Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Sama o sobě říká, že je valašským nadšencem. Z lásky k obci Hošťálková, z níž Kamila Polonyová, studentka učitelství českého jazyka a literatury a také hudební výchovy PdF UP pochází, složila píseň. V roce 2020 s ní uspěla v SuperStar. Od té doby uplynul nějaký čas a autorka skladby Nad našú Hošťálkovú oslovila dalšími autorskými písněmi porotu v soutěžní části fakultní konference Mozaika poznání.

Svou první píseň složila ve třinácti. Sólovému zpěvu, s nímž začala v Základní umělecké škole Vsetín, se věnuje už od šesti, k němu si pak celkem rychle přidávala hru na klavír, housle, kytaru a ukulele. Dnes je Kamila Polonyová studentkou Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, hudebku však učí už od roku 2021, nejprve na Základní škole v Hošťálkové, poté hudební nauku a sólový zpěv v Základní umělecké škole Morava. „Jaké mám plány? Ráda bych učila i nadále. Práce s dětmi mě velmi baví a naplňuje,“ říká zpěvačka, již do další tvůrčí činnosti motivoval právě v soutěži SuperStar i zpěvák Paľo Habera.

Během sedmnáctého ročníku studentské soutěžní konference Mozaika poznání prezentovala před porotou Pedagogické fakulty UP svou práci s názvem Vděčnost i smutek vychází ze srdce. Promítala své písně s videoklipy a ty pak komentovala. Sedmičlennou porotu nadchla a v kategorii Umělecká činnost a tvorba získala první místo.

„Hudba je pro mě vším. Je pro mě lékem na trápení duše, relaxem i radostí,“ doplňuje Kamila Polonyová, jež si příležitosti prezentovat svou práci velmi cení.

„Symbolizuje spojení dvou autorských písní Srdcebol a Vďačnosť. Píseň Srdcebol jsem složila v roce 2021, nese s sebou životní příběh o nešťastné lásce a zklamání, ale také o koncích a nových začátcích. Píseň Vďačnosť vznikla v roce 2020. Složila jsem ji jako poděkování fanouškům a všem lidem, kteří mě podporovali v pěvecké soutěži SuperStar. Je ve slovenštině, protože mám tatínka Slováka. Odmala mám tak ke slovenštině a k samotnému Slovensku velice blízko. Touto písní jsem chtěla lidem připomenout, aby byli vděční za to, co v životě mají,“ dodává mladá tvůrkyně, jejímž cílem je prostřednictvím písní předat emoci a určité poselství.  

Přestože jsou uvedené písně vcelku odlišné, nesou podle Kamily Polonyové společný aspekt.

„Vzhledem k blížícímu se konci mého působení na olomoucké pedagogické fakultě, chtěla jsem se s ní a s lidmi zde tímto způsobem rozloučit. Se smutkem v srdci, avšak zároveň s obrovskou vděčností za všechny ty strávené roky a zážitky na fakultě a v Olomouci,“ doplňuje studentka češtiny a literatury a hudební výchovy, která se do povědomí veřejnosti zapsala právě v roce 2020 s písní Nad našú Hošťálkovú, a která kromě studia na pedagogické fakultě a výuky na základních uměleckých školách rozšiřuje svůj seznam autorských děl.   

Mozaika poznání je studentská soutěžní konference PdF UP, jejímž cílem je kromě podpory talentovaných a tvořivých studentů této fakulty i prohlubování jejich vědecké, odborné a umělecké činnosti. Během sedmnáctého ročníku, který se uskutečnil na konci dubna, zazněla celá řada zajímavých informací jak z oborů neučitelských a učitelských, tak z oboru umělecká činnost a tvorba. Více nejen o soutěžní práci Kamily Polonyové zde.

Produkci a spotřebě potravin se věnuje letošní festival Země na talíři, který se koná v úterý 16. července v Olomouci. V rámci projektu Hra o klima! Na tahu před změnou klimatu ho pořádají organizace Na mysli, z. ú., výzkumný program Potraviny pro budoucnost Strategie AV21, Ústav experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Pevnost poznání Univerzity Palackého.

Návštěvníci se v Pevnosti poznání mohou od 16 hodin těšit na zajímavý program, jehož součástí je filmová projekce, beseda i praktický workshop. Přehlídka má podle Viktorie Tenzerové z organizace Na mysli, z. ú. upozornit na to, že zajistit do budoucna potraviny pro všechny obyvatele planety nebude jednoduché a řešení je třeba hledat už nyní. „Dostatek potravin je klíčový pro udržení stability a prosperity společnosti. Musíme reagovat na změnu klimatu i na to, že obyvatel planety neustále přibývá. Měli bychom podporovat udržitelnou zemědělskou produkci, minimalizovat erozi půdy a chránit vodní zdroje. Současně je potřeba vyšlechtit plodiny, které budou odolnější, výnosnější a lépe zvládnou změnu klimatu,“ vysvětluje Viktorie Tenzerová.

Festivalovou filmovou projekci odstartuje belgický snímek Vzhůru na pole! od autorů Michaël Antoine, Nicolas Bier a Jean-Simon Gérard. Tento film zavede diváky do různých koutů světa a představí inspirativní příběhy farmářů a farmářek, kteří prosazují udržitelné rodinné a komunitní zemědělství. Snímek také otevírá ožehavý problém dneška, kterým je plýtvání potravinami. Na světě stále trpí hladem 800 milionů lidí, přesto se třetina všeho vyprodukovaného jídla vyhodí nebo znehodnotí.

Hostem letošního festivalu je lesník a včelař Jiří Gottwald, který zcela změnil území vyčerpané intenzivním zemědělstvím.  U Nového Jičína vysadil na pěti hektarech medonosné pásy, krajinotvorný sad a vybudoval tůň.  Jak říká jedna z organizátorek Veronika Miklíková z Na mysli, z. ú., Jiří Gottwald tak v lesích zvýšil druhovou pestrost a hospodaří způsobem, u kterého nevznikají holiny. „Díky tomu se voda vsakuje do půdy postupně, takže se na ní lépe daří rostlinám a nehrozí půdní eroze.  To vše má příznivý vliv na mikroklima krajiny. Na jeho pozemcích se zvyšuje biodiverzita a postupně roste počet druhů živočichů, rostlin, hub a mikroorganismů. Jiří Gottwald nepoužívá herbicidy a umělá hnojiva a projekt využívá také ke vzdělávacím účelům,“ dodává Veronika Miklíková.

Součástí festivalu je také praktický workshop zaměřený na výrobu kombuchy. Zájemci se dozví vše o jejím využití a zdravotních přínosech. Nebudou chybět ani zajímavé recepty a ochutnávka v různých stádiích vývoje od čaje přes vykvašenou kombuchu až po kombuchový ocet.

Festival Země na talíři se uskuteční v úterý 16. července od 16 hodin v Pevnosti poznání. Vstup je zdarma.

Vedoucím CATRIN-CRH, jedné ze tří divizí CATRIN Univerzity Palackého, je od května letošního roku odborník na chemickou biologii rostlinných hormonů Lukáš Spíchal. Ve funkci vystřídal Ivo Fréborta, který již o tento post neusiloval.

Dosud jste vedl jednu z výzkumných skupin CATRIN. Proč jste se rozhodl ucházet o pozici vedoucího CATRIN-CRH?

Jakožto vedoucí výzkumné skupiny Fenotypizace, která je svým zaměřením a personálním složením interdisciplinární, jsem vnímal obrovskou perspektivu a potenciál spolupráce mezi skupinami v rámci CATRIN- CRH, ale i mezi skupinami napříč divizemi CATRIN. Snažil jsem se tento potenciál využít a úspěšné budování těchto interakcí se již promítá do publikačních a projektových úspěchů, z čehož mám upřímnou radost. Motivací ucházet se o post vedoucího divize bylo tedy, mimo jiné, zúročit tyto zkušenosti a z pozice vedoucího podporovat tyto vazby a stimulovat tvorbu nových. Chtěl bych, aby se výzkumné skupiny CATRIN-CRH tematicky maximálně propojily ve směřování za společným výzkumným cílem reagujícím na výzvy z oblastí potravinové bezpečnosti, udržitelného zemědělství a změn klimatu pomocí inovativních řešení.  

Je jednou z cest k tomuto cíli nedávná restrukturalizace výzkumných skupin?

Ano, měl jsem pocit, že přílišná atomizace do menších skupin vytváří mentální bariéry a podporuje spíše snahu vnitřně soutěžit. To není ku prospěchu celku. Právě odstranění těchto bariér může posílit uvědomění si vzájemné prospěšnosti. Sloučil jsem skupiny, kde tematické či projektové propojení již existovalo. Navíc jsem tím chtěl spojit některé skupiny tak, aby tvořily komplexnější týmy navzájem komplementárních pracovníků a byly vyváženější z hlediska svého potenciálu ve směru k základnímu a aplikovanému výzkumu.

Jaké další úkoly jste si stanovil?

Rád bych dále zvýšil grantovou úspěšnost, vytvořil strategická partnerství s výzkumnými institucemi v ČR a zahraničí a komerční sférou. Chtěl bych maximálně podpořit růst mladých, nadějných vědců. CATRIN-CRH je již nyní místem, kam přijíždí mnoho studentů a výzkumníků ze zahraničí na kratší i delší výzkumné pobyty. Budu se snažit, aby tímto naše divize, jakožto hrdá součást VŠÚ CATRIN, pomohla budovat dobré jméno Univerzity Palackého ve světě.

Zmínil jste, že budování interakcí se již promítá do publikačních a projektových úspěchů. Můžete být konkrétnější?

Dobrým příkladem je projekt Horizon Europe PATAFEST, na kterém se podílí hned dvě skupiny CATRIN-CRH. Diskuze, které spolu členové z dosti tematicky odlišných oblastí byli nuceni vést při přípravě projektu, ale i nyní v průběhu jeho řešení, vedly k většímu vzájemnému pochopení a nalezení styčných bodů. Generovaly nové náměty na další společné projekty, které byly společně podány, a doufám, že některé z nich získají finanční podporu. V oblasti publikací je určitě dobrým příkladem propojení mezi skupinami Fenotypizace a Fytochemie, které vlastně vyústilo ve formální spojení do jedné výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím.

Pro CATRIN je důležitý i transfer poznatků do praxe. Máte nějaké plány i v této oblasti?

Ano, úspěšná valorizace nových vlastních poznatků je jednou z klíčových oblastí, kterým se chci věnovat. Vzhledem ke svým letitým zkušenostem s různými formami valorizace know-how přes projekty aplikovaného výzkumu s průmyslovými partnery, licencování know-how i založení a vedení spin-out společnosti si dobře uvědomuji všechny stránky tohoto procesu. Tedy nejen to, že vznikne výsledek s komerčním potenciálem, ale také vše, co to obnáší zvenčí, ale i uvnitř skupiny. V tomto ohledu se můžu opřít o skvělý tým oddělení transferu technologií CATRIN, se kterým již mapujeme potenciál jednotlivých skupin a spolupracujeme na vytvoření strategie pro CATRIN-CRH.

Co vás během prvních týdnů ve funkci překvapilo a z čeho máte největší radost?

Vzhledem k tomu, že v CATRIN-CRH působím od počátku a její fungování jsem již znal z pozice vedoucího výzkumné skupiny, tak těch překvapení moc nebylo. Radost mám určitě z pozitivního přijetí mých vizí na úrovni vedení CATRIN a ostatních divizí, včetně jejich výzkumných skupin, a okamžité podpory vedoucích skupin k propojení našich témat. Prvním skvělým výsledkem by mohlo být zřízení společného pracoviště rozšiřujícího výzkum v oblasti biosenzingu, který je skvěle rozběhnut v CATRIN- RCPTM, do témat rostlinné produkce a potravinové bezpečnosti řešených v CATRIN-CRH.

Jak vidíte CATRIN-CRH nyní a kde byste ji rád viděl na konci vašeho funkčního období?

CATRIN-CRH se nyní nachází v období nutné stabilizace a adaptace na podmínky, ve kterých jako část vysokoškolského ústavu na UP vznikla a s nimiž se musí potýkat. Vzhledem ke způsobu financování silně orientovaném na projekty jsme již prokázali, že dokážeme získat dostatek financí z evropských a národních soutěží. Rád bych viděl CATRIN-CRH jako jeden tým, který bude díky své multidisciplinaritě schopný nacházet nová, na UP doposud neřešená témata, atraktivní pro studenty a mladé vědce ze zahraničí. Rád bych také viděl CATRIN-CRH jako vyhledávaného a úspěšného partnera v rámci mezinárodních konsorcií, ale také pro průmyslové partnery.

Což takhle se v létě na chvíli zastavit a trochu si zafilozofovat? Třeba u knihy, která přímo vybízí k sebekultivaci a sebereflexi. Mencius je stěžejní text konfuciánské filozofie. V prvním českém překladu ho nedávno představilo Vydavatelství UP a my vám jej přinášíme jako druhý letošní tip na letní prázdninové čtení.

Okno do nitra konfucianismu z pera „prvního čínského politologa“. Tak by se ve zkratce dal podle překladatele Ivo Pajorka Mencius charakterizovat. Mistr Mencius byl následovníkem Konfucia a současníkem Alexandra Velikého, Platóna či Aristotela. Jeho významné působení v čínských zemích ve 4. století před naším letopočtem bylo dlouhou dobu přehlíženo. Uznání ze strany historiků a literárních vědců se proto dočkal až o několik stovek let později, kdy se Mencius zařadil k dalším stěžejním konfuciánským dílům – Konfuciovým Hovorům, Velkému učení a Doktríně středu.

Ve svém dialogickém díle mistr Mencius proklamuje na svou dobu progresivní myšlenky sebekultivace a sebereflexe jako protiváhy vůči vojenským strategiím a nabízí pragmatický idealismus, který zanechal v čínské kultuře hluboké stopy. „S trochou nadsázky lze říct, že Mencius byl prvním čínským politologem. Navzdory neutěšené situaci v éře válčících států věřil, že každý člověk je nadán k dobru. Putoval za lenními knížaty a radil jim, aby si získávala poddané svými ctnostmi, nikoli pouze silou,“ říká k filozofickému spisu Pajorek.

Svého Mencia si můžete pořídit v tištěné i elektronické verzi na VUP shopu. Jde o vůbec první vlaštovku z nové edice Dálný východ, na které spolupracuje Vydavatelství UP s katedrou asijských studií FF UP a která má za cíl přinášet významné texty východoasijské literatury a přibližovat čtenářům tamější kulturní i historické aspekty.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Olomouc opět přivítá zájemce o češtinu. Už tuto neděli se na nádvoří Filozofické fakulty Univerzity Palackého poprvé potká téměř stovka studentů osmatřicátého ročníku Letní školy slovanských studií. Nejpočetnější skupinou budou letos Američané.

S cílem učit se česky přijedou do Olomouce lidé z různých koutů Evropy, dále například i z Egypta, Japonska, Koreje, Austrálie, Singapore či Mexika. Nejpočetnější skupinou však letos budou Američané. Téměř stočlennou skupinu budou i letos tvořit lidé rozdílných věkových kategorií.

„Do prostor filozofické fakulty dorazí například osmasedmdesátiletý Ital Antonio. Češtinu se sem přijede učit už podruhé. Přijede i dvaasedmdesátiletý Američan Michael či šestnáctiletý Hideaki z japonského Nagana, jenž se naší letní školy zúčastní se svou maminkou. Početně největší skupinu budou tvořit Američané, přijede jich deset,“ uvedla Pavla Poláchová, ředitelka Letní školy slovanských studií FF UP s tím, že hojnou americkou skupinu následuje devět zájemců o češtinu z Německa, osm pak z Polska.

Tradičně mívají zájem o tuto školu i cizinci, kteří žijí v České republice, mimo jiné pro cizince, kteří navíc pracují na Univerzitě Palackého, má škola připravené i slevy. Není žádnou výjimkou, že se posluchači a posluchačky účastní olomoucké letní školy opakovaně.

„Hned po příjezdu, během prvního víkendu, projdou všichni studenti rozřazovacími testy. Uskuteční se v ústní formě. Podle pokročilosti pak posluchače rozdělíme do devíti skupin. Nabídneme tak start ve výuce češtiny úplným začátečníkům, ale i zajímavé hodiny, v nichž se zdokonalí v češtině i velmi pokročilí studenti,“ doplnila Pavla Poláchová.

Během odpoledních jazykových aktivit se budou posluchači moci zdokonalovat ve výslovnosti, škola jim nabídne i gramatické a konverzační workshopy. Kromě češtiny budou pro zájemce otevřené kurzy ukrajinštiny a ruštiny pod vedením zkušené lektorky Larysy Sazanovych ze Záporoží.

I letos budou studenty učit pedagogové Filozofické fakulty Univerzity Palackého, její absolventi a dále externisté, kteří během akademického roku působí na lektorátech v Rumunsku a v Polsku.

Podle ředitelky letní školy jezdí zahraniční studenti se zájmem o češtinu do Olomouce velmi rádi, jistou roli v tom sehrává nejen kvalita výuky, jedinečnost místa výuky, samotné město Olomouc, ale i další doprovodný program. I ten podle ní bude letos bohatý.

„Studenti navštíví pivovar Tvarg ve Velké Bystřici, olomoucké Arcidiecézní muzeum, Pevnost poznání UP či Telegraph, budou moci vystoupat i na radniční věž. V rámci filmového klubu jim budeme promítat české filmy pod širým nebem na nádvoří filozofické fakulty, tradiční divadelní workshop se uskuteční opět ve spolupráci s divadlem Nabalkoně. Nabídneme jim i workshop lidových tanců a písniček, folklorní večer s cimbálovkou a workshop hlaholice. I letos se uskuteční mezinárodní piknik, během něhož budou studenti prezentovat pochutiny zemí, z nichž pocházejí, budeme také opékat buřty. Jako novinku máme pro studenty připravenou přednášku a následnou vernisáž výstavy s názvem České a moravské lidové kroje. Přednášku prosloví autorka kreseb Jarmila Opletalová. I letos nabídneme celodenní výlety, chystáme se do Mikulova, Moravského krasu a do Ostravy,“ uzavřela Pavla Poláchová.  

Letní škola slovanských studií FF UP se uskuteční od 13. července do 11. srpna v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého (Křížkovského 10).

Šťastná náhoda přivedla studentku Fakulty zdravotnických věd UP Lucii Doležalovou k zisku zlaté medaile. Na mistrovství světa v raftingu odjela jako záskok jen několik dní před zahájením šampionátu. Z Bosny a Hercegoviny se vrátila domů hned s několika medailemi včetně té nejcennější.

Studentka Všeobecného ošetřovatelství na fakultě zdravotnických věd se na vodě pohybuje už od dětských let. „Původně jsem jezdila za SK UP Olomouc slalom na divoké vodě, jak na kajaku, tak na singl kánoi. V roce 2021 jsem byla v juniorské reprezentaci, tam jsme v kategorii týmů byli první na mistrovství světa i Evropy. Jenže pak jsem si natrhla biceps a po dvojí operaci ramene jsem musela s jízdou na vodě skončit,“ popsala Lucie Doležalová. O ukončení sportovní dráhy ale uvažovala už delší dobu. „Věděla jsem, že chci jít studovat, protože v téhle sportovní branži se u nás uživí jeden, dva závodníci,“ zmínila.

Po maturitě na hejčínském gymnáziu si nejprve dala přihlášku na zdravotnické záchranářství v královéhradecké Vojenské lékařské fakultě. „Přijímačky jsem zvládla, jenže abyste mohl jít na záchranáře, musíte projít všemožnými zdravotními testy a já v té době byla už po operaci ramene, což by mě v téhle práci do budoucna limitovalo. Další věc, která rozhodla, souvisí s mým tajným snem. Jednou bych se totiž chtěla dostat na misi s Lékaři bez hranic, kde ale záchranáře neberou. Všeobecné ošetřovatelství byla moje druhá volba a dnes rozhodně nelituji,“ zdůraznila Lucie Doležalová.

Uběhly více než dva roky od posledních závodů, když Lucii přišla nabídka, jestli by se znovu nepostavila na start, a to rovnou na mistrovství světa v raftingu čtyřčlenných posádek (R4). „Asi tři týdny před začátkem mistrovství mi napsala kamarádka, že jí chybí jeden člověk v posádce a jestli bych jejich týmu nemohla pomoct. Kývla jsem a začala s přípravou. Odjížděly jsme tři dny před zahájením, takže jsme měly čas porozhlédnout se po trati a trochu potrénovat. V roce 2018 jsem se tam byla podívat na závod, takže jsem už věděla, co mě čeká. Není to těžká řeka, rovná voda se střídá s divokou, takže je čas na oddechnutí,“ popsala Lucie Doležalová. Během závodů se naštěstí výrazně neozvalo operované rameno. „Od druhé operace už uplynul rok a půl, navíc jsem nesportovala a rameno tak nezatěžovala.“

Jako sportovec-sólista se Lucie musela narychlo sžít s posádkou. „Na raftech jezdím jako instruktor, takže přechod z kajaku byl v pohodě. Těžší samozřejmě bylo, že jsem přišla do sehraného týmu jako nováček. Pak to bylo o domluvě, občas jsme po sobě s holkama i řvaly, ale spíš ve smyslu, kdo má kdy zabrat a jestli teď pádlovat dopředu nebo dozadu. Myslím, že jsme byly skvělá parta, což se odrazilo i na počtu medailí,“ uvedla Lucie Doležalová.

Na řece Vrbas vybojovala juniorská posádka ve složení Lucie Doležalová, Sára Hrdličková, Laura Žďárská a Ivana Klouboučková zlatou medaili ve slalomu, k tomu přidala bronz ve sprintu, sjezdu a kontaktní vyřazovací disciplíně Head to Head. V celkovém součtu se čtveřice umístila na stříbrné pozici za japonskou posádkou. „Jsem ráda, že po té dvouroční pauze jsem mohla znovu nasát atmosféru závodů. Dřív to bylo tak, že jsme měli závody u nás i v zahraničí pomalu každý týden. Připomněla jsem si, jak je super mít kamarády u vody,“ uvedla Lucie Doležalová, která vedle mistrovství světa zvládla i školní povinnosti. „Zápočty jsem musela splnit mezi tréninky, se zkouškou mi vyšla vstříc a pomohla paní doktorka Šaňáková, které jsem se taky jako jedné z prvních pochlubila zlatou medailí.“

O znovunastartování  sportovní kariéry však Lucie Doležalová navzdory čerstvě nabytým medailím neuvažuje. „Organizované víkendy už mi fakt nechybí,“ shrnula s úsměvem.

Dva nové druhy sinic objevili odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v kaluži, která se po vydatném dešti vytvořila v jedné z ulic v Olomouci. Nové druhy vědci pojmenovali Laspinema palackyanum a Laspinema olomoucense. Učinili tak na počest Františka Palackého, k 450. výročí založení Univerzity Palackého a také jako připomínku města Olomouce, na jehož území nové druhy sinic objevili. Na studii mapující výskyt sinic Laspinema v Česku i zahraničí, která obsahuje i nové druhy sinic z Olomouce, se podíleli studenti bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů na katedře botaniky přírodovědecké fakulty. Výsledky byly publikovány v prestižním časopise Journal of Phycology.

Sinice jsou nejpočetnějšími organismy v historii Země. Hrály a stále hrají významnou roli jako producenti kyslíku. Sinice lze nalézt nejen v rybnících a jezerech, ale také v půdách. Vědci z katedry botaniky v rámci vědeckého projektu zkoumají evoluci sinic obývajících půdy po celém světě.  „Dva nové druhy sinic jsme nečekaně objevili ve vzorku odebraném z kaluže přímo v Olomouci. Její dno pokrýval zelený povlak, který signalizoval přítomnost těchto mikroorganismů. Původně jsme pouze chtěli zjistit, jaké druhy sinic kaluž obývají, a narazili jsme na dosud nepopsané druhy,“ řekl Petr Dvořák z katedry botaniky přírodovědecké fakulty.

Identifikace nových druhů sinic ale nebyla jednoduchá. „Analýza tvarů a rozměrů buněk ve světelném mikroskopu nám nepomohla tyto druhy od sebe bezpečně odlišit,“ uvedl. V případě dosud neznámých sinic se totiž jedná o takzvané kryptické druhy, které se vyznačují tím, že nelze najít specifické morfologické znaky, pomocí nichž je lze od sebe odlišit. „Přistoupili jsme tedy k získání kompletní genetické informace pomocí sekvenování DNA pro oba nové druhy. Porovnali jsme získané informace s databázemi a přesně definovali a popsali hranice mezi druhy,“ dodal Petr Dvořák.

Další vzorky sinic vědci z přírodovědecké fakulty sbírali v Česku a Polsku. V laboratoři poté získali jejich genetickou informaci. „Opět jsme porovnali získané informace s databázemi. Zjistili jsme, že i když se původně předpokládalo, že se sinice Laspinema vyskytuje jen vzácně, tak my jsme ji našli téměř na všech kontinentech. A také na velkém množství biotopů od sladkých a slaných vod, mangrovů, až po půdní krusty a kaluže,“ řekl Petr Dvořák.

Počty druhů živočichů a rostlin se pohybují v řádech milionů. Naopak druhů mikroorganismů, mezi které sinice patří, jsou miliardy. Vědcům se ale dosud podařilo identifikovat pouze malou část mikroorganismů „Objevování a popisování diverzity druhů mikroorganismů brání jejich miniaturní rozměry, složitá manipulace v laboratoři a také malý počet vědců, kteří se zabývají studiem diverzity druhů mikroorganismů. Čeká nás tedy ještě dlouhá cesta, než se přiblížíme k popsání všech druhů mikroorganismů,“ doplnil botanik.

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. V druhém díle navštívíme Háskóli Íslands čili Islandskou univerzitu.

Aurora borealis – polární záře. Kam jinam se za ní vydat než na Island a jeho největší a nejstarší univerzitu. Háskóli Íslands (hár ‚vysoký‘ +‎ skóli ‚škola‘) byla založena v roce 1911 a postupně se rozrostla z malé školy pro státní zaměstnance na moderní státní univerzitu, která poskytuje výuku pro přibližně 14 000 studentů na pětadvaceti fakultách.

Výuka a výzkum probíhají v oblasti společenských a humanitních věd, práva, medicíny, přírodních věd, technických věd a vzdělávání učitelů. Většina kateder umožňuje studovat i skládat zkoušky v angličtině. Univerzita se díky jedinečnému literárnímu dědictví a islandské přírodě specializuje na islandský jazyk, medievistiku a vědy o životním prostředí.

Univerzita hrála důležitou roli při budování islandského národního státu a Islanďané ji vnímali jako důležitý odrazový můstek na cestě k úplné nezávislosti. Během prvních 29 let sídlila přímo v budově islandského parlamentu.

Dnešní univerzitní kampus se nachází v srdci Reykjavíku na ulici Suðurgata, která je lemována barevnými domky. V sousedství můžete navštívit Islandské národní muzeum nebo pozorovat ptáky na městském jezeře Tjörnin. Na jeho druhém břehu, částečně přímo na vodě, stojí na betonových pilotech moderní radnice. Projít se pak můžete do živého přístavu nebo k ikoně města – 75 metrů vysokému kostelu Hallgrímskirkja. Na věž je možné vyjet výtahem a z vrchu se kochat výhledy po islandské metropoli i jejím okolí.

Islandská univerzita využívá kromě jiných zdrojů i jeden pozoruhodný způsob financování – loterii. Díky speciální výjimce ji provozuje už po 90 let a je tak nejstarší loterií na Islandu. Financovala výstavbu a údržbu téměř všech budov Islandské univerzity, včetně hlavní budovy, sportovní haly, lékařské fakulty a dalších. Kromě univerzitního prostředí podpořila také mnohé výzkumné projekty. Losování dnes provádí počítač, první čísla však z velkých bubnů vytáhly děti Ingigerður Jónsdóttir a Jónas Guðbrandsson před zaplněným divadlem Iðnó v centru Reykjavíku. 

Různé příležitosti, které Háskóli Íslands svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. Zkuste se podívat také do společné databáze Aurora Doctoral Pool – 33 vyučujících z Islandské univerzity je ochotných stát se vedoucím, konzultantem či oponentem disertačních prací zahraničních doktorandů a doktorandek ze sítě Aurora.

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam

Příště navštívíme…
– Universität Duisburg-Essen

Sotva převzala v olomouckém Arcibiskupském paláci diplom, už se chystala na vlak domů na Ukrajinu. Maryna Kovalova úspěšně završila své studium na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, do kterého se promítla válka rozpoutaná Ruskem. Při promoci neskrývala radost, že má studijní povinnosti zdárně za sebou, zároveň ale i smutek, že kvůli válce nemohou být u takového okamžiku všichni její nejbližší.

Slavnostního aktu se zúčastnila máma, sestra a babička. „Přijely z Oděsy jen kvůli mně, babička je tu úplně poprvé. Táta bohužel kvůli válce přijet nemohl. Je moc smutné, že nemůže být u jednoho z nejdůležitějších zážitků v mém životě. Když jsme se šly fotit, sestra vytáhla jeho fotku, aby byl aspoň takto s námi,“ prozradila Maryna po promoci.

„Tátova nepřítomnost vlastně připomíná, proč tu jsem. Dá se říct, že celé své studium jsem se věnovala Ukrajině, mimo jiné jsem i psala bakalářskou práci o ukrajinských uprchlících. Připomínala jsem, že u nás probíhá válka a není to odsud příliš daleko,“ dodala absolventka bakalářského programu Etika a kultura v mediální komunikaci.

Když na něj nastupovala, byl otevřený teprve rok, referencí příliš nebylo. „Původně jsem chtěla jít studovat žurnalistiku, ale moje učitelka češtiny mi doporučila zkusit tento obor na teologické fakultě. Šla jsem tenkrát na motivační pohovor a vlastně vůbec nevím, jak se mi podařilo se sem dostat. Když jsem se pak bavila s vedoucím katedry docentem Francem, vyprávěl mi, jak jsem měla špatnou češtinu a rukama nohama se jim snažila vysvětlit, co od studia očekávám,“ vzpomněla.

Z absolvovaného studia je nadšená. Dalo jí mnohé k zamyšlení, otevřelo obzory v interkulturní komunikaci, mohla nahlédnout na některé sociální problémy z úhlů pohledu, které ji dosud nenapadly, a setkat se s řadou odborníků z praxe. „Jsem také velmi ráda za to, jak mě jako Ukrajinku třída přijala, nebylo pro mě jednoduché přijít z jiné kultury. Ale myslím, že se nám vzájemná spolupráce povedla a budu na všechny spolužáky i vyučující vzpomínat. Jsem jim velmi vděčná za ty tři roky,“ doplnila Maryna Kovalova s tím, že studium Etiky a kultury v mediální komunikaci může jen doporučit.

Nyní již dvacetiletá Ukrajinka tráví čas se svou rodinou v Oděse, nemohla se dočkat, až ukáže svůj diplom tátovi. Zároveň se ale těší, až se na konci léta zase vrátí do Olomouce – na bakaláře z CMTF totiž naváže magisterským studiem na katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky filozofické fakulty.

Naučit žáky základních škol lépe zvládat konflikty svépomocí se budou snažit studenti právnické fakulty. A to v rámci programu Mediace do škol, který připravilo Centrum pro řešení konfliktů a mediaci při právnické fakultě. Program má za sebou pilotní výukový workshop.

Nápad na vytvoření programu pro školáky se zrodil vloni současně se vznikem Centra pro řešení konfliktů a mediaci. Přišli s ním sami studenti práv zapojení do aktivit centra. „Nápad jsme začali společně rozpracovávat na začátku letošního roku. Cílem programu je formou výukového workshopu poskytnout školákům některé kompetence v komunikaci a řešení konfliktů a v osvojování si mediačních dovedností tak, aby dokázali konflikty lépe zvládat svépomocí a nebyli závislí na dalších zdrojích podpory. Lektory jsou studentští mediátoři, což činí náš program unikátní,“ řekla Lenka Holá, vedoucí Centra pro řešení konfliktů a mediaci, pod jejíž supervizí studenti pracují. Zapojeno bylo zatím šest posluchačů magisterského programu Právo a právní věda – Tereza Doubková, Ondřej Lengyel, Johanka Martinková, Gabriela Možná, Filip Novák a Daniela Uramová.

V letním semestru se podařilo program pilotně otestovat u žáků páté třídy Základní školy Řezníčkova Olomouc. S organizací výrazně pomohla Blanka Vítová z katedry soukromého práva a civilního procesu. „Potřebovali jsme v praxi ověřit, zda jsme program dobře nastavili. Hodně pozornosti jsme věnovali samotné přípravě. Úzce jsme komunikovali s třídní učitelkou, monitorovali jsme složení třídy, psychosociální atmosféru ve třídě nebo možné problémy,“ vysvětlila Lenka Holá. Výsledkem zkušebního workshopu bylo například snížení časové dotace. Z původních plánovaných tří výukových dnů po čtyřech hodinách na tři výukové dny po třech hodinách.

Workshop mediace se svou třídou absolvovala učitelka Jana Zajícová. „Na programu jsme ocenili osobní nadšení vysokoškoláků, vizuální prezentaci, nápadité scénky ze života dětí, pracovní listy a zapojení her pro větší důvěru mezi dětmi a studenty. Děti už vědí, co je mediace, jak má vypadat a chápou, že v řešení sporu je to lepší cesta než cesta soudu. Program děti vybízí k porozumění různosti pohledů na životní situace a nekonfliktnímu řešení neshod,“ zhodnotila třídní učitelka.

Program Mediace do škol nyní chtějí jeho autoři vylaďovat a v konečné fázi zřejmě také akreditovat. „Rádi bychom například iniciovali schůzku s kolegy z pedagogické fakulty, kteří jsou kvalifikovanější, co se týká výukových metod. Program chceme zkvalitnit zejména v oblasti metod a forem práce,“ naznačila Lenka Holá s tím, že by do budoucna mohla vzniknout i obdoba programu pro střední školy.

Všichni doposud zapojení studenti již prošli v rámci výuky na právnické fakultě mediační klinikou a podílejí se na aktivitách Centra pro řešení konfliktů a mediaci. „Nápad vznikl během zakládání centra, kdy bylo potřeba vymyslet také popularizační aktivity. Na tvorbě obsahu programu jsem se podílel spolu s ostatními. Celý projekt je týmovou prací,“ řekl Ondřej Lengyel, student třetího ročníku magisterského programu Právo a právní věda.

Spolu s kolegyní Danielou Uramovou, studentkou druhého ročníku magisterského programu Právo a právní věda, se shodli, že se pilotní výuka povedla. „Před prvním výukovým blokem jsem byla napjatá, jestli to nebude pro páťáky příliš složité téma, a bála jsem se, abychom jim informace dokázali předat pro ně srozumitelnou formou. V průběhu výuky jsme viděli, že některé části programu zaujaly více než jiné, ale na konci, když si žáci zkoušeli mediovat nebo tvořili plakát o tom, co je to mediace, jsme zjistili, kolik informací se vlastně naučili. To mi udělalo obrovskou radost,“ zhodnotila studentka práv.

Pro ni osobně to byla zajímavá zkušenost. „Určitě je potřeba zapracovat na způsobu, jak sdělovat obtížněji uchopitelná témata dětem. Vždy jsem ráda prezentovala, ale předávat informace žákům prvního stupně základní školy považuji za něco úplně jiného, lektor se musí snažit neustále udržet jejich pozornost,“ podotkla studentka. Pro Ondřeje Lengyela byla navíc cenná možnost vyzkoušet si týmovou spolupráci nejen v rámci přípravy celého projektu, ale také v rámci vlastní realizace.

Veškerá aktivita studentů je na úrovni dobrovolnictví. „V podstatě ani nevnímám, že bych dělal něco navíc. Během studia se otvírají různé možnosti, jak se více zapojit, které nás mohou posunout studijně dále a nabídnout nové zkušenosti. Možnost podílet se na aktivitách centra jsem uvítal. Zejména kvůli tomu, že se připravuji na profesi právníka, který se z podstaty věci často pohybuje v oblastí sporů a konfliktů. A právě díky Mediační klinice a posléze centru jsem mohl více porozumět emocionální podstatě těchto sporů,“ dodal Ondřej Lengyel.

Mediace ve škole má preventivní i intervenční charakter. Umí řešit eskalovaný konflikt, ale dokáže jej také zachytit dřív, než přeroste do větších a hůře řešitelných rozměrů. Žáci si odnášejí do dalšího stupně vzdělání, do osobního života a později i na pracovní trh znalosti a dovednosti zvládnout konfliktní situace konstruktivně, se zachováním dobrých vztahů. Škola je zde v roli aktivního hybatele změny vztahové kultury.

Sklouznout se chobotem, prozkoumat sloní šlápoty a hledat řešení vymírání sloní populace. Nejen to si mohou vyzkoušet zájemci v Pevnosti poznání, kde vznikla unikátní interaktivní výstava Po stopách slonů. Po skončení letní sezony začne putovat po České republice.

Návštěvníci Pevnosti poznání budou mít od 10. července do 31. srpna možnost prozkoumat plastiku sloního trusu v životní velikosti nebo se ponořit do interaktivní dotykové hry na téma soužití slona a člověka. „Prostřednictvím unikátní expozice chceme nabídnout komplexní pohled na slony, jejich způsob života, roli v ekosystému i vztah s člověkem,“ řekl Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Expozice se inspiruje mezinárodní iniciativou Save Elephants českého biologa Arthura F. Sniegona, který už více než deset let mění osudy ohrožených druhů v Africe. Už dříve měl v Pevnosti poznání premiéru Sniegonův snímek The Elephangelist. „S Arthurem nás pojí stejné cíle, na základě vědeckého poznání chceme měnit společenské vnímání palčivých ekologických problémů dneška a podpořit tak udržitelný rozvoj,“ dodal Matěj Dostálek.

Nejenže expozice vtáhne živou a hravou formou návštěvníky Pevnosti poznání do problematiky ochrany jednoho z nejunikátnějších zvířecích druhů na naší planetě, ale osvětlí také důležitý kontext: vliv tržní ekonomiky nebo rozdíly v potřebách obyvatel globálního jihu a bohatého severu.

„Vyhubení slonů by mělo na celou planetu fatální dopady. Sloni jsou mimo jiné jedněmi z hlavních přenašečů semen a tvůrců deštných pralesů, které mají zásadní vliv na celosvětové klima,“ doplňil Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Cílem nově vzniklé výstavy, čítající desítku interaktivních exponátů, je především šíření osvěty a podpora vztahu všech generací k tématu ochrany životního prostředí.

Výstava, která vznikla s finanční podporou obchodního centra Galerie Šantovka, je přístupná v běžné otevírací době Pevnosti poznání s platnou vstupenkou. Je součástí expozice Živá voda.

Bafomet. Téměř až zlověstně znějící slovo. Démon s hlavou kozla. Sfinga okultních věd. A také název mystického románu Franze Spundy, pozapomenutého olomouckého německy píšícího autora z první poloviny 20. století. Jeho českým překladem vykopáváme tradiční letní seriál Žurnálu UP s tipy na prázdninové čtení z produkce Vydavatelství Univerzity Palackého.

Letní prázdniny přímo vybízejí k tomu, odložit na chvíli odbornou a populárně-naučnou literaturu na noční stolek a sáhnout po napínavé beletrii, jejíž stránky se zaujetím ubíhají před očima. Do této kategorie do puntíku spadá také román Bafomet. Vezměte Dana Browna, přidejte prvorepublikové kulisy a dostanete netradiční vyprávění z podhoubí moravské německé literatury.

Franz Spunda v Bafometovi přináší tajuplný příběh, v němž se to hemží alchymisty, magií, ďábly, exorcisty i tajnými bratrstvy a okultismem. Český překlad románu ze zastaralé exaltované němčiny připravila Ingeborg Fialová v rámci zavedené edice Poetica Moraviae, která se na oživování děl zapomenutých moravských německých autorů zaměřuje.

V rámci této edice vyšel předloni také například diptych Dvě pražské detektivky, po kterých můžete sáhnout hned vzápětí poté, co Bafometa dočtete. Spundův román se totiž skutečně čte sám a klidně na „jeden zátah“. Přesvědčte se sami.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Přes 1,1 milionu korun rozdělí Nadační fond UP svým letošním stipendistkám a stipendistům na podporu jejich vědecké práce. Podpoření studenti se budou věnovat mimo jiné vývoji nových léků na tuberkulózu, designu ergonomických kompenzačních pomůcek pro hudebníky, vytvoření popularizačního modelu srdce nebo studiu mezináboženských vztahů v západní společnosti.

Jedenáctku stipendistů vybrala Správní rada NF UP na základě posouzení žádostí došlých v letošní, již deváté výzvě, vyhlášené zkraje roku. Úspěšní žadatelé se nyní setkali s rektorem UP Martinem Procházkou a zástupci fondu Jiřím Rudolfem a Katrin Stark na rektorátu, kde se navzájem seznámili a především podepsali smlouvy o podpoře.

„Jsem z vybraných projektů nadšený. Jsou ambiciózní a velmi dobře připravené, těším se na jejich výsledky. Aktivita a záměry stipendistů jsou velkou nadějí nejen pro univerzitu,“ uvedl rektor Martin Procházka, který je zároveň předsedou Správní rady NF UP.

Podobně hovořil i ředitel fondu Jiří Rudolf, který podpořeným studentům popřál, aby jim jejich činorodost vydržela co nejdéle a byli v tomto ohledu pro své okolí „ostrůvky pozitivní deviace“. Jak také připomněl, bez ochoty a štědrosti dárců by podpora NF UP, která je letos v historii fondu dosud nejvyšší, nebyla možná. „Máme dva hlavní partnery, kterými jsou Komerční banka a druhým rokem také společnost Sigma Group. Podařilo se nám ale oslovit i další nové dárce, jako například společnost Veolia Czech Republic nebo Redstone Real Estate,“ dodal Jiří Rudolf.

V rámci roční podpory stipendistky a stipendisté obdrží nejen finanční příspěvek na své vědecké projekty, jejichž součástí jsou také zahraniční stáže nebo účasti na mezinárodních konferencích. „Získají také průběžnou podporu platformy Talentovaný Palacký, která zahrnuje individuální poradenství, koučink nebo možnost absolvovat různé vzdělávací a rozvojové akce. Mimo to studenty školíme v prezentačních dovednostech a popularizaci vědy, připravujeme je například na soutěže typu FameLab nebo Falling Walls. Na jaře se také poprvé v rámci konceptu studenti studentům konal workshop, na němž jeden ze stipendistů sdílel své zkušenosti s dalšími studenty,“ přiblížila koordinátorka NF UP a Kariérního centra UP Katrin Stark.

Univerzita Palackého podporuje talentované studentky a studenty prostřednictvím Nadačního fondu UP od roku 2015. Za tu dobu mezi šedesátku úspěšných žadatelů napříč celou univerzitou, z nichž někteří byli vybráni i opakovaně, rozdělil téměř 6 milionů korun. Více o NF UP zde.

Nadační fond UP podpoří tyto studentky a studenty:

Nina Kadášová, LF, PřF – 150 000 Kč

Aneta Ottová, FZV – 68 800 Kč

Marie Pražáková, PřF – 25 000 Kč

Barbora Štefková, PřF – 150 000 Kč

Jan Chasák, PřF – 94 500 Kč

Jozef Kristek, PřF – 119 600 Kč

Markéta Fuksová, PřF – 100 000 Kč

Oleksandr Pristopiuk, PřF – 150 000 Kč

Sára Filipová, PřF – 124 000 Kč

Petr Mocek, CMTF, FTK – 50 000 Kč

Nika Tótová, CMTF – 69 000 Kč

Koordinátorkou FemCOSY – iniciativy v rámci COSY COST, která se zaměřuje na ženy ve vědě, zejména v oborech, kde jsou nedostatečně zastoupeny – se stala Petra Čechová z CATRIN Univerzity Palackého. Cílem iniciativy je definovat překážky, které ženám brání ve vědecké kariéře.

„Tato pozice je pro mě výzva, ale věřím tomu, že má smysl dávat prostor ženám ve vědě. Zejména v oborech, kde příliš zastoupeny nejsou, jako je chemie a fyzika. Je potřeba, aby sdílely své zkušenosti a ukazovaly nejen studentkám a studentům, ale i kolegům v oboru, že jsme tady a nejsme v tom samy,“ uvedla Čechová, která se v CATRIN věnuje molekulárně dynamickým simulacím lipidových membrán.

V rámci FemCOSY se konají webináře, na nichž účastnice hovoří o překážkách, jimž čelí zejména vědecké pracovnice. Diskuze se zaměřují rovněž na kroky potřebné k dalšímu rozvoji žen ve vědě i na poradenství mladým ženám, které mají zájem o vědeckou kariéru.

COST (European Cooperation in Science and Technology) je agentura pro financování výzkumných a inovačních sítí. Pomáhá propojovat výzkumné iniciativy v celé Evropě a umožňuje vědcům rozvíjet jejich nápady tím, že je sdílejí se svými kolegy. To podporuje jejich výzkum, kariéru a inovace.

Cílem akce COST COSY je poskytnout výpočetní a experimentální stavební kameny pro základní pochopení omezených molekulárních systémů, aby bylo možné je řídit. Platforma již sdružuje více než 320 účastníků ze 45 zemí (32 plnoprávných nebo spolupracujících členských zemí COST Evropské unie). Je rozdělena do pěti úzce provázaných pracovních skupin, jejichž cíle sahají od popisu interakce mezi molekulou a jejím prostředím až po syntézu nových materiálů s teranostickými aplikacemi, pro přeměnu energie a fotokatalýzu.

V rámci akce COSY je Petra Kührová Young Research co-Coordinator, zaměřuje se na podporu mladých vědců a například spoluorganizovala akci Listen to my presentation.

Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva, proděkan pro studijní záležitosti PF UP, je členem Etického panelu České televize (ČT). S ním do pětičlenného poradního orgánu usednou novinářka Alžběta Bajgartová, mluvčí České lékařské komory Michal Sojka, emeritní ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a dokumentarista a kněz Jan Hanák. Složení panelu navržené generálním ředitelem ČT schválila Rada ČT.

„Etický panel vnímám jako nepostradatelný poradní orgán při výkonu své činnosti. Jeho základním posláním je posuzování otázek, které vyplývají z uplatňování Kodexu ČT. Má posílit důvěru veřejnosti v odpovědný přístup k otázkám profesní etiky a jejího dodržování. Věřím, že nominovaní odborníci mi pomohou právě ve složitých otázkách a posílí důvěru v Českou televizi,“ řekl Jan Souček, generální ředitel ČT. Etický panel jedná výhradně na základě zadání, která obdrží od generálního ředitele. Projednávání každého případu uzavírá jednomyslně přijatým usnesením.

Pozvání k účasti v panelu Maxima Tomoszka překvapilo. „Nominaci jsem si ‚vysloužil‘ nejspíše dlouhletou odbornou prací v oblasti profesní etiky, ale důležitou roli hrálo i to, že jsem odborností právník, což se v dosavadní praxi etického panelu ukázalo jako potřebné. Částečně hrála roli i geografická pestrost, v mém případě zakotvení v Olomouci,“ domníval se Maxim Tomoszek.

Členství v panelu vnímá jako velkou výzvu a odpovědnost. „Dlouhodobě si nesmírně vážím role, kterou veřejnoprávní média hrají ve veřejném prostoru, ovšem schopnost tuto roli plnit není žádnou samozřejmostí. Klíčovým aspektem je nezávislost. A právě k její ochraně, ve smyslu omezení vnějších vlivů vyvolaných potenciálně sporným chováním zaměstnanců televize, může významně přispívat etický panel,“ řekl proděkan s tím, že pokud bude panel svou práci vykonávat dobře, transparentně, srozumitelně pro veřejnost, může to významně posílit veřejné vnímání objektivity a nezávislosti ČT. „V situaci, kdy Česká televize denně čelí nevybíravým snahám o diskreditaci, je důležité dát jasný signál, že opodstatněná kritika je brána vážně, příslušné orgány se jí do hloubky a kvalitně zabývají a jsou přijímána odpovídající opatření.“

V rámci své činnosti v Etickém panelu ČT by rád nabídl svou expertizu v oblasti profesní etiky, řešení etických dilemat, etického usuzování, respektive argumentace. „Věřím, že tím přispěji k vysoké kvalitě stanovisek etického panelu, tak aby mohl plnit svou roli nejen zpětně v navržení odpovídajícího řešení, ale také do budoucna ve smyslu vodítka, jak v obdobných situacích postupovat. Neméně důležitá bude schopnost eticky problematické situace a jejich řešení srozumitelně a přesvědčivě komunikovat navenek. Rozhodně budu těžit i ze své odbornosti v oblasti ústavního práva, protože postavení veřejnoprávních médií je klíčové pro zdravé a kvalitní fungování demokracie a právního státu, ale také z hlediska bezpečnosti, kvality veřejného diskurzu a podobně,“ dodal Maxim Tomoszek.

Předchozí Etický panel ČT pracoval ve složení Nikolaj Savický, Petr Holubec, Richard Hindls, Václav Pačes a Petr Brod. Všichni členové na své funkce rezignovali k 31. březnu 2024.

Diagnostika a léčba onemocnění a zejména karcinomu pankreatu (slinivky břišní) byly stěžejním tématem 22. Pankreatologického dne a 19. ročníku kongresu Olomouc Live Endoscopy, které se konaly v olomouckém Clarion Congress Hotelu. Propojených odborných akcí se zúčastnilo více než 400 lékařů a vědců nejen z Česka.

Po dva dny si zkušenosti a nové poznatky vyměňovali odborníci na gastroenterologii, chirurgii, onkologii, radiologii, patologii a další specialisté, také vědci podílející se na základním i aplikovaném výzkumu zaměřujícím se na problematiku pankreatu. Záštitu tomuto multidisciplinárnímu setkání poskytl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík a děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář.

Program Pankreatologického dne, který pořádá Český pankreatologický klub vedený primářem I. chirurgické kliniky LF UP a FNOL Martinem Lovečkem, pokryl celé spektrum problematiky moderní pankreatologie. „Vzhledem k narůstající incidenci karcinomu pankreatu byla vůbec poprvé vyčleněna samostatná onkologická sekce, v níž se sešla sestava předních českých onkologů, jako je přednosta onkologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Vočka, Milan Vošmik z Fakultní nemocnice Hradec Králové nebo přednosta naší kliniky Bohuslav Melichar,“ uvedla členka organizačního výboru akce a taktéž specialistka na problematiku rakoviny slinivky Beatrice Mohelníková Duchoňová z Onkologické kliniky LF UP a FNOL.

Hovořilo se mimo jiné o specifickém profilu lipidů v krvi pacientů s karcinomem pankreatu, který lze nalézt již v časných stádiích onemocnění, a mohl by tedy být využit pro časnou diagnostiku a screening. Řeč byla také o možnostech robotické miniinvazivní chirurgie v léčbě rakoviny slinivky či o výsledcích cílené terapie v klinické praxi.

Zahraničním hostem byl Santhi Swaroop Vege z Mayo Clinic v Rochestru, přední americký pankreatolog, který se podílí na tvorbě mezinárodních doporučených postupů. „Měl velmi motivační přednášku a večer měli mladí začínající lékaři možnost s ním diskutovat u společné večeře a získat mnoho zajímavých poznatků,“ doplnila profesorka olomoucké onkologie s tím, že reakce na připravený program jsou nadšené. „Tato multidisciplinární setkání jsou cestou, jak zlepšit dosud velmi špatné výsledky s diagnostikou a léčbou karcinomu pankreatu,“ dodala.

Na Pankreatologický den navázal workshopově pojatý kongres Olomouc Live Endoscopy, během kterého odborníci provedli dvanáct výkonů nejobtížnější terapeutické endoskopie. Hostem byl mimo jiné německý endoskopista Alanna Ebigbo působící v Univerzitní nemocnici v Augsburgu.

„Workshop podtrhl význam mezioborové spolupráce v gastroenterologii, jeden z výkonů byl proveden intervenčním radiologem, na jiný ihned plánovaně navázal chirurgický výkon. Dále bylo provedeno telecytologické vyšetření, které je na našem pracovišti díky spolupráci s patology běžné. Průběh dalšího výkonu byl modifikován po konzultaci s radiačním onkologem. Workshop ukázal českou digestivní endoskopii v tom nejlepším světle,“ přiblížil odborný garant akce, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické LF UP a FNOL Ondřej Urban.

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších osm členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. V prvním díle zamíříme na Vrije Universiteit Amsterdam.

Historie Vrije Universiteit Amsterdam (VU, v překladu Svobodná univerzita) sahá do roku 1880, kdy byla založena jako první soukromá univerzita nezávislá na státu i na Holandské protestantské církvi. I když dnes již funguje jako veřejná vysoká škola financovaná státem, je stále hrdá na svou tradici svobody a osobní odpovědnosti.

Panna v zahradě
Univerzitní pečeť zobrazuje pannu, která svobodně žije v zahradě a ukazuje k Bohu.

S více než 30 000 studenty, z nichž necelých 6 000 pochází ze zahraničí, představuje živou a pestrou komunitu. Univerzita je domovem pro deset fakult, které pokrývají disciplíny od humanitních věd až po přírodní vědy. VU je známá svým interdisciplinárním výzkumem a společenským zapojením, zejména v oblastech jako genderová rovnost či umělá inteligence. Ve vědě a výzkumu se orientuje také na lidské zdraví, dopady globalizace nebo výzkum veřejné správy. Důraz klade na udržitelný rozvoj a řešení globálních problémů, jako jsou klimatické změny a ochrana životního prostředí.

Všechny fakulty VU jsou součástí jednoho kampusu, který se nachází ve čtvrti Buitenveldert. Ta přiléhá k moderní a dynamické obchodní čtvrti Zuidas, inspirované například slavnou pařížskou La Défense. Amsterdam je také známý svou sítí vodních kanálů – a jinak tomu není ani v okolí univerzitního kampusu. Nejen po nich, ale i na kole či veřejnou dopravou se dá za chvíli dojet do jednoho z rozlehlých parků, slavného Rijksmusea nebo centra města.

Různé příležitosti, které VU Amsterdam svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. Zkuste se podívat také na společnou mapu zdrojů pro vědu a výzkum, kde má VU Amsterdam 62 pracovišť, která jsou otevřená ke spolupráci v nejrůznějších oborech.

Univerzity v Auroře mají dohromady přes 260 000 studentů a 30 000 zaměstnanců. Společně chtějí posunout evropské vysoké školství dál a fungovat jako jeden velký kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výukové materiály, výzkumné zdroje i pracoviště, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Dech, evropská bezpečnost nebo alternativní pravda – to jsou témata, se kterými vystoupí vědkyně a vědci z Univerzity Palackého na multioborovém diskuzním fóru Meltingpot, které je součástí jednoho z největších a nejrozmanitějších festivalů v Česku Colours of Ostrava. Ten vypukne v Dolní oblasti Vítkovice již za dva týdny a návštěvníci po celou dobu budou moci zavítat do info & relax zóny UP. V sobotu 20. července pak bude patřit Envision stage pětici olomouckých řečníků.

Během sobotního odpoledne v bývalém velíně koksovny ve vítkovickém areálu vystoupí Petra Gaul Aláčová z fakulty zdravotnických věd, která promluví o dechu coby klíči ke zdraví, vystřídá ji politolog z filozofické fakulty Hynek Melichar věnující se evropské bezpečnosti. Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty upozorní, že za vše mohou neurony, Petr Baďura z cyrilometodějské teologické fakulty pak bude hovořit o životním stylu českých teenagerů. Pětici řečníků z UP uzavře příspěvkem o alternativní pravdě z pohledu práva Michael Kohajda z právnické fakulty. Přednášky o přestávkách doplní science show v režii Pevnosti poznání.

„V loňském roce jsme si na jednom z největších tuzemských festivalů odbyli velice úspěšnou premiéru, kdy se všichni naši speakeři setkali s perfektními ohlasy. Nepochybuji, že tomu bude stejně i letos s pěticí řečníků, kteří návštěvníkům přinesou velice atraktivní témata,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Univerzita Palackého však nebude v Ostravě vidět jen na scéně Meltingpot fóra. „Po celé čtyři dny festivalu budou moci návštěvníci zavítat v těsné blízkosti multifunkční haly Gong do naší info & relax zóny Poznej Olomouc – univerzitní město, kde si mohou odpočinout od nabitého festivalového programu, dozvědět se něco o Univerzitě Palackého a Olomouci, ale také si třeba vyzkoušet laickou resuscitaci s našimi medičkami, 3D tisk s katedrou geoinformatiky nebo zábavné pokusy se spolkem UP Crowd,“ dodal Ondřej Martínek.

Letošní ročník multižánrového festivalu Colours of Ostrava, který patří k největším a nejoblíbenějším kulturním akcím v České republice, se uskuteční ve dnech 17.–20. července, jako tradičně v průmyslovém prostředí Dolní oblasti Vítkovice. Kromě koncertů, divadel nebo filmových projekcí je součástí festivalu i multioborové diskuzní fórum Meltingpot, na kterém je možné se setkat se zajímavými osobnostmi z celého světa. Hlavními tématy letošního fóra jsou zdraví, dlouhověkost a biohacking, zaměří se ale také třeba na mezilidské vztahy, technologické novinky nebo vzdělávání. Více zde.

Univerzita Palackého se na festivalu Colours of Ostrava a fóru Meltingpot představila poprvé vloni, v rámci oslav 450. výročí založení vysokého učení v Olomouci. 

UP na Meltingpot fóru 2024

sobota 20. července, Envision stage

12:00–13:00 Petra Gaul Aláčová (FZV)

Dech jako klíč k našemu zdraví

13:45–14:45 Hynek Melichar (FF)

Evropská bezpečnost v nebezpečném světě

15:30–16:30 Ivana Fellnerová (PřF)

Paměť, emoce, antidepresiva a drogy: za vším hledej neuron

17:15–18:15 Petr Baďura (CMTF)

Životní styl českých teenagerů v datech od (A)lkoholu po (Zzz)pánek

19:00–20:00 Michael Kohajda (PF)

Pravda a alternativní pravda pohledem práva

V časech 16:45–17:15 a 18:30–19:00 se mohou návštěvníci těšit na science show Pevnosti poznání.

Po Horním náměstí, náměstí Národních hrdinů a Fakultní nemocnici Olomouc zamířilo Trienále SEFO 2024 také na právnickou fakultu, přesněji na fasádu budovy A. Zdobí ji dílo Monument AI – Spravedlnost, které je výsledkem „hry“ Vladimíra Havlíka, olomouckého performera, malíře, kreslíře a vysokoškolského pedagoga, s umělou inteligencí.

„Vladimír Havlík se v rámci Trienále SEFO pouští na území jen málo známá a nebezpečná – obrací se k AI a testuje její kreativní možnosti, ambice i vlastní imaginaci. Vyzývá ji k rekonstrukci původních realizací, performancí a happeningů svých a svých kolegů, přičemž dává prostor je znovu interpretovat a revokovat zcela po svém,“ vysvětlila kurátorka Barbora Kundračíková z Muzea umění Olomouc.

Dílu tentokrát nepředcházela žádná performance. „Akce proběhla virtuálně, vytvořený monument jako by ji zdokumentoval. Což samozřejmě není pravda. Všímavý divák to určitě pozná, umělá inteligence naštěstí není dokonalá,“ řekl Vladimír Havlík, který působí na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. AI zadal prompt: Marina Abramović, slavná srbská umělkyně, zpodobňovala spravedlnost s využitím symbolů – vah, meče a šátku přes oči. „Měl jsem několik výsledků, společně s kurátorkou jsme vybrali takový, aby korespondoval s prostorem mezi budovami právnické fakulty,“ dodal umělec s tím, že by byl rád, kdyby vystavený dokument vyvolal diskuzi nejen mezi studenty práv.

O propojení umění a veřejného prostoru se právnická fakulta nesnaží poprvé. Od konce roku 2022 veřejně přístupné prostory v budově B zdobí velkoformátové abstraktní obrazy Michala Ožibka. „Naším cílem není pouze oživit prostory naší fakulty, ale nechat na naše studenty působit moderní umění, které k mladým lidem patří. V této snaze a spolupráci s kulturními institucemi našeho regionu budeme i v budoucnu pokračovat,“ řekl Michael Kohajda, proděkan pro komunikaci, vnější vztahy a konferenční podporu PF UP.

Výstava Trienále SEFO 2024 byla zahájena v Muzeu umění Olomouc 27. června a potrvá do konce roku.

Součást výstavy Trienále SEFO je k vidění i v areálu Fakultní nemocnice Olomouc před Teoretickými ústavy Lékařské fakulty UP. Jde o rozměrné, větrem rozpohybovávané dílo Automatizace Ludditů od maďarské dvojice Randomroutines, jehož tématem je postavení práce v životě lidí. Na fotce pouze detail konstrukce s několika tematickými výjevy. (vim)

Dělené osmé místo společně s Univerzitou J. E. Purkyně obsadila Univerzita Palackého na letošních Českých akademických hrách. Ty hostila v uplynulých dnech Technická univerzita v Liberci. Olomoučtí reprezentanti excelovali především v bazénu – v závodech v plavání a plavání s ploutvemi získali valnou většinu medailí a bodů.

Univerzitu Palackého na hrách na severu Čech reprezentovalo 68 studentek a studentů, obhájit loňské první místo mezi školami se jim nepodařilo. „Poděkování patří především plavcům a ploutvovým plavcům, kteří drželi prapor sportovní reprezentace naší univerzity. Smutné je, že v týmových sportech jsme získali pouze jeden bod, což je oproti loňsku poměrně markantní sešup dolů. Přesto chci poděkovat všem garantům sportů a především těm, kteří tým pro hry sestavili,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Za letošní nižší účastí olomouckých sportovců, kdy UP mimo jiné neměla kromě ženského volejbalu zástupce v kolektivních sportech, podle něj může být vzdálenost místa konání a termín her ve zkouškovém období, zároveň ale také třeba nejasné propojení s univerzitními ligami, které v některých sportech v posledních letech vznikly.

Žně v bazénu

Olomoučtí závodníci získali na libereckých akademických hrách celkově 43 medailí, z toho 15 zlatých. Většinu medailové sbírky mají na svědomí plavci a ploutvoví plavci, kteří bodovali hned 35krát. Šest medailí, z toho dvě zlaté, vybojovala Kateřina Burianová studující na filozofické fakultě, pětici kovů brala Barbora Němčanská z FTK, čtyři medaile získala Adéla Kneifelová z lékařské fakulty nebo Andrea Vojtalová z FTK.

„Čtyři starty, dohromady 400 metrů naplno, jsem měla zaplavané během zhruba hodiny, což nebylo úplně nejlehčí, ale i tak se mi plavalo dobře. Na padesátce se mi dokonce podařil můj nejrychlejší čas v životě, to mě potěšilo a je to pro mě velké nakopnutí před mistrovstvím světa, která mám za dva týdny,“ řekla vůbec nejúspěšnější ploutvová plavkyně UP Zuzana Hrašková, která vybojovala, podobně jako Barbora Janíčková v plavání, čtyři zlaté medaile. „Jsem ráda, že jsem mohla pomoci naší univerzitě v celkovém umístění. Mezi ženami jsme byly na prvním místě, víc už udělat nešlo. Byli jsme super parta, a když máte kolem sebe dobré lidi, jde všechno jednodušeji,“ dodala studentka FTK.

Kladně hodnotil hry i nejúspěšnější plavec Filip Látal z FTK, taktéž se čtyřmi zlatými medailemi na kontě. „Ploutvařské závody se konaly ve velmi svižném tempu, což bylo velmi příjemné. Zbylo tak víc času na oslavu všech bazénových úspěchů naší univerzity. Osobně mám akademické hry velmi rád, takže jsem se na závody těšil a jsem šťastný, že jsem mohl přispět svou trochou do mlýna,“ prozradil. „Asi nejvíce si cením vítězství ve štafetě, což byla poslední disciplína a na zástupcích všech univerzit byla vidět nervozita a vůle získat toto prvenství. Ve velmi těsném souboji jsme ale dokázali vybojovat zlato a navíc spolužáci v druhé nasazené štafetě naší univerzity ukořistili bronzovou příčku,“ doplnil.

Medailisté i mimo vodu

V bazénu se blýskl také třeba Lukáš Andráši z FTK s jednou zlatou a dvěma bronzovými medailemi. Mimo vodu se jediným zlatým medailistou z UP stal Štěpán Štefko z lékařské fakulty, který zvítězil v běhu na 110 metrů překážek. Cenné kovy a body do celkového žebříčku ale vybojoval také Jonáš Pospíšil z FTK v trojskoku nebo Blanka Tomášková z FF v hodu kladivem, Jan Stehlík (PřF) v šermu nebo Matěj Ehm (LF) v badmintonu. Medailisté se mohou těšit na odměnu v podobě jednorázového sportovního stipendia. 

Pořadí škol na letošních Českých akademických hrách ovládla Univerzita Karlova, následovaná Masarykovou univerzitou a Českým vysokým učením technickým. Pořádající Technická univerzita v Liberci skončila pátá. Hry se pod Ještědem konaly po deseti letech, během pěti dnů studenti a studentky z 38 zúčastněných škol poměřili síly v 21 sportech.

České akademické hry jsou největší sportovní událostí zaměřenou na studenty vysokých, případně vyšších odborných škol u nás. Pořádá je Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou. Příští, již 23. ročník se bude konat koncem června 2025 v Ostravě.