Feed aggregator

K efektivnějšímu a udržitelnějšímu pěstování léčivých rostlin v kontrolovaném prostředí, zejména v hydroponických pěstebních systémech, má přispět projekt VALOR-LIGHT (Valorization of Light-Activated Medicinal Plant By-Products for Novel Biotechnologies and Edible Crop Production), který uspěl ve výzvě evropské univerzitní sítě Aurora. Pod vedením University of Innsbruck se na jeho řešení budou s dalšími zahraničními partnery podílet i vědci z CATRIN Univerzity Palackého.

Hlavním úkolem výzkumníků bude vyvinout technologie, které zajistí potřebnou produkci léčivých rostlin, ochrání životní prostředí i spotřebitele před možnými negativními vlivy používaných hnojiv a pesticidů a budou v souladu s principy cirkulární ekonomiky. Svoji pozornost vědci upřou na čtyři hlavní oblasti - použití specifických prospěšných mikroorganismů jako účinných bioprotektantů a biostimulantů pro zlepšení produkce fytoaktivních látek léčivých rostlin, využití odpadů z léčivých rostlin jako zdroje (foto)antimikrobiálních látek, vývoj organokovových sítí a jiných nanomateriálů jako vhodných nosičů přírodních (foto)antimikrobiálních látek pro použití v kontrolovaném zemědělství a testování rostlinných (foto)antimikrobiálních látek enkapsulovaných v nanomateriálech jako inovativních světlem aktivovaných pesticidů v rostlinné produkci. Navržené metody otestují na mátě (Mentha canadensis), rajčeti (Solanum lycopersicum) a modelové rostlině huseníčku rolním (Arabidopsis thaliana).

Výzkumný tým se zapojí do celkem tří výzkumných oblastí. „Díky naší unikátní výzkumné infrastruktuře v podobě fenotypizačních linek máme bohaté zkušenosti s neinvazivním monitorováním rostlin v kontrolovaném prostředí. Umíme testovat účinky různých biostimulantů pro vylepšení vlastností rostlin a různých způsobů jejich aplikace. V tomto projektu se zaměříme na rostliny využívané ve farmakologii a budeme se snažit zvýšit efektivitu produkce fytoaktivních látek pomocí různých inovativních přístupů,“ představil část výzkumu vedoucí týmu CATRIN Lukáš Spíchal.

Ve spolupráci s kolegy z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika otestují účinnost organokovových sítí a jiných nanomateriálů jako vhodných nosičů přírodních (foto)antimikrobiálních látek. „Nosiče, jež slovenští partneři vyvíjejí, budeme testovat jako nosiče pro pesticidy aktivovatelné světlem. Naším společným cílem je snížit množství používaných pesticidů a jejich zátěž pro životní prostředí. Pokud se nám podaří dostat pesticidy přímo do rostlin pomocí takovýchto nosičů, mohlo by být jejich používání výrazně efektivnější a k přírodě šetrnější,“ objasnil Spíchal.

Jeho tým bude v úzkém kontaktu také s italskou University of Naples Federico II a jejími experty v používání prospěšných mikroorganismů. „Jedná se o bakterie a houby, které nejsou patogenní. Pokud rostlinu osídlí, naopak zabrání rozvoji choroboplodných zárodků. Partneři v Neapoli tyto organismy vyvinou a my v Olomouci budeme testovat různé nosiče pro transport těchto prospěšných mikroorganismů v různých modelových rostlinách a plodinách,“ doplnil Spíchal. Dalším členem výzkumného konsorcia je také University of Duisburg-Essen.

Základem projektu je multioborová spolupráce partnerů zapojených do univerzitní sítě Aurora. Projekt je odrazovým můstkem ke společné účasti ve velkých mezinárodních projektech typu Horizon. VALOR-LIGHT je jedním ze dvou podpořených projektů v kategorii Health & Well-being.

 

 

Czech children do not like going to school. Their sense of satisfaction is affected by unsatisfactory relationships with their peers and low degrees of support from their teachers. The demands of the school environment and the associated stress are also reflected in their attitudes. This is based on the latest findings by the Palacký University Olomouc team collaborating on the Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) study. The latest report also examines other aspects of children’s lifestyles, including the link between school satisfaction and social network use.

Only 9% of Czech children and teenagers actually look forward to school. This puts the Czech Republic among the countries where children least look forward to school compared to Europe and the world. Nearly 4 out of 10 children do not enjoy going to school very much… or not at all. The proportion of schoolchildren who dislike school increases significantly with age. More than a quarter (28%) of 11-year-olds do not enjoy school, while for 15-year-olds it is almost half (46%).

“The findings of the HBSC study highlight critical areas where we need to focus our efforts to improve the health and well-being of Czech children. The World Health Organisation (WHO) is committed to working with Czech authorities and institutions to implement measures that will improve peer/teacher relationships and reduce school-related stress, ultimately strengthening the mental and physical health of our youth,” said Zsofia Pusztai, WHO Representative in the Czech Republic.

The international HBSC study also tracks long-term trends. At the beginning of the millennium, the popularity of school was rather on the rise. However, over the last 10–15 years, children’s attitudes towards school have been deteriorating, regardless of gender and age.

Children who are very excited about school. Comparison between 2010 and the last survey from 2022

11 y.o.

21% → 12%

13 y.o.

16% → 7%

15 y.o.

16% → 8%

 

“The deteriorating relationship with school is not a new phenomenon. We do not take the long-term trend lightly and, together with experts, we are asking ourselves what to look for behind the negative evaluation of the school environment and, above all, how to reverse the trend,” says Michal Kalman, Olomouc University Social Health Institute (OUSHI) at the Sts Cyril and Methodius Faculty of Theology at UP, head of the study’s research team.

Relationships with peers, teachers, and stress

What is behind the low evaluation of the school environment? The Olomouc researchers focused on the three arguably most important links – relationships with peers, relationships with teachers, and school stress.

Less than half of 11- to 15-year-olds think that their classmates like being together and that they are nice and ready to help. Only 37% of boys, and only 30% of girls, think that they have high degrees of “student support” (i.e. peer support, an indicator used in the international HBSC study to assess classroom climate). This finding is even more pessimistic when compared to other countries – Czech schoolchildren perceive relationships with their classmates as the worst of all 45 countries where the HBSC study surveyed the situation.

Only half of 5th–9th graders in the Czech Republic (52%) say they trust their teachers. Only two out of five (40%) feel that teachers care about their pupils. The perceived degree of support from teachers decreases significantly with increasing age. Between the ages of 11, 13, and 15, it drops from 50% → 35% → 30% among boys, and even more steeply 51% → 26% → 22% among girls. The low relationship scores are also reflected in the European context: the Czech 43rd position out of 45 countries surveyed in the HBSC study is alarming.

I had to learn things that I do not understand (2022)

27.3% / 46.7%

13 y.o.

24.4% / 47.2%

15 y.o.

However, this is no longer the case in terms of the stress from studying – the perceived pressure to perform school duties follows the European average. Thirty-eight percent of boys and more than half (52%) of girls report higher stress from schoolwork. Schoolchildren start to perceive stress more strongly between years 11 and 13, i.e. between the 5th and 7th grades of primary school (boys 29% → 44% and girls 34% → 62%).

“A safe, open, and positive school environment is an essential condition for quality and effective teaching and for the development of each pupil’s potential. Mutual and reciprocal respect between pupils, teachers, and parents creates a space for unified educational impact on the pupil. Every individual is different, so tolerance of different levels of aptitude in different areas as well as tolerance of different opinions is critical. International studies have long shown that the school climate is a weak point in the Czech educational system,” emphasises Karel Kovář, Deputy Chief School Inspector of the Czech School Inspectorate.

School, lifestyle, and the (online) world

The popularity of school is also related to other aspects of lifestyle. Among schoolchildren who do not like going to school or feel under a lot of pressure from school duties, there is a significantly higher risk (2–4 times) of headaches, depressive states, irritability, and nervousness. Those with problematic social media use feel particularly unwell at school. Compared to their peers who are in control of their “online life”, they are more likely to experience the pressure of schoolwork and to have negative feelings about their relationships with classmates and teachers.

The HBSC epidemiological study looks at a wide range of lifestyle aspects of children and teenagers aged 11–15 in the Czech Republic and nearly 50 other countries worldwide. It is being developed in collaboration with the World Health Organisation (WHO). The research team from Palacký University Olomouc has been studying factors affecting the health of Czech schoolchildren aged 11, 13, and 15 for a long time. In the current research, data was collected from nearly 15,000 children in 250 schools of different types across the Czech Republic. The extensive research among Czech schoolchildren was supported by the EU under the Johannes Amos Comenius Operational Programme – Top Research.

Further details and materials for downloading

• Report on the current research on the Healthy Generation project website.
• Recommendations and activities for teaching on the Healthy Generation Academy website.
• Why I’m not looking forward to school (info poster to download)
• I love school (info poster to download)
• Schools that pupils look forward to (Czech School Inspectorate’s analytical and methodological material on promoting wellbeing in schools)

České děti nechodí do školy rády. Do jejich pocitu spokojenosti promlouvají neuspokojivé vztahy s vrstevníky a nízká míra opory ze strany učitelů. Na oblibě školního prostředí se odrážejí také nároky na výuku a související stres. Vyplývá to z aktuálních zjištění týmu studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) z Univerzity Palackého. Nejnovější report si všímá i dalších aspektů životního stylu dětí, včetně souvislosti mezi školní spokojeností a užíváním sociálních sítí.

Do školy se skutečně těší pouze 9 % českých dětí a teenagerů. Česko se tak řadí k zemím, kde se děti do školy těší nejméně v porovnání s Evropou a světem. Bezmála 4 děti z 10 do školy nechodí příliš rády nebo se tam vůbec netěší. Podíl školáků, kteří nemají školu rádi, výrazně roste s věkem. V 11 letech se do školy netěší více než čtvrtina (28 %), u 15letých je to skoro polovina (46 %).

„Zjištění studie HBSC poukazují na kritické oblasti, na které musíme zaměřit své úsilí, abychom zlepšili zdraví a pohodu českých dětí. Světová zdravotnická organizace (WHO) je odhodlána spolupracovat s českými úřady a institucemi na realizaci opatření, které zlepší vztahy mezi vrstevníky a učiteli a sníží stres související se školou, což v konečném důsledku posílí duševní a fyzické zdraví naší mládeže,“ uvedla Zsofia Pusztai, zástupkyně WHO v České republice.

Mezinárodní studie HBSC sleduje také dlouhodobé trendy – počátkem milénia obliba školy spíše rostla. V posledních 10–15 letech se však vztah dětí ke škole zhoršuje, nezávisle na pohlaví a věku.

Děti, které se do školy velmi těší. Srovnání mezi rokem 2010 a posledním výzkumem (2022)

11letí

21 → 12 %

13letí

16 → 7 %

15letí

16 → 8 %

„Zhoršující se vztah ke škole není nový fenomén. Dlouhodobý trend nebereme na lehkou váhu a spolu s odbornou veřejností si klademe otázku, co za negativním hodnocením školního prostředí hledat, a především jak trend otočit,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Vztahy s vrstevníky, s učiteli a stres
Co za nízkým hodnocením školního prostředí stojí? Olomoučtí výzkumníci se zaměřili na tři patrně nejzásadnější souvislosti – vztahy s vrstevníky, vztahy s učiteli a školní stres.

Méně než polovina 11–15letých si myslí, že jsou spolužáci ze třídy rádi spolu a že jsou milí a připraveni pomoct. Pouze 37 % chlapců, a dokonce jen 30 % dívek se pohybuje na úrovni vysoké „student support“ (vrstevnická opora, indikátor používaný v mezinárodní studii HBSC k hodnocení třídního klimatu). Ještě pesimističtěji vyznívá toto zjištění ve srovnání s dalšími zeměmi – čeští školáci vnímají vztahy se spolužáky nejhůře ze všech 45 zemí, kde studie HBSC stav zjišťovala.

Jen polovina žáků 5.–9. tříd v České republice (52 %) uvádí, že důvěřuje svým učitelům. Pouze dva z pěti (40 %) cítí, že učitelům na žácích záleží. S rostoucím věkem pociťovaná míra opory ze strany učitelů výrazně klesá. Mezi 11., 13. a 15. rokem klesá u chlapců 50 → 35 → 30 %, u dívek pak ještě strměji 51 → 26 → 22 %. Nízké hodnocení vztahů se odráží i v evropském kontextu: 43. místo z 45 sledovaných zemí ve studii HBSC je alarmující.

To už ale neplatí z pohledu stresu z vyučování – vnímaný tlak na plnění školních povinností kopíruje evropský průměr. Vyšší stres ze školních povinností reportuje 38 % chlapců a více než polovina (52 %) dívek. Školáci jej začínají výrazněji pociťovat mezi 11. a 13. rokem, tj. mezi 5.–7. třídou základní školy (chlapci 29 → 44 % a dívky 34 → 62 %).

„Základní podmínkou pro kvalitní a efektivní výuku a rozvoj potenciálu každého žáka je bezpečné, otevřené a pozitivní prostředí školy. Oboustranný vzájemný respekt mezi žáky, učiteli a rodiči vytváří prostor pro jednotné výchovně-vzdělávací působení na žáka. Každý je individuálně jiný, proto je důležitá tolerance k jiné úrovni nadání v různých oborech i k různosti názorů. Mezinárodní studie dlouhodobě ukazují, že klima škol je slabou stránkou české vzdělávací soustavy,“ zdůrazňuje Karel Kovář, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce.

Škola, životní styl a (online) svět
Obliba školy souvisí i s dalšími aspekty životního stylu. Mezi školáky, kteří nechodí rádi do školy nebo se cítí být pod velkým tlakem školních povinností, je výrazně vyšší riziko (2–4x) výskytu bolestí hlavy, stavů skleslosti, depresivních stavů, podrážděnosti či nervozity. Obzvláště špatně se ve škole cítí problematičtí uživatelé sociálních sítí. Oproti svým vrstevníkům, kteří mají svůj „online život“ pod kontrolou, vnímají častěji tlak školních povinností a nepříznivě hodnotí i vztahy se spolužáky a učiteli.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum.

Podrobnosti a materiály ke stažení

• Report k aktuálnímu výzkumu na webových stránkách projektu Zdravá generace.
• Doporučení a aktivity do výuky na webových stránkách Akademie Zdravé generace.
• Proč se netěším do školy (info poster ke stažení)
• I love school (info poster ke stažení)
• Školy, do kterých se žáci těší (analyticko-metodický materiál ČŠI k podpoře wellbeingu ve školách)

České děti nechodí do školy rády. Do jejich pocitu spokojenosti promlouvají neuspokojivé vztahy s vrstevníky a nízká míra opory ze strany učitelů. Na oblibě školního prostředí se odrážejí také nároky na výuku a související stres. Vyplývá to z aktuálních zjištění týmu studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) z Univerzity Palackého. Nejnovější report si všímá i dalších aspektů životního stylu dětí, včetně souvislosti mezi školní spokojeností a užíváním sociálních sítí.

Do školy se skutečně těší pouze 9 % českých dětí a teenagerů. Česko se tak řadí k zemím, kde se děti do školy těší nejméně v porovnání s Evropou a světem. Bezmála 4 děti z 10 do školy nechodí příliš rády nebo se tam vůbec netěší. Podíl školáků, kteří nemají školu rádi, výrazně roste s věkem. V 11 letech se do školy netěší více než čtvrtina (28 %), u 15letých je to skoro polovina (46 %).

„Zjištění studie HBSC poukazují na kritické oblasti, na které musíme zaměřit své úsilí, abychom zlepšili zdraví a pohodu českých dětí. Světová zdravotnická organizace (WHO) je odhodlána spolupracovat s českými úřady a institucemi na realizaci opatření, které zlepší vztahy mezi vrstevníky a učiteli a sníží stres související se školou, což v konečném důsledku posílí duševní a fyzické zdraví naší mládeže,“ uvedla Zsofia Pusztai, zástupkyně WHO v České republice.

Mezinárodní studie HBSC sleduje také dlouhodobé trendy – počátkem milénia obliba školy spíše rostla. V posledních 10–15 letech se však vztah dětí ke škole zhoršuje, nezávisle na pohlaví a věku.

Děti, které se do školy velmi těší. Srovnání mezi rokem 2010 a posledním výzkumem (2022)

11letí

21 → 12 %

13letí

16 → 7 %

15letí

16 → 8 %

„Zhoršující se vztah ke škole není nový fenomén. Dlouhodobý trend nebereme na lehkou váhu a spolu s odbornou veřejností si klademe otázku, co za negativním hodnocením školního prostředí hledat, a především jak trend otočit,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Vztahy s vrstevníky, s učiteli a stres
Co za nízkým hodnocením školního prostředí stojí? Olomoučtí výzkumníci se zaměřili na tři patrně nejzásadnější souvislosti – vztahy s vrstevníky, vztahy s učiteli a školní stres.

Méně než polovina 11–15letých si myslí, že jsou spolužáci ze třídy rádi spolu a že jsou milí a připraveni pomoct. Pouze 37 % chlapců, a dokonce jen 30 % dívek se pohybuje na úrovni vysoké „student support“ (vrstevnická opora, indikátor používaný v mezinárodní studii HBSC k hodnocení třídního klimatu). Ještě pesimističtěji vyznívá toto zjištění ve srovnání s dalšími zeměmi – čeští školáci vnímají vztahy se spolužáky nejhůře ze všech 45 zemí, kde studie HBSC stav zjišťovala.

Jen polovina žáků 5.–9. tříd v České republice (52 %) uvádí, že důvěřuje svým učitelům. Pouze dva z pěti (40 %) cítí, že učitelům na žácích záleží. S rostoucím věkem pociťovaná míra opory ze strany učitelů výrazně klesá. Mezi 11., 13. a 15. rokem klesá u chlapců 50 → 35 → 30 %, u dívek pak ještě strměji 51 → 26 → 22 %. Nízké hodnocení vztahů se odráží i v evropském kontextu: 43. místo z 45 sledovaných zemí ve studii HBSC je alarmující.

To už ale neplatí z pohledu stresu z vyučování – vnímaný tlak na plnění školních povinností kopíruje evropský průměr. Vyšší stres ze školních povinností reportuje 38 % chlapců a více než polovina (52 %) dívek. Školáci jej začínají výrazněji pociťovat mezi 11. a 13. rokem, tj. mezi 5.–7. třídou základní školy (chlapci 29 → 44 % a dívky 34 → 62 %).

„Základní podmínkou pro kvalitní a efektivní výuku a rozvoj potenciálu každého žáka je bezpečné, otevřené a pozitivní prostředí školy. Oboustranný vzájemný respekt mezi žáky, učiteli a rodiči vytváří prostor pro jednotné výchovně-vzdělávací působení na žáka. Každý je individuálně jiný, proto je důležitá tolerance k jiné úrovni nadání v různých oborech i k různosti názorů. Mezinárodní studie dlouhodobě ukazují, že klima škol je slabou stránkou české vzdělávací soustavy,“ zdůrazňuje Karel Kovář, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce.

Škola, životní styl a (online) svět
Obliba školy souvisí i s dalšími aspekty životního stylu. Mezi školáky, kteří nechodí rádi do školy nebo se cítí být pod velkým tlakem školních povinností, je výrazně vyšší riziko (2–4x) výskytu bolestí hlavy, stavů skleslosti, depresivních stavů, podrážděnosti či nervozity. Obzvláště špatně se ve škole cítí problematičtí uživatelé sociálních sítí. Oproti svým vrstevníkům, kteří mají svůj „online život“ pod kontrolou, vnímají častěji tlak školních povinností a nepříznivě hodnotí i vztahy se spolužáky a učiteli.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum.

Podrobnosti a materiály ke stažení

• Report k aktuálnímu výzkumu na webových stránkách projektu Zdravá generace.
• Doporučení a aktivity do výuky na webových stránkách Akademie Zdravé generace.
• Proč se netěším do školy (info poster ke stažení)
• I love school (info poster ke stažení)
• Školy, do kterých se žáci těší (analyticko-metodický materiál ČŠI k podpoře wellbeingu ve školách)

Proděkanem právnické fakulty pro doktorské studium bude nově Petr Podrazil, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu a jehož hlavní odborností je pracovní právo. Děkan Václav Stehlík seznámil s tímto záměrem členy fakultního akademického senátu na říjnovém zasedání. Přítomní senátoři se záměrem souhlasili.

Doposud post proděkana pro doktorské studium zastával Michael Kohajda, který měl v posledním půl roce na starost současně také finance a oblast komunikace, vnějších vztahů a konferenční podpory. „Byli jsme domluveni, že proděkan Kohajda dokončí zavedení nových doktorských programů zaměřených na právo a digitální technologie včetně rozběhnutí prvních ročníků výuky v nich a poté dojde v proděkanském týmu ke změně,“ vysvětlil děkan senátorům na úvod zasedání. A přidal hlavní důvody, proč oslovil právě Petra Podrazila. „Je to pozice, která vyžaduje jak odbornost, tak organizační schopnosti a pečlivost. To všechno doktor Podrazil má. Věřím, že mu tato pozice sedne.“

Děkan Václav Stehlík současně uvedl, že jeho tým funguje nejen resortně, ale spoustu věcí řeší i průřezově. A právě odbornost Petra Podrazila bude podle něj přínosem například při řešení pracovně-právních věcí.

Zasedání senátu se účastnil také Petr Podrazil, který nejprve poděkoval děkanovi za nabídku a důvěru, kterou do něj vložil. Poté zdůraznil, že přebírá dobře fungující resort a že hodlá v odvedené práci svého předchůdce kontinuálně pokračovat. „Právnická fakulta mi není lhostejná. Absolvoval jsem zde magisterské studium a také doktorát. Práci pro fakultu se chci věnovat naplno,“ dodal.

Děkan senátory dále informoval, že plánuje ještě menší změny v náplni jednotlivých proděkanských agend. Michael Kohajda si má podržet oblast komunikace, vnějších vztahů a investic. Kvalifikační řízení, která měl také doposud na starost, mají přejít pod Ondreje Hamuľáka, proděkana pro vědu a výzkum.

Poté, co bude jmenován nový proděkan pro doktorské studium, bude mít právnická fakulta celkem šest proděkanů.

Proděkanem právnické fakulty pro doktorské studium bude nově Petr Podrazil, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu a jehož hlavní odborností je pracovní právo. Děkan Václav Stehlík seznámil s tímto záměrem členy fakultního akademického senátu na říjnovém zasedání. Přítomní senátoři se záměrem souhlasili.

Doposud post proděkana pro doktorské studium zastával Michael Kohajda, který měl v posledním půl roce na starost současně také finance a oblast komunikace, vnějších vztahů a konferenční podpory. „Byli jsme domluveni, že proděkan Kohajda dokončí zavedení nových doktorských programů zaměřených na právo a digitální technologie včetně rozběhnutí prvních ročníků výuky v nich a poté dojde v proděkanském týmu ke změně,“ vysvětlil děkan senátorům na úvod zasedání. A přidal hlavní důvody, proč oslovil právě Petra Podrazila. „Je to pozice, která vyžaduje jak odbornost, tak organizační schopnosti a pečlivost. To všechno doktor Podrazil má. Věřím, že mu tato pozice sedne.“

Děkan Václav Stehlík současně uvedl, že jeho tým funguje nejen resortně, ale spoustu věcí řeší i průřezově. A právě odbornost Petra Podrazila bude podle něj přínosem například při řešení pracovně-právních věcí.

Zasedání senátu se účastnil také Petr Podrazil, který nejprve poděkoval děkanovi za nabídku a důvěru, kterou do něj vložil. Poté zdůraznil, že přebírá dobře fungující resort a že hodlá v odvedené práci svého předchůdce kontinuálně pokračovat. „Právnická fakulta mi není lhostejná. Absolvoval jsem zde magisterské studium a také doktorát. Práci pro fakultu se chci věnovat naplno,“ dodal.

Děkan senátory dále informoval, že plánuje ještě menší změny v náplni jednotlivých proděkanských agend. Michael Kohajda si má podržet oblast komunikace, vnějších vztahů a investic. Kvalifikační řízení, která měl také doposud na starost, mají přejít pod Ondreje Hamuľáka, proděkana pro vědu a výzkum.

Poté, co bude jmenován nový proděkan pro doktorské studium, bude mít právnická fakulta celkem šest proděkanů.

The VALOR-LIGHT Valorization of Light-Activated Medicinal Plant By-Products for Novel Biotechnologies and Edible Crop Production) project, which was successful in the call for proposals by the European university network Aurora, is intended to contribute to more efficient and sustainable cultivation of medicinal plants in controlled environments, especially in hydroponic cultivation systems. Under the leadership of the University of Innsbruck, scientists from CATRIN, Palacký University will participate in the project with other international partners.

The main task of the researchers will be to develop technologies that ensure the necessary production of medicinal plants, protect the environment and consumers from the possible negative effects of fertilisers and pesticides and comply with the principles of the circular economy. The scientists will focus on four main areas – the use of specific beneficial micro-organisms as effective bioprotectants and biostimulants to improve the production of phytoactive substances from medicinal plants, the use of waste from medicinal plants as a source of (photo)antimicrobial substances, development of organometallic networks and other nanomaterials as suitable carriers of natural (photo)antimicrobials for use in controlled agriculture and testing of plant (photo)antimicrobials encapsulated in nanomaterials as innovative light-activated pesticides in plant production. The proposed methods will be tested on mint (Mentha canadensis), tomato (Solanum lycopersicum) and the model plant Arabidopsis thaliana.

The team will be involved in a total of three research areas. “Thanks to our unique research infrastructure in the form of phenotyping lines, we have extensive experience in non-invasive monitoring of plants in a controlled environment. We can test the effects of different biostimulants to enhance plant traits and different ways of applying them. In this project, we will focus on plants used in pharmacology and will try to increase the efficiency of production of phytoactive compounds by using different innovative approaches,” said CATRIN team leader Lukáš Spíchal.

In collaboration with colleagues from Pavol Jozef Šafárik University, they will test the effectiveness of organometallic networks and other nanomaterials as suitable carriers of natural (photo)antimicrobial agents. “The carriers developed by the Slovakian partners will be tested as carriers for light-activated pesticides. Our common goal is to reduce the amount of pesticides used and their burden on the environment. If we can get pesticides directly into plants using such carriers, their use could be significantly more efficient and environmentally friendly,” Spíchal explained.

His team will also be in close contact with the Italian University of Naples Federico II and its experts in the use of beneficial microorganisms. “These are bacteria and fungi that are not pathogenic. If they colonise the plant, on the contrary, they prevent the development of pathogens. The partners in Naples will develop these organisms and we in Olomouc will test different carriers for transporting these beneficial microorganisms in different model plants and crops,” Spíchal added. Another member of the research consortium is the University of Duisburg-Essen.

The project is based on a multidisciplinary collaboration between partners involved in the Aurora University Network. The project is a stepping stone to joint participation in large international projects such as Horizon.

An overview of all successful projects from the Aurora call is available at https://aurora-universities.eu/seven-innovative-projects-selected-after-first-aurora-call-for-incentive-and-collaborative-research-projects/. VALOR-LIGHT is one of the two projects supported in the Health & Well-being category.

 

 

S odkazem na ekonomické úspory a procesní zjednodušení rozhodl Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého, že ukončí činnost fakultního vydavatelství jako účelového zařízení. Po dohodě převezme obsah jeho aktivit Vydavatelství Univerzity Palackého.

Během říjnového jednání Akademického senátu Filozofické fakulty UP rozhodli senátoři a senátorky tohoto grémia o tom, že k 31. prosinci 2024 ukončí činnost Vydavatelství FF UP coby účelové fakultní zařízení. Jeho aktivity od nového roku převezme Vydavatelství Univerzity Palackého.

Jednání senátu FF se zúčastnili jak ředitelka Vydavatelství Filozofické fakulty UP (VFF UP) Lenka Pořízková, tak ředitel Vydavatelství UP (VUP) Aleš Prstek. Oba potvrdili, že z dohodnutých principů této fúze vyplývá, že k ohrožení pokračování úspěšných edic FF UP nedojde a že zachovány zůstanou i všechny distribuční kanály, které VFF využívá. Před schválením sloučení byli senátoři a senátorky FF UP také ujištěni, že publikace vydané na Filozofické fakultě UP dále zůstávají majetkem této fakulty a že skladová evidence, vyúčtování a distribuce přejde pod správu Vydavatelství Univerzity Palackého. Podle zmiňované dohody přejde pracovní úvazek ředitelky VFF Lenky Pořízkové od nového roku pod detašované pracoviště v prostředí Vydavatelství Univerzity Palackého. To se zároveň včetně tiskárny na Zbrojnici otevře i studentům oboru Česká filologie se zaměřením na editorskou práci a Ediční a nakladatelská praxe FF UP.

Během prvního jednání AS FF UP v tomto akademickém roce předstoupil před senátory a senátorky proděkan Právnické fakulty UP Michael Kohajda. Před senátem FF UP se krátce představil s tím, že po vyhlášení voleb rektora Univerzity Palackého (AS UP je patrně vyhlásí v říjnu) se o tuto funkci hodlá ucházet.

V rámci prvního podzimního zasedání senátoři schválili také nové složení Disciplinární komise FF UP, debatovali o možnostech odměňování publikačních aktivit z Fondu děkana FF UP a mimo jiné otevřeli i diskuzi o nové univerzitní normě zabývající se správou výzkumných dat na UP.  

S odkazem na ekonomické úspory a procesní zjednodušení rozhodl Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého, že ukončí činnost fakultního vydavatelství jako účelového zařízení. Po dohodě převezme obsah jeho aktivit Vydavatelství Univerzity Palackého.

Během říjnového jednání Akademického senátu Filozofické fakulty UP rozhodli senátoři a senátorky tohoto grémia o tom, že k 31. prosinci 2024 ukončí činnost Vydavatelství FF UP coby účelové fakultní zařízení. Jeho aktivity od nového roku převezme Vydavatelství Univerzity Palackého.

Jednání senátu FF se zúčastnili jak ředitelka Vydavatelství Filozofické fakulty UP (VFF UP) Lenka Pořízková, tak ředitel Vydavatelství UP (VUP) Aleš Prstek. Oba potvrdili, že z dohodnutých principů této fúze vyplývá, že k ohrožení pokračování úspěšných edic FF UP nedojde a že zachovány zůstanou i všechny distribuční kanály, které VFF využívá. Před schválením sloučení byli senátoři a senátorky FF UP také ujištěni, že publikace vydané na Filozofické fakultě UP dále zůstávají majetkem této fakulty a že skladová evidence, vyúčtování a distribuce přejde pod správu Vydavatelství Univerzity Palackého. Podle zmiňované dohody přejde pracovní úvazek ředitelky VFF Lenky Pořízkové od nového roku pod detašované pracoviště v prostředí Vydavatelství Univerzity Palackého. To se zároveň včetně tiskárny na Zbrojnici otevře i studentům oboru Česká filologie se zaměřením na editorskou práci a Ediční a nakladatelská praxe FF UP.

Během prvního jednání AS FF UP v tomto akademickém roce předstoupil před senátory a senátorky proděkan Právnické fakulty UP Michael Kohajda. Před senátem FF UP se krátce představil s tím, že po vyhlášení voleb rektora Univerzity Palackého (AS UP je patrně vyhlásí v říjnu) se o tuto funkci hodlá ucházet.

V rámci prvního podzimního zasedání senátoři schválili také nové složení Disciplinární komise FF UP, debatovali o možnostech odměňování publikačních aktivit z Fondu děkana FF UP a mimo jiné otevřeli i diskuzi o nové univerzitní normě zabývající se správou výzkumných dat na UP.  

I v letošním roce se Univerzita Palackého zúčastnila největšího slovenského veletrhu terciárního vzdělávání Gaudeamus v Bratislavě. Od 8. do 10. října navštívilo expozici univerzity zastoupenou všemi fakultami na čtyři tisíce zájemkyň a zájemců o studium. 

Veletrh si nenechali ujít především studenti čtvrtých a třetích ročníků středních škol, a to nejen z hlavního města, ale i z dalších slovenských krajů. „Zájem Slováků o studium u nás každoročně roste, což je způsobeno nejen zvyšujícím se počtem maturantů, ale především dlouhodobou intenzivní kampaní univerzity ve všech krajích. Během září a října jsme v rámci roadshow Kam na vysokú vyjeli také do Trnavy, Trenčína, Banské Bystrici, Popradu, Prešova či do Košic,“ doplnil vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

 

Slovenští studující tvoří zhruba deset procent všech studentek a studentů v Olomouci. Zájem mají dlouhodobě o studium práva, medicíny, ale také fyzioterapie, psychologie nebo učitelství pro první stupeň. Informace z první ruky jim letos ve slovenské metropoli předávala patnáctka studentských ambasadorů z osmi fakult. „Rád by som u vás študoval fyzioterapiu, či už na fakulte telesnej kultúry alebo zdravotníckych vied. V Olomouci už študuje sestra a nemôže si mesto a školu vynachváliť,“ popsal své motivace Peter z Nitry. 

Gaudeamus v Bratislavě, kde se tradičně prezentují nejen slovenské, ale i české a zahraniční univerzity, navštívilo během tří dnů více než čtrnáct tisíc lidí. „Veletrhy vzdělávání jsou dle našich průzkumů, které děláme každý rok mezi zájemci o studium a studenty prvních ročníků, významným momentem při rozhodování mladých lidí o tom, pro kterou vysokou školu se nakonec rozhodnou,“ dodal Martínek. Návštěvu veletrhu označilo letos jako určující rozhodovací faktor 35 % respondentů. 

I v letošním roce se Univerzita Palackého zúčastnila největšího slovenského veletrhu terciárního vzdělávání Gaudeamus v Bratislavě. Od 8. do 10. října navštívilo expozici univerzity zastoupenou všemi fakultami na čtyři tisíce zájemkyň a zájemců o studium. 

Veletrh si nenechali ujít především studenti čtvrtých a třetích ročníků středních škol, a to nejen z hlavního města, ale i z dalších slovenských krajů. „Zájem Slováků o studium u nás každoročně roste, což je způsobeno nejen zvyšujícím se počtem maturantů, ale především dlouhodobou intenzivní kampaní univerzity ve všech krajích. Během září a října jsme v rámci roadshow Kam na vysokú vyjeli také do Trnavy, Trenčína, Banské Bystrici, Popradu, Prešova či do Košic,“ doplnil vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

 

Slovenští studující tvoří zhruba deset procent všech studentek a studentů v Olomouci. Zájem mají dlouhodobě o studium práva, medicíny, ale také fyzioterapie, psychologie nebo učitelství pro první stupeň. Informace z první ruky jim letos ve slovenské metropoli předávala patnáctka studentských ambasadorů z osmi fakult. „Rád by som u vás študoval fyzioterapiu, či už na fakulte telesnej kultúry alebo zdravotníckych vied. V Olomouci už študuje sestra a nemôže si mesto a školu vynachváliť,“ popsal své motivace Peter z Nitry. 

Gaudeamus v Bratislavě, kde se tradičně prezentují nejen slovenské, ale i české a zahraniční univerzity, navštívilo během tří dnů více než čtrnáct tisíc lidí. „Veletrhy vzdělávání jsou dle našich průzkumů, které děláme každý rok mezi zájemci o studium a studenty prvních ročníků, významným momentem při rozhodování mladých lidí o tom, pro kterou vysokou školu se nakonec rozhodnou,“ dodal Martínek. Návštěvu veletrhu označilo letos jako určující rozhodovací faktor 35 % respondentů. 

Hned třikrát se objevili studenti olomoucké právnické fakulty ve výsledkové listině česko-slovenského finále soutěže ve Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ). Podařilo se jim získat dvě druhá místa a jedno třetí. Mezinárodní kolo, kterého se účastnili studenti českých a slovenských právnických fakult, se konalo na Masarykově univerzitě v Brně.

David Marhold se svou odbornou prací Ernst Swoboda a příprava vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937 obsadil druhé místo v sekci Společenské vědy (politologie, sociologie, ekonomie); římské právo a právní dějiny. Druhý skončil také Pablo Martínez Ramil, který vypracoval práci Papering Over the Cracks or a Real Solution: Does the AI Act Tackle the Challenges Arising from Discriminatory AI? a soutěžil v kategorii studentů doktorských programů. Úspěšný byl i Vojtěch Jelonek, kterému porota v sekci Trestní právo udělila třetí dělené místo za práci Trestní odpovědnost umělé inteligence: můžeme obžalovat robota?.

„Úspěch v soutěži vnímám jako ocenění svého úsilí na cestě za doktorským titulem. Tématu se věnuji dlouhodobě. Svůj výzkum hodlám po dopracování publikovat. Jako přidanou hodnotu soutěže beru navázání kontaktů s doktorandy z jiných fakult. Jako zahraniční student si cením i propojení se studenty českých programů z naší fakulty,“ řekl Pablo Martínez Ramil, který studuje doktorský program International and European Law. A přidal vzkaz pro své kolegy z fakulty. „Pokud máte možnost se zúčastnit této soutěže, udělejte to. Získané zkušenosti s přípravou vědecké práce, prezentováním a obhajobou jsou k nezaplacení.“

Právě skončený ročník soutěže SVOČ hodnotí Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, jako zdařilý. „Opět jsme dokázali, že naši studenti mají velký potenciál pro kvalitní výzkumnou činnost. Z ‚federálního‘ finále přináší naši studenti umístění na prvních příčkách pravidelně, což mě velmi těší. Zvláště v sekci studentů doktorských programů, kde je konkurence největší, protože soutěží práce ze všech oblastí právní vědy, je úspěch velmi cenný. A naši studenti zde pravidelně bodují. Loni doktorskou sekci vyhrála Anna Sležková, doktorandka na katedře ústavního práva a Jakub Spáčil z katedry mezinárodního a evropského práva dokonce obhájil bronz. Letos se díky Pablu Ramilovi z katedry mezinárodního a evropského práva můžeme těšit ze stříbrné příčky. Navíc jsme získali cenné kovy ve dvou sekcích magisterské soutěže. Jsem rád, že nám i díky této soutěži roste na fakultě nová silná generace právních vědců,“ zhodnotil Ondrej Hamuľák.

Olomoucká právnická fakulta měla také zastoupení v hodnotících komisích finálového kola. Výkony soutěžících posuzovali Olga Rosenkranzová, Kamila Bubelová, Lukáš Ryšavý, Milan Hulmák, Bronislava Coufalová, Soňa Pospíšilová a Martin Faix.

Finále SVOČ 2024 výsledky

sekce – Společenské vědy (politologie, sociologie, ekonomie); římské právo a právní dějiny
2. místo | Mgr. David MARHOLD, Právo a právní věda, 6. ročník
Ernst Swoboda a příprava vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937 (konzultant doc. JUDr. Ondřej Horák, Ph.D.)

sekce – Trestní právo
3. dělené místo | Vojtěch JELONEK, Právo a právní věda, 4. ročník
Trestní odpovědnost umělé inteligence: můžeme obžalovat robota? (konzultant Mgr. Ondřej Švára)

sekce – Soutěžní práce přihlášené studenty doktorských studijních programů
2. místo | Mgr. Pablo Martínez RAMIL, International and European Law, 4. ročník
Papering Over the Cracks or a Real Solution: Does the AI Act Tackle the Challenges Arising from Discriminatory AI? 

Hned třikrát se objevili studenti olomoucké právnické fakulty ve výsledkové listině česko-slovenského finále soutěže ve Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ). Podařilo se jim získat dvě druhá místa a jedno třetí. Mezinárodní kolo, kterého se účastnili studenti českých a slovenských právnických fakult, se konalo na Masarykově univerzitě v Brně.

David Marhold se svou odbornou prací Ernst Swoboda a příprava vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937 obsadil druhé místo v sekci Společenské vědy (politologie, sociologie, ekonomie); římské právo a právní dějiny. Druhý skončil také Pablo Martínez Ramil, který vypracoval práci Papering Over the Cracks or a Real Solution: Does the AI Act Tackle the Challenges Arising from Discriminatory AI? a soutěžil v kategorii studentů doktorských programů. Úspěšný byl i Vojtěch Jelonek, kterému porota v sekci Trestní právo udělila třetí dělené místo za práci Trestní odpovědnost umělé inteligence: můžeme obžalovat robota?.

„Úspěch v soutěži vnímám jako ocenění svého úsilí na cestě za doktorským titulem. Tématu se věnuji dlouhodobě. Svůj výzkum hodlám po dopracování publikovat. Jako přidanou hodnotu soutěže beru navázání kontaktů s doktorandy z jiných fakult. Jako zahraniční student si cením i propojení se studenty českých programů z naší fakulty,“ řekl Pablo Martínez Ramil, který studuje doktorský program International and European Law. A přidal vzkaz pro své kolegy z fakulty. „Pokud máte možnost se zúčastnit této soutěže, udělejte to. Získané zkušenosti s přípravou vědecké práce, prezentováním a obhajobou jsou k nezaplacení.“

Právě skončený ročník soutěže SVOČ hodnotí Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, jako zdařilý. „Opět jsme dokázali, že naši studenti mají velký potenciál pro kvalitní výzkumnou činnost. Z ‚federálního‘ finále přináší naši studenti umístění na prvních příčkách pravidelně, což mě velmi těší. Zvláště v sekci studentů doktorských programů, kde je konkurence největší, protože soutěží práce ze všech oblastí právní vědy, je úspěch velmi cenný. A naši studenti zde pravidelně bodují. Loni doktorskou sekci vyhrála Anna Sležková, doktorandka na katedře ústavního práva a Jakub Spáčil z katedry mezinárodního a evropského práva dokonce obhájil bronz. Letos se díky Pablu Ramilovi z katedry mezinárodního a evropského práva můžeme těšit ze stříbrné příčky. Navíc jsme získali cenné kovy ve dvou sekcích magisterské soutěže. Jsem rád, že nám i díky této soutěži roste na fakultě nová silná generace právních vědců,“ zhodnotil Ondrej Hamuľák.

Olomoucká právnická fakulta měla také zastoupení v hodnotících komisích finálového kola. Výkony soutěžících posuzovali Olga Rosenkranzová, Kamila Bubelová, Lukáš Ryšavý, Milan Hulmák, Bronislava Coufalová, Soňa Pospíšilová a Martin Faix.

Finále SVOČ 2024 výsledky

sekce – Společenské vědy (politologie, sociologie, ekonomie); římské právo a právní dějiny
2. místo | Mgr. David MARHOLD, Právo a právní věda, 6. ročník
Ernst Swoboda a příprava vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937 (konzultant doc. JUDr. Ondřej Horák, Ph.D.)

sekce – Trestní právo
3. dělené místo | Vojtěch JELONEK, Právo a právní věda, 4. ročník
Trestní odpovědnost umělé inteligence: můžeme obžalovat robota? (konzultant Mgr. Ondřej Švára)

sekce – Soutěžní práce přihlášené studenty doktorských studijních programů
2. místo | Mgr. Pablo Martínez RAMIL, International and European Law, 4. ročník
Papering Over the Cracks or a Real Solution: Does the AI Act Tackle the Challenges Arising from Discriminatory AI? 

Šestnáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc nabídne v pěti večerech nejnovější českou tvorbu v podání zahraničních hudebních těles. Během festivalových koncertů se společným podtitulem CZECH IT! zazní devět světových premiér. Představí se rakouský PHACE Ensemble, portugalsko-český projekt LeavingRoom, chorvatský Synchronos Ensemble, švýcarská klavíristka Talvi Hunt a Moravská filharmonie Olomouc pod vedením íránsko-estonského dirigenta Arashe Yazdaniho.

MusicOlomouc klade v roce 2024, v Roce české hudby, důraz především na zastoupení české hudby v repertoáru zahraničních ansámblů. Mezi skladbami, z nichž převážná většina vznikla v posledních patnácti letech, se jako první rozezvučí program předního rakouského ansámblu pro soudobou hudbu PHACE Ensemble. Olomouckému publiku se toto těleso premiérově představilo již v roce 2017, nyní bude tím, kdo 16. října v Kapli Božího těla UC UP festival zahájí. Ve složení flétna, saxofon, violoncelllo, kontrabas a klavír nabídne ve světové premiéře skladbu Unbridgeable Gulf českého skladatele Slavomíra Hořínky a mimo jiné i dvě kompozice českých skladatelů působících v zahraničí – Ondřeje Adámka a Otty Wankeho.

V úterý 22. října se pak uskuteční česká premiéra multimediálního hudebně-divadelního projektu LeavingRoom. Autorem uvedeného díla je česko-slovinsko-portugalská tvůrčí skupina skladatelů a umělců Andrikopoulos-Hána-Medek-Medková-Medek-Rocc-Zouhar. Tématem této multimediální kompozice jsou měnící se vztahy v kontextu individuálních vztahů i v rámci globalizované společnosti.

Vůbec poprvé na festival zavítá chorvatský Synchros Ensemble, který 30. října nabídne koncert, v němž zazní pět světových premiér. V úterý 5. listopadu pak vystoupí Talvi Hunt, švýcarsko-estonská klavíristka, která se v Olomouci poprvé bude prezentovat sólově. V závěrečném koncertu ve čtvrtek 7. listopadu se posluchači mohou těšit na první české provedení klavírního koncertu Georga Friedricha Haase, dále skladeb Františka Chaloupky a Ondřeje Adámka. Do programu bude zařazena i zcela nová kompozice Marka Keprta. Vše se nabídne v podání Moravské filharmonie Olomouc a zahraničních hostů – dirigenta Arashe Yazdaniho a klavíristky Rei Nakamury.

MusicOlomouc 2024, jehož jednotlivé koncerty se uskuteční v Kapli Božího těla Uměleckého centra Univerzity Palackého a v Redutě Moravské filharmonie Olomouc, pořádá Univerzita Palackého a spolek MusicOlomouc. Festival se koná ve dnech 16. října až 7. listopadu. Více o festivalu a program zde.

Šestnáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc nabídne v pěti večerech nejnovější českou tvorbu v podání zahraničních hudebních těles. Během festivalových koncertů se společným podtitulem CZECH IT! zazní devět světových premiér. Představí se rakouský PHACE Ensemble, portugalsko-český projekt LeavingRoom, chorvatský Synchronos Ensemble, švýcarská klavíristka Talvi Hunt a Moravská filharmonie Olomouc pod vedením íránsko-estonského dirigenta Arashe Yazdaniho.

MusicOlomouc klade v roce 2024, v Roce české hudby, důraz především na zastoupení české hudby v repertoáru zahraničních ansámblů. Mezi skladbami, z nichž převážná většina vznikla v posledních patnácti letech, se jako první rozezvučí program předního rakouského ansámblu pro soudobou hudbu PHACE Ensemble. Olomouckému publiku se toto těleso premiérově představilo již v roce 2017, nyní bude tím, kdo 16. října v Kapli Božího těla UC UP festival zahájí. Ve složení flétna, saxofon, violoncelllo, kontrabas a klavír nabídne ve světové premiéře skladbu Unbridgeable Gulf českého skladatele Slavomíra Hořínky a mimo jiné i dvě kompozice českých skladatelů působících v zahraničí – Ondřeje Adámka a Otty Wankeho.

V úterý 22. října se pak uskuteční česká premiéra multimediálního hudebně-divadelního projektu LeavingRoom. Autorem uvedeného díla je česko-slovinsko-portugalská tvůrčí skupina skladatelů a umělců Andrikopoulos-Hána-Medek-Medková-Medek-Rocc-Zouhar. Tématem této multimediální kompozice jsou měnící se vztahy v kontextu individuálních vztahů i v rámci globalizované společnosti.

Vůbec poprvé na festival zavítá chorvatský Synchros Ensemble, který 30. října nabídne koncert, v němž zazní pět světových premiér. V úterý 5. listopadu pak vystoupí Talvi Hunt, švýcarsko-estonská klavíristka, která se v Olomouci poprvé bude prezentovat sólově. V závěrečném koncertu ve čtvrtek 7. listopadu se posluchači mohou těšit na první české provedení klavírního koncertu Georga Friedricha Haase, dále skladeb Františka Chaloupky a Ondřeje Adámka. Do programu bude zařazena i zcela nová kompozice Marka Keprta. Vše se nabídne v podání Moravské filharmonie Olomouc a zahraničních hostů – dirigenta Arashe Yazdaniho a klavíristky Rei Nakamury.

MusicOlomouc 2024, jehož jednotlivé koncerty se uskuteční v Kapli Božího těla Uměleckého centra Univerzity Palackého a v Redutě Moravské filharmonie Olomouc, pořádá Univerzita Palackého a spolek MusicOlomouc. Festival se koná ve dnech 16. října až 7. listopadu. Více o festivalu a program zde.

It is our sad duty to announce to the physics community and the wider public that the eminent plasma theorist and research organizer Karel Jungwirth has passed away. 

Je naší smutnou povinností oznámit fyzikální komunitě a širší veřejnosti, že nás opustil významný teoretik vysokoparametrového plazmatu a organizátor vědeckého výzkumu Karel Jungwirth. 

Během pár dní naplnili pracující na Univerzitě Palackého dva autobusy směřující pomáhat po povodních na Jesenicko. Původně různorodý program zaměstnaneckého dobrovolnického dne se vlivem okolností zaměřil primárně tímto směrem. Z olomouckých příležitostí zůstala výpomoc v areálu Flory. Celkově se z řad zaměstnankyň a zaměstnanců UP přihlásilo na úterý 8. října 73 dobrovolníků a dobrovolnic, další desítky pomáhajících se rekrutovaly z krajského úřadu a magistrátu města.

V pět hodin ráno neváhal vstávat redaktor webových stránek UP Daniel Agnew, stejně jako desítky jeho kolegů a kolegyň, aby se vydali na Jesenicko pomáhat lidem zasaženým nedávnými povodněmi. Autobusy vyrážely z Olomouce v půl sedmé, zpátky domů se pomáhající dostali až k sedmé večer. „Byl to pro mě příjemný zážitek, a to z několika důvodů: mohl jsem pomoci lidem v těžké situaci, protáhnout si tělo a spřátelit se s kolegy z různých oddělení univerzity, se kterými jsem se dříve neznal, nebo si s nimi jen telefonoval a psal e-maily. Práce v takto zdevastované oblasti vám také pomůže urovnat si životní hodnoty a priority,“ svěřil se Agnew.

 

Ve Žlíbku, místní části Žulové-Tomíkovic, po jeho boku pracovala také předsedkyně akademického senátu fakulty zdravotnických věd Šárka Šaňáková. „Jsem příznivcem všech akcí pro zaměstnance univerzity, které mají přesah mezi jednotlivými součástmi. Když přišla výzva na Jesenicko, hned jsem se přihlásila. Mám k tomuto místu osobní vazby a měla jsem potřebu alespoň takto symbolicky pomoct regionu,“ vysvětlila svou motivaci a dodala, že byla mile překvapená, když na shromaždišti u autobusů potkala i kolegy z děkanátu její fakulty. „Dobrodružná byla už cesta na místo prací, kdy jsme šli asi třičtvrtě kilometru opuštěnou, pustou, ale nádhernou krajinou s výhledy na hřeben Rychlebských hor. Osada je nyní úplně odříznutá od civilizace, povodeň strhla most i silnici, železniční trať je také mimo provoz. Ale už je tu provizorní dřevěný most, přes který se dá přejet i s plnými kolečky,“ popsala.

Osmnáctičlenná skupina pracovala v okolí domu, kde žije v náročných popovodňových podmínkách rodina se dvěma dětmi, která se sem nastěhovala teprve o prázdninách. „Setkali jsme se s hodně silným příběhem jedné z mnoha rodin, které povodně postihly. Práce ve Žlíbku byla avizovaná jako těžší, což mohu potvrdit. Kopaly se odtokové žlaby, vozil štěrk, odkopával a odvážel se písek ze zaplavené části zahrady, řezal se spadlý strom, čistilo se zabahněné dřevo, skládalo se suché dřevo do sklepa... Snad jsme i vyvrátili tvrzení, že lidé z univerzity jsou převážně teoretici,“ doplnila Šaňáková. Jednodenní výkon vyslanců olomoucké univerzity ocenili i vojáci, kteří pracovali ve zničeném sadu na protějším břehu. „Ke všemu nám přálo i počasí, a když jsme odjížděli, paprsky osvěcovaly nádherné, romantické údolí s realitou dalších dnů a týdnů hromady práce, která ještě čeká další dobrovolníky,“ uzavřela.

 

S lopatou nebo kolečky v ruce strávil úterý ve Žlíbku i správce počítačové sítě filozofické fakulty Zdeněk Pospíšil. „Akce byla dobře zorganizovaná, bylo fajn spojit užitečnou pomoc a úklid po povodních s příjemným pobytem venku poblíž lesů a kopců a setkáním milých kolegyň a kolegů,“ pochvaluje si. Extra dřina to pro něj zprvu prý nebyla, ale po pár hodinách přece jen začal cítit záda a na těžší práci s krumpáčem si už netroufl. „Práce se za den udělalo tolik, co bychom na naší chalupě dělali několik dní. Stále to tam ale na dost práce vypadalo, ať už při pohledu na pozemek, nebo na nedodělané úkoly, které bohužel nešly udělat rychleji,“ zalitoval.

 

Další univerzitní dobrovolníci a dobrovolnice směřující v úterý na Jesenicko pomáhali například v České Vsi či v Mikulovicích. „S kolegy z naší, filozofické, přírodovědecké či fakulty zdravotnických věd, ale i s dalšími jsme pomáhali například v mateřské školce nebo v jednotlivých rodinných domech, například s vyklízením sklepa či skládáním dřeva dvěma seniorkám,“ popsala proděkanka fakulty tělesné kultury Iva Dostálová.

 

Na poslední chvíli změněný program Zaměstnaneckého dobrovolnického dne vysvětlila koordinátorka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková. „Naše dobrovolnické centrum užívá slogan ‚Buď tam, kde je tě třeba‘ – a nás bylo třeba především v povodněmi těžce zasažených oblastech. V rámci dobrovolnického dne jsme tam vyslali přes 120 dobrovolníků z univerzity, magistrátu a krajského úřadu, kteří se tak přidali k velké komunitě námi dosud vyslaných dobrovolníků, kteří na Jesenicku odpracovali v uplynulých týdnech už téměř 11 tisíc hodin,“ vyčíslila.

Celodenní vytížení na Jesenicku nedovolily časové možnosti Adéle Talandové z oddělení univerzitních akcí UP, rozhodla se proto vypomoct v areálu olomoucké Flory spolu s dalšími kolegy a kolegyněmi z univerzity, magistrátu a krajského úřadu. „Část z nás pomáhala uvnitř pavilonu likvidovat nedávnou podzimní výstavu, druhá skupina dostala za úkol vytrhat a vyčistit venkovní záhony, které se pyšnily krásnými květy, aby byly připraveny na jarní osetí. Bylo nám květin moc líto, neboť ještě byly v plném květu, ale nedalo se nic dělat, rozkaz zněl jasně,“ okomentovala přidělenou práci, která ji bavila, protože si mohla psychicky odpočinout od každodenní rutiny v kanceláři, vyčistit si hlavu od pracovních myšlenek a pobýt na čerstvém vzduchu. „Počasí nám přálo, krásně svítilo sluníčko a všichni dobrovolníci byli velmi milí a přátelští. Za sebe mohu říci, že se dobrovolnický den velmi povedl a že dobrovolnická práce má smysl. Krásně zahřeje na těle i na duši,“ doplnila.

 

Protože zaměstnanecký dobrovolnický den pořádaly společně Univerzita Palackého, Magistrát města Olomouce a olomoucký krajský úřad, řada dalších dobrovolníků z města či kraje se vydala pomáhat i do olomoucké městské knihovny, chválkovického a prostějovského domova seniorů nebo do areálu zdravotnické záchranné služby. Pracovníci a pracovnice magistrátu a krajského úřadu zároveň naplnili další dva autobusy směřující v úterý 8. října na Jesenicko.

„Všem, kteří se dokázali tak rychle přizpůsobit a vyrazit na celý den pomáhat postiženým povodněmi, patří velký díky a obdiv. Poděkování patří také těm, kteří pomohli na Floře, protože díky nim bude hezčí naše bezprostřední okolí. Věříme, že příští rok se zaměstnanecký dobrovolnický den odehraje za příznivějších okolností a umožní zájemcům nabídnout pestřejší řadu nových dobrovolnických příležitostí, které byly připraveny na letošek,“ dodala Vladimíra Sedláčková.

Během pár dní naplnili pracující na Univerzitě Palackého dva autobusy směřující pomáhat po povodních na Jesenicko. Původně různorodý program zaměstnaneckého dobrovolnického dne se vlivem okolností zaměřil primárně tímto směrem. Z olomouckých příležitostí zůstala výpomoc v areálu Flory. Celkově se z řad zaměstnankyň a zaměstnanců UP přihlásilo na úterý 8. října 73 dobrovolníků a dobrovolnic, další desítky pomáhajících se rekrutovaly z krajského úřadu a magistrátu města.

V pět hodin ráno neváhal vstávat redaktor webových stránek UP Daniel Agnew, stejně jako desítky jeho kolegů a kolegyň, aby se vydali na Jesenicko pomáhat lidem zasaženým nedávnými povodněmi. Autobusy vyrážely z Olomouce v půl sedmé, zpátky domů se pomáhající dostali až k sedmé večer. „Byl to pro mě příjemný zážitek, a to z několika důvodů: mohl jsem pomoci lidem v těžké situaci, protáhnout si tělo a spřátelit se s kolegy z různých oddělení univerzity, se kterými jsem se dříve neznal, nebo si s nimi jen telefonoval a psal e-maily. Práce v takto zdevastované oblasti vám také pomůže urovnat si životní hodnoty a priority,“ svěřil se Agnew.

 

Ve Žlíbku, místní části Žulové-Tomíkovic, po jeho boku pracovala také předsedkyně akademického senátu fakulty zdravotnických věd Šárka Šaňáková. „Jsem příznivcem všech akcí pro zaměstnance univerzity, které mají přesah mezi jednotlivými součástmi. Když přišla výzva na Jesenicko, hned jsem se přihlásila. Mám k tomuto místu osobní vazby a měla jsem potřebu alespoň takto symbolicky pomoct regionu,“ vysvětlila svou motivaci a dodala, že byla mile překvapená, když na shromaždišti u autobusů potkala i kolegy z děkanátu její fakulty. „Dobrodružná byla už cesta na místo prací, kdy jsme šli asi třičtvrtě kilometru opuštěnou, pustou, ale nádhernou krajinou s výhledy na hřeben Rychlebských hor. Osada je nyní úplně odříznutá od civilizace, povodeň strhla most i silnici, železniční trať je také mimo provoz. Ale už je tu provizorní dřevěný most, přes který se dá přejet i s plnými kolečky,“ popsala.

Osmnáctičlenná skupina pracovala v okolí domu, kde žije v náročných popovodňových podmínkách rodina se dvěma dětmi, která se sem nastěhovala teprve o prázdninách. „Setkali jsme se s hodně silným příběhem jedné z mnoha rodin, které povodně postihly. Práce ve Žlíbku byla avizovaná jako těžší, což mohu potvrdit. Kopaly se odtokové žlaby, vozil štěrk, odkopával a odvážel se písek ze zaplavené části zahrady, řezal se spadlý strom, čistilo se zabahněné dřevo, skládalo se suché dřevo do sklepa... Snad jsme i vyvrátili tvrzení, že lidé z univerzity jsou převážně teoretici,“ doplnila Šaňáková. Jednodenní výkon vyslanců olomoucké univerzity ocenili i vojáci, kteří pracovali ve zničeném sadu na protějším břehu. „Ke všemu nám přálo i počasí, a když jsme odjížděli, paprsky osvěcovaly nádherné, romantické údolí s realitou dalších dnů a týdnů hromady práce, která ještě čeká další dobrovolníky,“ uzavřela.

 

S lopatou nebo kolečky v ruce strávil úterý ve Žlíbku i správce počítačové sítě filozofické fakulty Zdeněk Pospíšil. „Akce byla dobře zorganizovaná, bylo fajn spojit užitečnou pomoc a úklid po povodních s příjemným pobytem venku poblíž lesů a kopců a setkáním milých kolegyň a kolegů,“ pochvaluje si. Extra dřina to pro něj zprvu prý nebyla, ale po pár hodinách přece jen začal cítit záda a na těžší práci s krumpáčem si už netroufl. „Práce se za den udělalo tolik, co bychom na naší chalupě dělali několik dní. Stále to tam ale na dost práce vypadalo, ať už při pohledu na pozemek, nebo na nedodělané úkoly, které bohužel nešly udělat rychleji,“ zalitoval.

 

Další univerzitní dobrovolníci a dobrovolnice směřující v úterý na Jesenicko pomáhali například v České Vsi či v Mikulovicích. „S kolegy z naší, filozofické, přírodovědecké či fakulty zdravotnických věd, ale i s dalšími jsme pomáhali například v mateřské školce nebo v jednotlivých rodinných domech, například s vyklízením sklepa či skládáním dřeva dvěma seniorkám,“ popsala proděkanka fakulty tělesné kultury Iva Dostálová.

 

Na poslední chvíli změněný program Zaměstnaneckého dobrovolnického dne vysvětlila koordinátorka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková. „Naše dobrovolnické centrum užívá slogan ‚Buď tam, kde je tě třeba‘ – a nás bylo třeba především v povodněmi těžce zasažených oblastech. V rámci dobrovolnického dne jsme tam vyslali přes 120 dobrovolníků z univerzity, magistrátu a krajského úřadu, kteří se tak přidali k velké komunitě námi dosud vyslaných dobrovolníků, kteří na Jesenicku odpracovali v uplynulých týdnech už téměř 11 tisíc hodin,“ vyčíslila.

Celodenní vytížení na Jesenicku nedovolily časové možnosti Adéle Talandové z oddělení univerzitních akcí UP, rozhodla se proto vypomoct v areálu olomoucké Flory spolu s dalšími kolegy a kolegyněmi z univerzity, magistrátu a krajského úřadu. „Část z nás pomáhala uvnitř pavilonu likvidovat nedávnou podzimní výstavu, druhá skupina dostala za úkol vytrhat a vyčistit venkovní záhony, které se pyšnily krásnými květy, aby byly připraveny na jarní osetí. Bylo nám květin moc líto, neboť ještě byly v plném květu, ale nedalo se nic dělat, rozkaz zněl jasně,“ okomentovala přidělenou práci, která ji bavila, protože si mohla psychicky odpočinout od každodenní rutiny v kanceláři, vyčistit si hlavu od pracovních myšlenek a pobýt na čerstvém vzduchu. „Počasí nám přálo, krásně svítilo sluníčko a všichni dobrovolníci byli velmi milí a přátelští. Za sebe mohu říci, že se dobrovolnický den velmi povedl a že dobrovolnická práce má smysl. Krásně zahřeje na těle i na duši,“ doplnila.

 

Protože zaměstnanecký dobrovolnický den pořádaly společně Univerzita Palackého, Magistrát města Olomouce a olomoucký krajský úřad, řada dalších dobrovolníků z města či kraje se vydala pomáhat i do olomoucké městské knihovny, chválkovického a prostějovského domova seniorů nebo do areálu zdravotnické záchranné služby. Pracovníci a pracovnice magistrátu a krajského úřadu zároveň naplnili další dva autobusy směřující v úterý 8. října na Jesenicko.

„Všem, kteří se dokázali tak rychle přizpůsobit a vyrazit na celý den pomáhat postiženým povodněmi, patří velký díky a obdiv. Poděkování patří také těm, kteří pomohli na Floře, protože díky nim bude hezčí naše bezprostřední okolí. Věříme, že příští rok se zaměstnanecký dobrovolnický den odehraje za příznivějších okolností a umožní zájemcům nabídnout pestřejší řadu nových dobrovolnických příležitostí, které byly připraveny na letošek,“ dodala Vladimíra Sedláčková.

V Praze se koná mezinárodní festival Prague Science Film Fest (PSFF), který se bude do 17. října věnovat divočině a divokosti a představí netradiční pohled na žánr přírodopisného filmu. Z bezmála 1500 přihlášených snímků dramaturgové a dramaturgyně vybrali finální šestnáctku filmů z různých koutů světa.

Novinkou je letos cena diváků, kteří si mohou vybrat svého favorita. Kromě projekcí festival v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) nabídne besedy s filmovými tvůrci i zástupci vědecké obce. Pro studenty je připraven také originální workshop Wild campus vedený dokumentaristkou Gretou Stocklassa.

Filmy představí i samotní tvůrci a tvůrkyně

Do Prahy přijede Robyn Metcalfe – producentka filmu Dozrávání. „Robyn je zakladatelkou a ředitelkou Food+City, výzkumného projektu zaměřeného na inovace v globálních potravinových systémech. Její práce se zaměřuje na způsoby, jakým jsou potraviny distribuovány po celém světě, jak se vyvíjí infrastruktura a jaké jsou výzvy a možnosti pro udržitelnost. Napsala také několik knih, jako například Food Routes: Growing Bananas in Iceland and Other Tales from the Logistics of Eating,“ přiblížila osobnost Eva Suková, dramaturgyně festivalu.

Na festivalu budou také autoři filmu Ztracený prales Ivohiboro – režisér Laurent Portes a scenárista Gautier Dubois. „Tento druh dokumentů je pro mě zásadní a myslím, že vysílá zprávu, že někde existuje naděje pro přírodu. Budoucnost závisí na dokumentárních filmech, protože jsou jejím hlasem. Není nic silnějšího než dobrý příběh! A ten o osamělém, přeživším a nedotčeném pralese, který našla a prozkoumala jedna starší primatoložka se svým týmem mladých a odvážných vědců, je docela zdařilý,“ říká Gautier Dubois.

Virtuálně se objeví i dokumentarista Clément Champiat, který uvede svůj film Da Vinciho sen: Tajemství letu a oceňovaný režisér snímku Polární výprava Kevin Schreck. „Jsem nadšený z mezinárodní premiéry svého filmu na Prague Science Film Festu. Popularizace vědy prostřednictvím filmů je pro mě důležitá, protože kinematografie je naším nejúčinnějším prostředkem pro sdělování informací a příběhů s emoční odezvou. Filmy dokážou překonat kulturu i čas,“ dodává režisér.

Diváci se mohou těšit na vizuálně podmanivý zážitek

Letošní soutěžní filmy diváky zavedou například mezi vlky, na polární výpravu nebo jim umožní objevovat přírodu skrze zvuky. Ať už se budou účastníci festivalu zabývat ochranou biodiverzity, nebo výrobou a zráním sýrů, všechny filmy přinesou vizuálně podmanivý zážitek.

„Při přemýšlení o soutěžních filmech jsme se letos poprvé řídili tématem divočiny, to byl hlavní klíč. Soutěž chceme využít k revizi zásadního dokumentárního podžánru, a proto ozvěny přírodopisného filmu najdete ve všech zvolených snímcích,“ vysvětluje Zdeněk Rychtera, programový vedoucí festivalu.

Soutěžní snímky se ucházejí o několik cen

S Grand Prize se pojí výhra 10 000 USD, hlavní cena mezinárodní soutěže je 5 000 USD a speciální ocenění rektora ČZU je ve výši 1 000 USD. „Podporu filmařů, kteří svými díly upozorňují na ochranu přírody, vnímáme jako velmi důležitou. Jejich práce nám nejen otevírá oči k environmentálním problémům, ale také inspiruje společnost k hledání řešení. Filmy mají jedinečnou schopnost vyvolat emoce a motivovat k akci, a právě proto si tito tvůrci a tvůrkyně zaslouží naši podporu. Investice do takových projektů je investicí do budoucnosti naší planety,“ říká kvestor ČZU Jakub Kleindienst.

Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) organizovala festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011 pod názvem Life Sciences Film Festival a později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého v Olomouci (UP), na jejíž půdě se koná úspěšný mezinárodní festival populárně-vědeckého filmu Academia Film Olomouc (AFO), a společně pořádají Prague Science Film Fest.