Feed aggregator

Novou unikátní metodu, která vědcům umožní sledovat chování nanočástic v prostředí simulujícím přirozené podmínky, vyvinuli vědci z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Odborníci se soustředí na pohyb a vzájemné chování nanočástic v roztocích, které napodobují přirozené podmínky v organismech nebo v životním prostředí. Jejich postup pomůže vnést světlo do osudu nanočástic například v lidském těle či odpadních vodách, nad kterým stále visí spousta otazníků. Výsledky práce olomouckých vědců zveřejnil renomovaný časopis Americké chemické společnosti Analytical Chemistry.

„Zaměřili jsme se na vývoj metody, která by umožňovala sledovat nanočástice v prostředí jiných nanočástic, a to ještě v roztocích či komplexních směsích, které odpovídají situaci v organismech nebo životním prostředí. Takový způsob totiž může vést nejen k lepšímu pochopení chování nanočástic například uvnitř buněk nebo v odpadních vodách, ale zároveň může také vést k detailnějšímu rozpoznání jejich vzájemné interakce a dalších případných efektů vznikajících mezi nanočásticemi samotnými,“ uvedl jeden z autorů studie Jan Petr z katedry analytické chemie.

Metoda vyvinutá olomouckými vědci umožňuje mimo jiné bližší studium koloběhu nanočástic v životním prostředí. Používané nanočástice se totiž dostávají do odpadních vod a následně také do řek, moří i oceánů. „Zde potkávají další nanočástice a může docházet k jejich vzájemnému působení, které ve výsledku může znásobit jejich negativní vlastnosti, například toxicitu. Doposud nebylo možné tyto efekty podrobněji studovat, ale díky naší metodě je nyní můžeme detailně pozorovat a popisovat. Věříme, že naše metoda tak může v budoucnu pomoci těmto nežádoucím jevům předejít,“ podotkl Jan Petr.

Vědci pro svoji práci využili unikátní spojení kapilární elektroforézy a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (CE-ICP-MS). „Rozhraní pro spojení obou přístrojů jsme vyvinuli a zkonstruovali na našem pracovišti už přibližně před pěti lety. Představuje pokročilou analytickou techniku s obrovským potenciálem. Kapilární elektroforéza je totiž účinný separační nástroj a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem slouží jako vysoce citlivý detektor pro stanovení stopových koncentrací prvků, respektive i organických látek obsahujících ve své struktuře vhodný prvek,“ popsal technické uspořádání Tomáš Pluháček, jeden z jeho autorů a zároveň nositel ocenění Spektroskopické společnosti Jana Marka Marci.

Při sledování chování nanočástic vědci využili Taylorovu disperzní analýzu, což je matematický postup analýzy experimentálně získaných dat, který při zachování určitých podmínek umožňuje přesně určit difúzní koeficient a tím i hydrodynamickou velikost nanočástic. „Použití uvedené přístrojové techniky nám navíc umožňuje získávat informace o prvkovém, respektive izotopovém složení nanočástic, což můžeme využít například při sledování osudu izotopicky značených nanočástic,“ doplnil spoluautor Daniel Baron z katedry analytické chemie.

The Department of Asian Studies at the Palacký University Faculty of Arts has launched the Myanmar Studies Center. The Center was established thanks to the support of the prestigious European Union framework programme for research and innovation, Horizon Europe. The Center will offer, among other things, public lectures and academic courses on various topics related to the region.

Myanmar, officially the Republic of the Union of Myanmar (also known as Burma), one of the countries of Southeast Asia, is the main research and educational interest of the new Myanmar Studies Center (MSC@UP, Třída Svobody 26), established in order to support interdisciplinary research and education in the field, and is unique in the context of both the Czech Republic and Central Europe.

“So far, this region has not received much professional attention. We are committed to filling this gap by supporting interdisciplinary research and education focused on Myanmar. We will offer diverse perspectives and approaches to stimulate a deeper understanding of this vibrant nation. At the same time, we want to spread awareness about Myanmar’s rich cultural heritage, the dynamics of its social development, and its political environment,” said Kristina Kironská, its director.

The Myanmar Studies Center’s activities will include public lectures and academic courses in which experts and students will address topics such as human rights in Asia and politics in the Indo-Pacific region. Its website, www.msc.upol.cz, will feature blog posts by students from Myanmar who will be coming to Olomouc for a semester-long stay under the Erasmus+ programme.

“In June, there will also be a summer school for PhD students and advanced master students on Navigating Geostrategic Dynamics in the IndoPacific: Focus on Southeast Asia and Myanmar. This will be followed by the Interdisciplinary Conference on Myanmar 2024 with the theme Myanmar’s International Role: More Than a Buffer State, which is expected to bring to Olomouc distinguished experts from all over the world,” added Kironská.

The establishment of the Myanmar Studies Center was made possible thanks to the support of Horizon Europe, the EU’s key funding programme for research and innovation, awarded to the EUVIP project “The EU in the Volatile Indo-Pacific Region” (HORIZON-WIDERA-2021-ACCESS-03-01). More about the EUVIP project can be found here. 

Na katedře asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého zahájilo činnost Myanmar Studies Center. Vzniklo díky podpoře prestižního rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa. Centrum nabídne mimo jiné veřejné přednášky i akademické kurzy na různá témata, jež uvedená oblast spojuje.

Myanmar, plným názvem Republika Myanmarský svaz (také známý jako Barma), jedna ze zemí jihovýchodní Asie, je hlavním výzkumným i vzdělávacím zájmem nově vzniklého Myanmar Studies Center (MSC@UP). Centrum, které vzniklo pod správou katedry asijských studií FF UP v budově na tř. Svobody 26 a které podporuje interdisciplinární výzkum a vzdělávání dané oblasti, je jedinečné v kontextu České republiky i střední Evropy.

„Uvedené oblasti doposud nebyla věnována přílišná odborná pozornost. Zavázali jsme se tuto mezeru podporou interdisciplinárního výzkumu a vzdělávání zaměřeného na Myanmar zaplnit. Nabídneme rozmanité pohledy a přístupy, jimiž chceme tomuto živelnému národu podnítit hlubší porozumění. Zároveň chceme o bohatém kulturním dědictví Myanmaru, o dynamice jeho společenského vývoje a o jeho politickém prostředí rozšířit povědomí,“ uvedla Kristina Kironská, ředitelka nově vzniklého centra.

Činnost Myanmar Studies Center zahrne veřejné přednášky či akademické kurzy, v nichž se odborníci i studenti budou věnovat tématům, jako jsou lidská práva v Asii nebo politika v indo-pacifickém regionu. Na webových stránkách centra www.msc.upol.cz budou zveřejňovány blogové příspěvky studentů z Myanmaru, kteří do Olomouce přijedou na semestrální pobyt v rámci programu Erasmus+.

„V červnu se uskuteční i letní škola pro doktorandy a pokročilé magisterské studenty na téma Navigating Geostrategic Dynamics in the IndoPacific: Focus on Southeast Asia and Myanmar. Na ni naváže Interdisciplinární konference o Myanmaru 2024 s tématem Myanmar's International Role: More Than a Buffer State, která má do Olomouce přivést významné odborníky z celého světa,“ doplnila Kristina Kironská.

Založení Myanmar Studies Center bylo umožněno díky podpoře prestižního rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa, přidělené projektu EUVIP: The EU in the Volatile Indo-Pacific Region (HORIZON-WIDERA-2021-ACCESS-03-01. Více o projektu EUVIP zde. 

Na katedře asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého zahájilo činnost Myanmar Studies Center. Vzniklo díky podpoře prestižního rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa. Centrum nabídne mimo jiné veřejné přednášky i akademické kurzy na různá témata, jež uvedená oblast spojuje.

Myanmar, plným názvem Republika Myanmarský svaz (také známý jako Barma), jedna ze zemí jihovýchodní Asie, je hlavním výzkumným i vzdělávacím zájmem nově vzniklého Myanmar Studies Center (MSC@UP). Centrum, které vzniklo pod správou katedry asijských studií FF UP v budově na tř. Svobody 26 a které podporuje interdisciplinární výzkum a vzdělávání dané oblasti, je jedinečné v kontextu České republiky i střední Evropy.

„Uvedené oblasti doposud nebyla věnována přílišná odborná pozornost. Zavázali jsme se tuto mezeru podporou interdisciplinárního výzkumu a vzdělávání zaměřeného na Myanmar zaplnit. Nabídneme rozmanité pohledy a přístupy, jimiž chceme tomuto živelnému národu podnítit hlubší porozumění. Zároveň chceme o bohatém kulturním dědictví Myanmaru, o dynamice jeho společenského vývoje a o jeho politickém prostředí rozšířit povědomí,“ uvedla Kristina Kironská, ředitelka nově vzniklého centra.

Činnost Myanmar Studies Center zahrne veřejné přednášky či akademické kurzy, v nichž se odborníci i studenti budou věnovat tématům, jako jsou lidská práva v Asii nebo politika v indo-pacifickém regionu. Na webových stránkách centra www.msc.upol.cz budou zveřejňovány blogové příspěvky studentů z Myanmaru, kteří do Olomouce přijedou na semestrální pobyt v rámci programu Erasmus+.

„V červnu se uskuteční i letní škola pro doktorandy a pokročilé magisterské studenty na téma Navigating Geostrategic Dynamics in the IndoPacific: Focus on Southeast Asia and Myanmar. Na ni naváže Interdisciplinární konference o Myanmaru 2024 s tématem Myanmar's International Role: More Than a Buffer State, která má do Olomouce přivést významné odborníky z celého světa,“ doplnila Kristina Kironská.

Založení Myanmar Studies Center bylo umožněno díky podpoře prestižního rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa, přidělené projektu EUVIP: The EU in the Volatile Indo-Pacific Region (HORIZON-WIDERA-2021-ACCESS-03-01. Více o projektu EUVIP zde. 

Prohloubit své znalosti a získat jasnější představu o svém dalším studiu a profesním směřování mohou v rámci akce UP week studenti druhého ročníku Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy elektrotechnické v Olomouci na Univerzitě Palackého. Během pěti dnů středoškoláci navštíví přednášky a výzkumná pracoviště na přírodovědecké a pedagogické fakultě a také na fakultě tělesné kultury.

„Už třetím rokem mohou studenti oboru Technické lyceum s IT specializací navštívit vybraná pracoviště Univerzity Palackého. Smyslem akce je ukázat další možnosti studia a navázat případnou spolupráci při realizaci seminárních a maturitních prací,“ uvedl ředitel školy Josef Kolář.

Studenti v pondělí dopoledne navštívili přírodovědeckou fakultu, konkrétně katedru informatiky. „Studentům jsme představili další možnosti studia na naší katedře a poté jsme se věnovali reprezentaci 3D objektů v počítači. Zaměřili jsme se především na konstruktivní geometrii, která stojí za modelovacími CAD softwary. Ukázali jsme si také základy algoritmického modelování v OpenSCAD,“ nastínila Markéta Trnečková z katedry informatiky.

Třicet středoškoláků dále zavítá na katedru experimentální fyziky. „Posluchačům bude představen základ optické mikroskopie, jejíž rozlišovací schopnost je omezena difrakčním limitem. Těžiště přednášky bude zaměřeno na skenovací a transmisní elektronovou mikroskopii, která využívá vlnových vlastností urychlených, nabitých částic – elektronů,“ uvedl Roman Kubínek. Studenti navštíví také pedagogickou fakultu a fakultu tělesné kultury.

„Od UP weeku očekávám nové informace, které mě obohatí a pomohou mi při výběru dalšího studia nebo zaměstnání. Ještě stále hledám, čím se budu zabývat,“ řekl student druhého ročníku Ondřej Malík.

Prohloubit své znalosti a získat jasnější představu o svém dalším studiu a profesním směřování mohou v rámci akce UP week studenti druhého ročníku Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy elektrotechnické v Olomouci na Univerzitě Palackého. Během pěti dnů středoškoláci navštíví přednášky a výzkumná pracoviště na přírodovědecké a pedagogické fakultě a také na fakultě tělesné kultury.

„Už třetím rokem mohou studenti oboru Technické lyceum s IT specializací navštívit vybraná pracoviště Univerzity Palackého. Smyslem akce je ukázat další možnosti studia a navázat případnou spolupráci při realizaci seminárních a maturitních prací,“ uvedl ředitel školy Josef Kolář.

Studenti v pondělí dopoledne navštívili přírodovědeckou fakultu, konkrétně katedru informatiky. „Studentům jsme představili další možnosti studia na naší katedře a poté jsme se věnovali reprezentaci 3D objektů v počítači. Zaměřili jsme se především na konstruktivní geometrii, která stojí za modelovacími CAD softwary. Ukázali jsme si také základy algoritmického modelování v OpenSCAD,“ nastínila Markéta Trnečková z katedry informatiky.

Třicet středoškoláků dále zavítá na katedru experimentální fyziky. „Posluchačům bude představen základ optické mikroskopie, jejíž rozlišovací schopnost je omezena difrakčním limitem. Těžiště přednášky bude zaměřeno na skenovací a transmisní elektronovou mikroskopii, která využívá vlnových vlastností urychlených, nabitých částic – elektronů,“ uvedl Roman Kubínek. Studenti navštíví také pedagogickou fakultu a fakultu tělesné kultury.

„Od UP weeku očekávám nové informace, které mě obohatí a pomohou mi při výběru dalšího studia nebo zaměstnání. Ještě stále hledám, čím se budu zabývat,“ řekl student druhého ročníku Ondřej Malík.

Studentky a studenti historických oborů prezentovali výsledky svého bádání na Celostátní studentské vědecké konferenci Historie 2024. Filozofickou fakultu Univerzity Palackého úspěšně reprezentovaly posluchačky její katedry historie Kristýna Václavková a Andrea Němcová.

Letošní Studentská vědecká konference Historie 2024 přivítala studentky a studenty na Univerzitě Pardubice. Právě v jejích prostorách se shromáždili zástupci třinácti kateder a ústavů většiny českých univerzit. Katedru historie Filozofické fakulty UP reprezentovaly Kristýna Václavková se svou prací s názvem Recidivisté na panství Židlochovice v letech 1757–1782 a Andrea Němcová, která odborné komisi nabídla svůj příspěvek s názvem Porodnictví obrazem porodnických příruček v Anglii 17. století.  

„Odborná porota složená z pedagogů zastoupených pracovišť ocenila vysokou kvalitu šestadvaceti odevzdaných textů, jakož i profesionální úroveň všech vystupujících. Naše studentky reprezentovaly svými příspěvky fakultu i univerzitu velice úspěšně. Mám radost, že práce Kristýny Václavkové byla zároveň vybrána k otištění ve sborníku z konference,“ shrnul letošní ročník soutěže Martin Elbel, člen hodnotící komise soutěže z katedry historie FF UP.

Andrea Němcová se ve své práci snažila zmapovat rozdíly v přístupech k porodu mezi ženskou autorkou a většinovými mužskými autory těchto příruček a přiblížit ideál porodnictví, který tyto příručky prezentovaly. Vystoupit na studentské vědecké konferenci pro ni představovalo možnost, jak vystoupit z komfortní zóny a získat nové zkušenosti.

„Navíc jsem měla možnost seznámit se s mnoha studenty a profesionálními historiky různých škol napříč republikou, s nimiž bych se za běžných okolností neměla možnost potkat. Na konferenci jsem získala novou inspiraci k rozšíření svého bádání a zároveň i motivaci k budoucímu zlepšování,“ uvedla.

Nové zkušenosti nabídla studentská vědecká konference i Kristýně Václavkové, která se umístila na sdíleném šestém až sedmém místě. V prezentovaném příspěvku, věnujícímu se problematice recidivistů na panství Židlochovice v 18. století, ji zajímalo především to, jakým způsobem byli tito jedinci trestáni a jak vypadal jejich specifický život na okraji společnosti.

„Vystoupit na uvedené konferenci pro mě bylo jedinečnou výzvou. Před takto velkým publikem složeným se zástupců české historické obce, jsem se ocitla poprvé. Rozhodně to byla skvělá zkušenost a příležitost k seznámení se se studenty historie z celé republiky,“ řekla.

Všechny soutěžící příspěvky Celostátní studentské vědecké konference Historie 2024 prošly posudkovým řízením, na každý příspěvek byly vypracovány dva posudky. Výstup z konference představuje sborník vybraných studentských prací. Pořadatelem letošního ročníku, jenž se uskutečnil ve dnech 25.–26. dubna, se stal Ústav historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.

Studentky a studenti historických oborů prezentovali výsledky svého bádání na Celostátní studentské vědecké konferenci Historie 2024. Filozofickou fakultu Univerzity Palackého úspěšně reprezentovaly posluchačky její katedry historie Kristýna Václavková a Andrea Němcová.

Letošní Studentská vědecká konference Historie 2024 přivítala studentky a studenty na Univerzitě Pardubice. Právě v jejích prostorách se shromáždili zástupci třinácti kateder a ústavů většiny českých univerzit. Katedru historie Filozofické fakulty UP reprezentovaly Kristýna Václavková se svou prací s názvem Recidivisté na panství Židlochovice v letech 1757–1782 a Andrea Němcová, která odborné komisi nabídla svůj příspěvek s názvem Porodnictví obrazem porodnických příruček v Anglii 17. století.  

„Odborná porota složená z pedagogů zastoupených pracovišť ocenila vysokou kvalitu šestadvaceti odevzdaných textů, jakož i profesionální úroveň všech vystupujících. Naše studentky reprezentovaly svými příspěvky fakultu i univerzitu velice úspěšně. Mám radost, že práce Kristýny Václavkové byla zároveň vybrána k otištění ve sborníku z konference,“ shrnul letošní ročník soutěže Martin Elbel, člen hodnotící komise soutěže z katedry historie FF UP.

Andrea Němcová se ve své práci snažila zmapovat rozdíly v přístupech k porodu mezi ženskou autorkou a většinovými mužskými autory těchto příruček a přiblížit ideál porodnictví, který tyto příručky prezentovaly. Vystoupit na studentské vědecké konferenci pro ni představovalo možnost, jak vystoupit z komfortní zóny a získat nové zkušenosti.

„Navíc jsem měla možnost seznámit se s mnoha studenty a profesionálními historiky různých škol napříč republikou, s nimiž bych se za běžných okolností neměla možnost potkat. Na konferenci jsem získala novou inspiraci k rozšíření svého bádání a zároveň i motivaci k budoucímu zlepšování,“ uvedla.

Nové zkušenosti nabídla studentská vědecká konference i Kristýně Václavkové, která se umístila na sdíleném šestém až sedmém místě. V prezentovaném příspěvku, věnujícímu se problematice recidivistů na panství Židlochovice v 18. století, ji zajímalo především to, jakým způsobem byli tito jedinci trestáni a jak vypadal jejich specifický život na okraji společnosti.

„Vystoupit na uvedené konferenci pro mě bylo jedinečnou výzvou. Před takto velkým publikem složeným se zástupců české historické obce, jsem se ocitla poprvé. Rozhodně to byla skvělá zkušenost a příležitost k seznámení se se studenty historie z celé republiky,“ řekla.

Všechny soutěžící příspěvky Celostátní studentské vědecké konference Historie 2024 prošly posudkovým řízením, na každý příspěvek byly vypracovány dva posudky. Výstup z konference představuje sborník vybraných studentských prací. Pořadatelem letošního ročníku, jenž se uskutečnil ve dnech 25.–26. dubna, se stal Ústav historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.

Studenti olomoucké právnické fakulty uspěli v česko-slovenském finále soutěže v římskoprávním moot courtu. Tým studentů 1. ročníku programu Právo a právní věda ve složení Johana Rezlerová, Jan Sehnal a Ondřej Tomáš vybojoval cenné druhé místo.

Finále letošního ročníku hostila olomoucká právnická fakulta. Zúčastnilo se ho celkem 6 týmů, 4 z českých právnických fakult a 2 ze slovenských. Zadání finálového případu se týkalo vindikačního sporu komplikovaného sekvestrální úschovou. Zadavatelem fragmentu byl Petr Dostalík z katedry teorie práva a právních dějin PF UP, který byl zároveň i předsedou poroty. Spolu s ním hodnotili výkony soutěžících Kamila Bubelová ze stejné katedry, Valéria Terézia Dančiaková z Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, Pavel Salák z brněnské právnické fakulty a Marek Novák z pražské fakulty.

Týmy měly na písemnou přípravu řešení fragmentu 45 minut. Po odevzdání si vylosovaly pořadí, v jakém předstupovaly před porotu na ústní obhajobu. „První tři týmy byly velmi vyrovnané. O vítězi rozhodla schopnost rychlé reakce na nečekané otázky a správná argumentace v diskuzi s porotou,“ zhodnotila za komisi Kamila Bubelová. Vítězem se nakonec stal tým studentů z pražské fakulty, druhé místo porota přiřkla olomouckým studentům a třetí místo vybojoval tým z Brna. Na medailovém pořadí se porota shodla jednomyslně.

Johana Rezlerová, Jan Sehnal a Ondřej Tomáš reprezentovali PF UP na základě vítězství ve fakultním kole, do kterého se letos přihlásil rekordní počet týmů, a to 47. Za jejich úspěchem byla i týmová souhra. „Všichni tři jsme se maximálně snažili, přípravě jsme věnovali množství času, které nepřišlo vniveč. Navzájem jsme se na sebe mohli spolehnout, když jeden nevěděl odpověď, ostatní se snažili mu pomoct. Vzájemně jsme se podporovali,“ řekl za tým Ondřej Tomáš a vyzdvihl pozitiva, která jim soutěž přinesla. „Získali jsme mnoho nových zkušeností, vylepšili si znalosti z římského práva, prohloubilo se i naše přátelství. Zároveň jsme poznali kolegy z jiných právnických fakult, což nám rozšířilo obzory a přineslo kontakty, u kterých člověk nikdy neví, kdy se mu budou hodit.“

Úspěšný tým získal za vítězství ve fakultním kole zápočet a zkoušku z římského práva a také dort na přání. „Kromě dortu jim předáme i pouzdro s motivem Říma a nápisem Provoco, civis Romanus sum. To je nejslavnější věta římského práva, odvolací formule římského občana proti soudnímu rozsudku. Předání proběhne tradičně před plnou aulou prváků na první přednášce v zimním semestru,“ upřesnila Kamila Bubelová, která bude dort pro studenty péct.

Ceny pro mezinárodní finále pak připravil studentský spolek ELSA Olomouc, který soutěž pořádal. PF UP navíc ocení všechny tři své studenty mimořádným stipendiem za reprezentaci. „Soutěž bychom ostatním studentům určitě doporučili. Jedná se o zajímavou příležitost, při které si jako prváci vyzkouší něco úplně nového,“ dodal Ondřej Tomáš.

Úspěch ve finále soutěže v římskoprávním moot courtu slaví olomoučtí studenti po třech letech. Naposledy v něm uspěli v roce 2021. Tehdy tým studentů ve složení Petr Štědra, Tereza Molendová a Barbora Helvínová získal 3. místo.

Soutěž v římském právu má na olomoucké fakultě dlouhou tradici, letos se konala již posedmnácté.

Studenti olomoucké právnické fakulty uspěli v česko-slovenském finále soutěže v římskoprávním moot courtu. Tým studentů 1. ročníku programu Právo a právní věda ve složení Johana Rezlerová, Jan Sehnal a Ondřej Tomáš vybojoval cenné druhé místo.

Finále letošního ročníku hostila olomoucká právnická fakulta. Zúčastnilo se ho celkem 6 týmů, 4 z českých právnických fakult a 2 ze slovenských. Zadání finálového případu se týkalo vindikačního sporu komplikovaného sekvestrální úschovou. Zadavatelem fragmentu byl Petr Dostalík z katedry teorie práva a právních dějin PF UP, který byl zároveň i předsedou poroty. Spolu s ním hodnotili výkony soutěžících Kamila Bubelová ze stejné katedry, Valéria Terézia Dančiaková z Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, Pavel Salák z brněnské právnické fakulty a Marek Novák z pražské fakulty.

Týmy měly na písemnou přípravu řešení fragmentu 45 minut. Po odevzdání si vylosovaly pořadí, v jakém předstupovaly před porotu na ústní obhajobu. „První tři týmy byly velmi vyrovnané. O vítězi rozhodla schopnost rychlé reakce na nečekané otázky a správná argumentace v diskuzi s porotou,“ zhodnotila za komisi Kamila Bubelová. Vítězem se nakonec stal tým studentů z pražské fakulty, druhé místo porota přiřkla olomouckým studentům a třetí místo vybojoval tým z Brna. Na medailovém pořadí se porota shodla jednomyslně.

Johana Rezlerová, Jan Sehnal a Ondřej Tomáš reprezentovali PF UP na základě vítězství ve fakultním kole, do kterého se letos přihlásil rekordní počet týmů, a to 47. Za jejich úspěchem byla i týmová souhra. „Všichni tři jsme se maximálně snažili, přípravě jsme věnovali množství času, které nepřišlo vniveč. Navzájem jsme se na sebe mohli spolehnout, když jeden nevěděl odpověď, ostatní se snažili mu pomoct. Vzájemně jsme se podporovali,“ řekl za tým Ondřej Tomáš a vyzdvihl pozitiva, která jim soutěž přinesla. „Získali jsme mnoho nových zkušeností, vylepšili si znalosti z římského práva, prohloubilo se i naše přátelství. Zároveň jsme poznali kolegy z jiných právnických fakult, což nám rozšířilo obzory a přineslo kontakty, u kterých člověk nikdy neví, kdy se mu budou hodit.“

Úspěšný tým získal za vítězství ve fakultním kole zápočet a zkoušku z římského práva a také dort na přání. „Kromě dortu jim předáme i pouzdro s motivem Říma a nápisem Provoco, civis Romanus sum. To je nejslavnější věta římského práva, odvolací formule římského občana proti soudnímu rozsudku. Předání proběhne tradičně před plnou aulou prváků na první přednášce v zimním semestru,“ upřesnila Kamila Bubelová, která bude dort pro studenty péct.

Ceny pro mezinárodní finále pak připravil studentský spolek ELSA Olomouc, který soutěž pořádal. PF UP navíc ocení všechny tři své studenty mimořádným stipendiem za reprezentaci. „Soutěž bychom ostatním studentům určitě doporučili. Jedná se o zajímavou příležitost, při které si jako prváci vyzkouší něco úplně nového,“ dodal Ondřej Tomáš.

Úspěch ve finále soutěže v římskoprávním moot courtu slaví olomoučtí studenti po třech letech. Naposledy v něm uspěli v roce 2021. Tehdy tým studentů ve složení Petr Štědra, Tereza Molendová a Barbora Helvínová získal 3. místo.

Soutěž v římském právu má na olomoucké fakultě dlouhou tradici, letos se konala již posedmnácté.

Klidně, až zasněně působí Klára Katrušáková, studentka psychologie a muzikoterapie, když ji potkáte na univerzitě anebo s kytarou na náměstí, kde hrává pro radost kolemjdoucím. Klid je však tentam, jakmile oblékne uniformu a vyběhne vstříc překážkám a úkolům TFA, nejtvrdších závodů požárního sportu, které simulují reálné zásahové činnosti. V loňské sezoně měla hned několik důvodů k oslavě – mimo jiné se stala Studentskou železnou hasičkou.

„Přijde mi, že se to skvěle doplňuje. Jsem spíše klidná bytost, ale když cítím, že je potřeba do něčeho bouchnout, jdu se vymlátit kladivem,“ říká ke svým dvěma polohám, které by v někom mohly vyvolat představu doktora Jekylla a mistra Hydea. „Je pravda, že mi hodně lidí, kteří mě znají s kytarou, říká, že nechápou, jak můžu dělat takový sport. Jak hudbě, tak požárnímu sportu se věnuju od dětství a nedokážu si vybrat, co je pro mě víc.“

Klára pochází z Janové u Vsetína, na vesnici byl hasičský kroužek jednou z mála možností organizovaných aktivit. „Hasiče jsem jako malá obdivovala, chtěla jsem s nimi jezdit k zásahům. Na závodech TFA, kterým jsem se pak začala věnovat, si to vlastně kompenzuju. Mám ráda atmosféru závodů, kde se vždy sejde skvělá parta, podporujeme se navzájem. Zároveň mě baví, že tyto disciplíny kombinují jak vytrvalost, tak sílu. Nejraději mám asi právě údery palicí v hammer boxu, také výběh schodů. Motání hadice ale v oblibě až tak nemám.“

V TFA letos závodí už sedmou sezonu. „Bývala jsem poslední, předposlední, nechápala jsem, jak bych mohla doběhnout ty, co měly i o dvě minuty lepší čas. Vloni se mi ale celkem dařilo, nějaké medaile byly,“ dodává skromně. Zvítězila v kategorii žen Zlínské ligy železných hasičů, zlato brala i jako členka štafety Univerzity Palackého na akademickém mistrovství ČR a krátce nato ještě vyhrála v soutěži Studentský železný hasič.

„V září mě čekají Světové hasičské hry v Dánsku, musím tedy udělat vše pro to, abych na jaře úspěšně odstátnicovala. Chtěla bych se také kvalifikovat na mistrovství ČR,“ nastiňuje studentka, která završuje navazující studium psychologie na filozofické fakultě. Pro tento obor před lety zahořela na gymnáziu, jejím snem je stát se psycholožkou u hasičů. Po bakaláři se nicméně přihlásila ještě na muzikoterapii na pedagogické fakultě.

Ostatně hudba pro Kláru Katrušákovou odmala znamená také hodně. Se spolužačkou z psychologie Evou Aberlovou vystupují jako duo Kláva, zahrály mimo jiné na univerzitním festivalu MEET UP nebo olomouckých vánočních trzích. Na ulici pak hrává i sama. „Je to pokaždé jiné. Občas se někdo zastaví, někoho písničky potěší, tancují před námi děti, je to milé. A občas zase někdo nechce, abychom mu hrály pod oknem,“ říká s tím, že má ráda tvorbu Kateřiny Marie Tiché, Zuzany Navarové nebo Vypsané fiXy. Vedle známějších písní někdy představí i vlastní kus. „Často své písničky nezpívám, přijde mi to jako intimní odhalení. Ráda bych ale některou natočila. A hlavně bych ráda, aby mě muzika nepřestala bavit,“ uzavírá.

Tento text jste si mohli přečíst již v magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi najdete zde.

Klidně, až zasněně působí Klára Katrušáková, studentka psychologie a muzikoterapie, když ji potkáte na univerzitě anebo s kytarou na náměstí, kde hrává pro radost kolemjdoucím. Klid je však tentam, jakmile oblékne uniformu a vyběhne vstříc překážkám a úkolům TFA, nejtvrdších závodů požárního sportu, které simulují reálné zásahové činnosti. V loňské sezoně měla hned několik důvodů k oslavě – mimo jiné se stala Studentskou železnou hasičkou.

„Přijde mi, že se to skvěle doplňuje. Jsem spíše klidná bytost, ale když cítím, že je potřeba do něčeho bouchnout, jdu se vymlátit kladivem,“ říká ke svým dvěma polohám, které by v někom mohly vyvolat představu doktora Jekylla a mistra Hydea. „Je pravda, že mi hodně lidí, kteří mě znají s kytarou, říká, že nechápou, jak můžu dělat takový sport. Jak hudbě, tak požárnímu sportu se věnuju od dětství a nedokážu si vybrat, co je pro mě víc.“

Klára pochází z Janové u Vsetína, na vesnici byl hasičský kroužek jednou z mála možností organizovaných aktivit. „Hasiče jsem jako malá obdivovala, chtěla jsem s nimi jezdit k zásahům. Na závodech TFA, kterým jsem se pak začala věnovat, si to vlastně kompenzuju. Mám ráda atmosféru závodů, kde se vždy sejde skvělá parta, podporujeme se navzájem. Zároveň mě baví, že tyto disciplíny kombinují jak vytrvalost, tak sílu. Nejraději mám asi právě údery palicí v hammer boxu, také výběh schodů. Motání hadice ale v oblibě až tak nemám.“

V TFA letos závodí už sedmou sezonu. „Bývala jsem poslední, předposlední, nechápala jsem, jak bych mohla doběhnout ty, co měly i o dvě minuty lepší čas. Vloni se mi ale celkem dařilo, nějaké medaile byly,“ dodává skromně. Zvítězila v kategorii žen Zlínské ligy železných hasičů, zlato brala i jako členka štafety Univerzity Palackého na akademickém mistrovství ČR a krátce nato ještě vyhrála v soutěži Studentský železný hasič.

„V září mě čekají Světové hasičské hry v Dánsku, musím tedy udělat vše pro to, abych na jaře úspěšně odstátnicovala. Chtěla bych se také kvalifikovat na mistrovství ČR,“ nastiňuje studentka, která završuje navazující studium psychologie na filozofické fakultě. Pro tento obor před lety zahořela na gymnáziu, jejím snem je stát se psycholožkou u hasičů. Po bakaláři se nicméně přihlásila ještě na muzikoterapii na pedagogické fakultě.

Ostatně hudba pro Kláru Katrušákovou odmala znamená také hodně. Se spolužačkou z psychologie Evou Aberlovou vystupují jako duo Kláva, zahrály mimo jiné na univerzitním festivalu MEET UP nebo olomouckých vánočních trzích. Na ulici pak hrává i sama. „Je to pokaždé jiné. Občas se někdo zastaví, někoho písničky potěší, tancují před námi děti, je to milé. A občas zase někdo nechce, abychom mu hrály pod oknem,“ říká s tím, že má ráda tvorbu Kateřiny Marie Tiché, Zuzany Navarové nebo Vypsané fiXy. Vedle známějších písní někdy představí i vlastní kus. „Často své písničky nezpívám, přijde mi to jako intimní odhalení. Ráda bych ale některou natočila. A hlavně bych ráda, aby mě muzika nepřestala bavit,“ uzavírá.

Tento text jste si mohli přečíst již v magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi najdete zde.

Mapa vědeckých pracovišť a expertních skupin, které je možné jednoduše kontaktovat a využít jejich odbornost a infrastrukturu pro svůj výzkum. Databáze vedoucích, konzultantů, konzultantek, oponentů a oponentek disertačních prací, kteří jsou ochotni pomoci doktorandkám a doktorandům se startem jejich vědecké kariéry. To jsou jen dva z výstupů projektu Aurora Research and Innovation for Societal Impact (Aurora RI), s nimiž se můžete seznámit na jeho prakticky orientované závěrečné konferenci, která se bude konat 13. září v Olomouci.

Projekt Aurora Research and Innovation for Societal Impact (Aurora RI), který uspěl ve výzvě Science With and For Society z rámcového programu H2020, se blíží ke konci. Projekt, určený především pro evropské univerzitní aliance, měl pomoci vytvořit společnou strategii na podporu vědy a výzkumu v souladu s nejnovějším vývojem evropské výzkumné politiky. Po dobu tří let se díky němu mezi partnery z Aurory prohlubovaly vztahy a expertíza v oblastech, jako jsou lidské zdroje, transfer technologií nebo otevřená a občanská věda.

V rámci projektu Aurora RI se univerzity zaměřily také na sdílení vědecko-výzkumné infrastruktury. Na základě podpisu Memoranda o porozumění zapojených univerzit vznikla interaktivní mapa, která slouží k rychlému vyhledání infrastruktury a expertízy na jednotlivých institucích.

Nástroj Aurora Doctoral Pool pak využijí především doktorandi a doktorandky. Jedná se o databázi několika stovek vědkyň a vědců z celé Evropy, kteří jsou ochotni stát se školiteli/školitelkami nebo oponenty/oponentkami disertačních prací. Studujícím nabízí přehledné rozhraní s filtrováním podle univerzit, oborů, nechybí ani konkrétní výzkumná témata a kontakty.

Projekt přinesl výstupy také v oblasti otevřené vědy, občanské vědy nebo lidských zdrojů. Přijďte se s nimi seznámit a naučte se je využívat během půldenní konference Věda se společností a pro společnost. Prakticky orientované příspěvky představí užitečné nástroje i příklady dobré praxe. Setkání se bude konat 13. září od 9 do 13 hodin v sále Mozarteum Arcidiecézního muzea v Olomouci. Pro účast se předem zaregistrujte (v kalendáři je nutné přejít šipkou doprava na září).

Mapa vědeckých pracovišť a expertních skupin, které je možné jednoduše kontaktovat a využít jejich odbornost a infrastrukturu pro svůj výzkum. Databáze vedoucích, konzultantů, konzultantek, oponentů a oponentek disertačních prací, kteří jsou ochotni pomoci doktorandkám a doktorandům se startem jejich vědecké kariéry. To jsou jen dva z výstupů projektu Aurora Research and Innovation for Societal Impact (Aurora RI), s nimiž se můžete seznámit na jeho prakticky orientované závěrečné konferenci, která se bude konat 13. září v Olomouci.

Projekt Aurora Research and Innovation for Societal Impact (Aurora RI), který uspěl ve výzvě Science With and For Society z rámcového programu H2020, se blíží ke konci. Projekt, určený především pro evropské univerzitní aliance, měl pomoci vytvořit společnou strategii na podporu vědy a výzkumu v souladu s nejnovějším vývojem evropské výzkumné politiky. Po dobu tří let se díky němu mezi partnery z Aurory prohlubovaly vztahy a expertíza v oblastech, jako jsou lidské zdroje, transfer technologií nebo otevřená a občanská věda.

V rámci projektu Aurora RI se univerzity zaměřily také na sdílení vědecko-výzkumné infrastruktury. Na základě podpisu Memoranda o porozumění zapojených univerzit vznikla interaktivní mapa, která slouží k rychlému vyhledání infrastruktury a expertízy na jednotlivých institucích.

Nástroj Aurora Doctoral Pool pak využijí především doktorandi a doktorandky. Jedná se o databázi několika stovek vědkyň a vědců z celé Evropy, kteří jsou ochotni stát se školiteli/školitelkami nebo oponenty/oponentkami disertačních prací. Studujícím nabízí přehledné rozhraní s filtrováním podle univerzit, oborů, nechybí ani konkrétní výzkumná témata a kontakty.

Projekt přinesl výstupy také v oblasti otevřené vědy, občanské vědy nebo lidských zdrojů. Přijďte se s nimi seznámit a naučte se je využívat během půldenní konference Věda se společností a pro společnost. Prakticky orientované příspěvky představí užitečné nástroje i příklady dobré praxe. Setkání se bude konat 13. září od 9 do 13 hodin v sále Mozarteum Arcidiecézního muzea v Olomouci. Pro účast se předem zaregistrujte (v kalendáři je nutné přejít šipkou doprava na září).

Filozofická fakulta Univerzity Palackého nabízí nové interdisciplinární profesní studium Management v kreativních odvětvích. Absolventi tohoto navazujícího magisterského programu najdou uplatnění především na manažerských pozicích ve sféře kreativních odvětví jak v soukromém, tak i ve veřejném sektoru. Přihlášku ke studiu lze podat do 30. června.

Ideální příležitost pro kvalifikační růst současných i budoucích producentů, manažerů neziskových organizací, zakladatelů start-upů, ekonomů, kurátorů a řídících pracovníků v institucích hudební, divadelní či audiovizuální tvorby a distribuce i profesionálů v médiích nabízí nové navazující magisterské studium Management v kreativních odvětvích. Filozofická fakulta Univerzity Palackého jej nabízí v kombinované formě.

„Cílem tohoto studia je připravit multidisciplinárně orientované absolventy a absolventky, kteří v praxi dokážou propojit a aplikovat specifika manažerských přístupů a kreativních odvětví. Jde o profesně zaměřený obor, v němž se budeme věnovat managementu, ekonomice a marketingu dynamického sektoru kulturních a kreativních odvětví. Podstatnou část studia budou tvořit atraktivní praxe a odborná reflexe kulturní produkce,“ uvedl Ondřej Kročil, vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií FF UP. Vedle této katedry se na realizaci programu podílí i katedra divadelních a filmových studií, katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, katedra muzikologie i odborníci z praxe, jimž bude i výuka některých předmětů patřit.

Management v kreativních odvětvích

Forma studia: kombinovaná

Typ studia: navazující magisterský

Garantka studijního programu: doc. Jaroslava Kubátová

Přihlášky: do 30. června. Více zde.

Podle garantky oboru Jaroslavy Kubátové bude nabytí manažerských znalostí a dovedností posluchačům umožněno zejména díky absolvování povinných předmětů Management and leadership, Marketing management a marketingové plánování, Projektový a grantový management a Podnikání. Obecnou orientaci absolventů v prostředí kreativních odvětví včetně vlivu veřejných financí pak zajistí předměty Úvod do kulturních a kreativních odvětví či Legislativní rámec provozu kreativních odvětví. Další povinné předměty pak akcentují zaměření programu na vybraná kreativní odvětví.

„Absolventi a absolventky navazujícího magisterského programu Management v kreativních odvětvích se uplatní zejména na manažerských pozicích v organizacích soukromého i veřejného sektoru, působících ve sféře kreativních odvětví, a to především v oblasti médií, audiovizuálního průmyslu, hudebního průmyslu, ale i dalších. Mohou se uplatnit jako projektoví manažeři v organizacích kreativních odvětví, jako zakladatelé start-upů působících v uvedeném odvětví, marketingoví manažeři či například jako vedoucí pracovníci ve veřejných institucích s vazbou na kreativní odvětví,“ vypočetla členka katedry ekonomických a manažerských studií Jaroslava Kubátová.

Zájemce a zájemkyně o studium čeká ústní přijímací zkouška, při níž bude nutné předložit písemný projekt své budoucí diplomové práce, a to v rozsahu tří stran. Při pohovoru se bude hovořit o managementu i motivaci ke studiu.

Už nyní se na přijímačky připravuje například Markéta Pernická, posluchačka závěrečného ročníku bakalářského studia Ekonomicko-manažerských studií, kterou možnost studovat nový program zaujala zejména díky kombinaci ekonomického a tvůrčího prostředí.

„Myslím si, že potřeba kreativity a inovace je pro nynější moderní svět stěžejní. Nabízené studium propojí mé znalosti z oblasti managementu s dynamickým prostředím kreativních odvětví. Vzhledem k tomu, že se jedná o studium kombinované, nabízí i příležitost zužitkovat teoretické znalosti s těmi praktickými v zaměstnání i během studia,“ řekla. Od studia očekává prohloubení znalostí v oblasti managementu, podnikání a marketingu.

„Řekla bych, že získám i přehled o možnosti propojení těchto oblastí s těmi kreativními, a to hlavně díky pestré nabídce vyučovaných předmětů. Věřím, že díky tomuto studiu niterněji pochopím strategií řízení a fungování podniků v kreativních odvětvích a že se tyto znalosti naučím i aplikovat v praxi.“

Co jsou to kreativní odvětví?

Podle definice Evropské komise představují kulturní a kreativní odvětví (KKO) taková odvětví, jejichž činnosti jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných individuálních nebo kolektivních kreativních projevech. Mohou zahrnovat vývoj, tvorbu, produkci, šíření a ochranu produktů a služeb, které představují kulturní, umělecké či jiné kreativní projevy, jakož i související funkce, jako je vzdělávání nebo řízení. Podle tvůrců Strategie rozvoje a podpory kulturních a kreativních odvětví lze tuto oblast považovat za motor ekonomického růstu vyspělých států, který inspiruje další sektory.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého nabízí nové interdisciplinární profesní studium Management v kreativních odvětvích. Absolventi tohoto navazujícího magisterského programu najdou uplatnění především na manažerských pozicích ve sféře kreativních odvětví jak v soukromém, tak i ve veřejném sektoru. Přihlášku ke studiu lze podat do 30. června.

Ideální příležitost pro kvalifikační růst současných i budoucích producentů, manažerů neziskových organizací, zakladatelů start-upů, ekonomů, kurátorů a řídících pracovníků v institucích hudební, divadelní či audiovizuální tvorby a distribuce i profesionálů v médiích nabízí nové navazující magisterské studium Management v kreativních odvětvích. Filozofická fakulta Univerzity Palackého jej nabízí v kombinované formě.

„Cílem tohoto studia je připravit multidisciplinárně orientované absolventy a absolventky, kteří v praxi dokážou propojit a aplikovat specifika manažerských přístupů a kreativních odvětví. Jde o profesně zaměřený obor, v němž se budeme věnovat managementu, ekonomice a marketingu dynamického sektoru kulturních a kreativních odvětví. Podstatnou část studia budou tvořit atraktivní praxe a odborná reflexe kulturní produkce,“ uvedl Ondřej Kročil, vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií FF UP. Vedle této katedry se na realizaci programu podílí i katedra divadelních a filmových studií, katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, katedra muzikologie i odborníci z praxe, jimž bude i výuka některých předmětů patřit.

Management v kreativních odvětvích

Forma studia: kombinovaná

Typ studia: navazující magisterský

Garantka studijního programu: doc. Jaroslava Kubátová

Přihlášky: do 30. června. Více zde.

Podle garantky oboru Jaroslavy Kubátové bude nabytí manažerských znalostí a dovedností posluchačům umožněno zejména díky absolvování povinných předmětů Management and leadership, Marketing management a marketingové plánování, Projektový a grantový management a Podnikání. Obecnou orientaci absolventů v prostředí kreativních odvětví včetně vlivu veřejných financí pak zajistí předměty Úvod do kulturních a kreativních odvětví či Legislativní rámec provozu kreativních odvětví. Další povinné předměty pak akcentují zaměření programu na vybraná kreativní odvětví.

„Absolventi a absolventky navazujícího magisterského programu Management v kreativních odvětvích se uplatní zejména na manažerských pozicích v organizacích soukromého i veřejného sektoru, působících ve sféře kreativních odvětví, a to především v oblasti médií, audiovizuálního průmyslu, hudebního průmyslu, ale i dalších. Mohou se uplatnit jako projektoví manažeři v organizacích kreativních odvětví, jako zakladatelé start-upů působících v uvedeném odvětví, marketingoví manažeři či například jako vedoucí pracovníci ve veřejných institucích s vazbou na kreativní odvětví,“ vypočetla členka katedry ekonomických a manažerských studií Jaroslava Kubátová.

Zájemce a zájemkyně o studium čeká ústní přijímací zkouška, při níž bude nutné předložit písemný projekt své budoucí diplomové práce, a to v rozsahu tří stran. Při pohovoru se bude hovořit o managementu i motivaci ke studiu.

Už nyní se na přijímačky připravuje například Markéta Pernická, posluchačka závěrečného ročníku bakalářského studia Ekonomicko-manažerských studií, kterou možnost studovat nový program zaujala zejména díky kombinaci ekonomického a tvůrčího prostředí.

„Myslím si, že potřeba kreativity a inovace je pro nynější moderní svět stěžejní. Nabízené studium propojí mé znalosti z oblasti managementu s dynamickým prostředím kreativních odvětví. Vzhledem k tomu, že se jedná o studium kombinované, nabízí i příležitost zužitkovat teoretické znalosti s těmi praktickými v zaměstnání i během studia,“ řekla. Od studia očekává prohloubení znalostí v oblasti managementu, podnikání a marketingu.

„Řekla bych, že získám i přehled o možnosti propojení těchto oblastí s těmi kreativními, a to hlavně díky pestré nabídce vyučovaných předmětů. Věřím, že díky tomuto studiu niterněji pochopím strategií řízení a fungování podniků v kreativních odvětvích a že se tyto znalosti naučím i aplikovat v praxi.“

Co jsou to kreativní odvětví?

Podle definice Evropské komise představují kulturní a kreativní odvětví (KKO) taková odvětví, jejichž činnosti jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných individuálních nebo kolektivních kreativních projevech. Mohou zahrnovat vývoj, tvorbu, produkci, šíření a ochranu produktů a služeb, které představují kulturní, umělecké či jiné kreativní projevy, jakož i související funkce, jako je vzdělávání nebo řízení. Podle tvůrců Strategie rozvoje a podpory kulturních a kreativních odvětví lze tuto oblast považovat za motor ekonomického růstu vyspělých států, který inspiruje další sektory.

Helmut Koziol patří k nejuznávanějším expertům na deliktní právo v Evropě. Nyní měli studenti a akademici olomoucké právnické fakulty jedinečnou možnost setkat se s ním osobně. Emeritní profesor Vídeňské univerzity, největší veřejné vzdělávací a výzkumné instituce v německy mluvících zemích, si pro ně připravil přednášku na téma Pohyblivý systém.

Helmut Koziol který zastával například post ředitele Institutu pro deliktní právo Rakouské akademie věd, byl členem Evropské skupiny pro deliktní právo, která vypracovávala Evropské principy deliktního práva, a také prezidentem Světové společnosti pro deliktní právo, zavítal do Olomouce na pozvání Filipa Melzera z katedry soukromého práva a civilního procesu. „Je mi velkou ctí, že mohu být s profesorem Koziolem v pravidelném kontaktu nejméně posledních pět let. Společně s kolegou Tomášem Doležalem z Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky za ním jezdíme konzultovat aktuální otázky deliktního práva, a to i nového českého práva, což považuji za zcela mimořádnou výsadu,“ řekl Filip Melzer s tím, že si vždy přál, aby profesor Koziol promluvil i před jeho studenty. „Navrhl jsem mu to a on nabídku ihned přijal. Jsem za to velmi rád, protože je skutečnou legendou evropského deliktního práva.“

Téma přednášky bylo voleno tak, aby nebylo zaměřeno výlučně civilisticky, ale aby se týkalo práva obecně. „Profesor Koziol úzce spolupracoval s profesorem Walterem Wilburgem, který jako první formuloval myšlenku práva jako pohyblivého systému. Helmut Koziol následně tuto myšlenku dále rozvíjel. Na tomto základě jsou například postaveny jím spoluvytvářené Principy evropského deliktního práva. To téma se tedy přímo nabízelo,“ vysvětlil Filip Melzer.

Přednášku si nenechala ujít například Kateřina Bravencová, studentka posledního ročníku magisterského oboru Právo. „To nešlo sem dnes nepřijít. Profesor je opravdu hvězda svého oboru. Je úžasné, že přijel k nám na fakultu.“ Její slova doplnil Václav Kotora, který studuje stejný program. „Chtěl jsem vidět profesora Koziola naživo. Není semináře, kdy by jeho jméno nebo jeho teorii vyučující docent Filip Melzer nezmínil.“

Odborné setkání se uskutečnilo na PF UP ve středu 15. května.

Helmut Koziol patří k nejuznávanějším expertům na deliktní právo v Evropě. Nyní měli studenti a akademici olomoucké právnické fakulty jedinečnou možnost setkat se s ním osobně. Emeritní profesor Vídeňské univerzity, největší veřejné vzdělávací a výzkumné instituce v německy mluvících zemích, si pro ně připravil přednášku na téma Pohyblivý systém.

Helmut Koziol který zastával například post ředitele Institutu pro deliktní právo Rakouské akademie věd, byl členem Evropské skupiny pro deliktní právo, která vypracovávala Evropské principy deliktního práva, a také prezidentem Světové společnosti pro deliktní právo, zavítal do Olomouce na pozvání Filipa Melzera z katedry soukromého práva a civilního procesu. „Je mi velkou ctí, že mohu být s profesorem Koziolem v pravidelném kontaktu nejméně posledních pět let. Společně s kolegou Tomášem Doležalem z Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky za ním jezdíme konzultovat aktuální otázky deliktního práva, a to i nového českého práva, což považuji za zcela mimořádnou výsadu,“ řekl Filip Melzer s tím, že si vždy přál, aby profesor Koziol promluvil i před jeho studenty. „Navrhl jsem mu to a on nabídku ihned přijal. Jsem za to velmi rád, protože je skutečnou legendou evropského deliktního práva.“

Téma přednášky bylo voleno tak, aby nebylo zaměřeno výlučně civilisticky, ale aby se týkalo práva obecně. „Profesor Koziol úzce spolupracoval s profesorem Walterem Wilburgem, který jako první formuloval myšlenku práva jako pohyblivého systému. Helmut Koziol následně tuto myšlenku dále rozvíjel. Na tomto základě jsou například postaveny jím spoluvytvářené Principy evropského deliktního práva. To téma se tedy přímo nabízelo,“ vysvětlil Filip Melzer.

Přednášku si nenechala ujít například Kateřina Bravencová, studentka posledního ročníku magisterského oboru Právo. „To nešlo sem dnes nepřijít. Profesor je opravdu hvězda svého oboru. Je úžasné, že přijel k nám na fakultu.“ Její slova doplnil Václav Kotora, který studuje stejný program. „Chtěl jsem vidět profesora Koziola naživo. Není semináře, kdy by jeho jméno nebo jeho teorii vyučující docent Filip Melzer nezmínil.“

Odborné setkání se uskutečnilo na PF UP ve středu 15. května.

Páteční večer bude dlouhý a bude svádět k návštěvě muzeí, galerií a dalších organizací. Proběhne totiž oblíbená Olomoucká muzejní noc, během níž bude ve městě a v blízkém okolí do setmění a mnohde ještě i po něm otevřeno na šedesát míst sloužících nejen výstavám či jiným kulturním účelům. Program si připravila i některá pracoviště Univerzity Palackého – přírodovědecká a lékařská fakulta, Pevnost poznání a knihovna ve Zbrojnici.

Přírodovědecká fakulta nabídne návštěvníkům mezi 18. a 21. hodinou bohatý program. Kromě komentovaných prohlídek hlavní budovy na třídě 17. listopadu budou k vidění 3D hologramy, obrazy vytvořené difrakčními mřížkami a optické klamy. Pracovníci katedry optiky také předvedou, jak může být polarizace světla využita při tvorbě barevných uměleckých děl. Katedra experimentální biologie a Laboratoř růstových regulátorů představí jedny z nejhouževnatějších živočichů naší planety – želvušky (Tardigrada), které přežijí extrémní teploty, tlak i radiaci. Představeny budou také malé molekuly rostlinných hormonů, které mohou ovlivňovat celou plejádu různých procesů v rostlinách.

„Chybět nebudou také komentované prohlídky geoparku, ornitologické, entomologické a antropologické sbírky katedry zoologie a mořského akvária, dále chemické zajímavosti v laboratoři analytické chemie či pokusy zaměřené na světlo a tmu, které připravil studentský spolek UP Crowd. Kabinet cizích jazyků představí Olomouc tak, jak ji návštěvníci neznají,“ uvedl proděkan pro vnější vztahy Ota Blahoušek.

Pevnost poznání bude mít otevřenou expozici Do historie! Vstup mezi 17. a 22. hodinou je zdarma.

K muzejní noci se připojí i lékařská fakulta, která návštěvníky láká do anatomického muzea v Dostavbě Teoretických ústavů. Exponáty bude možné si prohlédnout od 18 do 23 hodin, přičemž vstup je povolen pouze osobám starším 15 let. K vidění na fakultě bude také výstava Historie budov Lékařské fakulty UP – včera, dnes a zítra, díky níž se zájemci mohou mimo jiné dozvědět, co se to ve Hněvotínské ulici aktuálně staví.

Z lékařské fakulty je možné pokračovat na další místa v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Mimo jiné se zájemci budou moci podívat do centrály potrubní pošty nebo do bývalé kaple, která dnes slouží jako posluchárna Neurologické kliniky LF UP a FNOL.

Až do 22. hodiny bude mít otevřené také centrální univerzitní knihovna na Zbrojnici. Návštěvníci si budou moci projít barokní prostory knihovny individuálně, případně požádat o komentovanou prohlídku. V sálech a studovnách také mohou zhlédnout několik výstav a připravena bude Knihovnická šifra – kvíz, který prověří nejen literární znalosti, přičemž se tři řešitelé mohou těšit na odměnu.

Jako tradičně budou vystaveny zajímavé tituly z fondu Knihovny UP, například nejmenší, největší či nejtěžší kniha, historická badatelna zase nabídne možnost nahlédnout do starých tisků. Návštěvníci si budou moci prohlédnout česky i latinsky psané knihy, staré několik století. K listování jim zapůjčíme i speciální ochranné rukavice. Vystaven bude například pozoruhodný Matiolliho herbář aneb bylinář s krásnými ilustracemi rostlin, rovněž úplně nejstarší kniha, kterou v knihovním fondu máme. Při komentované ukázce se návštěvníci dozvědí informace o obsahu dokumentů, době vzniku i technice vazby, která byla v minulosti používána,“ uvedl Vladimír Klásek, vedoucí výpůjčního oddělení Knihovny UP.

Během Olomoucké muzejní noci bude dlouho do noci otevřeno na téměř 60 místech ve městě i v blízkém okolí. Pestrý program připravila zejména muzea a galerie, ale také řada dalších organizací a zájemci se budou také moci rozhlédnout ze střechy Hotelového domu nebo naopak navštívit podzemní prostory dlouho utajovaného bunkru v Přáslavicích. Slavnostní zahájení se uskuteční ve Ztracené ulici, kde bude představena výstava snímků z Národní soutěž fotografie ve výlohách tamních obchodů.

Kompletní program je k dispozici na muzejninoc.olomouc.eu.

Páteční večer bude dlouhý a bude svádět k návštěvě muzeí, galerií a dalších organizací. Proběhne totiž oblíbená Olomoucká muzejní noc, během níž bude ve městě a v blízkém okolí do setmění a mnohde ještě i po něm otevřeno na šedesát míst sloužících nejen výstavám či jiným kulturním účelům. Program si připravila i některá pracoviště Univerzity Palackého – přírodovědecká a lékařská fakulta, Pevnost poznání a knihovna ve Zbrojnici.

Přírodovědecká fakulta nabídne návštěvníkům mezi 18. a 21. hodinou bohatý program. Kromě komentovaných prohlídek hlavní budovy na třídě 17. listopadu budou k vidění 3D hologramy, obrazy vytvořené difrakčními mřížkami a optické klamy. Pracovníci katedry optiky také předvedou, jak může být polarizace světla využita při tvorbě barevných uměleckých děl. Katedra experimentální biologie a Laboratoř růstových regulátorů představí jedny z nejhouževnatějších živočichů naší planety – želvušky (Tardigrada), které přežijí extrémní teploty, tlak i radiaci. Představeny budou také malé molekuly rostlinných hormonů, které mohou ovlivňovat celou plejádu různých procesů v rostlinách.

„Chybět nebudou také komentované prohlídky geoparku, ornitologické, entomologické a antropologické sbírky katedry zoologie a mořského akvária, dále chemické zajímavosti v laboratoři analytické chemie či pokusy zaměřené na světlo a tmu, které připravil studentský spolek UP Crowd. Kabinet cizích jazyků představí Olomouc tak, jak ji návštěvníci neznají,“ uvedl proděkan pro vnější vztahy Ota Blahoušek.

Pevnost poznání bude mít otevřenou expozici Do historie! Vstup mezi 17. a 22. hodinou je zdarma.

K muzejní noci se připojí i lékařská fakulta, která návštěvníky láká do anatomického muzea v Dostavbě Teoretických ústavů. Exponáty bude možné si prohlédnout od 18 do 23 hodin, přičemž vstup je povolen pouze osobám starším 15 let. K vidění na fakultě bude také výstava Historie budov Lékařské fakulty UP – včera, dnes a zítra, díky níž se zájemci mohou mimo jiné dozvědět, co se to ve Hněvotínské ulici aktuálně staví.

Z lékařské fakulty je možné pokračovat na další místa v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Mimo jiné se zájemci budou moci podívat do centrály potrubní pošty nebo do bývalé kaple, která dnes slouží jako posluchárna Neurologické kliniky LF UP a FNOL.

Až do 22. hodiny bude mít otevřené také centrální univerzitní knihovna na Zbrojnici. Návštěvníci si budou moci projít barokní prostory knihovny individuálně, případně požádat o komentovanou prohlídku. V sálech a studovnách také mohou zhlédnout několik výstav a připravena bude Knihovnická šifra – kvíz, který prověří nejen literární znalosti, přičemž se tři řešitelé mohou těšit na odměnu.

Jako tradičně budou vystaveny zajímavé tituly z fondu Knihovny UP, například nejmenší, největší či nejtěžší kniha, historická badatelna zase nabídne možnost nahlédnout do starých tisků. Návštěvníci si budou moci prohlédnout česky i latinsky psané knihy, staré několik století. K listování jim zapůjčíme i speciální ochranné rukavice. Vystaven bude například pozoruhodný Matiolliho herbář aneb bylinář s krásnými ilustracemi rostlin, rovněž úplně nejstarší kniha, kterou v knihovním fondu máme. Při komentované ukázce se návštěvníci dozvědí informace o obsahu dokumentů, době vzniku i technice vazby, která byla v minulosti používána,“ uvedl Vladimír Klásek, vedoucí výpůjčního oddělení Knihovny UP.

Během Olomoucké muzejní noci bude dlouho do noci otevřeno na téměř 60 místech ve městě i v blízkém okolí. Pestrý program připravila zejména muzea a galerie, ale také řada dalších organizací a zájemci se budou také moci rozhlédnout ze střechy Hotelového domu nebo naopak navštívit podzemní prostory dlouho utajovaného bunkru v Přáslavicích. Slavnostní zahájení se uskuteční ve Ztracené ulici, kde bude představena výstava snímků z Národní soutěž fotografie ve výlohách tamních obchodů.

Kompletní program je k dispozici na muzejninoc.olomouc.eu.