Novinky z PřF a UP

Na Cyrilometodějské teologické fakultě UP se konalo 12. ekumenické patristické kolokvium, na němž se tradičně setkali katoličtí a pravoslavní patrologové z celé Evropy. Tématem letošního setkání byla patristická eschatologie. Přednášející vystoupili s 27 příspěvky, které poukázaly na vliv platónských a židovských tradic na některé koncepty křesťanské eschatologie, ale také na vazby mezi církevními otci. Příští setkání se uskuteční v září 2027 v Cluji v Rumunsku a jeho tématem bude křesťanská iniciace.

„S našimi hosty jsme rozebírali raně křesťanské představy o povaze života po smrti, obrazech nebeské radosti, konci času, apokatastazi (univerzální spáse), neporušitelnosti a nesmrtelnosti. Mezi další diskutovaná témata patřily také očistec a jeho alternativy, vzkříšení těla a konečný soud,“ uvedl děkan CMTF UP Vít Hušek, organizátor konference.

Účastníkům kolokvia zaslal pozdravný dopis Bartoloměj I., ekumenický pravoslavný patriarcha Konstantinopole. Ve svém listu připomněl, že „v době neustálých otřesů a narůstající fragmentace nás pohled církevních otců vyzývá k tomu, abychom naše časné boje vnímali v horizontu Božích zaslíbení. Vyzývá křesťany k neochvějnému svědectví smíření a vyzývá teologii, aby s odvahou a nadějí promlouvala k hlubokým úzkostem naší doby“. S pozdravem se připojil také kardinál Kurt Koch, prefekt vatikánského Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů, a Clemens Koja, ředitel vídeňské nadace Pro Oriente.

Olomoucký arcibiskup Mons. Josef Nuzík přijal účastníky kolokvia ve své rezidenci. Připomněl jim úděl svého předchůdce Josefa Matochy, který byl posledních jedenáct let svého života internován právě v těchto prostorách. Hosté ocenili komentovanou prohlídku historických sálů arcibiskupského paláce a katedrály svatého Václava.

Série patristických kolokvií začala v roce 2001 z iniciativy prof. Ysabel de Andia a vídeňského kardinála Christopha Schönborna. Od začátku byla podpořena vídeňskou ekumenickou nadací Pro oriente. Od roku 2006 se organizaci setkávání věnuje profesorka Theresia Hainthaler, blízká spolupracovnice kardinála Kurta Kocha.

Olomouc v sobě ukrývá nespočet vojenských zajímavostí, které osloví každého milovníka dějin vojenství. Město s bohatou vojenskou historií se od nejstarších dob stalo strategickým centrem obrany, jehož význam přesahoval hranice regionu. Nejzajímavější místa si mohou návštěvnici prohlédnout v rámci Dnů vojenské historie 7.–9. listopadu, které připravila Paměť národa Střední Morava s partnery.

Olomouc je plná vojenských památek, které nabízejí jedinečný pohled do minulosti a vyprávějí příběh strategického vojenského významu města od středověku až po moderní dobu. Zájemci o vojenskou historii zamíří i na univerzitu, protože i ona je spojena s vojenskou historií města.

Otevřená budou tato místa:

• Muzeum letiště Olomouc. Zabývá se mapováním historie letectví v Olomouci a na Moravě. Sbírky tvoří artefakty jak letecké, tak i související techniky.
• Bunkr Přáslavice. Protiatomový bunkr ze 70. let, který je plně vybaven dobovými technologiemi. Uvidíte někdejší telekomunikační sály, záložní energetické zdroje, filtrační a dekontaminační komory, kuchyň, ložnice, kanceláře pro řízení bunkru a řadu dalších místností.
• Československá obec legionářská. Expozice muzea 6. pluku Hanáckého, Dům armády Olomouc, momentálně je k vidění expozice MOBILIZACE 1938.

• Jihoslovanské mauzoleum. Mauzoleum jugoslávských vojínů nebo také Jihoslovanské mauzoleum je stavba ve stylu monumentálního neoklasicismu z roku 1926 sloužící pro uložení ostatků jugoslávských vojáků. Otevřeno bude v sobotu 8. a neděli 9. listopadu, vždy od 14:00 do 17:00. V objektu budou probíhat komentované prohlídky každou půlhodinu (poslední v 16:30), zdarma, není třeba se hlásit předem.
• Institut Paměti národa (bývalý kryt civilní obrany). Kryt se nachází v Bezručových sadech a vznikl v polovině 50. let 20. století jako velitelství štábu civilní obrany.
• Fort Tafelberg. Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Galgenberg v letech 1838–1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. 
• Žižkova kasárna v Olomouci. Prohlídky možné v sobotu 8. listopadu ve 13:00 a 15:00. Registrace nutná nejpozději do čtvrtka 6. listopadu (do 23:59) na e-mail: 91skupina.AZ@mo.gov.cz. Nutné uvést jméno, příjmení, číslo občanského průkazu (bude kontrolováno před prohlídkou) a čas, který preferujete. 
• Fort Nová Ulice XIII. Je součástí mohutného fortového věnce, ojedinělého v celé České republice. Návštěvník zde mimo samotný fort uvidí i těžké kusy soudobé vojenské techniky a obří model Císařsko-královské olomoucké pevnosti.
• Fort Křelov XVII. Je polygonální permanentní fort vybudovaný v letech 1851–1854. 
• Fort Radíkov. Je součástí císařsko-královské olomoucké pevnosti. Konstrukčně se jedná o jednovalový fort se dvěma kasematními budovami v týlové části.
• Pevnost poznání. V zachovalém areálu Korunní pevnůstky v Olomouci sídlí vzácná historická stavba s dřevěnou konstrukcí.
• Vlastivědné muzeum. Nabízí bohatý program stálých i krátkodobých výstav z oborů historie, archeologie, přírodních věd i umění.
• Korunní pevnůstka – Prachárna. Prachárna byla vybudována v roce 1758 jako první ze čtyř objektů Korunní pevnůstky a patřila ke čtyřem válečným prachárnám umístěným v bastionech uvnitř olomoucké pevnosti. 

Více informací o jednotlivých místech zde.

Univerzita získala první místo v Cenách hejtmana Olomouckého kraje za společenskou odpovědnost. Uspěla v kategorii organizací veřejného sektoru s více než padesáti zaměstnanci.

Hejtmanství udělováním cen vyzdvihuje organizace, firmy, obce i živnostníky, kteří při své činnosti zohledňují dopad na životní prostředí i společnost, v níž působí. „Pro ostatní jsou dobrým příkladem, který se určitě vyplatí následovat,“ uvedl Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.

„Společenská odpovědnost je přirozenou součástí Univerzity Palackého. Prostupuje jak vzdělávací, tak výzkumnou roli univerzity – učíme budoucí lékaře, učitele i vědce, jejichž práce přispívá k řešení krizí a k přípravě na budoucnost. K ocenění však významně přispěly také aktivity v oblasti tzv. třetí role univerzity: neformálně vzděláváme všechny generace, popularizujeme vědu a zapojujeme se do společenských i kulturních akcí ve městě i regionu,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Připomněl rovněž, že univerzita má i rozsáhlou dobrovolnickou komunitu, která je aktivní vždy, když je potřeba. V poslední době se univerzitní dobrovolníci výrazně zapojili například do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny či při povodních v regionu.

Součástí společenské odpovědnosti zaměstnavatele je i péče o zaměstnance. „V případě univerzity to platí i ve vztahu ke studentům. V rámci naší strategie udržitelného rozvoje se v sociálním pilíři zaměřujeme na zdravý životní styl studentů a zaměstnanců, duševní hygienu a podporu psychického zdraví, ale také na rovné příležitosti a rozmanitost na pracovišti,“ doplnila Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP.

Příběhy plné objevů, inspirace i ochoty pomoci jiným. Přesně takové čtení nabízí nové vydání univerzitního magazínu Žurnál UP. Hlavním tématem je výjimečný objev v kroměřížském zámku, za nímž stojí docentka Jana Zapletalová z katedry dějin umění filozofické fakulty.

Určitě jste zaznamenali mediální smršť, kterou vyvolal nález stěn osázených ametysty. My se k němu vracíme, ale díváme se i dál. Jak se může něco takového stát? A co to pro vědu znamená? „Člověk občas dostane lekci. Musí nejprve sám sobě přiznat, že věci byly jinak, najít odvahu to říct veřejně a jít dál. Tohle mám na vědě ráda,“ říká mj. historička umění.

Portrét čísla představuje právničku a vědkyni Allu Fedorovu, která se rozhodla naučit česky „z vděčnosti a respektu“ ke své nové zemi. Její osobní i profesní dráha je příkladem odhodlání, otevřenosti a síly vzájemné pomoci. Přečtěte si osud dámy, jejíž život zcela změnila válka na Ukrajině a která našla zázemí i přátele na právnické fakultě.

Magazín najdete jako vždy na fakultách, v UPointu, Pevnosti poznání nebo ve stojanu na Zbrojnici. Jeho elektronická verze je dostupná ZDE.

V rozhovoru s profesorem Jiřím Dostálem z pedagogické fakulty je řeč o technologiích, našich schopnostech s nimi pracovat a také o limitech, které nám přetechnizovaný svět přináší. „K životu nestačí jen digitální technologie. U dětí musíme rozvíjet i zručnost.“ Titulek rozhovoru naznačuje, kudy se naše povídání ubírá.

V rubrice Absolvent dostává prostor Jiří Daněk, sociální pedagog, v rubrice Zkušenost zase Tereza Marková vysvětluje, proč se věnuje univerzitní politice. 

Ale na 40 stránkách Žurnálu UP je toho mnohem víc. Najdete tam úspěchy akademiků i studentů, aktivní dobrovolníky, výročí Vědeckotechnického parku UP, tip na knížku pro děti o univerzitním městě, historické ohlédnutí profesora Jiřího Fialy a spoustu dalšího.

Aktuální Žurnál UP je tedy pozváním k objevování – nejen skrytých pokladů, ale i hodnot, které tvoří univerzitní společenství. Nabízí inspiraci, hrdost i připomínku, že za každým vědeckým, sportovním nebo uměleckým výsledkem stojí člověk se svým příběhem.

Obhájili jste bakalářskou či diplomovou práci? Publikovali jste odborný článek? Dosáhli jste významného úspěchu ve sportu? Jste autory vědecké nebo umělecké práce, která se dotýká tématu udržitelnosti? Popularizujete vědu? Pokud je vaše odpověď aspoň na jednu z těchto otázek „ano“, pak neváhejte a přihlaste se do soutěže o Cenu rektora Univerzity Palackého. Současně můžete nominovat oblíbené pedagogy a pedagožky. Uzávěrka většiny nominací je 28. listopadu.

„Přihlásit je možno jednu diplomovou práci obhájenou v roce 2024 nebo 2025 nebo jeden článek uveřejněný v odborném tisku. Práce přihlášené do soutěže v minulých letech se nepřijímají,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek a doplnil, že kvalitu prací bude posuzovat komise složená ze zástupců všech fakult Univerzity Palackého. Ty nejlepší pak navrhne rektorovi k ocenění.

Do soutěže je potřeba přihlásit se pomocí online formuláře, v rámci kterého je také nutné přiložit požadované posudky a další soubory podle stanovených podmínek. V případě sportovních cen je potřeba za jednotlivce či kolektiv vyplnit návrhový list. Návrhy na ocenění sportovních výkonů za rok 2024 nebo 2025 mohou podávat všichni členové akademické obce.

Vůbec poprvé lze akademické pracovníky a studující doktorského studijního programu nominovat na Cenu rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Ta je určena těm, kdo svou vědeckou a výzkumnou činnost pravidelně popularizují a komunikují veřejnosti a tím naplňují třetí roli univerzity.

Podrobné podmínky i potřebné formuláře jednotlivých ocenění najdete zde.

Ceny za nejlepší vědeckou nebo uměleckou práci studentů bakalářských, navazujících magisterských a magisterských programů, za nejlepší studentské sportovní výkony a rovněž čestná uznání za vědecké monografie předá rektor UP Michael Kohajda během slavnostního večera v Kině Metropol 18. února.

„V rámci slavnostního ceremoniálu budou předány také Teaching Awards čili ceny pro oblíbené pedagogy a pedagožky, které nominují studenti a studentky, a rovněž cena za nejlepší udržitelně zaměřené práce studentů. Vůbec poprvé bude součástí slavnostního večera i předávání mimořádných ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice a Ceny rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností,“ zmínil Ondřej Martínek.

Co se stane, když roli režiséra převezme umělá inteligence? Divadelní projekt s názvem scena.404 nabídne proslulou Moliérovu hru Lakomec v režii AI. Diváci budou mít 3. a 10. listopadu možnost vidět v praxi, jak unikátní jazyková metoda vyvinutá lingvisty z UP umožní vzkřísit režisérské velikány a nechá je svým specifickým stylem inscenovat hru francouzského dramatika.

Studenti katedry divadelních a filmových studií a katedry obecné lingvistiky FF UP ve spolupráci s herci Moravského divadla Olomouc a Divadla Šumperk připravili přelomový divadelní projekt s názvem scena.404.

Základem inscenace je Moliérův Lakomec, jehož pevná dramatická stavba je rozdělena do čtyř obrazů. Každý z nich je veden jinou režijní osobností: Bertoltem Brechtem, Jiřím Frejkou, Evou Tálskou a Robertem Wilsonem. Pátým členem tohoto „digitálního režijního ansámblu“ je sám Molière, který jednotlivé obrazy propojuje.

Tvůrci pracují s kombinací pokročilého jazykového modelu ChatGPT a patentované lingvistické metody vyvinuté na Univerzitě Palackého. Hapaxová analýza, vyvinutá a patentovaná výzkumným týmem Dana Faltýnka z Filozofické fakulty UP (psali jsme zde), totiž dokáže stylizovat výstupy AI do podoby konkrétních režijních osobností.

První dvě uvedení hry, která propojuje divadlo a současný výzkum umělé inteligence, budou k vidění v sále K3 v Konviktu 3. a 10. listopadu od 19. hodin. Vstup je zdarma, z důvodu omezené kapacity sálu je však potřeba předchozí rezervace.