„Zvídavost,“ vypálí bez rozmyšlení odpověď na otázku, jaká vlastnost je důležitá pro vědce. „A trpělivost,“ dodává. Ví, o čem mluví. Ve světě vědy se totiž dokázala prosadit. Věřila si, a i když se jí některé věci nedařily hned, nenechala se odradit. Docentka přírodovědecké fakulty, vedoucí katedry chemické biologie, prorektorka pro vědu a výzkum Univerzity Palackého. Především ale dáma, která když mluví o „své“ chemii a biologii, tak dokáže posluchače během chvilky přimět dívat se na svět jejíma očima. Jak fungují rostliny? Proč rostou a proč ne? Jak zvládají sucho? Dorozumívají se? A co se od nich můžeme naučit? Svět otázek a odpovědí Lucie Plíhalové.
„Vždycky mě zajímalo, jak věci fungují,“ říká a vzpomíná, jak se na základní škole jako jedna z mála hlásila do fyzikálních a chemických kroužků. Jak to v kabinetech vonělo, jak to bylo tajemné a lákavé zároveň. Rozhovor přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP, který si můžete přečíst zde.
Proč je pro vás věda tak fascinující?
Zajímá mě svět. Už od mala jsem hodně četla, protože jsem chtěla vědět, jak funguje lidské tělo, rostliny, zvířata. Dokázat nakouknout dovnitř a pochopit všechna proč a jak. Co spolu musí chemicky zreagovat, abychom tak krásně fungovali a mohli tady spolu třeba mluvit. Vždyť taková bytost, jako je člověk, nebo i zvíře, rostlina, je hotový zázrak. Zvlášť rostliny mě fascinovaly vždycky. Jsou to velmi staré organismy. Existují v různých podobách stovky milionů let. Měly tak spoustu času na to „vymyslet“, jak zvládnout přežít, jak zmírnit stres. Musely se naučit poradit si, protože na rozdíl od člověka se nemůžou přemisťovat, odstěhovat se do lepších podmínek. Dokázaly se adaptovat na změny teplot, nedostatek vody. A to v době klimatické změny řešíme i my lidé. Jen těžko zvládáme stresové a zátěžové situace, které přinášejí dlouhodobé výkyvy počasí, ničí nás extrémní horka. Podívejte se kolem sebe. Nejsme už všichni ani stoprocentně zdraví, užíváme různé léky a doplňky a ta adaptace je pro nás těžká.
Takže nás mohou inspirovat právě ty rostliny?
Když přednáším studentům v prvním ročníku Chemii pro biology II, máme za okny posluchárny stromy. Ukazuju jim je a říkám: Ony spolu mluví, komunikují, třeba pomocí obyčejné glukózy. Studenti se na mě dost nevěřícně dívají. Myslím, že je nesmírně důležité, abychom nezapomínali, že rostliny kolem nás jsou živé a že některé z jejich vlastností či schopností mohou být inspirací i pro naše životy. Třeba že se dokážou podpořit v době krize. K pochopení všech procesů, které se v jakémkoli organismu odehrávají, a všech elementů, které v něm jsou a ve výsledku spolu ladí v dokonalé harmonii, je ideální právě chemie. Chemická biologie, které se věnuju já, je moderní interdisciplinární obor. Jedna definice říká, že je to „zkoumání biologických systémů pomocí chemických nástrojů“. Zjednodušeně řečeno, zkoumáme to, co je živé, po stránce chemie. Právě tak by se mi líbilo více i vzdělávat studenty – interdisciplinárně, aby nebyli „jen“ chemici nebo „jen“ biologové, aby vnímali svět kolem sebe jako celek.
Váš obor může mít vliv na život nás všech, třeba tím, že se podaří vypěstovat odolnější plodiny a předejdeme tomu, že lidstvo vyhladoví. Jak ale takový výzkum prakticky vypadá? Jak donutíte rostlinu, aby byla odolnější?
Máme nějaké elementární informace z literatury, ty určitě znáte i vy. Například že když pěstujete rostliny na zahrádce a chcete, aby lépe prospívaly, dodáte jim dusík a podpoříte tak růst zelené hmoty. Když přidáte fosfor, pomůžete růstu kořenů a celkovému zdraví rostliny, a když dodáte draslík, podpoříte kvetení, zrání plodů a zvýšíte celkovou odolnost proti chorobám a škůdcům. To jsou ale opravdu jen elementární informace, které stačí vám, ať máte dobrou úrodu. My vědci se ale musíme ptát, proč se to děje. Proč ta rostlina „vyrobí“ tu hmotu tak snadno. A tak ji studujeme v jednotlivých fázích vývoje a poznáváme látky, které ji tzv. regulují. Je to fascinující, protože rostliny sice vypadají jednoduše, ale jsou to dost složité organismy. Stejně jako v nás lidech i v nich existují tisíce látek, které mají různé regulační funkce. A stačí třeba jen stopová množství malých chemických molekul a vývoj rostliny se změní. Je to, jako když si například vezmete nějakou látku a ta vám zrychlí srdeční tep. Stejně tak to funguje u těch rostlin.
Takže ta rostlina jakoby sama se sebou komunikuje? Mám si představit nějakou rostlinnou samomluvu?
Raději mluvme o komunikaci chemické, která se děje v rámci té rostliny. Například jakým způsobem se má vyvíjet její kořen, aby se v době velkého sucha dostala k vodě. Nebo co musí udělat, když šel někdo kolem a kousek jí ulomil. Je to její konec, nebo tu část dokáže nahradit? Rostlina si vysílá signály, které zprostředkovávají malé chemické molekuly. Právě těmi se zabýváme. Máme štěstí, protože jsme mohli navázat na dobrou práci Laboratoře růstových regulátorů, což je společné pracoviště naší fakulty a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, kde se kolegové řadu let zabývají funkcí takových signálních molekul. Zjednodušeně řečeno my chemici pak zkoušíme k takovým molekulám „něco“ přidat, nebo naopak ubrat a pozorovat, zda stále ještě fungují jako signální, tedy že předávají danou informaci, nebo signalizují něco jiného. Chcete například, aby rostlina víc kvetla nebo měla víc odnoží a větší výnos. Je to aktuální téma, protože světová populace roste a zajistit pro všechny do budoucna dostatek potravin vůbec nebude jednoduché. V této problematice je právě chemická biologie krásně uplatnitelná.
Co se můžeme naučit od rostlin i my laici?
Třeba to, že rostliny nemají tolik možností jako my lidé, co budou přijímat. Jsou na jednom místě, když zaprší, mají vodu, vezmou si nějakou látku z hnojiva nebo půdy, které jim dáme. A dokážou s tím vyžít. Řízení jejich organismu je velmi promyšlené, když ty procesy sledujete, je to velmi uklidňující. Oproti tomu my našemu dokonalému stroji moc nepomáháme. Zpracované potraviny mají stovky složek, bereme léky, sypeme do sebe potravinové doplňky a divíme se, že naše tělo, ten perfektní organismus, je zmatené a neví, co má dělat. Ve výsledku nás zabíjí blahobyt, v němž žijeme. Pojďme si vzít ze světa rostlin tu jejich stabilitu a uměřenost. Bojím se ale, že na to ještě zatím nejsme zralí.
Jak to myslíte?
Nestíháme. Stále jsme v běhu a jen tak si sednout, dívat se kolem a poučit se z rostlin, které jsou kolem nás, na to nemáme čas. Musíme jen věřit, že až si čas najdeme, budou kolem nás stále ještě nějaké rostliny.
Věda je velmi konkurenční prostředí. Týmy po celém světě se věnují i podobnému výzkumu. Je vůbec šance se odněkud z Olomouce prosadit?
Šance určitě je a nám se hodně věcí podařilo a daří. Myslím, že je dobře, když se zkoumá nějaké konkrétní téma v různých mezinárodních komunitách, protože se tak zvyšuje množství informací, s nimiž můžeme dál pracovat. V dnešním moderním světě nedokážete bádat a objevovat sama, je to týmová práce. Věda nezná žádné bariéry, ani jazykové, ani národní. Jde o to, dobrat se společně k výsledku, přinést informaci a v rámci komunity ji rozšířit. My chemičtí biologové připravujeme i různé tzv. nástroje pro základní výzkum. Jeden příklad za všechny – připravujeme isotopicky nebo fluorescenčně značené molekuly, aby se dal sledovat metabolismus v rostlině nebo v člověku. Je skvělé, když zjistíme, že takový námi vyrobený nástroj někdo použije. Že slouží a nebyla to jen konstrukční chemie někam do šuplíku. Nejde o to se proslavit, radost je v tom objevit něco nového a zjistit, jak věci fungují.
Výzkum je běh na dlouhou trať. Není to depresivní, když se člověku nedaří?
Je pravda, že když se úspěch dlouho nedostavuje, může vás přepadnout splín. Když se o něco pokoušíte popatnácté a ono to nevychází, tak to opravdu člověka demotivuje.
Ale co s tím?
Jdete znovu do laboratoře. Musíte si všechno znovu promyslet a podívat se na problém z jiné perspektivy. Změnit podmínky. Prostě znovu a znovu. Horší splín nastává, když se vám to po měsících práce povede udělat tak, jak jste si to na papírku nebo na počítači namalovali. A ono to nefunguje. Sedíte a přemýšlíte, co je špatně, když bylo všechno tak perfektně vymyšlené a namodelované.
Takže se nenechat odradit?
Přesně, a nebát se překračovat komfortní zónu. Protože to, co je napsané v učebnici, je fajn. Ale pro vaši práci je to jen výchozí bod. Nesmíte se bát vystoupit ze zavedeného rámce. Protože když uspějete, tak ta radost je nesmírná. A i když cesta k ní je dlouhá, stojí za to. Věřte mi. Neúspěch v chemii neznamená konec.
Kde jste nejraději? V laboratoři, na pokusném poli? Kde to pro vás jako vědkyni je největší dobrodružství?
V mé hlavě. Moc ráda přemýšlím nad tím, co budeme zkoumat, jak by to mohlo fungovat, k čemu to využít. Vlastně si vymýšlím takové malé příběhy. To je pro mě ten pravý adrenalin.
Taková soukromá laboratoř v hlavě.
Tak nějak. A pak mě vždy bavilo dělat úplně nové molekuly.
Co to znamená?
Nastudujete si, jaké prvky je možné spojit dohromady, aby vytvořily konkrétní strukturu, nakreslíte si to, a pak to můžete zkusit v baňce vyrobit. To mě baví.
Kdybyste se dnes znovu rozhodovala, jaký obor zvolíte, a věděla, kolik neúspěchů ta práce obnáší, znovu by to byla chemie?
Stoprocentně. Je exaktní i kreativní zároveň. Je to svět, který má jasná pravidla, kde můžete to, co potřebujete, změřit. Ale současně máte prostor pro vaši invenci. Jako když malujete obraz. Barvy na paletě jsou vlastně stále stejné. Ale jak je použijete, co z nich dokážete vytvořit, to je jen a jen na vás.
Lucie Plíhalová (* 1978)
Vystudovala anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě UP, kde v roce 2007 získala také Ph.D. z Chemie, v roce 2019 pak habilitovala v oboru Zemědělská chemie na Mendelově univerzitě v Brně, kde získala titul docentka. Od počátku své profesní kariéry pracuje na PřF UP jako vědkyně i pedagožka, v současné době vede katedru chemické biologie a od roku 2022 je také prorektorkou UP pro vědu a výzkum. Spolupracuje s univerzitami v USA, Itálii či Litvě. Odborně se zaměřuje na organickou syntézu látek odvozených od rostlinných hormonů a s nimi související výzkum biologických mechanismů uplatnitelných v zemědělství, medicíně nebo kosmetickém průmyslu. Zabývá se také vlivem regulace růstu užitkových plodin na jejich výnos, kvalitu a odolnost proti stresu v souvislosti s klimatickou změnou. Je spoluautorkou řady odborných publikací, řešitelkou či spoluřešitelkou několika výzkumných grantů MŠMT a GA ČR a členkou týmu projektů TA ČR i projektu OP JAK Špičkový výzkum TANGENC: Nové poznatky pro plodiny nové generace.
Přednášky odborníků z České a Slovenské republiky nabídla Moravská konference fetomaternální medicíny, jejíž šestnáctý ročník hostila aula Právnické fakulty UP. Akce, kterou spolupořádají Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a Ústav porodní asistence FZV UP, je určena jak pro lékaře z klinických a ambulantních pracovišť, tak i pro nelékařské zdravotníky. Odborný program přilákal dvě stovky účastníků.
Záštitu nad celodenní akcí převzal a program zahájil rektor Univerzity Palackého Martin Procházka, který spolu s členkou Ústavu porodní asistence FZV UP Danielou Javornickou hovořil o organizaci a nácviku emergentních situací v porodnictví.
Na konferenci s tematikou komplexní péče o těhotnou ženu a plod vystoupili další specialisté z českých a slovenských nemocnic a fakult, namátkou porodník, gynekolog a anesteziolog Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, vedoucí lékař Perinatologického centra Fakultní nemocnice Hradec Králové Marian Kacerovský, vedoucí lékař Centra fetální medicíny Fakultní nemocnice Olomouc Marek Ľubušký či přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky fakultní nemocnice v Trenčíně Peter Kaščák. Blok přednášek uzavřela panelová diskuze.
Diplomatka na Stálé misi ČR při Radě Evropy ve Štrasburku Kornélie Gatica (Gatika) Gronská říká, že jí studium v programu Euroculture na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v mnohém otevřelo oči. Kromě zahraniční zkušenosti, kterou jí program nabídl, byl pro ni důležitý i specifický akademický přístup. Důležitou roli v něm sehrávaly názory studentů i vzájemné debaty nad různými tématy, jejichž prostřednictvím si posluchači a posluchačky rozšiřovali obzory.
Odjakživa jí imponovaly zahraniční zkušenosti, a tak díky podpoře rodičů a programu Rotary Youth Exchange odcestovala do USA už v sedmnácti při středoškolském studiu. Seznámila se s novou zemí, její kulturou i spoustou dalších výměnných studentů z různých koutů světa.
„Právě tyto zkušenosti otevírají cestu k lepšímu porozumění, toleranci a vůbec k lepšímu já,“ říká Kornélie Gatica Gronská, dnes diplomatka na Stálé misi ČR při Radě Evropy ve Štrasburku.
Z přednášky o českém předsednictví v Radě EU. Univerzita Karlova v Praze. Foto: EU careers.
Absolvovala bakalářský obor Mezinárodní studia a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze, a přestože i dnes uvedené studium považuje za velmi prospěšné, jedno mínus podle ní v době jejího studia mělo – nenabízelo možnost vyjet na Erasmus.
„V navazujícím studiu bych sice vycestovat mohla, ale pouze na semestr. Proto, když jsem objevila joint-degree program Euroculture na FF UP, moc jsem neváhala. Studium v angličtině, rozmanitost a mezinárodnost bylo přesně to, co jsem chtěla,“ vzpomíná Kornélie, jejímž současným domovem je francouzský Štrasburk.
Kornélie Gatica Gronská se v oblasti diplomacie pohybuje zhruba pět let. Podílela se na předsednictví ČR v Radě EU, působila v odboru energetické bezpečnosti. Nyní pracuje na Stálé misi ČR při Radě Evropy (Štrasburk) se zaměřením na lidská práva, demokracii a právní stát.
Po bakalářském studiu vedla její cesta tedy opět do rodné Olomouce. Navazující magisterské jednooborové studium Euroculture na FF UP je součástí prestižní skupiny studijních programů Evropské unie Erasmus Mundus. Je unikátním studiem s evropskou akreditací. Kombinuje teoretické znalosti s praktickými dovednostmi, přičemž jedním z jeho základů je mezinárodní prostředí vytvořené studenty z celého světa. Studium je placené. Kornélii opět podpořili rodiče, zároveň si našla i značnou stipendijní podporu. Integrální součástí uvedeného programu je studium v zahraničí.
„Mou druhou Alma mater se tak stala Université de Strasbourg, kde jsem strávila druhý a čtvrtý semestr. V Olomouci jsem se věnovala především historii Evropy, evropským hodnotám a evropské identitě, ve Štrasburku jsme se hodně zaměřovali na lidská práva a Evropský soud pro lidská práva, Radu Evropy a kulturní studia. Třetí semestr jsem mohla strávit na stáži, nebo jet na tzv. research track na jednu z partnerských univerzit mimo Evropu, konkrétně buď v Indii, Mexiku, Japonsku nebo v USA. Vybrala jsem si Mexiko, kde byl program zaměřený na vztahy Evropy s Latinskou Amerikou. Chtěla jsem se naučit španělsky a poznat krásy této země. Naše profesorky a profesoři se hodně zajímali o názory studentů, často jsme diskutovali, společně pracovali na projektech a měli jsme dost prostoru i na kreativní činnost. Právě to na našich tradičních studijních oborech často chybí. Studenti se často musejí biflovat věci nazpaměť, a ne vždy vše utkví v paměti,“ dodává Kornélie Gatica Gronská, která v Olomouci obhájila diplomovou práci na téma Inspirace a spolupráce mezi Evropským soudem pro lidská práva a Meziamerickým soudem pro lidská práva.
Z jednání o jaderné energetice a její budoucnosti. USA, Washington D.C. Akci zorganizoval Atlantic Council. Foto: Atlantic Council.
Na svá studia se dnes dívá s vděčností. Je velmi ráda za všechny příležitosti, které ji studijní program nabídl.
„Euroculture mi toho dal vskutku hodně. Díky studiu v angličtině jsem si zdokonalila i písemný akademický projev v tomto jazyce. Naučila jsem se španělsky, vylepšila si i francouzštinu a poznala spoustu zajímavých lidí. Studium bylo rozmanité a každý si z něj mohl odnést to, co ho nejvíce zajímalo a naplňovalo. Pro mě to bylo zaměření na evropská studia, cizí jazyky, schopnost prezentovat, kriticky myslet a diskutovat, navazovat kontakty v mezinárodním prostředí a rychle se adaptovat. To vše využívám dodnes. Rozhodnutí vydat se do Mexika dnes navíc považuji za jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem mohla udělat. Mexiko a jeho lidé jsou velmi vřelí a přátelští, tato země má mnoho přírodních krás, mexická kuchyně je podle mě jedna z nejlepších. V Mexiku jsem navíc potkala svého životního partnera. I proto se tato země stala jedním z mých dalších ´doma´. U míst, kde má společnost jisté předsudky – v případě Mexika se jedná o stereotyp, že je to nebezpečná země plná kartelů – vám cestování a poznávání země na vlastní kůži otevře oči, a to je na programu Euroculture to nejcennější. Mnohokrát mi otevřel oči, a to nejen tím, že jsem mohla studovat v zahraničí. Podstatný byl akademický přístup, debatovali jsme na různá témata a rozšiřovali si tak obzory. Názor studenta měl velkou váhu.“
Osobní příběh Kornélie Gaticy Gronské je velmi pestrý. Kvůli partnerovi chtěla pracovat v Dánsku, a tak ani po absolutoriu olomouckého navazujícího studia Euroculture nebyla její profesionální cesta přímočará.
„Začínala jsem doslova od nuly. Na dánském pracovním trhu totiž člověk bez znalosti dánštiny v humanitních oborech moc nepochodí. Vysoké životní náklady v Kodani mě ovšem rychle donutily najít si nějakou práci, a tak jsem týden po příjezdu začala pracovat v restauraci,“ vrací se diplomatka k nedávné historii a přitom doplňuje, že se u této činnosti učila dánsky, dál hledala práci v oboru a zároveň se věnovala dobrovolnictví v neziskovkách. I díky znalosti dalších cizích jazyků našla po čase práci v online marketingu a poté i práci v oboru jako místní síla pro ekonomickou diplomacii na českém velvyslanectví. Později pracovala jako nezávislý profesionál pro české firmy působící v Dánsku a taky učila jógu. Všechny tyto zkušenosti dnes vnímá jako velmi obohacující.
Z jednání o dodávkách zemního plynu do ČR a přechodu ČR z ruských dodávek na západní dodavatele během pouhého roku. Energetická konference v Neum, Bosna a Hercegovina. Foto: Velvyslanectví ČR v Bosně a Hercegovině.
„Po čtyřech letech jsem se v Kodani cítila jako doma. Je to město, které vám velmi lehce přiroste k srdci, stejně jako Dánové, kteří žijí ve společnosti založené na přímočarosti, důvěře, pravidlech, jež lidé opravdu dodržují, a proto si tak i důvěřují. Život v Kodani je opravdu jedinečný, přesto mi to nedalo, abych si nesplnila přání a nepřihlásila se na Diplomatickou akademii MZV v Praze. Situaci jsem probrala s partnerem, protože kdybych uspěla, znamenalo by to pro nás kompletní změnu života, od stěhování se na nějaký čas do Prahy po život v diplomacii a reprezentování země v různých koutech světa. Stalo se a v tříkolovém výběrovém řízení jsem uspěla. V létě 2020 jsme se stěhovali do Prahy, která byla mým ´doma´ během bakalářských studií. Až v té době jsem asi plně docenila rozmanitost a příležitosti, které mi studium Euroculture v Olomouci přineslo. S odstupem času musím ocenit, že absolutorium tohoto mezinárodního programu mi dalo schopnost rychle se adaptovat a mít tak nejen jedno ´doma´. Život má mnoho kapitol a já ten svůj mohu řadit podle mých ´doma´- od Olomouce, přes Štrasburk a Mexico City po Kodaň a Prahu, aktuálně je to opět Štrasburk. Kdo ví, kde bude to příští ´doma´,“ doplňuje mladá diplomatka. V žádném případě však nechce spojovat Štrasburk s tím, že by se kruh od jejích studií uzavřel.
„Spíše bych řekla, že se mi podařilo uběhnout první kolo. Ve Štrasburku nám navíc začala nová životní etapa, stali jsme se rodiči. Pár let tady zůstaneme a potom se buď vrátíme na pražskou základnu nebo si s rodinou budeme hledat nové ´doma´. Už teď se těším.“
Euroculture – navazující jednooborové studium. Na UP má již více než pětadvacetiletou historii, je nabízeno v rámci katedry historie FF UP. Většinou se do něj hlásí studenti různých humanitních oborů, jejichž přihlášky se od 1. října do 15. ledna shromažďují na sekretariátě konsorcia v nizozemském Groningenu. Tam se i rozhoduje, kdo z uchazečů bude ke studiu přijat. Studium probíhá v angličtině, je zpoplatněné, množí posluchači během něj však dosahují na různé druhy stipendií. S ukončením studia získává absolvent dva vysokoškolské diplomy. Uplatnění absolventů je velmi široké, působí v různých agenturách, v neziskových organizacích či na ministerstvech.
Partnerskou síť konsorcia tvoří: Université de Strasbourg (Francie), Universita degli studi di Udine (Itálie), Georg-August Universität Göttingen (Německo), Rijksuniversiteit Groningen (Nizozemsko), Uniwersytet Jagielloński Kraków (Polsko), Universidad de Deusto Bilbao (Španělsko), Uppsala Universiteit (Švédsko). Partnerskými univerzitami konsorcia Euroculture v zámoří jsou University of Ósaka (Japonsko), University of Pune (Indie), National Autonomous University of México (Mexico). Více o oboru zde.
Na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého se uskuteční druhý ročník interdisciplinární konference Humanitní a společenské vědy z pohledu Digital Humanities. Konferenční setkání představí různorodá témata z oblasti společenskovědních a humanitních oborů, spojená snahou o funkční propojení širokého potenciálu digitálních technologií, metod a platforem v oblasti poznání a výzkumu.
„Tak jako v minulém roce i letos nabídneme pestrý konferenční program. Úvodní keynote přednese profesor Vít Voženílek z Přírodovědecké fakulty UP, který v ní zacílí na potenciál propojení geoinformatiky s humanitními disciplínami. Následovat budou referáty věnující se využití map pro výzkum starších českých dějin, mapování jako nástroje v procesu utváření fikčních světů nebo mapám určeným pro analýzu fikčních topografií,“ uvedl Vladimír P. Polách z katedry bohemistiky.
Doplnil, že v rámci prvního konferenčního dne dále zazní příspěvky zaměřené na umělou inteligenci, ať již ve službách lingvistického výzkumu či jako významného nástroje při detekci obrazového materiálu. Účastníci setkání zaměří svou pozornost i na problematiku speciálních literárních soupisů. „Vedle teoreticky zaměřených příspěvků se zaměříme i na korpusy poezie. Bude to jednak objemný korpus poezie v deseti různých jazycích, jednak aktuální verze Korpusu českého verše,“ dodal bohemista a historik z FF UP.
Konferenční setkání je plánované jako dvoudenní. V druhém dni zahrne jednání různorodé příspěvky, které dokládají další šíři rezonance pronikání metod a přístupů digital humanities do domén humanitních a společenských věd.
„Posluchači i účastníci se mohou těšit na představení digitálních databází, knihoven či aplikací určených nejen pro humanitní výzkum, ale svoji otevřenou povahou přístupných komukoli se zájmem o danou problematiku,“ uzavřel Polách.
Konference Humanitní a společenské vědy z pohledu Digital Humanities se uskuteční ve dnech 8. a 9. listopadu. Pořádá ji Centrum pro Digital Humanities v literární vědě a knižních studiích, které bylo založeno jako výzkumné centrum s pedagogickým působením na katedře bohemistiky FF UP v roce 2023. Bližší informace o programu konference zde.
Akademický senát Univerzity Palackého vyhlásil na svém listopadovém zasedání řízení o návrhu na jmenování rektorkou či rektorem UP pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029. Volba nového nejvyššího představitele univerzity se uskuteční 22. ledna 2025. Návrhy na kandidáty či kandidátky mohou členové akademické obce předkládat do 6. prosince 2024.
Univerzita Palackého bude volit novou rektorku či rektora. Akademický senát UP vyhlásil řízení o návrhu na jmenování nejvyššího představitele UP včetně harmonogramu voleb. Z něj vyplývá, že písemné návrhy kandidátů či kandidátek může akademická obec univerzity předkládat prostřednictvím Kanceláře AS UP do 6. prosince 2024 do 15 hodin.
V přijatém harmonogramu voleb se dále uvádí, že shromážděné návrhy ověří zvláštní volební komise AS UP. Tu senátorky a senátoři schválili v následujícím obsazení: studentky Kateřina Kaprálová (PF) a Barbora Uhmanová (FZV), dále akademička a akademici Veronika Tomoszková (PF), Jaroslav Franc (CMTF) a Jiří Langer (PdF), který volební komisi bude předsedat.
Abecední seznam kandidátek a kandidátů bude na úřední desce univerzity zveřejněn do 16. prosince 2024, jejich volební teze budou zveřejněny na webových stránkách Akademického senátu Univerzity Palackého 6. ledna 2025. Veřejná prezentace a diskuze potenciálních rektorek a rektorů s členy akademické obce UP se uskuteční ve středu 15. ledna 2025. O týden později, 22. ledna 2025, se kandidátky a kandidáti budou prezentovat před Akademickým senátem UP. V tentýž den se uskuteční i první, případně druhé a třetí kolo voleb. Podle stanovených pravidel kandidátka či kandidát na rektora UP potřebuje ve volbě získat minimálně 13 hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech 24 členů Akademického senátu UP.
Během listopadového jednání se AS UP věnoval i návrhu členky či člena Rady pro vnitřní hodnocení UP na funkční období nejpozději do 1. července 2025. Hlasováním rozhodl, že rektorovi UP navrhne Terezu Markovou, posluchačku doktorského studijního programu na LF UP. Senátoři a senátorky si dále vyslechli informaci, že nominaci studentského zástupce do Etické komise UP získal za studentskou komoru AS UP Pavel Flekač (PdF). Se zájmem si pak vyslechli i ředitele Centra výpočetní techniky UP Davida Skoupila, který prezentoval Strategii rozvoje IT na Univerzitě Palackého pro období 2025+. Prezentovaný dokument AS UP vzal na vědomí, ve lhůtě do konce listopadu má možnost jej připomínkovat, poté se tématu hodlá vrátit. Seznam přijatých usnesení AS UP zde. Více o AS UP zde.
Součástí usnesení jsou tyto přílohy:
Návrh kandidáta na funkci rektora UP
Žádost o vydání lustračního osvědčení
Všechny potřebné informace o volbě najdete zde.
Publikace LS 30: Ohlédnutí za 3 dekádami studentské literární soutěže Univerzity Palackého vznikla při příležitosti jubilejního 30. ročníku studentské literární soutěže, jež od roku 1993 vyhlašuje rektor UP. Její uvedení se koná v pondělí 11. listopadu od 20 hodin v olomouckém Jazz Tibet Clubu za účasti vedení univerzity a dalších hostů. Součástí akce bude autorské čtení a koncert Wolf Lost in the Poem trojnásobného držitele ceny Anděl Jana Žambocha.
Už tři dekády UP organizuje studentskou literární soutěž, jež má povzbuzovat a propagovat literární tvorbu studujících a umožňovat dialog píšících autorů a autorek s akademickou obcí i veřejností. V rámci Česka je ojedinělá tím, že jiné univerzity neorganizují takto pravidelně a dlouhodobě podobnou soutěž.
„O její zrod se zasloužil první polistopadový rektor UP profesor Josef Jařab. Za tři dekády do ní bylo přihlášeno přes dva tisíce příspěvků. Publikace obsahuje vhled do historie soutěže a také šedesátistránkový výběr poezie oceněných autorů a autorek. O konečný výběr básní se zasadil docent Radek Malý, básník a dlouholetý porotce soutěže,“ upřesnil editor almanachu a organizátor soutěže Tomáš Krejčiřík.
Nejvyšší činitelé UP během třicetileté existence soutěže ocenili téměř tři stovky literárních talentů, z nichž někteří vzešli později do širšího povědomí na literární či divadelní scéně a získali například ceny Magnesia Litera (Radek Malý) nebo Alfréda Radoka (David Drábek).
„Na základě vlastních zkušeností z posledních ročníků soutěže mohu říct, že zaslané příspěvky dokazují, že na olomoucké univerzitě studuje mnoho literárních talentů a že literatura je důležitou součástí univerzitního života na všech fakultách,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.
Na vydání publikace se podílelo univerzitní oddělení marketingu a vydavatelství, vznikla s podporou rektora UP. Na akci půjde zakoupit se slevou, pak ji bude možné pořídit ve Skriptárně VUP. Facebooková událost uvedení je zde. Akce se koná v rámci festivalu studentské tvorby FFest a je volně přístupná.
FFest
Festival spojující literární, filmové a divadelní aktivity, které často vznikly z iniciativy studujících Filozofické fakulty UP. Autorská čtení, slam poetry, besedy influencerů, studentský filmový festival VŘED, přednášky pro střední školy, tvůrčí workshopy či přednášky literárních, divadelních a filmových osobností. To je FFest: festival studentské kreativity.
Inhalace molekulárního vodíku zlepšuje fyzickou zdatnost pacientů s revmatickými onemocněními. To je výsledek studie, která téměř dva roky probíhala v Lázních Teplice nad Bečvou a na níž se podíleli odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci. Výzkumu se zúčastnilo 24 pacientů, kteří byli rozděleni do experimentální a placebo skupiny. Výsledky první skupiny byly o 50 % lepší oproti skupině druhé. Pacienti, kteří inhalovali vodík po dobu 15 dnů, vykázali signifikantní zlepšení při šestiminutovém chodeckém testu a zaznamenali také zvýšený pohybový komfort a toleranci k zatížení a rostoucí svalové únavě.
Cílem této prospektivní, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie bylo ověřit účinnost inhalace molekulárního vodíku na zlepšení fyzické zdatnosti, snížení subjektivní námahy při pohybu a zlepšení autonomní kardiální regulace u pacientů s revmatickými obtížemi, kteří absolvují standardní léčebně-lázeňský pobyt v něm podstupují tradiční procedury společně s řízenou pohybovou aktivitu.
Výzkum vedl Michal Botek z Fakulty tělesné kultury UP, kde se molekulárním vodíkem zabývají již více než 8 let. „Naše výsledky naznačují, že inhalace molekulárního vodíku vede k výraznému zlepšení funkčního stavu organismu u pacientů s revmatickými onemocněními. Pacienti, kteří podstoupili 15denní inhalaci vodíku, vykázali signifikantní nárůst překonané vzdálenosti během šestiminutového chodeckého testu, v průměru o 93 metrů, což je zlepšení o 50 % oproti placebo skupině. Dále bylo zaznamenáno významné snížení subjektivně vnímaného úsilí během chůze se současným zlepšením funkčního stavu autonomního systému,“ uvedl docent katedry přírodních věd v kinantropologii.
Technické zajištění studie ve formě generátorů vodíku poskytla společnost H2 Global Group, která dlouhodobě podporuje výzkum v této oblasti. Experimentální skupina vdechovala molekulární vodík pomocí nosní kanyly, zatímco placebo skupina vdechovala okolní vzduch. Tento dvojitě zaslepený experiment zajistil, že ani pacienti, ani obsluhující lázeňský personál nevěděli, kdo inhaluje vodík a kdo placebo, což přispělo k objektivním výsledkům studie. Generátory poskytly stabilní a bezpečné dodávky vodíku, který byl vdechován po dobu 60 minut denně.
Výzkum navázal na předchozí studie, včetně publikace z roku 2022, která prokázala pozitivní účinky inhalace vodíku na pacienty po prodělaném onemocnění covid-19 (psali jsme zde). Aktuálně tým Michala Botka z FTK UP zkoumá v Léčebných lázních Bludov, jaký vliv má pravidelné pití vodíkové vody na metabolismus adolescentních pacientů s obezitou, kteří čtyři týdny cvičí a mají redukovaný kalorický příjem. „Dlouhodobě sledujeme široké spektrum terapeutických možností molekulárního vodíku, od respiračních parametrů přes metabolické až po kondiční ukazatele, a věříme, že jeho využití pro lázeňskou a pohybovou praxi je stále daleko širší,“ doplnil Michal Botek.
Molekulární vodík působí jako selektivní antioxidant, který chrání buňky před oxidačním stresem a zánětlivými procesy. Jeho vlastnosti z něj činí důležitý nástroj napomáhající snižovat chronický zánět u těchto typů onemocnění a zároveň podporuje rychlejší hojení. Studie realizovaná v Lázních Teplice nad Bečvou otevírá nové možnosti pro využití molekulárního vodíku v léčebných postupech, ať už formou inhalace či vodíkové vody, v rámci širšího spektra terapeutických indikací.
„Terapie molekulárním vodíkem nám umožňuje nabídnout pacientům pokročilou formu rehabilitace, která nejen zlepšuje jejich fyzickou zdatnost, ale také podporuje regeneraci a celkovou pohodu. Výsledky studie nás motivují k širšímu využití této inovativní metody v lázeňské péči,“ dodala Gabriela Hanslianová, vedoucí lékařka Lázní Teplice nad Bečvou.
Jak fungují židovské ochranné amulety a zaklínadla? Souvisí Golem s umělou inteligencí? Najdeme v tvorbě Franze Kafky odkazy na mystiku? Odpovědi nabídne již 17. ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc, který se uskuteční od 10. do 26. listopadu.
Na přípravě festivalu se tradičně podílelo Muzeum umění Olomouc, Centrum judaistických studií FF UP a Židovská obec Olomouc. Letošním tématem bude židovská mystika v jejím tradičním i moderním pojetí.
„Na uvedené bohaté téma se festival pokusí nahlédnout z co nejširší perspektivy. Mimo jiné se pokusí ukázat i to, že mystika je sice sod, tedy tajemství, ale že je to i kabala, tedy tradice, a chochma nistara, tedy skrytá moudrost, a že se jí dá zabývat také na vědecké úrovni,“ uvedla Ivana Cahová, vedoucí Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP.
Tradiční spolupráce kulturní, akademické a náboženské instituce umožnila připravit bohatý odborný a kulturní program, který představí a prozkoumá tajemstvím opředenou židovskou mystiku, její reflexi v umělecké tvorbě a vývoj napříč časem a prostorem. Maskotem letošního festivalu je Golem, hliněná socha, kterou podle slavné pražské legendy stvořil a pomocí magie oživil pražský rabín Jehuda Löw ben Becalel, napodobující boží stvoření člověka. Nebezpečí, které schopnost vytvořit umělého člověka přináší, ovšem může vést až k zničení stvořitele a jeho okolí a připomíná moderní problémy a otázky robotů a umělé inteligence.
„Důležitou postavou festivalu bude rovněž Franz Kafka, německy píšící židovský spisovatel z Prahy, jehož 100. výročí úmrtí si připomínáme právě letos. Kafka byl fascinován mystikou, zejména východoevropským chasidismem, kterou rovněž reflektoval ve svých literárních dílech,“ dodala Ivana Cahová.
Letos poprvé nabídne Festival židovské kultury program pro všechny věkové skupiny, včetně loutkových představení a otevřeného ateliéru pro nejmenší. Návštěvníci v rámci městské hry objeví dějiny židovské Olomouce a jako novinku mohou vyzkoušet únikovou hru z pracovny rabi Löwa. Tradičně nebudou chybět ani odborné přednášky o různých aspektech židovské mystiky, komentované prohlídky o židovské historii Prostějova, koncerty a literární sekce. Milovníci filmů se mohou těšit na příklady reflexe Golema ve filmové tvorbě napříč žánry včetně expresionismu a fantasy-hororového thrilleru. Novinkou bude rovněž autorské čtení akademiček a absolventek Centra judaistických studií FF UP v doprovodu hudby.
Celý program festivalu najdete na zde.
Jsme připraveni! Hlásí Studentská právní poradna (SPP) při Právnické fakultě UP. Od října je zase v plném provozu. Přijímá nové klienty, a dokonce už řeší i první jejich případy. Pracují na nich studenti fakulty, kteří mají za sebou výjezdní workshop, kde prošli řadou zajímavých školení, ale i praktickým výcvikem.
„I přes složitou situaci kolem zářijových povodní se nám podařilo uskutečnit výjezdní workshop pro studenty, kteří budou v tomto semestru v poradně pracovat. Děkujeme fakultě za možnost pořádat tuto tradiční akci,“ řekla Lucia Madleňáková, vedoucí katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností, pod kterou SPP spadá. Studenti se na workshopu seznámili s administrativou poradny, s jejím fungováním, prošli výcvikem, jak založit spis, výcvikem v profesní etice, zopakovali si základy komunikace s klientem s důrazem na úvodní pohovor. „V posledních letech jsme na výjezdním workshopu zavedli také psychologický výcvik, na kterém se studenti pod vedením psychologů a koučů připravují na komunikaci s náročným klientem. Zvládat situace často plné emocí asertivně,“ dodala Veronika Tomoszková, která částí svého úvazku působí na katedře klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností.
V zimním semestru v SPP pracuje 22 studentů, vždy ve dvojicích. „Z toho hned šestnáct studentů je nových. Mnozí přicházejí na základě zkušeností z předmětu Kurz právnických dovedností. Právě za nováčky jsme velmi rádi,“ zdůraznila Lucia Madleňáková. Na práci studentů bude dohlížet 12 praktikujících právníků různých profesí, interní i externí členové katedry klinik. „Na studenty opět čeká široká škála případů. Rodinněprávní věci, hodně se objevují záležitosti kolem dědictví, exekucí až po případ, který se týká záměru výstavby větrných elektráren v jedné obci,“ naznačila Irena Říhová, která vede kancelář SPP s tím, že kapacita poradny se odvíjí vždy od počtu zapojených studentů. V tomto semestru bude mít SPP kapacitu řešit kolem padesáti případů.
Katedra klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností pořádá v průběhu semestru takzvané celoklinikové schůzky, které jsou určené nejen studentům z SPP, ale i z dalších klinických předmětů. „I v rámci těchto schůzek se uskutečňují různá drobnější školení. Za sebou již máme například seminář s Natašou Matulayovou věnovaný práci s klientem v obtížné sociální situaci,“ uvedla Lucia Madleňáková a přidala tip pro studenty 4. ročníku magisterského programu, kteří zvažují zapojení do SPP. „Práce v poradně může studentům přinést kromě praktických zkušeností také inspiraci pro praktickou diplomovou práci.“
V listopadu katedra plánuje Den otevřených klinik, kde se všichni zájemci z řad studentů PF UP dozví vše potřebné pro přihlašování se do SPP na letní semestr.
Ondřej Novák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Ústavu experimentální botaniky AV ČR uspěl v náročné mezinárodní konkurenci a získal jeden z nejprestižnějších vědeckých grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Projekt STARMORPH v kategorii Synergy Grants, který byl podpořen 10 miliony eur, je zaměřený na výzkum role rostlinného hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin.
V následujících šesti letech se na něm bude podílet společně s koordinátorkou projektu Stéphanií Robert ze Swedish University of Agricultural Sciences, Jürgenem Kleine-Vehnem z University of Freiburg a Alexanderem Jonesem z University of Cambridge.
„Náš mezinárodní interdisciplinární tým má výjimečné složení proto, aby popsal složitosti morfogeneze rostlin tak, jak se to dosud nikomu nepodařilo,“ uvedl Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Získané poznatky mohou být v budoucnu využity pro zvýšení výnosů zemědělských plodin, což může přispět ke zlepšení potravinové bezpečnosti a udržitelnosti.
„Získání grantu ERC Synergy je obrovský úspěch kolegy Ondřeje Nováka jako nesporné vědecké osobnosti, ale i celého našeho ústavu. Potvrzuje se tím skutečnost, že v oboru výzkumu rostlinných hormonů je ústav na světové špičce. Jde zároveň o příslib nových objevů, které mají potenciál přispět k řešení globálních problémů, jež přináší změna klimatu,“ řekl ředitel Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR Jan Martinec.
Vědci a vědkyně v projektu STARMORPH využívají modelovou rostlinu huseníček rolní a zaměřují se na studium vývoje jejího apikálního háčku, který hraje klíčovou roli v dalším růstu a vývoji rostliny po jejím vyklíčení ze semene. Apikální háček je zakřivená část stonku blízko jeho vrcholu, pomocí které může rostlina bezpečně prorůst půdou. Háček se vytvoří díky tomu, že na vnitřní straně vznikajícího stonku je potlačen růst buněk. Jakmile sazenička pronikne půdou na povrch, buňky se na vnitřní straně začnou opět prodlužovat a háček se otevře. „Tato vlastnost činí z apikálního háčku jedinečný model pro studium toho, jak může rostlina regulovat procesy potlačení nebo podpory růstu buněk. Studium této tematiky je velmi důležité, protože pokud pochopíme, jak regulovat růst rostlin, mohli bychom tento proces cíleně přeprogramovat,“ dodal Ondřej Novák.
Hlavní roli v diferenciálním růstu, kdy různé části orgánů rostlin rostou různou rychlostí, hraje fytohormon auxin, na který bude upřena pozornost vědců v projektu STARMORPH. V závislosti na koncentraci auxinu a jeho lokalizaci v rostlinném pletivu lze zpomalit nebo naopak urychlit prodlužování buněk, zastavit nebo podpořit buněčné dělení, přimět buňky ke specializaci nebo je nechat navrátit se do nediferencovaného stavu.
Auxinový podpis
„Výsledky našeho výzkumu by měly odhalit, jak fytohormon auxin, mechanické signály a vývojové programy společně interagují na více úrovních. Projekt zavádí koncept ‚auxinového podpisu‘, který zahrnuje dynamiku auxinu uvnitř rostlinné buňky v reakci na mechanické signály. Po celá desetiletí se vědci zaměřují na pochopení mnoha rolí auxinu a soustředí se na jeho pletivovou a mezibuněčnou dynamiku nebo signalizaci auxinu prostřednictvím receptorů v buněčném jádře. V poslední době se objevují poznatky, že auxin je vnímán odlišnými mechanismy v jádře, mimo jádro a v prostoru vně buňky,“ řekl Ondřej Novák.
Projekt STARMORPH podle Ondřeje Nováka využívá interdisciplinární přístup kombinující fyziologii rostlin, buněčnou biologii, genetiku, biofyziku, syntetickou biologii a bioanalytickou chemii. Čtyři vědecké týmy budou společně zkoumat, jak změny v distribuci a koncentraci auxinu ovlivňují morfogenezi rostlin, tedy jejich tvar a růst. „Vyvineme nové chemické a bioinženýrské metody k mapování auxinu uvnitř buněk a sledování jeho dynamiky v čase a prostoru,“ doplnil Ondřej Novák.
Budou se také snažit pochopit, jestli a jak jsou s fytohormonem auxinem propojeny mechanické podněty. „Tento náš cíl zahrnuje detailní studium mechanických vlastností buněčné stěny a jejich vlivu na růst rostlin. Pomocí genetiky a biochemických metod se budeme snažit pochopit, jak mechanické signály a dynamika auxinu společně řídí morfogenezi na různých úrovních, od buněk po celé orgány,“ dodal Ondřej Novák.
Synergy granty Evropské výzkumné rady
ERC Synergy Grants jsou určeny pro multidisciplinární projekty 2–4 vědeckých týmů. Projekty musí demonstrovat, že synergie mezi zapojenými vědci a jejich obory je pro projekt klíčová a slibuje dosažení průlomových objevů. Celkový rozpočet této grantové výzvy v roce 2024 byl 570 milionů eur. Z 540 hodnocených projektů bylo 56 podpořeno. ERC byla založena Evropskou unií v roce 2007, jedná se o přední evropskou organizaci pro financování špičkového výzkumu.
Rozhovor s Ondřejem Novákem si můžete poslechnout v podcastu Echo Přírody na YouTube nebo Spotify
prof. Mgr. Ondřej Novák, Ph.D.
Absolvent přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Ondřej Novák se mimo jiné zabývá studiem biosyntézy a metabolismu rostlinných hormonů za pomoci vysoce citlivé analytické metody hmotnostní spektrometrie či vztahy mezi chemickou strukturou a biologickou aktivitou rostlinných hormonů. Dlouhodobě se věnuje využití nových moderních bioanalytických technik a zjednodušení extrakčních metod pro izolaci biologicky aktivních látek z komplexních biologických vzorků. Jako jeden z mála v České republice se šest let za sebou umístil mezi jedním procentem nejcitovanějších vědců světa v seznamu Highly Cited Researchers, který zveřejňuje společnost Clarivate Analytics ve Spojených státech amerických.
Odborný asistent katedry filozofie a patrologie CMTF UP Eduard Fiedler převzal v Mnichově z rukou Güntera Josefa Krejse, prezidenta Sudetoněmecké akademie věd a umění, povolání, které jej definuje jako řádného člena Třídy humanitních věd Sudetoněmecké akademie věd a umění. Na konci listopadu pro akademii prosloví přednášku s názvem Trinitární metafyzika dětství v díle Ferdinanda Ulricha.
Členové Třídy humanitních věd a pléna Akademie při svém rozhodování vycházeli ze dvou odborných posudků univerzitních profesorů a vyzdvihli dosavadní úspěchy Eduarda Fiedlera v oblasti křesťanské filozofie a trinitární metafyziky, ale také jeho práci na rozvíjení odkazu německého katolického filozofa moravského původu Ferdinanda Ulricha (1931–2020).
„Ocenění reflektuje jednak zájem akademie o mezigenerační dialog a česko-německou spolupráci v širším středoevropském kontextu a jednak význam, který mohou mít nové formy filozofického a teologického myšlení v mezioborovém společenství dalších humanitních i přírodních věd a umění. Potvrzuje se tím, že filozofický a teologický výzkum rozvíjený na CMTF UP tuto relevanci nepochybně má. Pro mě osobně ale povolání za řádného člena Třídy humanitních věd Sudetoněmecké akademie věd a umění především představuje další prohloubení vztahu k Bavorsku a jeho duchovním a intelektuálním tradicím, se kterými jsem spojen od doby svého doktorského studia v Řezně,“ uvedl Eduard Fiedler.
Kromě něj v Třídě humanitních věd akademie zastupují Univerzitu Palackého v Olomouci také Ingeborg Fialová z filozofické fakulty nebo bývalý děkan pedagogické fakulty a člen Senátu Parlamentu ČR František Mezihorák.
Sudetoněmecká akademie věd a umění (Sudetendeutsche Akademie der Wissenschaften und Künste) byla založena v r. 1979 jako akademické sdružení vědců a umělců navazující na tradici Německé společnosti pro vědu a umění v Československé republice a její předchůdkyni Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách založené v r. 1891. Akademie sídlí v Sudetoněmeckém domě v Mnichově a dělí se do tří tříd: humanitní vědy, přírodní vědy a umění. Členy Třídy humanitních věd jsou také současný řezenský biskup prof. Rudolf Voderholzer, předseda rakouské Goethe-Gesellschaft prof. Herbert Zeman, filozof a bývalý rektor Universität Mainz prof. Josef Reiter a další. Akademie každoročně uděluje stipendium věnované Adolfem Klímou mladým vědcům a umělcům, vydává editované svazky, podporuje výzkumné projekty a organizuje řadu přednášek pro širokou veřejnost.
Eduard Fiedler jako nově povolaný řádný člen prosloví 26. listopadu od 19 hodin v mnichovském sídle akademie přednášku s názvem Trinitární metafyzika dětství v díle Ferdinanda Ulricha.
Sto zbraní od třicetileté války po současnost. Čtyři sta let překotné evropské historie. Jedinečná detailní fotodokumentace a jedinečné příběhy. Výpravná kniha Příběhy palných zbraní nabízí netradiční pohled na naše dějiny prizmatem vybraných zbraní, které jsou ukázkou vrcholných řemeslných a technologických dovedností své doby. Publikace, která potěší milovníky historie i vojenství, vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého jako součást dvou dlouhodobých výstav, které budou k vidění ve Vlastivědném muzeu v Olomouci a Východočeském muzeu v Pardubicích. Představena bude při příležitosti zahájení olomoucké výstavy 7. listopadu v Olomouci.
Kurátoři zmiňovaných výstav a současně autoři publikace, Karel Podolský a Jan Tetřev, vybrali 100 zbraní, které buď psaly historii, nebo jsou něčím jedinečné. Čtenářům je přibližují hned v několika rovinách – krátkým vyprávěním o tom, kdy a proč vznikly a kde našly své uplatnění, informacemi o cestě zbraní do muzejních sbírek či jejich majitelích a popisem jejich unikátních vlastností. Zaměřují se přitom na zbraně doutnákové a kolečkové, křesadlové, perkusní, zadovky, opakovačky i zbraně samonabíjecí.
„Zbraně utvářejí dějiny lidstva. Jak by řekl Jára Cimrman, můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat,“ říká lapidárně spoluautor knihy Jan Tetřev.
„Při výběru zbraní do této publikace byla uplatněna dvě základní kritéria. Prvním z nich byla parita v počtu zbraní, obě muzea v knize zastupuje padesát sbírkových předmětů. Druhou podmínkou byla existence příběhu, který by měl zaujmout i běžného, v oblasti palných zbraní nijak zvláště poučeného čtenáře. Odborníci pak pravděpodobně ocení zejména bohatou fotografickou dokumentaci,“ doplňuje Karel Podolský.
Unikátní fotografie, netradiční tisk i předsádky knihy s průstřely ze střelnice
Právě unikátními fotografiemi Pavla Rozsívala publikace mnohé čtenáře zaujme především. Rozsíval zachytil všechny zbraně do těch nejjemnějších detailů. Čtenářům i badatelům se díky tomu naskýtá příležitost vidět zbraně z různých perspektiv, z maximální blízkosti, a díky tomu dopodrobna obdivovat jednotlivá technická řešení i umělecká ztvárnění.
Vizuálnímu zážitku při listování knihou napomáhá také promyšlená tisková koncepce HRG tiskárny v Litomyšli. „Design knihy je postaven především na fotografiích. Tak, aby měly maximální prostor a kvalitu tisku. Fotografie jsme mohli díky vysokému rozlišení tisknout stochastickým rastrem, který se užívá k tisku uměleckých fotografií. Narazili jsme však na limity, například u tisku klidné jednobarevné plochy. Díky vstřícnosti a profesionalitě tiskátky HRG jsme našli řešení a v knize kombinujeme stochastický rastr s rastrem autotypickým. Výsledkem je tisk bez kompromisů,“ přibližuje ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.
Koncept stojí i za předsádkou knihy. Průstřely na ní jsou skeny reálných průstřelů papíru, které vznikly na střelnici v Olomouci. O design celé knihy se postarala Markéta Cole z ASK Designers.
Dvě dlouhodobé výstavy až do roku 2026
Příběhy palných zbraní slouží jako komplexní a výpravný katalog ke dvěma dlouhodobým stejnojmenným výstavám. První výstavní cyklus – největší svého druhu ve střední Evropě – bude ve Vlastivědném muzeu v Olomouci zahájen 7. listopadu 2024 a potrvá až do 14. září 2025. Následně se Příběhy palných zbraní přesunou do Východočeského muzea v Pardubicích, kde budou v pozměněné podobě k vidění v prostorách pardubického zámku.
Podrobnější informace o knize a rozcestník najdete na stránkách www.pribehyzbrani.upol.cz. Publikace Příběhy palných zbraní bude od 8. listopadu dostupná na e-shopu Vydavatelství UP a následně pak také u dobrých knihkupců.
Víte, že:
• v Olomouci se pušky vyráběly již od poloviny 15. století?
• v 18. století evropské armády vytvářely samostatné jednotky z myslivců?
• první colty se v Evropě vyráběly v Innsbrucku a nepodařilo se je masivně rozšířit kvůli nezájmu armády?
• slavné winchesterovky sice byly doma na Divokém západě, ale zároveň se ho mnohé nikdy ani nedotkly?
• Babetta Stahlová byla jednou z mála žen, která stála v čele zbrojovky?
• vznikaly hole, o které se dalo opírat za chůze a zároveň z nich střílet?
To a mnohem více se v knize Příběhy palných zbraní dozvíte.
Že člověk občas může vynechat maso, je známá věc. Po pozitivních ohlasech na rozšířenou nabídku bezmasých jídel během Evropského týdne udržitelného rozvoje proto univerzitní menzy nabídnou po celý listopad každý den jedno nové rostlinné a jedno bezmasé jídlo. Obohacení jídelníčku o rostlinnou stravu je příležitostí k objevování nových chutí a pomoci přírodě i zdraví. Zpětnou vazbu můžete v průběhu měsíce vyjádřit v krátkém dotazníku.
Nová nabídka pokrmů vznikla za spolupráce Správy kolejí a menz UP s Udržitelnou univerzitou, která zdravý životní styl zařadila do jedné z prioritních oblastí Strategie udržitelného rozvoje UP a pro kuchaře z univerzitních menz už uspořádala několik školení přípravy bezmasých jídel. V listopadu budou v nabídce menz UP jak osvědčená a populární jídla, jako je indické kari z červené čočky či houbové rizoto se smetanou, tak novinky jako zelené kari s tofu a rýžovými nudlemi, veganské plněné bramborové knedlíky, katsu kari či plněné žampiony Portobello.
Vedle dostatečného pohybu či spánku hraje zdravá a vyvážená strava velmi důležitou roli ve zdravotní kondici člověka. Rostlinná strava založená na omezení konzumace živočišných produktů má řadu výhod. Je bohatá na vitamíny, minerály a vlákninu, která zlepšuje zažívání. Na vyšší úroveň posouvá také známé trio cukrů, tuků a bílkovin. Obsahuje komplexní sacharidy, které poskytují energii déle než jednoduché cukry. Tuky v rostlinné stravě obsahují nenasycené mastné kyseliny důležité pro správné fungování organismu. V neposlední řadě je zdrojem bílkovin nezbytných pro budování svalové hmoty.
Vyvážený jídelníček s omezeným množstvím masa je navíc zpravidla šetrnější k životnímu prostředí. Problémem je zejména rostoucí konzumace a produkce masa a s tím spojená výroba krmiv pro dobytek. Potíže přírodě působí především zábor velkého množství půdy pro zemědělské účely na úkor přirozených ekosystémů a s tím související odlesňování či ztráta biodiverzity. Chov zvířat a produkce masa jsou také značným zdrojem emisí skleníkových plynů a spotřebovávají obrovské množství vody.
„Náš způsob stravování může ovlivnit využívání půdy, vody i samotné klima víc, než si možná myslíme. Ochutnejte některý z nových rostlinných a bezmasých pokrmů a přesvědčte se sami, že i strava bez masa může být plná chutí a prospěšná pro naše zdraví i přírodu. Potom nám dejte vědět, jak vám chutnalo, v minidotazníku,“ vyzývá Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.
Víte, co spojuje data 5. říjen, 17. listopad a 18. prosinec? Je to jméno dramatika, disidenta a československého prezidenta Václava Havla. V říjnu 1936 se narodil, v listopadu 1989 se stal jedním ze symbolů sametové revoluce, v prosinci 2011 zemřel. A dodejme ještě jedno datum: 28. květen 1990, kdy se stal čestným doktorem UP. To je hned několik příležitostí, aby právě v tento čas nabídla Knihovna UP návštěvníkům výstavu připomínající méně známou tvorbu Václava Havla. V časopisecké studovně ve Zbrojnici je k vidění výstava Antikódy, kterou do Olomouce zapůjčila Knihovna Václava Havla.
Antikódy ukazují Václava Havla jako experimentálního autora vizuálních básní, které na čtenáře působí nejen obsahem, ale především nezvyklou formou a rozložením. Havel stejnojmennou sbírku vizuálních básní a kaligramů vydal v nakladatelství Odeon v r. 1964 jako poctu Jiřímu Kolářovi. V průběhu let byla sbírka Antikódy několikrát vydána s rozšířeními o další pozdější básně. Psané jsou formou typogramu, kdy slova tvoří obrazy či znaky. Některé básně jsou humorné až ironické, hrají si s významy slov a vizuálním obsahem, který jednotlivé znaky dohromady tvoří. Jindy vedou k zamyšlení či z nich přímo mrazí, například báseň „Válka“ je tvořena pouze výkřiky „Mír!“.
Básně odkazují i na Havlova další díla z 60. let, zejména z dramatické tvorby. Objevuje se v nich třeba smyšlený úřednický jazyk ptydepe. „Vždycky mi to sklouzlo do nějakého napůl satirického obsahu. Ale nebyl to program, spíš za to mohla moje povaha,” napsal Havel o svých Antikódech.
„Jeho tvorba v oblasti experimentální poezie je ale pro velkou část veřejnosti neznámá. Proto jsme využili nabídky Knihovny Václava Havla a zapůjčili jsme si tuto výstavu, která se tematicky právě do prostor univerzitní knihovny velmi hodí. Návštěvníky určitě zaujme i způsobem prezentace – desky s básněmi svou strukturou a nažloutlou barvou připomínají originály přesně tak, jak je Havel v 60. letech napsal na psacím stroji,“ připomněla Helena Sedláčková, ředitelka Knihovny UP.
Výstava je k vidění do 31. prosince.
Univerzita Palackého si připomene letošní výročí 35 let od sametové revoluce hned několika akcemi, podílí se na nich i členové tehdejšího studentského stávkového výboru a část programu proběhne také ve spolupráci se Statutárním městem Olomouc.
V prostorách filozofické fakulty v Křížkovského ulici budou už v průběhu celého týdne před svátkem 17. listopadu rozmístěny panely s fotografiemi a informacemi o průběhu sametové revoluce 1989 na UP.
Na nedělní odpoledne je v aule fakulty plánováno slavnostní uvedení knihy Můj přítel Josef Jařab, v níž přátelé prvního porevolučního rektora UP vzpomínají na tuto jedinečnou osobnost. Připraveno je také promítání dokumentů zachycujících události roku 1989 v Olomouci.
V podvečer si zejména rodiny s dětmi mohou užít lampionový průvod, který půjde za doprovodu Vojenské hudby Olomouc z náměstí Republiky k budově Právnické fakulty UP. Přesně v 17 hodin a 11 minut pak začne pietní vzpomínka u památníku bojovníků za svobodu a demokracii před právnickou fakultou, někdejším sídlem komunistické strany. Jednu z nejvýraznějších olomouckých postav listopadové revoluce i porevolučního dění Josefa Jařaba si univerzita připomene také o den dříve odhalením plastiky s jeho podobiznou od olomouckého výtvarníka Radomíra Surmy.
Program k 35. výročí sametové revoluce na UP najdete zde.
Velkého úspěchu dosáhla Fakulta zdravotnických věd UP na devátém ročníku mezinárodní soutěže studentů všeobecného lékařství a ošetřovatelství s názvem MedGames. Studentky Hana Mrnuštíková a Veronika Malotová vybojovaly v konkurenci dvacítky týmů a v náročném programu, kde nechyběla ani simulace hromadné střelby na škole, skvělé druhé místo.
Soutěž se již tradičně konala na půdě Jesseniovy lékařské fakulty Univerzity Komenského a Univerzitní nemocnice Martin. Vedle zmíněných studentek Hany Mrnuštíkové a Veroniky Malotové reprezentovaly Ústav ošetřovatelství FZV UP na akci dále Anna Zelinová, Pavla Sopuchová, Erika Kreuzerová a Markéta Plačková. První soutěžní den byl věnovaný přednášce o aktivním střelci a navazujícímu soutěžnímu úkolu – simulaci hromadné střelby na škole s téměř dvaceti zraněnými. „V časovém horizontu patnácti minut jsme musely při hromadné události osob udělat triáž (roztřídění pacientů na základě závažnosti jejich stavu, pozn. aut.) a následně poskytnout první pomoc,“ popsala Veronika Malotová. „Tato složitá situace vyžadovala nejen rychlé reakce, ale i efektivní týmovou spolupráci,“ doplnila Hana Mrnuštíková.
Součástí programu druhého soutěžního dne byl například převaz a edukace pacienta se stomií nebo práce na dispečinku záchranné zdravotní služby. „Jednou z nejnáročnějších disciplín byla pro mě výměna hrudní drenáže,“ zdůraznila Hana Mrnuštíková. „Za mě byla nejtěžší psychologická intervence u agresivního pacienta,“ zmínila Veronika Malotová. Vedle soutěže nabídl devátý ročník MedGames také řadu zajímavých workshopů.
Zatímco Hana Mrnuštíková si letošní stříbrnou medaili přidala k loňskému mimořádnému ocenění od pořadatelů, pro Veroniku Malotovou šlo o premiérovou účast v soutěži. „Když se mě Hanča zeptala, zda s ní vytvořím tým, neváhala jsem, a aniž bych věděla, co mě čeká, bezhlavě jsem se přihlásila. Ani na vteřinu jsem nelitovala. Jsem ráda, že jsem se soutěže mohla zúčastnit a reprezentovat tak naši fakultu i na sousedním Slovensku,“ sdělila Veronika Malotová. „Chtěly jsme ukázat, že naše fakulta nabízí kvalitní studijní zázemí, které dokáže konkurovat ostatním univerzitám. Letos se zúčastnilo mnoho skvělých týmů, což soutěž posunulo na další úroveň,“ zhodnotila Hana Mrnuštíková.
Přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková vnímá úspěch v soutěži jako uznání tvrdé práce a nasazení studentek, ale také jako důkaz kvalitní pregraduální profesní přípravy. „Kolegyně ze Slovenska vyjadřovaly pochvalu zejména s ohledem na vysokou úroveň komunikačních dovedností, a to u všech zúčastněných týmů z naší fakulty. Úspěch na MedGames je inspirací nejen pro další studenty, ale i pro nás pedagogy, abychom nadále kvalitně vzdělávali mladé profesionály a podporovali je v jejich osobním růstu,“ uvedla Daniela Bartoníčková.
Na studentky, které zabodovaly v mezinárodní soutěži, je hrdý také děkan fakulty Jiří Vévoda. „Výsledek, kterého dosáhly, je důkazem jejich vysokého nasazení, odborných dovedností a schopnosti zvládnout i náročné úkoly. Tento úspěch zároveň potvrzuje kvalitu našeho vzdělávání a přístupu k přípravě studentů," shrnul Jiří Vévoda.
Univerzita Palackého se v souvislosti s odkupem Hanáckých kasáren ocitla v nečekaně nepříjemné situaci. Namísto kupní smlouvy totiž v těchto dnech obdržela informaci, že cena byla i po ukončení elektronické aukce znovu navýšena. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) uvedl, že i nadále jedná se soukromým investorem, a nabídl univerzitě možnost opětovně vyšší cenu dorovnat. V oficiálním dopise adresovaném UP navíc úřad upozorňuje, že ani poté nebude výběrové řízení ukončeno a celý tento proces se může opakovat. Vedení univerzity považuje tento postup za nestandardní a netransparentní a zvažuje právní kroky, kterými by podpořilo svou snahu získat historicky cenný objekt pro akademickou obec, univerzitní město a jejich společný rozvoj.
Prodej rozsáhlého památkově chráněného objektu Hanáckých kasáren schválila česká vláda už v roce 2020, řadu měsíců jej ale ÚZSVM nabízel k prodeji bez úspěchu. Teprve začátkem letošního září přihodil soukromý investor k nabídkové ceně 89 milionů korun v elektronické aukci částku 100 tisíc korun. Úřad předem v podmínkách aukce stanovil, že vítězná cena bude nabídnuta kraji, městu a univerzitě. Tyto veřejné instituce se mohly do 30 dnů vyjádřit, zda mají zájem cenu dorovnat a objekt získat.
„Všechny stanovené podmínky jsme splnili. Hospodaříme s veřejnými prostředky, náš záměr jsme tedy museli ještě projednat ve velkém akademickém senátu i ve správní radě, ale i to se nám v tak krátké době podařilo a získali jsme jejich souhlasná stanoviska. Nyní se ale ukazuje, že úřad rozlišuje mezi uzavřenou elektronickou aukcí a výběrovým řízením. Sdělil nám, že ačkoliv aukce skončila, výběrové řízení stále trvá a původní zájemce má možnost cenu navýšit. To se také podle úřadu stalo. Byli jsme vyzváni, zda novou cenu ve výši devadesát milionů korun akceptujeme a hodláme ji dorovnat, ovšem s upozorněním, že se tento proces může opakovat. Jsme takovým postupem úřadu naprosto šokováni, podle dostupných informací o něm stejně jako univerzita nebyli předem informováni ani zástupci kraje a města,“ říká k novým okolnostem Martin Procházka, rektor UP.
Univerzita se tak podle jeho slov cítí být v celé této věci zmanipulována a znevýhodněna. „Působí to na nás tak, že jsme ve výběrovém řízení byli partnerem jen zdánlivě. Ve skutečnosti jsme měli sehrát roli užitečných naivů a být prostředkem, jak donutit soukromého zájemce, aby stát za objekt získal co nejvyšší částku. Je to postup, který v oblasti správy veřejného majetku není dobrým signálem nejen pro nás, ale i pro další veřejné instituce, které by se v budoucnu mohly o státní majetek ucházet,“ zdůrazňuje rektor UP. „Mrzí mě to o to víc, že jsme se památkově chráněný objekt Hanáckých kasáren snažili zachránit jak pro univerzitu, tak i pro město a jeho občany. Jako součást našeho kampusu by totiž sloužil nejen studentům, ale i veřejnosti. Věděli jsme, že na sebe bereme velký závazek, ale cítíme odpovědnost a povinnost pečovat o historické a kulturní dědictví,“ dodává Martin Procházka.
ÚZSVM stanovil univerzitě další třicetidenní lhůtu, během které se má vyjádřit, zda má zájem nově nabídnutou cenu 90 milionů korun dorovnat. V opačném případě získá objekt Hanáckých kasáren soukromý investor. Univerzita bude zvažovat další postup, odkup za nových podmínek by znovu musel projednat Akademický senát i Správní rada UP.
O tom, že Univerzita Palackého má zájem získat do svého majetku Hanácké kasárny, jsme podrobně psali zde.
Univerzita Palackého je letos poprvé společně se statutárním městem Olomouc a Inovačním centrem Olomouckého kraje organizátorem festivalu Olomouc Design Days. Během listopadu nabídne veřejnosti přednášky a workshopy zaměřené na umělou inteligenci nebo 3D tisk, rukodělné workshopy, festival udržitelnosti nebo výstavu.
Univerzita Palackého do bohatého programu přispěje nejen odbornými přednáškami, ale také workshopy, komentovanými prohlídkami nebo festivalem studentských aktivit FFest, který pořádá filozofická fakulta. Samotný program univerzity zahájí v pátek 1. listopadu přednáška Petra Bilíka z katedry filmových a divadelních studií Filozofické fakulty UP na téma Olomouc ve filmu a filmovém průmyslu v kapli Božího Těla v Konviktu. Po ní bude následovat neformální zahajovací party festivalu v přilehlém Bistru Konvikt.
„Během letošních Olomouc Design Days připravujeme dvě tematické víkendové konference. První se zaměří už tento víkend na využití AI v kreativních odvětvích. Návštěvníci se dozvědí, jak AI funguje, jak ji využít při tvorbě fotografií, videí nebo textů a na co si dávat pozor z hlediska práva,“ zve na celodenní program Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP. Vstup na akci je po registraci na webu upol.cz/odd volný. Sobotní program doplní také Reuse den – festival udržitelnosti a udržitelného designu.
V sobotu 16. listopadu čeká zájemce další tematický program, tentokrát zaměřený na 3D tisk a jeho využití ve stavebnictví, medicíně nebo v kreativním učení. „V Pevnosti poznání se mohou návštěvníci těšit na povídání o tom, kde všude lze 3D tiskové technologie využít, a také na doprovodný program v podobě workshopů a výstavy 3D tiskových modelů včetně modelu olomoucké synagogy, jehož výroba zabrala 2 300 hodin,“ doplňuje Martínek. Mimo to připravila univerzita během měsíce hned několik rukodělných workshopů a výstav v informačním centru UPoint na Horním náměstí nebo komentované prohlídky v Konviktu.
„Univerzita Palackého byla iniciátorem vůbec prvního mapování kreativních odvětví v regionu a stojí také za edicí katalogů Design. Je proto logické, že je odborným garantem hned několika programových bloků v rámci letošního programu Olomouc Design Days a hrdým spoluorganizátorem akce,“ říká prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková.
Během listopadu se mohou nejen Olomoučané v rámci Olomouc Design Days těšit na celkem 100 eventů včetně 13 výstav a 33 workshopů. Program zasáhne také Hlubočky, Přerov, Šumperk nebo Jeseník. Více na olomoucdesigndays.cz nebo upol.cz/odd.
Třetí říjnový týden patřila aula přírodovědecké fakulty zlatým a diamantovým absolventům, kteří před padesáti a šedesáti lety ukončili studium na své alma mater. Na výjimečném setkání se sešlo na devadesát bývalých studentů, kteří za přítomnosti univerzitních a fakultních hodnostářů převzali pamětní diplomy a upomínkové předměty.
„Celou promoci jsme si společně užívali. Během studia vytvořené vztahy a čím dál mlhavější vzpomínky najednou nabývaly v našich rozhovorech na životnosti a barvách. Po padesáti letech bez setkání jsme navázali na rozhovor, jako bychom se viděli na jaře,“ uvedl Radomír Strnad. „Zlatá promoce se dá znázornit i fyzikálně. Naše světočáry se před pětapadesáti lety začaly na pět let proplétat a v prostoročasu vytvořily nezaměnitelnou strukturu, počátek kytice. Poté se rozpletly a po padesáti letech je v obraze nový uzel vytvořený naším setkáním. Jsou v něm i světočáry, které bohužel již v čase nepokračují, a také ty, které naším uzlem neprocházejí. Nádherná kytice,“ doplnil někdejší student oboru Matematika – fyzika.
Pamětní diplomy absolventi obdrželi z rukou prorektorky Lucie Plíhalové, děkana Martina Kubaly a proděkana Jana Říhy. V roli moderátora vystoupil proděkan Jan Hlaváč. Po slavnostním aktu následovalo společné focení, prezentace fakulty, přípitek a společný oběd.
„Diamantová promoce byla úžasná. Velmi si považujeme, co pro nás bývalé studenty děláte. Do Olomouce jezdím často, mám tady trvalé životní vazby,“ řekla Danuše Dvořáková z Jablonce nad Nisou. „Třicet šest let jsem učila na gymnáziu a také jsem pracovala jako výchovná poradkyně. Dnes jsem absolvovala už čtvrtou promoci, protože dvacet let po první jsem si ještě dodělala doktorát,“ dodala absolventka oboru Biologie – chemie.
K diamantovým absolventům patřili také emeritní profesor přírodovědecké fakulty Jan Peřina a spoluzakladatel Stupkova kvarteta Vladimír Žůrek.
Přírodovědecká fakulta stála u zrodu tradice zlatých promocí na Univerzitě Palackého. Letos se toto setkání absolventů po padesáti letech uskutečnilo již pošestnácté. Současně proběhla i šestá diamantová promoce.
Uznávaný lékař, profesor intervenční kardiologie a průkopník v oblasti minimálně invazivních srdečních intervencí Jan Kováč obdržel za dlouhodobou spolupráci s Lékařskou fakultou UP a Fakultní nemocnicí Olomouc stříbrnou medaili Za zásluhy o rozvoj UP (Pro merito). Medaili převzal z rukou děkana LF UP Milana Koláře na Luklově kardiologickém dni, jehož XV. ročník v říjnu uspořádala I. interní klinika – kardiologická FNOL a LF UP.
Jan Kováč je uznáván jako jeden z lídrů v oblasti strukturálních srdečních intervencí, který neustále podporuje inovace v intervenčních terapiích pro širokou škálu srdečních onemocnění. Počátky jeho lékařské kariéry jsou spojeny s nemocnicí v Ústí nad Orlicí, působil také ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde mj. rozvinul léčbu akutního infarktu myokardu, vybudoval kardiologický intervenční tým a také se podílel na ustavení Kardiochirurgické kliniky. Založil také nadaci Pro srdce Hané, která dodnes významně přispívá ke vzdělávání veřejnosti v oblasti prevence a léčby srdečních chorob.
Od roku 1995 Jan Kováč žije a pracuje ve Velké Británii, kde se stal vedoucím a profesorem v University Hospital of Leicester, na jednom z nejprestižnějších kardiologických pracovišť v Evropě. Měl možnost se podílet na řadě prioritních inovací v oblasti kardiochirurgie, významná je zejména jeho práce při zavádění nového způsobu léčby onemocnění srdečních chlopní neoperační katetrizační metodou. Tzv. TAVI metoda se v současnosti využívá po celém světě.
„Profesor Kováč po celou dobu udržuje s Lékařskou fakultou UP intenzivní kontakty a zajišťuje pravidelné stáže mediků i mladých lékařů a také desítek dalších lékařů, kteří dnes pracují ve vedení našich klinik i řady pracovišť v ČR. Pravidelně zajišťuje i účast studentů LF UP a jejich prezentace na mezinárodních konferencích, jak studentských, tak lékařských. Dvě dekády je také členem redakční rady našeho časopisu Biomedical Papers,“ uvedl děkan Milan Kolář.
Medaili UP Jan Kováč převzal u příležitosti životního jubilea na letošním XV. ročníku Luklova kardiologického dne, kromě Milana Koláře mu pogratuloval také ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík a Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FNOL a LF UP, která tradiční kardiologické setkání pořádá. Na konferenci se do olomouckého hotelu NH Collection Olomouc Congress sjelo na 400 odborníků z celé České republiky, bohatý program se věnoval nejmodernějším diagnostickým a léčebným postupům. Součástí byl i tzv. pacientský den, během nějž si sedm desítek zájemců z řad široké veřejnosti od kardiologů vyslechlo nejnovější informace o prevenci a kardiovaskulární rehabilitaci.