Feed aggregator

Jak mluvit o vědě? Jaké komunikační strategie na univerzitě nastavit? A proč je vůbec důležité, aby vědci dokázali veřejnosti svou práci srozumitelně vysvětlit? O tom všem byla řeč na workshopu zaměřeném na komunikaci vědy, který pro proděkany, fakultní i rektorátní a další PR a marketingové specialisty a studující managementu vědy připravil úsek pro komunikaci a studentské záležitosti.

Lektory celodenního pracovního setkání v Pevnosti poznání přírodovědecké fakulty byli Aleš Vlk, zakladatel platformy Vědavýzkum.cz, a novinář Martin Rychlík, který se dlouhodobě specializuje na popularizaci vědy. Dvojici doplnil v odpolední části programu i Otakar Fojt, vědecký atašé britské ambasády v Praze a současně předseda Správní rady Univerzity Palackého. Volba této trojice nebyla náhodná, právě tito tři muži jsou spolu s Pavlou Hubálkovou podepsání i pod knihou Science Communication. Úvod do komunikace vědy, která vyšla loni v nakladatelství MatfyzPress a v tuzemském odborném prostředí vzbudila velký ohlas. Poprvé totiž souhrnně zpracovává téma komunikace vědy, jeho nástroje i příklady dobré praxe.

Aleš Vlk a Martin Rychlík jsou současně spoluautory podrobné interní analýzy komunikace a popularizace vědy na UP, kterou nechala vypracovat prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková. „Datová analýza a srovnání s českými i evropskými univerzitami ukázaly, že jako výzkumná instituce se prezentujeme velmi obstojně v oblasti printových i online médií, tedy především formou psaných textů. Posílit potřebujeme v audiovizi, a hlavně v komunikaci s nejširší veřejností. Všichni akademici a akademičky by měli umět vysvětlit, jak na univerzitách užíváme veřejné prostředky pro výzkum, tedy proč a jak je naše bádání pro společnost užitečné,“ uvedla prorektorka.

Během workshopu lektoři na konkrétních příkladech ukázali možnosti, jak správně a vhodně prezentovat výsledky vědeckého bádání veřejnosti, jak využívat sociální sítě nebo jak správně nastavit komunikační strategii tak složité instituce, jako je univerzita. „Vědci ve veřejných institucích jsou placeni z peněz daňových poplatníků a výsledky své práce by s nimi měli sdílet, vzdělávat společnost, ve které žijeme, a informovat o nových znalostech ve svých oborech, a ukázat tak relevanci svého úsilí. Komunikace výsledků vědy tříbí samo vědecké poznání a může přinést nové perspektivy pohledu na vlastní výzkum,“ soudí Otakar Fojt a dodává, že sdílením výsledků své práce vědci motivují další generaci a inspirují ji. „A navíc je to radost pochlubit se, když se v náročné vědecké práci občas něco skvělého povede,“ míní vědecký atašé britské ambasády.

Podle Martina Rychlíka, který je nejen vědecký novinář, ale i etnolog a historik kultury a autor velmi úspěšné knihy Dějiny lidí, mohou získané zkušenosti komunikace s médií i veřejností prospět vědcům i v jejich odborné práci. „Vědcům a vědkyním se takové zkušenosti mohou hodit i k nerutinnímu utřídění jejich vlastních myšlenek, oč jim vlastně jde, proč svoji práci dělají a co je opravdu podstatné. Prostě poodstoupit od práce, nahlédnout ji jinak. Umět sdělit v pár větách zásadní ideu a smysl vlastní práce se může navíc hodit i při dalších příležitostech: mezioborových prezentacích, grantech, volbách v instituci... Někdy výjimečně se též stane, že překvapivá a neoborová otázka (od novináře, PR pracovníka či laika) pomůže nasměřovat uvažování o dalších výzkumech zcela nečekaným – a třeba i užitečným směrem. Zkrátka: komunikace vědy je v mnoha aspektech přínosná i pro samotnou vědeckou komunitu,“ tvrdí Martin Rychlík.

Zajímavé zkušenosti nabídl posluchačům i Aleš Vlk. Nynější proděkan pro vnější vztahy Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy se totiž problematice vysokých škol a vědy věnuje dlouhodobě a má zkušenosti jak z akademické, tak z mediální praxe. „Kromě toho, že komunikace vědy patří a měla by patřit k povinnostem vědkyň a vědců, kteří jsou financováni z veřejných prostředků, tak přidám ještě další pohled. Tím, že o sobě dáváme různými způsoby vědět, tak se o nás dozví potenciální spolupracovníci, partneři vědeckých projektů či možní odběratelé našich výsledků. A to se týká jak domácího prostředí, tak zahraničí. Příkladů, kdy se někdo ozval s nabídkou ke spolupráci či dokonce s finanční podporou na základě zajímavého článku, přibývá,“ připomíná možný benefit zpětné vazby komunikace vědy Aleš Vlk.

Ohlasy na workshop

Workshop byl příležitostí zamyslet se nad efektivitou naší komunikace a nad tím, co by mělo být jejím cílem. Pro pedagogickou fakultu je jistě důležité profilovat se v médiích jako výzkumná organizace, zároveň je naším hlavním posláním kvalitní vzdělávání budoucích učitelů a dalších odborníků pro pedagogický terén. A právě tuto naši nezastupitelnou úlohu – nikoliv vědu – musíme komunikovat především, to také očekává naše komunita a podle kvality naší vzdělávací činnosti nás posuzuje. Čistá věda je v našem případě prostředkem pro zkvalitňování světa vzdělávání, bez přímé opory o aplikaci jejích výstupů nedává její komunikace smysl. Také díky specifičnosti pohledů jednotlivých fakult bylo setkání velmi podnětné. Vedlo nás i k zamyšlení nad tím, co má naše univerzita jako celek společného a jak nás vnímá vnější svět.

Petra Šobáňová, proděkanka pro vnější vztahy a inovace, PdF UP

Věda a výzkum jsou důležitou a nedílnou součástí LF UP. Z toho důvodu byl tento celodenní workshop jistě přínosný. Bylo užitečné si vyslechnout příklady dobré praxe o tom, jak komunikovat vědecké poznatky veřejnosti jasně a srozumitelně.

Kateřina Čapková, referentka pro oblast komunikace a marketingu, LF UP

Velmi přínosné byly informace k práci s absolventy jako zatím dosti opomíjenou cílovou skupinou.

Šárka Dvořáková, studentka, Management vědy, FF UP

Pro svoji aktuální práci si odnáším poznatky o práci se sociálními sítěmi.

Petr Maršík, student, Management vědy, FF UP

Za velmi zajímavé téma považuji volbu správného komunikačního média pro jednotlivé cílové skupiny univerzit. A taky hned u sebe v práci zorganizuji snídani pro novináře a nabídnu popularizaci práci našeho vědeckého profilu.

Denisa Kollnerová, studentka, Management vědy, FF UP

Workshop byl užitečný především díky propojení všech aktérů na UP, kterých se téma popularizace vědy na univerzitě týká. Mohli jsme tak na jednom místě sdílet své poznatky pod vedením zkušených lektorů, kteří přinesli důležitý pohled a podněty zvenčí. Popularizace vědy na univerzitě tvoří most mezi vědci a veřejností. Ta má právo vědět, na co jsou vynaložené finance z veřejných zdrojů. Prostřednictvím kvalitní komunikace můžeme vysvětlovat, že podpora vědy a výzkumu obohacuje každodenní život společnosti.

Vendula Lužná, popularizátorka vědy, UP

Jak mluvit o vědě? Jaké komunikační strategie na univerzitě nastavit? A proč je vůbec důležité, aby vědci dokázali veřejnosti svou práci srozumitelně vysvětlit? O tom všem byla řeč na workshopu zaměřeném na komunikaci vědy, který pro proděkany, fakultní i rektorátní a další PR a marketingové specialisty a studující managementu vědy připravil úsek pro komunikaci a studentské záležitosti.

Lektory celodenního pracovního setkání v Pevnosti poznání přírodovědecké fakulty byli Aleš Vlk, zakladatel platformy Vědavýzkum.cz, a novinář Martin Rychlík, který se dlouhodobě specializuje na popularizaci vědy. Dvojici doplnil v odpolední části programu i Otakar Fojt, vědecký atašé britské ambasády v Praze a současně předseda Správní rady Univerzity Palackého. Volba této trojice nebyla náhodná, právě tito tři muži jsou spolu s Pavlou Hubálkovou podepsání i pod knihou Science Communication. Úvod do komunikace vědy, která vyšla loni v nakladatelství MatfyzPress a v tuzemském odborném prostředí vzbudila velký ohlas. Poprvé totiž souhrnně zpracovává téma komunikace vědy, jeho nástroje i příklady dobré praxe.

Aleš Vlk a Martin Rychlík jsou současně spoluautory podrobné interní analýzy komunikace a popularizace vědy na UP, kterou nechala vypracovat prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková. „Datová analýza a srovnání s českými i evropskými univerzitami ukázaly, že jako výzkumná instituce se prezentujeme velmi obstojně v oblasti printových i online médií, tedy především formou psaných textů. Posílit potřebujeme v audiovizi, a hlavně v komunikaci s nejširší veřejností. Všichni akademici a akademičky by měli umět vysvětlit, jak na univerzitách užíváme veřejné prostředky pro výzkum, tedy proč a jak je naše bádání pro společnost užitečné,“ uvedla prorektorka.

Během workshopu lektoři na konkrétních příkladech ukázali možnosti, jak správně a vhodně prezentovat výsledky vědeckého bádání veřejnosti, jak využívat sociální sítě nebo jak správně nastavit komunikační strategii tak složité instituce, jako je univerzita. „Vědci ve veřejných institucích jsou placeni z peněz daňových poplatníků a výsledky své práce by s nimi měli sdílet, vzdělávat společnost, ve které žijeme, a informovat o nových znalostech ve svých oborech, a ukázat tak relevanci svého úsilí. Komunikace výsledků vědy tříbí samo vědecké poznání a může přinést nové perspektivy pohledu na vlastní výzkum,“ soudí Otakar Fojt a dodává, že sdílením výsledků své práce vědci motivují další generaci a inspirují ji. „A navíc je to radost pochlubit se, když se v náročné vědecké práci občas něco skvělého povede,“ míní vědecký atašé britské ambasády.

Podle Martina Rychlíka, který je nejen vědecký novinář, ale i etnolog a historik kultury a autor velmi úspěšné knihy Dějiny lidí, mohou získané zkušenosti komunikace s médií i veřejností prospět vědcům i v jejich odborné práci. „Vědcům a vědkyním se takové zkušenosti mohou hodit i k nerutinnímu utřídění jejich vlastních myšlenek, oč jim vlastně jde, proč svoji práci dělají a co je opravdu podstatné. Prostě poodstoupit od práce, nahlédnout ji jinak. Umět sdělit v pár větách zásadní ideu a smysl vlastní práce se může navíc hodit i při dalších příležitostech: mezioborových prezentacích, grantech, volbách v instituci... Někdy výjimečně se též stane, že překvapivá a neoborová otázka (od novináře, PR pracovníka či laika) pomůže nasměřovat uvažování o dalších výzkumech zcela nečekaným – a třeba i užitečným směrem. Zkrátka: komunikace vědy je v mnoha aspektech přínosná i pro samotnou vědeckou komunitu,“ tvrdí Martin Rychlík.

Zajímavé zkušenosti nabídl posluchačům i Aleš Vlk. Nynější proděkan pro vnější vztahy Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy se totiž problematice vysokých škol a vědy věnuje dlouhodobě a má zkušenosti jak z akademické, tak z mediální praxe. „Kromě toho, že komunikace vědy patří a měla by patřit k povinnostem vědkyň a vědců, kteří jsou financováni z veřejných prostředků, tak přidám ještě další pohled. Tím, že o sobě dáváme různými způsoby vědět, tak se o nás dozví potenciální spolupracovníci, partneři vědeckých projektů či možní odběratelé našich výsledků. A to se týká jak domácího prostředí, tak zahraničí. Příkladů, kdy se někdo ozval s nabídkou ke spolupráci či dokonce s finanční podporou na základě zajímavého článku, přibývá,“ připomíná možný benefit zpětné vazby komunikace vědy Aleš Vlk.

Ohlasy na workshop

Workshop byl příležitostí zamyslet se nad efektivitou naší komunikace a nad tím, co by mělo být jejím cílem. Pro pedagogickou fakultu je jistě důležité profilovat se v médiích jako výzkumná organizace, zároveň je naším hlavním posláním kvalitní vzdělávání budoucích učitelů a dalších odborníků pro pedagogický terén. A právě tuto naši nezastupitelnou úlohu – nikoliv vědu – musíme komunikovat především, to také očekává naše komunita a podle kvality naší vzdělávací činnosti nás posuzuje. Čistá věda je v našem případě prostředkem pro zkvalitňování světa vzdělávání, bez přímé opory o aplikaci jejích výstupů nedává její komunikace smysl. Také díky specifičnosti pohledů jednotlivých fakult bylo setkání velmi podnětné. Vedlo nás i k zamyšlení nad tím, co má naše univerzita jako celek společného a jak nás vnímá vnější svět.

Petra Šobáňová, proděkanka pro vnější vztahy a inovace, PdF UP

Věda a výzkum jsou důležitou a nedílnou součástí LF UP. Z toho důvodu byl tento celodenní workshop jistě přínosný. Bylo užitečné si vyslechnout příklady dobré praxe o tom, jak komunikovat vědecké poznatky veřejnosti jasně a srozumitelně.

Kateřina Čapková, referentka pro oblast komunikace a marketingu, LF UP

Velmi přínosné byly informace k práci s absolventy jako zatím dosti opomíjenou cílovou skupinou.

Šárka Dvořáková, studentka, Management vědy, FF UP

Pro svoji aktuální práci si odnáším poznatky o práci se sociálními sítěmi.

Petr Maršík, student, Management vědy, FF UP

Za velmi zajímavé téma považuji volbu správného komunikačního média pro jednotlivé cílové skupiny univerzit. A taky hned u sebe v práci zorganizuji snídani pro novináře a nabídnu popularizaci práci našeho vědeckého profilu.

Denisa Kollnerová, studentka, Management vědy, FF UP

Workshop byl užitečný především díky propojení všech aktérů na UP, kterých se téma popularizace vědy na univerzitě týká. Mohli jsme tak na jednom místě sdílet své poznatky pod vedením zkušených lektorů, kteří přinesli důležitý pohled a podněty zvenčí. Popularizace vědy na univerzitě tvoří most mezi vědci a veřejností. Ta má právo vědět, na co jsou vynaložené finance z veřejných zdrojů. Prostřednictvím kvalitní komunikace můžeme vysvětlovat, že podpora vědy a výzkumu obohacuje každodenní život společnosti.

Vendula Lužná, popularizátorka vědy, UP

Univerzita Palackého má zájem získat do svého majetku Hanácké kasárny, historický objekt v centru Olomouce. Záměr vedení UP dnes podpořil jak Akademický senát UP, tak i Správní rada UP.

Správní rada při svém dnešním jednání záměr vedení UP odkoupit budovu Hanáckých kasáren podpořila. Jednání, které probíhalo online, se účastnilo 12 z celkových patnácti členů rady, přičemž 9 hlasovalo pro, nikdo proti a 3 se zdrželi hlasování. „Během asi hodinové diskuze jsme zvažovali klady i zápory této koupě. Většinově převážil pohled, že je to pro univerzitu i pro celý region příležitost k rozvoji a že možnosti financování rekonstrukce tohoto objektu se v budoucnu najdou,“ uvedl po jednání předseda Správní rady UP Otakar Fojt.

„Jsem rád, že senátoři i členové správní rady náš záměr podpořili. Čeká nás spousta práce, ale věřím, že areálu kasáren opět brzy vdechneme život a že budoucnost ukáže správnost tohoto rozhodnutí,“ řekl rektor UP Martin Procházka.

Univerzita Palackého byla 12. září oslovena Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) s možností nabýt historický objekt Hanáckých kasáren, a to za cenu 89,1 milionu korun. Vzhledem k tomu, že je nutné, aby se UP k této věci vyjádřila do třiceti dnů od doby, kdy od ÚZSVM výzvu obdržela, svolal Martin Procházka, rektor UP, mimořádné jednání Akademického senátu UP. Ten po velmi pečlivé a náročné debatě a podrobné diskuzi nad všemi výhodami a nevýhodami svým usnesením rozhodl, že nemá námitky proti vyslovení závazného zájmu o nabytí objektu Hanáckých kasáren do majetku UP. Zároveň přijal usnesení, v němž vedení UP požádal o garanci, že v případě realizace předloženého záměru nebudou ohroženy plánované budoucí investiční a stavební projekty UP a že nedojde k navýšení odvodů na centrální jednotky za účelem financování aktivit souvisejících s projednávaným záměrem. O tom, že historický objekt za 89,1 milionu korun koupí UP nyní rozhodla Správní rada UP. O jednání AS UP jsme psali zde.

Univerzita Palackého má zájem získat do svého majetku Hanácké kasárny, historický objekt v centru Olomouce. Záměr vedení UP dnes podpořil jak Akademický senát UP, tak i Správní rada UP.

Správní rada při svém dnešním jednání záměr vedení UP odkoupit budovu Hanáckých kasáren podpořila. Jednání, které probíhalo online, se účastnilo 12 z celkových patnácti členů rady, přičemž 9 hlasovalo pro, nikdo proti a 3 se zdrželi hlasování. „Během asi hodinové diskuze jsme zvažovali klady i zápory této koupě. Většinově převážil pohled, že je to pro univerzitu i pro celý region příležitost k rozvoji a že možnosti financování rekonstrukce tohoto objektu se v budoucnu najdou,“ uvedl po jednání předseda Správní rady UP Otakar Fojt.

„Jsem rád, že senátoři i členové správní rady náš záměr podpořili. Čeká nás spousta práce, ale věřím, že areálu kasáren opět brzy vdechneme život a že budoucnost ukáže správnost tohoto rozhodnutí,“ řekl rektor UP Martin Procházka.

Univerzita Palackého byla 12. září oslovena Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) s možností nabýt historický objekt Hanáckých kasáren, a to za cenu 89,1 milionu korun. Vzhledem k tomu, že je nutné, aby se UP k této věci vyjádřila do třiceti dnů od doby, kdy od ÚZSVM výzvu obdržela, svolal Martin Procházka, rektor UP, mimořádné jednání Akademického senátu UP. Ten po velmi pečlivé a náročné debatě a podrobné diskuzi nad všemi výhodami a nevýhodami svým usnesením rozhodl, že nemá námitky proti vyslovení závazného zájmu o nabytí objektu Hanáckých kasáren do majetku UP. Zároveň přijal usnesení, v němž vedení UP požádal o garanci, že v případě realizace předloženého záměru nebudou ohroženy plánované budoucí investiční a stavební projekty UP a že nedojde k navýšení odvodů na centrální jednotky za účelem financování aktivit souvisejících s projednávaným záměrem. O tom, že historický objekt za 89,1 milionu korun koupí UP nyní rozhodla Správní rada UP. O jednání AS UP jsme psali zde.

Na žádost rektora UP Martina Procházky se v mimořádném termínu sešel Akademický senát UP, aby projednal zájem Univerzity Palackého o koupi historického objektu Hanáckých kasáren. Patnácti hlasy senátoři a senátorky univerzity rozhodli, že nemají námitek proti záměru UP o nabytí tohoto objektu.

Univerzita Palackého byla 12. září oslovena Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) s možností nabýt historický objekt Hanáckých kasáren, a to za cenu 89,1 milionu korun. Vzhledem k tomu, že je nutné, aby se UP k této věci vyjádřila do třiceti dnů od doby, kdy od ÚZSVM výzvu obdržela, svolal Martin Procházka, rektor UP, mimořádné jednání Akademického senátu UP.

V jeho úvodu se rektor k věci vyjádřil s tím, že odkup Hanáckých kasáren vnímá jako příležitost a že by rozsáhlý objekt v centru Olomouce mohl sloužit pro potřeby univerzity na desítky let dopředu. Zdůraznil jeho strategickou polohu ve městě, velikost i význam. Připomněl, že jednání na toto téma se konala v posledních čtyřech letech a že možnost postupné rekonstrukce se plánuje s využitím státních a evropských dotací.

Za ekonomickou komisi AS UP pak hovořil její předseda Vít Procházka, který řekl, že se komise shodla na doporučujícím stanovisku se dvěma podmínkami. V té první požaduje po vedení UP předložit rámcový plán využití objektu, v druhé zavázala vedení UP, aby předložilo návrh financování nákupu, údržby, nutných oprav a budoucí rekonstrukce objektu Hanáckých kasáren tak, aby nebyly ohroženy plánované budoucí investiční a stavební projekty UP. 

V následné debatě, v níž se hovořilo nejen o možném využití objektu, ale i o možných rizicích, jež by z koupě vyplynula, vystoupila kvestorka UP Petra Jungová, prorektor UP Michal Malacka, vedoucí technického odboru RUP Vojtěch Gren, někteří senátoři UP a hosté z fakult.

Po téměř dvouhodinové diskuzi Akademický senát UP rozhodl, že nemá námitky proti vyslovení závazného zájmu o nabytí objektu Hanáckých kasáren do majetku UP. Pro hlasovalo patnáct senátorů, dva byli proti, nikdo se v hlasování nezdržel. V druhém usnesení pak AS UP požádal vedení UP o garanci, že v případě realizace předloženého záměru nebudou ohroženy plánované budoucí investiční a stavební projekty UP a že nedojde k navýšení odvodů na centrální jednotky za účelem financování aktivit souvisejících s projednávaným záměrem. Pro druhé usnesení hlasovalo šestnáct senátorů, nikdo nebyl proti a jeden senátor se zdržel. O tom, jestli UP historický objekt za 89,1 milionu UP koupí a využije ke koupi Fondu provozních prostředků RUP a FRIM, rozhodne Správní rada UP.

Usnesení AS UP z 9. října 2024 zde.

Památkově chráněný areál Hanáckých kasáren, postavený okolo roku 1840, poprvé stát nabízel před třemi roky a požadoval za něj 262 milionů korun. Budova je hodnocena jako výjimečný objekt a jako příklad kvalitního vojenského stavitelství poloviny 19. století. Jako kulturní památka je chráněna od roku 1958. Armáda ČR budovu opustila v roce 2014, její prodej schválila Vláda ČR v roce 2020. V roce 2022 začal objekt sloužit jako centrum pro ukrajinské válečné uprchlíky. Historická kasárna stojí na ploše necelého hektaru, jde o největší nemovitost na Moravě, jakou původně stát nabízel k prodeji. V elektronické aukci jej získala developerská společnost REDSTONE, ještě před prodejem samým však stát oslovil Univerzitu Palackého, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc, které již v minulosti odmítly jeho bezplatný převod svázaný omezením využití, jestli nechtějí nejvyšší částku z dražby dorovnat.

Na žádost rektora UP Martina Procházky se v mimořádném termínu sešel Akademický senát UP, aby projednal zájem Univerzity Palackého o koupi historického objektu Hanáckých kasáren. Patnácti hlasy senátoři a senátorky univerzity rozhodli, že nemají námitek proti záměru UP o nabytí tohoto objektu.

Univerzita Palackého byla 12. září oslovena Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) s možností nabýt historický objekt Hanáckých kasáren, a to za cenu 89,1 milionu korun. Vzhledem k tomu, že je nutné, aby se UP k této věci vyjádřila do třiceti dnů od doby, kdy od ÚZSVM výzvu obdržela, svolal Martin Procházka, rektor UP, mimořádné jednání Akademického senátu UP.

V jeho úvodu se rektor k věci vyjádřil s tím, že odkup Hanáckých kasáren vnímá jako příležitost a že by rozsáhlý objekt v centru Olomouce mohl sloužit pro potřeby univerzity na desítky let dopředu. Zdůraznil jeho strategickou polohu ve městě, velikost i význam. Připomněl, že jednání na toto téma se konala v posledních čtyřech letech a že možnost postupné rekonstrukce se plánuje s využitím státních a evropských dotací.

Za ekonomickou komisi AS UP pak hovořil její předseda Vít Procházka, který řekl, že se komise shodla na doporučujícím stanovisku se dvěma podmínkami. V té první požaduje po vedení UP předložit rámcový plán využití objektu, v druhé zavázala vedení UP, aby předložilo návrh financování nákupu, údržby, nutných oprav a budoucí rekonstrukce objektu Hanáckých kasáren tak, aby nebyly ohroženy plánované budoucí investiční a stavební projekty UP. 

V následné debatě, v níž se hovořilo nejen o možném využití objektu, ale i o možných rizicích, jež by z koupě vyplynula, vystoupila kvestorka UP Petra Jungová, prorektor UP Michal Malacka, vedoucí technického odboru RUP Vojtěch Gren, někteří senátoři UP a hosté z fakult.

Po téměř dvouhodinové diskuzi Akademický senát UP rozhodl, že nemá námitky proti vyslovení závazného zájmu o nabytí objektu Hanáckých kasáren do majetku UP. Pro hlasovalo patnáct senátorů, dva byli proti, nikdo se v hlasování nezdržel. V druhém usnesení pak AS UP požádal vedení UP o garanci, že v případě realizace předloženého záměru nebudou ohroženy plánované budoucí investiční a stavební projekty UP a že nedojde k navýšení odvodů na centrální jednotky za účelem financování aktivit souvisejících s projednávaným záměrem. Pro druhé usnesení hlasovalo šestnáct senátorů, nikdo nebyl proti a jeden senátor se zdržel. O tom, jestli UP historický objekt za 89,1 milionu UP koupí a využije ke koupi Fondu provozních prostředků RUP a FRIM, rozhodne Správní rada UP.

Usnesení AS UP z 9. října 2024 zde.

Památkově chráněný areál Hanáckých kasáren, postavený okolo roku 1840, poprvé stát nabízel před třemi roky a požadoval za něj 262 milionů korun. Budova je hodnocena jako výjimečný objekt a jako příklad kvalitního vojenského stavitelství poloviny 19. století. Jako kulturní památka je chráněna od roku 1958. Armáda ČR budovu opustila v roce 2014, její prodej schválila Vláda ČR v roce 2020. V roce 2022 začal objekt sloužit jako centrum pro ukrajinské válečné uprchlíky. Historická kasárna stojí na ploše necelého hektaru, jde o největší nemovitost na Moravě, jakou původně stát nabízel k prodeji. V elektronické aukci jej získala developerská společnost REDSTONE, ještě před prodejem samým však stát oslovil Univerzitu Palackého, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc, které již v minulosti odmítly jeho bezplatný převod svázaný omezením využití, jestli nechtějí nejvyšší částku z dražby dorovnat.

Obhájili jste bakalářskou či diplomovou práci? Publikovali jste odborný článek? Dosáhli jste ve sportu umístění na předních příčkách? Pokud je vaše odpověď aspoň na jednu z otázek "ano", pak neváhejte a přihlaste se do soutěže o cenu rektora Univerzity Palackého. Uzávěrka pro podání přihlášek je ve středu 6. listopadu.

„Přihlásit je možno jednu diplomovou práci obhájenou v roce 2023 nebo 2024 nebo jeden článek uveřejněný v odborném tisku. Práce přihlášené do soutěže v minulých letech se nepřijímají,“ uvedla Nikola Domluvilová z oddělení univerzitních akcí a doplnila, že kvalitu prací bude posuzovat komise složená ze zástupců všech fakult Univerzity Palackého. Ty nejlepší pak navrhne rektorovi k ocenění.

Do soutěže je potřeba přihlásit se pomocí online formuláře, v rámci kterého je také nutné přiložit požadované posudky a další soubory podle stanovených podmínek. V případě sportovních cen je potřeba za jednotlivce či kolektiv vyplnit návrhový list. Návrhy na ocenění sportovních výkonů za rok 2023 nebo 2024 mohou podávat všichni členové akademické obce.

Podrobné podmínky i potřebné formuláře najdete zde.

Ceny za nejlepší vědeckou nebo uměleckou práci studentů bakalářských, navazujících magisterských a magisterských programů, za nejlepší studentské sportovní výkony a rovněž čestná uznání za vědecké monografie předá rektor UP Martin Procházka v průběhu akademického týdne v únoru příštího roku. Nově bude v rámci ceremoniálu vyhlášena Cena rektora za udržitelnost a udělena Teaching Awards.

Obhájili jste bakalářskou či diplomovou práci? Publikovali jste odborný článek? Dosáhli jste ve sportu umístění na předních příčkách? Pokud je vaše odpověď aspoň na jednu z otázek "ano", pak neváhejte a přihlaste se do soutěže o cenu rektora Univerzity Palackého. Uzávěrka pro podání přihlášek je ve středu 6. listopadu.

„Přihlásit je možno jednu diplomovou práci obhájenou v roce 2023 nebo 2024 nebo jeden článek uveřejněný v odborném tisku. Práce přihlášené do soutěže v minulých letech se nepřijímají,“ uvedla Nikola Domluvilová z oddělení univerzitních akcí a doplnila, že kvalitu prací bude posuzovat komise složená ze zástupců všech fakult Univerzity Palackého. Ty nejlepší pak navrhne rektorovi k ocenění.

Do soutěže je potřeba přihlásit se pomocí online formuláře, v rámci kterého je také nutné přiložit požadované posudky a další soubory podle stanovených podmínek. V případě sportovních cen je potřeba za jednotlivce či kolektiv vyplnit návrhový list. Návrhy na ocenění sportovních výkonů za rok 2023 nebo 2024 mohou podávat všichni členové akademické obce.

Podrobné podmínky i potřebné formuláře najdete zde.

Ceny za nejlepší vědeckou nebo uměleckou práci studentů bakalářských, navazujících magisterských a magisterských programů, za nejlepší studentské sportovní výkony a rovněž čestná uznání za vědecké monografie předá rektor UP Martin Procházka v průběhu akademického týdne v únoru příštího roku. Nově bude v rámci ceremoniálu vyhlášena Cena rektora za udržitelnost a udělena Teaching Awards.

Zástupci třiceti zemí se na Univerzitě Palackého zúčastnili šestnáctého ročníku mezinárodní konference Screen writing Research Network 2024. Na prestižní setkání se stěžejním tématem Conversation Beyond Script dorazila řada známých osobností filmových i televizních studií, například Donat F. Keutsch, jenž jako producent získal s filmem Yol Zlatou palmu na festivalu v Cannes.

Screenwriting Research Network (SRN), výzkumná skupina složená z vědců i reflektivních praktiků, zajímajících se o výzkum scenáristiky, uspořádala na katedře divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého šestnáctý ročník mezinárodní konference Screen-writing Research Network 2024. Cílem pravidelného setkání je přehodnotit scénář ve vztahu k jeho historii, teoriím, hodnotám a tvůrčím postupům.

„Naší ambicí bylo reflektovat proměny, kterými audiovizuální tvorba prochází v posledních letech. Jde především o umělou inteligenci, jež se tvůrcům nabízí jako nástroj využitelný při psaní scénářů. Je zároveň však i ohrožením jejich pozic kreativců ve štábech,“ řekl za pořadatele konference Jan Černík, odborný asistent katedry divadelních a filmových studií FF UP a zároveň člen výkonné rady Screenwriting Research Network. Vzpomněl přitom loňskou stávku amerických filmařů, která poukázala na mnohdy nežádoucí proměny fungování vývoje a výroby pořadů pro streamovací platformy typu Netflix.

„Začínají se rozpadat základy, na kterých byl v minulosti postaven význam scenáristického řemesla. To jsou asi nejdůležitější témata, která jsme chtěli na konferenci reflektovat, a měli jsme radost, že naši výzvu vyslyšelo takřka sto padesát hostů z více než třiceti zemí světa. Nejednalo se přitom jen o akademiky, ale i o scenáristy, dramaturgy či režiséry,“ dodal Jan Černík, jenž prestižní setkání organizoval s Annou Šimákovou, Filipem Fajou a dalšími studenty katedry divadelních a filmových studií FF UP.

Velkou radost měl například z toho, že se konference osobně zúčastnili Donat F. Keutsche a Gabriele C. Cindler z Německa. „Donat má za sebou obdivuhodnou kariéru. Vyzkoušel si různé role ve filmovém průmyslu, od kinaře a distributora přes producenta až po skript konzultanta, kterým je dodnes. Právě jako producent získal s filmem Yol na festivalu v Cannes Zlatou palmu. Dnes se svou spolupracovnicí a partnerkou Gabriele pořádá workshopy pro africké filmaře,“ přiblížil Jan Černík, a přestože jsou skript konzultanti lidé tak trochu v pozadí filmového průmyslu, v případě Donata a Gabriele se podle něj jedná o záměr. „Měl jsem velkou radost, když souhlasili, že na konferenci vystoupí s úvodní přednáškou na téma porušování pravidel při psaní scénářů,“ dodal Jan Černík.

Podle něj se vyplatilo i úsilí, jehož výsledkem byla účast zástupce českého audiovizuálního průmyslu. „Režisér Radim Špaček a scenárista Zdeněk Holý představili na konferenci film Lesní vrah, poté o něm diskutovali s diváky. Vystoupila i producentka Kamila Zlatušková. V přednášce představila vlastní systém vzdělávání televizních profesionálů, což mělo velký ohlas u kolegů z USA,“ doplnil Jan Černík.

Screenwriting Research Network (SRN) byla založena v roce 2006 a od té doby uspořádala patnáct konferencí na čtyřech kontinentech. Minulý rok se prestižní setkání uskutečnilo v USA, příští ročník bude v Austrálii. I díky tomu může fungovat jako platforma sdružující odborníky z celého světa.

Prvotním cílem zakládajících členů SRN bylo před přibližně dvaceti lety vytvořit platformu, jež by umožnila sdílení postupů jak scenáristiku učit. Tento cíl je nadále stěžejní v rámci organizace. Přidala se k němu však řada dílčích cílů, a hlavně schopnost reagovat na aktuální dění v oblasti scenáristiky.

„Pro mě osobně jako akademika pak Screenwriting Research Network a výroční konference slouží jako korektiv vlastního výzkumu. Diskuze s kolegy z praxe mi vždycky dokážou velmi precizně ukázat, jaký výzkum má odezvu u filmařů a sděluje jim něco zajímavého, a co už je z jejich pohledu zbytečné a určené spíš pro akademickou obec,“ uzavřel Jan Černík.

Zástupci třiceti zemí se na Univerzitě Palackého zúčastnili šestnáctého ročníku mezinárodní konference Screen writing Research Network 2024. Na prestižní setkání se stěžejním tématem Conversation Beyond Script dorazila řada známých osobností filmových i televizních studií, například Donat F. Keutsch, jenž jako producent získal s filmem Yol Zlatou palmu na festivalu v Cannes.

Screenwriting Research Network (SRN), výzkumná skupina složená z vědců i reflektivních praktiků, zajímajících se o výzkum scenáristiky, uspořádala na katedře divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého šestnáctý ročník mezinárodní konference Screen-writing Research Network 2024. Cílem pravidelného setkání je přehodnotit scénář ve vztahu k jeho historii, teoriím, hodnotám a tvůrčím postupům.

„Naší ambicí bylo reflektovat proměny, kterými audiovizuální tvorba prochází v posledních letech. Jde především o umělou inteligenci, jež se tvůrcům nabízí jako nástroj využitelný při psaní scénářů. Je zároveň však i ohrožením jejich pozic kreativců ve štábech,“ řekl za pořadatele konference Jan Černík, odborný asistent katedry divadelních a filmových studií FF UP a zároveň člen výkonné rady Screenwriting Research Network. Vzpomněl přitom loňskou stávku amerických filmařů, která poukázala na mnohdy nežádoucí proměny fungování vývoje a výroby pořadů pro streamovací platformy typu Netflix.

„Začínají se rozpadat základy, na kterých byl v minulosti postaven význam scenáristického řemesla. To jsou asi nejdůležitější témata, která jsme chtěli na konferenci reflektovat, a měli jsme radost, že naši výzvu vyslyšelo takřka sto padesát hostů z více než třiceti zemí světa. Nejednalo se přitom jen o akademiky, ale i o scenáristy, dramaturgy či režiséry,“ dodal Jan Černík, jenž prestižní setkání organizoval s Annou Šimákovou, Filipem Fajou a dalšími studenty katedry divadelních a filmových studií FF UP.

Velkou radost měl například z toho, že se konference osobně zúčastnili Donat F. Keutsche a Gabriele C. Cindler z Německa. „Donat má za sebou obdivuhodnou kariéru. Vyzkoušel si různé role ve filmovém průmyslu, od kinaře a distributora přes producenta až po skript konzultanta, kterým je dodnes. Právě jako producent získal s filmem Yol na festivalu v Cannes Zlatou palmu. Dnes se svou spolupracovnicí a partnerkou Gabriele pořádá workshopy pro africké filmaře,“ přiblížil Jan Černík, a přestože jsou skript konzultanti lidé tak trochu v pozadí filmového průmyslu, v případě Donata a Gabriele se podle něj jedná o záměr. „Měl jsem velkou radost, když souhlasili, že na konferenci vystoupí s úvodní přednáškou na téma porušování pravidel při psaní scénářů,“ dodal Jan Černík.

Podle něj se vyplatilo i úsilí, jehož výsledkem byla účast zástupce českého audiovizuálního průmyslu. „Režisér Radim Špaček a scenárista Zdeněk Holý představili na konferenci film Lesní vrah, poté o něm diskutovali s diváky. Vystoupila i producentka Kamila Zlatušková. V přednášce představila vlastní systém vzdělávání televizních profesionálů, což mělo velký ohlas u kolegů z USA,“ doplnil Jan Černík.

Screenwriting Research Network (SRN) byla založena v roce 2006 a od té doby uspořádala patnáct konferencí na čtyřech kontinentech. Minulý rok se prestižní setkání uskutečnilo v USA, příští ročník bude v Austrálii. I díky tomu může fungovat jako platforma sdružující odborníky z celého světa.

Prvotním cílem zakládajících členů SRN bylo před přibližně dvaceti lety vytvořit platformu, jež by umožnila sdílení postupů jak scenáristiku učit. Tento cíl je nadále stěžejní v rámci organizace. Přidala se k němu však řada dílčích cílů, a hlavně schopnost reagovat na aktuální dění v oblasti scenáristiky.

„Pro mě osobně jako akademika pak Screenwriting Research Network a výroční konference slouží jako korektiv vlastního výzkumu. Diskuze s kolegy z praxe mi vždycky dokážou velmi precizně ukázat, jaký výzkum má odezvu u filmařů a sděluje jim něco zajímavého, a co už je z jejich pohledu zbytečné a určené spíš pro akademickou obec,“ uzavřel Jan Černík.

Na poválečnou obnovu a rozvoj Ukrajiny bude zaměřen první ročník Kulatého stolu nazvaného Postkonfliktní rekonstrukce a rozvoj, který 17. října 2024 pořádá katedra rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP v Pevnosti poznání. Tato akce naváže na mikrokreditní program celoživotního vzdělávání, který proběhl od února do dubna ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM).

„Rozhodli jsme se, že na mikrokreditní program z letního semestru volně navážeme a vytvoříme panelovou diskuzi, do které pozveme odborníky z praxe i z akademického prostředí. Myslíme si, že to má smysl, protože vidíme, jak velké prostředky z mezinárodních fondů jdou na průběžnou obnovu Ukrajiny. Bude potřeba velkého množství expertů. Jak v nevládním sektoru, tak i lidí, kteří budou schopní pomoci komerčním firmám,“ uvedl vedoucí katedry rozvojových a environmentálních studií PřF Zdeněk Opršal.

Kulatý stůl se uskuteční v anglickém jazyce od 15:00 do 17:00 v Laudonově sále Pevnosti poznání. Debata odborníků bude přenášena online prostřednictvím odkazu zveřejněném na stránkách katedry rozvojových a environmentálních studií. Úvodní slovo pronese profesorka Oxana Shevel z katedry politologie Tufts University. Následně se do diskuze zapojí přední odborníci z různých sektorů. Akce se zúčastní viceprezidentka Ukrajinsko-české obchodní komory Michaela Macharik, externí konzultant České rozvojové agentury Jan Pejřil, Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky a zástupkyně regionálního ředitele pro Východní partnerství a Balkán organizace Člověk v tísni Jana Bok Toužimská.

„Myslím, že situace na Ukrajině je podceněna z hlediska západních zemí, které se v rozvojové pomoci orientují na Afriku, Latinskou Ameriku a Asii. Ukrajina je bílé místo na mapě. Je potřeba pokrýt tento prostor východní Evropy už jen proto, že k němu máme více porozumění a je nám blíž kulturně i jazykově. Zároveň je tam spousta komerčních příležitostí pro firmy i z pohledu možného zaměstnání našich studentů,“ doplnil Zdeněk Opršal.

Kulatý stůl katedry rozvojových a environmentálních studií byl zařazen mezi události EADI (European Association of Development Research and Training Institutes), což je celoevropská síť výzkumných pracovišť, vědců a studentů různých oborů v oblasti rozvojových studií.

Na poválečnou obnovu a rozvoj Ukrajiny bude zaměřen první ročník Kulatého stolu nazvaného Postkonfliktní rekonstrukce a rozvoj, který 17. října 2024 pořádá katedra rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP v Pevnosti poznání. Tato akce naváže na mikrokreditní program celoživotního vzdělávání, který proběhl od února do dubna ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM).

„Rozhodli jsme se, že na mikrokreditní program z letního semestru volně navážeme a vytvoříme panelovou diskuzi, do které pozveme odborníky z praxe i z akademického prostředí. Myslíme si, že to má smysl, protože vidíme, jak velké prostředky z mezinárodních fondů jdou na průběžnou obnovu Ukrajiny. Bude potřeba velkého množství expertů. Jak v nevládním sektoru, tak i lidí, kteří budou schopní pomoci komerčním firmám,“ uvedl vedoucí katedry rozvojových a environmentálních studií PřF Zdeněk Opršal.

Kulatý stůl se uskuteční v anglickém jazyce od 15:00 do 17:00 v Laudonově sále Pevnosti poznání. Debata odborníků bude přenášena online prostřednictvím odkazu zveřejněném na stránkách katedry rozvojových a environmentálních studií. Úvodní slovo pronese profesorka Oxana Shevel z katedry politologie Tufts University. Následně se do diskuze zapojí přední odborníci z různých sektorů. Akce se zúčastní viceprezidentka Ukrajinsko-české obchodní komory Michaela Macharik, externí konzultant České rozvojové agentury Jan Pejřil, Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky a zástupkyně regionálního ředitele pro Východní partnerství a Balkán organizace Člověk v tísni Jana Bok Toužimská.

„Myslím, že situace na Ukrajině je podceněna z hlediska západních zemí, které se v rozvojové pomoci orientují na Afriku, Latinskou Ameriku a Asii. Ukrajina je bílé místo na mapě. Je potřeba pokrýt tento prostor východní Evropy už jen proto, že k němu máme více porozumění a je nám blíž kulturně i jazykově. Zároveň je tam spousta komerčních příležitostí pro firmy i z pohledu možného zaměstnání našich studentů,“ doplnil Zdeněk Opršal.

Kulatý stůl katedry rozvojových a environmentálních studií byl zařazen mezi události EADI (European Association of Development Research and Training Institutes), což je celoevropská síť výzkumných pracovišť, vědců a studentů různých oborů v oblasti rozvojových studií.

The first open call aimed at fostering international scientific and academic collaboration, research mobilities, and thematic summer schools, was very much welcomed across the Aurora network. UP is the coordinator of one of the seven supported projects and participates in two others as a partner. It will also participate in the organisation of a summer school and will send two students for research mobilities at partner institutions.

The Call for Incentive Research Collaboration was launched earlier this year as part of the Aurora 2030 programme supported by the European Universities Initiative under the auspices of the European Commission. Applications for the next round will be open in early 2025.

Joint scientific research projects

“In the first year of the call, 26 eligible projects were submitted. These were subsequently evaluated by the Aurora Research Council, to which scientists from each of Aurora’s partner universities across the disciplinary spectrum were appointed. The results were then approved by the Aurora’s Vice-Rectors for Research. Based on the evaluation by both bodies, seven projects were awarded support totalling €104,000; Palacký University Olomouc is represented in three of them,” says Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer at UP.

As the coordinator, UP was successful with the NUTRIAGE24 project. Its principal investigator, Romana Klášterecká from the UP Faculty of Science, will work with colleagues from Universitat Rovira i Virgili in Spain and the University of Iceland to address the issue of healthy ageing. They will focus on the relationship between nutrition, health, and environment in adults, taking into account their living situations and the social determinants that influence access to proper foods.

UP is also a partner in two other funded projects. The ETHICAL project, coordinated by the University of Naples, Italy, together with the University of Innsbruck, Austria, also involves Lucie Macková from the UP Faculty of Science. The main objective is to develop a comprehensive model that captures migration flows within the European Union. This study will include the broader dynamics of migration within and towards the EU and take into account the complex factors that contribute to migration trends and patterns.

The use of fertilisers and pesticides in the cultivation of medicinal plants can have adverse impacts on herbal products and extracts. The VALOR-LIGHT project will therefore seek to offer solutions through organic, self-sustaining farming methods and environmentally friendly products that protect the health of consumers. It is led by the University of Innsbruck, and brings together five partner universities, including the affiliated P.J. Šafárik University in Košice, Slovakia. Lukáš Spíchal, Head of CATRIN-CRH, will participate on behalf of UP.

Thematic Summer Schools

In the second key activity, the Department of Chemical Biology at the UP Faculty of Science succeeded as a partner in the CIRAGRO summer school. This is coordinated by the University of Naples Federico II, Italy, and together with the University of Duisburg-Essen, Germany and the University of Innsbruck, Austria, will focus on circular economy in the agro-industrial sector.

Short-term scientific research mobilities

The best evaluation among the applicants from UP was awarded by the Aurora Research Council to students Tadeáš Volný and Eliška Postavová from the Department of Optics at the UP Faculty of Science. Volný will take part in a researcher mobility in Innsbruck with Prof Tracy Northup, while Postavová will head to the Department of Physics at the University of Naples.

Further information on the results is available on the main Aurora website. New calls and other opportunities for UP students and employees are also regularly published on UP’s Aurora website.

S velkým ohlasem napříč univerzitami sítě Aurora se setkala první otevřená výzva, zaměřená na podporu mezinárodní vědecké spolupráce, výzkumných stáží a pořádání letních škol. UP je koordinátorem jednoho ze sedmi podpořených projektů, dalších dvou se účastní jako partner. Dále se bude podílet na organizaci letní školy a vyšle dva studenty na stáže na partnerských institucích.

Výzva Call for Incentive Research Collaboration byla vypsána počátkem letošního roku jako součást programu Aurora 2030 podpořeného iniciativou Evropské univerzity pod hlavičkou Evropské komise. Přihlášky do jejího dalšího kola bude možné podávat na začátku roku 2025.

Společné vědecko-výzkumné projekty

„Do prvního ročníku výzvy bylo přihlášeno 26 způsobilých projektů. Ty následně hodnotila Vědecká rada Aurory (Aurora Research Council), do níž byli z každé partnerské univerzity Aurory jmenováni vědci a vědkyně napříč oborovým spektrem. Výsledky následně schválila Rada prorektorů Aurory pro vědu a výzkum. Na základě hodnocení obou orgánů získalo sedm projektů podporu v celkové výši 104 000 euro; Univerzita Palackého je zastoupena ve třech z nich,“ říká Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Na pozici koordinátora uspěla UP s projektem NUTRIAGE24. Jeho hlavní řešitelka Romana Klášterecká z FZV bude s kolegy ze španělské Universitat Rovira i Virgili a Islandské univerzity řešit otázky zdravého stárnutí. Zaměří se na vztah mezi výživou, zdravím a životním prostředím u dospělých, s ohledem na jejich životní situace a sociální determinanty, které podmiňují přístup k odpovídajícím potravinám.

Dále je UP partnerem dvou dalších podpořených projektů. Do projektu ETHICAL, koordinovaného univerzitou v Neapoli, je společně s univerzitou v Innsbrucku zapojena i Lucie Macková z PřF. Hlavním cílem je vyvinout komplexní model, který zachycuje migrační toky v rámci Evropské unie. Tato studie bude zahrnovat širší dynamiku migrace v rámci EU a směrem do EU a zohledňovat komplexní faktory, které přispívají k migračním trendům a vzorcům.

Používání hnojiv a pesticidů při pěstování léčivých rostlin může mít nepříznivé účinky na bylinné produkty a extrakty. Projekt VALOR-LIGHT se proto bude snažit nabídnout řešení prostřednictvím ekologických, soběstačných zemědělských metod a šetrných přípravků, které chrání zdraví spotřebitelů. Vede jej Univerzita Innsbruck a spojuje hned pět partnerských univerzit včetně přidružené Univerzity P. J. Šafárika v Košicích. Za UP se na něm bude podílet Lukáš Spíchal, vedoucí CATRIN-CRH.

Tematické letní školy

Ve druhé klíčové aktivitě uspěla katedra chemické biologie z PřF jako partner v letní škole CIRAGRO. Tu koordinuje Neapolská univerzita Fridricha II. a společně s německou Univerzitou Duisburg-Essen a Univerzitou Innsbruck se zaměří na oběhové hospodářství v zemědělsko-průmyslovém odvětví.

Krátkodobé vědecko-výzkumné stáže

Nejlepší hodnocení mezi uchazeči z UP získali od Vědecké rady Aurory student Tadeáš Volný a studentka Eliška Postavová z katedry optiky PřF. Tadeáš Volný absolvuje vědecko-výzkumnou stáž na pracovišti v Innsbrucku u prof. Tracy Northup, Eliška Postavová zamíří na odborné pracoviště katedry fyziky univerzity v Neapoli.

Další informace o výsledcích jsou dostupné na centrálním webu Aurory. Nové výzvy a další příležitosti pro studující i pracující na UP jsou pravidelně zveřejňovány i v češtině na webu Aurory na UP.

S velkým ohlasem napříč univerzitami sítě Aurora se setkala první otevřená výzva, zaměřená na podporu mezinárodní vědecké spolupráce, výzkumných stáží a pořádání letních škol. UP je koordinátorem jednoho ze sedmi podpořených projektů, dalších dvou se účastní jako partner. Dále se bude podílet na organizaci letní školy a vyšle dva studenty na stáže na partnerských institucích.

Výzva Call for Incentive Research Collaboration byla vypsána počátkem letošního roku jako součást programu Aurora 2030 podpořeného iniciativou Evropské univerzity pod hlavičkou Evropské komise. Přihlášky do jejího dalšího kola bude možné podávat na začátku roku 2025.

Společné vědecko-výzkumné projekty

„Do prvního ročníku výzvy bylo přihlášeno 26 způsobilých projektů. Ty následně hodnotila Vědecká rada Aurory (Aurora Research Council), do níž byli z každé partnerské univerzity Aurory jmenováni vědci a vědkyně napříč oborovým spektrem. Výsledky následně schválila Rada prorektorů Aurory pro vědu a výzkum. Na základě hodnocení obou orgánů získalo sedm projektů podporu v celkové výši 104 000 euro; Univerzita Palackého je zastoupena ve třech z nich,“ říká Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Na pozici koordinátora uspěla UP s projektem NUTRIAGE24. Jeho hlavní řešitelka Romana Klášterecká z FZV bude s kolegy ze španělské Universitat Rovira i Virgili a Islandské univerzity řešit otázky zdravého stárnutí. Zaměří se na vztah mezi výživou, zdravím a životním prostředím u dospělých, s ohledem na jejich životní situace a sociální determinanty, které podmiňují přístup k odpovídajícím potravinám.

Dále je UP partnerem dvou dalších podpořených projektů. Do projektu ETHICAL, koordinovaného univerzitou v Neapoli, je společně s univerzitou v Innsbrucku zapojena i Lucie Macková z PřF. Hlavním cílem je vyvinout komplexní model, který zachycuje migrační toky v rámci Evropské unie. Tato studie bude zahrnovat širší dynamiku migrace v rámci EU a směrem do EU a zohledňovat komplexní faktory, které přispívají k migračním trendům a vzorcům.

Používání hnojiv a pesticidů při pěstování léčivých rostlin může mít nepříznivé účinky na bylinné produkty a extrakty. Projekt VALOR-LIGHT se proto bude snažit nabídnout řešení prostřednictvím ekologických, soběstačných zemědělských metod a šetrných přípravků, které chrání zdraví spotřebitelů. Vede jej Univerzita Innsbruck a spojuje hned pět partnerských univerzit včetně přidružené Univerzity P. J. Šafárika v Košicích. Za UP se na něm bude podílet Lukáš Spíchal, vedoucí CATRIN-CRH.

Tematické letní školy

Ve druhé klíčové aktivitě uspěla katedra chemické biologie z PřF jako partner v letní škole CIRAGRO. Tu koordinuje Neapolská univerzita Fridricha II. a společně s německou Univerzitou Duisburg-Essen a Univerzitou Innsbruck se zaměří na oběhové hospodářství v zemědělsko-průmyslovém odvětví.

Krátkodobé vědecko-výzkumné stáže

Nejlepší hodnocení mezi uchazeči z UP získali od Vědecké rady Aurory student Tadeáš Volný a studentka Eliška Postavová z katedry optiky PřF. Tadeáš Volný absolvuje vědecko-výzkumnou stáž na pracovišti v Innsbrucku u prof. Tracy Northup, Eliška Postavová zamíří na odborné pracoviště katedry fyziky univerzity v Neapoli.

Další informace o výsledcích jsou dostupné na centrálním webu Aurory. Nové výzvy a další příležitosti pro studující i pracující na UP jsou pravidelně zveřejňovány i v češtině na webu Aurory na UP.

V polovině září vydalo Dobrovolnické centrum Univerzity Palackého výzvu na pomoc v oblastech, které postihly povodně. Během deseti dnů se zapojila více než tisícovka zaměstnanců a studentů, mezi nimi i budoucí fyzioterapeutka Barbora Uhmanová z fakulty zdravotnických věd. V Jeseníku zažila zdevastované domy, smutek, ale také velkou vděčnost a sounáležitost. Dalším studentům vzkazuje: Zapotřebí jsou tu hlavně mladí lidé, kteří jsou plní sil.

S ničivými následky přírodní katastrofy se Barbora Uhmanová setkala před třemi lety v Mikulčicích, kde pomáhala kamarádům a známým s úklidem po řádění tornáda. Nad aktuální výzvou dlouho neváhala. „Když jsem viděla výzvu od Dobrovolnického centra, které nabízelo každý den dopravu tam i zpět, přišlo mi to jako super příležitost. Navíc pan děkan vydal prohlášení, že studenti, kteří se pomocných prací zúčastní, mají omluvenou výuku. Řekla jsem si, že z toho budu mít určitě lepší pocit než z ležení u televize, a jak už vyplývá z našeho povolání, máme v sobě poslání pomáhat druhým lidem,“ uvedla studentka navazujícího magisterského programu Aplikovaná fyzioterapie.

Když spolu s dalšími dobrovolníky dorazila do Jeseníku, zavládlo zděšení. „Ve skutečnosti to tam vypadalo ještě hůř než na fotkách a záběrech z televizních reportáží. Sice jsem viděla zdevastované vesnice po tornádu u nás na Jižní Moravě, ale tady bylo navíc všude bahno a člověk si musel neustále dávat pozor na svou bezpečnost. Střídaly se ve mně emoce vděčnosti za to, že tam můžu být a něco udělat, a zároveň pocity smutku z toho, když člověk viděl plakat lidi, kteří v okamžiku přišli o vše, co měli, a nemají kam jít,“ popsala Barbora Uhmanová.

Několik dní pomáhala při odklízecích pracích a byla takříkajíc k ruce tam, kde bylo zrovna potřeba. „Hned první den jsme vyklízeli domy a sklepy, odhazovali lopatami bahno, další den jsme pomáhali ve firmě vynášet a rozbíjet nábytek, odtrhat koberce a linolea a dostat nánosy bahna z garáží. Jedno odpoledne jsme pomáhali při balení obědů pro základní školu. Jsou tu zapotřebí hlavně mladí lidé, kteří jsou plní sil, protože síly rychle dochází. Klobouk dolů před dobrovolníky z řad starších a seniorů. Setkali jsme se tu i s pánem, kterému bylo přes sedmdesát let.“  Tím nejcennějším pro studentku a rovněž fakultní senátorku bylo setkání se spoustou lidí s dobrým srdcem. „Nejvíc mě hřála vděčnost lidí, kterým jsem pomohla. Dobrovolnická pomoc je rozhodně super zkušenost pro mladé lidi,“ shrnula Barbora Uhmanová.

Práci dobrovolníků z řad studentů ocenil děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda. „Jsem hrdý na to, že studenti naší fakulty pomáhají vždy a s plným nasazením tam, kde je jich nejvíc potřeba, což ukázaly tyto povodně, stejně jako pandemie COVID-19. Naplňují tak poslání pomáhající profese již během svého studia. Moc jim za to děkuji,“ vyzdvihl Jiří Vévoda.

V polovině září vydalo Dobrovolnické centrum Univerzity Palackého výzvu na pomoc v oblastech, které postihly povodně. Během deseti dnů se zapojila více než tisícovka zaměstnanců a studentů, mezi nimi i budoucí fyzioterapeutka Barbora Uhmanová z fakulty zdravotnických věd. V Jeseníku zažila zdevastované domy, smutek, ale také velkou vděčnost a sounáležitost. Dalším studentům vzkazuje: Zapotřebí jsou tu hlavně mladí lidé, kteří jsou plní sil.

S ničivými následky přírodní katastrofy se Barbora Uhmanová setkala před třemi lety v Mikulčicích, kde pomáhala kamarádům a známým s úklidem po řádění tornáda. Nad aktuální výzvou dlouho neváhala. „Když jsem viděla výzvu od Dobrovolnického centra, které nabízelo každý den dopravu tam i zpět, přišlo mi to jako super příležitost. Navíc pan děkan vydal prohlášení, že studenti, kteří se pomocných prací zúčastní, mají omluvenou výuku. Řekla jsem si, že z toho budu mít určitě lepší pocit než z ležení u televize, a jak už vyplývá z našeho povolání, máme v sobě poslání pomáhat druhým lidem,“ uvedla studentka navazujícího magisterského programu Aplikovaná fyzioterapie.

Když spolu s dalšími dobrovolníky dorazila do Jeseníku, zavládlo zděšení. „Ve skutečnosti to tam vypadalo ještě hůř než na fotkách a záběrech z televizních reportáží. Sice jsem viděla zdevastované vesnice po tornádu u nás na Jižní Moravě, ale tady bylo navíc všude bahno a člověk si musel neustále dávat pozor na svou bezpečnost. Střídaly se ve mně emoce vděčnosti za to, že tam můžu být a něco udělat, a zároveň pocity smutku z toho, když člověk viděl plakat lidi, kteří v okamžiku přišli o vše, co měli, a nemají kam jít,“ popsala Barbora Uhmanová.

Několik dní pomáhala při odklízecích pracích a byla takříkajíc k ruce tam, kde bylo zrovna potřeba. „Hned první den jsme vyklízeli domy a sklepy, odhazovali lopatami bahno, další den jsme pomáhali ve firmě vynášet a rozbíjet nábytek, odtrhat koberce a linolea a dostat nánosy bahna z garáží. Jedno odpoledne jsme pomáhali při balení obědů pro základní školu. Jsou tu zapotřebí hlavně mladí lidé, kteří jsou plní sil, protože síly rychle dochází. Klobouk dolů před dobrovolníky z řad starších a seniorů. Setkali jsme se tu i s pánem, kterému bylo přes sedmdesát let.“  Tím nejcennějším pro studentku a rovněž fakultní senátorku bylo setkání se spoustou lidí s dobrým srdcem. „Nejvíc mě hřála vděčnost lidí, kterým jsem pomohla. Dobrovolnická pomoc je rozhodně super zkušenost pro mladé lidi,“ shrnula Barbora Uhmanová.

Práci dobrovolníků z řad studentů ocenil děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda. „Jsem hrdý na to, že studenti naší fakulty pomáhají vždy a s plným nasazením tam, kde je jich nejvíc potřeba, což ukázaly tyto povodně, stejně jako pandemie COVID-19. Naplňují tak poslání pomáhající profese již během svého studia. Moc jim za to děkuji,“ vyzdvihl Jiří Vévoda.

Před důležitým rozhodnutím, zda od státu odkoupit objekt Hanáckých kasáren v Olomouci, stojí v těchto dnech Univerzita Palackého. O jednu z největších budov ve městě, která se nachází v blízkosti historického centra i univerzitního kampusu, má zájem developerská společnost, která nabídla v aukci částku 89,1 milionu korun. Univerzita může jako veřejná instituce tuto cenu dorovnat a areál přednostně získat, na vyjádření má ale čas jen do příštího pondělí. Vedení UP proto svolalo na tento týden mimořádné jednání Akademického senátu a požádalo o stanovisko rovněž členy Správní rady.

„Případným nákupem Hanáckých kasáren nechceme řešit krátkodobé potřeby univerzity. Jedná se o strategické rozhodnutí, které je významné především z dlouhodobého hlediska. Máme jedinečnou příležitost získat rozsáhlý objekt v centru Olomouce, který by mohl sloužit mnoha generacím našich studentů a akademiků. Univerzita by tak ještě posílila klíčovou roli, kterou ve městě i regionu má,“ myslí si Martin Procházka, rektor UP.

Je přesvědčen, že s obnovou historických budov má univerzita zkušenosti a může sloužit jako příklad, jak respektovat kulturní dědictví a zároveň vytvářet moderní prostor pro vzdělávání a vědu. „V minulosti jsme získali například Konvikt nebo Zbrojnici, tedy rovněž rozsáhlé objekty, které vyžadovaly rekonstrukci. Zejména Konvikt byl z technického pohledu v mnohem horším stavu, než v jakém se nachází budova Hanáckých kasáren. Přesto se podařilo vybudovat krásné prostory, které se staly centrem univerzitního i kulturního života,“ připomíná rektor.

O příležitosti získat areál kasáren, která se univerzitě aktuálně naskytla, byli už informováni děkani všech osmi fakult, členové akademického senátu i správní rady. Rektor je zároveň požádal o jejich vyjádření, pro které dostali k dispozici veškeré podklady včetně informací o zdrojích financování nákupu nemovitosti, o nákladech na její nezbytnou údržbu i o možnostech jejího budoucího využití. Poskytnuty jim byly rovněž odpovědi na předložené dotazy, připomínky a podněty akademické obce.

Objekt Hanáckých kasáren by v budoucnu mohl univerzitě poskytnout užitečný a praktický prostor, který by sloužil různým fakultám například pro výukové, kancelářské či komunitní účely. „Vzniknout by tam mohly i nové ubytovací či stravovací kapacity. Prakticky okamžitě a bez nutnosti větších stavebních zásahů bychom část prostor mohli využít jako sklady. Výhodou také je, že můžeme objekt zakonzervovat a zvolit postupnou rekonstrukci s využitím státních a evropských dotací tak, abychom nemuseli nést okamžitou finanční zátěž na jeho kompletní opravu. Jedná se o dlouhodobou investici, která má strategický význam pro univerzitu, ale opomíjet nemůžeme ani přínos této budovy pro veřejný prostor,“ dodává Martin Procházka.

Před důležitým rozhodnutím, zda od státu odkoupit objekt Hanáckých kasáren v Olomouci, stojí v těchto dnech Univerzita Palackého. O jednu z největších budov ve městě, která se nachází v blízkosti historického centra i univerzitního kampusu, má zájem developerská společnost, která nabídla v aukci částku 89,1 milionu korun. Univerzita může jako veřejná instituce tuto cenu dorovnat a areál přednostně získat, na vyjádření má ale čas jen do příštího pondělí. Vedení UP proto svolalo na tento týden mimořádné jednání Akademického senátu a požádalo o stanovisko rovněž členy Správní rady.

„Případným nákupem Hanáckých kasáren nechceme řešit krátkodobé potřeby univerzity. Jedná se o strategické rozhodnutí, které je významné především z dlouhodobého hlediska. Máme jedinečnou příležitost získat rozsáhlý objekt v centru Olomouce, který by mohl sloužit mnoha generacím našich studentů a akademiků. Univerzita by tak ještě posílila klíčovou roli, kterou ve městě i regionu má,“ myslí si Martin Procházka, rektor UP.

Je přesvědčen, že s obnovou historických budov má univerzita zkušenosti a může sloužit jako příklad, jak respektovat kulturní dědictví a zároveň vytvářet moderní prostor pro vzdělávání a vědu. „V minulosti jsme získali například Konvikt nebo Zbrojnici, tedy rovněž rozsáhlé objekty, které vyžadovaly rekonstrukci. Zejména Konvikt byl z technického pohledu v mnohem horším stavu, než v jakém se nachází budova Hanáckých kasáren. Přesto se podařilo vybudovat krásné prostory, které se staly centrem univerzitního i kulturního života,“ připomíná rektor.

O příležitosti získat areál kasáren, která se univerzitě aktuálně naskytla, byli už informováni děkani všech osmi fakult, členové akademického senátu i správní rady. Rektor je zároveň požádal o jejich vyjádření, pro které dostali k dispozici veškeré podklady včetně informací o zdrojích financování nákupu nemovitosti, o nákladech na její nezbytnou údržbu i o možnostech jejího budoucího využití. Poskytnuty jim byly rovněž odpovědi na předložené dotazy, připomínky a podněty akademické obce.

Objekt Hanáckých kasáren by v budoucnu mohl univerzitě poskytnout užitečný a praktický prostor, který by sloužil různým fakultám například pro výukové, kancelářské či komunitní účely. „Vzniknout by tam mohly i nové ubytovací či stravovací kapacity. Prakticky okamžitě a bez nutnosti větších stavebních zásahů bychom část prostor mohli využít jako sklady. Výhodou také je, že můžeme objekt zakonzervovat a zvolit postupnou rekonstrukci s využitím státních a evropských dotací tak, abychom nemuseli nést okamžitou finanční zátěž na jeho kompletní opravu. Jedná se o dlouhodobou investici, která má strategický význam pro univerzitu, ale opomíjet nemůžeme ani přínos této budovy pro veřejný prostor,“ dodává Martin Procházka.

Nové umělé pacienty, tzv. fantomy, s možností aplikace virtuální reality a záznamu zákroků pořídí Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Umožní jí to rozšířit a dále zkvalitnit praktickou výuku na simulátorech pro postgraduální studenty. Nákup moderního přístrojového vybavení je podpořen z Národního programu obnovy.

Klinika zubního lékařství v současnosti disponuje patnácti staršími fantomy, na kterých se učí a zároveň si následně procvičují potřebné dovednosti jak studenti magisterského programu, tak i postgraduální studenti – doktorandi a lékaři ve specializačním vzdělávání, pro které však vybavení fantomárny není dostačující. „U postgraduálního studia se již jedná o odbornosti či specializace, jako je například endodoncie, implantologie či klinická stomatologie, a v tomto směru jsme dosud omezeni technickým vybavením i časovou kapacitou pro simulační výuku, kterou musíme kloubit s léčebnou péčí,“ uvedla přednostka kliniky a proděkanka LF UP pro studium Zubního lékařství a Dentistry Iva Voborná.

Tato situace se však brzy změní díky projektu, v rámci něhož klinika pořídí až šestnáct nových modernějších simulátorů s možností aplikace virtuální reality a také mikroskopové vybavení, které je pro specializované oblasti zubního lékařství potřeba.

„Bude to pro nás velký kvalitativní skok a budeme moci studentům nabídnout nové výukové předměty. S využitím virtuální reality se můžeme při výuce věnovat komplikovanějším reálným případům a jejich řešení na simulátoru před ošetřením pacienta. Toho bychom na počátku naskenovali 3D rentgenem, zpracované snímky pak vložili do virtuální reality, díky níž by si student-lékař na simulátoru mohl nanečisto vyzkoušet ošetření, které dotyčnému bude v ústech provádět,“ přiblížila přednostka kliniky.

Moderní simulátory nahradí část dosluhujících starších fantomů, kdy některé z nich ještě najdou uplatnění, například v cvičné zubařské ordinaci v Pevnosti poznání. S novým přístrojovým vybavením dojde ve fantomárně na klinice i ke změnám organizačním. Její prostory budou účelněji a funkčněji využity. K úpravám by mělo dojít v létě příštího roku.

Nové vybavení pro simulační výuku Kliniky zubního lékařství LF UP a FNOL bude pořízeno pod hlavičkou projektu Navýšení kapacity pro simulační výuku v doktorském studijním programu Stomatologie a ve specializačním vzdělávání v rámci vzdělávacího programu v oboru Klinická stomatologie (registrační číslo CZ.31.7.0/0.0/0.0/23_086/0008496), který je v rámci Národního programu obnovy spolufinancován Evropskou unií. Rozpočet projektu počítá s výdaji ve výši 23,5 milionu korun.

Hlavní řešitelkou projektu je proděkanka LF UP pro studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročníku a vedoucí fakultního simulátorového centra Centesimo docentka Eva Klásková, odborný tým dále tvoří Luděk Kaprál a Jaromír Vachutka ze zmíněného centra. Administrativní část projektu zabezpečuje Projektový servis UP.