Feed aggregator

Ve čtvrtek 24. února 2022 napadlo Rusko Ukrajinu. Jsou tři roky poté a ukrajinští lidé, které válka vyhnala ze svých domovů, si uvědomují, že místa, kde předtím žili, už nikdy nebudou taková, jak si je pamatují. Jak některé ukrajinské běženkyně, jež zázemí našly v České republice, na Univerzitě Palackého, dnes vnímají význam slova domov? Zajímavou sondu na dané téma provedl Artur Tysovskyy, student FF UP.

Artur Tysovskyy, student oboru Ukrajinská filologie a Migrační studia na FF UP, poskytl krátký rozhovor o svém mikrovýzkumu s názvem Vnímání domova pohledem mladých uprchlíků z Ukrajiny studujících na Univerzitě Palackého. Oslovil v něm tři ukrajinské studentky Univerzity Palackého, které kvůli ruské agresi opustily domovy. Když začala válka, utekly z Kyjevské oblasti. Jak tato situace změnila jejich pohled na význam obsahu slova domov?

Arture, jak vlastně vznikla myšlenka tento mikrovýzkum uskutečnit? Co je jeho cílem?

O tématu jsem začal přemýšlet během předmětu Domov a identita migrantů. Otázce domova jsme věnovali velkou část semestru a já si často kladl otázku, jak jej vnímají lidé, kteří byli nuceni své domovy opustit. Když jsme v rámci uvedeného předmětu dostali možnost věnovat se tématu v mikrovýzkumu, chopil jsme se šance. Práci jsem rozdělil do několika kapitol s cílem poukázat na složitosti, v nichž se mladí běženci často ocitají. Informace, které jsou v práci využity, jsou založené na rozhovorech a jejich analýze.

Hodně se v práci hovoří o tom, co znamená domov…

Ano, 23. února 2022 byl pravděpodobně poslední den, kdy si mládež na Ukrajině mohla užívat normálního života. To vše skončilo příletem první rakety v brzkých ranních hodinách následujícího dne. Respondentkám, se kterými jsem hovořil, bylo v té době 14 až 17 let. Dnes popisují, že ze dne na den musely dospět. Právě tato situace měla vliv na jejich vnímání významu slova domov. Před začátkem války jej chápaly jako něco materiálního, byl pro ně místem. Poté, kdy byly nuceny domov opustit, se tato myšlenka vytratila. Uvědomily si, že o domov v materiální formě mohou kdykoliv přijít.

Jak se mladé běženkyně, jež ve vaší práci slouží jako vzorek dané populace, vypořádávají s odloučením? Co jim pomáhá?

Ukrajinské studentky UP uvedly, že poté, kdy opustily domov i myšlenku na domov jako materiálního objektu, jej začaly často spojovat s lidmi, ať už s rodinou, přáteli nebo i komunitou. Začaly považovat za důležitější to, kdo je obklopuje, než to, kde se právě nacházejí. Situaci posílil i fakt, že se během svého života několikrát stěhovaly už na Ukrajině, a i poté, co z Kyjeva odešly, nezůstaly v ČR zprvu na jednom místě. Trvalo nějaký čas, než se usadily. Domov je dnes podle nich tam, kde je lidé rádi vidí, kde se s lidmi cítí komfortně.

Velkou roli v jejich spokojeném životě sehrála ukrajinská komunita, která se v ČR s vypuknutím války zaktivizovala. Porozumění Ukrajinců, kteří v ČR žijí dlouho, s těmi, kteří přišli nedávno, považují studentky za velmi důležité. S těmito lidmi se noví běženci totiž mohou bavit o spoustě věcí, jež by Češi nejspíš nepochopili. Ukrajinská komunita začala pořádat i kulturní akce, vedla sobotní školy pro ukrajinské děti atd.  

A co jim i dnes, po třech letech života v ČR, dělá starosti?

Někdy i xenofobní poznámky. Studentky připustily, že je od Čechů zaznamenaly. Směřovaly k jejich původu i k jazyku. Osobně vím, že bezproblémové nejsou ani vztahy v samotné ukrajinské komunitě, především mezi těmi s dočasnou ochranou a těmi, kteří do ČR přišli už před válkou a prošli si dlouhými administrativními procesy. Překvapivě se objevuje i nevraživost mezi běženci samými, přičemž konflikty mezi nimi vznikají například kvůli oblasti, ze které přijeli. V komunitě se dělají rozdíly mezi těmi Ukrajinci, kteří přijeli z okupovaného východu a těmi, kteří přijeli z poměrně ‚klidného‘ západu.

K tomu všemu se běženci setkávají i s nepochopením během krátkodobých návratů na Ukrajinu, například za účelem návštěvy rodiny a blízkých, vyřízení dokumentů nebo návštěvy u lékaře. Na lidech, kteří na Ukrajině zůstali a každý den tak žijí se zvukem sirén, se válka velmi podepsala. Pro ty, kteří vyjeli do zahraničí, nemají často pochopení. Stává se tak, že se běženci nakonec nacházejí na pomyslném mostě mezi dvěma ostrovy – nejsou přijati českou společností a ani tou ukrajinskou. Pochopení nacházejí jen mezi dalšími uprchlíky, s nimiž je spojuje podobné trauma.

Jak vnímají oslovené studentky Univerzitu Palackého?

Jednoznačně se stala jejich důležitou součástí života. Sehrává pro ně dokonce důležitou roli ve formulování svého nového domova.

V jakém smyslu?

Všechny tři mladé ženy uvedly, že jim Univerzita Palackého poskytuje podporu, a to nejen materiální, ale i morální. Stala se pro ně místem, kde mohou používat svůj rodný jazyk, číst ukrajinskou literaturu a zároveň být se svou komunitou, která hraje důležitou roli v jejich vnímání domova. Respondentky jsou studentkami sekce ukrajinistiky a velmi si váží toho, že mají na katedře slavistiky FF UP komfortní prostředí. Velkou zásluhu na tom mají vyučující, kteří jim pomáhají nejen s univerzitními záležitostmi, ale i s těmi osobními. Oporu našly i v ostatních studentech, kteří jim po nástupu na UP pomohli se integrovat, a na které se také mohly obrátit i s osobními problémy. Sekce ukrajinistiky uvedené katedry se podle nich snaží o vytvoření rodinné atmosféry, například pořádáním kulturních a tematických akcí. Studium oboru v Olomouci navíc vnímají jako možnost popularizovat svou zemi a vše, co je jim blízké. Za podstatné považují i to, že právě na univerzitě mohou rozvíjet svůj rodný jazyk. Právě ten často spojují s pocitem domova. V rozhovorech dokonce zdůraznily, že se během studia na UP jejich láska k rodnému jazyku ještě posílila. Důležité jsou pro ně i knihy v ukrajinštině, i ty jim připomínají domov. Z materiálního hlediska jim domov dále připomínají i drobnosti, samolepky, připínáčky s ukrajinskými motivy, nápisy či stužky v ukrajinských barvách. K patriotickým vzpomínkám pak řadí vlajku. Tu však už spojují s něčím, čemu se říká domovina.  

Domov versus domovina?

Nejsou to pojmy, které jdou proti sobě. Každý má jen jiný význam. Ano, z mého šetření vyplynul jasný rozdíl mezi pojmy domov a domovina. Studentky, se kterými jsem mluvil, dnes Ukrajinu vnímají spíš jako domovinu, místo, kde se narodily, místo, ke kterému mají silné nacionalistické cítění. Ale je to také dnes už místo, kam se vrátit nechtějí. Nevidí tam životní perspektivu. Při návštěvách Ukrajiny vnímají pocit odcizení. Zdůrazňují přitom, že mnozí lidé se už ani nemají kam vrátit. Přišli o majetky, často o rodiny a blízké. Navíc se v této zemi necítí bezpečně. Mužům v mobilizačním věku se i stává, že je tamní lidé vnímají jako zrádce, kteří opustili zemi v nejkritičtější chvíli. Válka mnohé změnila.

Vnímání významu slova domov posunul pocit ohrožení. Oslovené tři mladé ženy dnes domov spatřují především samy v sobě. Budují si ho tam, kde žijí. Nový začátek teď podle nich spatřuje řada běženců z Ukrajiny právě v České republice. I přes nenávist, se kterou se zde mohou setkat, se zde cítí bezpečněji. Česká republika se pro ně stala místem, které jim nabízí nové možnosti i vyšší úroveň života.

Artur Tysovskyy je studentem třetího ročníku bakalářského studia oboru Ukrajinská filologie (maior) a Migrační studia (minor) na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP. Narodil se v Praze, celý život však prožil v Přerově. Jeho rodiče přišli z Ukrajiny do České republiky před třiceti lety. Seznámili se až v ČR a rozhodli se zde i zůstat. Po dokončení bakalářského studia by Artur Tysovskyy rád zůstal na UP, a to v navazujícím magisterském programu. Říká, že mu studium v Olomouci nabídlo možnost věnovat se tématům, jež ho zajímají.

Knihovna UP zve na besedu se spisovatelkou Adélou Rosípalovou, která se věnuje žánru „young adult“ a psaní povídek. Studentka české a anglické filologie FF má na svém spisovatelském kontě už několik titulů. Debata o knihách i tom, jak se vlastně člověk dostane k psaní, se uskuteční v úterý 4. března od 17 hodin v Klubovně Zmijozel v prvním patře Ústřední knihovny ve Zbrojnici.

Zlomky nekonečna, Lásky čas, Ocelová liga či povídkové soubory 4 povídky nebo Z pera knihomolů. To jsou názvy knih, pod nimiž je podepsána Adéla Rosípalová. „Určitě budeme mluvit o tom, proč a jak se stala spisovatelkou, co ji k tomu vedlo a co ji na její práci baví a naplňuje. Bude mě zajímat i to, co je na spisovatelské práci nejtěžší, jestli se dá psaní naučit jako dovednost, jak důležitý je talent a píle,“ říká Zuzana Svobodová z Knihovny UP, která bude besedu moderovat.

Setkání je určeno široké veřejnosti. Zuzana Svobodová zve především studenty. „Rádi bychom na besedě přivítali studenty naší univerzity, kteří uvažují, že by nějakou svou sbírku nebo knihu vydali a zatím si netroufají. Věříme, že sdílení autorských zkušeností by je mohlo přivést k myšlence prezentovat svou vlastní tvorbu,“ říká a dodává, že se určitě příchozí dozví i to, co Adélu Rosípalovu inspirovalo k vlastní tvorbě, jací autoři a autorky se jí líbili, i jak snadné či nesnadné bylo získat nakladatele pro svou prvotinu. „Budu se ptát, jaký je to pocit vidět svou knihu v knihkupectví a jaké to je, vyhrát cenu na Humbookfestu,“ dodává Zuzana Svobodová a připomíná, že autorku najdou fanoušci literatury na sociálních sítích pod přezdívkou adelle_bookworm.

Beseda se uskuteční v úterý 4. března od 17 hodin v Klubovně Zmijozel v prvním patře Ústřední knihovny ve Zbrojnici. Vstup je zdarma.

 

Knihovna UP zve na besedu se spisovatelkou Adélou Rosípalovou, která se věnuje žánru „young adult“ a psaní povídek. Studentka české a anglické filologie FF má na svém spisovatelském kontě už několik titulů. Debata o knihách i tom, jak se vlastně člověk dostane k psaní, se uskuteční v úterý 4. března od 17 hodin v Klubovně Zmijozel v prvním patře Ústřední knihovny ve Zbrojnici.

Zlomky nekonečna, Lásky čas, Ocelová liga či povídkové soubory 4 povídky nebo Z pera knihomolů. To jsou názvy knih, pod nimiž je podepsána Adéla Rosípalová. „Určitě budeme mluvit o tom, proč a jak se stala spisovatelkou, co ji k tomu vedlo a co ji na její práci baví a naplňuje. Bude mě zajímat i to, co je na spisovatelské práci nejtěžší, jestli se dá psaní naučit jako dovednost, jak důležitý je talent a píle,“ říká Zuzana Svobodová z Knihovny UP, která bude besedu moderovat.

Setkání je určeno široké veřejnosti. Zuzana Svobodová zve především studenty. „Rádi bychom na besedě přivítali studenty naší univerzity, kteří uvažují, že by nějakou svou sbírku nebo knihu vydali a zatím si netroufají. Věříme, že sdílení autorských zkušeností by je mohlo přivést k myšlence prezentovat svou vlastní tvorbu,“ říká a dodává, že se určitě příchozí dozví i to, co Adélu Rosípalovu inspirovalo k vlastní tvorbě, jací autoři a autorky se jí líbili, i jak snadné či nesnadné bylo získat nakladatele pro svou prvotinu. „Budu se ptát, jaký je to pocit vidět svou knihu v knihkupectví a jaké to je, vyhrát cenu na Humbookfestu,“ dodává Zuzana Svobodová a připomíná, že autorku najdou fanoušci literatury na sociálních sítích pod přezdívkou adelle_bookworm.

Beseda se uskuteční v úterý 4. března od 17 hodin v Klubovně Zmijozel v prvním patře Ústřední knihovny ve Zbrojnici. Vstup je zdarma.

 

Dear colleagues,we would like to invite you to the seminar of Division of Elementary Particle Physics of Institute of Physics, presented by Marek Taševský.For more info, please see invitation.

Vážení kolegové,dovolujeme si Vás pozvat na seminář Sekce fyziky elementárních částic, který přednese Marek Taševský.Více informací naleznete v pozvánce.

Stipendium Petra Zoubka na podporu mimořádně nadaných studentů Právnické fakulty UP se pro letošní akademický rok dělilo. Ocenění získali Jakub Kořínek a Matyáš Zeman, studenti 4. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. Stipendium, které je spojené s celkovou finanční podporou 40 000 korun, uděluje fakulta společně s Nadačním fondem Petra Zoubka jednou ročně.

Stipendium je pojmenované po výjimečném posluchači právnické fakulty, který těsně před dokončením studia v březnu 2019 podlehl agresivnímu nádorovému onemocnění. Rodina a přátelé Petra Zoubka krátce nato založili nadační fond a spojili síly s fakultou. „Prostřednictvím fondu se snažíme šířit Peťův odkaz, jeho vize a přístup k životu. Máme několik cílů, jedním z nich je právě podpora výjimečných studentů olomouckých práv, kteří se svou aktivitou a přístupem k lidem našemu synovi nejvíce podobají,“ uvedla Renáta Zoubková, matka Petra Zoubka, členka správní rady nadačního fondu, s tím, že největší sílu stipendia vidí v podpoře lidství, ochotě pomáhat a snaze být aktivní.

Za fakultu ocenění předávali Václav Stehlík, děkan PF UP, a Maxim Tomoszek, proděkan PF UP pro studijní záležitosti. „Jsem rád, že mezi našimi studenty jsou tací, kteří nejen bez zaváhání zvládají náročné studium, ale zvládají přitom nezištně pomáhat druhým, věnovat se sportu, získávat praktické zkušenosti, tedy být lidmi v tom nejúplnějším smyslu slova. Naplňují tak odkaz Petra Zoubka, jehož aktivní přístup k životu i studiu je neutuchající inspirací pro všechny studenty, ale i pro vyučující a další. Doufám, že se oceněným studentům bude dařit do budoucna minimálně tak, jako doposud,“ řekl proděkan Tomoszek.

Pravidla pro přiznání Stipendia Petra Zoubka upravuje fakultní vnitřní norma. Žadatelé musí splňovat pět podmínek – vážený studijní průměr do 1,8 za celé dosavadní studium na fakultě, alespoň jeden úspěšně dokončený semestr ve Studentské právní poradně nebo jiné klientské právní klinice vyučované na fakultě, absolvování odborné praxe. Student musí také být aktivní sportovec a musí se zapojovat do dobročinných společensky přínosných aktivit.

Po posouzení žádostí komise rozhodla, že tentokrát budou nositelé stipendia dva studenti – Jakub Kořínek a Matyáš Zeman. „Přiznání stipendia si nesmírně vážím a vnímám ho jako poctu i důležitou motivaci. Inspiruje mě k tomu, abych se neustále zlepšoval a pokračoval v odkazu Petra,“ řekl Jakub Kořínek. Velmi podobně jej vnímá i Matyáš Zeman. „Je to nejen ocenění mé dosavadní práce, ale i potvrzení, že vytrvalost a úsilí mají v životě smysl. Přijímám ho s pokorou a s respektem k odkazu Petra Zoubka i všem předchozím laureátům. Velmi si stipendia vážím a řadím ho mezi nejvýznamnější ocenění ve svém životě. Jsem rád, že nadační fond ve spolupráci s fakultou podporuje talentované studenty a pomáhá jim v naplňování jejich cílů.“

Fond a fakulta poprvé udělovaly Stipendium Petra Zoubka v roce 2021. Vloni ho získal student David Krejčí, před ním Filip Zátopek, Veronika Vysoudilová a Kateřina Dračková.

Na slavnostní udělování stipendia navázal odborný seminář Etika – opatření na konci života. Přednášku si připravil Filip Křepelka z Právnické fakulty MU v Brně na téma Dobrá smrt a její právní a etické otázky v historické, komparativní a integrační perspektivě.

Jakub Kořínek
 

O mně
Studuji ve 4. ročníku na Právnické fakultě UP a od dětství jsem se snažil pomáhat lidem. Studium práv mi dává konkrétní možnosti, jak podporovat ty, kteří se ocitli v nesnázích. Rád sportuji a ve volném čase se věnuji například fotbalu, plavání, beachvolejbalu i jiným aktivitám. Zároveň pracuji jako plavčík v Humpolci a druhým rokem dobrovolničím na benefičním festivalu Punkáči deťom zaměřeném na pomoc dětem v nouzi. Od minulého roku působím jako student ve firmě Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r.o., kde získávám cennou praxi. 
Jak využiji získanou finanční podporu?
Konkrétní využití finanční podpory jsem dosud neřešil. Pravděpodobně ji ale investuji do studijních materiálů a kurzů, které mi pomohou prohlubovat odborné znalosti a dále se rozvíjet. Rád bych díky nim dokázal poskytovat lepší pomoc těm, kteří se ocitnou v obtížných situacích.

Matyáš Zeman

O mně
Jsem studentem 4. ročníku právnické fakulty Univerzity Palackého. Po nástupu na fakultu se právo stalo nejen mým studijním oborem, ale také vášní. Již od sedmi let hraji šachy a nyní jsem členem družstva Moravské Slavie Brno v české extralize. Podílím se na rozvoji šachu v České republice a spolu s mými kolegy pořádáme volně přístupné šachové přednášky. Rád pomáhám lidem, kteří pomoc zrovna potřebují, ať už prostřednictvím nejrůznějších finančních sbírek nebo konkrétní pomocí na místě. Celkem dva semestry jsem působil ve Studentské právní poradně, která poskytuje právní pomoc lidem bez nároku na honorář, nyní působím jako praktikant v advokátní kanceláři.
Jak využiji získanou finanční podporu?
Rád bych věnoval část finanční podpory Studentské právní poradně, které vděčím nejen za právní, ale i osobnostní rozvoj a získání nových schopností. Budu rád, když podpořím její fungování do dalších let, např. pro nákup literatury, zlepšení prostor atd. Část finanční podpory určitě poputuje na dobré účely, např. na charitu pro nemocné děti. Některé peníze si ponechám pro osobní potřebu a část investuji do seberozvoje, ať už právního, šachového nebo osobnostního. Nejsem ale typ, co by peníze hned utratil, takže všechno budu muset ještě pečlivě promyslet.

Stipendium Petra Zoubka na podporu mimořádně nadaných studentů Právnické fakulty UP se pro letošní akademický rok dělilo. Ocenění získali Jakub Kořínek a Matyáš Zeman, studenti 4. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. Stipendium, které je spojené s celkovou finanční podporou 40 000 korun, uděluje fakulta společně s Nadačním fondem Petra Zoubka jednou ročně.

Stipendium je pojmenované po výjimečném posluchači právnické fakulty, který těsně před dokončením studia v březnu 2019 podlehl agresivnímu nádorovému onemocnění. Rodina a přátelé Petra Zoubka krátce nato založili nadační fond a spojili síly s fakultou. „Prostřednictvím fondu se snažíme šířit Peťův odkaz, jeho vize a přístup k životu. Máme několik cílů, jedním z nich je právě podpora výjimečných studentů olomouckých práv, kteří se svou aktivitou a přístupem k lidem našemu synovi nejvíce podobají,“ uvedla Renáta Zoubková, matka Petra Zoubka, členka správní rady nadačního fondu, s tím, že největší sílu stipendia vidí v podpoře lidství, ochotě pomáhat a snaze být aktivní.

Za fakultu ocenění předávali Václav Stehlík, děkan PF UP, a Maxim Tomoszek, proděkan PF UP pro studijní záležitosti. „Jsem rád, že mezi našimi studenty jsou tací, kteří nejen bez zaváhání zvládají náročné studium, ale zvládají přitom nezištně pomáhat druhým, věnovat se sportu, získávat praktické zkušenosti, tedy být lidmi v tom nejúplnějším smyslu slova. Naplňují tak odkaz Petra Zoubka, jehož aktivní přístup k životu i studiu je neutuchající inspirací pro všechny studenty, ale i pro vyučující a další. Doufám, že se oceněným studentům bude dařit do budoucna minimálně tak, jako doposud,“ řekl proděkan Tomoszek.

Pravidla pro přiznání Stipendia Petra Zoubka upravuje fakultní vnitřní norma. Žadatelé musí splňovat pět podmínek – vážený studijní průměr do 1,8 za celé dosavadní studium na fakultě, alespoň jeden úspěšně dokončený semestr ve Studentské právní poradně nebo jiné klientské právní klinice vyučované na fakultě, absolvování odborné praxe. Student musí také být aktivní sportovec a musí se zapojovat do dobročinných společensky přínosných aktivit.

Po posouzení žádostí komise rozhodla, že tentokrát budou nositelé stipendia dva studenti – Jakub Kořínek a Matyáš Zeman. „Přiznání stipendia si nesmírně vážím a vnímám ho jako poctu i důležitou motivaci. Inspiruje mě k tomu, abych se neustále zlepšoval a pokračoval v odkazu Petra,“ řekl Jakub Kořínek. Velmi podobně jej vnímá i Matyáš Zeman. „Je to nejen ocenění mé dosavadní práce, ale i potvrzení, že vytrvalost a úsilí mají v životě smysl. Přijímám ho s pokorou a s respektem k odkazu Petra Zoubka i všem předchozím laureátům. Velmi si stipendia vážím a řadím ho mezi nejvýznamnější ocenění ve svém životě. Jsem rád, že nadační fond ve spolupráci s fakultou podporuje talentované studenty a pomáhá jim v naplňování jejich cílů.“

Fond a fakulta poprvé udělovaly Stipendium Petra Zoubka v roce 2021. Vloni ho získal student David Krejčí, před ním Filip Zátopek, Veronika Vysoudilová a Kateřina Dračková.

Na slavnostní udělování stipendia navázal odborný seminář Etika – opatření na konci života. Přednášku si připravil Filip Křepelka z Právnické fakulty MU v Brně na téma Dobrá smrt a její právní a etické otázky v historické, komparativní a integrační perspektivě.

Jakub Kořínek
 

O mně
Studuji ve 4. ročníku na Právnické fakultě UP a od dětství jsem se snažil pomáhat lidem. Studium práv mi dává konkrétní možnosti, jak podporovat ty, kteří se ocitli v nesnázích. Rád sportuji a ve volném čase se věnuji například fotbalu, plavání, beachvolejbalu i jiným aktivitám. Zároveň pracuji jako plavčík v Humpolci a druhým rokem dobrovolničím na benefičním festivalu Punkáči deťom zaměřeném na pomoc dětem v nouzi. Od minulého roku působím jako student ve firmě Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r.o., kde získávám cennou praxi. 
Jak využiji získanou finanční podporu?
Konkrétní využití finanční podpory jsem dosud neřešil. Pravděpodobně ji ale investuji do studijních materiálů a kurzů, které mi pomohou prohlubovat odborné znalosti a dále se rozvíjet. Rád bych díky nim dokázal poskytovat lepší pomoc těm, kteří se ocitnou v obtížných situacích.

Matyáš Zeman

O mně
Jsem studentem 4. ročníku právnické fakulty Univerzity Palackého. Po nástupu na fakultu se právo stalo nejen mým studijním oborem, ale také vášní. Již od sedmi let hraji šachy a nyní jsem členem družstva Moravské Slavie Brno v české extralize. Podílím se na rozvoji šachu v České republice a spolu s mými kolegy pořádáme volně přístupné šachové přednášky. Rád pomáhám lidem, kteří pomoc zrovna potřebují, ať už prostřednictvím nejrůznějších finančních sbírek nebo konkrétní pomocí na místě. Celkem dva semestry jsem působil ve Studentské právní poradně, která poskytuje právní pomoc lidem bez nároku na honorář, nyní působím jako praktikant v advokátní kanceláři.
Jak využiji získanou finanční podporu?
Rád bych věnoval část finanční podpory Studentské právní poradně, které vděčím nejen za právní, ale i osobnostní rozvoj a získání nových schopností. Budu rád, když podpořím její fungování do dalších let, např. pro nákup literatury, zlepšení prostor atd. Část finanční podpory určitě poputuje na dobré účely, např. na charitu pro nemocné děti. Některé peníze si ponechám pro osobní potřebu a část investuji do seberozvoje, ať už právního, šachového nebo osobnostního. Nejsem ale typ, co by peníze hned utratil, takže všechno budu muset ještě pečlivě promyslet.

Padesátka laureátek a laureátů z řad akademické obce obdržela v olomouckém Kině Metropol ocenění rektora Univerzity Palackého. Slavnostní akt, který se nově prezentoval veřejně mimo akademické prostředí, moderoval šéf činohry Moravského divadla Roman Vencl a hudebně ho oživilo smyčcové kvarteto Desigual Quartet a vystoupení zpěvačky Zuzany Štanclové ze sboru Ateneo, která zazpívala studentskou hymnu Gaudeamus Igitur.

Na slavnostním ceremoniálu v novém kabátě, který se konal v rámci Akademického týdne UP, bylo oceněno celkem 52 osob. Ceny za loňský rok si převzali autoři a autorky odborných publikací z řad akademické obce, studující za nejlepší bakalářské, diplomové a vědecké práce nebo studující doktorských programů. „Těší mě, že ocenění pomůže zviditelnit a zdůraznit společensky-transformační téma. Přála bych si skutečně inkluzivní akademii, kde podoba a přístup ke vzdělání i akademické práce fungují jako prostředky pro emancipaci a dekolonizaci společnosti," uvedla doktorandka Darja Dočekalová z filozofické fakulty, která obdržela ocenění za článek Emancipace prostřednictvím crip identity s ohledem na potenciál péče.

Za sportovní výkony byli oceněni převážně účastníci loňské letní olympiády v Paříži Renata Zachová, Radka Novotníková, Adam Li, Jakub Jurka či Miroslav Vraštil. „Jsem příkladem toho, že studovat a zdárně dokončit studium na vysoké škole je možné i po čtyřicítce a při vrcholovém olympijském sportu. Cítím vděk za to, co mi univerzita a fakulta tělesné kultury dala, a za skvělé lidi, které jsem tu poznal," sdělil veslař Miroslav Vraštil, čtyřnásobný účastník olympiády, který obdržel diplom za sdílené druhé místo. První získal Jakub Jurka, člen bronzového družstva kordistů z pařížské olympiády a student fakulty tělesné kultury, jehož portrét přineslo podzimní číslo magazínu Žurnál. „Jsem rád, že jsem úspěšnou reprezentací na olympiádě navázal na rodinnou tradici,“ řekl na ceremoniálu.

Akce se konala v Kině Metropol a poprvé tak byla přístupná veřejnosti. „Jsem rád, že se tímto formátem veřejnost může dozvědět o šíři zájmu a kvalitě výstupů našich talentovaných studentů a studentek i absolventů, kteří nás hrdě reprezentují,“ uvedl rektor UP Martin Procházka, kterého z důvodu pracovní cesty v zahraničí zastoupily prorektorky Andrea Hanáčková a Lucie Plíhalová.

Vůbec poprvé se udělovaly ceny za absolventské práce z oblasti udržitelnosti a novinkou jsou i Teaching Awards pro vyučující s praxí do pěti a nad pět let. „Cílem Teaching Awards je vyzdvihnout vyučující za dovednosti, přístup ke studujícím, nápaditost výuky i nadšení, se kterým ke své roli přistupují. Více než osm set studujících nominovalo na tři stovky vyučujících, z nichž byli pedagogickou komisí vybráni a oceněni dva: doktorka Kateřina Valchářová a profesor Kamil Kopecký, oba z pedagogické fakulty,“ upřesnila na akci prorektorka Lucie Plíhalová.

Akt zorganizovalo oddělení marketingu a univerzitních akcí. „Oceněné práce, publikace i sportovní výkony laureátů mohou být pro mnohé inspirativní. Účast na akci může motivovat přítomné, aby o ocenění usilovali v příštích letech,“ dodal vedoucí oddělení Ondřej Martínek.

Seznam oceněných je zveřejněn na univerzitním webu, laureáti Teaching Awards pak v tomto článku. Kompletní fotogalerie z akce je dostupná na profilu univerzity na Facebooku.

Padesátka laureátek a laureátů z řad akademické obce obdržela v olomouckém Kině Metropol ocenění rektora Univerzity Palackého. Slavnostní akt, který se nově prezentoval veřejně mimo akademické prostředí, moderoval šéf činohry Moravského divadla Roman Vencl a hudebně ho oživilo smyčcové kvarteto Desigual Quartet a vystoupení zpěvačky Zuzany Štanclové ze sboru Ateneo, která zazpívala studentskou hymnu Gaudeamus Igitur.

Na slavnostním ceremoniálu v novém kabátě, který se konal v rámci Akademického týdne UP, bylo oceněno celkem 52 osob. Ceny za loňský rok si převzali autoři a autorky odborných publikací z řad akademické obce, studující za nejlepší bakalářské, diplomové a vědecké práce nebo studující doktorských programů. „Těší mě, že ocenění pomůže zviditelnit a zdůraznit společensky-transformační téma. Přála bych si skutečně inkluzivní akademii, kde podoba a přístup ke vzdělání i akademické práce fungují jako prostředky pro emancipaci a dekolonizaci společnosti," uvedla doktorandka Darja Dočekalová z filozofické fakulty, která obdržela ocenění za článek Emancipace prostřednictvím crip identity s ohledem na potenciál péče.

Za sportovní výkony byli oceněni převážně účastníci loňské letní olympiády v Paříži Renata Zachová, Radka Novotníková, Adam Li, Jakub Jurka či Miroslav Vraštil. „Jsem příkladem toho, že studovat a zdárně dokončit studium na vysoké škole je možné i po čtyřicítce a při vrcholovém olympijském sportu. Cítím vděk za to, co mi univerzita a fakulta tělesné kultury dala, a za skvělé lidi, které jsem tu poznal," sdělil veslař Miroslav Vraštil, čtyřnásobný účastník olympiády, který obdržel diplom za sdílené druhé místo. První získal Jakub Jurka, člen bronzového družstva kordistů z pařížské olympiády a student fakulty tělesné kultury, jehož portrét přineslo podzimní číslo magazínu Žurnál. „Jsem rád, že jsem úspěšnou reprezentací na olympiádě navázal na rodinnou tradici,“ řekl na ceremoniálu.

Akce se konala v Kině Metropol a poprvé tak byla přístupná veřejnosti. „Jsem rád, že se tímto formátem veřejnost může dozvědět o šíři zájmu a kvalitě výstupů našich talentovaných studentů a studentek i absolventů, kteří nás hrdě reprezentují,“ uvedl rektor UP Martin Procházka, kterého z důvodu pracovní cesty v zahraničí zastoupily prorektorky Andrea Hanáčková a Lucie Plíhalová.

Vůbec poprvé se udělovaly ceny za absolventské práce z oblasti udržitelnosti a novinkou jsou i Teaching Awards pro vyučující s praxí do pěti a nad pět let. „Cílem Teaching Awards je vyzdvihnout vyučující za dovednosti, přístup ke studujícím, nápaditost výuky i nadšení, se kterým ke své roli přistupují. Více než osm set studujících nominovalo na tři stovky vyučujících, z nichž byli pedagogickou komisí vybráni a oceněni dva: doktorka Kateřina Valchářová a profesor Kamil Kopecký, oba z pedagogické fakulty,“ upřesnila na akci prorektorka Lucie Plíhalová.

Akt zorganizovalo oddělení marketingu a univerzitních akcí. „Oceněné práce, publikace i sportovní výkony laureátů mohou být pro mnohé inspirativní. Účast na akci může motivovat přítomné, aby o ocenění usilovali v příštích letech,“ dodal vedoucí oddělení Ondřej Martínek.

Seznam oceněných je zveřejněn na univerzitním webu, laureáti Teaching Awards pak v tomto článku. Kompletní fotogalerie z akce je dostupná na profilu univerzity na Facebooku.

V CATRIN od ledna funguje nová výzkumná skupina Syntéza a charakterizace pokročilých materiálů. Jejím vedoucím je fyzikální chemik Petr Jakubec, který v rozhovoru přiblížil úkoly svého týmu i vlastní ambice při jeho vedení.  

Co je úkolem nové výzkumné skupiny?  

Hlavním úkolem je podpora kolegů z ostatních výzkumných skupin při jejich výzkumu. V našem týmu bude jasně definováno, kdo bude provádět která měření, o jaký přístroj se stará a zajišťuje jeho provoz. Pro kolegy z ostatních skupin v rámci CATRIN-RCPTM budeme primárně provádět měření, dodávat k tomu potřebné reporty a data. Současně zajistíme i uchování a správu dat. Další činnost spočívá v syntéze a přípravě nových materiálů dle zadání výzkumníků. Třetím zaměřením je oblast transferu technologií a spolupráce s komerčními partnery. Budeme řešit komerční zakázky a ve spolupráci s naším oddělením transferu technologií či Vědeckotechnickým parkem UP aktivně vyhledávat partnery pro komerční spolupráci a smluvní výzkum.  

Co od tohoto kroku očekáváte?  

Chceme zefektivnit chod výzkumných skupin. Data by měla být dodávána rychleji a dojde k optimalizaci nejen data managementu, ale i měření a řízení provozu výzkumné infrastruktury. Reagovali jsme na aktuální potřeby uvnitř CATRIN i výzvy z vnějška, jako je například open science a podobně.   

Jak velká skupina bude?  

V tuto chvíli zahrnuje 25 lidí. Jedná se o laboranty, techniky, vědecké pracovníky, kteří měli na starosti velké vědecké spektroskopické a mikroskopické přístroje, i THP zaměstnance. Všichni se vydělili z dosavadních výzkumných skupiny CATRIN-RCPTM. 

Co vedení výzkumné skupiny znamená pro vás osobně?  

Je to určitě velká výzva a posun v kariéře. Vidím v tom příležitost pro to, jak dále rozvíjet CATRIN jako celek. Slibuji si od toho vyšší vědecký výkon našeho centra. Na začátku si uděláme také vstupní analýzu technického parku, kdy velká část zařízení má za sebou již více než deset let a potřebuje péči. Rád bych přispěl k dalšímu zlepšení rovněž v oblasti komercionalizace našich výsledků i správy dat.  

V CATRIN od ledna funguje nová výzkumná skupina Syntéza a charakterizace pokročilých materiálů. Jejím vedoucím je fyzikální chemik Petr Jakubec, který v rozhovoru přiblížil úkoly svého týmu i vlastní ambice při jeho vedení.  

Co je úkolem nové výzkumné skupiny?  

Hlavním úkolem je podpora kolegů z ostatních výzkumných skupin při jejich výzkumu. V našem týmu bude jasně definováno, kdo bude provádět která měření, o jaký přístroj se stará a zajišťuje jeho provoz. Pro kolegy z ostatních skupin v rámci CATRIN-RCPTM budeme primárně provádět měření, dodávat k tomu potřebné reporty a data. Současně zajistíme i uchování a správu dat. Další činnost spočívá v syntéze a přípravě nových materiálů dle zadání výzkumníků. Třetím zaměřením je oblast transferu technologií a spolupráce s komerčními partnery. Budeme řešit komerční zakázky a ve spolupráci s naším oddělením transferu technologií či Vědeckotechnickým parkem UP aktivně vyhledávat partnery pro komerční spolupráci a smluvní výzkum.  

Co od tohoto kroku očekáváte?  

Chceme zefektivnit chod výzkumných skupin. Data by měla být dodávána rychleji a dojde k optimalizaci nejen data managementu, ale i měření a řízení provozu výzkumné infrastruktury. Reagovali jsme na aktuální potřeby uvnitř CATRIN i výzvy z vnějška, jako je například open science a podobně.   

Jak velká skupina bude?  

V tuto chvíli zahrnuje 25 lidí. Jedná se o laboranty, techniky, vědecké pracovníky, kteří měli na starosti velké vědecké spektroskopické a mikroskopické přístroje, i THP zaměstnance. Všichni se vydělili z dosavadních výzkumných skupiny CATRIN-RCPTM. 

Co vedení výzkumné skupiny znamená pro vás osobně?  

Je to určitě velká výzva a posun v kariéře. Vidím v tom příležitost pro to, jak dále rozvíjet CATRIN jako celek. Slibuji si od toho vyšší vědecký výkon našeho centra. Na začátku si uděláme také vstupní analýzu technického parku, kdy velká část zařízení má za sebou již více než deset let a potřebuje péči. Rád bych přispěl k dalšímu zlepšení rovněž v oblasti komercionalizace našich výsledků i správy dat.  

The University of Innsbruck is currently hosting an international conference of the Aurora network entitled The Role of Higher Education in Peacebuilding. Palacký University Rector and Aurora President Martin Procházka took the opportunity to meet with University of Innsbruck Rector Veronika Sexl, who will take over the leadership of Aurora after the end of his presidential term.

During the meeting, they discussed preparations for the handover of the agenda and also how to ensure the continuity of Palacký University’s participation in the Aurora leadership, both at the global network and the closer alliance levels. “To my great pleasure, we agreed on the importance of Palacký University for the alliance and also that it is vital that Olomouc’s university continues to be a part of the highest leadership of Aurora,” said Procházka.

The conference The Role of Higher Education in Peacebuilding brought 150 experts from all over the world to Innsbruck between 17 and 21 February. It was backed by the Creation of Karazin University Peace Education Hub, an Aurora working group led by Palacký University, which aims to support V.N. Karazin Kharkiv National University, an Aurora associated partner. Nonetheless, the conference programme was dedicated to peacekeeping efforts in the global context.

Out of 180 submitted papers, 144 were accepted, including 8 papers from Palacký University. These address various aspects of the roles and responsibilities of universities in preventing war conflicts and maintaining peace in society. In addition, they address the implications that conflicts have for affected populations and how to foster educational institutions in war zones and post-conflict societies.

The five-day programme featured 10 plenary lectures, discussion panels, workshops, and other networking opportunities to meet, learn from each other, and share knowledge. A detailed programme as well as streamed selected lectures are available on the conference website.

Univerzita Innsbruck hostí v těchto dnech mezinárodní vědeckou konferenci sítě Aurora The Role of Hig­her Edu­ca­tion in Pea­ce­buil­ding. Rektor Univerzity Palackého a prezident Aurory Martin Procházka při této příležitosti jednal s rektorkou Univerzity Innsbruck Veronikou Sexl, která se po konci jeho prezidentského mandátu ujme vedení Aurory.

Během setkání se věnovali přípravám na předání agendy a zároveň zabezpečení kontinuity účasti Univerzity Palackého ve vedení Aurory jak na úrovni globální sítě, tak užší aliance. „K mé velké radosti jsme se shodli na významu Univerzity Palackého pro alianci a také na tom, že je důležité, aby olomoucká univerzita byla i nadále zastoupena v nejvyšším vedení Aurory,“ uvedl Martin Procházka.

Konference The Role of Hig­her Edu­ca­tion in Pea­ce­buil­ding přivádí od 17. do 21. února do Innsbrucku na 150 vědců z celého světa. Stojí za ní pracovní skupina Aurory Creation of Karazin University Peace Education Hub, kterou vede Univerzita Palackého a jejímž cílem je v době války podpořit Charkovskou národní univerzitu V. N. Karazina, která je přidruženým partnerem Aurory. Program konference se však věnuje úsilí o zachování míru v celosvětovém kontextu.

Ze 180 zaslaných příspěvků bylo přijato 144 včetně 8 prací z Univerzity Palackého. Ty se zabývají různými aspekty rolí a odpovědností univerzit v prevenci válečných konfliktů a zachování míru ve společnosti. Kromě toho řeší důsledky pro obyvatelstvo postižené konfliktem a podporu vzdělávacích institucí ve válečných zónách a v postkonfliktních společnostech.

Pětidenní program přináší 10 plenárních přednášek, diskuzní panely, workshopy a další příležitosti k setkávání, vzájemnému poznávání a předávání poznatků. Podrobný program a také stream vybraných přednášek jsou k dispozici na webu konference.

Univerzita Innsbruck hostí v těchto dnech mezinárodní vědeckou konferenci sítě Aurora The Role of Hig­her Edu­ca­tion in Pea­ce­buil­ding. Rektor Univerzity Palackého a prezident Aurory Martin Procházka při této příležitosti jednal s rektorkou Univerzity Innsbruck Veronikou Sexl, která se po konci jeho prezidentského mandátu ujme vedení Aurory.

Během setkání se věnovali přípravám na předání agendy a zároveň zabezpečení kontinuity účasti Univerzity Palackého ve vedení Aurory jak na úrovni globální sítě, tak užší aliance. „K mé velké radosti jsme se shodli na významu Univerzity Palackého pro alianci a také na tom, že je důležité, aby olomoucká univerzita byla i nadále zastoupena v nejvyšším vedení Aurory,“ uvedl Martin Procházka.

Konference The Role of Hig­her Edu­ca­tion in Pea­ce­buil­ding přivádí od 17. do 21. února do Innsbrucku na 150 vědců z celého světa. Stojí za ní pracovní skupina Aurory Creation of Karazin University Peace Education Hub, kterou vede Univerzita Palackého a jejímž cílem je v době války podpořit Charkovskou národní univerzitu V. N. Karazina, která je přidruženým partnerem Aurory. Program konference se však věnuje úsilí o zachování míru v celosvětovém kontextu.

Ze 180 zaslaných příspěvků bylo přijato 144 včetně 8 prací z Univerzity Palackého. Ty se zabývají různými aspekty rolí a odpovědností univerzit v prevenci válečných konfliktů a zachování míru ve společnosti. Kromě toho řeší důsledky pro obyvatelstvo postižené konfliktem a podporu vzdělávacích institucí ve válečných zónách a v postkonfliktních společnostech.

Pětidenní program přináší 10 plenárních přednášek, diskuzní panely, workshopy a další příležitosti k setkávání, vzájemnému poznávání a předávání poznatků. Podrobný program a také stream vybraných přednášek jsou k dispozici na webu konference.

Studentka doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého Alena Havlíková získala mimořádně prestižní stipendium amerického chemika a sběratele umění Alfreda Badera. Stipendium obdržela na podporu vědecké činnosti a pobyt v zahraničí.

Stipendium z Fondu Isabely a Alfreda Baderových umožňuje každoročně realizovat třem špičkovým doktorandům a doktorandkám jejich výzkumné projekty. Historička umění a architektury Alena Havlíková, zároveň doktorandka katedry dějin umění FF UP, jej využije na financování studijního pobytu ve Spojených státech, kde bude pracovat na projektu s názvem Žáci školy Adolfa Loose a jejich americká zkušenost.

„Stipendium je pro mě velkou ctí a zároveň potvrzením potenciálu mého výzkumného projektu, v němž se věnuji řadě souvislostí Loosovy školy. Ta představuje jedinečný fenomén v dějinách architektury, který zůstává dosud ne zcela prozkoumán – zejména pokud jde o její vliv na žáky a jejich zkušenosti v americkém prostředí. Stipendium mi umožní posunout bádání na novou úroveň, prozkoumat primární prameny Loosových žáků, ověřit Loosovy koncepce v širším mezinárodním kontextu a rozšířit poznání o jeho pedagogickém odkazu. Vnímám jej jako závazek nejen vůči svému oboru, ale také vůči kolegům, kteří se Loosovým odkazem zabývají,“ uvedla Alena Havlíková, která pracuje pod odborným vedením školitelky Taťány Petrasové z Ústavu dějin umění AV ČR.

Baderovo stipendium bylo založeno v roce 1990 významným kanadským chemikem, podnikatelem, sběratelem umění a filantropem Alfredem Baderem, narozeným v roce 1924 ve Vídni a donedávna žijícím v americkém Milwaukee. Otec Alfreda Badera pocházel z české židovské rodiny. Podpora, která se původně týkala výzkumu malířství 17. století, byla určena studentům a studentkám dějin umění v České republice. Ve filantropické práci Alfreda Badera dnes pokračuje nově zřízená nadace Bader Philanthropies, která uděluje stipendia českým historikům umění a chemikům. V obou oborech se jedná o vůbec nejprestižnější stipendium privátního subjektu. Stipendium je udělováno jedenkrát ročně a primárně je určeno na hrazení nákladů dlouhodobých studijních pobytů a vědeckých stáží řešitele.

Do Spojených států se laureátka Baderova stipendia vydá na podzim. Nejprve navštíví archiv F. L. Wrighta na Columbia University v New Yorku. Cestu konzultovala s americkým historikem umění a architektury Christopherem Longem. Poté se přesune do Chicaga, kde bude v archivu Louise Sullivana pátrat po písemných materiálech a korespondenci s R. M. Schindlerem. Tuto návštěvu archivu opět konzultovala s americkými kolegy, Toddem Cronanem z Art History Department, Emory University, Atlanta a Judith Sheine z Department of Architecture, University of Oregon.

Další fázi výzkumu pak uskuteční na jaře 2026, a to na západním pobřeží USA. „V Kalifornii budu provádět rešerše v Architecture and Design Collection při University of California v Santa Barbaře, kde se nachází archiv R. M. Schindlera, a v Neutra Institute for Survival Through Design v Pacific Grove, který uchovává dokumentaci Richarda Neutry. Oba architekti sehráli klíčovou roli v utváření moderní americké architektury první poloviny 20. století. V rámci výzkumu se zaměřím na to, jakým způsobem Loosovy koncepty – například Raumplan nebo specifická práce s materiály – ovlivnily jejich tvorbu, jak se tyto principy transformovaly při jejich práci v ateliéru F. L. Wrighta a jak Schindler a Neutra následně propagovali Loosovy myšlenky v americkém kontextu,“ dodala Alena Havlíková, jejímž cílem je nejen potvrdit propojení aktivit architektů Schindlera a Neutry, jež byli ovlivněni myšlenkami získanými z Loosovy soukromé školy, a amerického stavitelství ve 20. letech 20. století, ale i prověřit status Loosovy školy v mezinárodním měřítku.

Mgr. Alena Havlíková, studentka doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a zároveň historička umění a architektury a kurátorka, spolupracuje s aukčními síněmi jako odborná konzultantka, podílí se na přípravě aukcí a kurátorské organizaci výstav, zejména v oblasti oceňování uměleckých děl, jejich katalogizace a prodeje. Je absolventkou oboru Dějiny výtvarného umění se specializací na českou meziválečnou architekturu, moderní a současné umění na FF UP. K jejím odborným konzultantům patří Dr. Taťána Petrasová a prof. Rostislav Švácha, v americkém prostředí pak prof. Christopher Long.

Studentka doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého Alena Havlíková získala mimořádně prestižní stipendium amerického chemika a sběratele umění Alfreda Badera. Stipendium obdržela na podporu vědecké činnosti a pobyt v zahraničí.

Stipendium z Fondu Isabely a Alfreda Baderových umožňuje každoročně realizovat třem špičkovým doktorandům a doktorandkám jejich výzkumné projekty. Historička umění a architektury Alena Havlíková, zároveň doktorandka katedry dějin umění FF UP, jej využije na financování studijního pobytu ve Spojených státech, kde bude pracovat na projektu s názvem Žáci školy Adolfa Loose a jejich americká zkušenost.

„Stipendium je pro mě velkou ctí a zároveň potvrzením potenciálu mého výzkumného projektu, v němž se věnuji řadě souvislostí Loosovy školy. Ta představuje jedinečný fenomén v dějinách architektury, který zůstává dosud ne zcela prozkoumán – zejména pokud jde o její vliv na žáky a jejich zkušenosti v americkém prostředí. Stipendium mi umožní posunout bádání na novou úroveň, prozkoumat primární prameny Loosových žáků, ověřit Loosovy koncepce v širším mezinárodním kontextu a rozšířit poznání o jeho pedagogickém odkazu. Vnímám jej jako závazek nejen vůči svému oboru, ale také vůči kolegům, kteří se Loosovým odkazem zabývají,“ uvedla Alena Havlíková, která pracuje pod odborným vedením školitelky Taťány Petrasové z Ústavu dějin umění AV ČR.

Baderovo stipendium bylo založeno v roce 1990 významným kanadským chemikem, podnikatelem, sběratelem umění a filantropem Alfredem Baderem, narozeným v roce 1924 ve Vídni a donedávna žijícím v americkém Milwaukee. Otec Alfreda Badera pocházel z české židovské rodiny. Podpora, která se původně týkala výzkumu malířství 17. století, byla určena studentům a studentkám dějin umění v České republice. Ve filantropické práci Alfreda Badera dnes pokračuje nově zřízená nadace Bader Philanthropies, která uděluje stipendia českým historikům umění a chemikům. V obou oborech se jedná o vůbec nejprestižnější stipendium privátního subjektu. Stipendium je udělováno jedenkrát ročně a primárně je určeno na hrazení nákladů dlouhodobých studijních pobytů a vědeckých stáží řešitele.

Do Spojených států se laureátka Baderova stipendia vydá na podzim. Nejprve navštíví archiv F. L. Wrighta na Columbia University v New Yorku. Cestu konzultovala s americkým historikem umění a architektury Christopherem Longem. Poté se přesune do Chicaga, kde bude v archivu Louise Sullivana pátrat po písemných materiálech a korespondenci s R. M. Schindlerem. Tuto návštěvu archivu opět konzultovala s americkými kolegy, Toddem Cronanem z Art History Department, Emory University, Atlanta a Judith Sheine z Department of Architecture, University of Oregon.

Další fázi výzkumu pak uskuteční na jaře 2026, a to na západním pobřeží USA. „V Kalifornii budu provádět rešerše v Architecture and Design Collection při University of California v Santa Barbaře, kde se nachází archiv R. M. Schindlera, a v Neutra Institute for Survival Through Design v Pacific Grove, který uchovává dokumentaci Richarda Neutry. Oba architekti sehráli klíčovou roli v utváření moderní americké architektury první poloviny 20. století. V rámci výzkumu se zaměřím na to, jakým způsobem Loosovy koncepty – například Raumplan nebo specifická práce s materiály – ovlivnily jejich tvorbu, jak se tyto principy transformovaly při jejich práci v ateliéru F. L. Wrighta a jak Schindler a Neutra následně propagovali Loosovy myšlenky v americkém kontextu,“ dodala Alena Havlíková, jejímž cílem je nejen potvrdit propojení aktivit architektů Schindlera a Neutry, jež byli ovlivněni myšlenkami získanými z Loosovy soukromé školy, a amerického stavitelství ve 20. letech 20. století, ale i prověřit status Loosovy školy v mezinárodním měřítku.

Mgr. Alena Havlíková, studentka doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a zároveň historička umění a architektury a kurátorka, spolupracuje s aukčními síněmi jako odborná konzultantka, podílí se na přípravě aukcí a kurátorské organizaci výstav, zejména v oblasti oceňování uměleckých děl, jejich katalogizace a prodeje. Je absolventkou oboru Dějiny výtvarného umění se specializací na českou meziválečnou architekturu, moderní a současné umění na FF UP. K jejím odborným konzultantům patří Dr. Taťána Petrasová a prof. Rostislav Švácha, v americkém prostředí pak prof. Christopher Long.

Právnická fakulta bude mít od dubna nové výzkumné pracoviště. Členové fakultního akademického senátu souhlasili s návrhem děkana na vznik Institutu pro právo a pokročilé technologie. Ke stejnému datu dojde i k transformaci katedry jazyků na Ústav jazykové přípravy. Senátoři se na svém únorovém zasedání také zabývali například hodnocením tvůrčího výkonu akademických a vědeckých pracovníků nebo finančním ohodnocováním technicko-hospodářských pracovníků.  

Záměr na vznik Institutu pro právo a pokročilé technologie představil senátorům Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum. Nejprve upozornil na existenci podobně zaměřených pracovišť na jiných univerzitách ve světě a jejich společenskou potřebu. „Je nejvyšší čas, abychom v této oblasti doběhli vývoj. V názvu jsme záměrně použili slovní spojení pokročilé technologie. Právně-teoretické i některé regulační otázky jsou totiž společné všem technologiím – od digitálních až po nanotechnologie,“ řekl Ondrej Hamuľák.

Fakulta si od tohoto nového pracoviště slibuje především rozvoj špičkové vědy, zvýšení projektové aktivity, mezinárodní síťování, podporu talentů a vyplnění mezery v zatím nedostatečně pokrytých otázkách právního výzkumu. Institut bude navíc zastřešovat doktorský studijní program Právo a digitální technologie, který byl na fakultě zaveden v roce 2024.

„Dopad zřízení institutu na rozpočet fakulty bude zejména v prvních třech letech zanedbatelný. I poté bude potřeba fakultního financování minimální, zejména pro zajištění stability. Pracoviště se bude většinově spoléhat na vlastní zdroje. Zaměstnanci budou na pozici vědecko-výzkumných pracovníků a financování budou převážně z grantů a dalších prostředků generovaných činností institutu,“ vysvětlil Ondrej Hamuľák, kterého děkan pověřil dočasným vedením nového pracoviště, neboť na fakultě vede výzkumnou skupinu v oblasti práva a technologií, která je výchozí platformou pro založení institutu. Na vedoucího institutu bude následně vypsáno výběrové řízení.

Pro právnickou fakultu to bude vůbec první institut, statutární jednotka svého druhu, a vznikne dle článku 14 Statutu PF UP.

Ústav jazykové přípravy

Dalším bodem programu byl návrh vedení fakulty na transformaci katedry jazyků. Blanka Vítová, proděkanka pro organizaci a rozvoj, vysvětlila, že Statut PF UP upravuje katedry jako organizační jednotky fakulty určené nejen pro vzdělávací ale i tvůrčí činnost. „Akademičtí pracovníci zařazení na katedrách jsou tedy povinni nejen ke vzdělávací, ale i tvůrčí činnosti, a tuto tvůrčí činnost, jako jsou odborné články, monografie a další výstupy, vykazovat v univerzitních systémech – OBD, ISHAP. Na katedře jazyků však převažuje pedagogická činnost, což je dáno charakterem výuky jazyků,“ vysvětlila proděkanka. Cílem organizační změny je tedy vytvořit Ústav jazykové přípravy jako pracoviště plnící specifický účel, jazykovou přípravu, a odbřemenit jeho členy od povinnosti tvůrčí činnosti.

Senátoři souhlasili s návrhem vedení fakulty a přijali v tomto bodě dvě na sebe navazující usnesení. Souhlasili se zrušením katedry jazyků k 31. březnu 2025 a se zřízením Ústavu jazykové přípravy jako dalšího fakultního pracoviště k 1. dubnu 2025.

Novelizace vnitřních norem

Vedení fakulty dále senátorům představilo novelizaci vnitřní normy O hodnocení tvůrčího výkonu akademických a vědeckých pracovníků. „Dochází ke změně parametrů hodnocení a byla vytvořena nová struktura relevantních výstupů. Chceme snížit celkovou kvantitativní zátěž a umožnit akademickým pracovníkům zaměřit se více na kvalitu, obsahovou preciznost a budování publikační strategie relevantní z hlediska externího hodnocení fakulty. Dále snížit administrativní náročnost systému, zjednodušit a zrychlit hodnoticí proces a využít data pro ohodnocení nadstandardních výkonů,“ představil novinky proděkan Ondrej Hamuľák.

Novelizace dozná také vnitřní norma Stanovení dalšího finančního ohodnocování technicko-hospodářských pracovníků PF UP. Důvodem novelizace je rozšíření rozmezí osobních příplatků.

Online testování

Studentští senátoři otevřeli diskuzi na téma testování online formou a využívání e-zdrojů při zkouškách. „Hlavním důvodem je snížit finanční náklady pro studenty, kteří si musí v některých předmětech kupovat drahé papírové studijní materiály, které mnohdy využijí pouze u zkoušek,“ podotkla Klára Žáková, místopředsedkyně senátu. Podle vedení fakulty by vhodným prostředím pro tento typ zkoušek byla platforma Moodle. Děkan přislíbil senátorům problematiku zařadit na program kolegia děkana a ověřit technické možnosti online testování.

Zápis ze zasedání je zveřejněn na webu senátu.

 

Právnická fakulta bude mít od dubna nové výzkumné pracoviště. Členové fakultního akademického senátu souhlasili s návrhem děkana na vznik Institutu pro právo a pokročilé technologie. Ke stejnému datu dojde i k transformaci katedry jazyků na Ústav jazykové přípravy. Senátoři se na svém únorovém zasedání také zabývali například hodnocením tvůrčího výkonu akademických a vědeckých pracovníků nebo finančním ohodnocováním technicko-hospodářských pracovníků.  

Záměr na vznik Institutu pro právo a pokročilé technologie představil senátorům Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum. Nejprve upozornil na existenci podobně zaměřených pracovišť na jiných univerzitách ve světě a jejich společenskou potřebu. „Je nejvyšší čas, abychom v této oblasti doběhli vývoj. V názvu jsme záměrně použili slovní spojení pokročilé technologie. Právně-teoretické i některé regulační otázky jsou totiž společné všem technologiím – od digitálních až po nanotechnologie,“ řekl Ondrej Hamuľák.

Fakulta si od tohoto nového pracoviště slibuje především rozvoj špičkové vědy, zvýšení projektové aktivity, mezinárodní síťování, podporu talentů a vyplnění mezery v zatím nedostatečně pokrytých otázkách právního výzkumu. Institut bude navíc zastřešovat doktorský studijní program Právo a digitální technologie, který byl na fakultě zaveden v roce 2024.

„Dopad zřízení institutu na rozpočet fakulty bude zejména v prvních třech letech zanedbatelný. I poté bude potřeba fakultního financování minimální, zejména pro zajištění stability. Pracoviště se bude většinově spoléhat na vlastní zdroje. Zaměstnanci budou na pozici vědecko-výzkumných pracovníků a financování budou převážně z grantů a dalších prostředků generovaných činností institutu,“ vysvětlil Ondrej Hamuľák, kterého děkan pověřil dočasným vedením nového pracoviště, neboť na fakultě vede výzkumnou skupinu v oblasti práva a technologií, která je výchozí platformou pro založení institutu. Na vedoucího institutu bude následně vypsáno výběrové řízení.

Pro právnickou fakultu to bude vůbec první institut, statutární jednotka svého druhu, a vznikne dle článku 14 Statutu PF UP.

Ústav jazykové přípravy

Dalším bodem programu byl návrh vedení fakulty na transformaci katedry jazyků. Blanka Vítová, proděkanka pro organizaci a rozvoj, vysvětlila, že Statut PF UP upravuje katedry jako organizační jednotky fakulty určené nejen pro vzdělávací ale i tvůrčí činnost. „Akademičtí pracovníci zařazení na katedrách jsou tedy povinni nejen ke vzdělávací, ale i tvůrčí činnosti, a tuto tvůrčí činnost, jako jsou odborné články, monografie a další výstupy, vykazovat v univerzitních systémech – OBD, ISHAP. Na katedře jazyků však převažuje pedagogická činnost, což je dáno charakterem výuky jazyků,“ vysvětlila proděkanka. Cílem organizační změny je tedy vytvořit Ústav jazykové přípravy jako pracoviště plnící specifický účel, jazykovou přípravu, a odbřemenit jeho členy od povinnosti tvůrčí činnosti.

Senátoři souhlasili s návrhem vedení fakulty a přijali v tomto bodě dvě na sebe navazující usnesení. Souhlasili se zrušením katedry jazyků k 31. březnu 2025 a se zřízením Ústavu jazykové přípravy jako dalšího fakultního pracoviště k 1. dubnu 2025.

Novelizace vnitřních norem

Vedení fakulty dále senátorům představilo novelizaci vnitřní normy O hodnocení tvůrčího výkonu akademických a vědeckých pracovníků. „Dochází ke změně parametrů hodnocení a byla vytvořena nová struktura relevantních výstupů. Chceme snížit celkovou kvantitativní zátěž a umožnit akademickým pracovníkům zaměřit se více na kvalitu, obsahovou preciznost a budování publikační strategie relevantní z hlediska externího hodnocení fakulty. Dále snížit administrativní náročnost systému, zjednodušit a zrychlit hodnoticí proces a využít data pro ohodnocení nadstandardních výkonů,“ představil novinky proděkan Ondrej Hamuľák.

Novelizace dozná také vnitřní norma Stanovení dalšího finančního ohodnocování technicko-hospodářských pracovníků PF UP. Důvodem novelizace je rozšíření rozmezí osobních příplatků.

Online testování

Studentští senátoři otevřeli diskuzi na téma testování online formou a využívání e-zdrojů při zkouškách. „Hlavním důvodem je snížit finanční náklady pro studenty, kteří si musí v některých předmětech kupovat drahé papírové studijní materiály, které mnohdy využijí pouze u zkoušek,“ podotkla Klára Žáková, místopředsedkyně senátu. Podle vedení fakulty by vhodným prostředím pro tento typ zkoušek byla platforma Moodle. Děkan přislíbil senátorům problematiku zařadit na program kolegia děkana a ověřit technické možnosti online testování.

Zápis ze zasedání je zveřejněn na webu senátu.

 

This year we will also celebrate twenty years of Researchers' Night in the Czech Republic at the Institute of Physics! In 2025, the Institute of Physics will also participate in the nationwide event Researchers' Night, during which hundreds of scientific buildings will come alive! You can look forward to excursions, workshops, a fun zone and much more. The theme of this year's event is Wealth. The event will take place on Friday 26 September 2024 from approximately 16:00 to 21:00. While we are preparing the program for you, you can have fun with the online program or look back at last year's Night of Science at www.nocvedcu.cz.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého se v příštích třech letech zaměří na to, jak digitální platformy a digitální nástroje proměňují přístup ke kulturnímu dědictví. Na výzkumný projekt s názvem Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době získala téměř stomilionovou dotační podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Už nyní se stěžejním tématům projektu věnuje zhruba sedmdesát výzkumných pracovníků.

Kulturní obsah se v posledních letech stále více přesouvá do digitálního prostředí. Filmy, hudba, knihy nebo historické dokumenty jsou dnes snadno dostupné online, často prostřednictvím globálních platforem, které rozhodují o tom, co uvidíme a co naopak zůstane skryté. Digitalizace tak zásadně ovlivňuje, jakým způsobem se setkáváme s kulturním dědictvím. Jaké příležitosti a výzvy uvedené téma přináší? A jaké konflikty mohou v tomto procesu vznikat? Na tyto otázky hledají odpovědi vědci z Filozofické fakulty UP ve spolupráci s odborníky z Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně v rámci projektu Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době.

Projekt, podpořený MŠMT ČR a EU, se zaměřuje na několik zásadních oblastí, které ovlivňují způsob, jakým se společnost v digitální době setkává s kulturním dědictvím. Jak se k lidem dostává kulturní obsah? Právě tato otázka je jedním z hlavních témat projektu. Představme si běžnou situaci – pustíme si film nebo hudbu na streamovací platformě, ale naše volba není zcela svobodná. Nabídka, ze které vybíráme, je totiž ovlivněna složitými algoritmy, které určují, co se nám zobrazí, a co zůstane v pozadí. Výzkum se proto zaměří na to, jak tyto algoritmy ovlivňují viditelnost kulturních děl, zda dávají dostatek prostoru místní tvorbě nebo menšinovým žánrům a jaké to může mít důsledky pro kulturní rozmanitost a digitální demokratickou veřejnost. 

Další oblastí, které se v projektu budou odborníci věnovat, je vliv digitálních technologií na vzdělávání. Mnoho škol dnes využívá digitální knihovny, virtuální muzea nebo interaktivní vzdělávací aplikace. Tyto nástroje mění způsob, jakým se učíme o historii, umění či tradicích, ale zároveň vyvolávají otázky, zda digitalizace skutečně zajišťuje lepší přístup ke kulturnímu dědictví, nebo zda naopak vytváří nové bariéry. Výzkumníci budou zjišťovat, jak efektivně tyto digitální nástroje podporují vzdělávání a jaké nové výzvy a problémy přinášejí. 

Součástí projektu je rovněž i analýza organizační kultury institucí kulturního dědictví. „Muzea, archivy, knihovny. Tyto instituce se musí neustále přizpůsobovat novým technologiím. Musí hledat způsoby, jak digitalizovat a zpřístupnit své sbírky širší veřejnosti. V projektu se tedy budeme věnovat i tomu, jak digitalizace mění jejich organizační kulturu, pracovní postupy a interakci s návštěvníky i odbornou veřejností. Zaměříme se rovněž na organizační kulturu komunit podílejících se na kolaborativních projektech digitálního přístupu k otevřenému obsahu. Příkladem je online encyklopedie Wikipedie, která patří mezi deset nejnavštěvovanějších webových stránek světa a v současnosti představuje jeden z hlavních zdrojů otevřeného vědění a informací,“ řekl hlavní řešitel projektu Pavel Zahrádka z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Odborníci tak budou zkoumat i potenciál a překážky spolupráce mezi veřejnými kulturními institucemi a veřejnoprávními organizacemi na jedné straně a digitálními platformami zajišťujícími otevřený přístup k poznání na straně druhé.

Výzkumný tým bude hledat rovněž odpovědi na normativní otázky spojené s digitálním přístupem ke kulturnímu dědictví. „Kdo rozhoduje o tom, co bude digitalizováno a zpřístupněno veřejnosti? Jaké právní problémy vznikají při sdílení kulturního obsahu online? Jak zajistit, aby digitalizace nenarušovala autorská práva či zájmy jednotlivých komunit? Podle jakých principů by měl fungovat automatizovaný systém na doporučování obsahu u veřejnoprávního vysílatele, který v současnosti provozuje prostřednictvím iVysílání nejrozsáhlejší digitální archiv audiovizuálního obsahu? Realizací projektu získáme lepší představu o tom, jak digitalizace a online platformy, jako sociální sítě či digitální archivy, ovlivňují náš vztah ke kultuře. Chceme tedy zkoumat nejen to, jak se mění přístup k informacím a kulturnímu obsahu, ale také to, jaké výzvy tyto změny přinášejí pro vzdělávání, kulturní politiku a právní regulaci,“ uzavřel Pavel Zahrádka.

Doc. Pavel Zahrádka, člen katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Dlouhodobě se věnuje výzkumu dopadu právní regulace na kulturní odvětví, kulturních politik a etice digitálních médií. V minulosti působil jako zastupující profesor na Münsterské univerzitě, vedl výzkumnou skupinu The Ethics of Copying v Centru pro interdisciplinární výzkum (ZIF) v německém Bielefeldu a působil jako hostující výzkumný pracovník na American University ve Washingtonu. Díky svým mezinárodním zkušenostem a kontaktům propojuje akademický výzkum s reálnými společenskými otázkami a podporuje mezioborovou spolupráci.

Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době. Reg. č. CZ.02.01.01/00/23_025/0008719. Projekt byl podpořen MŠMT ČR v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Je spolufinancován EU. Hlavní příjemce: Univerzita Palackého. Ta projekt realizuje ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze a Masarykovou v Brně. Na Univerzitě Palackého realizaci projektu zajišťuje Projektový servis UP.