Feed aggregator

Jak žije francouzština a frankofonní kultura napříč světadíly v různých částech světa? Právě o tom se snaží informovat oblíbený pořad Destination Francophonie frankofonní televize TV5 Monde. Její moderátor a tvůrce uvedeného pořadu Ivan Kabacoff  natáčel zkraje června také na Univerzitě Palackého. 

Úsporný televizní štáb, který kromě Ivana Kabacoffa tvořil už jen kameraman a zručný navigátor dronu Cédric Fouré, strávil v České republice týden. Natáčel v Praze, Brně a Olomouci, přičemž do Olomouce se TV5 vydala na výslovné doporučení nového atašé pro jazykovou spolupráci Bruna Girardeaua. Ten do města zavítal v březnu na festival francouzské kultury Bonjour Olomouc a okouzlil jej jak jeho bohatý program, tak atmosféra města. 

„Jako jinde ve světě i v České republice televizi zajímaly zejména frankofonní stopy jednotlivých destinací. V Olomouci se natáčelo v hlavních centrech frankofonie, v česko-francouzské sekci Slovanského gymnázia a ve Francouzském centru Univerzity Palackého, kde francouzští filmaři zachytili atmosféru motivačního workshopu pro středoškoláky," uvedl Jan Zatloukal, ředitel Francouzského centra UP, jehož domovským pracovištěm je katedra romanistiky FF UP.

I když natáčení exteriéru značně komplikovalo deštivé počasí, podle něj se filmařům nakonec podařilo zachytit četné francouzské stopy v centru Olomouce: přítomnost nejslavnějšího Francouze v Olomouci generála La Fayetta; Arionovu kašnu vytvořenou sochařem Ivanem Theimerem, dlouhodobě žijícím v Paříži; radnici s orlojem Karla Svolinského spolu s připomínkou více než třicetiletého partnerství s francouzským městem Antony; Denisovu ulici nesoucí jméno jednoho z prvních významných čechofilů, historika Ernesta Denise; Ostružnickou ulici, v níž se koncentruje řada ‚francouzských‘ podniků, jako jsou vinotéka Galský kohout, paštikárna u p. Ragueneaua či kavárnička Café La Fée atd.

Tvůrce pořadu zaujal i osud Jana Čepa, českého spisovatele a překladatele zejména z francouzštiny, který po únorových událostech roku 1948 emigroval do Francie, kde působil až do své smrti, a který tak svým životem i dílem výstižně propojuje Hanou a Francii. Natáčelo se v jeho rodných Myslechovicích i na poutním místě v sousední Cholině.

Příjemným zakončením náročného prvního natáčecího dne byl večer francouzského šansonu v klubu Variace, kde zazpívala Jarmila Beková se svou formací Baguette Bohème, kterou už frankofilní olomoucké publikum dobře zná z letošního zahájení festivalu Bonjour Olomouc.

„Za natáčením v Olomouci stojí činnost Francouzského centra UP, díky jehož aktivitám na francouzském velvyslanectví dobře vědí, že frankofonie v Olomouci a celém regionu žije a vyvíjí bohatou činnost. Vnímám to tedy také jako ocenění naší práce. Rád bych tímto poděkoval všem, kteří se na aktivitách Francouzského centra podílejí a s nadšením vynakládají velké množství energie daleko nad rámec běžných pracovních povinností, včetně mateřské katedry romanistiky. Především to však znamená úžasnou reklamu pro město Olomouc, s jehož krásami se nyní bude moci seznámit celý frankofonní svět,“ uzavřel Jan Zatloukal, který s natáčecím štábem strávil dva dny. Do vysílání půjde pořad v prosinci, již v listopadu se však chystá jeho předpremiéra v Praze, Brně i Olomouci.

Jak žije francouzština a frankofonní kultura napříč světadíly v různých částech světa? Právě o tom se snaží informovat oblíbený pořad Destination Francophonie frankofonní televize TV5 Monde. Její moderátor a tvůrce uvedeného pořadu Ivan Kabacoff  natáčel zkraje června také na Univerzitě Palackého. 

Úsporný televizní štáb, který kromě Ivana Kabacoffa tvořil už jen kameraman a zručný navigátor dronu Cédric Fouré, strávil v České republice týden. Natáčel v Praze, Brně a Olomouci, přičemž do Olomouce se TV5 vydala na výslovné doporučení nového atašé pro jazykovou spolupráci Bruna Girardeaua. Ten do města zavítal v březnu na festival francouzské kultury Bonjour Olomouc a okouzlil jej jak jeho bohatý program, tak atmosféra města. 

„Jako jinde ve světě i v České republice televizi zajímaly zejména frankofonní stopy jednotlivých destinací. V Olomouci se natáčelo v hlavních centrech frankofonie, v česko-francouzské sekci Slovanského gymnázia a ve Francouzském centru Univerzity Palackého, kde francouzští filmaři zachytili atmosféru motivačního workshopu pro středoškoláky," uvedl Jan Zatloukal, ředitel Francouzského centra UP, jehož domovským pracovištěm je katedra romanistiky FF UP.

I když natáčení exteriéru značně komplikovalo deštivé počasí, podle něj se filmařům nakonec podařilo zachytit četné francouzské stopy v centru Olomouce: přítomnost nejslavnějšího Francouze v Olomouci generála La Fayetta; Arionovu kašnu vytvořenou sochařem Ivanem Theimerem, dlouhodobě žijícím v Paříži; radnici s orlojem Karla Svolinského spolu s připomínkou více než třicetiletého partnerství s francouzským městem Antony; Denisovu ulici nesoucí jméno jednoho z prvních významných čechofilů, historika Ernesta Denise; Ostružnickou ulici, v níž se koncentruje řada ‚francouzských‘ podniků, jako jsou vinotéka Galský kohout, paštikárna u p. Ragueneaua či kavárnička Café La Fée atd.

Tvůrce pořadu zaujal i osud Jana Čepa, českého spisovatele a překladatele zejména z francouzštiny, který po únorových událostech roku 1948 emigroval do Francie, kde působil až do své smrti, a který tak svým životem i dílem výstižně propojuje Hanou a Francii. Natáčelo se v jeho rodných Myslechovicích i na poutním místě v sousední Cholině.

Příjemným zakončením náročného prvního natáčecího dne byl večer francouzského šansonu v klubu Variace, kde zazpívala Jarmila Beková se svou formací Baguette Bohème, kterou už frankofilní olomoucké publikum dobře zná z letošního zahájení festivalu Bonjour Olomouc.

„Za natáčením v Olomouci stojí činnost Francouzského centra UP, díky jehož aktivitám na francouzském velvyslanectví dobře vědí, že frankofonie v Olomouci a celém regionu žije a vyvíjí bohatou činnost. Vnímám to tedy také jako ocenění naší práce. Rád bych tímto poděkoval všem, kteří se na aktivitách Francouzského centra podílejí a s nadšením vynakládají velké množství energie daleko nad rámec běžných pracovních povinností, včetně mateřské katedry romanistiky. Především to však znamená úžasnou reklamu pro město Olomouc, s jehož krásami se nyní bude moci seznámit celý frankofonní svět,“ uzavřel Jan Zatloukal, který s natáčecím štábem strávil dva dny. Do vysílání půjde pořad v prosinci, již v listopadu se však chystá jeho předpremiéra v Praze, Brně i Olomouci.

Plénum České konference rektorů (ČKR) přijalo na svém 176. zasedání následující usnesení:

1. ČKR podporuje požadavek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na navýšení výdajů státního rozpočtu na vzdělávací činnost pro oblast vysokých škol pro rok 2025 o 6 miliard Kč. Navržené finanční prostředky považuje za nepodkročitelné minimum pro udržení kvality a rozsahu aktuálně realizované vzdělávací činnosti. ČKR konstatuje, že tato částka pouze kompenzuje inflační vývoj a pouze částečně reflektuje podíl financování veřejného vysokého školství obvyklý v zemích EU. Připomíná zároveň nutnost udržitelného prorůstového rozpočtu vysokého školství ve střednědobém i dlouhodobém horizontu, bez kterého veřejné a státní vysoké školy nebudou schopny efektivně plánovat a zabezpečit kvalitní vzdělávání, které je klíčové pro jejich konkurenceschopnost v mezinárodním kontextu.

2. ČKR vyzývá MŠMT k pokračování v diskusi o ministerstvem avizovaném komplexním řešení ukazatele A a K. Základem další diskuse musí být konkrétně formulované priority pro následující období jak v oblasti společenské poptávky, tak v dalších navrhovaných ukazatelích/oblastech. Případná úprava parametrů financování je možná jen v případě prorůstového rozpočtu.

3. ČKR je připravena vést dialog v úzké spolupráci s MŠMT a Radou vysokých škol o vhodných úpravách zákona o vysokých školách směřujících k nastavení vyváženého rozdělení pravomocí a odpovědností vedení vysokých škol a dalších samosprávných vysokoškolských orgánů.

V Brně dne 6. června 2024

Za Českou konferenci rektorů

prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.

předsedkyně

Plénum České konference rektorů (ČKR) přijalo na svém 176. zasedání následující usnesení:

1. ČKR podporuje požadavek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na navýšení výdajů státního rozpočtu na vzdělávací činnost pro oblast vysokých škol pro rok 2025 o 6 miliard Kč. Navržené finanční prostředky považuje za nepodkročitelné minimum pro udržení kvality a rozsahu aktuálně realizované vzdělávací činnosti. ČKR konstatuje, že tato částka pouze kompenzuje inflační vývoj a pouze částečně reflektuje podíl financování veřejného vysokého školství obvyklý v zemích EU. Připomíná zároveň nutnost udržitelného prorůstového rozpočtu vysokého školství ve střednědobém i dlouhodobém horizontu, bez kterého veřejné a státní vysoké školy nebudou schopny efektivně plánovat a zabezpečit kvalitní vzdělávání, které je klíčové pro jejich konkurenceschopnost v mezinárodním kontextu.

2. ČKR vyzývá MŠMT k pokračování v diskusi o ministerstvem avizovaném komplexním řešení ukazatele A a K. Základem další diskuse musí být konkrétně formulované priority pro následující období jak v oblasti společenské poptávky, tak v dalších navrhovaných ukazatelích/oblastech. Případná úprava parametrů financování je možná jen v případě prorůstového rozpočtu.

3. ČKR je připravena vést dialog v úzké spolupráci s MŠMT a Radou vysokých škol o vhodných úpravách zákona o vysokých školách směřujících k nastavení vyváženého rozdělení pravomocí a odpovědností vedení vysokých škol a dalších samosprávných vysokoškolských orgánů.

V Brně dne 6. června 2024

Za Českou konferenci rektorů

prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.

předsedkyně

Stěžejním bodem posledního zasedání Akademického senátu Lékařské fakulty UP v letním semestru bylo projednání akreditace studijních programů Všeobecné lékařství a General Medicine. Kromě toho si senátoři zvolili nového studentského místopředsedu a schválili rozpočet fakulty a dělení finančních prostředků na jednotlivá pracoviště pro letošní rok.

V úvodu jednání předseda senátu Tomáš Papajík představil přítomným tři nové senátory, náhradníky za čerstvé absolventy, kterým s úspěšným zakončením studia skončil i senátorský mandát. Zároveň bylo nutné zvolit nového studentského místopředsedu, kterým se stal Michal Kropáček ze 3. ročníku Všeobecného lékařství.

Předseda Tomáš Papajík také připomněl, že děkan Milan Kolář obdržel Cenu města Olomouce (psali jsme zde), a jménem senátu mu pogratuloval. Děkan se pak ujal slova a představil senátorům předloženou Výroční zprávu LF UP za rok 2023 i návrh rozpočtu fakulty pro letošní rok a dělení finančních prostředků na pracoviště. Co se týče přidělených prostředků, fakulta si oproti loňsku o 13 milionů polepšila, a jak děkan podotkl, mezi jednotlivá pracoviště se letos rozdělí nejvíce peněz od roku 2020. Rozpočet fakulty pak počítá s náklady ve výši 489 milionů korun.

Návrh rozpočtu, dělení prostředků a výroční zprávu senátoři schválili. Stejně tak i podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2025/2026 a akreditaci doktorského programu Bioinformatika a výpočetní biologie.

K další akreditaci, která je pro fakultu zásadní, neboť se týká stěžejního programu Všeobecné lékařství a anglického programu General Medicine, se během zasedání dlouze diskutovalo. Svůj názor vyjádřili nejen akademici, ale i studenti a přítomní čerství absolventi. Už v předchozích týdnech přitom měli členové akademické obce fakulty i zástupci Fakultní nemocnice Olomouc příležitost se k chystané akreditaci vyjádřit na několika setkáních. Stávající akreditace končí v květnu příštího roku.

Hlavním cílem nové akreditace a nutných změn ve studijních plánech je zabezpečení dostatečného rozsahu klinické výuky v souladu s vyhláškou 280/2018 Sb., stanovení činností, které může lékař vykonávat bez odborného dohledu a bez odborného dozoru na základě odborné způsobilosti. „Myslím si, že to bude opravdu moderní kurikulum odpovídající současným požadavkům na výuku na lékařské fakultě,“ uvedl děkan Milan Kolář s tím, že při přípravě vzali v potaz i doporučení z nedávného hodnocení Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a Světové federace pro lékařské vzdělávání (psali jsme zde).

Po více než hodinovém projednávání senátoři doporučili předložení akreditačních spisů Vědecké radě LF UP.

Odhlasovali také, že se budou zabývat možnými změnami Jednacího řádu a Volebního řádu AS LF UP. Na závěr zasedání vyslechli ještě další stručné informace z vedení fakulty, mimo jiné že byla zkolaudována hrubá stavba nové budovy. V ní bude celé jedno patro vyhrazeno simulátorovému centru, které je nezbytné pro výše zmíněnou rozšířenou praktickou výuku budoucích lékařů.

K příštímu jednání se AS LF UP sejde 1. října.  

Stěžejním bodem posledního zasedání Akademického senátu Lékařské fakulty UP v letním semestru bylo projednání akreditace studijních programů Všeobecné lékařství a General Medicine. Kromě toho si senátoři zvolili nového studentského místopředsedu a schválili rozpočet fakulty a dělení finančních prostředků na jednotlivá pracoviště pro letošní rok.

V úvodu jednání předseda senátu Tomáš Papajík představil přítomným tři nové senátory, náhradníky za čerstvé absolventy, kterým s úspěšným zakončením studia skončil i senátorský mandát. Zároveň bylo nutné zvolit nového studentského místopředsedu, kterým se stal Michal Kropáček ze 3. ročníku Všeobecného lékařství.

Předseda Tomáš Papajík také připomněl, že děkan Milan Kolář obdržel Cenu města Olomouce (psali jsme zde), a jménem senátu mu pogratuloval. Děkan se pak ujal slova a představil senátorům předloženou Výroční zprávu LF UP za rok 2023 i návrh rozpočtu fakulty pro letošní rok a dělení finančních prostředků na pracoviště. Co se týče přidělených prostředků, fakulta si oproti loňsku o 13 milionů polepšila, a jak děkan podotkl, mezi jednotlivá pracoviště se letos rozdělí nejvíce peněz od roku 2020. Rozpočet fakulty pak počítá s náklady ve výši 489 milionů korun.

Návrh rozpočtu, dělení prostředků a výroční zprávu senátoři schválili. Stejně tak i podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2025/2026 a akreditaci doktorského programu Bioinformatika a výpočetní biologie.

K další akreditaci, která je pro fakultu zásadní, neboť se týká stěžejního programu Všeobecné lékařství a anglického programu General Medicine, se během zasedání dlouze diskutovalo. Svůj názor vyjádřili nejen akademici, ale i studenti a přítomní čerství absolventi. Už v předchozích týdnech přitom měli členové akademické obce fakulty i zástupci Fakultní nemocnice Olomouc příležitost se k chystané akreditaci vyjádřit na několika setkáních. Stávající akreditace končí v květnu příštího roku.

Hlavním cílem nové akreditace a nutných změn ve studijních plánech je zabezpečení dostatečného rozsahu klinické výuky v souladu s vyhláškou 280/2018 Sb., stanovení činností, které může lékař vykonávat bez odborného dohledu a bez odborného dozoru na základě odborné způsobilosti. „Myslím si, že to bude opravdu moderní kurikulum odpovídající současným požadavkům na výuku na lékařské fakultě,“ uvedl děkan Milan Kolář s tím, že při přípravě vzali v potaz i doporučení z nedávného hodnocení Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a Světové federace pro lékařské vzdělávání (psali jsme zde).

Po více než hodinovém projednávání senátoři doporučili předložení akreditačních spisů Vědecké radě LF UP.

Odhlasovali také, že se budou zabývat možnými změnami Jednacího řádu a Volebního řádu AS LF UP. Na závěr zasedání vyslechli ještě další stručné informace z vedení fakulty, mimo jiné že byla zkolaudována hrubá stavba nové budovy. V ní bude celé jedno patro vyhrazeno simulátorovému centru, které je nezbytné pro výše zmíněnou rozšířenou praktickou výuku budoucích lékařů.

K příštímu jednání se AS LF UP sejde 1. října.  

Nejúspěšnější výpravou na letošním akademickém mistrovství světa v cyklistice, které se konalo v Kostarice, se stala s celkovým počtem sedmi medailí ta česká. Zásluhu na tom mají i dva studenti Univerzity Palackého – Daniel Mráz z přírodovědecké fakulty a Jakub Ťoupalík z fakulty tělesné kultury, oba oblékající závodní dres týmu Elkov Kasper.

Daniel Mráz, který na PřF UP studuje Ekologii a ochranu životního prostředí, si vyjel titul akademického mistra světa v deštivém silničním závodě na 112 km. Jakub Ťoupalík, student programu Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců na FTK UP, měl ve stejném závodě poněkud smůlu, když musel měnit kolo. V dalších závodech ale štěstí stálo při něm, když v kritériu na 45 km obsadil stříbrnou pozici a o den později vyhrál časovku na 20 km.

„Jsme spokojení, povedlo se nám vyhrát tři medaile, s tím jsme sem jeli. Sice nebyla až tak vysoká konkurence, ale výsledek se počítá,“ uvedl Jakub Ťoupalík pro web roadcycling.cz s tím, že účast na mistrovství i přes náročnější aklimatizaci byla příjemným zpestřením sezony.

Kromě silničních závodů bodovala česká výprava na akademickém mistrovství i v krosu. Dvě zlaté medaile získala Patricie Srnská z České zemědělské univerzity, bronz přidala Aneta Novotná ze stejné školy. Titul akademického mistra světa si vyjel také Jan Zatloukal z Moravské vysoké školy Olomouc.

Akademické mistrovství světa v cyklistice se konalo na přelomu května a června v Kostarice. Zúčastnili se jej studentky a studenti z dvacítky zemí, přičemž medailovému žebříčku dominují evropské výpravy. První místo obsadila Česká republika, druhé skončilo se čtyřmi medailemi Maďarsko a třetí Německo. Více o mistrovství zde.

Nejúspěšnější výpravou na letošním akademickém mistrovství světa v cyklistice, které se konalo v Kostarice, se stala s celkovým počtem sedmi medailí ta česká. Zásluhu na tom mají i dva studenti Univerzity Palackého – Daniel Mráz z přírodovědecké fakulty a Jakub Ťoupalík z fakulty tělesné kultury, oba oblékající závodní dres týmu Elkov Kasper.

Daniel Mráz, který na PřF UP studuje Ekologii a ochranu životního prostředí, si vyjel titul akademického mistra světa v deštivém silničním závodě na 112 km. Jakub Ťoupalík, student programu Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců na FTK UP, měl ve stejném závodě poněkud smůlu, když musel měnit kolo. V dalších závodech ale štěstí stálo při něm, když v kritériu na 45 km obsadil stříbrnou pozici a o den později vyhrál časovku na 20 km.

„Jsme spokojení, povedlo se nám vyhrát tři medaile, s tím jsme sem jeli. Sice nebyla až tak vysoká konkurence, ale výsledek se počítá,“ uvedl Jakub Ťoupalík pro web roadcycling.cz s tím, že účast na mistrovství i přes náročnější aklimatizaci byla příjemným zpestřením sezony.

Kromě silničních závodů bodovala česká výprava na akademickém mistrovství i v krosu. Dvě zlaté medaile získala Patricie Srnská z České zemědělské univerzity, bronz přidala Aneta Novotná ze stejné školy. Titul akademického mistra světa si vyjel také Jan Zatloukal z Moravské vysoké školy Olomouc.

Akademické mistrovství světa v cyklistice se konalo na přelomu května a června v Kostarice. Zúčastnili se jej studentky a studenti z dvacítky zemí, přičemž medailovému žebříčku dominují evropské výpravy. První místo obsadila Česká republika, druhé skončilo se čtyřmi medailemi Maďarsko a třetí Německo. Více o mistrovství zde.

Jak bude vypadat evropská společnost i vzdělávání v budoucnu? Bude možné bez komplikací studovat na více univerzitách současně, sdílet své jedinečné odborné znalosti, navzájem využívat výzkumná pracoviště či navazovat spolupráci s komerční sférou, která bude mít pozitivní dopad na společnost? Ano, a právě teď se nacházíme uprostřed těchto změn – takové bylo poselství setkání členů evropské univerzitní sítě Aurora, které proběhlo na konci května v Neapoli. Co ještě – kromě zvolení Martina Procházky do funkce jejího prezidenta – toto setkání přineslo?

Setkání Aurora Spring Biannual Naples 2024 hostila Neapolská univerzita Fridricha II., která v letošním roce slaví 800 let od založení. Mezi dalšími členy Aurory je – vedle Univerzity Palackého – zároveň hned několik univerzit, které začaly psát své dějiny až ve druhé polovině 20. století. Vzájemná spolupráce díky tomu umožňuje kombinovat tradici evropského školství s aktuálními trendy a inovacemi, rozšiřováním digitálních kompetencí a využíváním možností online prostoru.

Každá z institucí v síti Aurora nabízí ostatním inspiraci v tom, na co se zaměřuje a v čem je nejlepší. Studující si už nyní například mohou zapsat online či hybridní kurzy z nabídky jiných univerzit či kontaktovat zahraničního školitele pro vedení disertační práce. K bezproblémové spolupráci je nutné propojit vzdělávací systémy a navzájem uznávat obdržené kredity či mikrocertifikáty – a právě na tuto problematiku se zaměřil jeden z hlavních diskuzních bloků proběhlého setkání. Příkladem úspěšné spolupráce je projekt Euridice, jehož výstupem bude i díky zapojení UP nový mezinárodní studijní program. „Aurora se již dlouho věnuje digitální společnosti. Původně začínala s obecným vzdělávacím modulem, projekt se následně rozvinul v přípravu komplexního společného magisterského studijního programu. Využili jsme zde program Digitální Evropa Evropské komise k získání financí na projekt, přípravu i realizaci studijního programu,“ řekl prorektor UP pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka, který je řešitelem projektu za UP.

Činnost univerzit se neobejde bez převodu výsledků výzkumu do praxe a spolupráce s komerční i veřejnou sférou či samosprávami. Michal Malacka byl proto coby garant strategie hostem kulatého stolu Stakeholder Engagement and Social Entrepreneurship in European Alliances: „Univerzity v alianci budou vytvářet strategický rámec spolupráce se samosprávami měst a regionů, zástupci průmyslu, zdravotnictví, obchodními komorami, nevládními organizacemi a s inkubátory sociálních změn, zejména na aktivitách souvisejících s udržitelností, změnou klimatu, digitální společností, zdravím a kulturou.“ Peter Fenici ze společnosti AstraZeneca dále v případové studii ukázal, jak funguje jejich partnerství s neapolskou univerzitou, s níž společně připravují vzdělávací program o genové terapii.

Jednou z priorit Aurory je už od jejího počátku udržitelnost a řešení klimatické změny. Několikaletá práce pracovního balíčku Udržitelný kampus, který vede Univerzita Palackého a Innsbrucká univerzita, vyvrcholila vznikem Společného plánu snižování ekologické stopy (Common footprint reduction plan). Během biannualu jej koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková a její kolega Lorenzo Rieg krátce představili, načež jej rektoři a rektorky univerzit Aurory slavnostně podepsali. „Dokument, jehož vznik provázelo mnoho diskuzí a kompromisů, byl také jedním ze závazků směrem k Evropské komisi. Věřím, že se nám společně podaří cíle naplnit – přestože jednotliví členové Aurory mají často dost odlišné podmínky a výchozí pozici – a svým příkladem na poli udržitelnosti inspirovat ostatní instituce i veřejnost,“ uvedla Zuzana Huňková.

Vrcholným okamžikem dne byl slavnostní ceremoniál předání prezidenství sítě Aurora. Jen chvíli předtím totiž Aurora General Council zvolil novým prezidentem rektora UP Martina Procházku (psali jsme podrobněji zde). Od září tak nahradí současného prezidenta, rektora Islandské univerzity Jóna Atliho Benediktssona, kterému jako poděkování za jeho působení věnoval vázu z českého křišťálu. „S Martinem Procházkou mám tu čest spolupracovat už několik let, a tak můžu s jistotou říct, že Aurora bude v dobrých rukou,“ uvedl končící prezident.

Středeční program byl potom věnován jednáním prorektorů, výkonných výborů a jednotlivých pracovních skupin. Proběhl také kulatý stůl členů Aurora Student Council, jemuž předsedal jeho prezident Hanuš Patera, student psychologie na FF UP. Během něj představili svou dlouhodobou strategii a cíle, kterých by chtěli v dlouhodobém horizontu dosáhnout. Důraz kladou například na diverzitu a inkluzi na jednotlivých univerzitách a na silnou roli studujících při prosazování těchto principů. V plenární diskuzi pak otevřeli otázku intenzivnějšího a aktivnějšího zapojování studentek a studentů do činnosti Aurory a jednotlivých pracovních balíčků nebo odměňování za jejich práci.

Podrobnější program Aurora Spring Biannual Naples 2024 je k dispozici na webu Aurory spolu s videozáznamy jeho průběhu. Příští fyzické setkání Aurora Biannual se bude odehrávat v květnu 2025 v Paříži, kde ostatní členy sítě přivítá její nejmladší člen – Université Paris-Est Créteil (UPEC).

Jak bude vypadat evropská společnost i vzdělávání v budoucnu? Bude možné bez komplikací studovat na více univerzitách současně, sdílet své jedinečné odborné znalosti, navzájem využívat výzkumná pracoviště či navazovat spolupráci s komerční sférou, která bude mít pozitivní dopad na společnost? Ano, a právě teď se nacházíme uprostřed těchto změn – takové bylo poselství setkání členů evropské univerzitní sítě Aurora, které proběhlo na konci května v Neapoli. Co ještě – kromě zvolení Martina Procházky do funkce jejího prezidenta – toto setkání přineslo?

Setkání Aurora Spring Biannual Naples 2024 hostila Neapolská univerzita Fridricha II., která v letošním roce slaví 800 let od založení. Mezi dalšími členy Aurory je – vedle Univerzity Palackého – zároveň hned několik univerzit, které začaly psát své dějiny až ve druhé polovině 20. století. Vzájemná spolupráce díky tomu umožňuje kombinovat tradici evropského školství s aktuálními trendy a inovacemi, rozšiřováním digitálních kompetencí a využíváním možností online prostoru.

Každá z institucí v síti Aurora nabízí ostatním inspiraci v tom, na co se zaměřuje a v čem je nejlepší. Studující si už nyní například mohou zapsat online či hybridní kurzy z nabídky jiných univerzit či kontaktovat zahraničního školitele pro vedení disertační práce. K bezproblémové spolupráci je nutné propojit vzdělávací systémy a navzájem uznávat obdržené kredity či mikrocertifikáty – a právě na tuto problematiku se zaměřil jeden z hlavních diskuzních bloků proběhlého setkání. Příkladem úspěšné spolupráce je projekt Euridice, jehož výstupem bude i díky zapojení UP nový mezinárodní studijní program. „Aurora se již dlouho věnuje digitální společnosti. Původně začínala s obecným vzdělávacím modulem, projekt se následně rozvinul v přípravu komplexního společného magisterského studijního programu. Využili jsme zde program Digitální Evropa Evropské komise k získání financí na projekt, přípravu i realizaci studijního programu,“ řekl prorektor UP pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka, který je řešitelem projektu za UP.

Činnost univerzit se neobejde bez převodu výsledků výzkumu do praxe a spolupráce s komerční i veřejnou sférou či samosprávami. Michal Malacka byl proto coby garant strategie hostem kulatého stolu Stakeholder Engagement and Social Entrepreneurship in European Alliances: „Univerzity v alianci budou vytvářet strategický rámec spolupráce se samosprávami měst a regionů, zástupci průmyslu, zdravotnictví, obchodními komorami, nevládními organizacemi a s inkubátory sociálních změn, zejména na aktivitách souvisejících s udržitelností, změnou klimatu, digitální společností, zdravím a kulturou.“ Peter Fenici ze společnosti AstraZeneca dále v případové studii ukázal, jak funguje jejich partnerství s neapolskou univerzitou, s níž společně připravují vzdělávací program o genové terapii.

Jednou z priorit Aurory je už od jejího počátku udržitelnost a řešení klimatické změny. Několikaletá práce pracovního balíčku Udržitelný kampus, který vede Univerzita Palackého a Innsbrucká univerzita, vyvrcholila vznikem Společného plánu snižování ekologické stopy (Common footprint reduction plan). Během biannualu jej koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková a její kolega Lorenzo Rieg krátce představili, načež jej rektoři a rektorky univerzit Aurory slavnostně podepsali. „Dokument, jehož vznik provázelo mnoho diskuzí a kompromisů, byl také jedním ze závazků směrem k Evropské komisi. Věřím, že se nám společně podaří cíle naplnit – přestože jednotliví členové Aurory mají často dost odlišné podmínky a výchozí pozici – a svým příkladem na poli udržitelnosti inspirovat ostatní instituce i veřejnost,“ uvedla Zuzana Huňková.

Vrcholným okamžikem dne byl slavnostní ceremoniál předání prezidenství sítě Aurora. Jen chvíli předtím totiž Aurora General Council zvolil novým prezidentem rektora UP Martina Procházku (psali jsme podrobněji zde). Od září tak nahradí současného prezidenta, rektora Islandské univerzity Jóna Atliho Benediktssona, kterému jako poděkování za jeho působení věnoval vázu z českého křišťálu. „S Martinem Procházkou mám tu čest spolupracovat už několik let, a tak můžu s jistotou říct, že Aurora bude v dobrých rukou,“ uvedl končící prezident.

Středeční program byl potom věnován jednáním prorektorů, výkonných výborů a jednotlivých pracovních skupin. Proběhl také kulatý stůl členů Aurora Student Council, jemuž předsedal jeho prezident Hanuš Patera, student psychologie na FF UP. Během něj představili svou dlouhodobou strategii a cíle, kterých by chtěli v dlouhodobém horizontu dosáhnout. Důraz kladou například na diverzitu a inkluzi na jednotlivých univerzitách a na silnou roli studujících při prosazování těchto principů. V plenární diskuzi pak otevřeli otázku intenzivnějšího a aktivnějšího zapojování studentek a studentů do činnosti Aurory a jednotlivých pracovních balíčků nebo odměňování za jejich práci.

Podrobnější program Aurora Spring Biannual Naples 2024 je k dispozici na webu Aurory spolu s videozáznamy jeho průběhu. Příští fyzické setkání Aurora Biannual se bude odehrávat v květnu 2025 v Paříži, kde ostatní členy sítě přivítá její nejmladší člen – Université Paris-Est Créteil (UPEC).

V loňském roce byla při České konferenci rektorů (ČKR) zřízena Pracovní skupina pro třetí roli vysokých škol (VŠ), která připravila iniciativu s názvem Vysoké školy pro společnost.

Třetí role spočívá v úzkém propojení VŠ se společností v nejširším smyslu slova. Jedná se o činnosti VŠ, které napomáhají k řešení výzev na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Děje se tak prostřednictvím nejen prezentace významných výsledků vědeckých poznatků a hodnot s celospolečenským dopadem, ale i přenosu poznatků a technologií, které mají podobu studií, analýz, patentů či licencí, zakládání spin-off společností, poskytování odborných služeb, konzultací a výzkumů v klíčových oblastech. Pozitivní dopad se týká také kvality služeb (sociální, zdravotnické, kulturní atp.).

České VŠ vzdělávají přes 300 tisíc studujících a zaměstnávají téměř 60 tisíc lidí. Nejsou to však jen vzdělávací centra. Společnosti prospívají i výzkumem a službami, které mají pozitivní společenský vliv ve všech sférách života. Série příspěvků ukáže širokou škálu českých VŠ a různé způsoby, jakými přispívají k rozvoji české společnosti. V příštích měsících se každý týden představí jedna z více než čtyřiceti VŠ, veřejných i soukromých, od uměleckých až po technické. Cílem iniciativy je přiblížit širší veřejnosti aktivity VŠ, které představují přínos pro společnost. Ten může být někdy méně nápadný a kvantifikovatelný, vždy však směřuje k prosperitě, bezpečnosti a soudržnosti celé společnosti.

Počínaje 12. červnem 2024 bude každý týden na sociálních sítích ČKR (X a Facebook) zveřejňován jeden příspěvek, který bude prezentovat konkrétní projekt či aktivitu, jež obohacuje českou společnost v rozličných oblastech života. Jedná se o unikátní iniciativu v rámci ČR, která představí vysokoškolský sektor jako celek.

V Praze dne 5. června 2024

Za Českou konferenci rektorů

Prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.
předsedkyně

V loňském roce byla při České konferenci rektorů (ČKR) zřízena Pracovní skupina pro třetí roli vysokých škol (VŠ), která připravila iniciativu s názvem Vysoké školy pro společnost.

Třetí role spočívá v úzkém propojení VŠ se společností v nejširším smyslu slova. Jedná se o činnosti VŠ, které napomáhají k řešení výzev na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Děje se tak prostřednictvím nejen prezentace významných výsledků vědeckých poznatků a hodnot s celospolečenským dopadem, ale i přenosu poznatků a technologií, které mají podobu studií, analýz, patentů či licencí, zakládání spin-off společností, poskytování odborných služeb, konzultací a výzkumů v klíčových oblastech. Pozitivní dopad se týká také kvality služeb (sociální, zdravotnické, kulturní atp.).

České VŠ vzdělávají přes 300 tisíc studujících a zaměstnávají téměř 60 tisíc lidí. Nejsou to však jen vzdělávací centra. Společnosti prospívají i výzkumem a službami, které mají pozitivní společenský vliv ve všech sférách života. Série příspěvků ukáže širokou škálu českých VŠ a různé způsoby, jakými přispívají k rozvoji české společnosti. V příštích měsících se každý týden představí jedna z více než čtyřiceti VŠ, veřejných i soukromých, od uměleckých až po technické. Cílem iniciativy je přiblížit širší veřejnosti aktivity VŠ, které představují přínos pro společnost. Ten může být někdy méně nápadný a kvantifikovatelný, vždy však směřuje k prosperitě, bezpečnosti a soudržnosti celé společnosti.

Počínaje 12. červnem 2024 bude každý týden na sociálních sítích ČKR (X a Facebook) zveřejňován jeden příspěvek, který bude prezentovat konkrétní projekt či aktivitu, jež obohacuje českou společnost v rozličných oblastech života. Jedná se o unikátní iniciativu v rámci ČR, která představí vysokoškolský sektor jako celek.

V Praze dne 5. června 2024

Za Českou konferenci rektorů

Prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.
předsedkyně

Do Ruska zavedla posluchače druhá univerzitní Procházka s… Hostem debatního cyklu, jehož moderátorem a hostitelem je rektor UP Martin Procházka, byla totiž novinářka Petra Procházková.

Rusko, Ukrajina, Afghánistán, Gruzie… To jsou země, kde se něco dělo nebo děje. A jsou to proto také země, které jsou v centru zájmu respektované reportérky Petry Procházkové. Její reportáže z Ruska a postsovětských zemí mohli v minulosti číst čtenáři Lidových novin. Právě ty ji totiž na počátku devadesátých let do Moskvy jako svou zpravodajku vyslaly.

„Devadesátá léta byla v Rusku tak turbulentní, že si novinář nemohl nic lepšího přát,“ vzpomínala na dobu, kdy ona mířila na Východ, zatímco mnozí kolegové se vydali směr Brusel. Její volba se ukázala jako novinářsky mnohem atraktivnější. Proměna politiky, Boris Jelcin, role EU, Vladimír Putin, použití jaderných zbraní, svoboda a její rozdílné vnímání v různých částech světa, o tom všem byla na debatě řeč. Petra Procházková rekapitulovala ruskou politiku, připomínala své zkušenosti a zážitky a dávala je do kontextu s dnešní situací v Pobaltí nebo v Gruzii.

Mluvila i o několika letech, která prožila v Afghánistánu. Na Martina Procházku zapůsobil její román Frišta, příběh ženy napůl Rusky, napůl Tádžičky provdané do Afghánistánu. „Když pracujete pro noviny, musíte psát holou pravdu,“ vysvětlovala základní pravidlo novinářské práce dodat čtenářům potřebná fakta, aby si názor mohli udělali sami. Když ale chce autor vytvořit mix postav a příběhů, přidat emoce a dojmy, dodat kus sebe, pak už je potřeba dát se na beletrii. I proto Petra Procházková napsala román.

Řeč byla i o její zatím poslední knize rozhovorů Cesta Rusů k válce, která vyšla před pár dny. Rektor UP a posléze i příchozí v publiku se zajímali, jak vlastně máme dnes vnímat Rusko. Jak a jestli vůbec s ním vést dialog? Podle Procházkové bude dialog určitě potřeba vést, současně nesmíme zapomínat, kdo je v nynějším konfliktu agresor. A jestli se učit ruštinu? „Myslím si, že ruština je hrozně důležitá pro novináře proto, aby si přečetli v originále informační zdroje,“ uvedla Petra Procházková s tím, že informační válka, která nyní probíhá, je změtí lží, pravd a polopravd. „Je strašně těžké se tím pralesem informací probírat a odhadovat, co je pravda – to je máloco –, co je aspoň trochu, co vůbec. A je dobré se vždy dostat k původnímu zdroji, který právě může být v ruštině. Dneska se válka na Ukrajině odehrává do značné míry na sociální síti Telegram. Tam se dozvíte bezprostředně téměř online postoj nejen těch, kteří jsou vám sympatičtí, ale i Kremlu a různých podivných blogerů a najednou získáte trošku obrázek o rozprostraněnosti těch názorových proudů,“ řekla mj. Petra Procházková, redaktorka Deníku N.

Setkání Petry Procházkové s Martinem Procházkou pak v podvečer v aule PdF skončilo autogramiádou knížek, které si návštěvníci přinesli.

Procházka s… je nový debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. První pozvanou osobností byl v únoru teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha. Záznam debaty najdete zde. Druhou pozvanou osobností byla nyní Petra Procházková. Záznam si můžete přehrát níže.

Do Ruska zavedla posluchače druhá univerzitní Procházka s… Hostem debatního cyklu, jehož moderátorem a hostitelem je rektor UP Martin Procházka, byla totiž novinářka Petra Procházková.

Rusko, Ukrajina, Afghánistán, Gruzie… To jsou země, kde se něco dělo nebo děje. A jsou to proto také země, které jsou v centru zájmu respektované reportérky Petry Procházkové. Její reportáže z Ruska a postsovětských zemí mohli v minulosti číst čtenáři Lidových novin. Právě ty ji totiž na počátku devadesátých let do Moskvy jako svou zpravodajku vyslaly.

„Devadesátá léta byla v Rusku tak turbulentní, že si novinář nemohl nic lepšího přát,“ vzpomínala na dobu, kdy ona mířila na Východ, zatímco mnozí kolegové se vydali směr Brusel. Její volba se ukázala jako novinářsky mnohem atraktivnější. Proměna politiky, Boris Jelcin, role EU, Vladimír Putin, použití jaderných zbraní, svoboda a její rozdílné vnímání v různých částech světa, o tom všem byla na debatě řeč. Petra Procházková rekapitulovala ruskou politiku, připomínala své zkušenosti a zážitky a dávala je do kontextu s dnešní situací v Pobaltí nebo v Gruzii.

Mluvila i o několika letech, která prožila v Afghánistánu. Na Martina Procházku zapůsobil její román Frišta, příběh ženy napůl Rusky, napůl Tádžičky provdané do Afghánistánu. „Když pracujete pro noviny, musíte psát holou pravdu,“ vysvětlovala základní pravidlo novinářské práce dodat čtenářům potřebná fakta, aby si názor mohli udělali sami. Když ale chce autor vytvořit mix postav a příběhů, přidat emoce a dojmy, dodat kus sebe, pak už je potřeba dát se na beletrii. I proto Petra Procházková napsala román.

Řeč byla i o její zatím poslední knize rozhovorů Cesta Rusů k válce, která vyšla před pár dny. Rektor UP a posléze i příchozí v publiku se zajímali, jak vlastně máme dnes vnímat Rusko. Jak a jestli vůbec s ním vést dialog? Podle Procházkové bude dialog určitě potřeba vést, současně nesmíme zapomínat, kdo je v nynějším konfliktu agresor. A jestli se učit ruštinu? „Myslím si, že ruština je hrozně důležitá pro novináře proto, aby si přečetli v originále informační zdroje,“ uvedla Petra Procházková s tím, že informační válka, která nyní probíhá, je změtí lží, pravd a polopravd. „Je strašně těžké se tím pralesem informací probírat a odhadovat, co je pravda – to je máloco –, co je aspoň trochu, co vůbec. A je dobré se vždy dostat k původnímu zdroji, který právě může být v ruštině. Dneska se válka na Ukrajině odehrává do značné míry na sociální síti Telegram. Tam se dozvíte bezprostředně téměř online postoj nejen těch, kteří jsou vám sympatičtí, ale i Kremlu a různých podivných blogerů a najednou získáte trošku obrázek o rozprostraněnosti těch názorových proudů,“ řekla mj. Petra Procházková, redaktorka Deníku N.

Setkání Petry Procházkové s Martinem Procházkou pak v podvečer v aule PdF skončilo autogramiádou knížek, které si návštěvníci přinesli.

Procházka s… je nový debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. První pozvanou osobností byl v únoru teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha. Záznam debaty najdete zde. Druhou pozvanou osobností byla nyní Petra Procházková. Záznam si můžete přehrát níže.

Novou didaktickou hmatovou hru, která pomůže nevidomým a slabozrakým dětem pochopit geometrické tvary a také proniknout do tajů abecedy, vytvořili odborníci z katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Úkolem hráče je  pomocí několika modulů ve tvaru rovinných geometrických obrazců sestavit velká písmena abecedy. Jedná se o třetí hmatovou hru, kterou odborníci z katedry experimentální fyziky zkonstruovali. Skládačka je vyráběna pomocí 3D tiskáren.

Herní sada se skládá z 12 modulů, které mají tvar rovnoramenného lichoběžníku, kosodélníku, kosočtverce, rovnostranného trojúhelníku a nekonvexního šestiúhelníku. Modul ve tvaru kosodélníku pak slouží jako hrací plocha. Hrací prvky mají základní barvy spektra – od jasně červené po klidnou modrou a tajemnou fialovou. Na jedné straně jsou opatřeny povrchem, který může hráč díky reliéfní struktuře cítit a pomocí hmatu prozkoumat. „Naše hra je skvělá tím, že spojuje zábavu s učením. Rozvíjí znalosti českého jazyka, přírodních věd i matematiky, a to včetně geometrie. Podporuje rozvoj matematické, jazykové a čtenářské gramotnosti,“ uvedla Jana Slezáková z katedry experimentální fyziky, která se na tvorbě hry podílela.

Děti pomocí hry mohou rozvíjet své zrakové vnímání a zrakovou paměť, což je podle Jany Slezákové ideální způsob, jak posílit jejich mentální schopnosti. „Hra také podporuje jazykové a řečové dovednosti. Barevné moduly pomáhají hráčům pojmenovat geometrické útvary, porozumět abecedě, uvědomit si pojmy hladký a drsný či třídit, řadit a počítat předměty.“

Všechny barevné moduly se vkládají vždy do šablony šedé barvy, která je opatřena vystouplou trojúhelníkovou sítí. Na druhé straně šablony jsou uvedeny názvy barev spektra v Braillově písmu doplněné o hmatové reliéfní znaky, což napomáhá nevidomým a slabozrakým dětem vytvořit si lepší představu a orientaci při skládání do trojúhelníkové sítě.

„Cílem hry je tvorba velkých tiskacích písmen abecedy. Hru mohou využít učitelé přírodovědných předmětů, ale i českého jazyka. Hrací šablona šedé barvy je ve svých rozích opatřena neviditelnými magnety, takže lze vytvořit řetězec několika hracích ploch za sebou. Dítě či hráč tak může například sestavit z více písmen jednoslabičná slova, jako je krk, brk, les, dub, buk, ves, pes či zub," řekla Jana Slezáková. Děti se touto hravou formou také naučí správně rozlišovat předpony a předložky či si osvojí některé větné spojky.

Hra je zaměřena především na děti mladšího školního věku, může však sloužit dětem různé znalostní úrovně a věkové kategorie. Hra díky manipulaci s drobnými geometrickými útvary rozvíjí jemnou motoriku. Děti tak mohou trénovat správné úchopy a hmatové vnímání. Tyto dovednosti jsou velmi důležité u nevidomých dětí při prostorové orientaci a získávání informací o okolním světě.

Podle předsedkyně Asociace zrakových terapeutů Veroniky Růžičkové z Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP Olomouc je trojúhelníková hra díky své multifunkčnosti vhodná nejen pro rozvoj hmatových dovedností, ale i prostorových a matematických představ u dětí s těžkým zrakovým postižením a osob později osleplých. Velkou výhodou této pomůcky je podle Veroniky Růžkové její promyšlenost a komplexnost, která hráče učí používat hmat jak v rámci matematických či jazykových představ, tak i představ ohledně barev. Hru je možné využít v prostředí školy, při terapiích i v rámci volnočasových aktivit.

Hmatovou hru také posoudila vedoucí Centra podpory studentů se specifickými pořebami UP Lucie Flekačová. „Paní doktorka hru vnímá jako záležitost, která může posloužit osobám se zrakovým postižením pro rozvoj kognitivních funkcí i hmatového vnímání. Uvádí, že hru lze považovat jako možnou didaktickou pomůcku či obecně pomůcku, která rozvíjí jednak hmatové vnímání, primárně však spojené s rozvojem ostatních vyšších kompenzačních činitelů," dodala Jana Slezáková.

Didaktická hmatová hra je vyráběna na několika 3D tiskárnách. „Do hrací desky se v průběhu tisku vkládá hmatová část, která je na spodní straně desky. Tato část je předtištěna a hráčům umožňuje pomocí hmatu identifikovat strukturu s přiřazeným popiskem v Braillově písmu. Následují magnety, které dovolují spojované hrací desky zafixovat k sobě. Díky tomu, že je vše zatisknuté do jednoho kusu, je hrací deska kompaktní a odolná. Následně se tisknou jednotlivé elementy," popsal výrobu hmatové hry Petr Novák z katedry experimentální fyziky.

Novou didaktickou hmatovou hru, která pomůže nevidomým a slabozrakým dětem pochopit geometrické tvary a také proniknout do tajů abecedy, vytvořili odborníci z katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Úkolem hráče je  pomocí několika modulů ve tvaru rovinných geometrických obrazců sestavit velká písmena abecedy. Jedná se o třetí hmatovou hru, kterou odborníci z katedry experimentální fyziky zkonstruovali. Skládačka je vyráběna pomocí 3D tiskáren.

Herní sada se skládá z 12 modulů, které mají tvar rovnoramenného lichoběžníku, kosodélníku, kosočtverce, rovnostranného trojúhelníku a nekonvexního šestiúhelníku. Modul ve tvaru kosodélníku pak slouží jako hrací plocha. Hrací prvky mají základní barvy spektra – od jasně červené po klidnou modrou a tajemnou fialovou. Na jedné straně jsou opatřeny povrchem, který může hráč díky reliéfní struktuře cítit a pomocí hmatu prozkoumat. „Naše hra je skvělá tím, že spojuje zábavu s učením. Rozvíjí znalosti českého jazyka, přírodních věd i matematiky, a to včetně geometrie. Podporuje rozvoj matematické, jazykové a čtenářské gramotnosti,“ uvedla Jana Slezáková z katedry experimentální fyziky, která se na tvorbě hry podílela.

Děti pomocí hry mohou rozvíjet své zrakové vnímání a zrakovou paměť, což je podle Jany Slezákové ideální způsob, jak posílit jejich mentální schopnosti. „Hra také podporuje jazykové a řečové dovednosti. Barevné moduly pomáhají hráčům pojmenovat geometrické útvary, porozumět abecedě, uvědomit si pojmy hladký a drsný či třídit, řadit a počítat předměty.“

Všechny barevné moduly se vkládají vždy do šablony šedé barvy, která je opatřena vystouplou trojúhelníkovou sítí. Na druhé straně šablony jsou uvedeny názvy barev spektra v Braillově písmu doplněné o hmatové reliéfní znaky, což napomáhá nevidomým a slabozrakým dětem vytvořit si lepší představu a orientaci při skládání do trojúhelníkové sítě.

„Cílem hry je tvorba velkých tiskacích písmen abecedy. Hru mohou využít učitelé přírodovědných předmětů, ale i českého jazyka. Hrací šablona šedé barvy je ve svých rozích opatřena neviditelnými magnety, takže lze vytvořit řetězec několika hracích ploch za sebou. Dítě či hráč tak může například sestavit z více písmen jednoslabičná slova, jako je krk, brk, les, dub, buk, ves, pes či zub," řekla Jana Slezáková. Děti se touto hravou formou také naučí správně rozlišovat předpony a předložky či si osvojí některé větné spojky.

Hra je zaměřena především na děti mladšího školního věku, může však sloužit dětem různé znalostní úrovně a věkové kategorie. Hra díky manipulaci s drobnými geometrickými útvary rozvíjí jemnou motoriku. Děti tak mohou trénovat správné úchopy a hmatové vnímání. Tyto dovednosti jsou velmi důležité u nevidomých dětí při prostorové orientaci a získávání informací o okolním světě.

Podle předsedkyně Asociace zrakových terapeutů Veroniky Růžičkové z Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP Olomouc je trojúhelníková hra díky své multifunkčnosti vhodná nejen pro rozvoj hmatových dovedností, ale i prostorových a matematických představ u dětí s těžkým zrakovým postižením a osob později osleplých. Velkou výhodou této pomůcky je podle Veroniky Růžkové její promyšlenost a komplexnost, která hráče učí používat hmat jak v rámci matematických či jazykových představ, tak i představ ohledně barev. Hru je možné využít v prostředí školy, při terapiích i v rámci volnočasových aktivit.

Hmatovou hru také posoudila vedoucí Centra podpory studentů se specifickými pořebami UP Lucie Flekačová. „Paní doktorka hru vnímá jako záležitost, která může posloužit osobám se zrakovým postižením pro rozvoj kognitivních funkcí i hmatového vnímání. Uvádí, že hru lze považovat jako možnou didaktickou pomůcku či obecně pomůcku, která rozvíjí jednak hmatové vnímání, primárně však spojené s rozvojem ostatních vyšších kompenzačních činitelů," dodala Jana Slezáková.

Didaktická hmatová hra je vyráběna na několika 3D tiskárnách. „Do hrací desky se v průběhu tisku vkládá hmatová část, která je na spodní straně desky. Tato část je předtištěna a hráčům umožňuje pomocí hmatu identifikovat strukturu s přiřazeným popiskem v Braillově písmu. Následují magnety, které dovolují spojované hrací desky zafixovat k sobě. Díky tomu, že je vše zatisknuté do jednoho kusu, je hrací deska kompaktní a odolná. Následně se tisknou jednotlivé elementy," popsal výrobu hmatové hry Petr Novák z katedry experimentální fyziky.

Třídenní školení pro projektové manažery ve vědě, na němž v roli školitelů vystoupili odborníci z respektované maďarské společnosti Europa Media, uspořádala v závěru květnu CATRIN UP. Přizvala na ně i kolegyně a kolegy z ostatních součástí Univerzity Palackého. Akci pro zhruba 25 účastníků finančně podpořily dva twinningové projekty řešené v CATRIN – Nano4Tarmed a SAN4Fuel.

„Školení bylo koncipováno tak, aby odpovídalo zejména potřebám takzvaných ,post-award' projektových manažerů pracujících ve výzkumu. Účastníci získali řadu informací a absolvovali i praktická cvičení zaměřená na management projektů, a to zejména na finanční management. Společně s lektory jsme se věnovali problematice uznatelných nákladů, vykazování v periodických či závěrečných zprávách i výpočtu uznatelných osobních nákladů. Na své si přišli ale i,pre-award' manažeři, kteří získali cenné informace týkající se přípravy grantových návrhů,“ uvedla organizátorka akce Monika Klimparová z CATRIN.

K získávání nových informací i sdílení dosavadních zkušeností CATRIN pozvala i kolegyně a kolegy z oblasti projektového řízení na UP.

„Seminář byl informačně velmi hodnotný, interaktivní a plný praktických informací. Líbilo se mi, že se nejednalo pouze o teoretické, ale o praktické informace od zkušených lektorů, kteří se v dané oblasti pohybují a sami projekty vedou. Velmi přínosný byl finální workshop zaměřený na kalkulaci osobních nákladů, což je jedno z palčivých témat výkaznictví projektů financovaných z rámcových programů Evropské komise,“ uvedla Pavla Tresterová z Projektového servisu UP.

Pozitivně akci hodnotila i její kolegyně z Projektového servisu UP Eva Richterová. „Seminář byl pro mě velkým přínosem, a to především díky úžasné profesionalitě a prezentačním schopnostem obou řečníků, komplexnímu, detailnímu pohledu na problematiku řešení projektů H2020/HE a zejména pohledu z pozice těch, kdo tyto projekty řeší v praxi. Praktické vhledy a závěrečný workshop považuji za velmi cenné. Všechny poskytnuté materiály a šablony budu jistě využívat a vracet se k nim,“ sdělila.

Europa Media se zaměřuje na podporu různých typů organizací, včetně univerzit, výzkumných institucí, neziskových organizací a malých a středních podniků, aby mohly efektivně využívat dostupné evropské fondy a granty. Jejich hostování v CATRIN umožnila podpora evropských projektů, jejichž cílem je vedle vědeckých úkolů také podporovat zvyšování kompetencí projektových manažerů díky výměně znalostí v mezinárodním prostředí.

Třídenní školení pro projektové manažery ve vědě, na němž v roli školitelů vystoupili odborníci z respektované maďarské společnosti Europa Media, uspořádala v závěru květnu CATRIN UP. Přizvala na ně i kolegyně a kolegy z ostatních součástí Univerzity Palackého. Akci pro zhruba 25 účastníků finančně podpořily dva twinningové projekty řešené v CATRIN – Nano4Tarmed a SAN4Fuel.

„Školení bylo koncipováno tak, aby odpovídalo zejména potřebám takzvaných ,post-award' projektových manažerů pracujících ve výzkumu. Účastníci získali řadu informací a absolvovali i praktická cvičení zaměřená na management projektů, a to zejména na finanční management. Společně s lektory jsme se věnovali problematice uznatelných nákladů, vykazování v periodických či závěrečných zprávách i výpočtu uznatelných osobních nákladů. Na své si přišli ale i,pre-award' manažeři, kteří získali cenné informace týkající se přípravy grantových návrhů,“ uvedla organizátorka akce Monika Klimparová z CATRIN.

K získávání nových informací i sdílení dosavadních zkušeností CATRIN pozvala i kolegyně a kolegy z oblasti projektového řízení na UP.

„Seminář byl informačně velmi hodnotný, interaktivní a plný praktických informací. Líbilo se mi, že se nejednalo pouze o teoretické, ale o praktické informace od zkušených lektorů, kteří se v dané oblasti pohybují a sami projekty vedou. Velmi přínosný byl finální workshop zaměřený na kalkulaci osobních nákladů, což je jedno z palčivých témat výkaznictví projektů financovaných z rámcových programů Evropské komise,“ uvedla Pavla Tresterová z Projektového servisu UP.

Pozitivně akci hodnotila i její kolegyně z Projektového servisu UP Eva Richterová. „Seminář byl pro mě velkým přínosem, a to především díky úžasné profesionalitě a prezentačním schopnostem obou řečníků, komplexnímu, detailnímu pohledu na problematiku řešení projektů H2020/HE a zejména pohledu z pozice těch, kdo tyto projekty řeší v praxi. Praktické vhledy a závěrečný workshop považuji za velmi cenné. Všechny poskytnuté materiály a šablony budu jistě využívat a vracet se k nim,“ sdělila.

Europa Media se zaměřuje na podporu různých typů organizací, včetně univerzit, výzkumných institucí, neziskových organizací a malých a středních podniků, aby mohly efektivně využívat dostupné evropské fondy a granty. Jejich hostování v CATRIN umožnila podpora evropských projektů, jejichž cílem je vedle vědeckých úkolů také podporovat zvyšování kompetencí projektových manažerů díky výměně znalostí v mezinárodním prostředí.