Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Sto deset odborníků na nizozemský jazyk a literaturu, osmdesát dva přednášek a tři programově nabité dny se stěžejním tématem Nizozemský jazyk a kultura v kontrastu. Na Univerzitě Palackého začalo 15. středoevropské kolokvium nederlandistů.

V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého začalo 15. středoevropské kolokvium nederlandistů. Vedle prorektora pro internacionalizaci Jiřího Stavovčíka, proděkanky Filozofické fakulty UP Kristýny Solomon, předsedkyně Asociace Comenius Agaty Kowalské-Szubert, přívítal nederlandisty středoevropského regionu i vedoucí katedry nederlandistiky na FF UP Wilken Engelbrecht. Nabitý třídenní přednáškový program zahájil svým příspěvkem emeritní profesor Vídeňské univerzity Herbert van Uffelen, který hovořil o úloze umělé inteligence při studiu literatury v překladu.

„Kromě umělé inteligence, a toho, nakolik může být užitečná pro univerzitní učitele, a kromě zkušeností s její aplikací v Nizozemí a Belgii, se v dalších konferenčních příspěvcích budeme věnovat například porovnání jazyků, nizozemštiny s polštinou, češtinou a podobně. Budeme se zabývat i tím, jak fungují předložkové vazby v nizozemštině v porovnání s češtinou a hovořit se chystáme i o nových perspektivách v nizozemské literatuře, o pozici nizozemštiny s vlámským dialektem ve Francii či o úloze Nizozemského institutu při poskytování zdrojů pro překladatele,“ uvedl Wilken Engelbrecht ve zkratce k bohatému programu kolokvia. Velmi si považuje, že vedle profesora Herberta van Uffelena z Vídeňské univerzity přijel do Olomouce i profesor filozofické fakulty pařížské Sorbonny, na niž se habilitoval Jan Pekelder, který zároveň působí na Univerzitě Karlově v Praze.  

„Odborníci jistě přivítají i přednášku profesorky Friedy Steurs z Lovaně, která je od roku 2016 vedoucí výzkumu INT, Nizozemského jazykového institutu v Leidenu či profesora Tona van Kalmthouta z Leidenské univerzity,“ doplnil. 

Kolokvium nederlandistů se koná pravidelně jednou za dva roky vždy na jiné univerzitě a v jiné středoevropské zemi. Minulý ročník se uskutečnil v maďarském Debrecinu, nynější a zároveň v historii uvedeného kolokvia největší setkání hostí olomoucká nederlandistika v pořadí již počtvrté. Přednášky, které na kolokviu zazní, budou publikovány ve čtyřech časopisech.

Pořadatelem tohoto významného konferenčního setkání je Asociace Comenius. Vereniging voor neerlandici van Centraal-Europa. Od jejího založení v roce 1995 tehdejším olomouckým lektorátem nederlandistiky a dále i vídeňskou, wroclavskou a budapešťskou nederlandistikou, se počet členů mnohonásobně rozšířil. Nynější členská základna Asociace čítá asi dvě stě padesát členů, její součástí jsou všechny katedry, sekce a lektoráty středoevropského regionu.  

Čtyři osobnosti a dva počiny za rok 2023 ocenilo statutární město Olomouc. Cenu města v kategorii Věda a výzkum převzal ve slavnostním sále Klášterního Hradiska profesor mikrobiologie a děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář. Ocenění obdržela i Fakultní nemocnice Olomouc nebo Lubomíra Hellová vyučující na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP. 

„Je pro mne velkou ctí převzít Cenu města Olomouce, kterou však chápu nejen jako ocenění pro mne osobně, ale současně i jako významné ocenění pro celou Lékařskou fakultu UP. Je velice potěšující, že Cenu města obdržela i Fakultní nemocnice Olomouc a jsem přesvědčen, že to potvrzuje vzájemné úzké provázání a přátelské vztahy obou organizací. Věřím, že se nám společně povede vytvořit v Olomouci unikátní centrum excelentního zdravotnictví od výchovy nových lékařů přes kvalitní vědecko-výzkumnou činnost v medicíně po špičkovou lékařskou péči o naše pacienty,“ uvedl Milan Kolář.

Prostějovský rodák, který letos oslavil kulaté šedesáté narozeniny, vystudoval medicínu na Lékařské fakultě UP. Od roku 1988 působí na Ústavu mikrobiologie LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který jako přednosta vede. Ve své odborné práci se zaměřuje především na antibiotickou léčbu bakteriálních onemocnění a problematiku bakteriální rezistence, která patří k největším problémům současného zdravotnictví. Již dvacet let se podílí i na vedení LF UP, v letech 2011–2019 a nyní od roku 2023 jako její děkan. Svoji práci, ať už na ústavu či na děkanátu, dělá s velkým nadšením, je pro něj srdeční záležitostí. Jeho největším koníčkem je pak historie, zejména starověk, na dovolenou si vždy bere dostatek literatury ve čtečce a rád jezdí na kole.

Fakultní nemocnice Olomouc, se kterou je LF UP úzce propojena posláním, lidsky i prostorově, obdržela ocenění za počin roku, a sice za otevření Centra zdraví a prevence, které zdravým i nemocným pomáhá ke zlepšení kvality jejich života.

Cenu města, a sice v kategorii Kultura, převzala také Lubomíra Hellová, sbormistryně opery a operety Moravského divadla Olomouc, která externě učí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP. Dalšími laureáty za rok 2023 jsou emeritní ředitel Českého rozhlasu Olomouc a Moravského divadla Pavel Hekela a psovod a dvojnásobný mistr světa v bikejöringu Jiří Švancara. Druhým oceněným počinem roku je otevření Červeného kostela Vědecké knihovny Olomouc jako nového kulturně-vzdělávacího centra ve městě. 

Medailonky všech laureátů i další informace o Cenách města Olomouce jsou k dispozici zde.

Na pokročilé využití umělé inteligence (Al) v různých oblastech výzkumu a vzdělávání byla zaměřena mezinárodní konference Cognition and Artificial Life, kterou v Pevnosti poznání pořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty společně s katedrou informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně. Dvaadvacátý ročník konference navštívilo více než 50 odborníků z Česka, Slovenska, Polska a Německa.

Letošní konference se zabývala využitím eye-trackingu, tedy sledování očí. „Eye-trackingu se věnuji už od roku 2011. Tuto metodu používám při hodnocení a optimalizaci map, proto jsem byl přizván k organizaci této akce,“ uvedl Stanislav Popelka z katedry geoinformatiky.

Na konferenci zazněly přednášky týkající se například hodnocení atraktivity geografické expozice Pevnosti poznání pomocí mobilních eye-tracking brýlí, mezikulturního výzkumu v kartografii, použití virtuální reality v experimentální psychologii či demokratizaci vizualizace eye-tracking dat pomocí nástroje GazePlotter. „Byla to jedna z nejzajímavějších přednášek. GazePlotter umožňuje snadnou analýzu a interpretaci dat i pro neodborníky,“ doplnil hlavní organizátor Čeněk Šašinka z Masarykovy univerzity.

Mezinárodní akce se zúčastnila i Markéta Košatková s prací Navigating Classroom Challenges: How VR and AI Could Elevates Teaching Strategies, která byla oceněna ministrem školství. „Následovaly prezentace zaměřené na různé aspekty neurálních sítí a kognitivní robotiky, včetně biologicky motivovaných neurálních sítí a odhadování adresátů v kontextu AI či přednáška Jiřího Čeňka na téma Seeing beyond borders: Exploring the world's diversity in visual perception,“ dodal Stanislav Popelka.

Poslední den byl orientován na diagnostiku dyslexie pomocí AI a eye-tracking technologií. Výsledky své práce přiblížili Jan Sedmidubský a Nicol Dostálová, kteří představili nové metody a projekty v oblasti diagnostiky a reedukace dyslexie. „Během celé konference také probíhaly zajímavé workshopy zaměřené například na vývoj hardware a software řešení v oblasti eye-trackingu nebo na implementaci eye-trackingu ve virtuální realitě, a to včetně praktických ukázek. Účastníci byli seznámeni také s koncepcí projektu, který využívá virtuální realitu pro hraní divadla,“ řekl Čeněk Šašinka.

Součástí konference byl doprovodný program, během kterého proběhla návštěva historické budovy Prachárna s expozicí o Pevnosti Olomouc, degustace vín či ochutnávka piva z Experimentálního pivovaru EUREKA. „Akce byla nesmírně úspěšná, a to jak z hlediska počtu účastníků, tak i kvality prezentovaných příspěvků. Eye-tracking se ukazuje jako klíčový nástroj pro hlubší porozumění lidskému vnímání a chování, což potvrzují i výsledky zde prezentovaných studií. Otevírá nové možnosti v mnoha vědeckých a vzdělávacích oborech," uzavřel Čeněk Šašinka.

Zhoubné nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtnosti v ČR a EU, přitom téměř polovině těchto úmrtí lze zabránit prevencí. Projekt SALVAGE, celým názvem Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory, se zabývá hlavními výzvami ve výzkumu v oblasti primární, sekundární a terciární onkologické prevence. Jeho hlavním řešitelským pracovištěm je Masarykův onkologický ústav v Brně, podílí se i Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP.

Na projektu spolupracuje osm institucí, jejichž zástupci během společného setkání v Brně zahájili jeho realizaci. Ta přispěje k naplňování hlavních cílů Evropského plánu boje proti rakovině, EU Mise Rakovina a Koncepce zdravotnického výzkumu ČR 2030. Současně přinese výsledky uplatnitelné v klinické praxi, posílí mezinárodní spolupráci a sníží deficit výzkumu v této oblasti. 

„Projekt SALVAGE má tři výzkumné záměry, ve kterých se zabýváme příčinami vzniku přednádorových stavů a nádorů a možnostmi jejich ovlivnění, a to na úrovni buněk, jedinců a celých populací. Propojujeme laboratoře s klinickou praxí a excelentní vědecké týmy napříč Českou republikou. Důležitý je i mezinárodní přesah, o čemž svědčí i skutečnost, že slavnostnímu zahájení projektu věnovala pozornost i Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) sídlící v Lyonu, jejíž zástupce Jiří Zavadil na zahájení přednesl vyzvanou přednášku,“ uvedl Marek Svoboda, hlavní řešitel projektu SALVAGE a ředitel Masarykova onkologického ústavu.

První z výzkumných záměrů má na starosti Ústav molekulární a translační medicíny LF UP (ÚMTM). „Náš výzkum přináší vhled do molekulárních základů prekancerózních a časných rakovinných lézí a interakcí mezi nádorem a hostitelem. Tyto procesy jsou zásadní pro pochopení procesu maligní transformace, což je důležité pro zlepšení prevence, detekce a léčby rakoviny,“ vysvětlil juniorní výzkumník Zdeněk Škrott, který výzkumný záměr vede. Klade si za cíl prozkoumat roli genomové integrity, proteotoxických stresových reakcí a buněčné senescence v časné onkogenezi a prozkoumat molekulární diverzitu v prekancerogenních a rakovinných lézích a stromálních buňkách. V plánu je genomická, epigenetická a proteomická analýza za účelem identifikace nových markerů a vylepšení diagnostických a léčebných přístupů. Další výzkum bude zaměřen na zkoumání interakcí mezi nádorem a hostitelem, důležitosti nádorového mikroprostředí a imunitního dohledu.

Porozumění trendům incidence, mortality a kumulace různých typů nádorových onemocnění a jejich přednádorových stavů a trendům výskytů rizikových faktorů v české populaci je důležité pro orientaci strategie kontroly nádorových onemocnění. „Cílem druhého výzkumného záměru SALVAGE je aktualizovat a rozšířit dosavadní informace a provést nové analýzy národních, regionálních a kohortově specifických údajů o incidenci, úmrtnosti a přežití na nádorová onemocnění, aby bylo možné prozkoumat časové změny, geografické rozdíly a sociální nerovnosti v rizicích nádorových onemocnění,“ přiblížil vedoucí výzkumného programu RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Martin Bobák.

Součástí záměru je analýza souvislosti mezi tradičními a novými rizikovými faktory a biomarkery s vybranými hlavními typy nádorů a odhad podílu případů, které lze přičíst těmto rizikovým faktorům. Dále dojde k výzkumu úlohy lidského expozomu (faktorů vnějšího prostředí a vnitřní expozice chemickým látkám) a mikrobiomu v riziku vzniku nádorových onemocnění. Budou se hledat příčiny rozdílů ve využívání screeningu v populaci například podle zeměpisné polohy, věku a socioekonomických a psychosociálních faktorů a posuzovat trendy a determinanty změn v přežití hlavních typů nádorů, zejména ve vztahu k metastazujícím nádorům, prognóze rakoviny a způsobům péče o pacienty s rakovinou. K dosažení těchto ambiciózních cílů výzkumný záměr č. 2 využije širokou škálu stávajících i nově získaných datových souborů a jejich propojení.

Třetí z výzkumných záměrů míří na včasnou detekci přednádorových stavů a časných nádorů, jejich prevenci a terapii. Klíčové aktivity zahrnují neinvazivní diagnostiku nádorů a prekanceróz pomocí tělních tekutin, inovativní detekční metody, multiomickou analýzu prekancerózních lézí a využití cirkulujících nádorových buněk a exosomů. Dále se projekt zaměřuje na terapeutické intervence, včetně využití některých již existujících léků za účelem chemoprevence, a vývoj inovativních terapeutik. V oblasti prevence jsou identifikovány rizikové faktory pro rozvoj druhotných nádorů u onkologických pacientů a navrhovány personalizované klinické studie. Tento výzkumný tým vede Marián Hajdúch z ÚMTM ve spolupráci s dalšími členy konsorcia.

„Stávající aktivity zahrnují přípravu nebo spuštění několika klinických studií na biobankování a časnou detekci nádorů, například pomocí zjištění přítomnosti viru HPV v dutině ústní, který způsobuje nádory v oblasti dutiny ústní a krku, dále validační klinickou studii na biomarkery časné detekce nádorů plic z vydechovaného vzduchu, nebo kohortovou preventivní studii na jedincích ve vysokém riziku nádorových chorob, kteří se rekrutují z pacientů vyléčených z rakoviny v dětském věku nebo z rodin s prokázaným dědičným rizikem vzniku nádorů,“ dodal Marián Hajdúch.

Projekt SALVAGE – Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory s rozpočtem přes 488 milionů korun je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský, jeho řešení potrvá do poloviny roku 2028. Hlavním řešitelem je Masarykův onkologický ústav, partnery jsou vedle Univerzity Palackého v Olomouci také Fakultní nemocnice Olomouc, Fakultní nemocnice v Motole, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, Masarykova univerzita, Ostravská univerzita a Univerzita Pardubice.

Rektor Univerzity Palackého Martin Procházka povede od nového akademického roku evropskou univerzitní síť Aurora. Jejím prezidentem jej zvolil Aurora General Council během setkání Aurora Spring Biannual 2024, které právě probíhá v italské Neapoli. Přes 170 zástupců z 19 zapojených institucí se na něm věnuje rozvoji mezinárodního vzdělávání, zapojení stakeholderů či transferu technologií.

Aurora Spring Biannual 2024 – tak se jmenuje čtyřdenní setkání, na němž právě teď společně jednají členové evropské univerzitní sítě Aurora. Univerzita Palackého se k ní jako přidružený člen připojila v roce 2020, v květnu roku 2022 stala plnohodnotným členem globálního univerzitního konsorcia Aurora Network. Po dalším období intenzivní spolupráce byl rektor UP Martin Procházka počátkem letošního roku nominován na pozici president-elect.

Při včerejším hlasování získal od členů Aurora General Council plnou podporu, od září tak nahradí současného prezidenta, kterým je rektor Islandské univerzity Jon Atli Benediktson. Jako poděkování za jeho působení mu Martin Procházka během slavnostního ceremoniálu předal vázu z českého křišťálu. „Jone Atli, tento dárek není jen projevem našeho přátelství, ale také symbolem vaší vynikající práce pro Auroru. Český křišťál, proslulý svým vynikajícím řemeslným zpracováním, připomíná spojení tradice a inovace, o které v Auroře usilujeme, a odráží naše závazky k excelenci ve vzdělávání a výzkumu,“ řekl Martin Procházka.

Ve své děkovné řeči zdůraznil, že chce v roli prezidenta poskytnout univerzitám i všem členům komunity prostor pro vyjádření a možnost společně formovat jak budoucnost Aurory, tak evropského vysokého školství: „Mojí misí je stavět mosty – mezi kulturami, institucemi i celým světem. Naším závazkem je v tomto propojení růst společně, rozvíjet Auroru a rozšiřovat naše ambice s dalšími globálními partnery.“

Klíčovou úlohu v rámci Aurory hrají studenti a studentky. Jedním z jejích výkonných orgánů je Studentská rada, jejímž prezidentem je Hanuš Patera, student psychologie na Filozofické fakultě UP. „Nadšení a nápady studentů jsou pro nás všechny inspirací. Jako prezident si budu klást za cíl nadále pracovat na vytváření studentsky orientovaného a inkluzivního prostředí,“ zdůraznil Martin Procházka.

Setkání Aurora Spring Biannual 2024 zahájila v pondělí večer uvítací recepce v historickém komplexu Neapolské univerzity Fridricha II., která letos slaví 800 let existence. V úterním programu byl kromě volby nového prezidenta kulatý stůl, zaměřený na rozvoj společných mezinárodních studijních programů, či přednášky o participativní demokracii a občanské vědě. Prorektor UP pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka vystoupil jako host kulatého stolu Stakeholder Engagement and Social Entrepreneurship in European Alliances.

Vedle předávání prezidenství byl dalším slavnostním okamžikem včerejšího dne podpis Plánu udržitelného rozvoje Aurory, který vznikl díky práci týmu Sustainable Campus pod vedením Univerzity Palackého.

Dnešek a zítřek bude věnován plenárnímu zasedání vedenému studentkami a studenty. Na ně navážou dílčí jednání prorektorů, výkonných výborů a jednotlivých pracovních skupin. Ta se kromě vzdělávání, vědy a výzkumu zaměří na další společná témata, jako jsou rozvoj IT, zdraví a wellbeing, udržitelnost či komunikace. Kromě členů Studentské rady Aurory na každé z univerzit ještě působí další studentští ambasadoři, kteří se budou moci navzájem poznat během speciálního workshopu.

Disciplín požárního sportu a některých činností, které hasiči při své práci vykonávají, zakusili studenti Fakultě tělesné kultury UP. V rámci studia ochrany obyvatelstva se vůbec poprvé mohli zúčastnit kurzu, který vznikl ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje a Sborem dobrovolných hasičů Olomouc-Chválkovice.

Štafeta 400 metrů přes překážky, požární útok, motání hadic v plné výstroji i hašení otevřeného ohně několika typy hasicích přístrojů nebo stavění protipovodňové hráze z pytlů, to vše si mohli studenti během třídenního kurzu vyzkoušet.

„Jsem naprosto spokojený a rád za tuto zkušenost. Rozhodně kurz doporučuji všem, kteří se o hasičinu zajímají. Mě to tímto směrem už delší dobu táhne, takže jsem se přihlásil, abych se dozvěděl nové informace a něco si zkusil. Leccos se může hodit i v běžném životě, třeba hašení ohně hasicím přístrojem. Největší fuška určitě byly disciplíny TFA (Toughest Firefighter Alive, nejtěžší hasičské závody – pozn. red.), motání hadic a tahání 80kilového panáka,“ ohlédl se jeden z účastníků Adam Kunz.

„Na první setkání s požárním sportem si, myslím, studenti vedli velmi dobře. Největší úspěch je, že nedošlo k žádnému zranění, protože ta se v těchto technicky náročných disciplínách objevují poměrně často,“ ohodnotila Vendula Bartošová, která se požárnímu sportu věnuje již od šesti let a nyní reprezentuje i Univerzitu Palackého na akademických mistrovstvích ČR a která účastníky kurzu provedla nácvikem štafety přes překážky a požárního útoku.

Nebyla jediná, kdo účastníky pochválil. „Studenti si požární sport vyzkoušeli jak v tréninkovém, tak závodním tempu, kdy se jim měřil čas, a myslím, že dosáhli velmi dobrých výsledků. I náčelník stanice časy na štafetě s překážkami hodnotil jako velmi pěkné,“ uvedla garantka kurzu Olga Halásová z katedry aplikovaných pohybových aktivit.

Cílem premiérově uspořádaného kurzu bylo nejen seznámit zájemce se základy požárního sportu, ale také právě navázat spolupráci s dobrovolnými hasiči a případně studentům, kteří se tomuto odvětví již věnují ve svých bydlištích, otevřít možnost tréninků v Olomouci. A v neposlední řadě zviditelnit požární sport na univerzitě, byť kurz byl nabídnut pouze studentům programu ochrany Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání a ochranu obyvatelstva na FTK UP. I tak byl o něj velký zájem.

„Velmi děkujeme SDH Olomouc-Chválkovice za poskytnutí zázemí na celé tři dny, také členům oddělení ochrany obyvatelstva HZS Olomouckého kraje, kteří garantovali část věnovanou požární ochraně. Určitě bychom byli rádi, kdyby tato spolupráce pokračovala i do budoucna,“ dodala Olga Halásová.

Hasičky z UP bodují na akademických mistrovstvích

Kurz požárního sportu se sice na FTK UP konal poprvé, ale mezi studentkami a studenty UP je řada těch, kteří se tomuto odvětví, které spojuje hasičinu a sport, věnují v místech, odkud pocházejí. V požárním sportu se také každoročně konají akademická mistrovství ČR pro střední a vysoké školy, kde si reprezentace UP nevede vůbec špatně. Ba naopak – v roce 2023 i v letos skončilo družstvo žen v celkovém pořadí na 4. místě (nicméně třetí mezi vysokými školami). Loňské umístění jsme zmiňovali zde. K letošnímu celkovému 4. místu vedla cesta olomouckých studentek přes 4. místo v požárním útoku a 6. místo ve štafetě 4 x 100 metrů s překážkami, individuálně se blýskla zejména Martina Dvořáková z Fakulty zdravotnických věd UP, která si jako 3. nejlepší poradila s výstupem na cvičnou věž, 5. pak skončila Veronika Navrátilová z Přírodovědecké fakulty UP. Kromě požárního útoku se pořádá také AMČR v nejnáročnějších disciplínách TFA, kde vloni olomoucké studentky zvítězily, viz tady. Klára Katrušáková později vyhrála také v soutěži Studentský železný hasič, její medailon si můžete přečíst zde.

Druhý ročník akce nazvané Setkání lovců želvušek zorganizovali pro středoškolské studenty a další zájemce o tyto nezničitelné bezobratlé vědci z katedry experimentální biologie Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP. Na setkání dorazilo 26 studentů z celé České republiky.

„Jde vlastně o poděkování studentům středních škol, kteří na podzim spolupracovali při sběru mechů a lišejníků, ve kterých se želvušky vyskytují. Cílem spolupráce je izolovat nové druhy, založit jejich kultury a následně je využít ve studiu mechanismů, které je chrání proti stresu,” říká Jiří Voller, který je školitelem projektů programu Badatel zaměřených na studium odolnosti želvušek ke stresu.

Tito mikroskopičtí živočichové jsou známí svou odolností vůči stresu včetně radiace. Při experimentech želvušky přežívaly teplotu až 150 stupňů Celsia a stejně bezproblémově odolávaly i opačnému extrému – mrazu.

Do podzimního lovu želvušek se zapojilo celkem 28 gymnázií napříč Českou republikou. „Během akce studenti ve škole pozorovali námi zaslané preparáty želvušek a na oplátku poskytli vzorky, které sami odebrali. Po jejich zpracování a vyfotografování na profesionálním mikroskopu jsme snímky odeslali příslušným školám, aby se studenti i jejich učitelé mohli pokochat tím, co u nich v mechu všechno žije,” upřesňuje Dominik Vítek.

Studenti si během setkání vyslechli několik přednášek zaměřených na biologii želvušek. „Své badatelské projekty představila Jitka Nováková z Gymnázia Valašské Klobouky a Barbora Machová z Gymnázia Františka Palackého Valašské Meziříčí. Jitka společně s Jakubem Pavlíkem z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově a Tadeášem Fryčákem z Gymnázia Jana Opletala v Litovli studuje odolnost želvušek k neutronovému záření. Experimenty zahrnují ozařování v jaderném reaktoru VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, automatickou mikroskopii a analýzu obrazu pomocí konvoluční neuronové sítě. Barbora zavádí želvušky jako modelový organismus pro ekotoxikologické studie,“ doplnil Jiří Voller.

Gymnazistky pak během exkurze předvedly různé mikroskopické techniky a odpovídaly na dotazy studentů, kteří mimo jiné mohli pozorovat přeměnu aktivní želvušky v soudeček, klidové stádium odolné k extrémním podmínkám a zpět.

„Je to otázka několika málo vteřin, než se želvuška plná energie přemění v cosi na první pohled neživého,” vysvětluje Barbora Machová. „Když vědci poprvé pozorovali tuto přeměnu, nebyli ochotni uvěřit, že znovu probuzená želvuška je ten samý jedinec. Dokonce pro ně bylo přijatelnější, že se jedná o jejího potomka,” přidává historickou zajímavost Jitka Nováková.

Studenti si také prohlédli laboratoř tkáňových kultur, laboratoř pro molekulární biologii a infrastrukuru pro vysokoformátový screening léčiv zapojenou do mezinárodních projektů EATRIS a OPENSCREEN.

Akademický senát UP na svém posledním jednání přijal usnesení, podle kterého jeho ekonomická komise zahájí kontrolu hospodaření centrálních jednotek, které nemají vlastní kontrolní orgán. Kontrola se týká roku 2023. Podrobnosti v rozhovoru s předsedou Ekonomické komise AS UP Vítem Procházkou.

Proč se Ekonomická komise AS UP zabývá hospodařením centrálních jednotek?

Jde o standardní kontrolní činnost, kterou nám v souvislosti se schvalováním rozpočtu UP ukládá Statut UP. Je potřeba si uvědomit, že zatímco hospodaření fakult je velmi těsně sledováno fakultními orgány a senáty, centrální jednotky oponenturu ve svém hospodaření nemají. Přitom se jedná o téměř 300 milionů korun, tedy o rozpočet několika menších fakult UP.

Je jedním z důvodů i to, co zaznělo na AS UP, že senátoři chtějí lépe porozumět fungování jednotlivých pracovišť?

V zásadě sledujeme tři cíle: ekonomický, organizační a politický. Z ryzího ekonomického hlediska neočekáváme zásadní zjištění, protože naše instituce je pravidelně auditovaná. Organizace ekonomických procesů jednotlivých úseků a centrálních jednotek je věc jiná. A z politického pohledu jsme veřejná vysoká škola hospodařící s veřejnými prostředky. Je bytostně důležité, abychom tak činili hospodárně, spravedlivě a moudře. Je to signál společnosti, ale i dovnitř akademické obce. 

K čemu tato zjištění budou sloužit?

Věříme, že ke zkvalitnění procesů uvnitř UP. Ale také k otevření debaty o nastavení vztahů fakult a centrálních jednotek a RUP – jaké procesy se mají podporovat (a financovat) centrálně, co má být (a v jaké míře) na fakultách. Příkladem může být prezentace UP navenek.

O květnovém jednání AS UP jsme podrobně psali zde.

V rámci soutěžní části konference Mozaika poznání se zájemci seznámili se šestnácti příspěvky studentek a studentů Pedagogické fakulty UP. V její velké aule zazněly zajímavé informace jak z oborů neučitelských a učitelských, tak z oboru umělecká činnost a tvorba. K pracím, které získaly ocenění, patřil i Překrásný nový svět Alexandera Ivanova, doktoranda oboru Výtvarná pedagogika.

Mozaika poznání je studentská soutěžní konference, jejímž cílem je kromě podpory talentovaných a tvořivých studentů PdF UP i prohlubování jejich vědecké, odborné a umělecké činnosti. Také sedmnáctý ročník této konference, konaný v rámci fakultních Dnů vědy a umění, nabídl celou řadu aktuálních zajímavých témat. Sedmičlennou porotu nadchl například sochařský objekt s názvem Překrásný nový svět. Jeho autor Alexander Ivanov, doktorand oboru Výtvarná pedagogika.

Váš Překrásný nový svět zvítězil v umělecké části soutěže. O čem vlastně je?

Sochařský objekt, v němž se odkazuji na dílo Aldouse Huxleyho Konec civilizace aneb Překrásný nový svět, je mou diplomovou prací. Kromě uvedené knihy jsem se inspiroval i mytologickými příběhy o stvoření člověka, a především relativně novou metodou genového inženýrství CRISPR-Cas9. Tvarosloví výsledného díla pak odkazuje na známou společenskou hru Jenga.  

Jde o vícedílnou věž pokroucenou do dvoušroubovice DNA. Každá z pětapadesáti hnědých a bílých cihel symbolizuje jeden gen. Při tvorbě jsem se vracel i do dětství. Vzpomínal jsem na dobu, kdy jsem se u své babičky na zahradě pokoušel stvořit z obyčejné hlíny postavu člověka. Tehdy jsem si poprvé hrál na „boha stvořitele“. Překrásný nový svět mě do této role po letech vrátil.

Ve výsledném díle jsem se snažil znázornit přirozený proces dědičnosti genetické informace. Nahodilost genů a jejich potenciální nedokonalosti byly pro sdělení mé ideje klíčové. I proto ani jedna cihla není identická, každá z nich je unikátní. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jak by mělo výsledné dílo vypadat. Odpověď na tuto otázku jsem nalezl ve známé společenské hře Jenga. Jeden z důležitých aspektů hry spočívá v tom, že pokud uděláme spoustu změn, stává se stavba nestabilní. To platí i v oblasti genového inženýrství. Čím více změn v genetické informaci učiníme, tím se více vystavujeme riziku, že by se mohlo něco pokazit. Právě na tuto skutečnost upozorňuje svou podobou výsledný sochařský objekt. Mým záměrem bylo vstoupit do veřejného prostoru s otázkou, zda bychom jako lidstvo měli zasahovat do lidské DNA. Pakliže zaujmeme kladné stanovisko, je důležité, abychom si uvědomovali rizika s editací genomu spojená.

Vaše práce nedává odpovědi, vede k zamyšlení…

Přesně tak. Mým záměrem nebylo zaujmout jasné stanovisko, ale naopak podnítit diváka k tomu, aby si zkusil odpovědět sám za sebe. Pokud se dobře podíváte na mou diplomovou práci, uvidíte více než metr a půl vysokou věž s povytaženou, ne příliš povedenou cihlou. Vedle na stole se pak nachází tvarově téměř dokonalá bílá cihla. Abstrahovaná podoba sekvence DNA by měla diváka vybízet k tomu, aby si pohrával s myšlenkou přímé editace lidského genomu. Stačilo by pouhé natažení ruky a pasivní pozorovatel by se mohl stát genovým inženýrem či bohem stvořitelem tím, že namísto defektivního genu vloží do dvoušroubovice DNA gen dokonalý. Cílem mé práce bylo podnítit veřejnost k tomu, aby se nad možností použití této revoluční metody minimálně zamyslela. Už například proto, že pomyslný Rubikon byl v Číně překročen tím, že se narodila první dvojčata s geneticky modifikovanou DNA. Metody genového inženýrství lákají nejen svým medicínským potenciálem, ale zároveň i možností nekontrolovatelného vylepšování lidského druhu.

Co pro vás vítězství v dané kategorii této konference znamená?

Zadostiučinění. Pracoval jsem intenzivně. V ateliéru jsem strávil necelé tři měsíce čistě prací na výsledném objektu, denně téměř deset hodin. Má práce má přesah i do didaktiky. Vytvářel jsem pro děti kroužky s vědecko-popularizačním přesahem, které se věnovaly genovému inženýrství. V návaznosti na mou diplomovou práci si děti hrály na antické bohy nebo na superhrdiny. Ve spolupráci s kolegy a kolegyněmi z Pevnosti poznání jsem vytvořil výukový program věnovaný extrakci DNA, ve kterém si účastníci „geneticky programují“ lidské kolonisty planety Mars.  

Diplomovou práci jsem úspěšně obhájil pod vedením výtečného sochaře a skvělého pedagoga docenta Roberta Bučka. Do soutěže jsem šel s tím, že bych rád vyhrál.

Soutěže Mozaika poznání jste se účastnil poněkolikáté. Co byste vzkázal studentům?

Ať s účastí neváhají. Je to jednoznačně výborná příležitost prezentovat se v umělecké, ale i jiné tvorbě už v bakalářském či magisterském studiu. Tato konference nabízí příležitost prezentovat se ve velmi příjemném prostředí.  

Jaké máte plány?

Na počátku navazujícího magisterského studia jsem se definitivně rozhodl, že se budu věnovat pedagogické profesi. To je znát i z mé diplomové práce, v níž jsem se věnoval jak popularizaci vědy, didaktice, tak i umění. Rozhodl jsem se však, že v oboru budu pokračovat v rámci doktorského studijního programu. Zároveň jsem přijal nabídku vést na částečný úvazek edukační oddělení ve zdejším Vlastivědném muzeu. To je pro mě velká výzva. Přestože nemá Centrum muzejní pedagogiky VMO dlouhou historii, již nyní máme stabilní tým lektorů z řad studentů univerzity. Vytváříme edukační programy pro žáky MŠ, ZŠ a SŠ s důrazem na podobu a kvalitu edukačních pomůcek, dále pořádáme doprovodné programy k výstavám, eventové akce, workshopy a řadu dalších činností. Myslím, že se mé doktorské studium výborně propojuje s profesním životem. A jaké mám plány? Jednou bych se rád vrátil i k umění. Mám rád práci s hlínou, je to vynikající antistresová činnost.

Alexander Ivanov (* 1998), absolvent dějepisu a výtvarné výchovy PdF UP. Nyní student prvního ročníku doktorského studia oboru Výtvarná pedagogika na katedře výtvarné výchovy PdF UP, zároveň pracuje v nově vzniklém Centru pedagogiky Vlastivědného muzea Olomouc.  

Přes dvě stě účastníků, jedenáct odborných sekcí, bezmála sto třicet odborných příspěvků a křty dvou publikací. Takové parametry měla mezinárodní konference Olomoucké právnické dny. Její 17. ročník pořádala právnická fakulta ve dnech 23. a 24. května pod záštitou Úřadu vlády České republiky. Sympozium bylo zařazeno do kalendáře akcí Tvoříme Evropu již 20 let.

„Těší mě, že si naše konference udržuje vysoký standard a mezinárodní rozměr. Jsem rád, že do pléna přijaly pozvání významné osobnosti zabývající se různorodými aspekty evropské integrace a děkuji Martinu Dvořákovi, ministru pro evropské záležitosti, za záštitu. Přeji nám všem, aby konference byla přínosná z pohledu odborného a i neformálního. Užijte si Olomouc,“ řekl na úvod setkání Václav Stehlík, děkan fakulty. Konferenci poté podpořil formou videozdravice Per Fiala, předseda vlády. „Letošní ročník má zvláštní význam, řadí se se mezi akce, kterými si připomínáme významné výročí – 20 let vstupu do Evropské unie. Pro řadu z vás integrace představuje podnětný předmět výzkumu. Z programu sympozia je jasné, že se evropským otázkám stejně jako dalším vysoce aktuálním právním tématům budete věnovat do hloubky a s důrazem na jejich praktický rozměr, a to je důležité a užitečné. Děkuji vám za to a přeji inspirativní a úspěšné setkání.“

V plenární sekci, která měla podtitul Dvacet let České republiky v Evropské unii, vystoupili čtyři řečníci. Ekonomka Pavlína Žáková, první náměstkyně ministra pro evropské záležitosti, ve svém příspěvku vyzdvihla dopady členství na českou ekonomiku a společnost.  Václav Šmejkal, odborník na právo EU z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, hovořil o cestě, jakou urazila Unie za dvacet let – od Evropy volných trhů až k Evropě strategických záměrů. Michal Bobek, soudce Nejvyššího správního soudu ČR, se ve svém příspěvku zamýšlel nad tím, jak státy střední a východní Evropy ovlivňovali unijní právo. A na „předvstupní období“ v devadesátých letech zavzpomínal Pavel Telička první český eurokomisař a hlavní vyjednávač členství ČR v EU.

Pocta Vladimíru Sládečkovi

Druhá část konference tradičně patřila jednáním v odborných sekcích, těch bylo tentokrát celkem jedenáct. Nejvíce odborných příspěvků se sešlo v sekcích – Etické kodexy ve veřejné správě: právní, politologické a filozofické souvislosti; Digitální technologie a právo: Od kryptoaktiv po AI; 20 let vstupu do EU – nové výzvy nebo Právo duševního vlastnictví. Sekce Building a Social Europe: Navigating Contemporary Dynamics in EU Social and Labour Law se celá uskutečnila v angličtině.

V rámci konference se křtily dvě publikace. Katedra správního práva a finančního práva připravila pro svého kolegu a emeritního ústavního soudce Vladimíra Sládečka dárek k životnímu jubileu. Do knihy Pocta Vladimíru Sládečkovi přispělo na 50 autorů, významných osobností české i slovenské právní teorie i aplikační praxe. „Děkuji vám, pane profesore, za dlouholetou práci pro naši fakultu. Děkuji nejen za všechny studenty, které jste učil, ale i za kolegy, pro které jste vzorem. Přeji vám pevné zdraví a také, aby se vám práce nadále dařila,“ přidal se ke gratulantům děkan Václav Stehlík.

Představena byla také kolektivní monografie Legal Issues of Digitalisation, Robotisation and Cyber Security in the Light of EU Law.  Ta vznikla v rámci projektu Jean Monnet Network pod vedením Naděždy Šiškové z katedry mezinárodního a evropského práva.

17. ročník sympozia si nenechali ujít akademici, zástupci aplikační praxe, ať už soudů, advokacie či dalších právnických profesí. Pozvání přijali odborníci například z ministerstva kultury, ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu vlády, Armády ČR nebo z Kanceláře veřejného ochránce práv. Mezi zahraničním hosty převažovali Slováci, Poláci a Ukrajinci.

Konferenci Olomoucké právnické dny pořádá PF UP pravidelně, jednou ročně vždy na jaře, již od roku 2006, původně pod názvem Monseho právnické dny. V roce 2020 se konference kvůli covidu uskutečnila ve velmi okleštěné podobě, o rok později ji pandemie zrušila úplně.

Program konference a další podrobnosti jsou dostupné na webu fakulty.

Již 27. ročník festivalu starší české hudby Baroko 2024 startuje v sobotu 1. června ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Dramaturgové se zaměřují na interpretaci hudby 17. a 18. století s použitím dobových nástrojů a kladou důraz na uvádění novodobých premiér barokních a klasicistních skladeb vzniklých v Čechách a na Moravě. Letošní ročník opět nabízí bohatý program, který představí Tomáš Hanzlík, zakladatel přehlídky z katedry hudební výchovy PdF UP a umělecký vedoucí Ensemble Damian.

Stejně jako loni jste i letos dramaturgii festivalu zaměřili výhradně na českou hudbu. Na co se mohou návštěvníci těšit?

V rámci Olomouce a okolí máme v programu zastoupené skladatele L. Dietricha, A. F. Tovačovského a pak jsou to skladatelé z Kroměříže nebo ti, kteří se pohybovali v piaristických klášterech na Moravě. Nejzajímavější na tom je, že se jedná o hudbu, která se hrála před 200 lety a od té doby ji tady nikdo neslyšel. Jedná se o přirozeně krásnou hudbu, která může zaujmout širokou veřejnost, nejen muzikology a specialisty.

Festival vždy přináší řadu novodobých premiér. Jaké to budou?

Pravdou je, že publikum vždycky nejvíce ocení věci, které jsou udělány scénicky. My máme vizuálně výrazný styl, takový až přemrštěný. Letos jej uplatníme v novodobé světové premiéře české zpěvohry Holoprtské posvícení. Jedná se o dílo z východních Čech. Tato skladba je zajímavá tím, že má velice, řekl bych, peprný a na svou dobu odvážný český text.

Ve stejný večer 2. června zazní velice truchlivá skladba z roku 1798 nazvaná Kantáta o Mozartově smrti, kterou napsal český autor J. J. Rösler 7 let po skladatelovi smrti. V Čechách byl tehdy velký Mozartův kult, byl tady milován a hrán a hudebníci ho všemožně uctívali. A tohle je jeden z dokladů, jak si ho vážili. Je na tom velmi zajímavé, že Röslera tady skoro nikdo nezná a přitom byl schopný napsat kantátu v Mozartově stylu. I v té kvalitě jeho pozdních, vrcholných skladeb.

Interpreti k provozování staré hudby používají historické nástroje. Jedná se tedy o velmi specifickou dramaturgii. Objeví se v repertoáru nějaká novinka?

Původně orchestrální partitury, které se bohužel dochovaly jen v klavírním výtahu, nebudeme hrát na moderní klavír, ale na dobový, kladívkový, a protože chceme simulovat, že tam byly původně dechové a smyčcové nástroje, zapojíme i přenosné varhany. Tím docílíme trochu i té zádušní, kostelní atmosféry.

Kde všude se skladby před 200 lety hrály? Bylo to napříč společenským spektrem?

Ano. Máme skladby, které byly určené ke korunovacím, k slavnostním ceremoniím a intronizaci církevních hodnostářů, ale potom jsou to díla napsaná pro ochotníky na malém městě, kteří se tím bavili navzájem. Je překvapivé, že i tyto regionální skladby mají často značnou uměleckou hodnotu.

V programu se objeví i vaše autorská díla, můžete je blíže představit?

Mám radost, že se celý festival letos uskuteční v kostele Sv. Kláry, který byl pro festival dlouhodobě nedostupný. Uvedeme tam komorní operu Endymio, která měla v kostele premiéru v roce 2001. Je to prostor s velkou kostelní akustikou, která vytváří takový zvláštní dojem a má až meditační efekt. A to je něco, co mě velice přitahuje nejen u duchovní hudby, ale i u té koncertní. A jsem rád, že si tu operu po těch 23 letech můžeme opět zahrát.

Festivalu Baroko byla společností EFA (European Festival Association) udělena známka EFFE – evropská známka kvality pro pozoruhodné umělecké festivaly, které toto ocenění získávají za práci v oblasti umění, zapojení umělecké komunity i veřejnosti a za mezinárodní otevřenost. Organizuje ho Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci, spolkem Ensemble Damian, Univerzitou Palackého, Městským kulturním zařízením Uničov a Handkeho spolkem. 

Skvělého umístění dosáhli budoucí záchranáři z Fakulty zdravotnických věd UP na 17. ročníku soutěže Den první pomoci Ostrava. Mezi patnácti týmy z České republiky a Slovenska vybojoval tým ve složení Bohdana Vařeková, Sabina Zálešáková a David Horák druhé místo.

Soutěž studentů zdravotnického záchranářství se letos konala v Kunčicích pod Ondřejníkem a Frenštátě pod Radhoštěm. Hodnocená část proběhla ve dvou dnech. „Po příjezdu nás čekala odpolední etapa se čtyřmi stanovišti. Měli jsme například možnost spolupracovat s ostatními týmy při řešení mimořádné události – simulované dopravní nehody autobusu a ošetření většího počtu pacientů. Během následné noční etapy jsme se ocitli v různých dramatických situacích. Zasahovali jsme při hospodské potyčce, která vyústila v bodné poranění pacienta nožem, navštívili jsme bezdomovecké doupě nebo jsme přímo v sanitním voze ošetřovali pacientku s plicním edémem,“ uvedla studentka 3. ročníku zdravotnického záchranářství Bohdana Vařeková.

Na noční etapu, která skončila po druhé hodině ranní, navázala celodenní etapa a na týmu se začal podepisovat spánkový deficit a únava. „Ne všechny úkoly jsme zvládli podle našich představ, ale radost po povedeném stanovišti nám udržela dobrou náladu,“ přiblížila studentka 3. ročníku zdravotnického záchranářství Sabina Zálešáková. Za nejnáročnější označují účastníci soutěže stanoviště urgentního příjmu, kde měli na starost intoxikovaného pacienta léky a zároveň lékaře, u kterého došlo k podání zaměněných léků a přechodné zástavě dechové aktivity. „Práce v podmínkách urgentního příjmu pro nás byla náročná, protože jsme více zvyklí na poskytování přednemocniční neodkladné péče, a proto bylo toto stanoviště pro náš tým poměrně dost hektické,“ popsala Bohdana Vařeková.

Na vítězství nakonec týmu z FZV UP scházely pouhé dva body, více než stříbra ze soutěže si ale cení získaných zkušeností. „Budou se nám hodit jak v budoucím zaměstnání, tak při přípravě na státní závěrečnou zkoušku, která nás zanedlouho čeká. Celkově na soutěži panovala skvělá atmosféra doprovázená krásným počasím a organizátorům soutěže patří velké poděkování,“ zdůraznila Sabina Zálešáková. „Za velký přínos považuji možnost vyzkoušení si různých invazivních výkonů, například zajištění dýchacích cest pomocí koniotomie na živém namaskovaném pacientovi nebo oboustranná torakotomie, u pacienta, který při kácení stromů spadl z výšky pěti metrů. Celá soutěž byla skvěle zorganizovaná,“ doplnila Bohdana Vařeková.

Do první desítky se dostal i druhý tým z FZV UP ve složení Kateřina Nedomová, Jaroslav Kubíček a Kryštof Kubíček, který skončil sedmý. „Je to opravdový úspěch, přitom na této soutěži se naši studenti opakovaně umísťují na předních příčkách. Vypovídá to o kvalitě jejich přípravy na budoucí povolání. Jsem na naše studenty opravdu pyšná,“ shrnula přednostka Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče Marinella Danosová.

Po metodice dělení příspěvku a dotací součástem UP schválil Akademický senát Univerzity Palackého i návrh na rozdělení příspěvku a dotací pro jednotlivé součásti UP pro rok 2024. Podle daných pravidel budou o rozpočtech na stávající rok nyní jednat senáty jednotlivých fakult a vedení VŠÚ CATRIN.

Akademický senát Univerzity Palackého směřuje ve svých jednáních ke schválení rozpočtu univerzity na rok 2024. Na dubnovém jednání schválil metodiku dělení příspěvku a dotací součástem UP, nyní se věnoval návrhu na rozdělení příspěvku a dotací pro jednotlivé součásti UP pro rok 2024. Ten senátůrm představila v jednotlivých položkách kvestorka Petra Jungová. K předloženému návrhu vyjádřila doporučující stanovisko Ekonomická komise AS UP. Po následné debatě, v níž se hovořilo o negativních výsledcích hospodaření některých součástí univerzity a důvodech jejich vzniku, AS UP návrh na rozdělení příspěvku a dotací pro jednotlivé součásti UP pro rok 2024 schválil, a to ve znění aktualizovaného návrhu ze dne 13. 5. 2024.

Podle daných pravidel se svým rozpočtům nyní budou věnovat prostřednictvím svých senátů jednotlivé fakulty univerzity. Po uplynutí šestitýdenní lhůty se téma vrátí k jednacímu stolu velkého senátu univerzity.  

Během květnového jednání schválil Akademický senát UP také Výroční zprávu o činnosti Univerzity Palackého za rok 2023, a to ve znění zapracovaných připomínek. Stejně tak schválil i Výroční zprávu o hospodaření Univerzity Palackého za rok 2023, přičemž na základě doporučení Ekonomické komise AS UP se senátoři souhlasně vyjádřili i k zahájení kontroly hospodaření za rok 2023 těch pracovišť, která nemají vlastní kontrolní orgán.

S prezentací o aktivitách v oblasti udržitelnosti na UP vystoupila před senátory univerzity koordinátorka udržitelného rozvoje na UP Zuzana Huňková, která hovořila o Akčním plánu realizace Strategie udržitelnosti UP pro období let 2024–2025, shrnula i jeho plnění v letech 2023–2024. „Rádi bychom se věnovali opatřením, které se v minulém období nepodařilo naplnit, na udržitelném rozvoji univerzity budeme dále pracovat podle nastavené strategie. Určitě bychom se chtěli věnovat zavedení energetického managementu napříč univerzitou. Rádi bychom mimo jiné pokračovali i v úsilí, které povede ke snižování vyprodukovaného odpadu a zvyšování podílu tříděného odpadu včetně gastroodpadu,“ uvedla s tím, že činnosti v této oblasti povedou i k vodnímu auditu, e-publikacím, novým studijním programům či inovacím programů stávajících.  

V následné diskuzi a s ohledem na vznik Komise pro udržitelný rozvoj UP jako poradního orgánu rektora, jenž se má věnovat udržitelnému rozvoji na úrovni rektorátu UP, debatovali senátoři o efektivitě současné a případně budoucí ad hoc Komise pro udržitelnou UP. Dospěli k závěru, že svůj prvotní zamýšlený cíl již tato pracovní skupina splnila, a proto přijali usnesení o jejím zrušení.  

Rektor UP Martin Procházka před senátory hovořil o krocích, které činí s cílem dostát záměru pro majetkové vypořádání mezi PřF UP a CATRIN UP. Senátorům předložil materiál, kde rekapituloval doposud proběhlá jednání za poslední dva měsíce a představil plán řešení včetně jeho krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého výhledu. AS UP se tématu bude věnovat i na příštím jednání v červnu.

Během zasedání senátoři univerzity diskutovali i větší potřebu propagace placených studijních programů v anglickém jazyce, přístup k internetu na vysokoškolských kolejích a schválili Návrh novely č. 1 Vnitřního předpisu PřF UP o provedení některých ustanovení Studijního a zkušebního řádu ve znění technických změn po LK AS UP.

O chystané demonstraci proti podfinancování vysokých škol, která se v Praze uskuteční 3. června, hovořil senátor František Kratochvíl.  Místopředseda AS UP Jiří Langer informaci doplnil s tím, že podpůrné stanovisko k této události se chystá vydat i Předsednictvo Rady vysokých škol. Více v usnesení senátu zde. O AS UP více zde.

Marie Urbichová a Nikola Šlosárková, studentky Sociální práce se zaměřením na rodinu na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, vypracovaly projekt na podporu rodinného centra Heřmánek. Jedním z výstupů je Klinika bezplatného sociálního poradenství, v níž budoucí sociální pracovnice do konce roku 2024 nabízí v prostorách rodinného centra profesionální pomoc matkám v těžké životní situaci.

Aktivity studentek se dějí pod dohledem akademiček z katedry křesťanské sociální práce CMTF UP. Projekty jsou realizovány v rámci tzv. service learningu, zážitkové vzdělávací metody, při níž se studenti zapojují do komunitní služby, kriticky tuto zkušenost reflektují a učí se z ní. První podobné projekty vznikly na katedře již v roce 2020. Service learning je na Univerzitě Palackého podporován také díky členství univerzity v mezinárodní alianci Aurora.

„Ke spolupráci s centrem nás vedla cílová skupina rodin s dětmi, protože studujeme sociální práci se specializací na rodinu, dále zkušenosti z praxe a motivace věnovat se této skupině v budoucnu. Ve spolupráci s členkami RC Heřmánek se díky klinice věnujeme tématům, jako jsou péče o seniory, úmrtí v rodině, situace na Ukrajině, samoživitelé, rodinní příslušníci s handicapem, trh práce, rozvody, dávkový systém nebo přehled sociálních služeb v Olomouci,“ uvedly studentky a autorky projektu Marie Urbichová a Nikola Šlosárková.

Service learning je inovativní přístup ve vzdělávání budoucích sociálních pracovníků. Na rozdíl od standardní praxe vyžaduje intenzivní zapojení pedagogů, kteří podporují studenty, zajišťují kvalitu aplikace teorie v praxi a jsou také v kontaktu s komunitními partnery.

„Výkon sociální práce předpokládá schopnost propojit teorii a praxi – studenti potřebují nejen teoretickou výuku, ale také možnost vyzkoušet si aplikaci naučené teorie v reálných situacích s klienty. Na těchto projektech je skvělé, že vycházejí z odborně zpracované analýzy potřeb, a proto skutečně odrážejí reálné potřeby v terénu. Prostředí partnerských komunitních organizací se tak pro naše studenty stává prostředím pro učení,“ vysvětlily garantky service learningu Nataša Matulayová a Pavlína Jurníčková.

Na katedře křesťanské sociální práce CMTF UP vzniklo již deset úspěšných service learningových projektů, do nichž se zapojilo 47 studentů sociální práce ve spolupráci se sedmi komunitními partnery. V rámci hodnocení zavedly akademičky používání kompetenčního rámce LOUIS (Learning Outcomes in University for Impact on Society), který umožňuje lépe propojit teoretickou výuku s praktickými zkušenostmi při realizaci studentských projektů service learning, kdy se studenti za pomoci doprovázejících učitelů mohou nejen učit a hodnotit své kompetence, ale také je aktivně rozvíjet.

LOUIS je jedním ze tří prvků kompetenčního rámce aliance Aurora, která usiluje o to, aby absolventi získali odborné znalosti, dovednosti a postoje, které jsou klíčové pro rozvoj společnosti. Systém LOUIS je určen ke zvyšování akademických a osobnostních dovedností ve specializovaných předmětech a programech. Umožňuje propojit obecné popisy kompetencí uvedené v kompetenčních rámcích s výkonem a rozvojem studentů v reálném vzdělávacím prostředí.

Více ke Klinice bezplatného sociálního poradenství zde.

O kompetenčním rámci Aurora více zde.

Na výrazné rozdíly ve zdraví mladých lidí, zejména s ohledem na jejich socioekonomický status, upozorňuje nová mezinárodní zpráva vydaná Regionální kanceláří Světové zdravotnické organizace pro Evropu (WHO Europe). Report, který se zaměřuje na pohybovou aktivitu, stravovací návyky, nadváhu a obezitu a vnímání body image, srovnává data ze 44 zemí zapojených do studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC). Na výzkumu se za Českou republiku podílejí odborníci z Univerzity Palackého.

Studie HBSC, jíž se Česká republika účastní od roku 1994, poskytuje klíčová mezinárodní srovnání v dlouhodobě sledovaných indikátorech týkajících se zdravého životního stylu školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Získané údaje jsou využívány jako podklady pro politiku a praxi s cílem zlepšit kvalitu života mladých lidí. Mezinárodní reporty HBSC vycházejí ve spolupráci s WHO Europe každé čtyři roky. Aktuální zpráva srovnává data od více než 279 tisíc adolescentů z let 2021–2022 z evropských zemí a regionů, několika států střední Asie a také Kanady.

České děti ve většině sledovaných indikátorů nijak nevyčnívají a pohybují se kolem evropského průměru, přesto jsou nová zjištění v lecčems překvapující. „Přestože jsme z pohledu OECD hodnoceni mezi zeměmi s nejnižšími nerovnostmi, vidíme u dětí z chudších poměrů významné negativní trendy. Například u zapojení do intenzivní pohybové aktivity plní mezinárodní doporučení 68 % chlapců z bohatších rodin oproti 52 % chlapců z chudších poměrů. U dívek jsou rozdíly ještě markantnější – 62 % vs. 39 %. Intenzivní pohybová aktivita u dětí zároveň klesá s věkem. Sportovní prostředí tak z našich dat dostává jasný signál – nedaří se nám zapojovat nízkopříjmové skupiny a zároveň děti u sportu udržet,“ komentuje zveřejněné závěry Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury UP, jeden ze spoluautorů mezinárodní zprávy a vedoucí HBSC Physical Activity Focus Group.

Mezinárodní zpráva zároveň poukazuje na celkový nárůst nadváhy a obezity u chlapců i dívek ve srovnávaných zemích. Výskyt nadváhy a obezity mezi dospívajícími je již dlouho významným problémem veřejného zdraví, neboť se týká více než 1 z 5 dospívajících. Od posledního průzkumu v roce 2018 se toto číslo zvýšilo z 21 % na 23 % v roce 2022. Míra nadváhy a obezity je vyšší u chlapců (27 %) než u dívek (17 %). „S ohledem na socioekonomický status trpí nadváhou nebo obezitou v České republice 32 % chlapců z chudších poměrů oproti 23 % chlapců s vyšším socioekonomickým statusem. U dívek je to 21 % oproti 11 %. I zde tedy pozorujeme značné socioekonomické nerovnosti,“ dodává Zdeněk Hamřík.

Rostoucí míra nadváhy a obezity, nezdravé stravovací návyky a nízká úroveň pohybové aktivity patří k významným rizikovým faktorům vedoucím ke vzniku civilizačních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, cukrovka nebo rakovina.

Vědci nicméně ve zprávě nezůstávají pouze u prezentace dat, ale snaží se zdůraznit klíčovou roli zdravotní politiky. „Tvůrci politik mají zásadní roli při vytváření zdravějšího prostředí pro dospívající. Řada zemí tak zavádí přísnější regulace na marketing nezdravých potravin a nápojů, zlepšuje přístup k cenově dostupným a výživově hodnotným potravinám či vytvářejí strategie pro podporu pohybové aktivity,“ uvádí Zsofia Pusztai, vedoucí české kanceláře WHO v České republice.

Podpořit pohybovou aktivitu u dětí se například snaží také Česká školní inspekce. „HBSC studie poskytuje klíčová data, která dlouhodobě využíváme k tvorbě našich metodických materiálů. Vznikl tak například materiál Aktivní škola – Inspirace pro podporu pohybových aktivit žáků, který má být vodítkem pro základní a střední školy, jak v oblasti podpory pohybu u dětí postupovat,“ uzavírá Karel Kovář, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce.  

Mezinárodní report o zdraví mladých lidí v Evropě, střední Asii a Kanadě je k dispozici ke stažení ZDE. 

Sběr dat HBSC studie, jejich zpracování a vyhodnocení v České republice zajišťuje tým odborníků z Univerzity Palackého. Závěry a také doporučení pro lepší praxi v jednotlivých tematických oblastech přehledně zveřejňuje na webu Zdravá generace. 

Hlavní mezinárodní zjištění:

Pouze 25 % chlapců a 15 % dívek dosahuje 60 minut pohybové aktivity střední až vysoké intenzity denně. Toto číslo se s věkem snižuje, zejména u dívek.

Za vysoce neaktivní (dosahující 60 minut pohybu v 0–2 dnech v týdnu) je považováno 24 % dospívajících, 29 % dívek a 20 % chlapců.

Úroveň pohybové aktivity klesá s věkem a je nižší u méně majetných dospívajících.

Denně absolvuje 60 minut intenzivní pohybové aktivity 19 % dívek a 32 % chlapců ze zámožných rodin ve srovnání s 13 % dívek a 20 % chlapců z méně zámožných rodin.

Ovoce a zeleninu denně konzumuje méně než 40 % dospívajících.

Čtvrtina z nich denně konzumuje sladkosti, přičemž vyšší podíl je mezi dívkami. U chlapců je častější pití slazených nealkoholických nápojů.

V roce 2022 snídalo denně pouze 51 % dospívajících, v roce 2018 to bylo 59 %. Pokles je výraznější mezi dívkami a méně majetnými dospívajícími.

Dospívající z bohatých rodin častěji snídají denně (60 % chlapců oproti 49 % dívek) než jejich méně majetní vrstevníci (49 % chlapců oproti 41 % dívek).

Více než 20 % dospívajících trpí nadváhou nebo obezitou, přičemž od roku 2018 se jejich počet zvyšuje. Vyšší míra je u chlapců (27 %) a méně zámožných dospívajících (27 %) ve srovnání s dívkami (17 %) a zámožnějšími vrstevníky (18 %).

Za příliš tlusté se považuje 29 % dospívajících, vyšší míra je mezi dívkami (34 %) ve srovnání s chlapci (24 %).

Už více než tři desítky let trvá česko-americká spolupráce a partnerství mezi Univerzitou Palackého a University of Nebraska at Kearney (UNK). Za tu dobu se výměnných studijních programů účastnily stovky mladých Američanů a Čechů. Mnohaletou spolupráci mezi oběma školami se v posledních době daří rozvíjet i v nových oblastech, zapojilo se do ní více fakult a univerzity společně připravují nabídku takzvaných tailor-made programů šitých na míru nebo business school zaměřenou na získávání manažerských dovedností.

Jednání o dalším směřování a pokračování spolupráce mezi oběma univerzitami nedávno vedl také rektor Martin Procházka, který se během své cesty do USA účastnil v Nebrasce slavnostní akce, při níž se s rektorským křeslem loučil Douglas Kristensen, nejdéle sloužící chancellor v dějinách University of Nebraska.

Vztahy s univerzitou v Kearney už od 90. let minulého století udržuje katedra historie Filozofické fakulty UP. „Nejsem si jist, zda má UP mezi univerzitami Spojených států podobně důležitého partnera, jako je University of Nebraska at Kearney. Naše partnerství se postupně proměnilo v přátelství. Na straně UP k němu dveře otevřel rektor Josef Jařab, UNK po více než dvě desítky let řídil chancellor Doug Kristensen,“ uvedl Jan Stejskal, děkan FF UP. Sám se podle svých slov na spolupráci s partnery v Nebrasce podílí už od konce 90. let, kdy se postavil po bok Martina Elbela ze své domovské katedry historie. „Každý letní semestr vede docent Elbel studijní program a vyučuje studenty University of Nebraska. Za tři desítky let program absolvovaly stovky mladých Američanů, kteří se k UP hrdě hlásí. Nad programem bděl a vždy jej velkoryse podporoval právě Doug Kristensen, nejdéle sloužící chancellor v dějinách University of Nebraska, který se letos rozhodl z čela univerzity odejít,“ popsal Jan Stejskal.

Rektor Martin Procházka navštívil univerzitu v Kearney opakovaně, naposledy letos na jaře, kdy se spolu s prorektorem pro internacionalizaci Jiřím Stavovčíkem zúčastnili rozlučkové akce s odstupujícím rektorem UNK. „Považuji za důležité, že jsme mohli osobně poděkovat za přízeň a podporu, které se naší univerzitě ze strany Douga Kristensena po celá léta dostávalo. Není to v žádném případě běžné a o to víc si jeho přátelství vážím. Jsem rád, že jsme s vedením UNK zároveň projednali další pokračování naší vzájemné spolupráce, do které se vedle naší filozofické fakulty zapojuje už i právnická fakulta, pedagogická fakulta nebo fakulta zdravotnických věd. Chceme využít znalostí a specializace našich amerických kolegů, kteří mohou předávat zkušenosti našim studentům v oblasti manažerských dovedností či marketingu v rámci plánované business school. Zároveň chceme americkým studentům z Nebrasky nabídnout tailor-made programy, tedy studium šité na míru, v oborech, které je zajímají a v nichž mají naše fakulty vynikající výsledky,“ informoval rektor Martin Procházka.

Více než dvě desítky let hrál rektor Douglas Kristensen významnou roli v rozvoji vzájemných vztahů mezi UP a UNK. „Školu za tu dobu proměnil v moderní a skvělou univerzitu. Všemožně také podporoval spolupráci mezi UP a UNK, která v posledních letech nabrala novou dynamiku, když do ní vedle filozofické vstoupily i další fakulty a kdy se připravují další společné projekty. Vysokou úroveň vzájemných vztahů dosvědčila i návštěva delegace UNK v Olomouci, kterou Doug Kristensen vedl u příležitosti oslav výročí našeho založení v uplynulém roce. Po oslavách Doug Kristensen v Olomouci setrval a několik týdnů vyučoval na Právnické fakultě UP, kde studenty zasvěcoval nejen do specifik amerického práva, ale i do vlastních bohatých a barvitých zkušeností amerického zákonodárce. Dlouhá léta byl totiž senátorem, dokonce senátu státu Nebraska předsedal a zasloužil se o předložení významných zákonů včetně zákona, který svého času přivedl někdejší college v Kearney do svazku University of Nebraska,“ vysvětlil děkan Stejskal.

Jak doplnil, nyní tedy Doug Kristensen odchází do zasloužené penze a současně s ním se rozhodla ukončit svou kariéru i jeho manželka, soudkyně Terri Harder. „My však doufáme, že University of Nebraska bude Kristensen neformálně ovlivňovat i nadále a budeme se s ním i jeho rodinou moci setkávat i v budoucnu. Je dobře, že se k slavnosti na rozloučenou připojil i rektor naší univerzity. Věřím, že spolupráce obou univerzit bude pokračovat. I v těchto dnech jsou na FF UP američtí studenti z UNK, program, který vedeme s docentem Elbelem, běží, střídají se zde američtí vyučující a ještě před prázdninami očekáváme návštěvu děkana Business School UNK, se kterým se spolu s kolegy z katedry ekonomických a manažerských studií FF UP pokusíme pokročit v přípravě společného studijního programu. Uděláme vše proto, abychom podporu a přátelství Douga Kristensena nezklamali,“ dodal Jan Stejskal.

Odstupující rektor Douglas Kristensen hodnotil 22 let svého působení v čele University of Nebraska at Kearney, během kterých se do kampusu univerzity podařilo investovat 360 milionů dolarů a daří se realizovat unikátní projekt zdravotnického vzdělávacího centra, které na počest nese Kristensenovo jméno. UNK je nyní na seznamu nejlepších regionálních univerzit Středozápadu, který každoročně sestavuje časopis U.S. News and World Report. „Jsem hrdý na lidi, kteří zde pracují. Rektor má sice občas nové nápady, ale jsou to prorektoři a děkani, kteří tyto nápady uskutečňují. Najděte si dobré lidi, spolehněte se na ně a nechte je dělat jejich práci. Bylo pro mě ctí stát v čele univerzity a mou největší nadějí je, že budete podporovat mého nástupce stejně, jako jste podporovali mě,“ rozloučil se Douglas Kristensen, který se hodlá i nadále podílet na strategických projektech v rámci univerzitní komunity.

O partnerství mezi Univerzitou Palackého a University of Nebraska v Kearney jsme psali mj. zde, zde, zde a zde.

Tři české mapy, na kterých se podíleli odborníci z kateder geoinformatiky, geografie, a rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP, byly oceněny v mezinárodní soutěži Best Map Award za rok 2023. Ceny každoročně uděluje prestižní kartografický časopis Journal of Maps z vydavatelství Taylor and Francis.

Ocenění získal kartografický výstup Quality of Life Indices: How Robust Are the Results Considering Different Aggregation Techniques? Karla Macků a Radka Barvíře z katedry geoinformatiky.

„I přes dlouhodobý výzkum neexistují jednotné názory na to, jaké konkrétní indikátory při hodnocení kvality života využívat a jakým způsobem je agregovat do indexů. V našem článku jsme se zaměřili na druhý z problémů. Na základě literární rešerše jsme sestavili sadu indikátorů, které by mohly popisovat, jak dobře se v konkrétním místě žije. Zkoumali jsme, jestli získáme výrazně odlišné výsledky, pokud pouze změníme matematický postup, jak z těchto indikátorů sestavit syntetický index kvality života. Jednotlivé přístupy k výpočtu potvrzují částečnou podobnost výsledků. Nicméně právě ta zbývající rozdílnost poukazuje na to, že kombinací různých metod autoři podobných prací vždy odhalí více zajímavých detailů o zpracovávaných datech, které by při použití jednoho jednoduchého přístupu zůstaly skryty. Pro prezentaci výsledků byly použity kartografické výstupy, díky kterým může čtenář rychle, jednoduše a správně vnímat rozdíly mezi jednotlivými metodami,“ uvedl Karel Macků z katedry geoinformatiky.

Do užší nominace soutěže Best Map Award za rok 2023 se dostaly také mapy Geoparticipation in the Czech Municipalities: Index Based Quantitative Approach a Astronomically Determined Localities, the Core Part of Ptolemy's Geography. První z nich je dílem autorského kolektivu Jaroslava Buriana, Radka Barvíře, Daniela Pavlačky a Víta Pászto z katedry geoinformatiky a Jiřího Pánka a Jiřího Chovanečka z katedry rozvojových a environmentálních studií. Druhou vytvořili Aleš Létal z katedry geografie a Jan Martínek z Centra dopravního výzkumu.

Cena Best Map Award se uděluje od roku 2008, příspěvky jsou posuzovány jak podle akademického obsahu, tak podle kartografické kvality. Vítěznou prací za rok 2023 se stala Geologická mapa Jižní Ameriky v Google Earth, která sjednotila geologické mapy napříč jednotlivými zeměmi a zveřejnila je online ve volně dostupném formátu.

Novinářka Petra Procházková bude druhým hostem nového univerzitního cyklu „debatních procházek“, jejichž hostitelem je rektor Martin Procházka. O Putinovi, který ji vyhnal z Ruska, a o chybách, které válečný zpravodaj udělá jen jednou, tak je nazváno setkání, které se uskuteční v úterý 4. června od 16 hodin v aule Pedagogické fakulty UP a na které je zvána nejširší veřejnost.

Petra Procházková je novinářka, jejíž jméno je spojováno především s reportážemi a články z Ruska a ze zemí bývalého Sovětského svazu. Vystudovala Fakultu žurnalistiky na Univerzitě Karlově. Od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách. V roce 1992 odjela jako jejich zahraniční zpravodajka do Moskvy a působila na území bývalého SSSR. Velmi známé jsou například její reportáže z války v Čečně. V roce 2001 byla z Ruska vyhoštěna. Několik let pak pracovala v Afghánistánu. V roce 2018 odešla z Lidových novin a od té doby píše pro Deník N. Za svou práci získala řadu novinářských ocenění, v roce 2023 jí Francie udělila nejvyšší státní vyznamenání Řád čestné legie.

„Jsem rád, že Petra Procházková přijala mé pozvání. Její jméno je pro mě symbolem kvalitní žurnalistiky. Oceňuji jak její profesionalitu, tak i odvahu, s níž nám, čtenářům, divákům a posluchačům, přináší informace z ozbrojených konfliktů v různých částech světa. Paní Procházková se právě vrátila z Gruzie, takže kromě toho, že mě budou zajímat její názory na Rusko, kde několik let působila, určitě budeme mluvit o tamním dění,“ vysvětlil volbu hosta druhé Procházky s… její hostitel a rektor UP Martin Procházka.

Petra Procházková je autorkou několika knih např. Frišta, Aluminiová královna: rusko-čečenská válka očima žen. Nejnovějším právě vydávaným titulem je kniha Cesta Rusů k válce, což je 28 rozhovorů s představiteli ruské oficiální politiky, opozice, médií, inteligence i propagandy.

„Nemohu tvrdit, že bych po mnoha hodinách strávených nasloucháním ruským intelektuálům, ať už patří do jakéhokoliv tábora, zcela pochopila, kde začala ruská cesta k válce a proč k ní Rusko nakonec opravdu dovedla. Spíš ve mně vznikají další a další otázky, které mám chuť pokládat. I proto jsem se lidí, na jejichž mínění mi záleží, zeptala, zda o názor Rusů, a to i těch, kteří obhajují Putinův režim, vůbec stojí,“ píše Petra Procházková v předmluvě této knihy, která vychází v Edici N. Text publikoval Deník N zde.

Procházka s… je nový debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. První pozvanou osobností byl v únoru teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha. Záznam debaty najdete zde.

Procházka s… Petrou Procházkovou.

O Putinovi, který ji vyhnal z Ruska, a o chybách, které válečný zpravodaj udělá jen jednou.

Úterý 4. června 2024 v 16 hodin, aula Pedagogické fakulty UP, vstup je zdarma, z kapacitních důvodů je ale nutná registrace zde.

Degustační soutěž nazvaná Studentská pivní liga, která je součástí čtvrtého ročníku Moravské vernisáže piva, se uskuteční 25. května v prostorách pivovaru EUREKA na přírodovědecké fakultě. Soutěže se zúčastní piva uvařená studenty v domácích podmínkách či ve školních mikropivovarech.

Každá střední či vysoká škola mohla přihlásit maximálně deset vzorků piv z vlastní produkce. „Degustační kategorie jsou zaměřeny na světlé ležáky českého typu (BJCP3A a 3B), tmavé svrchně kvašené pivo bez omezení stupňovitosti, pivo z alternativních obilovin bez omezení stupňovitosti (BJCP 31A) a Brett Saison,“ uvedl spoluorganizátor soutěže Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Pivovar EUREKA bude ve Studentské pivní lize reprezentovat pět vzorků. „Dva vzorky jsou přihlášeny do tmavých svrchně kvašených piv a tři vzorky do piv, při jejichž výrobě byly využity alternativní obiloviny. Většina jich byla uvařena v rámci předmětu Cvičení z chemie piva. Studenti si nejprve vybrali recept piva, podle kterého ho poté uvařili. Zároveň byli do Studentské pivní ligy zapojeni i další studenti, kteří se účastnili přednášek předmětu Chemie piva a celého degustačního procesu. Motivací pro naše studenty bylo také to, že jejich piva ochutnají zástupci spolupracujícího pivovaru Twinberg, kteří nejlepší skupině umožní uvařit pivo v jejich prostorách,“ doplnil Lukáš Kučera.

Studentská pivní liga probíhá podruhé v rámci Moravské vernisáže piva na Výstavišti Flora Olomouc. „Na největším pivním festivalu na Moravě se představí dvě skupiny našich studentů. Pivo vařili cíleně z americké směsi chmelu Pink Boots Blend, která vznikla na podporu žen pracujících v pivovarnictví s cílem otevřít diskuzi o postavení žen v tomto odvětví,“ dodal Lukáš Kučera.

Studentky, které se na výrobě piva z Pink Boots Blend podílely, na Moravské vernisáži piva podpoří neziskovou organizaci Jdeme Autistům Naproti, z. s. – JAN Olomouc. „U tohoto piva bude kasička, do které lidé mohou přispět na psychoterapii pro rodiče dětí s poruchami autistického spektra. Bečky s pivem narazí Karolína Chroustovská z pivovaru Chroust, která je zástupkyní Pink Boots Blend pro Českou republiku,“ řekl Lukáš Kučera.

Moravská vernisáž piva se koná 24. a 25. května od 14:00 do 22:00 v pavilonu E na Výstavišti Flora Olomouc. Výsledky Studentské pivní soutěže budou vyhlášeny v sobotu 25. května v 19:00.

Cyklus workshopů Kreativní věda – kreativní učení jako cesta k poznání běží v Pevnosti poznání, centru popularizace PřF, již druhým rokem. Propojuje umělce a profesionály z oblasti kreativních průmyslů s cílovou skupinou současných i budoucích pracovníků ve vzdělávání, tzn. nejen učitele, lektory, edutainery, edukátory, vzdělávací průvodce, ale i studenty pedagogických a didaktických oborů Univerzity Palackého.

„Kreativita a s ní spojená imerzivnost může hrát ve vzdělávacím procesu zásadní roli – může ho urychlit i zefektivnit. Má proto svoje místo ve školách, neformálním, zájmovém i mimoškolním vzdělávání nebo popularizaci vědy,“ říká Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání a garant projektu podporovaného Ministerstvem kultury ČR a Národním plánem obnovy.

Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP tak připravilo sérii 7 celodenních workshopů, na kterých předávají umělci a tvůrci své know-how a inspirují k integrování umění a tvůrčí činnost do formální i neformální výuky. „Naším cílem je rozšířit účastníkům kurzu perspektivu, poskytnout jim metodický základ a podnítit je k další kreativní pedagogické činnosti,“ doplňuje Dostálek.

Příští týden v pondělí 27. května se uskuteční poslední workshop z tohoto cyklu s názvem Komunikuj s úspěchem. Na workshopu plném kreativity a dramatu zkušený improvizátor a člen Českého národního improvizačního divadla Václav Zimmermann přiblíží možnosti využití metod dramatizace a dramaterapie nejen ve vzdělávacím procesu, ale i v řešení konfliktních situací. Na workshop se mohou bezplatně přihlásit všichni zaměstnanci a studenti Univerzity Palackého ZDE.

Pevnost poznání, centrum popularizace PřF, pořádá nejen kurzy soft-skills a moderních výukových metod, ale i praxe v oblasti neformálního vzdělávání a praktické komunikace vědy, a to pod hlavičkou Fort Science Academy.

„Naším cílem je nejen zvýšit kompetence studentů UP především v oblasti komunikace a vzdělávání, ale také podnítit vytvoření nových obsahů a formátů pro naše aktivity,“ dodává programový ředitel centra Roman Chvátal.

V tomto akademickém roce proběhly v rámci projektu tyto workshopy:

Svět prvků mikroskopem i tuší: Můj osobní Prvkář s Marií Krajplovou

Se SCIENCE ON nejen před kamerou: Performativita v popularizaci vědy

LARP a rolové hry ve vzdělávání i popularizaci

Micro:bit a programování nejen ve výuce

Scénografie v interaktivních expozicích s Janem Tomšů

Animace v přírodovědném pokusu s NEZkreslenou vědou