Novinky z PřF a UP

Uznávaný lékař, profesor intervenční kardiologie a průkopník v oblasti minimálně invazivních srdečních intervencí Jan Kováč obdržel za dlouhodobou spolupráci s Lékařskou fakultou UP a Fakultní nemocnicí Olomouc stříbrnou medaili Za zásluhy o rozvoj UP (Pro merito). Medaili převzal z rukou děkana LF UP Milana Koláře na Luklově kardiologickém dni, jehož XV. ročník v říjnu uspořádala I. interní klinika – kardiologická FNOL a LF UP.

Jan Kováč je uznáván jako jeden z lídrů v oblasti strukturálních srdečních intervencí, který neustále podporuje inovace v intervenčních terapiích pro širokou škálu srdečních onemocnění. Počátky jeho lékařské kariéry jsou spojeny s nemocnicí v Ústí nad Orlicí, působil také ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde mj. rozvinul léčbu akutního infarktu myokardu, vybudoval kardiologický intervenční tým a také se podílel na ustavení Kardiochirurgické kliniky. Založil také nadaci Pro srdce Hané, která dodnes významně přispívá ke vzdělávání veřejnosti v oblasti prevence a léčby srdečních chorob.

Od roku 1995 Jan Kováč žije a pracuje ve Velké Británii, kde se stal vedoucím a profesorem v University Hospital of Leicester, na jednom z nejprestižnějších kardiologických pracovišť v Evropě. Měl možnost se podílet na řadě prioritních inovací v oblasti kardiochirurgie, významná je zejména jeho práce při zavádění nového způsobu léčby onemocnění srdečních chlopní neoperační katetrizační metodou. Tzv. TAVI metoda se v současnosti využívá po celém světě.

„Profesor Kováč po celou dobu udržuje s Lékařskou fakultou UP intenzivní kontakty a zajišťuje pravidelné stáže mediků i mladých lékařů a také desítek dalších lékařů, kteří dnes pracují ve vedení našich klinik i řady pracovišť v ČR. Pravidelně zajišťuje i účast studentů LF UP a jejich prezentace na mezinárodních konferencích, jak studentských, tak lékařských. Dvě dekády je také členem redakční rady našeho časopisu Biomedical Papers,“ uvedl děkan Milan Kolář.

Medaili UP Jan Kováč převzal u příležitosti životního jubilea na letošním XV. ročníku Luklova kardiologického dne, kromě Milana Koláře mu pogratuloval také ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík a Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FNOL a LF UP, která tradiční kardiologické setkání pořádá. Na konferenci se do olomouckého hotelu NH Collection Olomouc Congress sjelo na 400 odborníků z celé České republiky, bohatý program se věnoval nejmodernějším diagnostickým a léčebným postupům. Součástí byl i tzv. pacientský den, během nějž si sedm desítek zájemců z řad široké veřejnosti od kardiologů vyslechlo nejnovější informace o prevenci a kardiovaskulární rehabilitaci.

Nadání, píle, snaha, odvaha, chuť na sobě pracovat a nebát se riskovat. To vše mají společné osobnosti, které vám představí říjnové vydání magazínu Žurnál UP. A ještě jedno je spojuje: nenechají se odradit neúspěchem, přesně tak, jak to říká vědkyně Lucie Plíhalová, která je na obálce časopisu.

Univerzita podporuje různorodost a o talentech to platí dvojnásob. Jsme pyšní a chlubíme se našimi sportovci, vědci, pedagogy, studenty, dobrovolníky… Přesvědčte se sami a přečtěte si příběh olympijského medailisty Jakuba Jurky. Student FTK, který po pařížské olympiádě zažil doslova mediální smršť, totiž ví, o čem mluví, když říká: „Snažím se na jednu stranu vystupovat tak, že jsem ten hrdina, o kterém se mluví, ale zároveň se chovat skromně. Můžeš se cítit nějak výjimečný, ale je dobré stát nohama na zemi, uvědomovat si, že je za tebou nějaká cesta, které je dobré se držet i dále.“

O tom, že věda je fascinující, není pochyb. Stejně je ale vždy úžasné vést rozhovor s někým, kdo je zapálený pro svůj obor. Přesně jako docentka Lucie Plíhalová z PřF. Zavede vás do světa rostlin, který je pro nás lidi hodně inspirující. „Rostliny se musely naučit poradit si, protože na rozdíl od člověka se nemůžou přemísťovat, odstěhovat se do lepších podmínek. Dokázaly se adaptovat na změny teplot, nedostatek vody. A to v době klimatické změny řešíme i my lidé,“ připomíná mj. v rozhovoru Lucie Plíhalová.

O vědě je řeč i na dvoustránce věnované její popularizaci. Dvě úspěšné studentky Eliška Zgarbová a Marie Pražáková prozradí, proč předstupují před publikum a snaží se vysvětlit, na čem bádají.

Jsou pojmy, které se s univerzitou pojí jaksi samozřejmě: studenti, učitelé, výuka, semestr. Co ale slova jako velký kancléř nebo pedel? Představíme právě tyto dvě osobnosti: arcibiskupa Josefa Nuzíka, který je garantem „boží“ fakulty, a Josefa Horáka, pedela, kterého mají mnozí na svých promočních fotografiích.

V magazínu je toho ale mnohem, mnohem víc. Třeba příběh absolventky FZV Anety Fricové, fyzioterapeutky domácích mazlíčků, zkušenost Michaela Mitraše z PF s jeho aktivitou ve prospěch společnosti nebo nahlédnutí studentky FF Silvie Chlumcové do světa diplomatů, když byla jeden den stínem britského velvyslance.

Je toho na 40 stránkách opravdu docela dost. Tak si užijte naše podzimní univerzitní čtení.

Žurnál UP najdete jako vždy na fakultách, v UPointu nebo v Pevnosti poznání. A zde je jeho elektronická verze.

Jaký vliv mají rodiče na své potomky, co se týče pohybového chování a rizika nadměrné tělesné hmotnosti, a jakou roli v tom hraje vzdělání a socioekonomické zázemí rodiny? Odpověď nabízí nová monografie Dagmar a Erika Sigmundových z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP shrnující výsledky výzkumu, do kterého se zapojilo 400 rodin s 3–8letými dětmi.

Vztahu mezi pohybovým chováním rodičů a jejich dětí se manželé Sigmundovi věnují dlouhodobě a jsou autory či spoluautory řady publikací. „Díky možnostem moderních technologií jsme v aktuální studii mohli sledovat současně všechny tři hlavní složky 24hodinového chování, tedy pohybovou aktivitu, sezení a spánek, a zároveň jsme se zaměřili na předškoláky a děti v mladším školním věku, kterým se podobné práce dosud příliš nevěnovaly. Naším cílem bylo jednak popsat vzorce 24hodinového chování rodičů a jejich potomků a také odhalit faktory snižující riziko výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u těchto dětí,“ uvedla Dagmar Sigmundová.

Členové zapojených rodin nosili po dobu 7 dní náramkový akcelerometr, který monitoroval jejich pohybové chování, a naměřené hodnoty spolu s časovými údaji souvisejícími s denním režimem zaznamenávali do deníku. Ten zároveň zahrnoval i otázky týkající se antropometrických charakteristik sledovaných jedinců a rodinného zázemí, které částečně vycházely z mezinárodní studie HBSC věnující se zdraví a životnímu stylu školáků. Monitorování se uskutečnilo v průběhu školního roku, aby byl zachycen obvyklý životní styl rodiny. Do měření se zapojilo přes 500 úplných i neúplných rodin napříč Českou republikou, z měst i venkova, kompletní data výzkumníci získali od 400 z nich. Výsledky pak porovnávali i se zjištěními ze zahraničí.

„Ze získaných dat mimo jiné vyplynulo, že u nás oproti jiným zemím nehraje příliš roli to, jestli rodina žije ve městě nebo na venkově, v bytě či v domě, jestli vlastní auto a počítač nebo jestli má každé z dětí svůj vlastní pokoj. Větší důležitost ve vztahu k životnímu stylu má vzdělání a nadměrná tělesná hmotnost rodičů. Například nadváha či obezita matky, která s předškolními a mladšími školními dětmi tráví více času, významně zvyšuje riziko výskytu vyšší tělesné hmotnosti u potomků, u otců tento vztah nebyl tak výrazný. Také můžeme říci, že s vyšším vzděláním rodičů se zvyšuje šance na plnění doporučení vztahujících se k pohybovému chování, dostatečně dlouho nicméně spí děti matek s nižším než vysokoškolským vzděláním,“ přiblížil Erik Sigmund.

Autoři studie mimo jiné také zjistili, že téměř žádní rodiče neplní doporučení vztahující se k pohybové aktivitě, sedavému chování a spánku. Oproti tomu pětina chlapců a čtvrtina dívek splňuje všechna tři doporučení. Nejvýraznější rozdíly mezi dětmi a rodiči jsou v poměru sezení k době spánku, když děti prosedí třetinu dne, zatímco rodiče téměř polovinu. V raném dětství se přitom ukotvují základy zdraví a aktivního životního stylu jedince, na kterých pak „staví“ v dospělosti. „Rádi bychom se k rodinám, které s námi spolupracovaly, vrátili i s pozdějším šetřením a zjistili, jestli a jak se jejich životní styl změnil,“ dodávají manželé Sigmundovi.

Výzkum se uskutečnil v rámci končícího projektu Vzorce 24hodinového chování rodičů a jejich potomků v rodinách s dětmi ve věku 3-8 let podpořeného Grantovou agenturou ČR, vedle Dagmar a Erika Sigmundových se na něm podíleli i další vědci z FTK UP: Michal Vorlíček, Jan Dygrýn a Jaroslava Voráčová. Kromě monografie jsou dalšími výstupy projektu i tematické články v českých a zahraničních impaktovaných časopisech, mj. Journal of Sleep Research nebo Children.

Vydání monografie bylo také podpořeno z projektu OP JAK DigiWell – Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu. Publikace vyšla ve Vydavatelství UP, v jehož e-shopu je také zdarma ke stažení.  

Právnická fakulta zná jména kandidátů, kteří se budou ucházet o křesla v jejím akademickém senátu. Akademičtí pracovníci budou moci vybírat z devíti osobností, studenti z patnácti. Senátní volby se uskuteční v týdnu od 4. listopadu a volit se bude elektronicky.

Akademický senát PF UP má celkem patnáct členů, funkční období senátorů je tříleté. Pedagogickou kurii tvoří devět členů, studentskou šest členů. „V řádném termínu jsme obdrželi celkem čtyřiadvacet platných návrhů, do pedagogické kurie devět a do studentské třináct,“ shrnul Zdeněk Červínek, předseda volební komise. Mezi kandidáty z řad pedagogů je zastoupeno sedm kateder, mezi studenty jsou jak posluchači magisterského programu, tak zástupci doktorského studijního programu.

Senátní volby na právnické fakultě začnou v pondělí 4. listopadu (od 00:00 hodin) a skončí v pátek 8. listopadu (ve 12:00 hodin). Akademická obec bude hlasovat na platformě volby.upol.cz, přičemž každý z oprávněných voličů může hlasovat pouze jednou. „Každý volič-akademik může hlasovat nejvýše pro devět kandidátů z kandidátní listiny akademiků a každý volič-student může hlasovat až pro šest kandidátů z kandidátní listiny studentů. Vždy je však třeba označit alespoň jednoho kandidáta z příslušné kurie, jelikož prázdný hlasovací lístek se považuje za neplatný, a nelze jej tudíž odeslat. Pokud je některý člen akademické obce současně akademický pracovníkem i studentem, může volit pouze v jedné kurii,“ řekl k pravidlům voleb Zdeněk Červínek.

Kandidátní listiny (řazeno abecedně)
Pedagogická kurie
doc. JUDr. Michal BARTOŇ, Ph.D. | katedra ústavního práva
JUDr. Bronislava COUFALOVÁ, Ph.D. | katedra trestního práva
Mgr. Leona ČERNÁ | katedra jazyků
doc. JUDr. Petr DOSTALÍK, Ph.D. | katedra teorie práva a právních dějin
doc. JUDr. Kateřina FRUMAROVÁ, Ph.D. | katedra správního a finančního práva
JUDr. Klára HAMUĽÁKOVÁ, Ph.D. | katedra soukromého práva a civilního procesu
JUDr. Ivana RABINSKÁ, Ph.D. | katedra trestního práva
doc. JUDr. Ondřej SVAČEK, LL.M. Ph.D. | katedra mezinárodního a evropského práva
JUDr. Veronika TOMOSZKOVÁ, Ph.D. | katedra správního a finančního práva; katedra klinického a právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností

Studentská kurie
Vojtěch BARCAL | Právo a právní věda, 4. ročník
Dan BAREK | Právo a právní věda, 6. ročník
Matouš BĚLOHLÁVEK | Právo a právní věda, 3. ročník
Adam BLADSKÝ | Právo a právní věda, 2. ročník
Vladimír DOČEKAL | Právo a právní věda, 2. ročník
Mgr. David MARHOLD | Právo a právní věda, 6. ročník; Teoretické právní vědy, obor právní dějiny a římské právo, 2. ročník
Mgr. Veronika MAŠKOVÁ | Teoretické právní vědy, obor správní právo, 1. ročník
Ondřej MAZÁNEK | Právo a právní věda, 2. ročník
Miloň NĚMEC | Právo a právní věda, 3. ročník
Aneta RUSTLER | Právo a právní věda, 3. ročník
Jan ŠILAR | Právo a právní věda, 2. ročník
Jan TICHÁNEK | Právo a právní věda, 3. ročník
Klára ŽÁKOVÁ | Právo a právní věda, 4. ročník

„Mám zajímavou příležitost naučit se kombinovat vědu a výzkum takzvaně zevnitř, tedy pohledem laboratoře, měření či výzkumu, a zvnějšku, tedy z hlediska efektivního řízení vědy a výzkumu,“ říká Elizaveta Watzlová, posluchačka studijního oboru Management vědy na Filozofické fakultě Univerzity Palackého.

Absolventka magisterského studia makromolekulární a fyzikální chemie Elizaveta Watzlová, nyní členka výzkumné skupiny odpadového hospodářství a udržitelných technologií Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky, vidí perspektivu ve studiu oboru Management vědy na FF UP především v synchronizaci vědecké práce s prací manažerky.

„Dnešní odborná činnost není prací jednotlivce, vždycky jde o práci v týmu. To byl i důvod, proč jsem začala přemýšlet o tom, jak svou odbornost v chemii rozšířit a skloubit s činností v týmu. Studium managementu vědy na FF UP považuji proto za zajímavou příležitost. Kombinace pohledu na odbornou činnost z úrovně laboratoře, ověření hypotéz a řízení pracovních činností spolupracovníků je to, co považuji za přínosné. Práce v týmu je způsob posouvající poznání k inovacím ve společnosti i ve vědě. Jinými slovy: budu-li schopna propojit své znalosti a dovednosti z laboratoří s nabízenými příležitostmi, zakázkami, projekty, tedy managementem, bude to ve výsledku přínos nejen pro mě, ale i pro mého zaměstnavatele,“ shrnuje studentka oboru Management vědy.  

Management vědy – navazující magisterský studijní program na FF UP. Studium probíhá v kombinované formě.  Více o oboru zde.

Přestože se již během své práce účastnila řešení projektů, a to jak v soukromé, tak i v akademické sféře, studium na Filozofické fakultě UP vnímá jako velmi obohacující. Za přínosné považuje přednášky a workshopy lidí z jiných oborů a specializací i zajímavá setkání, jež nabízejí výměnu informací a zkušeností.

„V současné době se podílím na řešení několika technologických projektů v oboru energetiky a s tím související ochrany životního prostředí a recyklace prvků vzácných zemin a lanthanoidů. Co je vlastně management? Podle mého názoru je to obor nebo nauka o práci s lidmi. Obor Management vědy pak v sobě kombinuje jak odbornou činnost, tedy vědu, tak spolupráci s lidmi,“ dodává mladá žena, která žije v Praze více než desetiletí, domov má však v západoukrajinském městě Chmelnický.

Specialistkou v oblasti chemických věd touží být už od páté třídy základní školy. Magisterské studium oboru Fyzikální chemie absolvovala na ruské Tverské statní univerzitě v Tvery, nostrifikaci diplomu pak získala na pražské VŠCHT. Je také absolventkou desetiměsíční UNESCO/IUPAC stáže v Akademii věd ČR v Praze. Působila jako vědeckovýzkumná pracovnice ve státních výzkumných organizacích resortu zemědělství i jako zástupkyně vedoucího laboratoře na pozici chemik-analytik v soukromé sféře. Několik let byla také doktorandkou na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, kde se zabývala vlastnostmi vodivých polymerů a jejich derivátů. Z rodinných důvodů však doktorandské studium nedokončila. Českou státní příslušnost získala v roce 2022.

„Čas běží velmi rychle a životní podmínky se mění. Nechci usnout na vavřínech a vedle studia Managementu vědy na Filozofické fakultě UP jsem se nedávno rozhodla, že se o doktorát pokusím znovu. Nyní se v něm věnuji retenčním schopnostem půdy pro vodu ve vztahu k různým způsobům zpracování půdy a hnojení. Management vědy je pro mě velmi zajímavý a přínosný. Jsem nadšená ze setkání s experty různých sfér výzkumu, z workshopů i seminářů, jež vedou lidé, s nimiž mám i hodně oborově společného,“ doplňuje Elizaveta Watzlová, pro niž je vedle vědy zásadní i rodinný život. Většinu ze svého času totiž věnuje svým malým dcerám.

„Tak jako mnohé jiné ženy se i já snažím tak nějak kombinovat všechno. Jsem máma dvou dcer, v práci jsem chemička, analytička a taky jsem studentka, pro niž je relaxací běh. Mám ráda i klasickou hudbu a divadlo. A životní motto? To vznikne, až bude započaté dokončeno, zážitky setříděny a vznikne čas na ohlédnutí. Zatím mám cíl jediný: úspěšně dostudovat.“

Dnes slavíme státní svátek a připomínáme si Den vzniku samostatného československého státu. O událostech, které se v roce 1918 týkaly Olomouce, píše na webových stránkách Z olomouckých archivů podrobně emeritní profesor Filozofické fakulty UP Jiří Fiala. Tři z textů s laskavým svolením pana profesora přetiskujeme.

Přípravy ke zřízení Okresního národního výboru v Olomouci

Že dojde k rozpadu Rakousko-Uherské říše a vzniku československého státu, se v Olomouci předpokládalo, a tak se od poloviny října v Olomouci připravovalo složení zdejšího okresního národního výboru v návaznosti na instrukce Českého (posléze Československého) národního výboru založeného 18. července 1918 v čele s exponentem České státoprávně demokratické strany Karlem Kramářem. Člen této strany, olomoucký advokát Richard Fischer (v letech 1920–1939 starosta města Olomouce), se postavil do čela příprav zřízení olomouckého Okresního národního výboru.

Dne 21. října 1918 se konala první porada, jíž se kromě Richarda Fischera zúčastnili hodolanský obchodník a důvěrník sociálně demokratické strany Felix Časný, dosavadní poslanec moravského zemského sněmu za agrární stranu Tomáš Otahal z Holice a šéfredaktor deníku Našinec páter František Světlík.

Ustavující schůze Okresního národního výboru se konala 26. října, kromě osobností již uvedených se stali členy tohoto orgánu sociální demokraté dělník Hynek Havlíček a úředník Emanuel Vojnar, dva představitelé olomouckého Sokola – advokát František Smrčka a středoškolský profesor František Rompart, členové agrární strany zemský poslanec a redaktor Kuneš Sonntag a profesor střední hospodářské (rolnické) školy na Klášterním Hradisku Eduard Reich, předseda katolické národní strany Mořic Hruban (člen pražského Národního výboru), její činitelé soudní úředník Adolf Procházka a páter Antonín Cyril Stojan (v letech 1921–1923 olomoucký arcibiskup), zakladatel živnostenské strany Rudolf Mlčoch a další.

Předsedou Okresního národního výboru byl jednomyslně zvolen Richard Fischer, jednání výboru se omezilo na ekonomické záležitosti, protože nikdo nepředpokládal brzkou kapitulaci Rakousko-Uherska.

Deklarace Československého státu v Praze a v Dolanech u Olomouce

V pondělí 28. října 1918 se poštmistr v Dolanech u Olomouce Rudolf Caha dozvěděl o nótě rakouského ministra zahraničí Gyuly Andrássyho z 27. října, adresované prezidentu USA Woodrowu Wilsonovi a nabízející separátní „příměří na všech frontách“, mj. s tím, že rakousko-uherská vláda „souhlasí také s jeho názorem, obsaženým v poslední notě o právech národů rakousko-uherských, zejména o právech Čechoslováků a Jihoslovanů“.

Český překlad nóty, zveřejněný ve vývěsce pražské redakce deníku Národní politika a poté otištěný v jeho odpoledním vydání, byl pražským lidem interpretován tak, že Rakousko-Uhersko kapitulovalo (ve skutečnosti se tak stalo až 3. listopadu 1918). Za všeobecného pozdvižení a bouřlivého nadšení českých Pražanů – pražští Němci a německy hovořící Židé neměli důvod k jásotu – se rozhodli představitelé Národního výboru, později nazývaní „mužové 28. října“, Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup, následovat spontánní deklaraci československého státu ústy pátera Izidora Zahradníka u sochy sv. Václava na Václavském náměstí a večer téhož dne vydat první zákon Národního výboru o zřízení „samostatného státu československého“.

Také dolanský poštmistr Rudolf Caha nelenil s vyhlášením nového státu, označil se za jeho prvního úředníka a za projevů sympatií občanů Dolan zamaloval fermežovou barvou znak Rakousko-uherské říše – dvojhlavého orla, jenž visel na průčelí dolanské pošty. Místní farář P. František Zapletal krotil přílišný optimismus svých farníků slovy: „No, no, lidičky, ať to jen pana poštmistra nemrzí, ještě není Rakousku konec!“, ale v tom ohledu se dolanský duchovní pastýř projevil jako špatný prorok.

Představitelé Okresního národního výboru na schodišti olomoucké radnice během tábora lidu 3. listopadu 1918.
Foto: Archiv města Olomouce

Telegram okresním výborům a obecním úřadům z 28. října 1918

Večer 28. října se o převratných pražských událostech dozvěděl předseda olomouckého Okresního národního výboru Richard Fischer:

„Večer tohoto dne – 28. října 1918 – seděl jsem s rodinou klidně v kuchyni připraveni ku spánku. Vtom někdo rychle zazvonil u dveří, dcerka Dagmar běžela otevřít a přiběhla se zprávou, že nějaký důstojník s nějakým pánem přejí si se mnou mluviti. Šel jsem ven a tam shlédl na chodbě tajemníka Národní jednoty Adolfa Kubisa, tehdy poručíka v Olomouci, jenž zvolal: ,Prvý československý důstojník se vám představuje!‘ a podal mi telegram. Zavedl jsem ho (a pana vrchního poštovního kontrolora Pospíšila) do salonu, narychlo rozsvítil a četl telegram tohoto znění:

,Všem okresním výborům a obecním úřadům!
Zákon vydaný národním výborem ze dne 28. října 1918:
Samostatný stát československý vstoupil v život; aby zachována byla souvislost dosavadního právního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu, Národní výbor jménem československého národa jako vykonavatel státní svrchovanosti nařizuje:
Čl. 1. Státní formu československého státu určí Národní shromáždění ve srozumění s československou Národní radou v Paříži, jako orgán nové jednomyslné vůle národa; než se tak stane, vykonává státní svrchovanost Národní výbor.
Čl. 2. Veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají dosud v platnosti.
Čl. 3. Všecky úřady samosprávné a státní, župní ústavy, státní, zemské, okresní, župní a obecní jsou podřízeny Národnímu výboru a prozatím úřadují a jednají dle dosud platných zákonů a nařízení.
Čl. 4. Zákon tento nabývá platnosti dnešním dnem.
Čl. 5. Předsednictvu Národního výboru se ukládá, aby tento zákon provedlo.
Dáno v Praze, dne 28. října 1918.
A. Švehla. Jiří Stříbrný. Dr. Al. Rašín. Dr. Fr. Soukup. Dr. Vavro Šrobár.‘

Překvapení a radost moje byla bezpříkladná. Zvěstoval jsem to hned rodině, děti provolávaly slávu, skákaly nadšením atd. My se zatím v saloně radili, co udělati.“

Následovala noční schůze Okresního národního výboru v Národním domě, k níž byli členové svoláni posly – bylo usneseno, že dalšího dne je třeba „oznámiti ustavení českého státu úřadům, vydati zvláštní vydání časopisů hned zrána a konati velkou schůzi lidu“. Místodržitelský komisař Oskar Rohr v Brně sice na telefonický dotaz Fischerovi sdělil, že zpráva o prohlášení českého státu byla odvolána, ale telefonické dotazy v Praze a v Brně vyzněly jinak: že stát prohlášen byl a odvoláno nebylo nic. Cítili jsme, že má to býti brněnský trik…

Ráno po 7. hodině 29. října zavlál z mého domu [nyní třída Svobody 18] velký slovanský prapor, na nějž lidé s udivením hleděli. Vždyť při oslavách rakouských úspěchů válečných nikdy nebyl můj dům praporem ozdoben. To věděli lidé v Olomouci dobře, a proto zastavovali se, tvořili skupiny dohadujíce se, co asi se stalo, že slovanský prapor, jenž v době válečné byl znamením velezrady, najednou tak volně vlaje. Ale brzy ukojena byla zvědavost. Po 8. hodině vyšla zvláštní vydání novin, první z nich Proudy, a já si odnášel přímo od stroje z tiskárny první výtisk. Proklamace českého státu šla na dračku z ruky do ruky, čeští lidé jásali nadšením a na českých domech veřejných i soukromých objevovaly se prapory.“

Z olomouckých archivů

K historickému městu, jakým bezpochyby Olomouc je, patří i bezpočet vzácných archivních materiálů. Za staletí fungování královského města i různých politických a kulturních institucí na jeho území vzniklo množství unikátních dokumentů. Díky spolupráci dnešní olomoucké samosprávy, Státního okresního archivu Olomouc a olomoucké pobočky Zemského archivu Opava můžeme nyní ty nejvzácnější dokumenty představit veřejnosti. K tomu slouží tato speciální webová stránka, která představuje laickým zájemcům z řad veřejnosti digitální faksimile vybraných archiválií s jejich transkripcemi či překlady a s historickým komentářem, jakož i výběr z olomoucké ikonografie (tedy kresby, malby, grafiky a fotografie historické i současné Olomouce). Prezentace, nazvaná Z olomouckých archivů, vzniká v návaznosti na internetové stránky Magistrátu města Olomouce a Archivního vademeca.

Třetí místo v soutěži vědeckých prací mladých fyziků o Cenu Milana Odehnala získal student přírodovědecké fakulty Josef Kadlec. Cenu uděluje Česká fyzikální společnost každé dva roky mladým autorům vědeckých prací z oblastí fyziky, kteří nepřekročili věk třiceti let.

„Z obdržené ceny mám velikou radost. To, že jsem byl vybrán mezi kvalitními uchazeči, vnímám jako velký úspěch. Jsem rád, že výzkum, kterému se věnuji a plánuji se věnovat i nadále, je vědeckou komunitou přijat jako relevantní a kvalitní,“ uvedl Josef Kadlec.

Studenti či absolventi mohou do soutěže o Cenu Milana Odehnala přihlásit až tři vědecké práce. Josef Kadlec zaslal dvě. „Své práce jsem přihlásil v oboru kvantové komunikace. Jedna z nich se zabývá kvantovými komunikačními kanály a jejich využití pro kvantově komunikační protokoly vyžadující kvantově korelované stavy. Práce vznikla v rámci široké mezinárodní spolupráce s fyziky z Taiwanu, Polska a Japonska. Nové teoretické poznatky byly zároveň podloženy experimentem, který jsem na půdě Společné laboratoře optiky zkonstruoval pod vedením mého školitele Karla Lemra a Antonína Černocha,“ doplnil Josef Kadlec.

Druhá práce se zabývala potenciály pro kvantové provázání a silnější kvantové korelace jako nástroje pro studium neklasičnosti stavů. „V článku jsme ukázali, že tento přístup vnáší hlubší vhled do studia neklasičnosti. Zároveň jsme sestrojili jednu z prvních experimentálních realizací tohoto konceptu,“ dodal Josef Kadlec.

Vítězem druhého ročníku geografické soutěže GeoGuessr se stal tým GIS-aster složený ze studentů přírodovědecké fakulty Adama Ilavského, Jiřího Krahuly a Tomáše Ryšky. Akce, kterou pořádal studentský spolek EGEA, se zúčastnilo 31 družstev z Univerzity Palackého.

„Na první místo jsme se dostali především díky dobré týmové spolupráci, schopnosti se rychle zorientovat a najít klíčové prvky prostředí, jakými jsou například architektura, jazyk na nápisech nebo etnikum obyvatelstva. Obzvlášť užitečná pak byla dobrá znalost České republiky a Olomouce, kde jsme získali velkou část našich bodů,“ uvedl za vítězný tým Adam Ilavský.

Na druhém místě skončil tým JuRaCZE ve složení Martin Urban, Lukáš Waclawek a Jiří Madeja z přírodovědecké a právnické fakulty. Třetí místo obsadil tým BruTaři ve složení Ota Ščuglík, Kamil Šmotek a Daniel Čamek z fakulty tělesné kultury.

GeoGuessr je geografická hra využívající Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitnou na náhodném místě na planetě a jejich úkolem je co nejpřesněji určit svou polohu. Účastníci se mohou v prostředí StreetView volně pohybovat a hledat indicie, které jim pomohou lokalizovat jejich pozici. „Je to hra na přesnost. Až si je soutěžící jistý, nebo až se blíží konec časomíry, klikne do mapy v místě, kde si myslí, že se nachází. S co největší přesností, klidně i na metry,“ řekla jedna z organizátorek soutěže Denisa Hadrová.

Letošní soutěže se zúčastnili studenti z přírodovědecké, právnické, pedagogické a filozofické fakulty a fakulty tělesné kultury. „Zájem o naši hru byl velký, svědčí o tom počet přihlášených týmů. Je skvělé vidět, jak se v prostorách naší fakulty setkají soutěžící napříč obory, aby se utkali o titul. Neskutečně mě baví sledovat mix emocí ve tvářích během hry, radost ze správných tipů i odhodlání být v příštím kole ještě lepší. Moc si vážíme podpory přírodovědecké fakulty, katedry geografie i marketingového oddělení Univerzity Palackého a chtěli bychom poděkovat všem, kteří nám pomáhají, aby soutěž byla co nejlepší,“ dodala Denisa Hadrová.

Druhý ročník Olomouc Design Days je na dohled. Listopad v Olomouci bude jednoznačně patřit všem milovníkům moderního designu a trendů v kreativních odvětvích, příznivcům originálních nápadů a řešení i nadšencům pro tvoření originálních výrobků. Čeká je totiž téměř stovka bodů v programu, který láká nejen na výstavy a prezentace lokálních tvůrců, výstavy či diskuse, ale také řadu workshopů a akcí pro celou rodinu. Vedle města a Inovačního centra Olomouckého kraje (ICOK) je poprvé hlavním organizátorem akce i Univerzita Palackého.

„Design Week, ale na celý měsíc. Tak by se asi dalo shrnout, na co se mohou Olomoučané a návštěvníci města těšit v listopadu v Olomouci. Novým festivalem, který jsme v loni uvedli poprvé, chceme popularizovat kulturní a kreativní odvětví, propojit tvůrce a veřejnost a také vzbudit v lidech zájem o kreativní obory, design, architekturu nebo třeba umělecká řemesla. Společně s našimi partnery jsme připravili obrovské množství akcí pro široké spektrum návštěvníků,“ popisuje náměstek primátora města Olomouce pro kulturu a cestovní ruch Viktor Tichák.

Univerzita Palackého do bohatého programu přispěje nejen odbornými přednáškami, ale také workshopy, výstavami, komentovanými prohlídkami nebo festivalem studentských aktivit FFest, který pořádá filozofická fakulta. „Během letošních Olomouc Design Days připravujeme dvě tematické víkendové konference zaměřené jednak na využití AI v kreativních odvětvích, jednak na 3D tisk a jeho využití pro kreativce. Mimo to se může veřejnost těšit na přednášku Olomouc ve filmu nebo kreativní workshopy v UPointu a v konviktu,“ vypočítává z univerzitního programu jeho koordinátor Ondřej Martínek z oddělení marketingu. Kompletní program univerzitních akcí v rámci Olomouc Design Days najdete zde.

„Jsme velmi rádi za vytvoření platformy město – ICOK – UP, která představuje a zastupuje hlavní hybatele v oblasti kulturních a kreativních odvětvích na Olomoucku. Univerzita Palackého byla navíc iniciátorem vůbec prvního mapování kreativních odvětví v regionu a stojí také za edicí katalogů Design. Je proto logické, že je odborným garantem hned několika programových bloků v rámci letošního programu a hrdým spoluorganizátorem akce,“ říká prorektorka Andrea Hanáčková, která ve středu 23. října podepsala se zástupci města a ICOKu memorandum o spolupráci.

Během listopadu se mohou nejen Olomoučané těšit na celkem 100 událostí včetně 13 výstav a 33 workshopů. Program zasáhne také Hlubočky, Přerov, Šumperk nebo Jeseník.

Cyrilometodějská teologická fakulta UP získala do své správy pozůstalost německého katolického kněze, teologa, novináře a mučedníka Maxe Josefa Metzgera, který mimo jiné propagoval ideu mírové a sjednocené Evropy. Jeho myšlenky, založené na věrnosti evangeliu, jsou nadčasové a inspirativní i dnes. Materiály včetně nepublikovaných textů, vědeckých studií či souboru fotografií budou nyní zkoumat odborníci z olomoucké teologie.

„Archivní materiál umožňuje výzkum v oblastech, jako jsou počátky ekumenismu a pacifismu nebo myšlenka sjednocené Evropy. Zajímavé je působení Metzgerových komunit na Moravě, které se snažily budovat mosty mezi národy a věnovaly se sociální práci, a také odkaz Johannese Oesterreichera, který ke komunitě patřil. Oesterreicher pocházel z Města Libavé, studoval na německém gymnáziu v Olomouci, v USA později založil institut židovsko-křesťanských vztahů a je spoluautorem deklarace Nostra aetate, která odmítla antisemitismus,“ uvedl Lubomír Žák z katedry systematické teologie.

Právě pod jeho vedením vznikne na CMTF UP mezinárodní pracovní skupina. Tu budou tvořit akademici i studenti, kteří budou společně prohlubovat Metzgerův duchovní, teologický a sociální odkaz.

„Vzhledem k tomu, že Metzgerova komunita působila před druhou světovou válkou a během ní také na území moravských diecézí, chápu přesun archivu do Olomouce jako symbolický akt návratu do již známého prostředí. O osobnost M. J. Metzgera se zajímám už dvacet let – napsal jsem o něm řadu vědeckých článků a jeho dopisy z vězení přeložil do italštiny. Mám k němu velmi osobní vztah, inspiruje mě. Je pro mě vzorem jako křesťan, kněz a teolog,“ dodal profesor Žák, který se záměrem studia Metzgerovy pozůstalosti seznámil publikum na fakultě během jednoho z dřívějších Vědeckých stand-upů, viz zde.

Max Josef Metzger byl jedním z prvních katolických účastníků ekumenického hnutí a založil interkonfesní společenství Una Sancta, které existuje dodnes. Usiloval o obnovu německého katolicismu, který považoval za sebestředný a málo oddaný ideálům prvotního křesťanství. Metzger, který sloužil za první světové války jako polní kaplan, radikálně odmítal násilí a věřil, že mír v Evropě a ve světě zajistí pouze vzájemný respekt mezi národy. V protikladu k nacionálně socialistickému pojetí společnosti nabídl jiný pohled, založený na úctě a respektu ke každému člověku a národu. Prezentoval jej v předmluvách a novinových článcích i ve chvíli, kdy mu šlo o život. Za pacifistické politické názory a vizi poválečného uspořádání Evropy jako mírového společenství národů ho Hitlerův režim v roce 1943 odsoudil k smrti stětím.

CMTF UP do své správy a ke studiu získala mimo jiné Metzgerovy osobní listy, deníky nebo nepublikované rukopisy, také vědecké studie týkající se jeho osoby a díla. Archivní materiály zahrnují i kompletní ročníky některých katolických rakouských a německých novin a časopisů z 20.–40. let 20. století, knihy a brožury týkající se počátků ekumenismu a křesťanského pacifismu nebo také literaturu o Třetí říši i protihitlerovských hnutích. Důležitými jsou též knihy a osobní dopisy teologa Johannese Oesterreichera a archiválie týkající se Metzgerovy komunity, která na Moravě působila do roku 1945.

Jméno prvního polistopadového rektora Josefa Jařaba bude ještě více spojeno s Univerzitou Palackého. K odkazu významného amerikanisty, který zemřel loni v květnu, se přihlásil na svém včerejším jednání Akademický senát UP, když souhlasil s přejmenováním koleje Šmeralova na kolej Josefa Jařaba.

Návrh na přejmenování zahrnovala novela č. 4 Řádu vysokoškolské koleje UP, kterou senátoři a senátorky projednávali v rámci legislativní rubriky. „Pan profesor Josef Jařab byl vynikající akademik, pedagog a první porevoluční rektor naší univerzity. Jeho významné působení v oblasti vzdělávání a přínos k akademickému rozvoji univerzity jsou inspirací pro současnou i budoucí generaci studentů – a ostatně i akademiků. Pan profesor Jařab byl také známý svou aktivní účastí ve veřejném životě a podporou akademických svobod. Pojmenování kolejí po panu profesorovi Jařabovi proto vyjadřuje ocenění jeho dlouholeté práce, jeho historickou roli v době revoluční a celkově připomíná jeho odkaz,“ stojí mj. v důvodové zprávě, která členům senátu změnu názvu vysvětlovala.

Předsedkyně AS UP Irena Smolová připomenula, že tuto aktivitu iniciovali studentští senátoři, a poděkovala jim za to. „Přejmenování vyjadřuje naši úctu k tomu, co Josef Jařab jako první polistopadový rektor pro Univerzitu Palackého vykonal,“ podpořil změnu i rektor Martin Procházka. AS UP poté s novelou vyslovil souhlas. Univerzita se bude snažit, aby se vše potřebné, včetně nového označení, stihlo symbolicky k letošnímu 17. listopadu, kdy se budou připomínat události z roku 1989.

Senátorům a senátorkám se také na jejich říjnovém jednání představil staronový ředitel Správy kolejí a menz UP Josef Suchánek, který se na svou pozici vrátil po skončení mandátu hejtmana Olomouckého kraje.

Předsedkyně Irena Smolová také senátory informovala o aktuálním harmonogramu doplňovacích voleb do AS UP, které senát vyhlásil na svém zářijovém jednání. Týká se to doplňovacích voleb na jednoho člena z řad studentů PdF UP na funkční období 2024–2026. Všechny potřebné informace jsou pravidelně aktualizovány na stránkách AS UP.

AS UP se pak věnoval Dodatku ke Zprávě o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností. Materiál předkládal rektor UP a senátoři ho hlasy všech přítomných schválili.

V rámci legislativní rubriky se senátoři zabývali několika legislativními dokumenty. Nejprve schválili novelu č. 1 Statutu Právnické fakulty Univerzity Palackého ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP a stejně tak souhlasili s novelou č. 6 vnitřního předpisu PdF ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP.

Velká debata se vedla o problematice nejednotnosti sdílených výukových materiálů na jednotlivých fakultách, kterou iniciovali studentští senátoři. Senátoři po diskuzi přijali usnesení, v němž žádají rektora, aby vyžadoval po děkanech nezbytnost používat a kontrolovat využívání pouze online platforem, které jsou doporučené CVT a pod kontrolou univerzity.

Senát také nominoval dva své členy do Komise pro udržitelný rozvoj UP. Za akademiky nominaci přijala Šárka Šaňáková a za studenty Petr Mocek. V závěru zasedání prezentovalo své aktuální aktivity senátorům při propagaci UP oddělení marketingu.

Přijatá usnesení najdete zde.

Příští zasedání AS UP bude 6. listopadu.

Záhadné šifry, světelné hry, stezka odvahy, tajemství minerálů, svět pohledem termokamery, malování na obličej. To vše a mnohem víc vás v Pevnosti poznání – Centru popularizace Přírodovědecké fakulty UP čeká v pátek 25. a sobotu 26. října.

Ať už dáváte přednost slovanským Dušičkám, nebo americkému Halloweenu, v magickém období přelomu října a listopadu, kdy se podle starých mýtů propojují světy živých a mrtvých, se v Pevnosti poznání propojí svět vědy a zábavy v pořádně strašidelném duchu.

„Pevnost duchů se stala doslova olomouckou klasikou. Vedle unikátní výzdoby dotvářejí kouzelnou atmosféru místa také naši animátoři a průvodci z řad studentů Univerzity Palackého, kteří se opět převléknou za duchy, monstra a strašidla,“ říká k akci Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

V olomouckém interaktivním muzeu vědy bude pro návštěvníky opět připraven i unikátní tematický doprovodný program. Ten bude zahrnovat nejen speciální vědecké workshopy v kreativní dílně i Laboratoři poznání, ale i světelné experimenty s UV světlem nebo strašidelné interaktivní show přímo v expozicích. 

Program doplní nejen populární stezka odvahy, malování na obličej, ale i popularizační přednášky zoologa a antropologa Evžena Tošenovského, které se zaměří na původ mýtů o hejkalech, vlkodlacích nebo bludičkách. Součástí budou i ukázky živých zvířat, která stála u zrodu těchto představ a inspirovala lidskou představivost.

Kompletní program akce naleznete na webu pevnostpoznani.cz.

Vítězství z druhého ročníku hackathonu s podtitulem Když data promluví si odnesl tým NTL – CUP s projektem Chytrá parkovací aplikace pro chytrá města, který identifikuje volná parkovací místa prostřednictvím kamerových systémů. Třídenní akce se v nové budově Vědeckotechnického parku UP Envelopa Hub zúčastnilo deset týmů a jeden jednotlivec. Hackathon pořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc.

„Moc mě těší, že se na jednom místě potkalo tolik talentovaných a kreativních lidí, kteří dokázali za tak krátkou dobu vytvořit neuvěřitelná a zároveň prakticky využitelná řešení. I když jsme mohli ocenit jen tři vítězné týmy a udělit dvě speciální ceny, tak věřím, že každý z účastníků si z hackathonu odnesl minimálně nové kontakty, cenné zkušenosti nebo skvělé zážitky,“ uvedl hlavní organizátor Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Na druhém místě skončil tým DataQ – Safevision s projektem Systém rozpoznávání útočníka se zbraní pomocí kamerových systémů. Třetí místo obsadil tým Střelci s aplikací nazvanou Neboj App, která pomocí navigace vyhledá nejbezpečnější cestu domů. „Třetí místo v soutěži nás velmi potěšilo. Hackathon byl unikátní, inspirativní, intenzivní a hlavně nás bavil. Naučili jsme se nové věci a poznali zajímavé lidi. Dva dny nepřetržité mozkové aktivity daly vzniknout hromadě skvělých nápadů, které si bezpochyby zaslouží být zrealizovány,“ řekl student přírodovědecké fakulty Kryštof Richter, který v týmu Střelci spolupracoval s Denisou Hadrovou, Reném Jirmusem a Michalem Urbanem z katedry geografie a s Matějem Řehořem z pedagogické fakulty.

Udělena byla i dvě zvláštní ocenění. Cenu za nejlepší business potenciál od Inovačního centra Olomouckého kraje získal tým TRIX za návrh Chatbota pro webové stránky Olomouc Tourism. Cena pro nejlepší studentský tým patřila týmu Střelci s projektem Neboj App. Účastníci hackathonu letos získali finanční odměny ve formě stipendií a voucherů (u vítězných týmů přesahující 100 000 Kč), vzdělávací a mentorské vouchery pro finální realizaci projektů či věcné ceny

Hackathon je třídenní akce, během které jednotliví účastníci nebo týmy navrhnou, vytvoří a následně prezentují své nápady. V letošním roce si mohli vymyslet vlastní projekt nebo se inspirovat navrženými tématy, jako jsou Bezpečná a udržitelná univerzita, Adaptace území města Olomouc na klimatickou změnu, Kam na střední školu a jejich dostupnost v Olomouckém kraji či Atraktivita Olomouckého kraje v oblasti vědy, výzkumu a inovací.

„Přidanou hodnotou této akce bylo propojení účastníků soutěže s mentory z Olomouckého kraje, Statutárního města Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci i se zástupci soukromých firem. Děkuji všem účastníkům i partnerům za úspěšný druhý ročník našeho hackathonu a věřím, že se nám podaří připravit další ročník minimálně v takové podobě jako v letošním roce,“ doplnil Jakub Koníček.

Vřelá objetí už na schodech před fakultou a za dveřmi mírné rozpaky, zda opravdu jsou na své fakultě. Tak začínalo setkání absolventů právnické fakulty, kteří promovali v roce 1999. Do Olomouce přijeli, aby si užili stříbrnou promoci.

„Vůbec jsem netušil, že fakulta něco takového pořádá. Pozvánka mě velmi mile překvapila. Dlouho jsem neváhal a zaregistroval jsem se. Všechno je tu jiné. Třeba místo bufetu krásná knihovna,“ řekl Peter Michalička, notář ve slovenské Dětvě. Po pětadvaceti letech si promoci spolu s ním zopakovala padesátka absolventů.

A promoce to bylo v mnoha ohledech netradiční, méně formální, plná úsměvů, nadhledu, zkušeností a potlesku. „Vítám vás na vaší fakultě. Přicházíte domů. Doufám, že se tu tak i budete cítit. Přeji vám, ať si dnešní den užijete,“ řekl na úvod Václav Stehlík, děkan PF UP. Jeho slova doplnila prorektorka Zdenka Papoušková, která zdůraznila, co všechno jako absolventi již dokázali. „Obstáli jste v osobním i profesním životě a můžete být na sebe hrdí. A hrdá může být i Univerzita Palackého, její právnická fakulta, že vás má. Přeji vám zdraví, ať vás vaše práce baví a ať se rádi vracíte na fakultu, univerzitu a do Olomouce.“

Vzkaz pro své spolužáky přidal i Michal Hudeček, který pronesl za absolventy promoční řeč. „Nejdůležitější je být při práci spokojen a mít pozitivní pohled na svět. Važme si toho. Navíc je to teprve pětadvacet let, co jsme opustili tuto fakultu, život tak máme stále ještě před sebou. A pokud náhodou někdo spokojeni nejste, vraťte se ke svým původním představám a ideálům. Přeji nám všem, abychom nevyhořeli a v profesním životě byli spokojeni,“ řekl Michal Hudeček, který se svou kolegyní ze studií založil advokátní kancelář, která úspěšně funguje už více než dvacet let.

Všichni promující zůstali na fakultě do odpoledních hodin. Na programu bylo mimo jiné focení nebo prohlídka fakulty s komentářem dvou „stříbrných“ absolventů, kteří na fakultě působí. Své spolužáky provedli Gabriela Halířová z katedry správního práva a finančního práva a Michal Bartoň, vedoucí katedry ústavního práva. „Děkuji za možnost potkat se s kolegy a podívat se, jak fakulta vyrostla. Myslím, že nemluvím jen za sebe, když řeknu, že se mi promoce moc líbila. Předčila moje očekávání,“ zhodnotila Eva Šonková, soudkyně Nejvyššího správního soudu.

Pro právnickou fakultu, která byla obnovena v roce 1991, to byla třetí stříbrná promoce, kterou připravila.

Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Jak najít starým věcem další využití nebo jak je přetvořit v něco zcela nového? Univerzita Palackého v Olomouci (Udržitelná univerzita) a Česká federace nábytkových bank a reuse center pořádají v sobotu 2. listopadu Reuse den na UP, během nějž se bude veřejnost moci zdarma zúčastnit kreativních workshopů na téma využití odpadu jako zdroje k tvorbě a upcyclingu. Akce dále nabídne přednášky o fast fashion a prevenci vzniku odpadu nebo velký swap, tedy bezplatnou výměnu předmětů mezi návštěvníky. Reuse den je součástí programu Olomouc Design Days.

Celodenní komunitní akci, zaměřenou na principy udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, bude od 10 do 17 hodin hostit olomoucký Konvikt (Umělecké centrum UP). Po celý den zde bude probíhat swap, kam návštěvníci mohou přinést věci v dobrém stavu, které se jim už nehodí, a něco jiného si odnést. Výstava, připravená organizací Na Zemi, představí komplexní problematiku tzv. fast fashion, tedy velmi levné a dostupné módy, která se vyrábí v obrovském množství bez ohledu na životní prostředí či pracovní podmínky zaměstnanců.

„Nejlepší odpad je ten, který nevznikne – tím se snažíme řídit i na Univerzitě Palackého. Během Reuse dne proto chceme spolu s partnery nejširší veřejnosti ukázat, jak toto heslo aktivně naplňovat v praxi. Naučíme se, jak dávat starým věcem nový život místo jejich vyhazování na skládky, a tím šetřit omezené zdroje surovin a energie. Společně můžeme žít udržitelněji a předat našim dětem lepší svět,“ představuje hlavní myšlenku programu Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

Důležitou součástí akce proto budou kreativní workshopy, při nichž si budou moci návštěvníci vyzkoušet tvoření ze zbylých osiřelých ponožek nebo techniku upcyklace oblečení formou tisku. Pro nejmenší návštěvníky připraví pestrý program Lesní klub Doubraváček. Chybět nebudou ani inspirativní přednášky od zástupců expertních organizací. Budeme hovořit o problematice fast fashion nebo o tom, co je to reuse systém a jak se do něj každý z nás může zapojit. Zkušenosti z praxe návštěvníkům předají zástupci nově vzniklého olomouckého reuse centra Druhá Dobrodruhá.

Reuse den na UP pořádá Univerzita Palackého ve spolupráci s Českou federací nábytkových bank a reuse center, z. s. Ta dlouhodobě cílí své aktivity směrem k vizi České republiky bez zbytečného odpadu. V letošním roce organizuje deset Reuse dnů po celé České republice, během nichž ukazuje, jak jednoduše se může každý zapojit a zasadit se o „cirkulárnejší“ budoucnost. Partnerem akce je Swap Prague, z. s., podporuje ji Česká rozvojová agentura.

„Reuse den na UP je jednoduše esence cirkulární ekonomiky v praxi. Svět nepotřebuje, aby několik jednotlivců obětovalo všechno pro ochranu klimatu. Potřebuje, aby každý z nás udělal trošku. Proto chceme ukázat lidem jednoduché, ale účinné způsoby, jak žít udržitelněji a s menší zátěží pro životní prostředí,“ říká Eva Štibingerová, projektová manažerka Reuse federace.
 

Novinky můžete sledovat na facebookové události.
Nepotřebné věci na výměnu během swapu lze přinést jak přímo na akci, tak předem od 29. října na vrátnici Konviktu (Univerzitní 3), a to v uzavřených taškách nebo krabicích.



 
 

Slavnostním poklepáním základního kamene byla symbolicky zahájena výstavba nového ústředního pavilonu Fakultní nemocnice Olomouc, který po dokončení bude mimo jiné novým sídlem čtyř klinik. Pavilon B, na jehož stavbu se počítá s náklady ve výši 3,5 miliardy korun bez DPH, vyroste v místě stržené nejstarší nemocniční budovy zvané Franz Josef, sloužit by měl začít v polovině roku 2028.

Zahájení největší stavební investice v historii nemocnice se osobně zúčastnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Kladívek pro symbolické poklepání základního kamene se vedle něj a ředitele Romana Havlíka a dalších představitelů nemocnice chopili také vedoucí pracovišť, která v budově najdou nové prostory, děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář a zástupci zhotovitelských firem, požehnání stavbě dal biskup Antonín Basler.

„Nový pavilon B je klíčový pro zvýšení kvality zdravotní péče i další rozvoj naší nemocnice jako takové,“ uvedl ředitel FNOL Roman Havlík. Připomněl zároveň, že v současnosti v areálu běží některé další stavby, například ambulantního onkologického pavilonu, a další se připravují, zejména nová porodnice. „Čekají nás náročné roky jak pro zaměstnance nemocnice, tak pro její pacienty a návštěvníky. Věřím ale, že vše zvládneme a že těch pár let nepohodlí a dopravních a logistických komplikací bude bohatě vykoupeno moderním zázemím pro špičkovou léčebnou péči, kterou chce nadále poskytovat.“

Do pavilonu B, který bude mít pět nadzemních a tři podzemní podlaží, se po dokončení kompletně přestěhuje neurologie, neurochirurgie, ortopedie a traumatologie a své provozy sem rozšíří i další pracoviště – urgentní příjem, radiologie, centrální operační sály nebo Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. V budově má vzniknout deset operačních sálů, tři sály pro jednodenní chirurgii se zázemím pro dospávání a jednotka intenzivní péče pro jmenované lůžkové obory. Celkově zde bude umístěno 273 lůžek pro pacienty a řada specializovaných lékařských přístrojů.

Počítá se také s posluchárnami a seminárními místnostmi pro výuku budoucích lékařů a zdravotnického personálu. Součástí bude také kavárna a výdejna zdravotnických potřeb. V podzemních podlažích budou parkovací místa, technologické zázemí a kolektory, které zajistí propojení se sousedními budovami nemocnice. Další podrobnosti ke stavbě jsou k nalezení na webu franzjosef.fnol.cz.

O loňském loučení s Franzem Josefem, nejstarší budovou nemocnice, která byla v minulém roce stržena, jsme psali zde.

Stavební ruch panuje nejen ve středu nemocničního areálu – při Hněvotínské ulici pokračuje výstavba nové budovy, která bude od roku 2026 sloužit potřebám Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP. Hrubá konstrukce budovy aktuálně dostává skleněné opláštění, které by mělo být hotovo do konce letošního roku, jak jsme psali před nedávnem zde.

BK Olomoucko z Kooperativa Národní basketbalové ligy (KNBL) vstoupil do letošní sezony s de facto novým týmem, s řadou hráčů ze zámoří. Ne příliš se ale ví, že několik domácích basketbalistů má silné vazby k Univerzitě Palackého. Rozehrávači Martin Nábělek a Adam Goga jsou absolventy FTK a přírodovědecké fakulty, pivot Dominik Žák na FTK studuje ve druhém ročníku. Studium vychovatelství na pedagogické fakultě má za sebou asistent trenéra Matěj Musil. Ačkoliv všichni museli či musí vysokoškolská léta skloubit s vrcholovým sportem, svého rozhodnutí nelitují a oceňují nejen odborné kvality, ale i vstřícný přístup zdejších pedagogů.

Spíše než na kariéru učitele, trenéra nebo biochemika zatím všichni myslí především na své působení v nejvyšší tuzemské lize. Vzdělání na Univerzitě Palackého ale shodně považují za benefit pro svůj další život. I když skloubit obě věci dohromady nebylo či není, navzdory individuálním plánům, vždy snadné.

„Byl jsem ke studiu vždy veden rodiči, kteří dbali na to, abych školu nezanedbával. Takže jít na vysokou byl pro mě jasný krok. Přišlo mi, že s basketbalem to půjde skloubit, a tomu odpovídal i zvolený obor. Kromě toho jsem si ale uvědomoval, že s dosaženým vzděláním by v budoucnu přechod od profesionálního sportu do ‚běžného‘ života mohl být o něco snazší,“ prozradil Martin Nábělek, který získal magisterský titul letos v červnu. Během studia vystřídal působení v Prostějově, Ostravě a Ústí nad Labem. „Měl jsem na fakultě domluvený individuální plán. S vyučujícími jsme se vždy dokázali domluvit tak, aby škola i sport mohly být v rovnováze. Během studia jsem si nedokázal představit, že bych se opravdu vydal na dráhu učitele tělocviku. Ale poslední rok už jsem o tom začal uvažovat,“ doplnil absolvent oboru učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň a střední školy, který basketbal hraje profesionálně osmou sezonu.

Martin Nábělek se po zápase zdraví s fanoušky.

 S FTK je propojen i Dominik žák, který si vybral studium trenérství a sportu. Na olomoucké palubovce působí čtvrtou sezonu a je de facto jedinou „starou“ tváří v nově vytvořeném týmu. „Měl jsem velmi podobné důvody, proč jít studovat. Dráha basketbalisty není dlouhá a studium může dát člověku alespoň určitý směr, kudy se pak bude ubírat. Ve škole mám individuální plán. Musím říct, že na fakultě se mi snaží vycházet vstříc a nabídnout mi náhradní termíny. I když se zatím jako trenér nevidím, studium je super a třeba k té profesi jednou dospěju,“ říká s úsměvem Dominik Žák.

Dominik Žák (vlevo) během zápasu

Jejich spoluhráč Adam Goga naopak nechtěl s basketbalem spojit celý život, proto si vybral odlišný obor – biochemii. Po jejím úspěšném absolvování na UP pokračuje v navazujícím studiu oboru Analýza potravin na Univerzitě Pardubice. „Nelákala mě představa, že bych u basketbalu zůstal i po ukončení hráčské kariéry. Proto jsem se rozhodoval mezi fyzioterapií a biochemií. Shodou okolností jsem se nakonec ocitl na přírodovědecké fakultě a studium jsem si docela užil. Povinnosti včetně laboratorních cvičení jsem si musel splnit jako každý jiný, i když často v náhradních termínech. Díky vstřícnosti vyučujících se to ale povedlo,“ vzpomíná Goga, který v budoucnu zvažuje dráhu nutričního poradce se zaměřením na vrcholový sport.

Adam Goga (vlevo)

V rodinné tradici studia na Univerzitě Palackého pokračoval Matěj Musil. Když nastupoval na pedagogickou fakultu, pracoval už jako trenér. Na tomto postu je nyní poprvé u týmu KNBL, což považuje za jeden ze svých největších dosavadních úspěchů, stejně jako působení u národního družstva žen U18 v roce 2023. „Pro profesi trenéra potřebuji hlavně trenérské licence, tu nejvyšší momentálně studuji na FTVS Univerzity Karlovy, titul jako takový není podmínkou. Každopádně v praxi ze studia vychovatelství těžím. Pedagogika je využitelná v mnoha oblastech trenérství, takže některými postupy jsem se inspiroval zejména tehdy, když jsem ještě trénoval děti,“ prozradil Musil.

Asistent trenéra Matěj Musil (uprostřed)

Podle něj se ne nadarmo říká, že basketbal je vysokoškolský sport. „V Americe je dokonce univerzitní sport často populárnější než ten profi. Mým tajným zbožným přáním je vytvořit v Olomouci základnu pro fandění v akademické obci a celkově studium se sportem více propojit. Každopádně zvu všechny na naše zápasy. Basketbal je dynamický sport, kde se pořád něco děje a je zábava ho sledovat,“ říká.

Atraktivitu olomouckého basketbalu podle hráčů zvyšuje i přítomnost několika spoluhráčů ze zámoří. „Je jim vlastní určitá touha předvádět se a udělat pro diváky show. Lidé tak mohou i u nás naživo vidět to, co jinak vidí spíše v televizi či na internetu v zahraničních soutěžích. Letos chodí na zápasy hodně fanoušků a je tam příjemná atmosféra,“ pochvaluje si Goga.

Propojení evropského a amerického herního stylu přináší více bodů, trojek i smečí. „Myslím, že pro diváky může být hra zajímavá. Program je pro ně přizpůsobený, jsou tam poločasové soutěže. Každý si může najít to své a utkání si užít,“ přidal se Nábělek.

Univerzita je zapojena i do univerzitní basketbalové ligy, kde ji reprezentuje například Dominik Žák. A fanoušci mají také další příležitost zajít na basketbal. V Olomouci hrají ženy, muži jsou ve druhé lize a do extraligy se letos dostali i hráči v kategorii U17.

Výkon superrychlých kvantových počítačů může ještě výrazně zvýšit použití kvantových pamětí na bázi tzv. mikrovlnných dutinových rezonátorů. Rezonátory totiž výrazně prodlužují délku existence fotonů sehrávajících roli kvantových bitů, na nichž je mechanismus fungování kvantových počítačů postaven. Potvrdil to výzkum vědců z katedry optiky přírodovědecké fakulty a odborníků z Yale Quantum Institute ve Spojených státech amerických.

Mikrovlnné dutinové rezonátory představují ideální systém pro kvantové paměti, jelikož prodlužují životnost fotonů až na desítky milisekund. Je to přibližně stokrát delší doba než u kvantových bitů založených na nelineárních obvodech. Navíc existují metody, pomocí nichž lze dobu „života“ dutinových rezonátorů natáhnout až na několik sekund.

Vědci z přírodovědecké fakulty a Yale Quantum Institute nyní zjistili, že dutinové rezonátory s touto extrémní dobou života mohou „spolupracovat“ se současnými nelineárními supravodivými obvody, které představují jednu z nejpokročilejších platforem pro kvantové počítače. Špičkovou technologii využívají i společnosti Google nebo IBM. První supravodivý kvantový počítač by se měl brzy objevit i v České republice.

Tyto moderní systémy ale zatím vykazují vysoké ztráty a šum, proto by mohlo být výhodné ukládat kvantovou informaci do pamětí s delší dobou života, která by tuto jejich negativní vlastnost eliminovala. Na kvantových počítačích by díky tomu bylo možné řešit výpočetně složitější úlohy než nyní. Otevřít pomyslnou bránu k dalšímu zvýšení výkonu kvantových počítačů mohou právě dutinové rezonátory.

Pro univerzální kvantovou kontrolu mikrovlnných rezonátorů, tedy pro přípravu libovolného kvantového stavu nebo provedení libovolné kvantové operace, jsou nelineární supravodivé obvody nezbytné. „Je přirozené očekávat, že kvalita této kontroly bude limitovaná primárně dobou života těchto nelineárních obvodů. Přirozenou snahou by tedy mělo být provádět veškeré operace co nejrychleji s využitím co nejsilnějších interakcí,“ uvedl Ondřej Černotík z katedry optiky.

V určité fázi je však další zesilování interakce kontraproduktivní, protože nelineární obvod současně představuje kanál, kterým může docházet ke ztrátám z rezonátoru. „Síla těchto ztrát se obecně škáluje obdobně jako síla interakce mezi obvodem a rezonátorem. Obecně bylo tedy přijímáno, že pro efektivní kvantovou kontrolu je potřeba, aby oba systémy měly podobnou dobu života,“ dodal Ondřej Černotík.

Vědci z Přírodovědecké fakulty UP a Yale Quantum Institute ale zjistili, že tento předpoklad je mylný a současné nelineární obvody s dobou života kolem sta mikrosekund jsou potenciálně schopné provádět účinnou kvantovou kontrolu mikrovlnných rezonátorů s dobou života v řádu sekund, která je tedy o čtyři řády delší.

„Analyzujeme několik schémat přenosu stavu z kvantového bitu do rezonátoru a pro každé vyhodnocujeme kompromis mezi silou interakce a indukovanými ztrátami v nelineárním obvodu. Ukazuje se přitom, že tzv. transmony, což je nejčastější typ supravodivých kvantových bitů, nejsou vhodné pro přímou kontrolu mikrovlnných rezonátorů kvůli typu jejich nelinearity (čtvrtého stupně), která vede k silnému šumu i při obecně slabých interakcích,“ popsal výzkum Iivari Pietikäinen z katedry optiky. Na základě tohoto zjištění vědci preferují obvody s jiným druhem nelinearity (třetího stupně), u kterých podobné problémy nenastávají a které díky tomu mohou sloužit pro zprostředkování interakcí mezi transmony a mikrovlnnými rezonátory.

Odborníci kromě tohoto jednoduchého kódování zkoumají i problematiku tzv. bosonických kódů, které využívají vícefotonové stavy rezonátoru. Jsou tak citlivější na ztráty a šum, zároveň ale nabízejí možnost takto způsobené chyby detekovat a často i opravovat. Jejich rozvoj je úzce spjat s teoretickými i experimentálními týmy na Yale Quantum Institute, s nimiž vědci z katedry optiky dlouhodobě spolupracují.

„Tato schopnost korekce chyb je v příkrém kontrastu ke konvenčním supravodivým kvantovým bitům, u nichž je pro detekci a korekci chyb potřeba použít několik kvantových bitů ke kódování jednoho logického kvantového bitu. Na těchto bosonických kvantových bitech pak ukazujeme, že námi odvozené principy kontroly a jejich limity platí i pro tuto vysoce perspektivní třídu kvantových bitů,“ doplnil Radim Filip z katedry optiky.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest (PSFF), který se konal v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU), zná své vítěze. Objektivy kamer, které usilovaly o pozornost odborné poroty, se letos zaměřily na divokost a divočinu.

V soutěžní sekci PSFF se o titul Nejlepšího vědeckého dokumentu utkalo šestnáct filmů z Francie, USA, Rakouska, Spojeného království, Kanady, Německa, Španělska, Belgie a Nizozemska. Českou republiku zastupoval snímek Voda ztracená a vrácená, který si odnesl Cenu rektora ČZU za své poetické zpracování.

Porota mezinárodní soutěže, složená z členů fakult a vedení ČZU, ocenila snímek Divočina v bouři režiséra a scenáristy Michaela R. Gaertnera za jeho vizuální a emocionální působivost. „Film zobrazuje, jak se zvířata a rostliny v lese připravují na přicházející změny počasí – od prvních náznaků blížící se bouře až po její příchod a následky. Proces adaptace na střídání sucha a dešťů je zachycen fascinujícím způsobem a ukazuje úžasnou schopnost obyvatel lesa přizpůsobit se měnícím se podmínkám,“ uvedla porota ve svém hodnocení.

Vrcholem soutěže je Grand Prize a 10 tisíc amerických dolarů

O cenu, spojenou s finanční odměnou ve výši 10 tisíc amerických dolarů, soutěžily jak filmy z PSFF, tak i výběr z letošního dubnového festivalu AFO. Porota složená z odbornic a odborníků z oblastí popularizace vědy a dokumentárního filmu udělila toto ocenění filmu Součástí smečky v režii Tanguye Dumortiera a Oliviera Larreyho. Film podle nich ilustruje zásadní posun v přírodovědném filmu, který se odehrál v posledních dvou dekádách.

„Z loutkáře a manipulátora se dokumentarista stává pouhým divákem a získává tím tolik potřebný odstup. Snímek ukazuje, že gradovat napětí ve filmu o predátorech lze budovat celou paletou metod a postupů. Snahu ohromit brutalitou nahrazují úplně jiné a civilnější metriky: čas, a hlavně, důvěra v diváckou schopnost vidět,“ vysvětlila porota.

„Jsem nesmírně šťastný a pyšný, že jsem získal hlavní cenu vašeho festivalu. Je to pro mě i celý tým velká pocta. Doufám, že díky tomu vlci získají lepší pověst, že se o nich dozvíme víc a naučíme se je lépe chránit,“ řekl režisér Tanguy Dumortier při přebírání Grand Prize.

Studentská cena pro film o naději pro přírodu

Studentskou porotu ČZU zaujal film Evoluce Země: Ostrovy, který reflektuje adaptabilitu života. „Tento dokument nás nutí přehodnotit naše vnímání evoluce a našeho místa v přírodě. Jeho poselství rezonuje ještě dlouho po skončení projekce,“ uvedla studentská porota ve svém hodnocení.

„Děkujeme všem studentům, kteří pro nás hlasovali. Je to obrovská čest převzít tuto cenu za celý tým tvůrců. Největší radost máme z toho, že inspirujeme novou generaci vědců a filmařů. Chtěli jsme přenést poselství o tom, jak jako živočišný druh ovlivňujeme planetu, ale hlavně jsme chtěli podnítit zvědavost a naději, že příroda má schopnost se obnovit, pokud jí to umožníme. Jsme rádi, že toto poselství s vámi rezonovalo,“ řekl režisér snímku Oliver Twinch.

Festival nabídl kromě dvou desítek filmových projekcí také diskuze, které se věnovaly nejen vědeckým tématům, ale i filmovému jazyku, historii přírodopisného dokumentu a podobnosti mezi dokumentárním a hraným filmem. Zahraniční hosté a filmaři měli možnost porovnat své pohledy se zástupci akademické obce z ČZU.

„Oceněno bylo pět vítězných filmů, přičemž velký zájem vzbudila i nově zavedená divácká soutěž. Kromě prezentace filmových děl a diskusí se konal také workshop dokumentárního filmu zaměřený na téma divočiny, v jehož rámci studenti a studentky vytvořili tři působivé krátkometrážní snímky. To ukazuje, že má smysl podporovat praxi a vlastní tvorbu,“ zhodnotil průběh festivalu programový vedoucí Zdeněk Rychtera, který je zároveň dramaturgem festivalu AFO.

Česká zemědělská univerzita v Praze pořádá festival na svém kampusu již od roku 2011, tehdy pod názvem Life Sciences Film Festival, později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého, kde se koná Academia Film Olomouc (AFO), a společně od té doby organizují Prague Science Film Fest.

Univerzitu Palackého navštíví Anne Marie Kenny, autorka románového životního příběhu Moje píseň pro Čechy. Svou novou knihu, která právě vyšla v nakladatelství Práh, představí 24. října ve Studenském klubu ve Zbrojnici.

Americká spisovatelka Anne Marie Kenny představí ve Studentském klubu Zbrojnice Univerzity Palackého své nové, téměř 400stránkové dílo, Moje píseň pro Čechy. Věnovala jej odkazu Václava Havla a národu svých předků a líčí v něm svůj pozoruhodný život, především počátek devadesátých let prožitých v porevolučních Čechách. Akci, na kterou je zvána široká veřejnost a které se zúčastní i tvůrce předmluvy, bývalý velvyslanec ČR v USA Martin Palouš, zorganizovala FF UP ve spolupráci s Americkým centrem Olomouc. O den později představí autorka své dílo publiku v Knihovně Václava Havla v Praze.  

Spisovatelka Anne Marie Kenny, zároveň podnikatelka, hlasová instruktorka a zpěvačka s bohatou mezinárodní kariérou, se narodila do hudební rodiny. V jednadvaceti letech odešla z americké Omahy do Paříže. Dalších zhruba deset let zpívala na Champs Élysées a užívala si umělecké kariéry v Paříži, později i v Nice. V roce 1989 se inspirovala sametovou revolucí, odehrávající se v tehdejším Československu, zemi předků její matky. Uchvácena vzrušením napsala ze svého bytu v Nice báseň s texty ve francouzštině, angličtině a češtině a poslala ji prezidentu Václavu Havlovi se srdečným blahopřejným dopisem. Záhy obdržela pozvání do Prahy s nabídkou vystoupit v pražskému klubu Reduta a vést mistrovský kurz americké vokální hudby na UK. V Praze se tehdy, okouzlená její tehdejší elektrizující atmosférou z těžce vydobyté svobody, rozhodla zůstat.

Anne Marie Kenny spolupracovala řadu let s Janine Reiss z Paříže, jednou z největších vokálních kouček současnosti. Absolvovala také kurzy na École Normale de Musique de Paris, Juilliard School of Music v New Yorku a Peabody Conservatory v Baltimoru. Po mnoha letech v Evropě se rozhodla do USA vrátit. Nyní žije ve svém rodném městě Omaha a pokračuje ve své hudební kariéře. Vyučuje zpěv a tráví čas s rodinou.

Anne Marie Kenny: Moje píseň pro Čechy

24. října, Studentský klub ve Zbrojnici (Biskupské nám. 1), od 13:30 hod.