Novinky z PřF a UP

Festival MusicOlomouc představí zajímavé skladatelky a interpretky

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 08/10/2021 - 08:00

Sedm koncertů, na nichž zazní pět světových premiér, nabídne mezinárodní festival soudobé hudby MusicOlomouc 2021. Třináctý ročník přehlídky je zaměřen na ženy – skladatelky, interpretky – se zvláštním zacílením na autorky z oblasti Baltu. Festival, který pořádá Univerzita Palackého a spolek MusicOlomouc, se koná ve dnech 11. října až 4. listopadu 2021 v prostorách Uměleckého centra UP, v Divadle na cucky a Redutě Moravské filharmonie Olomouc.

Na festivalu se představí orchestry, ansámbly a interpreti a interpretky z České republiky, Slovenska, Švédska a Estonska. „V centru dění 13. ročníku festivalu MusicOlomouc jsou ženy – a to především jako skladatelky. Téměř všechny koncerty jsou složeny z děl soudobých skladatelek. Zazní díla autorek z celkem 21 zemí se zvláštním důrazem na tvorbu z Pobaltí. Festival nabídne nejen skladby významných etablovaných skladatelek, ale i pestrost kompozičních přístupů velmi zajímavé mladší generace skladatelek, jejichž tvorba v České republice dosud neměla moc šancí zaznít. Po loňském roce se velmi těšíme na živé publikum a na setkání s autorkami. Pro všechny případy budeme také připraveni přejít do online prostředí a posluchačům nabídnout každoroční olomouckou dávku současného hudebního umění alespoň prostřednictvím YouTube kanálu festivalu,“ uvedl ředitel a dramaturg festivalu Marek Keprt.

Zahajovací koncert obstará přední pobaltský ansámbl soudobé hudby Ensemble for New Music Tallinn. Jak připomínají pořadatelé, posluchači se dočkají hned tří světových premiér. Skladba Paralelní světy Soni Vetché vznikla na objednávku festivalu, dále bude uvedena Resound II for ensemble and fixed media v USA působící Sonji Mutić a Black and White estonské skladatelky Tatjany Kozlovy-Johannes, jejíž část (Black) sice již zazněla na festivalu Ostravské dny, ale v kompletní verzi zazní na koncertě MusicOlomouc ve světové premiéře. Pokud situace dovolí, budou všechny skladatelky premiérovaných kompozic přítomny osobně.

Společný koncert olomouckého ansámblu Lichtzwang a flétnistky Moniky Štreitové nabídne velmi pestrý program z děl současných skladatelek z osmi zemí ve skladbách pro sólovou flétnu, flétnu s elektronikou a sólový klavír. Zazní také světová premiéra skladby pro trubku, violoncello a klavír lotyšské skladatelky Santy Ratniece zkomponované přímo pro Lichtzwang na objednávku festivalu.

Letošní ročník má v programové nabídce i komorní hudebně-dramatické dílo, a to audiovizuální operu o ženách v různých životních situacích s názvem TiAmo od autorů Ivo Medka, Sáry Medkové a Víta Zouhara. Dílo v předpremiéře uvede brněnské ISHA Trio v režii slovinského operního režiséra Rocca.

Slovenský EnsembleSpectrum pod uměleckým vedením dirigenta Mateje Slobody vystoupí na festivalu MusicOlomouc poprvé. Uvede tvorbu mladé generace autorek, jejichž díla ještě v ČR neměla moc možností zaznít, v konfrontaci s významnou kompozicí Caroly Bauckholt Laufwerk.

Zajímavou produkcí bude bezesporu provedení skladby Jany Vöröšové Tři Sirény. Skladba vznikla jako součást projektu Orchestru BERG Hudba k siréně – mikrokoncerty ke zkoušce sirén. Série Hudba k siréně získala hlavní cenu Mezinárodního festivalu Prix Italia 2021 za nejlepší hudební projekt. Akce proběhne na nádvoří Uměleckého centra Univerzity Palackého během pravidelné středeční zkoušky sirén.

Koncert švédského UmeDua ve složení violoncello a perkuse, které vystoupí vůbec poprvé v ČR, se kvůli vládním opatřením v souvislostí s covidem-19 přesunul z loňského ročníku festivalu. O celý rok se díky tomu pozdržela premiéra díla brněnského skladatele Ivo Medka. Vystoupení bude představením avantgardní tvorby severských či se severem spjatých autorů.

Závěrečný koncert festivalu v podání Moravské filharmonie Olomouc za řízení Petera Vrábela se sólisty Miroslavem Beinhauerem (klavír) a Pavlem Zlámalem (saxofon) bude věnován mladší generaci skladatelek z Pobaltí. V rámci programu zazní skladby Justé Janulyté (Litva), Santy Ratniece (Lotyšsko) a Mirjam Tally (Estonsko). Všechny kompozice, jež pojí inspirace živlem vody, zazní v českých premiérách za osobní přítomnosti autorek. Více informací o festivalu najdete zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vzpomínky na dobu, kdy odešel z Československa poslední sovětský voják

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 07/10/2021 - 13:35

Třicet let. Tolik času letos uplynulo od odchodu posledního sovětského vojáka z někdejšího Československa. Historickou událost připomíná v Uměleckém centru Univerzity Palackého včera zahájená výstava fotografky Dany Kyndrové nazvaná „S nimi i bez nich“. Okamžiky (ne)dobrovolného odchodu sovětské armády si na UP spolu s autorkou připomněli i Michael Kocáb, někdejší předseda parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk, první polistopadový rektor UP Josef Jařab a novinářka Petra Procházková.

Fotografka Dana Kyndrová v letech 1990 a 1991 dokumentovala odchod tehdejší sovětské armády. „Vybrala jsem kolekci 25 těch nejdůležitějších fotografií. Jsem ráda, že jsou instalovány právě zde, kde je uvidí hodně lidí, především mladá generace. Dokumentární fotografie je důležitá právě proto, že připomene historii, o níž si někdy mladí lidé myslí, že už je pasé. Tak to ale určitě není,“ uvedla fotografka. Jak dodala, nepokoušela se vytvořit podrobnou kroniku tehdejších událostí. „Mně šlo o atmosféru toho odchodu.“

Pak návštěvníky vernisáže osobně provedla po výstavě. Černobílé snímky ukazují nejen sovětské vojáky, jak balí a chystají se k odjezdu, ale zachycují i osobnosti, které tehdy odchod vojsk řešily. Včetně Michaela Kocába, který se vernisáže zúčastnil. „Tady máme pana Kocába, vidíte ho za mlada před třiceti lety, kdy spolu panem Kužílkem a generálem Naďovičem v Milovicích vyjednávají s těma dvěma ruskýma generálama, s těma medvědama,“ popisovala autorka.

Kšefty i devastace krajiny

Zaznamenat stihla i Čechy, kteří ucítili obchodní příležitost. „Tady je například český obchodník s křišťálovými lustry. Je to ukázka, jak naši lidi pragmaticky využívali situace a obchodníci jezdili až ke kasárnám, aby ještě něco vydělali.“ Na výstavě jsou také fotografie, které usvědčují sovětskou armádu z devastace naší krajiny a životního prostředí. „To jsou různé nádrže na palivo. Oni tady napáchali velké ekologické škody,“ popisovala snímek s rezavou nádrží. „Měli je zakopané pod zemí, kde se po letech rozpadly a kerosin, letecký benzín, se vsakoval do země. Škody, které nám způsobili, jsme tehdy vyčíslili na pět miliard, ale reálná škoda byla tak dvacet až padesát miliard,“ doplnil fotografku Michael Kocáb.

Na další fotografii si mohli návštěvníci prohlédnout, jaká „architektura“ přibyla v naší zemi. „To byl typický ruský barák, říkalo se jim kyjeváky. Když jsme před pěti lety připomínali 25. výročí odchodu, jela jsem se podívat do Ralska. Fascinovalo mě, že tam blízko letiště v lese zůstalo asi osm velkých paneláků tohoto typu, ale úplně vybraných: žádná okna, žádný kov. Naši lidi to dokonale vyčistili. Ale co s těma panelákama?“ zamýšlela se na vernisáži.

„Nechali tady tři tisíce černých staveb, které se nám snažili prodat, ačkoli neodpovídaly našim předpisům. Když jsme jim vysvětlovali, že to postavili ilegálně, protizákonně, tak to nechtěli pochopit, a to byl také jeden ze zádrhelů, kde jsme nemohli dohodnout,“ popisoval složitá vyjednávání Michael Kocáb.

Jejich začátky přiblížil ještě před vernisáží během besedy na filozofické fakultě. Otázku odsunu sovětských vojsk otevřeli společně s Michalem Horáčkem už 19. listopadu 1989, dva dny po krvavém potlačení demonstrace na Národní třídě. „Navštívili jsme tehdejšího federálního premiéra Adamce, se kterým jsme chtěli v této věci jedině jednat, a žádali revizi ostudné smlouvy z října 1968 o dočasném pobytu sovětských vojsk. Adamec to vyloženě neodmítl. Krátce nato jsme s Horáčkem iniciovali dopis Gorbačovovi, kde jsme už žádali zahájení rozhovorů o odsunu sovětských vojsk z našeho území. Do dvou dnů jsme od něj měli odpověď, že tuto žádost s porozuměním přijal a ujišťuje nás, že intervence sovětské armády do našich záležitostí neproběhne, pokud se hněv demonstrantů nestočí právě proti sovětským vojákům. To jsme pak volali třeba i sem do Olomouce Jožkovi Jařabovi – hlavně ať neteče krev.“

Návštěva na velitelství

Josef Jařab, který byl v čase sametové revoluce zvolen rektorem Univerzity Palackého, připomněl, že v Olomouci byl běžný život přítomností sovětských vojsk velmi poznamenán, například i obchody se otevíraly zvlášť pro vojáky a zvlášť pro obyvatele města. Otázka odsunu okupantů tak samozřejmě rezonovala i tady a univerzita chtěla získat do užívání některé armádní objekty. Profesor Jařab během besedy vzpomněl svoji návštěvu na vojenském velitelství, které sídlilo v budově pedagogické fakulty na Žižkově náměstí.

„Přivítal mě generál Meščerjakov. Mluvili jsme spolu chvíli rusky, pak přešel do češtiny, to mi dalo prostor lépe promýšlet myšlenky. Upozornil jsem ho, že se bude pořádat velká demonstrace žádající odchod sovětských vojsk. On na to, že poteče krev, ať to odvoláme. Ujistil jsem ho, že naši určitě žádné násilí vyvolávat nebudou, načež on mě překvapil, když reagoval, že nemůže zajistit, že to nebude krvavé z jejich strany. Že jsou vojáci velmi nervózní, že to mají teď velmi těžké a vlastně nemají kam jít. Chvíli jsme spolu ještě diskutovali, až povídá ‚Víte, my možná odejdeme. Ale vy, až přijdou Němci, nás zase sami zavoláte!‘. Na to jsem zamumlal, že je těžké si vybírat. To ho zvedlo ze židle, namířil na mě pistoli a ať jdu ven. Tak jsem se velmi pomalu zvedl, a jak jsem šel tou chodbou, čekal jsem, že uslyším výstřel,“ přiblížil publiku tehdejší jednání emeritní rektor.

Svoji zkušenost na besedě připojila i novinářka Petra Procházková, která v Rusku a postsovětských republikách v 90. letech působila. „Oni tu žili v přesvědčení, že je to pěkná symbióza, pokládali nás za své přátele, měli nás rádi, také se jim tu dobře kšeftovalo. Po návratu to ale pro ně byl kardinální problém, neměli skutečně kde bydlet, někteří žili třeba ve stanech a bylo to pro ně velmi obtížné, velké trauma. Po celou dobu, co jsem v Rusku žila, mě toto téma provázelo jako výčitka, a nikoliv němá. Ti vnímavější se mě ptali, proč jsme jim to udělali. Bohužel část ruské veřejnosti si myslí dodnes, že jsme snad byli trochu rádi, že tady jsou,“ řekla novinářka Deníku N.

Besedu i výstavu připravil k příležitosti 30. výročí odsunu sovětských vojsk z Československa Ruský klub katedry slavistiky FF UP. Výstava je v Uměleckém centru UP k vidění do konce října.  

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Mladé vědce a vědkyně z UP ocenilo francouzské velvyslanectví

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 07/10/2021 - 08:00

Každým rokem oceňuje Francouzské velvyslanectví v ČR nejlepší mladé vědce z českých univerzit a výzkumných institucí. V letošním ročníku se v soutěži prosadily i vědecké talenty z Univerzity Palackého.

Ceny Francouzského velvyslanectví v ČR jsou udělovány mladým tuzemským vědcům a vědkyním za kvalitu jejich výzkumných prací realizovaných v rámci magisterských či doktorandských studií. Udělují se v sedmi kategoriích: chemie, počítačové vědy a informatika, lékařství, farmacie, jaderný výzkum, humanitní a společenské vědy, environmentální a klimatický výzkum. Do soutěže se vždy hlásí desítky vědeckých nadějí z celé ČR, které jsou nejprve vybrány svými institucemi a následně předstupují před porotu složenou z českých a francouzských odborníků s obhajobou své práce. Tři nejlepší uchazeči dostanou finanční odměnu v podobě šeku věnovaného příslušnou sponzorskou společností. První dva výherci navíc od Francouzského velvyslanectví v ČR obdrží stipendium na měsíční stáž ve francouzské laboratoři dle vlastního výběru.

Společenské vědy

V soutěži o Cenu Jacquese Derridy v oblasti společenských a humanitních věd uspěl právník Petr Stejskal. Absolvent magisterského a doktorského studia na PF UP, dnes asistent na katedře mezinárodního a evropského práva, obsadil v silné konkurenci druhé místo. Soutěžil se svým výzkumem zaměřeným na ochranu zahraničních investic v době ozbrojeného konfliktu. Udělenou cenu vnímá jako velkou čest a odměnu za tvrdou práci. „Beru ji také jako zprávu, že témata mého výzkumu jsou pro společnost relevantní, a jakýsi závazek, že se jim budu i nadále věnovat s odpovídajícím nasazením.“ Petr Stejskal je přesvědčen, že mu k úspěchu pomohla kvalita výzkumu a mezinárodní zkušenosti. „V obou těchto oblastech vděčím za mnohé kolegům z katedry, zejména Pavlu Burešovi a Martinu Faixovi.“

Proděkan PF Ondrej Hamuľák vnímá úspěch svého kolegy z katedry také jako úspěch fakulty i Univerzity Palackého. „Petr na soutěži reprezentoval celou oblast společenských věd na naší univerzitě, tedy nejen naši fakultu. Proto vidím dvojí význam jeho úspěchu. Za prvé prokazuje, že právní výzkum, za kterým je dobře odvedená práce, má potenciál konkurovat a uspět i ve vztahu k jiným společenským a humanitním vědám. Za druhé – z pohledu fakulty – dokazuje, že jsme pevnou a kvalitní výzkumnou institucí, která je schopna reprezentovat UP v celostátním měřítku. Vedle toho je Petrův úspěch též dobrou známkou pro náš doktorský program a pro katedru mezinárodního a evropského práva, která Petra ‚vychovala‘. V neposlední řadě je to hlavně individuální Petrův úspěch, ke kterému mu gratuluji.“

Cena za farmacii

V silné konkurenci uspěla také Denisa Hendrychová z katedry experimentální biologie. V kategorii zaměřené na farmacii obsadila třetí místo. „Do soutěže jsem se přihlásila s tématem dizertační práce na základě doporučení svého školitele Vladimíra Kryštofa, který má značný podíl na mém úspěchu, za což mu náleží velké díky. Práce se zabývá studiem mechanismu účinku inhibitorů cyklin-dependetních kinas, které jsou slibnými protinádorovými léčivy v onkologii. Podařilo se nám odhalit, že některé ze studovaných látek působí naprosto odlišným mechanismem, než bylo dříve udáváno, což může přispět k pochopení buněčného účinku a také k vývoji efektivnějších léčiv. Třetí místo v této soutěži považuji za ocenění mého několikaletého úsilí vloženého do této práce a mých zkušeností nabytých v průběhu doktorského studia. Je to pro mě motivace k dalšímu výzkumu ve vědecké sféře a důkazem, že moje práce má smysl.“

Cena za chemii

Třetí místo v soutěži o Cenu Jean-Marie Lehna, kterou francouzské velvyslanectví spolu se společností Solvay oceňuje mladé vědce v oblasti chemie, získal za svůj výzkum doktorand Michal Langer. V soutěži představil možnosti modelování nanočástic pomocí výpočetní chemie, včetně výzkumu zaměřeného na uhlíkové tečky. Spolu s doktorandem ocenění obdržel i jeho školitel Michal Otyepka z CATRIN.

„Ocenění mého výzkumu považuji za obrovský úspěch. Přece jen se jedná o celonárodní soutěž, do níž se mohli přihlásit všichni doktorandi z vysokých škol a institucí spadajících pod Akademii věd České republiky, kteří se věnují výzkumu v oboru chemie. Jsem vděčný svému mentorovi za to, že mě zapojil do jeho excelentního týmu, za možnost pracovat na projektech úrovně celosvětové vědy i celkovou snahu mě posouvat vědecky dále. Tato zkušenost mě motivuje nadále pracovat na svém profesním růstu,“ uvedl Michal Langer, Ph.D. student oboru Fyzikální chemie. Velkým zážitkem pro něj bylo i setkání s Jean-Marie Lehnem, nositelem Nobelovy ceny z roku 1987. Vzájemnou několikaletou spolupráci oceňuje i školitel Michal Otyepka. „S velkou radostí vítám první úspěchy svého studenta a věřím, že ani zdaleka nejsou poslední. Michal si velmi rychle osvojil širokou škálu náročných výpočetních a simulačních přístupů, které dovolují porozumět neobvyklému chování nanomateriálů. Těším se na Michalovy další úspěchy a ještě jednou mu gratuluji,“ uvedl Michal Otyepka.

Zvláštní cena České společnosti chemické

Zvláštní cenu České společnosti chemické, která je v rámci soutěže udělována, obdržel David Vanda z katedry organické chemie přírodovědecké fakulty. Mladý vědec představil práci „Design and development of CNS-active imidazopyridines“. „Jsem hrdý na to, že se mi podařilo v silné konkurenci uspět a získat toto prestižní ocenění. Jako jedno z největších pozitiv vidím fakt, že se touto formou podařilo propagovat vědecký výzkum, který v rámci naší výzkumné skupiny a potažmo i celé katedry děláme. Bylo mi ctí takto reprezentovat své pracoviště a věřím, že mi tato cena otevře nové možnosti na poli rozvoje mé profesní kariéry.“

David Vanda se zaměřuje především na syntetické projekty věnované medicinální chemii, tedy přípravě nových chemických sloučenin se zajímavou biologickou aktivitou. „Připravujeme hlavně látky založené na dusíkatých heterocyklech, které mají své zastoupení mezi širokou škálou léčiv. Snažíme se proto najít aplikace námi připravených látek na poli potenciálních farmaceutik, od inhibitorů vybraných kináz přes receptorové modulátory až po komplexní konjugáty s vysokou specifitou pro svůj biologický cíl,“ dodal oceněný vědec.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Rektor Martin Procházka a děkan Jiří Vévoda složili inaugurační slib

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 06/10/2021 - 15:35

Nový rektor Univerzity Palackého Martin Procházka a historicky čtvrtý děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda byli slavnostně uvedeni do funkce. Patřičné insignie převzali a inaugurační slib složili na shromáždění v olomouckém Arcibiskupském paláci, kterého se zúčastnili nejen zástupci dalších fakult a pracovišť Univerzity Palackého, ale i představitelé vysokých škol a významné osobnosti regionu.

Nejprve ovšem do rukou předsedy Akademického senátu UP Jiřího Langera symbolicky složil rektorský úřad Jaroslav Miller, který Univerzitu Palackého vedl od roku 2014 do letošního jara. „Rád bych panu rektorovi a panu děkanovi popřál hodně úspěchů na cestě, po které se Univerzita Palackého vydala. Cestě ke špičkové výzkumné univerzitě v širším středoevropském regionu, která je vysoce internacionalizovaná a která je slyšet ve veřejném prostoru kvůli obhajobě otevřené společnosti, svobody a demokracie,“ uvedl bývalý rektor UP.

Poté již předseda senátu dekoroval rektorským řetězem Martina Procházku, který vedení Univerzity Palackého převzal 1. května letošního roku. „Dostalo se mi výjimečné pocty, která je absolutním vrcholem mé akademické kariéry. Cítím hrdost a zároveň pokoru, když pomyslím na historii vysokého učení v Olomouci a na dlouhou řadu skvělých žen a mužů stojících v jeho čele,“ řekl nový rektor v úvodu svého inauguračního projevu.

prof. MUDr. Martin Procházka, Ph.D.
Absolvent Lékařské fakulty UP, profesor v oboru gynekologie a porodnictví, se vedení Univerzity Palackého ujal 1. května letošního roku. Před úspěchem v rektorské volbě vedl od roku 2019 Fakultu zdravotnických věd UP. Od roku 1994 pracoval na Porodnicko-gynekologické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, později vedl Ústav lékařské genetiky LF UP a FNOL a Ústav porodní asistence FZV UP. Ve své odborné práci se zaměřuje na perinatologii, fetomaternální medicínu a lékařskou genetiku, zejména na závažné komplikace při těhotenství či na problematiku geneticky podmíněných poruch krevního srážení. Jako lékař se odborně specializuje na vysoce riziková těhotenství, trombofilní stavy a na ambulantní gynekologii a prenatální péči, neplodnost a endometriózu.

V něm poděkoval za odvedenou práci svému předchůdci a mimo jiné připomněl, že chce být rektorem pro studenty, kteří u něj mají dveře otevřené. „Je pro mě důležité znát názory studentů, budovat s nimi vztahy založené na důvěře. Přál bych si, aby se studenti zapojovali do života co nejvíce.“ Rektor se v řeči zmínil také o tom, že klíčovou dovedností, kterou má univerzita svým studentům vštěpovat a která je nezbytná pro orientaci v 21. století a záplavě informací, je umění kriticky myslet. „Musíme se snažit ze všech sil bránit akademické svobody a svobodu bádání, usilovat o zachování vysoké úrovně kvality vědy a výzkumu. Důležité je podporovat u studentů samostatné a svobodné myšlení a jednání v duchu tradičních evropských hodnot, tím nejúčinněji můžeme bojovat proti skepsi, populismu a dalším nebezpečným jevům ve společnosti.“

Vzápětí Martin Procházka coby rektor a zároveň emeritní děkan Fakulty zdravotnických věd UP společně s předsedou Akademického senátu FZV UP Lukášem Merzem slavnostně uvedl do funkce děkana FZV UP Jiřího Vévodu. Dosavadní proděkan pro vědu, výzkum a celoživotní vzdělávání uspěl v děkanské volbě vyhlášené poté, co byl Martin Procházka zvolen rektorem, a vedení fakulty se ujal 1. srpna letošního roku.

„Skutečnost, že se rektorem naší univerzity stal právě můj předchůdce, svědčí o tom, že fakulta zdravotnických věd je nedílnou součástí svazku fakult, které se společně a neoddělitelně nazývají Univerzitou Palackého. Přestože je přitom fakultou nejmladší, prokázala v minulém a letošním roce svoji nepostradatelnost, neboť vzdělává nelékařské profesionály, kteří významně přispěli ke zvládnutí pandemie v její hodině nejtemnější,“ připomněl děkan FZV UP. Ve své inaugurační řeči poděkoval všem, kteří se na výuce na fakultě jakkoliv podílejí, zároveň však podotknul, že fakultě chybí vlastní specializované výukové a pracovní prostory.

Mgr. Jiří Vévoda, Ph.D.
V čele Fakulty zdravotnických věd UP stojí jako její historicky čtvrtý děkan od 1. srpna letošního roku. Již dříve byl proděkanem pro vědu, výzkum a celoživotní vzdělávání, po zvolení tehdejšího děkana Martina Procházky rektorem UP byl pověřen vedením fakulty. Jiří Vévoda na Univerzitě Palackého působí od završení doktorského studia sociálního lékařství v roce 2010, jeho domovským pracovištěm je Ústav společenských a humanitních věd FZV UP. Byl také členem fakultního i univerzitního akademického senátu a předsedou ekonomické komise AS UP. Vedle výuky se odborně zaměřuje zejména na psychosociální rizika ve zdravotnictví a motivaci a pracovní spokojenost zdravotnického personálu. Má manažersko-ekonomické pracovní zkušenosti, pracoval pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a také na ministerstvu zdravotnictví.

Upozornil také na to, že nemusí být velmi vzdálena doba, kdy bude v některých nelékařských profesích nedostatek odborníků větší, než je nyní. „Jsem přesvědčen, že tvůrci zdravotní politiky si situaci uvědomí a začnou s její nápravou v co nejkratší době. Čím dříve se zlepší vnímání společenské relevance a postavení nelékařských zdravotnických oborů, tím snadněji se mi i bude naplňovat můj program, se kterým jsem do děkanské volby šel, to znamená kvalitní profesní vzdělávání, vysoká míra internacionalizace, růst vědy a výzkumu a bezpečné pracovní prostředí jak pro akademiky, tak pro administrativu a bezpečné studijní prostředí pro naše studenty,“ uzavřel Jiří Vévoda.  

Martin Procházka i Jiří Vévoda během slavnostního shromáždění v Arcibiskupském paláci představili také svůj prorektorský, respektive proděkanský tým, který jim pomůže v naplňování stanovených cílů. Funkční období obou hodnostářů je čtyřleté, tedy do roku 2025.     

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Zemřel profesor Ludvík Václavek

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 06/10/2021 - 11:00

Není to vůbec dávno, sotva půl roku, kdy jsem čtenářům Žurnálu připomínala 90. narozeniny germanisty Ludvíka Václavka. Nyní se smutkem v duši sděluji, že profesor Ludvík Václavek, můj učitel a učitel několika akademických generací, 4. října 2021 zemřel.

Ludvík Václavek se narodil v roce 1931 v Olomouci do česko-německé rodiny, studoval v temných 50. letech na Univerzitě Palackého ruskou a německou filologii, v roce 1966 se stal docentem a až do roku 1970 přednášel prakticky sám veškeré dějiny německé literatury pro posluchače z Filozofické i Pedagogické fakulty UP, ale i pro studenty germanistiky v Brně a v Prešově.

Po čistkách z počátku normalizační éry byl ale z filozofické fakulty vypuzen, nesměl přednášet, vést studentské práce, publikovat, cestovat do zahraničí, bylo mu dokonce zakázáno vkročit do budovy filozofické fakulty a stýkat se se studenty. Jeho spisy včetně učebnic a skript byly vyřazeny z fondů knihoven.

Po listopadu 1989 se Ludvík Václavek stal prvním porevolučním děkanem filozofické fakulty a fakulta pod jeho rukama vzkvétala: byly obnoveny zaniklé či zrušené obory, reformovány a revitalizovány obory zdevastované bolševickou školskou politikou, byly založeny obory a katedry nové, z filozofické fakulty bylo vykázáno hnízdo indoktrinace, ústav marxismu-leninismu a vysokoškolská pedagogika; fakulta se otevřela domovu – přibyli mnozí vyučující a prudce vzrostl počet uchazečů o studium – i světu. Po ukončení svého děkanského volebního období se Ludvík Václavek účastnil chodu filozofické fakulty jako člen vědecké rady a v jednom volebním období též jako předseda akademického senátu a několik let byl také vedoucím utěšeně se rozrůstající katedry germanistiky, která těžila z jeho obrovské erudice v mnoha oborech vzdělání, z jeho zájmu o německé písemnictví z Čech a Moravy (Ludvík Václavek stál u zrodu Centra pro výzkum moravské německé literatury), z jeho proslulosti mezi evropskými koryfeji germanistického oboru, kteří přijížděli do Olomouce, aby se s ním zde setkali. Ludvík Václavek je držitelem dvou významných mezinárodních ocenění: Herderovy ceny (Rakousko), Ceny za péči o německý jazyk (Německo) a je také nositelem Ceny města Olomouce.

Členové katedry germanistiky, Václavkovi žáci a žáci jeho žáků (Ludvík Václavek vychoval desítky doktorandů a několik akademických generací germanistů), jeho kolegové a přátelé těžili ale především z jeho moudrosti, s jakou – vždy s lehkým nadhledem – hodnotil různé výstřelky nové doby v oblasti vzdělávací, literárně vědné i politické, z jeho oduševnělosti, s níž vždy stavěl duchovní hodnoty nad ty materiální.

Ludvík Václavek byl ztělesněním klasických univerzitních hodnot, v jeho osobě odešel z olomoucké univerzity, ale i obecně z olomouckého kulturního života univerzitní Mistr, za nějž není náhrady.

Ingeborg Fialová Fürstová

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Katedra romanistiky slavnostně otevřela Španělské centrum

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 06/10/2021 - 08:00

Za účasti španělského velvyslance Ángela Lossady Torres-Queveda bylo na katedře romanistiky Filozofické fakulty UP slavnostně otevřeno Centro de Recursos – Španělské centrum. Posláním společného projektu katedry a Velvyslanectví Španělského království v ČR je podpora výuky španělštiny jako cizího jazyka a popularizace španělské kultury.

„Jde o jedinou instituci svého druhu v České republice. Olomouc jsme si vybrali díky její strategické poloze a dobré spolupráci s místními hispanisty,“ uvedl Ángel Lossada Torres-Quevedo při slavnostním setkání na půdě Filozofické fakulty UP. Kromě zástupců ambasády a katedry romanistiky se události zúčastnili také děkan FF UP Zdeněk Pechal a učitelé španělského jazyka z olomouckých gymnázií, se kterými centrum úzce spolupracuje.

Španělské centrum se přitom slavnostního otevření dočkalo až po roce fungování. Založeno bylo na počátku akademického roku 2020/2021, tehdejší epidemická situace nicméně nedovolila se osobně sejít a popřát centru úspěšné plnění vytyčených cílů. To však nebránilo v zahájení činnosti centra. „V době hluboké pandemie si tak mohli gymnazisté i posluchači FF prostřednictvím videokonference popovídat se zástupci španělské fotbalové ligy Primera División nebo se seznámit s bohatou andaluskou kulturou,“ přiblížil zástupce vedoucího katedry romanistiky Radim Zámec.

Kromě přednášek, workshopů, webinářů a kulturních aktivit pro žáky a studenty nyní centrum chystá akce i pro veřejnost. „Návštěvníci se mohou těšit na přednášky o současné španělské literatuře či nových slovech, která ve španělštině zakořenila vlivem pandemie,“ dodal.

Součástí centra je i rozsáhlá knihovna. Ta je rovněž přístupná jak studentům, tak veřejnosti a kromě ucelené kolekce lingvistických a didaktických knih čítá i stovky svazků klasické a moderní španělské literatury.

Španělské centrum sídlí v prostorách katedry romanistiky na Křížkovského 10. Aktuální informace o otevírací době a připravovaných akcích budou zveřejňovány na webu katedry zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Revmatolog Pavel Horák převzal čestnou medaili České lékařské společnosti J. E. Purkyně

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 05/10/2021 - 15:00

Čestná medaile, kterou Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně uděluje pouze několikrát do roka, patří bezesporu k největším poctám, jichž mohou její členové dosáhnout. Toto významné ocenění před několika dny převzal profesor Pavel Horák, přednosta III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Stalo se tak u příležitosti konání 64. výročního sjezdu českých a slovenských revmatologů, odborné konference pořádané letos právě v hanácké metropoli. 

Udělení čestné medaile navrhla v tomto případě Česká revmatologická společnost ČLS JEP, jíž je profesor Pavel Horák místopředsedou. Ocenění převzal z rukou profesora Vladimíra Paličky, místopředsedy České lékařské společnosti J. E. Purkyně, a profesora Jiřího Vencovského, předsedy České revmatologické společnosti ČLS JEP.  

„Nesmírně si tohoto ocenění vážím. Navíc je pro mě obrovskou ctí, že jsem čestnou medaili mohl dostat právě z rukou pana profesora Paličky, kterého považuji za jednoho z největších odborníků v oborech klinické osteologie a klinické biochemie. Jsem rovněž poctěn, že ocenění pro mě navrhli kolegové z revmatologické společnosti, ze srdce tedy děkuji také mým přátelům profesoru Vencovskému a profesoru Pavelkovi, s nimiž řadu let úzce spolupracuji,“ řekl bezprostředně po převzetí čestné medaile profesor Pavel Horák, který byl už v minulosti několikrát oceněn za svou odbornou medicínskou práci. Mimo jiné získal například cenu za nejlepší publikaci od České internistické společností a také od České revmatologické společnosti, je čestným členem ČLS JEP, čestné členství mu udělily také odborné revmatologické společnosti na Slovensku či v Polsku. 

Profesor Pavel Horák patří k předním českým odborníkům v oboru revmatologie. Zaměřuje se na diagnostiku a léčbu systémových chorob pojiva, na nové léčebné možnosti u revmatoidní artritidy, anklozující spondylitidy, systémového lupus erythematodes a psoriatické artritidy. Věnuje se i diagnostice a léčbě osteoprózy a dalších metabolických onemocnění skeletu. Je autorem více než 160 odborných publikací, spoluautorem čtyř monografií a dvou desítek kapitol v monografiích. Je nejen vyhledávaným a uznávaným lékařem, často citovaným vědcem, ale rovněž oblíbeným pedagogem. 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

V českém finále soutěže FameLab – Talking Science se dařilo zástupkyním z UP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 05/10/2021 - 12:00

Mezi deset nejlepších účastníků letošního českého finále mezinárodní soutěže FameLab – Talking Science se zařadily studentky Marie Pražáková a Nina Kadášová z přírodovědecké fakulty a lékařské fakulty a Joanna Ut-Seong Sio z filozofické fakulty. Soutěž má za cíl atraktivním způsobem zpřístupnit vědu veřejnosti, finalistky měly tři minuty na to, aby srozumitelně popsaly svůj výzkum.

Marie Pražáková z katedry anorganické chemie v českém finále soutěže FameLab –Talking Science vystoupila s prezentací „Warriors in cell with (oxidative) stress“ pojednavající o vlivu (oxidativního) stresu na buňku a roli antioxidantů – přirozených nebo vyvíjených v laboratořích.

„Do této soutěže mě tak trochu zlanařila děvčata z Nadačního fondu UP, která si myslela, že bych se pro tento typ soutěže mohla hodit. S jejich pomocí jsem dala dohromady video pro regionální kolo, které bylo letos online. Vyšlo to, což mě opravdu překvapilo. Na MasterClass jsem pak měla možnost poznat ostatní finalisty, kteří jsou opravdu nadšení vědou, takže jsme si to užili všichni včetně našich skvělých mentorů,“ uvedla Marie Pražáková.

Soutěž FameLab – Talking Science je rozdělena na regionální kola. V nich jsou vybráni finalisté, kteří se následně účastní školení MasterClass. „Na finále nás připravovali pomocí workshopů zaměřených na improvizaci, popularizaci a komunikaci. Soutěžící sice nesmí využít žádnou technickou podporu, ale může použít pomůcky, které si sám vymyslí, vyrobí a přinese,“ popsala Nina Kadášová.

Studentka, která se věnuje oborům Molekulární biofyzika na přírodovědecké fakultě a Všeobecné lékařství na lékařské fakultě, zvolila pro svou prezentaci téma nazvané „Ako zvládať stres podľa rastlín“. „Přihlásila jsem se díky spolku UP Crowd a odnesla jsem si hodně zkušeností. Určitě všem doporučuji si podobný formát soutěže vyzkoušet," doplnila Nina Kadášová. Joanna Ut-Seong Sio z filozofické fakulty pak v odborné práci „The Untypables“ poukázala na problémy se zapisováním čínštiny za použití různých metod s ohledem na to, že čínský jazyk nepoužívá abecedu.

Jedenáctý ročník soutěže FameLab – Talking se v Česku konal pod záštitou British Council Czech republic, Cheltenham festivals, Akademie věd ČR, Nadace Tomáši Bati, Czech Centers a dalších organizací. Mezinárodní soutěž je v současné době jednou z nejvýznamnějších akcí v popularizaci vědy na světě. Cheltenham Festivals a British Council společně organizují mezinárodní finále soutěže FameLab, které se koná každoročně v červnu na vědeckém festivalu v anglickém Cheltenhamu.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Odbornice z Akademie věd poradí, jak plánovat akademickou kariéru

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 05/10/2021 - 08:00

Univerzita po celý semestr nabízí zaměstnancům zajímavé kurzy, díky nimž si mohou zvýšit svou odbornost nebo získat nové informace z oblastí, které je zajímají. Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce se letos podařilo rozšířit lektorský tým o dvě vědkyně z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.

Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce, které je garantem vzdělávacích programů pro zaměstnance univerzity, se snaží každým rokem rozšiřovat nabídku témat i přednášejících odborníků. „Zavedli jsme proto systém evaluačních dotazníků a snažíme se pružně reagovat na témata, která účastníky programů celoživotního vzdělávání zajímají,“ uvedla vedoucí oddělení Klára Tesaříková Čermáková.

Mezi žádaná témata patřily například informace o tom, jak správně plánovat akademickou kariéru či jak by měl v akademickém prostředí fungovat management. Z toho důvodu organizátoři navázali spolupráci s Psychologickým ústavem Akademie věd a do vzdělávání zaměstnanců UP se zapojí dvě lektorky, které se podobnými tématy zabývají.

Kurzy budou online. V prvním budou Kateřina Machovcová a Kateřina Cidlinská mluvit o tom, co obnáší Reflexivní leadership v akademickém prostředí. Jak uvádí lektorky, cílem kurzu je vysvětlit a rozlišit klíčové role, tedy kdo je leader, manager, follower. Stejně tak objasní typické způsoby organizace práce, například rozdíl mezi managementem a leadershipem. Kurz bude reflektovat specifika akademické práce, tedy jak funguje například vedoucí katedry. Účastníci by se v rámci školení měli být schopni i utvořit či upravit vlastní strategii vedení do budoucna. Online setkání se koná 21. října.

Stejné lektorské duo vystoupí i 26. října a zasvětí účastníky do tajů plánování akademické kariéry. Cílem workshopu je seznámit začínající akademiky a akademičky s formálními a neformálními požadavky spojenými s rozjezdem akademické profesní dráhy tak, aby si ujasnili, na co se v jednotlivých kariérních fázích soustředit. Workshop kombinuje interaktivní a přednáškové bloky. Jeho součástí bude moderovaná diskuze o kritériích hodnocení akademických pracovníků a postupu akademickým kariérním žebříčkem.

Přihlašování na uvedené programy celoživotního vzdělávání je možné zde.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vědci rozluštili funkci genu důležitého pro vývoj semen

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 04/10/2021 - 13:00

Funkci nově objeveného genu, který ovlivňuje tvorbu a kvalitu semen, objasnili jako první na světě vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR). Objev může pomoci při šlechtění kvalitnějších a odolnějších zemědělských plodin. Na výzkumu, o němž informuje prestižní časopis Plant Cell, se podíleli také španělští odborníci z Complutense University of Madrid.

Vědecká skupina z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, navázala pod vedením Aleše Pečinky na svůj dřívější výzkum jednoho z proteinových SMC komplexů, které se podílejí na uložení chromozomů v buněčném jádře. Už tehdy olomoučtí vědci objevili u huseníčku rolního gen, který souvisí s tvorbou semen. Nyní, po dalších dvou letech bádání, dokážou přesně popsat proces, který je nutný ke vzniku kvalitních a životaschopných semen.

„Nejprve jsme se snažili zjistit, jestli se vlohy ke špatnému vývoji semen dědí od obou rodičů, nebo jenom od jednoho z nich. Překvapilo nás, že poškozená semínka vznikají pouze z otcovské strany, že je tedy způsobuje pouze dědičná informace otce. To nás navedlo k dalšímu kroku, podrobně jsme se zaměřili na výzkum pylových zrn. Zjistili jsme, že zkoumané rostliny netvoří pravidelná oválná a stejně velká pylová zrna, ale naopak velmi různorodá, od poměrně malých až po hodně velká,“ vysvětlil Fen Yang z výzkumného týmu.

Následně badatelé začali zkoumat redukční dělení buňky, tzv. meiózu. A právě tehdy se objevily nesmírně zajímavé a průlomové výsledky.

„Ukázalo se, že při dělení buňky docházelo k chybám a přeskočení určitých procesů. Výsledkem bylo, že přibližně třetina nových pohlavních buněk získala deset otcovských chromozomů místo obvyklých pěti a pylová zrna, která je obsahovala, byla proto mnohem větší. Pokud došlo k oplodnění vajíčka, vzniklo embryo, které mělo dvě místo jedné kopie otcovské dědičné informace. Zjistili jsme, že takové semínko se pak většinou vůbec nevyvinulo. Pokud ano, bylo abnormálně velké a netvořilo zásobní látky,“ uvedl Aleš Pečinka.

Tyto nové informace předčily podle vedoucího laboratoře a laureáta Národní ceny vlády Česká hlava Jaroslava Doležela veškerá očekávání a budou mít velký dopad do zemědělské praxe.

„Prohloubili jsme znalosti o fungování proteinového komplexu SMC 5/6, kterému se nyní ve světě věnuje velká pozornost. Díky tomuto objevu můžeme mnohem lépe pochopit mechanismus odpovídající za redukční dělení buňky, které přímo ovlivňuje tvorbu semen. To je pro šlechtitele i zemědělce velmi důležitý proces, který nyní mají možnost ovlivnit. Studium tohoto zajímavého genu tak může přispět k tvorbě nových odrůd plodin s vyššími výnosy,“ objasnil Doležel.

Olomoučtí vědci budou ve výzkumu dále pokračovat. Podle Aleše Pečinky chtějí zjistit, proč dochází k tomu, že neproběhne redukční dělení. „Zatím předpokládáme, že by na vině mohla být narušená organizace vlákének, která táhnou chromozomy nebo sesterské chromatidy k opačným pólům buňky. Nebo je možné, že se chromozomy dělí hodně pomalu, takže se buňka rozhodne přistoupit k dalšímu kroku, aniž by k rozdělení došlo. To jsou zatím jen naše hypotézy, které budeme testovat,“ doplnil.

Už nyní mohou vědci a šlechtitelé na celém světě začít využívat nové vědecké poznatky z Olomouce. Mohou například začít ověřovat, jestli tento mechanismus funguje i u jiných rostlin i živočichů.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Fakulta tělesné kultury pomohla rozhýbat Třinec

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 04/10/2021 - 08:30

Vrátit děti i dospělé k pohybu po dlouhé době protiepidemických omezení si dali za cíl organizátoři výzvy Rozhýbej Třinec i Ty. Ta zároveň odkazovala k 90. výročí povýšení Třince na město, a tak její účastníci společně během léta našlapali symbolických 90 tisíc kilometrů a dalších 90 kilometrů uplavali. Na výzvě se významnou měrou podílela Fakulta tělesné kultury UP. 

„Zástupci města měli prostý, ale o to chvályhodnější záměr – pokusit se po náročném období pandemie a mnoha různých omezení zvýšit motivaci spoluobčanů k pohybové aktivitě. A díky článku v Žurnálu UP o našem dřívějším projektu mne oslovil ředitel Správy tělovýchovných a rekreačních služeb Třinec Radek Procházka. Společnými silami jsme připravili propagaci projektu, upravili náš fakultní systém Indares.com na míru požadavkům organizátorů i samotným účastníkům,“ přiblížil počátek spolupráce Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu FTK UP.

Do systému Indares.com, který fakulta vyvíjí a využívá ke sledování a vyhodnocování pohybové aktivity, účastníci chodecké části výzvy s mottem Šlapej pro Třinec i Ty zapisovali nebo synchronizovali ze svých chytrých zařízení své denní kroky. Zapojilo se celkem 181 lidí, kteří stanovených 90 tisíc kilometrů zvládli společnými silami urazit za 100 dní. Celkově šlo o více než 128 milionů zapsaných kroků.

Podobně se zapojili i účastníci plavecké části výzvy, kteří díky systému Swimtag používaném v Aplikačním centru BALUO virtuálně uplavali 90 kilometrů v řece Olši, která Třincem protéká. Stanoveného cíle dosáhlo 30 plavců za 50 hodin.

Výsledky výzvy byly vyhlášeny na sklonku září na akci Srdce Evropy. Kromě certifikátů a permanentek na bazén organizátoři a zástupci města předali i symbolický šek s částkou 27 tisíc – město Třinec totiž za každý společný kilometr účastníků výzvy věnovalo 30 haléřů na podporu rodiny těžce nemocné Klárky Borutové. 

„Jsem moc rád, že se podařilo navázat tento typ smysluplné spolupráce. I pro nás to bylo nové a mnohé jsme se během výzvy naučili. S analýzou průběhu této kampaně by nám měla pomoc diplomová práce studentky FTK a PřF Lucie Szarzecové. Osobně pak doufám, že tato spolupráce nastartovala úpravy našich současných technik a metod, které vyústí v další návazné projekty na podporu pohybové aktivity napříč všemi generacemi,“ dodal Michal Vorlíček s tím, že pro tyto účely již společně s Aplikačním centrem BALUO a Vědeckotechnických parkem UP připravili projekt a dále pracují na vylepšení systému Indares.com.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

V Pevnosti poznání budou vystaveny vzácné herbáře olomoucké Vědecké knihovny

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Ne, 03/10/2021 - 08:00

Netradiční procházku historií zahrady plné rostlin připravily Vědecká knihovna v Olomouci a Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty UP. Lidé budou mít od 5. října jedinečnou příležitost prohlédnout si vzácné herbáře a také se zúčastnit interaktivního víkendového programu pro celou rodinu, nazvaného Magické herbárium. Ten se uskuteční 15.–17. října.

Návštěvnici mohou obdivovat medicínské tisky s kapitolami o léčivých rostlinách, herbáře neboli bylináře, seznamy a atlasy rostlin, rostlinopisy, odborné i populárně-naučné botanické publikace či učebnice. Výstava nazvaná Zahrada zdraví s podtitulem Botanické knihy šesti století ve sbírkách Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL) začíná v úterý 5. října.

„V průběhu staletí se Vědecké knihovně podařilo vybudovat univerzální fond, který sloužil a stále slouží ke vzdělávání ve všech vědních disciplínách. Jedním z oborů, jenž je zastoupen desítkami svazků, je také botanika,“ řekla ředitelka knihovny Iveta Tichá.

Návštěvníci uvidí vzácný herbář z roku 1596

Za nejstarší a nejvzácnější herbář lze označit prvotisk Hortus sanitatis neboli Gart der Gesundheit (Zahrada zdraví), první německé vydání z roku 1485. Součástí historického fondu je také první česky tištěný herbář Zelinář Jana Černého z roku 1517 nebo druhé české vydání slavného Mattioliho herbáře z roku 1596.

Chystaná výstava představí 25 položek z fondu VKOL na barevných panelech, které poskytnou základní informace o jednotlivých publikacích i výběr knižních ilustrací s popisky. Zároveň se návštěvníci mohou těšit na ukázky originálů herbářů od 16. do 20. století z depozitáře Vědecké knihovny.

„Mezi jinými uvidí např. zmiňované druhé české vydání Mattioliho herbáře, herbář Hieronyma Bocka z roku 1630, Norimberské hesperidky J. CH. Volkamera z r. 1708, květenu Dánska a Norska G. Ch. Oedera z 2. pol. 18. století, Obrazy léčivých rostlin J. Zorna z let 1780–1790 nebo překrásné, 200 let staré originály jednolistů z výpravné edice léčivých rostlin německého botanika Neese von Esenbecka,“ doplnila autorka výstavy Petra Kubíčková.

Lidé si mohou potěžkat jednu z největších šišek na světě

V rámci interaktivního programu Magické herbárium v Pevnosti poznání si návštěvníci od 15. do 17. října vyzkouší všechny fáze historické výroby herbářů v sérii workshopů a otevřených dílen, které budou doplněné o badatelskou hru.

„Možná jste i vy do hodin přírodopisu nebo biologie sbírali rostliny v okolí svého bydliště nebo školy a opatrně je vkládali do novin, zatěžkávali knihami, po několika dnech jste s napětím rostliny odkryli a nalepili na čisté stránky herbáře. A přesně takový herbář jsme vytvořili i my na katedře botaniky, ale v mnohem širším pojetí,“ pozvala na program Martina Oulehlová, správkyně herbária a lektorka katedry botaniky PřF UP.

Herbář je nedílnou součástí katedry botaniky od roku 1946 a je uveden v seznamu veřejných herbářových sbírek světa, registrovaných v databázi New York Botanical Garden. Je to místo, kde na vás dýchá historie výskytu jednotlivých druhů rostlin z různých území naší republiky i celého světa. Je zde uloženo přibližně sto padesát tisíc herbářových položek cévnatých rostlin a mechorostů či sady trvalých preparátů rozsivek. Nejstarší herbářové položky pocházejí z 19. století a mezi historicky významné sběratele patří například prof. Josef Dostál

„V našem herbáři najdeme unikátní sbírku šištic jehličnanů, jejímž pokladem je největší šiška na světě – jde o šišku severoamerické borovice Coulterovy (Pinus coulteri). Tu si budou moci návštěvníci potěžkat přímo na místě. Zájemcům ukážeme, jak se herbář správně vyrábí a bude možné si vyrobit vlastní herbářovou položku. Také uvidí, jak vypadají originální herbářové položky nově popsaných druhů rostlin, které jsou nezbytným důkazem všech úžasných objevů nových druhů rostlin ve vědeckém světě. V odborných článcích, které popisují objev nových druhů rostlin, je uveden akronym herbáře, a tak celý vědecký svět ví, kam se může za studiem pozoruhodných objevů vydat,“ doplnila Oulehlová.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Absolventský den ve znamení narozenin Jindřicha Štreita

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 01/10/2021 - 18:50

Oslavit narozeniny s gratulanty ze všech koutů země i s blahopřáním na pódiu od hodnostářů své alma mater. Komu se něco takového může přihodit? No třeba světově proslulému fotografovi Jindřichu Štreitovi, který se stal v pátek hlavní osobností Absolventského dne Univerzity Palackého.

Univerzita se totiž rozhodla, že 75. narozeniny svého významného absolventa nepřejde jen tak, ale že připraví pořádnou párty. A když už je Jindřich ze Sovince, jak sám sebe označuje, absolvent, proč nepozvat na setkání s ním i další absolventy? A tak na ty, kteří přijeli zblízka i zdaleka, čekal program v podobě prohlídky fakult, rektorátu nebo knihovny. Bylo i dost prostoru na vzájemné potkávání se na Zbrojnici u muziky, dobrého jídla a pití.

Univerzita jako místo setkání

Jedna z Ostravy, druhá z Olomouce. Místo setkání: Zbrojnice. Přesně i z tohoto důvodu univerzita pořádá setkání absolventů a absolventek. Aby byl čas na přátele, na vzpomínky, na povídání. „Chystáme se na prohlídku rektorátu,“ svěřila se Jana Špačková. Jak dodala, srazy absolventů si nenechá nikdy ujít. „Chceme opět po několikáté vidět rektorát, to si nikdy nenecháme ujít. Nás stále zajímá, co univerzita dělá,“ doplnila kamarádku Libuše Karlachová. Obě usměvavé dámy absolvovaly v roce 1975 na filozofické fakultě němčinu s ruštinou.

Do skupinky profesora Jiřího Fialy, který se stal zasvěceným průvodcem po rektorátě, mířily i absolventky pedagogické fakulty, kde studovaly učitelství pro první stupeň s rozšířenou výtvarnou výchovou Helena Heinzová a Hana Honová. Jak se obě shodly, dění na univerzitě je stále zajímá a Absolventský den je příjemnou příležitostí pro setkání.

Do Olomouce dorazila i Blanka Kozáková z Hodonína. Než přijela její kamarádka z Valašska, nadšeně si prohlédla moderní prostory „své“ pedagogické fakulty, kde v roce 1994 absolvovala studium speciální pedagogiky. „Pamatuji si, že v prvním semestru jsme seděli v posluchárnách v bundách, teprve se v budově po vojácích dělalo topení. Také si vzpomínám, že jsme rádi chodili na Jařabiny, kam profesor Jařab zval ty nejzajímavější osobnosti. Studium bylo krásné otevření nových obzorů, které na malém okresním městě nezískáte. Do života mi toho univerzita dala opravdu hodně. A stěžejní životní přátelství mám právě odtud,“ uvedla absolventka PdF UP, která pořádá vzdělávací semináře.

„Myšlenka absolventských setkání, která univerzita pořádá, je úžasná. Vlastně díky nim jsme se spolužáky zase v kontaktu, dalo nás to po letech dohromady. Ale líbí se mi i program, komentované prohlídky fakult. Kdy jindy bych si mohla kromě své fakulty projít třeba i přírodovědu?“ dodala.

Jindřich ze Sovince

A pak přišel ten správný okamžik pro charismatického muže ze Sovince. Nejprve přátelské objetí s další nezaměnitelnou osobností naší univerzity, emeritním rektorem Josefem Jařabem, a pak už fanfáry a nástup univerzitních hodnostářů a oslavence na pódium. „Pana profesora jsem poznal v rámci jednání Vědecké rady Univerzity Palackého jako nesmírně noblesního, distinguovaného pána, a o to více mě těší dnešní možnost mu předat medaili jako uznání za jeho práci pro naši alma mater. Pan profesor Štreit je hrdým absolventem naší pedagogické fakulty, publikoval desítky monografií, má na svém kontě stovky výstav. Je autorem krásných fotografií, které nás těší,“ uvedl při předání pamětní medaile rektor Martin Procházka. Přivítal také všechny přítomné absolventy. „Bez vás by naše univerzita nebyla tam, kde je. O to více nás těší, že jste vážili cestu a přišli. Zůstaňte univerzitě věrni i v budoucnu. Děkujeme vám za vaši přízeň.“

Jindřicha Štreita pozdravila i proděkanka pedagogické fakulty Petra Šobáňová. „Pane profesore Štreite, vy jste, jak ráda říkám, naším nejmilejším absolventem a je mi velkou ctí, že zde mohu dneska stát a popřát vám vše dobré a hodně zdraví do dalších let. Vaší tvorby si nesmírně vážím a vážím si také toho, že ačkoliv jste slavným umělcem, stále jste zůstal milým a skromným člověkem, kterého mám upřímně ráda. Děkuji vám za všechno, co jste vykonal a dovolte mi vám popřát i za vaši fakultu.“

Pak už nastal čas na přípitek a na bělovlasého muže v černém s červenou šálou se za chvíli stála fronta. Každý si chtěl štrngnout, pozdravit, poděkovat. „My vás jdeme pozdravit z Opavska,“ ohlašovala se jedna ze skupinek. „Milá univerzito, milí přátelé, děkuji vám za pocty, které tady přijímám. Ale nevím, jestli si je vůbec zasloužím, protože já jsem úplně obyčejný. Samozřejmě že mě to velice těší a budu se snažit, jestli mi zdraví dovolí, pokračovat v tom co mám rád a co rád dělám. Snad se vám to bude líbit,“ poděkoval Jindřich Štreit.

Program pak nabídl další komentované prohlídky, koncert a večer v kině Metropol talk show Davida Hrbka se slavným fotografem spojenou s projekcí snímku Na tělo – Obyčejný svět neobyčejného muže.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Univerzita představila veřejnosti vysokoškolský ústav CATRIN

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 01/10/2021 - 13:13

Univerzita Palackého dnes představila veřejnosti Český institut výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN. Nový vysokoškolský ústav univerzity, který integruje část jejích vědeckých kapacit, se zaměřuje na mezioborový výzkum v oblasti nanotechnologií, biotechnologií a biomedicíny s velkým důrazem na mezinárodní spolupráci a přenos výsledků do praxe.

Konkurovat předním tuzemským vědeckým centrům, obstát v silné mezinárodní konkurenci a přispět svým výzkumem k řešení globálních společenských problémů, to je cílem nového vysokoškolského ústavu Univerzity Palackého CATRIN. „Naší prioritou je zaměřit se na nové možnosti získání a ukládání ‚zelené‘ energie, podílet se na rozvoji udržitelného zemědělství, ochraně životního prostředí nebo prevenci a léčbě civilizačních chorob. Vedle špičkového základního výzkumu velkou pozornost věnujeme přenosu výsledků bádání do praxe,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Vysokoškolský ústav vznikl integrací vědeckých týmů Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP. O jeho založení rozhodl Akademický senát UP v prosinci 2019. Statut ústavu CATRIN nabyl účinnosti 1. října 2020. Ústav se ale nerodil snadno, jeho vznik doprovázela na univerzitě řada kontroverzí a složitých jednání jak o personálním, tak i o materiálovém a majetkovém zajištění, která stále nejsou uzavřena.

„Vysokoškolský ústav je součástí Univerzity Palackého v Olomouci a měl by dostat šanci ukázat svůj vědecko-výzkumný potenciál. Při nástupu do funkce rektora jsem si dal jako jeden z cílů vyřešit spory kolem ústavu. Řada jednání už proběhla a posunuli jsme se například v personální oblasti, ale stále ještě máme spoustu věcí k dořešení před sebou, zejména pak v oblasti spravedlivého rozdělení přístrojového vybavení a prostor k užívání mezi ústavem a přírodovědeckou fakultou, z níž vzešel. Musím přiznat, že se dohoda rodí velmi obtížně, ale chci věřit, že se k ní postupně blížíme,“ uvedl Martin Procházka, rektor Univerzity Palackého.

Ve vysokoškolském ústavu pracuje v současné době přes 220 zaměstnanců, včetně řady zahraničních odborníků. Mezi nimi je i několik výzkumníků, kteří se pravidelně objevují v seznamu nejcitovanějších vědců světa vyhlašovaném každoročně americkou společností Clarivate Analytics. Tým pod vedením Michala Otyepky řeší hned dva prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC) související s výzkumem nízkodimenzionálních uhlíkových nanomateriálů a jejich aplikacemi. Vědci z CATRIN působí například ve vedení Evropské biotechnologické federace a výrazně se zapojili i do vývoje nových technologií v boji s covidem-19. Institut úzce spolupracuje s řadou zahraničních pracovišť včetně předních vědeckých ústavů z Itálie, Španělska, Švýcarska, Německa, USA, Japonska a dalších zemí.

 

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Příprava budoucích učitelů se změní, shodly se fakulty s ministerstvem

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 01/10/2021 - 11:00

Více praxe i znalostí moderních trendů by měla přinést reforma přípravy učitelů. Jejím cílem je proměna vzdělávání budoucích kantorů tak, aby byli lépe připraveni na práci s žáky a na podporu jejich učení. Shodli se na tom zástupci českých fakult připravujících učitele, včetně děkanky PdF UP Libuše Ludíkové, spolu s ministrem školství Robertem Plagou a podepsali Memorandum o podpoře reformy přípravy učitelů v ČR.

Podpis memoranda je výsledkem několikaměsíčních jednání, během nichž představitelé fakult, zástupci ministerstva a experti z oblasti vzdělávání připravovali konkrétnější podobu reformy. „Společné memorandum je velkým krokem kupředu, protože i když jsme doposud komunikovali s ministerstvem o různých věcech, na tak velké reformě jsme společně nikdy nepracovali. Poprvé se také povedlo, že se spojily nejen všechny pedagogické fakulty, ale připojily se k nám i Asociace filozofických fakult a Asociace přírodovědných fakult, které také vzdělávají na některých univerzitách učitele,“ uvedla Libuše Ludíková, děkanka PdF.

Ministerstvo školství se spolu se zástupci fakult připravujících učitele zavázali ke konkrétním krokům v následujících třech letech, které mají pro přípravu učitelů vytvořit adekvátní podmínky, kterých fakulty skutečně využijí v souladu s cíli reformy. Ta se rozběhne již během letošního podzimu a má za cíl proměnit podobu praxí studentů učitelství, podpořit inovace jejich přípravy a rozvoj oborových didaktik.

„Příprava učitelů je jedním z nejdůležitějších bodů celého systému našeho vzdělávání. Cíle Strategie vzdělávání ČR 2030+ nemůžeme naplnit, aniž bychom podle nich připravovali budoucí učitele. Proto je reforma přípravy učitelů jednou z hlavních priorit a jedním z prvních výrazných kroků implementace Strategie vzdělávání ČR 2030+,“ uvedl ministr školství Robert Plaga.

Všechny učitelské studijní programy v Česku přitom budou směřovat k jednotnému kompetenčnímu profilu absolventa, který fakultám pomůže jejich výuku lépe zacílit, vyhodnocovat a postupně zlepšovat. „Znamená to, že absolventi – učitelé v České republice by měli mít zhruba stejné kompetence sledující moderní trendy, jako je například podpora výuky gramotnosti čtenářské, finanční či digitální. Tyto znalosti jsou pro dnešní život nezbytné a dříve ve školách příliš podporovány nebyly,“ nabídla konkrétní příklad, kudy povede vzdělávání budoucích učitelů, děkanka olomoucké pedagogické fakulty.

Jak připomněla, reforma výrazně akcentuje i praxi budoucích učitelů, stejně jako proměnu internacionalizace. „Nezůstalo by jen u dosavadních zvyklostí, kdy student v rámci Erasmu vyjíždí na jeden semestr do zahraničí. Chceme podporovat krátkodobější výjezdy skupin studentů i s vyučujícím na konkrétní školy, kde by viděli, jak vypadá výuka, vyzkoušeli by si tam práci s žáky. A k nám by přijížděli ze zahraničí pedagogové na krátkodobé didakticky orientované stáže,“ nastínila děkanka PdF UP. Reforma by podle ní měla vytvářet i prostor pro výzkum orientovaný na pedagogické vědy, jehož výsledky by pak byly uplatnitelné ve školské praxi.

„Pedagogické fakulty vítají vznik vize pro kontinuální zvyšování úrovně kvality přípravy učitelů. Je to zájem, který samy dlouhodobě sledují a prosazují jednotlivě i společně. Vznikající společenství všech, kteří hledají optimální cestu ve věci pregraduální přípravy budoucích učitelů, přispěje k otevřenosti systému, k úzkému propojení všech aktérů a k ještě užšímu propojení s praxí. Věříme, že se nám všem podaří naplňovat hlavní směry vize tak, aby naši budoucí učitelé byli co nejlépe připraveni pro vzdělávání ve společnosti 21. století,”  doplnila předsedkyně Asociace děkanů pedagogických fakult Helena Koldová z Jihočeské univerzity.

Memorandum podepsalo celkem 10 zástupců asociací děkanů pedagogických, filozofických a přírodovědných fakult. Jeho text včetně podpisů naleznete ZDE, přílohu Memoranda s manažerským shrnutím pak ZDE.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Právnická fakulta vzpomínala, oceňovala a otevřela Knihovnu Milady Horákové

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 01/10/2021 - 09:00

Přes dvě stě hostů se sešlo na právnické fakultě, aby společně oslavilo její kulatiny. Letos v září uplynulo třicet let od okamžiku, kdy do učeben obnovené právnické fakulty usedli první studenti. Slavnostní setkání fakulta spojila s otevřením Knihovny Milady Horákové.

Na fakultě se potkali osobnosti, kterým fakulta vděčí za obnovení, představitelé univerzity, děkani fakult, zástupci právních institucí, zaměstnanci, absolventi, příznivci a partneři fakulty. V nabitém téměř tříhodinovém programu se vzpomínalo, děkovalo a oceňovalo. Setkání zahájil děkan Václav Stehlík. „Děkuji vám všem, vzácným hostům, za přízeň naší právnické fakultě. Troufám si tvrdit, že vaše přítomnost zde potvrzuje smysl její existence, a osobně ji vnímám jako povzbuzení do další práce,“ řekl děkan zaplněné aule.

Rektor Martin Procházka poté třicet let existence fakulty přirovnal k věku člověka. „Třicet let je optimální věk, kdy se cítíme na vrcholu. Stejně tak vaše fakulta je v nejlepších letech. Optimismus, který je spojený s mladým věkem, je na místě. Fakulta vyrostla do dnešní velikosti, má skvělé jméno, úspěšné absolventy. Děkuji všem generacím, které se o to zasloužily. Přeji ji rychlý a dynamický rozvoj, aby pokračovala v nastaveném trendu.“

K nejvzácnějším hostům, které si fakulta pozvala, patřil Josef Jařab, první polistopadový rektor UP. Právě na jeho návrh univerzitní akademický senát v lednu 1991 rozhodl o zřízení právnické fakulty. Ve své vzpomínce emeritní rektor přiblížil publiku okolnosti obnovení práv v Olomouci, hovořil o svých kolezích i prvních zahraničních partnerech. Úkol zavzpomínat měl i Michal Malacka, jeden z prvních absolventů obnovené fakulty, někdejší děkan PF UP a dnes prorektor UP.

První blok setkání zakončilo udělení bronzové medaile Za zásluhy o rozvoj UP. Na návrh děkana ji rektor udělil Michalu Bartoňovi, který od svého absolutoria v roce 1999 působí na katedře ústavního práva. Je dlouholetým předsedou fakultního akademického senátu, uznávaným odborníkem, oblíbeným pedagogem a respektovaným kolegou. „Na fakultě jsem sedmadvacet let. Nejprve jako student, potom jako akademický pracovník. Byl jsem svědkem toho obrovského rozvoje. Fakulta ušla kus cesty a vážím si toho, že jsem u toho byl. Za ocenění velmi děkuji,“ uvedl Michal Bartoň.

Absolventi prvnímu děkanovi

Druhý blok slavnostního setkání fakulta věnovala dvěma osobnostem, které svůj život spojily s právem, vzděláváním, bojem za svobodu a demokracii. Jednou z nich byl Miroslav Liberda, první děkan obnovené fakulty, který zemřel ve funkci v roce 1998. S nápadem, jak uctít jeho památku, přišli sami absolventi. S podporou fakulty se složili na jeho pamětní desku, kterou iniciátoři z řad absolventů společně s děkanem a Josefem Jařabem v aule odhalili. „Milý Mirku, stojím tady po třiceti letech od chvíle, kdy nás spojila myšlenka zřídit právnickou fakultu v Olomouci. Sám jsi říkal, že jsi měl v životě štěstí, že tě tento úkol potkal. Moc bych si přál, abys tu byl dneska s námi. Ale svým způsobem tu vlastně jsi,“ poslal vzkaz do nebe Josef Jařab s tím, že podle něj není člověk, který by věčně usměvavého, noblesního a moudrého Liberdu neměl rád.

Tou druhou vyzdvihnutou osobností byla Milada Horáková, symbol protikomunistického odboje a odporu, skvělá právnička, silná a odvážná žena, po které fakulta pojmenovala svou novou knihovnu. „Věřím, že tímto krokem přispějeme k důstojnému uctění její památky, šíření jejího odkazu a naši posluchači si tak uvědomí hlubší smysl studia práv. Byli bychom totiž rádi, aby studenti pochopili, že svobody nabyté po roce 1989 nejsou samozřejmostí a je potřeba si je připomínat,“ zdůvodnila Blanka Vítová, proděkanka pro organizaci a rozvoj PF UP. Mezi hosty byl i Filip Novák, místopředseda Klubu dr. Milady Horákové. „Na mramorové desce u symbolického hrobu doktorky Horákové na Vyšehradě je nápis ‚Popravena a nepohřbena‘. My však naštěstí alespoň můžeme dodat nezapomenuta. A právě k tomu olomoucká fakulta nyní přispěla velkým dílem,“ řekl publiku Filip Novák.

Poté společně s Josefem Jařabem, rektorem Martinem Procházkou, děkanem Václavem Stehlíkem a bývalou děkankou, dnes prorektorkou UP, Zdenkou Papouškovou slavnostně přestřihli pásku u vstupu do knihovny, kterou si hosté mohli individuálně projít a prohlédnout.

Knihovna Milady Horákové společně se studovnou vznikla dostavbou budovy B. Fakulta se do ní pustila díky dotaci z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), který byl financován z fondů EU.

Projekty OP VVV
Rozvoj infrastruktury PF UP pro zkvalitnění vzdělávací činnosti a internacionalizaci studia
Reg. č.  projektu: CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002337
Univerzita Palackého jako komplexní vzdělávací instituce
Reg. č. projektu: CZ.02.2.67/0.0/0.0/16_016/0002352

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Jařab, Kyndrová a Procházková připomenou na UP 30. výročí odchodu sovětských vojáků

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 30/09/2021 - 14:00

Letos je to přesně třicet let od okamžiku, kdy poslední sovětský voják opustil v roce 1991 tehdejší Československo. Uzavřela se tak jedna etapa dějin. Jaká to byla doba? Jak probíhal odchod vojsk z Olomouce a jaké jsou dnes vztahy mezi námi a Ruskem. O tom všem bude řeč 6. října na Univerzitě Palackého, kde se uskuteční debata novinářky Petry Procházkové, profesora Josefa Jařaba a fotografky Dany Kyndrové, jejíž výstava „S nimi i bez nich“ mapující odchod sovětských vojsk z Československa bude v podvečer zahájena v Uměleckém centru UP.

Sovětští vojáci zůstali v někdejším Československu po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 v rámci tzv. bratrské pomoci. Postupně byli rozmístěni do několika desítek posádek po celé republice. Po sametové revoluci v listopadu 1989 nové vedení země ihned usilovalo o to, aby se armáda cizí mocnosti vrátila domů. Podařilo se to díky dohodě mezi vládou ČSSR a SSSR o odsunu sovětských vojsk, která byla podepsána 26. února 1990. Poslední transport se sovětskými vojáky a technikou odjel z našeho území 21. června 1991 a o šest dní později republiku opustil i poslední sovětský voják – tehdejší velitel generál Eduard Vorobjov. „Česko-ruské vztahy jsou dodnes poznamenány těmito historickými událostmi. Je to nezhojená jizva našich dějin. Proto si myslíme, že je stále potřeba o těchto dějinných okamžicích mluvit,“ uvedl René Andrejs z katedry slavistiky FF UP, jejíž Ruský klub diskuzi i výstavu pořádá. Jak dodal, kromě výstavy a debaty je součástí projektu Ruského klubu i exkurze do oblasti vojenského prostoru Libavá. „Navštívíme kostel ve Staré Vodě, který nese dodnes ´památky´ na pobyt sovětských vojáků.“

Hosty úterní diskuze, která se uskuteční v 16 hodin na FF UP Křížkovského 10 v místnosti 1.25 v přízemí, bude novinářka Deníku N Petra Procházková, která v minulosti působila i jako zpravodajka Lidových novin v Moskvě, profesor Josef Jařab, který mj. jako tehdejší rektor UP jednal s představiteli sovětské armády v Olomouci, a fotografka Dana Kyndrová, jejíž výstava „S nimi i bez nich“ bude mít vernisáž v 18.30 v Uměleckém centru UP. Fotografie budou k vidění do konce října.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Britský velvyslanec jednal v CATRIN o možnostech spolupráce

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 30/09/2021 - 09:00

Především o možnostech spolupráce mezi olomouckými a britskými výzkumníky hovořil ve středu britský velvyslanec v Česku Nicholas Archer s vedením Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Během návštěvy vědeckého centra zavítal i do laboratoří a seznámil se s hlavními směry výzkumu.

„Slyšel jsem o špičkovém výzkumu Univerzity Palackého a centra CATRIN. Přijel jsem se na vlastní oči přesvědčit o reputaci tohoto výzkumného centra a těšil jsem se na to, že uvidím výjimečné technologie v oblasti pokročilých materiálů a zemědělského výzkumu. Hlavním cílem návštěvy je povzbudit další vědeckou spolupráci mezi britskými výzkumníky a vědci z Univerzity Palackého,“ přiblížil důvody návštěvy britský velvyslanec.

Ředitel CATRIN Pavel Banáš a další členové vedení vysokoškolského ústavu představili vzácnému hostovi výzkumné směry i některé výsledky základního i aplikovaného výzkumu. „Pan velvyslanec se velmi zajímal o transfer znalostí do praxe a také o některé naše technologie, včetně využití nanočástic železa pro environmentální aplikace nebo technologii pro separaci laktoferinu,“ uvedl Banáš.

Za velmi důležitou součást jednání označil diskuzi o možnostech spolupráce s partnery z Velké Británie. „V této zemi zatím spolupracujeme spíše nahodile s jednotlivými kolegy. S panem velvyslancem jsme hovořili o možnostech systémové a dlouhodobé kooperaci například s některou z univerzit. Mimo jiné se zajímal o to, jakým způsobem by podobnou spolupráci mohli pomoci navázat či prohloubit,“ doplnil ředitel CATRIN.  

Během návštěvy Olomouce se Nicholas Archer setkal rovněž s rektorem Univerzity Palackého Martinem Procházkou. O rozvoji technologií, vědě, výzkumu, ale i politice následně diskutoval s hejtmanem Olomouckého kraje Josefem Suchánkem.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Výstava představí výjimečné meteorologické situace v Jeseníkách a Rychlebských horách

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 29/09/2021 - 15:20

Na výjimečné meteorologické situace v Jeseníkách a Rychlebských horách v letech 1978 až 2017 bude zaměřena výstava „Extrémní jevy na Jesenicku pohledem meteorologa“, kterou v říjnu ve svých prostorách uspořádá katedra geografie přírodovědecké fakulty ve spolupráci s Vlastivědným muzeem Jesenicka a Českým hydrometeorologickým ústavem. Vernisáž výstavy je naplánována na pondělí 4. října 2021 ve 14:00.

„Na výstavě budou k vidění historické meteorologické přístroje a pomůcky, které byly využívány v provozu na meteorologických stanicích po celé republice. Připraveny jsou také informace o extrémních meteorologických jevech na Jesenicku. V interaktivní části si pak návštěvníci budou moci vyzkoušet automatickou meteorologickou stanici, která měří aktuální data a zapisuje je do jednotlivých grafů,“ uvedl spoluautor výstavy Pavel Rušar, absolvent přírodovědecké fakulty a ředitel Vlastivědného muzea Jesenicka.

Výstavu připravil Český hydrometeorologický ústav společně s Vlastivědným muzeem Jesenicka ke svému loňskému stému výročí. Návštěvníci se mohou seznámit s průběhem několika vybraných synoptických situací, které způsobily meteorologické extrémy na Jesenicku. Speciální pozornost autoři výstavy věnují bouřkám a bouřkovým jevům, velmi nízkým nebo naopak extrémně vysokým teplotám, problematice sucha i silným nárazům větru. Výstava připomene také velmi brzké sněhové pokrývky na podzim a naopak situace, kdy sníh jesenické svahy pokrýval ještě na jaře.

„Zaměřili jsme se na extrémní jevy posledních čtyřiceti let v oblasti Jesenicka. Těch čtyřicet let jsme zvolili proto, aby návštěvníci mohli zavzpomínat na události, které se staly. Ať už to byly povodně v roce 1997, suché zimy, či krupobití. Nejen studenti UP se na výstavě mohou seznámit s tematikou meteorologie,“ doplnil Pavel Rušar.

Hlavními autory výstavy jsou absolventi přírodovědecké fakulty Pavel Rušar, nynější ředitel Vlastivědného muzea Jesenicka, a David Abrahámek z Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě. Garantem výstavy je Miroslav Vysoudil z katedry geografie PřF UP.

„Sdělovací prostředky na celém světě denně informují o projevech a následcích nebezpečných meteorologických událostí, které mají často povahu extrémních jevů. Nevyhýbají se ani České republice a samozřejmě ani našemu regionu. Výstava ‚Extrémní jevy na Jesenicku pohledem meteorologa‘ pojednává právě o nich. Přijďte se podívat,” zve k návštěvě výstavy veřejnost, ale i žáky a studenty škol Miroslav Vysoudil. Výstava bude přístupná v pracovní dny od 10:00 do 15:00.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Nadace pro výzkum rakoviny ČR podpoří studii pro včasné odhalení rakoviny plic

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 29/09/2021 - 12:00

Nadace pro výzkum rakoviny ČR podpoří klinickou studii v oblasti prevence rakoviny plic, v tuzemsku jednoho z nejčastějších nádorových onemocnění. Zúčastní se jí na tři tisíce lidí, které v následujících třech letech vyšetří odborníci z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP (ÚMTM) ve spolupráci se zdravotnickými zařízeními. Cílem je ověřit metodu včasné detekce a prevence rakoviny plic, která je výsledkem zhruba pětiletého výzkumu vědců z ÚMTM.

Lékaři v tuzemsku ročně odhalí na 6500 nových případů onemocnění, zhruba 80 až 85 procent nemocných jsou kuřáci nebo exkuřáci. Nemoci v České republice každoročně podlehne zhruba 5800 lidí. Přestože je pro úspěšnou léčbu stěžejní včasné odhalení choroby, screeningový program v tuzemsku zatím neexistuje.

„Chceme využít velký potenciál našich vědců, uplatnit výsledky jejich výzkumu v praxi a zajistit tak pacientům včasnou diagnostiku a kvalitní léčbu. Nelze spoléhat pouze na stát. Ze zahraničí víme, že obdobné nadace mají v oblasti prevence i diagnostiky zhoubných onemocnění obrovský význam. Proto jsme velmi vděčni za jakoukoliv podporu jak od jednotlivců, tak od firem či nejrůznějších organizací,“ uvedl ředitel Nadace pro výzkum rakoviny ČR Peter Vanek, podle nějž v současné době finišuje příprava pro spuštění studie. Bližší informace o možnosti zapojit se do studie budou v nejbližší době dostupné na www.vyzkumrakoviny.cz.

V rámci klinické studie se odborníci zaměří na osoby s vysokým rizikem výskytu rakoviny plic, tedy osoby s vysokou kuřáckou zátěží. „Budeme zjišťovat, zda v jimi vydechovaném vzduchu jsou přítomné konkrétní specifické bílkoviny, které podle našeho dosavadního výzkumu mohou nemoc signalizovat. Účastníci studie podstoupí také nízkodávkové CT vyšetření. Pokud prokážeme, že prostá analýza výdechů je srovnatelným nástrojem pro odhalení rakoviny plic jako CT, umožní nám to zpřístupnit tuto rychlou, neinvazivní a život zachraňující diagnostiku široké skupině občanů,“ vysvětlil ředitel ÚMTM Marián Hajdúch.

Podle chirurga Pavla Pafka se obvykle zhoubné nádory plic poměrně dlouhou dobu neprojevují klinickými příznaky. „Pokud se tak už stane, je nemoc většinou v pokročilejším stádiu. Proto je velkým štěstím, když se ji podaří objevit včas a lze provést operaci. Bohužel pacienti často přicházejí k lékaři pozdě a my chirurgové jsme schopni odoperovat jen asi 12 procent všech pacientů s touto chorobou,“ uvedl Pafko, jenž v roce 1996 operoval i prezidenta Václava Havla. Právě jeho případ potvrzuje zásadní význam včasné diagnózy a chirurgického zákroku pro úspěšnou léčbu. „Manželka pana prezidenta tehdy trvala včas na vyšetření CT. Nám už byl pacient předán s podezřením na rakovinu plic, což jsme během operace potvrdili a nádor odstranili,“ doplnil chirurg.

Do klinické studie se zapojí rovněž Fakultní nemocnice Olomouc, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a brněnský Masarykův onkologický ústav.

Studii podpořila i Česká filharmonie spolu se společností NaturaMed Pharmaceuticals. Během tradičního benefičního koncertu na státním zámku Sychrov, jímž hudební těleso na konci června uzavřelo sezonu, se tito partneři zasloužili o výtěžek více než 420 tisíc korun.

Celkem sedm milionů korun poskytla společnost Philip Morris. „Rádi se do tohoto projektu zapojujeme. Je to v souladu s dlouhodobým strategickým záměrem naší společnosti. Tím je snížení spotřeby spalovaného tabáku, která prokazatelně se vznikem rakoviny plic souvisí,“ uvedla generální ředitelka společnosti Philip Morris pro Česko, Slovensko a Maďarsko Andrea Gontkovičová.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky