Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Nekupujte, vyměňujte! Udělejte si před začátkem semestru doma pořádek a přineste na univerzitu oblečení, knihy a studijní materiály a domácí potřeby, které již nevyužijete, ale jsou stále funkční a nepoškozené. Někomu dalšímu tak můžete ušetřit cestu do obchodu a peníze, zároveň prospějete i životnímu prostředí.

Vybírat věci bude Udržitelná univerzita v pondělí 16. 9. a ve čtvrtek 19. 9. v čase 8:00–10:00 a 13:00–15:00 ve Studentském klubu na Zbrojnici. Samotný bazar či swap se pak bude konat během festivalu MEET UP 24. září před kolej Bedřicha Václavka. Tam si můžete na oplátku vybrat a odnést to, co se bude hodit vám. Součástí programu bude také ochutnávka univerzitního piva Eureka. 

Přinést věci můžete i v daný den přímo na místo, do Freeshopu během jeho otevírací doby nebo můžete kontaktovat Mirku Zavadil z Udržitelné univerzity (miroslava.zavadil@upol.cz) a domluvit se na předání v jiný čas na rektorátu UP. Bazar se koná se ve spolupráci s Technickými službami města Olomouce a Charitou.

V blízkosti Teoretických ústavů Lékařské fakulty UP roste nová, i díky neobvyklému tvaru nepřehlédnutelná budova, ve které se budou vzdělávat budoucí lékaři a zdravotníci. Stavba jde podle stanoveného harmonogramu, hrubá konstrukce čtyřpodlažního objektu je hotová a do konce letošního roku bude opláštěna. Charakteristickou červenou fasádu pak dostane v příštím roce.

S výstavbou budovy, v níž mimo jiné lékařská fakulta získá tolik potřebnou aulu pro bezmála 400 posluchačů, se na okraji areálu Fakultní nemocnice Olomouc při Hněvotínské ulici začalo vloni v létě. Symbolického poklepání základního kamene před historickými Teoretickými ústavy se zúčastnili představitelé univerzity, obou fakult, nemocnice i regionu, jak jsme psali zde.

„Aktuálně je hotová monolitická konstrukce stavby, také veškeré vyzdívky, dokončují se omítky a intenzivně se již pracuje na opláštění budovy tak, abychom ji do zimy měli uzavřenou, mohli temperovat a pokračovat v mokrých procesech, jako je lití podlah,“ uvedl Luděk Prudký z Oddělení rozvoje a výstavby UP.

Z důvodu časových a finančních úspor přitom došlo oproti původnímu návrhu k úpravě pláště budovy. „V nové variantě poskládáme celý obvodový plášť z jednotlivých obdélníkových skel a teprve před něj bude na lanech předsazen stínicí systém s perforovanými plechy ve fakultní červené barvě, který vytvoří tu vnější plasticitu,“ dodal Luděk Prudký.

Podle stavbyvedoucího Stanislava Chvatíka z firmy GEMO, která je dodavatelem stavby, budou práce na opláštění budovy postupovat tempem jedno podlaží za měsíc. „Co se týče pláště, pracujeme na kotvení, takže zatím je pro kolemjdoucí vidět málo. Nicméně do konce září by mělo být uzavřeno první nadzemní podlaží, do konce roku pak celý objekt,“ přiblížil s tím, že zároveň se pokračuje v pracích na potřebných rozvodech a technických instalacích, jako je například teplovodní přípojka nebo strojovna vzduchotechniky.

Kromě samotné stavby probíhají se zástupci obou fakult, které budovu budou využívat, jednání týkající se uživatelského interiérového vybavení a přípravy na vypsání nezbytných výběrových řízení.

Novostavba, jejíž nepřehlédnutelnou podobu navrhl brněnský Ateliér Velehradský, by měla po dokončení stavebních prací a vybavení začít sloužit studentům a vyučujícím Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP v průběhu roku 2026. Prostory budou využity především pro výuku na moderních simulátorech, lékařská fakulta však získá také novou aulu s kapacitou bezmála 400 posluchačů. Jak při zahájení stavby uvedl děkan LF UP Milan Kolář, nové prostory jsou pro další rozvoj medicínského vzdělávání na fakultě nezbytné. V podobném duchu hovořil i děkan FZV UP Jiří Vévoda. Vedle výukových prostor pak bude součástí také menza, která denně zvládne obsloužit až 2000 strávníků.

Náklady na výstavbu budovy a úpravu nejbližšího okolí, kde vznikne i parčík, přesáhnou 640 milionů korun. Dvě třetiny z toho pokryje dotace ze státního rozpočtu, zbývající třetinu uhradí Univerzita Palackého z vlastních zdrojů.

S cílem aktualizovat, rozšířit a zkvalitnit lingvistické a literárněvědné poznatky v oboru Česká filologie začal devátý ročník Letní školy bohemistiky. Bohatý program přivítal na Filozofické fakultě Univerzity Palackého především učitele středních škol.

Franz Kafka, slovní druhy, český naturalismus, česká nářečí, současné české a slovenské prozaičky i například česká detektivka. To jsou některá témata, která ve svém programu nabízí letošní ročník Letní školy bohemistiky. Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého potrvá do 29. srpna.

„Při přípravě programu je pro mě základní orientační signál, jestli bych se té či oné přednášky chtěl sám účastnit, a jsem velmi spokojen, že to letos platí ze sta procent. Velmi si vážím toho, že stále nacházím kolegyně a kolegy ochotné věnovat část svého prázdninového času této akci, a přestože bych jen velmi nerad nějakou přednášku nebo seminář vyzvedával na úkor jiných, myslím si, že ani letos nezklame profesorka Ingeborg Fialová s přednáškou Kafkovské století,“ uvedl za organizaci školy Lubomír Machala z katedry bohemistiky FF UP.

Během tří programově nabitých dnů, jejichž cílem je aktualizovat lingvistické a literárněvědné poznatky s přihlédnutím k nezbytné orientaci v mezinárodním i mezioborovém kontextu, bude vedle germanistky Ingeborg Fialové přednášet například lingvista, bohemista a novinář Karel Komárek. V souhrnném tématu Literatura a náboženství se chystá věnovat náboženské dimenzi v české literatuře od 19. století do současnosti, vybraným dílům světové literatury spirituální orientace či křesťanství v uměleckých textech. O možnostech, které nabízí český jazyk pro využití tzv. bezrodovosti, se chystá během letní olomoucké školy ve své přednášce s názvem Nebinární čeština v praxi hovořit bohemistka Soňa Schneiderová, s tématem Česká detektivka po druhé světové válce přispěje do programu školy i autor několika románů Michal Sýkora. Pozoruhodný seminář o řečových dovednostech ve výuce mateřského a druhého jazyka s názvem Jak je to správně? povede vedoucí jazykovědné sekce olomoucké katedry bohemistiky FF UP Darina Hradilová, její kolegyně Božena Bednaříková prosloví přednášku s názvem Jaký je to slovní druh. Letní kurz má i letos společný jmenovatel, a to praktickou aplikovatelnost získaných vědomostí a dovedností při profesním působení.

„Rád bych připomněl, že Letní školu bohemistiky pořádáme na FF UP už od roku 2014, výpadky způsobila pandemie covidu-19 a její následky. Přibližně stejný počet ročníků však mělo i naše předešlé další vzdělávání učitelů češtiny. Dříve i nyní se snažíme účastníkům našich kurzů, jimiž jsou především učitelé středních škol a učilišť, občas i vyučující ze základních škol, popřípadě knihovníci a redaktoři, zprostředkovat nové poznatky z české filologie, lingvistické i literárněvědné, a to s ohledem na jejich praktickou aplikaci především v samotné výuce českého jazyka a české literatury. Novinkami jsou tedy všechny položky našeho programu,“ uzavřel Lubomír Machala. Program letošního ročníku Letní školy bohemistiky ukončí 29. srpna závěrečná evaluace.

Dosavadní poznatky o struktuře i vlastnostech uhlíkových teček (CDs) a jejich využití ve fotokatalýze shrnuje přehledový článek Designing carbon dots for enhanced photo-catalysis: Challenges and opportunities, který v těchto dnech publikoval časopis Chem. Autoři z CATRIN Univerzity Palackého, VŠB-TUO a Univerzity Friedricha Alexandera v německém Erlangenu v něm mimo jiné identifikovali klíčové vlastnosti, které je třeba zohlednit při návrhu katalyticky účinných uhlíkových teček. Shrnuli také experimentální i teoretické metody vhodné pro studium strukturálně složitých CDs.

Uhlíkové tečky (CDs) jsou nanomateriály se specifickými optickými a elektronickými vlastnostmi, které je činí zajímavými pro různé aplikace včetně lékařské diagnostiky, protinádorové terapie, vývoje LED diod a optoelekronických senzorů. Autoři článku se zaměřili na jejich přínosy v oblasti fotokatalýzy, kde ve výzkumu došlo v posledních letech k výraznému posunu a tyto ultramalé nekovové nanomateriály dokážou konkurovat klasickým polovodičovým materiálům na bázi kovů.

„Aplikace uhlíkových teček se dnes posouvají a otevřely se nové možnosti pro jejich využití zejména v oblasti fotokatalytické produkce vodíku, fotoredukce oxidu uhličitého či peroxidu uhlíku. Klíčovým přínosem článku je hlubší porozumění vztahu mezi strukturou a aktivitou uhlíkových teček a vývoj metod pro přesné přizpůsobení těchto struktur, což může vést k vyšší efektivitě přeměny energie a udržitelnějším postupům její výroby. Článek také zdůrazňuje význam pokročilých experimentálních a teoretických metod, včetně strojového učení, pro další zlepšení fotokatalytických vlastností uhlíkových teček a zavedení cirkulárních systémů, které podporují udržitelnost a efektivitu recyklace materiálů,“ uvedl první autor článku Lukáš Zdražil.

Čeští vědci na tématu spolupracovali s kolegy z Německa, v autorském týmu nechybí ani přední světový odborník Dirk M. Guldi, jenž v současné době působí jako profesor na Univerzitě Friedricha Alexandera v Erlangenu a zaměřuje se zejména na vývoj materiálů na bázi uhlíku, jako jsou fullereny a uhlíkové tečky, které jsou využitelné pro přeměnu slunečního záření na užitečné formy energie. Právě v jeho týmu Lukáš Zdražil absolvoval stáž v rámci doktorského studia. „Článek je jedním z výstupů navázané spolupráce. Jedná se o první vlaštovku, i nadále spolupracujeme v oblasti experimentálního popisu optických vlastností uhlíkových teček,“ uvedl Zdražil, který působí v Centru nanotechnologií CEET na VŠB-TUO i CATRIN Univerzity Palackého.

Podle vědců nicméně zůstává pochopení fotokatalytické aktivity uhlíkových teček a vývoj účinných a přesně zacílených struktur velkou vědeckou výzvou. „Překonání těchto překážek je klíčové pro pokrok směrem k zelené a udržitelné výrobě energie s využitím materiálů, které jsou levné, škálovatelné a šetrné k životnímu prostředí. Uhlíkové tečky dnes již dokážou svými optickými a elektronickými vlastnostmi konkurovat klasickým polovodičům na bázi kovů, což je nesmírně zajímavé pro komerční aplikace,“ doplnil jeden z korespondujících autorů Radek Zbořil.

Vědci také dlouhodobě těží z propojení experimentů s teoretickými výpočty. „Modelování vlastností uhlíkových teček představuje velmi obtížný úkol kvůli jejich komplikované a nejasné struktuře. Přesto výsledky z výpočetních modelů přináší cenné pochopení, jak fyzikálně-chemické procesy uvnitř teček fungují. Vědci dnes mohou díky pokročilé výpočetní technice propojovat výsledky z náročných molekulových dynamik, kvantově chemických výpočtů a analýz pomocí umělé inteligence s experimentálními daty, což výrazně urychluje vývoj nových katalyticky aktivních uhlíkových teček,“ dodal Michal Otyepka z CATRIN Univerzity Palackého a národního superpočítačového centra IT4Innovations při VŠB-TUO.

Interaktivní workshopy pro aktivní seniory nabízí od poloviny září spolek Pro poznání. Organizátoři se zaměří na fyziologii a zdravý pohyb, ale i na trénování mozku a nejrůznější zájmové aktivity. Kurzy Blízká setkání třetího věku se odehrají v Pevnosti poznání, Centru popularizace Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. 

Senioři ve věku 55+ si vyzkouší nejrůznější hudební nástroje, zacvičí jógu, zapojí svoji kreativitu v tvůrčích dílnách a také se dozví, jaká nebezpečí na ně číhají na internetu. Všechny workshopy zajišťují profesionální lektoři a lektorky. 

„Nabízíme nové možnosti trávení volného času pro seniory. Chceme srozumitelnou a zážitkovou formou rozvíjet jejich poznávací a pohybové schopnosti a ukázat jim, jak se dá efektivně zpomalit proces stárnutí a předejít častým neduhům. Účastníci si běžně na lekcích najdou přátele mezi svými vrstevníky a vznikají nová přátelství,“ uvedla Ivana Fellnerová, vysokoškolská pedagožka a předsedkyně spolku Pro poznání.

Spolek tyto kurzy organizuje s podporou Olomouckého kraje od roku 2016 a každoročně jimi projde několik desítek absolventů. Zájemci najdou registraci na konci srpna na webu olomouckého science centra zde.

Během období letních prázdnin často míříme do dálav, třeba na Dálný východ. Před 65 lety, v srpnu 1959, tam zamířil i český žurnalista Jan Vinař. Dostal se totiž do mezinárodní novinářské výpravy, kterou čínská delegace doprovodila do Tibetu krátce po potlačení březnového povstání Tibeťanů. Vinař z měsíčního dobrodružství sepsal cestopis, který nakonec kvůli politickým půtkám nikdy nevyšel a vzniklo pouze pár samizdatových kusů v Curychu v roce 1983. Vy si jej můžete s kritickým edičním komentářem přečíst zdarma v elektronické verzi. Publikace Tibet – země, kde lidé dohánějí celé tisíciletí jediným skokem je dalším tipem na letní čtení z produkce Vydavatelství UP.

Vinařův text o Tibetu následuje tehdejší ideologicky podmíněnou čínskou interpretaci tibetského povstání ve Lhase v březnu 1959 a vyznívá optimisticky, až budovatelsky. Přesto se jedná o vzácný dokument doby a cenný text, podávající svědectví o čínské politice v Tibetu a tvrdém zavádění socialistických reforem v silně duchovní buddhistické zemi.

Osobité vyprávění doplňuje nespočet autentických fotografií a nabízí pozoruhodné příběhy lidí a míst, v nichž lze dnes mezi řádky vyčíst o „kulturní revoluci“ v Tibetu mnohem více, než by si tehdejší přísný dozor čínské delegace přál.

Vinařův cestopis doplňují odborné texty Kamily Hladíkové a Luboše Bělky, které přibližují střet čínského a tibetského narativu ohledně výkladu dějin Tibetu v souvislosti s obsazením tibetských území čínskou armádou v roce 1950–1951, historické souvislosti let 1950–1959 v Tibetu či analýzy dobových záznamů návštěvníků Tibetu. Čtenáři se pochopitelně dozví také více o samotném, veřejnosti dlouho neznámém publicistovi Janu Vinařovi a jeho díle a osudech.

E-knihu Tibet – země, kde lidé dohánějí celé tisíciletí jediným skokem, která vyšla v roce 2022, si můžete zdarma stáhnout na VUP shopu.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Psal se 23. srpen 1989, když se na dva miliony lidí ze tří pobaltských států okupovaných Sovětským svazem spojily, a to doslova. Vytvořily lidský řetěz dlouhý 675,5 kilometru s cílem ukázat soudržnost pobaltských národů a podtrhnout jejich snahu o obnovení suverenity. Tento protest připomíná výstava fotografií The Baltic Way, kterou nyní právnická fakulta zapůjčila do Českého rozhlasu Olomouc.

Budova Českého rozhlasu Olomouc v Pavelčákově ulici je již třetí olomouckou zastávkou této výstavy. K vidění dříve byla na právnické fakultě a v Knihovně UP ve Zbrojnici.

Uspořádání výstavy v prostorách olomouckého rozhlasu a termín nebyly zvoleny náhodně. Kromě výročí pobaltského protestního happeningu má odkazovat také na dění v Československu v srpnu 1968, odpor proti vpádu cizích armád a úloze, jakou tehdy Československý rozhlas měl. „Jsme velmi rádi, že jsme mohli poskytnout prostory pro výstavu připomínající takto důležité události, které ovlivnily životy nás i několika dalších národů. Je důležité si tyto momenty připomínat a nezapomínat na hrdinství nejen našich předků,“ řekl Josef Podstata, ředitel Českého rozhlasu Olomouc.

Výstava je součástí projektu Remember Bacha, který na právnické fakultě realizuje Ondrej Hamuľák z katedry mezinárodního a evropského práva. „Členství v projektovém konsorciu, které připomíná takzvanou Baltskou cestu, považuji za součást poslání a genetického kódu naší fakulty. Obnovení fakulty bylo jedním z výsledků demokratizačního procesu po listopadu 1989. Hodnoty, jako je demokracie, právní stát, občanská společnost a základní práva, fakulta propaguje, podporuje a rozvíjí v mnoha ze svých aktivit,“ řekl Ondrej Hamuľák s tím, že věří, že si návštěvníci Českého rozhlasu Olomouc najdou chvilku zastavit se u výstavy a připomenou si zmiňované hodnoty.

Do projektu je zapojeno osm dalších partnerů: Tallinská technická univerzita, Univerzita ve Vigu, Univerzita v Boloni, nezisková organizace EESTI Poliitiliste Liit MTU, litevská Univerzita Vytautas Magnus, Univerzita v Bialystoku, nevládní organizace Creative Ideas a Univerzita Komenského v Bratislavě.

Lidský řetěz spojil 23. srpna 1989 hlavní města pobaltských republik – Vilnius, Rigu a Tallinn. Z Vilniusu vedl po dálnicích a hlavních silnicích přes Ukmergė, Panevėžys, Pasvalys a Bausku do Rigy a dále přes Ainaži a Pärnu do Tallinnu. V 19 hodin místního času rozmístění účastníci na čtvrt hodiny spojili ruce a vytvořili tak nepřerušený řetěz po celé délce. Po rozpuštění řetězu se na mnoha místech konala lidová shromáždění, na nichž si lidé připomínali minulé události a vyjadřovali vůli po obnovení národní suverenity.

Výstava The Baltic Way v budově Českého rozhlasu Olomouc potrvá do konce září.

Projekt Remember Bacha má svou webovou stránku.

Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého začalo mezinárodní setkání odbornic a odborníků na problematiku dvorské společnosti ve středověku. Interdisciplinární konference s názvem Dvorské zážitky v předmoderním světě, kolem roku 1200 – 1800: kulturní, materiální a smyslové zážitky ve světě dvora se v Olomouci koná poprvé.

Královské a knížecí dvory byly v průběhu předmoderních dějin po celém světě epicentry aktivity, interakcí, výměn a způsobů kulturní produkce, které nejen definovaly prostředí různých dvorů, ale i formovaly setkání, jež se odehrávala v rámci různých dvorských kultur.  V Olomouci se koná konference, v níž se vědci a vědkyně věnují průsečíkům a nuancím dvorských zkušeností, a to jak z fyzického a materiálního, tak smyslového světa.

„Zhruba pět desítek badatelek a badatelů se ve svých konferenčních příspěvcích zabývají velmi širokým spektrem materiálních a smyslových zkušeností na dvoře. Věnují se například roli darů, šifrám, exotickým zvířatům, hrám, konspiracím a skandálům, oděvům, vůním, chutím, rekreaci i sportu. Kupříkladu Dustin Neighbors z Helsinek bude hovořit o raně-novověkém lovu jako multisenzorickém zážitku, jenž měl ohromovat a budovat prostor pro společenskou interakci. Cecilia Aneer z Uppsaly se podívá na užití látek a kožichů v odívání švédského dvora jako indikátoru společenského statusu. Marc W. S. Jaffré z Groningenu srovná materiální a senzorické zkušenosti návštěvníků francouzského a japonského dvora v 17.století, tehdejší pohostinnost byla velmi důležitou formou reprezentace a každá chyba škodila reputaci panovníka. Jack Dykstra-McCarthy z Cambridge poukáže na komplexitu opisu kulinářských zkušenosti anglických vyslanců na osmanském dvoře. Překvapivě se nezaměřovali na chutě, ale spíše na prostorové a sociální aspekty setkání,“ uvedl za organizaci konference Patrik Paštrnák z katedry historie Filozofické fakulty UP.

Konferenci, kterou pořádá katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého za podpory Centra pro výzkum dvorů a rezidencí Historického ústavu Akademie věd ČR, zahájila v Kapli Božího Těla UC UP proděkanka FF UP Kristýna Solomon a ředitel Historického ústavu AV ČR Martin Holý. První hlavní přednášku poté proslovil profesor Karl Kügle (Oxford/Utrecht University).

„Profesor Kügle, přední odborník na středověkou hudbu, hovořil o akustických fyziognomiích, tedy o tom, jak hudba a zvukové vjemy pomáhaly budovat a upevňovat identitu dvořanů a účastníků dvorů. Druhou hlavní přednášku prosloví historička umění Leah Clark z Oxfordu, která se zaměřuje na kulturní výměnu mezi Itálii a islámským světem v 15. století. Ve své přednášce promluví o transkulturální zkušenosti získané z návštěv raně-novověkých dvorů,“ dodal Patrik Paštrnák.  

Zdůraznil přitom, že třídenní prestižní olomoucké setkání je součástí interdisciplinárního výzkumu předmoderních panovnických dvorů. Zahrnuje jak historické disciplíny (sociální a kulturní dějiny, dějiny umění, materiální kulturu a architekturu, archeologii, atd.), tak širší humanitní a sociálně-vědné obory (antropologii, divadelní studia, muzikologii). Jeho cílem je analyzovat fenomén panovnických dvorů jako dynamický organismus a klíčový nástroj pro konstrukci moci a společenského statutu. Na to mohl dvůr využívat celou řadu prostředků.  

„Výzkumu dvorů se věnujeme na katedře historie FF UP, příležitostně spolupracujeme i s kolegy z jiných kateder nebo fakult. Tato třídenní akce je výroční konferencí Společnosti pro dvorská studia (Society for the court studies), jejíž činnost započala v roce 1995 ve Velké Británii. Dnes má pobočky i v Evropě a USA,“ uzavřel historik z UP.

Předloni se konference uskutečnila ve finských Helskinách, loni ve španělském Madridu. V Olomouci se prestižní interdisciplinární setkání koná poprvé.

Fyzioterapie patří k nejpopulárnějším nelékařským oborům, o čemž svědčí i enormní zájem uchazečů o studium na Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP. Věděli jste ale, že komplexní péči o pohybový aparát si mohou dopřát i nejlepší přátelé člověka? Absolventka FZV UP Aneta Fricová se fyzioterapii zvířat věnuje již řadu let a od loňska je posilou olomouckého rehabilitačního centra FyzioTlapka.

Šumperská rodačka si prvního psa pořídila v deseti letech a o rok později jej začala trénovat na sport agility, který lze nejblíže porovnat s koňským parkurem. Díky tomu zažila atmosféru mistrovských soutěží u nás i v zahraničí, především se ale naučila se psy komunikovat, což o několik let později zúročila v práci zvířecího fyzioterapeuta. „Vždycky jsem chtěla být veterinářkou, o ničem jiném jsem ani neuvažovala. Pak se mi přihodil úraz kolene a v rámci rehabilitace jsem se blíže seznámila s fyzioterapií. Najednou mi přišla fascinující. Začala jsem se více zajímat o fyzioterapii u zvířat, která u nás v té době ještě nebyla tolik rozvinutá. Napadlo mě, že bych se tomu mohla věnovat více a pak v tomto oboru pracovat,“ zavzpomínala Aneta Fricová.

Po absolvování víkendových kurzů masáže a Dornovy metody pro psy se Aneta rozhodovala, kam si podat přihlášku na vysokou školu. „Rozhodla jsem se studovat fyzioterapii na Fakultě zdravotnických věd UP a přitom se nadále věnovat fyzioterapii zvířat. Mohla jsem tak propojovat znalosti a techniky z obou oblastí. Během studia na fakultě jsem zvládla absolvovat celostní kurz fyzioterapie zvířat u Kateřiny Plačkové a poté nastoupila do FyzioTlapky,“ popsala Aneta Fricová, která letos v létě úspěšně završila bakalářské studium na FZV UP. „Měli jsme dobrý kolektiv a skvělé pedagogy. Nepamatuji si, že by se u zkoušek některý z nich choval povýšeně, naopak vždy se nám snažili pomoct a vyhovět.“

Jako fyzioterapeutka pohybující se ve světě lidí i zvířat už stihla vypozorovat, v čem jsou hlavní rozdíly a pojítka. „Spousta fyziologických procesů a hojení tkání probíhá u zvířat podobně jako u lidí. Zásadní je komunikace. Já měla to štěstí, že jsem dlouhou dobu pracovala se psy, takže už jsem je měla takříkajíc přečtené a věděla jsem, co mohu očekávat. Chodí za námi sportovní pejsci, kteří jsou vycvičení, poslouchají na slovo a nemají problém se socializací. Pak jsou tu domácí pejsci, tam je to občas složitější, protože nejsou zvyklí na prostředí našeho centra. Máme tu třeba hydroterapeutickou vanu, která při napouštění dělá hlasitý zvuk, na což domácí mazlíčci nejsou zvyklí a vystraší je to. Je to ale otázka dvou, tří terapií, pak už si zvyknou,“ popsala Aneta Fricová.

Ve FyzioTlapce se ale nevěnují jen psům, do ordinace už přišly i kočky, kolegyně Anety také ošetřovaly nosály, prasátka či domácí ježky. „Máme tři skupiny klientů. Buď fyzioterapii doporučil veterinář, nebo se o tom dozvěděli sami na internetu či sociálních sítích. Třetí skupina jsou pak psi sportovci, kteří k nám chodí na preventivní ošetření či na rehabilitaci po úrazu,“ zmínila Aneta Fricová a vyjmenovala také nejčastější problémy, které jejich pacienty trápí. „Asi nejvíce se setkáváme s výhřezy meziobratlové ploténky, především u psů malého vzrůstu. U větších psů je to dysplazie kyčelních kloubů, dále přetrhané vazy, zlomeniny končetin, občas i neurologické problémy typu periferní polyneuropatie.“ U terapie je vždy přítomen i majitel zvířete, který dostává rady a tipy na domácí procvičování.

Během tohoto léta si Aneta Fricová vyzkoušela práci s lidskými i zvířecími pacienty. „Pracuji brigádně na lůžkovém oddělení v šumperské nemocnici, k tomu mám dva dny s klienty ve FyzioTlapce. Říkám si, že kdyby to takhle zůstalo nadále, budu maximálně spokojená.“

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. V osmém, a tedy posledním díle se podíváme do Francie na Université Paris-Est Créteil.

Université Paris-Est Créteil (UPEC) vznikla v roce 1971. Původní starobylá Pařížská univerzita byla tehdy na základě nového vysokoškolského zákona rozdělena do třinácti samostatných univerzit Paříž I – Paříž XIII, z nichž některé se nacházejí i mimo území hlavního francouzského města. UPEC je dvanáctou z nich a sídlí ve městě Créteil asi 11 km jihovýchodně od centra Paříže v departementu Val-de-Marne.

Univerzita poskytuje vzdělávání v široké škále oborů – nabízí přes 500 studijních programů. Má 14 fakult, škol a institutů, 1 observatoř, 32 výzkumných laboratoří a více než 42 tisíc studentů. Dlouhodobě klade důraz na řešení sociálních a environmentálních výzev, věnuje se sociálním otázkám, digitálním dovednostem či rovnoprávnosti.

Hlavní kampus univerzity sídlí v Créteil, další budovy se pak nacházejí v okolních městech, jako je například Fontainebleau, kde si můžete prohlédnout jeden z nejrozlehlejších francouzských zámků. Renesanční komplex tvoří stovky místností, nechybí ani francouzský a anglický park, zahrady nebo rybník s pavilonem.

V samotném městě Créteil byste neměli minout modernistickou katedrálu Notre-Dame de Créteil, jejíž výstavba byla dokončena v roce 2015, nebo zajímavou skupinu bytových domů Les Choux de Créteil. Deset patnáctipatrových oválných budov z roku 1974 je typických svými zaoblenými betonovými balkony, které připomínají hlávky zelí (francouzsky ‚choux‘). Podle původního plánu měly být navíc osázeny okrasnými rostlinami a stromy. Čtvrtina bytů je v současnosti určena pro ubytování studentů. Domy jsou od roku 2008 chráněny jako architektonické dědictví 20. století.
 

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam
– Háskóli Íslands
– Universität Duisburg-Essen
– Università degli Studi di Napoli Federico II
– Universitat Rovira i Virgili
– Universität Innsbruck
– Copenhagen Business School

Vědci z Univerzity Innsbruck, mezi kterými byl i Ondřej Kováč z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, jako první na světě pomocí nové metody synteticky připravili složitou chemickou látku ganoapplanin ze skupiny komplexních polycyklických meroterpenoidů obsažených v houbách rodu Ganoderma. Odvary z těchto hub jsou známé již z tradiční čínské medicíny, jelikož mají díky obsahu přírodních meroterpenoidů výrazné antioxidační, protinádorové, protizánětlivé a antimikrobiální účinky. Syntetická produkce polycyklických meroterpenoidů otevírá dveře k jejich dalšímu výzkumu a případnému využití ve farmaceutickém průmyslu. Výsledky vědecké práce zaměřené na chemickou organickou syntézu meroterpenoidů byly publikovány v prestižním časopise Journal of American Chemical Society (JACS).

„Pomocí syntetické strategie, na jejímž vývoji jsem se s kolegy z Innsbrucku podílel, lze v laboratoři připravit komplexní polycyklické meroterpenoidy. To nám umožní další cílené studium těchto biologicky aktivních přírodních produktů,“ uvedl Ondřej Kováč. Vědci z Univerzity Innsbruck už zahájili biologické testování synteticky připraveného ganoapplaninu, které by mělo odkrýt jeho potenciál v oblasti vývoje nových léčiv. Vyvinutou metodu pro syntetickou produkci zároveň aplikovali i na přípravu dalších Ganoderma meroterpenoidů.

Z biologického hlediska ganoapplanin vykazuje inhibující aktivitu vůči CaV3 iontového kanálu, který hraje důležitou roli zejména pro funkci srdce a mozku. „Jelikož jsou tyto iontové kanály zapojeny do širokého spektra fyziologických funkcí, jedná se o jeden z hlavních molekulárních cílů v biomedicínském výzkumu. Ganoapplanin je proto řazen mezi potenciální nová terapeutika proti neurodegenerativním onemocněním, jako je například epilepsie nebo Parkinsonova choroba. Může se tak stát výchozím bodem pro vývoj nových účinnějších terapeutik,“ podotkl Ondřej Kováč.

Meroterpenoidy obsažené v houbách rodu Ganoderma patří do početné skupiny přírodních produktů vyznačující se širokou strukturní různorodostí. „Nyní je známo více než 100 izolovaných zástupců meroterpenoidů z hub patřících do rodu Ganoderma. Významná biologická aktivita extraktů z těchto hub přiměla vědce k izolaci jednotlivých látek a jejich následnému studiu. Některé izolované přírodní látky byly následně zařazeny mezi žhavé kandidáty s významným terapeutickým potenciálem,“ uvedl Ondřej Kováč.

Další výzkum a případné využití meroterpenoidů ale dosud limitovala jejich dostupnost z hub rodu Ganoderma. Například pro případnou klinickou fázi testování účinků meroterpenoidů totiž vědci musí mít k dispozici velké množství těchto látek, které by vyžadovalo zpracování obrovského množství této houby, což by mohlo ohrozit celý ekosystém rodu Ganoderma. Vědci proto už před časem upřeli pozornost na organickou syntézu v laboratoři, jelikož je to jedna z nejschůdnějších cest k zajištění potřebného množství meroterpenoidů.

Odborníkům se dosud podařilo v laboratořích syntetizovat jen Ganoderma meroterpenoidy s méně složitou strukturou. Komplexní meroterpenoidy, mezi které patří právě ganoapplanin, jejich snahám o syntetickou produkci kvůli komplikovanému uspořádání odolávaly. „Ganoapplanin byl sice izolován již v roce 2016 vědeckým týmem z Číny, avšak jeho složitá komplexní struktura obsahující množství kyslíkatých funkčních skupin zařadila tuto látku mezi velkou syntetickou výzvu a velmi těžko dostupný přírodní produkt,“ upozornil Ondřej Kováč.

První totální syntézu ganoapplaninu provedl až tým vědců na Univerzitě Innsbruck pod vedením profesora Thomase Magauera. Využil k tomu tzv. kaskádovou reakci spojující aromatický a bicyklický terpenoidní fragment ganoapplaninu. „Díky tomuto inovativnímu přístupu jsme mohli připravit klíčový strukturní motiv obsahující polycyklický skelet v jednom kroku. Zajímavé je, že sama příroda nás navedla k tomuto kroku, jelikož obdobně probíhá i biosyntéza uvnitř houby, ze které byl přírodní produkt izolován. Na nás už jen bylo najít vhodné podmínky přímo v laboratoři a co nejlépe tento krok imitovat v reakční baňce, což nebylo vůbec jednoduché,“ dodal Ondřej Kováč.

Vědci z Innsbrucku zároveň našli efektivní způsob přípravy samotného bicyklického terpenoidního fragmentu, který je součástí také jiných Ganoderma meroterpenoidů. „Tyto výsledky se nachází v recenzním řízení a budou brzo publikovány v dalším vědeckém článku. Obecně lze říci, že vyvinutá syntetická strategie nabízí účinný nástroj, jak připravit komplexní polycyklické meroterpenoidy, a zejména umožňuje další cílené studium těchto biologicky aktivních přírodních produktů,“ doplnil Ondřej Kováč.

Pomoci zlepšit místo, v němž žiju nebo pracuju, podat pomocnou ruku tam, kde je to potřeba, a zároveň se pobavit s kolegy. To vše zažije ten, kdo se zapojí do Zaměstnaneckého dobrovolnického dne na Univerzitě Palackého. Po loňské úspěšné premiéře se letos zaměstnanci univerzity pustí do společné práce 8. října. Registrovat se a vybírat si z nabízených příležitostí je možné už nyní.

Vysazování stromků, údržba zeleně, natírání laviček nebo třeba úklid zámku či hradu. Tam všude můžou pomoci dobrovolníci z UP. V tomto roce spojí síly se zaměstnanci Krajského úřadu Olomouckého kraje a Magistrátu města Olomouce.

Garantem Zaměstnaneckého dobrovolnického dne všech tří zaměstnavatelů je Dobrovolnické centrum UP. To dohodlo pro dobrovolníky z UP spolupráci s jedenácti partnery, kteří vytipovali 250 míst, kde by se jim pomocné ruce hodily. Podobně jako v prvním ročníku i tento podzim je akce zaměřená především na udržitelnost a na úpravu veřejného prostoru a zeleně.

„Aktivity univerzitního dobrovolnického centra vždy rád podporuji. Těší mě, že našim zaměstnancům není jejich okolí lhostejné a že jsou ochotní pomoci i bez nároku na odměnu. Je to praktická ukázka toho, jak univerzita plní svou třetí roli pro společnost a komunitu, jíž jsme součástí,“ uvedl rektor UP Martin Procházka. Rektor také udělí rektorské volno těm zaměstnancům, kteří se aktivně zapojí.

Co je dobré vědět? Zaměstnanecký dobrovolnický den se na UP uskuteční 8. října od 8:15 do 14:30 hodin. Pokud se rozhodnete zapojit, zaregistrujete se ZDE. Vyberete si, kde chcete napřít své síly. Registrace jsou otevřeny do 30. září (nebo do vyčerpání dobrovolnických příležitostí). Univerzita vás pak vybaví potřebnými ochrannými pomůckami, odvoz mimo Olomouc bude zajištěn společnými autobusy. Na zvoleném místě vás vždy bude čekat někdo ze zástupců partnerů, kdo poskytne potřebné informace i odborné vedení. Těšit se můžete i na poděkování na konci programu, například formou netradiční prohlídky partnerských prostor nebo pečení buřtů.

Ohlasy účastníků prvního ročníku:

Skvělá organizace, příjemná atmosféra a dobrý pocit z odvedené práce! Určitě se rád zúčastním i příště.

Bylo moc fajn snížit svoji uhlíkovou stopu participací na sázení háje. Těším se na další akci, třeba znovu na Mírově!

Atmosféra byla skvělá a rovněž dobrovolníci z jiných pracovišť, se kterými jsem se seznámila a strávila s nimi příjemný den.

Na Mírově bylo o nás krásně postaráno, k dokonalosti chyběla snad už jen masáž. ZDD může být klidně několikrát do roka.

Skvělá akce a nápad! Těším se na další ročník. Bylo by moc fajn, kdyby se zaměstnanecký dobrovolnický den stal každoroční tradicí.

Na dobrovolnický den jsem se moc těšila a nezklamal mě. Určitě si přeji, aby v této činnosti univerzita pokračovala. Byla to skvělá příležitost pro lidi, kteří mají touhu dělat konkrétní věci pro ostatní, ale nemají kde ji naplnit nebo nemají odvahu se jen tak sami do něčeho zapojit. Patřím mezi ně a jsem ráda, že univerzita přišla za mnou a cestu k dobrovolnictví mi takto usnadnila. Akce byla povedená, lidé nadšení, občerstvení skvělé a počasí milosrdné. I spojení zaměstnanců univerzity a krajského úřadu při jednom díle bylo moc fajn.

Bylo to bezva. Měl by si to vyzkoušet každý, kdo potřebuje „dobít“ baterky :-)

Celý letošní rok se (nejen) napříč kulturně-literárním světem nese ve znamení 100. výročí od úmrtí Franze Kafky. V dalším tipu na letní čtení z dílny Vydavatelství UP proto lovíme trochu v minulosti, kde najdeme příznačně tematickou publikaci. Nahlédneme s ní do zákulisí regionální německy psané literatury, která zůstala tak trochu v Kafkově stínu. Seznamte se: O německy psané literatuře pražské, moravské a židovské.

Germanistka Ingeborg Fialová se fenoménu pražské a moravské německé literatury věnuje se svými kolegy a studenty dlouhodobě. V edici Poetica Moraviae přináší překlady beletrie a poezie a patří do ní třeba i nedávno doporučovaný mystický okultní román Bafomet. V edici Beiträge zur deutschmährischen Literatur pak vycházejí spíše teoretické a populárně-naučné texty, mezi něž se řadí právě také publikace O německy psané literatuře pražské, moravské a židovské z roku 2017.

Kniha shrnuje více než 30 let výzkumu a bádání a nabízí tematické exkurze do tuzemské německy psané literatury od romantismu a biedermeieru přes realismus a naturalismus až po meziválečné a poválečné období. Čtenáři se postupně seznámí s „pramáti“ pražské německé literatury Auguste Hauschnerovou, Kafkovým „objevitelem“ Maxem Brodem, olomouckými Němci Franzem Spundou či Peterem Härtlingem a mnoha dalšími zajímavými, mnohdy literárními historiky a kritiky pozapomenutými postavami pražské a moravské německé literatury.

Ingeborg Fialová přitom na stránkách své monografie nepřináší jen individuální životopisy, ale také obecnější a úvahové studie o moravské německé literatuře, výzkumu židovské literatury na Moravě a tématu židovské asimilace či třeba bilingvismu v Čechách.

Od vstupenky do světa pražské a moravské německé literatury vás dělí pár kliknutí na VUP shopu nebo návštěva Skriptárny na Zbrojnici.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Pouze šest českých univerzit se dostalo do tisícovky nejlepších vysokých škol na světě podle letošního vydání prestižního hodnocení Academic Ranking of World Universities (ARWU), známého též jako Šanghajský žebříček. Již poosmé je mezi nimi i Univerzita Palackého, která v rámci Česka obsadila 3. místo a ve světovém srovnání je na 601.–700. příčce – stejně jako vloni a stejně jako například University of Iceland, která je společně s UP členem univerzitní sítě Aurora.

Šanghajský žebříček patří mezi tři nejrespektovanější mezinárodní srovnání vysokých škol, sestavován je od roku 2003. U škol ARWU hodnotí čtyři základní oblasti, kterými jsou kvalita výuky, kvalita zaměstnanců, výstupy z výzkumu a akademická výkonnost, a sice prostřednictvím šesti indikátorů:

• počet absolventů, kteří získali Nobelovu cenu / Fieldsovu medaili (Alumni),
• počet zaměstnanců, kteří získali Nobelovu cenu / Fieldsovu medaili (Award),
• počet vysoce citovaných výzkumných pracovníků vybraných dle Clarivate Analytics (HiCi),
• příspěvky publikované v Nature and Science (N&S),
• články zanesené v Science Citation Index-expanded a Social Science Citation Index (PUB),
• akademická výkonnost (vážené skóre výše zmíněných ukazatelů na počet akademických pracovníků) (PCP).

V letošním roce bylo hodnoceno přes 2500 vysokých škol, do aktuálně zveřejněného TOP 1000 se dostalo šest českých univerzit, z nichž většina obhájila svá loňská umístění. Nejlépe je opět hodnocena Univerzita Karlova na 301.–400. příčce, následovaná Masarykovou univerzitou na 401.–500. místě. Třetí nejlepší je na 601.–700. místě Univerzita Palackého, která se v žebříčku umísťuje pravidelně od roku 2017.

Dále se v TOP 1000 objevují Vysoké učení technické v Brně, České vysoké učení technické v Praze a Česká zemědělská univerzita v Praze, která si v žebříčku jako jediná z tuzemských škol pohoršila, kvůli letošní nule v indikátoru vysoce citovaných výzkumníků. Ostatní české vysoké školy včetně UP mají ve sledovaných indikátorech obdobné hodnoty jako v minulém roce.

„Academic Ranking of World Universities klade zvláštní důraz na výzkumnou sílu hodnocených univerzit, se zvláštním zaměřením na přírodovědné a technické obory. Jsme rádi, že jsme svou pozici obhájili, a to především proto, že máme i nadále zástupce mezi nejcitovanějšími vědci, což se ukazuje jako důležitý faktor samotného hodnocení. Mnohé české univerzity si v tomto směru pohoršily oproti loňskému roku, někdy i o 200 míst právě proto, že žádný jejich vědec mezi nejcitovanějšími nefiguruje,“ uvedl k žebříčku prorektor UP pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka.

Mezi tisícovkou nejlepších světových škol je také osm univerzit, které jsou společně s Univerzitou Palackého členy sítě Aurora. V jejich pořadí došlo oproti loňsku ke dvěma změnám, když svou pozici vylepšila University of Innsbruck (z 301.–400. na 201.–300. příčku) a Université Paris-Est Créteil (z 801.–900. na 701.–800.), obě především díky zvýšení skóre v indikátorech N&S a PUB. V těchto ukazatelích Univerzita Palackého nadále vyvíjí snahu o posílení svých slabých stránek. Nejlépe hodnoceným členem Aurory je Vrije Universiteit Amsterdam na 151.–200. místě.

Na špici letošního žebříčku ARWU, který je každoročně zveřejňován Centrem pro světové univerzity na Shanghai Jiao Tong University, je jako tradičně Harvard University, přičemž americké vysoké školy převažují i v TOP 15. Evropu v nejlepší patnáctce zastupují University of Cambridge, University of Oxford a Paris-Saclay University. Kompletní žebříček je k dispozici zde.

Autorská čtení spisovatelů z řad posluchačů a absolventů Univerzity Palackého, poezie, slam poetry i přednášky literárních, divadelních a filmových osobností, které dříve studovaly na Filozofické fakultě UP. To vše a mnohem víc nabídne FFest, nový festival studentské kreativity. 

Umělecké centrum Univerzity Palackého, prostory Filozofické fakulty UP v ulici Křížkovského, také Červený kostel a například Jazz Tibet Club a kulturní centrum Variace budou patřit k místům, kde se na podzim vůbec poprvé uskuteční festival studentské kreativity FFest. Má propojit a zviditelnit literární, filmové a divadelní události.

„Naši studenti a studentky jsou velmi tvůrčími osobnostmi, často organizují literární, filmové i divadelní akce, jež jsou určené nejen ostatním studentům, ale i veřejnosti. S nápadem propojit tyto kreativní organizátory a organizátorky i jejich na sobě nezávislé akce pod záštitu jednoho festivalu přišel během loňského roku proděkan naší fakulty Petr Bilík, a to s cílem zviditelnit a posílit kreativitu v rámci fakultní i univerzitní komunity a navázat na tradici olomouckých literárních festivalů. S jeho myšlenkou se záhy ztotožnila řada studentských spolků i vedení kateder filozofické fakulty, navíc s vědomím, že jde také o reakci na potřebu zvýšení studentského well-beingu a možností praktického vyžití,“ uvedla referentka pro vnější vztahy FF UP Lucie Suková, jež je zároveň i členkou produkčního týmu nové přehlídky.    

Cílem festivalu, který je určený nejen studentkám a studentům Univerzity Palackého včetně těch, jež studují zdejší Univerzitu třetího věku, ale i široké veřejnosti, je propojit všechny, kteří mají rádi literaturu, film, divadlo a hudbu.

„Přehlídka se chystá nabídnout autorská čtení studentských spisovatelů i těch, kteří UP absolvovali. Nabídne i básnická čtení. Velmi se těšíme na obnovenou soutěž studentské filmové tvorby s názvem VŘED i na elitní slamový večer, už jen proto, že z FF UP pocházejí rovnou dva republikoví mistři slamu,“ dodala Lucie Suková.  

Součástí festivalu bude i speciální hospodský kvíz, přednáška z cyklu Pointa i besedy s literárními influencery. Podle vedoucí produkčního týmu přehlídky Karolíny Ohnisko se jako slibné jeví i prolnutí festivalového dění s literární sekcí Dnů židovské kultury či přítomností české populární influencerky a popularizátorky literatury Zoe Meixnerové.

„Debatu o literárním provozu bude garantovat naše katedra bohemistiky. Jedním z vrcholů přehlídky by měla být prezentace studentských talentů a představení dnes již známých autorů a autorek z absolventských řad. Celý festival by měl být oslavou těch, kteří tvoří, chtějí inspirovat ostatní a být inspirováni,“ dodala vedoucí produkce Karolína Ohnisko.

V rámci festivalu se uskuteční i křest almanachu, vzniklého u příležitosti třicátého výročí pořádání Literární soutěže Univerzity Palackého. Přehlídka nabídne také přednášky, ve spolupráci s Vydavatelstvím UP pak i zajímavý workshop.

„Letošní ročník je jakýmsi prvním experimentem, proto jsme jej připravili formou oslovení konkrétních spolků a kateder. Nad programem držíme dohled především proto, aby se vešel do daného časového a prostorového rámce. V současné době už zbývají jen minimální možnosti zapojení. I tak budeme velmi rádi za jakékoliv další impulzy,“ doplnila Karolína Ohnisko. Zdůraznila přitom, že už v následujících ročnících by stávající produkční tým iniciativu rád předal co nejvíce do rukou studentů a aktivitu tak zřetelněji rozšířil na celou UP.

Festival studentské kreativity FFest se uskuteční od 8. do 17. listopadu.

Studentský filmový festival VŘED

Pokud jste studenty/kami UP nebo jiné vysoké školy mimo specializované obory audiovizuální tvorby a podíleli jste se v posledních dvou letech na amatérském audiovizuálním díle, přihlaste jej na studentský filmový festival VŘED 2024! Formulář je dostupný ZDE. Přihlášení je možné do 30. září.

Studentské autorské čtení

Píšete? Prózu nebo poezii? Tohle je unikátní příležitost, kdy můžete své texty přednést a dostat tak svou tvorbu do povědomí veřejnosti. Inspirujte a zároveň načerpejte inspiraci ze skvělé atmosféry studentského autorského čtení, které se uskuteční 14. listopadu v rámci FFestu v Divadelním sále v Konviktu. Jedinou podmínkou je studovat na UP. 

Do 31. srpna na e-mail autorske.cteni@email.cz pošlete své jméno, několik vět o sobě a ukázku své tvorby (v případě prózy 5–10 normostran, z poezie okolo 10 básní).    

Domácí básnění

Hledáme básnířky a básníky na autorské čtení Domácí Básnění v rámci univerzitního festivalu FFest, které se odehraje 15. listopadu. Do naší otevřené výzvy se můžou přihlásit všichni studující se svými básněmi v rozsahu maximálně pěti normostran. Z přihlášených vybereme tři vystupující, kteří budou v rámci večera číst s vybranými publikovanými autory.

Příspěvky posílejte na e-mailovou adresu spolek.poskole@gmail.com nejpozději do 20. října.

Domácí Básnění je autorské čtení poezie, které se již šestým rokem pořádá v literární kavárně Druhý domov. V rámci něj se na jednom pódiu setkávají zavedení autoři s těmi začínajícími. Smyslem je setkávání různých generací a oslava básnického Slova. Básnění pořádá univerzitní kulturní spolek Po škole, který se kromě poezie věnuje autorskému divadlu, více na Facebooku nebo Instagramu.

Jedinečnou historickou památku, která patří mezi nejcennější části Arcibiskupského zámku v Kroměříži, pomohou prozkoumat a popsat odborníci z Univerzity Palackého. Jejich výzkum by se měl zaměřit na přízemí zámeckého komplexu, kde se nacházejí unikátně vyzdobené prostory – takzvané saly terreny a grotty. Ty se dochovaly v téměř původní raně barokní podobě a tvoří přechod mezi zahradním křídlem zámku a Podzámeckou zahradou. Výsledky bádání odborníků z olomoucké univerzity by měly v budoucnu posloužit při další péči o cennou výzdobu zámku. Memorandum o spolupráci přímo v Kroměříži podepsali rektor univerzity Martin Procházka a olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

Arcibiskupský zámek patří spolu se zahradami mezi památky světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Příležitost zapojit se do výzkumu jeho cenných prostor je podle rektora Martina Procházky výjimečná. „Akademici a studenti z katedry dějin umění Filozofické fakulty UP se na studiu uměleckých děl olomoucké arcidiecéze podílejí dlouhodobě. Projekt, který se soustředí na unikátní výzdobu zámeckého interiéru, tak naváže na předchozí spolupráci několika partnerů, mezi nimiž právě naše univerzita významným dílem přispěla k poznání mimořádné osobnosti biskupa a mecenáše Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, stavebníka kroměřížského zámku. Univerzita Palackého pokládá za čest podílet se na vědeckém bádání zaměřeném na výtvarnou podobu této památky a ráda svými odbornými zkušenostmi přispěje k jejímu přesnějšímu poznání, popisu a uchování pro budoucnost,“ uvedl Martin Procházka.

Memorandum je důležitým krokem ke spolupráci mezi Arcibiskupstvím olomouckým coby majitelem památkově chráněného objektu a Univerzitou Palackého. O výsledky specializovaného průzkumu, na němž budou odborníci z UP pracovat, se bude arcibiskupství moci opřít při budoucím restaurování jedinečných prostor. „Jako vlastníci stále pronikáme do tajemství kroměřížského zámku a všeho, co v sobě skrývá. Po jeho nejznámějších lákadlech, jako je třeba světoznámý Tizianův obraz, se postupně dostáváme také k záležitostem, o kterých se tolik neví nebo které jsou i docela neznámé, abychom je pak také mohli představit veřejnosti. Jsem přesvědčen, že toto bádání, do kterého se společně s univerzitou pouštíme, přinese mnoho nových a zajímavých poznatků,“ konstatoval arcibiskup Josef Nuzík.

Dokument, který vrcholní představitelé obou institucí podepsali přímo v prostorách zámku, zdůrazňuje také význam interdisciplinárního přístupu, který zapojí odborníky z různých oblastí uměleckohistorické a památkové péče. Počítá i se spoluprací při získávání financí z veřejných prostředků a s pozdějším využitím poznatků, například při pořádání studijních programů nebo vzdělávacích a populárně-naučných aktivit. Univerzita Palackého již mimo jiné při studiu štukových dekorací zahájila spolupráci díky mezinárodnímu projektu Stucco Decoration across Europe spolufinancovanému Evropskou unií v rámci programu Erasmus+.

Význam zapojení různých oborů zdůraznila i Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP, která bude za spolupráci zodpovídat právě na straně univerzity. „Saly terreny a grotty se řadí mezi nejcennější části Arcibiskupského zámku a jejich unikátní a poměrně autenticky dochovaná dekorace patří mezi významné památky na evropské úrovni. Vyznačuje se rafinovaným ikonografickým programem, využitím cenných materiálů a zejména mimořádnou kvalitou uměleckého provedení štukové a malířské výzdoby. Poznání a studium výzdobných systémů grott a sal terren však současně náleží k nejnáročnějším úkolům v uměleckohistorické a památkové praxi, neboť kombinuje rozmanité množství uměleckých druhů a materiálů a vyžaduje komplexní mezioborový přístup, který propojuje humanitní a přírodovědné disciplíny,“ popsala Jana Zapletalová.

Také podle vedoucí památkového oddělení arcibiskupství Aleny Tobolkové je tato spolupráce příležitostí ještě lépe pečovat o cennou památku. „Chceme tak zajistit maximální a náležitou péči o výjimečný prostor, který se nám díky odkazu předchozích generací biskupů, a zvláště biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, dochoval. Samotným restaurátorským zásahům bude předcházet rozsáhlá badatelská činnost a spolupráce s odborníky z několika oborů v České republice i v zahraničí,“ upozornila s tím, že význam této památky si žádá stanovení přesné koncepce předcházející konzervátorským a restaurátorským zásahům. „Ty musí být založeny na důkladné badatelské činnosti a rozsáhlých restaurátorských průzkumech – materiálových, technologických i dalších, které budou probíhat v rozmezí několika let. Pro správné zachování výpovědní hodnoty památky je tak spolupráce s Univerzitou Palackého klíčová,“ doplnila Alena Tobolková.

Turistickou sezonu zahájil Arcibiskupský zámek v Kroměříži už 22. března a novinkou je, že letos sezona prakticky neskončí. Zámek je totiž nově přístupný celoročně a nabízí i kombinované prohlídky zaměřené na cesty za uměním. Památka UNESCO patří k hlavním českým magnetům pro turisty z tuzemska i zahraničí. Loni zámek navštívilo bezmála 80 tisíc lidí, letos se předpokládá, že by i díky novinkám mohla padnout magická hranice 100 tisíc návštěvníků.

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. Sedmý díl se bude věnovat Copenhagen Business School.

Copenhagen Business School (CBS) sídlí, jak její název napovídá, v hlavním městě Dánska – Kodani. CBS byla založena v roce 1917 Dánskou společností pro rozvoj obchodního vzdělávání, která je soukromou vzdělávací institucí. V roce 1965 se začlenila do dánského vzdělávacího systému jako vysokoškolská instituce.

Dnes má CBS přibližně 20 000 studentů a 2 000 zaměstnanců a nabízí širokou škálu bakalářských a magisterských programů v oblasti podnikání, obvykle s interdisciplinárním a mezinárodním zaměřením. Většina programů se vyučuje v angličtině a více než polovina vyučujících pochází ze zahraničí.CBS také hostí specializovaná centra, jako je Copenhagen School of Energy Infrastructure (CSEI), které se věnuje výzkumu v oblasti energetické flexibility a udržitelných energetických systémů.

CBS je městská univerzita, která sídlí především ve čtyřech moderních budovách ve Frederiksbergu nedaleko centra Kodaně. Hlavní komplex Solbjerg Plads byl otevřen v roce 2000 a tvoří jej 34 000 m2 výukových a kancelářských prostor obklopených zahradami a venkovním posezením. Jedna z budov kampusu je bývalá porcelánka (Porcelænshaven), jejímž srdcem je hala o rozloze 1 000 m2, kterou škola v současnosti využívá pro pořádání velkých akcí.

Hned vedle se rozprostírá rozlehlý park s umělým vodopádem, potoky i jezírky, který nabízí nespočet zákoutí k relaxaci. Jeho součástí jsou také zoologická a botanická zahrada. Na všudypřítomných kolech se za chvíli dostanete i do dalších částí města, můžete tak prozkoumat třeba Nyhavn – slavný kanál s pestrobarevnými domy a soškou Malé mořské víly. V tamních restauracích pak ochutnejte některé ze specialit, jako je dánský chlebíček smørrebrød nebo stegt flæsk med persillesovs: národní pokrm Dánska, skládající se z křupavého vepřového masa, brambor a petrželové omáčky.

Různé příležitosti, které Univerzita Innsbruck svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. Pokud máte zájem studovat doktorát, CBS aktuálně nabízí svým partnerům několik volných pozic.
 

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam
– Háskóli Íslands
– Universität Duisburg-Essen
– Università degli Studi di Napoli Federico II
– Universitat Rovira i Virgili
– Universität Innsbruck

Příště navštívíme…
– Université Paris-Est Créteil

Jeden večer, desítky míst napříč celým Českem a pestrý program pro děti i dospělé, který představí vědu zábavným a hravým způsobem. Noc vědců se vrací a 27. září zavítá do více než padesáti měst, mezi nimiž budou bohatě zastoupena i ta z Olomouckého kraje. Jedna z největších tuzemských vědeckých akcí se letos inspirovala dílem Franze Kafky a za hlavní téma si zvolila Proměnu. Návštěvníky čekají interaktivní pokusy, zábavné hry a kvízy, napínavé projekce i přednášky nabité překvapivými objevy. To vše zcela zdarma.

„O tom, že je Olomoucko v posledních letech jedním ze středobodů Noci vědců, svědčí nejen více než desetitisícová návštěvnost akce, ale také skutečnost, že se nám daří Noc vědců postupně organizovat i v dalších městech a obcích v kraji. Letos se tak mohou návštěvníci těšit na program nejen v Olomouci, Hlubočkách, Přáslavicích nebo v Přerově, ale nově také v Prostějově nebo v Jeseníku,“ vypočítává hlavní koordinátor Noci vědců v Olomouckém kraji Ondřej Martínek z Univerzity Palackého, která je zároveň společně s Vysokou školou chemicko-technologickou Praha novým národním koordinátorem akce.

Program láká do nemocnice, bunkru, muzea i výrobních prostor

Všechny myslitelné proměny v živé a neživé přírodě návštěvníci odhalí v pátek 27. září díky interaktivním pokusům, zábavným přednáškám, překvapivým projekcím i hravým pozorováním. Jak bývá zvykem, na vědu si v mnoha případech budou moci doslova sáhnout. „Jen v Olomouci se malým i velkým vědychtivým návštěvníkům otevře všech osm fakult Univerzity Palackého, ale také Pevnost poznání, Vědeckotechnický park UP, vědecký ústav CATRIN nebo Fakultní nemocnice Olomouc. Do Noci vědců se premiérově zapojí i olomoucká pobočka mezinárodní školy programování Logiscool,“ dodává Ondřej Martínek.

Loňskou úspěšnou premiéru si zopakuje také Bunkr Přáslavice nebo Vysoká škola logistiky v Přerově. Tamější program doplní IN-HUB Přerov a nově se otevřou i výrobní a servisní prostory společnosti Olympus Medical Products Czech. Tam návštěvníkům umožní osahat si produkty, které se používají během operací, a zjistit, jak se chovají, když jsou uvnitř těla pacienta. Noc vědců poprvé zasáhne i Muzeum a galerii v Prostějově nebo Gymnázium Jeseník.

Odraz proměny v přírodě, technologiích i právu

„Proměna je základním hybatelem všech věcí ve vědě i ve světě živé a neživé přírody. Od evoluce v přírodě po revoluci v technologiích, včetně nástupu umělé inteligence. Program Univerzity Palackého tradičně obsáhne celou šíři oborů. Zaměříme se například na proměny pohybu či změny ve vývoji člověka. Zjistíme, jak se měnily v průběhu staletí knihy, a prozkoumáme proměny stravování člověka od stravy lovců a sběračů po dnešek,“ láká na více než sto bodů programu na dvacítce míst v Olomouci Ondřej Martínek.

Program Noci vědců je postupně zveřejňován na webu nocvedcu.cz, kde si jej lze procházet a návštěvu plánovat po jednotlivých městech a místech. Kompletní program, včetně otevření rezervací na programové body s omezenou kapacitou, bude zveřejněn v první polovině září.

Česká Noc vědců je i letos součástí European Researchers’ Night, celoevropské akce podporované Evropskou unií s cílem propojit vědu a společnost a zvýšit zájem mladých lidí o vědu. Evropská noc vědců se koná ve 23 zemích, přičemž česká Noc vědců patří co do rozsahu k těm nejvýznamnějším, olomoucká pak mezi tři nejnavštěvovanější. V letošním roce byla Noc vědců podpořena programem Marie Skłodowska Curie Actions s projektem METAMORPHOSIS v rámci výzvy HORIZON-MSCA-2023-CITIZENS-01.

Lokální původ a produkce, důraz na kvalitu, udržitelné materiály – to vše jsou aspekty, na které se v oblasti odpovědného nakupování zaměřuje Strategie udržitelného rozvoje UP. Udržitelná univerzita a univerzitní obchod UPoint proto spojily své síly, aby pro vás vybraly ty nejvíce udržitelné produkty. V UPointu je nyní najdete označené speciální nálepkou.

Principem udržitelnosti je najít soulad mezi chováním společnosti a stavem životního prostředí tak, abychom zachovali dobré životní podmínky nejen pro nás, ale i pro budoucí generace. „K udržitelnému rozvoji může přispět každý, například právě tím, jaké produkty si vybírá, kupuje a používá. Aby pro vás byl tento výběr snazší, provedli jsme analýzu udržitelnosti produktů dostupných v UPointu – informačním centru a obchodě Univerzity Palackého,“ uvádí Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

UPoint od roku 2015 nabízí řadu praktických předmětů, které dokážou zpříjemnit den a zároveň připomínají univerzitu. Od svého vzniku klade důraz na lokální výrobce, z nichž mnozí vzešli z řad studentů či absolventů UP.

Výrobky byly zařazeny na základě vybraných kritérií do čtyř kategorií. Nejudržitelnější produkty tvoří 32 % sortimentu UPointu – a právě ty jsou označeny novou nálepkou. Pocházejí totiž z lokální produkce, jsou vyrobeny z kvalitních či recyklovaných materiálů a jejich obal snadno vytřídíte nebo dále použijete. Často se jedná o produkty, na kterých si zároveň pochutnáte – med, müsli tyčinka nebo třeba piva z olomouckých pivovarů. V několika případech za jejich vznikem stojí absolventi univerzity nebo osoby znevýhodněné na trhu práce.

Nejpočetnější druhá kategorie (43 %) obsahuje české produkty, mnohdy také s českým potiskem. Zahraniční produkty, avšak od českého dodavatele nebo s českým potiskem, tvoří třetí skupinu (22 %). V univerzitním obchodě pak najdete pouze necelá 3 % produktů, které kritéria udržitelnosti nesplňují. Znamená to, že mají zahraničního dodavatele i výrobce a s udržitelností se rozcházejí i z hlediska materiálu.

Pokud chcete udržitelným výrobkem udělat radost sobě nebo svým blízkým, hledejte v prodejně produkty označené nálepkou s logem Udržitelné univerzity a barvami sedmnácti cílů udržitelného rozvoje. Na e-shopu jsou ty nejudržitelnější produkty označeny stejným symbolem.

„Při rozšiřování nabídky UPointu se snažíme zohlednit požadavky fakult i ostatních zákazníků, mezi něž patří jak udržitelnost, tak zároveň rozumná cena. Od počátku jsme přesvědčeni, že nabízet výrobky z kvalitních materiálů, jejichž tvůrce za svou práci dostal spravedlivou odměnu, má smysl. Věříme proto, díky novým nálepkám uvidí zákazníci za jednotlivými produkty i širší souvislosti,“ dodává Marie Hanušová, provozní manažerka UPointu.

Víte, že nebýt linolea na podlaze, nebylo by některých děl Pabla Picassa? Tušíte, jakou tiskařskou techniku měl v oblibě Edvard Munch? A čekali byste, že šablonová technika pop-artu Andyho Warhola má své předchůdce na Dálném východě stovky let před naším letopočtem? Nahlédněte do stručných dějin umělecké grafiky a poznejte, jak se proměňoval jazyk grafického umění. Pozoruhodnou cestu po historickém vývoji tiskových technik mapuje kniha Ondřeje Michálka Otisky soustředěné mysli. Grafika a její techniky, kterou vybíráme jako další tip k intelektuálně obohacujícímu letnímu čtení z produkce Vydavatelství UP.

„Historie umění tisku nabízí rozmanité zápletky. Některé techniky reprodukce obrazu postupem času zcela zmizí, jiné jsou nahrazeny levnějšími nebo rychlejšími, zatímco další se přesouvají z tiskáren do uměleckých ateliérů. A pak jsou případy, kdy se techniky, jejichž potenciál se zdánlivě vyčerpal, znovu vracejí do hry s novou perspektivou,“ říká v předmluvě knihy Ondřej Michálek. A tuto rozmanitost na dalších stránkách díky přehledným textům a obrazovým materiálům srozumitelně přibližuje.

Otisky soustředěné mysli čtenáře provází celým vývojem tisku od starých metod až po ty nejmodernější a nabízí celistvý obraz o tom, jak se postupně proměňoval jazyk grafického umění. Jednotlivé kapitoly se věnují například dřevorytu, linorytu, mezzotintě, ale také ofsetu, digitálnímu tisku a méně známým tiskovým technikám. Každá část vysvětluje principy dané tiskařské techniky, zmiňuje nejvýraznější umělecké osobnosti, které s ní pracovaly, a především vše dokresluje množstvím obrazových příloh pro lepší představu o podobě dané techniky.

„Jde o historické dědictví, o něž pečují četná muzea na celém světě. A stará se o ně velké množství fanoušků a sběratelů, ale i těch, kdo s obdivuhodnou zručností napodobují staré technické postupy, které by jinak byly zapomenuty,“ uzavírá Ondřej Michálek. Otisky soustředěné mysli najdete na VUP shopu nebo ve Skriptárně na Zbrojnici.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.