Feed aggregator

Výkon superrychlých kvantových počítačů může ještě výrazně zvýšit použití kvantových pamětí na bázi tzv. mikrovlnných dutinových rezonátorů. Rezonátory totiž výrazně prodlužují délku existence fotonů sehrávajících roli kvantových bitů, na nichž je mechanismus fungování kvantových počítačů postaven. Potvrdil to výzkum vědců z katedry optiky přírodovědecké fakulty a odborníků z Yale Quantum Institute ve Spojených státech amerických.

Mikrovlnné dutinové rezonátory představují ideální systém pro kvantové paměti, jelikož prodlužují životnost fotonů až na desítky milisekund. Je to přibližně stokrát delší doba než u kvantových bitů založených na nelineárních obvodech. Navíc existují metody, pomocí nichž lze dobu „života“ dutinových rezonátorů natáhnout až na několik sekund.

Vědci z přírodovědecké fakulty a Yale Quantum Institute nyní zjistili, že dutinové rezonátory s touto extrémní dobou života mohou „spolupracovat“ se současnými nelineárními supravodivými obvody, které představují jednu z nejpokročilejších platforem pro kvantové počítače. Špičkovou technologii využívají i společnosti Google nebo IBM. První supravodivý kvantový počítač by se měl brzy objevit i v České republice.

Tyto moderní systémy ale zatím vykazují vysoké ztráty a šum, proto by mohlo být výhodné ukládat kvantovou informaci do pamětí s delší dobou života, která by tuto jejich negativní vlastnost eliminovala. Na kvantových počítačích by díky tomu bylo možné řešit výpočetně složitější úlohy než nyní. Otevřít pomyslnou bránu k dalšímu zvýšení výkonu kvantových počítačů mohou právě dutinové rezonátory.

Pro univerzální kvantovou kontrolu mikrovlnných rezonátorů, tedy pro přípravu libovolného kvantového stavu nebo provedení libovolné kvantové operace, jsou nelineární supravodivé obvody nezbytné. „Je přirozené očekávat, že kvalita této kontroly bude limitovaná primárně dobou života těchto nelineárních obvodů. Přirozenou snahou by tedy mělo být provádět veškeré operace co nejrychleji s využitím co nejsilnějších interakcí,“ uvedl Ondřej Černotík z katedry optiky.

V určité fázi je však další zesilování interakce kontraproduktivní, protože nelineární obvod současně představuje kanál, kterým může docházet ke ztrátám z rezonátoru. „Síla těchto ztrát se obecně škáluje obdobně jako síla interakce mezi obvodem a rezonátorem. Obecně bylo tedy přijímáno, že pro efektivní kvantovou kontrolu je potřeba, aby oba systémy měly podobnou dobu života,“ dodal Ondřej Černotík.

Vědci z Přírodovědecké fakulty UP a Yale Quantum Institute ale zjistili, že tento předpoklad je mylný a současné nelineární obvody s dobou života kolem sta mikrosekund jsou potenciálně schopné provádět účinnou kvantovou kontrolu mikrovlnných rezonátorů s dobou života v řádu sekund, která je tedy o čtyři řády delší.

„Analyzujeme několik schémat přenosu stavu z kvantového bitu do rezonátoru a pro každé vyhodnocujeme kompromis mezi silou interakce a indukovanými ztrátami v nelineárním obvodu. Ukazuje se přitom, že tzv. transmony, což je nejčastější typ supravodivých kvantových bitů, nejsou vhodné pro přímou kontrolu mikrovlnných rezonátorů kvůli typu jejich nelinearity (čtvrtého stupně), která vede k silnému šumu i při obecně slabých interakcích,“ popsal výzkum Iivari Pietikäinen z katedry optiky. Na základě tohoto zjištění vědci preferují obvody s jiným druhem nelinearity (třetího stupně), u kterých podobné problémy nenastávají a které díky tomu mohou sloužit pro zprostředkování interakcí mezi transmony a mikrovlnnými rezonátory.

Odborníci kromě tohoto jednoduchého kódování zkoumají i problematiku tzv. bosonických kódů, které využívají vícefotonové stavy rezonátoru. Jsou tak citlivější na ztráty a šum, zároveň ale nabízejí možnost takto způsobené chyby detekovat a často i opravovat. Jejich rozvoj je úzce spjat s teoretickými i experimentálními týmy na Yale Quantum Institute, s nimiž vědci z katedry optiky dlouhodobě spolupracují.

„Tato schopnost korekce chyb je v příkrém kontrastu ke konvenčním supravodivým kvantovým bitům, u nichž je pro detekci a korekci chyb potřeba použít několik kvantových bitů ke kódování jednoho logického kvantového bitu. Na těchto bosonických kvantových bitech pak ukazujeme, že námi odvozené principy kontroly a jejich limity platí i pro tuto vysoce perspektivní třídu kvantových bitů,“ doplnil Radim Filip z katedry optiky.

This seminar provides a short introduction to the MSCA Cofund project that will be performed at the FZU as a 2-year postdoctoral research. The main topics of the seminar include: Building a comprehensive understanding of Heusler nanowires, Plans to employ the observed materials’ behavior in nanoscale sensing & actuation, Knowledge transfer and cooperation

This seminar provides a short introduction to the MSCA Cofund project that will be performed at the FZU as a 2-year postdoctoral research. The main topics of the seminar include: Building a comprehensive understanding of Heusler nanowires, Plans to employ the observed materials’ behavior in nanoscale sensing & actuation, Knowledge transfer and cooperation

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest (PSFF), který se konal v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU), zná své vítěze. Objektivy kamer, které usilovaly o pozornost odborné poroty, se letos zaměřily na divokost a divočinu.

V soutěžní sekci PSFF se o titul Nejlepšího vědeckého dokumentu utkalo šestnáct filmů z Francie, USA, Rakouska, Spojeného království, Kanady, Německa, Španělska, Belgie a Nizozemska. Českou republiku zastupoval snímek Voda ztracená a vrácená, který si odnesl Cenu rektora ČZU za své poetické zpracování.

Porota mezinárodní soutěže, složená z členů fakult a vedení ČZU, ocenila snímek Divočina v bouři režiséra a scenáristy Michaela R. Gaertnera za jeho vizuální a emocionální působivost. „Film zobrazuje, jak se zvířata a rostliny v lese připravují na přicházející změny počasí – od prvních náznaků blížící se bouře až po její příchod a následky. Proces adaptace na střídání sucha a dešťů je zachycen fascinujícím způsobem a ukazuje úžasnou schopnost obyvatel lesa přizpůsobit se měnícím se podmínkám,“ uvedla porota ve svém hodnocení.

Vrcholem soutěže je Grand Prize a 10 tisíc amerických dolarů

O cenu, spojenou s finanční odměnou ve výši 10 tisíc amerických dolarů, soutěžily jak filmy z PSFF, tak i výběr z letošního dubnového festivalu AFO. Porota složená z odbornic a odborníků z oblastí popularizace vědy a dokumentárního filmu udělila toto ocenění filmu Součástí smečky v režii Tanguye Dumortiera a Oliviera Larreyho. Film podle nich ilustruje zásadní posun v přírodovědném filmu, který se odehrál v posledních dvou dekádách.

„Z loutkáře a manipulátora se dokumentarista stává pouhým divákem a získává tím tolik potřebný odstup. Snímek ukazuje, že gradovat napětí ve filmu o predátorech lze budovat celou paletou metod a postupů. Snahu ohromit brutalitou nahrazují úplně jiné a civilnější metriky: čas, a hlavně, důvěra v diváckou schopnost vidět,“ vysvětlila porota.

„Jsem nesmírně šťastný a pyšný, že jsem získal hlavní cenu vašeho festivalu. Je to pro mě i celý tým velká pocta. Doufám, že díky tomu vlci získají lepší pověst, že se o nich dozvíme víc a naučíme se je lépe chránit,“ řekl režisér Tanguy Dumortier při přebírání Grand Prize.

Studentská cena pro film o naději pro přírodu

Studentskou porotu ČZU zaujal film Evoluce Země: Ostrovy, který reflektuje adaptabilitu života. „Tento dokument nás nutí přehodnotit naše vnímání evoluce a našeho místa v přírodě. Jeho poselství rezonuje ještě dlouho po skončení projekce,“ uvedla studentská porota ve svém hodnocení.

„Děkujeme všem studentům, kteří pro nás hlasovali. Je to obrovská čest převzít tuto cenu za celý tým tvůrců. Největší radost máme z toho, že inspirujeme novou generaci vědců a filmařů. Chtěli jsme přenést poselství o tom, jak jako živočišný druh ovlivňujeme planetu, ale hlavně jsme chtěli podnítit zvědavost a naději, že příroda má schopnost se obnovit, pokud jí to umožníme. Jsme rádi, že toto poselství s vámi rezonovalo,“ řekl režisér snímku Oliver Twinch.

Festival nabídl kromě dvou desítek filmových projekcí také diskuze, které se věnovaly nejen vědeckým tématům, ale i filmovému jazyku, historii přírodopisného dokumentu a podobnosti mezi dokumentárním a hraným filmem. Zahraniční hosté a filmaři měli možnost porovnat své pohledy se zástupci akademické obce z ČZU.

„Oceněno bylo pět vítězných filmů, přičemž velký zájem vzbudila i nově zavedená divácká soutěž. Kromě prezentace filmových děl a diskusí se konal také workshop dokumentárního filmu zaměřený na téma divočiny, v jehož rámci studenti a studentky vytvořili tři působivé krátkometrážní snímky. To ukazuje, že má smysl podporovat praxi a vlastní tvorbu,“ zhodnotil průběh festivalu programový vedoucí Zdeněk Rychtera, který je zároveň dramaturgem festivalu AFO.

Česká zemědělská univerzita v Praze pořádá festival na svém kampusu již od roku 2011, tehdy pod názvem Life Sciences Film Festival, později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého, kde se koná Academia Film Olomouc (AFO), a společně od té doby organizují Prague Science Film Fest.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest (PSFF), který se konal v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU), zná své vítěze. Objektivy kamer, které usilovaly o pozornost odborné poroty, se letos zaměřily na divokost a divočinu.

V soutěžní sekci PSFF se o titul Nejlepšího vědeckého dokumentu utkalo šestnáct filmů z Francie, USA, Rakouska, Spojeného království, Kanady, Německa, Španělska, Belgie a Nizozemska. Českou republiku zastupoval snímek Voda ztracená a vrácená, který si odnesl Cenu rektora ČZU za své poetické zpracování.

Porota mezinárodní soutěže, složená z členů fakult a vedení ČZU, ocenila snímek Divočina v bouři režiséra a scenáristy Michaela R. Gaertnera za jeho vizuální a emocionální působivost. „Film zobrazuje, jak se zvířata a rostliny v lese připravují na přicházející změny počasí – od prvních náznaků blížící se bouře až po její příchod a následky. Proces adaptace na střídání sucha a dešťů je zachycen fascinujícím způsobem a ukazuje úžasnou schopnost obyvatel lesa přizpůsobit se měnícím se podmínkám,“ uvedla porota ve svém hodnocení.

Vrcholem soutěže je Grand Prize a 10 tisíc amerických dolarů

O cenu, spojenou s finanční odměnou ve výši 10 tisíc amerických dolarů, soutěžily jak filmy z PSFF, tak i výběr z letošního dubnového festivalu AFO. Porota složená z odbornic a odborníků z oblastí popularizace vědy a dokumentárního filmu udělila toto ocenění filmu Součástí smečky v režii Tanguye Dumortiera a Oliviera Larreyho. Film podle nich ilustruje zásadní posun v přírodovědném filmu, který se odehrál v posledních dvou dekádách.

„Z loutkáře a manipulátora se dokumentarista stává pouhým divákem a získává tím tolik potřebný odstup. Snímek ukazuje, že gradovat napětí ve filmu o predátorech lze budovat celou paletou metod a postupů. Snahu ohromit brutalitou nahrazují úplně jiné a civilnější metriky: čas, a hlavně, důvěra v diváckou schopnost vidět,“ vysvětlila porota.

„Jsem nesmírně šťastný a pyšný, že jsem získal hlavní cenu vašeho festivalu. Je to pro mě i celý tým velká pocta. Doufám, že díky tomu vlci získají lepší pověst, že se o nich dozvíme víc a naučíme se je lépe chránit,“ řekl režisér Tanguy Dumortier při přebírání Grand Prize.

Studentská cena pro film o naději pro přírodu

Studentskou porotu ČZU zaujal film Evoluce Země: Ostrovy, který reflektuje adaptabilitu života. „Tento dokument nás nutí přehodnotit naše vnímání evoluce a našeho místa v přírodě. Jeho poselství rezonuje ještě dlouho po skončení projekce,“ uvedla studentská porota ve svém hodnocení.

„Děkujeme všem studentům, kteří pro nás hlasovali. Je to obrovská čest převzít tuto cenu za celý tým tvůrců. Největší radost máme z toho, že inspirujeme novou generaci vědců a filmařů. Chtěli jsme přenést poselství o tom, jak jako živočišný druh ovlivňujeme planetu, ale hlavně jsme chtěli podnítit zvědavost a naději, že příroda má schopnost se obnovit, pokud jí to umožníme. Jsme rádi, že toto poselství s vámi rezonovalo,“ řekl režisér snímku Oliver Twinch.

Festival nabídl kromě dvou desítek filmových projekcí také diskuze, které se věnovaly nejen vědeckým tématům, ale i filmovému jazyku, historii přírodopisného dokumentu a podobnosti mezi dokumentárním a hraným filmem. Zahraniční hosté a filmaři měli možnost porovnat své pohledy se zástupci akademické obce z ČZU.

„Oceněno bylo pět vítězných filmů, přičemž velký zájem vzbudila i nově zavedená divácká soutěž. Kromě prezentace filmových děl a diskusí se konal také workshop dokumentárního filmu zaměřený na téma divočiny, v jehož rámci studenti a studentky vytvořili tři působivé krátkometrážní snímky. To ukazuje, že má smysl podporovat praxi a vlastní tvorbu,“ zhodnotil průběh festivalu programový vedoucí Zdeněk Rychtera, který je zároveň dramaturgem festivalu AFO.

Česká zemědělská univerzita v Praze pořádá festival na svém kampusu již od roku 2011, tehdy pod názvem Life Sciences Film Festival, později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého, kde se koná Academia Film Olomouc (AFO), a společně od té doby organizují Prague Science Film Fest.

Univerzitu Palackého navštíví Anne Marie Kenny, autorka románového životního příběhu Moje píseň pro Čechy. Svou novou knihu, která právě vyšla v nakladatelství Práh, představí 24. října ve Studenském klubu ve Zbrojnici.

Americká spisovatelka Anne Marie Kenny představí ve Studentském klubu Zbrojnice Univerzity Palackého své nové, téměř 400stránkové dílo, Moje píseň pro Čechy. Věnovala jej odkazu Václava Havla a národu svých předků a líčí v něm svůj pozoruhodný život, především počátek devadesátých let prožitých v porevolučních Čechách. Akci, na kterou je zvána široká veřejnost a které se zúčastní i tvůrce předmluvy, bývalý velvyslanec ČR v USA Martin Palouš, zorganizovala FF UP ve spolupráci s Americkým centrem Olomouc. O den později představí autorka své dílo publiku v Knihovně Václava Havla v Praze.  

Spisovatelka Anne Marie Kenny, zároveň podnikatelka, hlasová instruktorka a zpěvačka s bohatou mezinárodní kariérou, se narodila do hudební rodiny. V jednadvaceti letech odešla z americké Omahy do Paříže. Dalších zhruba deset let zpívala na Champs Élysées a užívala si umělecké kariéry v Paříži, později i v Nice. V roce 1989 se inspirovala sametovou revolucí, odehrávající se v tehdejším Československu, zemi předků její matky. Uchvácena vzrušením napsala ze svého bytu v Nice báseň s texty ve francouzštině, angličtině a češtině a poslala ji prezidentu Václavu Havlovi se srdečným blahopřejným dopisem. Záhy obdržela pozvání do Prahy s nabídkou vystoupit v pražskému klubu Reduta a vést mistrovský kurz americké vokální hudby na UK. V Praze se tehdy, okouzlená její tehdejší elektrizující atmosférou z těžce vydobyté svobody, rozhodla zůstat.

Anne Marie Kenny spolupracovala řadu let s Janine Reiss z Paříže, jednou z největších vokálních kouček současnosti. Absolvovala také kurzy na École Normale de Musique de Paris, Juilliard School of Music v New Yorku a Peabody Conservatory v Baltimoru. Po mnoha letech v Evropě se rozhodla do USA vrátit. Nyní žije ve svém rodném městě Omaha a pokračuje ve své hudební kariéře. Vyučuje zpěv a tráví čas s rodinou.

Anne Marie Kenny: Moje píseň pro Čechy

24. října, Studentský klub ve Zbrojnici (Biskupské nám. 1), od 13:30 hod.

Univerzitu Palackého navštíví Anne Marie Kenny, autorka románového životního příběhu Moje píseň pro Čechy. Svou novou knihu, která právě vyšla v nakladatelství Práh, představí 24. října ve Studenském klubu ve Zbrojnici.

Americká spisovatelka Anne Marie Kenny představí ve Studentském klubu Zbrojnice Univerzity Palackého své nové, téměř 400stránkové dílo, Moje píseň pro Čechy. Věnovala jej odkazu Václava Havla a národu svých předků a líčí v něm svůj pozoruhodný život, především počátek devadesátých let prožitých v porevolučních Čechách. Akci, na kterou je zvána široká veřejnost a které se zúčastní i tvůrce předmluvy, bývalý velvyslanec ČR v USA Martin Palouš, zorganizovala FF UP ve spolupráci s Americkým centrem Olomouc. O den později představí autorka své dílo publiku v Knihovně Václava Havla v Praze.  

Spisovatelka Anne Marie Kenny, zároveň podnikatelka, hlasová instruktorka a zpěvačka s bohatou mezinárodní kariérou, se narodila do hudební rodiny. V jednadvaceti letech odešla z americké Omahy do Paříže. Dalších zhruba deset let zpívala na Champs Élysées a užívala si umělecké kariéry v Paříži, později i v Nice. V roce 1989 se inspirovala sametovou revolucí, odehrávající se v tehdejším Československu, zemi předků její matky. Uchvácena vzrušením napsala ze svého bytu v Nice báseň s texty ve francouzštině, angličtině a češtině a poslala ji prezidentu Václavu Havlovi se srdečným blahopřejným dopisem. Záhy obdržela pozvání do Prahy s nabídkou vystoupit v pražskému klubu Reduta a vést mistrovský kurz americké vokální hudby na UK. V Praze se tehdy, okouzlená její tehdejší elektrizující atmosférou z těžce vydobyté svobody, rozhodla zůstat.

Anne Marie Kenny spolupracovala řadu let s Janine Reiss z Paříže, jednou z největších vokálních kouček současnosti. Absolvovala také kurzy na École Normale de Musique de Paris, Juilliard School of Music v New Yorku a Peabody Conservatory v Baltimoru. Po mnoha letech v Evropě se rozhodla do USA vrátit. Nyní žije ve svém rodném městě Omaha a pokračuje ve své hudební kariéře. Vyučuje zpěv a tráví čas s rodinou.

Anne Marie Kenny: Moje píseň pro Čechy

24. října, Studentský klub ve Zbrojnici (Biskupské nám. 1), od 13:30 hod.

Jak je možné se i v relativně malém státě jako ČR zapojit do velkých kosmických misí, jak toto zapojení probíhá a jaké výhody přináší místní vědě a průmyslu? Lze se příprav účastnit už během studií? O tom i dalších otázkách u nás v pondělí 7. 10. v rámci celosvětového World Space Week diskutovali Petr Brož, Martin Ferus, David Píša, Veronika Strnadová a David Hlaváček. 

Zodpovědné nakládání s odpady a dlouhodobá snaha předcházet jeho vzniku vynesly Univerzitě Palackého a studentskému spolku Udržitelný Palacký Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí, konkrétně v kategorii významný počin v separaci a recyklaci odpadů.

Olomoucký kraj ocenil především přístup univerzity ke gastroodpadu. Ten často tvoří významnou část směsného komunálního odpadu, při správném vytřídění a zpracování přitom nemusí končit na skládkách, ale může být dále využit. V srpnu 2023 se proto UP zapojila do projektu tridimgastro.cz, který se zaměřuje na separaci, svoz a energetické zpracování kuchyňského odpadu. Stala se tak první univerzitou, z níž veškeré zbytky jídel z menz putují do bioplynové stanice společnosti Energy financial group (EFG) Rapotín, kde jsou ekologicky využity k výrobě nízkoemisního tepla, elektřiny a biometanu.

„Říká se, že nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Proto za spolupráce Udržitelné univerzity a studentského spolku Udržitelný Palacký probíhá v menzách UP dlouhodobá kampaň proti plýtvání jídlem. Plakáty s motivem Františka Palackého nabádají studenty a zaměstnance k zodpovědnějšímu přístupu k potravinám jak v univerzitních menzách, tak ve vlastních lednicích a spížích,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Udržitelný Palacký navíc od roku 2016 provozuje reuse centrum Freeshop, do kterého mohou studenti či zaměstnanci UP přinést věci, které se jim již nehodí, ale stále jsou v dobrém stavu, nebo si naopak cokoliv odnést. Spolek rovněž založil velmi populární facebookovou skupinu Free Food UPOL, mezi jejímiž tři a půl tisíci členy najde každé přebytečné jídlo svého strávníka. Jeho členové se starají i o komunitní zahrádku Václavka u vysokoškolských kolejí a pravidelně se zapojují do akce Ukliďme Česko.

Zodpovědné nakládání s odpady a dlouhodobá snaha předcházet jeho vzniku vynesly Univerzitě Palackého a studentskému spolku Udržitelný Palacký Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí, konkrétně v kategorii významný počin v separaci a recyklaci odpadů.

Olomoucký kraj ocenil především přístup univerzity ke gastroodpadu. Ten často tvoří významnou část směsného komunálního odpadu, při správném vytřídění a zpracování přitom nemusí končit na skládkách, ale může být dále využit. V srpnu 2023 se proto UP zapojila do projektu tridimgastro.cz, který se zaměřuje na separaci, svoz a energetické zpracování kuchyňského odpadu. Stala se tak první univerzitou, z níž veškeré zbytky jídel z menz putují do bioplynové stanice společnosti Energy financial group (EFG) Rapotín, kde jsou ekologicky využity k výrobě nízkoemisního tepla, elektřiny a biometanu.

„Říká se, že nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Proto za spolupráce Udržitelné univerzity a studentského spolku Udržitelný Palacký probíhá v menzách UP dlouhodobá kampaň proti plýtvání jídlem. Plakáty s motivem Františka Palackého nabádají studenty a zaměstnance k zodpovědnějšímu přístupu k potravinám jak v univerzitních menzách, tak ve vlastních lednicích a spížích,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Udržitelný Palacký navíc od roku 2016 provozuje reuse centrum Freeshop, do kterého mohou studenti či zaměstnanci UP přinést věci, které se jim již nehodí, ale stále jsou v dobrém stavu, nebo si naopak cokoliv odnést. Spolek rovněž založil velmi populární facebookovou skupinu Free Food UPOL, mezi jejímiž tři a půl tisíci členy najde každé přebytečné jídlo svého strávníka. Jeho členové se starají i o komunitní zahrádku Václavka u vysokoškolských kolejí a pravidelně se zapojují do akce Ukliďme Česko.

Udržitelnost v podnikání jako cesta k dlouhodobému úspěchu, to je téma letošní konference UP Business Camp. Dvanáctý ročník jedné z největších podnikatelských akcí v olomouckém regionu už tradičně pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého. V pátek 22. listopadu čeká na všechny nadšence do podnikání série přednášek, workshopů, přehlídka startupů a také bohatý doprovodný program.

„Téma udržitelnosti považujeme za klíčový prvek v každém podnikání. Na letošní konferenci chceme ukázat, že podnikání a udržitelnost mohou jít ruku v ruce a přinést oboustranný prospěch – jak ekonomický, tak i environmentální a společenský,“ vysvětlil Petr Kubečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP (VTP UP).

Nabitý program UP Business Campu zahrnuje přednášky o udržitelném podnikání s ohledem na životní prostředí, využití nových technologií, ESG kritéria hodnotící udržitelnost firem, ale také wellbeing a lidské zdroje. Networkingová část konference umožní navázat kontakty s podnikateli a odborníky, kterým se podařilo udržitelnost ve svém podnikání aktivně aplikovat.

Inspirativní řečníci, praktické workshopy i dětský koutek

Mezi hlavními řečníky vystoupí zástupce udržitelně fungující společnosti Sonnentor, majitel olomoucké sítě holičství Doe's Barber Shop nebo český startup Green Future, který se zaměřuje na termochemickou recyklaci plastů. Na význam ESG kritérií v současném světe byznysu a na lidský rozměr udržitelnosti v podnikání se podívá Martina Větrovcová, expertka v oblasti strategického HR. O tom, jak moc naše duševní zdraví ovlivňuje pracovní prostředí a co může způsobit toxická nálada v kanceláři, promluví psycholožka Olga Vlachynská ze známého podcastu Psychobitches. Během praktických workshopů se publikum seznámí s přesvědčovacími technikami nebo s tipy pro život v ekologické domácnosti. Tento workshop o netoxické domácnosti se koná za podpory Udržitelné univerzity UP.

„V rámci celodenního programu jsme mysleli také na rodiče malých dětí, kteří se velmi často pouštějí do podnikání právě během rodičovské. Proto ve spolupráci s olomouckou dětskou hernou JáSám chystáme v místě konání dětský koutek, aby si rodiče mohli přednášky a workshopy užít naplno,“ přiblížila doprovodný program konference Roksolana Ilnycka, event manažerka VTP UP.

Přehlídka nadějných startupů z olomouckého regionu

Nedílnou součástí UP Business Campu bude také Startup Show, která otevírá možnosti začínajícím podnikatelům a je pořádaná ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Po absolvování dvou měsíců intenzivního akceleračního programu ICOK Akcelerátor se na konferenci představí nadějní podnikatelé se svými ambiciózními projekty.

Zvýhodněné vstupenky a měsíc zdarma v Element Coworkingu

Kompletní program UP Business Campu je již dostupný na webu www.upbc.cz, kde je taktéž možné zakoupit vstupenky. Organizátoři poskytují zvýhodněné vstupné všem studentům středních a vysokých škol a absolventům i zaměstnancům UP, do 22. října jsou v nabídce i včasné vstupenky. Každá zakoupená vstupenka je navíc slosovatelná v soutěži o měsíc zdarma ve sdíleném pracovním prostoru Element Coworking.

Záštitu nad akcí převzal rektor UP Martin Procházka, primátor statutárního města Olomouce Miroslav Žbánek a Olomoucký kraj. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, ICOK a Arrow Marketing, který zajišťuje marketingovou propagaci akce. Konference je realizována v rámci projektu č. 2422000002, Podpora podnikavosti, který je součástí Národního plánu obnovy, komponenty 1.4. Digitální ekonomika a společnost, inovativní startupy a nové technologie, financovaného z EU Nástroje pro oživení a odolnost. Akci také podpořilo statutární město Olomouc.

Udržitelnost v podnikání jako cesta k dlouhodobému úspěchu, to je téma letošní konference UP Business Camp. Dvanáctý ročník jedné z největších podnikatelských akcí v olomouckém regionu už tradičně pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého. V pátek 22. listopadu čeká na všechny nadšence do podnikání série přednášek, workshopů, přehlídka startupů a také bohatý doprovodný program.

„Téma udržitelnosti považujeme za klíčový prvek v každém podnikání. Na letošní konferenci chceme ukázat, že podnikání a udržitelnost mohou jít ruku v ruce a přinést oboustranný prospěch – jak ekonomický, tak i environmentální a společenský,“ vysvětlil Petr Kubečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP (VTP UP).

Nabitý program UP Business Campu zahrnuje přednášky o udržitelném podnikání s ohledem na životní prostředí, využití nových technologií, ESG kritéria hodnotící udržitelnost firem, ale také wellbeing a lidské zdroje. Networkingová část konference umožní navázat kontakty s podnikateli a odborníky, kterým se podařilo udržitelnost ve svém podnikání aktivně aplikovat.

Inspirativní řečníci, praktické workshopy i dětský koutek

Mezi hlavními řečníky vystoupí zástupce udržitelně fungující společnosti Sonnentor, majitel olomoucké sítě holičství Doe's Barber Shop nebo český startup Green Future, který se zaměřuje na termochemickou recyklaci plastů. Na význam ESG kritérií v současném světe byznysu a na lidský rozměr udržitelnosti v podnikání se podívá Martina Větrovcová, expertka v oblasti strategického HR. O tom, jak moc naše duševní zdraví ovlivňuje pracovní prostředí a co může způsobit toxická nálada v kanceláři, promluví psycholožka Olga Vlachynská ze známého podcastu Psychobitches. Během praktických workshopů se publikum seznámí s přesvědčovacími technikami nebo s tipy pro život v ekologické domácnosti. Tento workshop o netoxické domácnosti se koná za podpory Udržitelné univerzity UP.

„V rámci celodenního programu jsme mysleli také na rodiče malých dětí, kteří se velmi často pouštějí do podnikání právě během rodičovské. Proto ve spolupráci s olomouckou dětskou hernou JáSám chystáme v místě konání dětský koutek, aby si rodiče mohli přednášky a workshopy užít naplno,“ přiblížila doprovodný program konference Roksolana Ilnycka, event manažerka VTP UP.

Přehlídka nadějných startupů z olomouckého regionu

Nedílnou součástí UP Business Campu bude také Startup Show, která otevírá možnosti začínajícím podnikatelům a je pořádaná ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Po absolvování dvou měsíců intenzivního akceleračního programu ICOK Akcelerátor se na konferenci představí nadějní podnikatelé se svými ambiciózními projekty.

Zvýhodněné vstupenky a měsíc zdarma v Element Coworkingu

Kompletní program UP Business Campu je již dostupný na webu www.upbc.cz, kde je taktéž možné zakoupit vstupenky. Organizátoři poskytují zvýhodněné vstupné všem studentům středních a vysokých škol a absolventům i zaměstnancům UP, do 22. října jsou v nabídce i včasné vstupenky. Každá zakoupená vstupenka je navíc slosovatelná v soutěži o měsíc zdarma ve sdíleném pracovním prostoru Element Coworking.

Záštitu nad akcí převzal rektor UP Martin Procházka, primátor statutárního města Olomouce Miroslav Žbánek a Olomoucký kraj. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, ICOK a Arrow Marketing, který zajišťuje marketingovou propagaci akce. Konference je realizována v rámci projektu č. 2422000002, Podpora podnikavosti, který je součástí Národního plánu obnovy, komponenty 1.4. Digitální ekonomika a společnost, inovativní startupy a nové technologie, financovaného z EU Nástroje pro oživení a odolnost. Akci také podpořilo statutární město Olomouc.

Jednou z osobností, jejíž celoživotní přínos pro lékařské obory letos ocenila Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně udělením zlaté pamětní medaile, je Pavel Anzenbacher, profesor Ústavu farmakologie Lékařské fakulty UP, který se většinu svého profesního života věnuje metabolickým přeměnám cizorodých látek a léčiv. Mimo jiné patří k prvním, kterým se podařilo izolovat čistý a funkční enzym, cytochrom P450, studovat jeho vlastnosti a přispět k vysvětlení vlastností jeho aktivního místa. Před lety však pro něj byla chemie strašákem.

Pavel Anzenbacher pochází z právnického prostředí. Otec byl za první republiky advokát, práva studovala i jeho matka. „V mládí jsem hltal historii a zeměpis, ty mám rád stále. Měl jsem ale velký strach z chemie, říkali mi, že je složitá na pochopení, navíc mě kamarád pořád provokoval různými otázkami. Vedlo to k tomu, že jsem se na chemii podíval dopředu, a jak jsem tak procházel literaturu, přišel jsem na to, že je to obor velmi logický, třeba názvy vycházejí z toho, jakou má látka strukturu. Takže jsem nakonec k velkému překvapení rodičů šel na chemickou průmyslovku. Ale nerozmlouvali mi to moc, měli mě rádi,“ vzpomíná.

Po absolvování Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se od původního zájmu o elektrochemii a přes studium inzulinu dostal až ke zkoumání vlastností a funkcí cytochromů P450, které se v polovině 70. let stalo hlavním tématem jeho odborné práce. Tyto enzymy se v organismu podílejí na metabolické přeměně cizorodých látek, mimo jiné i léčiv – zaměřením pozornosti na ně je možné získat informace o tom, co se stane, když se léčivo do organismu dostane.

„Tehdy se v této oblasti vědělo hodně málo a myslelo se, že ty hlavní enzymy jsou jen dva. Nyní ale víme, že jich je 57, z toho asi 12 se podílí na metabolizaci léčiv. Nastal obrovský rozvoj oboru a já jsem měl to štěstí, že jsem u toho byl vlastně od začátku a mohl se stýkat s odborníky světového věhlasu,“ říká profesor Anzenbacher, který byl společně s tehdejším docentem Zdeňkem Šípalem na pražské přírodovědě první v Československu, komu se podařilo izolovat čistý a funkční cytochrom P450 z laboratorního potkana.

Díky získanému stipendiu i kontaktům z konferencí, které pořádal profesor Antonín Jindra, měl v 80. letech možnost věnovat se studiu těchto enzymů také v laboratořích v USA, a to během stáží na University of Connecticut ve Farmingtonu a na Princeton University. Později stážoval také v Německu nebo ve Francii, vrátil se i do USA, a sice díky Fogartyho ceně, kterou mu udělilo americké ministerstvo zdravotnictví.

V té době již doma působil v Ústavu experimentální biofarmacie AV ČR v Hradci Králové, který také vedl jako jeho ředitel. Spolupráce s laboratoří Vilíma Šimánka na Lékařské fakultě UP později vyústila v odchod do Olomouce. V letech 2004–2014 byl přednostou zdejšího Ústavu farmakologie, který doslova proměnil. „Vždy, když jsem byl za něco zodpovědný, snažil jsem se, aby to, co můžu zlepšit, se opravdu k lepšímu změnilo a aby se to dělalo co nejlépe. To je výchova z rodiny. Podařilo se postupně získávat prostředky na projekty, celý ústav přebudovat, vybavit moderními přístroji, publikovat v nejlepších časopisech. Z toho mám opravdu radost,“ přiznává Pavel Anzenbacher.

A v práci stále pokračuje, i když jak sám připouští, síly již ubývají. Věnuje se studentům a zabývá se studiem lékových interakcí, tedy tím, co se z pohledu enzymů stane, pokud se do organismu dvě léčiva, která se mohou navzájem ovlivňovat. Podílí se také na fakultním životě, když je mimo jiné členem vědecké rady a v akademickém senátu, dle vlastních slov, zastupuje starší generaci. Aktivní je i v českých a mezinárodních odborných společnostech či komisích. Českou společnost pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii ČLS JEP po několik let vedl.

Jeho aktivity odborné i organizační již dříve Česká společnost lékařská J. E. Purkyně ocenila udělením čestného členství, nyní obdržel její zlatou pamětní medaili, která je určena pro výrazné osobnosti lékařských oborů. „Vážím si toho, ale pro medaile jsem nic nedělal. Snažil jsem se vždy pracovat co nejlépe, aby se na tom do budoucna dalo stavět,“ uzavírá Pavel Anzenbacher.

Pavel Anzenbacher (* 1947)

Profesor, významný český farmakolog a toxikolog. Absolvent Přírodovědecké fakulty UK v oboru Biofyzikální chemie, na fakultě působil do roku 1991, poté pracoval v Ústavu experimentální biofarmacie v Hradci Králové, který od r. 1993 také vedl. Po odchodu do Olomouce je spjat s Ústavem farmakologie LF UP a FNOL, jehož byl v letech 2004–2014 přednostou a stále zde působí, na fakultě je dále mj. členem vědecké rady a akademického senátu. Manželka doc. Eva Anzenbacherová je taktéž členkou akademické obce Lékařské fakulty UP. Nejstarší syn Pavel je profesorem chemie na Bowling Green State University, syn Vilém, vystudovaný právník, pracuje na ministerstvu spravedlnosti a dcera Eva je anestezioložka. Od práce si profesor Anzenbacher nejlépe odpočine v lese a na horách.

Jednou z osobností, jejíž celoživotní přínos pro lékařské obory letos ocenila Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně udělením zlaté pamětní medaile, je Pavel Anzenbacher, profesor Ústavu farmakologie Lékařské fakulty UP, který se většinu svého profesního života věnuje metabolickým přeměnám cizorodých látek a léčiv. Mimo jiné patří k prvním, kterým se podařilo izolovat čistý a funkční enzym, cytochrom P450, studovat jeho vlastnosti a přispět k vysvětlení vlastností jeho aktivního místa. Před lety však pro něj byla chemie strašákem.

Pavel Anzenbacher pochází z právnického prostředí. Otec byl za první republiky advokát, práva studovala i jeho matka. „V mládí jsem hltal historii a zeměpis, ty mám rád stále. Měl jsem ale velký strach z chemie, říkali mi, že je složitá na pochopení, navíc mě kamarád pořád provokoval různými otázkami. Vedlo to k tomu, že jsem se na chemii podíval dopředu, a jak jsem tak procházel literaturu, přišel jsem na to, že je to obor velmi logický, třeba názvy vycházejí z toho, jakou má látka strukturu. Takže jsem nakonec k velkému překvapení rodičů šel na chemickou průmyslovku. Ale nerozmlouvali mi to moc, měli mě rádi,“ vzpomíná.

Po absolvování Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se od původního zájmu o elektrochemii a přes studium inzulinu dostal až ke zkoumání vlastností a funkcí cytochromů P450, které se v polovině 70. let stalo hlavním tématem jeho odborné práce. Tyto enzymy se v organismu podílejí na metabolické přeměně cizorodých látek, mimo jiné i léčiv – zaměřením pozornosti na ně je možné získat informace o tom, co se stane, když se léčivo do organismu dostane.

„Tehdy se v této oblasti vědělo hodně málo a myslelo se, že ty hlavní enzymy jsou jen dva. Nyní ale víme, že jich je 57, z toho asi 12 se podílí na metabolizaci léčiv. Nastal obrovský rozvoj oboru a já jsem měl to štěstí, že jsem u toho byl vlastně od začátku a mohl se stýkat s odborníky světového věhlasu,“ říká profesor Anzenbacher, který byl společně s tehdejším docentem Zdeňkem Šípalem na pražské přírodovědě první v Československu, komu se podařilo izolovat čistý a funkční cytochrom P450 z laboratorního potkana.

Díky získanému stipendiu i kontaktům z konferencí, které pořádal profesor Antonín Jindra, měl v 80. letech možnost věnovat se studiu těchto enzymů také v laboratořích v USA, a to během stáží na University of Connecticut ve Farmingtonu a na Princeton University. Později stážoval také v Německu nebo ve Francii, vrátil se i do USA, a sice díky Fogartyho ceně, kterou mu udělilo americké ministerstvo zdravotnictví.

V té době již doma působil v Ústavu experimentální biofarmacie AV ČR v Hradci Králové, který také vedl jako jeho ředitel. Spolupráce s laboratoří Vilíma Šimánka na Lékařské fakultě UP později vyústila v odchod do Olomouce. V letech 2004–2014 byl přednostou zdejšího Ústavu farmakologie, který doslova proměnil. „Vždy, když jsem byl za něco zodpovědný, snažil jsem se, aby to, co můžu zlepšit, se opravdu k lepšímu změnilo a aby se to dělalo co nejlépe. To je výchova z rodiny. Podařilo se postupně získávat prostředky na projekty, celý ústav přebudovat, vybavit moderními přístroji, publikovat v nejlepších časopisech. Z toho mám opravdu radost,“ přiznává Pavel Anzenbacher.

A v práci stále pokračuje, i když jak sám připouští, síly již ubývají. Věnuje se studentům a zabývá se studiem lékových interakcí, tedy tím, co se z pohledu enzymů stane, pokud se do organismu dvě léčiva, která se mohou navzájem ovlivňovat. Podílí se také na fakultním životě, když je mimo jiné členem vědecké rady a v akademickém senátu, dle vlastních slov, zastupuje starší generaci. Aktivní je i v českých a mezinárodních odborných společnostech či komisích. Českou společnost pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii ČLS JEP po několik let vedl.

Jeho aktivity odborné i organizační již dříve Česká společnost lékařská J. E. Purkyně ocenila udělením čestného členství, nyní obdržel její zlatou pamětní medaili, která je určena pro výrazné osobnosti lékařských oborů. „Vážím si toho, ale pro medaile jsem nic nedělal. Snažil jsem se vždy pracovat co nejlépe, aby se na tom do budoucna dalo stavět,“ uzavírá Pavel Anzenbacher.

Pavel Anzenbacher (* 1947)

Profesor, významný český farmakolog a toxikolog. Absolvent Přírodovědecké fakulty UK v oboru Biofyzikální chemie, na fakultě působil do roku 1991, poté pracoval v Ústavu experimentální biofarmacie v Hradci Králové, který od r. 1993 také vedl. Po odchodu do Olomouce je spjat s Ústavem farmakologie LF UP a FNOL, jehož byl v letech 2004–2014 přednostou a stále zde působí, na fakultě je dále mj. členem vědecké rady a akademického senátu. Manželka doc. Eva Anzenbacherová je taktéž členkou akademické obce Lékařské fakulty UP. Nejstarší syn Pavel je profesorem chemie na Bowling Green State University, syn Vilém, vystudovaný právník, pracuje na ministerstvu spravedlnosti a dcera Eva je anestezioložka. Od práce si profesor Anzenbacher nejlépe odpočine v lese a na horách.

V prostředí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého vznikla další edukační a zároveň poutavá videa z cyklu Znakujme spolu! Podporují vzdělávání dětí a mladých lidí se sluchovým postižením v jejich přirozeném jazyce, širší veřejnosti přibližují český znakový jazyk.

Zábavný vzdělávací cyklus v českém znakovém jazyce Znakujme spolu! má další díly. Vznikly v Centru inovací ve vzdělávání ve spolupráci s Pavlem Kučerou, pracovníkem Centra podpory studentů se specifickými potřebami Pedagogické fakulty UP. To poskytuje servis studentům s různým stupněm sluchového postižení.

„Druhá část z cyklu Znakujme spolu! má shodný koncept s díly, které vznikly a byly zveřejněny v první sérii tohoto pořadu v letech 2019 – 2021. Mužský mluvčí uvedeného projektu zůstal, je jím Pavel Kučera, lektor českého znakového jazyka z našeho Ústavu speciálněpedagogických studií. Kristýnu Winn nahradila Kristýna Odstrčilová Kučerová, pedagožka ze Střední školy, základní školy a mateřské školy pro sluchově postižené, Olomouc. Videa obsahují simultánní titulky,“ uvedla Petra Šobáňová, proděkanka pro vnější vztahy a inovace PdF UP.

Připomněla, že už první cyklus tohoto pořadu nabídl přirozený vhled do různých témat prostřednictvím českého znakového jazyka, přičemž každé z videí nabídlo určitý příběh včetně závěrečné lekce slovní zásoby. V první sérii vzniklo dvaadvacet dílů.

„Další díly projektu Znakujme spolu! zahájilo video, které se vztahuje k uplynulému létu. Zveřejnili jsme ho v rámci osvětové kampaně #Deafember. Je důležitá v kultuře neslyšících, probíhá v měsíci září a tradičně se k ní připojuje organizace Tichý svět. Prostřednictvím této kampaně se připomíná důležitost vzdělávání neslyšících dětí a mladých lidí v jejich přirozeném jazyce,“ doplnila.

Projekt Znakujme spolu! je součástí vzdělávacího portálu pro učitele a studenty Učitel21 Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Více o projektu Znakujme spolu! zde. Soubor videí z prvního cyklu Znakujme spolu! najdete zde.

V prostředí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého vznikla další edukační a zároveň poutavá videa z cyklu Znakujme spolu! Podporují vzdělávání dětí a mladých lidí se sluchovým postižením v jejich přirozeném jazyce, širší veřejnosti přibližují český znakový jazyk.

Zábavný vzdělávací cyklus v českém znakovém jazyce Znakujme spolu! má další díly. Vznikly v Centru inovací ve vzdělávání ve spolupráci s Pavlem Kučerou, pracovníkem Centra podpory studentů se specifickými potřebami Pedagogické fakulty UP. To poskytuje servis studentům s různým stupněm sluchového postižení.

„Druhá část z cyklu Znakujme spolu! má shodný koncept s díly, které vznikly a byly zveřejněny v první sérii tohoto pořadu v letech 2019 – 2021. Mužský mluvčí uvedeného projektu zůstal, je jím Pavel Kučera, lektor českého znakového jazyka z našeho Ústavu speciálněpedagogických studií. Kristýnu Winn nahradila Kristýna Odstrčilová Kučerová, pedagožka ze Střední školy, základní školy a mateřské školy pro sluchově postižené, Olomouc. Videa obsahují simultánní titulky,“ uvedla Petra Šobáňová, proděkanka pro vnější vztahy a inovace PdF UP.

Připomněla, že už první cyklus tohoto pořadu nabídl přirozený vhled do různých témat prostřednictvím českého znakového jazyka, přičemž každé z videí nabídlo určitý příběh včetně závěrečné lekce slovní zásoby. V první sérii vzniklo dvaadvacet dílů.

„Další díly projektu Znakujme spolu! zahájilo video, které se vztahuje k uplynulému létu. Zveřejnili jsme ho v rámci osvětové kampaně #Deafember. Je důležitá v kultuře neslyšících, probíhá v měsíci září a tradičně se k ní připojuje organizace Tichý svět. Prostřednictvím této kampaně se připomíná důležitost vzdělávání neslyšících dětí a mladých lidí v jejich přirozeném jazyce,“ doplnila.

Projekt Znakujme spolu! je součástí vzdělávacího portálu pro učitele a studenty Učitel21 Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Více o projektu Znakujme spolu! zde. Soubor videí z prvního cyklu Znakujme spolu! najdete zde.

Evropská univerzitní síť Aurora propojuje vyučující, studenty i výzkumníky napříč zeměmi a univerzitami. Studujícím proto také nabízí možnost studovat předměty na dalších univerzitách – často online formou, která jim umožní zpestřit si jednoduše stávající prezenční studium. Do 8 předmětů z nabídky UP se na právě probíhající semestr připojilo 20 studentů z dalších univerzit Aurory, naši studenti naopak na dálku navštěvují kurzy v zahraničí. Vyučující z UP mohou obdobně nabídnout svůj kurz na letní semestr do 15. listopadu.

Získat větší, pestřejší a aktivnější studijní skupinu, vyslechnout si nové názory během diskuzí nebo zjistit, jak se na určitou problematiku dívají v zahraničí – to jsou jen některé z výhod, které přináší zapojení zahraničních studentů do výuky. Vyučující z UP zareagovali na jarní výzvu sítě Aurora a pozvali do svých kurzů i studenty z dalších evropských univerzit. Aktuálně nabízené kurzy jsou dostupné na jednom místě v katalogu kurzů Aurora.

Celkem 20 studentů se tak v zimním semestru připojilo k osmi nabízeným předmětům. Pět z nich se vyučuje hybridní formou, olomoučtí studenti se učí fyzicky v učebně a zahraniční kolegové se k nim připojují online. U dalších tří předmětů je nezbytná přítomnost při výuce, jsou tedy vhodnější pro ty, kdo jsou v Olomouci na Erasmu. Kurzy také mohou probíhat zcela online nebo vyžadovat jen jednorázový příjezd studenta např. na závěrečné kolokvium.

Zájem vyvolal například předmět Free radicals in biology and biomedicine, který vyučuje Ankush Prasad z PřF, nebo Media Education pod vedením Dominika Voráče z PdF. Zahraniční studenty dále oslovily kurzy Political-geographical processes in developing world, History of EU integration či Contemporary literature for children and youth.

Nyní máte jako vyučující možnost nabídnout dalším zájemcům z různých částí Evropy své předměty, které budete vyučovat v letním semestru. Nabízené kurzy mohou být určeny bakalářským, magisterským i Ph.D. studujícím. Podmínkou je, aby byly vyučovány v angličtině a online či hybridní/blended formou. Zároveň mají tematicky souviset s jednou z pěti prioritních oblastí, na které se Aurora zaměřuje: 1. udržitelnost a změna klimatu, 2. digitalizace a globální občanství, 3. zdraví a wellbeing, 4. kultura: identita a rozmanitost, 5. sociální podnikání.

Své kurzy můžete nabídnout do 15. listopadu 2024 prostřednictvím tohoto formuláře. Poté se s vámi spojí pracovníci Aurory na UP, kteří s vámi doladí detaily. Následně také zajistí zapsání studentů, kteří si váš kurz vyberou, do STAGu k vašemu předmětu. Na vás bude pouze domluvit se se studenty na zakončení předmětu (obzvlášť pokud budete požadovat jejich osobní přítomnost na zápočtu, prezentaci projektu nebo jiné aktivitě) a poté zapsat jejich hodnocení do STAGu, aby mohli obdržet kredity.

Evropská univerzitní síť Aurora propojuje vyučující, studenty i výzkumníky napříč zeměmi a univerzitami. Studujícím proto také nabízí možnost studovat předměty na dalších univerzitách – často online formou, která jim umožní zpestřit si jednoduše stávající prezenční studium. Do 8 předmětů z nabídky UP se na právě probíhající semestr připojilo 20 studentů z dalších univerzit Aurory, naši studenti naopak na dálku navštěvují kurzy v zahraničí. Vyučující z UP mohou obdobně nabídnout svůj kurz na letní semestr do 15. listopadu.

Získat větší, pestřejší a aktivnější studijní skupinu, vyslechnout si nové názory během diskuzí nebo zjistit, jak se na určitou problematiku dívají v zahraničí – to jsou jen některé z výhod, které přináší zapojení zahraničních studentů do výuky. Vyučující z UP zareagovali na jarní výzvu sítě Aurora a pozvali do svých kurzů i studenty z dalších evropských univerzit. Aktuálně nabízené kurzy jsou dostupné na jednom místě v katalogu kurzů Aurora.

Celkem 20 studentů se tak v zimním semestru připojilo k osmi nabízeným předmětům. Pět z nich se vyučuje hybridní formou, olomoučtí studenti se učí fyzicky v učebně a zahraniční kolegové se k nim připojují online. U dalších tří předmětů je nezbytná přítomnost při výuce, jsou tedy vhodnější pro ty, kdo jsou v Olomouci na Erasmu. Kurzy také mohou probíhat zcela online nebo vyžadovat jen jednorázový příjezd studenta např. na závěrečné kolokvium.

Zájem vyvolal například předmět Free radicals in biology and biomedicine, který vyučuje Ankush Prasad z PřF, nebo Media Education pod vedením Dominika Voráče z PdF. Zahraniční studenty dále oslovily kurzy Political-geographical processes in developing world, History of EU integration či Contemporary literature for children and youth.

Nyní máte jako vyučující možnost nabídnout dalším zájemcům z různých částí Evropy své předměty, které budete vyučovat v letním semestru. Nabízené kurzy mohou být určeny bakalářským, magisterským i Ph.D. studujícím. Podmínkou je, aby byly vyučovány v angličtině a online či hybridní/blended formou. Zároveň mají tematicky souviset s jednou z pěti prioritních oblastí, na které se Aurora zaměřuje: 1. udržitelnost a změna klimatu, 2. digitalizace a globální občanství, 3. zdraví a wellbeing, 4. kultura: identita a rozmanitost, 5. sociální podnikání.

Své kurzy můžete nabídnout do 15. listopadu 2024 prostřednictvím tohoto formuláře. Poté se s vámi spojí pracovníci Aurory na UP, kteří s vámi doladí detaily. Následně také zajistí zapsání studentů, kteří si váš kurz vyberou, do STAGu k vašemu předmětu. Na vás bude pouze domluvit se se studenty na zakončení předmětu (obzvlášť pokud budete požadovat jejich osobní přítomnost na zápočtu, prezentaci projektu nebo jiné aktivitě) a poté zapsat jejich hodnocení do STAGu, aby mohli obdržet kredity.