Novinky z PřF a UP

Výzkumu ptáků hnízdících v dutinách byla věnována mezinárodní konference Hole-Nesting Birds, kterou hostila Přírodovědecká fakulta UP. Na jubilejní desátý ročník dorazilo více než sto odborníků z 18 zemí světa, aby sdíleli výsledky svého bádání a diskutovali aktuální výzvy.

„Výzkum ptáků se těší ve vědeckých kruzích nebývalé popularitě a právě dutinoví ptáci jsou často vhodnou skupinou na hledání odpovědí na složité otázky. Například o tom, jak ptáci reagují na probíhající klimatické změny. Mnoho z nás má na zahradě ptačí budky, díky kterým nám na jaře přinášejí radost hnízdící sýkory, vrabci nebo rehci. Právě obliba budek umožňuje vědcům sledovat ptačí život detailně. Na některých lokalitách jsou jich stovky,“ vysvětlil jeden z organizátorů Miloš Krist z katedry zoologie.

Nové metody ve výzkumu dutinových ptáků

Účastníci konference se dočkali bohatého programu. Více než padesát přednášek pokrylo širokou škálu témat, od objevů nových druhů parazitů přes využití moderních technologií při sledování života v dutinách až po pokročilé genetické metody, které pomáhají odhalovat původ jednotlivých ptáků v populacích.

„Barbara Tomotani z UiT The Arctic University of Norway ukázala, jak sýkory přežívají v extrémních podmínkách polární zimy. Překvapivé bylo zjištění, že na krmítka létají někteří jedinci i ve tmě. Keith Bowers z univerzity v Memphisu hovořil o tom, čím se život dutinových ptáků v Severní Americe liší od evropských populací a Marta Maziarz z polské Akademie věd přinesla velmi cenné poznatky o životě dutinových ptáků z Bělověžského pralesa,“ doplnil Peter Adamík z katedry zoologie, který se podílel na organizaci konference.

Jedinečnost konference Hole-Nesting Birds spočívala i v tom, že vedle světových kapacit dostali stejný prostor také studenti. Ti se aktivně zapojili do diskuzí i soutěže o nejlepší prezentace. Cenu za nejlepší z nich získala Adelaide Abraham z Oxfordské univerzity, která na základě dlouhodobých dat ukázala, jak sýkory koňadry reagují na ztrátu partnera. Nejlepším posterem byla oceněna práce Beau Strijker z Nizozemské královské akademie věd ve Wageningenu, která popsala expanzi sýkor až za polární kruh.

Kosíř a Sovinecko pod lupou

Výzkum dutinových ptáků je dnes ve vědeckém světě mimořádně ceněný, neboť pomáhá hledat odpovědi na složité otázky spojené například s dopady klimatických změn. Olomoučtí zoologové patří mezi přední týmy dlouhodobě monitorující ptačí populace na lokalitách na Velkém Kosíři a Sovinecku, které jsou součástí mezinárodní sítě SPI (Studies of Populations of Individually Marked Birds).

Velké ocenění získala za svou práci Eva Navrátilová. Ředitelka mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc dnes obdržela Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace za propagaci a popularizaci výzkumu. Společně s ministrem pro vědu, výzkum a inovace Markem Ženíškem, který ocenění předával, se slavnostního aktu ve Strakově akademii v Praze zúčastnili členové parlamentních výborů pro vzdělávání a vědu, předseda Grantové agentury ČR, místopředsedové Rady vysokých škol, a další čelní zástupci resortů a akademické sféry. 

Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je udělována za popularizaci nebo propagaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Cenu každoročně vyhlašuje RVVI už od roku 2016 – je určena vědeckým pracovníkům, ale i novinářům, učitelům, podnikatelům a dalším osobnostem, jež publikují k tématům vědy a techniky a celkově přispívají k jejich popularizaci. 

„Popularizace vědy není jen doplňkem k výzkumu, ale je jeho čím dál větší součástí. Bez schopnosti srozumitelně komunikovat vědecké poznatky směrem k veřejnosti ztrácí věda svůj společenský rozměr a tím pádem i zájem lidí o vědu. Práce Evy Navrátilové je v tomto ohledu příkladem, jak lze vědu přiblížit lidem s respektem k vědecké práci a zároveň lidskostí a srozumitelností,“ sdělil ministr pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Marek Ženíšek.

Letošní laureátku na Cenu předsedy RVVI nominoval děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal. „Eva Navrátilová se dlouhodobě a s mimořádným nasazením zasazuje o popularizaci vědy a výzkumu. Svým prokazatelným talentem, zkušenostmi a osobním nadšením významně přispívá k pozitivnímu obrazu české vědy v evropském kontextu. Ač není vědkyní v úzkém slova smyslu, její práce má mnohdy zásadní dopad na vnímání vědy ve společnosti,“ zdůraznil děkan Jan Stejskal.

Práce Evy Navrátilové je příkladem, jak lze vědu přiblížit lidem s respektem k vědecké práci a zároveň lidskostí a srozumitelností.“ Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace .

„Cena předsedy Rady za propagaci a popularizaci vědy je věnována osobnostem, které významně přispívají k přibližování vědeckých poznatků veřejnosti. Eva Navrátilová se věnuje komunikaci vědy a výzkumu se zaujetím a nesporným talentem a její aktivity daleko přesahují rámec běžné popularizace,“ vyzdvihl ministr Marek Ženíšek.

Eva Navrátilová poděkovala svým spolupracovníkům a také domovské fakultě. „Ocenění si nesmírně vážím. Vnímám ho nejen jako uznání své práce, ale především všech týmů, s nimiž jsem během let mohla spolupracovat. Jsem zároveň moc vděčná, že mě na toto ocenění nominovala má domovská filozofická fakulta. Bylo to právě její zázemí a inspirativní pedagogové, kteří mě kdysi k lásce k popularizaci vědy přivedli. I díky nim mohu dnes stát na tomto místě," uvedla v průběhu slavnostního aktu laureátka.

K ocenění Evě Navrátilové, která je ředitelkou festivalu Academia Film Olomouc (AFO), pogratuloval také rektor UP Michael Kohajda. „Vedení AFO přebírala v roce 2022, kdy měl festival za sebou v souvislosti s pandemií covidu dva ročníky pouze v online formátu. Podařilo se jí festival a s ním i vědu vrátit s velkou parádou do ulic města. I díky ní se AFO pyšní obrovskou návštěvností, pozitivními ohlasy účinkujících doma i v zahraničí a nabízí atraktivní platformu pro zapojení studentů do chodu festivalu. Její ocenění vnímám jako pochvalu pro Univerzitu Palackého, za to, že na její půdě již šest desetiletí tento unikátní festival vědeckých filmů existuje a Olomouc je tak pevnou součástí světové scény popularizace vědy,“ podotkl rektor Michael Kohajda.

Cenu předsedy RVVI za popularizaci výzkumu obdrželi v předchozích letech například vědecká novinářka Pavla Hubálková, biochemik Jan Konvalinka, redaktor Ivan Boháček, neuropatolog a spisovatel František Koukolík, geolog a klimatolog Václav Cílek, botanik Václav Větvička, biolog Jaroslav Petr nebo astrofyzik Jiří Grygar.

Mgr. Eva Navrátilová je odbornice na vědeckou komunikaci a popularizaci výzkumu s déle než patnáctiletou praxí. Působí na Univerzitě Palackého jako ředitelka mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), který letos oslavil 60. výročí od svého vzniku. Je také odbornou garantkou Prague Science Film Festu a spoluautorkou videoportálu Watch & Know (watchandknow.cz) zaměřeného na populárně-vědecké filmy a rozhovory se špičkovými vědci a vědkyněmi. Dříve se věnovala popularizačním projektům v brněnském VIDA! science centru nebo tvořila propagační kampaně vědeckým dokumentům.

Eva Navrátilová se ve své práci dlouhodobě zaměřuje na to, aby byla věda srozumitelná a přístupná pro široké publikum, včetně nejmladší generace. Dokáže poutavě a srozumitelně komunikovat témata napříč vědními obory a vytvářet programy, které nejen edukují, ale také inspirují a posilují důvěru veřejnosti ve vědecké poznání a kritické myšlení. Její podrobný profil si můžete přečíst v loňském vydání magazínu Žurnál UP zde.

Zásadní vliv organické přírodní hmoty na chování a účinnost inovovaných nanočástic nitridu železa při čištění vod v různých prostředích potvrdila studie v odborném časopise Chemical Engineering Journal. Kromě vědců z CATRIN Univerzity Palackého, kteří do výzkumu přinesli špičkové know-how v oblasti environmentálních nanotechnologií, se na jejím vzniku podíleli i výzkumníci ze Španělska a Francie. Zjištěné poznatky jsou klíčové pro rozvoj udržitelných sanačních technologií.

Studie srovnávala inovativní nanočástice nitridu železa (nFeN) s běžně používanými nanočásticemi nulmocného železa (nZVI) v povrchových vodách kontaminovaných nežádoucími farmaceutiky.

„Ukázalo se, že nanočástice nitridu železa vykazují v dynamických podmínkách výrazně lepší schopnost zadržovat farmaceutické látky, jako jsou například venlafaxin, oxazepam nebo karbamazepin, a to v řádu desítek až stovek nanogramů na gram. Klíčové bylo přitom zapojení přírodní organické hmoty, která hraje zásadní roli při vazbě těchto kontaminantů,“ uvedla první autorka článku Veronika Veselská z CATRIN.

Rostoucí užívání farmaceutických přípravků a dalších syntetických organických látek, které konvenční čistírny odpadních vod nedokážou zcela odstranit, přináší stále větší environmentální i zdravotní rizika. Tyto látky s velmi dlouhou životností se uvolňují do povrchových vod nebo se hromadí v kalech. Kontaminace životního prostředí může mít negativní vliv na rozvoj antibiotické rezistence, narušení vodních ekosystémů, případně může komplikovat opětovné využití vody či zpracování kalů. V tomto kontextu jsou velkou nadějí rychle se rozvíjející nanotechnologie.

„Naše výsledky tak mohou být základem pro vývoj nanokompozitních materiálů účinných ve vodohospodářském prostředí. Porozumění tomu, jak přírodní organická hmota ovlivňuje environmentální osud reaktivních nanočástic nitridu železa, je klíčové pro rozvoj udržitelných sanačních technologií. Nyní již víme, že při využití inovativních nanočástic je nutné výskyt přírodního organického materiálu ve vodě zohlednit,“ doplnila Veselská.

Výzkumníci zkoumali chování a interakce nových nanočástic nitridu železa a konvenčních nanočástic nulmocného železa v reálných vodních prostředích. Konkrétně v nedotčeném, organickou hmotou bohatém rašeliništi La Guette a v městském povodí Egoutier ve Francii, ovlivněném odpadními vodami.

Inovační studie vznikla díky podpoře programu Barrande Mobility, který je financován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a na francouzské straně Ministerstvem pro Evropu a zahraniční věci (Ministère de l’Europe et des Affaires étrangères, MEAE) a Ministerstvem vysokého školství a výzkumu (Ministère de l’Enseignement supérieur et de la Recherche, MESR). Výzkum byl podpořen rovněž projektem TECHSCALE z operačního programu Jan Amos Komenský.

Spojovat prostřednictvím zdraví - to je překlad latinského názvu Per salutem coniungere, který dostala dvoudenní konference určená pracovníkům ve zdravotnictví, studentům a pedagogům nelékařských zdravotnických oborů. Program společně připravily Fakulta zdravotnických věd UP a Fakultní nemocnice Olomouc, záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda.

První ročník konference se konal v přednáškovém sále II. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Stěžejní část programu byla věnována neurologickému ošetřovatelství. „Diskutovalo se o kvalitě života mladých dospělých po ischemické cévní mozkové příhodě a o komplexních přístupech, které jsou nezbytné pro návrat pacientů do běžného života i pracovního prostředí. Odborné příspěvky českých i zahraničních řečníků z Velké Británie, Izraele či Polska potvrdily, jak důležité je propojovat klinickou praxi s vědou a vzděláváním. Účast profesorek Andrey Pokorné, Darji Jarošové a Eleny Gurkové dodala celé akci výrazný odborný rámec. Zahraniční hosté i přední český neurolog Aleš Tomek svými vystoupeními rozšířili pohled na současné trendy v ošetřovatelství a zdravotní péči,“ popsala za organizátory přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková.

Součástí dvoudenního programu byla také sekce pro doktorandy z nelékařských zdravotnických oborů, kteří představili své výzkumné projekty. Došlo i na workshop s tématem mindfulness a o hudební vstupy se postarali kytarista Chris Coleman a flétnistka Karolína Neumannová. „Celková atmosféra byla velmi pozitivní. Hosté i účastníci ocenili pestrost programu, otevřenost diskuzí a příležitost ke spolupráci. Nás potěšila nejen vysoká účast a zájem, ale především srdečná a kolegiální atmosféra, která konferenci provázela. Překvapila nás hloubka a šíře sdílených zkušeností i to, s jakým nadšením se zapojili studenti a mladí kolegové. Největší přínos akce vidíme právě v tomto propojování generací, profesí a odborných perspektiv,“ zhodnotila Daniela Bartoníčková.

Celou akci významně podpořila společnost Helago, „Poděkování náleží také Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester za zapůjčení fotografií z výstavy Jsem sestra, studentům a dobrovolníkům z Fakultní nemocnice Olomouc za jejich pomoc a organizaci, Adéle Kolkové a Janě Konečné za organizační zajištění a také překladatelkám Karolíně Neumannové a Magdaléně Švancarové, které přispěly k plynulému průběhu mezinárodní části programu. Vděční jsme všem kolegům z fakulty zdravotnických věd i z Fakultní nemocnice Olomouc, kteří se na akci podíleli. Díky všem těmto lidem a institucím se podařilo vytvořit inspirativní prostor, kde se potkala věda, praxe i výuka,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

Vydařená mezinárodní akce se příští rok dočká pokračování. Konference Per salutem coniungere II. má termín 11. září 2026.

Olomouc po létě opět ožívá, do města se vracejí studenti Univerzity Palackého. Na osmi fakultách jich aktuálně studuje více než pětadvacet tisíc včetně šesti tisíc prváků, kteří letos nově nastupují. Hned na první týden semestru je připravena řada akcí, které jsou určeny nejen studentům a zaměstnancům UP, ale také široké veřejnosti. Univerzita tím plní, mimo vzdělávávací a vědecko-výzkumné činnosti, i svou třetí roli, kterou je služba společnosti.

Univerzita má na začátku akademického roku také kompletně nové vedení. Tým rektora Michaela Kohajdy, který do jejího čela nastoupil od letošního května, doplnila v průběhu léta prorektorka pro legislativu a organizaci Klára Hamuľáková. Dosavadní úsek pro Strategii a vnější vztahy zůstává přímo pod rektorem.

Důležitou součástí budoucího směřování UP je i podpora třetí, společenské role univerzity a posilování schopnosti instituce obstát v dlouhodobé perspektivě.

„Děkujeme všem zaměstnancům rektorátu, centrálních jednotek i fakult, kteří přispěli k hladkému předání agendy a tedy i k plynulé obměně ve vedení univerzity. V prvních měsících po nástupu jsme usilovně připravovali nejen rozpočet, který čeká na potvrzení Akademickým senátem UP, ale vytýčili jsme také důležité cíle, které se promítnou i do připravované aktualizace Strategického záměru UP do roku 2030,“ říká rektor Michael Kohajda. Důležitou součástí budoucího směřování UP je i podpora třetí, společenské role univerzity a posilování schopnosti instituce obstát v dlouhodobé perspektivě.

Na snímku v první řadě zprava: prorektor Miroslav Dopita, prorektorka Ivona Barešová, rektor Michael Kohajda, prorektorka Klára Hamuľáková, kancléř Martin Tomášek. V druhé řadě zprava: prorektorka Jitka Petrová, kvestor Josef Suchánek, prorektor Matěj Dostálek a prorektor Jiří Drábek.  Foto: Jan Andreáš  

UP to the Future

S novým akademickým rokem proto univerzita přichází s novým konceptem UP to the Future. „Cílem je sjednotit a zviditelnit aktivity v oblasti udržitelnosti, společenské odpovědnosti a odolnosti. Tyto hodnoty dnes tvoří jeden z pilířů strategického směřování českého i evropského vysokého školství. Chceme aktivně přispívat k řešení klimatických, sociálních a etických problémů současnosti a budoucnosti, a to napříč všemi rolemi univerzity – vzděláváním, výzkumem i její třetí rolí,“ vysvětluje Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Meet UP, dobrovolnictví, udržitelnost

Hned na první týden semestru proto univerzita připravuje řadu aktivit, které se společenské odpovědnosti úzce dotýkají. Na tradičním setkání Meet UP na Nábřeží Josefa Jařaba, kde budou nejen prezentovány studentské spolky a aktivity partnerských organizací, budou oceněni dobrovolníci z řad studentů, zaměstnanců a absolventů UP. „Univerzita Palackého je zásadním zdrojem dobrovolnické pomoci pro celý Olomoucký kraj, mimo zapojování desítek studentů i zaměstnanců do charitativních a obecně-prospěšných projektů, jsme byli v loňském roce největším koordinátorem dobrovolníků pro oblasti zasažené povodněmi,“ dodává Dostálek.

V prvním týdnu semestru se UP zapojí mimo jiné i do Mezinárodního dne bez aut a Evropského týdne udržitelného rozvoje. Na začátek října je pak připravena akce Fair UP, což je týden nabitý přednáškami, workshopy, konzultacemi, představeními a dalšími aktivitami, které jsou zaměřeny na péči o tělo, duši i společnost.

Milé studentky, milí studenti, vážené kolegyně, vážení kolegové,

dneškem začíná výuka v novém akademickém roce. Chtěl bych využít tuto příležitost a přivítat vás po letních prázdninách a dovolených zpět na Univerzitě Palackého. Pevně věřím, že jste si během dnů volna dostatečně odpočinuli a načerpali hodně energie a také novou chuť do práce i studia. V příštích měsících nás čeká spousta povinností, výzev, ale i příjemných setkání a zábavy.

Do nového akademického roku vstupuje univerzita pod novým vedením. Děkujeme všem zaměstnancům rektorátu, centrálních jednotek i fakult, kteří přispěli k hladkému předání agendy, a tím i k plynulé obměně ve vedení univerzity. V prvních měsících po nástupu jsme usilovně připravovali nejen rozpočet, který čeká na potvrzení Akademickým senátem UP, ale vytyčili jsme také důležité cíle, které se promítnou i do připravované aktualizace Strategického záměru UP do roku 2030. Další úkoly jsou ale před námi už pro příští týdny a měsíce a věřím, že je společně zvládneme.

Začátek nového akademického roku je rovněž příležitostí přivítat u nás nové studentky a studenty, kteří nastupují do prvních ročníků. Chtěl bych jim popřát, aby na Univerzitě Palackého našli vždy přátelské a podnětné prostředí, inspirativní pedagogy a kolegy a také prostor pro svůj osobní růst. A aby pro ně období vysokoškolského studia bylo úspěšnou životní etapou, na kterou budou vždy rádi vzpomínat.

Všem studentům i zaměstnancům pak přeji, aby vstoupili do nového akademického roku co nejlépe, aby s úsměvem a elánem překonávali všechny překážky a měli stále chuť učit se z nových zkušeností. Těším se na všechna setkání s vámi.

Michael Kohajda, rektor Univerzity Palackého

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi a exkurzemi nabídla pátá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnili studenti a vyučující z partnerských univerzit z Islandu, Španělska, Chorvatska, Bulharska, Islandu, Polska a Slovenska.

Celý program odstartoval 8. září, tedy v datum, které je již téměř třicet let spjato s oslavami Světového dne fyzioterapie. „Téma letošního dne fyzioterapie, tedy úloha fyzioterapie a fyzické aktivity ve zdravém stárnutí se zaměřením na prevenci křehkosti a pádů, úzce korespondovalo s naším programem,“ uvedla za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) byl věnovaný rozvoji klíčových dovedností v oblasti komunikace a spolupráce napříč obory. Rozmanitý program obsáhl workshopy a přednášky na téma neuromuskulární rehabilitace, technologie v ergoterapii či mindfulness. „Za nejpřínosnější část programu, která byla ovšem současně největší výzvou, označili účastníci práci na společném projektu, který se zaměřoval nejen na aktuální témata z oblasti fyzioterapie a ergoterapie, ale také na dynamiku zdravotnického týmu, efektivní spolupráci a mezioborovou komunikaci. Práce v mezinárodních skupinách, často v cizím jazyce a s různými odbornými i kulturními přístupy přinesla mimořádně cenné zkušenosti a posílila schopnost adaptace, týmové spolupráce i kreativního myšlení,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová.

Také letos došlo k propojení s Letní školou porodní asistence, která probíhala ve stejném termínu. „V rámci jednoho dopoledního bloku se studenti i vyučující obou skupin setkali a společně diskutovali péči o ženu v období těhotenství a po porodu, roli fyzioterapie v prenatální a postnatální péči či význam multidisciplinární spolupráce. Tato zkušenost byla účastníky velmi pozitivně hodnocena a inspirovala k myšlenkám, že by bylo do budoucna mimořádně přínosné zapojit do podobných projektů více zdravotnických profesí,“ sdělila Petra Gaul Aláčová.

Součástí programu byla i exkurze v Rehabilitačním sanatoriu Klimkovice, která nabídla účastníkům cenný vhled do komplexní rehabilitační péče. V nabitém rozvrhu se ale našel prostor i na prohlídku historického centra Olomouce a přátelský turnaj v bowlingu. „Celý týden se nesl v duchu otevřenosti, respektu a sdílení. Velmi nás potěšila pozitivní zpětná vazba od studentů i zahraničních kolegů, kteří vyzdvihli profesionální organizaci, přátelskou atmosféru a podporující prostředí fakulty zdravotnických věd. Zvláštní uznání si zaslouží i kreativita studentů, což se naplno projevilo během závěrečných prezentací jednotlivých projektů,“ shrnula Petra Gaul Aláčová.

„Nejpřínosnější pro mě byla interakce se zástupci dalších fakult a výměna pohledů a názorů na to, jak léčit pacienta. Pocházíme z různých zemí a s tím se pojí i různé zkušenosti v oblasti zdravotnické péče. Důležité bylo rovněž to, že jsme se naučili pracovat jako tým,“ shrnula studentka fyzioterapie Martyna Sochor z Opolské univerzity.

„Letní škola fyzioterapie a ergoterapie i letos potvrdila svůj význam jako platforma pro odborný rozvoj, posílení mezinárodní a mezioborové spolupráce a podporu profesních i mezilidských vztahů. Chci poděkovat kolegům a také studentům „badíkům“ za organizaci a průběh dalšího vydařeného ročníku,“ vyzdvihl přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP Petr Konečný.

O transgender osobách ve sportu, férovosti soutěží nebo o politice Světové antidopingové agentury se bude ve dnech 8.–10. října hovořit na Fakultě tělesné kultury UP na 14. mezinárodní konferenci sekce filozofie sportu České kinantropologické společnosti. Během tří dnů se svými příspěvky vystoupí hosté z USA, Kanady, Chorvatska či Polska, přednášky mohou bez poplatku vyslechnout všichni, kteří se o probíraná témata zajímají.

Hlavními řečníky jsou Filip Kobiela z University of Physical Culture in Krakow, který přednese příspěvek na téma Music competitions: a subclass of sport competitions or a different category?, a Eric Moore z Longwood University in Farmville, Virginia, USA, který se mimo jiné zabývá problematikou dopingu ve sportu. Vedle zahraničních odborníků během konference vystoupí i domácí řečníci, z hostitelské FTK to bude Jiří Mališ z katedry společenských věd v kinantropologii a doktorand Petr Mocek.

„Jedinečnou specifikací této konference je velkorysý čas pro rozpravu: po 30 minutách prezentace je stejný časový prostor určen pro diskuzi, aby bylo možné každé z témat probrat dostatečně do hloubky. Novinkou 14. ročníku této tradiční akce je přidružený workshop zaměřený na téma, které je ve veřejném prostoru čím dál hlasitější: Sex and Gender in sport: Regulation and eligibility for trans athletes and athletes with DSDs,“ uvedl za organizátory Ivo Jirásek z katedry rekreologie, který před časem stál u zrodu sekce filozofie sportu při České kinantropologické společnosti.

„Účast pro všechny zájemce diskutující či poslouchající je bez nutnosti registrace a účastnického poplatku. Stačí přijít se zájmem o téma do zasedací místnosti NA 3.20 v budově děkanátu FTK UP,“ dodal.

Program konference a další informace jsou k dispozici zde.

Konference filozofů sportu se v České republice koná pravidelně od roku 2012, v pořádání se střídají tělovýchovné fakulty v Olomouci, Praze a Brně a Teologická fakulta Jihočeské univerzity. Odborné setkání je od počátku vedeno v angličtině a počet zahraničních účastníků často převyšuje počet domácích. FTK naposledy konferenci hostila v roce 2018.

Procesy a problémy dekolonizace vědění a uvažování o ruském jazyce, literatuře a kultuře v kontextu evropské rusistiky. Takové bylo hlavní téma Olomouckých dnů rusistů. Sedmadvacátého ročníku konference se zúčastnilo pětadvacet rusistů, expertů z řad historie i politologie.

Olomoucké dny rusistů se na Filozofické fakultě Univerzity Palackého konají jednou za dva roky. Jestliže se předchozí ročník zaměřoval na bezprostřední výzvu spojenou s ruskou agresí na Ukrajině, letošním ústředním tématem byly procesy a problémy dekolonizace vědění a uvažování o ruském jazyce, literatuře a kultuře v kontextu evropské rusistiky. Vzhledem k tomu, že setkání opustilo tradiční lingvistické a literárněvědné zaměření, přilákalo i experty z historie a politologie.

„Ruská agrese na Ukrajině odhalila spoustu věcí, například to, že jsou mnohé evropské slavistiky rusocentrické. Místo toho, aby nabízely rovný prostor všem jazykům, do centra dění staví ruštinu jakožto dominantní prvek. Když se řekne východní Evropa, lidé automaticky často mluví o Rusku a ignorují další země, kultury a etnika. Cílem naší konference tak bylo pobavit se s kolegy a kolegyněmi z českých a evropských pracovišť o tom, jak přemýšlení o rusistice a ruské kultuře změnit,“ řekl René Andrejs, zástupce vedoucí katedry slavistiky a vedoucí sekce rusistiky FF UP. Zdůraznil přitom, že přestože je termín dekolonizace v posledních letech poměrně populární, v kontextu Ruska se objevuje zřídka.

„Pokud bych jej měl vysvětlit v jedné větě, uvedl bych, že jde především o přehodnocení dosavadních narativů, které Rusko, ale také velmi často my používáme, když mluvíme o jazyce, literatuře a kultuře v obecné rovině. Uvědomujeme si, že se dekolonizace pomalu, ale jistě terminologicky vyčerpává a ztrácí svůj původní význam. Jsem proto rád, že na našem setkání zaznělo několik příspěvků nabízejících možná řešení problému,“ dodal.

„Ruská agrese na Ukrajině odhalila spoustu věcí, například to, že jsou mnohé evropské slavistiky rusocentrické.“ René Andrejs

Olomoucké dny rusistů se uskutečnily ve dnech 11.–12. září, zahájila je vernisáž výstavy Putinova klec, věnované současným politickým vězňům v Rusku. V tentýž den čekala na účastníky setkání i komentovaná prohlídka Muzea umění Olomouc, které se ujal odborník na ruské a východoevropské umění Tomáš Glanc.

„Díky úsilí našich kolegů se povedlo do Olomouce přilákat světové špičky ve svém oboru, například lingvistu Alexandra Piperského či odborníka na ruský imperialismus Alexandra Etkinda. Z toho mám velkou radost. Jsem i moc rád, že se součástí letošního programu stala organizace Gulag.cz, jejíž předseda Štěpán Černoušek pohovořil o historické paměti v zemích střední Asie. Kolegové navíc představili film Pohřbené naděje o československé komuně Interhelpo v Kyrgyzstánu,“ uzavřel za rusisty z UP René Andrejs.

Raveesh Kumar, velvyslanec Indie, navštívil Univerzitu Palackého. Setkal se s Michaelem Kohajdou, rektorem UP, a následně se zástupci přírodovědecké fakulty a Vysokoškolského ústavu CATRIN.

Akademická spolupráce, výměnné programy a řada dalších iniciativ. Především o tom hovořil s indickou delegací rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda společně s prorektorkou pro mezinárodní vztahy Ivonou Barešovou.

„Hovořili jsme také o propagaci Univerzity Palackého v Indii a o tom, jak přilákat kvalitní uchazeče o studium.“  Prorektorka Ivona Barešová.

V pracovně rektora UP se setkání zúčastnili také Prakash Shelat, tajemník věnující se na velvyslanectví oblasti vzdělávání, proděkan přírodovědecké fakulty Miloslav Dušek a Ankush Prasad z katedry biofyziky.

„Pan velvyslanec se zajímal například o možnosti studia medicíny pro indické studenty a o spolupráci v oblasti jógy. Hovořili jsme také o propagaci Univerzity Palackého v Indii a o tom, jak přilákat kvalitní uchazeče o studium. Dohodli jsme se, že indická strana připraví seznam námětů, včetně těch, o nichž jsme diskutovali, a následně vybereme několik klíčových, které budeme dále rozvíjet,“ uvedla prorektorka Ivona Barešová.

Akademické spolupráci a jejímu posílení se věnovalo během dne také setkání na katedře biofyziky přírodovědecké fakulty.

„Hovořili jsme o výměnných programech studentů a pedagogů, o dalších společných výzkumných projektech i nových iniciativách. Pan velvyslanec si prohlédl naše výzkumná zařízení a vedl u nás i zajímavou diskuzi s indickými doktorandy,“ uvedl Ankush Prasad.

Na VŠÚ CATRIN pak indická delegace navštívila výzkumné laboratoře. Zajímala se o tamní výzkumné směry a možnosti spolupráce. Raveesh Kumar ocenil, že ve vědeckém centru pracuje řada indických vědců.

„Máme ale zájem o hlubší a dlouhodobou spolupráci mezi CATRIN a výzkumnými instituty v Indii, neboť mnohé z nich se věnují obdobným vědeckým tématům a dosahují v nich výborných výsledků,“ shrnul před prohlídkou Olomouce, která oficiální program na Univerzitě Palackého uzavřela.    

Se začátkem nového akademického roku čeká na studující velká novinka. Stávající Studentský klub UP ve Zbrojnici totiž bude nabízet mnohem více možností a příležitostí, včetně komunitních akcí a poradenských služeb.

V rozhovoru novinky představuje Zuzana Pejpková, koordinátorka Studentského klubu UP.

Než se v pondělí 22. září otevřou pro první návštěvníky dveře Studentského klubu UP – komunitního a poradenského centra UP, pojďme ho vůbec představit. Kde ho studující najdou?
Studentský klub je nové komunitní a poradenské centrum UP. Najdete jej v přízemí Zbrojnice. Klub je místem, kde se již osmým rokem scházejí studentské organizace, tvoří přátelskou komunitu a vzájemně spolupracují a vzdělávají se.

Studentský klub UP najdete na nádvoří Zbrojnice, Biskupské náměstí 1.
Otevírací doba: PO 9–15, ÚT 9–13, ST 9–12, ČT 9–13, PÁ 9–12.

Nyní se prostor otevírá všem studujícím, kteří se sem mohou přijít informovat o nabídce mimostudijních aktivit a podpůrných služeb na UP. Centrum nesupluje specializovaná pracoviště, ale pomáhá na ně nasměrovat. Studujícím tak nabízíme pomocnou ruku ve chvíli, kdy trochu zabloudí v informační džungli nebo se teprve v univerzitní komunitě rozkoukávají.

Když studující přijde, co a kdo ho tam čeká?
Může si posedět v příjemném prostředí, odpočinout si a v případě zájmu či konkrétních nesnází konzultovat možná řešení s přítomným studentským ambasadorem či ambasadorkou. Ti pocházejí z různých fakult a ochotně pomohou nasměrovat na příslušná podpůrná pracoviště (například studijní oddělení, psychologickou pomoc, podporu studentů se specifickými potřebami apod.) na UP podle typu dotazu. Případně informují o možnostech mimostudijního vyžití, které se na UP nabízí, například o zapojení do různých studentských organizací, využití kurzů a programů zaměřených na wellbeing, seberozvoj nebo kariérní směřování. Naším cílem je nabídnout méně formální informační rozcestník obohacený o pořádané komunitní akce, kde se studenti napříč fakultami i obory mohou navzájem poznávat i inspirovat.

Jaké typy akcí se chystají?
Stěžejními jsou kromě dopoledních otevíracích hodin, kdy je klub otevřen všem studujícím UP, také pravidelné tematické komunitní akce – zvoucí na ranní kávu, společnou snídani, pikniky, soutěže nebo tvořivé dílny. Řada akcí vznikne ve spolupráci se studentskými organizacemi, jejichž zázemí ve Studentském klubu UP v odpoledních hodinách zůstává. Důraz klademe na spolupráci, sdílení zkušeností a budování přátelské komunity, která může jednotlivcům pomoci překonat těžší chvíle spojené se změnami při nástupu na vysokou školu, zkouškovými obdobími a podobně.

Jak se o nabídce studující dozví?
O zmiňovaných akcích informujeme na sociálních sítích Kariérního centra UP a v komunitní whatsappové skupině Talentovaný Palacký, která nabízí možnost informovat se o konkrétních službách, jež tento program na rozvoj studentského potenciálu poskytuje.

Takže stačí přijít – ať už v otevíracích hodinách, nebo na některou z komunitních akcí – a zapojit se. První událostí je hned otevření Studentského klubu 22. září od 16 hodin, kde jsou pro návštěvníky připraveny zábavné aktivity jako mini kvíz, tvorba komunitní zdi nebo výroba placek. Přijďte naše nové komunitní a poradenské centrum nejen otevřít, ale také spoluvytvářet!

V sobotu se v rámci akce Roboti a umělá inteligence v Šantovce představí i Univerzita Palackého. Její expozice návštěvníkům přiblíží výzkum tří univerzitních pracovišť z přírodovědecké a pedagogické fakulty, která se danou problematikou zabývají. Kromě toho nabídne stánek UP i informace o možnostech studia a drobné dárky pro návštěvníky. 

Program začíná v 10 hodin a potvá do 18 hodin. Odborníci z katedry geoinformatiky PřF UP ukážou, jak lze v éře robotiky a umělé inteligence nově nahlížet na svět kolem nás. Expozice nabídne ukázky 3D haptických modelů, tyflomap (speciálních map pro nevidomé propojených s mobilními aplikacemi) i automatizovaně generovaných a vytištěných map vytvořených pomocí moderních 3D technologií.

Stanoviště katedry matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP zábavnou a srozumitelnou formou představí, jak funguje umělá inteligence při rozpoznávání obrázků. Návštěvníci si sami vyzkoušejí najít společné znaky mezi obrázky a následně uvidí, jak si s tím poradí počítač.

Do problematiky AI a kybernetické bezpečnosti příchozí zasvětí odborníci z Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP. S pravidly chování v online prostoru se budou moci návštěvníci seznámit prostřednictvím pracovních sešitů, které pro ně budou na stanovišti připraveny. Dominik Voráč z institutu pak ve své přednášce seznámí posluchače s výhodami i riziky AI. Přednáška začíná ve 14:30.

 

Už příští pátek 26. září se Olomoucký kraj znovu promění v jedno velké vědecké hřiště. Uskuteční se totiž oblíbená Noc vědců – největší popularizační akce svého druhu u nás, která v jeden večer na mnoha místech najednou nabídne pestrý program pro děti i dospělé, a to zcela zdarma. Na návštěvníky v Olomouci, Přerově, Prostějově, Přáslavicích, Hlubočkách a poprvé také v Jeseníku čekají interaktivní pokusy, zábavné kvízy, hravé workshopy, překvapivé projekce i přednášky plné pozoruhodných vědeckých příběhů.

Letošní ročník je zároveň oslavou 20 let konání Noci vědců v České republice a jeho tématem je bohatství. Odkazuje k 700. výročí zahájení ražby prvních českých zlatých mincí – florénů – za vlády Jana Lucemburského.

„Každý rok se snažíme, aby Noc vědců byla pestrá, hravá a přístupná všem generacím. Téma ‚bohatství‘ jsme proto letos pojali v nejširším slova smyslu – od historického odkazu českých zlatých mincí až po bohatství nápadů, nejnovějších objevů, kreativity a spolupráce. Loni jsme přivítali přes třináct tisíc návštěvníků a věříme, že letos se nám podaří pro svět vědy znovu nadchnout tisíce lidí. Noc vědců je totiž především o nich a pro ně,“ říká Ondřej Martínek, hlavní koordinátor Noci vědců.

video_sem

Bohatý program v Olomouci propojí speciální autobusová linka

Nejbohatší program připravuje tradičně Univerzita Palackého. Během Noci vědců veřejnosti zpřístupní všech svých osm fakult, interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání i vědecký ústav CATRIN.

„Univerzita není jen místem, kde vznikají vědecké objevy, ale i prostorem, kde se o ně dělíme s veřejností. Noc vědců je jedinečnou příležitostí ukázat, že skutečné bohatství univerzity spočívá v lidech – ve studentech, učitelích a všech, kdo jsou otevřeni světu kolem sebe a posouvají naše poznání dále. Jsem rád, že naše univerzita se opět promění v místo plné inspirace a objevů pro všechny bez rozdílu věku či zájmu,“ zve rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Program si připravila také Fakultní nemocnice Olomouc, která nabídne nejen zajímavé besedy a setkání, ale otevře rovněž dveře do běžně nepřístupných prostor – třeba do pevnosti Tafelberg, která dnes slouží jako nemocniční archiv.

Aby návštěvníci mohli v Olomouci navštívit co nejvíce bodů programu, připravili pro ně organizátoři opět i bezplatnou autobusovou linku, která jim pomůže s přesuny po městě. Jízdní řád je dostupný na webu Noci vědců.

Fenomén Zeptej se vědce, AFO kino, netradiční divadlo i výroba mincí pro děti

Mezi hlavní lákadla olomouckého programu bude patřit zábavný diskuzní formát Zeptej se vědce v Pevnosti poznání. Lidé se během moderované besedy budou moci pod heslem „Neexistují blbé otázky“ zeptat pětice vědců a vědkyň z různých oborů na zvídavé dotazy, které je pálí, nedají jim spát a hledají na ně srozumitelnou, a přitom vědecky přesnou odpověď.

Organizátoři festivalu Academia Film Olomouc si připravili speciální projekce dokumentů na přírodovědecké a lékařské fakultě a obstarají i prolog Noci vědců pro nedočkavce – ve čtvrtek 25. září v kulturní scéně Sedmička uspořádají AFO kino s bohatým doprovodným programem – včetně besedy v rámci podcastu Prompt Live od Voxpotu.

Ojedinělá kooperace právnické fakulty a Moravského divadla Olomouc dá vzniknout netradiční divadelní scéně. V aule právnické fakulty se totiž odehraje inscenace soudního dramatu Teror Ferdinanda von Schiracha.

Rodiny s dětmi pak potěší všemožné tvořivé dílny – například výroba hudebních nástrojů či ražba mincí v Uměleckém centru UP na Konviktu – a zvýhodněné vstupné do expozic Pevnosti poznání. Zábavný program pro malé návštěvníky tradičně bude mít také přírodovědecká fakulta a vědecký ústav CATRIN.

Noc vědců ve hvězdárně, bunkru, továrně na hřebíky a premiérově také v Jeseníku

Do Noci vědců se vedle Olomouce zapojí také další města Olomouckého kraje. V Přerově si interaktivní workshopy, přednášky a kvízy připravila Vysoká škola logistiky a Inovační hub Přerov. V Prostějově mohou zájemci zavítat do místní hvězdárny a vzhlédnout vzhůru ke hvězdám, v Přáslavicích pak bude příležitost sestoupit do bunkru z dob studené války. V Hlubočkách se pro Noc vědců otevřou brány staré továrny na hřebíky, dnes fungující jako coworkingová dílna pod názvem Geniální Hřebíková.

Program Noci vědců v jednotlivých městech a obcích

Olomouc | Přerov | Prostějov

Jeseník | Bunkr Přáslavice | Hlubočky

Vůbec poprvé zavítá Noc vědců také do Jeseníku. Tamější gymnázium si připravilo nebývale pestrý a obsáhlý program, který nabídne vědeckou zábavu a poznání všem věkovým kategoriím a umožní prožít atmosféru Noci vědců i lidem z regionu, kterému se dosud fenomén horečky vědecké noci vyhýbal.

Speciální edice turistické známky jako dárek k 20 letům Noci vědců

Noc vědců letos slaví významné jubileum – v České republice se koná již 20 let. K této příležitosti vznikla také speciální edice kultovní dřevěné turistické známky, kterou si mohou návštěvníci zakoupit během akce v Olomouci na přírodovědecké fakultě, fakultě tělesné kultury a přes den a po akci také v univerzitním obchodě UPoint.

Bezplatný program „na míru“ i rezervace míst přímo na webu

Celý program Noci vědců je tradičně zdarma, u vybraných událostí je nicméně nutná či doporučená předchozí rezervace. Kompletní program je na webu www.nocvedcu.cz/program. Tam si mohou návštěvníci jednak vyfiltrovat akce dle své chuti a vlastních preferencí, jednak zajistit své místo na těch workshopech, projekcích, přednáškách a dalších událostech, kde je omezená kapacita.

Česká Noc vědců je i letos součástí European Researchers’ Night, celoevropské akce podporované Evropskou unií s cílem propojit vědu a společnost a zvýšit zájem mladých lidí o vědu. Evropská noc vědců se koná ve 23 zemích, přičemž česká Noc vědců je co do rozsahu vůbec největší. V letošním roce byla Noc vědců podpořena MŠMT a programem Marie Skłodowska Curie Actions s projektem METAMORPHOSIS v rámci výzvy HORIZON-MSCA-2023-CITIZENS-01.

Uklízeli v útulku pro opuštěná zvířata, zahradničili v hospicu nebo pečovali o vinohrad v akademickém sadu. Přes 250 pracujících z Univerzity Palackého, Statutárního města Olomouc či Krajského úřadu Olomouckého kraje se v úterý 16. září zapojilo do třetího ročníku Zaměstnaneckého dobrovolnického dne. Pro pracující tří zapojených institucí bylo připraveno 15 dobrovolnických příležitostí.

Dobrovolníci a dobrovolnice z olomoucké univerzity, magistrátu a krajského úřadu se ráno z centra města pod taktovkou Dobrovolnického centra UP společně vydali na Výstaviště Flora, do fakultní nemocnice, na městské hřbitovy, do zoo nebo do zvířecího útulku. Odvoz měli zajištěn třeba i na Státní hrad Šternberk. Po celý den se věnovali péči o zeleň, úklidu či údržbě venkovních, ale i vnitřních prostor.

„Dobrovolnictví a nezištná pomoc druhým posouvá nejen celou společnost, ale i každého z nás. Proto věnujeme velkou pozornost a péči stovkám dobrovolníků z řad našich studujících, stejně tak si ale těchto aktivit vážíme u našich zaměstnanců a zaměstnankyň,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Připomenul při tom, že v úterý 23. září tradičně ocení dobrovolníky nominované z řad studentů, absolventů a zaměstnanců univerzity.

Údržba výběhů v zoo či závlaha pro stromy

Úterní úklid zázemí a výstavnického fundusu i zahradnické práce pomohly na Výstavišti Flora Olomouc a v olomouckých parcích, péče o stromy, pletí a úprava závlahových mís zase v Akademickém sadu Slatinky. Areál budované komunitní zahrady zkrášlili dobrovolníci a dobrovolnice v Hospicu na Svatém Kopečku, pomohli také s úpravou společných vnitřních prostor a vyráběli drobné dárky pro charitativní účely. Údržbu areálu včetně výběhů zvířat si vyzkoušeli v Zoo Olomouc.

„Strávit den v akademickém sadu, s rukama v hlíně po dešti, kontrolou úvazů a kotvení a špekáčkem nad ohněm na závěr — to je ten pocit, kdy práce dává smysl a letos vysazené stromy jsou připravené na zimu,“ libuje si Zdeněk Špíšek z Přírodovědecké fakulty UP. Stejně nadšená byla z účasti referentka pro zahraniční vztahy pedagogické fakulty Lenka Nosková:

„Jsem moc ráda, že jsem se letos zapojila, byla jsem v zoo, kde jsme pracovali na úpravách geologických stezek a za odměnu jsme viděli zvířata z bezprostřední blízkosti. Moc mě to bavilo, byla to skvělá příležitost poznat kolegy z různých fakult i z mé fakulty, kde pracuji jen chvíli. Poznávat se s kolegy u pletí záhonků bylo dost speciální. Bylo by skvělé, kdyby byl dobrovolnický den alespoň dvakrát ročně,“ přeje si. Olomoucká zoo pomocníkům a pomocnicím poděkovala formou komentované prohlídky areálu a návštěvou u některých zvířecích svěřenců.

Zoo pomoc ocenila a uvítá další

„Zhruba čtyřicet dobrovolníků jsme rozdělili do čtyř pracovních skupin, jejichž činnost jsem průběžně sledoval a koordinoval. Všichni pracovali s chutí, dobrou náladou a bylo zjevné, že chtějí pomoci a být u nás užiteční, za což jim velmi děkujeme. Jejich nasazení a odvedené práce si vážíme. Rovněž děkuji svým kolegům za jejich podíl na realizaci celé akce. Vytyčené úkoly jsme společně zvládli téměř na 100 %. Vždy se totiž připravuje větší objem prací, aby se nestalo, že zůstanou dobrovolníci nevyužiti a přijdou si tak zbyteční. Pokud se některý projekt nedokončí, pokračuje se na něm při další charitativní akci,“ uvedl vedoucí úseku péče o zeleň Zoo Olomouc Robert Nádvorník.

Úklid hradu i nová zeleň před porodnicí

Fakultní nemocnice Olomouc využila dobrovolnických rukou k výsadbě zeleně před porodnicí či v terapeutické zahradě psychiatrické kliniky, Státní hrad Šternberk k pracím v hradním parku i v interiérech hradu.

„Chtěl bych poděkovat všem organizátorům, že jsem měl příležitost potkat se s novými lidmi a poznat nová místa, kam se běžně nedostanu. A samozřejmě někomu s něčím pomoct, to je vždycky uspokojující. I na ostatních bylo vidět, že se zúčastnili opravdu dobrovolně a že jim všem záleží na výsledku, nikdo se „nezašíval“... Rád se zúčastním i příští rok. A kromě toho budu šířit osvětu ohledně potrubní pošty – není to žádný obstarožní systém, ale velmi moderní a sofistikovaná forma dopravy a komunikace,“ přiblížil dobrovolničení ve fakultní nemocnici Otakar Loutocký z Vydavatelství UP.

Prořezávání dřevin nebo pomoc v útulku

Úprava zeleně včetně prořezání dřevin a opravy dřevěných prvků pomohla zkrášlit areál centra ekologických aktivit Sluňákov, na Ústředním hřbitově v Neředíně uvítali pomoc s úklidem areálu i hrabáním posečené trávy. Úklidovým pracím v zázemí pro zvířata se věnovali dobrovolníci a dobrovolnice v olomouckém útulku.

„Dobrovolnictví je přirozenou součástí mého života, proto jsem ráda, že jej univerzita podporuje také prostřednictvím Zaměstnaneckého dobrovolnického dne. Účastní se jej celé mé oddělení, pro všechny kolegyně je každoroční zapojení jasná volba. A pro mě letos o to více, když se konečně naskytla možnost pomoci přímo útulku pod Ligou na ochranu zvířat v Olomouci, který je mou srdeční záležitostí. Děkuji za organizaci!“ svěřila se vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů UP Markéta Šupplerová.

Práce se našla i v městské knihovně

Do dobrovolnického dne se zapojili i zaměstnaní na olomouckém magistrátu. Na pět desítek úředníků se vydalo do celkem osmi organizací, z nichž většina patří městu. Kromě už osvědčených institucí, jako jsou výstaviště či městská knihovna, přibyli letos i nováčci, například Centrum Semafor. „Je to skvělá příležitost poznat kolegy z jiných městských organizací, seznámit se s jejich prací a na chvíli opustit rutinu té svojí. Takže kromě toho, že dobrovolníci pomůžou dobré věci, určitě to obohatí i je samotné,“ komentovala náměstkyně primátora pro sociální oblast Kateřina Dobrozemská.

Záhony v Prostějově i valšovický les

Pracující na krajském úřadu si během dobrovolnického mohli vybrat z osmi různých míst a aktivit. Pomáhali v polesí Valšovice, upravovali záhony v Centru sociálních služeb v Prostějově nebo malovali v Centru Ostrůvek v Olomouci. „Velmi si vážím všech kolegů, kteří se zapojili. Odvedli skvělou práci, za kterou jim srdečně děkuji, a ukázali, že jim není lhostejné prostředí, ve kterém žijeme. Nejde přitom o ojedinělou aktivitu, náš úřad se pravidelně zapojuje do dárcovských odběrů krve a dalších charitativních akcí. Dobrovolnictví a dárcovství vnímáme jako důležitou součást kultury úřadu,“ shrnula ředitelka krajského úřadu Jitka Keková.

Chuť pomáhat nadále zůstává

„Z letošního zaměstnaneckého dobrovolnického dne jsem nadšená. Naši kolegové využili řady nových příležitostí, při kterých mohli dělat dobré skutky, a vraceli se i na místa, kde už byli. Chválili si krásnou atmosféru dne a spolupráci s kolegy z jiných pracovišť i institucí. A řada z nich se už nyní ptala po dalších příležitostech, jak se na místa, kde dnes pracovali, vrátit,“ vzkázala manažerka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková.

Sílu a okamžitou potřebu dobrovolnictví ukázal loňský ročník zaměstnaneckého dobrovolnického dne, kdy přes 120 dobrovolníků z řad zaměstnankyň a zaměstnanců univerzity, magistrátu a krajského úřadu neváhalo změnit plány a vyrazit pomáhat po ničivých povodních na Jesenicko.

Univerzita Palackého se stala členem České asociace umělé inteligence (ČAUI), která propojuje akademii, průmysl i veřejný sektor. Členství za Univerzitu Palackého spravuje Technologická platforma KMA působící na přírodovědecké fakultě. Výsledky výzkumu v oblasti AI uplatňuje platforma ve smluvních projektech s partnery z praxe.

„Členství v asociaci nám umožní nejen sledovat trendy, ale také aktivně přispívat k diskuzi o budoucnosti umělé inteligence v České republice. Univerzita Palackého má odborníky i výsledky, které si zaslouží zaznít i v národním kontextu,“ říká Jitka Machalová, vedoucí Technologické platformy KMA, která UP v asociaci oficiálně zastupuje. Jejím pověřeným zástupcem je Rostislav Vodák.

Technologická platforma KMA propojuje odborníky z matematiky, fyziky a informatiky. Nezůstává u uživatelského nasazení dostupných nástrojů, ale rozvíjí vlastní metodiky a uplatňuje je také ve smluvních projektech s partnery z veřejné i průmyslové sféry. Model správy členství zajišťuje zastupitelnost, jednotnou komunikaci a systematické předávání informací napříč univerzitou.

Do výzkumu a aplikací umělé inteligence se na Univerzitě Palackého zapojují i další pracoviště. Přírodovědecká fakulta rozvíjí matematické modelování, strojové učení a informatiku a nabízí také specializaci Umělá inteligence. Pedagogická fakulta se zaměřuje na využití AI ve vzdělávání a oblasti digitální bezpečnosti, přičemž zde působí Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Filozofická fakulta rozvíjí jazykové technologie, velké jazykové modely a věnuje se i přirozené syntéze řeči. Lékařská fakulta společně s Fakultní nemocnicí Olomouc buduje Centrum digitálního zdravotnictví, které propojuje medicínu s technologiemi a datovou analýzou.

Důležitou roli v přenosu výsledků do praxe hraje Vědeckotechnický park UP. Poskytuje zázemí pro inovace, laboratoře DIGI2Health, podporu startupů a spin-offů a infrastrukturu pro spolupráci s průmyslovými partnery.

Členství v ČAUI univerzitě otevírá nové možnosti partnerství a projektových příležitostí a zároveň posiluje její roli v českém i evropském prostoru – zejména v tématech bezpečného nasazení AI, vzdělávání a transferu technologií. „Umělá inteligence navždy změní naše životy. Nyní je pouze na nás, jestli to bude k lepšímu, nebo horšímu,“ dodává Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence.

Seznámit se s univerzitními a studentskými spolky a užít si start akademického roku umožňuje už několik let akce Univerzity Palackého v Olomouci s názvem MEET UP. Letošní ročník se uskuteční v úterý 23. září na Nábřeží Josefa Jařaba na olomoucké náplavce. Odpolední program nabídne řadu hudebních vystoupení na dvou pódiích, jen pár kroků od řeky Moravy se představí držitel prestižních hudebních ocenění Lazer Viking nebo rapové duo P/\ST. Vedle padesáti stánků studentských spolků a univerzitních organizací tu najdete i gastrozónu či nástupní stanoviště Ololodi. Večerní program se pak přesune do klubů Hellpasso a R6. Na všechny body programu MEET UP 25 je vstup volný. 

„Už příští týden se s příjezdem více než dvaceti tisíc studentů Olomouc opět promění v opravdové univerzitní město. MEET UP na náplavce bude jedinečnou příležitostí seznámit se s desítkami univerzitních pracovišť, studentských organizací i s budoucími spolužáky, a to nejen pro čtyři tisíce nových studentů, ale také pro veřejnost," pozval na akci prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

Program MEET UP 25 odstartuje už ve 14 hodin, kdy se v okouzlujícím prostředí olomoucké náplavky představí univerzitní organizace a studentské spolky. Do interaktivních prezentací se zapojí například Vydavatelství UP, Vědeckotechnický park, Academia Film Olomouc, Dobrovolnické centrum či Centrum podpory studentů se specifickými potřebami. Svou činnost představí a nové zájemce se pokusí získat spolky Faktory, Euforka nebo StuArt, své zastoupení budou na nábřeží mít také divadelníci ze spolku Kucmoch a zástupci Klubu mladého diváka Arter, ale také fanoušci amatérského a stolního hokeje a mladí hokejisté. Prezentace potrvají až do 20 hodin.

O hudební doprovod se v průběhu odpoledne a podvečera postarají frontman kapely Dead Dog Legacy Tomm Procházka, držitel cen Apollo a Anděl Lazer Lazer Viking nebo alternativní rapová kapela P/\ST, kterou tvoří pražští divadelníci Dan Kranich a Ivo Sedláček. Na vedlejší scéně se představí hned několik talentovaných buskerů a k tomu máme ještě prostor pro silent disco, kde lidé tančí na hudbu, která jim hraje v bezdrátových sluchátkách,“ přiblížil za organizátory Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.  Komu by snad byla náplavka malá a rád by se vydal po proudu řeky Moravy, může nastoupit na poznávací plavbu Ololodí. „Loď bude vyplouvat od 15 do 20 hodin vždy v každou celou hodinu a zájemci se mohou hlásit na stánku infopointu. Nabízíme i možnost vyzkoušet si plavbu na dračích lodích, a to od 16 do 18 hodin,“ upozornil Ondřej Martínek. 

Letošní MEET UP zažije také slavnostní okamžik. Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda představí v 17 hodin laureáty cen pro dobrovolníky za rok 2024. Z téměř čtyřiceti nominací bude nakonec uděleno devět ocenění.

V rámci doprovodného programu zvou organizátoři na univerzitní swap, který se uskuteční od 14 do 18 hodin v hlavní menze na třídě 17. listopadu. „Přineste nám oblečení, knihy, studijní materiály či domácí potřeby, které již nevyužijete, ale jsou stále v dobrém stavu. Na oplátku si můžete vybrat a odnést, co se bude hodit vám,“ vzkázal Ondřej Martínek

Večerní program se z olomoucké náplavky přesune do sousedícího klubu Hellpasso, kde ve 21.30 hodin vystoupí Cringe Prince. „Pražský rapper a producent se označuje jako bedroom MC, který v jednom rozhovoru prohlásil, že ze všeho, co jej baví, čerpá, stříhá a lepí koláž. Každé jeho živé vystoupení je jedinečný rapový rituál,“ uvedla za organizační tým Anna Vytřísalová a dodala, že koncert Cringe Prince je součástí programu participujícího Street Art Festivalu, který bude mít na náplavce rovněž svůj workshop.

Kdo by toužil po přídavku, může si následující den zajít na afterparty v podobě AFO kina. V komorní scéně Sedmička začne v 18 hodin projekce filmu Snad to přijde vhod doplněná diskuzí a krátkým dokumentem k 60. výročí festivalu Academia Film Olomouc.

Na všechny akce programu MEET UP 25 je vstup volný. Více na meetup.upol.cz

Projekt Velmi špatné pohádky, za kterým stojí doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP a performerka Marta Sýkorová, postoupil mezi třináctku finalistů soutěže mladých sociálních inovátorů Social Impact Award. O vítězích letošního ročníku, kteří budou vyhlášeni na galavečeru 1. října v Impact Hubu Brno, rozhodne nejen odborná porota, ale také veřejnost v rámci online hlasování.

O nejlepším projektu veřejnost hlasuje až do konce září na webu soutěže, kde je možné se s třináctkou finalistů a jejich záměrů seznámit prostřednictvím krátkých videí.

Mezi těmi, kdo se o Cenu veřejnosti uchází, nechybí ani Marta Sýkorová, doktorandka a výzkumnice Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP, s Velmi špatnými pohádkami. Originálním projektem, který již není jen o knize, jejíž vydání umožnila i podpora Nadačního fondu UP a jejíž první náklad je po necelém roce téměř vyprodán. Osm obsažených příběhů s terapeutickým přesahem odhaluje různé podoby sebedestruktivního chování a nabízí dva konce: černý – tragický a bílý – nadějný. Vše doplňují reflexivní otázky a tzv. embodiment tipy. O knize jsme psali zde.  

„Velmi špatné pohádky nejsou jen kniha, ale živý projekt, který spojuje umění, tělo a dialog s publikem.“
Marta Sýkorová

Velmi špatné pohádky nezůstaly jen na papíře. „Vznikly tři víkendové programy pro ženy, workshopy pro různé věkové skupiny a několik autorských čtení, kterých se celkově zúčastnilo přes 400 lidí. Představení pohádek bylo také součástí festivalů Academia Film Olomouc a Ghettofest. Samostatnými performativními událostmi se staly už křty knihy, na nichž se autorské čtení propojilo s hudbou kapely Dobrá otázka, improvizovaným tancem, pantomimou, slam poetry i interaktivním zapojením publika. Každé setkání mělo jedinečnou atmosféru, od intimního kavárenského večera po komunitní slavnost, a potvrdilo, že Velmi špatné pohádky nejsou jen kniha, ale živý projekt, který spojuje umění, tělo a dialog s publikem,“ uvedla autorka.

„V nejbližší době se bude projekt ještě rozvíjet. Díky podpoře Nadačního fondu UP a ve spolupráci s Vydavatelstvím UP budou Velmi špatné pohádky přeloženy do angličtiny. Na CMTF otevíráme pro zimní semestr předmět Seberozvojové a terapeutické aspekty ztělesněné narativity, kde budeme experimentovat s tělem, hlasem a pohádkami. Se spolupracovníky plánujeme do budoucna audiopohádky, online workshopy či e-book, vzniká i divadelní inscenace s interaktivními prvky a metodické materiály pro školy a terapeuty. Podílím se také na programu připravovaného Mezinárodního festivalu dokumentárních film Ji.hlava,“ přiblížila své plány Marta Sýkorová. 

Jednu ze svých pohádek v divadelním zpracování představí i během finálového galavečera soutěže Social Impact Award 1. října v Impact Hubu Brno. 

„Všechny tyto věci jsou možné jen a jen díky podpoře mnoha lidí z OUSHI a CMTF, z Nadačního fondu UP, mentorům, kamarádům a organizátorům ze Social Impact Awards, Andreji Kalinkovi z JAMU, umělcům z hudebních a divadelních těles Dobrá Otázka, Momenty Arte, Divadlo Mim:o), impropřátelům z Oliv a Impromusic,“ dodala Marta Sýkorová.

Fantastický úspěch zaznamenala UP na letošním národním finále soutěže Falling Walls Lab, na němž mladí vědci a vědkyně představují během tří minut svůj výzkum. V konkurenci čtrnácti mladých inovátorů uspěla Veronika Šedajová z CATRIN UP. Získala nejen cenu odborné poroty, ale také publika a bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně. UP měla ve finále rekordních pět zástupců.

Čtrnáct finalistů dostalo tři minuty a dva slidy prezentace, aby srozumitelně představili svůj výzkum, který boří zdi. To je myšlenka soutěže Falling Walls Lab, jejíž celosvětové finále se koná vždy v Berlíně při příležitosti pádu Berlínské zdi. Během večera 15. září se v Národní technické knihovně v Praze představili také čtyři vědkyně a jeden vědec z UP (psali jsme zde).

Veronika Šedajová z vysokoškolského ústavu CATRIN UP se ve výzkumu věnuje grafenovým superkondenzátorům a ve své prezentaci se soustředila na jejich využití v kardiostimulátorech. Grafenové superkondenzátory vydrží déle než ty v současnosti používané, tudíž by u pacientů s kardiostimulátory nebyly třeba opakované operace.

„Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí.“ Veronika Šedajová

Díky využití grafenu, jako biokompatibilního materiálu, by navíc byly pro pacienty celkově bezpečnější. Uplatnění superkondenzátorů je však široké – od elektromobilů po satelity, které vysíláme do vesmíru.

Porota vedle srozumitelnosti projevu oceňovala u soutěžících také inovativní přístup. Jelikož technologie Veroniky je již v pokročilém stádiu vývoje, byla tahle skutečnost její nespornou výhodou. Vedle hlavní ceny získala navíc cenu publika. „Mám z obou ocenění obrovskou radost. Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí,“ uvedla Šedajová.

Svůj výzkum pokročilých mozkových implantátů v soutěži představila také Andrea Nedělníková z CATRIN UP. Vysokoškolský ústav reprezentoval též Tomáš Malina, který bádá v oblasti nanomedicíny.

Silvie Dostálková z přírodovědecké fakulty ukázala, jak pomocí nových technik molekulární biologie zkoumá imunitu včely medonosné a Eliška Zgarbová se zaměřila na metody pěstování střeva ve zkumavce.

„Tak velké zastoupení ve finále Falling Walls Lab je potvrzením silné pozice popularizace vědy, kterou UP na tuzemské scéně má. Jsem moc rád, že se naše vědkyně a vědci do podobných soutěží hlásí a představují svou práci veřejnosti. Z účasti Veroniky Šedajové v celosvětovém finále mám obrovskou radost,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Během jubilejního desátého ročníku soutěže v ČR byla udělena také speciální cena pro ženy ve vědě, kterou si odnesla Karolína Morávková z Technické univerzity v Liberci a doplní tak Veroniku Šedajovou na listopadovém celosvětovém finále.

Novou vizi a počínající trend lehkých, energeticky úsporných a autonomních senzorů, které mohou znamenat průlom při sběru klíčových environmentálních dat na Zemi i pro planetární výzkum, popsali vědci z CATRIN Univerzity Palackého v časopise Trends in Biotechnology. Inspiraci pro nové systémy našli v přírodě, konkrétně u semen rostlin, které se šíří větrem na velké vzdálenosti. Tyto poznatky v „opinion paper“ následně skloubili s nejmodernějšími technologiemi, včetně 3D tisku, flexibilní elektroniky, umělé inteligence, skládacích mechanismů inspirovaných origami či fotovoltaických článků.

„Stejně jako okřídlená semena javoru nebo semena pampelišky vybavená padáčkovitým chmýřím  i navrhované senzory využívají aerodynamické vlastnosti pro pomalý a stabilní let. Díky tomu by mohly být rozptýleny po velkém území a sbírat data o teplotě, vlhkosti či kvalitě půdy. Na rozdíl od běžné elektroniky jsou tyto senzory lehké, ekologické a mohou být připraveny z biologicky rozložitelných materiálů v kombinaci přírodních i syntetických materiálů pomocí 3D tisku, a proto je lze vyrábět levně ve velkém a bez zátěže pro životní prostředí,“ uvedl hlavní autor článku Sagar Arya z CATRIN.

Novinkou v představené vizi je také využití umělé inteligence, díky níž by senzory dokázaly samy optimalizovat své letové dráhy, zpracovávat data v reálném čase a přizpůsobovat se proměnlivým podmínkám. Další pokrok umožní využívání okolních zdrojů energie, jako je vítr nebo sluneční záření, což systémům zajistí dlouhodobou funkčnost bez vnějších zdrojů.

„Tato „létající semena budoucnosti“ mohou v budoucnu najít uplatnění v zemědělství, při obnově lesů i v monitorování klimatu. Jejich potenciál však nemusí skončit  na Zemi. Podobné technologie by jednou mohly pomoci zkoumat jiné planety, například povrch a podloží Marsu. Spojením biologické inspirace a technologických inovací tyto biohybridní systémy představují zásadní posun v přístupu k ochraně životního prostředí i meziplanetárnímu objevování a mohou otevřít nové možnosti pro udržitelnou budoucnost,“ naznačil další z autorů Lukáš Spíchal, kam by se vývoj biohybridních senzorů mohl ubírat.

Autoři v článku prezentovali kromě výhledů i současné využití těchto biohybridních senzorů, které ukazuje jejich transformační potenciál. Na Zemi pomáhají při ekologické obnově, kdy například podporují šíření semen při zalesňování v degradovaných ekosystémech, kde je přirozená regenerace omezená. Jsou také klíčové při sledování důležitých parametrů prostředí, jako jsou teplota, vlhkost, pH půdy či kvalita ovzduší, a poskytují data v reálném čase pro precizní zemědělství i ochranu biodiverzity.

Před výzkumníky ale stále stojí řada výzev, k jejichž vyřešení bude nutná spolupráce napříč materiálovými vědami, robotikou i datovou analytikou. „Jakmile se tyto technologie dále rozvinou, senzory inspirované létajícími semeny mohou zcela proměnit environmentální monitoring tím, že nabídnou škálovatelná, cenově dostupná a udržitelná řešení. Na Zemi by mohly sehrát zásadní roli v boji s klimatickými změnami, posílit ekologickou odolnost a poskytovat podrobná data pro tvorbu udržitelných přístupů. V kontextu kosmického výzkumu pak otevírají cestu k mimořádně přesnému průzkumu mimozemských prostředí a připravují půdu pro budoucí mise na Mars,“ objasnil Arya.

 

Bezplatný cykloservis, jízdy v elektromobilu, bazar, konference o udržitelném stravování i přednášky – to vše čeká studenty, zaměstnance i veřejnost během Evropského týdne udržitelného rozvoje na UP. Od 22. září do 3. října propojí univerzitní komunitu téma odpovědnosti k životnímu prostředí i k sobě navzájem. Program týdne udržitelnosti, který pořádá Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami a jejich ambasadory udržitelného rozvoje, doplní také kurzy první pomoci či jóga.

Týden odstartuje Mezinárodní den bez aut, který v celém světě připadá na 22. září a je součástí kampaně Evropský týden mobility. Na Zbrojnici, u přírodovědecké fakulty i na náměstí Republiky bude připraven bohatý program – od bezplatného cykloservisu přes ukázku sdílených kol a elektroaut až po interaktivní stanoviště, soutěže a diskuze o dopravě ve městě. Den má upozornit na rostoucí problémy spojené s automobilovou dopravou a zároveň ukázat dostupné alternativy, jak se po Olomouci pohybovat udržitelně a zdravěji.

„Evropský týden udržitelného rozvoje na Univerzitě Palackého není jen jednorázovou akcí, ale hlavně připomínkou dlouhodobého závazku univerzity k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí i společnosti.“ Miroslava Zavadil

Od bazaru přes vědu a zdraví až po jógu

Po dni bez aut bude následovat Bazar UP, který proběhne 23. září jako součást festivalu MEET UP. Studenti i zaměstnanci mohou přinést a vyměnit oblečení, knihy, nádobí nebo další funkční předměty, čímž dají věcem druhý život a ušetří tak přírodu i vlastní peněženku. O den později se v Čechových sadech uskuteční workshop „První pomoc máte ve svých rukou“ pořádaný fakultou zdravotnických věd, kde si zájemci vyzkouší resuscitaci, práci s defibrilátorem i sestavení ekologické lékárničky. Ve stejný den proběhne v Konviktu konference „Jíme lokálně, myslíme globálně“, která se zaměří na udržitelné stravování ve školních jídelnách a představí příklady dobré praxe i ochutnávky z regionálních surovin.

Další dny přinesou swap oblečení s workshopem upcyklace na cyrilometodějské teologické fakultě, cyklovýlet na Velký Kosíř organizovaný fakultou tělesné kultury či odbornou přednášku o ukládání uhlíku do půdy v rámci projektu Carbon Overseer. V Divadle na cucky zazní 30. září také přednáška studenta filozofické fakulty UP Matěje Mičulky na téma klimatické úzkosti, jež naváže na jeho nedávno vydanou monografii. Celý program uzavřou 2. a 3. října kurz první pomoci a lekce jógy s právnickou fakultou, které propojí udržitelnost s well-beingem.

Udržitelnost jako součást univerzitního života

„Evropský týden udržitelného rozvoje na Univerzitě Palackého není jen jednorázovou akcí, ale hlavně připomínkou dlouhodobého závazku univerzity k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí i společnosti. UP systematicky podporuje ekologičtější formy dopravy, zodpovědné nakládání s odpady, cirkulární ekonomiku a také vzdělávání studentů v otázkách udržitelného rozvoje. Do příprav akcí se spolu s Udržitelnou univerzitou zapojují jednotlivé fakulty i studenti, kteří díky svým nápadům a projektům pomáhají rozvíjet téma udržitelnosti napříč univerzitní komunitou,“ říká Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

Podrobný program Evropského týdne udržitelného rozvoje včetně Dne bez aut je dostupný na webu Udržitelné univerzity.