Feed aggregator

Dobrý sluha, zlý pán, zajímavý pomocník, technologie, před kterou se musíme mít na pozoru. To vše může platit o AI. A právě umělé inteligenci je mimo jiné věnováno aktuální číslo magazínu Žurnál UP.

Hned v úvodním tématu se dozvíte, jak dokážou pracovat s AI lingvisté z FF, k čemu jim slouží a že před několika měsíci navíc nabídli software, jenž umělou inteligenci naopak umí odhalit. Na text navazuje i anketa, v níž se dozvíte, jak s AI pracuje devět osobností z UP. O umělé inteligenci, jejích rizicích i výhodách je rozhovor s Kamilem Kopeckým z PdF. „Bojím se, že místo aby pomáhala, bude nahrazovat velkou část našeho myšlení. To je špatně, protože lidstvo přežilo jen díky tomu, že jsme pořád využívali mozek. Myšlení nás dělá lidmi. Teď se obávám, že nám AI kousek toho mozku začne nahrazovat. U dospělých, kteří už mají vytrénovaný mozek, využívání AI podle mě nenapáchá takové škody jako u dětí. Proto bych rád apeloval na učitele, na rodiče, ať dohlédnou na to, aby děti AI používaly tak, aby jim neubližovala,“ říká mimo jiné v rozhovoru profesor pedagogické fakulty a zdůrazňuje velkou potřebu vzdělávání.

Pokud vás zajímá, jak se díky cílené biologické léčbě posunula terapie revmatických potíží, nalistujte rubriku Portrét, v níž vám představíme lékařku Kateřinu Bouchalovou z Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. „Dřívější léky pacientům pomáhaly jen omezeně a měly často nesmírné vedlejší účinky. Rozvoj biologické léčby znamenal revoluci, s moderními léky můžeme cílit přímo na podstatu nemoci, nejen potlačovat její projevy,“ vysvětluje profesorka Bouchalová a vrací se v textu i k okamžikům, které rozhodly o jejím profesním směřování.

Jako vždy je toho ale na čtyřiceti stránkách nejnovějšího magazínu mnohem víc. Dozvíte se, jak funguje Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo na právnické fakultě, jak studenti CMTF fotili pod dohledem Jindřicha Štreita při práci knihovníky a knihovnice, jak se podařilo uspět na soutěži krásy studentce FZV nebo jak se řediteluje absolventu FTK malé škole, kterou spláchla povodeň. Představujeme také úspěšné vědce i studenty a nechybí ani připomínka deseti let existence Pevnosti poznání, bez které už si ani popularizaci vědy na UP nedokážeme představit. Jako pozvánka na dny příští pak slouží text o blížícím se jubilejním ročníku festivalu Academia Film Olomouc.

Žurnál UP najdete jako vždy na fakultách, v Pevnosti poznání nebo UPointu. K dispozici je i elektronická verze zde.

Hezké čtení přeje redakce.

Vědeckému týmu z Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity se podařil zásadní přínos do výzkumu hromadění nečistot na rozhraní mezi krystaly. Tento jev například v 60. letech minulého století způsobil sérii havárií v jaderných elektrárnách ve Velké Británii. Studie publikovaná v prestižním časopise Progress in Materials Science otevírá nové možnosti pro vývoj odolnějších slitin či nových technologických procesů jejich výroby. 

Studentská právní poradna otevřená netradičně v pozdních večerních hodinách, komentované prohlídky olomouckých soudních budov, ukázka práce soudních lékařů nebo rady policistů, jak nenaletět podvodným praktikám na internetu. To vše v jediný den 6. března nabídne Noc práva v Olomouci, kterou koordinuje Právnická fakulta Univerzity Palackého (PF UP).

Akce, která se snaží popularizovat právo, cílí na nejširší veřejnost. Díky počtu zapojených institucí bude letošní, v pořadí již šestý ročník v Olomouci programově nejbohatší.

Na všechny olomoucké akce je nutná online rezervace míst předem. Noc práva má svou webovou stránku nocprava.cz, kde je zveřejněn kompletní program a odkazy na přihlašování.

V pozdních večerních hodinách se výjimečně otevře Studentská právní poradna při PF UP a přímo na místě bude možné zadat požadavek na právní informace. „Přijďte našim studentům svěřit svůj právní dotaz a oni vám jej v průběhu semestru kvalitně a rádi zanalyzují. Po krátkém úvodním seznámení s pravidly poradny budete moci svůj dotaz položit přímo našim studentům přítomným na místě,“ láká na jeden z programových bodů Lucia Madleňáková, vedoucí katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností PF UP.

Přímo na právnické fakultě se uskuteční i přednáška na téma nástrahy, podvody a nebezpečí v internetovém prostředí, kterou připravuje tým z Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje. O vlastní zkušenosti s kyberšmejdy se s účastníky podělí přímo poškození z regionu.

Poprvé v historii Noci práva se do ní zapojí všechny soudy sídlící v Olomouci – vrchní, krajský i okresní. Dopolední program bude vyhrazen středním školám. Odpoledne si Olomoučané budou moct užít například speciální přednášku spojenou s komentovanou prohlídkou budovy okresního soudu. Uvidí základní kámen nebo se vyšplhají do nejvyššího místa budovy. „Příchozím přiblížíme slavné procesy, slavné vězně a k tomu olomoucké soudnice, káznice a šerhovny od nejstarších časů až po současný justiční palác, který je elegantním dílem významného rakouského architekta a specialisty na soudní budovy Alexandra Wielemanse von Monteforte,“ zve průvodce Tomáš Kryl, který se na programu podílí spolu se soudci. Vrchní soud zájemce provede budovou od justiční stráže, přes podatelnu a jednací síně až do prostoru eskorty justiční stráže. „Návštěvníky seznámíme s množstvím a rozsahem podání, která musí soud v rámci své činnosti zvládat. Přistaven k prohlídce bude také autobus vězeňské služby,“ doplňuje Stanislav Cik, mluvčí Vrchního soudu v Olomouci. Program chystá i olomoucká pobočka Krajské soudu v Ostravě. Veřejnost může přijít například besedovat o právnických profesích.

Posledním zapojeným pracovištěm bude Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP, na programu je pitva.

Noc práva se letos uskuteční v Olomouci, v Brně, v Plzni, v Ostravě, v Novém Jičíně, ve Frýdku-Místku a v Opavě. Každoročně se koná v termínu kolem 6. března, významného dne v právních dějinách. Právě 6. března 1920 byla vyhlášena a nabyla účinnosti Ústavní listina Československa.

Noc práva | 6. března | Olomouc
zapojené instituce, pracoviště
Právnická fakulta UP
Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP
Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje
Vrchní soud v Olomouci
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci
Okresní soud v Olomouci

Studentská právní poradna otevřená netradičně v pozdních večerních hodinách, komentované prohlídky olomouckých soudních budov, ukázka práce soudních lékařů nebo rady policistů, jak nenaletět podvodným praktikám na internetu. To vše v jediný den 6. března nabídne Noc práva v Olomouci, kterou koordinuje Právnická fakulta Univerzity Palackého (PF UP).

Akce, která se snaží popularizovat právo, cílí na nejširší veřejnost. Díky počtu zapojených institucí bude letošní, v pořadí již šestý ročník v Olomouci programově nejbohatší.

Na všechny olomoucké akce je nutná online rezervace míst předem. Noc práva má svou webovou stránku nocprava.cz, kde je zveřejněn kompletní program a odkazy na přihlašování.

V pozdních večerních hodinách se výjimečně otevře Studentská právní poradna při PF UP a přímo na místě bude možné zadat požadavek na právní informace. „Přijďte našim studentům svěřit svůj právní dotaz a oni vám jej v průběhu semestru kvalitně a rádi zanalyzují. Po krátkém úvodním seznámení s pravidly poradny budete moci svůj dotaz položit přímo našim studentům přítomným na místě,“ láká na jeden z programových bodů Lucia Madleňáková, vedoucí katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností PF UP.

Přímo na právnické fakultě se uskuteční i přednáška na téma nástrahy, podvody a nebezpečí v internetovém prostředí, kterou připravuje tým z Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje. O vlastní zkušenosti s kyberšmejdy se s účastníky podělí přímo poškození z regionu.

Poprvé v historii Noci práva se do ní zapojí všechny soudy sídlící v Olomouci – vrchní, krajský i okresní. Dopolední program bude vyhrazen středním školám. Odpoledne si Olomoučané budou moct užít například speciální přednášku spojenou s komentovanou prohlídkou budovy okresního soudu. Uvidí základní kámen nebo se vyšplhají do nejvyššího místa budovy. „Příchozím přiblížíme slavné procesy, slavné vězně a k tomu olomoucké soudnice, káznice a šerhovny od nejstarších časů až po současný justiční palác, který je elegantním dílem významného rakouského architekta a specialisty na soudní budovy Alexandra Wielemanse von Monteforte,“ zve průvodce Tomáš Kryl, který se na programu podílí spolu se soudci. Vrchní soud zájemce provede budovou od justiční stráže, přes podatelnu a jednací síně až do prostoru eskorty justiční stráže. „Návštěvníky seznámíme s množstvím a rozsahem podání, která musí soud v rámci své činnosti zvládat. Přistaven k prohlídce bude také autobus vězeňské služby,“ doplňuje Stanislav Cik, mluvčí Vrchního soudu v Olomouci. Program chystá i olomoucká pobočka Krajské soudu v Ostravě. Veřejnost může přijít například besedovat o právnických profesích.

Posledním zapojeným pracovištěm bude Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP, na programu je pitva.

Noc práva se letos uskuteční v Olomouci, v Brně, v Plzni, v Ostravě, v Novém Jičíně, ve Frýdku-Místku a v Opavě. Každoročně se koná v termínu kolem 6. března, významného dne v právních dějinách. Právě 6. března 1920 byla vyhlášena a nabyla účinnosti Ústavní listina Československa.

Noc práva | 6. března | Olomouc
zapojené instituce, pracoviště
Právnická fakulta UP
Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP
Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje
Vrchní soud v Olomouci
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci
Okresní soud v Olomouci

Ústav cizích jazyků Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se s cílem aktivně podpořit výuku německého jazyka už několik zapojuje do projektu Deutsch ist super! Projekt je platformou pro propojení německého jazyka s praxí, zároveň i účinným nástrojem pro motivaci žáků ke studiu němčiny.

Podpořit na školách výuku německého jazyka. To je cíl projektu Deutsch ist super!, který vznikl v roce 2010 pod záštitou Ústavu cizích jazyků Slezské univerzity v Opavě. Tento motivační program se díky spolupráci Vědecké knihovny v Olomouci s Ústavem cizích jazyků Pedagogické fakulty UP podařilo nabídnout i školám Olomouckého kraje.

„Během roku 2024 se jazykových animací zúčastnilo 459 žáků z jedenácti škol. Projekt se tak stal skvělou platformou pro propojení studentů německého jazyka s praxí a zároveň účinným nástrojem pro motivaci žáků ke studiu němčiny. Obohacuje jazykové dovednosti zúčastněných žáků, zároveň i rozvíjí pedagogické a komunikační schopnosti zapojených studentů,“ uvedl jeho koordinátor Vojtěch Šimůnek z Ústavu cizích jazyků PdF UP.

Pozitivní zpětná vazba od škol i studentů podle něj ukazuje, že hravá a interaktivní forma výuky přináší reálné výsledky. „Těší nás, že projekt může i nadále inspirovat mladou generaci k objevování němčiny,“ dodal.

Netradiční výuka sestává z her v podobě hádanek, křížovek, puzzle či přiřazování obrázků k německým slovíčkům. Ty si pro žáky připravují studenti německého jazyka PdF UP, kteří je tak seznámí s cizím jazykem hravou a zábavnou formou.  

„Program Deutsch ist super! je velkým přínosem pro praxi. Díky tomu, že s žáky pracujeme v menších skupinkách, se jim můžeme věnovat individuálně. Získáváme tak mnoho zkušeností, od komunikace s žáky počínaje přes schopnost vysvětlovat a dávat jasné pokyny a prezentací před třídou konče. Díky programu se tak můžeme setkat s realitou školské praxe,“ řekla Anna Zapletalová, studentka oboru Učitelství německého jazyka pro základní školy. Za důležité považuje i průběžné setkávání s učiteli a učitelkami německého jazyka, díky kterému mohou studenti PdF UP nahlédnout tzv. pod pokličku výuky jazyků. „Deutsch ist super! spojuje také nás studenty. V rámci trávení společného času na animacích debatujeme nad dalšími nápady a tipy do praxe,“ dodala Anna Zapletalová.

Ústav cizích jazyků Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se s cílem aktivně podpořit výuku německého jazyka už několik zapojuje do projektu Deutsch ist super! Projekt je platformou pro propojení německého jazyka s praxí, zároveň i účinným nástrojem pro motivaci žáků ke studiu němčiny.

Podpořit na školách výuku německého jazyka. To je cíl projektu Deutsch ist super!, který vznikl v roce 2010 pod záštitou Ústavu cizích jazyků Slezské univerzity v Opavě. Tento motivační program se díky spolupráci Vědecké knihovny v Olomouci s Ústavem cizích jazyků Pedagogické fakulty UP podařilo nabídnout i školám Olomouckého kraje.

„Během roku 2024 se jazykových animací zúčastnilo 459 žáků z jedenácti škol. Projekt se tak stal skvělou platformou pro propojení studentů německého jazyka s praxí a zároveň účinným nástrojem pro motivaci žáků ke studiu němčiny. Obohacuje jazykové dovednosti zúčastněných žáků, zároveň i rozvíjí pedagogické a komunikační schopnosti zapojených studentů,“ uvedl jeho koordinátor Vojtěch Šimůnek z Ústavu cizích jazyků PdF UP.

Pozitivní zpětná vazba od škol i studentů podle něj ukazuje, že hravá a interaktivní forma výuky přináší reálné výsledky. „Těší nás, že projekt může i nadále inspirovat mladou generaci k objevování němčiny,“ dodal.

Netradiční výuka sestává z her v podobě hádanek, křížovek, puzzle či přiřazování obrázků k německým slovíčkům. Ty si pro žáky připravují studenti německého jazyka PdF UP, kteří je tak seznámí s cizím jazykem hravou a zábavnou formou.  

„Program Deutsch ist super! je velkým přínosem pro praxi. Díky tomu, že s žáky pracujeme v menších skupinkách, se jim můžeme věnovat individuálně. Získáváme tak mnoho zkušeností, od komunikace s žáky počínaje přes schopnost vysvětlovat a dávat jasné pokyny a prezentací před třídou konče. Díky programu se tak můžeme setkat s realitou školské praxe,“ řekla Anna Zapletalová, studentka oboru Učitelství německého jazyka pro základní školy. Za důležité považuje i průběžné setkávání s učiteli a učitelkami německého jazyka, díky kterému mohou studenti PdF UP nahlédnout tzv. pod pokličku výuky jazyků. „Deutsch ist super! spojuje také nás studenty. V rámci trávení společného času na animacích debatujeme nad dalšími nápady a tipy do praxe,“ dodala Anna Zapletalová.

Nabitý a rozmanitý program slibuje další ročník Reprezentačního plesu Univerzity Palackého a Nadačního fondu UP, který se uskuteční v pátek 28. února v hotelu NH Collection Olomouc Congress. K tanci zahrají kapely Natálie Tichánková & 4GOOD a PANGEA – The Beatles Revival Band. Návštěvníci se mohou těšit také na taneční workshop, módní přehlídku studentek a absolventek olomoucké univerzity, ukázku šermířského souboje v podání držitele olympijské medaile či vědeckou show Pevnosti poznání. Večerem bude provázet moderátor České televize Daniel Stach. Brány hotelu se pro návštěvníky otevřou v 18:30, slavnostní zahájení plesu je naplánováno na 19:30.

Letošní ples pořádají společně Univerzita Palackého a Nadační fond UP, který v roce 2025 oslaví 10 let své existence a jehož posláním je podpora mladých vědců a umělců. „Univerzitní ples bude tentokrát opravdu mimořádný. Jeho tématem je univerzita a její talenty, bude tedy nejen oslavou univerzity jako instituce, ale především lidí, kteří univerzitní komunitu tvoří – zaměstnanců, studentů, absolventů i jejích podporovatelů. Návštěvníci plesu se v průběhu večera mohou setkat se stipendisty podpořenými Nadačním fondem UP a dozvědí se více o jeho významu,“ uvedla za organizátory akce Vladimíra Sedláčková.

K tanci vyzve návštěvníky Natálie Tichánková se svou kapelou 4GOOD. „Loni jsem si ples užila naplno jako moderátorka. Vzpomínám na úžasnou atmosféru, skvělé lidi v sále a jedinečnou noc. Letos chci návštěvníky plesu vtáhnout do víru hudby jako zpěvačka se svou kapelou 4GOOD. Čeká vás show plná hitů, energie a skvělé zábavy. Přijďte si to s námi užít,“ vzkázala moderátorka předchozích ročníků univerzitního plesu, která letos přenechá pomyslné žezlo populárnímu moderátorovi České televize Danielu Stachovi. „Daniela Stacha jsme oslovili právě proto, že je významnou osobností spojenou s komunikací vědy a podporou mladých talentů. Jsem přesvědčená, že svou přítomností ještě zdůrazní hlavní myšlenku letošního plesu, a tou je tvorba příležitostí pro mladé talenty a propojování univerzitní komunity,“ dodala Vladimíra Sedláčková. 

Na evergreeny legendárního liverpoolského kvarteta přítomní zavzpomínají spolu se skupinou PANGEA – The Beatles Revival Band. Doprovodný program nabídne kromě jiného módní přehlídku studentek a absolventek pedagogické fakulty Elišky Odstrčilové, Gabriely Lhotské, Natálie Fajtové, Pavly Kopp a Hany Novákové, vědeckou show Pevnosti poznání a molekulární bioložky Elišky Zgarbové, šermířské vystoupení bronzového medailisty z olympiády v Paříži Jakuba Jurky a workshop španělského tance flamenco, který povede absolventka UP Petra Pšenicová.

V ceně vstupenky je zahrnuto bohaté občerstvení formou rautu. Na plese nebude chybět ani fotokoutek a tombola. „Výtěžek tomboly poputuje na účet Nadačního fondu UP, zakoupením losů tak návštěvníci plesu podpoří mladé vědce a umělce z naší univerzitní komunity,“ upozornila Vladimíra Sedláčková. Další informace naleznete na webu ples.upol.cz.

Nabitý a rozmanitý program slibuje další ročník Reprezentačního plesu Univerzity Palackého a Nadačního fondu UP, který se uskuteční v pátek 28. února v hotelu NH Collection Olomouc Congress. K tanci zahrají kapely Natálie Tichánková & 4GOOD a PANGEA – The Beatles Revival Band. Návštěvníci se mohou těšit také na taneční workshop, módní přehlídku studentek a absolventek olomoucké univerzity, ukázku šermířského souboje v podání držitele olympijské medaile či vědeckou show Pevnosti poznání. Večerem bude provázet moderátor České televize Daniel Stach. Brány hotelu se pro návštěvníky otevřou v 18:30, slavnostní zahájení plesu je naplánováno na 19:30.

Letošní ples pořádají společně Univerzita Palackého a Nadační fond UP, který v roce 2025 oslaví 10 let své existence a jehož posláním je podpora mladých vědců a umělců. „Univerzitní ples bude tentokrát opravdu mimořádný. Jeho tématem je univerzita a její talenty, bude tedy nejen oslavou univerzity jako instituce, ale především lidí, kteří univerzitní komunitu tvoří – zaměstnanců, studentů, absolventů i jejích podporovatelů. Návštěvníci plesu se v průběhu večera mohou setkat se stipendisty podpořenými Nadačním fondem UP a dozvědí se více o jeho významu,“ uvedla za organizátory akce Vladimíra Sedláčková.

K tanci vyzve návštěvníky Natálie Tichánková se svou kapelou 4GOOD. „Loni jsem si ples užila naplno jako moderátorka. Vzpomínám na úžasnou atmosféru, skvělé lidi v sále a jedinečnou noc. Letos chci návštěvníky plesu vtáhnout do víru hudby jako zpěvačka se svou kapelou 4GOOD. Čeká vás show plná hitů, energie a skvělé zábavy. Přijďte si to s námi užít,“ vzkázala moderátorka předchozích ročníků univerzitního plesu, která letos přenechá pomyslné žezlo populárnímu moderátorovi České televize Danielu Stachovi. „Daniela Stacha jsme oslovili právě proto, že je významnou osobností spojenou s komunikací vědy a podporou mladých talentů. Jsem přesvědčená, že svou přítomností ještě zdůrazní hlavní myšlenku letošního plesu, a tou je tvorba příležitostí pro mladé talenty a propojování univerzitní komunity,“ dodala Vladimíra Sedláčková. 

Na evergreeny legendárního liverpoolského kvarteta přítomní zavzpomínají spolu se skupinou PANGEA – The Beatles Revival Band. Doprovodný program nabídne kromě jiného módní přehlídku studentek a absolventek pedagogické fakulty Elišky Odstrčilové, Gabriely Lhotské, Natálie Fajtové, Pavly Kopp a Hany Novákové, vědeckou show Pevnosti poznání a molekulární bioložky Elišky Zgarbové, šermířské vystoupení bronzového medailisty z olympiády v Paříži Jakuba Jurky a workshop španělského tance flamenco, který povede absolventka UP Petra Pšenicová.

V ceně vstupenky je zahrnuto bohaté občerstvení formou rautu. Na plese nebude chybět ani fotokoutek a tombola. „Výtěžek tomboly poputuje na účet Nadačního fondu UP, zakoupením losů tak návštěvníci plesu podpoří mladé vědce a umělce z naší univerzitní komunity,“ upozornila Vladimíra Sedláčková. Další informace naleznete na webu ples.upol.cz.

Vědci z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty vyvinuli novou techniku chemické analýzy, která může v budoucnu pomoci mimo jiné při daktyloskopii využívané v kriminalistické praxi. Tato metoda umožňuje mimo jiné identifikaci psychoaktivních látek z otisků prstů, což napomáhá jak určování totožnosti osob, tak potvrzení chemického složení látek, s nimiž přišly do kontaktu. Výsledky vědecké práce byly publikovány v prestižním odborném časopise Analytical Chemistry, který vydává Americká chemická společnost.

Unikátní ambientní ionizační technika rDUVLAESCI-MS umožňuje detekovat široké spektrum chemických látek pomocí jediné analýzy. Ionizační techniky podmiňují aplikační možnosti hmotnostní spektrometrie využívané například při vývoji léčiv, diagnostice chorob, kontrole potravin či při ochraně životního prostředí.

„Náš vědecký tým představil revoluční metodu komplexní analýzy organických molekul, která originálně propojuje techniky UV laserové ablace (LA) s následnou ionizací analytů v duálním zdroji kombinujícím ionizaci elektrosprejem a chemickou ionizaci za atmosférického tlaku (ESCI). Ve spojení s hybridním hmotnostním spektrometrem naše metoda umožňuje s vysokou rychlostí sběru dat získávat komplementární hmotnostní spektra, a to jak pro nepolární, tak velmi polární analyzované látky,“ uvedl Tomáš Pluháček z katedry analytické chemie, který se na vývoji ionizační techniky podílel.

Oproti dosud používanému postupu MALDI, běžně využívaném při studiu proteinů a jejich vlastností, je nová technika zaměřena především na analýzu menších molekul. V případě MALDI se u malých molekul často projevují rušivé vlivy použité matrice. Tento problém u nové techniky odpadá. „Využití laserové ablace zároveň umožňuje nejen přesné zacílení a uvolnění malého množství vzorku z jednoho místa povrchu, ale také skenování povrchu a zobrazení rozložení analyzovaných látek v různých typech materiálů,“ podotkla Barbora Papoušková z katedry analytické chemie.

Plně automatizovaná metoda rDUVLAESCI-MS nabízí vysokou spolehlivost a flexibilitu v zobrazování distribuce látek. Na aparatuře lze nastavit povrchové rozlišení v rozmezí od 3 do 160 mikrometrů.

Nová technika může najít uplatnění i v kriminalistice. „Jedním z výsledků této technologie je tvorba dvourozměrných obrazů, které zachycují psychoaktivní látky na latentních otiscích prstů. Tato analýza umožňuje přímou identifikaci osob při současném potvrzení chemické struktury kontrolované látky, se kterou osoba manipulovala. Lze to provést dokonce i v případech, kdy se otisky překrývají,“ doplnil Filip Gregar z katedry analytické chemie.

Vědci z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty vyvinuli novou techniku chemické analýzy, která může v budoucnu pomoci mimo jiné při daktyloskopii využívané v kriminalistické praxi. Tato metoda umožňuje mimo jiné identifikaci psychoaktivních látek z otisků prstů, což napomáhá jak určování totožnosti osob, tak potvrzení chemického složení látek, s nimiž přišly do kontaktu. Výsledky vědecké práce byly publikovány v prestižním odborném časopise Analytical Chemistry, který vydává Americká chemická společnost.

Unikátní ambientní ionizační technika rDUVLAESCI-MS umožňuje detekovat široké spektrum chemických látek pomocí jediné analýzy. Ionizační techniky podmiňují aplikační možnosti hmotnostní spektrometrie využívané například při vývoji léčiv, diagnostice chorob, kontrole potravin či při ochraně životního prostředí.

„Náš vědecký tým představil revoluční metodu komplexní analýzy organických molekul, která originálně propojuje techniky UV laserové ablace (LA) s následnou ionizací analytů v duálním zdroji kombinujícím ionizaci elektrosprejem a chemickou ionizaci za atmosférického tlaku (ESCI). Ve spojení s hybridním hmotnostním spektrometrem naše metoda umožňuje s vysokou rychlostí sběru dat získávat komplementární hmotnostní spektra, a to jak pro nepolární, tak velmi polární analyzované látky,“ uvedl Tomáš Pluháček z katedry analytické chemie, který se na vývoji ionizační techniky podílel.

Oproti dosud používanému postupu MALDI, běžně využívaném při studiu proteinů a jejich vlastností, je nová technika zaměřena především na analýzu menších molekul. V případě MALDI se u malých molekul často projevují rušivé vlivy použité matrice. Tento problém u nové techniky odpadá. „Využití laserové ablace zároveň umožňuje nejen přesné zacílení a uvolnění malého množství vzorku z jednoho místa povrchu, ale také skenování povrchu a zobrazení rozložení analyzovaných látek v různých typech materiálů,“ podotkla Barbora Papoušková z katedry analytické chemie.

Plně automatizovaná metoda rDUVLAESCI-MS nabízí vysokou spolehlivost a flexibilitu v zobrazování distribuce látek. Na aparatuře lze nastavit povrchové rozlišení v rozmezí od 3 do 160 mikrometrů.

Nová technika může najít uplatnění i v kriminalistice. „Jedním z výsledků této technologie je tvorba dvourozměrných obrazů, které zachycují psychoaktivní látky na latentních otiscích prstů. Tato analýza umožňuje přímou identifikaci osob při současném potvrzení chemické struktury kontrolované látky, se kterou osoba manipulovala. Lze to provést dokonce i v případech, kdy se otisky překrývají,“ doplnil Filip Gregar z katedry analytické chemie.

Pod názvem UP v záři reflektorů proběhla v Pevnosti poznání premiérová akce s cílem poděkovat vědkyním a vědcům za jejich komunikaci vědy směrem k veřejnosti. Během večera podpořili akademičky a akademiky také jejich blízcí.

„Každá věda je krásná a zajímavá, jen některá témata vyžadují vynalézavost a práci, aby jejich krásu ocenila také široká veřejnost. Vy všichni tuto práci odvádíte a za to vám patří veliká poklona a poděkování,“ zněla úvodní slova moderátora Daniela Kunze na akci UP v záři reflektorů, během níž v pátek 21. února univerzita poděkovala svým mediálním tvářím. Komunikace vědy směrem k veřejnosti je klíčová pro mediální obraz každé vědecko-výzkumné instituce.

Během večera se na pódiu vystřídalo téměř pět desítek vědkyň a vědců nominovaných jednotlivými univerzitními součástmi, kteří vysvětlují témata týkající se fyzického a psychického zdraví, zasazují do kontextu aktuální geopolitickou situaci či přibližují veřejnosti základní výzkum v mnoha oblastech lidského vědění. Ocenění byli také odbornice a odborníci, kteří komunikují vědu uchazečům o studium či seniorům v rámci celoživotního vzdělávání nebo se účastní popularizačních akcí pro širokou veřejnost. „Byla to pěkná akce, kde jsem konečně pocítil, že Univerzita Palackého nejenom při hodnoceních do dotazníku, ale i skutečně veřejně uznává své členy, kteří jsou aktivní i mimo univerzitní sály, přednáší na školách či reprezentují univerzitu v médiích. Dříve byla popularizace vědy a komunikace v médiích brána spíš jako nechtěná věc a nyní se stává pevnou součástí práce moderního vědce,“ uvedl Jan Tomáštík z PřF UP, který stojí například za úspěšným popularizačním projektem Vědátor.

Všem přítomným osobně poděkovaly a předaly drobný dárek prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková a prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová. Právě komunikace vědy totiž propojuje obě oblasti a umožňuje vědě být vidět. „Přesto, že popularizace vědy a výzkumu není jednoduchá disciplína, všichni přítomní, a samozřejmě spousta dalších akademiček a akademiků na univerzitě, ji zvládají skvěle a šíří tak dobré jméno univerzity i vědy obecně. Mám radost, že se této agendě nově věnuje na rektorátní úrovni popularizátorka vědy Vendula Lužná, která za celou akcí stojí. V dnešní době je téma komunikace vědy velmi důležité a pro univerzitu naší velikosti nezbytná,“ uvedla prorektorka Andrea Hanáčková.

Na akci byli vedle vědkyň a vědců pozvaní také jejich blízcí – partnerky, partneři, rodiče a děti, kterým zástupci univerzity rovněž poděkovali za jejich podporu a trpělivost. Komunikace vědy a vystupování v médiích je pro vědkyně a vědce často aktivitou nad rámec běžných pracovních povinností, a tudíž na úkor času stráveného s rodinou. Pevnost poznání tak byla otevřena již s předstihem, aby si celé rodiny mohly užít expozice univerzitního science centra. „Bylo mi ctí, že akademičky a akademici z UP, kteří jsou vidět ve veřejném a mediálním prostoru byli oceněni právě v Pevnosti poznání, která je výkladní skříní popularizace vědy nejen přírodovědecké fakulty, ale i celé UP. Naše mise je stejná – přibližujeme široké veřejnosti smysl a důležitost vědy, vzdělanosti i univerzity a výrazně se tak snažíme přispět k posilování její třetí role. Mám také velkou radost, že k nám mohli vědkyně a vědci přivést své blízké a vzít je do našich expozic – do prostředí, které je otevřené, přátelské a srozumitelné všem generacím,“ uvedl ředitel Pevnosti poznání a hostitel celé akce, Matěj Dostálek. Pro tři desítky přítomných dětí organizátoři připravili premiéru nové science show „O energii“ v režii lektorů z Pevnosti poznání.

Přítomným hostům představil možnosti transferu technologií do praxe Petr Suchomel z Vědeckotechnického parku UP a motivovaly je k podpoře nadaných studentů stipendistky Nadačního fondu UP Eliška Zgarbová a Marie Pražáková.

Na závěr večera se nad bránou Pevnosti poznání rozzářil reflektor s logem UP. Ten tak symbolicky zhmotnil heslo celé akce UP v záři reflektorů.

Velkou fotogalerii z večera najdete na univerzitním facebooku.

 

Pod názvem UP v záři reflektorů proběhla v Pevnosti poznání premiérová akce s cílem poděkovat vědkyním a vědcům za jejich komunikaci vědy směrem k veřejnosti. Během večera podpořili akademičky a akademiky také jejich blízcí.

„Každá věda je krásná a zajímavá, jen některá témata vyžadují vynalézavost a práci, aby jejich krásu ocenila také široká veřejnost. Vy všichni tuto práci odvádíte a za to vám patří veliká poklona a poděkování,“ zněla úvodní slova moderátora Daniela Kunze na akci UP v záři reflektorů, během níž v pátek 21. února univerzita poděkovala svým mediálním tvářím. Komunikace vědy směrem k veřejnosti je klíčová pro mediální obraz každé vědecko-výzkumné instituce.

Během večera se na pódiu vystřídalo téměř pět desítek vědkyň a vědců nominovaných jednotlivými univerzitními součástmi, kteří vysvětlují témata týkající se fyzického a psychického zdraví, zasazují do kontextu aktuální geopolitickou situaci či přibližují veřejnosti základní výzkum v mnoha oblastech lidského vědění. Ocenění byli také odbornice a odborníci, kteří komunikují vědu uchazečům o studium či seniorům v rámci celoživotního vzdělávání nebo se účastní popularizačních akcí pro širokou veřejnost. „Byla to pěkná akce, kde jsem konečně pocítil, že Univerzita Palackého nejenom při hodnoceních do dotazníku, ale i skutečně veřejně uznává své členy, kteří jsou aktivní i mimo univerzitní sály, přednáší na školách či reprezentují univerzitu v médiích. Dříve byla popularizace vědy a komunikace v médiích brána spíš jako nechtěná věc a nyní se stává pevnou součástí práce moderního vědce,“ uvedl Jan Tomáštík z PřF UP, který stojí například za úspěšným popularizačním projektem Vědátor.

Všem přítomným osobně poděkovaly a předaly drobný dárek prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková a prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová. Právě komunikace vědy totiž propojuje obě oblasti a umožňuje vědě být vidět. „Přesto, že popularizace vědy a výzkumu není jednoduchá disciplína, všichni přítomní, a samozřejmě spousta dalších akademiček a akademiků na univerzitě, ji zvládají skvěle a šíří tak dobré jméno univerzity i vědy obecně. Mám radost, že se této agendě nově věnuje na rektorátní úrovni popularizátorka vědy Vendula Lužná, která za celou akcí stojí. V dnešní době je téma komunikace vědy velmi důležité a pro univerzitu naší velikosti nezbytná,“ uvedla prorektorka Andrea Hanáčková.

Na akci byli vedle vědkyň a vědců pozvaní také jejich blízcí – partnerky, partneři, rodiče a děti, kterým zástupci univerzity rovněž poděkovali za jejich podporu a trpělivost. Komunikace vědy a vystupování v médiích je pro vědkyně a vědce často aktivitou nad rámec běžných pracovních povinností, a tudíž na úkor času stráveného s rodinou. Pevnost poznání tak byla otevřena již s předstihem, aby si celé rodiny mohly užít expozice univerzitního science centra. „Bylo mi ctí, že akademičky a akademici z UP, kteří jsou vidět ve veřejném a mediálním prostoru byli oceněni právě v Pevnosti poznání, která je výkladní skříní popularizace vědy nejen přírodovědecké fakulty, ale i celé UP. Naše mise je stejná – přibližujeme široké veřejnosti smysl a důležitost vědy, vzdělanosti i univerzity a výrazně se tak snažíme přispět k posilování její třetí role. Mám také velkou radost, že k nám mohli vědkyně a vědci přivést své blízké a vzít je do našich expozic – do prostředí, které je otevřené, přátelské a srozumitelné všem generacím,“ uvedl ředitel Pevnosti poznání a hostitel celé akce, Matěj Dostálek. Pro tři desítky přítomných dětí organizátoři připravili premiéru nové science show „O energii“ v režii lektorů z Pevnosti poznání.

Přítomným hostům představil možnosti transferu technologií do praxe Petr Suchomel z Vědeckotechnického parku UP a motivovaly je k podpoře nadaných studentů stipendistky Nadačního fondu UP Eliška Zgarbová a Marie Pražáková.

Na závěr večera se nad bránou Pevnosti poznání rozzářil reflektor s logem UP. Ten tak symbolicky zhmotnil heslo celé akce UP v záři reflektorů.

Velkou fotogalerii z večera najdete na univerzitním facebooku.

 

Pravidelné tréninky a možnost setkávání se nabízí příznivcům požárního sportu z Univerzity Palackého nově založený Univerzitní klub požárního sportu Olomouc. Vítáni v něm jsou všichni, kterým nejsou cizí disciplíny a pojmy, jako je požární útok, výstup na věž, běh přes překážky nebo TFA. První setkání se uskuteční v úterý 4. března na Přírodovědecké fakultě UP.

„Klub vznikl na základě potřeby organizovat studenty a zaměstnance Univerzity Palackého, kteří aktivně dělají nebo dělali požární sport, chtěli by se sdružit a mimo jiné reprezentovat univerzitu na akademických soutěžích, kde jsme v posledních letech zaznamenali několik úspěchů. Nabízíme pravidelné tréninky zaměřené na posilování a techniku anebo jen možnost setkávání se v rámci hasičské komunity na univerzitní půdě i mimo ni,“ uvedla Olga Halásová z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP, která za založením klubu stojí a která mimo jiné vloni na Fakultě tělesné kultury UP zorganizovala kurz požárního sportu a ochrany pro studenty (psali jsme zde).   

Pro zájemce o členství v klubu, mezi kterými mohou být i příznivci požárních disciplín, je připraveno první setkání, které se bude konat v úterý 4. března od 17:30 v učebně 2.006 na přírodovědecké fakultě.

„Pokud by se někdo nemohl zúčastnit, ale měl by o zapojení do klubu zájem, může se pro další informace ozvat na e-mail olga.halasova@upol.cz,“ dodala zakladatelka klubu, který je pobočným spolkem České asociace akademických technických sportů (více o ní tady). Zájemci také mohou sledovat informace ve skupině na Facebooku.

Hasiči z UP dosáhli v posledních letech na akademických mistrovstvích ČR několika úspěchů. Vloni se ženské štafetě podařilo obhájit předloňské vítězství na soutěži v disciplínách TFA, jedna ze členek družstva Klára Katrušáková (PdF) k tomu vybojovala individuální stříbro a mužská štafeta skončila třetí. Stejnou pozici obsadili ve svých kategoriích Petra Hejníčková (FTK) a Tobiáš Branc (FZV) v soutěži Studentský železný hasič (psali jsme zde).

Pravidelné tréninky a možnost setkávání se nabízí příznivcům požárního sportu z Univerzity Palackého nově založený Univerzitní klub požárního sportu Olomouc. Vítáni v něm jsou všichni, kterým nejsou cizí disciplíny a pojmy, jako je požární útok, výstup na věž, běh přes překážky nebo TFA. První setkání se uskuteční v úterý 4. března na Přírodovědecké fakultě UP.

„Klub vznikl na základě potřeby organizovat studenty a zaměstnance Univerzity Palackého, kteří aktivně dělají nebo dělali požární sport, chtěli by se sdružit a mimo jiné reprezentovat univerzitu na akademických soutěžích, kde jsme v posledních letech zaznamenali několik úspěchů. Nabízíme pravidelné tréninky zaměřené na posilování a techniku anebo jen možnost setkávání se v rámci hasičské komunity na univerzitní půdě i mimo ni,“ uvedla Olga Halásová z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP, která za založením klubu stojí a která mimo jiné vloni na Fakultě tělesné kultury UP zorganizovala kurz požárního sportu a ochrany pro studenty (psali jsme zde).   

Pro zájemce o členství v klubu, mezi kterými mohou být i příznivci požárních disciplín, je připraveno první setkání, které se bude konat v úterý 4. března od 17:30 v učebně 2.006 na přírodovědecké fakultě.

„Pokud by se někdo nemohl zúčastnit, ale měl by o zapojení do klubu zájem, může se pro další informace ozvat na e-mail olga.halasova@upol.cz,“ dodala zakladatelka klubu, který je pobočným spolkem České asociace akademických technických sportů (více o ní tady). Zájemci také mohou sledovat informace ve skupině na Facebooku.

Hasiči z UP dosáhli v posledních letech na akademických mistrovstvích ČR několika úspěchů. Vloni se ženské štafetě podařilo obhájit předloňské vítězství na soutěži v disciplínách TFA, jedna ze členek družstva Klára Katrušáková (PdF) k tomu vybojovala individuální stříbro a mužská štafeta skončila třetí. Stejnou pozici obsadili ve svých kategoriích Petra Hejníčková (FTK) a Tobiáš Branc (FZV) v soutěži Studentský železný hasič (psali jsme zde).

Na zvyšování výnosů a stability sklizně sóji v České republice je zaměřen nový výzkumný projekt katedry biochemie přírodovědecké fakulty, jejíž odborníci chtějí vlastnosti sóji zlepšit pomocí aplikované genomiky. Spolupracovat na tom budou s kolegy ze společnosti Zemědělský výzkum v Troubsku a předními americkými šlechtiteli z Missouri a Severní Dakoty. Projekt potrvá do konce roku 2028. Finančně ho podpořilo částkou přesahující 9 milionů korun ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

„Historicky poprvé je podpořen projekt, který povede k vytvoření nových kultivarů sóji na míru zemědělským podmínkám zejména v České republice, ale také v dalších evropských státech,“ řekla hlavní řešitelka projektu Mária Škrabišová z katedry biochemie.

Sója díky svému vysokému obsahu proteinu a oleje vyčnívá mezi ostatními luštěninami a patří mezi strategické komodity, po kterých ve světě neustále stoupá poptávka. Kvůli nedostatečné produkci sóji v EU ale roste její dovoz do EU. Ročně do EU směřuje více než 7 milionů tun této plodiny. „V drtivé většině se přitom jedná o GMO sóju pocházející ze zámoří. Možnost vypěstovat větší množství sóji v rámci EU a omezit tak její dovoz by vedla ke zvýšení soběstačnosti a konkurenceschopnosti v produkci sóji, což je strategický, ale momentálně podhodnocený cíl,“ podotkla Mária Škrabišová.

Sója je však plodina krátkého dne a proto v našich zeměpisných šířkách, kde letní den trvá šestnáct hodin, lze pěstovat pouze odrůdy s vhodnou dobou kvetení a dozrávání. Podobně jako fazol se i sója vysévá na jaře do už teplé půdy. První podzimní mrazíky se přitom mohou vyskytnout už na konci září, tedy v období dozrávání sóji. „Naši zemědělci mají zkušenost s pěstováním kanadských odrůd sóji, které se považují za nejranější. Klasickými metodami šlechtitelství však doposud nebylo možné u těchto nejranějších odrůd maximalizovat výnos a udržet extrémní ranost,“ vysvětlila Mária Škrabišová. 

Výzkumný projekt zaměřený na sóju proto reaguje na poptávku zemědělců po vyšší, jistější a udržitelnější produkci sóji. „Naši rakouští sousedé jsou schopni vyprodukovat až 30 procent původně importovaného množství sóji. To vede ve výsledku například ke snížení nákladů na produkci masa, protože drtivá část importované sóji je používána na zkrmování zvířaty chovanými pro produkci masa. Dlouhodobý trend spotřeby masa přitom ve světě neklesá a Češi se řadí k nejčastějším konzumentům masa v Evropě. Zefektivnění pěstování sóji tak bude nejen ekonomicky výhodnější, ale přispěje i k soběstačnosti v produkci sóji, která je v dnešní době velice důležitá,“ uvedla Mária Škrabišová.

Výzkumná skupina genomiky luštěnin pod vedením Márie Škrabišové dlouhodobě pracuje na vývoji nových metod, které mají zrychlit a zefektivnit šlechtění plodin. Jednou z nich je metoda pro identifikaci oblastí genomu asociovaných s fenotypem, neboli GWAS (Genome-wide association study). Právě pomocí GWAS se už skupině vědců podařilo identifikovat geny a konkrétní alely zodpovědné například za rezistenci sóji vůči pukavosti lusků, odolnost vůči háďátku sójovému, pigmentaci trichomů, lusků nebo osemení. „Jedna věc je umět identifikovat alely, ale ty je pak také třeba dostat do elitních odrůd. V tom nám pomůžou kolegové z Troubska,” dodala Mária Škrabišová. „Máme zkušenosti s charakterizací odrůd sóji z předchozích projektů a na technice křížení sóji v našich podmínkách již s kolegy z přírodovědecké fakulty spolupracujeme,“ uvedl Oldřich Trněný ze společnosti Zemědělský výzkum v Troubsku. Ve výsledku by tak spolupráce mohla vést ke vzniku šlechtitelského programu sóji v Čechách.

V USA na rozdíl od České republiky funguje celá řada věhlasných soukromých nebo státních šlechtitelských programů, patří mezi ně i projekt z North Dakota State University pod vedením doktorky Carrie Mirandy. „Šlechtitelský program NDSU je pokladnicí těch správných alel genů pro extrémní ranost a vysoký výnos, přičemž některé alely se v žádných jiných šlechtitelských programech na světě nevyskytují,“ uvedla Mária Škrabišová. Dalším partnerem projektu je doktorka Kristin Bilyeu, uznávaná expertka v oblasti zlepšování nutričních vlastností sóji z USDA v misurijské Columbii. Celý tým má dosud na kontě 11 prestižních publikací týkajících se aplikované genomiky sóji, přičemž veškeré šlechtění je konvenční a tedy se zcela obejde bez genetických modifikací.

Na zvyšování výnosů a stability sklizně sóji v České republice je zaměřen nový výzkumný projekt katedry biochemie přírodovědecké fakulty, jejíž odborníci chtějí vlastnosti sóji zlepšit pomocí aplikované genomiky. Spolupracovat na tom budou s kolegy ze společnosti Zemědělský výzkum v Troubsku a předními americkými šlechtiteli z Missouri a Severní Dakoty. Projekt potrvá do konce roku 2028. Finančně ho podpořilo částkou přesahující 9 milionů korun ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

„Historicky poprvé je podpořen projekt, který povede k vytvoření nových kultivarů sóji na míru zemědělským podmínkám zejména v České republice, ale také v dalších evropských státech,“ řekla hlavní řešitelka projektu Mária Škrabišová z katedry biochemie.

Sója díky svému vysokému obsahu proteinu a oleje vyčnívá mezi ostatními luštěninami a patří mezi strategické komodity, po kterých ve světě neustále stoupá poptávka. Kvůli nedostatečné produkci sóji v EU ale roste její dovoz do EU. Ročně do EU směřuje více než 7 milionů tun této plodiny. „V drtivé většině se přitom jedná o GMO sóju pocházející ze zámoří. Možnost vypěstovat větší množství sóji v rámci EU a omezit tak její dovoz by vedla ke zvýšení soběstačnosti a konkurenceschopnosti v produkci sóji, což je strategický, ale momentálně podhodnocený cíl,“ podotkla Mária Škrabišová.

Sója je však plodina krátkého dne a proto v našich zeměpisných šířkách, kde letní den trvá šestnáct hodin, lze pěstovat pouze odrůdy s vhodnou dobou kvetení a dozrávání. Podobně jako fazol se i sója vysévá na jaře do už teplé půdy. První podzimní mrazíky se přitom mohou vyskytnout už na konci září, tedy v období dozrávání sóji. „Naši zemědělci mají zkušenost s pěstováním kanadských odrůd sóji, které se považují za nejranější. Klasickými metodami šlechtitelství však doposud nebylo možné u těchto nejranějších odrůd maximalizovat výnos a udržet extrémní ranost,“ vysvětlila Mária Škrabišová. 

Výzkumný projekt zaměřený na sóju proto reaguje na poptávku zemědělců po vyšší, jistější a udržitelnější produkci sóji. „Naši rakouští sousedé jsou schopni vyprodukovat až 30 procent původně importovaného množství sóji. To vede ve výsledku například ke snížení nákladů na produkci masa, protože drtivá část importované sóji je používána na zkrmování zvířaty chovanými pro produkci masa. Dlouhodobý trend spotřeby masa přitom ve světě neklesá a Češi se řadí k nejčastějším konzumentům masa v Evropě. Zefektivnění pěstování sóji tak bude nejen ekonomicky výhodnější, ale přispěje i k soběstačnosti v produkci sóji, která je v dnešní době velice důležitá,“ uvedla Mária Škrabišová.

Výzkumná skupina genomiky luštěnin pod vedením Márie Škrabišové dlouhodobě pracuje na vývoji nových metod, které mají zrychlit a zefektivnit šlechtění plodin. Jednou z nich je metoda pro identifikaci oblastí genomu asociovaných s fenotypem, neboli GWAS (Genome-wide association study). Právě pomocí GWAS se už skupině vědců podařilo identifikovat geny a konkrétní alely zodpovědné například za rezistenci sóji vůči pukavosti lusků, odolnost vůči háďátku sójovému, pigmentaci trichomů, lusků nebo osemení. „Jedna věc je umět identifikovat alely, ale ty je pak také třeba dostat do elitních odrůd. V tom nám pomůžou kolegové z Troubska,” dodala Mária Škrabišová. „Máme zkušenosti s charakterizací odrůd sóji z předchozích projektů a na technice křížení sóji v našich podmínkách již s kolegy z přírodovědecké fakulty spolupracujeme,“ uvedl Oldřich Trněný ze společnosti Zemědělský výzkum v Troubsku. Ve výsledku by tak spolupráce mohla vést ke vzniku šlechtitelského programu sóji v Čechách.

V USA na rozdíl od České republiky funguje celá řada věhlasných soukromých nebo státních šlechtitelských programů, patří mezi ně i projekt z North Dakota State University pod vedením doktorky Carrie Mirandy. „Šlechtitelský program NDSU je pokladnicí těch správných alel genů pro extrémní ranost a vysoký výnos, přičemž některé alely se v žádných jiných šlechtitelských programech na světě nevyskytují,“ uvedla Mária Škrabišová. Dalším partnerem projektu je doktorka Kristin Bilyeu, uznávaná expertka v oblasti zlepšování nutričních vlastností sóji z USDA v misurijské Columbii. Celý tým má dosud na kontě 11 prestižních publikací týkajících se aplikované genomiky sóji, přičemž veškeré šlechtění je konvenční a tedy se zcela obejde bez genetických modifikací.

According to the findings of the HBSC study, whose researchers are based at the UP Sts Cyril and Methodius Faculty of Theology (UP CMFT), Czech children and teenagers are sleeping less each year. For the first time in history, the average weekday sleep duration has fallen below eight hours. Only one half of Czech schoolchildren get the recommended amount of sleep. They are thus suffering from a sleep deficit so great that it cannot be compensated at the weekend. The discrepancy between the weekday and weekend sleep patterns of some schoolchildren has become a phenomenon called social jet lag.

Czech children and teenagers are experiencing a gradual reduction in sleep duration. On weekdays, they spend an average of 7 hours and 57 minutes sleeping. Since the last data collection in 2018, the sleep duration of children aged 11–15 has decreased by 11 minutes. Compared to national data from 2014, the difference is already more than 20 minutes. This means one in two school children (49%) are sleeping less than the recommended minimum, whereas in 2014, only 35% of schoolchildren fell into this category.

“Sleep is vital for children’s healthy development, as well as school performance and overall life satisfaction. In contrast, poor quality or insufficient sleep is directly linked to a wide range of problems, including an increased risk of mental health problems. Research shows that children in the Czech Republic perceive the world as a dangerous place and, unfortunately, there is a growing level of anxiety and depression, and an increasing number of suicide attempts by children. Therefore, instead of constantly ‘putting out fires’, we need to focus on coordinated prevention, educate children and parents about sleep hygiene, and make sure that mental health services are accessible to all those in need. Our top priority remains that all children are provided with the conditions for a happy and healthy childhood,” said Klára Šimáčková Laurenčíková, the Czech Government Commissioner for Human Rights.

They sleep better at the weekend – but then there’s social jet lag

The situation is better on weekends, holidays, and public holidays. Children sleep an average of 9 hours and 31 minutes, that is an hour and a half longer than on school days, and roughly two-thirds of them (65% of boys and 67% of girls) meet sleep recommendations. However, even weekend sleep is gradually getting shorter. Compared to 2018 research data, children sleep 12 minutes less on their days of leisure.

                                   

11 y.o.   

13 y.o.   

15 y.o.

schooldays

weekends

schooldays

weekends

schooldays

weekends

Going to bed

9:51 pm

11:06 pm

10:32 pm

11:48 pm

11:02 pm

0:12 am

Getting up

6:25 am

8:52 am

6:24 am

9:19 am

6:26 am

9:28 am

Sleep duration

8 h 34 min

9 h 46 min

7 h 52 min

9 h 31 min

7 h 24 min

9 h 17 min

 

Moreover, “catching up on sleep” at the weekends indicates social jet lag, i.e. the mismatch between biological rhythms and social obligations – i.e., the beginning of the school day in the case of schoolchildren. If the difference between weekend and weekday sleep exceeds 2 hours, which is the case for 37% of fifth-graders, 51% of seventh-graders, and 55% of ninth-graders, children are at risk of increased health risks. These include depressive states, feelings of irritability and nervousness, and being overweight or obese. Researchers also point to a link between social jet lag and increased substance use.

“Late bedtime is an important indicator. For children who go to bed very late, our statistics show a 3–6 times higher risk of regular smoking or repeated drunkenness. Increased health risks are faced both by those who experience a significant deficit accumulated during the week, as well as by those who cut their sleep even shorter on weekends compared to school days,” points out Petr Baďura, data analyst for the Czech part of the global HBSC study from the Olomouc University Social Health Institute (OUSHI) at UP CMFT.

Trend: Children going to bed later

Czech children are going to bed increasingly later. In the case of seventh and ninth graders, the number of those who go to bed after midnight has doubled since 2014 (from 6% to 13% in 13-year-olds and from 12% to 22% in 15-year-olds). The decreasing overall sleep duration is due to the postponement of the moment when children fall asleep. The time when school starts, which means the time of getting up in the morning on weekdays, has not changed much in Czech schools over the years. This raises the question of whether starting school later would help to increase sleep duration or reduce the incidence of social jet lag.

“Although it is not directly the subject of our research, this question cannot be avoided when looking at the data. We think the answer to it is ‘Yes’. For one thing, children’s sleep duration is shortened by falling asleep later. On the other hand, it is limited by getting up early for school. Change makes sense at both ends. We need to work with children, but also with us adults, to improve habits related to falling asleep. But changing the wake-up time, i.e. starting school later, is a perfectly valid consideration and should not be ignored,” says Michal Kalman, head of the HBSC research team.

Sleep in the light of the screen

What is the relationship between sleep and screen time? The latest data shows that schoolchildren who meet sleep recommendations spend less time in front of a screen on average than their peers who spend less time sleeping. Or vice versa – schoolchildren who are in control of their screen time are more likely to meet sleep recommendations. At the same time, 11–15-year-olds who sleep more on weekends, or less than on school days (increased risk of social jet lag), more likely become “problematic” social media users and gamers.

“Reduced sleep duration in adolescents is a growing public health problem with serious consequences for mental and physical wellbeing. Almost half of Czech schoolchildren sleep less than recommended, thus increasing the risk of depression, anxiety, obesity, and substance abuse. Evidence shows that starting the school day later, improving sleep habits, and reducing screen time can have a positive impact. WHO encourages legislators, educators, and families to take action to promote healthy sleep habits in children and ensure a better future for them,” said Zsofia Pusztai, Head of the WHO Office in the Czech Republic.

Further details and materials on the topic can be found on the Healthy Generation website.

The HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) epidemiological study looks at a wide range of lifestyle aspects of children and teenagers aged 11–15 in the Czech Republic and nearly 50 other countries worldwide. It is being conducted in collaboration with the World Health Organisation (WHO). The research team from Palacký University Olomouc has been studying factors affecting the health of Czech schoolchildren aged 11, 13, and 15 for a long period of time. In the current research, data was collected from nearly 15,000 children in 250 schools of different types across the Czech Republic. The extensive research among Czech schoolchildren was supported by the EU under the Johannes Amos Comenius Operational Programme – Top Research.

Děti a teenageři spí podle zjištění studie HBSC, jejíž řešitelé působí na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, rok od roku méně. Poprvé se průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Doporučené délky spánku dosáhne jen polovina českých školáků. Ti se tak dostávají do spánkového deficitu, který se nedaří vyrovnat ani o víkendu. Za nesouladem mezi spánkovými návyky ve všedních dnech a o víkendu u části školáků stojí fenomén zvaný sociální jet lag.

U českých dětí a teenagerů dochází k postupnému zkracování délky spánku. Ve všední dny věnují spánku v průměru 7 hodin a 57 minut. Od posledního sběru dat v roce 2018 se délka spánku dětí ve věku 11–15 let zkrátila o 11 minut. Ve srovnání s národními daty z roku 2014 je rozdíl už více než 20minutový. Každý druhý školák (49 %) tak spí méně, než je doporučeno. V roce 2014 přitom do této skupiny patřilo pouze 35 % školáků.

„Spánek je základem pro zdravý vývoj dětí, školní prospěch i celkovou životní spokojenost. Nekvalitní či nedostatečně dlouhý spánek je naopak přímo spjat s širokou škálou problémů, například
i zvýšeným rizikem duševních obtíží. Z výzkumů pak vyplývá, že děti v ČR vnímají svět jako nebezpečné místo a bohužel roste míra úzkostí a depresí i počet sebevražedných pokusů dětí. Namísto neustálého „hašení požárů“ je proto třeba klást důraz na koordinovanou prevenci, vzdělávat děti i rodiče o spánkové hygieně a zajistit, že služby péče o duševní zdraví budou dostupné všem potřebným. Naší nejvyšší prioritou zůstává, aby všechny děti měly podmínky pro šťastné a zdravé dětství,“ shrnula Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

O víkendu spí lépe. Ale je tu sociální jet lag
O víkendech, prázdninách či svátcích je situace lepší. Děti spí průměrně 9 hodin a 31 minut, tedy o hodinu a půl déle než ve školních dnech a spánková doporučení tak splní zhruba dvě třetiny z nich (65 % chlapců a 67 % dívek). I víkendový spánek se ale postupně zkracuje. Ve srovnání s výzkumnými daty z roku 2018 spí děti o volných dnech o 12 minut míň.

Víkendové „dospávání“ navíc poukazuje na tzv. sociální jet lag, tedy nesoulad mezi biologickými rytmy a společenskými povinnostmi – v případě školáků začátkem vyučování. Pokud rozdíl mezi délkou spánku o víkendech a ve všedních dnech přesáhne 2 hodiny, což se týká 37 % páťáků, 51 % sedmáků a 55 % deváťáků, hrozí dětem zvýšená zdravotní rizika. K nim patří depresivní stavy, pocity podrážděnosti a nervozity nebo nadváha a obezita. Vědci rovněž upozorňují na souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek.

„Důležitým ukazatelem je pozdní čas uléhání do postele. U dětí, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky 3–6násobně vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti. Zvýšeným zdravotním rizikům čelí jednak ti, kteří o víkendu dospávají výrazný deficit nasbíraný v týdnu, ale i ti, kteří si o víkendu spánek oproti školním dnům ještě zkrátí,“ upozorňuje Petr Baďura, datový analytik české části celosvětové studie HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP.

Trend: děti chodí do postele později
České děti chodí spát stále později. V případě sedmáků a deváťáků se počet těch, kteří do postele uléhají po půlnoci, od roku 2014 zdvojnásobil (ze 6 na 13 % u 13letých a z 12 na 22 % u 15letých). Právě odkládání momentu, kdy děti usínají, stojí za snižující se celkovou délkou spánku. Čas začátku vyučování, a tudíž čas ranního vstávání, se ve všedních dnech na českých školách v průběhu let příliš nemění. Nabízí se tak otázka, zda by pozdější zahájení vyučování pomohlo prodloužit délku spánku, respektive omezit výskyt sociálního jet lagu.

„Ačkoliv to není přímo obsahem našich výzkumů, tuhle otázku si nelze při procházení dat nepoložit. My si myslíme, že odpověď na ni je ‚ano'. Délku spánku dětí z jedné strany zkracuje pozdější usínání. Z druhé strany ji limituje brzké vstávání do školy. Změna dává smysl na obou koncích. Je nutné pracovat u dětí, ale i u nás dospělých na zlepšení návyků souvisejících s usínáním. Ale změna času vstávání, tedy pozdější začátek školy, je zcela opodstatněná úvaha a neměla by zůstat stranou,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC.

Spánek ve světle obrazovky
V jakém vztahu je spánek a tzv. digitální čas? Nejnovější data ukazují, že školáci, kteří plní spánková doporučení, tráví před obrazovkou v průměru méně času než jejich vrstevníci, kteří spánku věnují méně času. Anebo naopak – školáci, kteří mají svůj digitální čas pod kontrolou, plní ve větší míře spánková doporučení. Zároveň platí, že mezi dětmi ve věku 11–15 let, kteří spí o víkendech více, nebo naopak méně než ve školní dny (zvýšené riziko sociálního jet lagu), najdeme více tzv. „problematických“ uživatelů sociálních sítí i hráčů.

„Zkracování délky spánku u dospívajících je rostoucím problémem veřejného zdraví s vážnými důsledky pro duševní i fyzickou pohodu. Téměř polovina českých školáků spí méně, než je doporučeno, což zvyšuje riziko deprese, úzkosti, obezity a užívání návykových látek. Důkazy ukazují, že pozdější začátek školního dne, lepší spánkové návyky a omezení času stráveného u obrazovek mohou mít pozitivní dopad. WHO podporuje zákonodárce, pedagogy a rodiny, aby podnikali opatření k podpoře zdravých spánkových návyků u dětí a zajistili jim lepší budoucnost,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.

Další podrobnosti a materiály k tématu najdete na webu Zdravá generace.

Epidemiologická studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum.

Děti a teenageři spí podle zjištění studie HBSC, jejíž řešitelé působí na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, rok od roku méně. Poprvé se průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Doporučené délky spánku dosáhne jen polovina českých školáků. Ti se tak dostávají do spánkového deficitu, který se nedaří vyrovnat ani o víkendu. Za nesouladem mezi spánkovými návyky ve všedních dnech a o víkendu u části školáků stojí fenomén zvaný sociální jet lag.

U českých dětí a teenagerů dochází k postupnému zkracování délky spánku. Ve všední dny věnují spánku v průměru 7 hodin a 57 minut. Od posledního sběru dat v roce 2018 se délka spánku dětí ve věku 11–15 let zkrátila o 11 minut. Ve srovnání s národními daty z roku 2014 je rozdíl už více než 20minutový. Každý druhý školák (49 %) tak spí méně, než je doporučeno. V roce 2014 přitom do této skupiny patřilo pouze 35 % školáků.

„Spánek je základem pro zdravý vývoj dětí, školní prospěch i celkovou životní spokojenost. Nekvalitní či nedostatečně dlouhý spánek je naopak přímo spjat s širokou škálou problémů, například
i zvýšeným rizikem duševních obtíží. Z výzkumů pak vyplývá, že děti v ČR vnímají svět jako nebezpečné místo a bohužel roste míra úzkostí a depresí i počet sebevražedných pokusů dětí. Namísto neustálého „hašení požárů“ je proto třeba klást důraz na koordinovanou prevenci, vzdělávat děti i rodiče o spánkové hygieně a zajistit, že služby péče o duševní zdraví budou dostupné všem potřebným. Naší nejvyšší prioritou zůstává, aby všechny děti měly podmínky pro šťastné a zdravé dětství,“ shrnula Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

O víkendu spí lépe. Ale je tu sociální jet lag
O víkendech, prázdninách či svátcích je situace lepší. Děti spí průměrně 9 hodin a 31 minut, tedy o hodinu a půl déle než ve školních dnech a spánková doporučení tak splní zhruba dvě třetiny z nich (65 % chlapců a 67 % dívek). I víkendový spánek se ale postupně zkracuje. Ve srovnání s výzkumnými daty z roku 2018 spí děti o volných dnech o 12 minut míň.

Víkendové „dospávání“ navíc poukazuje na tzv. sociální jet lag, tedy nesoulad mezi biologickými rytmy a společenskými povinnostmi – v případě školáků začátkem vyučování. Pokud rozdíl mezi délkou spánku o víkendech a ve všedních dnech přesáhne 2 hodiny, což se týká 37 % páťáků, 51 % sedmáků a 55 % deváťáků, hrozí dětem zvýšená zdravotní rizika. K nim patří depresivní stavy, pocity podrážděnosti a nervozity nebo nadváha a obezita. Vědci rovněž upozorňují na souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek.

„Důležitým ukazatelem je pozdní čas uléhání do postele. U dětí, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky 3–6násobně vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti. Zvýšeným zdravotním rizikům čelí jednak ti, kteří o víkendu dospávají výrazný deficit nasbíraný v týdnu, ale i ti, kteří si o víkendu spánek oproti školním dnům ještě zkrátí,“ upozorňuje Petr Baďura, datový analytik české části celosvětové studie HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP.

Trend: děti chodí do postele později
České děti chodí spát stále později. V případě sedmáků a deváťáků se počet těch, kteří do postele uléhají po půlnoci, od roku 2014 zdvojnásobil (ze 6 na 13 % u 13letých a z 12 na 22 % u 15letých). Právě odkládání momentu, kdy děti usínají, stojí za snižující se celkovou délkou spánku. Čas začátku vyučování, a tudíž čas ranního vstávání, se ve všedních dnech na českých školách v průběhu let příliš nemění. Nabízí se tak otázka, zda by pozdější zahájení vyučování pomohlo prodloužit délku spánku, respektive omezit výskyt sociálního jet lagu.

„Ačkoliv to není přímo obsahem našich výzkumů, tuhle otázku si nelze při procházení dat nepoložit. My si myslíme, že odpověď na ni je ‚ano'. Délku spánku dětí z jedné strany zkracuje pozdější usínání. Z druhé strany ji limituje brzké vstávání do školy. Změna dává smysl na obou koncích. Je nutné pracovat u dětí, ale i u nás dospělých na zlepšení návyků souvisejících s usínáním. Ale změna času vstávání, tedy pozdější začátek školy, je zcela opodstatněná úvaha a neměla by zůstat stranou,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC.

Spánek ve světle obrazovky
V jakém vztahu je spánek a tzv. digitální čas? Nejnovější data ukazují, že školáci, kteří plní spánková doporučení, tráví před obrazovkou v průměru méně času než jejich vrstevníci, kteří spánku věnují méně času. Anebo naopak – školáci, kteří mají svůj digitální čas pod kontrolou, plní ve větší míře spánková doporučení. Zároveň platí, že mezi dětmi ve věku 11–15 let, kteří spí o víkendech více, nebo naopak méně než ve školní dny (zvýšené riziko sociálního jet lagu), najdeme více tzv. „problematických“ uživatelů sociálních sítí i hráčů.

„Zkracování délky spánku u dospívajících je rostoucím problémem veřejného zdraví s vážnými důsledky pro duševní i fyzickou pohodu. Téměř polovina českých školáků spí méně, než je doporučeno, což zvyšuje riziko deprese, úzkosti, obezity a užívání návykových látek. Důkazy ukazují, že pozdější začátek školního dne, lepší spánkové návyky a omezení času stráveného u obrazovek mohou mít pozitivní dopad. WHO podporuje zákonodárce, pedagogy a rodiny, aby podnikali opatření k podpoře zdravých spánkových návyků u dětí a zajistili jim lepší budoucnost,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.

Další podrobnosti a materiály k tématu najdete na webu Zdravá generace.

Epidemiologická studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum.

Ve čtvrtek 24. února 2022 napadlo Rusko Ukrajinu. Jsou tři roky poté a ukrajinští lidé, které válka vyhnala ze svých domovů, si uvědomují, že místa, kde předtím žili, už nikdy nebudou taková, jak si je pamatují. Jak některé ukrajinské běženkyně, jež zázemí našly v České republice, na Univerzitě Palackého, dnes vnímají význam slova domov? Zajímavou sondu na dané téma provedl Artur Tysovskyy, student FF UP.

Artur Tysovskyy, student oboru Ukrajinská filologie a Migrační studia na FF UP, poskytl krátký rozhovor o svém mikrovýzkumu s názvem Vnímání domova pohledem mladých uprchlíků z Ukrajiny studujících na Univerzitě Palackého. Oslovil v něm tři ukrajinské studentky Univerzity Palackého, které kvůli ruské agresi opustily domovy. Když začala válka, utekly z Kyjevské oblasti. Jak tato situace změnila jejich pohled na význam obsahu slova domov?

Arture, jak vlastně vznikla myšlenka tento mikrovýzkum uskutečnit? Co je jeho cílem?

O tématu jsem začal přemýšlet během předmětu Domov a identita migrantů. Otázce domova jsme věnovali velkou část semestru a já si často kladl otázku, jak jej vnímají lidé, kteří byli nuceni své domovy opustit. Když jsme v rámci uvedeného předmětu dostali možnost věnovat se tématu v mikrovýzkumu, chopil jsme se šance. Práci jsem rozdělil do několika kapitol s cílem poukázat na složitosti, v nichž se mladí běženci často ocitají. Informace, které jsou v práci využity, jsou založené na rozhovorech a jejich analýze.

Hodně se v práci hovoří o tom, co znamená domov…

Ano, 23. února 2022 byl pravděpodobně poslední den, kdy si mládež na Ukrajině mohla užívat normálního života. To vše skončilo příletem první rakety v brzkých ranních hodinách následujícího dne. Respondentkám, se kterými jsem hovořil, bylo v té době 14 až 17 let. Dnes popisují, že ze dne na den musely dospět. Právě tato situace měla vliv na jejich vnímání významu slova domov. Před začátkem války jej chápaly jako něco materiálního, byl pro ně místem. Poté, kdy byly nuceny domov opustit, se tato myšlenka vytratila. Uvědomily si, že o domov v materiální formě mohou kdykoliv přijít.

Jak se mladé běženkyně, jež ve vaší práci slouží jako vzorek dané populace, vypořádávají s odloučením? Co jim pomáhá?

Ukrajinské studentky UP uvedly, že poté, kdy opustily domov i myšlenku na domov jako materiálního objektu, jej začaly často spojovat s lidmi, ať už s rodinou, přáteli nebo i komunitou. Začaly považovat za důležitější to, kdo je obklopuje, než to, kde se právě nacházejí. Situaci posílil i fakt, že se během svého života několikrát stěhovaly už na Ukrajině, a i poté, co z Kyjeva odešly, nezůstaly v ČR zprvu na jednom místě. Trvalo nějaký čas, než se usadily. Domov je dnes podle nich tam, kde je lidé rádi vidí, kde se s lidmi cítí komfortně.

Velkou roli v jejich spokojeném životě sehrála ukrajinská komunita, která se v ČR s vypuknutím války zaktivizovala. Porozumění Ukrajinců, kteří v ČR žijí dlouho, s těmi, kteří přišli nedávno, považují studentky za velmi důležité. S těmito lidmi se noví běženci totiž mohou bavit o spoustě věcí, jež by Češi nejspíš nepochopili. Ukrajinská komunita začala pořádat i kulturní akce, vedla sobotní školy pro ukrajinské děti atd.  

A co jim i dnes, po třech letech života v ČR, dělá starosti?

Někdy i xenofobní poznámky. Studentky připustily, že je od Čechů zaznamenaly. Směřovaly k jejich původu i k jazyku. Osobně vím, že bezproblémové nejsou ani vztahy v samotné ukrajinské komunitě, především mezi těmi s dočasnou ochranou a těmi, kteří do ČR přišli už před válkou a prošli si dlouhými administrativními procesy. Překvapivě se objevuje i nevraživost mezi běženci samými, přičemž konflikty mezi nimi vznikají například kvůli oblasti, ze které přijeli. V komunitě se dělají rozdíly mezi těmi Ukrajinci, kteří přijeli z okupovaného východu a těmi, kteří přijeli z poměrně ‚klidného‘ západu.

K tomu všemu se běženci setkávají i s nepochopením během krátkodobých návratů na Ukrajinu, například za účelem návštěvy rodiny a blízkých, vyřízení dokumentů nebo návštěvy u lékaře. Na lidech, kteří na Ukrajině zůstali a každý den tak žijí se zvukem sirén, se válka velmi podepsala. Pro ty, kteří vyjeli do zahraničí, nemají často pochopení. Stává se tak, že se běženci nakonec nacházejí na pomyslném mostě mezi dvěma ostrovy – nejsou přijati českou společností a ani tou ukrajinskou. Pochopení nacházejí jen mezi dalšími uprchlíky, s nimiž je spojuje podobné trauma.

Jak vnímají oslovené studentky Univerzitu Palackého?

Jednoznačně se stala jejich důležitou součástí života. Sehrává pro ně dokonce důležitou roli ve formulování svého nového domova.

V jakém smyslu?

Všechny tři mladé ženy uvedly, že jim Univerzita Palackého poskytuje podporu, a to nejen materiální, ale i morální. Stala se pro ně místem, kde mohou používat svůj rodný jazyk, číst ukrajinskou literaturu a zároveň být se svou komunitou, která hraje důležitou roli v jejich vnímání domova. Respondentky jsou studentkami sekce ukrajinistiky a velmi si váží toho, že mají na katedře slavistiky FF UP komfortní prostředí. Velkou zásluhu na tom mají vyučující, kteří jim pomáhají nejen s univerzitními záležitostmi, ale i s těmi osobními. Oporu našly i v ostatních studentech, kteří jim po nástupu na UP pomohli se integrovat, a na které se také mohly obrátit i s osobními problémy. Sekce ukrajinistiky uvedené katedry se podle nich snaží o vytvoření rodinné atmosféry, například pořádáním kulturních a tematických akcí. Studium oboru v Olomouci navíc vnímají jako možnost popularizovat svou zemi a vše, co je jim blízké. Za podstatné považují i to, že právě na univerzitě mohou rozvíjet svůj rodný jazyk. Právě ten často spojují s pocitem domova. V rozhovorech dokonce zdůraznily, že se během studia na UP jejich láska k rodnému jazyku ještě posílila. Důležité jsou pro ně i knihy v ukrajinštině, i ty jim připomínají domov. Z materiálního hlediska jim domov dále připomínají i drobnosti, samolepky, připínáčky s ukrajinskými motivy, nápisy či stužky v ukrajinských barvách. K patriotickým vzpomínkám pak řadí vlajku. Tu však už spojují s něčím, čemu se říká domovina.  

Domov versus domovina?

Nejsou to pojmy, které jdou proti sobě. Každý má jen jiný význam. Ano, z mého šetření vyplynul jasný rozdíl mezi pojmy domov a domovina. Studentky, se kterými jsem mluvil, dnes Ukrajinu vnímají spíš jako domovinu, místo, kde se narodily, místo, ke kterému mají silné nacionalistické cítění. Ale je to také dnes už místo, kam se vrátit nechtějí. Nevidí tam životní perspektivu. Při návštěvách Ukrajiny vnímají pocit odcizení. Zdůrazňují přitom, že mnozí lidé se už ani nemají kam vrátit. Přišli o majetky, často o rodiny a blízké. Navíc se v této zemi necítí bezpečně. Mužům v mobilizačním věku se i stává, že je tamní lidé vnímají jako zrádce, kteří opustili zemi v nejkritičtější chvíli. Válka mnohé změnila.

Vnímání významu slova domov posunul pocit ohrožení. Oslovené tři mladé ženy dnes domov spatřují především samy v sobě. Budují si ho tam, kde žijí. Nový začátek teď podle nich spatřuje řada běženců z Ukrajiny právě v České republice. I přes nenávist, se kterou se zde mohou setkat, se zde cítí bezpečněji. Česká republika se pro ně stala místem, které jim nabízí nové možnosti i vyšší úroveň života.

Artur Tysovskyy je studentem třetího ročníku bakalářského studia oboru Ukrajinská filologie (maior) a Migrační studia (minor) na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP. Narodil se v Praze, celý život však prožil v Přerově. Jeho rodiče přišli z Ukrajiny do České republiky před třiceti lety. Seznámili se až v ČR a rozhodli se zde i zůstat. Po dokončení bakalářského studia by Artur Tysovskyy rád zůstal na UP, a to v navazujícím magisterském programu. Říká, že mu studium v Olomouci nabídlo možnost věnovat se tématům, jež ho zajímají.