Novinky z PřF a UP

Naše spánkové zlozvyky či duševní zdraví mladé generace, meditace, jóga nebo workshopy zaměřené na wellbeing i bezplatná zdravotnická vyšetření. To vše a další desítky bodů programu nabídne pro studující a pracující na UP i pro veřejnost od pondělí 6. do pátku 10. října 2025 Fair UP – univerzitní týden péče o tělo, duši i společnost.

Péče o fyzické i duševní zdraví svých studujících a pracujících ani rozvoj jejich osobnosti a kariéry nestojí na Univerzitě Palackého stranou. Připravila proto Fair UP – týden nabitý přednáškami, workshopy, konzultacemi, představeními a dalšími aktivitami zaměřenými na zdraví, duševní pohodu i otevřenost. A protože se univerzita se stejnou péčí (nejen) v rámci své třetí role zaměřuje na celou společnost, řada akcí je otevřena i veřejnosti.

„Přijďte načerpat energii, potkat se s ostatními a užít si příjemnou atmosféru univerzitní komunity, která je výjimečná nejen svou velikostí, ale také pestrostí a otevřeným přístupem,“ zve na pětidenní program rektor UP Michael Kohajda.

Pondělí: Den dárcovství

Pětidenní Fair UP odstartuje na transfuzce fakultní nemocnice Dnem dárcovství s týdenní výzvou Daruj krev s rektorem. Studující a pracující na UP se mohou registrovat až do pondělí 6. října.

Zájemci mohou také naposledy přispět granulemi či stelivem do sbírky na pomoc opuštěným zvířatům. Jako předzvěst dalších tematických dní nabídne večer CENTRAL představení Sádlo, které navazuje na podcast hledající odpovědi na otázku, jak nalézt cestu k vlastnímu tělu, když nenaplňuje očekávání druhých. Studující a senioři/rky mají slevu.

Úterý: Den zdraví

Úterý nenabídne jen tradiční vyšetření pro zaměstnané na UP včetně konzultace správné dentální hygieny, pracující i studující mohou na Zbrojnici navštívit také stanoviště ergoterapie, kde si vyzkouší terapii ruky. Chybět nebude přednáška a workshop zaměřený na ADHD v univerzitním prostředí, další workshopy se zaměří na relaxační techniky či ergonomii. V podvečer proběhne beseda o body shamingu, čajový rituál i hospodský kvíz na téma wellbeing.

„Den zdraví pro zaměstnané na UP pořádáme vždy na začátku akademického roku. Touto formou benefitu je chceme podpořit v péči o své zdraví a životní styl. Vybrat si mohou z pestré nabídky preventivních vyšetření a konzultací, letos jsme nově zařadili do nabídky přednášky a workshopy. I letos patří naše poděkování fakultám a partnerům, kteří se na realizaci programu podílí,“ říká ke Dni zdraví Lenka Soukopová z oddělení řízení lidských zdrojů UP.

Široké veřejnosti je odpoledne v Pevnosti poznání volně přístupná přednáška s následnou diskuzí na téma Spánek: Fakta a mýty. „Trávíme jím třetinu života. Jak by měl ale ideálně probíhat a co mu opravdu škodí? Přijďte se ponořit do tajů spánku a zjistit, zda jej ovlivňuje úplněk, kdy je nejlepší chodit na kutě, jaké bizarní spánkové poruchy vás mohou potkat a co je to sociální jetlag,“ vyjmenovává Vendula Lužná z UP, jež se věnovala studiu vývoje biologických hodin, které spánek ovlivňují.

Středa: Den wellbeingu

Den otevřených dveří Studentského klubu UP, lekci jógy, No Mind meditaci, dramaterapeutický workshop, Zavařeniny, medicine walk či pohádkově-pohybový workshop nabídne studujícím a pracujícím na UP středeční Den wellbeingu.

Pro širokou veřejnost je na středu naplánována moderovaná debata Politika všude kolem – jak se z toho nezbláznit? nebo promítání dokumentu Těžko v duši, který otevírá závažné téma duševního zdraví mladé generace, s následnou besedou.

Divadlo na cucky nabídne večerní představení BLAHObytí, studující a pracující na UP mohou využít slevu.

Setkání rektora s akademickou obcí

Všichni studující i pracující na UP, které zajímá směřování univerzity v nejbližších letech, mají dotazy ke svému studijnímu životu, akademickému či vědeckému působení, pracovnímu prostředí nebo třetí roli UP, jsou ve středu odpoledne srdečně zváni na setkání a diskuzi s rektorem UP Michaelem Kohajdou.

Setkání proběhne od 15 hodin v Pevnosti poznání. Rezervace místa není nutná, své dotazy mohou zájemci zasílat i předem prostřednictvím tohoto formuláře.

Čtvrtek: International Haná

Na čtvrteční odpoledne je na nádvoří Zbrojnice připravena oslava české i světových kultur. Všem volně přístupný festival International Haná nabídne programy univerzitních center, jídla z různých koutů světa, jedinečná vystoupení, bojová umění, workshop flamenca, science show, zpěváky, folklor a mnoho dalšího. Partnerem akce je Arcidiecézní charita Olomouc.

„Základní myšlenkou festivalu je sdílení kultur, zážitků a zkušeností mezi lidmi z různých prostředí. Dlouhodobým cílem podobných aktivit je vytvořit v Olomouci otevřenou a přátelskou komunitu, kde se budou všechny národy cítit vítány a respektovány. Rádi bychom podpořili cizince v jejich zapojení do dění ve městě a zároveň ukázali místním, že setkávání s odlišnými kulturami přináší obohacení, inspiraci i nové příležitosti k porozumění a rozvoji,“ uvedla Alena Vyskočilová z Welcome office UP.

Pátek: Den inkluze

Týdenní program uzavře v pátek Den inkluze a nabídne aktivity zaměřené na sdílení zkušeností, prohlubování citlivosti k tématům rovnosti a posilování dialogu napříč akademickou obcí. Hned ráno jej zahájí Snídaně s vědou pro vědkyně a doktorandky z UP.

„Zveme všechny juniorní vědkyně a doktorandky na inspirativní setkání s politoložkou Monikou Brusenbauch Meislovou, kde budeme sdílet zkušenosti, mluvit o výzvách i příležitostech ve vědě a hledat nové cesty k profesnímu rozvoji. Přijďte načerpat inspiraci, podpořit se navzájem a objevit sílu spolupráce a mentoringu,“ zve na snídani Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů UP.

Následovat bude ne-přednáška Poznáš duhu? – hodina s LGBT+ lidmi ze spolku Ollove, kde mají studující či pracující na UP možnost zjistit, jak jsou na tom s předsudky, terminologií nebo filmovými znalostmi. Po skončení mohou plynule přejít na vernisáž výstavy Společně v rozmanitosti 2025.

Páteční podvečer bude patřit veřejně přístupné debatě s odbornicemi na duševní zdraví a premiéře studentských videí s inkluzivní tematikou.

Podrobný program týdne včetně možnosti filtrování akcí podle cílové skupiny (studující na UP, pracující na UP, veřejnost) najdete na webu upol.cz/fairup.

Dvě zástupkyně má Univerzita Palackého ve výběru Top vědkyně Česka 2025 časopisu Forbes. Mezi 25 jmény se nachází Eva Kriegová z lékařské fakulty a Veronika Šedajová z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého. Organizátoři z Forbesu ve spolupráci se společností L’Oréal vytvořili výběr nejzajímavějších vědkyň napříč obory již třetím rokem s cílem podpořit a zviditelnit ženy ve vědě.

„Nejde o žebříček, ve kterém bychom porovnávali, kdo je lepší. Vybírali jsme zajímavé, inspirativní a aktivní vědkyně z nejrůznějších oborů se snahou ukázat širokou paletu špičkové vědy (nejen) v Česku. Oslovili jsme přední české vědecké instituce, univerzity, odborné nadace i členky loňského výběru, s jejichž pomocí jsme získali velké množství špičkových jmen ve vědě a výzkumu,“ uvádí Forbes na svém webu.

Zařazení do výběru potěšilo imunoložku Evu Kriegovou, která se věnuje hlavně výzkumu imunologických a genetických biomarkerů, jež mohou pomoci zlepšit péči o pacienty a přizpůsobit léčebné postupy potřebám takzvané precizní medicíny. Vede multidisciplinární tým mladých vědců a doktorandů, v němž se propojují dynamické obory jako imunologie, genetika a bioinformatika, a její výzkum má velký praktický přesah.

„Myslím si, že jsme kreativní národ s velkým inovačním potenciálem. Musíme však veřejnosti ukázat, že investice do vědy je klíčová.“ Eva Kriegová 

„Je to nejen můj osobní úspěch, ale také úspěch vědeckého týmu z Ústavu imunologie a spolupracujících kolegů z VŠB-TUO a Fakultní nemocnice Olomouc. Veřejnost si často neumí práci vědce, proto je jakákoliv popularizace vědy a ocenění vědeckých výsledků v médiích nesmírně přínosná. Myslím si, že jsme kreativní národ s velkým inovačním potenciálem. Musíme však veřejnosti ukázat, že investice do vědy je klíčová a že bez ní nejen ztrácíme skvělé talenty, kteří nám odchází do ciziny nebo do průmyslu, ale také nebudeme mít nové přístupy v diagnostice a léčebných postupech, nové nápady, sofistikované technologie a materiály a nebudeme patřit mezi lídry v inovacích,“ upozornila vědkyně.

Výběr Top vědkyně Česka 2025 si můžete projít zde.

K nejmladším vědkyním ve výběru patří fyzikální chemička Veronika Šedajová z CATRIN, která se zabývá vývojem a výzkumem nových uhlíkových nanomateriálů pro využití v bateriích a superkondenzátorech či dalších technologiích. Do výzkumu vysokokapacitních, levných, výkonných a ekologických materiálů odvozených od grafenu se pustila už během studia na vysoké škole, kdy se zapojila do několika prestižních projektů. Držitelka ceny Jean-Marie Lehna za chemii sbírala zkušenosti například v USA, ve Španělsku, Francii a na Univerzitě v Cambridgi, kde se věnovala výzkumu ve spolupráci s průmyslem.

„Zařazení do žebříčku si neskutečně vážím. Být jen pár let po doktorátu mezi takovými osobnostmi je pro mě obrovská čest. Forbes tímhle žebříčkem skvěle podporuje ženy ve vědě, pomáhá bořit stereotypy a ukazuje, jak důležité a inspirativní výzkumy se v ČR pod taktovkou vědkyň odehrávají," uvedla Šedajová.

„Být jen pár let po doktorátu mezi takovými osobnostmi je pro mě obrovská čest." Veronika Šedajová

Obě olomoucké vědkyně se shodují na tom, že podpora žen ve vědě je velmi důležitá. „Doufám, že v budoucnosti bude zůstávat více žen ve vědě, přestože pokračovat ve vědecké kariéře po několikaleté rodičovské dovolené není jednoduché. Navíc se v grantových žádostech uvádí vědecké výsledky za posledních pět let, a když je žena několik let na rodičovské, často se jí nepodaří dohnat svým publikačním výkonem ty, kteří s dětmi doma nebyli. Proto je potřeba zvýšit podporu nadějných vědkyň a vytvořit stabilní financování kvalitních vědeckých týmů z institucionální podpory výzkumu i grantových agentur,“ doplnila Kriegová.

V letošním výběru časopisu Forbes mají své zástupkyně například ústavy Akademie věd ČR, Univerzita Karlova, VŠCHT, Vysoké učení technické, Masarykova univerzita, Česká zemědělská univerzita a další. Nejde jen o rodilé Češky, ale i o vědkyně pocházející z jiných zemí, které ale dlouhodobě působí v českém vědeckém prostředí a zásadním způsobem ovlivňují úroveň svého oboru.

Na studium fotosyntézy pomocí oscilujícího osvětlení se zaměřili účastníci mezinárodní letní školy a workshopu v rámci projektu DREAM. Setkání studentů, mladých vědců i předních odborníků organizovala katedra biofyziky přírodovědecké fakulty.

„Na workshopu se kromě doktorandů a postdoků setkali také přední světoví odborníci na fotosyntézu – Jeremy Harbinson, Alfred Holzwarth, David Kramer, Alexander Ruban a Herbert van Amerongen. Diskuze se soustředily na různé aspekty regulace fotosyntézy a na možnosti využití oscilujícího osvětlení při jejím studiu. Zazněly i podněty k zapojení občanské vědy (citizen science) a umělé inteligence do sběru a analýzy dat. Setkání zároveň poskytlo prostor k navázání užších pracovních kontaktů, k přípravě budoucích spoluprací i k debatám o dalším směřování výzkumu,“ uvedl jeden z organizátorů akce Dušan Lazár z katedry biofyziky.

Akce se zúčastnili také zástupci světově známých firem vyrábějících přístroje pro měření fotosyntézy, jako je například německá společnost Walz nebo česká firma Photon Systems Instruments. Jejich zástupci měli také přednášky na workshopu.

Projekt DREAM

Projekt DREAM řeší na katedře biofyziky od roku 2022 Dušan Lazár a Ladislav Nedbal s týmem v rámci programu Horizon Europe podpořeného European Innovation Council. Do projektu jsou zapojena i partnerská pracoviště z Francie, Německa a Nizozemska.  Zaměřen je na studium fotosyntézy a jejích regulačních mechanismů prostřednictvím využití oscilujícího osvětlení. „Použití tohoto osvětlení je založeno na dvou faktech. První je skutečnost, že v běžných laboratorních experimentech jsou rostliny pěstovány a zkoumány při konstantní intenzitě světla, zatímco v přírodě jsou vystaveny neustále se měnícím světelným podmínkám, což souvisí s pohybem mraků, celých rostlin a jejich listů v důsledku větru. Právě tyto změny vyžadují opakovanou aktivaci a deaktivaci regulačních mechanismů fotosyntézy. Oscilující osvětlení o zvolených frekvencích tak věrohodněji napodobuje přirozené prostředí než světlo konstantní,“ uvedl Ladislav Nedbal z katedry biofyziky.

„Tuto metodiku pak můžeme aplikovat na studium regulací fotosyntézy, kde vstupní signál je oscilující osvětlení s danou frekvencí a výstupní signál je například fluorescence chlorofylu.“ Dušan Lazár.

Druhým faktem je využití oscilujícího vstupního signálu s měnící se frekvencí, tradičně používaného například v elektroinženýrství. „Při naladění frekvence vstupního signálu na frekvenci regulačního procesu dojde k rezonanci výstupního signálu a tím lze zkoumat frekvenční závislosti regulačních procesů. Tuto metodiku pak můžeme aplikovat na studium regulací fotosyntézy, kde vstupní signál je oscilující osvětlení s danou frekvencí a výstupní signál je například fluorescence chlorofylu,“ dodal Dušan Lazár.

Význam a budoucí aplikace

Takto získané poznatky umožňují lépe porozumět regulačním mechanismům fotosyntézy a jejich významu v proměnlivých světelných podmínkách. Do budoucna by mohly také přispět k vyšší efektivitě fotosyntézy a produktivitě rostlin, případně k úsporám energie při využití oscilujícího osvětlení oproti běžně používanému osvětlení konstantnímu.

Výsledky výzkumu získané v rámci projektu DREAM byly publikovány v předních mezinárodních časopisech, jako jsou Plant Physiology, Journal of Experimental Botany, New Phytologist, Plant, Cell and Environment, Plant Physiology and Biochemistry a Physiologia Plantarum.

Spolupráce ve vzdělávání, vědě i výzkumu byla hlavním tématem debaty mezi rektorem Univerzity Palackého Michaelem Kohajdou a velvyslancem Argentiny Claudiem Javierem Rozencwaigem.

Univerzitu Palackého navštívil argentinský velvyslanec Claudio Javier Rozencwaig. Cílem jeho návštěvy byly možnosti navázání spolupráce. V pracovně rektora UP se zapsal i do univerzitní pamětní knihy. 

„Pan velvyslanec se živě zajímal o spolupráci naší univerzity s argentinskými univerzitami a projevil přání, aby se z oblasti kultury a jazyka rozšířila i do jiných oblastí, jako je například výzkum v zemědělství, nanomateriálech nebo biomedicíně. Nabídl, že v případě zájmu pomůže s hledáním vhodných partnerů. Dále jsme se dohodli, že se na Univerzitu Palackého vrátí začátkem příštího roku s celouniverzitní přednáškou o Argentině,“ shrnul obsah schůzky Michael Kohajda, rektor UP. Setkání se zúčastnila také Ivona Barešová, prorektorka pro mezinárodní vztahy UP. Společně s velvyslancem Argentiny pak dorazila na rektorát UP i vedoucí politické a kulturní sekce ambasády Laura Beatriz Fracassa.

Claudio Javier Rozencwaig působí ve funkci velvyslance Argentiny od listopadu 2023. Postupně se snaží navštívit všechna významná města a regiony České republiky a být tak aktivní i mimo Prahu. Přestože nyní debatoval pouze s rektorem a prorektorkou pro mezinárodní vztahy UP, slíbil, že při další cestě do Olomouce navštíví také katedru romanistiky Filozofické fakulty UP, její studenty a pedagogy. 

Resuscitace novorozence, ultrazvukový screening, kojení, šití porodních ran, fyzioterapie a řadu dalších témat nabídl pestrý program letošní mezinárodní školy pro porodní asistentky Olomouc School in Midwifery. Na pátý ročník akce pořádané Ústavem porodní asistence FZV UP zavítali akademici a studenti z partnerských institucí z Estonska, Belgie, Lipska a Slovenska. Poprvé se programu účastnili zástupci norské Stavanger University a Semmelweiss University v Budapešti.

„Hlavní přínos spatřujeme zejména v praktickém vzdělávání budoucích porodních asistentek skutečně v evropském kontextu – studentky jsou nuceny konfrontovat to, co se naučily, s praxí v ostatních zemích, která může být z různých důvodu odlišná. Z dosavadních ohlasů víme, že studentky hodnotily program velice kladně. Všechny sekce byly přínosné a dotýkaly se široké škály porodnické problematiky,“ uvedla přednostka ústavu porodní asistence Štěpánka Bubeníková.

Velký ohlas vzbudily v programu ultrazvukový workshop a nácvik aminocentézy, které připravil vedoucí porodních sálů Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Marian Kacerovský. „Velmi také rezonovala plenární přednáška o roli porodních asistentek ve snižování mateřské mortality ve světě, kterou vedl Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Po loňské dobré zkušenosti došlo navíc opět k propojení se souběžně probíhající školou fyzioterapie a ergoterapie,“ upozornila Štěpánka Bubeníková.

Zahraniční hosté ocenili nabitý program, v němž se přednášky střídaly s praktickými ukázkami a workshopy. „Nejvíce jsem ocenila možnost hovořit o porodní asistenci se studentkami z jiných zemí. Vykonáváme sice stejnou práci, ale pocházíme z různých kultur a máme různé přístupy. Bylo pro mě zajímavé sledovat různé perspektivy a rozšířit si tak obzory. Olomouc je krásné historické město, jen centrum mi připadalo trochu liduprázdné,“ shrnula studentka Sterre Dirkx z belgické PXL Hasselt.

Školu porodní asistence pořádal Ústav porodní asistence FZV ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc v rámci BIP programu Erasmus+. „Poděkování patří všem, kteří se podíleli na organizaci programu, velmi vděčná jsem našim studentkám, které se nejen účastnily programu, ale také pomohly s organizací a pečovaly o naše hosty,“ vyzdvihla Štěpánka Bubeníková.

Dvě úspěšné premiéry má za sebou nový dokument o Emilu Viklickém, uznávaném českém jazzovém pianistovi a skladateli. Film „Emil Viklický – Made in Jazz“ natočila Univerzita Palackého v koprodukci s Českou televizí. V pátek jej v pražském Obecním domě viděli návštěvníci Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha, v sobotu byl pak slavnostně uveden v olomouckém Centralu. Emil Viklický je rodák z Olomouce, patří mezi významné absolventy UP a je také jejím čestným doktorem.

„O Emilovi Viklickém se dá bez nadsázky říct, že je patriarchou českého jazzového klavíru. Hře na tento nástroj se věnoval už od dětství, přesto na olomoucké univerzitě překvapivě nestudoval hudbu, ale matematiku. Ke studiu hudby, která jej proslavila a jíž se věnuje většinu svého života, se dostal až na konci sedmdesátých let na americké Berklee College. Chtěli jsme ve filmu zachytit jeho úžasnou symbiózu s jazzovou muzikou, s níž je srostlý natolik, že už dávno přesáhl hranice klasického pojetí jazzu,“ popisuje režisér filmu Martin Müller z Audiovizuální produkce UP.

video_sem

Emil Viklický úspěšně vystupuje a nahrává v USA, Kanadě, Japonsku, Mexiku, Izraeli a Evropě s různými prestižními umělci i soubory. Renomovaný londýnský kritik Chris Parker jej kdysi označil za Janáčka jazzu. Když ale mluví o své tvorbě hudebního skladatele on sám, jednoduše říká: „Můj způsob přemýšlení o hudbě je stejný, když píšu operu, nebo filmovou hudbu, nebo když píšu jazzové melodie. Vždy se snažím najít drama, emoci a dobrodružství.“

„Těší mě, že portrét Emila Viklického, výjimečného českého jazzmana, vznikl rovněž jako pocta našemu významnému absolventovi právě na Univerzitě Palackého.“ Michael Kohajda, rektor UP 

Film „Emil Viklický – Made in Jazz“ se připravoval dva roky, jeho stopáž je 59 minut a vedle Olomouce a Prahy se natáčelo například i v Londýně. Zařazeny jsou v něm také archivní záběry z koncertů Emila Viklického v USA, Japonsku a na řadě dalších míst po celém světě. V dokumentu se objeví například americký jazzový trumpetista Wynton Marsalis, česko-americký kontrabasista Jiří Mráz, s úctou v něm o Emilu Viklickém hovoří ale i další uznávaní hudebníci, jako je Jiří Stivín, Zuzana Lapčíková nebo Jiří Pavlica.

Světové premiéry se na festivalu Zlatá Praha účastnil také rektor Michael Kohajda. „Těší mě, že portrét Emila Viklického, výjimečného českého jazzmana, vznikl rovněž jako pocta našemu významnému absolventovi právě na Univerzitě Palackého. Je skvělé, že vedle výuky a vědeckého bádání tímto způsobem plníme třetí roli, kterou je služba společnosti,“ dodává rektor UP.

Česká televize uvede dokument v premiéře ve středu 26. listopadu ve 20:15 hodin na programu ČT art u příležitosti hudebníkových 77. narozenin. V repríze pak film poběží v neděli 30. listopadu od 23:35 hodin rovněž na programu ČT art.

Maličkost pro dárce, velká věc pro příjemce. Půllitr dokáže zachránit lidský život, pokud je naplněný tou nejvzácnější tekutinou. Ke zvýšení povědomí o bezpříspěvkových dárcích krve a podpory této významné dobrovolnické činnosti přispívá každý rok i Univerzita Palackého. Také letos odstartují akce Daruj krev s rektorem a celouniverzitní souboj s příznačným názvem Vyhrň rukáv. Kromě dobrého skutku je ve hře také možnost získat některou ze zajímavých cen. Pomyslný startovní výstřel zazní v pondělí 6. října v 7:30 hodin na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc.

„Naším záměrem bylo a je inspirovat studenty, pedagogy, zaměstnance, zkrátka celou univerzitní komunitu k dobrovolnému dárcovství krve. Budeme rádi, když se do akcí Daruj krev s rektorem a Vyhrň rukáv zapojí zasloužilí dárci i ti, kteří se k tomuto kroku ještě neodhodlali a návštěva transfuzního oddělení bude pro ně premiérou,“ uvedl za organizátory Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Zapojit se do akce Daruj krev s rektorem je možné prostřednictvím registrace v tomto formuláři.

Zatímco výzva Daruj krev s rektorem potrvá tradičně týden, do souboje fakult Vyhrň rukáv se lze zapojit až do 19. prosince. „Pohár získá fakulta s největším celkovým objemem krve darovaném studenty a zaměstnanci, dále fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad studentů a do třetice fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad zaměstnanců,“ vyjmenovala za organizátory studentka Fakulty zdravotnických věd UP Anna Martínková.  

Darovat je možné krev i krevní plazmu. „Do souboje fakult se lze zapojit vyplněním formuláře, který si účastníci nechají po darování krve na vybraném odběrovém místě potvrdit a následně jej vhodí do sběrného boxu přímo na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Pokud darují na jiném odběrovém místě, mohou formulář vhodit do boxu na vyhrazeném místě v budově fakulty,“ upozornila studentka FZV UP Michaela Karafiátová. Ve formuláři je třeba uvést fakultu, kterou dárce z řad studentů či zaměstnanců reprezentuje, a rovněž objem darované krve či krevní plazmy. Každý účastník souboje má šanci vyhrát některou z lákavých cen.

Týdenní akce Daruj krev s rektorem a souboj fakult Vyhrň rukáv budou odstartovány současně v pondělí 6. října v 7:30 hodin na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc za účasti rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy. Účast potvrdili také děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda a prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.

Nejrůznější chemické a fyzikální pokusy, besedy s vědci, edukační robotiku, vědecké komiksy, využití moderních technologií ve zdravotnictví či pohybových aktivitách, soudní drama v podání Moravského divadla Olomouc, prohlídky míst, kam je běžně vstup zapovězen – vyjmenovat, co všechno nabídla letošní Noc vědců, by bylo na dlouho. V Olomouci se k oblíbené popularizační akci vedle pracovišť Univerzity Palackého připojila Fakultní nemocnice Olomouc a mezinárodní škola programovaní Logiscool Olomouc.

Podle koordinátora olomoucké Noci vědců Ondřeje Martínka z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP za objevováním bohatství lidského poznání vyrazilo během vědecké noci na 12 tisíc lidí.

Další stovky lidí přilákaly školy a instituce v Hlubočkách, Přáslavicích, Prostějově a Přerově, premiérově se Noc vědců konala v Jeseníku.

Lépe než slovy atmosféru Noci vědců přiblíží fotografie. Níže nabízíme jen malou ochutnávku, obsáhlejší fotogalerii najdete na facebooku UP. 

Více o Noci vědců, která se letos v Česku konala již podvacáté a jejímž je UP národním spolukoordinátorem, se dozvíte zde.

Za celoživotní přínos české medicíně ocenila Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) přednostu Onkologické kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc Bohuslava Melichara. Ocenění obdržela také Dagmar Pospíšilová z Dětské kliniky, a sice jako spoluautorka monografie Dětská hematologie.

Během slavnosti v prostorách Senátu Parlamentu ČR v Praze byly předány Ceny předsednictva ČLS JEP za nejlepší vědecké publikace za rok 2024 a také Zlaté medaile ČLS JEP za celoživotní přínos české medicíně. V pětici lékařů, kteří převzali medaili, byl i Bohuslav Melichar stojící v čele olomoucké onkologie.

„Považuji tuto poctu nejen za ocenění své, ale i všech klinických a radiačního onkologů z naší nemocnice. Pokroky v léčbě v posledních desetiletích dokázaly významně změnit osud pacientů s nádorovým onemocnění. V případech, které byly ještě před čtvrtstoletím beznadějné, dokážeme nejen významně prodloužit přežití a zlepšit kvalitu života, ale můžeme část těchto nemocných i trvale vyléčit. Poštěstilo se mi, že jsem v průběhu své profesní kariéry mohl být při tom a možná přispět svým malým dílem k pokroku lékařské vědy v této oblasti. Měl jsem a mám štěstí na skvělé spolupracovníky, bez nichž bych zde dnes nestál, a toto ocenění patří především jim,“ uvedl profesor Melichar.

Mezi nejlepšími vědeckými publikacemi byla na 2.–3. místě oceněna monografie Dětská hematologie, na níž se jako spoluautorka podílela emeritní přednostka a současná zástupkyně přednostky Dětské kliniky LF UP a FNOL pro vědu a výzkum Dagmar Pospíšilová. „Nová učebnice dětské hematologie u nás vznikla po dlouhých čtyřiceti letech, takže ji vnímám jako velmi důležitý počin. Za naši nemocnici jsme se na ní autorsky podíleli z jedné třetiny, a proto mě těší, že to v Praze nezůstalo bez povšimnutí,“ řekla profesorka Pospíšilová.

Oceněná kniha je určena pro postgraduální vzdělávání v pediatrii. Obsahově zabírá celou šíři oboru se zaměřením na diferenciální diagnostiku a praktické aspekty péče o dětské pacienty. Nejrozsáhlejší kapitola je věnována diferenciální diagnostice anemií a jejich léčbě, další části se zaobírají poruchami bílých krvinek a krvácivými stavy způsobenými poruchami destiček, léčbou závažných onemocnění krvetvorby, jako je selhání kostní dřeně či leukemie, nebo hematologickými projevy jiných závažných onemocnění. Nechybí ani problematika očkování a psychosociální péče o hematologické pacienty včetně péče paliativní. Publikaci vydalo nakladatelství Grada.

České vysoké školy se nedávno prezentovaly na světové výstavě EXPO 2025. Delegace Univerzity Palackého se v rámci své cesty potkala v českém pavilonu také se studujícími, kteří jsou nebo byli na výměnných studijních pobytech na univerzitách v Japonsku. Až do října tam bude pracovat i absolventka UP Petra Nepožitková. V Asii žije už několik let. Co jí nynější práce přináší?

Sebevědomá a inspirativní země. Takto se Česká republika představuje prostřednictvím tématu Talent a kreativita pro život v japonské Ósace na světové výstavě EXPO 2025. S tím souhlasí i Petra Nepožitková, absolventka kulturní antropologie FF a mezinárodních rozvojových studií PřF UP, zároveň doktorandka tchajwanské National Chengchi University, která je součástí mnohočetného organizačního týmu.

„Provázím návštěvníky po pavilonu, představuji jim exponáty. Většinou v japonštině.“ Petra Nepožitková, absolventka UP

„Nejkrásnější je EXPO při západu slunce. Na obloze se střídají růžovo zlaté paprsky slunce a pavilony se rozsvěcují všemi barvami. Také večerní ohňostroj, do nějž se zapojuje snad všechna pyrotechnika v Ósace, není k zahození,“ říká. Je přesvědčena, že český pavilon je mezi návštěvníky jeden z nejoblíbenějších.

Český stánek je vyrobený z CLT dřeva, díky čemuž je lehčí a vhodnější pro umělý ostrov, na němž se světová výstava nachází. Hodně se zaměřuje na moderní umění včetně umění ve sklářství. Lze v něm vidět exponáty velkých skleněných soch i například růže z uranového skla. 

K nabídce práce na EXPO se Petra Nepožitková dostala vlastně náhodou. Díky sociálním sítím. Moc nadějí si ale nedávala. Myslela si, že zájem bude především o studenty japanistiky. Šanci nakonec dostala. 

„Čeští studenti a studentky už odjíždějí, začíná jim nový akademický rok. Já na pozici Attendant nastoupila na poslední tři měsíce, tedy od července do října. Návštěvníky provázím po pavilonu, představuji jim exponáty, mou prací je i kontrola fronty a kupodivu i tisk na 3D tiskárně. Asi devadesát procent komunikace je v japonštině, protože na EXPO chodí hlavně místní. S Čechy nebo Slováky se zde setkávám jen občas. Častěji zde vídám Číňany a Tchajwance, ale je to možná už má profesionální deformace. Po letech života na Tchaj-wanu slyším čínštinu totiž už všude.“

S japonskými návštěvníky je to podle ní sem tam i složité. Říká, že jsou hodně zvyklí na doprovod. „Bez kontroly se v neznámém prostředí špatně orientují a slabost mají pro vše roztomilé. Nejvíc ze všeho se jim líbí náš maskot René, který si zde získal spoustu fanoušků.“ Kromě Reného prý hodně lidí zaujala i česká skleněná výzdoba a 3D tisk. Ten se v Japonsku moc často nevidí. Úspěch má podle ní i české jídlo.

„Čínská a japonská kultura mě lákala snad odjakživa. Už na střední škole jsem absolvovala zájmový kroužek čínštiny, věnovala jsem se jí společně s japonštinou i v rámci takzvaných céčkových předmětů na Univerzitě Palackého,“ doplňuje sympatická absolventka z Olomouce. Během studia kulturní antropologie na FF UP strávila semestr na East China Normal University v Šanghaji.

Na Tchaj-wanu studuje čtvrtým rokem a v disertační práci se věnuje svým dvěma vášním, geografii a domorodému obyvatelstvu Tchaj-wanu. V Asii by ráda i zůstala. Vyhovuje jí zdejší společnost, příroda, kultura, kombinace tradic a moderních technologíí.

„Jazyky jsou pro mě koníčkem odmala a práce na EXPO je teď pro mě skvělá příležitost procvičit si japonštinu, zároveň se naučit něco víc i o ostatních zemích a současném českém umění, na které se český pavilon zaměřuje. EXPO v Ósace je fascinující místo plné zajímavé architektury, každý pavilon je originál a je zajímavé sledovat, jak se jednotlivé země popasovaly s navázáním své historie a estetiky na tu japonskou. Spoustě z nich se podařilo najít nějaký styčný bod, který je spojuje s Japonskem. Třeba Španělsko vytáhlo trumf ve formě samuraje Hasekury, který po sobě zanechal ve Španělsku spoustu potomků. Zajímavý je i pavilon Kataru, jenž se designem inspiroval katarskou vlajkou.“

O návštěvě delegace vysokých škol a zástupců z UP na EXPO jsme psali také zde a zde.

Výsledky dlouhodobé vědecké práce olomouckých botaniků mapuje výstava Objeveno ve světě – popsáno v Olomouci, která je k vidění v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého do konce října. Vernisáž proběhla v úterý 23. září v sále Josefa Otruby. Expozice byla připravena ve spolupráci s katedrou botaniky.

Výstava je věnována rostlinám, které byly objeveny a popsány vědci z olomoucké přírodovědecké fakulty. „Doposud zde bylo popsáno více než padesát nových druhů rostlin a osmnáct druhů sinic. Návštěvníci se dozvědí, co je zapotřebí k tomu, když se popisuje nový druh a jak dlouho trvá cesta od objevu až po jeho oficiální uvedení do světa lidí,“ uvedl kurátor výstavy Ľuboš Majeský z katedry botaniky.

Hlavní část expozice tvoří postery s digitálními ilustracemi, které ve svých závěrečných pracích vytvořila studentka přírodovědecké fakulty Nela Malá. Její vědecké kresby představí vybrané druhy, jež popsali právě olomoučtí botanici. Výstavu doplní také originální typové položky druhů, které byly odborníky popsány a zařazeny do vědeckých sbírek.

Výstava je přístupná ve všední dny od 8:00 do 16:00 a rovněž při mimořádných akcích botanické zahrady.

V budově Národního archivu převzal medaili Za zásluhy o české archivnictví Pavel Urbášek, vedoucí Archivu Univerzity Palackého. Prestižní ocenění, které se uděluje za celoživotní dílo či mimořádný čin pro české archivnictví, obdržel v rámci slavnostního ceremoniálu jménem ministra vnitra Víta Rakušana.

Mezi osoby, které se zasloužily o rozvoj českého archivnictví, se letos zařadil i Pavel Urbášek, vedoucí Archivu Univerzity Palackého.

„Přestože nejsem člověk, který si potrpí na jakákoliv ocenění, této medaile si velmi vážím. Zejména proto, že mi ji udělil zástupce odborné komunity, který dlouhodobě nahlížel na výsledky mé práce. Ministerstvo vnitra ČR medailí pochopitelně ocenilo skutečnost, že olomoucká univerzita úspěšně dokončila projekt výstavby nové archivní budovy, což je v podmínkách českých vysokých škol unikátní,“ řekl laureát ocenění Pavel Urbášek. Během slavnostního ceremoniálu poděkoval MV ČR za udělení ocenění, UP za vytvoření podmínek pro budování univerzitního archivu, stejně tak dvěma kolegyním za všemožnou podporu.

Ocenění převzal Pavel Urbášek z rukou Jindřicha Fryče, nejvyššího státního tajemníka Ministerstva vnitra ČR. Slavnostního ceremoniálu v kinosále hlavní budovy Národního archivu se mimo jiné zúčastnili Milan Vojáček, ředitel Národního archivu, Jiřina Prokopová, která má na MV ČR na starosti specializované archivy, tedy i archivy vysokých škol či Bronislav Dorko, ředitel Zemského archivu v Opavě. Zdravici přečetl Daniel Doležal, ředitel odboru archivní správy a spisové služby MV ČR. Kulturní program obstarala Hudba Hradní stráže a Policie ČR.

Slavnostní ceremoniál, během nějž se uvedené medaile udělují, se obvykle koná jednou ročně. Poprvé byla tato ocenění předána v říjnu 2006, od té doby bylo uděleno celkem 348 medailí, 56 z nich získali zahraniční laureáti. Jedná se o archiváře, restaurátory, pracovníky předarchivní péče, historiky, vysokoškolské pedagogy, manažery ze státních, podnikových i soukromých archivů a další. Letos převzalo zmiňovanou medaili 11 oceněných včetně dvou laureátů ze zahraničí. Do Olomouce zamířily dvě, vedle Pavla Urbáška ji obdržel i Zdeněk Kašpar, archivář Státní okresního archivu v Olomouci.

Pavel Urbášek přišel na UP jako ředitel do nově zřízeného Archivu UP v roce 1994, po předchozím působení na několika historicko-výzkumných pozicích. Mimo jiné transformoval tehdejší centrální univerzitní spisovou službu a vypracoval její koncept. Inicioval a řídil rozsáhlou rekonstrukci depozitářů, i díky jeho práci získal Archiv UP akreditaci. S odkazem na zákon o archivnictví a spisové službě se stal specializovaným archivem. Ve spolupráci s příslušnými odbornými útvary UP inicioval v roce 2013 přípravu stavby nové archivní budovy. V tomto ohledu především vypracoval ideový návrh nového univerzitního ústavu, obsahující elementární prostorové a koncepční požadavky, postupně se podílel i na vypracování jednotlivých stupňů projektové dokumentace. Stavba nového Archivu UP byla dokončena v červnu 2024, v říjnu 2024 se do nové budovy přestěhovali pracovníci.

Ve své vědecké a publikační činnosti se Pavel Urbášek zaměřuje na oblast soudobých dějin, dějiny tzv. normalizace, dějiny Univerzity Palackého, dějiny vysokého školství po roce 1945 a na orální historii. Své dlouholeté zkušenosti pravidelně předává mladší generaci a široké veřejnosti v rámci zapojení do výuky historie na katedře historie FF UP či prostřednictvím veřejných přednášek.

Medaile Za zásluhy o české archivnictví byla zřízena Nařízením Ministerstva vnitra č. 39 ze dne 9. prosince 2005 jako ocenění osob, které se zasloužily o rozvoj českého archivnictví. Autorem medaile je akademický sochař Michal Vítanovský. Diplom, který je certifikátem o udělení medaile, navrhla Šárka Macková.

Nového děkana bude mít Fakulta tělesné kultury UP. Akademický senát fakulty rozhodl, že se na začátku února příštího roku, kdy končí druhé funkční období současnému děkanovi Michalu Šafářovi, ujme vedení na příští čtyři roky Pavel Háp, dosavadní proděkan pro rozvoj a vnější vztahy.

Akademický senát vybíral ze tří kandidátů. O děkanský post se ucházeli František Chmelík z Institutu aktivního životní stylu, David Másilka z katedry rekreologie a zvolený Pavel Háp z katedry sportu. Nadpoloviční většinu hlasů potřebnou pro zvolení získal ve druhém kole tajné volby, kdy pro něj hlasovalo 9 z celkem 15 senátorů. Výsledek volby nyní předseda senátu předá jako návrh ke jmenování rektorovi univerzity.

„Děkuji vám za projevenou důvěru, vnímám to jako obrovský závazek. Slibuji, že budu děkan celé naší fakulty, budu se snažit o její rozvoj a budu se vaši důvěru snažit nezklamat,“ uvedl Pavel Háp bezprostředně po svém zvolení.

V děkanské funkci chce navázat na práci současného vedení, jehož je jako proděkan pro rozvoj a vnější vztahy součástí. Fakultu chce vést jako atraktivní, inspirující, podporující, ambiciózní, otevřenou, konkurenceschopnou a respektovanou školu, která staví na silných základech. Jako svůj první velký úkol vnímá revizi stávajících studijních programů fakulty coby součást přípravy na blížící se institucionální akreditaci univerzity. V delším horizontu mimo jiné chce pro fakultu získat certifikaci Healthy Campus dle parametrů FISU – Mezinárodní federace univerzitního sportu.

S naplněním jeho priorit a vizí mu pomůže proděkanský tým ve složení Jan Bělka, který bude mít na starosti problematiku studia, František Chmelík a Michal Kudláček, kteří budou mít stejně jako v současnosti v gesci oblast vědy a výzkumu a zahraničí, a o rozvoj a vnější vztahy bude pečovat současný děkan Michal Šafář. Prozatím není obsazena pozice proděkana pro organizaci.

Po jmenování rektorem by se Pavel Háp měl ujmout vedení fakulty 9. února 2026.

Pavel Háp (* 1972)
S FTK UP je spojen už od dob svého vysokoškolského studia, vystudoval tělesnou výchovu a anglickou filologii, později absolvoval doktorské studium kinantropologie. Od roku 1996 působí na katedře sportu FTK UP, učí mimo jiné didaktiku sportovních her, kondiční přípravu ve sportovních hrách, garantuje výuku sportovního tréninku. Od roku 2018 se podílí na vedení fakulty.

Senátorky a senátoři Akademického senátu Univerzity Palackého schválili rozpočet na rok 2025. Souhlasně se vyjádřili též ke Střednědobému výhledu rozpočtu UP na období 2026 a 2027.

Univerzita Palackého sestavuje svůj rozpočet každoročně ve třech fázích. Na zářijovém jednání schválil AS UP po doporučujícím stanovisku ekonomické komise třetí část této procedury, když v předloženém znění jednomyslně přijal rektorem navržený rozpočet UP na rok 2025. Univerzita Palackého letos hospodaří s částkou 3,1 mld korun.

„Udělali jsme maximum pro to, abychom na naší univerzitě mohli mít schválený rozpočet pro daný rok v září včetně toho, že jsem do finálního návrhu bezodkladně nechal zapracovat data přírodovědecké fakulty, která se svým rozpočtem zabývala později, a proto nemohla být součástí původního návrhu. Velmi děkuji za celý proces tvorby rozpočtu pro rok 2025, jsem rád, že byl schválen všemi hlasy přítomných zástupců všech fakult. Chtěl bych poděkovat jak velkému senátu a fakultním senátům, které se sešly výjimečně i během prázdnin, tak za odvedenou práci ekonomické komisi senátu,“ řekl Michael Kohajda, rektor UP.

Kvestor UP Josef Suchánek připomněl, že podle daných pravidel má Univerzita Palackého sestaven rozpočet jako vyrovnaný, respektive přebytkový „Pro letošní rok je mírně přebytkový, zhruba v hodnotě 19 milionů korun,“ uvedl. Zároveň ocenil nebývale rychlé jednání o rozpočtu se stoprocentní hlasovací podporou všech přítomných senátorek a senátorů. „Této skutečnosti si jistě všimli všichni přítomní i sledující online. Pro mě osobně je to velmi pozitivní signál pro další spolupráci senátu, fakult, VŠ ústavu a centrálních jednotek s novým vedením univerzity. To považuji za klíčovou podmínku nejen pro úspěšné finanční řízení naší alma mater,“ doplnil kvestor. 

V souladu s Jednacím řádem AS UP předchází sestavení návrhu rozpočtu UP příprava metodiky. Letos rektor UP využil možnosti, kterou nově nabídla novela vysokoškolského zákona, a před červnovým jednáním AS UP vydal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2025, aby tak celý rozpočtový proces urychlil. Na konci července pak AS UP schválil návrh rozdělení příspěvku a dotací ze státního rozpočtu na centrální prostředky a na prostředky pro jednotlivé součásti UP pro toto rozpočtové období.

V další fázi procesu tvorby rozpočtu na UP sestavují své rozpočty fakulty a VŠÚ. Podle pravidel schvalovacího procesu mají na sestavení vlastních rozpočtů šestitýdenní lhůtu. Protože PřF UP schválila svůj rozpočet později, až na jednání fakultního senátu 17. září, předložil rektor Michael Kohajda na jednání AS UP nejprve pozměňovací návrh, jehož obsahem je zapracování aktuálních dat uvedené fakulty. Až po jeho schválení schvaloval AS UP výslednou podobu rozpočtu UP.  

K rozpočtu se nyní bude vyjadřovat Správní rada UP, poté jej univerzita zašle MŠMT ČR.

Během celého schvalovacího procesu se senátoři a senátorky UP věnovali i podkladovým materiálům k výroční zprávě o hospodaření UP za předchozí rok tak, aby bylo zřejmé, jak UP v daném období hospodařila. V předloženém znění, po doporučujícím stanovisku ekonomické komise AS UP, pak přijali i návrh Střednědobého výhledu rozpočtu UP. Jde o dokument, který univerzity připravují povinně, s odkazem na zákon o vysokých školách a zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Aktuálně přijatý dokument se vztahuje na rok 2026 a 2027.

AS UP se také zabýval vnitřními předpisy univerzity. Schválil novelu Statutu CMTF UP a nový Jednací řád AS FF UP. Opakovaně se vyjadřoval k novele Stipendijního řádu UP a Studijního a zkušebního řádu UP, poté, co MŠMT ČR zaslalo v rámci procesu registrace připomínky. Ty byly zapracovány a AS UP obě novely schválil. Seznam přijatých usnesení zde. Více o AS UP zde. 

Mezinárodní projekt Euridice (EURopean Inclusive education for Digital society, social Innovation and global CitizEnship), na jehož vedení se od letošního dubna podílí Univerzita Palackého, má za sebou důležitý milník. Na začátku září proběhlo v Bruselu hodnoticí setkání s účastí zástupců Evropské komise, hodnotitelů a všech partnerských institucí. Podle výsledků projekt získal pozitivní evaluaci a pokračuje správným směrem. Jedním z jeho výstupů je společný studijní program DIGISOC, jehož první studenti nastoupí ke studiu už v říjnu.

Podle hodnotitelů Michała Woźniaka, odborníka na IT a AI z Polské akademie věd, a Radoslava Jakuba, který projekt spravuje z úrovně Evropské komise, se daří stanovené cíle úspěšně plnit a účelně využívat finanční prostředky. „Od zahájení projektu na začátku roku 2024 se nám podařilo připravit a spustit společný studijní program DIGISOC, zaměřujeme se také na posilování digitálních kompetencí akademiků i odborníků z řad veřejnosti prostřednictvím kurzů celoživotního vzdělávání (Euridice Course Catalogue). Projekt rovněž přináší přípravu Collaboratoria – jednak ve formě LMS systému vyvíjeného v Neapoli, jednak prostřednictvím moderních hybridních učeben na všech třech partnerských institucích; na Univerzitě Palackého bude tato učebna umístěna na pedagogické fakultě,“ říká Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice na UP.

Zvláštní uznání si vysloužila Univerzita Palackého společně s univerzitou v Neapoli, a to za klíčovou roli při stabilizaci projektu i koordinaci jednotlivých pracovních balíčků. Kladně byla hodnocena také podpora digitálních dovedností studentů, aktivity v oblasti udržitelnosti a plnění cílů SDG, efektivní PR či fungování vzdělávací platformy Collaboratorium. Evropská komise navíc vyzdvihla týmovou spolupráci napříč univerzitami a hladký přesun koordinátorské role.

Součástí hodnocení je také zpětná vazba, doporučení a připomínky, které pomáhají posunout projekt dál. Jde převážně o technická doplnění, která neohrožují samotný průběh projektu. Partneři nyní pracují na detailnějším hodnocení rizik v rámci pracovního balíčku WP1, na koordinaci akreditací nových společných magisterských programů i na zpřesnění vymezení digitálních a technických kompetencí absolventů. Důležitou součástí bude také rozšíření ukazatelů výkonnosti v oblasti PR a silnější zapojení partnerů do komunikace. Hodnotitel profesor Woźniak zároveň zdůraznil zásadní význam mikrocertifikátů a jejich napojení na soukromý sektor, které mohou zásadně přispět k dlouhodobému úspěchu projektu.

Podle hodnotitelů je Euridice příkladem dobré praxe, a to mimo jiné v oblasti dlouhodobé udržitelnosti. Díky spolupráci partnerů, hledání nových zdrojů financování a aktivnímu zapojení univerzit má projekt vysoký potenciál pokračovat i po skončení současného grantového období. Review meeting tak potvrdil, že se Euridice vyvíjí velmi dobře, s hmatatelnými výsledky a silným dopadem na studenty i zapojené instituce. Projekt má pevnou podporu Evropské komise, reviewerů i partnerů a jeho další směřování je perspektivní.

„Projekt Euridice je pro mě prioritní záležitost. Vidím v něm aktivitu, která prokazuje, že když univerzity spojí své zkušenosti a nápady, může z toho vzejít něco, co má skutečný význam – nejen na vzdělávání a činnost evropských aliancí, ale i na to, jak přemýšlíme o technologiích a naší době. Je dobře, že právě Univerzita Palackého může takový projekt koordinovat. A mám radost, že tím budoucím studentům i kolegům otevíráme dveře k příležitostem, které by jinak zůstaly nedostupné. Hodnocení z Bruselu pro mě není jen úspěch na papíře – je to potvrzení, že patříme mezi univerzity, které dokážou být inspirací, partnery a lídry v Evropě,“ dodává hlavní řešitel projektu Euridice na UP Michal Malacka. 

Pomoc sirotkům a uprchlíkům, doprovázení pacientů nebo rozvoj právního povědomí. To jsou činnosti, kterým se po škole či po práci věnují laureáti a laureátky letošních Cen rektora pro dobrovolníky z řad studentů, absolventů a pracovníků UP. Jejich slavnostní předání bylo součástí festivalu MEET UP, kterým u příležitosti začátku nového akademického roku ožilo Nábřeží Josefa Jařaba.

Oceněným pogratuloval a za jejich aktivity pro druhé poděkoval rektor Michael Kohajda. „Dobrovolnictví je činnost, která se nám úplně nevyplácí z hlediska peněz, ale naplňuje nás a odměňuje nás dobrým pocitem a jakýmsi sluncem v duši, které často potřebujeme. Jsem velmi rád, že mohu tyto ceny předat, ale vybrat z nominací ty největší dobrovolníky bylo složité. Speciálně jsme se tak zaměřili zejména na ty, kteří pomáhají již delší dobu,“ uvedl před předáváním.

foto_sem_3

Rektor UP na MEET UPu také připomněl chystanou sbírku pro psy a kočky, která proběhne od 29. září. Více zde.

Na pódiu přitom nebyl jediným nejvyšším představitelem vysoké školy. Jedním z letošních laureátů dobrovolnické ceny se totiž stal Tomáš Gongol, absolvent právnické fakulty, který je rektorem Slezské univerzity v Opavě. Společně se svou manželkou dlouhodobě prostřednictvím organizace Bez mámy podporují osiřelé děti v Tanzanii.

„Snažíme se, aby naše pomoc byla systematická, abychom děti provázeli od útlého věku až po absolutorium na střední škole. Vždy máme velkou radost, když se nám podaří provést dítě až do doby, kdy má vzdělání, dokáže se o sebe postarat a vést normální život,“ přiblížil opavský rektor s tím, že ho nenapadlo, že by mohl od své alma mater nějakou takovou cenu dostat. „Velmi si toho vážím. A musím také říci, že jsem zatlačil slzu, když jsem se tu procházel a vybavovaly se mi vzpomínky na studium,“ dodal.

„Dobrovolnictví je o tom, že někomu pomáháte, neočekáváte za to nějaké uznání. Je to styl života.“
Yuliya Krasylenko 

Ocenění pro dobrovolníky převzal také student Zubního lékařství Adam Pazúrik, který využil prostoru k připomínce, že zubní kartáček je důležitější než pasta a mezizubní kartáček by měl být nedílnou součástí dentální hygieny, nebo Yuliya Krasylenko z přírodovědecké fakulty. Ta se dlouhodobě podílí na integraci Ukrajinců do české společnosti a mimo jiné je zakladatelkou Společenství Ukrajinců Olomouckého kraje Ščedryk. Její jméno se mezi nominovanými objevovalo nejčastěji.

„Jsem překvapená. Dobrovolnictví je o tom, že někomu pomáháte, neočekáváte za to nějaké uznání. Je to styl života. Navíc Ščedryk je týmová práce, nejsem to jen já, takže myslím, že by to mělo být ocenění pro celou naši skupinu,“ řekla k ceně Yuliya Krasylenko s tím, že děkuje univerzitě a přírodovědecké fakultě za podporu.

foto_sem_3

Celkově bylo letos uděleno devět dobrovolnických cen, přičemž se v Dobrovolnickém centru UP sešly čtyři desítky nominací z univerzitních pracovišť i neziskových organizací. Přehled letošních laureátů najdete níže. Nezištnou pomoc druhým oceňuje Univerzita Palackého již od roku 2017.

Předání cen bylo, jako již tradičně, součástí festivalu MEET UP, který nejen studentům a studentkám prvních ročníků nabízí příležitost zpříjemnit si hektický začátek akademického roku a poznat svoji univerzitu. Na olomoucké náplavce, která nese jméno prvního porevolučního rektora UP Josefa Jařaba, se tak zájemci mohli seznámit s aktivitami studentských spolků či službami vybraných univerzitních pracovišť a leccos si i vyzkoušet. Zároveň bylo možné vidět Olomouc z vodní hladiny, ať už pasivně z Ololodi nebo aktivně při veslování na dračí lodi, a nechyběla ani živá hudba a v chladnějším počasí také něco na zahřátí.

Laureáti Cen rektora pro dobrovolníky 2025:

Tomáš Gongol

absolvent PF UP, rektor Slezské univerzity v Opavě

oceněn v oblasti Děti a mládež

Přes patnáct let podporuje osiřelé děti v Africe prostřednictvím neziskové organizace Bez mámy, jejímž je předsedou. Organizace poskytuje vzdělání, zázemí a další podporu dětem v obtížných podmínkách jižní Tanzanie, mj. se podařilo vybudovat centrum pro sirotky Mahango.

Petra Hrušková

referentka pro projekty Institutu sociálního zdraví CMTF UP

oceněna v oblasti Zdravotnictví

Z vlastní iniciativy se ujala koordinace studentů a zaměstnanců UP, kteří jako dobrovolníci navštěvují pacienty Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a LF UP. Bez její iniciativy a vedení by se tato aktivita vůbec nerozběhla.

Johana Jánošová

studentka Zdravotnického záchranářství na FZV UP

oceněna v oblasti Sociální služby

Jako dobrovolnice působí od konce roku 2022 v Maltézské pomoci, klientům od té doby věnovala 280 hodin a ve své činnosti i přes náročnost studia neustále pokračuje. Jedna z klientek ji označila jako inteligentní, citlivou a svědomitou slečnu, která jí přináší radost a porozumění.

Yuliya Krasylenko

odborná asistentka katedry biotechnologií PřF UP

oceněna v oblasti Kultura

Dlouhodobě se podílí na integraci Ukrajinců do české společnosti, je zakladatelkou neziskové organizace Společenství Ukrajinců Olomouckého kraje Ščedryk. Aktivně komunikuje s ukrajinskou komunitou, pomáhá porozumět české kultuře, trhu práce, zvláštnostem české mentality. Podílí se také na šíření ukrajinské kultury, podporuje činnost sboru Kamerton. Je iniciátorkou humanitárních sbírek a zakladatelkou největší online platformy pro ukrajinskou komunitu v Olomouckém kraji.

Adam Pazúrik

student Zubního lékařství na LF UP

oceněn v oblasti Univerzitní komunita

Patří k oporám Sdružení studentů stomatologie ČR Olomouc a byl hlavním organizátorem mnoha studentských aktivit, ať už šlo o akce s cílem edukovat širokou veřejnost nebo například exkurzi sluchově postižených dětí na Klinice zubního lékařství LF UP a FNOL, také benefiční aktivity (např. Vánoční dárky pro děti z dětského domova, Dobropunč) nebo aktivity s cílem posilovat komunitu na fakultě.

Adéla Valentová

lektorka Ústavu jazykové přípravy PF UP

oceněna v oblasti Děti a mládež

Po vypuknutí války na Ukrajině nabídla se svou rodinou pomoc mamince s dospívající dcerou, které před válkou uprchly do ČR. Poskytli jim ubytování, pomohli s orientací v novém prostředí, hledáním zaměstnání, vlastního bydlení a se začleněním do života v Olomouci, rodinu podporují i nadále. Dlouhodobě se podílí na zajištění zázemí pro organizaci dětských táborů, jako dobrovolnice působila také tři roky v nízkoprahové organizaci pomáhající mládeži smysluplně trávit volný čas. Účastní se také dobrovolnických dnů UP.

Aneta Rustler, Nga Thi Nguyen, Klára Holková

studentky Práva a právní vědy na PF UP

oceněny v oblasti Děti a mládež

Ve volném čase se podílejí na organizaci celorepublikové soutěže pro středoškoláky Olympiáda lidských práv, která u studentů rozvíjí kritické myšlení, právní povědomí a zájem o lidská práva. Aneta Rustler zajišťuje koordinaci soutěže, komunikaci s partnery a odbornou porotou, také přípravu soutěžních kol a superfinále, podílí se na rozvoji soutěže. Kromě toho se věnuje dobrovolnictví v oblasti vzdělávání a lidských práv. Nga Thi Nguyen spravuje sociální sítě olympiády, vedle toho se věnuje aktivitám zaměřeným na rozvoj komunikačních dovedností, mj. spoluzakládala Debatní klub UP a je rozhodčí v Asociaci debatních klubů. Klára Holková se v rámci olympiády věnuje sociálním sítím, propagaci a komunikaci s účastníky. Mimo to působí v Amnesty International, kde vede workshopy o lidských právech pro školy, pomáhala také v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině nebo při loňských povodních na Jesenicku.

Výzkumu ptáků hnízdících v dutinách byla věnována mezinárodní konference Hole-Nesting Birds, kterou hostila Přírodovědecká fakulta UP. Na jubilejní desátý ročník dorazilo více než sto odborníků z 18 zemí světa, aby sdíleli výsledky svého bádání a diskutovali aktuální výzvy.

„Výzkum ptáků se těší ve vědeckých kruzích nebývalé popularitě a právě dutinoví ptáci jsou často vhodnou skupinou na hledání odpovědí na složité otázky. Například o tom, jak ptáci reagují na probíhající klimatické změny. Mnoho z nás má na zahradě ptačí budky, díky kterým nám na jaře přinášejí radost hnízdící sýkory, vrabci nebo rehci. Právě obliba budek umožňuje vědcům sledovat ptačí život detailně. Na některých lokalitách jsou jich stovky,“ vysvětlil jeden z organizátorů Miloš Krist z katedry zoologie.

Nové metody ve výzkumu dutinových ptáků

Účastníci konference se dočkali bohatého programu. Více než padesát přednášek pokrylo širokou škálu témat, od objevů nových druhů parazitů přes využití moderních technologií při sledování života v dutinách až po pokročilé genetické metody, které pomáhají odhalovat původ jednotlivých ptáků v populacích.

„Barbara Tomotani z UiT The Arctic University of Norway ukázala, jak sýkory přežívají v extrémních podmínkách polární zimy. Překvapivé bylo zjištění, že na krmítka létají někteří jedinci i ve tmě. Keith Bowers z univerzity v Memphisu hovořil o tom, čím se život dutinových ptáků v Severní Americe liší od evropských populací a Marta Maziarz z polské Akademie věd přinesla velmi cenné poznatky o životě dutinových ptáků z Bělověžského pralesa,“ doplnil Peter Adamík z katedry zoologie, který se podílel na organizaci konference.

Jedinečnost konference Hole-Nesting Birds spočívala i v tom, že vedle světových kapacit dostali stejný prostor také studenti. Ti se aktivně zapojili do diskuzí i soutěže o nejlepší prezentace. Cenu za nejlepší z nich získala Adelaide Abraham z Oxfordské univerzity, která na základě dlouhodobých dat ukázala, jak sýkory koňadry reagují na ztrátu partnera. Nejlepším posterem byla oceněna práce Beau Strijker z Nizozemské královské akademie věd ve Wageningenu, která popsala expanzi sýkor až za polární kruh.

Kosíř a Sovinecko pod lupou

Výzkum dutinových ptáků je dnes ve vědeckém světě mimořádně ceněný, neboť pomáhá hledat odpovědi na složité otázky spojené například s dopady klimatických změn. Olomoučtí zoologové patří mezi přední týmy dlouhodobě monitorující ptačí populace na lokalitách na Velkém Kosíři a Sovinecku, které jsou součástí mezinárodní sítě SPI (Studies of Populations of Individually Marked Birds).

Velké ocenění získala za svou práci Eva Navrátilová. Ředitelka mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc dnes obdržela Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace za propagaci a popularizaci výzkumu. Společně s ministrem pro vědu, výzkum a inovace Markem Ženíškem, který ocenění předával, se slavnostního aktu ve Strakově akademii v Praze zúčastnili členové parlamentních výborů pro vzdělávání a vědu, předseda Grantové agentury ČR, místopředsedové Rady vysokých škol, a další čelní zástupci resortů a akademické sféry. 

Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je udělována za popularizaci nebo propagaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Cenu každoročně vyhlašuje RVVI už od roku 2016 – je určena vědeckým pracovníkům, ale i novinářům, učitelům, podnikatelům a dalším osobnostem, jež publikují k tématům vědy a techniky a celkově přispívají k jejich popularizaci. 

„Popularizace vědy není jen doplňkem k výzkumu, ale je jeho čím dál větší součástí. Bez schopnosti srozumitelně komunikovat vědecké poznatky směrem k veřejnosti ztrácí věda svůj společenský rozměr a tím pádem i zájem lidí o vědu. Práce Evy Navrátilové je v tomto ohledu příkladem, jak lze vědu přiblížit lidem s respektem k vědecké práci a zároveň lidskostí a srozumitelností,“ sdělil ministr pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Marek Ženíšek.

Letošní laureátku na Cenu předsedy RVVI nominoval děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal. „Eva Navrátilová se dlouhodobě a s mimořádným nasazením zasazuje o popularizaci vědy a výzkumu. Svým prokazatelným talentem, zkušenostmi a osobním nadšením významně přispívá k pozitivnímu obrazu české vědy v evropském kontextu. Ač není vědkyní v úzkém slova smyslu, její práce má mnohdy zásadní dopad na vnímání vědy ve společnosti,“ zdůraznil děkan Jan Stejskal.

Práce Evy Navrátilové je příkladem, jak lze vědu přiblížit lidem s respektem k vědecké práci a zároveň lidskostí a srozumitelností.“ Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace .

„Cena předsedy Rady za propagaci a popularizaci vědy je věnována osobnostem, které významně přispívají k přibližování vědeckých poznatků veřejnosti. Eva Navrátilová se věnuje komunikaci vědy a výzkumu se zaujetím a nesporným talentem a její aktivity daleko přesahují rámec běžné popularizace,“ vyzdvihl ministr Marek Ženíšek.

Eva Navrátilová poděkovala svým spolupracovníkům a také domovské fakultě. „Ocenění si nesmírně vážím. Vnímám ho nejen jako uznání své práce, ale především všech týmů, s nimiž jsem během let mohla spolupracovat. Jsem zároveň moc vděčná, že mě na toto ocenění nominovala má domovská filozofická fakulta. Bylo to právě její zázemí a inspirativní pedagogové, kteří mě kdysi k lásce k popularizaci vědy přivedli. I díky nim mohu dnes stát na tomto místě," uvedla v průběhu slavnostního aktu laureátka.

K ocenění Evě Navrátilové, která je ředitelkou festivalu Academia Film Olomouc (AFO), pogratuloval také rektor UP Michael Kohajda. „Vedení AFO přebírala v roce 2022, kdy měl festival za sebou v souvislosti s pandemií covidu dva ročníky pouze v online formátu. Podařilo se jí festival a s ním i vědu vrátit s velkou parádou do ulic města. I díky ní se AFO pyšní obrovskou návštěvností, pozitivními ohlasy účinkujících doma i v zahraničí a nabízí atraktivní platformu pro zapojení studentů do chodu festivalu. Její ocenění vnímám jako pochvalu pro Univerzitu Palackého, za to, že na její půdě již šest desetiletí tento unikátní festival vědeckých filmů existuje a Olomouc je tak pevnou součástí světové scény popularizace vědy,“ podotkl rektor Michael Kohajda.

Cenu předsedy RVVI za popularizaci výzkumu obdrželi v předchozích letech například vědecká novinářka Pavla Hubálková, biochemik Jan Konvalinka, redaktor Ivan Boháček, neuropatolog a spisovatel František Koukolík, geolog a klimatolog Václav Cílek, botanik Václav Větvička, biolog Jaroslav Petr nebo astrofyzik Jiří Grygar.

Mgr. Eva Navrátilová je odbornice na vědeckou komunikaci a popularizaci výzkumu s déle než patnáctiletou praxí. Působí na Univerzitě Palackého jako ředitelka mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), který letos oslavil 60. výročí od svého vzniku. Je také odbornou garantkou Prague Science Film Festu a spoluautorkou videoportálu Watch & Know (watchandknow.cz) zaměřeného na populárně-vědecké filmy a rozhovory se špičkovými vědci a vědkyněmi. Dříve se věnovala popularizačním projektům v brněnském VIDA! science centru nebo tvořila propagační kampaně vědeckým dokumentům.

Eva Navrátilová se ve své práci dlouhodobě zaměřuje na to, aby byla věda srozumitelná a přístupná pro široké publikum, včetně nejmladší generace. Dokáže poutavě a srozumitelně komunikovat témata napříč vědními obory a vytvářet programy, které nejen edukují, ale také inspirují a posilují důvěru veřejnosti ve vědecké poznání a kritické myšlení. Její podrobný profil si můžete přečíst v loňském vydání magazínu Žurnál UP zde.

Zásadní vliv organické přírodní hmoty na chování a účinnost inovovaných nanočástic nitridu železa při čištění vod v různých prostředích potvrdila studie v odborném časopise Chemical Engineering Journal. Kromě vědců z CATRIN Univerzity Palackého, kteří do výzkumu přinesli špičkové know-how v oblasti environmentálních nanotechnologií, se na jejím vzniku podíleli i výzkumníci ze Španělska a Francie. Zjištěné poznatky jsou klíčové pro rozvoj udržitelných sanačních technologií.

Studie srovnávala inovativní nanočástice nitridu železa (nFeN) s běžně používanými nanočásticemi nulmocného železa (nZVI) v povrchových vodách kontaminovaných nežádoucími farmaceutiky.

„Ukázalo se, že nanočástice nitridu železa vykazují v dynamických podmínkách výrazně lepší schopnost zadržovat farmaceutické látky, jako jsou například venlafaxin, oxazepam nebo karbamazepin, a to v řádu desítek až stovek nanogramů na gram. Klíčové bylo přitom zapojení přírodní organické hmoty, která hraje zásadní roli při vazbě těchto kontaminantů,“ uvedla první autorka článku Veronika Veselská z CATRIN.

Rostoucí užívání farmaceutických přípravků a dalších syntetických organických látek, které konvenční čistírny odpadních vod nedokážou zcela odstranit, přináší stále větší environmentální i zdravotní rizika. Tyto látky s velmi dlouhou životností se uvolňují do povrchových vod nebo se hromadí v kalech. Kontaminace životního prostředí může mít negativní vliv na rozvoj antibiotické rezistence, narušení vodních ekosystémů, případně může komplikovat opětovné využití vody či zpracování kalů. V tomto kontextu jsou velkou nadějí rychle se rozvíjející nanotechnologie.

„Naše výsledky tak mohou být základem pro vývoj nanokompozitních materiálů účinných ve vodohospodářském prostředí. Porozumění tomu, jak přírodní organická hmota ovlivňuje environmentální osud reaktivních nanočástic nitridu železa, je klíčové pro rozvoj udržitelných sanačních technologií. Nyní již víme, že při využití inovativních nanočástic je nutné výskyt přírodního organického materiálu ve vodě zohlednit,“ doplnila Veselská.

Výzkumníci zkoumali chování a interakce nových nanočástic nitridu železa a konvenčních nanočástic nulmocného železa v reálných vodních prostředích. Konkrétně v nedotčeném, organickou hmotou bohatém rašeliništi La Guette a v městském povodí Egoutier ve Francii, ovlivněném odpadními vodami.

Inovační studie vznikla díky podpoře programu Barrande Mobility, který je financován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a na francouzské straně Ministerstvem pro Evropu a zahraniční věci (Ministère de l’Europe et des Affaires étrangères, MEAE) a Ministerstvem vysokého školství a výzkumu (Ministère de l’Enseignement supérieur et de la Recherche, MESR). Výzkum byl podpořen rovněž projektem TECHSCALE z operačního programu Jan Amos Komenský.

Spojovat prostřednictvím zdraví - to je překlad latinského názvu Per salutem coniungere, který dostala dvoudenní konference určená pracovníkům ve zdravotnictví, studentům a pedagogům nelékařských zdravotnických oborů. Program společně připravily Fakulta zdravotnických věd UP a Fakultní nemocnice Olomouc, záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda.

První ročník konference se konal v přednáškovém sále II. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Stěžejní část programu byla věnována neurologickému ošetřovatelství. „Diskutovalo se o kvalitě života mladých dospělých po ischemické cévní mozkové příhodě a o komplexních přístupech, které jsou nezbytné pro návrat pacientů do běžného života i pracovního prostředí. Odborné příspěvky českých i zahraničních řečníků z Velké Británie, Izraele či Polska potvrdily, jak důležité je propojovat klinickou praxi s vědou a vzděláváním. Účast profesorek Andrey Pokorné, Darji Jarošové a Eleny Gurkové dodala celé akci výrazný odborný rámec. Zahraniční hosté i přední český neurolog Aleš Tomek svými vystoupeními rozšířili pohled na současné trendy v ošetřovatelství a zdravotní péči,“ popsala za organizátory přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková.

Součástí dvoudenního programu byla také sekce pro doktorandy z nelékařských zdravotnických oborů, kteří představili své výzkumné projekty. Došlo i na workshop s tématem mindfulness a o hudební vstupy se postarali kytarista Chris Coleman a flétnistka Karolína Neumannová. „Celková atmosféra byla velmi pozitivní. Hosté i účastníci ocenili pestrost programu, otevřenost diskuzí a příležitost ke spolupráci. Nás potěšila nejen vysoká účast a zájem, ale především srdečná a kolegiální atmosféra, která konferenci provázela. Překvapila nás hloubka a šíře sdílených zkušeností i to, s jakým nadšením se zapojili studenti a mladí kolegové. Největší přínos akce vidíme právě v tomto propojování generací, profesí a odborných perspektiv,“ zhodnotila Daniela Bartoníčková.

Celou akci významně podpořila společnost Helago, „Poděkování náleží také Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester za zapůjčení fotografií z výstavy Jsem sestra, studentům a dobrovolníkům z Fakultní nemocnice Olomouc za jejich pomoc a organizaci, Adéle Kolkové a Janě Konečné za organizační zajištění a také překladatelkám Karolíně Neumannové a Magdaléně Švancarové, které přispěly k plynulému průběhu mezinárodní části programu. Vděční jsme všem kolegům z fakulty zdravotnických věd i z Fakultní nemocnice Olomouc, kteří se na akci podíleli. Díky všem těmto lidem a institucím se podařilo vytvořit inspirativní prostor, kde se potkala věda, praxe i výuka,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

Vydařená mezinárodní akce se příští rok dočká pokračování. Konference Per salutem coniungere II. má termín 11. září 2026.