Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Univerzita Palackého byla úspěšná ve výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships (MSCA PF) 2024. Tento program v rámci Horizon Europe umožňuje českým institucím přilákat talentované vědce a vysílat své postdoktorandy do zahraničí.

Ve výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships (MSCA PF) 2024 získala Univerzita Palackého čtyři granty. Budou realizovány na filozofické fakultě a v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN).

Zatímco jeden z projektů CATRIN podpořených z MSCA PF se zaměří na účinnou přeměnu odpadní biomasy na biopaliva s cílem podpořit přechod k obnovitelným zdrojům energie, oběhovému uhlíkovému hospodářství, energetické bezpečnosti a snížení ekologické stopy, druhý se bude díky spojení vědců z oblasti nanomedicíny, nanotoxologie a farmaceutické technologie věnovat cílené léčbě rakoviny vedoucí k degradaci proteinů, na nichž je závislá životnost rakovinných buněk. Oba projekty se přitom významně podílejí na řešení klíčových výzev definovaných Cíli udržitelného rozvoje OSN (Sustainable Development Goals) a strategiemi European Green Deal a EU4Health s cílem Evropský plán pro boj s rakovinou (Europe’s Beating Cancer Plan).

Vysoká úspěšnost v grantových soutěžích, a to zejména mezinárodních, je podle ředitele CATRIN Pavla Banáše jedním z pilířů, na nichž stojí dlouhodobá udržitelnost tohoto vysokoškolského ústavu. 

„MSCA PF je jednou z výzev, do kterých aplikujeme dlouhodobě a pravidelně a která zajišťuje CATRIN přístup k novým talentovaným juniorním vědcům. Mám velkou radost, že se nám daří zvyšovat naši úspěšnost i počet supervizorů, kteří jsou ochotní přivítat nové postdoky ve své skupině. V letošním roce jsme získali dva MSCA PF granty přímo z hlavní výzvy v rámci pilíře Excelentní věda HE a očekáváme, že ještě minimálně jeden až dva spadnou během příštích měsíců do ERA Fellowships, jež jsou vyhrazeny pro tzv. widening countries. Chtěl bych poděkovat kolegům z grantového oddělení CATRIN, bez jejichž práce a podpory při přípravě grantových žádostí bychom na tyto výsledky určitě nedosáhli,” dodal ředitel CATRIN UP Pavel Banáš.

Nejúspěšnější projekty na Filozofické fakultě UP se uplatnily v oboru myanmarských studií a historie. Například projekt Pawla Cholewického pod vedením Antonína Kalouse z katedry historie se bude zabývat rolí františkánských observantů při využívání výsledků Florentské unie (1439) jako strategie pro katolizaci Litvy a Ruska. Cílem bude odhalit, jak observanti tuto unii v 15. století využívali, a přispět k širším debatám o náboženské a sociální integraci v Evropě. „Velmi se do Olomouce těším. Těším se i na spolupráci s katedrou. S výzkumem bych chtěl začít už v červenci,” vzkázal úspěšný fellow Cholewicky z University of Leeds.

Děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal v této souvislosti zdůraznil význam programu pro získávání talentů a zvyšování profilu vědců. „Díky programu Horizon Europe k nám přijedou dva postoktorandi. Jsem rád, že se nám dlouhodobě daří tyto projekty z pilíře excelence získávat. Není to náhoda, pracujeme s potenciálními supervizory a aktivně vyhledáváme talentované zájemce ze zahraničí. Vážným kandidátům nabízíme kromě individuálních konzultací i tříměsíční přípravný kurz,“ uvedl.

Hostitelská instituce

Počet grantů MSCA PF

Fyzikální ústav AV ČR

4

Masarykova univerzita

4

Univerzita Palackého v Olomouci

4

České vysoké učení technické v Praze

3

Biologické centrum AV ČR

2

Filosofický ústav AV ČR

2

Vysoké učení technické v Brně

2

Astronomický ústav AV ČR

1

Mikrobiologický ústav AV ČR

1

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

1

Západočeská univerzita v Plzni

1

CELKEM

25

Tabulka nabízí přehled institucí, na kterých budou postdoci, podpořeni přímo MSCA PF programem, své fellowshipy uskutečňovat v rámci ČR.

Běh, posilovna, kolo, bazén, horské výšlapy. Celý měsíc sdíleli ambasadoři iniciativy #odolnaolomouc v rámci výzvy #tvrdejunor na sociálních sítích svoji pohybovou aktivitu a snažili se motivovat širokou veřejnost k pravidelnému pohybu a zlepšení fyzické zdatnosti. Nyní již sice trojici ve složení děkan Fakulty tělesné kultury UP Michal Šafář, plukovník Armády ČR Ivo Zelinka a ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Jakub Ráliš intenzivní týdny skončily, avšak iniciativa bude živa i nadále.

Ambasadoři se v závěru „tvrdého února“ opět sešli v Aplikačním centru BALUO FTK UP na zopakování některých testů, které absolvovali před měsícem, aby srovnali jejich výsledky. Zatímco Ivo Zelinka před měřením doufal, že výsledky budou dobré, protože jeho plány narušila chřipka, Michal Šafář podotkl, že díky plukovníkově nemoci výzvu zvládl. „Trochu mě to v průběhu začalo lámat, dostával jsem se do přetížení a únavy. Ale i to jsou věci, se kterými je třeba se naučit pracovat. Nemělo by to být o tom, že se člověk začne dřít a po třech dnech je vyčerpaný,“ uvedl.

Vzájemné hecování ambasadorů bylo kořením únorové výzvy, hlavním záměrem bylo dát lidem impuls, že mohou něco udělat se svým životním stylem, nějak ho posunout. „Teď je ale důležité tuto změnu začlenit do každodenního fungování a udržet ji bez ohledu na nějakou kampaň. Pokud můžu mluvit za sebe, tak během února jsem sice zhubl v tuku, ale spokojený budu, až se zvážím znovu v srpnu a uvidím, že to nějak držím,“ dodal děkan FTK UP.

Zájem o iniciativu ambasadory potěšil, zveřejněné posty viděly desetitisíce uživatelů sociálních sítí. „Vysoké desítky lidí na příspěvky o tom, co jsem dělal nebo se chystám dělat, reagovaly a naopak psaly, co absolvovali oni. Byli to jak lidi, které znám, tak i neznámí, z Olomoucka i odjinud, různého věku, dokonce i několik vozíčkářů. Pokud se alespoň části z nich podaří životní styl udržet, tak je to výhra a můžeme být spokojení, to byl ten hlavní cíl projektu,“ řekl Ivo Zelinka s tím, že hashtag #odolnaolomouc se bude objevovat i nadále.

„Nebude to už tak intenzivní jako v únoru, ale například já budu směřovat veškeré mé snažení ke třem událostem, které mě čekají v květnu a červnu. Jednak budu absolvovat výroční tělesné přezkoušení Armády ČR a jednak se chci zúčastnit dvou běhů – charitativního Běhu pro Paměť národa a Olomouckého půlmaratonu,“ prozradil velitel armádní 91. skupiny informačního boje.

Vše se ale během „tvrdého února“ netočilo jen kolem ambasadorů a sociálních sítí. Například návštěvníci Vlastivědného muzea v Olomouci si mohli zapůjčit krokoměry a změřit si svoji cestu po výstavních sálech. Této možnosti podle ředitele muzea Jakuba Ráliše využilo 126 lidí, přičemž v průměru mezi expozicemi nachodili 1600 kroků. Krokoměry jsou v muzeu stále k dispozici. „Chceme i nadále upozorňovat na důležitost pohybu jako přirozené součásti zdravého životního stylu. Muzeum je nejen místem poznání, ale i prostorem pro aktivní trávení volného času,“ doplnil Jakub Ráliš.

O udržení pevné fyzické kondice a zachování psychické odolnosti bude i chystaná panelová diskuze, kterou měl původně únor v muzeu vyvrcholit. Nový termín je úterý 18. března v 18 hodin. Moderátor Čestmír Strakatý v diskuzi přivítá Michala Šafáře jako děkana FTK UP a ambasadora výzvy #odolnaolomouc, Jiřího Horáčka, uznávaného psychiatra, který se dlouhodobě věnuje lidské psychice a její odolnosti, a válečnou fotoreportérku Jarmilu Štukovou, která dokumentovala krizové situace a extrémní lidské příběhy.

Iniciativa #odolnaolomouc vznikla jako součást cyklu Fenomén: Obrana (o hodnotách, které nesmíme ztratit), na kterém Vlastivědné muzeum v Olomouci spolupracuje s Armádou ČR, Ministerstvem obrany ČR a Policií ČR. Cílem cyklu je osvěta, vzdělávání a popularizace aktuálních společenských témat spojených se zbraněmi, válkou a odolností společnosti. Zahájen byl vernisáží výstavy Příběhy palných zbraní, kterou je možné v muzeu zhlédnout do poloviny září. Na programu jsou dále různé akce pro děti, přednášky, workshopy, filmové projekce a besedy.

Anna Proshko, konzulka Ukrajiny v Brně, navštívila sekci ukrajinistiky katedry slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Během setkání ocenila práci členů a členek ukrajinské sekce a hovořila o dalších variantách spolupráce.

Lidský přístup, slova podpory i uznání. Tak by se dalo krátce shrnout setkání členů sekce ukrajinistiky katedry slavistiky FF UP s konzulkou Ukrajiny v Brně Annou Proshko. Debatovalo se během něj nejen o výuce jazyka, literatuře a kultuře, ale i o počtech studentů, jež se ukrajinštině v současné době věnují. Anna Proshko ocenila především dosavadní práci sekce ukrajinistiky na FF UP.

„Osobně nám odevzdala poděkování konzulátu a zdůraznila, že o olomoucké ukrajinistice slyší samé pozitivní ohlasy, že ví nejen o našich akcích, které připravujeme, ale i o pomoci, kterou Ukrajincům na Univerzitě Palackého poskytujeme,“ uvedla vedoucí sekce ukrajinistiky FF UP Radana Merzová. 

V rámci setkání se hovořilo také o studentských aktivitách i psychologické pomoci lidem zasaženým válkou. Anna Proshko nabídla ukrajinským studentům pomoc s vyřizováním různých dokladů, přímý kontakt na konzulát, a to ve vztahu k studentským otázkám, také k registraci narozených dětí a manželství. Nabídla i poradenství a konzultace, které souvisejí se znalostí zákonů vztahujících se k pobytu v České republice.

„Paní konzulka vyjádřila zájem účastnit se našich akcí, podporuje iniciativu výchovy a vzdělání mládeže i udržování ukrajinského jazyka a kultury za hranicemi její země. Její snahou je šířit povědomí o Ukrajině, a to nejen kvůli válce. Chce vnímat budoucnost Ukrajiny pozitivně. Věří, že dojde k její obnově. Věří, že budoucnost Ukrajiny nebude válečná,“ doplnila Radana Merzová.

V dobách pozdního socialismu, kdy lidé stáli ve frontách na olomoucké Tržnici, koukali na prázdné regály v Prioru, chodili na strojená prvomájová procesí a děti se snažily „mít si kde hrát“, se v ulicích Olomouce s fotoaparátem v ruce proplétala také Milena Valušková. Podařilo se jí zachytit silné svědectví doby a zařadila se (nejen) díky tomu k výrazným hlasům české fotografie. Výběr její dokumentární tvorby uceleně mapuje nová kniha z edice Olomoučtí fotografové. Uvedení publikace proběhne spolu s vernisáží 6. března v 17:30 ve Studiu G21 v Olomouci.

Vydavatelství Univerzity Palackého a Muzeum umění Olomouc knihou snímků Mileny Valuškové minimálně na čas uzavřou oceňovanou knižní sérii, která v posledních čtyřech letech představila nejvýraznější postavy olomoucké fotografie od meziválečných let až po současnost.

Milena Valušková patří k nepřehlédnutelné generaci fotografů, která hlavní část své tvorby rámuje sedmdesátými a osmdesátými lety 20. století. Jako teenagerka, která snila o módním návrhářství, ale kvůli špatnému rodinnému kádrovému profilu jí nebylo přáno, se k fotoaparátu dostala spíše shodou náhod. Svým talentem se přesto propracovala až do zlatého fondu české fotografické školy. V její tvorbě rezonuje především umělecká fotografie, v níž zachycuje abstraktní krajinné výjevy a pracuje s atmosférou či hrou světel a stínů. Neméně zajímavá je ale také její okrajová dokumentární tvorba. Právě na tu se nová kniha soustředí.

„Valušková dokázala ve své dokumentární tvorbě empaticky a citlivě zachytit absurdní atmosféru normalizačního Československa, kde oficiální propaganda kontrastovala se skutečným životem obyčejných lidí. Její fotky odráží schopnost vcítit se do osudů portrétovaných lidí, častokrát dětí. Zaměřovala se na detaily a drobné příběhy, které podtrhovala nekomplikovanou estetikou,“ říká editorka knihy a kurátorka MUO Štěpánka Bieleszová.

Dokumentární fotky Mileny Valuškové se odehrávají povětšinou v kulisách Olomouce. V sérii Tržnice zachytila zajímavé lidské typy vesnických trhovců promísené s městskými zákazníky a zdokumentovala neutěšenou situaci zásobování potravinami, symbolizovanou charakteristickými dlouhými frontami. V souboru První máj zdokumentovala povinnou účast Olomoučanů v prorežimním ceremoniálu a zaměřila se na děti a jejich vlastní svět, který si dokázaly vprostřed politické manifestace vytvořit. Cyklus Prior mapuje otevření obchodního domu, napjatou situaci mezi prodavačkami a zákazníky i děti útrpně sledující své rodiče při zoufalém shánění zboží. Kolekce Štěpánov pak přináší reportáž ze života starých osamělých žen a vdov v bývalé dělnické kolonii s domky nuzné kvality.

„Edice Olomoučtí fotografové za čtyři roky a celkem sedm knih vytvořila komplexní a reprezentativní sbírku, která funguje jak na poli knižním, tak výstavním i kulturně-
-diplomatickém. Je to typický příklad knižního projektu s přesahem do široké komunity lidí i do zahraničí, takové máme ve Vydavatelství UP rádi. Je nám ctí na edici spolupracovat s Muzeem umění Olomouc, jejich fotografická sbírka se v edici výrazně odráží. Věříme, že kniha Mileny Valuškové není labutí písní,“ řekl ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek a současně naznačil, že edice Olomoučtí fotografové by v budoucnu ještě mohla přinést další výrazná jména olomoucké fotografické školy.

V edici Olomoučtí fotografové vyšlo celkem 7 knih. Vedle Mileny Valuškové to byly také knihy snímků Miloslava Stibora, Petra Zatloukala, Karla Kašpaříka, Michala Kalhouse, Blanky Lamrové a Vladislava Galgonka. Díky nim v edici čtenáři naleznou vše od avantgardy po postmodernu, od sugestivní portrétové fotografie po autentické dokumentární snímky. Edice získala cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury, ocenění mezinárodní poroty na Mesiaci fotografie v Bratislavě a se svými výstavními cykly zavítala do desítek měst v Česku, na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku a Polsku.

Kniha fotografií Mileny Valuškové je dostupná na e-shopu Vydavatelství UP. Více informací o celé edici a projektu najdete na webu www.photographers.upol.cz.

 

Studentka doktorského studijního programu Hudební teorie a pedagogika Kateřina Dvořáková se jako členka produkčního týmu podílela na vzniku filmové opery Lázeňská sezóna. Ta je dílem současného brněnského skladatele Víta Gregora. 

V minulosti bylo obvyklé, že se opery a operety adaptovaly do filmové podoby. Staly se tak dostupné širšímu publiku. Tato tradice umožňovala zažít kouzlo opery prostřednictvím unikátního zpracování a často i v autentických kulisách. Kombinace hudby, dramatického vyjadřování a vizuálního umění tak může přinést unikátní zážitek nejen divákovi, ale i umělcům, pro něž je přenos opery na filmové plátno novou uměleckou výzvou. Příprava filmového ztvárnění původní Lázeňské sezóny s baletními čísly z roku 2014 trvala téměř tři roky. Práce začaly v roce 2021, kdy orchestr Moravského divadla Olomouc nahrál pod dirigentským vedením Tomáše Hanáka audio nahrávku. Na filmu samém se pak pracovalo bezmála dva roky, přičemž natáčení se uskutečnilo v červenci 2024 v prostorách zámku Čechy pod Kosířem.

„Lázeňská sezóna patří k nejnáročnějším projektům, na kterých jsem doposud participovala, a to jak z hlediska technického, finančního, ale i personálního. Toto vše umocňuje fakt, že celá organizace natáčení ležela pouze na dvoučlenné produkci. Realizace vyžadovala enormní úsilí a soustředěnost. Chápu ji však jako obrovskou zkušenost a důkaz, že organizačně není nic nemožné. Nesmírně si vážím důvěry producenta filmu Víta Gregora, který si do svých projektů vybírá své spolupracovníky z řad profesionálů ve svých oborech. Možnost spolupracovat s profesionály z České televize, s kostýmní výtvarnicí Alenou Schäferovou, držitelem Thálie Stanislavem Šárským nebo scénografem Jaroslavem Milfajtem, považuji za velmi obohacující profesní i lidskou zkušenost,“ uvedla Kateřina Dvořáková. Lázeňská sezóna je jejím třetím celovečerním filmem, na němž se podílela.

„Nešlo jen o pracovní projekt, ale také o další z praktických zkušeností, kterou mohu sdílet se svými studenty uměleckého managementu. Potvrdilo se mi, že tvrdá práce, slušnost a profesionalita přirozeně přináší nejen úspěšné projekty, výsostně spokojené spolupracovníky i zadavatele, ale i další pracovní příležitosti, na něž se velmi těším,“ dodala doktorandka z PdF UP. Premiéra filmu se uskutečnila 3. ledna 2025. Více zde.

Filmová romance Lázeňská sezóna plná hudby a tance oslavuje krásu lidských vztahů a nezapomenutelné chvíle plné setkání, úsměvů a romantických zmatků prožitých v Chlopni – lázních na choroby srdeční. Účinkují: sólisté a sbor Moravského divadla Olomouc, sólisté a sbor Národního divadla moravskoslezského, balet a sbor Slezského divadla Opava. Námět a libreto: Anita Vansová, Eva Gregorová, Vít Gregor. Scénář a režie: Dagmar Hlubková. Hudba: Vít Gregor. Orchestrace: Richard Mlynář. Hudební nastudování: Tomáš Hanák. Kostýmy: Alena Schäferová. Architekt: Jaroslav Milfajt. Kamera: Patrik Hoznauer. Střih: Jiří Mikula. Producent: Vít Gregor.

Život žen v sovětských lágrech se vší jeho drsností. O tom je výstava s názvem Nitky vzpomínek – Osudy žen v Gulagu, která vznikla v organizaci Memorial a Gulag.cz. Díky spolupráci katedry slavistiky Filozofické fakulty UP se expozice představí i v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Vernisáž se uskuteční 5. března.

Zatčení, popravy, vězení, tábory Gulagu, deportace celých národů. Politické represe se v dřívějším Sovětském svazu dotkly milionů lidí. Stát trestal nejen za zločiny, ale i za příslušnost k určité kategorii obyvatelstva, například sociální, náboženské, etnické nebo národnostní, a to včetně té české. V každé z těchto skupin byly samozřejmě i ženy. Jak přípomínají autoři výstavy, tábory Gulagu prošly asi dva miliony žen, stovky z nich měly české kořeny. Další miliony žen byly deportovány a statisíce popraveny. Ženy byly zatýkány na základě stejných obvinění jako muži, v lágrech žily a pracovaly ve stejných podmínkách. Přestože byly životy vězeňkyň vystaveny častému ponižování a násilí, mnohdy dokázaly najít morální sílu, aby se nevzdaly a udržely v sobě naději na budoucí setkání se svými dětmi a blízkými. Nezřídka jim k tomu pomáhalo oblečení a drobné předměty, které si v táboře dokázaly vyrobit, povětšinou z kusů látky. Ta, respektive její nitky jsou ústředním motivem výstavy s názvem Nitky vzpomínek – Osudy žen v Gulagu. Pro své v pořadí třetí uvedení našla nyní výstavní prostor v Uměleckém centru Univerzity Palackého.

„Nitky propojují celou výstavu. Jsou to nitky vytržené z plesových šatů, nitky, z nichž například vzniká výšivka či jsou určeny k šití. Jsou to nitky znamenající spojení s rodinou mimo lágr, přátelství se spoluvězeňkyněmi i pouto k dřívějšímu životu,“ vysvětlila Petra Černoušková z organizace Gulag.cz. K zachycení střípků z každodenního života posloužily mimo jiné fotografie rukodělných výrobků a předmětů spojených s příběhy šestadvaceti žen. Některé z nich mají i výraznou českou stopu.

Výstava s autentickými příběhy žen vychází z původní expozice Materiál, kterou v roce 2021 uspořádalo v Moskvě, ještě před svou soudní likvidací, ruské sdružení Memorial. Nyní pod názvem Nitky vzpomínek – Osudy žen v Gulagu byla organizací Gulag.cz upravena pro české prostředí, včetně odkazů na příběhy žen s českými kořeny. Součástí vernisáže bude i komentovaná prohlídka výstavy. Expozicí provede návštěvníky Boris Bělenkin, ředitel knihovny organizace Memorial z Ruska, nyní žijící v emigraci v ČR. 

Nitky vzpomínek – Osudy žen v Gulagu. Vernisáž 5. března od 18 hodin, Umělecké centrum UP (Univerzitní 3), třetí patro. Výstava bude otevřena do 15. dubna, vždy pondělí až pátek od 8:00 do 20:00 hodin. Vstup zdarma. Texty panelů jsou připraveny v české i anglické verzi.

Pro expozici je připraven i doprovodný program: 26. března bude od 18:00 hodin na FF UP (Křížkovského 10, učebna 3.05) projekce filmu Step a mráz – Po stopách lágrů v Kazachstánu, a to s debatou se Štěpánem Černouškem, předsedou organizace Gulag.cz. Následovat bude komentovaná prohlídka výstavy. Uskuteční se 9. dubna, od 17:30 hodin. Expozicí provede Irina Ostrovská, archivářka sdružení Memorial z Ruska, která nyní žije taktéž v ČR.

Již podesáté mají talentovaní a nadaní studenti a studentky šanci získat podporu Nadačního fondu UP (NF) pro své projekty. Do nové výzvy, v níž je možné získat finanční příspěvek až 200 tisíc korun, je možné se hlásit od 1. března do 2. května.

NF UP pomáhá nadaným studentům už od roku 2015. Za tu dobu pomohl k realizaci vědecko-výzkumných nebo tvůrčích projektů 76 talentovaným mladým lidem, mezi něž rozdělil více než sedm milionů korun. Fond podporuje projekty studujících v magisterských a doktorských programech. Příspěvek mohou využít například na cestovné, ubytování, nákup literatury a potřebných pomůcek, výzkumný software či konferenční poplatky.

Projekty vybírá správní rada fondu a hodnotí je podle několika kritérií: originalita a novost, oborový přínos, společenská prospěšnost, aplikace v praxi, mezinárodní přesah výzkumu, výstup a jeho prezentace. Pomocným kritériem pro posouzení žádostí je sociální nebo zdravotní znevýhodnění.

„Stipendistky a stipendisty provázíme po celou dobu realizace projektu a mnohdy ještě o dost déle. Kromě potřebných peněz na realizaci projektu se díky spolupráci s Kariérním centrem UP stávají členy komunity Talentovaný Palacký. Získávají příležitosti rozvíjet své schopnosti a dovednosti na kurzech, učí se s námi komunikovat vědu, účastní se prestižních mezinárodních soutěží, každoročně prezentují své výstupy na přehlídce Academia Film Olomouc, mají možnost s námi řešit svá témata prostřednictvím koučingu a kariérního poradenství,“ vysvětlila Katrin Stark, koordinátorka pro talent.

Talentované studující může fond podporovat díky přízni firemních i individuálních dárců. Generálním partnerem fondu je Komerční banka a společnost Sigma Group. Mezi významné dárce patří také například společnost Veolia Czech Republic a Nadace Heleny Morávkové. „Velmi si vážíme dlouhodobé podpory našich partnerů i jednotlivých dárců z řad akademické obce a absolventů univerzity. Díky nim mohly již desítky studentů například navázat spolupráci se špičkovými pracovišti na celém světě, účastnit se významných konferencí, vyvíjet nové přístupy, metody a léčiva, publikovat a dokonce patentovat své objevy, vydávat knihy, vytvářet umělecká díla, rozvíjet své schopnosti a získávat řadu prestižních ocenění,“ řekl Jiří Rudolf, ředitel NF UP.

Studenti a studentky, kteří v minulosti podporu získali, oceňují, že nejde pouze o finanční podporu, ale o propracovaný systém vzdělávání. „Jsem velmi vděčná za následnou podporu v rámci programu Talentovaný Palacký, která mi byla poskytnuta. Ať už se jednalo o individuální koučink, inspirativní workshopy nebo networkingové programy. Mohu jednoznačně říct, že fakt, že jsem se v roce 2023 stala stipendistkou NF UP, měl obrovský vliv na můj budoucí i profesní rozvoj. Tato podpora vedla také k několika oceněním, kterých si velice vážím – ať už se jedná o 3. místo v národním kole vědecko-popularizační soutěže FameLab, nebo prestižní cenu ministra školství. Dalším příkladem je také fakt, že jsem jednou z účastnic letošního výběrového kurzu Leadership Matters!, kde získávám nedocenitelné zkušenosti, které už teď využívám při mé práci vědkyně a vedení týmu. Být stipendistkou NF UP mi zkrátka v mé kariéře otevřelo několik dveří, o kterých se mi dříve ani nesnilo,“ uvedla například Eliška Zgarbová z PřF.

Marta Sýkorová z CMTF zase mohla vydat zajímavou knížku. „Bez podpory by tento můj projekt ještě dlouho zůstal v šuplíku a zdaleka by se nemohl rozvinout do takových rozměrů, jako se to teď děje. Kniha Velmi špatných pohádek je už nyní v mnoha knihkupectvích po celé republice. Vznikl také víkendový seberozvojový kurz pro ženy založený na jedné z těchto pohádek a další kurzy se připravují. Moje pozitivní zkušenost s Nadačním fondem UP není jen o financích a technické realizaci, ale také o přístupu a neskutečné podpoře a provedení všemi fázemi realizace,“ dodala Marta Sýkorová.

Detailní informace k aktuální výzvě Nadačního fondu UP, která je otevřená od 1. 3. do 2. 5. 2025, najdete na webu fondu, kde je také registrační systém žádostí. Webinář Uspějte ve výzvě pro zájemce o podporu proběhne 11. 3. 2024 v čase 16:00 – 17:00. Zájemci se mohou registrovat přes Portál UP. S dotazy je možné kontaktovat koordinátorku fondu Katrin Stark na katrin.stark@upol.cz. Doporučujeme sledovat i sociální sítě (Facebook, Instagram).

Stavební dokončení nové budovy, nákup nových simulátorů, uspořádání mezinárodní konference Association of Medical Schools in Europe (AMSE), ale také třeba volby do akademického senátu. To je jen malá ukázka toho, co Lékařskou fakultu UP čeká v roce 2025 a o čem byla řeč na prvním zasedání Akademického senátu LF UP v letošním roce.

Senátoři na jednání schválili návrh metodiky dělení finančních prostředků, což je důležitý krok pro pozdější schválení rozpočtu fakulty, a také Plán realizace Strategického záměru LF UP na rok 2025.

Během prezentace metodiky děkan Milan Kolář upozornil mimo jiné na kapitolu RVO (rozvoj výzkumné organizace), jejíž dělení zohledňuje aktuální produkci a kvalitu publikací jednotlivých pracovišť. Zároveň s velkým potěšením konstatoval, že stoupá počet publikací v časopisech s impakt faktorem zařazených do kategorií D1, Q1 a Q2 podle Web of Science a vyjádřil velké poděkování akademickým pracovníkům fakulty. Při komentáři grafů s hospodářskými výsledky za poslední roky dodal, že fakulta je ekonomicky zdravá.

Při seznamování s plány fakulty pro letošní rok děkan i krátce shrnul, co se podařilo splnit z plánu loňského. Připomněl mimo jiné úspěšnou reakreditaci studijních programů Všeobecné lékařství a General Medicine do roku 2034 nebo že díky hodnocení na fakultě získal Národní akreditační úřad pro vysoké školství akreditaci World Federation for Medical Education (WFME). „Přestože jsme tímto hodnocením prošli úspěšně, dostali jsme připomínky, které musíme vypořádat a předložit ke kontrole,“ podotkl Milan Kolář.

„V letošním roce dokončíme novou budovu a pevně věřím, že příští rok na jaře v ní zahájíme provoz. Podařilo se nám také získat projekt ERDF na nákup moderních simulátorů, kterými bude vybaveno simulační patro v nové budově, tento projekt chceme letos začít realizovat. Prestižní událostí pro fakultu pak bude konference AMSE, která se připravuje na říjen,“ seznámil děkan s dalšími plány pro nadcházející měsíce, mezi kterými je i zavádění elektronického rozvrhování nebo přípravy oprav Dostavby Teoretických ústavů, čističky odpadních vod a parkoviště.

Děkan senátory také informoval o novele vysokoškolského zákona a s ní související problematice odměňování doktorandů. Řeč byla i o schváleném vládním programu na podporu nelékařských zdravotnických oborů, na jejichž výuce se Lékařská fakulta UP významně podílí.

V závěru předseda AS LF UP Tomáš Papajík seznámil přítomné s uvažovanými termíny dalších jednání a připomněl, že na říjnovém zasedání by měly být vyhlášeny volby do AS LF UP pro funkční období 2025–2028. Zároveň s tím inicioval diskuzi o možném konání voleb elektronickou formou a související novelizaci Volebního řádu AS LF UP. Její přípravou byl pověřen předseda legislativní komise senátu Jiří Minařík.

K příštímu jednání se AS LF UP sejde 1. dubna. Další informace o senátu jsou k dispozici zde.

Dobrý sluha, zlý pán, zajímavý pomocník, technologie, před kterou se musíme mít na pozoru. To vše může platit o AI. A právě umělé inteligenci je mimo jiné věnováno aktuální číslo magazínu Žurnál UP.

Hned v úvodním tématu se dozvíte, jak dokážou pracovat s AI lingvisté z FF, k čemu jim slouží a že před několika měsíci navíc nabídli software, jenž umělou inteligenci naopak umí odhalit. Na text navazuje i anketa, v níž se dozvíte, jak s AI pracuje devět osobností z UP. O umělé inteligenci, jejích rizicích i výhodách je rozhovor s Kamilem Kopeckým z PdF. „Bojím se, že místo aby pomáhala, bude nahrazovat velkou část našeho myšlení. To je špatně, protože lidstvo přežilo jen díky tomu, že jsme pořád využívali mozek. Myšlení nás dělá lidmi. Teď se obávám, že nám AI kousek toho mozku začne nahrazovat. U dospělých, kteří už mají vytrénovaný mozek, využívání AI podle mě nenapáchá takové škody jako u dětí. Proto bych rád apeloval na učitele, na rodiče, ať dohlédnou na to, aby děti AI používaly tak, aby jim neubližovala,“ říká mimo jiné v rozhovoru profesor pedagogické fakulty a zdůrazňuje velkou potřebu vzdělávání.

Pokud vás zajímá, jak se díky cílené biologické léčbě posunula terapie revmatických potíží, nalistujte rubriku Portrét, v níž vám představíme lékařku Kateřinu Bouchalovou z Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. „Dřívější léky pacientům pomáhaly jen omezeně a měly často nesmírné vedlejší účinky. Rozvoj biologické léčby znamenal revoluci, s moderními léky můžeme cílit přímo na podstatu nemoci, nejen potlačovat její projevy,“ vysvětluje profesorka Bouchalová a vrací se v textu i k okamžikům, které rozhodly o jejím profesním směřování.

Jako vždy je toho ale na čtyřiceti stránkách nejnovějšího magazínu mnohem víc. Dozvíte se, jak funguje Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo na právnické fakultě, jak studenti CMTF fotili pod dohledem Jindřicha Štreita při práci knihovníky a knihovnice, jak se podařilo uspět na soutěži krásy studentce FZV nebo jak se řediteluje absolventu FTK malé škole, kterou spláchla povodeň. Představujeme také úspěšné vědce i studenty a nechybí ani připomínka deseti let existence Pevnosti poznání, bez které už si ani popularizaci vědy na UP nedokážeme představit. Jako pozvánka na dny příští pak slouží text o blížícím se jubilejním ročníku festivalu Academia Film Olomouc.

Žurnál UP najdete jako vždy na fakultách, v Pevnosti poznání nebo UPointu. K dispozici je i elektronická verze zde.

Hezké čtení přeje redakce.

Studentská právní poradna otevřená netradičně v pozdních večerních hodinách, komentované prohlídky olomouckých soudních budov, ukázka práce soudních lékařů nebo rady policistů, jak nenaletět podvodným praktikám na internetu. To vše v jediný den 6. března nabídne Noc práva v Olomouci, kterou koordinuje Právnická fakulta Univerzity Palackého (PF UP).

Akce, která se snaží popularizovat právo, cílí na nejširší veřejnost. Díky počtu zapojených institucí bude letošní, v pořadí již šestý ročník v Olomouci programově nejbohatší.

Na všechny olomoucké akce je nutná online rezervace míst předem. Noc práva má svou webovou stránku nocprava.cz, kde je zveřejněn kompletní program a odkazy na přihlašování.

V pozdních večerních hodinách se výjimečně otevře Studentská právní poradna při PF UP a přímo na místě bude možné zadat požadavek na právní informace. „Přijďte našim studentům svěřit svůj právní dotaz a oni vám jej v průběhu semestru kvalitně a rádi zanalyzují. Po krátkém úvodním seznámení s pravidly poradny budete moci svůj dotaz položit přímo našim studentům přítomným na místě,“ láká na jeden z programových bodů Lucia Madleňáková, vedoucí katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností PF UP.

Přímo na právnické fakultě se uskuteční i přednáška na téma nástrahy, podvody a nebezpečí v internetovém prostředí, kterou připravuje tým z Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje. O vlastní zkušenosti s kyberšmejdy se s účastníky podělí přímo poškození z regionu.

Poprvé v historii Noci práva se do ní zapojí všechny soudy sídlící v Olomouci – vrchní, krajský i okresní. Dopolední program bude vyhrazen středním školám. Odpoledne si Olomoučané budou moct užít například speciální přednášku spojenou s komentovanou prohlídkou budovy okresního soudu. Uvidí základní kámen nebo se vyšplhají do nejvyššího místa budovy. „Příchozím přiblížíme slavné procesy, slavné vězně a k tomu olomoucké soudnice, káznice a šerhovny od nejstarších časů až po současný justiční palác, který je elegantním dílem významného rakouského architekta a specialisty na soudní budovy Alexandra Wielemanse von Monteforte,“ zve průvodce Tomáš Kryl, který se na programu podílí spolu se soudci. Vrchní soud zájemce provede budovou od justiční stráže, přes podatelnu a jednací síně až do prostoru eskorty justiční stráže. „Návštěvníky seznámíme s množstvím a rozsahem podání, která musí soud v rámci své činnosti zvládat. Přistaven k prohlídce bude také autobus vězeňské služby,“ doplňuje Stanislav Cik, mluvčí Vrchního soudu v Olomouci. Program chystá i olomoucká pobočka Krajské soudu v Ostravě. Veřejnost může přijít například besedovat o právnických profesích.

Posledním zapojeným pracovištěm bude Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP, na programu je pitva.

Noc práva se letos uskuteční v Olomouci, v Brně, v Plzni, v Ostravě, v Novém Jičíně, ve Frýdku-Místku a v Opavě. Každoročně se koná v termínu kolem 6. března, významného dne v právních dějinách. Právě 6. března 1920 byla vyhlášena a nabyla účinnosti Ústavní listina Československa.

Noc práva | 6. března | Olomouc
zapojené instituce, pracoviště
Právnická fakulta UP
Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP
Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje
Vrchní soud v Olomouci
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci
Okresní soud v Olomouci

Ústav cizích jazyků Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se s cílem aktivně podpořit výuku německého jazyka už několik zapojuje do projektu Deutsch ist super! Projekt je platformou pro propojení německého jazyka s praxí, zároveň i účinným nástrojem pro motivaci žáků ke studiu němčiny.

Podpořit na školách výuku německého jazyka. To je cíl projektu Deutsch ist super!, který vznikl v roce 2010 pod záštitou Ústavu cizích jazyků Slezské univerzity v Opavě. Tento motivační program se díky spolupráci Vědecké knihovny v Olomouci s Ústavem cizích jazyků Pedagogické fakulty UP podařilo nabídnout i školám Olomouckého kraje.

„Během roku 2024 se jazykových animací zúčastnilo 459 žáků z jedenácti škol. Projekt se tak stal skvělou platformou pro propojení studentů německého jazyka s praxí a zároveň účinným nástrojem pro motivaci žáků ke studiu němčiny. Obohacuje jazykové dovednosti zúčastněných žáků, zároveň i rozvíjí pedagogické a komunikační schopnosti zapojených studentů,“ uvedl jeho koordinátor Vojtěch Šimůnek z Ústavu cizích jazyků PdF UP.

Pozitivní zpětná vazba od škol i studentů podle něj ukazuje, že hravá a interaktivní forma výuky přináší reálné výsledky. „Těší nás, že projekt může i nadále inspirovat mladou generaci k objevování němčiny,“ dodal.

Netradiční výuka sestává z her v podobě hádanek, křížovek, puzzle či přiřazování obrázků k německým slovíčkům. Ty si pro žáky připravují studenti německého jazyka PdF UP, kteří je tak seznámí s cizím jazykem hravou a zábavnou formou.  

„Program Deutsch ist super! je velkým přínosem pro praxi. Díky tomu, že s žáky pracujeme v menších skupinkách, se jim můžeme věnovat individuálně. Získáváme tak mnoho zkušeností, od komunikace s žáky počínaje přes schopnost vysvětlovat a dávat jasné pokyny a prezentací před třídou konče. Díky programu se tak můžeme setkat s realitou školské praxe,“ řekla Anna Zapletalová, studentka oboru Učitelství německého jazyka pro základní školy. Za důležité považuje i průběžné setkávání s učiteli a učitelkami německého jazyka, díky kterému mohou studenti PdF UP nahlédnout tzv. pod pokličku výuky jazyků. „Deutsch ist super! spojuje také nás studenty. V rámci trávení společného času na animacích debatujeme nad dalšími nápady a tipy do praxe,“ dodala Anna Zapletalová.

Nabitý a rozmanitý program slibuje další ročník Reprezentačního plesu Univerzity Palackého a Nadačního fondu UP, který se uskuteční v pátek 28. února v hotelu NH Collection Olomouc Congress. K tanci zahrají kapely Natálie Tichánková & 4GOOD a PANGEA – The Beatles Revival Band. Návštěvníci se mohou těšit také na taneční workshop, módní přehlídku studentek a absolventek olomoucké univerzity, ukázku šermířského souboje v podání držitele olympijské medaile či vědeckou show Pevnosti poznání. Večerem bude provázet moderátor České televize Daniel Stach. Brány hotelu se pro návštěvníky otevřou v 18:30, slavnostní zahájení plesu je naplánováno na 19:30.

Letošní ples pořádají společně Univerzita Palackého a Nadační fond UP, který v roce 2025 oslaví 10 let své existence a jehož posláním je podpora mladých vědců a umělců. „Univerzitní ples bude tentokrát opravdu mimořádný. Jeho tématem je univerzita a její talenty, bude tedy nejen oslavou univerzity jako instituce, ale především lidí, kteří univerzitní komunitu tvoří – zaměstnanců, studentů, absolventů i jejích podporovatelů. Návštěvníci plesu se v průběhu večera mohou setkat se stipendisty podpořenými Nadačním fondem UP a dozvědí se více o jeho významu,“ uvedla za organizátory akce Vladimíra Sedláčková.

K tanci vyzve návštěvníky Natálie Tichánková se svou kapelou 4GOOD. „Loni jsem si ples užila naplno jako moderátorka. Vzpomínám na úžasnou atmosféru, skvělé lidi v sále a jedinečnou noc. Letos chci návštěvníky plesu vtáhnout do víru hudby jako zpěvačka se svou kapelou 4GOOD. Čeká vás show plná hitů, energie a skvělé zábavy. Přijďte si to s námi užít,“ vzkázala moderátorka předchozích ročníků univerzitního plesu, která letos přenechá pomyslné žezlo populárnímu moderátorovi České televize Danielu Stachovi. „Daniela Stacha jsme oslovili právě proto, že je významnou osobností spojenou s komunikací vědy a podporou mladých talentů. Jsem přesvědčená, že svou přítomností ještě zdůrazní hlavní myšlenku letošního plesu, a tou je tvorba příležitostí pro mladé talenty a propojování univerzitní komunity,“ dodala Vladimíra Sedláčková. 

Na evergreeny legendárního liverpoolského kvarteta přítomní zavzpomínají spolu se skupinou PANGEA – The Beatles Revival Band. Doprovodný program nabídne kromě jiného módní přehlídku studentek a absolventek pedagogické fakulty Elišky Odstrčilové, Gabriely Lhotské, Natálie Fajtové, Pavly Kopp a Hany Novákové, vědeckou show Pevnosti poznání a molekulární bioložky Elišky Zgarbové, šermířské vystoupení bronzového medailisty z olympiády v Paříži Jakuba Jurky a workshop španělského tance flamenco, který povede absolventka UP Petra Pšenicová.

V ceně vstupenky je zahrnuto bohaté občerstvení formou rautu. Na plese nebude chybět ani fotokoutek a tombola. „Výtěžek tomboly poputuje na účet Nadačního fondu UP, zakoupením losů tak návštěvníci plesu podpoří mladé vědce a umělce z naší univerzitní komunity,“ upozornila Vladimíra Sedláčková. Další informace naleznete na webu ples.upol.cz.

Vědci z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty vyvinuli novou techniku chemické analýzy, která může v budoucnu pomoci mimo jiné při daktyloskopii využívané v kriminalistické praxi. Tato metoda umožňuje mimo jiné identifikaci psychoaktivních látek z otisků prstů, což napomáhá jak určování totožnosti osob, tak potvrzení chemického složení látek, s nimiž přišly do kontaktu. Výsledky vědecké práce byly publikovány v prestižním odborném časopise Analytical Chemistry, který vydává Americká chemická společnost.

Unikátní ambientní ionizační technika rDUVLAESCI-MS umožňuje detekovat široké spektrum chemických látek pomocí jediné analýzy. Ionizační techniky podmiňují aplikační možnosti hmotnostní spektrometrie využívané například při vývoji léčiv, diagnostice chorob, kontrole potravin či při ochraně životního prostředí.

„Náš vědecký tým představil revoluční metodu komplexní analýzy organických molekul, která originálně propojuje techniky UV laserové ablace (LA) s následnou ionizací analytů v duálním zdroji kombinujícím ionizaci elektrosprejem a chemickou ionizaci za atmosférického tlaku (ESCI). Ve spojení s hybridním hmotnostním spektrometrem naše metoda umožňuje s vysokou rychlostí sběru dat získávat komplementární hmotnostní spektra, a to jak pro nepolární, tak velmi polární analyzované látky,“ uvedl Tomáš Pluháček z katedry analytické chemie, který se na vývoji ionizační techniky podílel.

Oproti dosud používanému postupu MALDI, běžně využívaném při studiu proteinů a jejich vlastností, je nová technika zaměřena především na analýzu menších molekul. V případě MALDI se u malých molekul často projevují rušivé vlivy použité matrice. Tento problém u nové techniky odpadá. „Využití laserové ablace zároveň umožňuje nejen přesné zacílení a uvolnění malého množství vzorku z jednoho místa povrchu, ale také skenování povrchu a zobrazení rozložení analyzovaných látek v různých typech materiálů,“ podotkla Barbora Papoušková z katedry analytické chemie.

Plně automatizovaná metoda rDUVLAESCI-MS nabízí vysokou spolehlivost a flexibilitu v zobrazování distribuce látek. Na aparatuře lze nastavit povrchové rozlišení v rozmezí od 3 do 160 mikrometrů.

Nová technika může najít uplatnění i v kriminalistice. „Jedním z výsledků této technologie je tvorba dvourozměrných obrazů, které zachycují psychoaktivní látky na latentních otiscích prstů. Tato analýza umožňuje přímou identifikaci osob při současném potvrzení chemické struktury kontrolované látky, se kterou osoba manipulovala. Lze to provést dokonce i v případech, kdy se otisky překrývají,“ doplnil Filip Gregar z katedry analytické chemie.

Pod názvem UP v záři reflektorů proběhla v Pevnosti poznání premiérová akce s cílem poděkovat vědkyním a vědcům za jejich komunikaci vědy směrem k veřejnosti. Během večera podpořili akademičky a akademiky také jejich blízcí.

„Každá věda je krásná a zajímavá, jen některá témata vyžadují vynalézavost a práci, aby jejich krásu ocenila také široká veřejnost. Vy všichni tuto práci odvádíte a za to vám patří veliká poklona a poděkování,“ zněla úvodní slova moderátora Daniela Kunze na akci UP v záři reflektorů, během níž v pátek 21. února univerzita poděkovala svým mediálním tvářím. Komunikace vědy směrem k veřejnosti je klíčová pro mediální obraz každé vědecko-výzkumné instituce.

Během večera se na pódiu vystřídalo téměř pět desítek vědkyň a vědců nominovaných jednotlivými univerzitními součástmi, kteří vysvětlují témata týkající se fyzického a psychického zdraví, zasazují do kontextu aktuální geopolitickou situaci či přibližují veřejnosti základní výzkum v mnoha oblastech lidského vědění. Ocenění byli také odbornice a odborníci, kteří komunikují vědu uchazečům o studium či seniorům v rámci celoživotního vzdělávání nebo se účastní popularizačních akcí pro širokou veřejnost. „Byla to pěkná akce, kde jsem konečně pocítil, že Univerzita Palackého nejenom při hodnoceních do dotazníku, ale i skutečně veřejně uznává své členy, kteří jsou aktivní i mimo univerzitní sály, přednáší na školách či reprezentují univerzitu v médiích. Dříve byla popularizace vědy a komunikace v médiích brána spíš jako nechtěná věc a nyní se stává pevnou součástí práce moderního vědce,“ uvedl Jan Tomáštík z PřF UP, který stojí například za úspěšným popularizačním projektem Vědátor.

Všem přítomným osobně poděkovaly a předaly drobný dárek prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková a prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová. Právě komunikace vědy totiž propojuje obě oblasti a umožňuje vědě být vidět. „Přesto, že popularizace vědy a výzkumu není jednoduchá disciplína, všichni přítomní, a samozřejmě spousta dalších akademiček a akademiků na univerzitě, ji zvládají skvěle a šíří tak dobré jméno univerzity i vědy obecně. Mám radost, že se této agendě nově věnuje na rektorátní úrovni popularizátorka vědy Vendula Lužná, která za celou akcí stojí. V dnešní době je téma komunikace vědy velmi důležité a pro univerzitu naší velikosti nezbytná,“ uvedla prorektorka Andrea Hanáčková.

Na akci byli vedle vědkyň a vědců pozvaní také jejich blízcí – partnerky, partneři, rodiče a děti, kterým zástupci univerzity rovněž poděkovali za jejich podporu a trpělivost. Komunikace vědy a vystupování v médiích je pro vědkyně a vědce často aktivitou nad rámec běžných pracovních povinností, a tudíž na úkor času stráveného s rodinou. Pevnost poznání tak byla otevřena již s předstihem, aby si celé rodiny mohly užít expozice univerzitního science centra. „Bylo mi ctí, že akademičky a akademici z UP, kteří jsou vidět ve veřejném a mediálním prostoru byli oceněni právě v Pevnosti poznání, která je výkladní skříní popularizace vědy nejen přírodovědecké fakulty, ale i celé UP. Naše mise je stejná – přibližujeme široké veřejnosti smysl a důležitost vědy, vzdělanosti i univerzity a výrazně se tak snažíme přispět k posilování její třetí role. Mám také velkou radost, že k nám mohli vědkyně a vědci přivést své blízké a vzít je do našich expozic – do prostředí, které je otevřené, přátelské a srozumitelné všem generacím,“ uvedl ředitel Pevnosti poznání a hostitel celé akce, Matěj Dostálek. Pro tři desítky přítomných dětí organizátoři připravili premiéru nové science show „O energii“ v režii lektorů z Pevnosti poznání.

Přítomným hostům představil možnosti transferu technologií do praxe Petr Suchomel z Vědeckotechnického parku UP a motivovaly je k podpoře nadaných studentů stipendistky Nadačního fondu UP Eliška Zgarbová a Marie Pražáková.

Na závěr večera se nad bránou Pevnosti poznání rozzářil reflektor s logem UP. Ten tak symbolicky zhmotnil heslo celé akce UP v záři reflektorů.

Velkou fotogalerii z večera najdete na univerzitním facebooku.

 

Pravidelné tréninky a možnost setkávání se nabízí příznivcům požárního sportu z Univerzity Palackého nově založený Univerzitní klub požárního sportu Olomouc. Vítáni v něm jsou všichni, kterým nejsou cizí disciplíny a pojmy, jako je požární útok, výstup na věž, běh přes překážky nebo TFA. První setkání se uskuteční v úterý 4. března na Přírodovědecké fakultě UP.

„Klub vznikl na základě potřeby organizovat studenty a zaměstnance Univerzity Palackého, kteří aktivně dělají nebo dělali požární sport, chtěli by se sdružit a mimo jiné reprezentovat univerzitu na akademických soutěžích, kde jsme v posledních letech zaznamenali několik úspěchů. Nabízíme pravidelné tréninky zaměřené na posilování a techniku anebo jen možnost setkávání se v rámci hasičské komunity na univerzitní půdě i mimo ni,“ uvedla Olga Halásová z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP, která za založením klubu stojí a která mimo jiné vloni na Fakultě tělesné kultury UP zorganizovala kurz požárního sportu a ochrany pro studenty (psali jsme zde).   

Pro zájemce o členství v klubu, mezi kterými mohou být i příznivci požárních disciplín, je připraveno první setkání, které se bude konat v úterý 4. března od 17:30 v učebně 2.006 na přírodovědecké fakultě.

„Pokud by se někdo nemohl zúčastnit, ale měl by o zapojení do klubu zájem, může se pro další informace ozvat na e-mail olga.halasova@upol.cz,“ dodala zakladatelka klubu, který je pobočným spolkem České asociace akademických technických sportů (více o ní tady). Zájemci také mohou sledovat informace ve skupině na Facebooku.

Hasiči z UP dosáhli v posledních letech na akademických mistrovstvích ČR několika úspěchů. Vloni se ženské štafetě podařilo obhájit předloňské vítězství na soutěži v disciplínách TFA, jedna ze členek družstva Klára Katrušáková (PdF) k tomu vybojovala individuální stříbro a mužská štafeta skončila třetí. Stejnou pozici obsadili ve svých kategoriích Petra Hejníčková (FTK) a Tobiáš Branc (FZV) v soutěži Studentský železný hasič (psali jsme zde).

Na zvyšování výnosů a stability sklizně sóji v České republice je zaměřen nový výzkumný projekt katedry biochemie přírodovědecké fakulty, jejíž odborníci chtějí vlastnosti sóji zlepšit pomocí aplikované genomiky. Spolupracovat na tom budou s kolegy ze společnosti Zemědělský výzkum v Troubsku a předními americkými šlechtiteli z Missouri a Severní Dakoty. Projekt potrvá do konce roku 2028. Finančně ho podpořilo částkou přesahující 9 milionů korun ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

„Historicky poprvé je podpořen projekt, který povede k vytvoření nových kultivarů sóji na míru zemědělským podmínkám zejména v České republice, ale také v dalších evropských státech,“ řekla hlavní řešitelka projektu Mária Škrabišová z katedry biochemie.

Sója díky svému vysokému obsahu proteinu a oleje vyčnívá mezi ostatními luštěninami a patří mezi strategické komodity, po kterých ve světě neustále stoupá poptávka. Kvůli nedostatečné produkci sóji v EU ale roste její dovoz do EU. Ročně do EU směřuje více než 7 milionů tun této plodiny. „V drtivé většině se přitom jedná o GMO sóju pocházející ze zámoří. Možnost vypěstovat větší množství sóji v rámci EU a omezit tak její dovoz by vedla ke zvýšení soběstačnosti a konkurenceschopnosti v produkci sóji, což je strategický, ale momentálně podhodnocený cíl,“ podotkla Mária Škrabišová.

Sója je však plodina krátkého dne a proto v našich zeměpisných šířkách, kde letní den trvá šestnáct hodin, lze pěstovat pouze odrůdy s vhodnou dobou kvetení a dozrávání. Podobně jako fazol se i sója vysévá na jaře do už teplé půdy. První podzimní mrazíky se přitom mohou vyskytnout už na konci září, tedy v období dozrávání sóji. „Naši zemědělci mají zkušenost s pěstováním kanadských odrůd sóji, které se považují za nejranější. Klasickými metodami šlechtitelství však doposud nebylo možné u těchto nejranějších odrůd maximalizovat výnos a udržet extrémní ranost,“ vysvětlila Mária Škrabišová. 

Výzkumný projekt zaměřený na sóju proto reaguje na poptávku zemědělců po vyšší, jistější a udržitelnější produkci sóji. „Naši rakouští sousedé jsou schopni vyprodukovat až 30 procent původně importovaného množství sóji. To vede ve výsledku například ke snížení nákladů na produkci masa, protože drtivá část importované sóji je používána na zkrmování zvířaty chovanými pro produkci masa. Dlouhodobý trend spotřeby masa přitom ve světě neklesá a Češi se řadí k nejčastějším konzumentům masa v Evropě. Zefektivnění pěstování sóji tak bude nejen ekonomicky výhodnější, ale přispěje i k soběstačnosti v produkci sóji, která je v dnešní době velice důležitá,“ uvedla Mária Škrabišová.

Výzkumná skupina genomiky luštěnin pod vedením Márie Škrabišové dlouhodobě pracuje na vývoji nových metod, které mají zrychlit a zefektivnit šlechtění plodin. Jednou z nich je metoda pro identifikaci oblastí genomu asociovaných s fenotypem, neboli GWAS (Genome-wide association study). Právě pomocí GWAS se už skupině vědců podařilo identifikovat geny a konkrétní alely zodpovědné například za rezistenci sóji vůči pukavosti lusků, odolnost vůči háďátku sójovému, pigmentaci trichomů, lusků nebo osemení. „Jedna věc je umět identifikovat alely, ale ty je pak také třeba dostat do elitních odrůd. V tom nám pomůžou kolegové z Troubska,” dodala Mária Škrabišová. „Máme zkušenosti s charakterizací odrůd sóji z předchozích projektů a na technice křížení sóji v našich podmínkách již s kolegy z přírodovědecké fakulty spolupracujeme,“ uvedl Oldřich Trněný ze společnosti Zemědělský výzkum v Troubsku. Ve výsledku by tak spolupráce mohla vést ke vzniku šlechtitelského programu sóji v Čechách.

V USA na rozdíl od České republiky funguje celá řada věhlasných soukromých nebo státních šlechtitelských programů, patří mezi ně i projekt z North Dakota State University pod vedením doktorky Carrie Mirandy. „Šlechtitelský program NDSU je pokladnicí těch správných alel genů pro extrémní ranost a vysoký výnos, přičemž některé alely se v žádných jiných šlechtitelských programech na světě nevyskytují,“ uvedla Mária Škrabišová. Dalším partnerem projektu je doktorka Kristin Bilyeu, uznávaná expertka v oblasti zlepšování nutričních vlastností sóji z USDA v misurijské Columbii. Celý tým má dosud na kontě 11 prestižních publikací týkajících se aplikované genomiky sóji, přičemž veškeré šlechtění je konvenční a tedy se zcela obejde bez genetických modifikací.

Děti a teenageři spí podle zjištění studie HBSC, jejíž řešitelé působí na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, rok od roku méně. Poprvé se průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Doporučené délky spánku dosáhne jen polovina českých školáků. Ti se tak dostávají do spánkového deficitu, který se nedaří vyrovnat ani o víkendu. Za nesouladem mezi spánkovými návyky ve všedních dnech a o víkendu u části školáků stojí fenomén zvaný sociální jet lag.

U českých dětí a teenagerů dochází k postupnému zkracování délky spánku. Ve všední dny věnují spánku v průměru 7 hodin a 57 minut. Od posledního sběru dat v roce 2018 se délka spánku dětí ve věku 11–15 let zkrátila o 11 minut. Ve srovnání s národními daty z roku 2014 je rozdíl už více než 20minutový. Každý druhý školák (49 %) tak spí méně, než je doporučeno. V roce 2014 přitom do této skupiny patřilo pouze 35 % školáků.

„Spánek je základem pro zdravý vývoj dětí, školní prospěch i celkovou životní spokojenost. Nekvalitní či nedostatečně dlouhý spánek je naopak přímo spjat s širokou škálou problémů, například
i zvýšeným rizikem duševních obtíží. Z výzkumů pak vyplývá, že děti v ČR vnímají svět jako nebezpečné místo a bohužel roste míra úzkostí a depresí i počet sebevražedných pokusů dětí. Namísto neustálého „hašení požárů“ je proto třeba klást důraz na koordinovanou prevenci, vzdělávat děti i rodiče o spánkové hygieně a zajistit, že služby péče o duševní zdraví budou dostupné všem potřebným. Naší nejvyšší prioritou zůstává, aby všechny děti měly podmínky pro šťastné a zdravé dětství,“ shrnula Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

O víkendu spí lépe. Ale je tu sociální jet lag
O víkendech, prázdninách či svátcích je situace lepší. Děti spí průměrně 9 hodin a 31 minut, tedy o hodinu a půl déle než ve školních dnech a spánková doporučení tak splní zhruba dvě třetiny z nich (65 % chlapců a 67 % dívek). I víkendový spánek se ale postupně zkracuje. Ve srovnání s výzkumnými daty z roku 2018 spí děti o volných dnech o 12 minut míň.

Víkendové „dospávání“ navíc poukazuje na tzv. sociální jet lag, tedy nesoulad mezi biologickými rytmy a společenskými povinnostmi – v případě školáků začátkem vyučování. Pokud rozdíl mezi délkou spánku o víkendech a ve všedních dnech přesáhne 2 hodiny, což se týká 37 % páťáků, 51 % sedmáků a 55 % deváťáků, hrozí dětem zvýšená zdravotní rizika. K nim patří depresivní stavy, pocity podrážděnosti a nervozity nebo nadváha a obezita. Vědci rovněž upozorňují na souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek.

„Důležitým ukazatelem je pozdní čas uléhání do postele. U dětí, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky 3–6násobně vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti. Zvýšeným zdravotním rizikům čelí jednak ti, kteří o víkendu dospávají výrazný deficit nasbíraný v týdnu, ale i ti, kteří si o víkendu spánek oproti školním dnům ještě zkrátí,“ upozorňuje Petr Baďura, datový analytik české části celosvětové studie HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP.

Trend: děti chodí do postele později
České děti chodí spát stále později. V případě sedmáků a deváťáků se počet těch, kteří do postele uléhají po půlnoci, od roku 2014 zdvojnásobil (ze 6 na 13 % u 13letých a z 12 na 22 % u 15letých). Právě odkládání momentu, kdy děti usínají, stojí za snižující se celkovou délkou spánku. Čas začátku vyučování, a tudíž čas ranního vstávání, se ve všedních dnech na českých školách v průběhu let příliš nemění. Nabízí se tak otázka, zda by pozdější zahájení vyučování pomohlo prodloužit délku spánku, respektive omezit výskyt sociálního jet lagu.

„Ačkoliv to není přímo obsahem našich výzkumů, tuhle otázku si nelze při procházení dat nepoložit. My si myslíme, že odpověď na ni je ‚ano'. Délku spánku dětí z jedné strany zkracuje pozdější usínání. Z druhé strany ji limituje brzké vstávání do školy. Změna dává smysl na obou koncích. Je nutné pracovat u dětí, ale i u nás dospělých na zlepšení návyků souvisejících s usínáním. Ale změna času vstávání, tedy pozdější začátek školy, je zcela opodstatněná úvaha a neměla by zůstat stranou,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC.

Spánek ve světle obrazovky
V jakém vztahu je spánek a tzv. digitální čas? Nejnovější data ukazují, že školáci, kteří plní spánková doporučení, tráví před obrazovkou v průměru méně času než jejich vrstevníci, kteří spánku věnují méně času. Anebo naopak – školáci, kteří mají svůj digitální čas pod kontrolou, plní ve větší míře spánková doporučení. Zároveň platí, že mezi dětmi ve věku 11–15 let, kteří spí o víkendech více, nebo naopak méně než ve školní dny (zvýšené riziko sociálního jet lagu), najdeme více tzv. „problematických“ uživatelů sociálních sítí i hráčů.

„Zkracování délky spánku u dospívajících je rostoucím problémem veřejného zdraví s vážnými důsledky pro duševní i fyzickou pohodu. Téměř polovina českých školáků spí méně, než je doporučeno, což zvyšuje riziko deprese, úzkosti, obezity a užívání návykových látek. Důkazy ukazují, že pozdější začátek školního dne, lepší spánkové návyky a omezení času stráveného u obrazovek mohou mít pozitivní dopad. WHO podporuje zákonodárce, pedagogy a rodiny, aby podnikali opatření k podpoře zdravých spánkových návyků u dětí a zajistili jim lepší budoucnost,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.

Další podrobnosti a materiály k tématu najdete na webu Zdravá generace.

Epidemiologická studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum.

Ve čtvrtek 24. února 2022 napadlo Rusko Ukrajinu. Jsou tři roky poté a ukrajinští lidé, které válka vyhnala ze svých domovů, si uvědomují, že místa, kde předtím žili, už nikdy nebudou taková, jak si je pamatují. Jak některé ukrajinské běženkyně, jež zázemí našly v České republice, na Univerzitě Palackého, dnes vnímají význam slova domov? Zajímavou sondu na dané téma provedl Artur Tysovskyy, student FF UP.

Artur Tysovskyy, student oboru Ukrajinská filologie a Migrační studia na FF UP, poskytl krátký rozhovor o svém mikrovýzkumu s názvem Vnímání domova pohledem mladých uprchlíků z Ukrajiny studujících na Univerzitě Palackého. Oslovil v něm tři ukrajinské studentky Univerzity Palackého, které kvůli ruské agresi opustily domovy. Když začala válka, utekly z Kyjevské oblasti. Jak tato situace změnila jejich pohled na význam obsahu slova domov?

Arture, jak vlastně vznikla myšlenka tento mikrovýzkum uskutečnit? Co je jeho cílem?

O tématu jsem začal přemýšlet během předmětu Domov a identita migrantů. Otázce domova jsme věnovali velkou část semestru a já si často kladl otázku, jak jej vnímají lidé, kteří byli nuceni své domovy opustit. Když jsme v rámci uvedeného předmětu dostali možnost věnovat se tématu v mikrovýzkumu, chopil jsme se šance. Práci jsem rozdělil do několika kapitol s cílem poukázat na složitosti, v nichž se mladí běženci často ocitají. Informace, které jsou v práci využity, jsou založené na rozhovorech a jejich analýze.

Hodně se v práci hovoří o tom, co znamená domov…

Ano, 23. února 2022 byl pravděpodobně poslední den, kdy si mládež na Ukrajině mohla užívat normálního života. To vše skončilo příletem první rakety v brzkých ranních hodinách následujícího dne. Respondentkám, se kterými jsem hovořil, bylo v té době 14 až 17 let. Dnes popisují, že ze dne na den musely dospět. Právě tato situace měla vliv na jejich vnímání významu slova domov. Před začátkem války jej chápaly jako něco materiálního, byl pro ně místem. Poté, kdy byly nuceny domov opustit, se tato myšlenka vytratila. Uvědomily si, že o domov v materiální formě mohou kdykoliv přijít.

Jak se mladé běženkyně, jež ve vaší práci slouží jako vzorek dané populace, vypořádávají s odloučením? Co jim pomáhá?

Ukrajinské studentky UP uvedly, že poté, kdy opustily domov i myšlenku na domov jako materiálního objektu, jej začaly často spojovat s lidmi, ať už s rodinou, přáteli nebo i komunitou. Začaly považovat za důležitější to, kdo je obklopuje, než to, kde se právě nacházejí. Situaci posílil i fakt, že se během svého života několikrát stěhovaly už na Ukrajině, a i poté, co z Kyjeva odešly, nezůstaly v ČR zprvu na jednom místě. Trvalo nějaký čas, než se usadily. Domov je dnes podle nich tam, kde je lidé rádi vidí, kde se s lidmi cítí komfortně.

Velkou roli v jejich spokojeném životě sehrála ukrajinská komunita, která se v ČR s vypuknutím války zaktivizovala. Porozumění Ukrajinců, kteří v ČR žijí dlouho, s těmi, kteří přišli nedávno, považují studentky za velmi důležité. S těmito lidmi se noví běženci totiž mohou bavit o spoustě věcí, jež by Češi nejspíš nepochopili. Ukrajinská komunita začala pořádat i kulturní akce, vedla sobotní školy pro ukrajinské děti atd.  

A co jim i dnes, po třech letech života v ČR, dělá starosti?

Někdy i xenofobní poznámky. Studentky připustily, že je od Čechů zaznamenaly. Směřovaly k jejich původu i k jazyku. Osobně vím, že bezproblémové nejsou ani vztahy v samotné ukrajinské komunitě, především mezi těmi s dočasnou ochranou a těmi, kteří do ČR přišli už před válkou a prošli si dlouhými administrativními procesy. Překvapivě se objevuje i nevraživost mezi běženci samými, přičemž konflikty mezi nimi vznikají například kvůli oblasti, ze které přijeli. V komunitě se dělají rozdíly mezi těmi Ukrajinci, kteří přijeli z okupovaného východu a těmi, kteří přijeli z poměrně ‚klidného‘ západu.

K tomu všemu se běženci setkávají i s nepochopením během krátkodobých návratů na Ukrajinu, například za účelem návštěvy rodiny a blízkých, vyřízení dokumentů nebo návštěvy u lékaře. Na lidech, kteří na Ukrajině zůstali a každý den tak žijí se zvukem sirén, se válka velmi podepsala. Pro ty, kteří vyjeli do zahraničí, nemají často pochopení. Stává se tak, že se běženci nakonec nacházejí na pomyslném mostě mezi dvěma ostrovy – nejsou přijati českou společností a ani tou ukrajinskou. Pochopení nacházejí jen mezi dalšími uprchlíky, s nimiž je spojuje podobné trauma.

Jak vnímají oslovené studentky Univerzitu Palackého?

Jednoznačně se stala jejich důležitou součástí života. Sehrává pro ně dokonce důležitou roli ve formulování svého nového domova.

V jakém smyslu?

Všechny tři mladé ženy uvedly, že jim Univerzita Palackého poskytuje podporu, a to nejen materiální, ale i morální. Stala se pro ně místem, kde mohou používat svůj rodný jazyk, číst ukrajinskou literaturu a zároveň být se svou komunitou, která hraje důležitou roli v jejich vnímání domova. Respondentky jsou studentkami sekce ukrajinistiky a velmi si váží toho, že mají na katedře slavistiky FF UP komfortní prostředí. Velkou zásluhu na tom mají vyučující, kteří jim pomáhají nejen s univerzitními záležitostmi, ale i s těmi osobními. Oporu našly i v ostatních studentech, kteří jim po nástupu na UP pomohli se integrovat, a na které se také mohly obrátit i s osobními problémy. Sekce ukrajinistiky uvedené katedry se podle nich snaží o vytvoření rodinné atmosféry, například pořádáním kulturních a tematických akcí. Studium oboru v Olomouci navíc vnímají jako možnost popularizovat svou zemi a vše, co je jim blízké. Za podstatné považují i to, že právě na univerzitě mohou rozvíjet svůj rodný jazyk. Právě ten často spojují s pocitem domova. V rozhovorech dokonce zdůraznily, že se během studia na UP jejich láska k rodnému jazyku ještě posílila. Důležité jsou pro ně i knihy v ukrajinštině, i ty jim připomínají domov. Z materiálního hlediska jim domov dále připomínají i drobnosti, samolepky, připínáčky s ukrajinskými motivy, nápisy či stužky v ukrajinských barvách. K patriotickým vzpomínkám pak řadí vlajku. Tu však už spojují s něčím, čemu se říká domovina.  

Domov versus domovina?

Nejsou to pojmy, které jdou proti sobě. Každý má jen jiný význam. Ano, z mého šetření vyplynul jasný rozdíl mezi pojmy domov a domovina. Studentky, se kterými jsem mluvil, dnes Ukrajinu vnímají spíš jako domovinu, místo, kde se narodily, místo, ke kterému mají silné nacionalistické cítění. Ale je to také dnes už místo, kam se vrátit nechtějí. Nevidí tam životní perspektivu. Při návštěvách Ukrajiny vnímají pocit odcizení. Zdůrazňují přitom, že mnozí lidé se už ani nemají kam vrátit. Přišli o majetky, často o rodiny a blízké. Navíc se v této zemi necítí bezpečně. Mužům v mobilizačním věku se i stává, že je tamní lidé vnímají jako zrádce, kteří opustili zemi v nejkritičtější chvíli. Válka mnohé změnila.

Vnímání významu slova domov posunul pocit ohrožení. Oslovené tři mladé ženy dnes domov spatřují především samy v sobě. Budují si ho tam, kde žijí. Nový začátek teď podle nich spatřuje řada běženců z Ukrajiny právě v České republice. I přes nenávist, se kterou se zde mohou setkat, se zde cítí bezpečněji. Česká republika se pro ně stala místem, které jim nabízí nové možnosti i vyšší úroveň života.

Artur Tysovskyy je studentem třetího ročníku bakalářského studia oboru Ukrajinská filologie (maior) a Migrační studia (minor) na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP. Narodil se v Praze, celý život však prožil v Přerově. Jeho rodiče přišli z Ukrajiny do České republiky před třiceti lety. Seznámili se až v ČR a rozhodli se zde i zůstat. Po dokončení bakalářského studia by Artur Tysovskyy rád zůstal na UP, a to v navazujícím magisterském programu. Říká, že mu studium v Olomouci nabídlo možnost věnovat se tématům, jež ho zajímají.

Knihovna UP zve na besedu se spisovatelkou Adélou Rosípalovou, která se věnuje žánru „young adult“ a psaní povídek. Studentka české a anglické filologie FF má na svém spisovatelském kontě už několik titulů. Debata o knihách i tom, jak se vlastně člověk dostane k psaní, se uskuteční v úterý 4. března od 17 hodin v Klubovně Zmijozel v prvním patře Ústřední knihovny ve Zbrojnici.

Zlomky nekonečna, Lásky čas, Ocelová liga či povídkové soubory 4 povídky nebo Z pera knihomolů. To jsou názvy knih, pod nimiž je podepsána Adéla Rosípalová. „Určitě budeme mluvit o tom, proč a jak se stala spisovatelkou, co ji k tomu vedlo a co ji na její práci baví a naplňuje. Bude mě zajímat i to, co je na spisovatelské práci nejtěžší, jestli se dá psaní naučit jako dovednost, jak důležitý je talent a píle,“ říká Zuzana Svobodová z Knihovny UP, která bude besedu moderovat.

Setkání je určeno široké veřejnosti. Zuzana Svobodová zve především studenty. „Rádi bychom na besedě přivítali studenty naší univerzity, kteří uvažují, že by nějakou svou sbírku nebo knihu vydali a zatím si netroufají. Věříme, že sdílení autorských zkušeností by je mohlo přivést k myšlence prezentovat svou vlastní tvorbu,“ říká a dodává, že se určitě příchozí dozví i to, co Adélu Rosípalovu inspirovalo k vlastní tvorbě, jací autoři a autorky se jí líbili, i jak snadné či nesnadné bylo získat nakladatele pro svou prvotinu. „Budu se ptát, jaký je to pocit vidět svou knihu v knihkupectví a jaké to je, vyhrát cenu na Humbookfestu,“ dodává Zuzana Svobodová a připomíná, že autorku najdou fanoušci literatury na sociálních sítích pod přezdívkou adelle_bookworm.

Beseda se uskuteční v úterý 4. března od 17 hodin v Klubovně Zmijozel v prvním patře Ústřední knihovny ve Zbrojnici. Vstup je zdarma.

 

Stipendium Petra Zoubka na podporu mimořádně nadaných studentů Právnické fakulty UP se pro letošní akademický rok dělilo. Ocenění získali Jakub Kořínek a Matyáš Zeman, studenti 4. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. Stipendium, které je spojené s celkovou finanční podporou 40 000 korun, uděluje fakulta společně s Nadačním fondem Petra Zoubka jednou ročně.

Stipendium je pojmenované po výjimečném posluchači právnické fakulty, který těsně před dokončením studia v březnu 2019 podlehl agresivnímu nádorovému onemocnění. Rodina a přátelé Petra Zoubka krátce nato založili nadační fond a spojili síly s fakultou. „Prostřednictvím fondu se snažíme šířit Peťův odkaz, jeho vize a přístup k životu. Máme několik cílů, jedním z nich je právě podpora výjimečných studentů olomouckých práv, kteří se svou aktivitou a přístupem k lidem našemu synovi nejvíce podobají,“ uvedla Renáta Zoubková, matka Petra Zoubka, členka správní rady nadačního fondu, s tím, že největší sílu stipendia vidí v podpoře lidství, ochotě pomáhat a snaze být aktivní.

Za fakultu ocenění předávali Václav Stehlík, děkan PF UP, a Maxim Tomoszek, proděkan PF UP pro studijní záležitosti. „Jsem rád, že mezi našimi studenty jsou tací, kteří nejen bez zaváhání zvládají náročné studium, ale zvládají přitom nezištně pomáhat druhým, věnovat se sportu, získávat praktické zkušenosti, tedy být lidmi v tom nejúplnějším smyslu slova. Naplňují tak odkaz Petra Zoubka, jehož aktivní přístup k životu i studiu je neutuchající inspirací pro všechny studenty, ale i pro vyučující a další. Doufám, že se oceněným studentům bude dařit do budoucna minimálně tak, jako doposud,“ řekl proděkan Tomoszek.

Pravidla pro přiznání Stipendia Petra Zoubka upravuje fakultní vnitřní norma. Žadatelé musí splňovat pět podmínek – vážený studijní průměr do 1,8 za celé dosavadní studium na fakultě, alespoň jeden úspěšně dokončený semestr ve Studentské právní poradně nebo jiné klientské právní klinice vyučované na fakultě, absolvování odborné praxe. Student musí také být aktivní sportovec a musí se zapojovat do dobročinných společensky přínosných aktivit.

Po posouzení žádostí komise rozhodla, že tentokrát budou nositelé stipendia dva studenti – Jakub Kořínek a Matyáš Zeman. „Přiznání stipendia si nesmírně vážím a vnímám ho jako poctu i důležitou motivaci. Inspiruje mě k tomu, abych se neustále zlepšoval a pokračoval v odkazu Petra,“ řekl Jakub Kořínek. Velmi podobně jej vnímá i Matyáš Zeman. „Je to nejen ocenění mé dosavadní práce, ale i potvrzení, že vytrvalost a úsilí mají v životě smysl. Přijímám ho s pokorou a s respektem k odkazu Petra Zoubka i všem předchozím laureátům. Velmi si stipendia vážím a řadím ho mezi nejvýznamnější ocenění ve svém životě. Jsem rád, že nadační fond ve spolupráci s fakultou podporuje talentované studenty a pomáhá jim v naplňování jejich cílů.“

Fond a fakulta poprvé udělovaly Stipendium Petra Zoubka v roce 2021. Vloni ho získal student David Krejčí, před ním Filip Zátopek, Veronika Vysoudilová a Kateřina Dračková.

Na slavnostní udělování stipendia navázal odborný seminář Etika – opatření na konci života. Přednášku si připravil Filip Křepelka z Právnické fakulty MU v Brně na téma Dobrá smrt a její právní a etické otázky v historické, komparativní a integrační perspektivě.

Jakub Kořínek
 

O mně
Studuji ve 4. ročníku na Právnické fakultě UP a od dětství jsem se snažil pomáhat lidem. Studium práv mi dává konkrétní možnosti, jak podporovat ty, kteří se ocitli v nesnázích. Rád sportuji a ve volném čase se věnuji například fotbalu, plavání, beachvolejbalu i jiným aktivitám. Zároveň pracuji jako plavčík v Humpolci a druhým rokem dobrovolničím na benefičním festivalu Punkáči deťom zaměřeném na pomoc dětem v nouzi. Od minulého roku působím jako student ve firmě Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r.o., kde získávám cennou praxi. 
Jak využiji získanou finanční podporu?
Konkrétní využití finanční podpory jsem dosud neřešil. Pravděpodobně ji ale investuji do studijních materiálů a kurzů, které mi pomohou prohlubovat odborné znalosti a dále se rozvíjet. Rád bych díky nim dokázal poskytovat lepší pomoc těm, kteří se ocitnou v obtížných situacích.

Matyáš Zeman

O mně
Jsem studentem 4. ročníku právnické fakulty Univerzity Palackého. Po nástupu na fakultu se právo stalo nejen mým studijním oborem, ale také vášní. Již od sedmi let hraji šachy a nyní jsem členem družstva Moravské Slavie Brno v české extralize. Podílím se na rozvoji šachu v České republice a spolu s mými kolegy pořádáme volně přístupné šachové přednášky. Rád pomáhám lidem, kteří pomoc zrovna potřebují, ať už prostřednictvím nejrůznějších finančních sbírek nebo konkrétní pomocí na místě. Celkem dva semestry jsem působil ve Studentské právní poradně, která poskytuje právní pomoc lidem bez nároku na honorář, nyní působím jako praktikant v advokátní kanceláři.
Jak využiji získanou finanční podporu?
Rád bych věnoval část finanční podpory Studentské právní poradně, které vděčím nejen za právní, ale i osobnostní rozvoj a získání nových schopností. Budu rád, když podpořím její fungování do dalších let, např. pro nákup literatury, zlepšení prostor atd. Část finanční podpory určitě poputuje na dobré účely, např. na charitu pro nemocné děti. Některé peníze si ponechám pro osobní potřebu a část investuji do seberozvoje, ať už právního, šachového nebo osobnostního. Nejsem ale typ, co by peníze hned utratil, takže všechno budu muset ještě pečlivě promyslet.