Uchovávat vzorky mozkové tkáně darované pacienty s neurodegenerativními onemocněními za účelem jejich dalšího výzkumu, který má přispět k vzniku a rozvoji léčebných metod těchto závažných nemocí, jako jsou například Parkinsonova a Alzheimerova nemoc, multisystémová atrofie či progresivní supranukleární paralýza. To je hlavním smyslem Mozkové banky Neurologické kliniky a Ústavu klinické a molekulární patologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, která vznikla jako teprve druhá v České republice.
„Zřízením oficiální mozkové banky navazujeme na zhruba patnáctiletou klinickou a patologickou činnost v brainbankingu, kterou naše Neurologická klinika a Ústav klinické a molekulární patologie prakticky provozují již od roku 2009, především zásluhou profesorky Kateřiny Menšíkové a doktorky Lucie Tučkové, tehdy jako vůbec první v rámci České republiky,“ říká přednosta Neurologické kliniky LF UP a FNOL Petr Kaňovský. „Inspirovala nás také pozdější návštěva londýnské mozkové banky, kde jsme viděli výsledky jejich práce v oblasti sběru tkání a výzkumu neurodegenerativních onemocnění. Po návratu jsme zavedli stejný systém i u nás. Nyní tedy tato činnost získává oficiální status v návaznosti na nově pořízené špičkové vybavení, které nás posouvá na úroveň předních center například právě v Londýně, Vídni, Varšavě či Torontu,“ těší profesora Kaňovského.
Mozková banka zajišťuje standardizovaný postup při odběru, vyšetření a skladování biologického materiálu, což jsou nezbytné podmínky úspěšného výzkumu v oblasti neurodegenerativních onemocnění. Mozkové banky fungují ve většině států po celém světě. První oficiální v České republice vznikla ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, druhá nyní po letech neoficiálního působení v Olomouci, přičemž obě již velmi těsně spolupracují. Vzájemné sdílení výsledků výzkumu je totiž velmi důležité pro zlepšování diagnostiky neurodegenerativních onemocnění a pro pochopení základních mechanismů jejich rozvoje a vývoj nových léků do budoucna.
„Určení správné diagnózy během života pacienta je v případě neurodegenerativních onemocnění v současné době stále velmi obtížné. Až ve dvaceti procentech případů je stanovena klinická diagnóza nesprávně, tedy je například diagnostikována Parkinsonova nemoc, přestože měl pacient úplně jiné neurodegenerativní onemocnění nebo kombinaci různých forem neurodegenerace. Definitivní diagnózu, tedy jakým typem onemocnění pacient skutečně trpěl, je možné stanovit až neuropatologickým vyšetřením mozkové tkáně. Detailní zkoumání mozkové tkáně darované pacienty, kteří trpěli těmito onemocněními, tak má zásadní význam pro pochopení patologických dějů odehrávajících se v postiženém mozku a pro vývoj účinné léčby,“ vysvětluje přednosta Neurologické kliniky.
Biologický materiál uchovávaný a dále zkoumaný v mozkové bance je získáván po úmrtí odběrem v rámci pitvy. Odběr a vyšetření mozkové tkáně, stejně jako její archivace a následný výzkum probíhají v souladu s etickými standardy a s předchozím souhlasem zemřelého nebo osob jemu blízkých. „Darování mozku znamená, že se pacient rozhodne věnovat po úmrtí mozek pro potřeby výzkumu. Za tímto účelem podepíše s ošetřujícím lékařem Souhlas s uchováním a využitím mozkové tkáně pro potřeby výzkumu. Pokud dárce není schopen vyplnit a podepsat informovaný souhlas, může tak učinit jeho nejbližší příbuzný. Tento souhlas je uložen ve zdravotnické dokumentaci pacienta a v mozkové bance,“ popisuje náležitosti darování přednosta Ústavu klinické a molekulární patologie LF UP a FNOL Jan Bouchal.
„Pro zajištění vyšetřitelnosti tkáně je důležité, aby byla mezi úmrtím a uchováním mozku co nejkratší časová prodleva. Mozková tkáň je nejdříve důkladně vyšetřena zkušeným neuropatologem, část mozku je přitom použita ke stanovení definitivní diagnózy neurologického onemocnění. Další vzorky jsou uchovány v mrazicím boxu při teplotě -80° Celsia a jiné jsou fixovány ve formalínu. Oba konzervační postupy umožní provádění neurovědního výzkumu mnoho let po jejich uložení,“ doplňuje docent Bouchal.
Pro darování mozku pro vědecké účely se mohou rozhodnout i lidé, kteří netrpí neurodegenerativním nebo jiným závažným onemocněním mozku. Tkáně darované lidmi bez neurologického onemocnění jsou velmi cenné, protože umožňují vědcům porozumění a srovnání vzhledu a fungování zdravého mozku s mozkem postiženým neurodegenerativním onemocněním.
Další informace jsou k dispozici zde.
Uchovávat vzorky mozkové tkáně darované pacienty s neurodegenerativními onemocněními za účelem jejich dalšího výzkumu, který má přispět k vzniku a rozvoji léčebných metod těchto závažných nemocí, jako jsou například Parkinsonova a Alzheimerova nemoc, multisystémová atrofie či progresivní supranukleární paralýza. To je hlavním smyslem Mozkové banky Neurologické kliniky a Ústavu klinické a molekulární patologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, která vznikla jako teprve druhá v České republice.
„Zřízením oficiální mozkové banky navazujeme na zhruba patnáctiletou klinickou a patologickou činnost v brainbankingu, kterou naše Neurologická klinika a Ústav klinické a molekulární patologie prakticky provozují již od roku 2009, především zásluhou profesorky Kateřiny Menšíkové a doktorky Lucie Tučkové, tehdy jako vůbec první v rámci České republiky,“ říká přednosta Neurologické kliniky LF UP a FNOL Petr Kaňovský. „Inspirovala nás také pozdější návštěva londýnské mozkové banky, kde jsme viděli výsledky jejich práce v oblasti sběru tkání a výzkumu neurodegenerativních onemocnění. Po návratu jsme zavedli stejný systém i u nás. Nyní tedy tato činnost získává oficiální status v návaznosti na nově pořízené špičkové vybavení, které nás posouvá na úroveň předních center například právě v Londýně, Vídni, Varšavě či Torontu,“ těší profesora Kaňovského.
Mozková banka zajišťuje standardizovaný postup při odběru, vyšetření a skladování biologického materiálu, což jsou nezbytné podmínky úspěšného výzkumu v oblasti neurodegenerativních onemocnění. Mozkové banky fungují ve většině států po celém světě. První oficiální v České republice vznikla ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, druhá nyní po letech neoficiálního působení v Olomouci, přičemž obě již velmi těsně spolupracují. Vzájemné sdílení výsledků výzkumu je totiž velmi důležité pro zlepšování diagnostiky neurodegenerativních onemocnění a pro pochopení základních mechanismů jejich rozvoje a vývoj nových léků do budoucna.
„Určení správné diagnózy během života pacienta je v případě neurodegenerativních onemocnění v současné době stále velmi obtížné. Až ve dvaceti procentech případů je stanovena klinická diagnóza nesprávně, tedy je například diagnostikována Parkinsonova nemoc, přestože měl pacient úplně jiné neurodegenerativní onemocnění nebo kombinaci různých forem neurodegenerace. Definitivní diagnózu, tedy jakým typem onemocnění pacient skutečně trpěl, je možné stanovit až neuropatologickým vyšetřením mozkové tkáně. Detailní zkoumání mozkové tkáně darované pacienty, kteří trpěli těmito onemocněními, tak má zásadní význam pro pochopení patologických dějů odehrávajících se v postiženém mozku a pro vývoj účinné léčby,“ vysvětluje přednosta Neurologické kliniky.
Biologický materiál uchovávaný a dále zkoumaný v mozkové bance je získáván po úmrtí odběrem v rámci pitvy. Odběr a vyšetření mozkové tkáně, stejně jako její archivace a následný výzkum probíhají v souladu s etickými standardy a s předchozím souhlasem zemřelého nebo osob jemu blízkých. „Darování mozku znamená, že se pacient rozhodne věnovat po úmrtí mozek pro potřeby výzkumu. Za tímto účelem podepíše s ošetřujícím lékařem Souhlas s uchováním a využitím mozkové tkáně pro potřeby výzkumu. Pokud dárce není schopen vyplnit a podepsat informovaný souhlas, může tak učinit jeho nejbližší příbuzný. Tento souhlas je uložen ve zdravotnické dokumentaci pacienta a v mozkové bance,“ popisuje náležitosti darování přednosta Ústavu klinické a molekulární patologie LF UP a FNOL Jan Bouchal.
„Pro zajištění vyšetřitelnosti tkáně je důležité, aby byla mezi úmrtím a uchováním mozku co nejkratší časová prodleva. Mozková tkáň je nejdříve důkladně vyšetřena zkušeným neuropatologem, část mozku je přitom použita ke stanovení definitivní diagnózy neurologického onemocnění. Další vzorky jsou uchovány v mrazicím boxu při teplotě -80° Celsia a jiné jsou fixovány ve formalínu. Oba konzervační postupy umožní provádění neurovědního výzkumu mnoho let po jejich uložení,“ doplňuje docent Bouchal.
Pro darování mozku pro vědecké účely se mohou rozhodnout i lidé, kteří netrpí neurodegenerativním nebo jiným závažným onemocněním mozku. Tkáně darované lidmi bez neurologického onemocnění jsou velmi cenné, protože umožňují vědcům porozumění a srovnání vzhledu a fungování zdravého mozku s mozkem postiženým neurodegenerativním onemocněním.
Další informace jsou k dispozici zde.
Při příležitosti Světového dne inkluze chystá Univerzita Palackého na čtvrtek 10. října 2024 pilotní ročník InkluDne. Celodenní akce nabídne společnou neformální snídani pro vědkyně z UP, workshop ke slaďování práce a osobního života, vernisáž obrazů i podvečerní divadelní představení. Podrobný program je na webu.
Hlavním smyslem InkluDne s podtitulem Mosty mezi námi je připomenout, jak důležité a prospěšné je vytvářet inkluzivní a diverzitní kulturu. „Přestože pojmy inkluze a diverzita jsou často skloňované, ne každý ví, co si pod nimi představit. Zjednodušeně řečeno diverzita znamená rozmanitost – v souvislosti se studijním a pracovním prostředím hovoříme o kolektivech, které jsou rozmanité nejen na základě pohlaví či věku, ale třeba i na základě žité zkušenosti,“ přiblížila Markéta Šupplerová, vedoucí Oddělení řízení lidských zdrojů UP (OŘLZ), které akci připravuje. „Inkluze pak označuje vytvoření pracovního či studijního prostředí, kde jsou všichni přijímáni bez ohledu na svou možnou odlišnost. Aktivity v rámci InkluDne otevřou téma důležitosti budování pomyslných mostů mezi námi,“ doplnila.
Snídaně s vědkyněmi
InkluDen odstartuje Snídaně s vědou, která bude věnovaná vědkyním na Univerzitě Palackého. Poskytne jim neformální prostor ke sdílení zkušeností s tím, jaké je to být ženou-vědkyní, a co pomáhá nejen při slaďování osobního a pracovního života. „Důvodem, proč jsme se rozhodli akci zaměřit explicitně na vědkyně, je skutečnost, že i na naší univerzitě přetrvává tzv. trend protékajícího potrubí, kdy se s rostoucími akademickými hodnostmi snižuje zastoupení žen. Na setkání bychom tak rádi otevřeli téma častých bariér ve vědecké kariéře žen, ale také sdílení úspěšných strategií pro zvládání obtížných momentů,“ vysvětluje Šupplerová. Zahájení Snídaně s vědou přislíbila předsedkyně Akademického senátu UP Irena Smolová.
Slaďování práce a osobního života
Vedoucím pracovníkům a pracovnicím a personalistkám z univerzity pak bude určen vzdělávací workshop ke slaďování práce a osobního života a nástrojů na jeho podporu Balancování s work-life-balance. Workshop povede Klára Čmolíková Cozlová, která působí na Akademii výtvarného umění jako vedoucí oddělení pro genderovou rovnost, inkluzi a diverzitu, a Dita Jahodová, ombudsmanka Fakulty architektury ČVUT a odborná garanta pro projekt 22% K ROVNOSTI na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Vernisáž i divadelní představení Matkabaret
Aby byl InkluDen otevřen úplně každému z univerzity, proběhne v UPointu vernisáž obrazů Společně v rozmanitosti a na závěr celého dne lze v Divadelním sále na Konviktu zdarma navštívit divadelní představení Matkabaret, nejen o slastech a strastech rodičovství. „Mnohé z našich aktivit se v současné době zaměřují na slaďování práce a osobního života a na potřeby rodičů. Abychom téma také trochu odlehčili, rozhodly jsme se zařadit do programu právě toto zábavné představení, které by mohlo zaujmout i ‚ne-rodiče‘, ať už z řad studujících, nebo zaměstnaných,“ vysvětlila záměr Veronika Fousková z OŘLZ s tím, že představení je Univerzitě Palackého blízké i proto, že je dílem jejích absolventek.
Při příležitosti Světového dne inkluze chystá Univerzita Palackého na čtvrtek 10. října 2024 pilotní ročník InkluDne. Celodenní akce nabídne společnou neformální snídani pro vědkyně z UP, workshop ke slaďování práce a osobního života, vernisáž obrazů i podvečerní divadelní představení. Podrobný program je na webu.
Hlavním smyslem InkluDne s podtitulem Mosty mezi námi je připomenout, jak důležité a prospěšné je vytvářet inkluzivní a diverzitní kulturu. „Přestože pojmy inkluze a diverzita jsou často skloňované, ne každý ví, co si pod nimi představit. Zjednodušeně řečeno diverzita znamená rozmanitost – v souvislosti se studijním a pracovním prostředím hovoříme o kolektivech, které jsou rozmanité nejen na základě pohlaví či věku, ale třeba i na základě žité zkušenosti,“ přiblížila Markéta Šupplerová, vedoucí Oddělení řízení lidských zdrojů UP (OŘLZ), které akci připravuje. „Inkluze pak označuje vytvoření pracovního či studijního prostředí, kde jsou všichni přijímáni bez ohledu na svou možnou odlišnost. Aktivity v rámci InkluDne otevřou téma důležitosti budování pomyslných mostů mezi námi,“ doplnila.
Snídaně s vědkyněmi
InkluDen odstartuje Snídaně s vědou, která bude věnovaná vědkyním na Univerzitě Palackého. Poskytne jim neformální prostor ke sdílení zkušeností s tím, jaké je to být ženou-vědkyní, a co pomáhá nejen při slaďování osobního a pracovního života. „Důvodem, proč jsme se rozhodli akci zaměřit explicitně na vědkyně, je skutečnost, že i na naší univerzitě přetrvává tzv. trend protékajícího potrubí, kdy se s rostoucími akademickými hodnostmi snižuje zastoupení žen. Na setkání bychom tak rádi otevřeli téma častých bariér ve vědecké kariéře žen, ale také sdílení úspěšných strategií pro zvládání obtížných momentů,“ vysvětluje Šupplerová. Zahájení Snídaně s vědou přislíbila předsedkyně Akademického senátu UP Irena Smolová.
Slaďování práce a osobního života
Vedoucím pracovníkům a pracovnicím a personalistkám z univerzity pak bude určen vzdělávací workshop ke slaďování práce a osobního života a nástrojů na jeho podporu Balancování s work-life-balance. Workshop povede Klára Čmolíková Cozlová, která působí na Akademii výtvarného umění jako vedoucí oddělení pro genderovou rovnost, inkluzi a diverzitu, a Dita Jahodová, ombudsmanka Fakulty architektury ČVUT a odborná garanta pro projekt 22% K ROVNOSTI na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Vernisáž i divadelní představení Matkabaret
Aby byl InkluDen otevřen úplně každému z univerzity, proběhne v UPointu vernisáž obrazů Společně v rozmanitosti a na závěr celého dne lze v Divadelním sále na Konviktu zdarma navštívit divadelní představení Matkabaret, nejen o slastech a strastech rodičovství. „Mnohé z našich aktivit se v současné době zaměřují na slaďování práce a osobního života a na potřeby rodičů. Abychom téma také trochu odlehčili, rozhodly jsme se zařadit do programu právě toto zábavné představení, které by mohlo zaujmout i ‚ne-rodiče‘, ať už z řad studujících, nebo zaměstnaných,“ vysvětlila záměr Veronika Fousková z OŘLZ s tím, že představení je Univerzitě Palackého blízké i proto, že je dílem jejích absolventek.
On the occasion of World Inclusion Day, Palacký University is preparing its first annual IncluDay (InkluDen) on Thursday 10 October 2024. The day-long event will offer an informal group breakfast for UP women scientists and academics, a workshop on balancing work and personal life, an art opening, and an early evening theatrical presentation. You can find the detailed programme on the website.
The main purpose of IncluDay, subtitled Bridges Among Us, is to remind us of the importance and benefits of creating an inclusive and diverse culture. “Although the terms inclusion and diversity are often used, not everyone knows what they mean. Simply put, diversity means variety – in the context of the learning and working environment, we are talking about collectives that are diverse not only on the basis of gender and age, but also on the basis of life experiences,” said Markéta Šupplerová, head of the UP Personnel Management Office, which is preparing the event. “As for inclusion, it refers to the creation of a work or study environment where everyone is accepted regardless of their possible differences. The IncluDay activities will open up the theme of the importance of building imaginary bridges among us,” she added.
Women’s Science Breakfast
The IncluDay will commence with a Science Breakfast, which will be dedicated to women scientists at Palacký University. It will provide them with an informal space to share their experiences of what it is like to be a woman scientist and what helps in balancing personal and professional life, and more. “The reason why we decided to focus the event explicitly on women scientists is the fact that even at our university there is a persistent trend of the phenomenon called the ‘leaky pipeline’, where the representation of women decreases with increasing academic rank. At the meeting, we’d therefore like to open up the topic of common barriers in women’s scientific careers but also to share successful strategies for coping with difficult moments,” explains Šupplerová. Irena Smolová, Chair of the UP Academic Senate, has promised to deliver the opening words at the Science Breakfast.
The Work-Life Balance
An educational workshop on balancing work and life and the tools to support it, entitled The Work-Life Balance, will be offered to managers and HR staff from the university. The workshop will be led by Klára Čmolíková Cozlová, who works at the Academy of Fine Arts in Prague as the head of the Department for Gender Equality, Inclusion and Diversity, and Dita Jahodová, ombudsperson at the Faculty of Architecture of the Czech Technical University in Prague and expert guarantor for the 22% Towards Equality project at the Czech Ministry of Labour and Social Affairs.
Art opening and Mumcabaret play
To make IncluDay open to everyone on campus, there will be an opening of the Together in Diversity art exhibit at UPoint, and at the end of the day, a free theatre performance, Mumcabaret, about the joys and sorrows of parenthood, will take place in the Convictorium Theatre. “Many of our current activities focus on the work-life balance and the needs of parents. In order to lighten up the topic a bit, we decided to include this entertaining performance in the programme, which could also be of interest to ‘non-parents’, whether they be students or employees,” explained Veronika Fousková from the UP Personnel Management Office, adding that the performance is also of particular affinity to Palacký University because it is written and played by its graduates.
Palacký University Rector Martin Procházka met with university officials, diplomats, politicians, businessmen, and representatives of cultural life in Iowa during his short official visit to the United States. At the end of last week, he attended the 50th anniversary celebrations of the National Czech and Slovak Museum and Library (NCSML) in Cedar Rapids, a long-standing partner of the university.
The dozens of distinguished guests from the USA, the Czech Republic, and Slovakia also included Czech President Petr Pavel and his Slovak counterpart Peter Pellegrini. During the celebrations, the university was given a unique opportunity to officially inaugurate, in the presence of the Czech president, the Josef Jařab Scholarship Fund, which aims to support mutual exchanges of students and academics between UP and American universities.
“The presidential visit was scheduled down to the minute, so I am very grateful that President Pavel found a moment in his busy programme for Palacký University. Thanks for this goes to the director of the museum, Cecilia Rokusek, who’s been helping us with the implementation of the fund and with whom we could briefly present our idea to the President. Josef Jařab, Rector Emeritus of our university, tirelessly developed Czech-American relations, especially at the academic level, so he fully deserves to have the President of the Czech Republic at the birth of the scholarship bearing his name,” said Rector Procházka.
During his visit to Iowa, he also met with Thomas Feld, Rector Emeritus of Mount Mercy University. “He was a very good friend of Professor Jařab; he fondly remembers his visits to Olomouc and meetings with our students. They had worked together in the early 1990s and it was he who gave us the idea to implement such a project some time ago. Therefore, I am happy that we have managed to fulfil this vision and that we have received support for our scholarship from influential personalities of American academic life,” said UP Rector.
The other distinguished guests with whom Rector Procházka met during the celebrations in Cedar Rapids were, among others, the Czech Ambassador to Washington Miloslav Stašek, former Czech Ambassador to the USA Martin Palouš, and former Slovak Foreign Affairs Minister Pavol Demeš, with whom he discussed the possibilities of cooperation between the Czech, Slovak, and U.S. academic environment. The UP Rector also discussed practical applications with representatives of the Czech Chamber of Commerce and representatives of the manufacturing sector, as a large Czech business delegation arrived in Iowa along with the presidential visit. With representatives of American universities, he discussed the possibilities of developing scientific collaboration and supporting student and academic exchanges.
The celebrations in Cedar Rapids culminated in the launch of the astronomical clock, which the local museum built after the model of the Prague astronomical clock. Instead of the twelve apostles, however, figures symbolising the professions and everyday lives of the first Czech and Slovak immigrants can be seen parading there every hour. The ceremony was attended by the Presidents of the Czech Republic and Slovakia. During the celebrations, Rector Procházka also met with the Czech and Slovak makers of the astronomical clock and another local cultural representative, Katelyn Bouska, an American pianist, musicologist, and teacher with Czech roots.
Se zástupci univerzit, diplomaty, politiky, podnikateli i představiteli kulturního života se v Iowě setkal rektor Univerzity Palackého (UP) Martin Procházka, který je v těchto dnech na krátké pracovní cestě ve Spojených státech amerických. Na konci minulého týdne se účastnil vyvrcholení oslav 50. výročí Národního českého a slovenského muzea a knihovny (NCSML) v Cedar Rapids, s nímž olomoucká univerzita dlouhodobě spolupracuje.
Mezi desítkami významných hostů z USA, České republiky i Slovenska byl rovněž český prezident Petr Pavel a jeho slovenský protějšek Peter Pellegrini. Univerzita dostala v průběhu oslav jedinečnou příležitost za účasti českého prezidenta oficiálně otevřít stipendijní fond Josefa Jařaba, kterým chce podporovat vzájemné výměny studentů a akademiků mezi UP a americkými univerzitami.
„Prezidentská návštěva byla naplánovaná opravdu na minuty, proto jsem moc vděčný, že si pan prezident Petr Pavel našel ve svém nabitém programu chvilku i na Univerzitu Palackého. Díky za to patří ředitelce muzea Cecilii Rokusek, která nám s realizací fondu pomáhá a se kterou jsme mohli alespoň krátce naši ideu panu prezidentovi představit. Emeritní rektor naší univerzity Josef Jařab neúnavně rozvíjel česko-americké vztahy zejména na akademické úrovni, jednoznačně si tedy zaslouží, aby u kolébky fondu nesoucího jeho jméno stál právě prezident České republiky,“ uvedl Martin Procházka.
Během návštěvy v Iowě se setkal rovněž s emeritním rektorem Mount Mercy University Thomasem Feldem. „Byl velmi dobrým přítelem pana profesora Jařaba a na své návštěvy v Olomouci a setkání s našimi studenty rád vzpomíná. Spolupracovali už na počátku devadesátých let a právě on nás před časem přivedl na myšlenku, zda bychom takový projekt nemohli zrealizovat. Mám proto radost, že se nám podařilo naplnit tuto vizi a že máme pro náš fond podporu i od vlivných osobností amerického akademického života,“ podotkl rektor UP.
Mezi dalšími významnými hosty, s nimiž se Martin Procházka během oslav v Cedar Rapids setkal, byl například také český velvyslanec ve Washingtonu Miloslav Stašek, bývalý velvyslanec ČR v USA Martin Palouš nebo bývalý ministr zahraničních věcí Slovenska Pavol Demeš, s nimiž hovořil o možnostech spolupráce českého, slovenského a amerického akademického prostředí. O propojení s praxí diskutoval rovněž s představiteli české hospodářské komory a zástupci výrobní sféry, spolu s prezidentskou návštěvou totiž přijela do Iowy také početná česká podnikatelská delegace. S představiteli amerických univerzit jednal o možnostech rozvoje vědecké spolupráce a o podpoře studentských a akademických výměn.
Oslavy v Cedar Rapids vrcholily spuštěním astronomických hodin, které tamní muzeum vybudovalo po vzoru pražského orloje. Místo dvanácti apoštolů zde ale každou hodinu defilují postavy symbolizující profese a běžný život prvních českých a slovenských přistěhovalců. Slavnostního spuštění se ujali prezidenti ČR a SR. Během oslav se rektor Martin Procházka setkal i s českými a slovenskými tvůrci orloje nebo také s další představitelkou kulturního života Katelyn Bouska, americkou klavíristkou, muzikoložkou a pedagožkou s českými kořeny.
Se zástupci univerzit, diplomaty, politiky, podnikateli i představiteli kulturního života se v Iowě setkal rektor Univerzity Palackého (UP) Martin Procházka, který je v těchto dnech na krátké pracovní cestě ve Spojených státech amerických. Na konci minulého týdne se účastnil vyvrcholení oslav 50. výročí Národního českého a slovenského muzea a knihovny (NCSML) v Cedar Rapids, s nímž olomoucká univerzita dlouhodobě spolupracuje.
Mezi desítkami významných hostů z USA, České republiky i Slovenska byl rovněž český prezident Petr Pavel a jeho slovenský protějšek Peter Pellegrini. Univerzita dostala v průběhu oslav jedinečnou příležitost za účasti českého prezidenta oficiálně otevřít stipendijní fond Josefa Jařaba, kterým chce podporovat vzájemné výměny studentů a akademiků mezi UP a americkými univerzitami.
„Prezidentská návštěva byla naplánovaná opravdu na minuty, proto jsem moc vděčný, že si pan prezident Petr Pavel našel ve svém nabitém programu chvilku i na Univerzitu Palackého. Díky za to patří ředitelce muzea Cecilii Rokusek, která nám s realizací fondu pomáhá a se kterou jsme mohli alespoň krátce naši ideu panu prezidentovi představit. Emeritní rektor naší univerzity Josef Jařab neúnavně rozvíjel česko-americké vztahy zejména na akademické úrovni, jednoznačně si tedy zaslouží, aby u kolébky fondu nesoucího jeho jméno stál právě prezident České republiky,“ uvedl Martin Procházka.
Během návštěvy v Iowě se setkal rovněž s emeritním rektorem Mount Mercy University Thomasem Feldem. „Byl velmi dobrým přítelem pana profesora Jařaba a na své návštěvy v Olomouci a setkání s našimi studenty rád vzpomíná. Spolupracovali už na počátku devadesátých let a právě on nás před časem přivedl na myšlenku, zda bychom takový projekt nemohli zrealizovat. Mám proto radost, že se nám podařilo naplnit tuto vizi a že máme pro náš fond podporu i od vlivných osobností amerického akademického života,“ podotkl rektor UP.
Mezi dalšími významnými hosty, s nimiž se Martin Procházka během oslav v Cedar Rapids setkal, byl například také český velvyslanec ve Washingtonu Miloslav Stašek, bývalý velvyslanec ČR v USA Martin Palouš nebo bývalý ministr zahraničních věcí Slovenska Pavol Demeš, s nimiž hovořil o možnostech spolupráce českého, slovenského a amerického akademického prostředí. O propojení s praxí diskutoval rovněž s představiteli české hospodářské komory a zástupci výrobní sféry, spolu s prezidentskou návštěvou totiž přijela do Iowy také početná česká podnikatelská delegace. S představiteli amerických univerzit jednal o možnostech rozvoje vědecké spolupráce a o podpoře studentských a akademických výměn.
Oslavy v Cedar Rapids vrcholily spuštěním astronomických hodin, které tamní muzeum vybudovalo po vzoru pražského orloje. Místo dvanácti apoštolů zde ale každou hodinu defilují postavy symbolizující profese a běžný život prvních českých a slovenských přistěhovalců. Slavnostního spuštění se ujali prezidenti ČR a SR. Během oslav se rektor Martin Procházka setkal i s českými a slovenskými tvůrci orloje nebo také s další představitelkou kulturního života Katelyn Bouska, americkou klavíristkou, muzikoložkou a pedagožkou s českými kořeny.
I přes déšť přilákala Noc vědců plná nejen vědeckých proměn na Olomoucku rekordní počet návštěvníků. K vidění a vyzkoušení bylo mnohé – od barevných chemických pokusů přes řadu zdravotnických simulátorů po virtuální realitu, umělou inteligenci či nanomateriály. Koktejl poznání a zábavy si přitom mohli užít i žáci a studenti z povodní zasaženého Jeseníku.
Popularizační program připravilo všech osm fakult Univerzity Palackého, také vysokoškolský ústav Catrin, Pevnost poznání, univerzitní knihovna či Vědeckotechnický park UP. Vybraná pracoviště představila také Fakultní nemocnice Olomouc a návštěvníci mohli vyrazit za zajímavými aktivitami i v Přerově, Prostějově nebo Hlubočkách.
„Letos poprvé se mělo k programu připojit i Gymnázium Jeseník, ale vzhledem k povodním, které Jesenicko zasáhly, k tomu nedošlo. Rozhodli jsme se však pro tamní studenty a žáky Základní školy Jeseník vypravit dva autobusy a vzít je na Noc vědců k nám do Olomouce. Naši studenti hosty nejprve provedli po městě a potom je vzali na program v rámci noci na přírodovědecké a pedagogické fakultě, také v Pevnosti poznání. Prý si to moc užili,“ uvedl koordinátor akce Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP.
Olomoucká Noc vědců rok od roku získává větší oblibu, letos tomu nebylo jinak. „Opět jsme zaznamenali větší zájem oproti dřívějším letům. Jen v Olomouci na otevřená pracoviště zavítalo přes 13 tisíc lidí, přičemž třeba ústav Catrin byl na hraně svých kapacitních možností, stejně tak se téměř nedalo hnout na přírodovědecké fakultě. Plně obsazené byly například i prohlídky bunkru v Přáslavicích a překvapil nás velký zájem o program ve společnosti Olympus v Přerově, který navštívilo téměř 1300 zájemců,“ dodal Ondřej Martínek.
Popularizační akce Noc vědců je již tradiční součástí podzimního kalendáře, na přelomu září a října ukazuje veřejnosti, že věda není nudná a že vědci a vědkyně dělají práci přínosnou všem. Na UP v Olomouci se Noc vědců poprvé konala v roce 2011, olomoucký program nyní patří mezi nejnavštěvovanější v ČR. Univerzita Palackého je v současnosti společně s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze národním koordinátorem akce.
Realizace Noci vědců je podpořena programem Marie Skłodowska Curie Actions s projektem METAMORPHOSIS v rámci výzvy HORIZON-MSCA-2023-CITIZENS-01. Více na www.nocvedcu.cz.
I přes déšť přilákala Noc vědců plná nejen vědeckých proměn na Olomoucku rekordní počet návštěvníků. K vidění a vyzkoušení bylo mnohé – od barevných chemických pokusů přes řadu zdravotnických simulátorů po virtuální realitu, umělou inteligenci či nanomateriály. Koktejl poznání a zábavy si přitom mohli užít i žáci a studenti z povodní zasaženého Jeseníku.
Popularizační program připravilo všech osm fakult Univerzity Palackého, také vysokoškolský ústav Catrin, Pevnost poznání, univerzitní knihovna či Vědeckotechnický park UP. Vybraná pracoviště představila také Fakultní nemocnice Olomouc a návštěvníci mohli vyrazit za zajímavými aktivitami i v Přerově, Prostějově nebo Hlubočkách.
„Letos poprvé se mělo k programu připojit i Gymnázium Jeseník, ale vzhledem k povodním, které Jesenicko zasáhly, k tomu nedošlo. Rozhodli jsme se však pro tamní studenty a žáky Základní školy Jeseník vypravit dva autobusy a vzít je na Noc vědců k nám do Olomouce. Naši studenti hosty nejprve provedli po městě a potom je vzali na program v rámci noci na přírodovědecké a pedagogické fakultě, také v Pevnosti poznání. Prý si to moc užili,“ uvedl koordinátor akce Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP.
Olomoucká Noc vědců rok od roku získává větší oblibu, letos tomu nebylo jinak. „Opět jsme zaznamenali větší zájem oproti dřívějším letům. Jen v Olomouci na otevřená pracoviště zavítalo přes 13 tisíc lidí, přičemž třeba ústav Catrin byl na hraně svých kapacitních možností, stejně tak se téměř nedalo hnout na přírodovědecké fakultě. Plně obsazené byly například i prohlídky bunkru v Přáslavicích a překvapil nás velký zájem o program ve společnosti Olympus v Přerově, který navštívilo téměř 1300 zájemců,“ dodal Ondřej Martínek.
Popularizační akce Noc vědců je již tradiční součástí podzimního kalendáře, na přelomu září a října ukazuje veřejnosti, že věda není nudná a že vědci a vědkyně dělají práci přínosnou všem. Na UP v Olomouci se Noc vědců poprvé konala v roce 2011, olomoucký program nyní patří mezi nejnavštěvovanější v ČR. Univerzita Palackého je v současnosti společně s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze národním koordinátorem akce.
Realizace Noci vědců je podpořena programem Marie Skłodowska Curie Actions s projektem METAMORPHOSIS v rámci výzvy HORIZON-MSCA-2023-CITIZENS-01. Více na www.nocvedcu.cz.
Do soutěže Mezinárodní Středoškolský Moot Court (MSMC) se letos zapojilo 56 studentských týmů. Právnická fakulta touto formou nabízí středoškolákům jedinečnou možnost vyzkoušet si roli právních zástupců. Ceny pro vítěze tentokrát putovaly na dvě pražská gymnázia a na Gymnázium Olomouc – Hejčín.
Podstatou soutěže je simulované soudní jednání před Evropským soudem pro lidská práva. Přihlásit se do ní mohou středoškolské týmy z České republiky a Slovenska tvořené jedním až třemi studenty. Středoškoláci si připravují argumentaci pod vedením posluchačů právnických fakult, kteří tak mají příležitost vyzkoušet si komunikaci o právu s laiky. Letos se zapojily tři fakulty, vedle olomoucké, která je hlavním organizátorem, také fakulty z Brna a Prahy. Případ, soutěžní zadání, se tentokrát týkal sporu o nebinaritu.
Středoškoláci nejprve připravovali písemná podání, poté se účastnili ústních kol na jednotlivých právnických fakultách. „Olomouckého kola se zúčastnilo celkem dvacet týmů a čtrnáct koučů. Někteří studenti naší fakulty dokonce koučovali už druhým rokem, bez nároku na kredity. Zájem nás samozřejmě těší,“ řekla hlavní koordinátorka letošního ročníku MSMC Kateřina Kaprálová, studentka posledního ročníku magisterského programu Právo a právní věda na PF UP.
Nejlepší týmy z fakultních kol se probojovaly do finále, které se tradičně konalo v Olomouci. V něm se v improvizované soudní síni představilo porotcům celkem dvanáct týmů. „Držíme se tradice z posledních ročníků, již nevyhlašujeme absolutního vítěze soutěže. Opět jsme hodnotili zvlášť kategorii státu a kategorii stěžovatele, přičemž každá měla svého vítěze,“ vysvětlila Kateřina Kaprálová. Nejlepší výkon podle poroty podal za stranu stěžovatele tým z gymnázia Open Gate Praha, ve složení Oliver Erben, Daniel Middleton a Lukáš Michalik. Za stranu státu zvítězili studenti pražského gymnázia Chodovická Tadeáš Hýbner a Ella Plunerová.
Spolu s hlavními kategoriemi pořadatelé vyhlašovali například i nejlepšího řečníka. Tím se stala Klára Doležalová z Gymnázia Olomouc – Hejčín. Její tým, který koučovala Kateřina Chaloupková z PF UP, byl současně oceněn za nejlepší písemné podání za stranu stěžovatele. „Díky soutěži jsem se naučila komunikovat právo srozumitelnější cestou a zároveň organizovat větší skupiny osob. Samotná práce se středoškoláky mi dala zase trochu jiný pohled na dané téma, než máme třeba s kolegy z fakulty, se kterými spolupracujeme na zadání. Zároveň bylo moc hezké vidět vděčnost a zapálenost středoškoláků v rámci celé soutěže,“ zhodnotila Kateřina Chaloupková.
Koučem byla již potřetí za sebou. „Jednoznačně bych koučování doporučila, není to jen o plnění studijních povinností, ale také o kreativním smýšlení ať už při vymýšlení zadání, či pak při práci s týmy. Zároveň je celý předmět veden ve velmi přátelské atmosféře a člověk se tak potká s lidmi napříč ročníky, což je velkou výhodou v průběhu studia,“ dodala úspěšná koučka.
Zajímavostí letošního ročníku byla účast Elišky Viktorinové, studentky olomouckého Gymnázia Čajkovského. „Přestože není studentkou naší fakulty stala se jednou z kouček. V předchozích dvou letech se úspěšně účastnila jako soutěžící. Sama nás požádala, zda by se tentokrát mohla stát součástí pořadatelského týmu,“ vysvětlila Kateřina Kaprálová.
Zájemci o účast z řad středoškoláků by měli sledovat webovou stránku MSMC. Přihlašování soutěžních týmů začíná zpravidla na přelomu roku a končí zhruba v polovině ledna.
Letošní ročník podpořil Krajský úřad Olomouckého kraje. Část organizačních nákladů byla hrazena z dotačního programu – Program na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2024.
Výsledky MSMC 2024
1. místo za stranu stěžovatele
Oliver ERBEN, Daniel MIDDLETON, Lukáš MICHALIK (Open Gate Praha) – kouč Jitka Burianová, PF UK
1. místo za stranu státu
Tadeáš HÝBNER, Ella PLUNEROVÁ (Gymnázium, Praha 9, Chodovická) – kouč Boreš Šteffl, PF UK
Nejlepší řečník
Klára DOLEŽALOVÁ (Gymnázium Olomouc – Hejčín) - kouč Kateřina Chaloupková, PF UP
Nejlepší písemné podání za stěžovatele
Veronika PAVLÁSKOVÁ, Lara CHYTILOVÁ, Klára DOLEŽALOVÁ (Gymnázium Olomouc – Hejčín) – kouč Kateřina Chaloupková, PF UP
Nejlepší písemné podání za stát
Tadeáš HÝBNER, Ella PLUNEROVÁ (Gymnázium, Praha 9, Chodovická) – Boreš Šteffl, PF UK
Do soutěže Mezinárodní Středoškolský Moot Court (MSMC) se letos zapojilo 56 studentských týmů. Právnická fakulta touto formou nabízí středoškolákům jedinečnou možnost vyzkoušet si roli právních zástupců. Ceny pro vítěze tentokrát putovaly na dvě pražská gymnázia a na Gymnázium Olomouc – Hejčín.
Podstatou soutěže je simulované soudní jednání před Evropským soudem pro lidská práva. Přihlásit se do ní mohou středoškolské týmy z České republiky a Slovenska tvořené jedním až třemi studenty. Středoškoláci si připravují argumentaci pod vedením posluchačů právnických fakult, kteří tak mají příležitost vyzkoušet si komunikaci o právu s laiky. Letos se zapojily tři fakulty, vedle olomoucké, která je hlavním organizátorem, také fakulty z Brna a Prahy. Případ, soutěžní zadání, se tentokrát týkal sporu o nebinaritu.
Středoškoláci nejprve připravovali písemná podání, poté se účastnili ústních kol na jednotlivých právnických fakultách. „Olomouckého kola se zúčastnilo celkem dvacet týmů a čtrnáct koučů. Někteří studenti naší fakulty dokonce koučovali už druhým rokem, bez nároku na kredity. Zájem nás samozřejmě těší,“ řekla hlavní koordinátorka letošního ročníku MSMC Kateřina Kaprálová, studentka posledního ročníku magisterského programu Právo a právní věda na PF UP.
Nejlepší týmy z fakultních kol se probojovaly do finále, které se tradičně konalo v Olomouci. V něm se v improvizované soudní síni představilo porotcům celkem dvanáct týmů. „Držíme se tradice z posledních ročníků, již nevyhlašujeme absolutního vítěze soutěže. Opět jsme hodnotili zvlášť kategorii státu a kategorii stěžovatele, přičemž každá měla svého vítěze,“ vysvětlila Kateřina Kaprálová. Nejlepší výkon podle poroty podal za stranu stěžovatele tým z gymnázia Open Gate Praha, ve složení Oliver Erben, Daniel Middleton a Lukáš Michalik. Za stranu státu zvítězili studenti pražského gymnázia Chodovická Tadeáš Hýbner a Ella Plunerová.
Spolu s hlavními kategoriemi pořadatelé vyhlašovali například i nejlepšího řečníka. Tím se stala Klára Doležalová z Gymnázia Olomouc – Hejčín. Její tým, který koučovala Kateřina Chaloupková z PF UP, byl současně oceněn za nejlepší písemné podání za stranu stěžovatele. „Díky soutěži jsem se naučila komunikovat právo srozumitelnější cestou a zároveň organizovat větší skupiny osob. Samotná práce se středoškoláky mi dala zase trochu jiný pohled na dané téma, než máme třeba s kolegy z fakulty, se kterými spolupracujeme na zadání. Zároveň bylo moc hezké vidět vděčnost a zapálenost středoškoláků v rámci celé soutěže,“ zhodnotila Kateřina Chaloupková.
Koučem byla již potřetí za sebou. „Jednoznačně bych koučování doporučila, není to jen o plnění studijních povinností, ale také o kreativním smýšlení ať už při vymýšlení zadání, či pak při práci s týmy. Zároveň je celý předmět veden ve velmi přátelské atmosféře a člověk se tak potká s lidmi napříč ročníky, což je velkou výhodou v průběhu studia,“ dodala úspěšná koučka.
Zajímavostí letošního ročníku byla účast Elišky Viktorinové, studentky olomouckého Gymnázia Čajkovského. „Přestože není studentkou naší fakulty stala se jednou z kouček. V předchozích dvou letech se úspěšně účastnila jako soutěžící. Sama nás požádala, zda by se tentokrát mohla stát součástí pořadatelského týmu,“ vysvětlila Kateřina Kaprálová.
Zájemci o účast z řad středoškoláků by měli sledovat webovou stránku MSMC. Přihlašování soutěžních týmů začíná zpravidla na přelomu roku a končí zhruba v polovině ledna.
Letošní ročník podpořil Krajský úřad Olomouckého kraje. Část organizačních nákladů byla hrazena z dotačního programu – Program na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2024.
Výsledky MSMC 2024
1. místo za stranu stěžovatele
Oliver ERBEN, Daniel MIDDLETON, Lukáš MICHALIK (Open Gate Praha) – kouč Jitka Burianová, PF UK
1. místo za stranu státu
Tadeáš HÝBNER, Ella PLUNEROVÁ (Gymnázium, Praha 9, Chodovická) – kouč Boreš Šteffl, PF UK
Nejlepší řečník
Klára DOLEŽALOVÁ (Gymnázium Olomouc – Hejčín) - kouč Kateřina Chaloupková, PF UP
Nejlepší písemné podání za stěžovatele
Veronika PAVLÁSKOVÁ, Lara CHYTILOVÁ, Klára DOLEŽALOVÁ (Gymnázium Olomouc – Hejčín) – kouč Kateřina Chaloupková, PF UP
Nejlepší písemné podání za stát
Tadeáš HÝBNER, Ella PLUNEROVÁ (Gymnázium, Praha 9, Chodovická) – Boreš Šteffl, PF UK