Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

O valentýnském víkendu 15.–16. února čeká návštěvníky v Pevnosti poznání – Centru popularizace Přírodovědecké fakulty UP láskyplný program pro všechny, kteří chtějí prožít lásku netradičním způsobem. Pomůže jim zorientovat se v zákonech přitažlivosti v lidské i zvířecí říši – z pohledu chemie, biologie nebo fyziky. Tradiční vědecko-popularizační akce Láska je věda je skvělou příležitostí, jak oslavit svátek zamilovaných všech věkových kategorií.

V interaktivních expozicích Pevnosti poznání bude k vidění mozek ovládaný hormony lásky. Návštěvníci si také budou moci složit origami srdce nebo „nebe, peklo, ráj“ plné laskavých úkolů. Zároveň se dozvědí, jak vypadají porodnost, sňatky a rozvody v Česku i Evropě – budou mít totiž příležitost nahlédnout do atlasu lásky a objevit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

V expozici Do historie! pak na návštěvníky čeká show Smyslové dějiny. Jak jsou vůně spojené se vzpomínkami? Procházela láska žaludkem i v období středověku? Jaký vliv mají smysly na naši paměť a vnímání historie? Malí i velcí budou experimentovat s ikonickými artefakty minulosti a zjistí, jak nás smysly ovlivňují a občas matou ve vztahu k dějinám.

Nejen pro zamilované připravili lektoři z řad studentů Univerzity Palackého originální rande pod romantickou noční oblohou v pohodlí digitálního planetária, kde na návštěvníky čeká program Láska mezi hvězdami. V kreativní dílně si pak během všech únorových víkendů bude možné vyrobit svůj vlastní parfém a v Laboratoři poznání nebude chybět Láskyplný workshop, kde se bude připravovat elixír lásky.

„Tematické vědecko-popularizační akce jsou jedním z důvodů, proč Pevnost poznání naši návštěvníci milují. I ve výročním desátém roce provozu tohoto unikátního interaktivního muzea tak budou náš program zdobit nejen tradiční akce, mezi které patří právě Láska je věda, ale například také dubnové oslavy našich narozenin, které budou spojené s festivalem Academia Film Olomouc,“ doplňuje ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.

Podrobný program naleznete na webu www.pevnostpoznani.cz.

V Evropě jsou jich už desítky, hustě a poměrně rovnoměrně rozmístěných. Nyní k nim začínají přibývat další mimo Evropu. Řeč je o partnerských univerzitách Právnické fakulty UP. Naposledy, díky úspěšné zahraniční cestě proděkana pro zahraniční záležitosti Martina Faixe, do této sítě přibyly dvě prestižní vysoké školy v Indii – O.P. Jindal Global University a Symbiosis International University.

„V Asii jsme měli zatím pouze partnery na Taiwanu, zejména National Taiwan University, tamní nejstarší a nejprestižnější univerzitu. Indie, nejlidnatější země světa, nám přišla jako další vhodná země pro navazování akademických kontaktů,“ vysvětlil Martin Faix s tím, že se fakulta snaží hledat vždy takové školy, které patří k těm nejlepším v daném regionu.

Loňská zahraniční cesta do Indie skončila dvojím úspěchem. Na obou navštívených univerzitách se podařilo podepsat rámcovou smlouvu o spolupráci. „O.P. Jindal Global University, která je nejlepší soukromou univerzitou v Indii a jejíž právnické fakultě patří v mezinárodních žebříčcích 72. místo na světě, má velký kampus v Dillí. Jen její právnická fakulta má pět tisíc studentů. Symbiosis Law School má několik kampusů po celé Indii. Měl jsem možnost navštívit jeden v Dillí a druhý v Puné, právnická fakulta v Puné patří mezi top pět fakult v Indii,“ řekl Martin Faix. Podepsané rámcové smlouvy umožňují rozvíjet spolupráci jak v rovině výměnných pobytů studentů a akademiků, tak v rovině vědeckovýzkumné.

Smlouvy nejsou jen na papíře, ale začínají se už rýsovat první konkrétní výstupy. „Už teď víme, že v zimním semestru příštího akademického roku přijede student z O.P. Jindal Global University na výměnný pobyt. V plánu na rok 2026 je pak speciální letní škola ušitá na míru indickým studentům na téma střední Evropy, její cesty k demokracii a k otázkám Evropské unie. Nevylučuji ani, že se jejich studenti zapojí už do letních škol, které připravujeme pro letošek,“ naznačil Martin Faix s tím, že na olomouckých mezinárodních letních školách je vždy několik míst vyhrazených pro ‚domácí‘ studenty. „O aktuálních možnostech výjezdů na indické univerzity budeme akademickou obec fakulty včas informovat,“ dodal proděkan.

Mimo Evropu se v poslední době podařilo zástupcům fakulty vyjednat úzkou spolupráci s již zmíněnými taiwanskými univerzitami nebo s americkou University of Nebraska-Lincoln. Blízko je dohoda s University of Illinois Chicago. Velmi dobrou vyjednávací pozici olomoucké fakultě umožňuje umístění v žebříčku Times Higher Education World University Rankings 2024. V oboru právo patří mezi 300 nejlepších.

Začalo to dobrým skutkem a proměnilo se v poslání. Pedagog přírodovědecké fakulty Marek Jukl šel poprvé darovat krev před téměř čtyřiceti lety. Bezplatným dárcem je dodnes a k tomu letos oslaví dvacet let ve funkci prezidenta Českého červeného kříže. K jubileu by si určitě přál nárůst počtu nových dárců.

Přispět by k tomu mohla tradiční univerzitní akce Daruj krev s rektorem, která začíná 17. února.

Kdy jste byl darovat krev poprvé? Co vás k dárcovství přivedlo?
To bylo v roce 1987. Měl jsem rodinný vzor, mého otce, který byl dárcem a současně velkým propagátorem bezplatného dárcovství. Působil v Červeném kříži, byl tehdy závodním lékařem v Sigmě Lutín a organizoval v podniku hromadné odběry. Poprvé jsem nešel darovat přímo s ním, ale se spolužáky v rámci fakultní akce.

Díky otci jste věděl, do čeho jdete a co to obnáší. Co vás přimělo zůstat a stát se z prvodárce pravidelným dárcem?
Určitě vědomí, že je to něco, čeho je zapotřebí. K dnešnímu dni mám tak na kontě 276 odběrů. Mezi mými studenty byl ale například i český rekordman Ondřej Chotěnovský, který má 640 odběrů. Nejdůležitější je se odhodlat a přijít na transfuzní oddělení.

Co je k takovému kroku zapotřebí? Jak motivovat?
Myslím si, že nejvíc pomůže, když prvodárce aspoň rámcově ví, co ho při odběru čeká. Největší překážkou je strach z neznáma. Hodně pomáhá, když tam dotyčný jde s pravidelným dárcem nebo s větší skupinou dárců. Po návštěvě zjistí, že se není čeho bát – aspoň jednu injekci už dostal v životě každý. Nejde o nic bolestivého a nepříjemného. Odběr navíc probíhá ve velmi příjemném prostředí. Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice prošlo vloni výraznou proměnou, rekonstrukce se podařila, takže po stránce komfortu není nejmenší problém. Spíš je otázkou dostatečná informovanost a motivace. Informovanost trochu pokulhává. Na člověka se denně řítí kvantum zpráv, přitom fakt, že dárcovství krve je nezbytné, protože vyrobit umělou pořád neumíme, může v tomto informačním šumu zapadnout.

Rozhodl jsem se přijít na transfuzní oddělení v Olomouci a darovat krev. Co se s ní posléze stane? Zůstává v nemocnici?
Dárci se odebírá plná krev, která se ve většině případů odstředí a rozdělí na červené krvinky, krevní plazmu a krevní destičky. Tyto tři složky lze přitom darovat i samostatně. Plná krev ani červené krvinky neopustí území České republiky, většina se jich spotřebuje přímo ve Fakultní nemocnici Olomouc, protože jde o velké zařízení s výraznou spotřebou krve a dalších transfuzních přípravků. Nemocnice si mezi sebou také vypomáhají, vedou si přehledy o tom, co které zařízení zrovna potřebuje. Krevní plazma odebraná v nemocnicích se zčásti využije přímo, další část se pak převáží do zahraničí k dalšímu zpracování, takzvané frakcionaci. Léčiva vyrobená v cizině si potom naše nemocnice odebírají zpět.

Konkurencí pro nemocniční zařízení jsou plazmaferatická centra, která za odběr nabízejí finanční odměnu…
V těchto centrech je plazma odebírána čistě jako farmaceutická surovina a jako taková je ihned exportována. Právě finanční motivace je hlavním důvodem, proč se dárci rozhodnou sem jít. A rozhodně jich není málo – tato centra mají ročně kolem milionu odběrů, což mimochodem dělá z České republiky největšího vývozce krevní plazmy v Evropě. Finanční motivace je silným faktorem, přitom už od roku 1960 je celosvětové úsilí finanční odměnu za dar krve zrušit. Právě v touze získat tuto odměnu mohou dárci zatajit důležité údaje o svém zdravotním stavu, což má velký vliv na bezpečnost příjemce.

Která roční období bývají pro transfuzní oddělení nejkritičtější? Kdy je třeba na dárce takříkajíc zatlačit?
Určitě jsou to letní prázdniny, doba dovolených, a potom období, kdy je zvýšený počet respiračních onemocnění.

Které krevní skupiny jsou u nás nejžádanější?
Nejčastější je u nás krevní skupina A+, která má logicky také nejvíce příjemců. Pokud ale někdo uvažuje o dárcovství krve, je jedno, jakou má krevní skupinu – potřeba jsou všechny, ne jen skupiny vzácnější, jako je třeba AB-. Každé transfuzní oddělení zve dárce s ohledem na plánovanou spotřebu jednotlivých skupin.

Daří se lákat nové dárce?
Bohužel, nových dárců sice pomalu, ale jistě ubývá. Nedaří se pokrýt přirozený úbytek, který je daný věkem nebo nemocemi stávajících dárců. Uvádí se potřeba přibližně 300 tisíc dárců v nemocničních zařízeních, ale aktuálně je pravidelných dárců jen 220 tisíc. Ročně máme necelých 30 tisíc nových dárců, bohužel  o něco vyšší číslo evidujeme u úbytku dárců. Plazmaferatická centra v tomto nedělají dobrou službu, když lákají dárce na to, že zachrání lidský život, a ještě si vydělají. Zejména pro mladé je takový slogan lákavý a nevědí, že v nemocničních zařízeních může být jejich pomoc potřebnější.

Jak by tedy zněl váš slogan, kterým byste chtěl oslovit případného prvodárce?
Možná něco ve smyslu: Stačí udělat málo, abys pomohl hodně. Dárce stráví na transfuzním oddělení zhruba hodinu, samotný odběr krve zabere sotva deset minut. Pro příjemce je to ale velká věc, která mu může navrátit život.

Marek Jukl (* 1969)

Docent PřF UP, kde také absolvoval obor Matematika a fyzika. Zabývá se algebraickými a geometrickými disciplínami. Je autorem osmi desítek publikací, například učebnice Analytická geometrie. V roce 1987 poprvé daroval krev, od roku 2005 je prezidentem Českého červeného kříže. Specializuje se i na mezinárodní humanitární právo.

Jako metodická podpora slouží školám nová platforma Pedagogické fakulty Univerzity Palackého s názvem Pečuji o sebe… a své žáky. Fakulta v této souvislosti zahájila i provoz tematických sociálních médií (instagramový a facebookový účet), jejichž prostřednictvím zveřejňuje mimo jiné i ukázky z didaktických prostředků – aktuálně soubor pocitových karet.

Nový portál Pečuji o sebe… a své žáky Pedagogické fakulty UP je koncipován jako metodická podpora učitelů a učitelek, kteří chtějí vnést do výuky na školách témata související s duševní hygienou, wellbeingem a podporou duševního zdraví žáků a žákyň.

Téma je stále aktuálnější v kontextu zpráv o četnosti duševních problémů dospívajících. Od roku 2025 je wellbeing rovněž součástí oficiálních kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávání. Také proto portál Pečuji o sebe… a své žáky nabízí bohaté spektrum volně dostupných metodických materiálů, publikací a pomůcek určených přímo do výuky. Jeho součástí je i knihovna s desítkami publikací, jež jsou volně ke stažení. Na jejich vzniku se podílely odbornice z katedry psychologie a patopsychologie PdF UP a další externí i zahraniční odborníci a odbornice. Mnohé materiály jsou připraveny jako graficky zpracované praktické tipy nebo aktivity, portál tak ocení nejen pedagogové a studenti učitelství, ale i adolescenti, případně jejich rodiče.

„Tématu wellbeingu a duševního zdraví se na pedagogické fakultě věnujeme soustředěně již několik let,“ uvedla Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakulty UP, pod jejímž vedením celý tým spolupracovníků a lektorů pracuje. Připomněla i pořádání prožitkových workshopů, které se na fakultě konají již od roku 2022, a to ve dvou cyklech ročně. Primárně jsou určeny pedagogům a různým pomáhajícím profesím, stejně tak studentům a studentkám učitelství.

„Všechny tyto kurzy jsou nabízené s laskavou podporou Pedagogické fakulty UP, která tímto způsobem naplňuje svou třetí roli a vyjadřuje společenskou odpovědnost. Máme radost, že je o ně velký zájem a že dochází k propojení našich aktivit přímo s pedagogickou praxí. Učitelům a učitelkám se snažíme nabídnout prakticky využitelné a ověřené metodiky. Jsou jedinečné svým výtvarným zpracováním, které je pro dospívající atraktivní, ale i tím, že v nich využíváme prvky přístupů ověřených v expresivních, resp. uměleckých terapiích,“ dodala Petra Šobáňová, podle níž není bez zajímavosti, že jsou kurzy nabízeny zdarma i zájemcům mimo univerzitu.

„Nově náš tým připravil materiály k journalingu nebo sebepoznání, již dříve jsme připravili soubor projektivních pocitových karet napomáhající vnímat emoce a vizualizovat je. Karty tvoří ve svém celku bohatou barevnou škálu a pomohou uvědomit si momentální emoce – včetně těch, které jsou slovy obtížně uchopitelné. A jak je využít? Zaměřte se na své momentální emoce, vnitřní stav, náladu – a následně vyberte kartu, která tuto emoci nejlépe vyjadřuje. Některé z těchto karet průběžně přidáváme na sociální sítě projektu Pečuji o sebe. Díky nim si můžete lépe uvědomit, co cítíte, a děláte něco konkrétního pro sovu duševní hygienu a emoční zdraví,“ doplnila proděkanka PdF UP. Všechny podobné pomůcky do výuky jsou doplněny také metodikou a příklady vyučovacích jednotek, případně je mohou zájemci využít mimo školu — pro svou vlastní duševní hygienu.

Pojem wellbeing se v odborné literatuře objevuje v širokém spektru významů, přičemž nejčastěji bývá spojován s kvalitou života, subjektivním pocitem štěstí a celkovou životní spokojeností. V češtině jej lze přeložit jako hluboké životní uspokojení, životní naplnění, pocit smysluplného života nebo celkovou životní spokojenost. Přesná definice však závisí na kontextu, ve kterém je termín používán. Více zde. 

Práci knihovníků včetně toho, co čtenáři běžně nevidí, přibližuje nová publikace Veřejné knihovny v Olomouckém kraji a také stejnojmenná výstava ve Vědecké knihovně v Olomouci (VKOL). Do fotografického projektu se pod vedením proslulého fotografa Jindřicha Štreita zapojili i studentky a studenti Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Cílem publikace a výstavy je popularizovat nepříliš prestižní a finančně podhodnocenou práci knihovnic a knihovníků, kteří kromě uchovávání movitého kulturního bohatství pro budoucí generace a půjčování knih pořádají řadu atraktivních kulturních a vzdělávacích akcí pro veřejnost v daném místě. V Olomouckém kraji funguje 470 veřejných knihoven, které se ve větší či menší míře podílí na rozvoji městských a obecních komunit.

S fotoaparátem zamířil Jindřich Štreit do několika knihoven v regionu, k focení ve Vědecké knihovně v Olomouci přizval i své studenty z programu Etika a kultura v mediální komunikaci na CMTF UP, aby si vyzkoušeli focení v terénu v inspirativním prostředí. Do publikace a na výstavu byly vybrány snímky Barbory Hájkové, Inny Isaevy nebo Terezy Dragounové, podíleli se ale i další.

„Pan profesor Štreit dal možnost spolupracovat na focení knihovny svým studentům a já jsem ji okamžitě s radostí přijala, protože jsem v ní viděla unikátní možnost nejen prozkoumat prostory Vědecké knihovny a poznat její šikovné zaměstnance, ale především na chvíli stát po boku mistra s fotoaparátem v ruce,“ uvedla Tereza Dragounová.

„Jindřich Štreit je pro mě nejen obdivuhodným umělcem, ale i člověkem, jehož celoživotní práce a umění jsou pro mě velkou inspirací. Fotit vedle něj byla pro mě neuvěřitelná čest. Určitě to bude jedna z mých oblíbených vzpomínek na studentská léta v Olomouci,“ dodala.

Publikaci Veřejné knihovny v Olomouckém kraji bude možné si vypůjčit ve Vědecké knihovně v Olomouci, ale i dalších knihovnách v regionu. Výstavu si zájemci mohou do 12. dubna prohlédnout v Červeném kostele VKOL (otevírací doba zde).

Zlepšit své znalosti matematiky mohou žáci základních a středních škol pomocí aplikace Mattecoach, zaměřené na bezplatné online doučování tohoto předmětu. Role koučů se zhostili vysokoškolští studenti učitelství matematiky z přírodovědecké fakulty, která od loňského října zajišťuje fungování české verze aplikace, zprovozněné v roce 2009 ve Švédsku. Bezplatná doučovací platforma je dostupná na webových stránkách mattecoach.upol.cz a během svého působení pomohla více než 70 000 žáků.

Česká verze online programu Mattecoach funguje od pondělí do čtvrtka v časovém rozmezí od 17:00 do 20:00. Nejčastěji žáci aplikaci využívají k opakování na test z matematiky, k řešení konkrétního příkladu nebo k doplnění látky v případě absence ve škole. „Aplikaci mohou využívat bez ohledu na to, zda mají pocit, že jsou pozadu a potřebují pomoci, nebo zda míří na nejvyšší známky či je zajímá nějaká kapitola, kterou ve škole ještě neprobírali,“ řekla Eliška Beránková z katedry algebry a geometrie přírodovědecké fakulty. Aplikace Mattecoach tak může podpořit i matematicky nadané žáky, kterým ve spolupráci s kouči otevře cestu k poznání nových matematických témat.

Online doučování prostřednictvím aplikace probíhá pomocí chatu a interaktivní tabule, což nabízí možnost anonymního prostředí, které vytváří bezpečný prostor pro žáky. Díky chatu mohou kouči komunikovat s více žáky najednou, každý z nich tak může pracovat vlastním tempem. K textu v chatu a na tabuli se mohou žáci během konverzace vracet, což umožňuje lepší orientaci v probírané látce. „Aplikace se vyznačuje vysokou flexibilitou a uživatelskou přívětivostí. Žáci mohou anonymně a jednoduše vstoupit do systému. Stačí zadat svou přezdívku, ročník, lokalitu a téma, které potřebují konzultovat. Následně jsou propojeni s koučem, který jim pomáhá porozumět zadanému problému,“ řekl Vladimír Vaněk z katedry algebry a geometrie.

Průměrná délka jedné konverzace žáka a kouče činí 48 minut, což poskytuje dostatek času nejen na vyřešení problému, ale také na pochopení souvisejících matematických konceptů. „Koučové navíc dbají na to, aby žák aktivně přemýšlel a postupně si osvojil postup řešení. Nesnaží se vyřešit úlohu za žáka, ale kladou důraz na to, aby zjistili, čemu žák již rozumí a kde nastal problém. Poté ho vedou k tomu, aby si na správný postup přišel sám. Tento přístup pomáhá žákům lépe pochopit matematické koncepty a rozvíjet jejich schopnost samostatně řešit problémy,“ podotkla Eliška Beránková.

Doučování prostřednictvím aplikace Mattecoach zajišťují vysokoškolští studenti učitelství matematiky z přírodovědecké fakulty, kteří kombinují odborné znalosti s didaktickými dovednostmi získanými během svého studia. Pomohou tak žákům řešit úlohy všech úrovní obtížnosti, od prvostupňových až po komplexnější maturitní učivo. „Matematika je neodmyslitelnou součástí základního a středního vzdělávání, přičemž často představuje výzvu nejen pro žáky, ale i pro učitele. Právě proto je zásadní hledat efektivní způsoby, jak tuto výzvu překonat a podpořit žáky v jejich rozvoji,“ dodala Eliška Beránková.

Aplikace Mattecoach je výsledkem spolupráce tří švédských univerzit – Linköping University, KTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu a Chalmers University of Technology v Göteborgu.  V roce 2023 byla zprovozněna i ve Skotsku, a to na University of Edinburgh. Vznik anglické verze zpřístupnil aplikaci studentům po celém světě. V roce 2024 se do projektu zapojila přírodovědecké fakulta a Mattecoach je tak dostupný všem českým žákům. „Stejně jako ve Švédsku i v Česku mohou žáci doučovací aplikaci využívat zdarma. Tento přístup reflektuje základní filozofii projektu, což je zajištění rovného přístupu ke vzdělání bez ohledu na socioekonomické podmínky studentů,“ doplnila Eliška Beránková.

Mají pomoci excelentním vědkyním a vědcům znovu rozjet kariéru po rodičovské či jiné pauze. O takzvané návratové granty bude možné žádat přibližně od půlky února do začátku dubna. „U nás je oproti většině zemí západní Evropy specifická situace v tom, že rodičovská přestávka je mnohem delší, trvá až tři roky oproti několika měsícům jinde. Proto je takové schéma opravdu potřeba,“ říká nový předseda GA ČR Milan Jirsa. Jaké budou přesné podmínky grantů a co dalšího chystá, čtěte v rozhovoru. Přinesl ho magazín vysokých škol Universitas, jehož je UP partnerem.

Grantová agentura má od ledna nového předsedu. Stal se jím lékař a specialista na genetiku jaterních onemocnění profesor Milan Jirsa. Během svého působení chce nejdříve spustit návratové granty a pak zavést granty Proof of Concept, inspirované ERC, které pomohou přenést výsledky ze základního výzkumu do praxe.

Hlavním úkolem je pro něj ale získat více peněz na podporu mladé vědecké generace. „Chceme, aby u nás častěji vznikaly excelentní vědecké týmy začínajících vědců a vědkyň, které potom budou úspěšné ve špičkových grantech, například ERC. Ne, abychom tyto lidi z vědy na začátku jejich kariéry ztráceli – odcházeli nám do zahraničí nebo do firem,“ říká Jirsa.

Návratové granty pro restart kariéry ve vědě na letošek vypsalo ministerstvo školství, v určité formě je už zavedly i další instituce. Kolik peněz získala na tyto granty GA ČR?

Plánovaná alokace na první rok je osmdesát milionů korun. Bude se jednat o granty dvouleté, pokud žadatelé budou pracovat na plný úvazek. Bude ale možné poměrně flexibilně úvazek rozložit až na dobu čtyř let v případě, že by daná osoba pracovala na poloviční úvazek. To, jak si vše rozloží na začátku, bude součástí grantové přihlášky. Bude to možné v průběhu řešení měnit, pokud se změní okolnosti. Limitující bude pouze částka. To, jestli ji dotyční vyčerpají v průběhu dvou, tří, nebo čtyř let, už bude záležet na nich.

Kolik projektů z těch 80 milionů plánujete podpořit?

Jak vidíte, dotace projektu je u těchto grantů menší než u standardních grantů. Z toho vyplývá, že projektů bude maximálně pár desítek. To je dáno zaměřením soutěže. Chceme podpořit excelentní vědkyně a vědce, kteří už excelence dosáhli před kariérní přestávkou. Měli své projekty a špičkové publikace. Jen potřebovali na nějakou dobu kariéru přerušit a nyní se chtějí vrátit a ve vědecké kariéře pokračovat. Nám jde o to, aby je instituce přijala a aby mohli vést svůj vlastní projekt. Vedle toho budou moci i spolupracovat na běžících projektech některých ze svých senior scientists. Hlavním cílem však je, aby řešitel nebo řešitelka dostali časový a finanční prostor k vytvoření vlastních výsledků, které potom budou moci prezentovat, třeba v žádosti o standardní nebo jakékoli další granty. Zkrátka, abychom získali zpět lidi do excelentní vědy, aby nám tito špičkoví odborníci a odbornice neodcházeli do zahraničí nebo z vědy úplně.

Excelentní doktorandi a doktorandky, kteří zakládají rodinu, ale na tento grant nedosáhnou.

Můžeme samozřejmě argumentovat, že jsou zde výjimeční Ph.D. studenti a je velká šance, že se z nich stanou výjimeční vědci. Postgraduální studium je stále bráno jako studium, které mohou studenti přerušit a po přestávce v něm pokračovat. Většina Ph.D. studentů navíc nemá své vlastní projekty a studenti pracují na projektech svých školitelů. Předpokládáme tedy, že definice excelentního vědce je taková, že již dokončil všechny stupně studia a Ph.D. už má. Navíc naše soutěž není jediná, ve které je možné o návratové granty žádat, otevřená výzva už je například v rámci programu OP JAK. 

Když se vrátíme k podmínkám, kariérní přestávkou je tedy hlavně myšlena mateřská či rodičovská dovolená. Platí i pro ošetřování blízké osoby nebo delší nemocenskou?

Vztahuje se na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, péči o dítě do věku deseti let anebo ošetřování člena rodiny, jak je to definováno v zákoníku práce. Na dlouhodobou nemoc se ale nevztahuje, granty byly od začátku plánovány pro vědkyně a vědce, kteří přerušili kariéry kvůli péči o rodinu. Zvažovali jsme, zda by šlo zahrnout i další případy, ale primární motivací byla specifická situace v České republice, kdy dochází k odlivu mozků z vědy kvůli relativně dlouhé rodičovské dovolené.

Jak dlouho může kariérní přestávka trvat?

Minimálně jeden rok. Zvolili jsme zde ale poměrně široký interval, kdy o tyto projekty bude možné žádat – do deseti let od ukončení Ph.D. A tato doba se bude prodlužovat o dobu kariérní přestávky, například rodičovské dovolené. Prodlužovat se bude i v případech, kdy by došlo k nějaké dlouhodobé pracovní neschopnosti, delší než půl roku. Takže například u ženy, která půjde na rodičovskou dovolenou a bude mít pětiletou kariérní přestávku, se nám interval posouvá až na – dle mého velkorysých – patnáct let po skončení Ph.D.

Váš předchůdce profesor Baldrian říkal, že jste se při vymýšlení návratových grantů neměli ve světě kde inspirovat, protože české prostředí je v tomto velmi specifické.

Ano, souvisí to s unikátností celého systému podpory rodičovství v České republice. To není jen otázka vědy. V této souvislosti bych si dovolil komentovat svoji vlastní zahraniční zkušenost, kdy jsem jako postdok působil v Nizozemsku, a mohu říci, že tam to schéma podpory v mateřství vypadalo úplně jinak než u nás. Ve srovnání s naší tříletou rodičovskou dovolenou měli v Nizozemsku, které není tak daleko od nás, jen 16 týdnů, z toho 4 týdny před porodem a 12 týdnů po porodu. A takováto kratší schémata jsou běžná v řadě zemí západní Evropy. Po čtyřech měsících o nějaké kariérní přestávce nemá smysl hovořit.

Takže skutečnost, že u nás je podpora v rodičovství zcela unikátní, nás postavila před problém vymyslet adekvátní schéma pro to, abychom talenty, které bychom tímto mohli ztratit, přitáhli zpět. Profesně mi nepřísluší vyjadřovat se k tomu, co je správné. Osobně jsem ale zastáncem českého systému a myslím si, že naše podpora v mateřství v raném dětství je naprosto správná. Sám jsem byl překvapený, že tomu tak v zahraničí ve vyspělých zemích není.

Hodnocení bude fungovat stejně jako u jiných schémat GA ČR? 

Ano, ale zásadní rozdíl je, že nebude kladen takový důraz na publikační výstupy. Samozřejmě pokud se řešitelkám nebo řešitelům podaří publikovat vysoce kvalitní texty, bude to skvělé, ale hlavním výstupem by měly být solidní výsledky, které mohou sloužit jako pilotní výsledky pro budoucí granty.

Takže hodnotit se bude plán budoucího výzkumu.

Ano. Nicméně tady je potřeba říct, že pokud má grant trvat dva roky při plném úvazku, nebude možné financovat nějaký širší tým. Bude možno financovat například jednoho studenta nebo technického pracovníka, který bude pomáhat řešiteli nebo řešitelce, a to ještě ne na celý úvazek. Nemůžeme stavět rovnítko mezi standardní projekty od celých týmů, které mají mnohem vyšší financování, a mezi tyto projekty pro ty, kteří nastupují znova do oboru po kariérní přestávce.

Může mít žadatel či žadatelka ještě úvazek jinde?

Ano, celkový úvazek by ale neměl být vyšší než jedna celá. Financovat z návratových grantů nadúvazky – to by opravdu nebylo to, co chceme.

Setkal jste se ve své praxi s případem, kde by takovýto grant býval pomohl, aby daná osoba nemusela z vědy odejít?

Zrovna v mém týmu je jedna kolegyně, která se možná bude pokoušet uspět v soutěži o tento grant. Absolvovala doktorát v Německu, po nějaké době práce po velmi úspěšném a kvalitním Ph.D. se vrátila a nastoupila ke mně do laboratoře, pak čerpala tříletou kariérní přestávku. Pokud mám správné informace, tak i v některých ústavech Akademie věd už jsou dámy, které o grant jeví zájem a netrpělivě čekají na vyhlášení soutěže.

Představovali byste si pro tyto granty vyšší financování?

Vzhledem k tomu, že nevíme, kolik žadatelů bude, nevíme, kolik projektů bude dostatečně kvalitních, aby uspělo, tak bych s odhady, jak se situace bude vyvíjet a jak bude vypadat třeba v porovnání s institucionální podporou návratových grantů v rámci ministerských projektů OP JAK, raději počkal až po prvním roce fungování.

Jak jste spokojený s tím, jaké finance máte přiděleny na další soutěže?

Chtěl bych zdůraznit, že GA ČR rozděluje prostředky ve výši 11 procent rozpočtu státních prostředků účelové podpory vědy a výzkumu čili těch zbylých téměř 90 procent teče jinými cestami. Pokud jde o náš celkový rozpočet, v roce 2025 byl zvýšen oproti předchozímu roku o 4,6 %. Na letošní rok činí 4,8 miliardy. Jedná se o první nominální zvýšení za tři roky.

Kvůli inflaci se nám ale projekty třeba ve standardní soutěži začaly postupně prodražovat. Kdyby to takto pokračovalo bez navyšování účelového rozpočtu agentury, muselo by se to projevit snižováním úspěšnosti v jednotlivých soutěžích, tedy nižším počtem podpořených projektů, jako tomu bylo v minulých letech.

Navýšení rozpočtu pro standardní projekty by bylo prospěšné, protože existuje řada vysoce kvalitních projektů, které na financování nedosáhnou. Nejvíce nás ale trápí projekty pro mladé – excelentní projekty Junior Star a Postdoc Individual Fellowship, ať už výjezdové, nebo příjezdové. Obě soutěže by si zasloužily navýšit financování a při vyjednávání o rozpočtu na rok 2026 to bude naše nejvyšší priorita. Chceme více podporovat ty nejkvalitnější reprezentanty mladé vědecké generace, kteří by pak mohli mít největší šanci, aby dosáhli na evropské projekty a aby neodcházeli do zahraničí nebo mimo vědu. Chceme, aby u nás více vznikaly excelentní vědecké týmy, které potom budou navyšovat úspěšnost ve výzkumu financovaném z Evropské unie s pomocí ERC grantů. Toto vidíme jako klíčovou cestu, máme-li zvyšovat a podporovat excelenci vědy v naší zemi.

Nově chcete zavést soutěž Proof of Concept inspirovanou ERC granty. Jak by měla vypadat a kdy by měla být spuštěna?

Mělo by opět jít o malou soutěž, jakési prodloužení projektů základního výzkumu, z nichž vzešly výsledky, které mají aplikační potenciál. Mezi výsledkem základního výzkumu a fází, kdy je výzkum zajímavý pro soukromého investora, je poměrně dlouhá cesta. My chceme tuto cestu překlenout možností navázat asi dvanácti- až osmnáctiměsíčním prodloužením původního projektu. Hlavním výstupem Proof of Concept grantů tedy opět nebudou publikace, ale studie proveditelnosti.

Abych uvedl příklad: Pokud by někdo našel nový protinádorový lék, který efektivně funguje na buněčných liniích, musí jej vyzkoušet na živém organismu. A to nejen z pohledu účinnosti, ale i z pohledu toxicity, protože to je první věc, na které řada těchto špičkových objevů selže. Když objevíte nějakou látku a publikujete, že perfektně funguje na řadě buněčných modelů, a potom zjistíte, že je toxická na živém organismu, takový výsledek se publikuje obtížněji. Přitom i to je důležitý výsledek. Pokud byste látku otestovali na živém modelu a podařilo by se zvířata zbavit nádorového onemocnění, pak už případný investor může projevit zájem. A financování například takovýchto studií, které potvrdí, nebo vyvrátí účinnost a bezpečnost látky vyzkoumané v základním výzkumu, bude právě předmětem projektů Proof of Concept.

Očekáváme, že žadatelů nebude mnoho, ale myslíme si, že tyto granty mohou vytvořit jakýsi most mezi základním výzkumem a aplikační sférou, který v této podobě v našem prostředí a na našem českém trhu nemá obdobu. Zatím probíhá proces schvalování, ale pokud by vše proběhlo hladce, uděláme všechno proto, aby první soutěž proběhla v roce 2026.

Máte před sebou čtyřleté funkční období. Co očekáváte, že bude největší výzvou?

Největší výzva by bylo dostat rozpočet tam, kde byl před covidem, s ohledem na úspěšnost žadatelů v našich soutěžích, které budeme vyhlašovat. Covid nám se vším dost zahýbal, a tak budeme muset hledat nějaké argumentační cesty k tomu, abychom postupně jednotlivé soutěže dofinancovali. Nelze samozřejmě očekávat, že GA ČR dnes někdo jednorázově přidá miliardu. Nicméně máme připraveny velmi dobré konkrétní argumenty pro letošní rok. Na špičce naší argumentace budou nové soutěže a podfinancované projekty pro mladé. To je alfa a omega. V dalším roce bychom se pak chtěli zaměřit na soutěž standardních grantů, ale až tak nechci předjímat, uvidíme, jak to dopadne na rok 2026.

Více o programu Návraty najdete zde. 

prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.

Profesor Milan Jirsa působí jako vedoucí Laboratoře experimentální hepatologie a zástupce přednosty Centra experimentální medicíny IKEM, kde je také předsedou vědecké rady. Zároveň působí jako pedagog, školitel a člen oborové komise doktorského studia na Univerzitě Karlově. V průběhu své dosavadní vědecké kariéry publikoval více než 80 původních vědeckých prací v mezinárodních časopisech a vedl řadu doktorských studujících a postdoktorandů a postdoktorandek. V listopadu 2021 se stal členem předsednictva GA ČR, kde odpovídá ze lékařské a biologické vědy. Od ledna 2025 je předsedou GA ČR. (Zdroj: GA ČR)

Ovoce v podobě získaného grantu od Grantové agentury ČR přineslo Markétě Paloncýové z CATRIN UP dlouholeté studium lipidů i vytrvalosti při podávání grantových žádostí. Od letošního roku tak může spolu s Petrou Kührovou řešit tříletý projekt s názvem In-silico protokol pro lipidové systémy doručující účinné látky s dotací 5,1 milionu korun. Jeho hlavním cílem je vytvoření validovaného protokolu pro molekulárně dynamické simulace lipidových systémů pro doručování účinných látek, který vědecké komunitě umožní studovat lipidové systémy pomocí počítačových simulací.

Lipidové systémy, například lipozomy nebo lipidové nanočástice, jsou velmi perspektivním nástrojem v moderní medicíně. Umožňují minimalizovat nežádoucí účinky některých léčiv nebo doručit látky jako například mRNA, které byly ještě nedávno nedoručitelné.

„My se v projektu budeme zabývat vytvořením a zpřístupněním nástrojů pro jejich studium in-silico, tedy prostřednictvím počítačových simulací, modelování a analýzy dat. Vytvoříme a zpřístupníme knihovny lipidů, nástroj pro výstavbu komplexních lipidových struktur obsahující doručované látky, a následně otestujeme vhodný simulační protokol. Chceme tak vědecké komunitě poskytnout dostatek důvěryhodných nástrojů pro simulaci lipidových systémů a posléze pro predikci jejich vlastností rovnou v počítači,“ objasnila cíle projektu Paloncýová.

Výpočetní chemička se výzkumu lipidů věnuje od magisterského studia. Lipidové nanočástice vzbudily její zájem v roce 2021, kdy ji zaujal vliv složení lipidů na potřebné skladovací a přepravní podmínky mRNA vakcín. Tehdy začala úzce spolupracovat s kolegyní Petrou Kührovou. V projektu propojují dvě expertizy – simulace lipidů a nukleových kyselin.

„V RNA medicíně vidím obrovský potenciál pro léčbu i prevenci nemocí, ale lipidové nanočástice pořád skrývají mnohá překvapení a bez důkladného testování neumíme odhadnout účinnost jednotlivých složení a typů přípravy, obzvláště kvůli ztrátě nákladu (RNA) během cesty k cíli. Věřím, že kvalitní počítačové modelování tento proces dokáže urychlit. Vyžaduje však velmi komplikovaný model. To bychom tímto projektem rády umožnily,“ doplnila vědkyně. Podle ní by mohly tyto modely následně sloužit k pochopení toho, jak se lipidové nanočástice chovají, když potkají jednotlivé biostruktury.

Pro juniorní vědkyni je projekt podpořený GA ČR prvním osobním grantem, ale úspěch se nedostavil hned napoprvé. „Ve skutečnosti jsem na hodnocení předchozí výzvy už reagovala tak, že to víckrát zkoušet nebudu, ale nakonec jsme se s kolegyní dohodly, že zatneme zuby a ještě naposledy do toho půjdeme. Takže tento grant je také ukázkou toho, že je potřeba vytrvat, i když to vypadá, že to nemá smysl. Vzdát se takto těsně před úspěchem by byla škoda,“ uzavřela Paloncýová.

Grantová agentura ČR od letošního ledna podpoří 474 nových vědeckých projektů. Vědci z CATRIN podali do výzvy pět žádostí, z toho dvě uspěly. Vedle projektu Markéty Paloncýové se jedná ještě o projekt Sergiho Kalytchuka s názvem Na míru navržené fluorescenční uhlíkové tečky pro cílenou biosenzoriku.

Třináct setkání nad tématy, jako je klimatická změna, význam biodiverzity, dostupnost vody nebo smart cities, a tři kredity k tomu. Tak vypadá průřezový předmět Udržitelný rozvoj v teorii a praxi, který si jako nepovinný v kategorii C mohou na letní semestr zapsat všichni studenti a studentky z celé UP.

Odborníci z Univerzity Palackého ve spolupráci s externími specialisty představí udržitelný rozvoj jako způsob života, který umožňuje lidstvu dlouhodobě naplňovat jeho potřeby s co nejmenším negativním vlivem na budoucnost. Zároveň ukážou, jak se jeho principy mohou uplatňovat v nejrůznějších oblastech každodenního života.

Kromě environmentálního hlediska nezůstane stranou ani ekonomický pohled na udržitelnost. Přednášky se proto budou věnovat také cirkulární ekonomice a energetice či managementu zdrojů. Dále se zájemci dozvědí, jak vypadají smart cities nebo co znamená udržitelné stravování.

Návštěvníci kurzu rovněž získají znalosti o sociálních aspektech udržitelnosti a její etice, budou schopni číst a kriticky zhodnotit odborné i laické publikace o klimatické změně a udržitelnosti nebo rozpoznat greenwashing.

„Jsem moc ráda, že se nám podařilo ve spolupráci s kolegy z různých fakult připravit velice nabitý, ale prakticky zaměřený předmět, který studentům napříč univerzitou ukáže, že udržitelnost není věc pouze ekologů nebo environmentalistů. Týká se totiž nás všech a aspoň základní vzdělání o její aplikovatelnosti v různých oborech by měli mít všichni studenti,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková, která bude v rámci kurzu mluvit o udržitelnosti na Univerzitě Palackého.

Předmět bude vyučován každé pondělí od 16:30 v přednáškovém sále Josefa Otruby v nové budově Botanické zahrady UP (v blízkosti Smetanových sadů – U Botanické zahrady 1232/7). Ve STAGu jej lze najít pod kódem EKO/URTP a za splnění závěrečného kolokvia čekají studenty tři kredity. Přednášky však budou přístupné bez zapsání i ostatním zájemcům a veřejnosti. Další céčkové předměty o udržitelnosti najdete ve speciální databázi na webu Udržitelné univerzity.

Udržitelný rozvoj v teorii a praxi (EKO/URTP)
10. února – 5. května (pondělí) v 16:30 hodin v Botanické zahradě UP

Sylabus kurzu:
1. Úvod do předmětu, cíle předmětu, požadavky
2. Koncept a měření udržitelného rozvoje
3. Globální klimatická změna
4. Zeleň a biodiverzita
5. Voda
6. Management zdrojů a cirkulární ekonomika
7. Energetika
8. Urbanismus a udržitelná doprava
9. Udržitelné stravování
10. Smart cities a udržitelnost
11. Hodnotové aspekty udržitelnosti a environmentální etiky
12. Sociální aspekty udržitelnosti
13. Udržitelný rozvoj na UP

Mobilitu pravěkých lovců mamutů, kteří před zhruba 30 000 lety žili na území České republiky a Slovenska, zmapují pomocí určení původu jejich pazourků a rohovců vědci z kateder geologie a analytické chemie přírodovědecké fakulty. Spolupracovat na tomto projektu budou s odborníky z Moravského zemského muzea v Brně a tamního pracoviště Archeologického ústavu AV ČR. Jejich vědeckou práci podpořila Grantová agentura ČR.

„Pomocí určení původu kamenných artefaktů, které sloužily např. jako hroty, rydla, škrabadla či jiné nástroje, se pokusíme zrekonstruovat mobilitu pravěkých lovců a sběračů z období tzv. zlatého věku doby ledové,“ uvedl Martin Moník z katedry geologie. Vědci odeberou vzorky glacigenních pazourků, rohovců krakovsko-čenstochovské jury a tzv. čokoládového pazourku Svatokřižských hor. Zaměří se také na volyňský pazourek z území dnešní Ukrajiny, případně na pazourek ze středního Podněstří.

V laboratoři pak odborníci pod vedením Tomáše Pluháčka z katedry analytické chemie získají charakteristický chemický „otisk“ referenčních rohovců/pazourků a porovnají ho s pravěkými artefakty nalezenými v moravských a slovenských lokalitách, které byly v období gravettienu (cca 34–24 tisíc let před dneškem) osídleny pravěkými lovci a sběrači (lokality pod Pavlovskými vrchy – Dolní Věstonice, Pavlov s Milovice, dále Předmostí u Přerova, Ostrava-Petřkovice, Moravany nad Váhom, Cejkov a Kašov). „Z tohoto období známe například importy maďarského a východoslovenského obsidiánu na vzdálenosti 330–400 kilometrů, tedy až do lokalit pod Pavlovskými vrchy, v Napajedlích a v Předmostí u Přerova,“ podotkl Martin Moník.

Vědci nevylučují, že na dnešní území České republiky a Slovenska byly v období gravettienu importovány i pazourky z podobně vzdálených lokalit. „Například v okolí slovenského Cejkova a Kašova výskyt volyňských pazourků přímo předpokládáme. Zatím ale nebyla jejich přítomnost ověřena chemickými či jinými metodami, což se nyní budeme snažit změnit,“ upozornil Martin Moník.

Výstupem projektu budou nejméně tři odborné publikace pojednávající o mobilitě jemnozrnných štípatelných hornin během gravettienu. „Vlastně vytvoříme mapy pohybu tehdejších lovecko-sběračských populací. Zároveň se ukáže, nakolik je skupina moravského klasického gravettienu surovinově odlišná od slovenských lokalit pozdního gravettienu, tedy zda se jednalo o kontinuitu, či naopak o nezávislý vývoj,“ dodal geolog.

Při studiu vzorků pazourků a rohovců vědci použijí prvkovou analýzu pomocí laserové ablace ve spojení s hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (LA-ICP-MS) a rentgenové fluorescenční spektrometrie (XRF). „Užitečné může být i studium barevnosti pomocí UV-Vis spektrometrie a makroskopická, stereomikroskopická analýza použitých hornin, tedy různých typů mikro- a kryptokrystalických křemitých hornin – rohovců a pazourků,“ dodal Martin Moník.

Slavnostní předání cen rektora Univerzity Palackého za uplynulý rok se uskuteční ve středu 19. února od 16 hodin poprvé v olomouckém kině Metropol. Veřejnosti přístupný akt, který se rozrostl o nové kategorie, bude moderovat šéf činohry Moravského divadla Roman Vencl. Program doplní smyčcové kvarteto Desigual Quartet. Vstup na akci je zdarma, místa je nutné rezervovat.

„Jsem moc rád, že se akce více otevírá veřejnosti, protože univerzita se má určitě čím pochlubit. Při každoročním předávání cen cítím hrdost, že máme tolik nadaných a tvořivých studentů a studentek a že i naši absolventi nás s úspěchem reprezentují po celém světě. Letos navíc nově získají uznání také naši pedagogové a pedagožky, které svým hlasem vybrali právě jejich studující, oceněny budou rovněž práce s udržitelnou tematikou,“ uvedl rektor Martin Procházka. Akt premiérově oživí živá hudba v podání smyčcového Desigual Quartetu a dojde i na živou interpretaci studentské hymny Gaudeamus Igitur, jíž se ujme Zuzana Štanclová z univerzitního sboru Ateneo.

Na tradičním slavnostním ceremoniálu v novém kabátě, který se koná v rámci Akademického týdne UP, budou oceněni autoři a autorky odborných publikací z řad akademické obce, studující za nejlepší bakalářské, diplomové a vědecké práce a sportovní výkony a také studující doktorských programů. Vůbec poprvé se předají ceny rektora za nejlepší absolventské práce z oblasti udržitelnosti a novinkou jsou i Teaching Awards. O výhercích a výherkyních poslední jmenované kategorie rozhodli studující pomocí hlasování, udělena bude cena pro vyučující s praxí do pěti let (Teaching Junior Award) a nad pět let (Teaching Senior Award). Celkem má být na akci rozdáno 52 diplomů.

„Oceněné práce, publikace i sportovní výkony laureátů mohou být pro mnohé inspirativní, a proto je slavnostní odpoledne poprvé přístupné celé univerzitě i veřejnosti. Pro mnohé studující může být účast na této akci i motivací pro to, aby o ocenění usilovali v příštích letech i oni,“ dodal vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Výsledky jsou zveřejněny na univerzitním webu a Teaching Awards v tomto článku. Více informací o akci zde.

Na prestižní Imperial College London (ICL) bude v příštích měsících působit fyzikální chemik David Panáček z CATRIN Univerzity Palackého. Díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship (MSCA) – CZ se zapojí do výzkumu ve skupině vedené špičkovým odborníkem v oblasti vývoje senzorů pro monitoring a studium rostlin Firatem Güderem.

„Na katedře bioinženýrství Fakulty technologické ICL zúročím své znalosti o využití grafenové chemie při vývoji účinných a citlivých senzorů. V tomto případě půjde o senzory, které budou schopny detekovat fyziologické změny v rostlinách způsobené různými druhy stresů, včetně nemocí. Jelikož budu moci spolupracovat s odborníky světového formátu v tomto oboru, vnímám to jako obrovskou příležitost učit se nové věci od těch nejlepších,“ uvedl David Panáček, který čtrnáctiměsíční pobyt na Imperial College London zahájí počátkem února. Senzory, které se podaří vyvinout, bude následně testovat ve spin-off společnosti AgroBioChem v České republice.

David Panáček je absolventem doktorského studia Materiálová chemie. Již během něj se specializoval na vývoj nových nízkorozměrných nanomateriálů pro biologické a environmentální aplikace, s využitím grafenu, grafenových derivátů či uhlíkových teček. Senzorickým aplikacím se věnoval i během stáže v Katalánském institutu nanověd a nanotechnologií ve Španělsku pod vedením profesora Arbena Merkoçiho. Mezi jeho významné úspěchy patří spolupráce při vývoji „atomárních antibiotik“ schopných čelit rezistenci bakterií.

„Jsem velmi rád, že další z našich mladých vědců bude moci sbírat zkušenosti na prestižním zahraničním pracovišti, v minulosti to byla například University of Cambridge nebo Institut Karolinska. Co mě těší ještě více, je skutečnost, že se po této zkušenosti vracejí zpět do CATRIN. David Panáček má za sebou řadu skvělých výsledků a věřím, že možnost pracovat pod vedením Firata Güdera ho může v kariéře posunout výrazně vpřed,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého oslaví 60 let své existence. Místo nostalgické retrospektivy ale jubilejní ročník, který se koná od 22. do 27. dubna 2025, směle pohlíží vpřed. Letošní motto „Work in Progress“ připomene, že festival je metaforou proměny světa kolem nás a neustále se rozvíjejících vědních oborů. Lidé se mohou těšit na stovky filmů i možnost setkat se s jejich tvůrci a tvůrkyněmi. 

Jubilejní ročník přinese řadu novinek v programu. Dramaturgický tým například poprvé zařadil soutěž imerzivních médií, aby zdůraznil narůstající důležitost virtuální a rozšířené reality. Diváci a divačky tak objeví fascinující svět nových VR a XR filmů a interaktivních projektů. Poroty v Mezinárodní a Česko-Slovenské soutěži budou nově oceňovat nejen vzdělávací hodnotu, ale také filmové zpracování a umělecké přesahy. 

„Chceme podpořit dokumentární tvorbu ve všech jejích podobách a ocenit její rozmanitost. Další novinkou je soutěž debutů a druhých filmů ve středometrážní a celovečerní délce. Rádi bychom takto zviditelnili nové talenty, které začínají pronikat do žánru vědeckého dokumentu,“ řekl Ondřej Kazík, programový ředitel AFO.

Na festivalu opět nebudou chybět besedy, filmové projekce, workshopy, koncerty, výstavy či procházky, ale ani interaktivní program pro celé rodiny na Horním náměstí. Do Olomouce se sjedou světové špičky v popularizaci vědy. Odborný program 4Science se zaměří na to, jak atraktivně a srozumitelně sdílet vědecké poznatky.

Hledání pravdy jako celoživotní proces

Zastřešující nesoutěžní sekcí letošního ročníku je Terén, který se zaměří na téma konstrukce pravdy v dokumentárním filmu a ve vědě. Od laboratorního po terénní výzkum se sekce bude věnovat samotné podstatě fungování vědy a metodám, kterými vědci i dokumentaristé zkoumají svět a přináší o něm relevantní a zároveň přesvědčivé výpovědi. Výročí si AFO připomene unikátní retrospektivou – každý festivalový den bude zasvěcen dokumentům z jedné dekády uplynulých šedesáti let. 

„Budeme spolupracovat s Národním filmovým archivem (NFA) a archivem České televize. Celou sekci propojíme s knihou o historii AFO a obohatíme ji o prvky dramatizace a postupy živé historie. Například postavíme videotéku, kde si návštěvníci budou moci přehrát kuriózní filmy z VHS kazet nebo DVD. Zásadní otázka k přezkoumání je: Jak se posunula komunikace vědy a vzdělávání skrze film od 60. let do současnosti?“ doplnil hlavní dramaturg Zdeněk Rychtera.

Vizuál AFO bude opět nepřehlédnutelnou součástí programu 

Vizuální identita letošního ročníku přináší koncept inspirovaný procesem vývoje a výzkumu. Tři prolínající se vrstvy symbolizují jednotlivé fáze tohoto procesu – první, nejstarší vrstva, odkazuje na počátek úvah či zkoumání daného fenoménu. Druhá vrstva zachycuje aktuální stav nebo klíčový zlom v oboru. Třetí, poslední vrstva, pak ukazuje směr, kterým se fenomén ubírá.

„Tyto vrstvy jsou laděny do barev RGB spektra a jejich prolínání odkazuje na složitost a chaotičnost vývoje. Součástí designu je dekódovací prvek využívající barevné filtry, který upozorňuje na nutnost retrospektivy a sebereflexe. Estetika načítání pak symbolizuje nejistotu vývoje a schopnost začít znovu: Refresh and start again,“ vysvětlil tvůrce vizuálu, art director festivalu Radim Měsíc. 

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení. 

Než festival začne, mohou si zájemci rozšířit své obzory a zpříjemnit čekání díky platformě Watch and Know. Tato online knihovna je ideálním místem pro všechny, kdo se chtějí vzdělávat, objevovat zajímavé příběhy a naladit se na dubnovou filmovou atmosféru. 

Sejde se ředitel, plukovník a děkan… To není začátek vtipu, nýbrž iniciativy #odolnaolomouc spojené s výstavně-vzdělávacím cyklem Fenomén: Obrana, který připravuje Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Armádou ČR. K iniciativě, která chce inspirovat a motivovat veřejnost k pohybu a zvyšování fyzické odolnosti, byla přizvána i Fakulta tělesné kultury UP.

Ambasadory iniciativy jsou představitelé zmíněných institucí: velitel 91. skupiny informačního boje Armády ČR dislokované v Olomouci plukovník Ivo Zelinka, ředitel Vlastivědného muzea Jakub Ráliš a děkan FTK UP Michal Šafář.

„Cyklus v muzeu je primárně o odolnosti společnosti proti potenciálním hrozbám. Žádná společnost ale nemůže být dostatečně odolná bez odolného jedince, k čemuž patří i fyzická zdatnost. K iniciativě, která tak cyklus doplňuje, jsme se inspirovali v kampani #tvrdejunor, do které jsem se vloni zapojil,“ uvedl Ivo Zelinka při společném setkání v Aplikačním centru BALUO FTK UP.

Právě zde prošli všichni tři ambasadoři na úvod iniciativy sérií testů, od měření tělesného složení přes různé silové zkoušky až po maximální zátěžový test na běhacím páse. Stejnou sérii absolvují znovu po měsíci, kdy výsledky porovnají a zjistí, v čem se posunuli. Během února přitom budou na sociálních sítích sdílet příspěvky ze svých aktivit s hashtagy #odolnaolomouc a #tvrdejunor, kterými budou chtít zapojit veřejnost a inspirovat ji k pravidelnému pohybu a zlepšení fyzické zdatnosti.

„Smyslem je mimo jiné ukázat, že k tomu, aby jedinec posunul svoji fyzickou odolnost, není potřeba dělat nic mimořádného. Naopak že stačí opravdu relativně jednoduché a přirozené věci, byť trochu systematicky a s důrazem,“ přiblížil Michal Šafář.

Iniciativa se nicméně nebude odehrávat jen ve spojitosti se sociálními sítěmi. „Návštěvníci Vlastivědného muzea si budou moci vypůjčit krokoměry a změřit, kolik kroků nachodí a kalorií spálí běžným pohybem. Zároveň budou během února nosit krokoměry i naši zaměstnanci. Se získanými daty plánujeme během jara pracovat a zveřejňovat výstupy, které by zase mohly být zajímavé pro veřejnost, ale třeba i pro odborníky z FTK,“ dodal Jakub Ráliš.

Únorové motivování k pohybu, které můžete sledovat na sociálních sítích (zejména Instagramu i dalších) ambasadorů a zapojených institucí, v muzeu vyvrcholí 26. února od 18 hodin panelovou diskuzí o fyzické kondici, kterou bude moderovat Čestmír Strakatý.

Cyklus Fenomén: Obrana (o hodnotách, které nesmíme ztratit), jehož je iniciativa #odolnaolomouc součástí, je ročním výstavně-vzdělávacím projektem Vlastivědného muzea Olomouc, na kterém spolupracuje s Armádou ČR, Ministerstvem obrany ČR a Policií ČR. Cílem je osvěta, vzdělávání a popularizace aktuálních společenských témat spojených se zbraněmi, válkou a odolností společnosti. Zahájen byl vernisáží výstavy Příběhy palných zbraní, kterou je možné v muzeu zhlédnout do poloviny září. Na programu jsou dále různé akce pro děti, přednášky, workshopy, filmové projekce a besedy.

Aktuální informace o akcích cyklu najdete na webu Vlastivědného muzea Olomouc www.vmo.cz.

Nové pomocníky v boji s virovými a bakteriálními onemocněními má přinést projekt INTERVIR, který odstartoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vědci ve spolupráci se soukromými firmami během příštích čtyř let vyvinou a otestují nové materiály pro prevenci a diagnostiku virových a bakteriálních chorob a zaměří se na přípravu levných, účinných a široce dostupných senzorů, které dokážou původce infekcí odhalit.

Úkolem projektu, jenž získal z výzvy Mezisektorová spolupráce pro ITI operačního programu Jan Amos Komenský dotaci 63,7 milionu korun, je také podpořit spolupráci akademiků s firmami v Olomoucké aglomeraci a urychlit přenos výsledků do praxe. Projekt reaguje na dvě velké současné celosvětové výzvy v oblasti zdraví, jimiž jsou nepřipravenost na boj s pandemiemi a nárůst antibiotické rezistence.

„Proto se zaměříme na vývoj nových řešení pro prevenci, včasnou diagnostiku a minimalizaci dopadů onemocnění způsobených virovými a bakteriálními patogeny. Můžeme vycházet i ze zkušeností, které jsme získali v průběhu pandemie onemocnění covid-19. Jednoznačně se ukázalo, že spolupráce výzkumníků z univerzit s odborníky z aplikační sféry může vést k velmi rychlému zavedení potřebných inovací do praxe,“ uvedl hlavní řešitel Petr Jakubec z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Vědci z výzkumného centra budou spolupracovat s kolegy z Lékařské fakulty, Pedagogické fakulty, Fakulty zdravotnických věd a Cyrilometodějské teologické fakulty UP, komerční sektor zastupuje farmaceutická společnost Farmak a MedicProgress.

Výzkumníci se ve spolupráci s partnery zaměří na čtyři hlavní oblasti: vývoj pokročilé antivirové a antibakteriální ochrany s využitím nových materiálů, diagnostiku virových infekcí a dalších závažných onemocnění, antibakteriální a antivirální účinky vybraných proteinů a peptidů a na analýzu dopadu pandemie pro život jedince a jeho prostředí v souvislosti s technologickými změnami.

„V oblasti prevence je potřeba vyvinout nové materiály s antimikrobiálními vlastnostmi, které se mohou uplatnit nejen ve farmaceutickém, ale i kosmetickém, textilním či potravinářském průmyslu. Proto se ve spolupráci s firmou MedicProgress zaměříme na přípravu antimikrobiálních aditiv, tedy přídavných látek zlepšujících vlastnosti výrobků,“ uvedl Jakubec.

Výzkumníci se také rozhodli zaplnit prázdné místo na trhu, kde dosud chybí spolehlivé, rychlé a cenově dostupné biosenzory, které budou vhodné pro nasazení v klinické praxi. „Pro jejich konstrukci připravíme ve spolupráci se společností Farmak zejména grafenové materiály kombinované se specifickými molekulami, které budou schopny sledované patogeny ‚vychytávat‘ a tím je odhalit. Po dohodě s Fakultní nemocnicí Olomouc se zaměříme na detekci bakterií, které jsou příčinou například nemocničních infekcí,“ objasnil vedoucí jednoho z výzkumných směrů Michal Otyepka.

K boji s bakteriální rezistencí vůči antibiotikům chtějí vědci přispět vývojem nových látek, v nichž využijí nejen antimikrobiální nanomateriály, ale také peptidy. Jejich vzájemné propojení by podle vědců mohlo antimikrobiální účinky ještě zvýšit. Vědci ekonomicky výhodnou cestou připraví peptidy ze skupiny katelicidinů, což je jeden z nejznámějších antimikrobiálních peptidů lidské kůže, a peptidy odvozené od laktoferinu – jedné z nejsilnějších imunitních složek mateřského mléka. Součástí projektu bude i analýza dopadu pandemie na život jedinců a strategie pro komercializaci biosenzorů.

„Projekt je výjimečný také tím, že je to první velký projekt, který přímo podporuje spolupráci komerční a akademické sféry v Olomoucké aglomeraci. Je to základní stavební kámen, který umožní podávat další projekty a spolupráci univerzity s komerčními firmami rozvíjet,“ uzavřel Jakubec.  

S cílem podpořit zájem studentek a studentů středních škol o studium jazyků a také o překlad jako oborovou disciplínu se uskutečnila Překladatelská soutěž Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Velký zájem o ni i letos potvrdily stovky středoškoláků.

Podeváté uspořádaly filologické katedry Filozofické fakulty Univerzity Palackého Překladatelskou soutěž. Pravidelně se koná ve dvou kolech. První kolo se uskutečňuje na středních školách, letos se do něj zapojilo jedenašedesát škol. Druhé kolo se koná na FF UP, která při této příležitosti letos přivítala asi dvě sta čtyřicet studentů a studentek. O nejlepší překlad každoročně soutěží žáci vyššího stupně gymnázií a středních škol, včetně maturitních ročníků. Většina středních škol se do soutěže hlásí opakovaně. Vrací se i studující, řada z nich soutěží dokonce ve dvou jazycích. I letos se překládalo z pěti jazyků – z angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny a ruštiny.

„Jsme velmi rádi, že stejně jako v předchozích letech byl i letos o naši soutěž velký zájem. Už nám nejde jen o soutěž samou, tedy výběr nejlepších překladů. Aby se studentky a studenti středních škol dozvěděli i něco víc, nabízíme jim při vyhlašování výsledků zpětnou vazbu,“ uvedl za organizaci Překladatelské soutěže FF UP Ondřej Molnár, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky.

Doplnil, že studenti a studentky mohou považovat za úspěch už to, že se dostali do druhého soutěžního kola. „Za uplynulé roky už můžeme srovnávat. Víme, že je konkurence celkem vysoká, proto i k překladu vybíráme poměrně těžké texty. Každý rok se mezi soutěžícími vyskytnou tací, kteří svým výkonem převyšují ostatní, u některých je zároveň zajímavé pozorovat velmi zajímavá a kreativní řešení. Naprostá většina překladů byla dokončených a dalo by se s nimi dále pracovat,“ dodal Ondřej Molnár. Před vyhlášením výsledků zároveň zdůraznil, že k překladu z cizího jazyka nestačí jen láska k danému jazyku, připomněl i potřebu kultivovat češtinu. „Je důležité tedy hodně číst. Přeji vám proto spoustu hezkého času stráveného při četbě knih,“ doplnil.  

Překladatelská soutěž FF UP má pro soutěžící každoročně stejný úkol: přeložit dva texty v souhrnném rozsahu dvou normostran, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu, druhý pak odborného stylu. Odborná porota i letos hodnotila věcnou a jazykovou správnost, stylovou přiměřenost vůči originálu, tedy nakolik se studentům podařilo vystihnout styl a zamýšlenou funkci původního textu. Hodnotila tedy i stylistickou obratnost výsledných českých textů, využití přirozených českých výrazových prostředků a výstavbu textu.

„Jsme si vědomi, že vybrané texty byly velmi těžké, zvlášť v německé literární sekci. Každý, kdo se s překladem nějak popasoval a nevzdal to, zaslouží velké uznání. Výkony těch, kteří se pak umístili na prvních třech místech, bych přirovnala k výkonům našich magisterských studentů v oboru Německá filologie,“ potvrdila náročnost soutěže za odbornou porotu německého překladu Marie Krappmann z katedry germanistiky FF UP. Velmi podobně zněla reakce, týkající se překladu z ruštiny: „Na počtu ocenění bylo vidět, že jsme měly s kolegyní velmi těžký úkol vybrat ty nejlepší. Všechny překlady byly totiž velmi podařené a i ti, kteří nyní ocenění nedostali, můžou být na sebe pyšní,“ uvedla Martina Palušová z katedry slavistiky FF UP.

Přestože jsou mnozí ze soutěžících v překladu výjimeční, ne každý by se této disciplíně chtěl věnovat profesně. Například Prokop Smyčka, jenž získal čestné uznání za překlad z ruštiny, se do budoucna zaměří spíš na historii. „Doba je složitá, nevím, jak bych se ruštinou uživil. Ale o prázdninách jedu do Arménie a tam mi bude znalost tohoto jazyka určitě ku prospěchu,“ řekl student z Gymnázia Šternberk.

Také Daniela Černušková společně s Anežkou Maríí Pospíšilovou, jež získaly první a druhé místo za překlad z francouzštiny se profesně této disciplíně věnovat zatím nechtějí. „Francouzštinu se učím osmý rok, baví mě, ale spíš bych ráda studovala Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Nad profesí zatím moc nepřemýšlím, matematika mě přitahuje kvůli způsobu myšlení,“ uvedla vítězka překladu z francouzštiny Daniela Černušková, studentka z Gymnázia Uherské Hradiště. „Moje máme je Belgičanka, i proto umím dobře francouzsky, je to vlastně můj rodný jazyk. Baví mě francouzsky si číst a v tom hodlám i pokračovat, studovat tento jazyk ale asi nebudu,“ doplnila Anežka Marie Pospíšilová, studentka Gymnázia Olomouc-Hejčín.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého pořádá Překladatelskou soutěž už od roku 2016.

Výsledková listina Překladatelské soutěže FF UP

Angličtina: 1. místo: – Vojtěch Zatloukal, Střední průmyslová škola stavební, Lipník nad Bečvou, 2. místo – Pavla Juhaňáková, Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí, 3. místo – Adam Kurfürst, Gymnázium Olomouc-Hejčín, čestná uznání: Tomáš Pavelka, Gymnázium Židlochovice.

Španělština: 1. místo – Barbora Trnková, Gymnázium Ostrava Hrabůvka, 2. místo – Anna Hájková, Gymnázium Matyáše Lercha Brno, 3. místo – Adéla Kaňáková, Gymnázium Jana Opletala Litovel, čestné uznání: Aneta Koutníková, Gymnázium Čajkovského, Olomouc.

Francouzština: 1. místo – Daniela Černušková, Gymnázium Uherské Hradiště, 2. místo – Anežka Marie Pospíšilová, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 3. místo – Ema Lauermannová, Biskupské gymnázium Brno, čestné uznání: Tereza Bubeníková, Gymnázium Židlochovice.

Ruština: 1. místo – Veronika Pavlásková, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 2. místo – Daniel Pech, Gymnázium Havlíčkův Brod, 3. místo – Jana Hradilová, Gymnázium Jakuba Škody Přerov a Jiří Daněk, Gymnázium Kojetín, čestná uznání: Prokop Smyčka, Gymnázium Šternberk, Jakub Kučera, Gymnázium Brno Křenová a Eliška Mořkovská, Gymnázium Jakuba Škody, Přerov.

Němčina: 1. místo – Jakub Lang, Gymnázium Brno Vídeňská, 2. místo – Karolína Lada Klímová, Gymnázium Matyáše Lercha, Brno, 3. místo – Denisa Foldynová, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava-Poruba a Zuzana Zakopalová, Gymnázium a SOŠZE Vyškov.

Psychoterapie aplikovaná v rámci psychosomatické péče, celostně orientované praxe či integrace v medicíně, odborné přednášky i bohatá sada workshopů, lektoři, odborníci, příležitost k setkání a diskuzím. To všechno nabídne druhá Olomoucká psychosomatická konference s podtitulem Psychoterapie v kontextu psychosomatiky, kterou organizuje Institut sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP ve dnech 28. a 29. března 2025. Mezioborová konference sdruží odborníky z medicínských i příbuzných zdravotnických oborů. Hlásit se na ni je možné již nyní.

„V posledních letech se jasně ukazuje význam oborů zabývajících se duševním zdravím. Pandemická léta i napětí plynoucí ze současné světové krize dnes a denně potvrzují dopady na psychické zdraví lidí. Existují-li důkazy imunologického a buněčného otisku duševního traumatu či deprese, je nasnadě, že vznik integrativně pojaté medicíny zahrnující celého člověka je správnou cestou. Přesto je výuka studentů medicíny či psychologie u nás v celostním přístupu k pacientovi a jeho nemoci spíše lokální záležitostí vyvěrající z nadšenectví jedinců či skupin vyučujících. Právě k této Achillově patě v podobě nedostatku času na pacienta je směřováno praktické využití nově vzniklého zdravotního výkonu ‚psychosomatická intervence‘, kterou od ledna mohou v psychosomatické péči aprobovaní lékaři napříč obory nasmlouvat se zdravotní pojišťovnou. Vyčlenění několika hodin praxe praktického lékaře či specialisty na péči o psychosomatickou klientelu se tak stává konkrétním krokem správným směrem,“ uvedl Michal Kryl, odborný garant akce.

Konference chce přispět ke zlepšení situace v české medicíně. Je určena odborníkům v pomáhajících profesích: lékařům, psychologům, psychoterapeutům, fyzioterapeutům a studentům těchto oborů. Psychosomatická integrace vyžaduje mezioborovou spolupráci zahrnující kromě lékaře i profese klinického psychologa, fyzioterapeuta, leckdy i sociálního pracovníka a zdravotní sestry.

„Psychosomatické vzdělávání v nelékařských oborech není zatím jednotně ukotveno, proto je alespoň ‚konferenční forma‘ vzdělávání včetně možnosti praktického zážitku ve workshopu vysoce žádoucí. K tomu svým dílem může přispět i naše konference, tentokrát se zaměřením na roli a postavení psychoterapie v psychosomatickém přístupu,“ dodal Michal Kryl.

Do Olomouce přijede řada zajímavých hostů, kteří se na scéně psychosomatiky dlouhodobě pohybují. Jde například o vedoucího psychosomatické kliniky, autora ceněných publikací a odborníka se zahraničními zkušenostmi Jana Poněšického, psychoterapeuta a etika Jiřího Šimka, Zoru Bártovou, která se věnuje psychosomatickému poradenství a poskytuje péči i dětem, nebo Danielu Stackeovou, autorku publikací zaměřených na psychosomatiku v oblasti pohybového systému, fitness a psychologickým aspektům pohybové aktivity.

Konference se uskuteční v aule a v přednáškovém sále Filozofické fakulty UP, workshopy pak v Uměleckém centru UP. Další informace včetně podrobného programu a možností přihlášení jsou k dispozici na webu akce.

Odbornou porotu šestého ročníku soutěže o Montaignovu cenu za nejlepší středoškolský esej o románských literaturách přesvědčila Barbora Stejskalová z Gymnázia Židlochovice. V soutěži Filozofické fakulty UP zvítězila s esejem ´Křehká lidskost´. Čestné uznání letos získal Matthias Brochot z Malostranského gymnázia v Praze za esej ´Vizionář (a) milionář aneb Vernova skrytá proroctví´.

V šestém ročníku soutěže o Montaignovu cenu zvítězila Barbora Stejskalová z Gymnázia Židlochovice. Odborná porota očekávala práce o románských literaturách (španělské, francouzské, italské, portugalské), které měly okouzlit osobitou interpretací, originálním pohledem, duchaplností a vtipem. Mohly se zaměřovat na autory, díla, témata, narativní řešení i poselství.

„Barbora se ve svém eseji zabývá dystopickým románem argentinské spisovatelky Augustiny Bazterrica Znamenitá mrtvola. Zamýšlí se nad tím, jak je lidskost často jen tenkou skořápkou, ukrývající chamtivost a touhu po moci a nad tím, že hrstka lidí bez špetky lidskosti často rozhoduje o životě a smrti milionů obyčejných lidí. Ocenili jsme ve formální rovině kultivované vyjadřování, obratnou práci s rétorickými prostředky, které jí dovolily efektně vystavět klíčové odstavce textu. V obsahové rovině pak její angažovaný postoj k velkým otázkám dnešního světa,“ uvedl za odbornou porotu Jiří Špička z katedry romanistiky FF UP. Společně s ním práce hodnotili vedoucí uvedené katedry Daniel Nemrava, kolegyně Katarína Klimová, Kateřina Ritterová a Marie Voždová a šéfredaktorka literárního portálu iLiteratura Jovanka Šotolová.

Katedra romanistiky FF UP uvedenou soutěž vyhlašuje každoročně, a to ve spolupráci s Velvyslanectvím Španělska v Praze, Italským kulturním institutem v Praze, Francouzským institutem v Praze, Instituto Camões v Praze a literárním portálem iLiteratura.

Než se gymnazistka Barbora Stejskalová pustila do psaní eseje, celkem dlouho přemýšlela, k jakému tématu svou práci vztáhne. „Znamenitá mrtvola od Bazterricové ve mě hodně rezonovala. Svět, který vytvořila, je totiž hodně bizarní. Je v něm však hodně věcí, které spojují její dystopický svět s tím naším. Kvůli tomu jsem si tuto knihu i vybrala. Můj esej je o lidskosti, o tom, jak je důležitá, jak je zneužívána a jaký to má na náš svět dopad,“ shrnula vítězka soutěže s tím, že esej ještě nikdy nepsala.

„Doposud jsem měla zkušenosti pouze s články pro středoškolský časopis. Esej byl pro mě docela těžký úkol. Hodněkrát jsem se zhruba na půl hodiny, hodinu zastavila, protože jsem nevěděla, jak mám pokračovat. S přestávkami jsem na výsledné podobě textu pracovala asi týden,“ dodala studentka třetího ročníku Gymnázia Židlochovice. Cenu vnímá jako ocenění své práce i jako motivaci v ní pokračovat.  

„Ráda bych studovala žurnalistiku. Montaignova cena mě tak trochu ujistila, že je má ambice správná a že to, co píšu, je vlastně docela dobré.“

Šestý ročník Montaignovy ceny má ještě jednoho oceněného, a to Matthiase Brochota z Malostranského gymnázia v Praze, který se ve své práci zamýšlí nad postavami kapitána Nema a Elona Muska. Za svůj esej ´Vizionář (a) milionář aneb Vernova skrytá proroctví´ získal čestné uznání.

Michel de Montaigne (1533–1592), francouzský renesanční myslitel a literát je zakladatelem žánru esej, jakožto duchaplné a studiem podložené úvahy o nejrůznějších otázkách lidské kultury. Proslul mimořádnou erudicí, nedůvěrou v kategorické a definitivní pravdy a originálním pohledem na řadu velkých i malých témat, v němž mu byla hlavním rádcem jeho vlastní empirie.

Ačkoli ženy tvoří většinu studentek na vysokých školách, jejich zastoupení ve vědě tomu neodpovídá. Ženy ve vědě a výzkumu čelí dlouhodobě specifickým výzvám a překážkám, na které upozorňuje i Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února. Univerzita Palackého letos při této příležitosti připravila sérii akcí s cílem zviditelnit skvělou práci žen ve vědě a výzkumu.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN v roce 2015. Tento den připomíná, že ženy neodmyslitelně patří do vědeckého světa – navzdory překážkám, které jim mnohdy společnost i samotný vědecký systém staví do cesty. Univerzita Palackého proto pořádá několik akcí, jejichž cílem je přiblížit práci žen ve vědě a výzkumu a dostat ji do širšího povědomí nejen na univerzitě, ale i v celé společnosti.

Součástí oslav bude také představení devíti výjimečných vědkyň z Univerzity Palackého na připravovaném webu.Tyto vědkyně, reprezentující našich osm fakult a vysokoškolský ústav, jsou nejen špičkami ve svých oborech, ale také inspirativními osobnostmi, jejichž příběhy mohou motivovat další ženy k vědecké kariéře. Web přiblíží také osudy žen, které sehrály významnou roli v historii univerzity. Nejen s některými z nich se můžete potkat na dvou akcích, které UP připravila.

Debata s vědkyněmi v Pevnosti poznání

Jak se vyvíjejí léky na tuberkulózu a proč to tak dlouho trvá? Jak to vypadá uvnitř mRNA vakcíny a jakým způsobem nás chrání? Jaký dopad bude mít v praxi u nás nově zavedený institut hromadných žalob? Proč je v logopedii důležité zkoumat různá nářečí? A co si představit pod pojmem sociální fotografie? Na tyto i další otázky budou v moderované diskuzi odpovídat vědkyně z Univerzity Palackého Lucie Brulíková (přírodovědecká fakulta), Petra Kührová (Catrin), Klára Hamuľáková (právnická fakulta), Kateřina Vitásková (pedagogická fakulta) a Veronika Gigalová (filozofická fakulta).

Univerzita chce panelovou debatou zároveň přiblížit, jaké podmínky mají dnes ženy, které se chtějí prosadit v oblasti vědy a výzkumu, a jak náročné je skloubit vědeckou práci a rodinný život. Chce také motivovat dívky a ženy, které o vědecké kariéře uvažují, a popularizovat práci vědkyň napříč obory. Vědkyně budou ve druhé části diskuze odpovídat na dotazy z publika.

Akce se uskuteční v předvečer Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě v pondělí 10. února od 17 hodin v Laudonově sále Pevnosti poznání, debatu moderuje Dita Palaščáková. Děti všech věků jsou vítány a hlídání je pro ně zajištěno přímo v Pevnosti poznání. Na případné dotazy odpoví Vendula Lužná, popularizátorka vědy na UP (vendula.luzna@upol.cz).

Snídaně s vědou ve Studentském klubu

Oblíbená akce Snídaně s vědou, která je určena především juniorním vědkyním a doktorandkám, se tentokrát uskuteční na Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Snídaně s vědou je příležitostí pro vzájemnou podporu, sdílení zkušeností a hledání cesty k rozvoji a úspěchu ve vědeckém prostředí.

Pozvání přijala Michaela Šaradín Lebedíková. Jejím hlavním výzkumným zájmem je digitální intimita (obzvláště expozice sexuálně explicitním materiálům a sexting) a digitální wellbeing, které zkoumá optikou mediálních účinků. Michaela se také věnuje výzkumu krátkodobých dopadů technologií na psychickou pohodu. Za svou dizertační práci byla oceněna Cenou prorektorky Masarykovy univerzity za excelentní výsledky v doktorském studiu. Akce se koná v úterý 11. února ve Studentském klubu od 9:00 do 10:30 a je třeba se na ni zaregistrovat. Případné dotazy zodpoví Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů, Rektorátu UP (veronika.fouskova@upol.cz).

Ještě voní novotou a ukazuje své limity. Ty, které jsou uživatelsky velmi přívětivé, i ty, které jsou nečekané a provoz by komplikovaly. Nový Archiv Univerzity Palackého v Neředíně se ve zkušebním provozu pomalu, ale jistě usazuje.

Třípodlažní budova v blízkosti neředínského kampusu zažívá svou první zimu. Objekt byl slavnostně otevřen loni na podzim a měl by v budoucnu pojmout všechny archiválie, které má zatím univerzita z kapacitních důvodů uloženy jak ve Zbrojnici, tak i na fakultách. K dispozici je pro veřejnost i badatelna a sál pro různé konference a vzdělávací akce. Zatímco právě prostory pro přednášky naplno fungují a využívá je například Univerzita třetího věku, archivní dokumenty zatím na přestěhování čekají.

„Budova si laicky řečeno sedá. Zima ukazuje některé technické nedostatky této stavby, jako například problémy se vzduchotechnikou, a tudíž nestálé klima vhodné pro archiválie. Zhotovitel postupně tyto problémy, které jsou ale pro správné fungování archivu zásadní, odstraňuje. Proto zatím fungujeme ve zkušebním režimu, a až si budeme jisti, že se vše ustálí, začneme se stěhováním,“ řekl ředitel Archivu UP Pavel Urbášek.

Aby se do Neředína mohly přestěhovat všechny archiválie mapující historii univerzity od jejího znovuobnovení v roce 1946, musí provoz splňovat řadu podmínek. V depozitářích musí být stálá teplota (18 °C) a vlhkost (50 %). „Právě s vlhkostí se zatím potýkáme. Všechny provozní závady, které se ve zkušebním provozu objektu objevily, postupně vychytáváme. Předpokládám, že během jara začne převoz materiálů ze Zbrojnice,“ uvedl Pavel Urbášek. Jak dodal, ani to není úplně jednoduchý krok, který by obnášel jen převezení mnoha krabic. Vzhledem k tomu, v jakých podmínkách jsou zatím uloženy na Zbrojnici, musí být před přesunem ošetřeny, aby například nedošlo k tomu, že se do nového prostředí přenesou nějaké plísně atd. V řádu dalších měsíců pak dojde i na archiválie, které jsou uloženy na fakultách.

Znamená to, že momentálně Archiv UP vůbec nepracuje? „To určitě ne, jen je to logisticky trochu náročné. Vlastně fungujeme na dvou místech. Pokud se na nás někdo obrátí s požadavkem, vyřídíme ho, vyhledáme materiály na Zbrojnici a dovezeme do Neředína do badatelny,“ vysvětlil Urbášek. Právě badatelna a konferenční sál už slouží. Zázemí tady našla Univerzita třetího věku a využívá se i pro vzdělávání zaměstnanců UP. Příchozí si mohou prohlédnout i fotografie historických žezel univerzity, jejichž velké fotografie zdobí jednu z chodeb.