Feed aggregator

„Zvídavost,“ vypálí bez rozmyšlení odpověď na otázku, jaká vlastnost je důležitá pro vědce. „A trpělivost,“ dodává. Ví, o čem mluví. Ve světě vědy se totiž dokázala prosadit. Věřila si, a i když se jí některé věci nedařily hned, nenechala se odradit. Docentka přírodovědecké fakulty, vedoucí katedry chemické biologie, prorektorka pro vědu a výzkum Univerzity Palackého. Především ale dáma, která když mluví o „své“ chemii a biologii, tak dokáže posluchače během chvilky přimět dívat se na svět jejíma očima. Jak fungují rostliny? Proč rostou a proč ne? Jak zvládají sucho? Dorozumívají se? A co se od nich můžeme naučit? Svět otázek a odpovědí Lucie Plíhalové.

„Vždycky mě zajímalo, jak věci fungují,“ říká a vzpomíná, jak se na základní škole jako jedna z mála hlásila do fyzikálních a chemických kroužků. Jak to v kabinetech vonělo, jak to bylo tajemné a lákavé zároveň. Rozhovor přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP, který si můžete přečíst zde.

Proč je pro vás věda tak fascinující?

Zajímá mě svět. Už od mala jsem hodně četla, protože jsem chtěla vědět, jak funguje lidské tělo, rostliny, zvířata. Dokázat nakouknout dovnitř a pochopit všechna proč a jak. Co spolu musí chemicky zreagovat, abychom tak krásně fungovali a mohli tady spolu třeba mluvit. Vždyť taková bytost, jako je člověk, nebo i zvíře, rostlina, je hotový zázrak. Zvlášť rostliny mě fascinovaly vždycky. Jsou to velmi staré organismy. Existují v různých podobách stovky milionů let. Měly tak spoustu času na to „vymyslet“, jak zvládnout přežít, jak zmírnit stres. Musely se naučit poradit si, protože na rozdíl od člověka se nemůžou přemisťovat, odstěhovat se do lepších podmínek. Dokázaly se adaptovat na změny teplot, nedostatek vody. A to v době klimatické změny řešíme i my lidé. Jen těžko zvládáme stresové a zátěžové situace, které přinášejí dlouhodobé výkyvy počasí, ničí nás extrémní horka. Podívejte se kolem sebe. Nejsme už všichni ani stoprocentně zdraví, užíváme různé léky a doplňky a ta adaptace je pro nás těžká.

Takže nás mohou inspirovat právě ty rostliny?

Když přednáším studentům v prvním ročníku Chemii pro biology II, máme za okny posluchárny stromy. Ukazuju jim je a říkám: Ony spolu mluví, komunikují, třeba pomocí obyčejné glukózy. Studenti se na mě dost nevěřícně dívají. Myslím, že je nesmírně důležité, abychom nezapomínali, že rostliny kolem nás jsou živé a že některé z jejich vlastností či schopností mohou být inspirací i pro naše životy. Třeba že se dokážou podpořit v době krize. K pochopení všech procesů, které se v jakémkoli organismu odehrávají, a všech elementů, které v něm jsou a ve výsledku spolu ladí v dokonalé harmonii, je ideální právě chemie. Chemická biologie, které se věnuju já, je moderní interdisciplinární obor. Jedna definice říká, že je to „zkoumání biologických systémů pomocí chemických nástrojů“. Zjednodušeně řečeno, zkoumáme to, co je živé, po stránce chemie. Právě tak by se mi líbilo více i vzdělávat studenty – interdisciplinárně, aby nebyli „jen“ chemici nebo „jen“ biologové, aby vnímali svět kolem sebe jako celek.

Váš obor může mít vliv na život nás všech, třeba tím, že se podaří vypěstovat odolnější plodiny a předejdeme tomu, že lidstvo vyhladoví. Jak ale takový výzkum prakticky vypadá? Jak donutíte rostlinu, aby byla odolnější?

Máme nějaké elementární informace z literatury, ty určitě znáte i vy. Například že když pěstujete rostliny na zahrádce a chcete, aby lépe prospívaly, dodáte jim dusík a podpoříte tak růst zelené hmoty. Když přidáte fosfor, pomůžete růstu kořenů a celkovému zdraví rostliny, a když dodáte draslík, podpoříte kvetení, zrání plodů a zvýšíte celkovou odolnost proti chorobám a škůdcům. To jsou ale opravdu jen elementární informace, které stačí vám, ať máte dobrou úrodu. My vědci se ale musíme ptát, proč se to děje. Proč ta rostlina „vyrobí“ tu hmotu tak snadno. A tak ji studujeme v jednotlivých fázích vývoje a poznáváme látky, které ji tzv. regulují. Je to fascinující, protože rostliny sice vypadají jednoduše, ale jsou to dost složité organismy. Stejně jako v nás lidech i v nich existují tisíce látek, které mají různé regulační funkce. A stačí třeba jen stopová množství malých chemických molekul a vývoj rostliny se změní. Je to, jako když si například vezmete nějakou látku a ta vám zrychlí srdeční tep. Stejně tak to funguje u těch rostlin.

Takže ta rostlina jakoby sama se sebou komunikuje? Mám si představit nějakou rostlinnou samomluvu?

Raději mluvme o komunikaci chemické, která se děje v rámci té rostliny. Například jakým způsobem se má vyvíjet její kořen, aby se v době velkého sucha dostala k vodě. Nebo co musí udělat, když šel někdo kolem a kousek jí ulomil. Je to její konec, nebo tu část dokáže nahradit? Rostlina si vysílá signály, které zprostředkovávají malé chemické molekuly. Právě těmi se zabýváme. Máme štěstí, protože jsme mohli navázat na dobrou práci Laboratoře růstových regulátorů, což je společné pracoviště naší fakulty a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, kde se kolegové řadu let zabývají funkcí takových signálních molekul. Zjednodušeně řečeno my chemici pak zkoušíme k takovým molekulám „něco“ přidat, nebo naopak ubrat a pozorovat, zda stále ještě fungují jako signální, tedy že předávají danou informaci, nebo signalizují něco jiného. Chcete například, aby rostlina víc kvetla nebo měla víc odnoží a větší výnos. Je to aktuální téma, protože světová populace roste a zajistit pro všechny do budoucna dostatek potravin vůbec nebude jednoduché. V této problematice je právě chemická biologie krásně uplatnitelná.

 

Co se můžeme naučit od rostlin i my laici?

Třeba to, že rostliny nemají tolik možností jako my lidé, co budou přijímat. Jsou na jednom místě, když zaprší, mají vodu, vezmou si nějakou látku z hnojiva nebo půdy, které jim dáme. A dokážou s tím vyžít. Řízení jejich organismu je velmi promyšlené, když ty procesy sledujete, je to velmi uklidňující. Oproti tomu my našemu dokonalému stroji moc nepomáháme. Zpracované potraviny mají stovky složek, bereme léky, sypeme do sebe potravinové doplňky a divíme se, že naše tělo, ten perfektní organismus, je zmatené a neví, co má dělat. Ve výsledku nás zabíjí blahobyt, v němž žijeme. Pojďme si vzít ze světa rostlin tu jejich stabilitu a uměřenost. Bojím se ale, že na to ještě zatím nejsme zralí.

Jak to myslíte?

Nestíháme. Stále jsme v běhu a jen tak si sednout, dívat se kolem a poučit se z rostlin, které jsou kolem nás, na to nemáme čas. Musíme jen věřit, že až si čas najdeme, budou kolem nás stále ještě nějaké rostliny.

Věda je velmi konkurenční prostředí. Týmy po celém světě se věnují i podobnému výzkumu. Je vůbec šance se odněkud z Olomouce prosadit?

Šance určitě je a nám se hodně věcí podařilo a daří. Myslím, že je dobře, když se zkoumá nějaké konkrétní téma v různých mezinárodních komunitách, protože se tak zvyšuje množství informací, s nimiž můžeme dál pracovat. V dnešním moderním světě nedokážete bádat a objevovat sama, je to týmová práce. Věda nezná žádné bariéry, ani jazykové, ani národní. Jde o to, dobrat se společně k výsledku, přinést informaci a v rámci komunity ji rozšířit. My chemičtí biologové připravujeme i různé tzv. nástroje pro základní výzkum. Jeden příklad za všechny – připravujeme isotopicky nebo fluorescenčně značené molekuly, aby se dal sledovat metabolismus v rostlině nebo v člověku. Je skvělé, když zjistíme, že takový námi vyrobený nástroj někdo použije. Že slouží a nebyla to jen konstrukční chemie někam do šuplíku. Nejde o to se proslavit, radost je v tom objevit něco nového a zjistit, jak věci fungují.

Výzkum je běh na dlouhou trať. Není to depresivní, když se člověku nedaří?

Je pravda, že když se úspěch dlouho nedostavuje, může vás přepadnout splín. Když se o něco pokoušíte popatnácté a ono to nevychází, tak to opravdu člověka demotivuje.

Ale co s tím?

Jdete znovu do laboratoře. Musíte si všechno znovu promyslet a podívat se na problém z jiné perspektivy. Změnit podmínky. Prostě znovu a znovu. Horší splín nastává, když se vám to po měsících práce povede udělat tak, jak jste si to na papírku nebo na počítači namalovali. A ono to nefunguje. Sedíte a přemýšlíte, co je špatně, když bylo všechno tak perfektně vymyšlené a namodelované.

Takže se nenechat odradit?

Přesně, a nebát se překračovat komfortní zónu. Protože to, co je napsané v učebnici, je fajn. Ale pro vaši práci je to jen výchozí bod. Nesmíte se bát vystoupit ze zavedeného rámce. Protože když uspějete, tak ta radost je nesmírná. A i když cesta k ní je dlouhá, stojí za to. Věřte mi. Neúspěch v chemii neznamená konec.

Kde jste nejraději? V laboratoři, na pokusném poli? Kde to pro vás jako vědkyni je největší dobrodružství?

V mé hlavě. Moc ráda přemýšlím nad tím, co budeme zkoumat, jak by to mohlo fungovat, k čemu to využít. Vlastně si vymýšlím takové malé příběhy. To je pro mě ten pravý adrenalin.

Taková soukromá laboratoř v hlavě.

Tak nějak. A pak mě vždy bavilo dělat úplně nové molekuly.

Co to znamená?

Nastudujete si, jaké prvky je možné spojit dohromady, aby vytvořily konkrétní strukturu, nakreslíte si to, a pak to můžete zkusit v baňce vyrobit. To mě baví.

Kdybyste se dnes znovu rozhodovala, jaký obor zvolíte, a věděla, kolik neúspěchů ta práce obnáší, znovu by to byla chemie?

Stoprocentně. Je exaktní i kreativní zároveň. Je to svět, který má jasná pravidla, kde můžete to, co potřebujete, změřit. Ale současně máte prostor pro vaši invenci. Jako když malujete obraz. Barvy na paletě jsou vlastně stále stejné. Ale jak je použijete, co z nich dokážete vytvořit, to je jen a jen na vás.

 

Lucie Plíhalová (* 1978)

Vystudovala anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě UP, kde v roce 2007 získala také Ph.D. z Chemie, v roce 2019 pak habilitovala v oboru Zemědělská chemie na Mendelově univerzitě v Brně, kde získala titul docentka. Od počátku své profesní kariéry pracuje na PřF UP jako vědkyně i pedagožka, v současné době vede katedru chemické biologie a od roku 2022 je také prorektorkou UP pro vědu a výzkum. Spolupracuje s univerzitami v USA, Itálii či Litvě. Odborně se zaměřuje na organickou syntézu látek odvozených od rostlinných hormonů a s nimi související výzkum biologických mechanismů uplatnitelných v zemědělství, medicíně nebo kosmetickém průmyslu. Zabývá se také vlivem regulace růstu užitkových plodin na jejich výnos, kvalitu a odolnost proti stresu v souvislosti s klimatickou změnou. Je spoluautorkou řady odborných publikací, řešitelkou či spoluřešitelkou několika výzkumných grantů MŠMT a GA ČR a členkou týmu projektů TA ČR i projektu OP JAK Špičkový výzkum TANGENC: Nové poznatky pro plodiny nové generace.

Přednášky odborníků z České a Slovenské republiky nabídla Moravská konference fetomaternální medicíny, jejíž šestnáctý ročník hostila aula Právnické fakulty UP. Akce, kterou spolupořádají Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a Ústav porodní asistence FZV UP, je určena jak pro lékaře z klinických a ambulantních pracovišť, tak i pro nelékařské zdravotníky. Odborný program přilákal dvě stovky účastníků.

Záštitu nad celodenní akcí převzal a program zahájil rektor Univerzity Palackého Martin Procházka, který spolu s členkou Ústavu porodní asistence FZV UP Danielou Javornickou hovořil o organizaci a nácviku emergentních situací v porodnictví.

Na konferenci s tematikou komplexní péče o těhotnou ženu a plod vystoupili další specialisté z českých a slovenských nemocnic a fakult, namátkou porodník, gynekolog a anesteziolog Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, vedoucí lékař Perinatologického centra Fakultní nemocnice Hradec Králové Marian Kacerovský, vedoucí lékař Centra fetální medicíny Fakultní nemocnice Olomouc Marek Ľubušký či přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky fakultní nemocnice v Trenčíně Peter Kaščák. Blok přednášek uzavřela panelová diskuze.

Přednášky odborníků z České a Slovenské republiky nabídla Moravská konference fetomaternální medicíny, jejíž šestnáctý ročník hostila aula Právnické fakulty UP. Akce, kterou spolupořádají Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a Ústav porodní asistence FZV UP, je určena jak pro lékaře z klinických a ambulantních pracovišť, tak i pro nelékařské zdravotníky. Odborný program přilákal dvě stovky účastníků.

Záštitu nad celodenní akcí převzal a program zahájil rektor Univerzity Palackého Martin Procházka, který spolu s členkou Ústavu porodní asistence FZV UP Danielou Javornickou hovořil o organizaci a nácviku emergentních situací v porodnictví.

Na konferenci s tematikou komplexní péče o těhotnou ženu a plod vystoupili další specialisté z českých a slovenských nemocnic a fakult, namátkou porodník, gynekolog a anesteziolog Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, vedoucí lékař Perinatologického centra Fakultní nemocnice Hradec Králové Marian Kacerovský, vedoucí lékař Centra fetální medicíny Fakultní nemocnice Olomouc Marek Ľubušký či přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky fakultní nemocnice v Trenčíně Peter Kaščák. Blok přednášek uzavřela panelová diskuze.

Diplomatka na Stálé misi ČR při Radě Evropy ve Štrasburku Kornélie Gatica (Gatika) Gronská říká, že jí studium v programu Euroculture na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v mnohém otevřelo oči. Kromě zahraniční zkušenosti, kterou jí program nabídl, byl pro ni důležitý i specifický akademický přístup. Důležitou roli v něm sehrávaly názory studentů i vzájemné debaty nad různými tématy, jejichž prostřednictvím si posluchači a posluchačky rozšiřovali obzory.

Odjakživa jí imponovaly zahraniční zkušenosti, a tak díky podpoře rodičů a programu Rotary Youth Exchange odcestovala do USA už v sedmnácti při středoškolském studiu. Seznámila se s novou zemí, její kulturou i spoustou dalších výměnných studentů z různých koutů světa.

„Právě tyto zkušenosti otevírají cestu k lepšímu porozumění, toleranci a vůbec k lepšímu já,“ říká Kornélie Gatica Gronská, dnes diplomatka na Stálé misi ČR při Radě Evropy ve Štrasburku.

Z přednášky o českém předsednictví v Radě EU. Univerzita Karlova v Praze. Foto: EU careers.

Absolvovala bakalářský obor Mezinárodní studia a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze, a přestože i dnes uvedené studium považuje za velmi prospěšné, jedno mínus podle ní v době jejího studia mělo – nenabízelo možnost vyjet na Erasmus.

„V navazujícím studiu bych sice vycestovat mohla, ale pouze na semestr. Proto, když jsem objevila joint-degree program Euroculture na FF UP, moc jsem neváhala. Studium v angličtině, rozmanitost a mezinárodnost bylo přesně to, co jsem chtěla,“ vzpomíná Kornélie, jejímž současným domovem je francouzský Štrasburk.

Kornélie Gatica Gronská se v oblasti diplomacie pohybuje zhruba pět let. Podílela se na předsednictví ČR v Radě EU, působila v odboru energetické bezpečnosti. Nyní pracuje na Stálé misi ČR při Radě Evropy (Štrasburk) se zaměřením na lidská práva, demokracii a právní stát.

Po bakalářském studiu vedla její cesta tedy opět do rodné Olomouce. Navazující magisterské jednooborové studium Euroculture na FF UP je součástí prestižní skupiny studijních programů Evropské unie Erasmus Mundus. Je unikátním studiem s evropskou akreditací. Kombinuje teoretické znalosti s praktickými dovednostmi, přičemž jedním z jeho základů je mezinárodní prostředí vytvořené studenty z celého světa. Studium je placené. Kornélii opět podpořili rodiče, zároveň si našla i značnou stipendijní podporu. Integrální součástí uvedeného programu je studium v zahraničí.

„Mou druhou Alma mater se tak stala Université de Strasbourg, kde jsem strávila druhý a čtvrtý semestr. V Olomouci jsem se věnovala především historii Evropy, evropským hodnotám a evropské identitě, ve Štrasburku jsme se hodně zaměřovali na lidská práva a Evropský soud pro lidská práva, Radu Evropy a kulturní studia. Třetí semestr jsem mohla strávit na stáži, nebo jet na tzv. research track na jednu z partnerských univerzit mimo Evropu, konkrétně buď v Indii, Mexiku, Japonsku nebo v USA. Vybrala jsem si Mexiko, kde byl program zaměřený na vztahy Evropy s Latinskou Amerikou. Chtěla jsem se naučit španělsky a poznat krásy této země. Naše profesorky a profesoři se hodně zajímali o názory studentů, často jsme diskutovali, společně pracovali na projektech a měli jsme dost prostoru i na kreativní činnost. Právě to na našich tradičních studijních oborech často chybí. Studenti se často musejí biflovat věci nazpaměť, a ne vždy vše utkví v paměti,“ dodává Kornélie Gatica Gronská, která v Olomouci obhájila diplomovou práci na téma Inspirace a spolupráce mezi Evropským soudem pro lidská práva a Meziamerickým soudem pro lidská práva.

Z jednání o jaderné energetice a její budoucnosti. USA, Washington D.C. Akci zorganizoval Atlantic Council. Foto: Atlantic Council.

Na svá studia se dnes dívá s vděčností. Je velmi ráda za všechny příležitosti, které ji studijní program nabídl.

„Euroculture mi toho dal vskutku hodně. Díky studiu v angličtině jsem si zdokonalila i písemný akademický projev v tomto jazyce. Naučila jsem se španělsky, vylepšila si i francouzštinu a poznala spoustu zajímavých lidí. Studium bylo rozmanité a každý si z něj mohl odnést to, co ho nejvíce zajímalo a naplňovalo. Pro mě to bylo zaměření na evropská studia, cizí jazyky, schopnost prezentovat, kriticky myslet a diskutovat, navazovat kontakty v mezinárodním prostředí a rychle se adaptovat. To vše využívám dodnes. Rozhodnutí vydat se do Mexika dnes navíc považuji za jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem mohla udělat. Mexiko a jeho lidé jsou velmi vřelí a přátelští, tato země má mnoho přírodních krás, mexická kuchyně je podle mě jedna z nejlepších. V Mexiku jsem navíc potkala svého životního partnera. I proto se tato země stala jedním z mých dalších ´doma´. U míst, kde má společnost jisté předsudky – v případě Mexika se jedná o stereotyp, že je to nebezpečná země plná kartelů – vám cestování a poznávání země na vlastní kůži otevře oči, a to je na programu Euroculture to nejcennější. Mnohokrát mi otevřel oči, a to nejen tím, že jsem mohla studovat v zahraničí. Podstatný byl akademický přístup, debatovali jsme na různá témata a rozšiřovali si tak obzory. Názor studenta měl velkou váhu.“

Osobní příběh Kornélie Gaticy Gronské je velmi pestrý. Kvůli partnerovi chtěla pracovat v Dánsku, a tak ani po absolutoriu olomouckého navazujícího studia Euroculture nebyla její profesionální cesta přímočará.

„Začínala jsem doslova od nuly. Na dánském pracovním trhu totiž člověk bez znalosti dánštiny v humanitních oborech moc nepochodí. Vysoké životní náklady v Kodani mě ovšem rychle donutily najít si nějakou práci, a tak jsem týden po příjezdu začala pracovat v restauraci,“ vrací se diplomatka k nedávné historii a přitom doplňuje, že se u této činnosti učila dánsky, dál hledala práci v oboru a zároveň se věnovala dobrovolnictví v neziskovkách. I díky znalosti dalších cizích jazyků našla po čase práci v online marketingu a poté i práci v oboru jako místní síla pro ekonomickou diplomacii na českém velvyslanectví. Později pracovala jako nezávislý profesionál pro české firmy působící v Dánsku a taky učila jógu. Všechny tyto zkušenosti dnes vnímá jako velmi obohacující.

Z jednání o dodávkách zemního plynu do ČR a přechodu ČR z ruských dodávek na západní dodavatele během pouhého roku. Energetická konference v Neum, Bosna a Hercegovina. Foto: Velvyslanectví ČR v Bosně a Hercegovině.

„Po čtyřech letech jsem se v Kodani cítila jako doma. Je to město, které vám velmi lehce přiroste k srdci, stejně jako Dánové, kteří žijí ve společnosti založené na přímočarosti, důvěře, pravidlech, jež lidé opravdu dodržují, a proto si tak i důvěřují. Život v Kodani je opravdu jedinečný, přesto mi to nedalo, abych si nesplnila přání a nepřihlásila se na Diplomatickou akademii MZV v Praze. Situaci jsem probrala s partnerem, protože kdybych uspěla, znamenalo by to pro nás kompletní změnu života, od stěhování se na nějaký čas do Prahy po život v diplomacii a reprezentování země v různých koutech světa. Stalo se a v tříkolovém výběrovém řízení jsem uspěla. V létě 2020 jsme se stěhovali do Prahy, která byla mým ´doma´ během bakalářských studií. Až v té době jsem asi plně docenila rozmanitost a příležitosti, které mi studium Euroculture v Olomouci přineslo. S odstupem času musím ocenit, že absolutorium tohoto mezinárodního programu mi dalo schopnost rychle se adaptovat a mít tak nejen jedno ´doma´.  Život má mnoho kapitol a já ten svůj mohu řadit podle mých ´doma´- od Olomouce, přes Štrasburk a Mexico City po Kodaň a Prahu, aktuálně je to opět Štrasburk. Kdo ví, kde bude to příští ´doma´,“ doplňuje mladá diplomatka. V žádném případě však nechce spojovat Štrasburk s tím, že by se kruh od jejích studií uzavřel.

„Spíše bych řekla, že se mi podařilo uběhnout první kolo. Ve Štrasburku nám navíc začala nová životní etapa, stali jsme se rodiči. Pár let tady zůstaneme a potom se buď vrátíme na pražskou základnu nebo si s rodinou budeme hledat nové ´doma´. Už teď se těším.“

Euroculture – navazující jednooborové studium. Na UP má již více než pětadvacetiletou historii, je nabízeno v rámci katedry historie FF UP. Většinou se do něj hlásí studenti různých humanitních oborů, jejichž přihlášky se od 1. října do 15. ledna shromažďují na sekretariátě konsorcia v nizozemském Groningenu. Tam se i rozhoduje, kdo z uchazečů bude ke studiu přijat. Studium probíhá v angličtině, je zpoplatněné, množí posluchači během něj však dosahují na různé druhy stipendií. S ukončením studia získává absolvent dva vysokoškolské diplomy. Uplatnění absolventů je velmi široké, působí v různých agenturách, v neziskových organizacích či na ministerstvech.

Partnerskou síť konsorcia tvoří: Université de Strasbourg (Francie), Universita degli studi di Udine (Itálie), Georg-August Universität Göttingen (Německo), Rijksuniversiteit Groningen (Nizozemsko), Uniwersytet Jagielloński Kraków (Polsko), Universidad de Deusto Bilbao (Španělsko), Uppsala Universiteit (Švédsko). Partnerskými univerzitami konsorcia Euroculture v zámoří jsou University of Ósaka (Japonsko), University of Pune (Indie), National Autonomous University of México (Mexico). Více o oboru zde.

Diplomatka na Stálé misi ČR při Radě Evropy ve Štrasburku Kornélie Gatica (Gatika) Gronská říká, že jí studium v programu Euroculture na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v mnohém otevřelo oči. Kromě zahraniční zkušenosti, kterou jí program nabídl, byl pro ni důležitý i specifický akademický přístup. Důležitou roli v něm sehrávaly názory studentů i vzájemné debaty nad různými tématy, jejichž prostřednictvím si posluchači a posluchačky rozšiřovali obzory.

Odjakživa jí imponovaly zahraniční zkušenosti, a tak díky podpoře rodičů a programu Rotary Youth Exchange odcestovala do USA už v sedmnácti při středoškolském studiu. Seznámila se s novou zemí, její kulturou i spoustou dalších výměnných studentů z různých koutů světa.

„Právě tyto zkušenosti otevírají cestu k lepšímu porozumění, toleranci a vůbec k lepšímu já,“ říká Kornélie Gatica Gronská, dnes diplomatka na Stálé misi ČR při Radě Evropy ve Štrasburku.

Z přednášky o českém předsednictví v Radě EU. Univerzita Karlova v Praze. Foto: EU careers.

Absolvovala bakalářský obor Mezinárodní studia a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze, a přestože i dnes uvedené studium považuje za velmi prospěšné, jedno mínus podle ní v době jejího studia mělo – nenabízelo možnost vyjet na Erasmus.

„V navazujícím studiu bych sice vycestovat mohla, ale pouze na semestr. Proto, když jsem objevila joint-degree program Euroculture na FF UP, moc jsem neváhala. Studium v angličtině, rozmanitost a mezinárodnost bylo přesně to, co jsem chtěla,“ vzpomíná Kornélie, jejímž současným domovem je francouzský Štrasburk.

Kornélie Gatica Gronská se v oblasti diplomacie pohybuje zhruba pět let. Podílela se na předsednictví ČR v Radě EU, působila v odboru energetické bezpečnosti. Nyní pracuje na Stálé misi ČR při Radě Evropy (Štrasburk) se zaměřením na lidská práva, demokracii a právní stát.

Po bakalářském studiu vedla její cesta tedy opět do rodné Olomouce. Navazující magisterské jednooborové studium Euroculture na FF UP je součástí prestižní skupiny studijních programů Evropské unie Erasmus Mundus. Je unikátním studiem s evropskou akreditací. Kombinuje teoretické znalosti s praktickými dovednostmi, přičemž jedním z jeho základů je mezinárodní prostředí vytvořené studenty z celého světa. Studium je placené. Kornélii opět podpořili rodiče, zároveň si našla i značnou stipendijní podporu. Integrální součástí uvedeného programu je studium v zahraničí.

„Mou druhou Alma mater se tak stala Université de Strasbourg, kde jsem strávila druhý a čtvrtý semestr. V Olomouci jsem se věnovala především historii Evropy, evropským hodnotám a evropské identitě, ve Štrasburku jsme se hodně zaměřovali na lidská práva a Evropský soud pro lidská práva, Radu Evropy a kulturní studia. Třetí semestr jsem mohla strávit na stáži, nebo jet na tzv. research track na jednu z partnerských univerzit mimo Evropu, konkrétně buď v Indii, Mexiku, Japonsku nebo v USA. Vybrala jsem si Mexiko, kde byl program zaměřený na vztahy Evropy s Latinskou Amerikou. Chtěla jsem se naučit španělsky a poznat krásy této země. Naše profesorky a profesoři se hodně zajímali o názory studentů, často jsme diskutovali, společně pracovali na projektech a měli jsme dost prostoru i na kreativní činnost. Právě to na našich tradičních studijních oborech často chybí. Studenti se často musejí biflovat věci nazpaměť, a ne vždy vše utkví v paměti,“ dodává Kornélie Gatica Gronská, která v Olomouci obhájila diplomovou práci na téma Inspirace a spolupráce mezi Evropským soudem pro lidská práva a Meziamerickým soudem pro lidská práva.

Z jednání o jaderné energetice a její budoucnosti. USA, Washington D.C. Akci zorganizoval Atlantic Council. Foto: Atlantic Council.

Na svá studia se dnes dívá s vděčností. Je velmi ráda za všechny příležitosti, které ji studijní program nabídl.

„Euroculture mi toho dal vskutku hodně. Díky studiu v angličtině jsem si zdokonalila i písemný akademický projev v tomto jazyce. Naučila jsem se španělsky, vylepšila si i francouzštinu a poznala spoustu zajímavých lidí. Studium bylo rozmanité a každý si z něj mohl odnést to, co ho nejvíce zajímalo a naplňovalo. Pro mě to bylo zaměření na evropská studia, cizí jazyky, schopnost prezentovat, kriticky myslet a diskutovat, navazovat kontakty v mezinárodním prostředí a rychle se adaptovat. To vše využívám dodnes. Rozhodnutí vydat se do Mexika dnes navíc považuji za jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem mohla udělat. Mexiko a jeho lidé jsou velmi vřelí a přátelští, tato země má mnoho přírodních krás, mexická kuchyně je podle mě jedna z nejlepších. V Mexiku jsem navíc potkala svého životního partnera. I proto se tato země stala jedním z mých dalších ´doma´. U míst, kde má společnost jisté předsudky – v případě Mexika se jedná o stereotyp, že je to nebezpečná země plná kartelů – vám cestování a poznávání země na vlastní kůži otevře oči, a to je na programu Euroculture to nejcennější. Mnohokrát mi otevřel oči, a to nejen tím, že jsem mohla studovat v zahraničí. Podstatný byl akademický přístup, debatovali jsme na různá témata a rozšiřovali si tak obzory. Názor studenta měl velkou váhu.“

Osobní příběh Kornélie Gaticy Gronské je velmi pestrý. Kvůli partnerovi chtěla pracovat v Dánsku, a tak ani po absolutoriu olomouckého navazujícího studia Euroculture nebyla její profesionální cesta přímočará.

„Začínala jsem doslova od nuly. Na dánském pracovním trhu totiž člověk bez znalosti dánštiny v humanitních oborech moc nepochodí. Vysoké životní náklady v Kodani mě ovšem rychle donutily najít si nějakou práci, a tak jsem týden po příjezdu začala pracovat v restauraci,“ vrací se diplomatka k nedávné historii a přitom doplňuje, že se u této činnosti učila dánsky, dál hledala práci v oboru a zároveň se věnovala dobrovolnictví v neziskovkách. I díky znalosti dalších cizích jazyků našla po čase práci v online marketingu a poté i práci v oboru jako místní síla pro ekonomickou diplomacii na českém velvyslanectví. Později pracovala jako nezávislý profesionál pro české firmy působící v Dánsku a taky učila jógu. Všechny tyto zkušenosti dnes vnímá jako velmi obohacující.

Z jednání o dodávkách zemního plynu do ČR a přechodu ČR z ruských dodávek na západní dodavatele během pouhého roku. Energetická konference v Neum, Bosna a Hercegovina. Foto: Velvyslanectví ČR v Bosně a Hercegovině.

„Po čtyřech letech jsem se v Kodani cítila jako doma. Je to město, které vám velmi lehce přiroste k srdci, stejně jako Dánové, kteří žijí ve společnosti založené na přímočarosti, důvěře, pravidlech, jež lidé opravdu dodržují, a proto si tak i důvěřují. Život v Kodani je opravdu jedinečný, přesto mi to nedalo, abych si nesplnila přání a nepřihlásila se na Diplomatickou akademii MZV v Praze. Situaci jsem probrala s partnerem, protože kdybych uspěla, znamenalo by to pro nás kompletní změnu života, od stěhování se na nějaký čas do Prahy po život v diplomacii a reprezentování země v různých koutech světa. Stalo se a v tříkolovém výběrovém řízení jsem uspěla. V létě 2020 jsme se stěhovali do Prahy, která byla mým ´doma´ během bakalářských studií. Až v té době jsem asi plně docenila rozmanitost a příležitosti, které mi studium Euroculture v Olomouci přineslo. S odstupem času musím ocenit, že absolutorium tohoto mezinárodního programu mi dalo schopnost rychle se adaptovat a mít tak nejen jedno ´doma´.  Život má mnoho kapitol a já ten svůj mohu řadit podle mých ´doma´- od Olomouce, přes Štrasburk a Mexico City po Kodaň a Prahu, aktuálně je to opět Štrasburk. Kdo ví, kde bude to příští ´doma´,“ doplňuje mladá diplomatka. V žádném případě však nechce spojovat Štrasburk s tím, že by se kruh od jejích studií uzavřel.

„Spíše bych řekla, že se mi podařilo uběhnout první kolo. Ve Štrasburku nám navíc začala nová životní etapa, stali jsme se rodiči. Pár let tady zůstaneme a potom se buď vrátíme na pražskou základnu nebo si s rodinou budeme hledat nové ´doma´. Už teď se těším.“

Euroculture – navazující jednooborové studium. Na UP má již více než pětadvacetiletou historii, je nabízeno v rámci katedry historie FF UP. Většinou se do něj hlásí studenti různých humanitních oborů, jejichž přihlášky se od 1. října do 15. ledna shromažďují na sekretariátě konsorcia v nizozemském Groningenu. Tam se i rozhoduje, kdo z uchazečů bude ke studiu přijat. Studium probíhá v angličtině, je zpoplatněné, množí posluchači během něj však dosahují na různé druhy stipendií. S ukončením studia získává absolvent dva vysokoškolské diplomy. Uplatnění absolventů je velmi široké, působí v různých agenturách, v neziskových organizacích či na ministerstvech.

Partnerskou síť konsorcia tvoří: Université de Strasbourg (Francie), Universita degli studi di Udine (Itálie), Georg-August Universität Göttingen (Německo), Rijksuniversiteit Groningen (Nizozemsko), Uniwersytet Jagielloński Kraków (Polsko), Universidad de Deusto Bilbao (Španělsko), Uppsala Universiteit (Švédsko). Partnerskými univerzitami konsorcia Euroculture v zámoří jsou University of Ósaka (Japonsko), University of Pune (Indie), National Autonomous University of México (Mexico). Více o oboru zde.

Na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého se uskuteční druhý ročník interdisciplinární konference Humanitní a společenské vědy z pohledu Digital Humanities. Konferenční setkání představí různorodá témata z oblasti společenskovědních a humanitních oborů, spojená snahou o funkční propojení širokého potenciálu digitálních technologií, metod a platforem v oblasti poznání a výzkumu.

„Tak jako v minulém roce i letos nabídneme pestrý konferenční program. Úvodní keynote přednese profesor Vít Voženílek z Přírodovědecké fakulty UP, který v ní zacílí na potenciál propojení geoinformatiky s humanitními disciplínami. Následovat budou referáty věnující se využití map pro výzkum starších českých dějin, mapování jako nástroje v procesu utváření fikčních světů nebo mapám určeným pro analýzu fikčních topografií,“ uvedl Vladimír P. Polách z katedry bohemistiky.

Doplnil, že v rámci prvního konferenčního dne dále zazní příspěvky zaměřené na umělou inteligenci, ať již ve službách lingvistického výzkumu či jako významného nástroje při detekci obrazového materiálu. Účastníci setkání zaměří svou pozornost i na problematiku speciálních literárních soupisů. „Vedle teoreticky zaměřených příspěvků se zaměříme i na korpusy poezie. Bude to jednak objemný korpus poezie v deseti různých jazycích, jednak aktuální verze Korpusu českého verše,“ dodal bohemista a historik z FF UP.  

Konferenční setkání je plánované jako dvoudenní. V druhém dni zahrne jednání různorodé příspěvky, které dokládají další šíři rezonance pronikání metod a přístupů digital humanities do domén humanitních a společenských věd.

„Posluchači i účastníci se mohou těšit na představení digitálních databází, knihoven či aplikací určených nejen pro humanitní výzkum, ale svoji otevřenou povahou přístupných komukoli se zájmem o danou problematiku,“ uzavřel Polách.

Konference Humanitní a společenské vědy z pohledu Digital Humanities se uskuteční ve dnech 8. a 9. listopadu. Pořádá ji Centrum pro Digital Humanities v literární vědě a knižních studiích, které bylo založeno jako výzkumné centrum s pedagogickým působením na katedře bohemistiky FF UP v roce 2023. Bližší informace o programu konference zde.

Na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého se uskuteční druhý ročník interdisciplinární konference Humanitní a společenské vědy z pohledu Digital Humanities. Konferenční setkání představí různorodá témata z oblasti společenskovědních a humanitních oborů, spojená snahou o funkční propojení širokého potenciálu digitálních technologií, metod a platforem v oblasti poznání a výzkumu.

„Tak jako v minulém roce i letos nabídneme pestrý konferenční program. Úvodní keynote přednese profesor Vít Voženílek z Přírodovědecké fakulty UP, který v ní zacílí na potenciál propojení geoinformatiky s humanitními disciplínami. Následovat budou referáty věnující se využití map pro výzkum starších českých dějin, mapování jako nástroje v procesu utváření fikčních světů nebo mapám určeným pro analýzu fikčních topografií,“ uvedl Vladimír P. Polách z katedry bohemistiky.

Doplnil, že v rámci prvního konferenčního dne dále zazní příspěvky zaměřené na umělou inteligenci, ať již ve službách lingvistického výzkumu či jako významného nástroje při detekci obrazového materiálu. Účastníci setkání zaměří svou pozornost i na problematiku speciálních literárních soupisů. „Vedle teoreticky zaměřených příspěvků se zaměříme i na korpusy poezie. Bude to jednak objemný korpus poezie v deseti různých jazycích, jednak aktuální verze Korpusu českého verše,“ dodal bohemista a historik z FF UP.  

Konferenční setkání je plánované jako dvoudenní. V druhém dni zahrne jednání různorodé příspěvky, které dokládají další šíři rezonance pronikání metod a přístupů digital humanities do domén humanitních a společenských věd.

„Posluchači i účastníci se mohou těšit na představení digitálních databází, knihoven či aplikací určených nejen pro humanitní výzkum, ale svoji otevřenou povahou přístupných komukoli se zájmem o danou problematiku,“ uzavřel Polách.

Konference Humanitní a společenské vědy z pohledu Digital Humanities se uskuteční ve dnech 8. a 9. listopadu. Pořádá ji Centrum pro Digital Humanities v literární vědě a knižních studiích, které bylo založeno jako výzkumné centrum s pedagogickým působením na katedře bohemistiky FF UP v roce 2023. Bližší informace o programu konference zde.

At its November meeting, the Palacký University Academic Senate has launched nominations for the post of UP Rector for the term of office from 1 May 2025 to 30 April 2029. The election of the new highest representative of the university will take place on 22 January 2025. Members of the academic community may submit proposals for candidates until 6 December 2024.

Palacký University Olomouc will elect a new rector. The UP Academic Senate (UP AS) has initiated the nomination procedure for the highest UP representative and announced the election schedule. It stipulates that the academic community of the university can submit written proposals of candidates through the UP AS Office until 6 December 2024 at 3 pm.

The adopted election schedule further states that the collected proposals will be verified by a special election committee of the UP AS. Senators approved the following members: students Kateřina Kaprálová (Faculty of Law) and Barbora Uhmanová (Faculty of Health Sciences), and academics Veronika Tomoszková (Faculty of Law), Jaroslav Franc (Sts Cyril and Method Faculty of Theology), and Jiří Langer (Faculty of Education), who will chair the election committee.

The alphabetical list of the candidates will be published on the university’s official notice board by 16 December 2024, and their election statements will be published on the Palacký University Academic Senate website on 6 January 2025. The public presentation and debate of potential rectors with members of the UP academic community will take place on Wednesday 15 January 2025. One week later, on 22 January 2025, the candidates will present themselves before the UP Academic Senate. On the same day, the first, second, and third rounds of the election will take place. According to the established rules, a candidate for UP Rector needs to obtain at least 13 votes in the election, i.e. a simple majority of all 24 members of the UP Academic Senate.

During the November meeting, the UP AS also discussed the nomination of a member of the UP Internal Evaluation Board for a term of office, to be made by 1 July 2025 at the latest. They voted and decided to nominate Tereza Marková, a doctoral student at the UP Faculty of Medicine and Dentistry, to be appointed by the UP Rector. The senators were also informed that Pavel Flekač (Faculty of Education) has been nominated as a student representative to the UP Ethics Committee on behalf of the UP AS student chamber. They also hosted a presentation by the director of the UP Computer Centre, David Skoupil, who announced the IT Development Strategy at Palacký University for the period 2025+. The UP AS acknowledged the presented strategy and the opportunity to comment on it until the end of November, after which it intends to return to the topic. The list of resolutions adopted by the UP AS is available here. More information about the UP AS can be found here.

You can find all the information you need about the election here.

Akademický senát Univerzity Palackého vyhlásil na svém listopadovém zasedání řízení o návrhu na jmenování rektorkou či rektorem UP pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029. Volba nového nejvyššího představitele univerzity se uskuteční 22. ledna 2025. Návrhy na kandidáty či kandidátky mohou členové akademické obce předkládat do 6. prosince 2024.

Univerzita Palackého bude volit novou rektorku či rektora. Akademický senát UP vyhlásil řízení o návrhu na jmenování nejvyššího představitele UP včetně harmonogramu voleb. Z něj vyplývá, že písemné návrhy kandidátů či kandidátek může akademická obec univerzity předkládat prostřednictvím Kanceláře AS UP do 6. prosince 2024 do 15 hodin. 

V přijatém harmonogramu voleb se dále uvádí, že shromážděné návrhy ověří zvláštní volební komise AS UP. Tu senátorky a senátoři schválili v následujícím obsazení: studentky Kateřina Kaprálová (PF) a Barbora Uhmanová (FZV), dále akademička a akademici Veronika Tomoszková (PF), Jaroslav Franc (CMTF) a Jiří Langer (PdF), který volební komisi bude předsedat. 

Abecední seznam kandidátek a kandidátů bude na úřední desce univerzity zveřejněn do 16. prosince 2024, jejich volební teze budou zveřejněny na webových stránkách Akademického senátu Univerzity Palackého 6. ledna 2025. Veřejná prezentace a diskuze potenciálních rektorek a rektorů s členy akademické obce UP se uskuteční ve středu 15. ledna 2025. O týden později, 22. ledna 2025, se kandidátky a kandidáti budou prezentovat před Akademickým senátem UP. V tentýž den se uskuteční i první, případně druhé a třetí kolo voleb. Podle stanovených pravidel kandidátka či kandidát na rektora UP potřebuje ve volbě získat minimálně 13 hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech 24 členů Akademického senátu UP.

Během listopadového jednání se AS UP věnoval i návrhu členky či člena Rady pro vnitřní hodnocení UP na funkční období nejpozději do 1. července 2025. Hlasováním rozhodl, že rektorovi UP navrhne Terezu Markovou, posluchačku doktorského studijního programu na LF UP. Senátoři a senátorky si dále vyslechli informaci, že nominaci studentského zástupce do Etické komise UP získal za studentskou komoru AS UP Pavel Flekač (PdF). Se zájmem si pak vyslechli i ředitele Centra výpočetní techniky UP Davida Skoupila, který prezentoval Strategii rozvoje IT na Univerzitě Palackého pro období 2025+. Prezentovaný dokument AS UP vzal na vědomí, ve lhůtě do konce listopadu má možnost jej připomínkovat, poté se tématu hodlá vrátit. Seznam přijatých usnesení AS UP zde. Více o AS UP zde.

Součástí usnesení jsou tyto přílohy:

Návrh kandidáta na funkci rektora UP

Čestné prohlášení

Žádost o vydání lustračního osvědčení

Všechny potřebné informace o volbě najdete zde.

Akademický senát Univerzity Palackého vyhlásil na svém listopadovém zasedání řízení o návrhu na jmenování rektorkou či rektorem UP pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029. Volba nového nejvyššího představitele univerzity se uskuteční 22. ledna 2025. Návrhy na kandidáty či kandidátky mohou členové akademické obce předkládat do 6. prosince 2024.

Univerzita Palackého bude volit novou rektorku či rektora. Akademický senát UP vyhlásil řízení o návrhu na jmenování nejvyššího představitele UP včetně harmonogramu voleb. Z něj vyplývá, že písemné návrhy kandidátů či kandidátek může akademická obec univerzity předkládat prostřednictvím Kanceláře AS UP do 6. prosince 2024 do 15 hodin. 

V přijatém harmonogramu voleb se dále uvádí, že shromážděné návrhy ověří zvláštní volební komise AS UP. Tu senátorky a senátoři schválili v následujícím obsazení: studentky Kateřina Kaprálová (PF) a Barbora Uhmanová (FZV), dále akademička a akademici Veronika Tomoszková (PF), Jaroslav Franc (CMTF) a Jiří Langer (PdF), který volební komisi bude předsedat. 

Abecední seznam kandidátek a kandidátů bude na úřední desce univerzity zveřejněn do 16. prosince 2024, jejich volební teze budou zveřejněny na webových stránkách Akademického senátu Univerzity Palackého 6. ledna 2025. Veřejná prezentace a diskuze potenciálních rektorek a rektorů s členy akademické obce UP se uskuteční ve středu 15. ledna 2025. O týden později, 22. ledna 2025, se kandidátky a kandidáti budou prezentovat před Akademickým senátem UP. V tentýž den se uskuteční i první, případně druhé a třetí kolo voleb. Podle stanovených pravidel kandidátka či kandidát na rektora UP potřebuje ve volbě získat minimálně 13 hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech 24 členů Akademického senátu UP.

Během listopadového jednání se AS UP věnoval i návrhu členky či člena Rady pro vnitřní hodnocení UP na funkční období nejpozději do 1. července 2025. Hlasováním rozhodl, že rektorovi UP navrhne Terezu Markovou, posluchačku doktorského studijního programu na LF UP. Senátoři a senátorky si dále vyslechli informaci, že nominaci studentského zástupce do Etické komise UP získal za studentskou komoru AS UP Pavel Flekač (PdF). Se zájmem si pak vyslechli i ředitele Centra výpočetní techniky UP Davida Skoupila, který prezentoval Strategii rozvoje IT na Univerzitě Palackého pro období 2025+. Prezentovaný dokument AS UP vzal na vědomí, ve lhůtě do konce listopadu má možnost jej připomínkovat, poté se tématu hodlá vrátit. Seznam přijatých usnesení AS UP zde. Více o AS UP zde.

Součástí usnesení jsou tyto přílohy:

Návrh kandidáta na funkci rektora UP

Čestné prohlášení

Žádost o vydání lustračního osvědčení

Všechny potřebné informace o volbě najdete zde.

Publikace LS 30: Ohlédnutí za 3 dekádami studentské literární soutěže Univerzity Palackého vznikla při příležitosti jubilejního 30. ročníku studentské literární soutěže, jež od roku 1993 vyhlašuje rektor UP. Její uvedení se koná v pondělí 11. listopadu od 20 hodin v olomouckém Jazz Tibet Clubu za účasti vedení univerzity a dalších hostů. Součástí akce bude autorské čtení a koncert Wolf Lost in the Poem trojnásobného držitele ceny Anděl Jana Žambocha.

Už tři dekády UP organizuje studentskou literární soutěž, jež má povzbuzovat a propagovat literární tvorbu studujících a umožňovat dialog píšících autorů a autorek s akademickou obcí i veřejností. V rámci Česka je ojedinělá tím, že jiné univerzity neorganizují takto pravidelně a dlouhodobě podobnou soutěž.

„O její zrod se zasloužil první polistopadový rektor UP profesor Josef Jařab. Za tři dekády do ní bylo přihlášeno přes dva tisíce příspěvků. Publikace obsahuje vhled do historie soutěže a také šedesátistránkový výběr poezie oceněných autorů a autorek. O konečný výběr básní se zasadil docent Radek Malý, básník a dlouholetý porotce soutěže,“ upřesnil editor almanachu a organizátor soutěže Tomáš Krejčiřík.

Nejvyšší činitelé UP během třicetileté existence soutěže ocenili téměř tři stovky literárních talentů, z nichž někteří vzešli později do širšího povědomí na literární či divadelní scéně a získali například ceny Magnesia Litera (Radek Malý) nebo Alfréda Radoka (David Drábek).

„Na základě vlastních zkušeností z posledních ročníků soutěže mohu říct, že zaslané příspěvky dokazují, že na olomoucké univerzitě studuje mnoho literárních talentů a že literatura je důležitou součástí univerzitního života na všech fakultách,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Na vydání publikace se podílelo univerzitní oddělení marketingu a vydavatelství, vznikla s podporou rektora UP. Na akci půjde zakoupit se slevou, pak ji bude možné pořídit ve Skriptárně VUP.  Facebooková událost uvedení je zde. Akce se koná v rámci festivalu studentské tvorby FFest a je volně přístupná.

FFest

Festival spojující literární, filmové a divadelní aktivity, které často vznikly z iniciativy studujících Filozofické fakulty UP. Autorská čtení, slam poetry, besedy influencerů, studentský filmový festival VŘED, přednášky pro střední školy, tvůrčí workshopy či přednášky literárních, divadelních a filmových osobností. To je FFest: festival studentské kreativity.

 

Publikace LS 30: Ohlédnutí za 3 dekádami studentské literární soutěže Univerzity Palackého vznikla při příležitosti jubilejního 30. ročníku studentské literární soutěže, jež od roku 1993 vyhlašuje rektor UP. Její uvedení se koná v pondělí 11. listopadu od 20 hodin v olomouckém Jazz Tibet Clubu za účasti vedení univerzity a dalších hostů. Součástí akce bude autorské čtení a koncert Wolf Lost in the Poem trojnásobného držitele ceny Anděl Jana Žambocha.

Už tři dekády UP organizuje studentskou literární soutěž, jež má povzbuzovat a propagovat literární tvorbu studujících a umožňovat dialog píšících autorů a autorek s akademickou obcí i veřejností. V rámci Česka je ojedinělá tím, že jiné univerzity neorganizují takto pravidelně a dlouhodobě podobnou soutěž.

„O její zrod se zasloužil první polistopadový rektor UP profesor Josef Jařab. Za tři dekády do ní bylo přihlášeno přes dva tisíce příspěvků. Publikace obsahuje vhled do historie soutěže a také šedesátistránkový výběr poezie oceněných autorů a autorek. O konečný výběr básní se zasadil docent Radek Malý, básník a dlouholetý porotce soutěže,“ upřesnil editor almanachu a organizátor soutěže Tomáš Krejčiřík.

Nejvyšší činitelé UP během třicetileté existence soutěže ocenili téměř tři stovky literárních talentů, z nichž někteří vzešli později do širšího povědomí na literární či divadelní scéně a získali například ceny Magnesia Litera (Radek Malý) nebo Alfréda Radoka (David Drábek).

„Na základě vlastních zkušeností z posledních ročníků soutěže mohu říct, že zaslané příspěvky dokazují, že na olomoucké univerzitě studuje mnoho literárních talentů a že literatura je důležitou součástí univerzitního života na všech fakultách,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Na vydání publikace se podílelo univerzitní oddělení marketingu a vydavatelství, vznikla s podporou rektora UP. Na akci půjde zakoupit se slevou, pak ji bude možné pořídit ve Skriptárně VUP.  Facebooková událost uvedení je zde. Akce se koná v rámci festivalu studentské tvorby FFest a je volně přístupná.

FFest

Festival spojující literární, filmové a divadelní aktivity, které často vznikly z iniciativy studujících Filozofické fakulty UP. Autorská čtení, slam poetry, besedy influencerů, studentský filmový festival VŘED, přednášky pro střední školy, tvůrčí workshopy či přednášky literárních, divadelních a filmových osobností. To je FFest: festival studentské kreativity.

 

Inhalace molekulárního vodíku zlepšuje fyzickou zdatnost pacientů s revmatickými onemocněními. To je výsledek studie, která téměř dva roky probíhala v Lázních Teplice nad Bečvou a na níž se podíleli odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci. Výzkumu se zúčastnilo 24 pacientů, kteří byli rozděleni do experimentální a placebo skupiny. Výsledky první skupiny byly o 50 % lepší oproti skupině druhé. Pacienti, kteří inhalovali vodík po dobu 15 dnů, vykázali signifikantní zlepšení při šestiminutovém chodeckém testu a zaznamenali také zvýšený pohybový komfort a toleranci k zatížení a rostoucí svalové únavě.

Cílem této prospektivní, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie bylo ověřit účinnost inhalace molekulárního vodíku na zlepšení fyzické zdatnosti, snížení subjektivní námahy při pohybu a zlepšení autonomní kardiální regulace u pacientů s revmatickými obtížemi, kteří absolvují standardní léčebně-lázeňský pobyt v něm podstupují tradiční procedury společně s řízenou pohybovou aktivitu.

Výzkum vedl Michal Botek z Fakulty tělesné kultury UP, kde se molekulárním vodíkem zabývají již více než 8 let. „Naše výsledky naznačují, že inhalace molekulárního vodíku vede k výraznému zlepšení funkčního stavu organismu u pacientů s revmatickými onemocněními. Pacienti, kteří podstoupili 15denní inhalaci vodíku, vykázali signifikantní nárůst překonané vzdálenosti během šestiminutového chodeckého testu, v průměru o 93 metrů, což je zlepšení o 50 % oproti placebo skupině. Dále bylo zaznamenáno významné snížení subjektivně vnímaného úsilí během chůze se současným zlepšením funkčního stavu autonomního systému,“ uvedl docent katedry přírodních věd v kinantropologii.

Technické zajištění studie ve formě generátorů vodíku poskytla společnost H2 Global Group, která dlouhodobě podporuje výzkum v této oblasti. Experimentální skupina vdechovala molekulární vodík pomocí nosní kanyly, zatímco placebo skupina vdechovala okolní vzduch. Tento dvojitě zaslepený experiment zajistil, že ani pacienti, ani obsluhující lázeňský personál nevěděli, kdo inhaluje vodík a kdo placebo, což přispělo k objektivním výsledkům studie. Generátory poskytly stabilní a bezpečné dodávky vodíku, který byl vdechován po dobu 60 minut denně.

Výzkum navázal na předchozí studie, včetně publikace z roku 2022, která prokázala pozitivní účinky inhalace vodíku na pacienty po prodělaném onemocnění covid-19 (psali jsme zde). Aktuálně tým Michala Botka z FTK UP zkoumá v Léčebných lázních Bludov, jaký vliv má pravidelné pití vodíkové vody na metabolismus adolescentních pacientů s obezitou, kteří čtyři týdny cvičí a mají redukovaný kalorický příjem. „Dlouhodobě sledujeme široké spektrum terapeutických možností molekulárního vodíku, od respiračních parametrů přes metabolické až po kondiční ukazatele, a věříme, že jeho využití pro lázeňskou a pohybovou praxi je stále daleko širší,“ doplnil Michal Botek.

Molekulární vodík působí jako selektivní antioxidant, který chrání buňky před oxidačním stresem a zánětlivými procesy. Jeho vlastnosti z něj činí důležitý nástroj napomáhající snižovat chronický zánět u těchto typů onemocnění a zároveň podporuje rychlejší hojení. Studie realizovaná v Lázních Teplice nad Bečvou otevírá nové možnosti pro využití molekulárního vodíku v léčebných postupech, ať už formou inhalace či vodíkové vody, v rámci širšího spektra terapeutických indikací.

„Terapie molekulárním vodíkem nám umožňuje nabídnout pacientům pokročilou formu rehabilitace, která nejen zlepšuje jejich fyzickou zdatnost, ale také podporuje regeneraci a celkovou pohodu. Výsledky studie nás motivují k širšímu využití této inovativní metody v lázeňské péči,“ dodala Gabriela Hanslianová, vedoucí lékařka Lázní Teplice nad Bečvou.

Inhalace molekulárního vodíku zlepšuje fyzickou zdatnost pacientů s revmatickými onemocněními. To je výsledek studie, která téměř dva roky probíhala v Lázních Teplice nad Bečvou a na níž se podíleli odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci. Výzkumu se zúčastnilo 24 pacientů, kteří byli rozděleni do experimentální a placebo skupiny. Výsledky první skupiny byly o 50 % lepší oproti skupině druhé. Pacienti, kteří inhalovali vodík po dobu 15 dnů, vykázali signifikantní zlepšení při šestiminutovém chodeckém testu a zaznamenali také zvýšený pohybový komfort a toleranci k zatížení a rostoucí svalové únavě.

Cílem této prospektivní, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie bylo ověřit účinnost inhalace molekulárního vodíku na zlepšení fyzické zdatnosti, snížení subjektivní námahy při pohybu a zlepšení autonomní kardiální regulace u pacientů s revmatickými obtížemi, kteří absolvují standardní léčebně-lázeňský pobyt v něm podstupují tradiční procedury společně s řízenou pohybovou aktivitu.

Výzkum vedl Michal Botek z Fakulty tělesné kultury UP, kde se molekulárním vodíkem zabývají již více než 8 let. „Naše výsledky naznačují, že inhalace molekulárního vodíku vede k výraznému zlepšení funkčního stavu organismu u pacientů s revmatickými onemocněními. Pacienti, kteří podstoupili 15denní inhalaci vodíku, vykázali signifikantní nárůst překonané vzdálenosti během šestiminutového chodeckého testu, v průměru o 93 metrů, což je zlepšení o 50 % oproti placebo skupině. Dále bylo zaznamenáno významné snížení subjektivně vnímaného úsilí během chůze se současným zlepšením funkčního stavu autonomního systému,“ uvedl docent katedry přírodních věd v kinantropologii.

Technické zajištění studie ve formě generátorů vodíku poskytla společnost H2 Global Group, která dlouhodobě podporuje výzkum v této oblasti. Experimentální skupina vdechovala molekulární vodík pomocí nosní kanyly, zatímco placebo skupina vdechovala okolní vzduch. Tento dvojitě zaslepený experiment zajistil, že ani pacienti, ani obsluhující lázeňský personál nevěděli, kdo inhaluje vodík a kdo placebo, což přispělo k objektivním výsledkům studie. Generátory poskytly stabilní a bezpečné dodávky vodíku, který byl vdechován po dobu 60 minut denně.

Výzkum navázal na předchozí studie, včetně publikace z roku 2022, která prokázala pozitivní účinky inhalace vodíku na pacienty po prodělaném onemocnění covid-19 (psali jsme zde). Aktuálně tým Michala Botka z FTK UP zkoumá v Léčebných lázních Bludov, jaký vliv má pravidelné pití vodíkové vody na metabolismus adolescentních pacientů s obezitou, kteří čtyři týdny cvičí a mají redukovaný kalorický příjem. „Dlouhodobě sledujeme široké spektrum terapeutických možností molekulárního vodíku, od respiračních parametrů přes metabolické až po kondiční ukazatele, a věříme, že jeho využití pro lázeňskou a pohybovou praxi je stále daleko širší,“ doplnil Michal Botek.

Molekulární vodík působí jako selektivní antioxidant, který chrání buňky před oxidačním stresem a zánětlivými procesy. Jeho vlastnosti z něj činí důležitý nástroj napomáhající snižovat chronický zánět u těchto typů onemocnění a zároveň podporuje rychlejší hojení. Studie realizovaná v Lázních Teplice nad Bečvou otevírá nové možnosti pro využití molekulárního vodíku v léčebných postupech, ať už formou inhalace či vodíkové vody, v rámci širšího spektra terapeutických indikací.

„Terapie molekulárním vodíkem nám umožňuje nabídnout pacientům pokročilou formu rehabilitace, která nejen zlepšuje jejich fyzickou zdatnost, ale také podporuje regeneraci a celkovou pohodu. Výsledky studie nás motivují k širšímu využití této inovativní metody v lázeňské péči,“ dodala Gabriela Hanslianová, vedoucí lékařka Lázní Teplice nad Bečvou.

Jak fungují židovské ochranné amulety a zaklínadla? Souvisí Golem s umělou inteligencí? Najdeme v tvorbě Franze Kafky odkazy na mystiku? Odpovědi nabídne již 17. ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc, který se uskuteční od 10. do 26. listopadu.

Na přípravě festivalu se tradičně podílelo Muzeum umění Olomouc, Centrum judaistických studií FF UP a Židovská obec Olomouc. Letošním tématem bude židovská mystika v jejím tradičním i moderním pojetí.

„Na uvedené bohaté téma se festival pokusí nahlédnout z co nejširší perspektivy. Mimo jiné se pokusí ukázat i to, že mystika je sice sod, tedy tajemství, ale že je to i kabala, tedy tradice, a chochma nistara, tedy skrytá moudrost, a že se jí dá zabývat také na vědecké úrovni,“ uvedla Ivana Cahová, vedoucí Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP.

Tradiční spolupráce kulturní, akademické a náboženské instituce umožnila připravit bohatý odborný a kulturní program, který představí a prozkoumá tajemstvím opředenou židovskou mystiku, její reflexi v umělecké tvorbě a vývoj napříč časem a prostorem. Maskotem letošního festivalu je Golem, hliněná socha, kterou podle slavné pražské legendy stvořil a pomocí magie oživil pražský rabín Jehuda Löw ben Becalel, napodobující boží stvoření člověka. Nebezpečí, které schopnost vytvořit umělého člověka přináší, ovšem může vést až k zničení stvořitele a jeho okolí a připomíná moderní problémy a otázky robotů a umělé inteligence.

„Důležitou postavou festivalu bude rovněž Franz Kafka, německy píšící židovský spisovatel z Prahy, jehož 100. výročí úmrtí si připomínáme právě letos. Kafka byl fascinován mystikou, zejména východoevropským chasidismem, kterou rovněž reflektoval ve svých literárních dílech,“ dodala Ivana Cahová.

Letos poprvé nabídne Festival židovské kultury program pro všechny věkové skupiny, včetně loutkových představení a otevřeného ateliéru pro nejmenší. Návštěvníci v rámci městské hry objeví dějiny židovské Olomouce a jako novinku mohou vyzkoušet únikovou hru z pracovny rabi Löwa. Tradičně nebudou chybět ani odborné přednášky o různých aspektech židovské mystiky, komentované prohlídky o židovské historii Prostějova, koncerty a literární sekce. Milovníci filmů se mohou těšit na příklady reflexe Golema ve filmové tvorbě napříč žánry včetně expresionismu a fantasy-hororového thrilleru. Novinkou bude rovněž autorské čtení akademiček a absolventek Centra judaistických studií FF UP v doprovodu hudby.

Celý program festivalu najdete na zde.

Jak fungují židovské ochranné amulety a zaklínadla? Souvisí Golem s umělou inteligencí? Najdeme v tvorbě Franze Kafky odkazy na mystiku? Odpovědi nabídne již 17. ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc, který se uskuteční od 10. do 26. listopadu.

Na přípravě festivalu se tradičně podílelo Muzeum umění Olomouc, Centrum judaistických studií FF UP a Židovská obec Olomouc. Letošním tématem bude židovská mystika v jejím tradičním i moderním pojetí.

„Na uvedené bohaté téma se festival pokusí nahlédnout z co nejširší perspektivy. Mimo jiné se pokusí ukázat i to, že mystika je sice sod, tedy tajemství, ale že je to i kabala, tedy tradice, a chochma nistara, tedy skrytá moudrost, a že se jí dá zabývat také na vědecké úrovni,“ uvedla Ivana Cahová, vedoucí Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP.

Tradiční spolupráce kulturní, akademické a náboženské instituce umožnila připravit bohatý odborný a kulturní program, který představí a prozkoumá tajemstvím opředenou židovskou mystiku, její reflexi v umělecké tvorbě a vývoj napříč časem a prostorem. Maskotem letošního festivalu je Golem, hliněná socha, kterou podle slavné pražské legendy stvořil a pomocí magie oživil pražský rabín Jehuda Löw ben Becalel, napodobující boží stvoření člověka. Nebezpečí, které schopnost vytvořit umělého člověka přináší, ovšem může vést až k zničení stvořitele a jeho okolí a připomíná moderní problémy a otázky robotů a umělé inteligence.

„Důležitou postavou festivalu bude rovněž Franz Kafka, německy píšící židovský spisovatel z Prahy, jehož 100. výročí úmrtí si připomínáme právě letos. Kafka byl fascinován mystikou, zejména východoevropským chasidismem, kterou rovněž reflektoval ve svých literárních dílech,“ dodala Ivana Cahová.

Letos poprvé nabídne Festival židovské kultury program pro všechny věkové skupiny, včetně loutkových představení a otevřeného ateliéru pro nejmenší. Návštěvníci v rámci městské hry objeví dějiny židovské Olomouce a jako novinku mohou vyzkoušet únikovou hru z pracovny rabi Löwa. Tradičně nebudou chybět ani odborné přednášky o různých aspektech židovské mystiky, komentované prohlídky o židovské historii Prostějova, koncerty a literární sekce. Milovníci filmů se mohou těšit na příklady reflexe Golema ve filmové tvorbě napříč žánry včetně expresionismu a fantasy-hororového thrilleru. Novinkou bude rovněž autorské čtení akademiček a absolventek Centra judaistických studií FF UP v doprovodu hudby.

Celý program festivalu najdete na zde.

Jsme připraveni! Hlásí Studentská právní poradna (SPP) při Právnické fakultě UP. Od října je zase v plném provozu. Přijímá nové klienty, a dokonce už řeší i první jejich případy. Pracují na nich studenti fakulty, kteří mají za sebou výjezdní workshop, kde prošli řadou zajímavých školení, ale i praktickým výcvikem.

„I přes složitou situaci kolem zářijových povodní se nám podařilo uskutečnit výjezdní workshop pro studenty, kteří budou v tomto semestru v poradně pracovat. Děkujeme fakultě za možnost pořádat tuto tradiční akci,“ řekla Lucia Madleňáková, vedoucí katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností, pod kterou SPP spadá. Studenti se na workshopu seznámili s administrativou poradny, s jejím fungováním, prošli výcvikem, jak založit spis, výcvikem v profesní etice, zopakovali si základy komunikace s klientem s důrazem na úvodní pohovor. „V posledních letech jsme na výjezdním workshopu zavedli také psychologický výcvik, na kterém se studenti pod vedením psychologů a koučů připravují na komunikaci s náročným klientem. Zvládat situace často plné emocí asertivně,“ dodala Veronika Tomoszková, která částí svého úvazku působí na katedře klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností.

V zimním semestru v SPP pracuje 22 studentů, vždy ve dvojicích. „Z toho hned šestnáct studentů je nových. Mnozí přicházejí na základě zkušeností z předmětu Kurz právnických dovedností. Právě za nováčky jsme velmi rádi,“ zdůraznila Lucia Madleňáková. Na práci studentů bude dohlížet 12 praktikujících právníků různých profesí, interní i externí členové katedry klinik. „Na studenty opět čeká široká škála případů. Rodinněprávní věci, hodně se objevují záležitosti kolem dědictví, exekucí až po případ, který se týká záměru výstavby větrných elektráren v jedné obci,“ naznačila Irena Říhová, která vede kancelář SPP s tím, že kapacita poradny se odvíjí vždy od počtu zapojených studentů. V tomto semestru bude mít SPP kapacitu řešit kolem padesáti případů.

Katedra klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností pořádá v průběhu semestru takzvané celoklinikové schůzky, které jsou určené nejen studentům z SPP, ale i z dalších klinických předmětů. „I v rámci těchto schůzek se uskutečňují různá drobnější školení. Za sebou již máme například seminář s Natašou Matulayovou věnovaný práci s klientem v obtížné sociální situaci,“ uvedla Lucia Madleňáková a přidala tip pro studenty 4. ročníku magisterského programu, kteří zvažují zapojení do SPP. „Práce v poradně může studentům přinést kromě praktických zkušeností také inspiraci pro praktickou diplomovou práci.“

V listopadu katedra plánuje Den otevřených klinik, kde se všichni zájemci z řad studentů PF UP dozví vše potřebné pro přihlašování se do SPP na letní semestr.

Jsme připraveni! Hlásí Studentská právní poradna (SPP) při Právnické fakultě UP. Od října je zase v plném provozu. Přijímá nové klienty, a dokonce už řeší i první jejich případy. Pracují na nich studenti fakulty, kteří mají za sebou výjezdní workshop, kde prošli řadou zajímavých školení, ale i praktickým výcvikem.

„I přes složitou situaci kolem zářijových povodní se nám podařilo uskutečnit výjezdní workshop pro studenty, kteří budou v tomto semestru v poradně pracovat. Děkujeme fakultě za možnost pořádat tuto tradiční akci,“ řekla Lucia Madleňáková, vedoucí katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností, pod kterou SPP spadá. Studenti se na workshopu seznámili s administrativou poradny, s jejím fungováním, prošli výcvikem, jak založit spis, výcvikem v profesní etice, zopakovali si základy komunikace s klientem s důrazem na úvodní pohovor. „V posledních letech jsme na výjezdním workshopu zavedli také psychologický výcvik, na kterém se studenti pod vedením psychologů a koučů připravují na komunikaci s náročným klientem. Zvládat situace často plné emocí asertivně,“ dodala Veronika Tomoszková, která částí svého úvazku působí na katedře klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností.

V zimním semestru v SPP pracuje 22 studentů, vždy ve dvojicích. „Z toho hned šestnáct studentů je nových. Mnozí přicházejí na základě zkušeností z předmětu Kurz právnických dovedností. Právě za nováčky jsme velmi rádi,“ zdůraznila Lucia Madleňáková. Na práci studentů bude dohlížet 12 praktikujících právníků různých profesí, interní i externí členové katedry klinik. „Na studenty opět čeká široká škála případů. Rodinněprávní věci, hodně se objevují záležitosti kolem dědictví, exekucí až po případ, který se týká záměru výstavby větrných elektráren v jedné obci,“ naznačila Irena Říhová, která vede kancelář SPP s tím, že kapacita poradny se odvíjí vždy od počtu zapojených studentů. V tomto semestru bude mít SPP kapacitu řešit kolem padesáti případů.

Katedra klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností pořádá v průběhu semestru takzvané celoklinikové schůzky, které jsou určené nejen studentům z SPP, ale i z dalších klinických předmětů. „I v rámci těchto schůzek se uskutečňují různá drobnější školení. Za sebou již máme například seminář s Natašou Matulayovou věnovaný práci s klientem v obtížné sociální situaci,“ uvedla Lucia Madleňáková a přidala tip pro studenty 4. ročníku magisterského programu, kteří zvažují zapojení do SPP. „Práce v poradně může studentům přinést kromě praktických zkušeností také inspiraci pro praktickou diplomovou práci.“

V listopadu katedra plánuje Den otevřených klinik, kde se všichni zájemci z řad studentů PF UP dozví vše potřebné pro přihlašování se do SPP na letní semestr.

Prof Ondřej Novák from the Palacký University Olomouc Faculty of Science and the Institute of Experimental Botany of the Czech Academy of Sciences has succeeded in a demanding international competition and won one of the most prestigious scientific grants of the European Research Council (ERC). His STARMORPH project, entered in the Synergy Grants category, was supported with €10 million and is focused on research into the role of the plant hormone auxin in plant growth and shaping.

Over the next six years, Prof Novák will be working on the project together with project coordinator Stéphanie Robert from the Swedish University of Agricultural Sciences in Uppsala, Jürgen Kleine-Vehn from the University of Freiburg, and Alexander Jones from the University of Cambridge.

“The composition of our international interdisciplinary team is exceptional, aiming to describe the complexities of plant morphogenesis in a way that no one has been able to before,” said Prof Ondřej Novák from the Laboratory of Growth Regulators, a joint workplace of the UP Faculty of Science and the Institute of Experimental Botany at the Czech Academy of Sciences. The knowledge gained from the project can be used in the future to increase crop yields, which can contribute to improved food security and sustainability.

“Receiving the ERC Synergy grant is a huge success for my colleague Ondřej Novák as an undisputed expert but also for our entire institute. It confirms that the institute is on the world’s leading edge in the field of plant hormone research. It is also a promise of new discoveries that have the potential to contribute to solving global problems brought about by climate change,” said Jan Martinec, Director of the Institute of Experimental Botany at the Czech Academy of Sciences.

Scientists in the STARMORPH project are using thale cress as the model plant to study the development of its apical hook, which plays a key role in the plant’s further growth and development after germinating from seed. The apical hook is the curved part of the stem near the top of the plant that allows the plant to emerge safely through the soil. The hook is formed by suppressing cell growth on the inside of the emerging stem. As soon as the seedling penetrates the soil to the surface, the cells on the inside start to elongate again and the hook unfurls. “This trait makes the apical hook a unique model for studying how a plant can regulate processes to suppress or promote cell growth. This is a very important topic to investigate because if we understand how to regulate plant growth, we could reprogramme this process in a targeted way,” said Prof Novák.

The phytohormone auxin, which will be the main focus of the STARMORPH project, plays a major role in differential growth, when different parts of plant organs grow at different rates. Depending on the concentration of auxin and its localisation in the plant tissue, cell elongation can be slowed down or accelerated, cell division can be stopped or promoted, and cells can be forced to specialise or allowed to return to an undifferentiated state.

Auxin signature

“The results of our research should reveal how the phytohormone auxin, mechanical signals, and developmental programmes interact together at multiple levels. The project introduces the concept of an ‘auxin signature’ which involves the dynamics of auxin within the plant cell in response to mechanical signals. For decades, scientists have focused on understanding the multiple roles of auxin, concentrating on its cellular and intercellular dynamics as well as auxin signalling through receptors in the cell nucleus. Most recently, new findings have emerged suggesting that auxin is perceived by different mechanisms in the nucleus, outside the nucleus, and in the space outside the cell,” said Novák.

According to Novák, the STARMORPH project uses an interdisciplinary approach combining plant physiology, cell biology, genetics, biophysics, synthetic biology, and bioanalytical chemistry. Four scientific teams will work together to investigate how changes in auxin distribution and concentration affect plant morphogenesis, i.e. plant shape and growth. “We will develop new chemical and bioengineering methods to map auxin inside cells and monitor its dynamics over time and space,” added Novák.

They will also try to understand if and how mechanical stimuli are linked to the auxin phytohormone. “This goal includes a detailed study of the mechanical properties of the cell wall and its influence on plant growth. Using genetics and biochemical methods, we will try to understand how mechanical signals and auxin dynamics together control morphogenesis at different levels, from cells to whole organs,” Novák said.

ECR Synergy Grants

ERC Synergy Grants are intended for multidisciplinary projects involving 2 to 4 research teams. Projects must demonstrate that the synergy between the scientists involved and their disciplines is central to the project and has the promise to deliver breakthrough discoveries. The total budget for this grant call in 2024 was €570 million. Out of the 540 projects evaluated, 56 were supported. Founded by the European Union in 2007, the ERC is Europe’s leading organisation for funding cutting-edge research.

An interview with Prof Ondrej Novák is available on the ECHO Přírody (Nature’s Echo) podcast on YouTube or Spotify.

Prof. Mgr. Ondřej Novák, Ph.D.
Ondřej Novák, a graduate of the Faculty of Science at Palacký University Olomouc, specialises in the biosynthesis and metabolism of plant hormones using the highly sensitive analytical method of mass spectrometry and the relationship between the chemical structure and biological activity of plant hormones. He has long been involved in the use of new modern bioanalytical techniques and simplification of extraction methods for the isolation of biologically active substances from complex biological samples. For six consecutive years, he has been one of the few scientists in the Czech Republic ranked among the top one percent of the world’s most cited scientists in the list of Highly Cited Researchers, published by Clarivate Analytics in the United States.

Ondřej Novák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Ústavu experimentální botaniky AV ČR uspěl v náročné mezinárodní konkurenci a získal jeden z nejprestižnějších vědeckých grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Projekt STARMORPH v kategorii Synergy Grants, který byl podpořen 10 miliony eur, je zaměřený na výzkum role rostlinného hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin.

V následujících šesti letech se na něm bude podílet společně s koordinátorkou projektu Stéphanií Robert ze Swedish University of Agricultural Sciences, Jürgenem Kleine-Vehnem z University of Freiburg a Alexanderem Jonesem z University of Cambridge.

„Náš mezinárodní interdisciplinární tým má výjimečné složení proto, aby popsal složitosti morfogeneze rostlin tak, jak se to dosud nikomu nepodařilo,“ uvedl Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Získané poznatky mohou být v budoucnu využity pro zvýšení výnosů zemědělských plodin, což může přispět ke zlepšení potravinové bezpečnosti a udržitelnosti.

„Získání grantu ERC Synergy je obrovský úspěch kolegy Ondřeje Nováka jako nesporné vědecké osobnosti, ale i celého našeho ústavu. Potvrzuje se tím skutečnost, že v oboru výzkumu rostlinných hormonů je ústav na světové špičce. Jde zároveň o příslib nových objevů, které mají potenciál přispět k řešení globálních problémů, jež přináší změna klimatu,“ řekl ředitel Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR Jan Martinec.

Vědci a vědkyně v projektu STARMORPH využívají modelovou rostlinu huseníček rolní a zaměřují se na studium vývoje jejího apikálního háčku, který hraje klíčovou roli v dalším růstu a vývoji rostliny po jejím vyklíčení ze semene. Apikální háček je zakřivená část stonku blízko jeho vrcholu, pomocí které může rostlina bezpečně prorůst půdou. Háček se vytvoří díky tomu, že na vnitřní straně vznikajícího stonku je potlačen růst buněk. Jakmile sazenička pronikne půdou na povrch, buňky se na vnitřní straně začnou opět prodlužovat a háček se otevře. „Tato vlastnost činí z apikálního háčku jedinečný model pro studium toho, jak může rostlina regulovat procesy potlačení nebo podpory růstu buněk. Studium této tematiky je velmi důležité, protože pokud pochopíme, jak regulovat růst rostlin, mohli bychom tento proces cíleně přeprogramovat,“ dodal Ondřej Novák.

Hlavní roli v diferenciálním růstu, kdy různé části orgánů rostlin rostou různou rychlostí, hraje fytohormon auxin, na který bude upřena pozornost vědců v projektu STARMORPH. V závislosti na koncentraci auxinu a jeho lokalizaci v rostlinném pletivu lze zpomalit nebo naopak urychlit prodlužování buněk, zastavit nebo podpořit buněčné dělení, přimět buňky ke specializaci nebo je nechat navrátit se do nediferencovaného stavu.

Auxinový podpis

„Výsledky našeho výzkumu by měly odhalit, jak fytohormon auxin, mechanické signály a vývojové programy společně interagují na více úrovních. Projekt zavádí koncept ‚auxinového podpisu‘, který zahrnuje dynamiku auxinu uvnitř rostlinné buňky v reakci na mechanické signály. Po celá desetiletí se vědci zaměřují na pochopení mnoha rolí auxinu a soustředí se na jeho pletivovou a mezibuněčnou dynamiku nebo signalizaci auxinu prostřednictvím receptorů v buněčném jádře. V poslední době se objevují poznatky, že auxin je vnímán odlišnými mechanismy v jádře, mimo jádro a v prostoru vně buňky,“ řekl Ondřej Novák.

Projekt STARMORPH podle Ondřeje Nováka využívá interdisciplinární přístup kombinující fyziologii rostlin, buněčnou biologii, genetiku, biofyziku, syntetickou biologii a bioanalytickou chemii. Čtyři vědecké týmy budou společně zkoumat, jak změny v distribuci a koncentraci auxinu ovlivňují morfogenezi rostlin, tedy jejich tvar a růst. „Vyvineme nové chemické a bioinženýrské metody k mapování auxinu uvnitř buněk a sledování jeho dynamiky v čase a prostoru,“ doplnil Ondřej Novák.

Budou se také snažit pochopit, jestli a jak jsou s fytohormonem auxinem propojeny mechanické podněty. „Tento náš cíl zahrnuje detailní studium mechanických vlastností buněčné stěny a jejich vlivu na růst rostlin. Pomocí genetiky a biochemických metod se budeme snažit pochopit, jak mechanické signály a dynamika auxinu společně řídí morfogenezi na různých úrovních, od buněk po celé orgány,“ dodal Ondřej Novák.

Synergy granty Evropské výzkumné rady

ERC Synergy Grants jsou určeny pro multidisciplinární projekty 2–4 vědeckých týmů. Projekty musí demonstrovat, že synergie mezi zapojenými vědci a jejich obory je pro projekt klíčová a slibuje dosažení průlomových objevů. Celkový rozpočet této grantové výzvy v roce 2024 byl 570 milionů eur. Z 540 hodnocených projektů bylo 56 podpořeno. ERC byla založena Evropskou unií v roce 2007, jedná se o přední evropskou organizaci pro financování špičkového výzkumu.

Rozhovor s Ondřejem Novákem si můžete poslechnout v podcastu Echo Přírody na YouTube nebo Spotify

prof. Mgr. Ondřej Novák, Ph.D.
Absolvent přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Ondřej Novák se mimo jiné zabývá studiem biosyntézy a metabolismu rostlinných hormonů za pomoci vysoce citlivé analytické metody hmotnostní spektrometrie či vztahy mezi chemickou strukturou a biologickou aktivitou rostlinných hormonů. Dlouhodobě se věnuje využití nových moderních bioanalytických technik a zjednodušení extrakčních metod pro izolaci biologicky aktivních látek z komplexních biologických vzorků. Jako jeden z mála v České republice se šest let za sebou umístil mezi jedním procentem nejcitovanějších vědců světa v seznamu Highly Cited Researchers, který zveřejňuje společnost Clarivate Analytics ve Spojených státech amerických.