Feed aggregator

Víte, co spojuje data 5. říjen, 17. listopad a 18. prosinec? Je to jméno dramatika, disidenta a československého prezidenta Václava Havla. V říjnu 1936 se narodil, v listopadu 1989 se stal jedním ze symbolů sametové revoluce, v prosinci 2011 zemřel. A dodejme ještě jedno datum: 28. květen 1990, kdy se stal čestným doktorem UP. To je hned několik příležitostí, aby právě v tento čas nabídla Knihovna UP návštěvníkům výstavu připomínající méně známou tvorbu Václava Havla. V časopisecké studovně ve Zbrojnici je k vidění výstava Antikódy, kterou do Olomouce zapůjčila Knihovna Václava Havla.

Antikódy ukazují Václava Havla jako experimentálního autora vizuálních básní, které na čtenáře působí nejen obsahem, ale především nezvyklou formou a rozložením. Havel stejnojmennou sbírku vizuálních básní a kaligramů vydal v nakladatelství Odeon v r. 1964 jako poctu Jiřímu Kolářovi. V průběhu let byla sbírka Antikódy několikrát vydána s rozšířeními o další pozdější básně. Psané jsou formou typogramu, kdy slova tvoří obrazy či znaky. Některé básně jsou humorné až ironické, hrají si s významy slov a vizuálním obsahem, který jednotlivé znaky dohromady tvoří. Jindy vedou k zamyšlení či z nich přímo mrazí, například báseň „Válka“ je tvořena pouze výkřiky „Mír!“.

Básně odkazují i na Havlova další díla z 60. let, zejména z dramatické tvorby. Objevuje se v nich třeba smyšlený úřednický jazyk ptydepe. „Vždycky mi to sklouzlo do nějakého napůl satirického obsahu. Ale nebyl to program, spíš za to mohla moje povaha,” napsal Havel o svých Antikódech.

„Jeho tvorba v oblasti experimentální poezie je ale pro velkou část veřejnosti neznámá. Proto jsme využili nabídky Knihovny Václava Havla a zapůjčili jsme si tuto výstavu, která se tematicky právě do prostor univerzitní knihovny velmi hodí. Návštěvníky určitě zaujme i způsobem prezentace – desky s básněmi svou strukturou a nažloutlou barvou připomínají originály přesně tak, jak je Havel v 60. letech napsal na psacím stroji,“ připomněla Helena Sedláčková, ředitelka Knihovny UP.

Výstava je k vidění do 31. prosince.

Víte, co spojuje data 5. říjen, 17. listopad a 18. prosinec? Je to jméno dramatika, disidenta a československého prezidenta Václava Havla. V říjnu 1936 se narodil, v listopadu 1989 se stal jedním ze symbolů sametové revoluce, v prosinci 2011 zemřel. A dodejme ještě jedno datum: 28. květen 1990, kdy se stal čestným doktorem UP. To je hned několik příležitostí, aby právě v tento čas nabídla Knihovna UP návštěvníkům výstavu připomínající méně známou tvorbu Václava Havla. V časopisecké studovně ve Zbrojnici je k vidění výstava Antikódy, kterou do Olomouce zapůjčila Knihovna Václava Havla.

Antikódy ukazují Václava Havla jako experimentálního autora vizuálních básní, které na čtenáře působí nejen obsahem, ale především nezvyklou formou a rozložením. Havel stejnojmennou sbírku vizuálních básní a kaligramů vydal v nakladatelství Odeon v r. 1964 jako poctu Jiřímu Kolářovi. V průběhu let byla sbírka Antikódy několikrát vydána s rozšířeními o další pozdější básně. Psané jsou formou typogramu, kdy slova tvoří obrazy či znaky. Některé básně jsou humorné až ironické, hrají si s významy slov a vizuálním obsahem, který jednotlivé znaky dohromady tvoří. Jindy vedou k zamyšlení či z nich přímo mrazí, například báseň „Válka“ je tvořena pouze výkřiky „Mír!“.

Básně odkazují i na Havlova další díla z 60. let, zejména z dramatické tvorby. Objevuje se v nich třeba smyšlený úřednický jazyk ptydepe. „Vždycky mi to sklouzlo do nějakého napůl satirického obsahu. Ale nebyl to program, spíš za to mohla moje povaha,” napsal Havel o svých Antikódech.

„Jeho tvorba v oblasti experimentální poezie je ale pro velkou část veřejnosti neznámá. Proto jsme využili nabídky Knihovny Václava Havla a zapůjčili jsme si tuto výstavu, která se tematicky právě do prostor univerzitní knihovny velmi hodí. Návštěvníky určitě zaujme i způsobem prezentace – desky s básněmi svou strukturou a nažloutlou barvou připomínají originály přesně tak, jak je Havel v 60. letech napsal na psacím stroji,“ připomněla Helena Sedláčková, ředitelka Knihovny UP.

Výstava je k vidění do 31. prosince.

Univerzita Palackého si připomene letošní výročí 35 let od sametové revoluce hned několika akcemi, podílí se na nich i členové tehdejšího studentského stávkového výboru a část programu proběhne také ve spolupráci se Statutárním městem Olomouc.

V prostorách filozofické fakulty v Křížkovského ulici budou už v průběhu celého týdne před svátkem 17. listopadu rozmístěny panely s fotografiemi a informacemi o průběhu sametové revoluce 1989 na UP.

Na nedělní odpoledne je v aule fakulty plánováno slavnostní uvedení knihy Můj přítel Josef Jařab, v níž přátelé prvního porevolučního rektora UP vzpomínají na tuto jedinečnou osobnost. Připraveno je také promítání dokumentů zachycujících události roku 1989 v Olomouci.

V podvečer si zejména rodiny s dětmi mohou užít lampionový průvod, který půjde za doprovodu Vojenské hudby Olomouc z náměstí Republiky k budově Právnické fakulty UP. Přesně v 17 hodin a 11 minut pak začne pietní vzpomínka u památníku bojovníků za svobodu a demokracii před právnickou fakultou, někdejším sídlem komunistické strany. Jednu z nejvýraznějších olomouckých postav listopadové revoluce i porevolučního dění Josefa Jařaba si univerzita připomene také o den dříve odhalením plastiky s jeho podobiznou od olomouckého výtvarníka Radomíra Surmy.

Program k 35. výročí sametové revoluce na UP najdete zde.

Univerzita Palackého si připomene letošní výročí 35 let od sametové revoluce hned několika akcemi, podílí se na nich i členové tehdejšího studentského stávkového výboru a část programu proběhne také ve spolupráci se Statutárním městem Olomouc.

V prostorách filozofické fakulty v Křížkovského ulici budou už v průběhu celého týdne před svátkem 17. listopadu rozmístěny panely s fotografiemi a informacemi o průběhu sametové revoluce 1989 na UP.

Na nedělní odpoledne je v aule fakulty plánováno slavnostní uvedení knihy Můj přítel Josef Jařab, v níž přátelé prvního porevolučního rektora UP vzpomínají na tuto jedinečnou osobnost. Připraveno je také promítání dokumentů zachycujících události roku 1989 v Olomouci.

V podvečer si zejména rodiny s dětmi mohou užít lampionový průvod, který půjde za doprovodu Vojenské hudby Olomouc z náměstí Republiky k budově Právnické fakulty UP. Přesně v 17 hodin a 11 minut pak začne pietní vzpomínka u památníku bojovníků za svobodu a demokracii před právnickou fakultou, někdejším sídlem komunistické strany. Jednu z nejvýraznějších olomouckých postav listopadové revoluce i porevolučního dění Josefa Jařaba si univerzita připomene také o den dříve odhalením plastiky s jeho podobiznou od olomouckého výtvarníka Radomíra Surmy.

Program k 35. výročí sametové revoluce na UP najdete zde.

Velkého úspěchu dosáhla Fakulta zdravotnických věd UP na devátém ročníku mezinárodní soutěže studentů všeobecného lékařství a ošetřovatelství s názvem MedGames. Studentky Hana Mrnuštíková a Veronika Malotová vybojovaly v konkurenci dvacítky týmů a v náročném programu, kde nechyběla ani simulace hromadné střelby na škole, skvělé druhé místo.

Soutěž se již tradičně konala na půdě Jesseniovy lékařské fakulty Univerzity Komenského a Univerzitní nemocnice Martin. Vedle zmíněných studentek Hany Mrnuštíkové a Veroniky Malotové reprezentovaly Ústav ošetřovatelství FZV UP na akci dále Anna Zelinová, Pavla Sopuchová, Erika Kreuzerová a Markéta Plačková. První soutěžní den byl věnovaný přednášce o aktivním střelci a navazujícímu soutěžnímu úkolu – simulaci hromadné střelby na škole s téměř dvaceti zraněnými. „V časovém horizontu patnácti minut jsme musely při hromadné události osob udělat triáž (roztřídění pacientů na základě závažnosti jejich stavu, pozn. aut.) a následně poskytnout první pomoc,“ popsala Veronika Malotová. „Tato složitá situace vyžadovala nejen rychlé reakce, ale i efektivní týmovou spolupráci,“ doplnila Hana Mrnuštíková.

Součástí programu druhého soutěžního dne byl například převaz a edukace pacienta se stomií nebo práce na dispečinku záchranné zdravotní služby. „Jednou z nejnáročnějších disciplín byla pro mě výměna hrudní drenáže,“ zdůraznila Hana Mrnuštíková. „Za mě byla nejtěžší psychologická intervence u agresivního pacienta,“ zmínila Veronika Malotová. Vedle soutěže nabídl devátý ročník MedGames také řadu zajímavých workshopů.

Zatímco Hana Mrnuštíková si letošní stříbrnou medaili přidala k loňskému mimořádnému ocenění od pořadatelů, pro Veroniku Malotovou šlo o premiérovou účast v soutěži. „Když se mě Hanča zeptala, zda s ní vytvořím tým, neváhala jsem, a aniž bych věděla, co mě čeká, bezhlavě jsem se přihlásila. Ani na vteřinu jsem nelitovala. Jsem ráda, že jsem se soutěže mohla zúčastnit a reprezentovat tak naši fakultu i na sousedním Slovensku,“ sdělila Veronika Malotová. „Chtěly jsme ukázat, že naše fakulta nabízí kvalitní studijní zázemí, které dokáže konkurovat ostatním univerzitám. Letos se zúčastnilo mnoho skvělých týmů, což soutěž posunulo na další úroveň,“ zhodnotila Hana Mrnuštíková.

Přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková vnímá úspěch v soutěži jako uznání tvrdé práce a nasazení studentek, ale také jako důkaz kvalitní pregraduální profesní přípravy. „Kolegyně ze Slovenska vyjadřovaly pochvalu zejména s ohledem na vysokou úroveň komunikačních dovedností, a to u všech zúčastněných týmů z naší fakulty. Úspěch na MedGames je inspirací nejen pro další studenty, ale i pro nás pedagogy, abychom nadále kvalitně vzdělávali mladé profesionály a podporovali je v jejich osobním růstu,“ uvedla Daniela Bartoníčková.

Na studentky, které zabodovaly v mezinárodní soutěži, je hrdý také děkan fakulty Jiří Vévoda. „Výsledek, kterého dosáhly, je důkazem jejich vysokého nasazení, odborných dovedností a schopnosti zvládnout i náročné úkoly. Tento úspěch zároveň potvrzuje kvalitu našeho vzdělávání a přístupu k přípravě studentů," shrnul Jiří Vévoda.

Velkého úspěchu dosáhla Fakulta zdravotnických věd UP na devátém ročníku mezinárodní soutěže studentů všeobecného lékařství a ošetřovatelství s názvem MedGames. Studentky Hana Mrnuštíková a Veronika Malotová vybojovaly v konkurenci dvacítky týmů a v náročném programu, kde nechyběla ani simulace hromadné střelby na škole, skvělé druhé místo.

Soutěž se již tradičně konala na půdě Jesseniovy lékařské fakulty Univerzity Komenského a Univerzitní nemocnice Martin. Vedle zmíněných studentek Hany Mrnuštíkové a Veroniky Malotové reprezentovaly Ústav ošetřovatelství FZV UP na akci dále Anna Zelinová, Pavla Sopuchová, Erika Kreuzerová a Markéta Plačková. První soutěžní den byl věnovaný přednášce o aktivním střelci a navazujícímu soutěžnímu úkolu – simulaci hromadné střelby na škole s téměř dvaceti zraněnými. „V časovém horizontu patnácti minut jsme musely při hromadné události osob udělat triáž (roztřídění pacientů na základě závažnosti jejich stavu, pozn. aut.) a následně poskytnout první pomoc,“ popsala Veronika Malotová. „Tato složitá situace vyžadovala nejen rychlé reakce, ale i efektivní týmovou spolupráci,“ doplnila Hana Mrnuštíková.

Součástí programu druhého soutěžního dne byl například převaz a edukace pacienta se stomií nebo práce na dispečinku záchranné zdravotní služby. „Jednou z nejnáročnějších disciplín byla pro mě výměna hrudní drenáže,“ zdůraznila Hana Mrnuštíková. „Za mě byla nejtěžší psychologická intervence u agresivního pacienta,“ zmínila Veronika Malotová. Vedle soutěže nabídl devátý ročník MedGames také řadu zajímavých workshopů.

Zatímco Hana Mrnuštíková si letošní stříbrnou medaili přidala k loňskému mimořádnému ocenění od pořadatelů, pro Veroniku Malotovou šlo o premiérovou účast v soutěži. „Když se mě Hanča zeptala, zda s ní vytvořím tým, neváhala jsem, a aniž bych věděla, co mě čeká, bezhlavě jsem se přihlásila. Ani na vteřinu jsem nelitovala. Jsem ráda, že jsem se soutěže mohla zúčastnit a reprezentovat tak naši fakultu i na sousedním Slovensku,“ sdělila Veronika Malotová. „Chtěly jsme ukázat, že naše fakulta nabízí kvalitní studijní zázemí, které dokáže konkurovat ostatním univerzitám. Letos se zúčastnilo mnoho skvělých týmů, což soutěž posunulo na další úroveň,“ zhodnotila Hana Mrnuštíková.

Přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková vnímá úspěch v soutěži jako uznání tvrdé práce a nasazení studentek, ale také jako důkaz kvalitní pregraduální profesní přípravy. „Kolegyně ze Slovenska vyjadřovaly pochvalu zejména s ohledem na vysokou úroveň komunikačních dovedností, a to u všech zúčastněných týmů z naší fakulty. Úspěch na MedGames je inspirací nejen pro další studenty, ale i pro nás pedagogy, abychom nadále kvalitně vzdělávali mladé profesionály a podporovali je v jejich osobním růstu,“ uvedla Daniela Bartoníčková.

Na studentky, které zabodovaly v mezinárodní soutěži, je hrdý také děkan fakulty Jiří Vévoda. „Výsledek, kterého dosáhly, je důkazem jejich vysokého nasazení, odborných dovedností a schopnosti zvládnout i náročné úkoly. Tento úspěch zároveň potvrzuje kvalitu našeho vzdělávání a přístupu k přípravě studentů," shrnul Jiří Vévoda.

Univerzita Palackého se v souvislosti s odkupem Hanáckých kasáren ocitla v nečekaně nepříjemné situaci. Namísto kupní smlouvy totiž v těchto dnech obdržela informaci, že cena byla i po ukončení elektronické aukce znovu navýšena. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) uvedl, že i nadále jedná se soukromým investorem, a nabídl univerzitě možnost opětovně vyšší cenu dorovnat. V oficiálním dopise adresovaném UP navíc úřad upozorňuje, že ani poté nebude výběrové řízení ukončeno a celý tento proces se může opakovat. Vedení univerzity považuje tento postup za nestandardní a netransparentní a zvažuje právní kroky, kterými by podpořilo svou snahu získat historicky cenný objekt pro akademickou obec, univerzitní město a jejich společný rozvoj.

Prodej rozsáhlého památkově chráněného objektu Hanáckých kasáren schválila česká vláda už v roce 2020, řadu měsíců jej ale ÚZSVM nabízel k prodeji bez úspěchu. Teprve začátkem letošního září přihodil soukromý investor k nabídkové ceně 89 milionů korun v elektronické aukci částku 100 tisíc korun. Úřad předem v podmínkách aukce stanovil, že vítězná cena bude nabídnuta kraji, městu a univerzitě. Tyto veřejné instituce se mohly do 30 dnů vyjádřit, zda mají zájem cenu dorovnat a objekt získat.

„Všechny stanovené podmínky jsme splnili. Hospodaříme s veřejnými prostředky, náš záměr jsme tedy museli ještě projednat ve velkém akademickém senátu i ve správní radě, ale i to se nám v tak krátké době podařilo a získali jsme jejich souhlasná stanoviska. Nyní se ale ukazuje, že úřad rozlišuje mezi uzavřenou elektronickou aukcí a výběrovým řízením. Sdělil nám, že ačkoliv aukce skončila, výběrové řízení stále trvá a původní zájemce má možnost cenu navýšit. To se také podle úřadu stalo. Byli jsme vyzváni, zda novou cenu ve výši devadesát milionů korun akceptujeme a hodláme ji dorovnat, ovšem s upozorněním, že se tento proces může opakovat. Jsme takovým postupem úřadu naprosto šokováni, podle dostupných informací o něm stejně jako univerzita nebyli předem informováni ani zástupci kraje a města,“ říká k novým okolnostem Martin Procházka, rektor UP.

Univerzita se tak podle jeho slov cítí být v celé této věci zmanipulována a znevýhodněna. „Působí to na nás tak, že jsme ve výběrovém řízení byli partnerem jen zdánlivě. Ve skutečnosti jsme měli sehrát roli užitečných naivů a být prostředkem, jak donutit soukromého zájemce, aby stát za objekt získal co nejvyšší částku. Je to postup, který v oblasti správy veřejného majetku není dobrým signálem nejen pro nás, ale i pro další veřejné instituce, které by se v budoucnu mohly o státní majetek ucházet,“ zdůrazňuje rektor UP. „Mrzí mě to o to víc, že jsme se památkově chráněný objekt Hanáckých kasáren snažili zachránit jak pro univerzitu, tak i pro město a jeho občany. Jako součást našeho kampusu by totiž sloužil nejen studentům, ale i veřejnosti. Věděli jsme, že na sebe bereme velký závazek, ale cítíme odpovědnost a povinnost pečovat o historické a kulturní dědictví,“ dodává Martin Procházka.

ÚZSVM stanovil univerzitě další třicetidenní lhůtu, během které se má vyjádřit, zda má zájem nově nabídnutou cenu 90 milionů korun dorovnat. V opačném případě získá objekt Hanáckých kasáren soukromý investor. Univerzita bude zvažovat další postup, odkup za nových podmínek by znovu musel projednat Akademický senát i Správní rada UP.

O tom, že Univerzita Palackého má zájem získat do svého majetku Hanácké kasárny, jsme podrobně psali zde.

Univerzita Palackého se v souvislosti s odkupem Hanáckých kasáren ocitla v nečekaně nepříjemné situaci. Namísto kupní smlouvy totiž v těchto dnech obdržela informaci, že cena byla i po ukončení elektronické aukce znovu navýšena. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) uvedl, že i nadále jedná se soukromým investorem, a nabídl univerzitě možnost opětovně vyšší cenu dorovnat. V oficiálním dopise adresovaném UP navíc úřad upozorňuje, že ani poté nebude výběrové řízení ukončeno a celý tento proces se může opakovat. Vedení univerzity považuje tento postup za nestandardní a netransparentní a zvažuje právní kroky, kterými by podpořilo svou snahu získat historicky cenný objekt pro akademickou obec, univerzitní město a jejich společný rozvoj.

Prodej rozsáhlého památkově chráněného objektu Hanáckých kasáren schválila česká vláda už v roce 2020, řadu měsíců jej ale ÚZSVM nabízel k prodeji bez úspěchu. Teprve začátkem letošního září přihodil soukromý investor k nabídkové ceně 89 milionů korun v elektronické aukci částku 100 tisíc korun. Úřad předem v podmínkách aukce stanovil, že vítězná cena bude nabídnuta kraji, městu a univerzitě. Tyto veřejné instituce se mohly do 30 dnů vyjádřit, zda mají zájem cenu dorovnat a objekt získat.

„Všechny stanovené podmínky jsme splnili. Hospodaříme s veřejnými prostředky, náš záměr jsme tedy museli ještě projednat ve velkém akademickém senátu i ve správní radě, ale i to se nám v tak krátké době podařilo a získali jsme jejich souhlasná stanoviska. Nyní se ale ukazuje, že úřad rozlišuje mezi uzavřenou elektronickou aukcí a výběrovým řízením. Sdělil nám, že ačkoliv aukce skončila, výběrové řízení stále trvá a původní zájemce má možnost cenu navýšit. To se také podle úřadu stalo. Byli jsme vyzváni, zda novou cenu ve výši devadesát milionů korun akceptujeme a hodláme ji dorovnat, ovšem s upozorněním, že se tento proces může opakovat. Jsme takovým postupem úřadu naprosto šokováni, podle dostupných informací o něm stejně jako univerzita nebyli předem informováni ani zástupci kraje a města,“ říká k novým okolnostem Martin Procházka, rektor UP.

Univerzita se tak podle jeho slov cítí být v celé této věci zmanipulována a znevýhodněna. „Působí to na nás tak, že jsme ve výběrovém řízení byli partnerem jen zdánlivě. Ve skutečnosti jsme měli sehrát roli užitečných naivů a být prostředkem, jak donutit soukromého zájemce, aby stát za objekt získal co nejvyšší částku. Je to postup, který v oblasti správy veřejného majetku není dobrým signálem nejen pro nás, ale i pro další veřejné instituce, které by se v budoucnu mohly o státní majetek ucházet,“ zdůrazňuje rektor UP. „Mrzí mě to o to víc, že jsme se památkově chráněný objekt Hanáckých kasáren snažili zachránit jak pro univerzitu, tak i pro město a jeho občany. Jako součást našeho kampusu by totiž sloužil nejen studentům, ale i veřejnosti. Věděli jsme, že na sebe bereme velký závazek, ale cítíme odpovědnost a povinnost pečovat o historické a kulturní dědictví,“ dodává Martin Procházka.

ÚZSVM stanovil univerzitě další třicetidenní lhůtu, během které se má vyjádřit, zda má zájem nově nabídnutou cenu 90 milionů korun dorovnat. V opačném případě získá objekt Hanáckých kasáren soukromý investor. Univerzita bude zvažovat další postup, odkup za nových podmínek by znovu musel projednat Akademický senát i Správní rada UP.

O tom, že Univerzita Palackého má zájem získat do svého majetku Hanácké kasárny, jsme podrobně psali zde.

Univerzita Palackého je letos poprvé společně se statutárním městem Olomouc a Inovačním centrem Olomouckého kraje organizátorem festivalu Olomouc Design Days. Během listopadu nabídne veřejnosti přednášky a workshopy zaměřené na umělou inteligenci nebo 3D tisk, rukodělné workshopy, festival udržitelnosti nebo výstavu.

Univerzita Palackého do bohatého programu přispěje nejen odbornými přednáškami, ale také workshopy, komentovanými prohlídkami nebo festivalem studentských aktivit FFest, který pořádá filozofická fakulta. Samotný program univerzity zahájí v pátek 1. listopadu přednáška Petra Bilíka z katedry filmových a divadelních studií Filozofické fakulty UP na téma Olomouc ve filmu a filmovém průmyslu v kapli Božího Těla v Konviktu. Po ní bude následovat neformální zahajovací party festivalu v přilehlém Bistru Konvikt.

„Během letošních Olomouc Design Days připravujeme dvě tematické víkendové konference. První se zaměří už tento víkend na využití AI v kreativních odvětvích. Návštěvníci se dozvědí, jak AI funguje, jak ji využít při tvorbě fotografií, videí nebo textů a na co si dávat pozor z hlediska práva,“ zve na celodenní program Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP. Vstup na akci je po registraci na webu upol.cz/odd volný. Sobotní program doplní také Reuse den – festival udržitelnosti a udržitelného designu.

V sobotu 16. listopadu čeká zájemce další tematický program, tentokrát zaměřený na 3D tisk a jeho využití ve stavebnictví, medicíně nebo v kreativním učení. „V Pevnosti poznání se mohou návštěvníci těšit na povídání o tom, kde všude lze 3D tiskové technologie využít, a také na doprovodný program v podobě workshopů a výstavy 3D tiskových modelů včetně modelu olomoucké synagogy, jehož výroba zabrala 2 300 hodin,“ doplňuje Martínek. Mimo to připravila univerzita během měsíce hned několik rukodělných workshopů a výstav v informačním centru UPoint na Horním náměstí nebo komentované prohlídky v Konviktu.

„Univerzita Palackého byla iniciátorem vůbec prvního mapování kreativních odvětví v regionu a stojí také za edicí katalogů Design. Je proto logické, že je odborným garantem hned několika programových bloků v rámci letošního programu Olomouc Design Days a hrdým spoluorganizátorem akce,“ říká prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková.

Během listopadu se mohou nejen Olomoučané v rámci Olomouc Design Days těšit na celkem 100 eventů včetně 13 výstav a 33 workshopů. Program zasáhne také Hlubočky, Přerov, Šumperk nebo Jeseník. Více na olomoucdesigndays.cz nebo upol.cz/odd.

Univerzita Palackého je letos poprvé společně se statutárním městem Olomouc a Inovačním centrem Olomouckého kraje organizátorem festivalu Olomouc Design Days. Během listopadu nabídne veřejnosti přednášky a workshopy zaměřené na umělou inteligenci nebo 3D tisk, rukodělné workshopy, festival udržitelnosti nebo výstavu.

Univerzita Palackého do bohatého programu přispěje nejen odbornými přednáškami, ale také workshopy, komentovanými prohlídkami nebo festivalem studentských aktivit FFest, který pořádá filozofická fakulta. Samotný program univerzity zahájí v pátek 1. listopadu přednáška Petra Bilíka z katedry filmových a divadelních studií Filozofické fakulty UP na téma Olomouc ve filmu a filmovém průmyslu v kapli Božího Těla v Konviktu. Po ní bude následovat neformální zahajovací party festivalu v přilehlém Bistru Konvikt.

„Během letošních Olomouc Design Days připravujeme dvě tematické víkendové konference. První se zaměří už tento víkend na využití AI v kreativních odvětvích. Návštěvníci se dozvědí, jak AI funguje, jak ji využít při tvorbě fotografií, videí nebo textů a na co si dávat pozor z hlediska práva,“ zve na celodenní program Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP. Vstup na akci je po registraci na webu upol.cz/odd volný. Sobotní program doplní také Reuse den – festival udržitelnosti a udržitelného designu.

V sobotu 16. listopadu čeká zájemce další tematický program, tentokrát zaměřený na 3D tisk a jeho využití ve stavebnictví, medicíně nebo v kreativním učení. „V Pevnosti poznání se mohou návštěvníci těšit na povídání o tom, kde všude lze 3D tiskové technologie využít, a také na doprovodný program v podobě workshopů a výstavy 3D tiskových modelů včetně modelu olomoucké synagogy, jehož výroba zabrala 2 300 hodin,“ doplňuje Martínek. Mimo to připravila univerzita během měsíce hned několik rukodělných workshopů a výstav v informačním centru UPoint na Horním náměstí nebo komentované prohlídky v Konviktu.

„Univerzita Palackého byla iniciátorem vůbec prvního mapování kreativních odvětví v regionu a stojí také za edicí katalogů Design. Je proto logické, že je odborným garantem hned několika programových bloků v rámci letošního programu Olomouc Design Days a hrdým spoluorganizátorem akce,“ říká prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková.

Během listopadu se mohou nejen Olomoučané v rámci Olomouc Design Days těšit na celkem 100 eventů včetně 13 výstav a 33 workshopů. Program zasáhne také Hlubočky, Přerov, Šumperk nebo Jeseník. Více na olomoucdesigndays.cz nebo upol.cz/odd.

Where does science end and art begin, and vice versa? This is the question posed to visitors by the new exhibition Reflections, which brings together the works of four leading Czech and Polish artists, scientific perspectives on their artworks and new works inspired by these scientific analyses. Science turns its gaze to art, which returns it, and the cycle of inspiration unfolds.

Kde končí věda a začíná umění? Tuto otázku návštěvníkům pokládá nová výstava Obraz obrazu, která sdružuje díla čtveřice předních českých a polských umělkyň a umělců, vědecké pohledy na ně a těmito vědeckými analýzami inspirovaná díla. Věda obrací pohled k umění, které jí ho oplácí, a cyklus inspirace se roztáčí.

Třetí říjnový týden patřila aula přírodovědecké fakulty zlatým a diamantovým absolventům, kteří před padesáti a šedesáti lety ukončili studium na své alma mater. Na výjimečném setkání se sešlo na devadesát bývalých studentů, kteří za přítomnosti univerzitních a fakultních hodnostářů převzali pamětní diplomy a upomínkové předměty.

„Celou promoci jsme si společně užívali. Během studia vytvořené vztahy a čím dál mlhavější vzpomínky najednou nabývaly v našich rozhovorech na životnosti a barvách. Po padesáti letech bez setkání jsme navázali na rozhovor, jako bychom se viděli na jaře,“ uvedl Radomír Strnad. „Zlatá promoce se dá znázornit i fyzikálně. Naše světočáry se před pětapadesáti lety začaly na pět let proplétat a v prostoročasu vytvořily nezaměnitelnou strukturu, počátek kytice. Poté se rozpletly a po padesáti letech je v obraze nový uzel vytvořený naším setkáním. Jsou v něm i světočáry, které bohužel již v čase nepokračují, a také ty, které naším uzlem neprocházejí. Nádherná kytice,“ doplnil někdejší student oboru Matematika – fyzika.

Pamětní diplomy absolventi obdrželi z rukou prorektorky Lucie Plíhalové, děkana Martina Kubaly a proděkana Jana Říhy. V roli moderátora vystoupil proděkan Jan Hlaváč. Po slavnostním aktu následovalo společné focení, prezentace fakulty, přípitek a společný oběd.

„Diamantová promoce byla úžasná. Velmi si považujeme, co pro nás bývalé studenty děláte. Do Olomouce jezdím často, mám tady trvalé životní vazby,“ řekla Danuše Dvořáková z Jablonce nad Nisou. „Třicet šest let jsem učila na gymnáziu a také jsem pracovala jako výchovná poradkyně. Dnes jsem absolvovala už čtvrtou promoci, protože dvacet let po první jsem si ještě dodělala doktorát,“ dodala absolventka oboru Biologie – chemie.

K diamantovým absolventům patřili také emeritní profesor přírodovědecké fakulty Jan Peřina a spoluzakladatel Stupkova kvarteta Vladimír Žůrek.

Přírodovědecká fakulta stála u zrodu tradice zlatých promocí na Univerzitě Palackého. Letos se toto setkání absolventů po padesáti letech uskutečnilo již pošestnácté. Současně proběhla i šestá diamantová promoce.

Třetí říjnový týden patřila aula přírodovědecké fakulty zlatým a diamantovým absolventům, kteří před padesáti a šedesáti lety ukončili studium na své alma mater. Na výjimečném setkání se sešlo na devadesát bývalých studentů, kteří za přítomnosti univerzitních a fakultních hodnostářů převzali pamětní diplomy a upomínkové předměty.

„Celou promoci jsme si společně užívali. Během studia vytvořené vztahy a čím dál mlhavější vzpomínky najednou nabývaly v našich rozhovorech na životnosti a barvách. Po padesáti letech bez setkání jsme navázali na rozhovor, jako bychom se viděli na jaře,“ uvedl Radomír Strnad. „Zlatá promoce se dá znázornit i fyzikálně. Naše světočáry se před pětapadesáti lety začaly na pět let proplétat a v prostoročasu vytvořily nezaměnitelnou strukturu, počátek kytice. Poté se rozpletly a po padesáti letech je v obraze nový uzel vytvořený naším setkáním. Jsou v něm i světočáry, které bohužel již v čase nepokračují, a také ty, které naším uzlem neprocházejí. Nádherná kytice,“ doplnil někdejší student oboru Matematika – fyzika.

Pamětní diplomy absolventi obdrželi z rukou prorektorky Lucie Plíhalové, děkana Martina Kubaly a proděkana Jana Říhy. V roli moderátora vystoupil proděkan Jan Hlaváč. Po slavnostním aktu následovalo společné focení, prezentace fakulty, přípitek a společný oběd.

„Diamantová promoce byla úžasná. Velmi si považujeme, co pro nás bývalé studenty děláte. Do Olomouce jezdím často, mám tady trvalé životní vazby,“ řekla Danuše Dvořáková z Jablonce nad Nisou. „Třicet šest let jsem učila na gymnáziu a také jsem pracovala jako výchovná poradkyně. Dnes jsem absolvovala už čtvrtou promoci, protože dvacet let po první jsem si ještě dodělala doktorát,“ dodala absolventka oboru Biologie – chemie.

K diamantovým absolventům patřili také emeritní profesor přírodovědecké fakulty Jan Peřina a spoluzakladatel Stupkova kvarteta Vladimír Žůrek.

Přírodovědecká fakulta stála u zrodu tradice zlatých promocí na Univerzitě Palackého. Letos se toto setkání absolventů po padesáti letech uskutečnilo již pošestnácté. Současně proběhla i šestá diamantová promoce.

Uznávaný lékař, profesor intervenční kardiologie a průkopník v oblasti minimálně invazivních srdečních intervencí Jan Kováč obdržel za dlouhodobou spolupráci s Lékařskou fakultou UP a Fakultní nemocnicí Olomouc stříbrnou medaili Za zásluhy o rozvoj UP (Pro merito). Medaili převzal z rukou děkana LF UP Milana Koláře na Luklově kardiologickém dni, jehož XV. ročník v říjnu uspořádala I. interní klinika – kardiologická FNOL a LF UP.

Jan Kováč je uznáván jako jeden z lídrů v oblasti strukturálních srdečních intervencí, který neustále podporuje inovace v intervenčních terapiích pro širokou škálu srdečních onemocnění. Počátky jeho lékařské kariéry jsou spojeny s nemocnicí v Ústí nad Orlicí, působil také ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde mj. rozvinul léčbu akutního infarktu myokardu, vybudoval kardiologický intervenční tým a také se podílel na ustavení Kardiochirurgické kliniky. Založil také nadaci Pro srdce Hané, která dodnes významně přispívá ke vzdělávání veřejnosti v oblasti prevence a léčby srdečních chorob.

Od roku 1995 Jan Kováč žije a pracuje ve Velké Británii, kde se stal vedoucím a profesorem v University Hospital of Leicester, na jednom z nejprestižnějších kardiologických pracovišť v Evropě. Měl možnost se podílet na řadě prioritních inovací v oblasti kardiochirurgie, významná je zejména jeho práce při zavádění nového způsobu léčby onemocnění srdečních chlopní neoperační katetrizační metodou. Tzv. TAVI metoda se v současnosti využívá po celém světě.

„Profesor Kováč po celou dobu udržuje s Lékařskou fakultou UP intenzivní kontakty a zajišťuje pravidelné stáže mediků i mladých lékařů a také desítek dalších lékařů, kteří dnes pracují ve vedení našich klinik i řady pracovišť v ČR. Pravidelně zajišťuje i účast studentů LF UP a jejich prezentace na mezinárodních konferencích, jak studentských, tak lékařských. Dvě dekády je také členem redakční rady našeho časopisu Biomedical Papers,“ uvedl děkan Milan Kolář.

Medaili UP Jan Kováč převzal u příležitosti životního jubilea na letošním XV. ročníku Luklova kardiologického dne, kromě Milana Koláře mu pogratuloval také ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík a Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FNOL a LF UP, která tradiční kardiologické setkání pořádá. Na konferenci se do olomouckého hotelu NH Collection Olomouc Congress sjelo na 400 odborníků z celé České republiky, bohatý program se věnoval nejmodernějším diagnostickým a léčebným postupům. Součástí byl i tzv. pacientský den, během nějž si sedm desítek zájemců z řad široké veřejnosti od kardiologů vyslechlo nejnovější informace o prevenci a kardiovaskulární rehabilitaci.

Uznávaný lékař, profesor intervenční kardiologie a průkopník v oblasti minimálně invazivních srdečních intervencí Jan Kováč obdržel za dlouhodobou spolupráci s Lékařskou fakultou UP a Fakultní nemocnicí Olomouc stříbrnou medaili Za zásluhy o rozvoj UP (Pro merito). Medaili převzal z rukou děkana LF UP Milana Koláře na Luklově kardiologickém dni, jehož XV. ročník v říjnu uspořádala I. interní klinika – kardiologická FNOL a LF UP.

Jan Kováč je uznáván jako jeden z lídrů v oblasti strukturálních srdečních intervencí, který neustále podporuje inovace v intervenčních terapiích pro širokou škálu srdečních onemocnění. Počátky jeho lékařské kariéry jsou spojeny s nemocnicí v Ústí nad Orlicí, působil také ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde mj. rozvinul léčbu akutního infarktu myokardu, vybudoval kardiologický intervenční tým a také se podílel na ustavení Kardiochirurgické kliniky. Založil také nadaci Pro srdce Hané, která dodnes významně přispívá ke vzdělávání veřejnosti v oblasti prevence a léčby srdečních chorob.

Od roku 1995 Jan Kováč žije a pracuje ve Velké Británii, kde se stal vedoucím a profesorem v University Hospital of Leicester, na jednom z nejprestižnějších kardiologických pracovišť v Evropě. Měl možnost se podílet na řadě prioritních inovací v oblasti kardiochirurgie, významná je zejména jeho práce při zavádění nového způsobu léčby onemocnění srdečních chlopní neoperační katetrizační metodou. Tzv. TAVI metoda se v současnosti využívá po celém světě.

„Profesor Kováč po celou dobu udržuje s Lékařskou fakultou UP intenzivní kontakty a zajišťuje pravidelné stáže mediků i mladých lékařů a také desítek dalších lékařů, kteří dnes pracují ve vedení našich klinik i řady pracovišť v ČR. Pravidelně zajišťuje i účast studentů LF UP a jejich prezentace na mezinárodních konferencích, jak studentských, tak lékařských. Dvě dekády je také členem redakční rady našeho časopisu Biomedical Papers,“ uvedl děkan Milan Kolář.

Medaili UP Jan Kováč převzal u příležitosti životního jubilea na letošním XV. ročníku Luklova kardiologického dne, kromě Milana Koláře mu pogratuloval také ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík a Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FNOL a LF UP, která tradiční kardiologické setkání pořádá. Na konferenci se do olomouckého hotelu NH Collection Olomouc Congress sjelo na 400 odborníků z celé České republiky, bohatý program se věnoval nejmodernějším diagnostickým a léčebným postupům. Součástí byl i tzv. pacientský den, během nějž si sedm desítek zájemců z řad široké veřejnosti od kardiologů vyslechlo nejnovější informace o prevenci a kardiovaskulární rehabilitaci.

Nadání, píle, snaha, odvaha, chuť na sobě pracovat a nebát se riskovat. To vše mají společné osobnosti, které vám představí říjnové vydání magazínu Žurnál UP. A ještě jedno je spojuje: nenechají se odradit neúspěchem, přesně tak, jak to říká vědkyně Lucie Plíhalová, která je na obálce časopisu.

Univerzita podporuje různorodost a o talentech to platí dvojnásob. Jsme pyšní a chlubíme se našimi sportovci, vědci, pedagogy, studenty, dobrovolníky… Přesvědčte se sami a přečtěte si příběh olympijského medailisty Jakuba Jurky. Student FTK, který po pařížské olympiádě zažil doslova mediální smršť, totiž ví, o čem mluví, když říká: „Snažím se na jednu stranu vystupovat tak, že jsem ten hrdina, o kterém se mluví, ale zároveň se chovat skromně. Můžeš se cítit nějak výjimečný, ale je dobré stát nohama na zemi, uvědomovat si, že je za tebou nějaká cesta, které je dobré se držet i dále.“

O tom, že věda je fascinující, není pochyb. Stejně je ale vždy úžasné vést rozhovor s někým, kdo je zapálený pro svůj obor. Přesně jako docentka Lucie Plíhalová z PřF. Zavede vás do světa rostlin, který je pro nás lidi hodně inspirující. „Rostliny se musely naučit poradit si, protože na rozdíl od člověka se nemůžou přemísťovat, odstěhovat se do lepších podmínek. Dokázaly se adaptovat na změny teplot, nedostatek vody. A to v době klimatické změny řešíme i my lidé,“ připomíná mj. v rozhovoru Lucie Plíhalová.

O vědě je řeč i na dvoustránce věnované její popularizaci. Dvě úspěšné studentky Eliška Zgarbová a Marie Pražáková prozradí, proč předstupují před publikum a snaží se vysvětlit, na čem bádají.

Jsou pojmy, které se s univerzitou pojí jaksi samozřejmě: studenti, učitelé, výuka, semestr. Co ale slova jako velký kancléř nebo pedel? Představíme právě tyto dvě osobnosti: arcibiskupa Josefa Nuzíka, který je garantem „boží“ fakulty, a Josefa Horáka, pedela, kterého mají mnozí na svých promočních fotografiích.

V magazínu je toho ale mnohem, mnohem víc. Třeba příběh absolventky FZV Anety Fricové, fyzioterapeutky domácích mazlíčků, zkušenost Michaela Mitraše z PF s jeho aktivitou ve prospěch společnosti nebo nahlédnutí studentky FF Silvie Chlumcové do světa diplomatů, když byla jeden den stínem britského velvyslance.

Je toho na 40 stránkách opravdu docela dost. Tak si užijte naše podzimní univerzitní čtení.

Žurnál UP najdete jako vždy na fakultách, v UPointu nebo v Pevnosti poznání. A zde je jeho elektronická verze.

Nadání, píle, snaha, odvaha, chuť na sobě pracovat a nebát se riskovat. To vše mají společné osobnosti, které vám představí říjnové vydání magazínu Žurnál UP. A ještě jedno je spojuje: nenechají se odradit neúspěchem, přesně tak, jak to říká vědkyně Lucie Plíhalová, která je na obálce časopisu.

Univerzita podporuje různorodost a o talentech to platí dvojnásob. Jsme pyšní a chlubíme se našimi sportovci, vědci, pedagogy, studenty, dobrovolníky… Přesvědčte se sami a přečtěte si příběh olympijského medailisty Jakuba Jurky. Student FTK, který po pařížské olympiádě zažil doslova mediální smršť, totiž ví, o čem mluví, když říká: „Snažím se na jednu stranu vystupovat tak, že jsem ten hrdina, o kterém se mluví, ale zároveň se chovat skromně. Můžeš se cítit nějak výjimečný, ale je dobré stát nohama na zemi, uvědomovat si, že je za tebou nějaká cesta, které je dobré se držet i dále.“

O tom, že věda je fascinující, není pochyb. Stejně je ale vždy úžasné vést rozhovor s někým, kdo je zapálený pro svůj obor. Přesně jako docentka Lucie Plíhalová z PřF. Zavede vás do světa rostlin, který je pro nás lidi hodně inspirující. „Rostliny se musely naučit poradit si, protože na rozdíl od člověka se nemůžou přemísťovat, odstěhovat se do lepších podmínek. Dokázaly se adaptovat na změny teplot, nedostatek vody. A to v době klimatické změny řešíme i my lidé,“ připomíná mj. v rozhovoru Lucie Plíhalová.

O vědě je řeč i na dvoustránce věnované její popularizaci. Dvě úspěšné studentky Eliška Zgarbová a Marie Pražáková prozradí, proč předstupují před publikum a snaží se vysvětlit, na čem bádají.

Jsou pojmy, které se s univerzitou pojí jaksi samozřejmě: studenti, učitelé, výuka, semestr. Co ale slova jako velký kancléř nebo pedel? Představíme právě tyto dvě osobnosti: arcibiskupa Josefa Nuzíka, který je garantem „boží“ fakulty, a Josefa Horáka, pedela, kterého mají mnozí na svých promočních fotografiích.

V magazínu je toho ale mnohem, mnohem víc. Třeba příběh absolventky FZV Anety Fricové, fyzioterapeutky domácích mazlíčků, zkušenost Michaela Mitraše z PF s jeho aktivitou ve prospěch společnosti nebo nahlédnutí studentky FF Silvie Chlumcové do světa diplomatů, když byla jeden den stínem britského velvyslance.

Je toho na 40 stránkách opravdu docela dost. Tak si užijte naše podzimní univerzitní čtení.

Žurnál UP najdete jako vždy na fakultách, v UPointu nebo v Pevnosti poznání. A zde je jeho elektronická verze.

Jaký vliv mají rodiče na své potomky, co se týče pohybového chování a rizika nadměrné tělesné hmotnosti, a jakou roli v tom hraje vzdělání a socioekonomické zázemí rodiny? Odpověď nabízí nová monografie Dagmar a Erika Sigmundových z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP shrnující výsledky výzkumu, do kterého se zapojilo 400 rodin s 3–8letými dětmi.

Vztahu mezi pohybovým chováním rodičů a jejich dětí se manželé Sigmundovi věnují dlouhodobě a jsou autory či spoluautory řady publikací. „Díky možnostem moderních technologií jsme v aktuální studii mohli sledovat současně všechny tři hlavní složky 24hodinového chování, tedy pohybovou aktivitu, sezení a spánek, a zároveň jsme se zaměřili na předškoláky a děti v mladším školním věku, kterým se podobné práce dosud příliš nevěnovaly. Naším cílem bylo jednak popsat vzorce 24hodinového chování rodičů a jejich potomků a také odhalit faktory snižující riziko výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u těchto dětí,“ uvedla Dagmar Sigmundová.

Členové zapojených rodin nosili po dobu 7 dní náramkový akcelerometr, který monitoroval jejich pohybové chování, a naměřené hodnoty spolu s časovými údaji souvisejícími s denním režimem zaznamenávali do deníku. Ten zároveň zahrnoval i otázky týkající se antropometrických charakteristik sledovaných jedinců a rodinného zázemí, které částečně vycházely z mezinárodní studie HBSC věnující se zdraví a životnímu stylu školáků. Monitorování se uskutečnilo v průběhu školního roku, aby byl zachycen obvyklý životní styl rodiny. Do měření se zapojilo přes 500 úplných i neúplných rodin napříč Českou republikou, z měst i venkova, kompletní data výzkumníci získali od 400 z nich. Výsledky pak porovnávali i se zjištěními ze zahraničí.

„Ze získaných dat mimo jiné vyplynulo, že u nás oproti jiným zemím nehraje příliš roli to, jestli rodina žije ve městě nebo na venkově, v bytě či v domě, jestli vlastní auto a počítač nebo jestli má každé z dětí svůj vlastní pokoj. Větší důležitost ve vztahu k životnímu stylu má vzdělání a nadměrná tělesná hmotnost rodičů. Například nadváha či obezita matky, která s předškolními a mladšími školními dětmi tráví více času, významně zvyšuje riziko výskytu vyšší tělesné hmotnosti u potomků, u otců tento vztah nebyl tak výrazný. Také můžeme říci, že s vyšším vzděláním rodičů se zvyšuje šance na plnění doporučení vztahujících se k pohybovému chování, dostatečně dlouho nicméně spí děti matek s nižším než vysokoškolským vzděláním,“ přiblížil Erik Sigmund.

Autoři studie mimo jiné také zjistili, že téměř žádní rodiče neplní doporučení vztahující se k pohybové aktivitě, sedavému chování a spánku. Oproti tomu pětina chlapců a čtvrtina dívek splňuje všechna tři doporučení. Nejvýraznější rozdíly mezi dětmi a rodiči jsou v poměru sezení k době spánku, když děti prosedí třetinu dne, zatímco rodiče téměř polovinu. V raném dětství se přitom ukotvují základy zdraví a aktivního životního stylu jedince, na kterých pak „staví“ v dospělosti. „Rádi bychom se k rodinám, které s námi spolupracovaly, vrátili i s pozdějším šetřením a zjistili, jestli a jak se jejich životní styl změnil,“ dodávají manželé Sigmundovi.

Výzkum se uskutečnil v rámci končícího projektu Vzorce 24hodinového chování rodičů a jejich potomků v rodinách s dětmi ve věku 3-8 let podpořeného Grantovou agenturou ČR, vedle Dagmar a Erika Sigmundových se na něm podíleli i další vědci z FTK UP: Michal Vorlíček, Jan Dygrýn a Jaroslava Voráčová. Kromě monografie jsou dalšími výstupy projektu i tematické články v českých a zahraničních impaktovaných časopisech, mj. Journal of Sleep Research nebo Children.

Vydání monografie bylo také podpořeno z projektu OP JAK DigiWell – Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu. Publikace vyšla ve Vydavatelství UP, v jehož e-shopu je také zdarma ke stažení.  

Jaký vliv mají rodiče na své potomky, co se týče pohybového chování a rizika nadměrné tělesné hmotnosti, a jakou roli v tom hraje vzdělání a socioekonomické zázemí rodiny? Odpověď nabízí nová monografie Dagmar a Erika Sigmundových z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP shrnující výsledky výzkumu, do kterého se zapojilo 400 rodin s 3–8letými dětmi.

Vztahu mezi pohybovým chováním rodičů a jejich dětí se manželé Sigmundovi věnují dlouhodobě a jsou autory či spoluautory řady publikací. „Díky možnostem moderních technologií jsme v aktuální studii mohli sledovat současně všechny tři hlavní složky 24hodinového chování, tedy pohybovou aktivitu, sezení a spánek, a zároveň jsme se zaměřili na předškoláky a děti v mladším školním věku, kterým se podobné práce dosud příliš nevěnovaly. Naším cílem bylo jednak popsat vzorce 24hodinového chování rodičů a jejich potomků a také odhalit faktory snižující riziko výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u těchto dětí,“ uvedla Dagmar Sigmundová.

Členové zapojených rodin nosili po dobu 7 dní náramkový akcelerometr, který monitoroval jejich pohybové chování, a naměřené hodnoty spolu s časovými údaji souvisejícími s denním režimem zaznamenávali do deníku. Ten zároveň zahrnoval i otázky týkající se antropometrických charakteristik sledovaných jedinců a rodinného zázemí, které částečně vycházely z mezinárodní studie HBSC věnující se zdraví a životnímu stylu školáků. Monitorování se uskutečnilo v průběhu školního roku, aby byl zachycen obvyklý životní styl rodiny. Do měření se zapojilo přes 500 úplných i neúplných rodin napříč Českou republikou, z měst i venkova, kompletní data výzkumníci získali od 400 z nich. Výsledky pak porovnávali i se zjištěními ze zahraničí.

„Ze získaných dat mimo jiné vyplynulo, že u nás oproti jiným zemím nehraje příliš roli to, jestli rodina žije ve městě nebo na venkově, v bytě či v domě, jestli vlastní auto a počítač nebo jestli má každé z dětí svůj vlastní pokoj. Větší důležitost ve vztahu k životnímu stylu má vzdělání a nadměrná tělesná hmotnost rodičů. Například nadváha či obezita matky, která s předškolními a mladšími školními dětmi tráví více času, významně zvyšuje riziko výskytu vyšší tělesné hmotnosti u potomků, u otců tento vztah nebyl tak výrazný. Také můžeme říci, že s vyšším vzděláním rodičů se zvyšuje šance na plnění doporučení vztahujících se k pohybovému chování, dostatečně dlouho nicméně spí děti matek s nižším než vysokoškolským vzděláním,“ přiblížil Erik Sigmund.

Autoři studie mimo jiné také zjistili, že téměř žádní rodiče neplní doporučení vztahující se k pohybové aktivitě, sedavému chování a spánku. Oproti tomu pětina chlapců a čtvrtina dívek splňuje všechna tři doporučení. Nejvýraznější rozdíly mezi dětmi a rodiči jsou v poměru sezení k době spánku, když děti prosedí třetinu dne, zatímco rodiče téměř polovinu. V raném dětství se přitom ukotvují základy zdraví a aktivního životního stylu jedince, na kterých pak „staví“ v dospělosti. „Rádi bychom se k rodinám, které s námi spolupracovaly, vrátili i s pozdějším šetřením a zjistili, jestli a jak se jejich životní styl změnil,“ dodávají manželé Sigmundovi.

Výzkum se uskutečnil v rámci končícího projektu Vzorce 24hodinového chování rodičů a jejich potomků v rodinách s dětmi ve věku 3-8 let podpořeného Grantovou agenturou ČR, vedle Dagmar a Erika Sigmundových se na něm podíleli i další vědci z FTK UP: Michal Vorlíček, Jan Dygrýn a Jaroslava Voráčová. Kromě monografie jsou dalšími výstupy projektu i tematické články v českých a zahraničních impaktovaných časopisech, mj. Journal of Sleep Research nebo Children.

Vydání monografie bylo také podpořeno z projektu OP JAK DigiWell – Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu. Publikace vyšla ve Vydavatelství UP, v jehož e-shopu je také zdarma ke stažení.