Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Mezinárodní skupina vědců experimentálně vytvořila první verzi Gottesman-Kitaev-Preskill kvantových kódů (KGP) pro volně šířené světlo a otevřela tím cestu pro konstrukci optických kvantových počítačů, které svými výkony mnohonásobně předčí klasickou výpočetní technologii. Unikátní experiment je výsledkem dlouhodobé spolupráce mezi vědci z University of Tokio, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Johannes Gutenberg-Universität Mainz. Výsledky jejich společné vědecké práce byly publikovány v prestižním časopise Science.

Kvantové počítače nabízí nový způsob zpracování informace, jelikož využívají princip kvantové superpozice. Jejich kvantové bity, což je kvantová obdoba klasických počítačových bitů, díky tomu mohou být současně ve stavech 0 i 1. Důležitou vlastností, kterou tyto tzv. qubity musí splňovat, je odolnost proti náhodným chybám, ke kterým může docházet. Na rozdíl od klasického počítače mají totiž v případě kvantových počítačů případné chyby dalekosáhlejší následky. Je proto nutné detekovat a opravit i malé nepřesnosti.

Jeden logický qubit je kvůli snížení chybovosti vždy zakódován do většího počtu fyzických qubitů. Tento dosavadní přístup ale snižuje schopnost zapojovat qubity do větších kvantových obvodů, protože je potřeba udržet jejich celkovou kvantovou superpozici. Mezinárodní tým vědců se proto zaměřil na kódování logických qubitů do optických oscilátorů, které mohou nést i velmi složité kvantové kódy a zároveň si zachovávají odolnost proti chybovosti. „Tyto kódy je možné vytvořit například pomocí mikrovlnných kvantových obvodů v supravodivých rezonátorech, pohybu jednotlivých chladných atomů a nyní díky výsledkům práce našeho mezinárodního týmu i za pokojové teploty jako speciální stavy světla, což je výhodné z hlediska praktického využití,“ říká profesor Radim Filip z katedry optiky přírodovědecké fakulty.

Šířený puls světla fungující jako optický oscilátor má tu výhodu, že na jeho vysokých frekvencích není potřeba oscilátory chladit. I když je optický kód složený z velkého počtu fotonů, všechny jsou soudržné uvnitř jediného pulsu světla. „Tyto pulsy lze kombinovat, zpracovávat a měřit za pokojové teploty s vysokými rychlostmi tak, jak to známe ze současných optických komunikací. Klíčový krok nelineárních měření si oba týmy již společně vyzkoušely v roce 2023 a výsledek publikovaly v Nature Communications,“ uvádí Petr Marek z katedry optiky.

Chybám odolný GKP kód tvoří velké množství fotonů v jediném optickém pulsu, který má přesně danou strukturu a fotony jsou v něm uspořádány ve virtuální mřížce. „Náhodné chyby pak vedou k deformaci nebo posunutí této mřížky, která se dá detekovat a opravit. Není ale snadné z experimentálních dat potvrdit, zda připravený stav už má tyto požadované vlastnosti. To byl náš úkol,“ pokračuje Petr Marek.

Konstrukce těchto prvních GKP kódů ve světle je velice náročná a potřebuje silnou nelinearitu, což je pro vědce stále otevřená výzva. „V provedeném experimentu byla tato nelinearita vytvořena pomocí vysoce kvalitních detektorů počtu fotonů. Do budoucna věříme v další rychlý vědecký pokrok. Nelinearita je klíčem k optickým kvantovým počítačům,“ doplňuje Radim Filip. 

Tento dlouhotrvající společný výzkum týmů z Olomouce a Tokia byl financován řadou projektů Grantové agentury České republiky včetně projektu EXPRO a projekty CLUSTEC a NONGAUSS v rámci programů Flagship a Widening financovaných z Horizon Europe.   

Univerzita Palackého ani po téměř dvou letech trvání válečného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem nezapomíná na své ukrajinské studentky a studenty. Rektor Martin Procházka je po novém roce opět pozval na společné setkání, kterého se účastnil také prorektor pro internacionalizaci Jiří Stavovčík a rovněž kancléř univerzity Martin Tomášek.

Společně jim nabídli pomoc při řešení problémů, které jim přináší specifická situace, v níž se vinou války ocitli. „Setkání s našimi ukrajinskými studentkami a studenty mi připomnělo, že už je to skoro dva roky, co jsem s některými z nich takto seděl poprvé. Tehdy měli slzy v očích a těžko hledali slova. Válka a problémy s ní spojené ovlivňují jejich mladé životy i dnes, ale už se s tím naučili žít, jakkoliv hrozně nám to zní. Tentokrát na mě působili více uvolněně, dokázali se zasmát a povídat si o tom, co je trápí, ale i těší a baví. Mluvili o tom, jak je stále složité se vydat domů za rodinami, že by v naší zemi chtěli i po studiu zůstat a pracovat, že se na naší univerzitě a v našem univerzitním městě cítí bezpečně a našli u nás svůj druhý domov. A opět děkovali za veškerou laskavost, pomoc a podporu, která je pro ně tak důležitá,“ uvedl rektor Martin Procházka.

Společné setkání uspořádalo oddělení komunikace UP ve spolupráci s katedrou slavistiky Filozofické fakulty UP.

Uspořádáním vědecké konference oslavila olomoucká právnická fakulta 10. výročí účinnosti občanského zákoníku. Jedinečné dvoudenní sympozium, plné zvučných jmen řečníků a zajímavých témat, přilákalo právní teoretiky, advokáty, soudce, a to i Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, nebo notáře. Pozvání přijaly také osobnosti, které zákoník připravovaly a pomáhaly s jeho přijetím.

Myšlenka uspořádat tuto konferenci se zrodila zhruba před rokem. S nápadem přišli Filip Melzer a Petr Tégl z katedry soukromého práva a civilního procesu. Právníci, kteří sami před lety byli u příprav nového občanského zákoníku. „Shodli jsme se, že konference k danému jubileu je nejen vhodná, nýbrž přímo nutná. To platí o to více, že právě olomoucká právnická fakulta věnuje výuce soukromého práva bezkonkurenčně největší rozsah ve srovnání se všemi ostatními právnickými fakultami. Podle mých informací žádná z právnických fakult nechystá podobnou akci v takovém rozsahu,“ řekl za organizátory Petr Tégl.

Dvoudenní setkání odstartoval blok, který připomněl ideová východiska, okolnosti a důležité milníky tvorby občanského zákoníku. Jako první se slova ujali „rodiče občanského zákoníku“ Karel Eliáš a Michaela Hendrychová. Oba v roce 2000 pověřil tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl přípravou návrhu občanského zákoníku. „Své jsme si k občanskému zákoníku řekli a napsali. Teď je na jiných, aby s ním pracovali a uváděli ho do života. Deset let je dlouhá doba v životě člověka, ale v působení občanského zákoníku je to strašně málo,“ řekl mimo jiné Karel Eliáš. Se svými kolegy za řečnickým pultem se shodli, že schválení zákoníku stále považují za malý zázrak.

Michaela Hendrychová publiku přiblížila přípravu rodinněprávních pasáží. Na ni navázala Milana Hrušáková, bývalá děkanka PF UP. I ona připojila své vzpomínky na zajímavé momenty, které provázely přípravu a schvalování kodexu. František Korbel a Filip Melzer následně hovořili o tvorbě zákoníku z pohledu tehdejšího ministerstva spravedlnosti, kde působili jako náměstci. První jmenovaný pak věnoval fakultě vytištěný vládní návrh občanského zákoníku a originál příslušné sbírky zákonů, v níž byl zákoník publikován.

Další bloky konference již byly tematicky zaměřeny: na obecnou část občanského zákoníku, rodinné právo, právnické osoby a jiné entity, věcná práva, dědické právo a závazkové právo. „Všechny bloky byly spojeny jednotící ideou. Tou byla úvaha nad vybranými problémy kodexu a jejich řešením z pohledu právní teorie i praxe – zejména praxe vysokých soudů, které se v prvních deseti letech jeho účinnosti objevily,“ vysvětlil Petr Tégl. Každá sekce obsahovala hlavní referát, na nějž navazovaly dva koreferáty. „Obecná shoda panovala na tom, že ani po deseti letech není možné považovat novou úpravu za detailně probádanou. Řada aspektů stále čeká na to, až budou objeveny. Stejně tak se vystupující shodli na tom, že dosud nenastala vhodná doba na případnou koncepční novelizaci. Konference nepochybně posunula stav dosavadního bádání v jednotlivých oblastech,“ uvedl Petr Tégl a vyzdvihl vysokou erudici všech přednášejících.

Všechny příspěvky hodlá organizační výbor konference publikovat v rámci sborníku, který by měl vyjít u nakladatelství C. H. Beck. „Vzhledem k zajímavosti jednotlivých témat, jakož i ke kvalitě přednášejících, bude daná publikace nepochybně přínosem pro právní praxi,“ dodal Petr Tégl.

Občanský zákoník je zákon, který byl přijat Parlamentem České republiky a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 89/2012 Sb. Tento občanský zákoník rekodifikoval české soukromé právo a nahradil předchozí československý občanský zákoník z roku 1964 a další zákony, mimo jiné zákon o rodině nebo zákon o vlastnictví bytů.

Konference 10 let účinnosti občanského zákoníku má svou webovou stránku.