Feed aggregator

Filozofická fakulta Univerzity Palackého se v příštích třech letech zaměří na to, jak digitální platformy a digitální nástroje proměňují přístup ke kulturnímu dědictví. Na výzkumný projekt s názvem Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době získala téměř stomilionovou dotační podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Už nyní se stěžejním tématům projektu věnuje zhruba sedmdesát výzkumných pracovníků.

Kulturní obsah se v posledních letech stále více přesouvá do digitálního prostředí. Filmy, hudba, knihy nebo historické dokumenty jsou dnes snadno dostupné online, často prostřednictvím globálních platforem, které rozhodují o tom, co uvidíme a co naopak zůstane skryté. Digitalizace tak zásadně ovlivňuje, jakým způsobem se setkáváme s kulturním dědictvím. Jaké příležitosti a výzvy uvedené téma přináší? A jaké konflikty mohou v tomto procesu vznikat? Na tyto otázky hledají odpovědi vědci z Filozofické fakulty UP ve spolupráci s odborníky z Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně v rámci projektu Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době.

Projekt, podpořený MŠMT ČR a EU, se zaměřuje na několik zásadních oblastí, které ovlivňují způsob, jakým se společnost v digitální době setkává s kulturním dědictvím. Jak se k lidem dostává kulturní obsah? Právě tato otázka je jedním z hlavních témat projektu. Představme si běžnou situaci – pustíme si film nebo hudbu na streamovací platformě, ale naše volba není zcela svobodná. Nabídka, ze které vybíráme, je totiž ovlivněna složitými algoritmy, které určují, co se nám zobrazí, a co zůstane v pozadí. Výzkum se proto zaměří na to, jak tyto algoritmy ovlivňují viditelnost kulturních děl, zda dávají dostatek prostoru místní tvorbě nebo menšinovým žánrům a jaké to může mít důsledky pro kulturní rozmanitost a digitální demokratickou veřejnost. 

Další oblastí, které se v projektu budou odborníci věnovat, je vliv digitálních technologií na vzdělávání. Mnoho škol dnes využívá digitální knihovny, virtuální muzea nebo interaktivní vzdělávací aplikace. Tyto nástroje mění způsob, jakým se učíme o historii, umění či tradicích, ale zároveň vyvolávají otázky, zda digitalizace skutečně zajišťuje lepší přístup ke kulturnímu dědictví, nebo zda naopak vytváří nové bariéry. Výzkumníci budou zjišťovat, jak efektivně tyto digitální nástroje podporují vzdělávání a jaké nové výzvy a problémy přinášejí. 

Součástí projektu je rovněž i analýza organizační kultury institucí kulturního dědictví. „Muzea, archivy, knihovny. Tyto instituce se musí neustále přizpůsobovat novým technologiím. Musí hledat způsoby, jak digitalizovat a zpřístupnit své sbírky širší veřejnosti. V projektu se tedy budeme věnovat i tomu, jak digitalizace mění jejich organizační kulturu, pracovní postupy a interakci s návštěvníky i odbornou veřejností. Zaměříme se rovněž na organizační kulturu komunit podílejících se na kolaborativních projektech digitálního přístupu k otevřenému obsahu. Příkladem je online encyklopedie Wikipedie, která patří mezi deset nejnavštěvovanějších webových stránek světa a v současnosti představuje jeden z hlavních zdrojů otevřeného vědění a informací,“ řekl hlavní řešitel projektu Pavel Zahrádka z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Odborníci tak budou zkoumat i potenciál a překážky spolupráce mezi veřejnými kulturními institucemi a veřejnoprávními organizacemi na jedné straně a digitálními platformami zajišťujícími otevřený přístup k poznání na straně druhé.

Výzkumný tým bude hledat rovněž odpovědi na normativní otázky spojené s digitálním přístupem ke kulturnímu dědictví. „Kdo rozhoduje o tom, co bude digitalizováno a zpřístupněno veřejnosti? Jaké právní problémy vznikají při sdílení kulturního obsahu online? Jak zajistit, aby digitalizace nenarušovala autorská práva či zájmy jednotlivých komunit? Podle jakých principů by měl fungovat automatizovaný systém na doporučování obsahu u veřejnoprávního vysílatele, který v současnosti provozuje prostřednictvím iVysílání nejrozsáhlejší digitální archiv audiovizuálního obsahu? Realizací projektu získáme lepší představu o tom, jak digitalizace a online platformy, jako sociální sítě či digitální archivy, ovlivňují náš vztah ke kultuře. Chceme tedy zkoumat nejen to, jak se mění přístup k informacím a kulturnímu obsahu, ale také to, jaké výzvy tyto změny přinášejí pro vzdělávání, kulturní politiku a právní regulaci,“ uzavřel Pavel Zahrádka.

Doc. Pavel Zahrádka, člen katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Dlouhodobě se věnuje výzkumu dopadu právní regulace na kulturní odvětví, kulturních politik a etice digitálních médií. V minulosti působil jako zastupující profesor na Münsterské univerzitě, vedl výzkumnou skupinu The Ethics of Copying v Centru pro interdisciplinární výzkum (ZIF) v německém Bielefeldu a působil jako hostující výzkumný pracovník na American University ve Washingtonu. Díky svým mezinárodním zkušenostem a kontaktům propojuje akademický výzkum s reálnými společenskými otázkami a podporuje mezioborovou spolupráci.

Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době. Reg. č. CZ.02.01.01/00/23_025/0008719. Projekt byl podpořen MŠMT ČR v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Je spolufinancován EU. Hlavní příjemce: Univerzita Palackého. Ta projekt realizuje ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze a Masarykovou v Brně. Na Univerzitě Palackého realizaci projektu zajišťuje Projektový servis UP.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého se v příštích třech letech zaměří na to, jak digitální platformy a digitální nástroje proměňují přístup ke kulturnímu dědictví. Na výzkumný projekt s názvem Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době získala téměř stomilionovou dotační podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Už nyní se stěžejním tématům projektu věnuje zhruba sedmdesát výzkumných pracovníků.

Kulturní obsah se v posledních letech stále více přesouvá do digitálního prostředí. Filmy, hudba, knihy nebo historické dokumenty jsou dnes snadno dostupné online, často prostřednictvím globálních platforem, které rozhodují o tom, co uvidíme a co naopak zůstane skryté. Digitalizace tak zásadně ovlivňuje, jakým způsobem se setkáváme s kulturním dědictvím. Jaké příležitosti a výzvy uvedené téma přináší? A jaké konflikty mohou v tomto procesu vznikat? Na tyto otázky hledají odpovědi vědci z Filozofické fakulty UP ve spolupráci s odborníky z Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně v rámci projektu Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době.

Projekt, podpořený MŠMT ČR a EU, se zaměřuje na několik zásadních oblastí, které ovlivňují způsob, jakým se společnost v digitální době setkává s kulturním dědictvím. Jak se k lidem dostává kulturní obsah? Právě tato otázka je jedním z hlavních témat projektu. Představme si běžnou situaci – pustíme si film nebo hudbu na streamovací platformě, ale naše volba není zcela svobodná. Nabídka, ze které vybíráme, je totiž ovlivněna složitými algoritmy, které určují, co se nám zobrazí, a co zůstane v pozadí. Výzkum se proto zaměří na to, jak tyto algoritmy ovlivňují viditelnost kulturních děl, zda dávají dostatek prostoru místní tvorbě nebo menšinovým žánrům a jaké to může mít důsledky pro kulturní rozmanitost a digitální demokratickou veřejnost. 

Další oblastí, které se v projektu budou odborníci věnovat, je vliv digitálních technologií na vzdělávání. Mnoho škol dnes využívá digitální knihovny, virtuální muzea nebo interaktivní vzdělávací aplikace. Tyto nástroje mění způsob, jakým se učíme o historii, umění či tradicích, ale zároveň vyvolávají otázky, zda digitalizace skutečně zajišťuje lepší přístup ke kulturnímu dědictví, nebo zda naopak vytváří nové bariéry. Výzkumníci budou zjišťovat, jak efektivně tyto digitální nástroje podporují vzdělávání a jaké nové výzvy a problémy přinášejí. 

Součástí projektu je rovněž i analýza organizační kultury institucí kulturního dědictví. „Muzea, archivy, knihovny. Tyto instituce se musí neustále přizpůsobovat novým technologiím. Musí hledat způsoby, jak digitalizovat a zpřístupnit své sbírky širší veřejnosti. V projektu se tedy budeme věnovat i tomu, jak digitalizace mění jejich organizační kulturu, pracovní postupy a interakci s návštěvníky i odbornou veřejností. Zaměříme se rovněž na organizační kulturu komunit podílejících se na kolaborativních projektech digitálního přístupu k otevřenému obsahu. Příkladem je online encyklopedie Wikipedie, která patří mezi deset nejnavštěvovanějších webových stránek světa a v současnosti představuje jeden z hlavních zdrojů otevřeného vědění a informací,“ řekl hlavní řešitel projektu Pavel Zahrádka z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Odborníci tak budou zkoumat i potenciál a překážky spolupráce mezi veřejnými kulturními institucemi a veřejnoprávními organizacemi na jedné straně a digitálními platformami zajišťujícími otevřený přístup k poznání na straně druhé.

Výzkumný tým bude hledat rovněž odpovědi na normativní otázky spojené s digitálním přístupem ke kulturnímu dědictví. „Kdo rozhoduje o tom, co bude digitalizováno a zpřístupněno veřejnosti? Jaké právní problémy vznikají při sdílení kulturního obsahu online? Jak zajistit, aby digitalizace nenarušovala autorská práva či zájmy jednotlivých komunit? Podle jakých principů by měl fungovat automatizovaný systém na doporučování obsahu u veřejnoprávního vysílatele, který v současnosti provozuje prostřednictvím iVysílání nejrozsáhlejší digitální archiv audiovizuálního obsahu? Realizací projektu získáme lepší představu o tom, jak digitalizace a online platformy, jako sociální sítě či digitální archivy, ovlivňují náš vztah ke kultuře. Chceme tedy zkoumat nejen to, jak se mění přístup k informacím a kulturnímu obsahu, ale také to, jaké výzvy tyto změny přinášejí pro vzdělávání, kulturní politiku a právní regulaci,“ uzavřel Pavel Zahrádka.

Doc. Pavel Zahrádka, člen katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Dlouhodobě se věnuje výzkumu dopadu právní regulace na kulturní odvětví, kulturních politik a etice digitálních médií. V minulosti působil jako zastupující profesor na Münsterské univerzitě, vedl výzkumnou skupinu The Ethics of Copying v Centru pro interdisciplinární výzkum (ZIF) v německém Bielefeldu a působil jako hostující výzkumný pracovník na American University ve Washingtonu. Díky svým mezinárodním zkušenostem a kontaktům propojuje akademický výzkum s reálnými společenskými otázkami a podporuje mezioborovou spolupráci.

Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době. Reg. č. CZ.02.01.01/00/23_025/0008719. Projekt byl podpořen MŠMT ČR v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Je spolufinancován EU. Hlavní příjemce: Univerzita Palackého. Ta projekt realizuje ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze a Masarykovou v Brně. Na Univerzitě Palackého realizaci projektu zajišťuje Projektový servis UP.

The conference program of ICOMAT 2025 will cover all branches of research in the field of martensitic transitions and phase-transforming materials, ranging from the latest theoretical, technological and characterization advancements to the state-of-art engineering applications, bringing together experts from all over the globe. 

Letos společně oslavíme i na Fyzikálním ústavu dvacet let Noci vědy v Česku! Fyzikální ústav se i v roce 2025 zapojí do celorepublikové události Noc vědy, při které v noci ožijí stovky vědeckých budov! Těšit se můžete na exkurze, workshopy, fun zónu a mnoho dalšího. Tématem letošní akce je Bohatství. Akce proběhne v pátek 26. 9. 2024 přibližně od 16:00 do 21:00. Zatímco my pro vás chystáme program, vy se můžete zabavit u online programu, nebo se ohlédnout za loňským ročníkem Noci vědy na www.nocvedcu.cz. 

Letos společně oslavíme i na Fyzikálním ústavu dvacet let Noci vědy v Česku! Fyzikální ústav se i v roce 2025 zapojí do celorepublikové události Noc vědy, při které v noci ožijí stovky vědeckých budov! Těšit se můžete na exkurze, workshopy, fun zónu a mnoho dalšího. Tématem letošní akce je Bohatství. Akce proběhne v pátek 26. 9. 2024 přibližně od 16:00 do 21:00. Zatímco my pro vás chystáme program, vy se můžete zabavit u online programu, nebo se ohlédnout za loňským ročníkem Noci vědy na www.nocvedcu.cz. 

The conference program of ICOMAT 2025 will cover all branches of research in the field of martensitic transitions and phase-transforming materials, ranging from the latest theoretical, technological and characterization advancements to the state-of-art engineering applications, bringing together experts from all over the globe. 

O vědě a vědcích, ale nejen o nich, bude další debata z cyklu Procházka s… Hostem rektora UP Martina Procházky bude moderátor České televize Daniel Stach. Beseda se koná v pátek 28. února od 15 hodin v aule Právnické fakulty UP.

Redaktor a moderátor České televize, ale i bývalý český reprezentant ve vodním slalomu. To je Daniel Stach. Vždy skvěle připravený novinář dokázal výrazné vědecké osobnosti celého světa přivést doslova až do obývacích pokojů českých domácností. I nejsložitější vědecká témata dokáže vysvětlit divákům jasně a srozumitelně. Není proto divu, že se stal nejmladším laureátem, kterému Akademie věd České republiky udělila medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy. Za svou dosavadní práci získal i prestižní novinářská ocenění, jako je Novinářská křepelka nebo Cena Ferdinanda Peroutky. Pro Českou televizi pracuje od svých dvaadvaceti let, je členem a hlavním moderátorem redakce vědy, moderuje především pořady Hyde Park Civilizace či Věda 24.

V rozhovorech zpovídal už více než tři desítky laureátů Nobelovy ceny, ale také mnoho dalších významných světových vědců a zajímavých osobností. Rozhovory ale poskytuje i on sám. Loni tak například pro univerzitní magazín Žurnál UP, který se věnoval festivalu AFO, vysvětloval, proč je důležité, aby vědci a vědkyně dokázali srozumitelně mluvit o své práci. „Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává, a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají. Za prvé proto, že je to správné. Za druhé proto, že je to ve třetím tisíciletí součástí jejich práce – lidé mají nárok vědět, co vědci dělají a k čemu jejich práce je nebo může být dobrá.“

S rektorem UP Martinem Procházkou si bude povídat mimo jiné o tom, jak myslí špičkoví vědci a na co se před rozhovorem s nimi (ne)dá připravit. Nebude to ale jediné vystoupení Daniela Stacha ten den v Olomouci a na univerzitě. Už dopoledne od 11 hodin povede v Pevnosti poznání workshop na téma Věda a umění popularizace, večer pak bude moderovat Reprezentační ples UP a Nadačního fondu UP.

Procházka s… Danielem Stachem se koná 28. února od 15 hodin v aule Právnické fakulty UP. Vstup je zdarma, z kapacitních důvodů je však třeba se registrovat zde.

Procházka s… je debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. Jeho pozvání již přijali teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha, novinářka Petra Procházková a lékař Tomáš Kempný.

O vědě a vědcích, ale nejen o nich, bude další debata z cyklu Procházka s… Hostem rektora UP Martina Procházky bude moderátor České televize Daniel Stach. Beseda se koná v pátek 28. února od 15 hodin v aule Právnické fakulty UP.

Redaktor a moderátor České televize, ale i bývalý český reprezentant ve vodním slalomu. To je Daniel Stach. Vždy skvěle připravený novinář dokázal výrazné vědecké osobnosti celého světa přivést doslova až do obývacích pokojů českých domácností. I nejsložitější vědecká témata dokáže vysvětlit divákům jasně a srozumitelně. Není proto divu, že se stal nejmladším laureátem, kterému Akademie věd České republiky udělila medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy. Za svou dosavadní práci získal i prestižní novinářská ocenění, jako je Novinářská křepelka nebo Cena Ferdinanda Peroutky. Pro Českou televizi pracuje od svých dvaadvaceti let, je členem a hlavním moderátorem redakce vědy, moderuje především pořady Hyde Park Civilizace či Věda 24.

V rozhovorech zpovídal už více než tři desítky laureátů Nobelovy ceny, ale také mnoho dalších významných světových vědců a zajímavých osobností. Rozhovory ale poskytuje i on sám. Loni tak například pro univerzitní magazín Žurnál UP, který se věnoval festivalu AFO, vysvětloval, proč je důležité, aby vědci a vědkyně dokázali srozumitelně mluvit o své práci. „Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává, a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají. Za prvé proto, že je to správné. Za druhé proto, že je to ve třetím tisíciletí součástí jejich práce – lidé mají nárok vědět, co vědci dělají a k čemu jejich práce je nebo může být dobrá.“

S rektorem UP Martinem Procházkou si bude povídat mimo jiné o tom, jak myslí špičkoví vědci a na co se před rozhovorem s nimi (ne)dá připravit. Nebude to ale jediné vystoupení Daniela Stacha ten den v Olomouci a na univerzitě. Už dopoledne od 11 hodin povede v Pevnosti poznání workshop na téma Věda a umění popularizace, večer pak bude moderovat Reprezentační ples UP a Nadačního fondu UP.

Procházka s… Danielem Stachem se koná 28. února od 15 hodin v aule Právnické fakulty UP. Vstup je zdarma, z kapacitních důvodů je však třeba se registrovat zde.

Procházka s… je debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. Jeho pozvání již přijali teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha, novinářka Petra Procházková a lékař Tomáš Kempný.

Výjimečný zážitek měli vyučující i studenti portugalštiny Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Zkraje února se s nimi v Praze potkal Marcelo Rebelo de Sousa, prezident Portugalské republiky.

Naposledy navštívil Českou republiku prezident Portugalské republiky v dubnu 2010. Od té doby uplynula řada let a Aníbala Cavaco Silvu, tehdejšího prezidenta, vystřídal ve funkci Marcelo Rebelo de Sousa, jenž zkraje února v Praze uvítal vyučující i studenty portugalštiny.

 „Nejprve se v Keiserštejnském paláci setkal s portugalskou komunitou a s vyučujícími portugalštiny. Ve svém projevu nezapřel minulost televizního moderátora a vysokoškolského učitele práv. Mluvil o národní hrdosti, pohostinnosti České republiky, o blízkosti obou národů a velké vzájemné náklonnosti. Ta podle něj panuje od dob Václava Havla a Mária Soarese, jenž našemu prvnímu porevolučnímu prezidentovi přivezl auto značky Renault, aby v prvních letech své funkce nemusel jezdit v komunistické Volze nebo Tatře 613. Ve své bezprostřednosti pan prezident zašel tak daleko, že si s námi vyučujícími udělal selfíčko,“ popsala nadmíru milé setkání Kateřina Ritterová z katedry romanistiky FF UP, jež se do Prahy vydala společně s kolegyněmi Zuzanou Burianovou a Petrou Svobodovou.

Setkání s portugalskou hlavou státu se v následujícím dni společně se Zuzanou Burianovou z katedry romanistiky FF UP zúčastnil i vedoucí této katedry Daniel Nemrava, a to na Pražském hradě při slavnostní večeři s prezidentem České republiky Petrem Pavlem. Třetí den pak Marcelo Rebelo de Sousa debatoval v Karolinu s portugalskými studenty studujícími v České republice a s českými studenty portugalštiny.

„Besedy se zúčastnila i necelá desítka našich studentů portugalštiny. Pan prezident byl velmi srdečný a bezprostřední, takže se setkání, původně plánované na dvacet minut, protáhlo téměř na hodinu. Marcelo Rebelo de Sousa odpověděl i na dotaz, vztahující se k environmentální tématice, jenž položil náš student Jan Škoda. Prezident ve své reakci potvrdil a zároveň zdůraznil zodpovědný přístup Portugalska k problémům životního prostředí a uvedl, že se Portugalsko rozhodně nezříká případných omezení ve prospěch pozitivního vývoje životního prostředí,“ doplnila Kateřina Ritterová. Podle ní byla zajímavá, a navíc i vtipná následující přednáška, kterou prezident Portugalska proslovil v angličtině a v níž hovořil o důležitosti spolupráce Evropy, o podobnosti obou zemí a o možnostech spolupráce a porozumění. Setkání s prezidentem Portugalska se v Praze uskutečnilo od 4. do 6. února.

Výjimečný zážitek měli vyučující i studenti portugalštiny Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Zkraje února se s nimi v Praze potkal Marcelo Rebelo de Sousa, prezident Portugalské republiky.

Naposledy navštívil Českou republiku prezident Portugalské republiky v dubnu 2010. Od té doby uplynula řada let a Aníbala Cavaco Silvu, tehdejšího prezidenta, vystřídal ve funkci Marcelo Rebelo de Sousa, jenž zkraje února v Praze uvítal vyučující i studenty portugalštiny.

 „Nejprve se v Keiserštejnském paláci setkal s portugalskou komunitou a s vyučujícími portugalštiny. Ve svém projevu nezapřel minulost televizního moderátora a vysokoškolského učitele práv. Mluvil o národní hrdosti, pohostinnosti České republiky, o blízkosti obou národů a velké vzájemné náklonnosti. Ta podle něj panuje od dob Václava Havla a Mária Soarese, jenž našemu prvnímu porevolučnímu prezidentovi přivezl auto značky Renault, aby v prvních letech své funkce nemusel jezdit v komunistické Volze nebo Tatře 613. Ve své bezprostřednosti pan prezident zašel tak daleko, že si s námi vyučujícími udělal selfíčko,“ popsala nadmíru milé setkání Kateřina Ritterová z katedry romanistiky FF UP, jež se do Prahy vydala společně s kolegyněmi Zuzanou Burianovou a Petrou Svobodovou.

Setkání s portugalskou hlavou státu se v následujícím dni společně se Zuzanou Burianovou z katedry romanistiky FF UP zúčastnil i vedoucí této katedry Daniel Nemrava, a to na Pražském hradě při slavnostní večeři s prezidentem České republiky Petrem Pavlem. Třetí den pak Marcelo Rebelo de Sousa debatoval v Karolinu s portugalskými studenty studujícími v České republice a s českými studenty portugalštiny.

„Besedy se zúčastnila i necelá desítka našich studentů portugalštiny. Pan prezident byl velmi srdečný a bezprostřední, takže se setkání, původně plánované na dvacet minut, protáhlo téměř na hodinu. Marcelo Rebelo de Sousa odpověděl i na dotaz, vztahující se k environmentální tématice, jenž položil náš student Jan Škoda. Prezident ve své reakci potvrdil a zároveň zdůraznil zodpovědný přístup Portugalska k problémům životního prostředí a uvedl, že se Portugalsko rozhodně nezříká případných omezení ve prospěch pozitivního vývoje životního prostředí,“ doplnila Kateřina Ritterová. Podle ní byla zajímavá, a navíc i vtipná následující přednáška, kterou prezident Portugalska proslovil v angličtině a v níž hovořil o důležitosti spolupráce Evropy, o podobnosti obou zemí a o možnostech spolupráce a porozumění. Setkání s prezidentem Portugalska se v Praze uskutečnilo od 4. do 6. února.

Univerzita Palackého neustále inovuje studijní nabídku a otevírá pro zájemce a zájemkyně o studium nové studijní programy zohledňující aktuální požadavky trhu práce i moderní trendy. Stejně tomu je i v případě přijímacího řízení do dalšího akademického roku, kdy studijní novinky představila pedagogická, filozofická, přírodovědecká i teologická fakulta. Podat e-přihlášku na většinu studijních programů osmi fakult olomoucké univerzity lze do 15. března, cena za přihlášku činí 790 korun. 

Pedagogická fakulta UP nově nabízí profesní bakalářský program Učitelství pro mateřské školy a kombinovaný navazující magisterský program Učitelství zdravotně-preventivních předmětů pro střední a vyšší odborné školy.

Studijní novinku má i Přírodovědecká fakulta UP, jež nabízí bakalářský program Průmyslové technologie a materiály. „Jde o profesně orientovaný program pro studující se zájmem o chemii a fyziku a jejich praktické uplatnění. Spolupracují na něm tři katedry přírodovědecké fakulty a externí průmysloví partneři. Absolventi získají odborné znalosti a dovednosti využitelné v chemickém a technologickém průmyslu," popsal ho docent Ivan Nemec, který je jeho garantem.

Filozofická fakulta UP má v nabídce hned několik nových bakalářských profesních programů, konkrétně Čínština pro praxi, Korejština pro praxi, Korejština pro hospodářskou praxi nebo Vietnamština pro praxi. 

Na cyrilometodějské teologické fakultě nedávno doplnili nabídku o navazující magisterský program Etika a kultura krizové komunikace, který je možné studovat v prezenční i distanční formě. „S rostoucím vlivem sociálních sítí, rozšířením kybernetických útoků, dezinformací a konfliktů vzniká potřeba znalosti krizových komunikačních strategií. Program je designovaný pro studující, kteří mají zájem o etické otázky provázející komunikační strategie během krize ve všech jejích fázích,“ uvedl Jaroslav Franc z katedry komunikace teologické fakulty.

Přehled studijních programů najdou zájemci a zájemkyně v katalogu studijních programů a také na speciálním webu Univerzitní město s kompletním informačním servisem o studiu. Na většinu programů bakalářského, navazujícího, magisterského i doktorského studia se dá podat e-přihláška do poloviny března, některé v nabídce například teologické fakulty mají uzávěrku podání i později. Na vybrané doktorské programy se dá přihlásit do konce dubna či května.

UP patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisíc kombinací studijních programů, jež na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících, kterým studium zpříjemňuje moderní UPlikace. Každoročně si na UP podá e-přihlášku okolo 24 tisíc uchazečů a uchazeček.

Univerzita Palackého neustále inovuje studijní nabídku a otevírá pro zájemce a zájemkyně o studium nové studijní programy zohledňující aktuální požadavky trhu práce i moderní trendy. Stejně tomu je i v případě přijímacího řízení do dalšího akademického roku, kdy studijní novinky představila pedagogická, filozofická, přírodovědecká i teologická fakulta. Podat e-přihlášku na většinu studijních programů osmi fakult olomoucké univerzity lze do 15. března, cena za přihlášku činí 790 korun. 

Pedagogická fakulta UP nově nabízí profesní bakalářský program Učitelství pro mateřské školy a kombinovaný navazující magisterský program Učitelství zdravotně-preventivních předmětů pro střední a vyšší odborné školy.

Studijní novinku má i Přírodovědecká fakulta UP, jež nabízí bakalářský program Průmyslové technologie a materiály. „Jde o profesně orientovaný program pro studující se zájmem o chemii a fyziku a jejich praktické uplatnění. Spolupracují na něm tři katedry přírodovědecké fakulty a externí průmysloví partneři. Absolventi získají odborné znalosti a dovednosti využitelné v chemickém a technologickém průmyslu," popsal ho docent Ivan Nemec, který je jeho garantem.

Filozofická fakulta UP má v nabídce hned několik nových bakalářských profesních programů, konkrétně Čínština pro praxi, Korejština pro praxi, Korejština pro hospodářskou praxi nebo Vietnamština pro praxi. 

Na cyrilometodějské teologické fakultě nedávno doplnili nabídku o navazující magisterský program Etika a kultura krizové komunikace, který je možné studovat v prezenční i distanční formě. „S rostoucím vlivem sociálních sítí, rozšířením kybernetických útoků, dezinformací a konfliktů vzniká potřeba znalosti krizových komunikačních strategií. Program je designovaný pro studující, kteří mají zájem o etické otázky provázející komunikační strategie během krize ve všech jejích fázích,“ uvedl Jaroslav Franc z katedry komunikace teologické fakulty.

Přehled studijních programů najdou zájemci a zájemkyně v katalogu studijních programů a také na speciálním webu Univerzitní město s kompletním informačním servisem o studiu. Na většinu programů bakalářského, navazujícího, magisterského i doktorského studia se dá podat e-přihláška do poloviny března, některé v nabídce například teologické fakulty mají uzávěrku podání i později. Na vybrané doktorské programy se dá přihlásit do konce dubna či května.

UP patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisíc kombinací studijních programů, jež na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících, kterým studium zpříjemňuje moderní UPlikace. Každoročně si na UP podá e-přihlášku okolo 24 tisíc uchazečů a uchazeček.

U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě stojí za zmínku příběh docentky Jany Skopalové, která se během studia specializovala na analytickou chemii, která se stala její srdeční záležitostí. Ve své vědecké práci propojuje elektrochemii s hmotnostní spektrometrií a vyvíjí nové metody využitelné v praxi.

Její výzkum má významný přesah do farmaceutického průmyslu i boje proti nebezpečným drogám.

Když se vás známí zeptají, co děláte, jak odpovíte?

Řekla bych, že jsem vysokoškolská učitelka. Vysoká škola spojuje dvě klíčové role – vzdělávací a výzkumnou. Na jedné straně předáváte znalostí dalším generacím, na druhé se věnujete vlastnímu vědeckému bádání. K učitelství ale mám velmi blízko, protože jsem ho studovala. Konkrétně obor Matematika – chemie. Během studií jsem si uvědomila, že je mi bližší chemie, proto jsem se rozhodla jí věnovat i v rámci doktorského studia. A analytická chemie je pro mě srdeční záležitostí.

Čemu se konkrétně věnujete ve vědecké práci?

Na přírodovědecké fakultě se zabývám napodobováním přírodních procesů, konkrétně těch chemických, které příroda zvládá s obdivuhodnou dokonalostí. Fascinujícím příkladem je metabolismus probíhající v játrech – této komplexní biochemické továrně. Játra jsou zodpovědná mimo jiné za odbourávání cizorodých látek, ať už jde o toxiny, pesticidy, průmyslové zplodiny nebo léčiva, která se do našeho těla dostávají různými cestami. A právě léčiva jsou látky, které nás hodně zajímají. Snažíme se pomocí elektrochemie napodobit některé metabolické reakce. Většina těchto procesů je založena na oxidačních reakcích. Zatímco příroda využívá specifické enzymy, elektrochemie, ač není tak dokonalá, dokáže některé z těchto procesů úspěšně simulovat prostřednictvím oxidačně redukčních reakcí v jednoduchém elektrochemickém článku. Praktický význam tohoto výzkumu spočívá především ve vývoji nových léčiv. Je klíčové sledovat jejich stabilitu, protože žijeme v oxidačním prostředí, kde je všudypřítomný kyslík. Oxidační reakce mohou vést k degradaci léčiv, ztrátě jejich účinnosti nebo přeměně na jiné látky. Pochopení těchto procesů je tedy zásadní pro vývoj stabilnějších a účinnějších léčiv.

Vidíte nějaké pokroky ve své práci? Co považujete za úspěch ve své práci?

Úspěch vidím například v tom, že se nám to vůbec podařilo. Není mnoho pracovišť na světě, které by se věnovaly simulaci biochemických reakcí pomocí elektrochemie. Nám se podařilo propojit elektrochemii přímo s jinou analytickou metodou – s hmotnostní spektrometrií. Pomocí ní dokážeme velice rychle identifikovat produkty, které vznikají v elektrochemickém článku oxidací. V řádu jednotek minut jsme schopni vidět, na co se přeměňuje studované léčivo nebo nějaká biologicky aktivní látka. My se snažíme, protože jsme analytici, také využívat těchto principů k vývoji metod, které jsou použitelné pro praxi. Elektrochemické metody jsou velice jednoduché ve svém principu a jsou poměrně levné. Takový elektrochemický analyzátor je mnohem levnější než některé jiné, sice sofistikovanější, ale mnohem nákladnější analytické přístroje. Takže rozšíření elektroanalýzy do praxe může být perspektivní i z tohoto důvodu. Navíc ji mohou ovládat i lidé, kteří nejsou školeni, nemusí být analytici. Jeden z nejběžnějších analytických přístrojů je glukometr. Samovyšetření glukózy využívá také elektrochemické principy. Takže si myslím, že elektrochemie má nějakým způsobem budoucnost.

Váš výzkum má přesah i do zahraničí?

Určitě. Od roku 2020 jsme řešili projekt, který byl zaměřený na studium přenosu biologicky aktivních psychotropních a návykových látek přes biologické membrány. V rámci tohoto projektu jsme se také zabývali vývojem elektrochemických metod pro analýzu těchto látek. Jako cílovou skupinu látek jsme si vybrali fentanyly. Fentanyl je v současné době nechvalně známá droga. Původně byly fentanyly syntetizovány pro farmaceutické využití, např. při anestezii nebo tišení bolesti. Bohužel tyto látky jsou velice aktivní, psychotropní, mají mnohem silnější účinek než heroin (50x) a morfium (100x). To je sice vynikající pro potlačení velmi silných bolestivých stavů, např. u lidí s rakovinou, ale bohužel to také vede ke zneužívání. Velké problémy s fentanylem zažívají od roku 2011 ve Spojených státech amerických, kdy se tyto látky dostaly na černý trh. Syntetizují se pořád nové a nové analogy, tak aby byly velmi těžko zachytitelné. Nicméně ta vlna přílivu fentanylu, který se zřejmě vyrábí v asijských zemích a dováží se nelegálně do Mexika a USA, způsobuje velkou kalamitu. Je známo, že v Chicagu a San Francisku existují tzv. zombie čtvrti, kde je fentanyl zneužíván v obrovské míře a způsobuje úmrtí mnoha lidí. Je to velký společenský problém nejen v Americe, ale už i v Evropě a České republice. Už i u nás je registrováno několik případů úmrtí z předávkování. Takže my se snažíme přispívat jako analytici a vyvíjíme jednoduchou elektrochemickou metodu pro rychlou analýzu fentanylu vedle jiných analgetických či psychoaktivních látek v terénních podmínkách. A musím říct, že se nám to daří. Experimenty, které provádíme, vypadají, že budou úspěšné. Fentanyl má totiž velmi krásnou specifickou strukturu z hlediska elektrochemické reaktivity. Snažíme se nyní objasnit princip této elektrochemické reakce. Jiné běžně známé drogy tuto reakci neposkytují.

Jde skloubit práce vědkyně s mateřstvím?

Není to úplně jednoduché a možná i to je ten důvod, proč nezůstává tolik žen dlouhodobě ve vědě. Pokud chcete mít rodinu a věnovat se jí, není jednoduché to skloubit. Já jsem měla štěstí na chápajícího manžela, který toleroval, že jsem dlouho v práci. S hlídáním dětí nám pomáhali jeho i mí rodiče.

Celý rozhovor s Janou Skopalovou si můžete poslechnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě stojí za zmínku příběh docentky Jany Skopalové, která se během studia specializovala na analytickou chemii, která se stala její srdeční záležitostí. Ve své vědecké práci propojuje elektrochemii s hmotnostní spektrometrií a vyvíjí nové metody využitelné v praxi.

Její výzkum má významný přesah do farmaceutického průmyslu i boje proti nebezpečným drogám.

Když se vás známí zeptají, co děláte, jak odpovíte?

Řekla bych, že jsem vysokoškolská učitelka. Vysoká škola spojuje dvě klíčové role – vzdělávací a výzkumnou. Na jedné straně předáváte znalostí dalším generacím, na druhé se věnujete vlastnímu vědeckému bádání. K učitelství ale mám velmi blízko, protože jsem ho studovala. Konkrétně obor Matematika – chemie. Během studií jsem si uvědomila, že je mi bližší chemie, proto jsem se rozhodla jí věnovat i v rámci doktorského studia. A analytická chemie je pro mě srdeční záležitostí.

Čemu se konkrétně věnujete ve vědecké práci?

Na přírodovědecké fakultě se zabývám napodobováním přírodních procesů, konkrétně těch chemických, které příroda zvládá s obdivuhodnou dokonalostí. Fascinujícím příkladem je metabolismus probíhající v játrech – této komplexní biochemické továrně. Játra jsou zodpovědná mimo jiné za odbourávání cizorodých látek, ať už jde o toxiny, pesticidy, průmyslové zplodiny nebo léčiva, která se do našeho těla dostávají různými cestami. A právě léčiva jsou látky, které nás hodně zajímají. Snažíme se pomocí elektrochemie napodobit některé metabolické reakce. Většina těchto procesů je založena na oxidačních reakcích. Zatímco příroda využívá specifické enzymy, elektrochemie, ač není tak dokonalá, dokáže některé z těchto procesů úspěšně simulovat prostřednictvím oxidačně redukčních reakcí v jednoduchém elektrochemickém článku. Praktický význam tohoto výzkumu spočívá především ve vývoji nových léčiv. Je klíčové sledovat jejich stabilitu, protože žijeme v oxidačním prostředí, kde je všudypřítomný kyslík. Oxidační reakce mohou vést k degradaci léčiv, ztrátě jejich účinnosti nebo přeměně na jiné látky. Pochopení těchto procesů je tedy zásadní pro vývoj stabilnějších a účinnějších léčiv.

Vidíte nějaké pokroky ve své práci? Co považujete za úspěch ve své práci?

Úspěch vidím například v tom, že se nám to vůbec podařilo. Není mnoho pracovišť na světě, které by se věnovaly simulaci biochemických reakcí pomocí elektrochemie. Nám se podařilo propojit elektrochemii přímo s jinou analytickou metodou – s hmotnostní spektrometrií. Pomocí ní dokážeme velice rychle identifikovat produkty, které vznikají v elektrochemickém článku oxidací. V řádu jednotek minut jsme schopni vidět, na co se přeměňuje studované léčivo nebo nějaká biologicky aktivní látka. My se snažíme, protože jsme analytici, také využívat těchto principů k vývoji metod, které jsou použitelné pro praxi. Elektrochemické metody jsou velice jednoduché ve svém principu a jsou poměrně levné. Takový elektrochemický analyzátor je mnohem levnější než některé jiné, sice sofistikovanější, ale mnohem nákladnější analytické přístroje. Takže rozšíření elektroanalýzy do praxe může být perspektivní i z tohoto důvodu. Navíc ji mohou ovládat i lidé, kteří nejsou školeni, nemusí být analytici. Jeden z nejběžnějších analytických přístrojů je glukometr. Samovyšetření glukózy využívá také elektrochemické principy. Takže si myslím, že elektrochemie má nějakým způsobem budoucnost.

Váš výzkum má přesah i do zahraničí?

Určitě. Od roku 2020 jsme řešili projekt, který byl zaměřený na studium přenosu biologicky aktivních psychotropních a návykových látek přes biologické membrány. V rámci tohoto projektu jsme se také zabývali vývojem elektrochemických metod pro analýzu těchto látek. Jako cílovou skupinu látek jsme si vybrali fentanyly. Fentanyl je v současné době nechvalně známá droga. Původně byly fentanyly syntetizovány pro farmaceutické využití, např. při anestezii nebo tišení bolesti. Bohužel tyto látky jsou velice aktivní, psychotropní, mají mnohem silnější účinek než heroin (50x) a morfium (100x). To je sice vynikající pro potlačení velmi silných bolestivých stavů, např. u lidí s rakovinou, ale bohužel to také vede ke zneužívání. Velké problémy s fentanylem zažívají od roku 2011 ve Spojených státech amerických, kdy se tyto látky dostaly na černý trh. Syntetizují se pořád nové a nové analogy, tak aby byly velmi těžko zachytitelné. Nicméně ta vlna přílivu fentanylu, který se zřejmě vyrábí v asijských zemích a dováží se nelegálně do Mexika a USA, způsobuje velkou kalamitu. Je známo, že v Chicagu a San Francisku existují tzv. zombie čtvrti, kde je fentanyl zneužíván v obrovské míře a způsobuje úmrtí mnoha lidí. Je to velký společenský problém nejen v Americe, ale už i v Evropě a České republice. Už i u nás je registrováno několik případů úmrtí z předávkování. Takže my se snažíme přispívat jako analytici a vyvíjíme jednoduchou elektrochemickou metodu pro rychlou analýzu fentanylu vedle jiných analgetických či psychoaktivních látek v terénních podmínkách. A musím říct, že se nám to daří. Experimenty, které provádíme, vypadají, že budou úspěšné. Fentanyl má totiž velmi krásnou specifickou strukturu z hlediska elektrochemické reaktivity. Snažíme se nyní objasnit princip této elektrochemické reakce. Jiné běžně známé drogy tuto reakci neposkytují.

Jde skloubit práce vědkyně s mateřstvím?

Není to úplně jednoduché a možná i to je ten důvod, proč nezůstává tolik žen dlouhodobě ve vědě. Pokud chcete mít rodinu a věnovat se jí, není jednoduché to skloubit. Já jsem měla štěstí na chápajícího manžela, který toleroval, že jsem dlouho v práci. S hlídáním dětí nám pomáhali jeho i mí rodiče.

Celý rozhovor s Janou Skopalovou si můžete poslechnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi a exkurzemi nabídla v pořadí již čtvrtá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnilo osmadvacet studentů a sedm lektorů, vedle České republiky a Slovenska měly v programu své zastoupení Bulharsko, Island a Španělsko.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) byl věnovaný rozvoji klíčových dovedností v oblasti komunikace a spolupráce mezi profesemi, jako jsou fyzioterapeuti, ergoterapeuti a ošetřovatelé. Rozmanitý program obsáhl workshopy a přednášky na téma rehabilitace, ergonomie či mindfulness. „Zimní škola byla jedinečnou příležitostí překonat interkulturní a jazykové bariéry, což přispělo k obohacení výměny znalostí a zkušeností. Zahraniční akademici nabídli široké spektrum zaměření, které zahrnovalo nejen teoretické aspekty, ale především praktické dovednosti s důrazem na interdisciplinární spolupráci v oblasti zdravotní péče,“ přiblížila za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Týdenní škola se stala inspirativním prostředím pro vzdělávání, výměnu názorů i navazování mezinárodních kontaktů. „Měla jsem možnost hovořit se zahraničními pedagogy, poznala tu řadu studentů a získala tak kontakty, které mohu v budoucnu využít. Přestože pocházíme z různých zemí a máme odlišný přístup ke studiu, spojuje nás stejný zájem,“ uvedla Dagbjört Ósk Hreggviðsdóttir z islandské univerzity.

Letošní vysoký zájem o zimní školu organizátory velice mile překvapil, ačkoliv v rámci organizace nastolil hned několik náročnějších okamžiků. „Díky čtveřici badíků – studentů fyzioterapie a ergoterapie – se však podařilo vytvořit pro zahraniční účastníky velice přínosný týden, a to jak po stránce vzdělávání, tak i volnočasových aktivit. Za organizační tým patří velké poděkování kolegyním z fakulty zdravotnických věd Lucii Sehnálkové, Ireně Jedličkové a Markétě Noskové, které zajistily perfektní administrativní oporu. Velký dík patří také zástupcům Fakultní nemocnice Olomouc a Sanatorií Klimkovice, kde probíhala výuka a exkurze,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová. 

„Zimní škola fyzioterapie a ergoterapie se setkala s velkým zájmem a pozitivním ohlasem, což potvrzuje její význam pro mezinárodní vzdělávání v oblasti zdravotní péče. Chci podporovat a nadále rozvíjet interdisciplinární a mezinárodní spolupráci, která je klíčová pro budoucí vzdělávací aktivity. Děkuji všem organizátorům za jejich přínos a vynikající práci,“ shrnul přednosta ústavu klinické rehabilitace Petr Konečný.

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi a exkurzemi nabídla v pořadí již čtvrtá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnilo osmadvacet studentů a sedm lektorů, vedle České republiky a Slovenska měly v programu své zastoupení Bulharsko, Island a Španělsko.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) byl věnovaný rozvoji klíčových dovedností v oblasti komunikace a spolupráce mezi profesemi, jako jsou fyzioterapeuti, ergoterapeuti a ošetřovatelé. Rozmanitý program obsáhl workshopy a přednášky na téma rehabilitace, ergonomie či mindfulness. „Zimní škola byla jedinečnou příležitostí překonat interkulturní a jazykové bariéry, což přispělo k obohacení výměny znalostí a zkušeností. Zahraniční akademici nabídli široké spektrum zaměření, které zahrnovalo nejen teoretické aspekty, ale především praktické dovednosti s důrazem na interdisciplinární spolupráci v oblasti zdravotní péče,“ přiblížila za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Týdenní škola se stala inspirativním prostředím pro vzdělávání, výměnu názorů i navazování mezinárodních kontaktů. „Měla jsem možnost hovořit se zahraničními pedagogy, poznala tu řadu studentů a získala tak kontakty, které mohu v budoucnu využít. Přestože pocházíme z různých zemí a máme odlišný přístup ke studiu, spojuje nás stejný zájem,“ uvedla Dagbjört Ósk Hreggviðsdóttir z islandské univerzity.

Letošní vysoký zájem o zimní školu organizátory velice mile překvapil, ačkoliv v rámci organizace nastolil hned několik náročnějších okamžiků. „Díky čtveřici badíků – studentů fyzioterapie a ergoterapie – se však podařilo vytvořit pro zahraniční účastníky velice přínosný týden, a to jak po stránce vzdělávání, tak i volnočasových aktivit. Za organizační tým patří velké poděkování kolegyním z fakulty zdravotnických věd Lucii Sehnálkové, Ireně Jedličkové a Markétě Noskové, které zajistily perfektní administrativní oporu. Velký dík patří také zástupcům Fakultní nemocnice Olomouc a Sanatorií Klimkovice, kde probíhala výuka a exkurze,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová. 

„Zimní škola fyzioterapie a ergoterapie se setkala s velkým zájmem a pozitivním ohlasem, což potvrzuje její význam pro mezinárodní vzdělávání v oblasti zdravotní péče. Chci podporovat a nadále rozvíjet interdisciplinární a mezinárodní spolupráci, která je klíčová pro budoucí vzdělávací aktivity. Děkuji všem organizátorům za jejich přínos a vynikající práci,“ shrnul přednosta ústavu klinické rehabilitace Petr Konečný.

Scientists led by Jakub Dostalek from the Division of Optics of the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences have published a review article on the latest advancements of optical biosensors using plasmon enhanced fluorescence (PEF). This cutting-edge technology enables exceptionally sensitive detection of biomarkers with applications ranging from disease diagnosis and environmental pollution monitoring to single molecule analysis. The paper was published in the prestigious journal TrAC Trends in Analytical Chemistry.

Vědci pod vedením Jakuba Dostálka ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR publikovali přehledový článek o současném vývoji optických biosenzorů využívajících plazmonicky zesílenou fluorescenci (PEF). Tato technologie umožňuje extrémně citlivou detekci biomarkerů pro diagnostiku nemocí, sledování znečistění životního prostředí a analýzu jednotlivých molekul. Článek publikoval prestižní žurnál TrAC Trends in Analytical Chemistry.

Umělý člověk, umělá reprodukce, umělá inteligence… aneb „umělost“ v různých podobách je tématem přednášek spolku profesorů Filozofické fakulty UP a jejích přátel Societas cognitorum. Cyklus, který zahrnuje deset vystoupení, začíná 18. února a potrvá do 22. dubna.

Aktivity profesorského spolku, který již několik let pořádá po studenty i veřejnost přednášky svých členů a odborníků z různých vědních oblastí, přerušila nejprve covidová pandemie a posléze i skon jeho prezidenta profesora Josefa Jařaba. Nyní se akademická vystoupení opět vrací. „Chceme cyklem interdisciplinárních přednášek, které jsou jako vždy určeny studentům, akademickým kolegům i široké veřejnosti, oslavit 15. výročí založení naší společnosti a uctít památku našeho prezidenta Josefa Jařaba. Zároveň si chceme také vyzkoušet, zda nejklasičtější univerzitní forma – přednáška – i v dnešní změněné krajině akademických metod stále ještě táhne a má šanci oslovit publikum. Zvolili jsme prudce žhavé téma, na něž ovšem hodláme pohlédnout prizmatem našich klasických disciplín,“ řekla germanistka profesorka Ingeborg Fialová.

V posluchárně filozofické fakulty se tak během února, března a dubna bude „umělost“ zkoumat z pohledu nových technologií, jazyka, filozofie, filmu, malířství, hudby, matematiky či etiky lidské reprodukce. Řeč bude ale i o rizicích, která rozvoj umělé inteligence doprovází.

Přednášky na počest Josefa Jařaba a k 15. výročí založení Societas cognitorum se konají vždy v úterý od 16:45 do 18:15. Přednáší se v posluchárně 2.39 FF UP na Křížkovského 10. Vstup je volný.

18. 2. Ivan Blecha: Některé filozofické aspekty umělé inteligence

25. 2. Tomáš Fürst: Umělá inteligence z hlediska matematiky

 4. 3. Lubomír Machala: Nová česká literatura a nové komunikační technologie

11. 3. Kamil Kopecký: Rizika umělé inteligence

18. 3. Ondřej Bláha: Stručné dějiny umělých jazyků

25. 3. Oldřich Uličný: Spisovné jazyky jako civilizační a hodnotové konstrukty (se zvláštním zřetelem k mluvené podobě češtiny)

  1. 4. Jan Vičar: Umělá inteligence a estetická a umělecká hodnota v hudbě

  8. 4. Martin Jiroušek: Umělý člověk – Golem a film

15. 4. Martin Procházka: Etika lidské reprodukce

22. 4. Ladislav Daniel: Umělá inteligence a malířství

Umělý člověk, umělá reprodukce, umělá inteligence… aneb „umělost“ v různých podobách je tématem přednášek spolku profesorů Filozofické fakulty UP a jejích přátel Societas cognitorum. Cyklus, který zahrnuje deset vystoupení, začíná 18. února a potrvá do 22. dubna.

Aktivity profesorského spolku, který již několik let pořádá po studenty i veřejnost přednášky svých členů a odborníků z různých vědních oblastí, přerušila nejprve covidová pandemie a posléze i skon jeho prezidenta profesora Josefa Jařaba. Nyní se akademická vystoupení opět vrací. „Chceme cyklem interdisciplinárních přednášek, které jsou jako vždy určeny studentům, akademickým kolegům i široké veřejnosti, oslavit 15. výročí založení naší společnosti a uctít památku našeho prezidenta Josefa Jařaba. Zároveň si chceme také vyzkoušet, zda nejklasičtější univerzitní forma – přednáška – i v dnešní změněné krajině akademických metod stále ještě táhne a má šanci oslovit publikum. Zvolili jsme prudce žhavé téma, na něž ovšem hodláme pohlédnout prizmatem našich klasických disciplín,“ řekla germanistka profesorka Ingeborg Fialová.

V posluchárně filozofické fakulty se tak během února, března a dubna bude „umělost“ zkoumat z pohledu nových technologií, jazyka, filozofie, filmu, malířství, hudby, matematiky či etiky lidské reprodukce. Řeč bude ale i o rizicích, která rozvoj umělé inteligence doprovází.

Přednášky na počest Josefa Jařaba a k 15. výročí založení Societas cognitorum se konají vždy v úterý od 16:45 do 18:15. Přednáší se v posluchárně 2.39 FF UP na Křížkovského 10. Vstup je volný.

18. 2. Ivan Blecha: Některé filozofické aspekty umělé inteligence

25. 2. Tomáš Fürst: Umělá inteligence z hlediska matematiky

 4. 3. Lubomír Machala: Nová česká literatura a nové komunikační technologie

11. 3. Kamil Kopecký: Rizika umělé inteligence

18. 3. Ondřej Bláha: Stručné dějiny umělých jazyků

25. 3. Oldřich Uličný: Spisovné jazyky jako civilizační a hodnotové konstrukty (se zvláštním zřetelem k mluvené podobě češtiny)

  1. 4. Jan Vičar: Umělá inteligence a estetická a umělecká hodnota v hudbě

  8. 4. Martin Jiroušek: Umělý člověk – Golem a film

15. 4. Martin Procházka: Etika lidské reprodukce

22. 4. Ladislav Daniel: Umělá inteligence a malířství