Feed aggregator

Nové umělé pacienty, tzv. fantomy, s možností aplikace virtuální reality a záznamu zákroků pořídí Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Umožní jí to rozšířit a dále zkvalitnit praktickou výuku na simulátorech pro postgraduální studenty. Nákup moderního přístrojového vybavení je podpořen z Národního programu obnovy.

Klinika zubního lékařství v současnosti disponuje patnácti staršími fantomy, na kterých se učí a zároveň si následně procvičují potřebné dovednosti jak studenti magisterského programu, tak i postgraduální studenti – doktorandi a lékaři ve specializačním vzdělávání, pro které však vybavení fantomárny není dostačující. „U postgraduálního studia se již jedná o odbornosti či specializace, jako je například endodoncie, implantologie či klinická stomatologie, a v tomto směru jsme dosud omezeni technickým vybavením i časovou kapacitou pro simulační výuku, kterou musíme kloubit s léčebnou péčí,“ uvedla přednostka kliniky a proděkanka LF UP pro studium Zubního lékařství a Dentistry Iva Voborná.

Tato situace se však brzy změní díky projektu, v rámci něhož klinika pořídí až šestnáct nových modernějších simulátorů s možností aplikace virtuální reality a také mikroskopové vybavení, které je pro specializované oblasti zubního lékařství potřeba.

„Bude to pro nás velký kvalitativní skok a budeme moci studentům nabídnout nové výukové předměty. S využitím virtuální reality se můžeme při výuce věnovat komplikovanějším reálným případům a jejich řešení na simulátoru před ošetřením pacienta. Toho bychom na počátku naskenovali 3D rentgenem, zpracované snímky pak vložili do virtuální reality, díky níž by si student-lékař na simulátoru mohl nanečisto vyzkoušet ošetření, které dotyčnému bude v ústech provádět,“ přiblížila přednostka kliniky.

Moderní simulátory nahradí část dosluhujících starších fantomů, kdy některé z nich ještě najdou uplatnění, například v cvičné zubařské ordinaci v Pevnosti poznání. S novým přístrojovým vybavením dojde ve fantomárně na klinice i ke změnám organizačním. Její prostory budou účelněji a funkčněji využity. K úpravám by mělo dojít v létě příštího roku.

Nové vybavení pro simulační výuku Kliniky zubního lékařství LF UP a FNOL bude pořízeno pod hlavičkou projektu Navýšení kapacity pro simulační výuku v doktorském studijním programu Stomatologie a ve specializačním vzdělávání v rámci vzdělávacího programu v oboru Klinická stomatologie (registrační číslo CZ.31.7.0/0.0/0.0/23_086/0008496), který je v rámci Národního programu obnovy spolufinancován Evropskou unií. Rozpočet projektu počítá s výdaji ve výši 23,5 milionu korun.

Hlavní řešitelkou projektu je proděkanka LF UP pro studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročníku a vedoucí fakultního simulátorového centra Centesimo docentka Eva Klásková, odborný tým dále tvoří Luděk Kaprál a Jaromír Vachutka ze zmíněného centra. Administrativní část projektu zabezpečuje Projektový servis UP.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest se letos bude věnovat přírodopisnému dokumentu. Odehraje se od 14. do 17. října v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) a nabídne výběr těch nejlepších snímků, které vznikly za poslední dva roky. Některé budou uvedeny v premiéře.

Festival se letos zaměří na přírodopisné filmy, které mají bohatou historii a od svého vzniku na začátku 20. let prošly revolučním vývojem. Objektivy kamer již „pouze“ nezachycují zvířata a rostliny v jejich přirozeném prostředí, ale tvůrci filmů si kladou otázky ochrany planety a toho, jak lidé svou činností faunu a flóru ovlivňují.

O pozornost poroty se uchází 16 snímků, nejvíce v historii festivalu

Návštěvníci se podívají například do Argentiny, kde se zvířata musí přizpůsobovat extrémním přírodním i teplotním rozdílům a hledat vhodný způsob lovu i obrany. Klimatická změna se dotýká i Himalájí, do kterých se vydal tým vědců mapujících ledovce. V dalším dokumentu se diváci ocitnou v bouři a zjistí, jak mravenci odolávají turbulentním změnám v atmosféře. Fascinující je také příběh šimpanze číslo 65, který se stal součástí vesmírného závodu a jehož osudu se věnují švédští dokumentaristé. Jedním z námětů bude také to, jak nás mohou zachránit obyčejné houby.

Návštěvníci se mohou setkat s osobnostmi světového dokumentu

„Těšíme se na Robyn Metcalfe – producentku a historičku jídla u filmu Dozrávání. Také přijede Masha Karpoukhina, režisérka filmu Poslední slavík, a režiséři filmu Ztracený prales Ivohiboro Fitzgerald Jego a Laurent Portes,“ zve na festival dramaturg Zdeněk Rychtera.

Novinkou je letos cena diváků, kteří si mezi filmy mohou vybrat svého favorita. „Kromě toho uvidí i snímek o klíšťatech, který vznikl v rámci workshopu dokumentární tvorby během minulého ročníku festivalu. Společně jej vytvořily studentky České zemědělské univerzity,” doplnil dramaturg.

Diskuze i projekce pro školy

V programu nebudou chybět debaty a panelové diskuze. Dopolední projekce budou patřit základním a středním školám, které se budou moci podívat na špičkové wildlife dokumenty.

„Každým rokem zapojujeme do festivalu také studenty. Ti se mohou stát součástí studentské poroty a vybrat jeden z oceňovaných snímků. Mimo to se také podílejí na samotné přípravě a organizaci festivalu. Někteří z pedagogů vidí v dokumentárních filmech pro studenty velký přínos, a tak je vezmou na promítání v rámci výuky tematicky blízkých předmětů,“ upřesnila organizátorka Karolína Otcová z ČZU.

Fanoušci filmu mohou vybírat z několika projekcí denně, které jsou zdarma – stačí se pouze registrovat na webu festivalu nebo přijít do kampusu ČZU.

Česká zemědělská univerzita v Praze organizovala festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011 pod názvem Life Sciences Film Festival a později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého v Olomouci, na jejíž půdě se koná úspěšný mezinárodní festival populárně-vědeckého filmu Academia Film Olomouc (AFO), a společně pořádají Prague Science Film Fest.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest se letos bude věnovat přírodopisnému dokumentu. Odehraje se od 14. do 17. října v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) a nabídne výběr těch nejlepších snímků, které vznikly za poslední dva roky. Některé budou uvedeny v premiéře.

Festival se letos zaměří na přírodopisné filmy, které mají bohatou historii a od svého vzniku na začátku 20. let prošly revolučním vývojem. Objektivy kamer již „pouze“ nezachycují zvířata a rostliny v jejich přirozeném prostředí, ale tvůrci filmů si kladou otázky ochrany planety a toho, jak lidé svou činností faunu a flóru ovlivňují.

O pozornost poroty se uchází 16 snímků, nejvíce v historii festivalu

Návštěvníci se podívají například do Argentiny, kde se zvířata musí přizpůsobovat extrémním přírodním i teplotním rozdílům a hledat vhodný způsob lovu i obrany. Klimatická změna se dotýká i Himalájí, do kterých se vydal tým vědců mapujících ledovce. V dalším dokumentu se diváci ocitnou v bouři a zjistí, jak mravenci odolávají turbulentním změnám v atmosféře. Fascinující je také příběh šimpanze číslo 65, který se stal součástí vesmírného závodu a jehož osudu se věnují švédští dokumentaristé. Jedním z námětů bude také to, jak nás mohou zachránit obyčejné houby.

Návštěvníci se mohou setkat s osobnostmi světového dokumentu

„Těšíme se na Robyn Metcalfe – producentku a historičku jídla u filmu Dozrávání. Také přijede Masha Karpoukhina, režisérka filmu Poslední slavík, a režiséři filmu Ztracený prales Ivohiboro Fitzgerald Jego a Laurent Portes,“ zve na festival dramaturg Zdeněk Rychtera.

Novinkou je letos cena diváků, kteří si mezi filmy mohou vybrat svého favorita. „Kromě toho uvidí i snímek o klíšťatech, který vznikl v rámci workshopu dokumentární tvorby během minulého ročníku festivalu. Společně jej vytvořily studentky České zemědělské univerzity,” doplnil dramaturg.

Diskuze i projekce pro školy

V programu nebudou chybět debaty a panelové diskuze. Dopolední projekce budou patřit základním a středním školám, které se budou moci podívat na špičkové wildlife dokumenty.

„Každým rokem zapojujeme do festivalu také studenty. Ti se mohou stát součástí studentské poroty a vybrat jeden z oceňovaných snímků. Mimo to se také podílejí na samotné přípravě a organizaci festivalu. Někteří z pedagogů vidí v dokumentárních filmech pro studenty velký přínos, a tak je vezmou na promítání v rámci výuky tematicky blízkých předmětů,“ upřesnila organizátorka Karolína Otcová z ČZU.

Fanoušci filmu mohou vybírat z několika projekcí denně, které jsou zdarma – stačí se pouze registrovat na webu festivalu nebo přijít do kampusu ČZU.

Česká zemědělská univerzita v Praze organizovala festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011 pod názvem Life Sciences Film Festival a později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého v Olomouci, na jejíž půdě se koná úspěšný mezinárodní festival populárně-vědeckého filmu Academia Film Olomouc (AFO), a společně pořádají Prague Science Film Fest.

Příznivce vytrvalostního běhu z řad studentů i zaměstnanců Univerzity Palackého zve katedra sportu Fakulty tělesné kultury UP k účasti na Přeboru UP v přespolním běhu. Již 46. ročník této podzimní sportovní události se uskuteční ve středu 16. října po 14. hodině.

Centrem závodu bude jako obvykle atletický stadion TJ Lokomotiva na tř. 17. listopadu, většina tratí vede přilehlými Bezručovými sady. Na ženy čeká trať dlouhá 3 km, muži poběží 5,5 km.

„Vítězové obou kategorií se stávají přeborníky Univerzity Palackého pro rok 2024 a obdrží kromě diplomu, medaile a krásných věcných cen také Cenu děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia,“ uvedl ředitel závodu Vítězslav Prukner. Před závody dospělých proběhne ještě soutěž dětí.

K účasti na přeboru se běžkyně a běžci mohou registrovat dopředu prostřednictvím tohoto formuláře, případně je možné se přihlásit přímo na stadionu před startem závodů. Prezence žen začíná ve 14:30, mužů pak o půlhodinu později. Jména letošních přeborníků univerzity budou vyhlášena v 16 hodin. Další informace jsou k dispozici zde.

Vloni přebor ovládla Klára Machková z FF UP a Petr Bachan z FTK UP – psali jsme zde.

Příznivce vytrvalostního běhu z řad studentů i zaměstnanců Univerzity Palackého zve katedra sportu Fakulty tělesné kultury UP k účasti na Přeboru UP v přespolním běhu. Již 46. ročník této podzimní sportovní události se uskuteční ve středu 16. října po 14. hodině.

Centrem závodu bude jako obvykle atletický stadion TJ Lokomotiva na tř. 17. listopadu, většina tratí vede přilehlými Bezručovými sady. Na ženy čeká trať dlouhá 3 km, muži poběží 5,5 km.

„Vítězové obou kategorií se stávají přeborníky Univerzity Palackého pro rok 2024 a obdrží kromě diplomu, medaile a krásných věcných cen také Cenu děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia,“ uvedl ředitel závodu Vítězslav Prukner. Před závody dospělých proběhne ještě soutěž dětí.

K účasti na přeboru se běžkyně a běžci mohou registrovat dopředu prostřednictvím tohoto formuláře, případně je možné se přihlásit přímo na stadionu před startem závodů. Prezence žen začíná ve 14:30, mužů pak o půlhodinu později. Jména letošních přeborníků univerzity budou vyhlášena v 16 hodin. Další informace jsou k dispozici zde.

Vloni přebor ovládla Klára Machková z FF UP a Petr Bachan z FTK UP – psali jsme zde.

Bilateral student exchanges, sharing of experience in science and research, joint study programmes, and examples of good practice in science development strategy, project management, and curriculum internationalisation – those were among the main points of the meetings held earlier this week by Palacký University Rector Martin Procházka during his visit to the University of Minnesota. In Minneapolis he concluded his short work trip to the USA, which was also his first in his new role as President of the Aurora international university consortium.

“It was a splendid opportunity to present the research and educational activities not only of Palacký University Olomouc, but also of all universities associated in the Aurora network, where I took over the presidential duties from Jón Atli Benediktsson from Iceland in September. The University of Minnesota is one of the most prestigious and dynamic research centres, it has long been considered one of the top universities in the USA, and it is also ranked in the top 100 universities internationally. I am therefore very happy that we and our European universities can continue to count on this strategic global partner, with whom we want to develop even closer and more intensive collaboration within the Aurora network,” said Procházka.

During his visit to the University of Minnesota he met, among others, with Rachel Croson, Executive Vice President and Provost for the Twin Cities campus, attended by over 50,000 students in Minneapolis and Saint Paul. Other attendees of the meetings included Shashank Priya, Vice President for Research and Innovation; Harvey Charles, Vice Provost for International Affairs; Karen Brown, Director of the Interdisciplinary Center for the Study of Global Change; and other representatives of the central international office of the University of Minnesota system, the Global Programs and Strategy Alliance, which is dedicated to internationalising study programs.

“There is a lot of interest in two-way student exchanges on the part of the University of Minnesota. We also talked about the possibilities of using the COIL method (Collaborative Online International Learning), in which professors and their students from different countries work together on team activities through various online platforms. One of the joint activities could also be an online course for both our and American students focusing on the SDGs, i.e. the seventeen Sustainable Development Goals set by the United Nations programme for improving the quality of life in member countries and beyond by 2030,” added Tereza Kalousková, Head of the Office for Partnership of the UP Division for International Cooperation, who accompanied the UP Rector on his trip to the USA.

Oboustranné výměny studentů, sdílení zkušeností v oblasti vědy a výzkumu, společné studijní programy nebo příklady dobré praxe v oblasti strategie rozvoje vědy a projektového řízení nebo internacionalizace kurikula. Tato témata patřila mezi hlavní body jednání, která na začátku tohoto týdne uskutečnil rektor Univerzity Palackého Martin Procházka během své návštěvy na University of Minnesota. V severoamerickém městě Minneapolis zakončil svou krátkou pracovní cestu po USA, která byla zároveň jeho první v nové roli prezidenta mezinárodního univerzitního konsorcia Aurora.

„Měl jsem skvělou příležitost prezentovat výzkumné i vzdělávací aktivity nejen Univerzity Palackého, ale samozřejmě také všech univerzit sdružených v síti Aurora, kde jsem od září převzal prezidentské povinnosti po Jónu Atlim Benediktssonovi z Islandu. Minnesotská univerzita se řadí mezi prestižní a dynamická výzkumná centra, mezi univerzitami v USA má dlouhodobě své místo na předních příčkách a i v mezinárodním srovnání se umísťuje v první stovce vysokých škol. Jsem proto rád, že pro naše evropské univerzity můžeme i nadále počítat s tímto strategickým globálním partnerem, s nímž chceme ještě intenzivněji rozvíjet spolupráci v rámci Aurora Network,“ podotkl Martin Procházka, prezident Aurory a rektor UP.

Během své návštěvy se na University of Minnesota setkal mimo jiné s Rachel Croson, výkonnou viceprezidentkou a nejvyšší akademickou představitelkou univerzitního kampusu Twin Cities, který navštěvuje přes 50 tisíc studentů ve městech Minneapolis a Saint Paul. Dalších jednání se účastnili například viceprezident pro výzkum a inovace Shashank Priya, prorektor pro mezinárodní záležitosti Harvey Charles, ředitelka mezioborového centra pro studium globálních změn Karen Brown nebo zástupci univerzitního mezinárodního centra, kteří se věnují internacionalizaci studijních programů.

„Ze strany University of Minnesota je velký zájem o oboustranné výměny studentů. Mluvili jsme rovněž o možnostech využití metody COIL, při níž vyučující i jejich studenti z různých zemí spolupracují na týmových aktivitách přes nejrůznější online platformy. Společnou aktivitou by mohl být také online kurz pro naše i americké studenty zaměřený na SDGs, tedy sedmnáct cílů udržitelného rozvoje stanovených v rámci programu OSN pro zlepšení kvality života nejen v členských zemích do roku 2030,“ doplnila Tereza Kalousková, vedoucí oddělení pro partnerství Úseku pro mezinárodní spolupráci UP, která rektora na jeho cestě po USA doprovázela.

Oboustranné výměny studentů, sdílení zkušeností v oblasti vědy a výzkumu, společné studijní programy nebo příklady dobré praxe v oblasti strategie rozvoje vědy a projektového řízení nebo internacionalizace kurikula. Tato témata patřila mezi hlavní body jednání, která na začátku tohoto týdne uskutečnil rektor Univerzity Palackého Martin Procházka během své návštěvy na University of Minnesota. V severoamerickém městě Minneapolis zakončil svou krátkou pracovní cestu po USA, která byla zároveň jeho první v nové roli prezidenta mezinárodního univerzitního konsorcia Aurora.

„Měl jsem skvělou příležitost prezentovat výzkumné i vzdělávací aktivity nejen Univerzity Palackého, ale samozřejmě také všech univerzit sdružených v síti Aurora, kde jsem od září převzal prezidentské povinnosti po Jónu Atlim Benediktssonovi z Islandu. Minnesotská univerzita se řadí mezi prestižní a dynamická výzkumná centra, mezi univerzitami v USA má dlouhodobě své místo na předních příčkách a i v mezinárodním srovnání se umísťuje v první stovce vysokých škol. Jsem proto rád, že pro naše evropské univerzity můžeme i nadále počítat s tímto strategickým globálním partnerem, s nímž chceme ještě intenzivněji rozvíjet spolupráci v rámci Aurora Network,“ podotkl Martin Procházka, prezident Aurory a rektor UP.

Během své návštěvy se na University of Minnesota setkal mimo jiné s Rachel Croson, výkonnou viceprezidentkou a nejvyšší akademickou představitelkou univerzitního kampusu Twin Cities, který navštěvuje přes 50 tisíc studentů ve městech Minneapolis a Saint Paul. Dalších jednání se účastnili například viceprezident pro výzkum a inovace Shashank Priya, prorektor pro mezinárodní záležitosti Harvey Charles, ředitelka mezioborového centra pro studium globálních změn Karen Brown nebo zástupci univerzitního mezinárodního centra, kteří se věnují internacionalizaci studijních programů.

„Ze strany University of Minnesota je velký zájem o oboustranné výměny studentů. Mluvili jsme rovněž o možnostech využití metody COIL, při níž vyučující i jejich studenti z různých zemí spolupracují na týmových aktivitách přes nejrůznější online platformy. Společnou aktivitou by mohl být také online kurz pro naše i americké studenty zaměřený na SDGs, tedy sedmnáct cílů udržitelného rozvoje stanovených v rámci programu OSN pro zlepšení kvality života nejen v členských zemích do roku 2030,“ doplnila Tereza Kalousková, vedoucí oddělení pro partnerství Úseku pro mezinárodní spolupráci UP, která rektora na jeho cestě po USA doprovázela.

Scientists from Palacký University Olomouc (UP) and the Technical University of Ostrava (VSB-TUO), in collaboration with colleagues from China, have discovered a groundbreaking method for developing a new generation of antibiotics. These antibiotics not only combat a wide range of bacteria but also effectively prevent the development of bacterial resistance. By employing atomic engineering, the researchers transformed manganese—a trace element vital for human health—into a potent antibiotic by embedding it in the structure of chemically modified graphene. Tests conducted on animal models have demonstrated the material’s significant potential, particularly in localized therapies such as wound healing. The discovery has been published in the prestigious journal Advanced Materials, and the team has filed a European patent to safeguard their innovation.

“The material we developed successfully kills and inhibits the growth of all bacteria we studied, including highly resistant pathogens. It operates at low concentrations, which are completely harmless to human cells. Furthermore, bacteria cannot develop resistance to it, thus addressing one of modern medicine’s most pressing challenges. These promising results position atomic antibiotics for practical use in the near future,” said Radek Zbořil, a physical chemist and author of the research concept, who works at the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN UP) and the Centre for Energy and Environmental Technologies (CEET) at VSB-TUO.

A Frontal Attack with Manganese
In developing this antibiotic, the scientists drew on their expertise in graphene chemistry and atomic engineering, fields they have extensively studied in recent years. This time, they utilized a graphene derivative enriched with oxygen and nitrogen atoms, chemically incorporating manganese—a transition metal that is involved in metabolism, bone formation, blood sugar regulation and cellular protection against oxidative stress.   

“We chose to target one of the strongest defences of bacteria—the carbohydrates in their cell walls and membranes, which are crucial for their survival. These carbohydrates play a protective role, facilitate substance transfer, enable communication with the environment, and serve as energy reserves. By chemically binding manganese to specific carbohydrate groups, we suppressed these critical functions, ultimately causing cell death. The graphene carrier plays an essential role by ensuring the delivery of manganese ions to the bacterial surface, which enables a direct chemical attack on the carbohydrate molecules,” Zbořil explained.

Effective Against Even the Most Resistant Bacteria
The new material also shows remarkable efficacy against bacteria that existing antibiotics struggle to combat. “We observed an excellent bactericidal effect against all bacteria from the ESCAPE group, which includes highly resistant bacterial pathogens. These bacteria are particularly dangerous because they are resistant to conventional antibiotics, which complicates treatment and increases the risk of severe infections, especially in hospital settings. The atomic antibiotic was the only agent that proved effective against all resistant bacteria, compared to commercial antibiotics,” said David Panáček, the first author of the paper, from CATRIN UP and CEET VSB-TUO.

The researchers tested the atomic antibiotic’s effect not only in laboratory settings but also in mouse models in collaboration with their Chinese colleagues. “In in-vivo tests, skin infections caused by resistant strains of Staphylococcus aureus (golden staph) healed quickly and effectively, with all markers of inflammation significantly reduced. We are now considering its use for wound dressings or antibacterial treatments on surfaces of artificial materials. There is tremendous potential to prevent bacterial biofilms from forming on devices such as artificial joint replacements, stents, or cannulas. Given its mode of action, this new material could also help prevent secondary infections, which would have a major impact on healthcare,” said Milan Kolář, a microbiologist and Dean of the Faculty of Medicine and Dentistry at Palacký University Olomouc, who played a key role in the research.

Atomic Antibiotics Open New Possibilities
The research team plans to continue exploring the material’s potential for systemic antibiotic treatments. “Some serious infections are now untreatable with existing antibiotics, and bacterial sepsis is becoming an increasingly common cause of death. We aim to test atomic antibiotics’ effectiveness in treating the most severe bacterial diseases,” Kolář added.

According to the United Nations, if bacterial resistance continues to rise at its current pace, by 2050 untreatable infections caused by multidrug-resistant bacteria could become the leading cause of death worldwide. These so-called ‘superbugs’ pose a global threat, necessitating the development of new antibacterial agents that can bypass the defence mechanisms bacteria use to protect themselves. This research, which also involved colleagues from the Faculty of Science at Palacký University Olomouc and two Chinese institutions, highlights the untapped potential of atomic engineering in addressing one of humanity’s most urgent scientific and social challenges.

Unikátní cestu pro vývoj antibiotik nové generace, která jsou nejen účinná vůči širokému spektru bakterií, ale dokážou spolehlivě bránit i rozvoji bakteriální rezistence, objevili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) ve spolupráci s kolegy z Číny. V účinné antibiotikum proměnili mangan, stopový prvek nezbytný pro lidské tělo, který ukotvili pomocí atomárního inženýrství ve struktuře chemicky upraveného grafenu. Testy na zvířecích modelech prokázaly, že nový materiál má obrovský potenciál zejména v lokální terapii, například při hojení ran. Objev publikoval prestižní časopis Advanced Materials a na ochranu materiálu vědci podali evropský patent.

„Vyvinutý materiál dokáže likvidovat a bránit růstu všech typů námi studovaných bakterií včetně vysoce odolných patogenů. Funguje v nízkých koncentracích, při kterých je zcela neškodný vůči lidským buňkám. Bakterie nejsou schopny si vůči němu vyvinout rezistenci, která představuje jeden z největších problémů současné medicíny. Všechny tyto výsledky jsou skvělými předpoklady pro využití atomárního antibiotika v praxi,“ uvedl fyzikální chemik a autor výzkumného konceptu Radek Zbořil působící v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP a Centru energetických a environmentálních technologií (CEET) na VŠB-TUO.

Frontální útok manganu

Vědci při vývoji antibiotika zúročili své zkušenosti z grafenové chemie a atomárního inženýrství, jemuž se v posledních letech intenzivně věnují. Tentokrát vsadili na grafenový derivát obohacený atomy kyslíku a dusíku, do kterého chemicky zabudovali mangan – přechodný kov, jenž se v lidském těle podílí na metabolismu, tvorbě kostí, regulaci cukru v krvi či ochraně buněk před oxidativním stresem.

„Rozhodli jsme se zaútočit nikoliv na nejslabší, ale jedno z nejsilnějších míst bakterií – sacharidy v jejich stěně a buněčné membráně, které jsou pro přežití bakterií klíčové. Plní mimo jiné ochrannou funkci, zprostředkovávají přenos látek i komunikaci s okolím, slouží jako energetické rezervy bakterií. Díky tomu, že jsme chemicky navázali mangan na vybrané skupiny sacharidů, došlo k potlačení jejich hlavních funkcí a následné buněčné smrti. Zásadní je přitom role grafenového nosiče, který zabezpečuje přenos iontů manganu na povrch bakterií a umožní jejich frontální chemický útok na sacharidové molekuly,“ objasnil nový přístup Zbořil.

Působí i na nejvíce rezistentní bakterie

Nový materiál je účinný i proti bakteriím, na něž stávající antibiotika nestačí. „Vynikající baktericidní efekt jsme prokázali proti všem bakteriím z takzvané skupiny ESCAPE, která zahrnuje vysoce rezistentní bakteriální patogeny. Tyto bakterie jsou obzvláště nebezpečné, neboť odolávají běžným antibiotikům, což komplikuje léčbu a zvyšuje riziko závažných infekcí zejména v nemocničním prostředí. Atomární antibiotikum bylo v porovnání s komerčními antibiotiky jako jediné účinné proti všem rezistentním bakteriím,“ přiblížil první autor práce David Panáček z CATRIN UP a CEET VŠB-TUO.  

Účinek atomárního antibiotika výzkumníci ověřili nejen v laboratorních podmínkách, ale ve spolupráci s kolegy z Číny i na myších modelech. „Při in-vivo testech došlo k velmi rychlému a efektivnímu hojení kožní infekce způsobené rezistentním kmenem Staphylococcus aureus (zlatým stafylokokem) a k dramatickému poklesu všech zánětlivých markerů. Již nyní tak můžeme uvažovat o využití nového typu antibiotika pro krytí ran nebo antibakteriální úpravy povrchů umělých materiálů. Zde vnímáme obrovský potenciál z hlediska možnosti potlačení tvorby bakteriálních povlaků například na umělých kloubních náhradách, stentech nebo kanylách. Nový materiál by i díky svému mechanismu účinku mohl bránit vzniku komplikujících infekcí, což by mělo zásadní dopad na zdravotnictví,“ řekl Milan Kolář, mikrobiolog a děkan Lékařské fakulty UP, jenž se na výzkumu významně podílel.

Atomární antibiotikum otevírá nové možnosti

Vědecký tým bude ve výzkumu pokračovat a materiál testovat i pro systémovou antibiotickou léčbu. „Stávající antibiotika již nedokážou léčit některé závažné infekce a bakteriální sepse jsou stále častější příčinou úmrtí. Proto chceme ověřit potenciál atomárních antibiotik pro léčbu nejzávažnějších bakteriálních onemocnění,“ doplnil Kolář.

Podle OSN lze odhadnout, že pokud se bude bakteriální rezistence zvyšovat stejným tempem jako doposud, budou v roce 2050 neléčitelné infekce vyvolané multirezistentními bakteriemi nejčastější příčinou úmrtí. Takzvané „superbakterie“ tak pro lidstvo představují globální hrozbu, jejímž řešením je právě vývoj nových antibakteriálních látek schopných obejít stávající mechanismy, které si bakterie na svoji ochranu vytvářejí. Výzkum vědeckého týmu, na němž se podíleli také kolegové z Přírodovědecké fakulty UP a dvou čínských institucí, tak potvrzuje netušený potenciál atomárního inženýrství při řešení jedné z největších vědeckých a společenských výzev. 

Unikátní cestu pro vývoj antibiotik nové generace, která jsou nejen účinná vůči širokému spektru bakterií, ale dokážou spolehlivě bránit i rozvoji bakteriální rezistence, objevili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) ve spolupráci s kolegy z Číny. V účinné antibiotikum proměnili mangan, stopový prvek nezbytný pro lidské tělo, který ukotvili pomocí atomárního inženýrství ve struktuře chemicky upraveného grafenu. Testy na zvířecích modelech prokázaly, že nový materiál má obrovský potenciál zejména v lokální terapii, například při hojení ran. Objev publikoval prestižní časopis Advanced Materials a na ochranu materiálu vědci podali evropský patent.

„Vyvinutý materiál dokáže likvidovat a bránit růstu všech typů námi studovaných bakterií včetně vysoce odolných patogenů. Funguje v nízkých koncentracích, při kterých je zcela neškodný vůči lidským buňkám. Bakterie nejsou schopny si vůči němu vyvinout rezistenci, která představuje jeden z největších problémů současné medicíny. Všechny tyto výsledky jsou skvělými předpoklady pro využití atomárního antibiotika v praxi,“ uvedl fyzikální chemik a autor výzkumného konceptu Radek Zbořil působící v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP a Centru energetických a environmentálních technologií (CEET) na VŠB-TUO.

Frontální útok manganu

Vědci při vývoji antibiotika zúročili své zkušenosti z grafenové chemie a atomárního inženýrství, jemuž se v posledních letech intenzivně věnují. Tentokrát vsadili na grafenový derivát obohacený atomy kyslíku a dusíku, do kterého chemicky zabudovali mangan – přechodný kov, jenž se v lidském těle podílí na metabolismu, tvorbě kostí, regulaci cukru v krvi či ochraně buněk před oxidativním stresem.

„Rozhodli jsme se zaútočit nikoliv na nejslabší, ale jedno z nejsilnějších míst bakterií – sacharidy v jejich stěně a buněčné membráně, které jsou pro přežití bakterií klíčové. Plní mimo jiné ochrannou funkci, zprostředkovávají přenos látek i komunikaci s okolím, slouží jako energetické rezervy bakterií. Díky tomu, že jsme chemicky navázali mangan na vybrané skupiny sacharidů, došlo k potlačení jejich hlavních funkcí a následné buněčné smrti. Zásadní je přitom role grafenového nosiče, který zabezpečuje přenos iontů manganu na povrch bakterií a umožní jejich frontální chemický útok na sacharidové molekuly,“ objasnil nový přístup Zbořil.

Působí i na nejvíce rezistentní bakterie

Nový materiál je účinný i proti bakteriím, na něž stávající antibiotika nestačí. „Vynikající baktericidní efekt jsme prokázali proti všem bakteriím z takzvané skupiny ESCAPE, která zahrnuje vysoce rezistentní bakteriální patogeny. Tyto bakterie jsou obzvláště nebezpečné, neboť odolávají běžným antibiotikům, což komplikuje léčbu a zvyšuje riziko závažných infekcí zejména v nemocničním prostředí. Atomární antibiotikum bylo v porovnání s komerčními antibiotiky jako jediné účinné proti všem rezistentním bakteriím,“ přiblížil první autor práce David Panáček z CATRIN UP a CEET VŠB-TUO.  

Účinek atomárního antibiotika výzkumníci ověřili nejen v laboratorních podmínkách, ale ve spolupráci s kolegy z Číny i na myších modelech. „Při in-vivo testech došlo k velmi rychlému a efektivnímu hojení kožní infekce způsobené rezistentním kmenem Staphylococcus aureus (zlatým stafylokokem) a k dramatickému poklesu všech zánětlivých markerů. Již nyní tak můžeme uvažovat o využití nového typu antibiotika pro krytí ran nebo antibakteriální úpravy povrchů umělých materiálů. Zde vnímáme obrovský potenciál z hlediska možnosti potlačení tvorby bakteriálních povlaků například na umělých kloubních náhradách, stentech nebo kanylách. Nový materiál by i díky svému mechanismu účinku mohl bránit vzniku komplikujících infekcí, což by mělo zásadní dopad na zdravotnictví,“ řekl Milan Kolář, mikrobiolog a děkan Lékařské fakulty UP, jenž se na výzkumu významně podílel.

Atomární antibiotikum otevírá nové možnosti

Vědecký tým bude ve výzkumu pokračovat a materiál testovat i pro systémovou antibiotickou léčbu. „Stávající antibiotika již nedokážou léčit některé závažné infekce a bakteriální sepse jsou stále častější příčinou úmrtí. Proto chceme ověřit potenciál atomárních antibiotik pro léčbu nejzávažnějších bakteriálních onemocnění,“ doplnil Kolář.

Podle OSN lze odhadnout, že pokud se bude bakteriální rezistence zvyšovat stejným tempem jako doposud, budou v roce 2050 neléčitelné infekce vyvolané multirezistentními bakteriemi nejčastější příčinou úmrtí. Takzvané „superbakterie“ tak pro lidstvo představují globální hrozbu, jejímž řešením je právě vývoj nových antibakteriálních látek schopných obejít stávající mechanismy, které si bakterie na svoji ochranu vytvářejí. Výzkum vědeckého týmu, na němž se podíleli také kolegové z Přírodovědecké fakulty UP a dvou čínských institucí, tak potvrzuje netušený potenciál atomárního inženýrství při řešení jedné z největších vědeckých a společenských výzev. 

Celkem šestadvacet žádostí obdržela evropská univerzitní síť Aurora po vyhlášení výzvy k pobídkovým a kolaborativním výzkumným projektům. Rada pro výzkum Aurory nakonec vybrala sedm inovativních projektů, mezi nimi NUTRIAGE24, jehož koordinátorem je Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého.

Každoroční výzva si klade za cíl nabídnout mladým a zavedeným akademikům příležitost k dalšímu posílení výzkumné spolupráce na univerzitách sítě Aurora. Výzkumné návrhy financované v rámci této výzvy byly hodnoceny na základě náročného seznamu kritérií, včetně jejich vědecké kvality, originality a proveditelnosti. Rada pro výzkum Aurory (Aurora Research Council) se sídlem v pařížské Université Paris-Est Créteil nakonec z šestadvaceti obdržených žádostí vybrala sedm potenciálně inovativních projektů, které celkově získají více než 100 tisíc euro.

V oblasti zdravotnictví uspěl projekt NUTRIAGE24, jehož koordinátorem je Fakulta zdravotnických věd UP. Partnery projektu jsou španělská Universitat Rovira i Virgili a islandská University of Iceland. „Hlavním cílem projektu NUTRIAGE24 je vytvoření meziuniverzitního konsorcia, které zahájí pilotní studii. Ta by měla pomoci lépe porozumět vztahu mezi výživou, zdravím a životním prostředím u osob vyššího věku, přičemž bude zohledňována jejich životní situace a sociální faktory, které ovlivňují i dostupnost adekvátní výživy,“ popsala hlavní řešitelka projektu Romana Klášterecká. Na iniciaci a podání úspěšného projektu se dále podílela Marika Svrčková, projektová manažerka z Centra vědy a výzkumu FZV UP.

Financované projekty začnou na podzim 2024 a poběží další dva roky. Další informace najdete zde.

Celkem šestadvacet žádostí obdržela evropská univerzitní síť Aurora po vyhlášení výzvy k pobídkovým a kolaborativním výzkumným projektům. Rada pro výzkum Aurory nakonec vybrala sedm inovativních projektů, mezi nimi NUTRIAGE24, jehož koordinátorem je Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého.

Každoroční výzva si klade za cíl nabídnout mladým a zavedeným akademikům příležitost k dalšímu posílení výzkumné spolupráce na univerzitách sítě Aurora. Výzkumné návrhy financované v rámci této výzvy byly hodnoceny na základě náročného seznamu kritérií, včetně jejich vědecké kvality, originality a proveditelnosti. Rada pro výzkum Aurory (Aurora Research Council) se sídlem v pařížské Université Paris-Est Créteil nakonec z šestadvaceti obdržených žádostí vybrala sedm potenciálně inovativních projektů, které celkově získají více než 100 tisíc euro.

V oblasti zdravotnictví uspěl projekt NUTRIAGE24, jehož koordinátorem je Fakulta zdravotnických věd UP. Partnery projektu jsou španělská Universitat Rovira i Virgili a islandská University of Iceland. „Hlavním cílem projektu NUTRIAGE24 je vytvoření meziuniverzitního konsorcia, které zahájí pilotní studii. Ta by měla pomoci lépe porozumět vztahu mezi výživou, zdravím a životním prostředím u osob vyššího věku, přičemž bude zohledňována jejich životní situace a sociální faktory, které ovlivňují i dostupnost adekvátní výživy,“ popsala hlavní řešitelka projektu Romana Klášterecká. Na iniciaci a podání úspěšného projektu se dále podílela Marika Svrčková, projektová manažerka z Centra vědy a výzkumu FZV UP.

Financované projekty začnou na podzim 2024 a poběží další dva roky. Další informace najdete zde.

V Kapli Božího těla Uměleckého centra UP obdržel z rukou děkana Filozofické fakulty UP Jana Stejskala Pamětní medaili Univerzity Palackého vědec a filmař Bernd Herzogenrath, profesor americké literatury a kultury na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Ocenění převzal za dlouholetý odborný a lidský přínos Filozofické fakultě UP i městu Olomouc.

Literární a filmový vědec a výjimečný pedagog Bernd Herzogenrath z německé Goethovy univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem přijel poprvé na Univerzitu Palackého v devadesátých letech minulého století. Od té doby na UP pravidelně hostuje a neúnavně pracuje na prohlubování vztahu mezi oběma univerzitami ve prospěch studentů a akademiků obou zemí. Působil napříč obory a katedrami, nejblíže má však ke katedře anglistiky a amerikanistiky, která díky jeho hostování získala cenné kontakty a impulzy.

Vztah německého entuziastického badatele Bernda Herzogenratha k Olomouci je významný i mimo jiné proto, že v Olomouci objevil rodný dům amerického filmaře Edgara Georga Ulmera. Díky jeho úsilí je dnes na něm možné nalézt filmařovu pamětní desku.

Pro Filozofickou fakultu UP je však naprosto zásadní Herzogenrathova účast na pravidelných kolokviích amerických studií.

„Vše začalo v druhé polovině 90. let. V té době Bernd Herzogenrath poprvé přijel do Olomouce jako účastník kolokvia amerických studií, které tehdy pořádal emeritní rektor Josef Jařab. Následně se zúčastnil řady dalších ročníků těchto kolokvií, aby poté navázal svým vlastním mezinárodním intenzivním kurzem From Theory to Pratice/Z teorie do praxe. Do Olomouce s sebou tehdy přivedl i své frankfurtské studenty. Spolu s českými posluchači se amerikanismem zabývali na základě vlastních perspektiv, utvářených jejich odlišnými i společnými historickými zkušenostmi. Ve skutečnosti tak propojil českou a německou kulturu s americkou. Jeho intenzivní kurz byl poté podpořen erasmovskou výměnou mezi Univerzitou Palackého v Olomouci a Goethe University ve Frankfurtu. Díky Herzogenrathovu úsilí jsme tak v Olomouci přivítali kromě studentů i významné evropské a americké osobnosti,“ uvedl v krátké řeči Jan Stejskal, děkan FF UP s tím, že v rámci kolokvia From Theory to Pratice/Z teorie do praxe dnes přijíždějí na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého studenti z Goetheho univerzity ve Frankfurtu pravidelně.

„Jsme mu vděčni za vše, co během let trpělivě vykonal a co i dnes dělá pro rozvoj našich meziuniverzitních vztahů, pro vzdělávání našich studentů a pro historickou paměť našeho města,“ dodal děkan FF UP.

Slavnostní události se v Kapli Božího těla UC UP zúčastnila řada Herzogenrathových kolegů, především z katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP.  K osobnosti oceněného se krátce vyjádřil i například David Livingstone, jenž zdůraznil nejen jeho úsilí ve prospěch katedry a univerzity, ale i města.

„Bernd Herzogenrath učinil můj život bohatším. Jeho nevázanost je nakažlivá, inspiroval generace studentů a kolegů po celém světě.  Poprvé jsem se s ním setkal před devětadvaceti lety na našem každoročním kolokviu amerických studií, které pořádal zesnulý velikán Josef Jařab. Bernd byl nadšený z Olomouce, z naší univerzity a z navazování nových přátelství a spolupráce. Jsem vděčný, že to trvá dodnes. Jeho zájmy jsou rozmanité, dotýkají se hudby, filmu, samozřejmě literatury, kritické teorie, piva a jídla a pro mě toho nejdůležitějšího, tedy přátelství. Na rozdíl od mnoha světových učenců Bernd nesedí ve věži ze slonoviny, ale je velmi zaujatý studenty a kolegy. Byl a stále je týmovým hráčem, který podporuje spolupráci a kooperaci. Budiž názorným příkladem současný, již 14. ročník, kolokvia, v jehož rámci do Olomouce přivádí studenty z Goethovy univerzity ve Frankfurtu, aby se společně se studenty naší katedry zúčastnili blokového intenzivního kurzu. Letos se mu podařilo do Olomouce přivést i vědkyni Eugenii Brinkemu z Massachusetts Institute of Technology a vědce Briana Price z University of Toronto,“ shrnul.

Prof. Bernd Herzogenrath profesor americké literatury a kultury na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu a pravidelný hostující profesor na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Je autorem několika odborných knih a editorem několika svazků esejů o americkém filmu a také o filmu jako filozofii. K jeho nejnovějším publikacím patří sbírky The Films of Bill Morrison, Estetika archivu (Amsterdam: Amsterdam University Press, 2017), Film jako filozofie (University of Minnesota Press, 2017) a Praktická estetika (Bloomsbury 2021). Společně s Patricií Pisters je hlavním editorem mediálně-filozofické knižní řady thinking/media s nakladatelstvím Bloomsbury. Ve spolupráci s katedrou anglistiky a amerikanistiky FF UP pořádá na UP Kolokvium From Theory to Pratice/Z teorie do praxe. V současné době plánuje projekt, jenž sdružuje odborníky z oblasti filmových studií, filozofie a neurověd.

V Kapli Božího těla Uměleckého centra UP obdržel z rukou děkana Filozofické fakulty UP Jana Stejskala Pamětní medaili Univerzity Palackého vědec a filmař Bernd Herzogenrath, profesor americké literatury a kultury na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Ocenění převzal za dlouholetý odborný a lidský přínos Filozofické fakultě UP i městu Olomouc.

Literární a filmový vědec a výjimečný pedagog Bernd Herzogenrath z německé Goethovy univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem přijel poprvé na Univerzitu Palackého v devadesátých letech minulého století. Od té doby na UP pravidelně hostuje a neúnavně pracuje na prohlubování vztahu mezi oběma univerzitami ve prospěch studentů a akademiků obou zemí. Působil napříč obory a katedrami, nejblíže má však ke katedře anglistiky a amerikanistiky, která díky jeho hostování získala cenné kontakty a impulzy.

Vztah německého entuziastického badatele Bernda Herzogenratha k Olomouci je významný i mimo jiné proto, že v Olomouci objevil rodný dům amerického filmaře Edgara Georga Ulmera. Díky jeho úsilí je dnes na něm možné nalézt filmařovu pamětní desku.

Pro Filozofickou fakultu UP je však naprosto zásadní Herzogenrathova účast na pravidelných kolokviích amerických studií.

„Vše začalo v druhé polovině 90. let. V té době Bernd Herzogenrath poprvé přijel do Olomouce jako účastník kolokvia amerických studií, které tehdy pořádal emeritní rektor Josef Jařab. Následně se zúčastnil řady dalších ročníků těchto kolokvií, aby poté navázal svým vlastním mezinárodním intenzivním kurzem From Theory to Pratice/Z teorie do praxe. Do Olomouce s sebou tehdy přivedl i své frankfurtské studenty. Spolu s českými posluchači se amerikanismem zabývali na základě vlastních perspektiv, utvářených jejich odlišnými i společnými historickými zkušenostmi. Ve skutečnosti tak propojil českou a německou kulturu s americkou. Jeho intenzivní kurz byl poté podpořen erasmovskou výměnou mezi Univerzitou Palackého v Olomouci a Goethe University ve Frankfurtu. Díky Herzogenrathovu úsilí jsme tak v Olomouci přivítali kromě studentů i významné evropské a americké osobnosti,“ uvedl v krátké řeči Jan Stejskal, děkan FF UP s tím, že v rámci kolokvia From Theory to Pratice/Z teorie do praxe dnes přijíždějí na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého studenti z Goetheho univerzity ve Frankfurtu pravidelně.

„Jsme mu vděčni za vše, co během let trpělivě vykonal a co i dnes dělá pro rozvoj našich meziuniverzitních vztahů, pro vzdělávání našich studentů a pro historickou paměť našeho města,“ dodal děkan FF UP.

Slavnostní události se v Kapli Božího těla UC UP zúčastnila řada Herzogenrathových kolegů, především z katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP.  K osobnosti oceněného se krátce vyjádřil i například David Livingstone, jenž zdůraznil nejen jeho úsilí ve prospěch katedry a univerzity, ale i města.

„Bernd Herzogenrath učinil můj život bohatším. Jeho nevázanost je nakažlivá, inspiroval generace studentů a kolegů po celém světě.  Poprvé jsem se s ním setkal před devětadvaceti lety na našem každoročním kolokviu amerických studií, které pořádal zesnulý velikán Josef Jařab. Bernd byl nadšený z Olomouce, z naší univerzity a z navazování nových přátelství a spolupráce. Jsem vděčný, že to trvá dodnes. Jeho zájmy jsou rozmanité, dotýkají se hudby, filmu, samozřejmě literatury, kritické teorie, piva a jídla a pro mě toho nejdůležitějšího, tedy přátelství. Na rozdíl od mnoha světových učenců Bernd nesedí ve věži ze slonoviny, ale je velmi zaujatý studenty a kolegy. Byl a stále je týmovým hráčem, který podporuje spolupráci a kooperaci. Budiž názorným příkladem současný, již 14. ročník, kolokvia, v jehož rámci do Olomouce přivádí studenty z Goethovy univerzity ve Frankfurtu, aby se společně se studenty naší katedry zúčastnili blokového intenzivního kurzu. Letos se mu podařilo do Olomouce přivést i vědkyni Eugenii Brinkemu z Massachusetts Institute of Technology a vědce Briana Price z University of Toronto,“ shrnul.

Prof. Bernd Herzogenrath profesor americké literatury a kultury na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu a pravidelný hostující profesor na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Je autorem několika odborných knih a editorem několika svazků esejů o americkém filmu a také o filmu jako filozofii. K jeho nejnovějším publikacím patří sbírky The Films of Bill Morrison, Estetika archivu (Amsterdam: Amsterdam University Press, 2017), Film jako filozofie (University of Minnesota Press, 2017) a Praktická estetika (Bloomsbury 2021). Společně s Patricií Pisters je hlavním editorem mediálně-filozofické knižní řady thinking/media s nakladatelstvím Bloomsbury. Ve spolupráci s katedrou anglistiky a amerikanistiky FF UP pořádá na UP Kolokvium From Theory to Pratice/Z teorie do praxe. V současné době plánuje projekt, jenž sdružuje odborníky z oblasti filmových studií, filozofie a neurověd.

Palacký University had a special opportunity to present its activities in Vienna. The University was one of those invited to an annual Saint Wenceslas Celebration held by the Czech Embassy in Vienna.

Saint Wenceslas Celebration is held every year. However, this year's event was focused on the city of Olomouc, and tight ties between the Statutory City of Olomouc and Austria, the host of the event. The guests were welcomed by his eminence Jiří Šitler - Czech Ambassador in Austria - and Miroslav Žbánek - the mayor of the city of Olomouc.

Palacký University presented itself as a modern educational institution focused on international cooperation, science, and research. “Austria is one of our main partners in the field of international cooperation. Other key projects of this cooperation are AKTION, a Czechian-Austrian program supporting bilateral research and educational activities which finances exchange students, or AURORA Alliance, an international network of universities focused on know-how exchange and innovation in the fields of research and education along with sustainability and social responsibility,” said Alena Vyskočilová, the head of Welcome Office, who, together with her colleagues from International cooperation division, helped organize the event.

Josef Strobl, a professor at the Salzburg University, who has been cooperating with professor Vít Voženílek of the Faculty of Science on the project International Joint Master's Program in Geoinformatics for a long period of time, has also accepted the invitation as one of the main guests.

The celebration offered our alumni living in Austria an opportunity to meet their colleagues. “One of the Alumni who came to the event was from Brazil and took part in the Erasmus Mundus program at the Faculty of Physical Culture in 2008,” said Alena Vyskočilová.

University Press and Museum of Modern Art Olomouc prepared an exhibition Olomoučtí fotografové (Photographers of Olomouc). The exhibition presented the evolution and changes of Olomouc and its surroundings throughout the years up until the present day.

The program was further enhanced by science show from students from Fort Science where the guests could take part in various science experiments. The dominant of the garden was an inflatable model of the Earth - a symbol of Academia Film Olomouc, a science movie festival organized by the university. One of the main parts of the evening was concert of Michal Horák, student of the Faculty of Education and this year King of May.

The event was co-organised by CzechTourism and the Czech Centre in Vienna, where a press conference with Austrian journalists was held. Here, the university was presented by Lukáš Merz, the head of the American Centre of Palacký University. Representatives of the Vienna cultural scene, regional associations, the cities of Vienna, Innsbruck and Wiener Neustadt were also among the guests.

“The event was a celebration of not only Saint Wenceslas but also a showcase of the enriching and dynamic cooperation between the Czech Republic and Austria. It created space for academics, cultural representatives, Czech natives, and important people from both nations to meet. The event underlined the growing importance of international cooperation in the fields of science, education, and culture and brought further opportunities for development for the future,” added Alena Vyskočilová.

The main partners of the event were the Olomouc Region, the Olomouc Museum of Art and Palacký University. Together, these institutions contributed to a rich program which included, among other things, dulcimer music performed by the Moravian Philharmonic Orchestra, a presentation of regional specialities such as "tvarůžky" or dance performance by the Hanáks. Guests also had the opportunity to see a presentation of the St. Wenceslas Hill and the Central European Forum project, which was provided by the Olomouc Museum of Art.

Mimořádnou příležitost prezentovat v Rakousku své aktivity získala Univerzita Palackého. Byla totiž jedním z partnerů, kteří dostali pozvání na tradiční Svatováclavské posvícení pořádané českou ambasádou ve Vídni.

Svatováclavské posvícení pořádá české velvyslanectví každý rok. Letos akce ale nesla výrazný olomoucký rukopis a připomněla pevné vazby mezi Statutárním městem Olomouc, hlavním pořadatelem akce, a Rakouskem. Hosty večera přivítal velvyslanec České republiky v Rakousku Jiří Šitler společně s primátorem Olomouce Miroslavem Žbánkem.

Univerzita Palackého se představila jako moderní vzdělávací instituce s důrazem na internacionalizaci, vědu a výzkum. „Rakousko patří mezi naše klíčové partnery v mezinárodní spolupráci. Důležitou roli v této oblasti hrají také mezinárodní projekty, jako je AKTION, což je česko-rakouský program pro podporu bilaterálních vědeckých a vzdělávacích aktivit, který poskytuje financování pro výměnné pobyty studentů a akademiků, či spolupráce v rámci aliance Aurora – mezinárodní sítě univerzit, zaměřené na výměnu know-how a inovace ve vzdělávání a výzkumu, s důrazem na udržitelný rozvoj a sociální odpovědnost,“ řekla Alena Vyskočilová z Welcome Office UP, která se společně s kolegy z úseku mezinárodní spolupráce podílela na organizaci akce.

Mezi hlavními hosty byl také profesor Josef Strobl z Univerzity v Salcburku, který dlouhodobě spolupracuje s profesorem Vítem Voženílkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého na společném studijním programu International Joint Master’s Programme in Geoinformatics.

Posvícení nabídlo i příležitost k setkání absolventů Univerzity Palackého, kteří dnes žijí v Rakousku. „Zajímavostí bylo, že se akce zúčastnil například bývalý student z Brazílie, jenž v roce 2008 absolvoval program Erasmus Mundus na fakultě tělesné kultury,“ uvedla Alena Vyskočilová.

Vydavatelství Univerzity Palackého spolu s Muzeem umění Olomouc připravilo výstavu Olomoučtí fotografové, která přinesla pohled na proměny Olomouce a jejího okolí z historického i současného hlediska.

Program oživily také experimenty z Pevnosti poznání, kdy si návštěvníci mohli vyzkoušet různé vědecké pokusy. Zahradě velvyslanectví zase v tento den dominoval nafukovací model zeměkoule, což je symbol festivalu Academia Film Olomouc. Jedním z vrcholů večera bylo vystoupení Michala Horáka, studenta pedagogické fakulty a letošního krále majálesu.

Celá akce proběhla ve spolupráci centrály CzechTourism a Českého centra ve Vídni, kde se také uskutečnilo setkání s rakouskými novináři, kterým univerzitu představil Lukáš Merz, ředitel Amerického centra UP. Mezi hosty byli zástupci vídeňské kulturní scény, krajanských spolků, Vídně a měst Innsbruck a Wiener Neustadt

„Večer na české ambasádě ve Vídni byl nejen oslavou svátku svatého Václava, ale především ukázkou bohaté a dynamické spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskem. Vytvořil prostor pro setkání akademiků, zástupců kulturních institucí, krajanů a významných osobností z obou zemí. Akce podtrhla rostoucí význam mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání, vědy a kultury, což do budoucna přináší nové možnosti rozvoje,“ dodala Alena Vyskočilová.  

Mezi hlavními partnery akce byly Olomoucký kraj, Muzeum umění Olomouc a Univerzita Palackého.Tyto instituce společně přispěly k bohatému programu, který zahrnoval mimo jiné cimbálovou hudbu v podání Moravské filharmonie, prezentaci krajových specialit, jako jsou tvarůžkové speciality či levandulový likér, a také vystoupení Hanáků. Hosté měli rovněž možnost zhlédnout prezentaci Svatováclavského návrší a projektu Středoevropského fóra, kterou zajistilo Muzeum umění Olomouc. Více o Rakouské sezoně v Olomouci najdete zde.

Mimořádnou příležitost prezentovat v Rakousku své aktivity získala Univerzita Palackého. Byla totiž jedním z partnerů, kteří dostali pozvání na tradiční Svatováclavské posvícení pořádané českou ambasádou ve Vídni.

Svatováclavské posvícení pořádá české velvyslanectví každý rok. Letos akce ale nesla výrazný olomoucký rukopis a připomněla pevné vazby mezi Statutárním městem Olomouc, hlavním pořadatelem akce, a Rakouskem. Hosty večera přivítal velvyslanec České republiky v Rakousku Jiří Šitler společně s primátorem Olomouce Miroslavem Žbánkem.

Univerzita Palackého se představila jako moderní vzdělávací instituce s důrazem na internacionalizaci, vědu a výzkum. „Rakousko patří mezi naše klíčové partnery v mezinárodní spolupráci. Důležitou roli v této oblasti hrají také mezinárodní projekty, jako je AKTION, což je česko-rakouský program pro podporu bilaterálních vědeckých a vzdělávacích aktivit, který poskytuje financování pro výměnné pobyty studentů a akademiků, či spolupráce v rámci aliance Aurora – mezinárodní sítě univerzit, zaměřené na výměnu know-how a inovace ve vzdělávání a výzkumu, s důrazem na udržitelný rozvoj a sociální odpovědnost,“ řekla Alena Vyskočilová z Welcome Office UP, která se společně s kolegy z úseku mezinárodní spolupráce podílela na organizaci akce.

Mezi hlavními hosty byl také profesor Josef Strobl z Univerzity v Salcburku, který dlouhodobě spolupracuje s profesorem Vítem Voženílkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého na společném studijním programu International Joint Master’s Programme in Geoinformatics.

Posvícení nabídlo i příležitost k setkání absolventů Univerzity Palackého, kteří dnes žijí v Rakousku. „Zajímavostí bylo, že se akce zúčastnil například bývalý student z Brazílie, jenž v roce 2008 absolvoval program Erasmus Mundus na fakultě tělesné kultury,“ uvedla Alena Vyskočilová.

Vydavatelství Univerzity Palackého spolu s Muzeem umění Olomouc připravilo výstavu Olomoučtí fotografové, která přinesla pohled na proměny Olomouce a jejího okolí z historického i současného hlediska.

Program oživily také experimenty z Pevnosti poznání, kdy si návštěvníci mohli vyzkoušet různé vědecké pokusy. Zahradě velvyslanectví zase v tento den dominoval nafukovací model zeměkoule, což je symbol festivalu Academia Film Olomouc. Jedním z vrcholů večera bylo vystoupení Michala Horáka, studenta pedagogické fakulty a letošního krále majálesu.

Celá akce proběhla ve spolupráci centrály CzechTourism a Českého centra ve Vídni, kde se také uskutečnilo setkání s rakouskými novináři, kterým univerzitu představil Lukáš Merz, ředitel Amerického centra UP. Mezi hosty byli zástupci vídeňské kulturní scény, krajanských spolků, Vídně a měst Innsbruck a Wiener Neustadt

„Večer na české ambasádě ve Vídni byl nejen oslavou svátku svatého Václava, ale především ukázkou bohaté a dynamické spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskem. Vytvořil prostor pro setkání akademiků, zástupců kulturních institucí, krajanů a významných osobností z obou zemí. Akce podtrhla rostoucí význam mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání, vědy a kultury, což do budoucna přináší nové možnosti rozvoje,“ dodala Alena Vyskočilová.  

Mezi hlavními partnery akce byly Olomoucký kraj, Muzeum umění Olomouc a Univerzita Palackého.Tyto instituce společně přispěly k bohatému programu, který zahrnoval mimo jiné cimbálovou hudbu v podání Moravské filharmonie, prezentaci krajových specialit, jako jsou tvarůžkové speciality či levandulový likér, a také vystoupení Hanáků. Hosté měli rovněž možnost zhlédnout prezentaci Svatováclavského návrší a projektu Středoevropského fóra, kterou zajistilo Muzeum umění Olomouc. Více o Rakouské sezoně v Olomouci najdete zde.