc přihlášek byl, pokud se pamatuji dobře, pouze jediný zájemce z České republiky.

Co vše museli studenti během magisterského studia absolvovat?

Program, který celkově absolvovalo 68 studentů z 37 zemí, byl postaven na třech výukových semestrech a výzkumné či praktické stáži navázané na diplomovou práci. Celá skupina studentů začínala vždy v Olomouci, druhý semestr absolvovala na francouzské univerzitě v Clermont-Ferrand a třetí semestr v italské Pavii. Jednotlivé semestry se do určité míry lišily zaměřením. Například v Olomouci získali studenti multidisciplinární základy rozvojových studií, zatímco ve Francii bylo zaměření výrazněji ekonomicky orientované.

Máte nějaké informace o dalším uplatnění studentů?

S většinou bývalých studentů jsme v kontaktu a neformálně sledujeme jejich kariéru. Větší část se uplatila v praxi, jak program předpokládá, menší část zůstala v akademické sféře. Jejich pracovní pozice jsou velmi různorodé, obvykle jde o veřejnou správu na národní i mezinárodní úrovni a nevládní organizace. Za všechny vzpomenu třeba poradce pro genderovou problematiku v Národním statistickém úřadu Dominikánské republiky či programového pracovníka ve Světové organizaci duševního vlastnictví. Někteří pracují i na pozicích, které se rozvojových studií týkají méně, ale to je v dnešním světě v zásadě běžné.

Ovlivnila výuku pandemie covid-19?

Pandemie covid-19 nám do programu zasáhla citelně. Vypukla na jaře 2020, kdy jeden ročník právě přejel do Francie absolvovat svůj druhý semestr, zatímco další ročník studentů byl již ve čtvrtém semestru na stáži na různých místech na světě. A přestože se to stalo v době, kdy studenti nebyli v České republice, koordinace postupu byla samozřejmě na nás. Jednalo se například o řešení přejezdu hranic nebo platnost pojištění pro studenty, kteří odcestují do jiné země, než bylo plánováno. V roce 2020 jsme uspořádali státní zkoušky online, a studenti je tak absolvovali na různých místech na světě. Organizace jsem se trochu obával a byl jsem mile překvapen, že vše fungovalo jak ze strany logistiky, tak kvalitou spojení. O rok později jsme zvládli uspořádat i první hybridní promoci, která byla online přenášena do celého světa.

Co tento společný magisterský program přinesl naší univerzitě, přírodovědecké fakultě, vaší katedře?

Univerzitě jako celku především posílení internacionalizace, protože se jedná o program plně vyučovaný v anglickém jazyce pro zahraniční studenty, což není obvyklé. Také zkušenosti, které univerzita již s tímto programem má, což usnadní realizovat společné programy i jiným katedrám. Naší katedře to pak přineslo mnohem pevnější kontakt se zahraničními univerzitami a zejména se studenty. Pravidelná výuka, vedení diplomových prací, státní závěrečné zkoušky, to vše v angličtině, zvýšilo i odborné kapacity akademických pracovníků. A ještě jeden aspekt, který stojí za zmínku. Jakkoli je expozice mezinárodnímu prostředí prospěšná pro každý program, pro oblast mezinárodních rozvojových studií je zásadní. Diskuze se studenty, z nichž většina pochází z prostředí rozvojových zemí, je podnětná, a tak trochu udržuje kontakt katedry s realitou rozvojového světa, na který se program většinově zaměřuje.

Bude program dále pokračovat?

Program už de facto pokračuje. Všechny tři univerzity chtěly v programu pokračovat, proto jsme jako konsorcium požádali Evropskou unii o navazující grant, který jsme i získali. Ze strany organizace projektu jsem z konsorcia odešel a vedení převzaly kolegyně, kterým samozřejmě přeji hodně štěstí v jeho dalším pokračování. Jim i všem na univerzitě, kteří se na projektu nepřímo podíleli, bych také rád poděkoval.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Jak žijí v online světě děti z dětských domovů?

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 11/02/2022 - 13:30

Projekt E-Bezpečí PdF UP představil výsledky výzkumu, v němž se věnoval životu dětí z dětských domovů v online světě. Šetření se uskutečnilo ve spolupráci se sdružením Safer Internet Centrum ČR a zúčastnilo se ho 166 pracovníků dětských domovů a 197 jejich klientů.

Jaké rizikové situace zažívají děti z dětských domovů? Jaká preventivní opatření mají v tomto smyslu dětské domovy? Jaká témata s dětmi řeší vychovatelé, jakým způsobem je v dětských domovech regulována práce s internetem a jaká je přístupnost dětí z prostředí dětských domovů k internetové síti? To byly otázky, na něž odpovědi hledali vědci z Univerzity Palackého a sdružení Safer Internet Centrum ČR ve výzkumu Online svět v dětských domovech.

Internet a jeho restrikce v dětských domovech

Z výsledků výzkumu vyplynulo, že většina pracovníků z oslovených dětských domovů (99,39 %) internet k dispozici v domově má. Děti k němu mají většinou přístup prostřednictvím wifi, část z nich přes wifi kabel. Velká část pracovníků (83, 13 %) zdůraznila, že děti mají omezený přístup k internetu v předem určených hodinách. Některé mají přístup k internetu za odměnu, pouze 13,25 % pracovníků uvedlo, že jejich dětští klienti mají k internetu neomezený přístup. Že internetový obsah dětem nikdo neomezuje, uvedlo 22,29 % vychovatelů. Větší část vychovatelů (46,99 %), naopak uvedla, že obsah všem dětem v dětském domově omezují. Samotné omezení se pak uskutečňuje ve většině případů ústní dohodou s dítětem, při které vychovatel provádí důslednou kontrolu. Takový způsob omezení obsahu potvrdilo 36,75 % pracovníků dětského domova. Na dalších místech je pak ústní dohoda bez provádění kontroly, nastavení konkrétní služby do bezpečného režimu, softwarové řešení, hardwarové řešení a podobně. Víc než 4  % pracovníků uvedlo, že využívají písemné dohody s dítětem a víc než 8, % respondentů pak sdělilo, že dětem obsah nijak neomezují.

Rizikové situace pohledem vychovatelů

I děti z dětských domovů zažívají celou řadu rizikových incidentů. Téměř polovina dětí (48,19 %) z dětského domova zažila situace, kdy jim někdo slovně ublížil a využil k tomu internet či mobilní telefon. Stejně tak téměř třetina dětí potvrdila, že někdo pomocí IT nástrojů šířil jejich ponižující či zesměšňující  fotografie. Vyhrožování či zastrašování v online prostředí zažilo 22 % dětí, téměř 22 % dětí zažilo situaci, kdy se bez jejich svolení někdo dostal do jejich online účtu. S neznámými lidmi se na internetu baví 35, 53 % dětí dětských domovů a víc než 62 % klientů dětských domovů i potvrdilo, že by si přidali neznámého člověka z internetu mezi své přátele.

Ve výzkumu se vědci mimo jiné věnovali tématu sexting. Většina, 70,56 % dětí uvedla, že nikdy nikomu svou vlastní provokativní erotickou fotografii či video neposlala, 7,11 % dětí sdělilo, že sexting provozují a čas od času svou vlastní intimní fotografii někomu pošlou, 12,18 % uvedlo, že tak učinili jednou, 18,42 % klientů, kteří sexting provozují, řeklo, že k němu byli donuceni. Jedenatřicet ze sto devadesátisedmi klientů dětských domovů, což je 15,74 %  klientů, potvrdilo, že dostali nabídku, aby poskytli své intimní materiály výměnou za finance či dárky.

Několik vět k prevenci

Dětské domovy se věnují celé řadě preventivních opatření, jejichž cílem je snížit riziko vzniku rizikové situace, případně minimalizovat dopad již existujícího incidentu na dítě. I k tomuto dospěl výzkum s názvem Online svět v dětských domovech. „Jako dominující preventivní opatření nám z výzkumu vyšel rozhovor s dítětem, v němž vychovatel dítě učí, jak se v online prostředí chovat bezpečně (89,16 %). Další oblíbenou formou prevence je opět rozhovor, který však v praxi funguje inverzně. Tedy dítě učí vychovatele a vychovatel na něj reaguje (52,41 %). Více než polovina respondentů využívá pro prevenci také možnost zhlédnutí preventivně zaměřeného filmu, téměř polovina aktivně organizuje přednášky zaměřené na prevenci rizikového chování na internetu,“ řekl za vědce Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Doplnil, že v rámci prevence dětské domovy řeší celou řadu témat - komunikaci s neznámými lidmi (89,16 %), ochranu osobních údajů na internetu (86,75 %), seznamování v online prostředí (84,34 %), agresi na internetu – především kyberšikanu či vyhrožování (76,51 %), rizikové sexuální chování na internetu (72,29 %) a podobně.  Více o výzkumu ZDE.

Projekt E-Bezpečí je celorepublikový certifikovaný projekt zaměřený na prevenci, vzdělávání, výzkum, intervenci a osvětu spojenou s rizikovým chováním na internetu a souvisejícími fenomény. Je realizován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP ve spolupráci s dalšími organizacemi.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Emeritní profesor František Kunetka: Na online výuku bych si netroufal

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 11/02/2022 - 08:00

Dlouholetý vedoucí katedry liturgické teologie cyrilometodějské teologické fakulty František Kunetka převzal z rukou rektora Univerzity Palackého Martina Procházky dekret potvrzující práva emeritního profesora. Při příležitosti výjimečného setkání v rektorově pracovně, kterého se zúčastnil i děkan CMTF Peter Tavel, se profesor Kunetka krátce ohlédl za svým vztahem s fakultou.

„Provází mě od dětství. Když mi bylo pět let, komunistický režim fakultu zrušil. Rodiče mi ale vysvětlili, co to teologická fakulta byla a pověděli mi něco z její historie. Moje první setkání tak vlastně bylo negativní, protože jsem se seznámil s fakultou, která neexistovala,“ vzpomněl emeritní profesor, který se narodil jen několik kroků od budovy CMTF, ve vile Primavesi, kde tehdy fungovalo soukromé sanatorium.

Po maturitě na hejčínském gymnáziu odešel do Brna studovat hru na varhany na konzervatoři, a když se během tzv. pražského jara podařilo v Olomouci znovu otevřít studium teologie, nastoupil sem. Krátce nato ovšem komunisté fakultu znovu zrušili, byl v posledním ročníku, který tu mohl studovat. V roce 1974 byl vysvěcen na kněze a začal se, podle jeho vlastních slov, toulat po farnostech na severu Moravy. Působil jako kaplan v Zábřeze, kde pracoval zejména s mládeží, později byl přeložen do Branné nebo Čeladné. Konce totalitního režimu se dočkal jako farář v Karlovci, ze kterého zůstala stát právě jen "jeho" fara a kostel, zbytek vesnice zmizel pod hladinou přehrady Slezská Harta. Podařilo se mu studovat liturgiku v Krakově a Erfurtu, sám ji vyučoval na bytových seminářích.

„Když se fakulta v roce 1990 znovu otevřela, byl jsem přizván jako odborný asistent. Ty začátky byly těžké, všechno vznikalo v podstatě na zelené louce, neměli jsme knihovnu, nebyli lidi. Říkal jsem tehdy, že když nejsou koně, jsou i osli dobří, že to tedy zkusím. Nakonec to zkoušení vydrželo až do roku 2019, kdy jsem katedru liturgiky předal svému kolegovi Pavlu Kopečkovi,“ zmínil s úsměvem ve tváři.

Titulu emeritní profesor si František Kunetka velmi váží, a i když z něj pro něj neplynou žádné povinnosti, nezdráhá se vypomoci svými zkušenostmi. „Pokud tedy budu stačit. Pan kolega Kopeček by chtěl, abych psal posudky nebo zasedal v komisích, to já rád udělám. Zároveň ale uznávám, že výkonnost už není taková, jako bývala,“ přiblížil František Kunetka s tím, že výuku skončil v pravý čas.

„Přišla epidemie a výuka online, na to bych si netroufal. Já jsem potřeboval mít studenty před sebou a chodil jsem mezi nimi po učebně, abych udržoval pozornost, tím jsem byl známý,“ dodal profesor, který se nyní mimo jiné těší ze svých koníčků, z nichž největší je poslech hudby.

Zvláštní práva emeritního profesora přiznává rektor UP od roku 2004 vybraným významným vědcům, kteří odcházejí do důchodu. Jde o symbolické ocenění jejich odborných i lidských kvalit, zároveň jde o přínos pro UP, která tak neztrácí kontakt s lidmi, jejichž renomé šíří dobré jméno univerzity. Emeritnímu profesorovi poskytuje fakulta možnost dál vědecky bádat, vyhrazuje mu pracovní místo a umožňuje využívat zařízení a vybavení pracoviště. Svou přirozenou autoritou a prokázanou erudicí motivuje emeritní profesor mladé kolegy a studenty.

František Kunetka (* 1945)
Profesor teologie se specializací na sakramentální liturgiku, katolický kněz, člen společnosti Salesiánů Dona Boska. Po maturitě absolvoval studium varhanní hry na konzervatoři v Brně, následně studoval na teologii na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci. V roce 1974 byl vysvěcen na kněze a působil na mnoha místech jako duchovní správce farnosti, zároveň pokračoval ve studiu liturgiky. Od obnovení Cyrilometodějské teologické fakulty UP byl součástí její akademické obce: krátce byl předsedou akademického senátu, v letech 1991–1997 proděkanem pro studijní záležitosti, především v letech 1993–2019 vedl katedru liturgiky a pastorální teologie, resp. katedru liturgické teologie. Na CMTF také obhájil v roce 1991 disertační práci a v roce 1993 se habilitoval, profesorem je od roku 2008. Mimo jiné byl spoluřešitelem výzkumného záměru MŠMT Historický vývoj sakrální architektury olomoucké arcidiecéze (Morava a Slezsko), význam symbolu v umění a liturgii a je autorem publikací jako Eucharistie v křesťanské antice nebo Úvod do liturgie svátostí. Je členem Evropské společnosti pro katolickou teologii a sdružení Arbeitsgemeinschaft Katholischer Liturgikdozentinnen und - dozenten im deutschen Sprachgebiet, také zakládajícím členem Institutu ekumenických studií a Jednoty pro obnovu duchovní hudby Musica Sacra. Zasedal v Liturgické komisi české biskupské konference. V současnosti se věnuje vědecké formaci studentů doktorského studia a přednáškové činnosti pro širší veřejnost.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Senátoři Pedagogické fakulty UP zvolili nového předsedu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 10/02/2022 - 12:04

Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP se stal novým předsedou Akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Vystřídal tak Jana Michalíka ze stejného ústavu, který uvedené grémium vedl osm let a který se nyní stal proděkanem v týmu nového děkana.

Akademický senát Pedagogické fakulty UP zvolil nového předsedu. S rozdílem jednoho hlasu vybral v tajné volbě ze dvou navržených kandidátů Michala Růžičku z Ústavu speciálněpedagogických studií před kolegyní z téhož ústavu Kateřinou Vitáskovou. Michal Růžička vystřídal ve funkci Jana Michalíka, který na pozici předsedy senátu rezignoval k 31. lednu a stal se proděkanem pro legislativu, organizaci a rozvoj. Akademický senát PdF UP, jehož funkční období skončí k datu 14. září 2023, povede jeden rok a sedm měsíců.  

„Děkuji za projevenou důvěru. Senát se nachází v druhé části funkčního období a já se budu snažit navázat na jeho dosavadní velmi kvalitní vedení. Věřím, že mi v tom budou nápomocni i stávající místopředsedové,“ uvedl nový předseda AS PdF UP, který ve své řeči zdůraznil především potřebu mezilidské komunikace.

Během únorového jednání AS PdF UP projednal a vzal na vědomí i záměr děkana Vojtecha Regece jmenovat proděkanky a proděkany na funkční období 2022–2026. Proděkankou pro vnější vztahy a inovace se stala Petra Šobáňová z katedry výtvarné výchovy, proděkankou pro zahraniční vztahy Jana Kvintová z katedry psychologie a patopsychologie, proděkankou pro studium Radka Dofková z katedry matematiky, proděkanem pro legislativu, organizaci a rozvoj Jan Michalík z Ústavu speciálněpedagogických studií a proděkanem pro vědu, výzkum a doktorská studia Stanislav Štěpáník z katedry českého jazyka a literatury.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Pevnost poznání zve nejen zamilované na akci Láska je věda

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 10/02/2022 - 08:00

Láskyplný dvoudenní program zasáhne 12. a 13. února Pevnost poznání, interaktivní vědecké centrum Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Organizátoři připravili aktivity, které pobaví nejen zamilované. Na své si přijde celá rodina. Návštěvníci si vyrobí vlastní parfém, origami, vyzkouší chemické pokusy, termokamery nebo vědecký kvíz.

„V planetáriu chystáme pozorování noční oblohy a divákům představíme mezihvězdnou lásku mýtických rozměrů. Dozví se, jaké příběhy se ukrývají v jednotlivých souhvězdích, jaké vzájemné vztahy mají k sobě planety anebo jak Zeus sváděl ženy,“ pozvala na program Anna Krčmářová, koordinátorka expozice Světlo a tma.

V Laboratoři poznání se uskuteční chemický workshop, ve kterém se návštěvníci přesvědčí, že pravá láska nerezaví a že za peníze ji nikdo nekoupí. V kreativní dílně to zase bude krásně vonět a účastníci si vyrobí parfém namíchaný přesně podle jejich gusta. Zpestřením programu budou termokamery, které jsou v Pevnosti poznání novinkou. „Připravili jsme sérii malých pokusů u stolu. Lidé zjistí, jak moc hřejivou lásku chovají ke svému partnerovi, dítěti či mamince,“ doplnila lektorka.

Chybět nebudou ani aktivity ze zvířecí říše na téma Neuvěřitelné cesty lásky. Bavit budou každého, koho zajímá, podle čeho si zvířata například vybírají svého ideálního partnera. Na závěr si návštěvníci mohou zkusit vědecký kvíz o ceny.

Účastníci programu budou mít také příležitost vidět animované české filmy pro děti, které poběží ve smyčce během víkendového programu v Pevnosti poznání. Snímky byly součástí festivalu Academia Film Olomouc (AFO) a věnují se lásce v různých podobách, ať už je to láska mezi zvířaty, lidská láska k podmořskému světu, nebo k sourozencům.

„Jedná se o čtyři studentské oceňované filmy z FAMU. Dva z nich jsme v minulosti uvedli na AFO. Jmenují se Malý Cousteau a Kuku, ten u nás měl dokonce online premiéru,“ prozradil Ondřej Kazík, vedoucí programu AFO. Festival se letos koná od 26. dubna do 1. května 2022.

Akce se koná zdarma v rámci běžného vstupného do muzea. Dospělí zaplatí za čtyři expozice 145 korun, děti a senioři 115 korun. Více ZDE.

Na co se mohou návštěvníci těšit?  Například na vztahy pod termokamerou, neuvěřitelné námluvy zvířat, chemikovo rande, výrobu parfému na míru, origami od srdce, zamilovanou pohlednici našich babiček či na projekci animovaných filmů z festivalu AFO.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Rozvojové centrum Radius umožňuje studentům propojit školu s atraktivní praxí

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 09/02/2022 - 15:00

Spojení školy se zajímavou praxí a smysluplnou prací nabízí vysokoškolským studentům Rozvojové centrum Radius, do kterého je zapojena i Univerzita Palackého. Až několik stovek zájemců může každý rok absolvovat stáž na univerzitních pracovištích, v Akademii věd ČR nebo soukromém sektoru pod vedením mentorů z řad nejlepších vědců a expertů. 

„Propojování akademického a průmyslového světa přináší nové stimuly všem stranám. Akademický výzkum je někdy dost vzdálený potenciálnímu využití v praxi, tomu průmyslovému zase občas chybí nadhled,“ uvedl Ondřej Haderka, vedoucí Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR.

Centrum Radius společně iniciovaly tři ústavy Akademie věd s Univerzitou Palackého v Olomouci a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích. Studenti si mohou vybírat z krátkodobých i dlouhodobých stáží, rozšiřovat si znalosti na přednáškách nebo workshopech v rámci jednotlivých klubů. „V Al Clubu mohou zájemci debatovat s odborníky o možnostech využití umělé inteligence ve vědecké práci a například v Journal Clubu se naučí, jak úspěšně napsat vědecké články,“ popsala Klára Horová z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Stáže zatím probíhají v Praze, Českých Budějovicích a Olomouci. Studenti a studentky se mohou podílet na výzkumu v oblastech, které aktuálně řeší po celém světě. „Během stáže se studenti naučí používat špičkové přístroje, pracovat v mezinárodním týmu vědců a vědkyň a poznají naše pracoviště. A naši vědci naopak poznají studenty a jejich přístup k práci. I takto lze někdy najít své první zaměstnání či navázat zajímavou spolupráci s talentovaným kolegou,“ vysvětlil Martin Hof, ředitel Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Projekt je otevřený také pro nové partnery z řad akademických pracovišť i firemního sektoru, kteří by jeho prostřednictvím chtěli pomoci mladým lidem zjistit, kterým směrem se chtějí po dokončení studia ubírat. Více informací včetně aktuálního přehledu nabízených stáží najdete na www.centrumradius.cz.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Miloslav Duda: Kdo se chce věnovat chirurgii, musí počítat s velkou náročností

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 09/02/2022 - 08:00

Knižní edice Paměť Univerzity Palackého se rozrostla o vzpomínky ikony olomoucké chirurgie, profesora Miloslava Dudy, který je po většinu svého života spjat s Lékařskou fakultou UP a Fakultní nemocnicí Olomouc. V publikaci nazvané Půlstoletí s chirurgií… nejen olomouckou se ohlíží za svými studentskými léty, profesními začátky nebo dobou, kdy byl přednostou II. chirurgické kliniky. Připomíná rovněž nebývalý vývoj v oblasti jícnové či miniinvazivní chirurgie a významné osobnosti olomoucké chirurgie.

Kniha vyšla u Vydavatelství UP, které ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc připravilo i její stylový křest. Dojde k němu ve středu 16. února v 15 hodin v prostorách historických operačních sálů v nejstarší budově nemocnice známé jako Franc Josef.

Pro ty z vás, kteří se křtu nemohou zúčastnit a s autorem knihy se osobně setkat, jsme připravili s profesorem Miloslavem Dudou rozhovor, který je nejen o díle, na kterém pracoval už od roku 2018, ale samozřejmě i o medicíně a především o chirurgii.

Jaké pro vás bylo vžít se do role spisovatele a jazykem „nemedicínským“ se ohlédnout za svou kariérou a tím, čeho jste byl účastníkem?

Při psaní pro edici Paměť UP jsem se samozřejmě snažil vylíčit medicínskou problematiku co nejsrozumitelněji i pro případné čtenáře mimo okruh lékařství. Snažil jsem se co nejvěrněji popsat své vzpomínky a fakta, která jsem zjistil, ale zároveň jsem se držel vžitých zásad z odborných publikací a tam, kde to bylo možné, jsem text dokládal citačními odkazy. Nakolik se mi podařilo dobu, kterou jsem s chirurgií prožil, srozumitelně přiblížit širšímu okruhu čtenářů, musí posoudit oni.

O které životní etapě se vám psalo nejlépe a na kterou nejraději vzpomínáte?

Každá z etap mého profesního života má svá specifika a je spojena s rozdílnými prožitky. Do situace před rokem 1989, která ve společnosti panovala, se dnešní mladí lidé jen obtížně vžívají a těžko chápou kompromisy, se kterými se museli lidé v totalitní společnosti vyrovnat, a neuvědomují si, že na to nelze pohlížet dnešníma očima. Charakterizuje to vzpomínka na rozhovor s jednou německou studentkou při mém pobytu v USA v roce 1985. Při rozhovoru o demokracii v evropských zemích se na mě obrátila s otázkou, proč si ve volbách nezvolíme jinou vládu, která by zlepšila situaci v naší zemi a zařídila odchod okupačních vojsk.

Nejraději vzpomínám na období „chirurgické mladosti“, kdy jsem se jako student a mladý lékař chirurgii učil a každá nová operace a uzdravený pacient byl pro mne zdoláním obtížného horského vrcholu. Byla to léta mladického elánu, nadšení a rozletu a chirurgii jsem po dlouhá léta obětoval většinu svého času. Velkým impulzem pro mou práci byl pobyt v USA v letech 1985–86 a i při zpětném hodnocení se domnívám, že převážil odborný přínos pro mne a mé okolí nad nutnými kompromisy, které jsem v souvislosti s touto cestou musel udělat.

Za to půlstoletí s chirurgií jste stál u pořádného kusu vývoje oboru a vyzkoušel si věci, o kterých se vám na začátku kariéry nezdálo. Co považujete za největší milníky ve vývoji chirurgie?

Doba po druhé světové válce byla charakterizována rozvojem specializací v chirurgii. Během studia jsem byl svědkem otevření neurochirurgického oddělení, v době mé promoce byla zřízena samostatná urologická klinika. Tehdejší přednosta chirurgické kliniky profesor Vladislav Rapant směřoval své žáky na určité oblasti chirurgie, ve kterých se postupně specializovali. Byla to zejména traumatologie, hrudní chirurgie nebo kardiovaskulární chirurgie. Později jsem i já sám jako přednosta II. chirurgické kliniky podporoval vznik samostatných specializovaných oddělení a klinik v rámci Fakultní nemocnice Olomouc. A specializace v chirurgii pokračuje, směřuje k orgánové specializaci, kdy se zejména na větších chirurgických pracovištích vytvářejí specializované týmy, např. pro chirurgii štítné žlázy, kolorektální chirurgii, chirurgii slinivky břišní apod.

K ohromnému pokroku došlo v léčbě zhoubných onemocnění. Spolu s ostatními kolegy jsem byl v ČR nápomocen prosazení celosvětového trendu, a to vytvoření specializace v onkochirurgii. Operace nádorů vyžaduje speciální školení přesahující rámec všeobecné chirurgie a od roku 2011 se mají i naši chirurgové možnost v rámci nástavbové atestace specializovat v tomto odvětví. Důležitá je přitom stále se prohlubující spolupráce s klinickými a radiačními onkology. Vzpomínám si například na počátek 90. let minulého století, kdy se během několika let zcela změnil přístup k léčení zhoubných nádorů prsu u žen a místo odstranění celého prsu se u většiny žen začaly provádět tzv. záchovné operace, kdy se odstraní pouze nádor a pacientka je pak léčena ještě ozářením a podáváním speciálních moderních léků.

Dalším zlomovým okamžikem bylo zavedení miniinvazivní chirurgie na počátku 90. let. Zavedení laparoskopických, torakoskopických a artroskopických operací znamenalo pro pacienty radikální snížení operační zátěže a tyto metody se dnes uplatňují jak u nezhoubných, tak zhoubných onemocnění. Jako příklad uvedu operace žlučníku. Na počátku mé chirurgické kariéry, kdy se cholecystektomie, tj. odstranění žlučníku, provádělo otevřeným způsobem a zůstával pacient v klidu na lůžku po dobu 4 až 5 dnů a do domácího léčení byl propouštěn obvykle 10. až 12. den po operaci. Po laparoskopické operaci většina pacientů začíná chodit již 1. pooperační den a domů jsou propuštěni mezi 2. až 4. pooperačním dnem.

I když práce chirurgů v Olomouci byla a je zaměřena na všechny oblasti tohoto oboru, po mnoho desetiletí je Olomouc spojována s chirurgií jícnu. Této náročné problematice se hned po druhé světové válce začal v Olomouci věnovat profesor Rapant se svými spolupracovníky. V té době byla olomoucká klinika jediná, kde se prováděly velké operace jícnu, a teprve později se přidružila další pracoviště, zejména III. chirurgická klinika v Praze. Měl jsem to životní štěstí, že mne po mém příchodu na olomouckou chirurgickou kliniku v roce 1970 do této práce zapojil nástupce profesora Rapanta, profesor Zdeněk Šerý. Chirurgie jícnu se tak stala jedním z mých hlavních pracovních a vědeckovýzkumných témat během mého profesního života.

Jaké výzvy ještě chirurgii, případně zdravotnictví obecně podle vás čekají?

Předpovědět, jakým směrem se bude náš obor dále vyvíjet, je velmi obtížné. Nepochybně se bude prohlubovat využití miniinvazivních postupů šetrných pro pacienta, dalším krokem je zavedení robotické chirurgie, která se dnes již užívá na jedenácti pracovištích v naší republice. Dalším trendem je úzká interdisciplinární spolupráce různých odborností, což umožňuje pro nemocného méně náročnou léčbu a zlepšení výsledků. Neobyčejné úsilí je věnováno výzkumu maligních onemocnění, ale do doby, než se podaří zastavit maligní bujení v počátcích jeho rozvoje pomocí neoperativních metod, zůstává chirurgie jednou z nejdůležitějších součástí onkologie, kdy u naprosté většiny nemocných je chirurgické odstranění nádorů předpokladem k vyléčení nebo dlouhodobému přežívání nemocného.

V čem bylo jiné být chirurgem tehdy oproti dnešku? A v čem se za dobu vašeho aktivního působení nejvýrazněji proměnila nemocnice?

Změnilo se opravdu velmi mnoho. Medicína byla v mém mládí oborem poměrně nejméně zasaženým politickými poměry, pověst lékařského povolání byla vysoká a výdělky byly ve všech oborech srovnatelné. Délka a náročnost studia a dalšího postgraduálního vzdělání chirurga je ve srovnání s jinými obory mnohem delší a náročnější. Zájemců o specializaci v chirurgii je ve srovnání s minulostí podstatně méně a většina absolventů medicíny volí méně náročné specializace.

Medicína se významně feminizuje, přes 50 % studentů lékařství jsou ženy a logicky tak přibývá žen, které se chtějí věnovat chirurgii. To není vůbec špatné, poznal jsem řadu žen, které byly ve své chirurgické profesi vynikající. Přináší to ale nepochybně významné problémy, protože ve srovnání s muži je u žen daleko obtížnější skloubit chirurgickou profesi s povinnostmi ženy-matky a tento problém není u nás dosud uspokojivě vyřešen. Celá řada chirurgických pracovišť, zejména mimo fakultní nemocnice, už dnes funguje jen díky lékařům ze zahraničí. Vedle těchto personálních změn se nemocnice stavebně i po stránce technického vybavení zmodernizovaly a je potěšitelné, že naše fakultní nemocnice je dnes po třiceti letech od sametové revoluce srovnatelná s nemocnicemi obdobného typu v západní Evropě.

Je něco, co by podle vás měli mít neustále zájemci o profesi chirurga na paměti?

Chirurgie je oborem, který vyžaduje manuální zručnost, operovat se nelze naučit z knih a je třeba získat praktické zkušenosti, které se předávají z jedné chirurgické generace na druhou. V chirurgii nejde jen o určité technické a taktické operační návyky, ale i o životní filozofii, jak přistupovat k nemocným a spolupracovníkům. Dobrým chirurgem se může stát jen ten, kdo najde vyvážený vztah mezi operační zručností a lidským a chápavým vztahem ke svému okolí, a to i při velkém pracovním zatížení. Naučit se dobře chirurgii vyžaduje mnoho času a jen těžko se lze vtěsnat do pracovní doby dané zákoníkem práce. V jedné zajímavé publikaci, která hodnotila postgraduální vzdělávání v chirurgii v západní Evropě, propočítali autoři, že pokud má chirurg během specializační přípravy zvládnout vše, co je předepsáno, a přitom dodržovat časová omezení daná zákoníkem práce, dosáhne plné kvalifikace až po 35 letech svého života. Každý, kdo se chce věnovat chirurgii, musí počítat s velkou fyzickou, psychickou a časovou náročností tohoto povolání a to přepokládá, aby se pro něj chirurgie stala životním posláním a láskou.

Kniha je součástí edice Paměť UP, což možná svádí k tomu, že ji spíše otevřou pamětníci, starší lékaři, vaši kolegové z kliniky. Čím může zaujmout i studenty medicíny a čtenáře z nelékařského prostředí?

O významu poznání minulosti a historie vůbec existuje nespočet citátů. Český chirurg Rudolf Jedlička v roce 1925 řekl: „Šťastná bude česká chirurgie, dovede-li si uchovat povždy odkaz svých otců.“ Poznat práci našich předchůdců je nejen projevem úcty k tomu, co vykonali, ale i poučením, jak se vyhnout mnohým chybám v budoucnu. Platí zde citát slavného francouzského fyziologa 19. století Claude Bernarda: „Stojíme totiž na intelektuálních ramenou svých předchůdců a jsme schopni vidět dále, než oni viděli, jen proto, že nám k tomu pomohli.“ Je pochopitelné, že mladí lidé žijí především přítomností a budoucností, ale pohled do minulosti jim může často pomoci, jak se na této cestě orientovat a jak zvolit ten správný směr.

Miloslav Duda (* 1941)
Profesor chirurgie, dřívější přednosta II. chirurgické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, absolvent LF UP. Kromě LF UP a FNOL působí jako konzultant v Nemocnici Nový Jičín a Nemocnici Krnov, je vedoucím Subkatedry onkochirurgie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha a učí též na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Jeho odborným zaměřením je gastroenterochirurgie, hrudní chirurgie, chirurgie jícnu, endokrinochirurgie, miniinvazivní chirurgie a onkochirurgie. Je autorem či spoluautorem 325 odborných publikací, také učebnic chirurgie pro studenty medicíny. Byl mimo jiné místopředsedou a členem výboru České chirurgické společnosti a České gastroenterologické společnosti ČLS JEP nebo předsedou a místopředsedou Onkochirurgické sekce České onkologické společnosti ČLS JEP. Za svoji práci získal řadu ocenění, mimo jiné Cenu prezidia Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně, Maydlovu cenu České chirurgické společnosti, Medaile prof. Stanislava Kostlivého, prof. Konštantina Čárského a prof. Stanislava Čárského za přínos pro slovenskou chirurgii, je laureátem Ceny města Olomouce v oblasti přírodních věd a lékařství a nositelem Zlaté medaile Univerzity Palackého v Olomouci.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Chemik Otyepka získal třetí prestižní grant ERC. Cílí na rozvoj lithiových baterií se sírou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 08/02/2022 - 12:00

Fyzikální chemik Michal Otyepka z Českého institutu výzkumu a pokročilých materiálů – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci znovu uspěl v soutěži o prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC). V těchto dnech získal již druhý grant v kategorii Proof of Concept (PoC) na podporu zavedení výsledků výzkumu do praxe. Díky tomu výzkumníci CATRIN připraví dostatečné množství nanomateriálu na bázi fluorografenu a ve spolupráci s komerčním partnerem ověří jeho využití v lithium-sirných bateriích. Granty PoC získalo 166 výzkumných pracovníků, do Česka míří jediný.

Elektrodový materiál vznikl na základě bohatých zkušeností týmu s takzvanou 2D chemií, tedy pochopením chemických pravidel dvojrozměrného světa ultratenkých uhlíkových nanomateriálů. Právě to je předmětem prvního ERC grantu Michala Otyepky, který získal v roce 2016. Na základě těchto znalostí vědci hledali nové, superfunkční materiály odvozené od grafenu pro konkrétní využití. V tomto případě zvolili jednoduchou metodu a v laboratorním měřítku připravili sírou funkcionalizovaný grafen, který postoupili Evropskému patentovému úřadu.

„Tato jednoduchá metoda by mohla být velmi efektivní pro výrobu lithium-sirných baterií s vysokým výkonem, stabilitou i dlouhou životností. Tyto vlastnosti jsme prokázali v laboratorním měřítku. Jsem moc rád, že díky projektu ERC Proof of Concept budeme moci výrobní postup ještě vylepšit a materiál ověřit při průmyslovém testování v reálných zařízeních. Projekt vnímám i jako ocenění celého týmu, který se výzkumu v oblasti grafenových derivátů v CATRIN věnuje,“ uvedl Otyepka. Na jednoletý projekt získal dotaci 150 000 eur.

Lithium-sirné baterie (LSB) jsou podle něj jednou z možností, jak řešit rostoucí poptávku po energii v souvislosti s dynamickým rozvojem technologií a současně snížit závislost na toxických chemikáliích či surovinách, které zatěžují životní prostředí. Síra je ekologický, šetrný, dostupný a levný materiál, baterie s jejím využitím se navíc obejdou bez přítomnosti toxických kovů, jako je nikl či kobalt. Skutečnost, že LSB jsou dobíjecí, pomůže v dlouhodobém výhledu snížit množství elektronického odpadu.

Nevýhodou síry pro využití v lithiových bateriích však dosud byla její nízká vodivost a vylučování při opakovaném nabíjení/vybíjení, což vedlo k rychlému snížení kapacity baterií. Tato slabá místa museli výzkumníci odstranit. Nejprve z fluorografenu odstranili část atomů fluoru a na uvolněná místa pevnou vazbou navázali polysulfidy. Díky jejich vlastnostem bylo možné jednotlivé vrstvy vzájemně propojit.

„Mezi uhlíkovou páteří fluorografenu a sírou jsme vytvořili pevné vazby. Tím bráníme postupnému uvolňování síry při nabíjecích a vybíjecích cyklech. Materiál má vynikající výkon, vysokou kapacitu i velkou stabilitu. Pro praktické využití je příznivé i to, že vstupní surovina – běžně užívaný průmyslový lubrikant – je snadno dostupná,“ popsal vlastnosti jeden z jeho autorů Aristides Bakandritsos.

Cestu, jak dostat nový materiál z laboratoře do výrobní praxe, nehledají vědci z CATRIN poprvé. V roce 2020 Michal Otyepka získal rovněž grant ERC Proof of Concept, vůbec první pro Českou republiku. Jeho cílem bylo připravit a otestovat jeden z grafenových derivátů pro ukládání energie v jiných zařízeních – superkondenzátorech.

Granty Evropské výzkumné rady (ERC) jsou určené pro špičkové badatele napříč vědními obory. Program je otevřen pouze výzkumným pracovníkům, kteří jsou nebo byli v minulosti financováni ERC. Rada uděluje podporu individuálním řešitelům a jejich výzkumným týmům na základě hodnocení vědecké excelence návrhu projektu a řešitele. Cílem výzvy Proof of Concept je podpořit úspěšné řešitele grantů ERC v nejranější fázi komercializace výstupů jejich výzkumných aktivit. Granty jsou součástí programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa. 

Předsedkyně Evropské výzkumné rady Maria Leptin ocenila skutečnost, že výsledky hraničního, tedy vysoce kvalitního, primárně základního výzkumu, o němž se předpokládá, že bude hnací silou pokroku, jsou využitelné v praxi. „Jsem si jistá, že granty Proof of Concept vám pomohou prozkoumat inovační možnosti výsledků vašich projektů podporovaných Evropskou výzkumnou radou,“ napsala Otyepkovi.

V roce 2021 rada hodnotila 348 návrhů Proof of Concept. Uspělo 48 procent žadatelů, mezi něž se rozdělí 25 milionů eur. Nejvíce, 22 grantů, putuje do Spojeného království, následuje Itálie s 21 granty, žadatelé ze Španělska a Izraele získali po 18 grantech. Nové granty byly uděleny také například výzkumným pracovníkům působícím v Rakousku (7 grantů), Belgii (5), Dánsku (4), Německu (13), Nizozemsku (16), Francii (15) a dalších zemích.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Absolventi olomouckých práv uspěli v prestižní evropské soutěži

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 08/02/2022 - 08:00

Česká justice slaví úspěch na mezinárodním poli. Vděčí za to týmu složenému z absolventů olomoucké právnické fakulty. Petr Kyselák, Jakub Spáčil a Adam Talanda přivezli 4. místo z prestižní argumentační soutěže Themis 2021. Do finále, které se konalo v Lisabonu, se probojovalo osm týmů z celé Evropy.

Soutěž pořádaná Evropskou justiční vzdělávací sítí je určena justičním čekatelům, asistentům soudců a budoucím státním zástupcům. Celá se koná v angličtině. Všichni tři členové úspěšného českého týmu se znají už z dob magisterského studia na olomoucké právnické fakultě. Petr Kyselák, justiční čekatel u Okresního soudu v Šumperku, a Jakub Spáčil, justiční čekatel u Okresního soudu v Novém Jičíně, navíc nyní studují v Olomouci doktorský program. Adam Talanda, soudce Okresního soudu v Přerově a odborný asistent na PF UP, má doktorát již zdárně za sebou. K úspěchu českého týmu výrazně pomohl Martin Lýsek, předseda senátu olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě a také absolvent olomouckých práv, který přijal funkci týmového tutora.

Český tým se dostal do finále poté, co zvítězil v jednom ze čtyř semifinálových kol. Do Lisabonu se dále probojovali mladí právníci z Portugalska, Německa, Rumunska, Bulharska, Francie a dva týmy ze Srbska. Pořadatelé jako téma pro finále zvolili Přístup ke spravedlnosti. Soutěžící nejprve museli odevzdat písemnou práci, poté se utkali ve fiktivním soudním procesu. Jejich výkony posuzovala odborná porota, které předsedala Francoise Tulkens, někdejší místopředsedkyně Evropského soudu pro lidská práva a profesorka univerzity v Louvain.

„Finále soutěže bylo náročné na orientaci v aktuální judikatuře Evropského soudu pro lidská práva týkající se práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a případně též v judikatuře Soudního dvora Evropské unie týkající se téhož práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie. To vše je samozřejmě dostupné především v angličtině a také v angličtině jsme pak museli být schopni ústně i písemně formulovat své závěry týkající se zadaných soutěžních případů,“ popsal za úspěšný tým Adam Talanda. Porota hodnotila nejen kvalitu právních úvah a argumentů, ale také schopnost prezentovat závěry. „V tom nám nepochybně pomohla naše zkušenost doktorandů a přednášejících na olomoucké fakultě. Na obtížnosti pak přidával také časový limit šesti hodin pro sepsání písemné práce,“ doplnil Adam Talanda.

S kolegy se shodli, že soutěž pro ně byla obrovskou zkušeností. „Bylo zajímavé potkat se s kolegy z ostatních států Unie a porovnat například i náročnost přípravy na funkci soudce. Aplikací principů práva na spravedlivý proces jsme si pak ověřili, že zakotvení základních práv na úrovni mezinárodních dokumentů není pouhým akademickým závěrem, ale skutečně se týká každodenního fungování soudnictví, neboť my všichni při své práci na právo na spravedlivý proces denně narážíme,“ řekl Petr Kyselák.

Podle tutora Martina Lýska byl český tým oceněn za originalitu, odbornou úroveň i schopnost reagovat na otázky. „Z mého pohledu kolegové více než obstáli a výsledné čtvrté místo je třeba hodnotit v celoevropské konkurenci jako dobrý výsledek.“

Slova uznání teď putují k mladým právníkům z nejrůznějších stran. „Jde o nepochybný osobní úspěch všech výše jmenovaných soutěžících, ale jde zcela jistě i o úspěch české justice, která se tak velmi dobře prezentovala na mezinárodním poli. Tím spíše, že se jedná o osoby, které se na své působení v řadách soudců teprve připravují, případně jsou na samém počátku své soudcovské kariéry,“ sdělil pro Českou justici předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák. Čestného uznání se všem jmenovaným dostalo i z rukou vedení Justiční akademie v Kroměříži.

Pyšná je na své absolventy olomoucká fakulta. „S ohledem na složení týmu není jeho úspěch vlastně až tak překvapivý, protože jde o špičkové profesionály, kteří své kvality dlouhodobě prokazují při různých příležitostech. Těší mne, že fakulta díky propracovanému systému propojování znalostních a dovednostních vzdělávacích cílů vypouští do světa takto komplexně vybavené absolventy. Tento vynikající výsledek bude skvělou motivací pro další generaci studentů k zapojení do mezinárodních moot courtových soutěží. Zároveň se tím otevírá skvělá příležitost nabyté zkušenosti zúročit při jejich přípravě,“ řekl Maxim Tomoszek, proděkan pro bakalářské a magisterské studijní programy PF UP.

„Úspěch nás těší a jsme rádi za slova uznání od zkušenějších kolegů. Účastí v soutěži jsme především sami sobě dokázali, že jsme schopni udělat něco i nad rámec svých běžných pracovních povinností a že jsme schopni kvalitně řešit složité právní problémy, navíc v cizím jazyce,“ zhodnotil za tým Jakub Spáčil.

Prestižní soutěž Themis se koná nepřetržitě od roku 2006. Podrobné informace o ní jsou zveřejněny na webu Evropskou justiční vzdělávací sítě.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky