Novinky z PřF a UP

Vybudování vědeckého mostu mezi univerzitami v Olomouci, Neapoli a na Floridě a prohloubení spolupráce v oblasti environmentálních a zemědělských věd je smyslem Sympozia tří univerzit, jehož druhý ročník se koná v olomoucké Pevnosti poznání. Třídenní odbornou akci pořádá Univerzita Palackého ve spolupráci s evropskou sítí výzkumných univerzit Aurora. Sympozia se účastní čtyři desítky odborníků z Itálie, Spojených států amerických a České republiky.

„Hlubší vědeckou spolupráci a výměnu zkušeností s našimi partnerskými univerzitami vnímám jako příležitost podílet se na globálním řešení problémů v oblasti životního prostředí a zemědělství. Obě univerzity, které v těchto dnech v Olomouci hostíme, patří ve svých zemích mezi přední výzkumné a vzdělávací instituce. Neapolská univerzita je naším partnerem v síti Aurora, studuje na ní bezmála osmdesát tisíc studentů, floridská univerzita je třetí největší americkou univerzitou se šedesáti tisíci studenty. Můžeme se tedy inspirovat, ale zároveň i my máme určitě co nabídnout,“ řekl při zahájení sympozia Martin Procházka, rektor UP a současně i prezident sítě Aurora.

Sympozium otevřeli představitelé všech tří univerzit, za UP vedle rektora Martina Procházky také prorektoři Lucie Plíhalová a Jiří Stavovčík, za University of Florida viceprezident Adegbola Adesogan a také děkan Robert Gilbert. Dále pak účastníky na dálku pozdravil Alessandro Arienzo, delegát rektora pro mezinárodní vztahy a alianci Aurora, který se z University Federico II of Naples připojil online. Rovněž organizační výbor sympozia byl původně složen ze zástupců všech tří univerzit, některým účastníkům z Floridy ale cestu do Evropy na poslední chvíli překazil hurikán Milton. UP tak v organizačním výboru sympozia reprezentují Petr Dvořák z katedry botaniky přírodovědecké fakulty a Ivo Frébort z vysokoškolského ústavu CATRIN, neapolskou univerzitu zastupuje Riccardo Aversano z katedry zemědělských věd.

Hlavním účelem sympozia je podle organizátorů prohloubení strategické spolupráce mezi třemi univerzitami v environmentálních a zemědělských vědách. „Dnes v těchto vědních oblastech společnost čelí mnoha výzvám způsobeným globálními změnami klimatu, růstem lidské populace a intenzivním zemědělstvím. Odborná část sympozia je složená z příspěvků, které se věnují tématům, jako je mikrobiální ekologie, fytopatologie, využití AI v zemědělství, šlechtění zemědělských rostlin či udržitelnost ekosystémů,“ doplnil Petr Dvořák z katedry botaniky PřF UP. V programu setkání nebudou podle jeho slov chybět ani prezentace zaměřené na grantové příležitosti, které mohou finančně podpořit budoucí spolupráce mezi institucemi.

Odborné přednášky budou v prostorách Pevnosti poznání pokračovat i v pátek, účastníky akce čeká také prohlídka města nebo exkurze v univerzitním kampusu v Olomouci-Holici. První Sympozium tří univerzit se uskutečnilo loni v dubnu poblíž města Tampa Bay na Floridě v USA, třetí ročník by měl v budoucnu proběhnout na univerzitě v italské Neapoli.

Až šest kilometrů dokumentů bude možné uložit do depozitářů v nové budově specializovaného archivu, kterou dnes slavnostně otevřela Univerzita Palackého. Třípodlažní stavba vyrostla v blízkosti neředínského univerzitního kampusu, veřejnosti nabízí prostornou badatelnu a také malý konferenční sál pro organizaci přednášek a vzdělávacích akcí. Novou budovu univerzita postavila a vybavila za bezmála 180 milionů korun, přičemž zhruba čtvrtinu hradila ze svého rozpočtu a zbylou část nákladů pokryla státní dotace poskytnutá Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

„Péče o kolektivní paměť je důležitá pro zachování naší kulturní identity a právě od univerzit tuto službu společnost zcela právem očekává. Jsem proto velmi rád, že dnes můžeme otevřít nové prostory, které poskytují důstojné podmínky pro naši paměťovou instituci. Dějiny univerzity jsou zároveň důležitou součástí historie města i regionu. Popřál bych tedy všem badatelům, kteří budou chtít služby našeho archivu využít, aby tady vždy našli informace, pro které do této budovy přijdou,“ uvedl během slavnostního otevření Martin Procházka, rektor UP.

Archiv UP patří mezi dvanáct akreditovaných vysokoškolských a vědeckých zařízení, jejichž posláním je ochrana a uchovávání historických písemných pramenů, které vznikají z činnosti univerzit. „Pečujeme o písemnosti, které se vážou k Univerzitě Palackého, tedy k novodobější historii naší univerzity obnovené roku 1946. Starší univerzitní materiály od konce šestnáctého do poloviny dvacátého století jsou soustředěny v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě,“ vysvětlil Pavel Urbášek, ředitel Archivu UP.

O nové budově pro svůj archiv, který byl založen v 90. letech minulého století, začala univerzita uvažovat už před více než deseti lety. „Doposud jsme sídlili v centru města v části přízemních a sklepních prostor tereziánské zbrojnice. Naše kapacity jsou nyní už v podstatě vyčerpané, asi čtvrtinu archiválií tak máme uskladněnu i na fakultách. V našich stávajících depozitářích je aktuálně uložený asi jeden kilometr písemností. Nová budova nám umožní uskladnit až šest kilometrů archiválií, máme tedy dostatečnou rezervu na mnoho let dopředu,“ popsal ředitel Archivu UP.

Do prvních dvou podlaží nové budovy mají přístup pouze zaměstnanci archivu. Je zde celkem osm depozitářů vybavených moderní vzduchotechnikou a kanceláře pro personál. Třetí patro je z poloviny prosklené a je určeno i pro širokou veřejnost. „V komfortních prostorách badatelny mohou zájemci studovat materiály, které jim rádi vyhledáme a zpřístupníme. Konferenční sál má kapacitu čtyřicet osob, mohou se zde pořádat tematické akce a přednášky. Už nyní se například domlouváme s univerzitou třetího věku, která u nás plánuje realizovat část výuky. Chceme, aby nové prostory žily a sloužily co nejlépe,“ doplnil Pavel Urbášek.

Mezi českými univerzitními archivy je ten olomoucký jedinečný v tom, že budova vyrostla jako novostavba na místě bývalého vojenského objektu. „V našem oboru nezažíváme často, že se pro archiv postaví zcela nový objekt, obvykle se spíše rekonstruují starší prostory. Univerzitě Palackého tedy gratuluji k této krásné realizaci,“ řekl při slavnostním otevření Milan Vojáček, ředitel Národního archivu.

Výstavba objektu byla zahájena na začátku roku 2022 a dokončena letos v červenci. Depozitáře nové budovy jsou zatím prázdné, vlhkost v novostavbě totiž musí nejprve poklesnout, aby písemnosti nepoškodila. Archiválie by se tak do moderních prostor mohly přestěhovat v horizontu několika měsíců.

Jak mluvit o vědě? Jaké komunikační strategie na univerzitě nastavit? A proč je vůbec důležité, aby vědci dokázali veřejnosti svou práci srozumitelně vysvětlit? O tom všem byla řeč na workshopu zaměřeném na komunikaci vědy, který pro proděkany, fakultní i rektorátní a další PR a marketingové specialisty a studující managementu vědy připravil úsek pro komunikaci a studentské záležitosti.

Lektory celodenního pracovního setkání v Pevnosti poznání přírodovědecké fakulty byli Aleš Vlk, zakladatel platformy Vědavýzkum.cz, a novinář Martin Rychlík, který se dlouhodobě specializuje na popularizaci vědy. Dvojici doplnil v odpolední části programu i Otakar Fojt, vědecký atašé britské ambasády v Praze a současně předseda Správní rady Univerzity Palackého. Volba této trojice nebyla náhodná, právě tito tři muži jsou spolu s Pavlou Hubálkovou podepsání i pod knihou Science Communication. Úvod do komunikace vědy, která vyšla loni v nakladatelství MatfyzPress a v tuzemském odborném prostředí vzbudila velký ohlas. Poprvé totiž souhrnně zpracovává téma komunikace vědy, jeho nástroje i příklady dobré praxe.

Aleš Vlk a Martin Rychlík jsou současně spoluautory podrobné interní analýzy komunikace a popularizace vědy na UP, kterou nechala vypracovat prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková. „Datová analýza a srovnání s českými i evropskými univerzitami ukázaly, že jako výzkumná instituce se prezentujeme velmi obstojně v oblasti printových i online médií, tedy především formou psaných textů. Posílit potřebujeme v audiovizi, a hlavně v komunikaci s nejširší veřejností. Všichni akademici a akademičky by měli umět vysvětlit, jak na univerzitách užíváme veřejné prostředky pro výzkum, tedy proč a jak je naše bádání pro společnost užitečné,“ uvedla prorektorka.

Během workshopu lektoři na konkrétních příkladech ukázali možnosti, jak správně a vhodně prezentovat výsledky vědeckého bádání veřejnosti, jak využívat sociální sítě nebo jak správně nastavit komunikační strategii tak složité instituce, jako je univerzita. „Vědci ve veřejných institucích jsou placeni z peněz daňových poplatníků a výsledky své práce by s nimi měli sdílet, vzdělávat společnost, ve které žijeme, a informovat o nových znalostech ve svých oborech, a ukázat tak relevanci svého úsilí. Komunikace výsledků vědy tříbí samo vědecké poznání a může přinést nové perspektivy pohledu na vlastní výzkum,“ soudí Otakar Fojt a dodává, že sdílením výsledků své práce vědci motivují další generaci a inspirují ji. „A navíc je to radost pochlubit se, když se v náročné vědecké práci občas něco skvělého povede,“ míní vědecký atašé britské ambasády.

Podle Martina Rychlíka, který je nejen vědecký novinář, ale i etnolog a historik kultury a autor velmi úspěšné knihy Dějiny lidí, mohou získané zkušenosti komunikace s médií i veřejností prospět vědcům i v jejich odborné práci. „Vědcům a vědkyním se takové zkušenosti mohou hodit i k nerutinnímu utřídění jejich vlastních myšlenek, oč jim vlastně jde, proč svoji práci dělají a co je opravdu podstatné. Prostě poodstoupit od práce, nahlédnout ji jinak. Umět sdělit v pár větách zásadní ideu a smysl vlastní práce se může navíc hodit i při dalších příležitostech: mezioborových prezentacích, grantech, volbách v instituci... Někdy výjimečně se též stane, že překvapivá a neoborová otázka (od novináře, PR pracovníka či laika) pomůže nasměřovat uvažování o dalších výzkumech zcela nečekaným – a třeba i užitečným směrem. Zkrátka: komunikace vědy je v mnoha aspektech přínosná i pro samotnou vědeckou komunitu,“ tvrdí Martin Rychlík.

Zajímavé zkušenosti nabídl posluchačům i Aleš Vlk. Nynější proděkan pro vnější vztahy Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy se totiž problematice vysokých škol a vědy věnuje dlouhodobě a má zkušenosti jak z akademické, tak z mediální praxe. „Kromě toho, že komunikace vědy patří a měla by patřit k povinnostem vědkyň a vědců, kteří jsou financováni z veřejných prostředků, tak přidám ještě další pohled. Tím, že o sobě dáváme různými způsoby vědět, tak se o nás dozví potenciální spolupracovníci, partneři vědeckých projektů či možní odběratelé našich výsledků. A to se týká jak domácího prostředí, tak zahraničí. Příkladů, kdy se někdo ozval s nabídkou ke spolupráci či dokonce s finanční podporou na základě zajímavého článku, přibývá,“ připomíná možný benefit zpětné vazby komunikace vědy Aleš Vlk.

Ohlasy na workshop

Workshop byl příležitostí zamyslet se nad efektivitou naší komunikace a nad tím, co by mělo být jejím cílem. Pro pedagogickou fakultu je jistě důležité profilovat se v médiích jako výzkumná organizace, zároveň je naším hlavním posláním kvalitní vzdělávání budoucích učitelů a dalších odborníků pro pedagogický terén. A právě tuto naši nezastupitelnou úlohu – nikoliv vědu – musíme komunikovat především, to také očekává naše komunita a podle kvality naší vzdělávací činnosti nás posuzuje. Čistá věda je v našem případě prostředkem pro zkvalitňování světa vzdělávání, bez přímé opory o aplikaci jejích výstupů nedává její komunikace smysl. Také díky specifičnosti pohledů jednotlivých fakult bylo setkání velmi podnětné. Vedlo nás i k zamyšlení nad tím, co má naše univerzita jako celek společného a jak nás vnímá vnější svět.

Petra Šobáňová, proděkanka pro vnější vztahy a inovace, PdF UP

Věda a výzkum jsou důležitou a nedílnou součástí LF UP. Z toho důvodu byl tento celodenní workshop jistě přínosný. Bylo užitečné si vyslechnout příklady dobré praxe o tom, jak komunikovat vědecké poznatky veřejnosti jasně a srozumitelně.

Kateřina Čapková, referentka pro oblast komunikace a marketingu, LF UP

Velmi přínosné byly informace k práci s absolventy jako zatím dosti opomíjenou cílovou skupinou.

Šárka Dvořáková, studentka, Management vědy, FF UP

Pro svoji aktuální práci si odnáším poznatky o práci se sociálními sítěmi.

Petr Maršík, student, Management vědy, FF UP

Za velmi zajímavé téma považuji volbu správného komunikačního média pro jednotlivé cílové skupiny univerzit. A taky hned u sebe v práci zorganizuji snídani pro novináře a nabídnu popularizaci práci našeho vědeckého profilu.

Denisa Kollnerová, studentka, Management vědy, FF UP

Workshop byl užitečný především díky propojení všech aktérů na UP, kterých se téma popularizace vědy na univerzitě týká. Mohli jsme tak na jednom místě sdílet své poznatky pod vedením zkušených lektorů, kteří přinesli důležitý pohled a podněty zvenčí. Popularizace vědy na univerzitě tvoří most mezi vědci a veřejností. Ta má právo vědět, na co jsou vynaložené finance z veřejných zdrojů. Prostřednictvím kvalitní komunikace můžeme vysvětlovat, že podpora vědy a výzkumu obohacuje každodenní život společnosti.

Vendula Lužná, popularizátorka vědy, UP

Univerzita Palackého má zájem získat do svého majetku Hanácké kasárny, historický objekt v centru Olomouce. Záměr vedení UP dnes podpořil jak Akademický senát UP, tak i Správní rada UP.

Správní rada při svém dnešním jednání záměr vedení UP odkoupit budovu Hanáckých kasáren podpořila. Jednání, které probíhalo online, se účastnilo 12 z celkových patnácti členů rady, přičemž 9 hlasovalo pro, nikdo proti a 3 se zdrželi hlasování. „Během asi hodinové diskuze jsme zvažovali klady i zápory této koupě. Většinově převážil pohled, že je to pro univerzitu i pro celý region příležitost k rozvoji a že možnosti financování rekonstrukce tohoto objektu se v budoucnu najdou,“ uvedl po jednání předseda Správní rady UP Otakar Fojt.

„Jsem rád, že senátoři i členové správní rady náš záměr podpořili. Čeká nás spousta práce, ale věřím, že areálu kasáren opět brzy vdechneme život a že budoucnost ukáže správnost tohoto rozhodnutí,“ řekl rektor UP Martin Procházka.

Univerzita Palackého byla 12. září oslovena Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) s možností nabýt historický objekt Hanáckých kasáren, a to za cenu 89,1 milionu korun. Vzhledem k tomu, že je nutné, aby se UP k této věci vyjádřila do třiceti dnů od doby, kdy od ÚZSVM výzvu obdržela, svolal Martin Procházka, rektor UP, mimořádné jednání Akademického senátu UP. Ten po velmi pečlivé a náročné debatě a podrobné diskuzi nad všemi výhodami a nevýhodami svým usnesením rozhodl, že nemá námitky proti vyslovení závazného zájmu o nabytí objektu Hanáckých kasáren do majetku UP. Zároveň přijal usnesení, v němž vedení UP požádal o garanci, že v případě realizace předloženého záměru nebudou ohroženy plánované budoucí investiční a stavební projekty UP a že nedojde k navýšení odvodů na centrální jednotky za účelem financování aktivit souvisejících s projednávaným záměrem. O tom, že historický objekt za 89,1 milionu korun koupí UP nyní rozhodla Správní rada UP. O jednání AS UP jsme psali zde.

Na žádost rektora UP Martina Procházky se v mimořádném termínu sešel Akademický senát UP, aby projednal zájem Univerzity Palackého o koupi historického objektu Hanáckých kasáren. Patnácti hlasy senátoři a senátorky univerzity rozhodli, že nemají námitek proti záměru UP o nabytí tohoto objektu.

Univerzita Palackého byla 12. září oslovena Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) s možností nabýt historický objekt Hanáckých kasáren, a to za cenu 89,1 milionu korun. Vzhledem k tomu, že je nutné, aby se UP k této věci vyjádřila do třiceti dnů od doby, kdy od ÚZSVM výzvu obdržela, svolal Martin Procházka, rektor UP, mimořádné jednání Akademického senátu UP.

V jeho úvodu se rektor k věci vyjádřil s tím, že odkup Hanáckých kasáren vnímá jako příležitost a že by rozsáhlý objekt v centru Olomouce mohl sloužit pro potřeby univerzity na desítky let dopředu. Zdůraznil jeho strategickou polohu ve městě, velikost i význam. Připomněl, že jednání na toto téma se konala v posledních čtyřech letech a že možnost postupné rekonstrukce se plánuje s využitím státních a evropských dotací.

Za ekonomickou komisi AS UP pak hovořil její předseda Vít Procházka, který řekl, že se komise shodla na doporučujícím stanovisku se dvěma podmínkami. V té první požaduje po vedení UP předložit rámcový plán využití objektu, v druhé zavázala vedení UP, aby předložilo návrh financování nákupu, údržby, nutných oprav a budoucí rekonstrukce objektu Hanáckých kasáren tak, aby nebyly ohroženy plánované budoucí investiční a stavební projekty UP. 

V následné debatě, v níž se hovořilo nejen o možném využití objektu, ale i o možných rizicích, jež by z koupě vyplynula, vystoupila kvestorka UP Petra Jungová, prorektor UP Michal Malacka, vedoucí technického odboru RUP Vojtěch Gren, někteří senátoři UP a hosté z fakult.

Po téměř dvouhodinové diskuzi Akademický senát UP rozhodl, že nemá námitky proti vyslovení závazného zájmu o nabytí objektu Hanáckých kasáren do majetku UP. Pro hlasovalo patnáct senátorů, dva byli proti, nikdo se v hlasování nezdržel. V druhém usnesení pak AS UP požádal vedení UP o garanci, že v případě realizace předloženého záměru nebudou ohroženy plánované budoucí investiční a stavební projekty UP a že nedojde k navýšení odvodů na centrální jednotky za účelem financování aktivit souvisejících s projednávaným záměrem. Pro druhé usnesení hlasovalo šestnáct senátorů, nikdo nebyl proti a jeden senátor se zdržel. O tom, jestli UP historický objekt za 89,1 milionu UP koupí a využije ke koupi Fondu provozních prostředků RUP a FRIM, rozhodne Správní rada UP.

Usnesení AS UP z 9. října 2024 zde.

Památkově chráněný areál Hanáckých kasáren, postavený okolo roku 1840, poprvé stát nabízel před třemi roky a požadoval za něj 262 milionů korun. Budova je hodnocena jako výjimečný objekt a jako příklad kvalitního vojenského stavitelství poloviny 19. století. Jako kulturní památka je chráněna od roku 1958. Armáda ČR budovu opustila v roce 2014, její prodej schválila Vláda ČR v roce 2020. V roce 2022 začal objekt sloužit jako centrum pro ukrajinské válečné uprchlíky. Historická kasárna stojí na ploše necelého hektaru, jde o největší nemovitost na Moravě, jakou původně stát nabízel k prodeji. V elektronické aukci jej získala developerská společnost REDSTONE, ještě před prodejem samým však stát oslovil Univerzitu Palackého, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc, které již v minulosti odmítly jeho bezplatný převod svázaný omezením využití, jestli nechtějí nejvyšší částku z dražby dorovnat.

Obhájili jste bakalářskou či diplomovou práci? Publikovali jste odborný článek? Dosáhli jste ve sportu umístění na předních příčkách? Pokud je vaše odpověď aspoň na jednu z otázek "ano", pak neváhejte a přihlaste se do soutěže o cenu rektora Univerzity Palackého. Uzávěrka pro podání přihlášek je ve středu 6. listopadu.

„Přihlásit je možno jednu diplomovou práci obhájenou v roce 2023 nebo 2024 nebo jeden článek uveřejněný v odborném tisku. Práce přihlášené do soutěže v minulých letech se nepřijímají,“ uvedla Nikola Domluvilová z oddělení univerzitních akcí a doplnila, že kvalitu prací bude posuzovat komise složená ze zástupců všech fakult Univerzity Palackého. Ty nejlepší pak navrhne rektorovi k ocenění.

Do soutěže je potřeba přihlásit se pomocí online formuláře, v rámci kterého je také nutné přiložit požadované posudky a další soubory podle stanovených podmínek. V případě sportovních cen je potřeba za jednotlivce či kolektiv vyplnit návrhový list. Návrhy na ocenění sportovních výkonů za rok 2023 nebo 2024 mohou podávat všichni členové akademické obce.

Podrobné podmínky i potřebné formuláře najdete zde.

Ceny za nejlepší vědeckou nebo uměleckou práci studentů bakalářských, navazujících magisterských a magisterských programů, za nejlepší studentské sportovní výkony a rovněž čestná uznání za vědecké monografie předá rektor UP Martin Procházka v průběhu akademického týdne v únoru příštího roku. Nově bude v rámci ceremoniálu vyhlášena Cena rektora za udržitelnost a udělena Teaching Awards.

Zástupci třiceti zemí se na Univerzitě Palackého zúčastnili šestnáctého ročníku mezinárodní konference Screen writing Research Network 2024. Na prestižní setkání se stěžejním tématem Conversation Beyond Script dorazila řada známých osobností filmových i televizních studií, například Donat F. Keutsch, jenž jako producent získal s filmem Yol Zlatou palmu na festivalu v Cannes.

Screenwriting Research Network (SRN), výzkumná skupina složená z vědců i reflektivních praktiků, zajímajících se o výzkum scenáristiky, uspořádala na katedře divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého šestnáctý ročník mezinárodní konference Screen-writing Research Network 2024. Cílem pravidelného setkání je přehodnotit scénář ve vztahu k jeho historii, teoriím, hodnotám a tvůrčím postupům.

„Naší ambicí bylo reflektovat proměny, kterými audiovizuální tvorba prochází v posledních letech. Jde především o umělou inteligenci, jež se tvůrcům nabízí jako nástroj využitelný při psaní scénářů. Je zároveň však i ohrožením jejich pozic kreativců ve štábech,“ řekl za pořadatele konference Jan Černík, odborný asistent katedry divadelních a filmových studií FF UP a zároveň člen výkonné rady Screenwriting Research Network. Vzpomněl přitom loňskou stávku amerických filmařů, která poukázala na mnohdy nežádoucí proměny fungování vývoje a výroby pořadů pro streamovací platformy typu Netflix.

„Začínají se rozpadat základy, na kterých byl v minulosti postaven význam scenáristického řemesla. To jsou asi nejdůležitější témata, která jsme chtěli na konferenci reflektovat, a měli jsme radost, že naši výzvu vyslyšelo takřka sto padesát hostů z více než třiceti zemí světa. Nejednalo se přitom jen o akademiky, ale i o scenáristy, dramaturgy či režiséry,“ dodal Jan Černík, jenž prestižní setkání organizoval s Annou Šimákovou, Filipem Fajou a dalšími studenty katedry divadelních a filmových studií FF UP.

Velkou radost měl například z toho, že se konference osobně zúčastnili Donat F. Keutsche a Gabriele C. Cindler z Německa. „Donat má za sebou obdivuhodnou kariéru. Vyzkoušel si různé role ve filmovém průmyslu, od kinaře a distributora přes producenta až po skript konzultanta, kterým je dodnes. Právě jako producent získal s filmem Yol na festivalu v Cannes Zlatou palmu. Dnes se svou spolupracovnicí a partnerkou Gabriele pořádá workshopy pro africké filmaře,“ přiblížil Jan Černík, a přestože jsou skript konzultanti lidé tak trochu v pozadí filmového průmyslu, v případě Donata a Gabriele se podle něj jedná o záměr. „Měl jsem velkou radost, když souhlasili, že na konferenci vystoupí s úvodní přednáškou na téma porušování pravidel při psaní scénářů,“ dodal Jan Černík.

Podle něj se vyplatilo i úsilí, jehož výsledkem byla účast zástupce českého audiovizuálního průmyslu. „Režisér Radim Špaček a scenárista Zdeněk Holý představili na konferenci film Lesní vrah, poté o něm diskutovali s diváky. Vystoupila i producentka Kamila Zlatušková. V přednášce představila vlastní systém vzdělávání televizních profesionálů, což mělo velký ohlas u kolegů z USA,“ doplnil Jan Černík.

Screenwriting Research Network (SRN) byla založena v roce 2006 a od té doby uspořádala patnáct konferencí na čtyřech kontinentech. Minulý rok se prestižní setkání uskutečnilo v USA, příští ročník bude v Austrálii. I díky tomu může fungovat jako platforma sdružující odborníky z celého světa.

Prvotním cílem zakládajících členů SRN bylo před přibližně dvaceti lety vytvořit platformu, jež by umožnila sdílení postupů jak scenáristiku učit. Tento cíl je nadále stěžejní v rámci organizace. Přidala se k němu však řada dílčích cílů, a hlavně schopnost reagovat na aktuální dění v oblasti scenáristiky.

„Pro mě osobně jako akademika pak Screenwriting Research Network a výroční konference slouží jako korektiv vlastního výzkumu. Diskuze s kolegy z praxe mi vždycky dokážou velmi precizně ukázat, jaký výzkum má odezvu u filmařů a sděluje jim něco zajímavého, a co už je z jejich pohledu zbytečné a určené spíš pro akademickou obec,“ uzavřel Jan Černík.

Na poválečnou obnovu a rozvoj Ukrajiny bude zaměřen první ročník Kulatého stolu nazvaného Postkonfliktní rekonstrukce a rozvoj, který 17. října 2024 pořádá katedra rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP v Pevnosti poznání. Tato akce naváže na mikrokreditní program celoživotního vzdělávání, který proběhl od února do dubna ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM).

„Rozhodli jsme se, že na mikrokreditní program z letního semestru volně navážeme a vytvoříme panelovou diskuzi, do které pozveme odborníky z praxe i z akademického prostředí. Myslíme si, že to má smysl, protože vidíme, jak velké prostředky z mezinárodních fondů jdou na průběžnou obnovu Ukrajiny. Bude potřeba velkého množství expertů. Jak v nevládním sektoru, tak i lidí, kteří budou schopní pomoci komerčním firmám,“ uvedl vedoucí katedry rozvojových a environmentálních studií PřF Zdeněk Opršal.

Kulatý stůl se uskuteční v anglickém jazyce od 15:00 do 17:00 v Laudonově sále Pevnosti poznání. Debata odborníků bude přenášena online prostřednictvím odkazu zveřejněném na stránkách katedry rozvojových a environmentálních studií. Úvodní slovo pronese profesorka Oxana Shevel z katedry politologie Tufts University. Následně se do diskuze zapojí přední odborníci z různých sektorů. Akce se zúčastní viceprezidentka Ukrajinsko-české obchodní komory Michaela Macharik, externí konzultant České rozvojové agentury Jan Pejřil, Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky a zástupkyně regionálního ředitele pro Východní partnerství a Balkán organizace Člověk v tísni Jana Bok Toužimská.

„Myslím, že situace na Ukrajině je podceněna z hlediska západních zemí, které se v rozvojové pomoci orientují na Afriku, Latinskou Ameriku a Asii. Ukrajina je bílé místo na mapě. Je potřeba pokrýt tento prostor východní Evropy už jen proto, že k němu máme více porozumění a je nám blíž kulturně i jazykově. Zároveň je tam spousta komerčních příležitostí pro firmy i z pohledu možného zaměstnání našich studentů,“ doplnil Zdeněk Opršal.

Kulatý stůl katedry rozvojových a environmentálních studií byl zařazen mezi události EADI (European Association of Development Research and Training Institutes), což je celoevropská síť výzkumných pracovišť, vědců a studentů různých oborů v oblasti rozvojových studií.

S velkým ohlasem napříč univerzitami sítě Aurora se setkala první otevřená výzva, zaměřená na podporu mezinárodní vědecké spolupráce, výzkumných stáží a pořádání letních škol. UP je koordinátorem jednoho ze sedmi podpořených projektů, dalších dvou se účastní jako partner. Dále se bude podílet na organizaci letní školy a vyšle dva studenty na stáže na partnerských institucích.

Výzva Call for Incentive Research Collaboration byla vypsána počátkem letošního roku jako součást programu Aurora 2030 podpořeného iniciativou Evropské univerzity pod hlavičkou Evropské komise. Přihlášky do jejího dalšího kola bude možné podávat na začátku roku 2025.

Společné vědecko-výzkumné projekty

„Do prvního ročníku výzvy bylo přihlášeno 26 způsobilých projektů. Ty následně hodnotila Vědecká rada Aurory (Aurora Research Council), do níž byli z každé partnerské univerzity Aurory jmenováni vědci a vědkyně napříč oborovým spektrem. Výsledky následně schválila Rada prorektorů Aurory pro vědu a výzkum. Na základě hodnocení obou orgánů získalo sedm projektů podporu v celkové výši 104 000 euro; Univerzita Palackého je zastoupena ve třech z nich,“ říká Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Na pozici koordinátora uspěla UP s projektem NUTRIAGE24. Jeho hlavní řešitelka Romana Klášterecká z FZV bude s kolegy ze španělské Universitat Rovira i Virgili a Islandské univerzity řešit otázky zdravého stárnutí. Zaměří se na vztah mezi výživou, zdravím a životním prostředím u dospělých, s ohledem na jejich životní situace a sociální determinanty, které podmiňují přístup k odpovídajícím potravinám.

Dále je UP partnerem dvou dalších podpořených projektů. Do projektu ETHICAL, koordinovaného univerzitou v Neapoli, je společně s univerzitou v Innsbrucku zapojena i Lucie Macková z PřF. Hlavním cílem je vyvinout komplexní model, který zachycuje migrační toky v rámci Evropské unie. Tato studie bude zahrnovat širší dynamiku migrace v rámci EU a směrem do EU a zohledňovat komplexní faktory, které přispívají k migračním trendům a vzorcům.

Používání hnojiv a pesticidů při pěstování léčivých rostlin může mít nepříznivé účinky na bylinné produkty a extrakty. Projekt VALOR-LIGHT se proto bude snažit nabídnout řešení prostřednictvím ekologických, soběstačných zemědělských metod a šetrných přípravků, které chrání zdraví spotřebitelů. Vede jej Univerzita Innsbruck a spojuje hned pět partnerských univerzit včetně přidružené Univerzity P. J. Šafárika v Košicích. Za UP se na něm bude podílet Lukáš Spíchal, vedoucí CATRIN-CRH.

Tematické letní školy

Ve druhé klíčové aktivitě uspěla katedra chemické biologie z PřF jako partner v letní škole CIRAGRO. Tu koordinuje Neapolská univerzita Fridricha II. a společně s německou Univerzitou Duisburg-Essen a Univerzitou Innsbruck se zaměří na oběhové hospodářství v zemědělsko-průmyslovém odvětví.

Krátkodobé vědecko-výzkumné stáže

Nejlepší hodnocení mezi uchazeči z UP získali od Vědecké rady Aurory student Tadeáš Volný a studentka Eliška Postavová z katedry optiky PřF. Tadeáš Volný absolvuje vědecko-výzkumnou stáž na pracovišti v Innsbrucku u prof. Tracy Northup, Eliška Postavová zamíří na odborné pracoviště katedry fyziky univerzity v Neapoli.

Další informace o výsledcích jsou dostupné na centrálním webu Aurory. Nové výzvy a další příležitosti pro studující i pracující na UP jsou pravidelně zveřejňovány i v češtině na webu Aurory na UP.

V polovině září vydalo Dobrovolnické centrum Univerzity Palackého výzvu na pomoc v oblastech, které postihly povodně. Během deseti dnů se zapojila více než tisícovka zaměstnanců a studentů, mezi nimi i budoucí fyzioterapeutka Barbora Uhmanová z fakulty zdravotnických věd. V Jeseníku zažila zdevastované domy, smutek, ale také velkou vděčnost a sounáležitost. Dalším studentům vzkazuje: Zapotřebí jsou tu hlavně mladí lidé, kteří jsou plní sil.

S ničivými následky přírodní katastrofy se Barbora Uhmanová setkala před třemi lety v Mikulčicích, kde pomáhala kamarádům a známým s úklidem po řádění tornáda. Nad aktuální výzvou dlouho neváhala. „Když jsem viděla výzvu od Dobrovolnického centra, které nabízelo každý den dopravu tam i zpět, přišlo mi to jako super příležitost. Navíc pan děkan vydal prohlášení, že studenti, kteří se pomocných prací zúčastní, mají omluvenou výuku. Řekla jsem si, že z toho budu mít určitě lepší pocit než z ležení u televize, a jak už vyplývá z našeho povolání, máme v sobě poslání pomáhat druhým lidem,“ uvedla studentka navazujícího magisterského programu Aplikovaná fyzioterapie.

Když spolu s dalšími dobrovolníky dorazila do Jeseníku, zavládlo zděšení. „Ve skutečnosti to tam vypadalo ještě hůř než na fotkách a záběrech z televizních reportáží. Sice jsem viděla zdevastované vesnice po tornádu u nás na Jižní Moravě, ale tady bylo navíc všude bahno a člověk si musel neustále dávat pozor na svou bezpečnost. Střídaly se ve mně emoce vděčnosti za to, že tam můžu být a něco udělat, a zároveň pocity smutku z toho, když člověk viděl plakat lidi, kteří v okamžiku přišli o vše, co měli, a nemají kam jít,“ popsala Barbora Uhmanová.

Několik dní pomáhala při odklízecích pracích a byla takříkajíc k ruce tam, kde bylo zrovna potřeba. „Hned první den jsme vyklízeli domy a sklepy, odhazovali lopatami bahno, další den jsme pomáhali ve firmě vynášet a rozbíjet nábytek, odtrhat koberce a linolea a dostat nánosy bahna z garáží. Jedno odpoledne jsme pomáhali při balení obědů pro základní školu. Jsou tu zapotřebí hlavně mladí lidé, kteří jsou plní sil, protože síly rychle dochází. Klobouk dolů před dobrovolníky z řad starších a seniorů. Setkali jsme se tu i s pánem, kterému bylo přes sedmdesát let.“  Tím nejcennějším pro studentku a rovněž fakultní senátorku bylo setkání se spoustou lidí s dobrým srdcem. „Nejvíc mě hřála vděčnost lidí, kterým jsem pomohla. Dobrovolnická pomoc je rozhodně super zkušenost pro mladé lidi,“ shrnula Barbora Uhmanová.

Práci dobrovolníků z řad studentů ocenil děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda. „Jsem hrdý na to, že studenti naší fakulty pomáhají vždy a s plným nasazením tam, kde je jich nejvíc potřeba, což ukázaly tyto povodně, stejně jako pandemie COVID-19. Naplňují tak poslání pomáhající profese již během svého studia. Moc jim za to děkuji,“ vyzdvihl Jiří Vévoda.

Před důležitým rozhodnutím, zda od státu odkoupit objekt Hanáckých kasáren v Olomouci, stojí v těchto dnech Univerzita Palackého. O jednu z největších budov ve městě, která se nachází v blízkosti historického centra i univerzitního kampusu, má zájem developerská společnost, která nabídla v aukci částku 89,1 milionu korun. Univerzita může jako veřejná instituce tuto cenu dorovnat a areál přednostně získat, na vyjádření má ale čas jen do příštího pondělí. Vedení UP proto svolalo na tento týden mimořádné jednání Akademického senátu a požádalo o stanovisko rovněž členy Správní rady.

„Případným nákupem Hanáckých kasáren nechceme řešit krátkodobé potřeby univerzity. Jedná se o strategické rozhodnutí, které je významné především z dlouhodobého hlediska. Máme jedinečnou příležitost získat rozsáhlý objekt v centru Olomouce, který by mohl sloužit mnoha generacím našich studentů a akademiků. Univerzita by tak ještě posílila klíčovou roli, kterou ve městě i regionu má,“ myslí si Martin Procházka, rektor UP.

Je přesvědčen, že s obnovou historických budov má univerzita zkušenosti a může sloužit jako příklad, jak respektovat kulturní dědictví a zároveň vytvářet moderní prostor pro vzdělávání a vědu. „V minulosti jsme získali například Konvikt nebo Zbrojnici, tedy rovněž rozsáhlé objekty, které vyžadovaly rekonstrukci. Zejména Konvikt byl z technického pohledu v mnohem horším stavu, než v jakém se nachází budova Hanáckých kasáren. Přesto se podařilo vybudovat krásné prostory, které se staly centrem univerzitního i kulturního života,“ připomíná rektor.

O příležitosti získat areál kasáren, která se univerzitě aktuálně naskytla, byli už informováni děkani všech osmi fakult, členové akademického senátu i správní rady. Rektor je zároveň požádal o jejich vyjádření, pro které dostali k dispozici veškeré podklady včetně informací o zdrojích financování nákupu nemovitosti, o nákladech na její nezbytnou údržbu i o možnostech jejího budoucího využití. Poskytnuty jim byly rovněž odpovědi na předložené dotazy, připomínky a podněty akademické obce.

Objekt Hanáckých kasáren by v budoucnu mohl univerzitě poskytnout užitečný a praktický prostor, který by sloužil různým fakultám například pro výukové, kancelářské či komunitní účely. „Vzniknout by tam mohly i nové ubytovací či stravovací kapacity. Prakticky okamžitě a bez nutnosti větších stavebních zásahů bychom část prostor mohli využít jako sklady. Výhodou také je, že můžeme objekt zakonzervovat a zvolit postupnou rekonstrukci s využitím státních a evropských dotací tak, abychom nemuseli nést okamžitou finanční zátěž na jeho kompletní opravu. Jedná se o dlouhodobou investici, která má strategický význam pro univerzitu, ale opomíjet nemůžeme ani přínos této budovy pro veřejný prostor,“ dodává Martin Procházka.

Nové umělé pacienty, tzv. fantomy, s možností aplikace virtuální reality a záznamu zákroků pořídí Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Umožní jí to rozšířit a dále zkvalitnit praktickou výuku na simulátorech pro postgraduální studenty. Nákup moderního přístrojového vybavení je podpořen z Národního programu obnovy.

Klinika zubního lékařství v současnosti disponuje patnácti staršími fantomy, na kterých se učí a zároveň si následně procvičují potřebné dovednosti jak studenti magisterského programu, tak i postgraduální studenti – doktorandi a lékaři ve specializačním vzdělávání, pro které však vybavení fantomárny není dostačující. „U postgraduálního studia se již jedná o odbornosti či specializace, jako je například endodoncie, implantologie či klinická stomatologie, a v tomto směru jsme dosud omezeni technickým vybavením i časovou kapacitou pro simulační výuku, kterou musíme kloubit s léčebnou péčí,“ uvedla přednostka kliniky a proděkanka LF UP pro studium Zubního lékařství a Dentistry Iva Voborná.

Tato situace se však brzy změní díky projektu, v rámci něhož klinika pořídí až šestnáct nových modernějších simulátorů s možností aplikace virtuální reality a také mikroskopové vybavení, které je pro specializované oblasti zubního lékařství potřeba.

„Bude to pro nás velký kvalitativní skok a budeme moci studentům nabídnout nové výukové předměty. S využitím virtuální reality se můžeme při výuce věnovat komplikovanějším reálným případům a jejich řešení na simulátoru před ošetřením pacienta. Toho bychom na počátku naskenovali 3D rentgenem, zpracované snímky pak vložili do virtuální reality, díky níž by si student-lékař na simulátoru mohl nanečisto vyzkoušet ošetření, které dotyčnému bude v ústech provádět,“ přiblížila přednostka kliniky.

Moderní simulátory nahradí část dosluhujících starších fantomů, kdy některé z nich ještě najdou uplatnění, například v cvičné zubařské ordinaci v Pevnosti poznání. S novým přístrojovým vybavením dojde ve fantomárně na klinice i ke změnám organizačním. Její prostory budou účelněji a funkčněji využity. K úpravám by mělo dojít v létě příštího roku.

Nové vybavení pro simulační výuku Kliniky zubního lékařství LF UP a FNOL bude pořízeno pod hlavičkou projektu Navýšení kapacity pro simulační výuku v doktorském studijním programu Stomatologie a ve specializačním vzdělávání v rámci vzdělávacího programu v oboru Klinická stomatologie (registrační číslo CZ.31.7.0/0.0/0.0/23_086/0008496), který je v rámci Národního programu obnovy spolufinancován Evropskou unií. Rozpočet projektu počítá s výdaji ve výši 23,5 milionu korun.

Hlavní řešitelkou projektu je proděkanka LF UP pro studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročníku a vedoucí fakultního simulátorového centra Centesimo docentka Eva Klásková, odborný tým dále tvoří Luděk Kaprál a Jaromír Vachutka ze zmíněného centra. Administrativní část projektu zabezpečuje Projektový servis UP.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest se letos bude věnovat přírodopisnému dokumentu. Odehraje se od 14. do 17. října v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) a nabídne výběr těch nejlepších snímků, které vznikly za poslední dva roky. Některé budou uvedeny v premiéře.

Festival se letos zaměří na přírodopisné filmy, které mají bohatou historii a od svého vzniku na začátku 20. let prošly revolučním vývojem. Objektivy kamer již „pouze“ nezachycují zvířata a rostliny v jejich přirozeném prostředí, ale tvůrci filmů si kladou otázky ochrany planety a toho, jak lidé svou činností faunu a flóru ovlivňují.

O pozornost poroty se uchází 16 snímků, nejvíce v historii festivalu

Návštěvníci se podívají například do Argentiny, kde se zvířata musí přizpůsobovat extrémním přírodním i teplotním rozdílům a hledat vhodný způsob lovu i obrany. Klimatická změna se dotýká i Himalájí, do kterých se vydal tým vědců mapujících ledovce. V dalším dokumentu se diváci ocitnou v bouři a zjistí, jak mravenci odolávají turbulentním změnám v atmosféře. Fascinující je také příběh šimpanze číslo 65, který se stal součástí vesmírného závodu a jehož osudu se věnují švédští dokumentaristé. Jedním z námětů bude také to, jak nás mohou zachránit obyčejné houby.

Návštěvníci se mohou setkat s osobnostmi světového dokumentu

„Těšíme se na Robyn Metcalfe – producentku a historičku jídla u filmu Dozrávání. Také přijede Masha Karpoukhina, režisérka filmu Poslední slavík, a režiséři filmu Ztracený prales Ivohiboro Fitzgerald Jego a Laurent Portes,“ zve na festival dramaturg Zdeněk Rychtera.

Novinkou je letos cena diváků, kteří si mezi filmy mohou vybrat svého favorita. „Kromě toho uvidí i snímek o klíšťatech, který vznikl v rámci workshopu dokumentární tvorby během minulého ročníku festivalu. Společně jej vytvořily studentky České zemědělské univerzity,” doplnil dramaturg.

Diskuze i projekce pro školy

V programu nebudou chybět debaty a panelové diskuze. Dopolední projekce budou patřit základním a středním školám, které se budou moci podívat na špičkové wildlife dokumenty.

„Každým rokem zapojujeme do festivalu také studenty. Ti se mohou stát součástí studentské poroty a vybrat jeden z oceňovaných snímků. Mimo to se také podílejí na samotné přípravě a organizaci festivalu. Někteří z pedagogů vidí v dokumentárních filmech pro studenty velký přínos, a tak je vezmou na promítání v rámci výuky tematicky blízkých předmětů,“ upřesnila organizátorka Karolína Otcová z ČZU.

Fanoušci filmu mohou vybírat z několika projekcí denně, které jsou zdarma – stačí se pouze registrovat na webu festivalu nebo přijít do kampusu ČZU.

Česká zemědělská univerzita v Praze organizovala festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011 pod názvem Life Sciences Film Festival a později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého v Olomouci, na jejíž půdě se koná úspěšný mezinárodní festival populárně-vědeckého filmu Academia Film Olomouc (AFO), a společně pořádají Prague Science Film Fest.

Příznivce vytrvalostního běhu z řad studentů i zaměstnanců Univerzity Palackého zve katedra sportu Fakulty tělesné kultury UP k účasti na Přeboru UP v přespolním běhu. Již 46. ročník této podzimní sportovní události se uskuteční ve středu 16. října po 14. hodině.

Centrem závodu bude jako obvykle atletický stadion TJ Lokomotiva na tř. 17. listopadu, většina tratí vede přilehlými Bezručovými sady. Na ženy čeká trať dlouhá 3 km, muži poběží 5,5 km.

„Vítězové obou kategorií se stávají přeborníky Univerzity Palackého pro rok 2024 a obdrží kromě diplomu, medaile a krásných věcných cen také Cenu děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia,“ uvedl ředitel závodu Vítězslav Prukner. Před závody dospělých proběhne ještě soutěž dětí.

K účasti na přeboru se běžkyně a běžci mohou registrovat dopředu prostřednictvím tohoto formuláře, případně je možné se přihlásit přímo na stadionu před startem závodů. Prezence žen začíná ve 14:30, mužů pak o půlhodinu později. Jména letošních přeborníků univerzity budou vyhlášena v 16 hodin. Další informace jsou k dispozici zde.

Vloni přebor ovládla Klára Machková z FF UP a Petr Bachan z FTK UP – psali jsme zde.

Oboustranné výměny studentů, sdílení zkušeností v oblasti vědy a výzkumu, společné studijní programy nebo příklady dobré praxe v oblasti strategie rozvoje vědy a projektového řízení nebo internacionalizace kurikula. Tato témata patřila mezi hlavní body jednání, která na začátku tohoto týdne uskutečnil rektor Univerzity Palackého Martin Procházka během své návštěvy na University of Minnesota. V severoamerickém městě Minneapolis zakončil svou krátkou pracovní cestu po USA, která byla zároveň jeho první v nové roli prezidenta mezinárodního univerzitního konsorcia Aurora.

„Měl jsem skvělou příležitost prezentovat výzkumné i vzdělávací aktivity nejen Univerzity Palackého, ale samozřejmě také všech univerzit sdružených v síti Aurora, kde jsem od září převzal prezidentské povinnosti po Jónu Atlim Benediktssonovi z Islandu. Minnesotská univerzita se řadí mezi prestižní a dynamická výzkumná centra, mezi univerzitami v USA má dlouhodobě své místo na předních příčkách a i v mezinárodním srovnání se umísťuje v první stovce vysokých škol. Jsem proto rád, že pro naše evropské univerzity můžeme i nadále počítat s tímto strategickým globálním partnerem, s nímž chceme ještě intenzivněji rozvíjet spolupráci v rámci Aurora Network,“ podotkl Martin Procházka, prezident Aurory a rektor UP.

Během své návštěvy se na University of Minnesota setkal mimo jiné s Rachel Croson, výkonnou viceprezidentkou a nejvyšší akademickou představitelkou univerzitního kampusu Twin Cities, který navštěvuje přes 50 tisíc studentů ve městech Minneapolis a Saint Paul. Dalších jednání se účastnili například viceprezident pro výzkum a inovace Shashank Priya, prorektor pro mezinárodní záležitosti Harvey Charles, ředitelka mezioborového centra pro studium globálních změn Karen Brown nebo zástupci univerzitního mezinárodního centra, kteří se věnují internacionalizaci studijních programů.

„Ze strany University of Minnesota je velký zájem o oboustranné výměny studentů. Mluvili jsme rovněž o možnostech využití metody COIL, při níž vyučující i jejich studenti z různých zemí spolupracují na týmových aktivitách přes nejrůznější online platformy. Společnou aktivitou by mohl být také online kurz pro naše i americké studenty zaměřený na SDGs, tedy sedmnáct cílů udržitelného rozvoje stanovených v rámci programu OSN pro zlepšení kvality života nejen v členských zemích do roku 2030,“ doplnila Tereza Kalousková, vedoucí oddělení pro partnerství Úseku pro mezinárodní spolupráci UP, která rektora na jeho cestě po USA doprovázela.

Unikátní cestu pro vývoj antibiotik nové generace, která jsou nejen účinná vůči širokému spektru bakterií, ale dokážou spolehlivě bránit i rozvoji bakteriální rezistence, objevili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) ve spolupráci s kolegy z Číny. V účinné antibiotikum proměnili mangan, stopový prvek nezbytný pro lidské tělo, který ukotvili pomocí atomárního inženýrství ve struktuře chemicky upraveného grafenu. Testy na zvířecích modelech prokázaly, že nový materiál má obrovský potenciál zejména v lokální terapii, například při hojení ran. Objev publikoval prestižní časopis Advanced Materials a na ochranu materiálu vědci podali evropský patent.

„Vyvinutý materiál dokáže likvidovat a bránit růstu všech typů námi studovaných bakterií včetně vysoce odolných patogenů. Funguje v nízkých koncentracích, při kterých je zcela neškodný vůči lidským buňkám. Bakterie nejsou schopny si vůči němu vyvinout rezistenci, která představuje jeden z největších problémů současné medicíny. Všechny tyto výsledky jsou skvělými předpoklady pro využití atomárního antibiotika v praxi,“ uvedl fyzikální chemik a autor výzkumného konceptu Radek Zbořil působící v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP a Centru energetických a environmentálních technologií (CEET) na VŠB-TUO.

Frontální útok manganu

Vědci při vývoji antibiotika zúročili své zkušenosti z grafenové chemie a atomárního inženýrství, jemuž se v posledních letech intenzivně věnují. Tentokrát vsadili na grafenový derivát obohacený atomy kyslíku a dusíku, do kterého chemicky zabudovali mangan – přechodný kov, jenž se v lidském těle podílí na metabolismu, tvorbě kostí, regulaci cukru v krvi či ochraně buněk před oxidativním stresem.

„Rozhodli jsme se zaútočit nikoliv na nejslabší, ale jedno z nejsilnějších míst bakterií – sacharidy v jejich stěně a buněčné membráně, které jsou pro přežití bakterií klíčové. Plní mimo jiné ochrannou funkci, zprostředkovávají přenos látek i komunikaci s okolím, slouží jako energetické rezervy bakterií. Díky tomu, že jsme chemicky navázali mangan na vybrané skupiny sacharidů, došlo k potlačení jejich hlavních funkcí a následné buněčné smrti. Zásadní je přitom role grafenového nosiče, který zabezpečuje přenos iontů manganu na povrch bakterií a umožní jejich frontální chemický útok na sacharidové molekuly,“ objasnil nový přístup Zbořil.

Působí i na nejvíce rezistentní bakterie

Nový materiál je účinný i proti bakteriím, na něž stávající antibiotika nestačí. „Vynikající baktericidní efekt jsme prokázali proti všem bakteriím z takzvané skupiny ESCAPE, která zahrnuje vysoce rezistentní bakteriální patogeny. Tyto bakterie jsou obzvláště nebezpečné, neboť odolávají běžným antibiotikům, což komplikuje léčbu a zvyšuje riziko závažných infekcí zejména v nemocničním prostředí. Atomární antibiotikum bylo v porovnání s komerčními antibiotiky jako jediné účinné proti všem rezistentním bakteriím,“ přiblížil první autor práce David Panáček z CATRIN UP a CEET VŠB-TUO.  

Účinek atomárního antibiotika výzkumníci ověřili nejen v laboratorních podmínkách, ale ve spolupráci s kolegy z Číny i na myších modelech. „Při in-vivo testech došlo k velmi rychlému a efektivnímu hojení kožní infekce způsobené rezistentním kmenem Staphylococcus aureus (zlatým stafylokokem) a k dramatickému poklesu všech zánětlivých markerů. Již nyní tak můžeme uvažovat o využití nového typu antibiotika pro krytí ran nebo antibakteriální úpravy povrchů umělých materiálů. Zde vnímáme obrovský potenciál z hlediska možnosti potlačení tvorby bakteriálních povlaků například na umělých kloubních náhradách, stentech nebo kanylách. Nový materiál by i díky svému mechanismu účinku mohl bránit vzniku komplikujících infekcí, což by mělo zásadní dopad na zdravotnictví,“ řekl Milan Kolář, mikrobiolog a děkan Lékařské fakulty UP, jenž se na výzkumu významně podílel.

Atomární antibiotikum otevírá nové možnosti

Vědecký tým bude ve výzkumu pokračovat a materiál testovat i pro systémovou antibiotickou léčbu. „Stávající antibiotika již nedokážou léčit některé závažné infekce a bakteriální sepse jsou stále častější příčinou úmrtí. Proto chceme ověřit potenciál atomárních antibiotik pro léčbu nejzávažnějších bakteriálních onemocnění,“ doplnil Kolář.

Podle OSN lze odhadnout, že pokud se bude bakteriální rezistence zvyšovat stejným tempem jako doposud, budou v roce 2050 neléčitelné infekce vyvolané multirezistentními bakteriemi nejčastější příčinou úmrtí. Takzvané „superbakterie“ tak pro lidstvo představují globální hrozbu, jejímž řešením je právě vývoj nových antibakteriálních látek schopných obejít stávající mechanismy, které si bakterie na svoji ochranu vytvářejí. Výzkum vědeckého týmu, na němž se podíleli také kolegové z Přírodovědecké fakulty UP a dvou čínských institucí, tak potvrzuje netušený potenciál atomárního inženýrství při řešení jedné z největších vědeckých a společenských výzev. 

Celkem šestadvacet žádostí obdržela evropská univerzitní síť Aurora po vyhlášení výzvy k pobídkovým a kolaborativním výzkumným projektům. Rada pro výzkum Aurory nakonec vybrala sedm inovativních projektů, mezi nimi NUTRIAGE24, jehož koordinátorem je Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého.

Každoroční výzva si klade za cíl nabídnout mladým a zavedeným akademikům příležitost k dalšímu posílení výzkumné spolupráce na univerzitách sítě Aurora. Výzkumné návrhy financované v rámci této výzvy byly hodnoceny na základě náročného seznamu kritérií, včetně jejich vědecké kvality, originality a proveditelnosti. Rada pro výzkum Aurory (Aurora Research Council) se sídlem v pařížské Université Paris-Est Créteil nakonec z šestadvaceti obdržených žádostí vybrala sedm potenciálně inovativních projektů, které celkově získají více než 100 tisíc euro.

V oblasti zdravotnictví uspěl projekt NUTRIAGE24, jehož koordinátorem je Fakulta zdravotnických věd UP. Partnery projektu jsou španělská Universitat Rovira i Virgili a islandská University of Iceland. „Hlavním cílem projektu NUTRIAGE24 je vytvoření meziuniverzitního konsorcia, které zahájí pilotní studii. Ta by měla pomoci lépe porozumět vztahu mezi výživou, zdravím a životním prostředím u osob vyššího věku, přičemž bude zohledňována jejich životní situace a sociální faktory, které ovlivňují i dostupnost adekvátní výživy,“ popsala hlavní řešitelka projektu Romana Klášterecká. Na iniciaci a podání úspěšného projektu se dále podílela Marika Svrčková, projektová manažerka z Centra vědy a výzkumu FZV UP.

Financované projekty začnou na podzim 2024 a poběží další dva roky. Další informace najdete zde.

V Kapli Božího těla Uměleckého centra UP obdržel z rukou děkana Filozofické fakulty UP Jana Stejskala Pamětní medaili Univerzity Palackého vědec a filmař Bernd Herzogenrath, profesor americké literatury a kultury na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Ocenění převzal za dlouholetý odborný a lidský přínos Filozofické fakultě UP i městu Olomouc.

Literární a filmový vědec a výjimečný pedagog Bernd Herzogenrath z německé Goethovy univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem přijel poprvé na Univerzitu Palackého v devadesátých letech minulého století. Od té doby na UP pravidelně hostuje a neúnavně pracuje na prohlubování vztahu mezi oběma univerzitami ve prospěch studentů a akademiků obou zemí. Působil napříč obory a katedrami, nejblíže má však ke katedře anglistiky a amerikanistiky, která díky jeho hostování získala cenné kontakty a impulzy.

Vztah německého entuziastického badatele Bernda Herzogenratha k Olomouci je významný i mimo jiné proto, že v Olomouci objevil rodný dům amerického filmaře Edgara Georga Ulmera. Díky jeho úsilí je dnes na něm možné nalézt filmařovu pamětní desku.

Pro Filozofickou fakultu UP je však naprosto zásadní Herzogenrathova účast na pravidelných kolokviích amerických studií.

„Vše začalo v druhé polovině 90. let. V té době Bernd Herzogenrath poprvé přijel do Olomouce jako účastník kolokvia amerických studií, které tehdy pořádal emeritní rektor Josef Jařab. Následně se zúčastnil řady dalších ročníků těchto kolokvií, aby poté navázal svým vlastním mezinárodním intenzivním kurzem From Theory to Pratice/Z teorie do praxe. Do Olomouce s sebou tehdy přivedl i své frankfurtské studenty. Spolu s českými posluchači se amerikanismem zabývali na základě vlastních perspektiv, utvářených jejich odlišnými i společnými historickými zkušenostmi. Ve skutečnosti tak propojil českou a německou kulturu s americkou. Jeho intenzivní kurz byl poté podpořen erasmovskou výměnou mezi Univerzitou Palackého v Olomouci a Goethe University ve Frankfurtu. Díky Herzogenrathovu úsilí jsme tak v Olomouci přivítali kromě studentů i významné evropské a americké osobnosti,“ uvedl v krátké řeči Jan Stejskal, děkan FF UP s tím, že v rámci kolokvia From Theory to Pratice/Z teorie do praxe dnes přijíždějí na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého studenti z Goetheho univerzity ve Frankfurtu pravidelně.

„Jsme mu vděčni za vše, co během let trpělivě vykonal a co i dnes dělá pro rozvoj našich meziuniverzitních vztahů, pro vzdělávání našich studentů a pro historickou paměť našeho města,“ dodal děkan FF UP.

Slavnostní události se v Kapli Božího těla UC UP zúčastnila řada Herzogenrathových kolegů, především z katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP.  K osobnosti oceněného se krátce vyjádřil i například David Livingstone, jenž zdůraznil nejen jeho úsilí ve prospěch katedry a univerzity, ale i města.

„Bernd Herzogenrath učinil můj život bohatším. Jeho nevázanost je nakažlivá, inspiroval generace studentů a kolegů po celém světě.  Poprvé jsem se s ním setkal před devětadvaceti lety na našem každoročním kolokviu amerických studií, které pořádal zesnulý velikán Josef Jařab. Bernd byl nadšený z Olomouce, z naší univerzity a z navazování nových přátelství a spolupráce. Jsem vděčný, že to trvá dodnes. Jeho zájmy jsou rozmanité, dotýkají se hudby, filmu, samozřejmě literatury, kritické teorie, piva a jídla a pro mě toho nejdůležitějšího, tedy přátelství. Na rozdíl od mnoha světových učenců Bernd nesedí ve věži ze slonoviny, ale je velmi zaujatý studenty a kolegy. Byl a stále je týmovým hráčem, který podporuje spolupráci a kooperaci. Budiž názorným příkladem současný, již 14. ročník, kolokvia, v jehož rámci do Olomouce přivádí studenty z Goethovy univerzity ve Frankfurtu, aby se společně se studenty naší katedry zúčastnili blokového intenzivního kurzu. Letos se mu podařilo do Olomouce přivést i vědkyni Eugenii Brinkemu z Massachusetts Institute of Technology a vědce Briana Price z University of Toronto,“ shrnul.

Prof. Bernd Herzogenrath profesor americké literatury a kultury na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu a pravidelný hostující profesor na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Je autorem několika odborných knih a editorem několika svazků esejů o americkém filmu a také o filmu jako filozofii. K jeho nejnovějším publikacím patří sbírky The Films of Bill Morrison, Estetika archivu (Amsterdam: Amsterdam University Press, 2017), Film jako filozofie (University of Minnesota Press, 2017) a Praktická estetika (Bloomsbury 2021). Společně s Patricií Pisters je hlavním editorem mediálně-filozofické knižní řady thinking/media s nakladatelstvím Bloomsbury. Ve spolupráci s katedrou anglistiky a amerikanistiky FF UP pořádá na UP Kolokvium From Theory to Pratice/Z teorie do praxe. V současné době plánuje projekt, jenž sdružuje odborníky z oblasti filmových studií, filozofie a neurověd.

Mimořádnou příležitost prezentovat v Rakousku své aktivity získala Univerzita Palackého. Byla totiž jedním z partnerů, kteří dostali pozvání na tradiční Svatováclavské posvícení pořádané českou ambasádou ve Vídni.

Svatováclavské posvícení pořádá české velvyslanectví každý rok. Letos akce ale nesla výrazný olomoucký rukopis a připomněla pevné vazby mezi Statutárním městem Olomouc, hlavním pořadatelem akce, a Rakouskem. Hosty večera přivítal velvyslanec České republiky v Rakousku Jiří Šitler společně s primátorem Olomouce Miroslavem Žbánkem.

Univerzita Palackého se představila jako moderní vzdělávací instituce s důrazem na internacionalizaci, vědu a výzkum. „Rakousko patří mezi naše klíčové partnery v mezinárodní spolupráci. Důležitou roli v této oblasti hrají také mezinárodní projekty, jako je AKTION, což je česko-rakouský program pro podporu bilaterálních vědeckých a vzdělávacích aktivit, který poskytuje financování pro výměnné pobyty studentů a akademiků, či spolupráce v rámci aliance Aurora – mezinárodní sítě univerzit, zaměřené na výměnu know-how a inovace ve vzdělávání a výzkumu, s důrazem na udržitelný rozvoj a sociální odpovědnost,“ řekla Alena Vyskočilová z Welcome Office UP, která se společně s kolegy z úseku mezinárodní spolupráce podílela na organizaci akce.

Mezi hlavními hosty byl také profesor Josef Strobl z Univerzity v Salcburku, který dlouhodobě spolupracuje s profesorem Vítem Voženílkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého na společném studijním programu International Joint Master’s Programme in Geoinformatics.

Posvícení nabídlo i příležitost k setkání absolventů Univerzity Palackého, kteří dnes žijí v Rakousku. „Zajímavostí bylo, že se akce zúčastnil například bývalý student z Brazílie, jenž v roce 2008 absolvoval program Erasmus Mundus na fakultě tělesné kultury,“ uvedla Alena Vyskočilová.

Vydavatelství Univerzity Palackého spolu s Muzeem umění Olomouc připravilo výstavu Olomoučtí fotografové, která přinesla pohled na proměny Olomouce a jejího okolí z historického i současného hlediska.

Program oživily také experimenty z Pevnosti poznání, kdy si návštěvníci mohli vyzkoušet různé vědecké pokusy. Zahradě velvyslanectví zase v tento den dominoval nafukovací model zeměkoule, což je symbol festivalu Academia Film Olomouc. Jedním z vrcholů večera bylo vystoupení Michala Horáka, studenta pedagogické fakulty a letošního krále majálesu.

Celá akce proběhla ve spolupráci centrály CzechTourism a Českého centra ve Vídni, kde se také uskutečnilo setkání s rakouskými novináři, kterým univerzitu představil Lukáš Merz, ředitel Amerického centra UP. Mezi hosty byli zástupci vídeňské kulturní scény, krajanských spolků, Vídně a měst Innsbruck a Wiener Neustadt

„Večer na české ambasádě ve Vídni byl nejen oslavou svátku svatého Václava, ale především ukázkou bohaté a dynamické spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskem. Vytvořil prostor pro setkání akademiků, zástupců kulturních institucí, krajanů a významných osobností z obou zemí. Akce podtrhla rostoucí význam mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání, vědy a kultury, což do budoucna přináší nové možnosti rozvoje,“ dodala Alena Vyskočilová.  

Mezi hlavními partnery akce byly Olomoucký kraj, Muzeum umění Olomouc a Univerzita Palackého.Tyto instituce společně přispěly k bohatému programu, který zahrnoval mimo jiné cimbálovou hudbu v podání Moravské filharmonie, prezentaci krajových specialit, jako jsou tvarůžkové speciality či levandulový likér, a také vystoupení Hanáků. Hosté měli rovněž možnost zhlédnout prezentaci Svatováclavského návrší a projektu Středoevropského fóra, kterou zajistilo Muzeum umění Olomouc. Více o Rakouské sezoně v Olomouci najdete zde.

Uchovávat vzorky mozkové tkáně darované pacienty s neurodegenerativními onemocněními za účelem jejich dalšího výzkumu, který má přispět k vzniku a rozvoji léčebných metod těchto závažných nemocí, jako jsou například Parkinsonova a Alzheimerova nemoc, multisystémová atrofie či progresivní supranukleární paralýza. To je hlavním smyslem Mozkové banky Neurologické kliniky a Ústavu klinické a molekulární patologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, která vznikla jako teprve druhá v České republice.

„Zřízením oficiální mozkové banky navazujeme na zhruba patnáctiletou klinickou a patologickou činnost v brainbankingu, kterou naše Neurologická klinika a Ústav klinické a molekulární patologie prakticky provozují již od roku 2009, především zásluhou profesorky Kateřiny Menšíkové a doktorky Lucie Tučkové, tehdy jako vůbec první v rámci České republiky,“ říká přednosta Neurologické kliniky LF UP a FNOL Petr Kaňovský. „Inspirovala nás také pozdější návštěva londýnské mozkové banky, kde jsme viděli výsledky jejich práce v oblasti sběru tkání a výzkumu neurodegenerativních onemocnění. Po návratu jsme zavedli stejný systém i u nás. Nyní tedy tato činnost získává oficiální status v návaznosti na nově pořízené špičkové vybavení, které nás posouvá na úroveň předních center například právě v Londýně, Vídni, Varšavě či Torontu,“ těší profesora Kaňovského.

Mozková banka zajišťuje standardizovaný postup při odběru, vyšetření a skladování biologického materiálu, což jsou nezbytné podmínky úspěšného výzkumu v oblasti neurodegenerativních onemocnění. Mozkové banky fungují ve většině států po celém světě. První oficiální v České republice vznikla ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, druhá nyní po letech neoficiálního působení v Olomouci, přičemž obě již velmi těsně spolupracují. Vzájemné sdílení výsledků výzkumu je totiž velmi důležité pro zlepšování diagnostiky neurodegenerativních onemocnění a pro pochopení základních mechanismů jejich rozvoje a vývoj nových léků do budoucna.

„Určení správné diagnózy během života pacienta je v případě neurodegenerativních onemocnění v současné době stále velmi obtížné. Až ve dvaceti procentech případů je stanovena klinická diagnóza nesprávně, tedy je například diagnostikována Parkinsonova nemoc, přestože měl pacient úplně jiné neurodegenerativní onemocnění nebo kombinaci různých forem neurodegenerace. Definitivní diagnózu, tedy jakým typem onemocnění pacient skutečně trpěl, je možné stanovit až neuropatologickým vyšetřením mozkové tkáně. Detailní zkoumání mozkové tkáně darované pacienty, kteří trpěli těmito onemocněními, tak má zásadní význam pro pochopení patologických dějů odehrávajících se v postiženém mozku a pro vývoj účinné léčby,“ vysvětluje přednosta Neurologické kliniky.

Biologický materiál uchovávaný a dále zkoumaný v mozkové bance je získáván po úmrtí odběrem v rámci pitvy. Odběr a vyšetření mozkové tkáně, stejně jako její archivace a následný výzkum probíhají v souladu s etickými standardy a s předchozím souhlasem zemřelého nebo osob jemu blízkých. „Darování mozku znamená, že se pacient rozhodne věnovat po úmrtí mozek pro potřeby výzkumu. Za tímto účelem podepíše s ošetřujícím lékařem Souhlas s uchováním a využitím mozkové tkáně pro potřeby výzkumu. Pokud dárce není schopen vyplnit a podepsat informovaný souhlas, může tak učinit jeho nejbližší příbuzný. Tento souhlas je uložen ve zdravotnické dokumentaci pacienta a v mozkové bance,“ popisuje náležitosti darování přednosta Ústavu klinické a molekulární patologie LF UP a FNOL Jan Bouchal.

„Pro zajištění vyšetřitelnosti tkáně je důležité, aby byla mezi úmrtím a uchováním mozku co nejkratší časová prodleva. Mozková tkáň je nejdříve důkladně vyšetřena zkušeným neuropatologem, část mozku je přitom použita ke stanovení definitivní diagnózy neurologického onemocnění. Další vzorky jsou uchovány v mrazicím boxu při teplotě -80° Celsia a jiné jsou fixovány ve formalínu. Oba konzervační postupy umožní provádění neurovědního výzkumu mnoho let po jejich uložení,“ doplňuje docent Bouchal.

Pro darování mozku pro vědecké účely se mohou rozhodnout i lidé, kteří netrpí neurodegenerativním nebo jiným závažným onemocněním mozku. Tkáně darované lidmi bez neurologického onemocnění jsou velmi cenné, protože umožňují vědcům porozumění a srovnání vzhledu a fungování zdravého mozku s mozkem postiženým neurodegenerativním onemocněním.

Další informace jsou k dispozici zde.