Novinky z PřF a UP

Studujete a chcete zastupovat UP v Radě vysokých škol? Zúčastněte se konkurzu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 28/03/2022 - 11:32

Existuje možnost studovat a současně spolurozhodovat o podobě vysokého školství? Určitě ano. Vedle možnosti být senátorem či senátorkou akademických senátů je zajímavou příležitostí i práce ve Studentské komoře Rady vysokých škol (SK RVŠ). UP tam doposud zastupoval Michal Nguyen z FF, který ale rezignoval, a tak se nyní hledá nový zástupce či zástupkyně naší univerzity.

Rada vysokých škol je reprezentantem tuzemských VŠ. Zabývá se rozvojem, ekonomickým zabezpečením, právní úpravou, činností, organizací a řízením vysokých škol a zásadními věcmi dotýkajícími se rozvoje, činnosti a zájmů vysokých škol a jejich učitelů, studentů a zaměstnanců, zaujímá k nim stanoviska a doporučení pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jiné orgány a instituce. Studentská komora je její součástí. „Nejedná se o neformální kroužek studentek a studentů, kteří řeší jen množství kreditů za kurzy a kvalitu jídla ve fakultní kantýně. Komora představuje celostátní orgán daný zákonem, který zastupuje všechny studující v zemi. Množství aktivit Studentské komory je obrovské. Zástupci studentů se setkávají s ministerstvem školství, vládou, jednají napříč Evropou s dalšími studentskými organizacemi, připomínkují zákony, otevírají palčivá témata a především hájí zájmy všech studentů na vysokých školách v ČR,“ vypočítává aktivity Michal Nguyen.

Jak dodává, jde o velké penzum práce spojené s pravidelnými návštěvami Prahy nebo Brna. „Když jsem byl na prvním březnovém zasedání Akademického senátu UP zvolen 2. místopředsedou tohoto orgánu za studenty, došlo mi, že tyto dvě věci nadále nebude možné zvládat. Abych se mohl věnovat doktorátu a práci pro studentky a studenty naší univerzity, rozhodl jsem se rezignovat na členství ve studentské komoře RVŠ,“ vysvětluje Michal Nguyen. Dodává, že práce ve Studentské komoře mu přinesla hodně zkušeností. „Poznal jsem řadu úžasných lidí ze všech možných škol s nejrůznějšími obory studia. Měl jsem možnost podívat se, ‚jak to funguje jinde‘, což je vždy k nezaplacení. Nyní je ovšem načase, aby mě někdo vystřídal a přidal zase trochu jiný, nový, inovativní pohled na věci, které studentská obec v zemi řeší.“

Kdo tedy bude novým studentským reprezentantem za UP? Odpověď přinese možná poněkud překvapivě konkurz. „Ve studentské kurii AS UP jsme se shodli, že chceme dát šanci ucházet se o toto místo co největšímu množství lidí. Proto jsme vypsali konkurz na novou delegátku či nového delegáta do SK RVŠ. Pevně věřím, že se najde skvělá osobnost, se kterou budeme spolupracovat a která posune studentskou otázku zase o kus dál,“ říká Michal Nguyen. O novém studentském zástupci v Radě vysokých škol rozhodne Akademický senát UP na základě návrhu studentské kurie a rektora univerzity, který formálně delegáty navrhuje senátu ke schválení.

Podmínky

Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je orgán celostátní působnosti, který zastupuje studentky a studenty všech vysokých škol v zemi. Jedná se o orgán ustanovený zákonem. Rada vysokých škol, jíž je Studentská komora součástí, spolu s Českou konferencí rektorů představují orgány Reprezentace vysokých škol. Bližší informace o fungování SK RVŠ naleznou zájemci na příslušných webových stránkách a také na sociálních sítích. Delegáta/ku v Radě vysokých škol volí na základě návrhu rektora Akademický senát UP.

Co delegát/ka dělá?

  • Zastupování zájmů všech studentek a studentů UP, tlumočení a obousměrná komunikace diskutovaných témat mezi UP a Radou
  • Aktivní komunikace se studentskou obcí UP
  • Pravidelná účast na jednáních SK RVŠ a RVŠ a příslušných komisích (zpravidla jednou za měsíc v Praze/Brně)

Co požadujeme?

  • Dobré komunikační dovednosti
  • Orientace v prostředí vysokých škol výhodou

Co nabízíme?

  • Zajímavé zkušenosti získané během jednání na národní i mezinárodní úrovni (jednání s MŠMT, Evropskou studentskou unií apod.)
  • Pokrytí nákladů spojených se zastupováním UP na jednáních (doprava, strava, ubytování apod.)
  • Mimořádné stipendium

Dokumenty k výběrovému řízení

  • Strukturovaný životopis
  • Motivační dopis

Požadované dokumenty zasílejte na e-mail: skas@upol.cz, a to do 8. dubna 2022.

Kontaktní osoba: Michal Nguyen, michal.nguyen01@upol.cz, 2. místopředseda AS UP

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Možnosti trávení volného času rodinám z Ukrajiny nabídne databáze i veletrh příležitostí

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 28/03/2022 - 08:00

Ukrajinské rodiny, které uprchly před ruskou agresí do Olomouce, mohou zapomenout na útrapy války díky solidárním organizacím, jež pro ně připravují nabídky trávení volného času. Nově teď mohou informace čerpat z online databáze na webu Pevnosti poznání. Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP také připravuje veletrh příležitostí Yarmarok Myru, který se uskuteční 3. dubna od 9 hodin v Laudonově sále.

Rodiny z Ukrajiny se v databázi například dozvědí, jaké existují sportovní kroužky, které galerie a muzea pro ně připravily vstupné zdarma, kde promítají animované filmy, na jakém místě vyměnit a získat oblečení nebo kde se mohou učit českému jazyku. V nabídce je ale také možnost napojení na dětskou lékařku poskytující péči ukrajinským dětem, psychologická intervence, duchovní podpora a další potřebné informace.

„V reakci na příchod tisíců uprchlíků do Olomouce nabídla řada sportovních, kulturních i vzdělávacích organizací aktivity pro děti a rodiny. Aby si každý v komunitě mohl vybrat to, co mu dává smysl, rozhodli jsme se vytvořit praktický a ucelený přehled těchto možností,“ popsala cíl iniciativy Dita Palaščáková z Nadačního fondu UP. Doplnila, že s partnery zároveň připravili v prostorách Pevnosti poznání jednodenní veletrh, kde se mohou případní zájemci osobně zeptat na všechno, co potřebují vědět.

Yarmarok Myru
veletrh příležitostí pro Ukrajince v Olomouci

3. dubna 2022 od 9:00
Pevnost poznání, Laudonův sál
web akce 

„Solidarita Olomoučanů a jejich snaha pomáhat tam, kde je to třeba, je obdivuhodná. I u nás už se hromadí nabídky mnoha neziskových organizací i zájemců ze soukromého sektoru, kteří chtějí nabídnout pomoc, ale třeba nevědí, jak tuto informaci dostat na potřebná místa. To, že vzniká centrální místo, kde se tyto nabídky nemateriální pomoci mohou scházet, je skvělé a my se k jeho vytváření, a hlavně informování o něm, velmi rádi připojíme,“ řekla náměstkyně olomouckého primátora Markéta Záleská.

Po zajištění nezbytné prvotní humanitární pomoci totiž následuje potřeba nějak smysluplně vyplnit čas. Nabídka volnočasových aktivit, vzdělávacích i sportovních kroužků nebo komunitních aktivit je proto velice důležitá a má velkou podporu také ze strany města. Shromažďování a administrování této nabídky na jednom místě má význam nejen pro organizace, které pomoc nabízejí, ale zejména pro ukrajinské uprchlíky, kterým takto souhrnně podané informace o možnosti trávení volného času v Olomouci velmi pomohou zorientovat se v životě v novém prostředí. Kromě Statutárního města Olomouc se do iniciativy zapojil také internetový portál GIVT a Filozofická fakulta UP.

Pevnost poznání nabízí uprchlíkům z Ukrajiny po předložení víza vstup zdarma, stejně jako vybraná muzea zřizovaná Olomouckým krajem – viz přehled zde.

„Sbírkou v rámci akce Pevnost Ukrajině, kdy se na vstupném vybralo 85 tisíc korun, jsme chtěli podpořit obránce demokratické Ukrajiny, nyní chceme pomoci těm, kteří kvůli ruské invazi museli opustit své domovy. Věřím, že zážitky z poznávání je alespoň na chvíli vytrhnou z myšlenek na hrůzy války,“ řekl Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Hokej mi otevřel dveře dál, říká studentka teologické fakulty Nika Tótová

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 26/03/2022 - 08:00

Chtěla být učitelkou, nakonec ale Nika Tótová studuje sociální práci a sportovní management, podílí se na uchazečské kampani Cyrilometodějské teologické fakulty UP a točí se kolem univerzitního hokejového klubu. Kromě toho pomáhala s chodem Dobrovolnického centra UP a nabízí pomocnou ruku, kde je potřeba. Jak to jde dohromady a jestli má ještě nějaký volný čas, napoví následující řádky, které jste mohli již číst v tištěném magazínu Žurnál.

Studentka CMTF zaujme už jen svým křestním jménem. Nejde totiž o zkrácenou variantu Veroniky nebo Nikoly, jak by se mohlo zdát. „Je to počeštěné jméno řecké bohyně Niké. Jak na to naši přišli, to nevím, nejsou historici,“ říká. Kdysi prý chtěla být učitelkou, ráda si s mladšími sestrami hrála na školu. Na střední pedagogické škole si ale uvědomila, že vyučování a výchova dětí je přece jen dost náročná, a začala studovat sociální práci na CMTF a CARITAS – vyšší odborné škole sociální Olomouc.

„Jedním z impulzů bylo to, že ‚Caritaska‘ nabízela během studia tříměsíční zahraniční praxi, to mě lákalo. Strávila jsem ji v Migrants Organise v Londýně, kde pracují s migranty, byla to skvělá zkušenost. Pomáhala jsem migrantům vyřizovat různé záležitosti, vyplňovat dokumenty, doprovázela jsem je do nemocnice, byla jsem u žádostí o práci i u soudu,“ popisuje Nika Tótová, která na bakaláře navázala magisterským studiem programu Sociální práce s rodinou na CMTF. Navíc začala dálkově studovat sportovní management v Brně.  

Naslepo k hokeji

Už během bakalářského studia se přitom dostala k univerzitnímu hokejovému týmu, tehdy pojmenovanému jako University Shields Olomouc. Dnes nese název HC Univerzita Palackého v Olomouci. „Přišla jsem k nim jako slepá k houslím. Viděla jsem výzvu, že se hledá někdo na marketing. Zkusila jsem to a se zakladatelem klubu Dominikem Pudelkou jsme si plácli na první dobrou. Je to zajímavá práce, která nabrala úplně jiné obrátky, když jsme se stali součástí Univerzitní hokejové ligy. Tam je důraz na kvalitu a velká odpovědnost, máme nad sebou bič v podobě sankcí, když něco nesplníme. Zpočátku jsme některé věci dělali, protože jsme to tak chtěli, ale liga nastavila jisté povinnosti a parametry, například kvalitu streamů utkání nebo lhůty na odevzdání fotek či článků ze zápasů,“ přibližuje koordinátorka marketingového týmu hokejistů.

Přestože má k ruce čtyři redaktory, tři fotografy a dva grafiky a mohla by se jen starat o sociální sítě a vyřizovat telefony, občas musí zaskočit třeba i na bezprostřední ohlasy po zápase. A občas i musí zakřičet nebo si postavit hlavu. „Ještě před covidem jsem klukům jednou pohrozila, že skončím, poté, co mě hnusně vyhodili z kabiny. Byl to zápas v Brně, dostali velký klepec, byli naštvaní a nechtěli mluvit do ohlasů, které jsou ale povinné. S Dominikem jsem se tehdy domluvila, že je v tom nechám vymáchat, nebudu měsíc jezdit na zápasy, ať si dělají, co chtějí. Rázem mi začaly chodit zprávy, že je nesmím opustit, že to beze mě nezvládnou, omlouvali se,“ vzpomíná.

S tím, že hráči pro změnu jí hrozili, že ji využijí na záskok do brány. Za čtyři roky u hokeje už totiž zvládá na bruslích držet hokejku a dostala i pukem do hlavy. Jako fanynka mimochodem fandí nejen domácí Olomouci, která je srdcovkou, ale také brněnské Kometě a pražské Spartě. Brněnský hokej má podle ní skvělou atmosféru, Sparta zase výborný marketing.

Covid jako příležitost

Práce pro univerzitní hokejisty jí především otevřela dveře dál. Mimo jiné se stala jedním z tvůrců a také tváří propagační kampaně CMTF zaměřené na uchazeče o studium, fakultu reprezentuje na veletrzích vzdělávání. A stará se o sociální sítě, na které se zaměřila také, když se v rámci studia podílela se spolužačkami na chodu Dobrovolnického centra UP.

„Zaměřily jsme se hlavně na propagaci a komunikaci s dobrovolníky, covid jsme braly jako příležitost přilákat nové zájemce. Právě kvůli covidu jsme ale nemohly realizovat některé zamýšlené akce, takže jsme byly odkázány především na sociální sítě a naši kreativitu. Mimo jiné to bylo vlastně poprvé, co jsem třeba instagramový profil zakládala a budovala úplně od nuly. Naučila jsem se docela trpělivosti, také získala další zkušenosti z práce v kolektivu a zejména v práci na dálku. Garantka docentka Tatiana Matulayová i tehdejší koordinátorka Eva Blažková nám při tom byly velkou oporou,“ popisuje Nika Tótová s tím, že ještě ve spolupráci s Chaoscompany připravily v rámci propagace Dobrovolnického centra UP omalovánky s motivy dobrovolnické práce.

Práce i koníček

Sama se také do pomoci zapojila. Během první vlny epidemie pomáhala v charitním olomouckém obchůdku Dobrodruhá s tříděním a výdejem roušek a dalšími činnostmi. Charitě pomáhá i nadále se sociálními sítěmi, v nedávné době se také podílela na programu v Transfuzka pointu Fakultní nemocnice Olomouc v obchodním centru Šantovka. Pojítko má i s Moravským divadlem a nově přičichla k sociálním sítím HC Olomouc.

„Pořád si připadám, že mám dost volného času. Už jsem se asi naučila si to všechno naplánovat a zorganizovat, případně práci delegovat. Navíc třeba Facebook má funkce umožňující plánovat příspěvky dopředu, takže si jeden den k tomu sednu a naplánuji, co je třeba. Spousta věcí jde zvládnout z telefonu, hovory vyřizuji cestou do nebo ze školy. Ve všech těch sférách mám navíc i kamarády, takže to není jen práce, ale zároveň i koníček,“ dodává Nika Tótová, která se nyní rozhlíží po vhodných pracovních příležitostech, ale zvažuje i pokračovat v doktorském studiu na CMTF. Mimochodem když zrovna nestuduje a nepracuje, tak je na procházce se psem, výletuje nebo „kafíčkuje“.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Akademický senát UP jednal o CATRIN

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 25/03/2022 - 11:30

Vysokoškolský ústav CATRIN byl jediným tématem druhého březnového zasedání Akademického senátu Univerzity Palackého. Senátoři UP obdrželi informace o dosavadním fungování VŠÚ CATRIN, o jeho hospodaření i o současné situaci vztahující se k majetkovému vypořádání s Přírodovědeckou fakultou UP.

V úvodu jednání hovořil o dosavadním fungování a současné situaci VŠÚ CATRIN Pavel Banáš, jeho pověřený ředitel. Ve své prezentaci komentoval aktuální situaci ústavu a zdůraznil jeho mezinárodní personální obsazení. Ve více než dvousetčlenné zaměstnanecké struktuře ústavu patří třetinové zastoupení zahraničním vědeckým pracovníkům a 42 % zaměstnanců jsou ženy. Během své prezentace vědeckými výsledky (články ve vysoce impaktovaných časopisech) dokumentoval poslání ústavu spočívající v rozvíjení špičkového výkonu zaměřeného na vědu a výzkum. Po následující diskuzi AS UP přijal usnesení:

AS UP bere na vědomí prezentované informace o aktuálních aktivitách CATRIN. AS UP žádá rektora UP, aby v součinnosti s pověřeným ředitelem/ředitelem CATRIN předložil strukturovaný střednědobý plán dalšího rozvoje a směřování CATRIN s termínem do 31. 8. 2022, zejména se zaměřením na personální složení, prostorové řešení, výzkumné zaměření, grantovou politiku a přínos CATRIN pro UP včetně jejích jednotlivých částí.

V další části jednání AS UP věnovaného VŠÚ CATRIN prezentoval současný stav hospodaření ústavu jeho tajemník Dalibor Jančík. Ve své řeči zdůraznil kladný hospodářský výsledek za rok 2021, a to ve výši 5 106 tisíc korun. Uvedl, že se v průběhu roku 2021 podařilo rozběhnout ekonomické fungování VŠÚ CATRIN v takové podobě, že může ústav hospodařit s vyrovnaným, či mírně přebytkovým rozpočtem. V závěru své prezentace připomněl Výroční zprávu o hospodaření CATRIN, kterou 18. března schválila Dozorčí rada VŠÚ CATRIN. AS UP poté přijal toto usnesení:

AS UP bere na vědomí prezentované informace o hospodaření CATRIN včetně informací z Dozorčí rady CATRIN.

Od doby vzniku VŠÚ do současnosti nenastala shoda v několika důležitých částech majetkového vypořádání mezi PřF UP a VŠÚ CATRIN. Rektor UP Martin Procházka v této souvislosti uvedl, že i když nadále preferuje dohodu, nedojde-li k ní, předloží na květnové jednání Akademického senátu Univerzity Palackého návrh toho, jak chce situaci s movitým a nemovitým majetkem obou součástí UP vyřešit.

„To, že ani jedna ze stran asi nebude stoprocentně spokojena, je nasnadě. Budu se snažit rozhodnout ve prospěch vědy a výzkumu i výuky, respektovat budu také akademické svobody a rozhodnutí AS UP,“ uvedl. Dodal, že od 1. dubna hodlá navíc vydat opatření, jehož prostřednictvím vyzve všechny zúčastněné strany k tomu, aby mohly všechny týmy pracovat na diskutovaných součástech UP, zejména na nerušeném řešení grantů a projektů tak, aby nebyly ohroženy zájmy a postavení UP. Akademický senát UP rektora Martina Procházku v projevené snaze podpořil. AS UP v této souvislosti přijal následující usnesení:

AS UP bere na vědomí informace o průběhu a aktuálním stavu jednání mezi PřF UP a CATRIN ve věci vypořádání nemovitého, movitého a nehmotného (předměty práv průmyslového vlastnictví) majetku. AS UP oceňuje realizovaná konstruktivní jednání při vypořádání majetku mezi PřF UP a CATRIN a vítá dosud dosažené shody v dílčích oblastech. AS UP vyzývá zúčastněné strany, aby při dosažení konsensuálních dílčích dohod při vypořádání majetku byly tyto bezprostředně ratifikovány a realizovány.

AS UP bere na vědomí informaci rektora UP o opatření, které bude zasláno odpovědným osobám, aby byly chráněny pracovní podmínky dotčených zaměstnanců UP a nebyla ohrožena realizace výzkumných projektů a výuka studentů.

AS UP důrazně vyzývá dotčené strany jednání, aby bylo majetkové vypořádání mezi PřF UP a CATRIN bezprostředně kompletně dokončeno. AS UP podporuje rektora UP v možnosti rozhodnout ve věci vypořádání movitého, nemovitého a nehmotného majetku mezi PřF UP a CATRIN, a to v těch případech, ve kterých do data 30. 4. 2022 nedojde ke vzájemné dohodě dotčených subjektů.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Skutečný život nejsou jen čísla v účetnictví

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 25/03/2022 - 08:00

Vyzkoušela si roli dobrovolníka v nemocnici, přišla s technikou vědomého relaxačního kreslení, vymýšlí úlohy na cvičení kognitivních funkcí a kvůli pomoci mobilnímu hospici si podala přihlášku na Cyrilometodějskou teologickou fakultu UP. Činorodá a kreativní Lenka Vyhlídalová se po letech praxe v ekonomické oblasti vydává poněkud odlišným směrem, ke kterému měla ale vždy blízko.

Jako certifikovaná účetní, daňový specialista a soudní znalec v oboru ekonomiky se Lenka Vyhlídalová žijící v kraji pod Svatým Hostýnem roky pohybuje mezi množstvím čísel a přesně danými pravidly, jak s nimi zacházet, zároveň jí ale vůbec nejsou cizí volnější světy kreativity a pomoci potřebným. Co víc, dokáže je propojit, byť i tady občas narazí na nějakou překážku. A podobně vychovávala i své dcery. „Když jsme se zapojily například do potravinové sbírky, měly radost, že něco dobrého udělaly pro lidi, kteří nemají takové štěstí,“ vzpomíná.

Nechtěla ovšem být pouze účastnicí pasivní, přispěvatelkou, ale i třeba aktivně projekty pro okolí vymýšlet. Prvním se stala knihobudka, kterou se ve spolupráci s holešovskou knihovnou podařilo umístit v tamním zámeckém parku. Později přesvědčila známé k pletení čtverců na deky na podporu charitativního projektu Knit a Square, který v Jihoafrické republice pomáhá sirotkům a opuštěným dětem, háčkovala také chobotničky na podporu nedonošených dětí. Když pak narazila v Uherskohradišťské nemocnici na letáček o možnosti dobrovolnictví, rozhodla se to vyzkoušet.

„V nemocnici funguje zdravotně sociální středisko, kde jsou lidé propuštění z hospitalizace, kteří ale nemají kam jít nebo by nebylo postaráno o jejich potřeby. Panuje tam velmi vstřícná atmosféra a jde vidět, že klienti nejsou jen čísla vykazovaná pojišťovně, ale že se jim všichni snaží pobyt zlepšit. Byla tam třeba paní, která si chtěla s někým vyprávět, jiní byli rádi, že si mají s kým přečíst noviny. Chodila jsem tam krátce, ale bylo to příjemné. A když jsem se po úrazu vrátila a přinesla svůj adventní kalendář, bylo vidět, že ten duch tam je stále,“ říká Lenka Vyhlídalová.

Vědomé relaxační kreslení

V téže době díky iniciativě dcery začala spolupracovat i se zařízením pro seniory v Uherském Brodě, přičemž jeho klientům nabídla jako aktivitu tzv. vědomé relaxační kreslení, které sama rozpracovala jako cvičení pro udržení a případné zdokonalení jemné motoriky. „Je založené na tom, že v předem určené ploše kruhu vědomě a v určitém rytmu opakujete jednoduché prvky. Kruh proto, že je harmonický a umožní pěkný výsledek. Zkoušeli jsme i čtverec, ale ten je příliš technický. Jsou přitom čtyři různě obtížné základní techniky, které mají společný základ v kreslení různě dlouhých čar z volné ruky, tedy bez použití pravítka,“ přibližuje.

Pokud vás technika vědomého relaxačního kreslení zaujala, můžete do konce března navštívit výstavu Lenky Vyhlídalové v olomoucké Cafe Gallery JOLA v Denisově ulici.

Nakonec se podařilo i uspořádat výstavu děl, která klienti domova a spolužáci její dcery vytvořili. „Na vernisáži docházelo na hezké momenty, kdy se tam ti senioři sešli a navzájem se chlubili, hele, tohle jsem namaloval já. Mimochodem nejkrásnější práci nakreslil pán s Parkinsonovou nemocí, který měl běžně problémy se třeba i najíst, ale na tom obrázku to nebylo vůbec poznat,“ dodává Lenka Vyhlídalová se vzpomínkou, že kdysi chtěla výtvarnou výchovu studovat a po letech se k ní vrátila až právě s dcerami. A s přidanou hodnotou.

V době pandemie a souvisejícího omezení pohybu pak přišla s dalším projektem, když doma začala tvořit časopis nazvaný prostě Zábava pro všechny, plný nejrůznějších úloh na cvičení kognitivních funkcí, jako jsou přesmyčky, tvoření slov přidáváním předpon a přípon, kreslení ve čtvercové síti pomocí souřadnic nebo barevné sudoku. Na časopis navázal i adventní kalendář s úkolem na každý den předvánoční doby. „Mám okruh známých, kteří časopis odebírají, dávám ho i do naší knihovny, kalendáře byly zavěšené i na webové stránce Holešova. Dostávají se mi pozitivní zpětné vazby, i když někteří třeba s kalendářem nepracují, jak bylo zamýšleno, ale vezmou to jedním tahem. V návaznosti na časopis a adventní kalendáře jsem složila zkoušku certifikovaného trenéra paměti, takže v této oblasti se můžu věnovat tréninku paměti u seniorů, ale i dalších zájemců, například lidí po mozkových příhodách, případně trénovat i jiné trenéry paměti na svoje techniky. Mimo jiné jsem připravila na letošní Národní týden trénování paměti cvičení na koncentraci a práci se slovy,“ říká Lenka Vyhlídalová.

Směr sociální práce

Kromě trenérky paměti absolvovala například i kurz péče o lidi s Alzheimerovou chorobou, pro které (ale nejen pro ně) háčkuje tzv. terapeutického medvídka, a aktuálně studuje na CMTF UP nedávno zavedený navazující magisterský program Aplikovaná psychoterapie a inovace v sociální práci. V mobilním hospici, se kterým delší dobu spolupracuje, by totiž ráda pomohla jako sociální pracovnice. „Byla jsem překvapená, že jsem u přijímacího řízení měla velmi dobrý výsledek. Když si vzpomenu, jak jsem přesouvala tu bichli psychologie z jedné strany stolu na druhou a říkala, že zítra už určitě začnu. Nedokážu říct, jestli mi zrovna sedly otázky, spíše jsem měla pocit, že tím, jak se o některé věci a jejich fungování zajímám delší dobu, tak mi nepřišlo těžké, na co se zkoušející ptali. Program je nastavený zajímavě, ale musím přiznat, že mou ambicí není červený diplom, spíše udělat zkoušky na první pokus, na opakování není čas, je pořád co dělat.“

Při jejích četných aktivitách a dobrovolnické povaze samozřejmě Lence Vyhlídalové neuniklo, že na univerzitě funguje Dobrovolnické centrum UP. Jeho myšlenka se jí velmi líbí a ráda by také přispěla k dílu. „Pokud by třeba některý z mých projektů někoho zaujal a podařilo se ho rozšířit dál, byla bych ráda. Nemá moc smysl vymýšlet věci dlouhodobě jen pro malý okruh lidí nebo jen do šuplíku. Nebo pokud bude poptávka třeba z nějakého seniorského centra, ráda tam budu docházet jako dobrovolník a s klienty kreslit nebo trénovat paměť,“ nabízí své zkušenosti a aktivity.

A zároveň dodává: „Až jednou budu na konci života, nechci přemýšlet nad tím, že jsem se životem pronudila. Pro mě byli vždy zajímaví lidé, kteří byli možná až příliš rozevlátí, ale bylo vidět, že žijí. Odpočinek přijde potom.“

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Dva následující víkendy budou patřit jarním úklidům

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 24/03/2022 - 15:47

Na úklid není nikdy špatný čas, ale jen během několika dní v roce uklízí opravdu celá země. V sobotu 26. března totiž můžete vyrazit uklízet organizovaně při akci Ukliďme svět, další sobota je zase hlavním dnem výzvy Ukliďme Česko. Pokud se vám ani jeden z víkendů nehodí, přidejte se k dalším úklidům v jiném termínu nebo rovnou zorganizujte vlastní.

V rámci akce Ukliďme svět můžete uklízet třeba také v pondělí 28. března třeba přímo u přírodovědecké fakulty na Envelopě, sraz je ve 14 hodin. Mapu dalších úklidů najdete na webu.

Další akce – Ukliďme Česko – stanovila jako hlavní úklidový den sobotu 2. dubna, ale úklidy jsou v Olomouci naplánovány i na pátek, neděli nebo dokonce na 29. duben. V celé republice se aktuálně chystá přes 3 000 úklidů, z toho jen v Olomouci je jich 49. Stačí si jen vybrat na mapě a přijít.

Další organizované uklízení se pravidelně koná na podzim, jedním z termínů je 17. září 2022, kdy proběhne také World Cleanup Day 2022.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Univerzita Palackého na pomoc Černovické univerzitě

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 24/03/2022 - 11:57

V reakci na zoufalou situaci partnerské Černovické univerzity a na její prosbu o pomoc vyhlašuje Univerzita Palackého sbírku materiální pomoci. Až do 10. dubna se sběrným místem stalo Kontaktní místo Dobrovolnického centra UP na nádvoří Zbrojnice v prostorách Studentského klubu UP.

Přímo na půdě Černovické univerzity na jihozápadní Ukrajině je zřízeno záchytné centrum pro uprchlíky z válečných oblastí. Aktuálně se v něm nachází několik tisíc osob. V tomto provizorním táboře docházejí nezbytné životní potřeby.

Na pomoc Černovické univerzitě!

Kde? Kontaktní místo Dobrovolnického centra UP  

Co? Materiální pomoc

Dokdy? 10. dubna

Děkujeme za solidaritu a ochotu pomáhat!

Univerzita Palackého společně s Charitou Olomouc a Okresní hospodářskou komorou Olomouc reaguje na žádost o pomoc. Vyhlášená sbírka má obsáhnout konkrétní akutně chybějící materiál. Z desítek položek se organizátoři akce rozhodli vybrat především ty, o nichž se domnívají, že by je lidé mohli vlastnit a postrádat, či ty, které jsou snadno k zakoupení. Sbírat se tak budou: svítilny (baterky), baterie všeho druhu, power banky, nabíječky na mobily typ C, lightning konektory (datové), prodlužovací kabely, čisté (vyprané) spací pytle, konzervy, ibalgin či paralen. Především u technického a elektronického vybavení je nutná funkčnost a co nejvíce zachovalý stav.

Kontaktní místo Dobrovolnického centra UP na nádvoří Zbrojnice (Biskupské náměstí 1) v prostorách Studentského klubu UP bude pro všechny dárce otevřeno do 10. dubna, v pracovní dny vždy od 8 do 14 hodin.

Na akci se podílí Dobrovolnické centrum UP, Filozofická fakulta UP a Charita Olomouc, která dopraví materiální sbírku do Černovic prostřednictvím firmy EGT.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Jeden svět Olomouc se vydá po cestách svobody

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 24/03/2022 - 08:00

Festival dokumentárních filmů o lidských právech se po loňském online ročníku vrací zpět do olomouckých kin a promítacích sálů. Od pondělí 28. března do soboty 2. dubna nabídne Jeden svět Olomouc pětadvacítku oceňovaných zahraničních a českých dokumentů, panelovou diskuzi i koncerty.

„V posledních dvou letech jsme neměli to štěstí potkat se společně v kinech. Více než dvacetiletou tradici přerušila pandemie. Ročník 2020 byl zrušen kompletně, minulý rok se nám podařilo uspořádat alespoň letní Festivalové dny. Letos jsme ale konečně zpět ve vší parádě,“ neskrývají radost koordinátorky festivalu Barbora Kurdzielová a Kateřina Maršíková.

Filmový program

Jeden svět Olomouc odstartuje už v pondělí 28. března v kině Metropol slavnostním zahájením a promítáním filmu Děti mlhy. Vietnamský snímek o třináctileté Di, která se snaží uniknout nedobrovolnému sňatku a uhájit svou osobní svobodu, koresponduje s hlavním poselstvím letošního Jednoho světa. Právě svoboda a její různé podoby jsou totiž ústředním tématem celého ročníku.

Na seznamu projekcí tak najdeme například dokument ruské režisérky Very Krichevskayi Zatracená práce o jediné nezávislé televizní stanici v Rusku nebo hongkongský film Když město povstane, který mapuje dramatický průběh studentských protestů za demokracii v Hongkongu.

Vedle snímků týkajících se vzdálených zemí si mohou diváci vybírat i z filmů z českého prostředí. „Z tuzemské tvorby to bude třeba časosběrný dokument Opouštět počátky o dívkách, které po odchodu z výchovného ústavu zakouší dospělý život na vlastní pěst. Jsme rádi, že můžeme uvést také nejnovější film Heleny Třeštíkové o další životní etapě nenapravitelného recidivisty Reného,“ řekla Barbora Kurdzielová.

Mezi další české zástupce patří mj. kontroverzní Síla o filmovém kritikovi Kamilu Filovi či Prvovoliči, ve kterých sledujeme rozhodování mladých voličů u jejich prvních parlamentních voleb.

Filmový program Jednoho světa bude rozprostřen do pěti promítacích sálů. Vedle kina Metropol se bude promítat také v Divadle na cucky, ve filmovém sále Uměleckého centra UP, v besedním sále Muzea umění Olomouc a v Mozarteu Arcidiecézního muzea.

Jeden svět pro všechny

Nedílnou součástí festivalu je sekce Jeden svět pro všechny. Přístupnost je pro pořadatele klíčová, proto i letos nabízí projekce s popisnými titulky pro neslyšící a nedoslýchavé. Některé debaty budou tlumočeny do českého znakového jazyka, další budou opatřeny audiopopisem pro nevidomé.

Tradičně mohou diváci navštívit také relaxovanou projekci a promítání pro seniory. Novinku letošního ročníku představuje sobotní program pro rodiny s dětmi. „Zatímco se rodiče budou dívat na film Mé dětství, má země – 20 let v Afghánistánu, pro děti bude připraven ve spolupráci s Divadlem na cucky workshop dokumentárního filmu,“ uvedla Kateřina Maršíková.

Doprovodný program

„Jak důležitá lidská práva a svobody jsou, nám bohužel ukazuje momentální situace na Ukrajině. Natolik zásadní a bolestnou událost nemůžeme na našem festivalu opomenout, a na toto téma tak připravujeme čtvrteční debatu s názvem Rusko-ukrajinská válka jako reálný globální konflikt,“ řekla Barbora Kurdzielová. K rusko-ukrajinské válce promluví odborníci z Univerzity Palackého i zástupci Amnesty International.

Debat je ale na letošním Jednom světě naplánováno daleko více. Diváci budou moci diskutovat s tvůrci festivalových filmů a odborníky na konkrétní témata po každém promítaném snímku. Účast pomocí videokonference přislíbila režisérka zahajovacích Dětí mlhy HÀ LỆ Diễm, osobně přijede například hlavní hrdina dokumentu René – Vězeň svobody René Plášil, režisérka Prvovoličů Markéta Ekrt Válková nebo reportér společnosti VOXPOT Ondřej Zacha.

„A protože témata to jsou převážně závažná a těžká, je potřeba ze sebe všechny trable vytancovat. Hned v pondělí po slavnostním zahájení v kině Metropol nás čeká první letošní afterparty v protějším Jazz Tibet Clubu,“ zve Kateřina Maršíková. Neotřelými a svěžími covery i původní tvorbou s prvky rocku, popu i klasiky strhne Deus Ex Machina neboli DXM.

Čtvrtek a Jazz Tibet Club podruhé, tentokrát ve znamení nejvíc cool české elektroniky. Duo Bratři tvoří dvojčata Jiří a Ondřej, prvně jmenovaný má na starost živé bicí, druhý z bratrské dvojice pak melodické motivy a sekvence. Pro všechny křehké duše zahrají o den později Čáry života. Hluboké texty, silné melodie a jedinečný pěvecký projev vynesly Janu Borošovi a jeho projektu Cenu Apollo, na Jednom světě se o jejich jedinečnosti budete moci přesvědčit v Divadle na cucky. Na stejném místě se uskuteční také závěrečná sobotní afterparty, kterou od mixážního pultu ošéfuje DJ Luke.

V rámci festivalu mohou zájemci navštívit také vernisáž výstavy Jana Špundy, rychlokurz znakové řeči nebo divadelní workshop.

Festival Jeden svět je už více než dvě desetiletí jednou z neodmyslitelných součástí působení společnosti Člověk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 přináší domácímu publiku dokumentární filmy o lidských právech z celého světa, promítaných v desítkách měst po celé republice a také na českých základních a středních školách. Jeden svět získal čestné uznání organizace UNESCO za výchovu k lidským právům. V současnosti je největším festivalem svého druhu na světě. Koná se v desítkách měst po celé České republice. Dokumenty o lidských právech vybírají pro svá publika organizační a dobrovolnické týmy ze všech regionů a také díky nim navštíví Jeden svět každoročně téměř sto tisíc diváků a divaček. Kompletní filmový i doprovodný program olomoucké části, jíž je Žurnál UP mediálním partnerem, najdete na webových stránkách www.jedensvetolomouc.cz.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Aktuálně: Pomoc pro Ukrajinu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 23/03/2022 - 13:21

Univerzita Palackého organizuje a koordinuje pomoc a podporu pro studenty a zaměstnance z Ukrajiny, kteří se kvůli válce ocitli ve složité životní situaci. Současně pomáháme i v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině. Přinášíme aktuální informace z dění. Výčet není úplný, protože aktivity přibývají každý den.

Dobrovolnické centrum UP stále aktivně pomáhá v KACPU a současně provozuje kontaktní místo ve Zbrojnici a telefonní kontaktní linku pro studenty a akademiky z Ukrajiny. Naši dobrovolníci tak při pomoci už odpracovali na 7 000 hodin.

– UP aktuálně řeší využití tzv. Lex Ukrajina, který platí v Česku od 21. 3. Univerzita na jeho základě připravuje podmínky, za kterých se budou moci ukrajinští studenti zapojit do řádného studia.

– Univerzita vyhlásí finanční sbírku na podporu zahraničních studentů a pracovníků postižených důsledky války na Ukrajině, kteří jsou na UP.

– PdF spolu s Dobrovolnickým centrem připravuje program celodenních adaptačních skupin při základních školách a zařízeních pro volný čas, které by měly pomáhat ukrajinským dětem. Aktuálně se organizuje vstupní proškolení dobrovolníků, aby byli mj. připraveni i na komunikaci s dětmi s válečnými traumaty; také byly osloveny školy s dotazem, jakou pomoc potřebují.

– Organizační tým festivalu Academia Film Olomouc posílily jako stážistky tři ukrajinské studentky.

– FF rozběhla několik kurzů jako např. angličtinu pro teenagery z řad uprchlíků ve věku 15–18 let, německý jazyk pro uprchlíky, kurzy češtiny pro cizince určené přednostně komunitě uprchlíků, kurz Survival Ukrainian pro studenty a zaměstnance Univerzity Palackého.

– Právnická fakulta v souvislosti s ruskou invazí přijala ke krátkodobému studijnímu pobytu první studentku z Ukrajiny. O Anhelině Diriavkové jsme psali podrobně zde.

– Zájemci se už mohou registrovat i do rekvalifikačních kurzů češtiny pro získání zaměstnání, které také garantuje FF.

– Fakulty myslí i na volný čas a kulturní vyžití uprchlíků, na FF se např. rozběhl filmový klub s rodinnými filmy v ukrajinštině, ze stejné fakulty vzešla i iniciativa na průvodcovské služby po centru Olomouce v ukrajinštině/ruštině. PdF chystá nabídky odpoledních kroužků pro ukrajinské děti, upraví proto prostor v suterénu fakulty, počítá i s možností letních kempů, dává dohromady i nabídku jazykových kurzů pro děti i dospělé a dokončuje hned několik didaktických materiálů pro pedagogy i děti.

– V knihovně ve Zbrojnici si nově mohou lidé, kteří museli uprchnout před válkou, půjčit na čtyřicet titulů v ukrajinštině, které Knihovna UP zakoupila. K půjčení je beletrie, pohádky, dokonce i Harry Potter. Uprchlíci se dozví o možnosti si půjčit knížky mj. na KACPU.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stačil týden a záporožskou univerzitu vyměnila za olomoucká práva

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 23/03/2022 - 11:00

Ještě v únoru studovala práva v Záporoží a dnes… Poté co ji válka vyhnala z domu a urazila přes 1600 kilometrů, je studentkou olomoucké právnické fakulty. Anhelině Diriavkové stačil pouhý týden, aby se domluvila na možnostech a podmínkách studia a naskočila do výuky. Stala se tak první Ukrajinkou, kterou právnická fakulta v souvislosti s ruskou invazí přijala ke krátkodobému studijnímu pobytu.

Anhelina Diriavko přijela do Olomouce 7. března se svou matkou a sestrou. Přes Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině se jim podařilo najít ubytování v nedaleké Litovli. „Rodina, u které teď bydlíme, mi pomohla i s hledáním školy. To oni mi našli kontakt na olomouckou právnickou fakultu,“ vysvětlila mladá Ukrajinka, která na Záporožské polytechnické národní univerzitě studuje poslední ročník bakalářského oboru zaměřeného na právo.

Právnická fakulta jí nabídla krátkodobý studijní výměnný pobyt. Takový, na jaký přijíždějí do Olomouce zahraniční studenti v rámci programu Erasmus+. „V tuto chvíli jsme se dohodli na jednosemestrálním pobytu. Je ale možné, že bude i delší. Zápis jednotlivých předmětů jsme konzultovali přímo s vyučujícími, o jejichž předměty se jedná, a všichni souhlasili. Studovat bude hlavně v angličtině,“ řekla Radana Kuncová, vedoucí zahraničního oddělení PF UP.

Anhelinu Diriavkovou nepřestává překvapovat ochota a vstřícnost, které se jí v Česku dostává. „Jsem mile překvapená, jak rychlé a snadné bylo domluvit se a zapsat se ke studiu. Obavy ze školy samozřejmě mám, hlavně z jazykové bariéry,“ naznačila a všem za pomoc poděkovala.

Dvacetiletá Ukrajinka nyní získá status studenta a bude mít nárok na speciální státní podporu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. „V tuto chvíli jsme ochotni a schopni přijmout na krátkodobý výměnný pobyt více ukrajinských studentů,“ dodala Radana Kuncová.

Vedení právnické fakulty rozhodlo i o dalších formách pomoci ukrajinským vysokoškolákům. „Dvěma studentům umožníme od září řádné studium. Odpustíme jim školné a oba budou mít nárok na roční stipendium od naší fakulty. Vybírat mohou z českých i anglických studijních programů, včetně doktorských. Projít musí samozřejmě přijímacím řízením,“ vysvětlil Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti a statutární zástupce děkana. Současně nyní fakulta řeší možnosti pomoci ukrajinským akademikům.

Zájemci o krátkodobý studijní pobyt nebo o řádné studium na PF UP z řad ukrajinských studentů najdou potřebné informace na webu fakulty.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Pedagogická fakulta nově spolupracuje s National Taipei University of Education

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 23/03/2022 - 10:00

National Taipei University of Education, která na Taiwanu připravuje nastávající učitele, bude spolupracovat s Univerzitou Palackého. Představitelé obou škol podepsali Memorandum o porozumění.

Memorandum vychází z dosavadní spolupráce Ústavu pedagogiky a sociálních studií PdF UP s univerzitou v Taipei. Nyní se může mezi oběma školami rozvíjet oficiálně, a to v mnoha oblastech. Za Univerzitu Palackého podepsal uvedený dokument rektor Martin Procházka, za National Taipei University of Education její prezident Ching-Ho Chen.

„Určitě nám jde o výměnu učitelů a výzkumných pracovníků, také o mobility studentů bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů. Zájem máme i o mobility administrativních a odborných pracovníků a také o společné kurzy, studijní cesty, konference a semináře. Mimo jiné se chystáme spolupracovat také na společných výzkumných projektech, máme zájem o výměnu informací a zdrojů,“ uvedla Jana Kantorová z Ústavu pedagogiky a sociálních studií PdF UP.

Doplnila, že na memorandum již navazují společné vědecko- výzkumné aktivity, které se dále budou prohlubovat a v širším kontextu přispívat ke spolupráci mezi demokratickými zeměmi.

„Již nyní se připravuje setkání, jehož tématem bude vzdělávání učitelů v České republice. Konference s názvem Education in the Czech republic se uskuteční online 13. května,“ doplnila Jana Kantorová.  

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Pevnost poznání ukáže hady, štíry, pavouky i světlušky. Objeví se také brouk v jantaru starém miliony let

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 23/03/2022 - 08:00

Několik desítek nejrůznějších druhů plazů, obojživelníků a bezobratlých živočichů se o víkendu 26. a 27. března zabydlí v Pevnosti poznání, interaktivním muzeu vědy Přírodovědecké fakulty UP. Již pošesté se tam koná akce Odpudiví, nebo kouzelní, která představí zvířata ze zemí blízkých, vzdálených i exotických.

Lidé se mohou těšit na největšího evropského ještěra – ještěrku perlovou, nejdelšího hada České republiky – užovku stromovou a celou řadu bezobratlých živočichů – tropické šváby, brouky, dravé ploštice zákeřnice, štíry, sklípkany, suchozemské stejnonožce a mnoho dalších.

„Pokusíme se tak, i přes v lidech mnohdy vžitý odpor, ukázat jedinečnost těchto zajímavých zvířat. V rámci přednášky (Ne)zvaní hosté našich domácností nahlédneme do malého domácího safari a představíme si jeho nezvané obyvatele, kteří nám však nemusí nutně škodit,“ láká na program zoolog Pavel Javůrek, který pracuje v olomoucké zoologické zahradě.

Návštěvníci budou mít možnost zhlédnout entomologické sbírky, primárně zaměřené na druhovou rozmanitost brouků. Ty obsahují velké množství čeledí včetně těch nejstarších, které jsou na Zemi více než 300 milionů let. Dále uvidí jedny z největších brouků či brouky v jantaru starém 99 milionů let. Velkým lákadlem budou chovné kolonie světlušky větší, na kterých organizátoři provádějí odborný výzkum.

„Připravujeme ukázky metod sběru hmyzu. Od jednodušších, jako je například exhaustor či smýkač, až po například Malaiseho pasti. Návštěvníci si dále budou moci vyzkoušet prosívání zeminy a lov hmyzu,“ upřesnil program Michal Motyka z vědeckého centra CATRIN-CRH.

Akce Odpudiví, nebo kouzelní se tradičně koná v expozici Živá voda a je zdarma v rámci běžného vstupného. V chemické laboratoři se navíc uskuteční program nazvaný Chemikova šifra, kde si lidé zkusí přeměnit vodu ve víno, napsat tajný vzkaz nebo vyrobit horký led. Ti, kteří rádi tvoří a vyrábějí, se mohou zapojit do hadí kreativní dílny.

 

Přednášky v rámci akce Odpudiví, nebo kouzelní

(Ne)zvaní hosté našich domácností
sobota a neděle 26. a 27. března, 14:00, přednáškový sál

Přednáší: Bc. Miroslav Vaverka, Mgr. Pavel Javůrek (pracovníci zoo Olomouc, nadšení chovatelé, vystudovaní ekologové a zoologové)

V domácnostech se můžete potkat s celým spektrem zvířat, která ne vždy rádi vidíme. V přednášce společně s posluchači pronikneme do malého domácího safari a představíme si jeho nezvané obyvatele, kteří nám však nemusí nutně škodit.

Ostrov Nová Guinea pohledem entomologa
sobota a neděle, 26. a 27. března, 16:00, přednáškový sál

Přednáší: Mgr. Michal Motyka, Ph.D, Mgr. Dominik Kusý

Tématem přednášky bude představení našeho výzkumu na Papui Nové Guineji, půjde o kombinaci cestovatelské a populárně naučné přednášky.

Mgr. Michal Motyka, Ph.D., je postdok ve skupině biodiverzita a molekulární evoluce na CATRIN-CRH. Zaměřuje se na studium biodiversity, zoogeografii a mimikry. Při svém výzkumu používá především moderní metody sekvenování DNA.

Mgr. Dominik Kusý je doktorand na katedře zoologie a výzkumný asistent ve skupině biodiverzita a molekulární evoluce na CATRIN-CRH. Zaměřuje se především na evoluci neotenie a bioluminiscence u brouků a bioinformatické zpracovaní sekvenačních dat.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Usnesení Předsednictva České konference rektorů ke spolupráci s Ukrajinskou konferencí rektorů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 22/03/2022 - 16:30

Předsednictvo České konference rektorů (ČKR) jednalo dne 21. března 2022 na svém 178. zasedání (online) s místopředsedou Ukrajinské konference rektorů Volodymirem Bugrovem, rektorem Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka, o možnostech podpory vysokých škol Ukrajiny ze strany vysokých škol ČR.

Předseda ČKR Martin Bareš tlumočil jednoznačnou podporu ČKR Ukrajině vůči ruské válečné agresi, jakož i nekompromisní odsouzení válečných zločinů, které páchá ruská armáda na civilním obyvatelstvu. Na závěr konstatoval, že pro ČKR je pomoc Ukrajině a jejímu vysokému školství prioritou nejvyšší. Po skončení bilaterálního jednání přijalo Předsednictvo ČKR následující usnesení:

1. Předsednictvo ČKR se shodlo s V. Bugrovem na nutnosti řešení nejen humanitárních problémů, jimž nyní čelí obyvatelé Ukrajiny, ale i na řešení následujících problémů, které se týkají oblasti vysokého školství:

  • Zlepšení příležitostí pro mezinárodní akademickou mobilitu pro studenty z Ukrajiny.
  • Otevření přístupu do databází, knihoven, úložišť, on-line programů pro školení studentů a zaměstnanců (výzkumné zdroje) vysokých škol Ukrajiny.
  • Možnost pokračovat ve výzkumu – virtuální hostující profesury nebo krátké pobyty vědců
    z Ukrajiny s podmínkou jejich návratu na Ukrajinu.
  • Minigranty pro profesory, kteří jsou na Ukrajině.
  • Programy mezinárodní akademické mobility jako základ pro realizaci programů „double degree“ od prvního semestru akademického roku 2022/2023.
  • Vytváření společných výzkumných projektů, zakládání společných aliancí, společných vědeckých parků s využitím technologických možností obou stran.
  • Tvorba společných žádostí o projekty pro výzvy vyhlášené Evropskou komisí.
  • Vytvoření strategických aliancí mezi ukrajinskými univerzitami a českými univerzitami pro další obnovu a rozvoj ukrajinského vysokoškolského systému.
  • Vytvoření Otevřené ukrajinské univerzity (regionální centra v některých zemích EU – zejména v ČR), která by propojovala studenty a učitele z Ukrajiny se zahraničními partnery.

2. Předsednictvo ČKR vytvoří seznam problémů, které je třeba řešit ze strany vysokých škol ČR, a jejich načasování. Některé bude třeba řešit okamžitě, některé v řádu týdnů, jiné v řádu měsíců či roků. Každý z místopředsedů ČKR, rektorů veřejných vysokých škol, připraví návrh za svoji místopředsednickou oblast, na jehož základě bude připraven návrh Předsednictva ČKR, který bude předložen Plénu ČKR k projednání na jeho 165. zasedání ve čtvrtek dne 7. dubna 2022 v Praze. O výsledku tohoto jednání bude informována Ukrajinská konference rektorů a bude dohodnuto další on-line jednání předsednictev obou Konferencí rektorů.

V Brně dne 21. března 2022

Za Předsednictvo České konference rektorů

Prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D.
předseda

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vývoj zařízení pro ukládání energie podpoří v tuzemsku ojedinělý evropský grant

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 22/03/2022 - 14:30

Vysokokapacitní, bezpečný a k přírodě šetrný superkondenzátor, tedy zařízení pro uchovávání elektrické energie, budou vyvíjet vědci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italskou firmou ITELCOND. Využijí k tomu v Olomouci vyvinutý materiál odvozený od grafenu, který již chrání evropský patent. Výzkum, jenž má posunout objev do praxe, je možný díky prestižnímu a v tuzemsku ojedinělému grantu Evropské rady pro inovace (EIC) Transition Challenges s dotací bezmála 2,5 milionu eur. 

„Dusíkem obohacený grafen, který jsme vyvinuli, se ukazuje pro využití v superkondenzátorech jako velmi perspektivní. V porovnání s grafitem má materiál větší hustotu, která v kombinaci s velkou schopností adsorbovat ionty z elektrolytu vede k velmi vysoké objemové hustotě energie, výrazně vyšší než u všech dosud popsaných superkondenzátorových materiálů na bázi uhlíku nebo grafenu. To může přinést přelomové zlepšení výkonu superkondenzátorů,“ uvedl vedoucí týmu Michal Otyepka. Fyzikální chemik je také řešitelem tří prestižních grantů Evropské výzkumné rady (ERC), jež se právě na vývoj a případnou aplikaci nových 2D materiálů zaměřují. Projekt ERC Proof of Concept, který získal zatím jako jediný v ČR (a to dokonce dvakrát), byl jedním z nezbytných předpokladů pro úspěch ve výzvě EIC.

Hledání materiálů pro účinné ukládání elektrické energie patří mezi velmi žhavé výzvy současné vědy. V souvislosti se snahou omezit spotřebu fosilních paliv, rostoucí mobilitou a zvyšujícím se počtem elektronických zařízení roste celosvětově poptávka nejen po cenově dostupné, spolehlivé a udržitelné energii, ale i po jejím efektivním skladování.

„Cílem je nejen neustále zvyšovat kapacitu baterií, ale hledat i jiné účinné způsoby pro ukládání elektrické energie, které nejsou založené na lithiu. Atraktivní alternativu pro ukládání energie začínají nabízet superkondenzátory na bázi uhlíku, a to zejména díky jejich bezpečnosti, dlouhé životnosti a mimořádné schopnosti nabít se až v milionech nabíjecích cyklů bez ztráty kapacity,“ doplnil Otyepka.

Nový materiál z CATRIN lze připravit z grafit fluoridu, průmyslového lubrikantu dostupného na trhu v tunách, což zvyšuje jeho případnou komerční dostupnost. „Zároveň jsme velmi dbali na to, aby byla výsledná součástka co nejvíce šetrná k životnímu prostředí. Toho jsme, kromě použití samotného uhlíkového materiálu, dosáhli také volbou elektrolytu v superkondenzátoru,“ doplnila další členka řešitelského týmu Veronika Šedajová, která je také spoluautorka nedávno uděleného evropského patentu. O výhodách nového materiálu vědci nedávno informovali v časopise Energy & Environmental Science.

Dalším krokem bude sestavení prototypů superkondenzátorů ve spolupráci se zahraničními partnery. „Zaměříme se na optimalizaci vlastností našeho materiálu a posuneme se k pilotní výrobě nových typů superkondenzátorů. Cílem je zvýšení objemové energetické hustoty superkondenzátorů nad 50 Wh/L, což je asi dvakrát více než u nejlepších součástek na současném trhu. To umožní jejich široké využití v elektromobilech i jako podpory baterií v zařízeních, do nichž je potřeba dodat velké množství energie ve velmi krátkém čase,“ doplnil Otyepka.

„Grant Evropské rady pro inovace EIC Transition Challenges je vysoce prestižní projekt. Jeho získání hned napoprvé je velký úspěch a radost umocňuje i skutečnost, že se podobně jako v případě ERC Proof of Concept v tuzemsku jedná zatím o jediný udělený grant svého druhu. Posloupnost tří ERC grantů korunovaná EIC projektem je ukázkovým příkladem špičkové vědy a jasně ukazuje, že profesor Michal Otyepka je vynikající vědec na excelentní mezinárodní úrovni,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš. CATRIN bude koordinovat tento druh projektu nejen jako jediná instituce v tuzemsku, ale také v tzv. Widening zemích, kam patří především nové členské státy EU přistoupivší po roce 2004.

V rámci výzvy EIC Transition Challenges bylo předloženo 71 návrhů z 22 zemí. Podpora je určena pro nové technologie, které již byly experimentálně ověřeny v laboratoři, a je potřeba připravit jejich uvedení na trh.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vlakový most mezi Českou republikou a Ukrajinou. Velkou roli sehrávají studenti UP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 22/03/2022 - 11:00

Denně se vypravují vlaky na Ukrajinu, aby odvezly všechny ty, kteří prchají před válkou. Davy lidí všech věkových kategorií se shromažďují v Korčově a poté se v Přemyšli snaží dostat do vagonů evakuačních spojů. Právě v nich odvádějí velký kus práce dobrovolníci z Univerzity Palackého, studenti, kteří se domluví ukrajinsky, případně rusky.

Pracovní víkend téměř bez spánku, bez přesného zadání, zato však s jasným cílem – dostat ukrajinské uprchlíky do bezpečí. Asi taková je základní idea humanitárního vlakového mostu mezi Českou republikou a Ukrajinou, v němž hodně práce odvádějí studenti Filozofické fakulty UP.

„V Olomouci jsem nastoupila do evakuačního vlaku RegioJet v pátek, někdy před půlnocí. V polské Přemyšli jsme zastavili kolem sedmé ranní. Pak jsme asi čtyři hodiny bezprizorně čekali, než jsme se autobusem vypravili do centra v Korčově. To je místo, kde se shromažďují uprchlíci z celé Ukrajiny. V tamní velké hale lidé odpočívají, mohou se tam najíst, napít, vzít si něco ze shromážděného oblečení. Hala je místo, kde se uprchlíci také dozví, kam budou putovat dál. Je to místo, kde jsou i lidé, kteří jim nabízejí transporty do různých zemí,“ popisuje situaci Michaela Magdalena Kočovská, studentka německé a ruské filologie na FF UP.

Při evakuaci uprchlíků pomáhala především jako tlumočnice. „Asi uprostřed tamní haly je místo, kde se vyhlašují požadavky lidí, například o tom, kam by se chtěli přemístit. Taky tam dostávají informace, kam mohou aktuálně odcestovat,“ dodává pro lepší představu centra posluchačka germanistiky a slavistiky FF UP. Jejím základním úkolem bylo informovat uprchlíky o možnostech, kam se mohou uchýlit v České republice, a v každé rádoby volné chvíli vysvětlovat a tlumočit.

„Ti, kteří se rozhodli odcestovat do České republiky, se poté se zavazadly a někdy i s domácími mazlíčky přesunuli připravenými autobusy do Přemyšle k evakuačnímu vlaku,“ říká dobrovolnice z FF UP. Během zmiňovaného víkendu se tam podle ní shromáždilo zhruba sto padesát lidí a situace na nádraží pro ni byla obdobná. Tlumočila nesčetné dotazy a nesčetné odpovědi. Především o vízech, o tom, co znamená status běžence v České republice.

„Většina z těch lidí spoustu věcí bez vysvětlení nechápala. Mnozí se obávali, že budou v cizí zemi nesvobodní, že budou žít jako ve vězení. Někteří byli viditelně ve velkém stresu. Už z cesty, kterou museli podniknout, i z celé nastalé situace. Byli mezi nimi lidé, kteří měli skutečně jen jeden baťůžek a na cestě už byli několik dní,“ doplňuje.

Do České republiky se vlak rozjel v sobotu, někdy po desáté večerní. Na cestě zastavil v Ostravě, Olomouci, Pardubicích a v Praze. Lidé měli k dispozici zdarma deku, dostali i občerstvení. Pro tlumočnici Míšu a její kolegyni – víc tlumočníků ve vlaku se sto padesáti uprchlíky není – práce pokračovala. Pomáhala i s obsluhou večeře. A opět vysvětlovala a odpovídala na dotazy. Během cesty se navíc snažila uprchlíky přesvědčit, aby nevystupovali v Praze, jejíž ubytovací kapacity byly již plné. Činila tak s vědomím, že se pořádně neví, kde kapacity vlastně volné jsou. Situace se totiž neustále mění.

„To jsou další stresové momenty. Neustále telefonujete a zjišťujete, kde je pro uprchlíky místo. Dopravujete lidi a ani nevíte kam. Vše se dozvídáte za pochodu,“ popisuje studentka UP.

Když v neděli po šesté ranní se skupinou lidí vystoupila v Olomouci, blížila se její směna ke konci. Skupinu dopravila do Krajského asistenčního centra pomoci uprchlíkům (KACPU), kde mimochodem také tlumočí. Po náročné evakuační směně však tuto roli převzali další studentští dobrovolníci.

Popsaný pracovní víkend byl pro dobrovolnici náročný jak fyzicky, tak psychicky. Ten další však ukázal, že předchozí vypětí bylo jen předzvěstí toho, co ji čekalo: „Naneštěstí zrovna došlo k hackerskému útoku na Polsko, který na nějakou dobu vyřadil z provozu část tamější infrastruktury. To v praxi znamenalo neskutečný nával lidí, kteří byli naprosto vyčerpaní a zničení a kteří se všichni chtěli nahrnout do našeho vlaku. Nehledě na to, kam míří a zda jsou v něm místa. Lidi ovládla panika natolik, že již nebyli schopni racionálně uvažovat, a jen se násilím tlačili do vlaku. Plakali, křičeli, prali se. Platilo právo silnějšího. V celém davu bylo bolestně šlapáno po lidské důstojnosti. Byla to hrůzná demonstrace toho, co s lidmi udělá strach, co s lidmi udělá válka. Válka, která je zcela zbytečná a nesmyslná…“

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Světový festival AFO opět nabídne ty nejlepší vědecké dokumenty

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 22/03/2022 - 08:00

Stav přírody a společnosti, alarmující situace ohledně klimatu, civilizační výzvy. Jak taková nelehká témata komunikovat široké veřejnosti srozumitelně? Academia Film Olomouc opět ukáže, že to jde nejlépe skrze filmové příběhy. Po dvou letech v onlinu se tento světový festival populárně-vědeckých filmů, který pořádá Univerzita Palackého, vrací od 26. dubna do 1. května zpět do kinosálů. Tentokrát přináší zásadní téma Naděje. Akreditace bude spuštěna na webu AFO 23. března a je zdarma.

Dokumenty využívají žánry jako drama, horor nebo sci-fi pro zprostředkování komplexních vědeckých témat co nejširšímu okruhu diváků. Ve fascinujících příbězích se bude mluvit o naději napříč všemi vědeckými žánry. Tvůrci se dotknou touhy po nesmrtelnosti, péči o duši, umění relaxace, ale i přístupu k umírajícím lidem v nemocnicích. Na filmových plátnech bude v hlavní roli chemický prvek uhlík, genetický kód, umělá inteligence, která skládá originální hudbu, ale také zóna Černobylu, okolnosti vzniku vakcíny na covid-19, hon na rozkoš nebo problematika obyčejného sezení.

Fanoušci dokumentů se mohou těšit na desítky filmů, které doprovodí přednášky, diskuse, workshopy a také hudební produkce. V soutěžní nabídce je 30 snímků z celého světa v Mezinárodní soutěži, deset příspěvků k popularizaci vědy v podobě Česko-slovenské soutěže a v neposlední řadě 17 filmů v Soutěži krátkých filmů, ve které se často objeví nenápadné, ale o to silnější překvapení. 

Dramaturgický tým vybíral ze 3000 přihlášených filmů z celého světa

V programu se objeví dokument Uhlík: neautorizovaný životopis (Carbon – An Unauthorised Biography). „V tomto unikátním vědeckém dokumentu má uhlík ženský gender a vypráví nám vlastním hlasem svou komplikovanou historii dalece přesahující dějiny lidstva i naší planety. V osobním snímku Jak zkrotit covid (Cracking COVID) nás zase vítězka ceny Emmy Sonya Pemberton vezme na trnitou cestu za řešením jedné z největších výzev lidstva posledních let a ukáže specifický příklad její rodné Austrálie,“ vybírá zajímavé tipy z festivalové nabídky Ondřej Kazík, hlavní dramaturg festivalu. 

„Úspěchy vědy nám postupně prodlužují průměrnou délku života. Lidská fascinace vlastní smrtelností přerůstá u některých jednotlivců v odvážný boj, nebojí se experimentovat s chemií i technologiemi a biohacknout vlastní těla. Snímek mezinárodní soutěže Dočkat se věčnosti (Eternity At Last) na velkém plátně přibližuje konkrétní osudy lidí posedlých honbou za nesmrtelností,“ přiblížil část programu šéfdramaturg. 

Tým AFO pozval i dánskou producentku a režisérku Pernille Rose Grønkjær, která se podílí na dokumentech oceňovaných na světových festivalech; působila jako výkonná producentka filmu snímku The Cave, který měl i nominaci na Oscara. V Olomouci bude promítána její volná vědecká trilogie Můj vnitřní kód (Genetic Me), Hon na rozkoš (Hunting for Hedonia) a Jak vyřešit budoucnost (Solutions).

Zajímavým tipem je snímek Hudba z nul a jedniček (The Computer Accent). Jedná se o svěží dokument o využití umělé inteligence v umění a v ČR bude mít premiéru. Portrét americké dance-popové kapely YACHT, která se svou chutí experimentovat a rozšiřovat umělecké formy svěří budoucnost svého chystaného alba Chain Tripping do tempa křemíkových algoritmů (sic!).   

Letos bude v nabídce film, který vznikl díky setkání tvůrců na AFO 

AFO uvede v české premiéře snímek Jak se dělá vakcína (Vaccine – The Inside Story, Race for the Vaccine). Prvotní jiskra ke vzniku tohoto snímku se zažehla právě na AFO, kde se v roce 2019 americká producentka filmu Janet Tobias (letos opět dorazí osobně) seznámila s britským producentem Archie Baronem a režisérkou Cat Gale. 

Na témata od stalkerů po žížaly se letos na AFO podívá blok Zóna. „Pojem zóna si spojujeme s velkými literárními i filmovými díly, mytologií stalkerů, a hlavně černobylskou havárií. Co to znamená nejen pro půdu, ale i zdejší obyvatelstvo přiblížíme sérií projekcí i přednášek. A dojde samozřejmě i na klasiku jménem Stalker od Andreje Tarkovského!“ pozval na festival dramaturg Zdeněk Rychtera, který doporučuje například film Hra na válku (The War Game) od Petera Watkinse. Snímek nastiňuje ten nejhorší možný scénář vývoje studené války v polovině šedesátých let. 

Dalším jeho tipem je film režiséra a popularizátora vědy Petera Galisona Uloženo na neurčito (Containment). „Je o tom, že každá zhotovená jaderná zbraň i každý watt elektřiny vyrobený v jaderné elektrárně za sebou zanechává stopu jaderného odpadu, který se bude rozkládat po dalších čtyři sta generací. Jak varovat vzdálenou budoucnost před tímto odpadem? Film je natočený na jediném americkém jaderném pohřebišti, v komplexu jaderných zbraní a ve Fukušimě,“ doplnil Rychtera. 

V české soutěži se objeví například Lovci mikrobů (Microbe Hunters) Báry Kopecké nebo film Ivo Bystřičana Industrie – Výroba války (Industria – Manufacturing war). V nabídce bude také dokument Jednotka intenzivního života (Intensive Life Unit), který byl letos Cenou filmových kritiků vybrán jako nejlepší dokument roku 2021 a vyhrál i Českého lva za nejlepší dokument. Snímek diváky zavede na paliativní oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde tvůrci sledují během tříletého horizontu příběhy vážně nemocných pacientů a jejich lékařů.

Filmové projekce opět doplní inspirativní přednášky a diskuze

Debaty publika s protagonisty filmů jistě prohloubí netušené rozměry dokumentárních snímků. Programová sekce Adaptace přivítá například Christophera Schwalma, jehož přednáška o fyzických rizicích spojených se změnami klimatu přinese konkrétní příklady adaptace podle prestižní výzkumné organizace Woodwell Climate Research Center. Ta studuje dopady změny klimatu a hledá možná řešení. Na AFO se ale také budou moci zájemci zúčastnit panelové diskuze o vývoji nových léků nebo přednášky Aleny Laškové na téma mindfulness. Autorka čerpá z dvacetileté odborné praxe a působení ve výzkumných skupinách. Ve svém přístupu kombinuje vědecké poznatky z oborů psychologie a behaviorálních a kognitivních věd s principy buddhismu. 

Za pozornost bude stát také sekce Věda v popkultuře. Skrze promítání sci-fi velkofilmů i méně známých snímků chtějí dramaturgové rozvinout diskuzi o tom, jakou roli věda zastává v kontextu (masových) mediálních produktů. Filmy, odborné úvody a přednášky se budou ptát, jakým způsobem věda utváří díla, která primárně chápeme jako oddychová a zábavná, nikoliv vzdělávací.

Zde najdete seznam všech soutěžních filmů, zde odkaz na programové sekce.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Do besedy o válce na Ukrajině se zapojili i hosté z ostřelovaných měst

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 21/03/2022 - 15:00

Nejen o tom, jak ruská invaze zasahuje do života a práce ukrajinských studentů a akademiků, byla řeč během besedy Válka z první ruky, kterou inicioval prorektor UP Tomáš Opatrný a vědkyně Yuliya Krasylenko působící na katedře biotechnologií Přírodovědecké fakulty UP. O informace a zkušenosti se podělili i pedagogové a vědci z ukrajinských měst, která čelí ruským útokům.

Prostřednictvím Zoomu k několika desítkám návštěvníků v aule právnické fakulty a k divákům streamu promluvil například Yevgen Kiosya, zoolog z V. N. Karazin Kharkiv National University, který zároveň pracuje i jako metodik v charkovské zoo. „Zatím funguje víceméně normálně, ale ve městě je ještě jeden soukromý zoopark, na který podle čerstvých zpráv znovu útočili a došlo tam k dalším škodám. Už před několika dny tam bylo zabito několik ošetřovatelů, spousta zvířat hladoví, některá byla zastřelena, některá vypuštěna do lesa,“ popsal situaci ve městě, ve kterém jde kromě střelby a výbuchů stále slyšet řinčení skla. „Žiju v části, která je zatím víceméně v pořádku, máme topení, vodu, elektřinu, internet, náš život je vlastně normální, když si tedy odmyslíme to, že nás můžou každý den zabít,“ dodal.

Připojen byl i Ivan Moysiyenko z Kherson State University nebo Alex Zakletsky, který v současnosti brání Kyjev, mluvilo se o humanitární katastrofě i o možných dopadech nejen na životní prostředí, pokud by došlo k haváriím v některé z obsazených jaderných elektráren nebo zničení některých velkých chemických továren. Prostor byl věnován i teritoriální obraně, která hraje v aktuálním konfliktu významnou roli. Zástupci a spolupracovníci olomouckého Rodinného centra Olivy zase prezentovali svoje aktivity na pomoc uprchlíkům i obráncům Ukrajiny, přičemž byla především představena sbírka na pořízení speciálních lékárniček IFAK pro první pomoc přímo ve válečné oblasti (viz tady). 

Strach, obviňování i vztek

O svou zkušenost se podělila také Olha Dovbetska, která přijela na Univerzitu Palackého na semestr studovat psychologii. Na 24. února prý nikdy nezapomene. „Moje emoce bych rozdělila do tří skupin. První byla panika, úzkost a strach. Najednou nevíte, co čekat od budoucnosti. Pak to jsou pocity viny, že jsem opustila Ukrajinu, zatímco jiní nemohli. Stýská se mi po domovu, po přátelích. Když se loučíte s otcem a nevíte, jestli se za ním budete moci vrátit… A také je to vztek. Když jsem se ve škole potkala se spoustou zahraničních studentů a někdo řekl, že se chce podívat do Moskvy, protože je to krásné město, nebo když slyším ty lži o Ukrajině a současné situaci, jsem naštvaná.“

Závěrečná prezentace patřila iniciátorce akce Yuliyi Krasylenko, která je v Olomouci už od roku 2015. Původně ale chtěla svou vědeckou kariéru budovat na Krymském poloostrově. Po jeho ruské anexi ale musela výzkum přerušit a odjet. Stále však doufá, že se na Krym bude moci jednou vrátit a svoji práci dokončit. Aktuálně se snaží svým krajanům co nejvíce pomáhat, mimo jiné je spoluorganizátorkou materiální sbírky, která proběhla na přírodovědecké fakultě (psali jsme zde). Záznam besedy si můžete přehrát níže.

Ekumenické setkání 

Ve stejný okamžik, kdy v aule právnické fakulty končila beseda, začalo v kostele Panny Marie Sněžné ekumenické setkání, které připravila Akademická farnost Olomouc společně s Cyrilometodějskou teologickou fakultou UP. K modlitbě za mír nejen na Ukrajině vyzvali zástupci církví působících v Olomouci. Promluvil a svíčku s myšlenkou na mír na Ukrajině zapálil i pravoslavný duchovní Tomáš Radim Loučka, který přečetl vyjádření olomoucko-brněnské eparchie k ruské agresi na Ukrajině. „Kéž všichni pochopí, že žijeme nikoliv proto, abychom zabíjeli, ale abychom druh druha milovali,“ zakončil pak krátkou modlitbu, v níž Boha poprosil, aby útočníky zbavil zaslepenosti a postaral se o ty, kteří museli kvůli válce opustit své domovy.

Válce na Ukrajině se bude věnovat i další událost, tentokrát na Filozofické fakultě UP. Hynek Melichar z katedry politologie a evropských studií pronese ve středu 23. března přednášku nazvanou Ruská invaze na Ukrajinu v kontextu mezinárodních vztahů. Začíná ve 13:15 v posluchárně Václava Havla na Křížkovského 12. Více zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Psychologové z FTK vytvořili ojedinělého průvodce psychikou mladého sportovce

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 21/03/2022 - 12:00

Neobvyklou pomůcku pro vhled do sportovní psychologie získali mladí sportovci, jejich trenéři i rodiče v monografii, jejímiž autory jsou odborníci z katedry společenských věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP. Na odborné pasáže navazují komiksově zpracované situace ze života a významu sportovní psychologie v praxi se věnují rozhovory se sportovci a trenéry. Čtenáře knihou provádí Hanák Pepe.

Za publikací Sportovní psychologie s podtitulem Průvodce teorií a praxí pro mladé sportovce, jejich rodiče a trenéry stojí čtveřice psychologů a pedagogů na FTK Dana Štěrbová, Hana Pernicová, Petr Krol a Michal Šafář. O ilustrace se postaral Cyril Gaja, absolvent Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně.

„Naším hlavním motivem bylo vytvořit praktickou příručku, která by byla srozumitelná jak pro samotné sportovce, tak i pro jejich rodiče a trenéry. Z praxe totiž víme, že na čtení odborné literatury, kterou jim doporučujeme, nemají čas nebo je pro ně obtížné vytáhnout si z ní to potřebné. Snažili jsme se tedy vytvořit odbornou publikaci, která je spjatá s realitou, ve které se tito lidé pohybují, a informace v ní jsou zpracovány poutavou formou a tak, aby jim čtenáři rozuměli,“ uvedla Hana Pernicová.

Autoři se v teoretické části a v případových situacích, které mají komiksovou podobu, zaměřili na témata relevantní pro mladé sportovce. Ti se při přípravě na vrcholovou kariéru musejí vyrovnávat nejen s projevy dospívání a hledání svého místa ve společnosti, ale také se pravděpodobně setkají s různými zraněními, nervozitou před výkonem, strachem z neúspěchu, pochybnostmi o svých schopnostech nebo s otázkami, jestli má vynaložené úsilí vlastně smysl. Kniha se věnuje i poruchám příjmu potravy, sexualitě, vztahu s rodiči s ohledem na tréninkový proces nebo, vzhledem k době vzniku, komplikacím, které sportovcům přinesla epidemie covidu-19.

Průvodcem a svérázným rádcem je přitom fiktivní sportovní psycholog Pepe, který nezapře svůj hanácký původ. „Témata, o kterých kniha pojednává, jsou vážná, ale je důležité mít na paměti, že ani v té odbornosti a vážnosti bychom neměli ztrácet zdravý selský rozum. Ten má ztělesňovat postava průvodce Pepeho, který díky panu učiteli Svatoplukovi Vlkovi mluví krásnou hanáčtinou,“ přiblížila Dana Štěrbová.   

Součástí knihy jsou také rozhovory se sportovci a trenéry o tom, jak ve své praxi uplatňují poznatky psychologie sportu. Své zkušenosti sdílí například plavkyně Barbora Závadová, trenér ženské házenkářské reprezentace Jan Bašný nebo emeritní děkan a současný proděkan FTK Zbyněk Svozil, který je předsedou Klubu sportovních potápěčů Olomouc a trénuje reprezentanty v plavání s ploutvemi. „Rozhovorů si velmi vážíme a děkujeme osloveným trenérům a sportovcům, že do toho s námi šli. Poskytli spoustu zajímavých a cenných komentářů,“ dodala Dana Štěrbová s tím, že práce na knize byla krásná, ale i obohacující, když si vyzkoušeli vedle odborných textů tvořit i scénáře ke komiksu.

„Jestli se nám podařilo naplnit ten náš cíl a podat informace poutavější formou, aby tato problematika přitáhla mladého čtenáře, to teprve uvidíme. Máme ale již ohlasy od několika sportovců, že je to zajímavé a že jsme se opravdu trefili do některých častých problémů, se kterými se setkávají,“ uzavřela Hana Pernicová.

Na publikaci Sportovní psychologie. Průvodce teorií a praxí pro mladé sportovce, jejich rodiče a trenéry autoři pracovali čtyři roky, její vznik finančně podpořila Fakulta tělesné kultury UP. Knihu vydalo nakladatelství Grada.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Fakulta zdravotnických věd nově připraví sestry se specializací na péči v interních oborech

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 21/03/2022 - 08:00

Ještě do konce března je možné se na Fakultě zdravotnických věd UP přihlásit ke dvouletému studiu zaměřenému na ošetřovatelskou péči v interních oborech. Tento směr je jedním ze dvou, které nabízí nový navazující magisterský studijní program Specializace v ošetřovatelství. Do prezenční i kombinované formy studia bude přijato po patnácti lidech.

„Fakulta zdravotnických věd novým studijním programem reaguje na rostoucí poptávku zaměstnavatelů po zdravotnickém personálu a zejména na nedostatek kvalifikovaných všeobecných sester se specializací,“ uvedla garantka programu a pověřená vedoucí Ústavu ošetřovatelství FZV UP Petra Mandysová.

Navazující magisterský program nabízí dvě specializace: Ošetřovatelská péče v interních oborech a Ošetřovatelská péče v chirurgických oborech. Absolventy budou všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí podle definice tohoto povolání ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. „Tyto všeobecné sestry bez odborného dohledu a bez indikace poskytují a organizují ošetřovatelskou péči, včetně vysoce specializované ošetřovatelské péče v oboru specializace,“ dodala garantka.

Aktuálně pro akademický rok 2022/2023 fakulta otevírá zaměření na interní obory. Přihlášky ke studiu je možné podávat do 31. března. Podrobnější informace zájemci najdou v katalogu studijních programů zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Postižení není překážkou pro studium – univerzita podá pomocnou ruku

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 19/03/2022 - 08:00

Co může mladého člověka odradit od studia vysoké školy? Pokud má chuť se učit, chce něco dokázat a dělat zajímavou práci, tak vlastně nic. Vážně? Možná na první pohled. Na ten druhý to mohou být obyčejné schody, když má fyzické omezení, strach, jak zvládne přednášky, když neslyší nebo nevidí, obava, jak uspěje, když má křehčí psychiku. Pokud někomu život do cesty už na začátku postavil tolik překážek, tak by jen nadání a snaha stačit nemusely. Ale univerzita je tu od toho, aby dávala příležitost a pomáhala zvládnout i zdánlivě nezvládnutelné. A nemusí to být jen ony schody. I proto, aby dostali šanci ti, kdo o to stojí, existuje na Univerzitě Palackého Centrum pro podporu studentů se specifickými potřebami.

„V minulosti bylo výjimečné, aby člověk s nějakým postižením, ať už fyzickým nebo psychickým, studoval. Ten první by se sám téměř nikam nedostal a v případě toho druhého bylo jen malé povědomí o tom, jak je možné se během studia s různými psychickými problémy vypořádat,“ připomíná Lucia Pastieriková, která centrum vede. Jako podpora pro celou univerzitu funguje letos desátým rokem, ale historii má delší, navazuje na práci svého předchůdce na pedagogické fakultě a na práci Centra aplikovaných pohybových aktivit na fakultě tělesné kultury, které existuje dodnes.

Koho?

Koho centrum tedy vlastně podporuje? Na to existují předpisy a metodické pokyny, které definují konkrétní kategorie. „Jde o studenty se zrakovým, sluchovým, tělesným postižením, s poruchou autistického spektra, s narušenou komunikační schopností a s psychickým a somatickým onemocněním,“ vyjmenovává Lucia Pastieriková. Centrum se dnes stará o zhruba pět stovek studentů, kteří spadají do všech kategorií. „Máme zhruba třicítku zrakově postižených, stejně tolik s poruchou sluchu, více než třicet studentů s omezením hybnosti, asi osmadvacet autistů, na dvě stě studentů s poruchami učení a aktuálně asi stovku s psychickým onemocněním.“ Mimochodem zrovna posledně jmenovaná kategorie v poslední době narůstá.

Jak?

Podpora se v praxi odvíjí od typu a rozsahu omezení. „Například v případě zrakového postižení záleží na tom, zda student bude schopen do nějaké míry přijímat informace zrakem. Primární podpora je zpřístupnění literatury, kdy mu můžeme například materiály ke studiu digitalizovat, zvětšit, půjčit nějaké pomůcky. Další pomocí je průvodcovská služba, která je důležitá pro ty, kteří Olomouc neznají. Musí se naučit pohybovat po městě, znát cestu do menzy, na koleje, do knihovny… Existuje i možnost zapisovatelské služby, ale student se zrakovým postižením by měl být schopen si poznámky z přednášek dělat sám.

Samozřejmě záleží, jaký program studuje, do jaké míry využívá kompenzační pomůcky a podobně. Takže zapisovatelská služba není standardní. Ale není vyloučená,“ dodává Lucia Pastieriková. Důležité je vědět, že i když jakýkoli student dostane podporu třeba při správném formátování textu, nikdy za něj nikdo neupravuje obsah. Tedy – studium je na studentovi. Přeneseně řečeno: bonbony do bonboniéry musí dodat sám, s krabičkou mu pomůže centrum.

Náročná je i podpora studujících se sluchovým postižením. „To je nejdražší servis, protože student využívá při výuce hned tři pomocníky: dva tlumočníky do znakového jazyka, kteří se střídají, a ještě zapisovatele. Protože pokud by si zapisoval sám, nemohl by sledovat tlumočení.“ V případě psychických problémů zase centrum může poskytnout psychologické poradenství.

Postižení není výhoda

Podpora studentům zahrnuje třeba i to, že dostanou více času na přípravu, s předstihem materiály ke studiu a podobně. Centrum proto musí aktivně komunikovat s pedagogy. Není snadné mít bez zkušeností ve skupině někoho, kdo nevidí nebo neslyší. Jak k němu přistupovat? Co od něj chtít? „Pokud jde o studenta se specifickými potřebami, máme povinnost informovat pedagoga, že ho bude mít ve výuce. Můžeme ho například požádat, aby byl tolerantnější v případě, že se u studenta zhorší zdravotní stav a on není schopen přijít do výuky. Vysvětlíme, že to není proto, že by se někde flákal, ale proto, že jeho psychický stav mu to nedovolí.“

Jak ale Pastieriková zdůrazňuje, centrum dává doporučení. „Pokud vyučující řekne, že profil absolventa má dané požadavky a on nemůže snížit laťku až do té míry, jak by student potřeboval, my to respektujeme. Postižení není výhoda, stu­dium má své nároky a ty musí každý splnit. Výsledkem podpory nesmí být pozitivní diskriminace na úkor ostatních.“ I proto centrum aktivně oslovuje střední školy a nabízí informace na dnech otevřených dveří univerzity. „V tom spočívá naše role konzultantů jak pro studenty, tak i pro rodiče ještě před tím, než si podají přihlášku. Řeknou nám, co chtějí studovat, a my představíme obor, mluvíme o možných rizicích a zároveň vysvětlujeme, jak jsme schopni pomoci. Někdy se totiž bijí ambice s rea­litou. Student si dost často neuvědomuje, jaké předměty bude muset při studiu splnit a jak je studium náročné.“

Má to smysl

Lucia Pastieriková vede zhruba stočlenný tým, který zahrnuje jak zaměstnance, tak externí spolupracovníky a studenty, kteří se na chodu centra podílejí. Každodenně jsou konfrontováni se složitými osudy mladých lidí. Ne vždy dopadne vše podle jejich představ a ne vždy se vložená energie vrátí. „Člověk je občas zoufalý, že nemůže víc pomoct, ale když se za těch deset let ohlédnu, tak to byly tisíce studentů, které jsme podpořili, a mě těší, že jsme jim pomohli studium zvládnout. Když se pak ozvou a napíšou, jak se jim daří, a pochlubí se, co dokázali, vím, že to stojí za to. To mě žene stále kupředu a také to, že je kolem mě skvělý tým.“

Centrum podpory studentů se specifickými potřebami

Celouniverzitní zařízení poskytující komplexní odborný poradenský, technický a terapeutický servis studentům Univerzity Palackého se specifickými potřebami. Jeho cílem je zvýšit studijní komfort těchto studentů a zmírnit případné obtíže při studiu. Zajišťuje podporu studentům ze všech fakult.

Ředitelka: PhDr. Lucia Pastieriková, Ph.D.

 

Jana Indráková: Bílá hůl? To není překážka. Studuji na dvou fakultách

Nejprve dá pokyn své labradorce Windy, ať si lehne poblíž stolu, pak si odloží poměrně těžkou tašku a složí bílou hůl. Přisune si židli ke stolu a otevřeně mluví o svém životě, o studiu. Už po pár minutách jejího vyprávění je jasné, že slova „nemůžu“ nebo „to nejde“ nemají v jejím slovníku místo. Jana Indráková navzdory svému těžkému zrakovému postižení studuje prvním rokem na Univerzitě Palackého a netroškaří. Troufla si současně na dva studijní programy, studuje na právnické a pedagogické fakultě.

„Individuální studijní plán zatím nemám, možná jednou do budoucna. Podařilo se mi v prvním semestru poskládat rozvrh tak, že se mi překrývaly maximálně přednášky. Snad se mi to povede i v dalších semestrech,“ doufá drobná dvacetiletá dívka, která studuje magisterský program Právo a právní věda a současně bakalářský program Speciální pedagogika – intervence.

Za svým snem, vystudovat vysokou školu, šla od základní školy. Přitom na začátku života byla její startovní čára na hony vzdálená startu většiny z nás. Do tří let vyrůstala v dětském domově v Praze, kde jí lékaři diagnostikovali praktickou slepotu na levém oku, na pravém těžkou slabozrakost. „Tyto vady mám zhoršeny očním nystagmem, nekontrolovaným kmitáním očních bulbů. Vnímám barvy, vidím jen obrysy,“ dodává smířeně a pohladí Windy.

Tato klidná a šikovná fenka, bílá hůl, mobilní telefon s aplikací lupy, notebook a jakási těžká věc v tašce jsou pomocníci, díky kterým studuje. „Právě jdu z písemné zkoušky. Na takové si nosím přenosnou digitální kamerovou lupu. Už jsem si na její váhu zvykla. Pod ni si vložím papír s textem, nazvětšuji jej, abych písmo přečetla, a přímo pod lupou i píšu,“ prozrazuje tajemství své těžké tašky.

Pomocníků má na univerzitě víc. Ještě před přijímačkami začala spolupracovat s Centrem podpory studentů se specifickými potřebami. „Pomohli mi se spoustou věcí, všemožně mě podporují, starají se, zajímají se o mě. Vyřešili i můj počáteční problém s ubytováním na kolejích. Také mi domluvili slečnu zapisovatelku pro seminární výuku,“ vyjmenovává. Připravenost olomoucké univerzity, vstřícnost vůči studentům s handicapem a přístup vyučujících a spolužáků ji mile překvapily.

Ke studiu zejména práv patří stohy učebnic, skript, zákoníků a mnohasetstránkových komentářů, které je potřeba načíst. „Potřebuji mít vše zdigitalizované, abych mohla písmo v počítači zvětšovat, zvýrazňovat si důležité pasáže, orientovat se v textu. Ne všechny knihy jsou ale digitálně zpracované. Domlouvám se proto přímo s univerzitním Centrem výpočetní techniky, kteří mi ochotně knihy zpracovávají. Budou tak připravené pro další slabozraké studenty, kteří přijdou po mně.“

Jana Indráková bydlí na běžných kolejích. Svou spolubydlící a současně spolužačku z pedagogické fakulty našla na facebooku. „Staly se z nás velké kamarádky.“ Skvělou partu přátel má také v ročníku na právnické fakultě. Chodí spolu do menzy i večer posedět, oslavit první studijní úspěchy a probrat život.

Jednou za čtrnáct dnů, někdy i častěji, jezdí domů. Míří do Valašského Meziříčí, kam si ji jako tříletou přivezli adoptivní rodiče. „Je to moje rodina. Stoprocentní máma a táta. To oni mě dali před lety do kupy, jsem jim za všechno nesmírně vděčná. I za to, že studuji na olomoucké univerzitě.“

 

Jakub Řičica: Už po dni otevřených dveří jsem věděl, kam se můžu obrátit o pomoc

Problematikou postojů u dětí v rámci inkluzivní tělesné výchovy se během svého doktorského studia kinantropologie na fakultě tělesné kultury zabývá Jakub Řičica. Podobná témata mu jsou blízká nejen proto, že vystudoval obor Aplikované pohybové aktivity (APA), který se zaměřuje na práci s osobami se širokým spektrem postižení, ale především proto, že se sám po celý život kvůli mozkové obrně potýká s omezením hybnosti.

„Nejsem schopný ujít příliš velké vzdálenosti bez opory či pomoci. Mým každodenním pomocníkem je chodítko, kterému říkám Kubabus. Také občas využiju invalidní vozík,“ přiblížil svůj handicap student původem z Hodonínska, který se snad nikdy nemračí, a pokud je to v jeho silách, nabídne svoji pomoc. Přestože sám pomoc občas potřebuje.

„O podpoře handicapovaných studentů na Univerzitě Palackého jsem se dozvěděl na dni otevřených dveří. Hned jsem byl já a hlavně moji rodiče klidnější, že když budu něco potřebovat, je kam se obrátit. Při studiu jsem využíval a stále využívám především služeb pedagogické asistence. Například při plavání se mnou asistent individuálně pracoval přímo ve vodě na zlepšení techniky plaveckých způsobů. Na lyžařských kurzech jsem zase měl vlastního instruktora monoski, který se mi celý týden individuálně věnoval. Nyní asistenta využívám při řešení výzkumných úkolů v rámci doktorského studia,“ popsal Jakub Řičica s tím, že by neměnil vůbec nic. „Se službami Centra podpory studentů se specifickými potřebami jsem naprosto spokojený. Jsem vděčný především koordinátorce na FTK Lucii Ješinové, které bych tímto chtěl moc poděkovat.“

Jakub Řičica je přitom dokladem toho, že handicap nemusí být překážkou ani ve studiu v zahraničí. Strávil půlrok ve Finsku. „Ve Vierumäki už dlouhá léta probíhá vzdělávací program EUDAPA, který je zaměřen na zdokonalování sebe samého v oblasti práce s handicapovanými – a protože jsem sám handicapovaný, byla to pro mě obrovská výzva. Spolu s asistentem a spolužákem v jedné osobě jsme všechno bez problémů zvládli.“

Problém nebyla ani výzva v podobě Expedice přes bar, během níž studenti APA organizují sportovní a kulturní program pro lidi s postižením, většinou v horském prostředí. Jakub Řičica si expedici vyzkoušel jako účastník i jako organizátor. Při jednotlivých aktivitách v Alpách musel často překonávat sám sebe a dodneška vzpomíná na příhody z cesty.

Sny si díky olomouckým konexím plní i mimo školu. Kamarádi z futsalového týmu SK UP mu nedávno připravili překvapení: zaregistrovali ho jako řádného člena mužstva a následně bez svého chodítka mohl úvodním výkopem zahájit zápas, v němž si hráči SK UP pojistili mistrovský titul. „Neskutečně moc si této příležitosti vážím, je pro mě ctí být součástí týmu SK UP. Zahrát si ligový zápas a hned se stát mistrem, to je sen,“ vzpomněl na svůj velký den Jakub Řičica, který u futsalistů zastává nejčastěji roli vedoucího týmu. Stejně jako ve fotbalovém klubu doma na jihu Moravy.

 

Dominik Whittaker: Bez pomoci by se studovalo velmi těžko

Sice má po jednom z rodičů kořeny v České republice, vyrostl ale v Lucembursku. Magisterské studium absolvoval ve Skotsku s představou, že dále bude studovat a žít ve Velké Británii. Do svých dvaadvaceti let si nepředstavoval, že se do Česka vrátí. Pak však přišla nabídka studovat na Univerzitě Palackého.

„Dostal jsem možnost přeložit knihu filozofa Pavla Flosse. Při té příležitosti jsem se dostal do kontaktu s členy katedry filozofie FF UP a mohl ukázat, že mám co nabídnout,“ řekl Dominik Whittaker, posluchač doktorského studia oboru Filozofie na filozofické fakultě. Je velmi rád, že Univerzita Palackého má Centrum podpory studentů se specifickými potřebami, protože bez jeho pomoci by se mu s diagnózou porucha autistického spektra studovalo jen velmi těžko.

„Bydlím na kolejích. Když jsem tady získal potřebné dokumenty k diagnóze, mohl jsem se díky centru hned přestěhovat na jednolůžkový pokoj. Mám velké problémy se sociální interakcí a bydlet s někým na pokoji, v buňce, kde žije dohromady šest lidí, bylo pro mne složité. Velmi si vážím této pomoci.“ Ocenil konzultace s Monikou Smolíkovou. „Je skvělá. Určitě by bylo ale přínosem, kdyby centrum mohlo být personálně posíleno. Řešíme hromadu věcí, například se zabýváme i rozvržením studia, paní Smolíková se sešla i s mým školitelem. Podporu jsem našel i v lockdownu, kdy hrozilo, že se budu muset přestěhovat. K řešení je ale i spousta zdánlivě jednoduchých témat, například jsem měl problém odepsat na maily. Jednoduše proto, že jsem dlouho přemýšlel, co mám dotyčnému odepsat, jak mám mail formulovat,“ doplnil Dominik Whittaker. Sám o sobě říká, že se mu nepodařilo dobře začlenit do kolektivu doktorandů, kteří jsou na UP již od bakalářského studia, se studiem samým podle svých slov však velký problém nemá.

„Je dobře strukturované, spoustu práce můžu udělat z domu a učení mi problémy nedělá. Když jsem odučil první dva semináře, uklidnil jsem se i v přednáškové činnosti. Mé specifické problémy do ní až tak nezasahují. Se školitelem mám, myslím, taky dobrý vztah.“ K ukončení studia zbývá Dominikovi už pouhý semestr a v Olomouci by rád zůstal. Zvažuje, že se ještě přihlásí do doktorského studijního programu na cyrilometodějské teologické fakultě a externě by rád působil i na filozofické fakultě.

„Kromě služeb univerzitního centra využívám i různé terapie, chodím také na sociální rehabilitace. Jsem však přesvědčen, že bez pomoci Centra podpory studentů se specifickými potřebami by pro nás, co máme diagnostikovanou poruchu autistického spektra, bylo studium na UP problematické. Mám totiž i tu zkušenost studovat bez podpory a vím, jak je to těžké. V takové podobě už bych studovat nechtěl.“

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky