Feed aggregator

Sotva převzala v olomouckém Arcibiskupském paláci diplom, už se chystala na vlak domů na Ukrajinu. Maryna Kovalova úspěšně završila své studium na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, do kterého se promítla válka rozpoutaná Ruskem. Při promoci neskrývala radost, že má studijní povinnosti zdárně za sebou, zároveň ale i smutek, že kvůli válce nemohou být u takového okamžiku všichni její nejbližší.

Slavnostního aktu se zúčastnila máma, sestra a babička. „Přijely z Oděsy jen kvůli mně, babička je tu úplně poprvé. Táta bohužel kvůli válce přijet nemohl. Je moc smutné, že nemůže být u jednoho z nejdůležitějších zážitků v mém životě. Když jsme se šly fotit, sestra vytáhla jeho fotku, aby byl aspoň takto s námi,“ prozradila Maryna po promoci.

„Tátova nepřítomnost vlastně připomíná, proč tu jsem. Dá se říct, že celé své studium jsem se věnovala Ukrajině, mimo jiné jsem i psala bakalářskou práci o ukrajinských uprchlících. Připomínala jsem, že u nás probíhá válka a není to odsud příliš daleko,“ dodala absolventka bakalářského programu Etika a kultura v mediální komunikaci.

Když na něj nastupovala, byl otevřený teprve rok, referencí příliš nebylo. „Původně jsem chtěla jít studovat žurnalistiku, ale moje učitelka češtiny mi doporučila zkusit tento obor na teologické fakultě. Šla jsem tenkrát na motivační pohovor a vlastně vůbec nevím, jak se mi podařilo se sem dostat. Když jsem se pak bavila s vedoucím katedry docentem Francem, vyprávěl mi, jak jsem měla špatnou češtinu a rukama nohama se jim snažila vysvětlit, co od studia očekávám,“ vzpomněla.

Z absolvovaného studia je nadšená. Dalo jí mnohé k zamyšlení, otevřelo obzory v interkulturní komunikaci, mohla nahlédnout na některé sociální problémy z úhlů pohledu, které ji dosud nenapadly, a setkat se s řadou odborníků z praxe. „Jsem také velmi ráda za to, jak mě jako Ukrajinku třída přijala, nebylo pro mě jednoduché přijít z jiné kultury. Ale myslím, že se nám vzájemná spolupráce povedla a budu na všechny spolužáky i vyučující vzpomínat. Jsem jim velmi vděčná za ty tři roky,“ doplnila Maryna Kovalova s tím, že studium Etiky a kultury v mediální komunikaci může jen doporučit.

Nyní již dvacetiletá Ukrajinka tráví čas se svou rodinou v Oděse, nemohla se dočkat, až ukáže svůj diplom tátovi. Zároveň se ale těší, až se na konci léta zase vrátí do Olomouce – na bakaláře z CMTF totiž naváže magisterským studiem na katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky filozofické fakulty.

Naučit žáky základních škol lépe zvládat konflikty svépomocí se budou snažit studenti právnické fakulty. A to v rámci programu Mediace do škol, který připravilo Centrum pro řešení konfliktů a mediaci při právnické fakultě. Program má za sebou pilotní výukový workshop.

Nápad na vytvoření programu pro školáky se zrodil vloni současně se vznikem Centra pro řešení konfliktů a mediaci. Přišli s ním sami studenti práv zapojení do aktivit centra. „Nápad jsme začali společně rozpracovávat na začátku letošního roku. Cílem programu je formou výukového workshopu poskytnout školákům některé kompetence v komunikaci a řešení konfliktů a v osvojování si mediačních dovedností tak, aby dokázali konflikty lépe zvládat svépomocí a nebyli závislí na dalších zdrojích podpory. Lektory jsou studentští mediátoři, což činí náš program unikátní,“ řekla Lenka Holá, vedoucí Centra pro řešení konfliktů a mediaci, pod jejíž supervizí studenti pracují. Zapojeno bylo zatím šest posluchačů magisterského programu Právo a právní věda – Tereza Doubková, Ondřej Lengyel, Johanka Martinková, Gabriela Možná, Filip Novák a Daniela Uramová.

V letním semestru se podařilo program pilotně otestovat u žáků páté třídy Základní školy Řezníčkova Olomouc. S organizací výrazně pomohla Blanka Vítová z katedry soukromého práva a civilního procesu. „Potřebovali jsme v praxi ověřit, zda jsme program dobře nastavili. Hodně pozornosti jsme věnovali samotné přípravě. Úzce jsme komunikovali s třídní učitelkou, monitorovali jsme složení třídy, psychosociální atmosféru ve třídě nebo možné problémy,“ vysvětlila Lenka Holá. Výsledkem zkušebního workshopu bylo například snížení časové dotace. Z původních plánovaných tří výukových dnů po čtyřech hodinách na tři výukové dny po třech hodinách.

Workshop mediace se svou třídou absolvovala učitelka Jana Zajícová. „Na programu jsme ocenili osobní nadšení vysokoškoláků, vizuální prezentaci, nápadité scénky ze života dětí, pracovní listy a zapojení her pro větší důvěru mezi dětmi a studenty. Děti už vědí, co je mediace, jak má vypadat a chápou, že v řešení sporu je to lepší cesta než cesta soudu. Program děti vybízí k porozumění různosti pohledů na životní situace a nekonfliktnímu řešení neshod,“ zhodnotila třídní učitelka.

Program Mediace do škol nyní chtějí jeho autoři vylaďovat a v konečné fázi zřejmě také akreditovat. „Rádi bychom například iniciovali schůzku s kolegy z pedagogické fakulty, kteří jsou kvalifikovanější, co se týká výukových metod. Program chceme zkvalitnit zejména v oblasti metod a forem práce,“ naznačila Lenka Holá s tím, že by do budoucna mohla vzniknout i obdoba programu pro střední školy.

Všichni doposud zapojení studenti již prošli v rámci výuky na právnické fakultě mediační klinikou a podílejí se na aktivitách Centra pro řešení konfliktů a mediaci. „Nápad vznikl během zakládání centra, kdy bylo potřeba vymyslet také popularizační aktivity. Na tvorbě obsahu programu jsem se podílel spolu s ostatními. Celý projekt je týmovou prací,“ řekl Ondřej Lengyel, student třetího ročníku magisterského programu Právo a právní věda.

Spolu s kolegyní Danielou Uramovou, studentkou druhého ročníku magisterského programu Právo a právní věda, se shodli, že se pilotní výuka povedla. „Před prvním výukovým blokem jsem byla napjatá, jestli to nebude pro páťáky příliš složité téma, a bála jsem se, abychom jim informace dokázali předat pro ně srozumitelnou formou. V průběhu výuky jsme viděli, že některé části programu zaujaly více než jiné, ale na konci, když si žáci zkoušeli mediovat nebo tvořili plakát o tom, co je to mediace, jsme zjistili, kolik informací se vlastně naučili. To mi udělalo obrovskou radost,“ zhodnotila studentka práv.

Pro ni osobně to byla zajímavá zkušenost. „Určitě je potřeba zapracovat na způsobu, jak sdělovat obtížněji uchopitelná témata dětem. Vždy jsem ráda prezentovala, ale předávat informace žákům prvního stupně základní školy považuji za něco úplně jiného, lektor se musí snažit neustále udržet jejich pozornost,“ podotkla studentka. Pro Ondřeje Lengyela byla navíc cenná možnost vyzkoušet si týmovou spolupráci nejen v rámci přípravy celého projektu, ale také v rámci vlastní realizace.

Veškerá aktivita studentů je na úrovni dobrovolnictví. „V podstatě ani nevnímám, že bych dělal něco navíc. Během studia se otvírají různé možnosti, jak se více zapojit, které nás mohou posunout studijně dále a nabídnout nové zkušenosti. Možnost podílet se na aktivitách centra jsem uvítal. Zejména kvůli tomu, že se připravuji na profesi právníka, který se z podstaty věci často pohybuje v oblastí sporů a konfliktů. A právě díky Mediační klinice a posléze centru jsem mohl více porozumět emocionální podstatě těchto sporů,“ dodal Ondřej Lengyel.

Mediace ve škole má preventivní i intervenční charakter. Umí řešit eskalovaný konflikt, ale dokáže jej také zachytit dřív, než přeroste do větších a hůře řešitelných rozměrů. Žáci si odnášejí do dalšího stupně vzdělání, do osobního života a později i na pracovní trh znalosti a dovednosti zvládnout konfliktní situace konstruktivně, se zachováním dobrých vztahů. Škola je zde v roli aktivního hybatele změny vztahové kultury.

Naučit žáky základních škol lépe zvládat konflikty svépomocí se budou snažit studenti právnické fakulty. A to v rámci programu Mediace do škol, který připravilo Centrum pro řešení konfliktů a mediaci při právnické fakultě. Program má za sebou pilotní výukový workshop.

Nápad na vytvoření programu pro školáky se zrodil vloni současně se vznikem Centra pro řešení konfliktů a mediaci. Přišli s ním sami studenti práv zapojení do aktivit centra. „Nápad jsme začali společně rozpracovávat na začátku letošního roku. Cílem programu je formou výukového workshopu poskytnout školákům některé kompetence v komunikaci a řešení konfliktů a v osvojování si mediačních dovedností tak, aby dokázali konflikty lépe zvládat svépomocí a nebyli závislí na dalších zdrojích podpory. Lektory jsou studentští mediátoři, což činí náš program unikátní,“ řekla Lenka Holá, vedoucí Centra pro řešení konfliktů a mediaci, pod jejíž supervizí studenti pracují. Zapojeno bylo zatím šest posluchačů magisterského programu Právo a právní věda – Tereza Doubková, Ondřej Lengyel, Johanka Martinková, Gabriela Možná, Filip Novák a Daniela Uramová.

V letním semestru se podařilo program pilotně otestovat u žáků páté třídy Základní školy Řezníčkova Olomouc. S organizací výrazně pomohla Blanka Vítová z katedry soukromého práva a civilního procesu. „Potřebovali jsme v praxi ověřit, zda jsme program dobře nastavili. Hodně pozornosti jsme věnovali samotné přípravě. Úzce jsme komunikovali s třídní učitelkou, monitorovali jsme složení třídy, psychosociální atmosféru ve třídě nebo možné problémy,“ vysvětlila Lenka Holá. Výsledkem zkušebního workshopu bylo například snížení časové dotace. Z původních plánovaných tří výukových dnů po čtyřech hodinách na tři výukové dny po třech hodinách.

Workshop mediace se svou třídou absolvovala učitelka Jana Zajícová. „Na programu jsme ocenili osobní nadšení vysokoškoláků, vizuální prezentaci, nápadité scénky ze života dětí, pracovní listy a zapojení her pro větší důvěru mezi dětmi a studenty. Děti už vědí, co je mediace, jak má vypadat a chápou, že v řešení sporu je to lepší cesta než cesta soudu. Program děti vybízí k porozumění různosti pohledů na životní situace a nekonfliktnímu řešení neshod,“ zhodnotila třídní učitelka.

Program Mediace do škol nyní chtějí jeho autoři vylaďovat a v konečné fázi zřejmě také akreditovat. „Rádi bychom například iniciovali schůzku s kolegy z pedagogické fakulty, kteří jsou kvalifikovanější, co se týká výukových metod. Program chceme zkvalitnit zejména v oblasti metod a forem práce,“ naznačila Lenka Holá s tím, že by do budoucna mohla vzniknout i obdoba programu pro střední školy.

Všichni doposud zapojení studenti již prošli v rámci výuky na právnické fakultě mediační klinikou a podílejí se na aktivitách Centra pro řešení konfliktů a mediaci. „Nápad vznikl během zakládání centra, kdy bylo potřeba vymyslet také popularizační aktivity. Na tvorbě obsahu programu jsem se podílel spolu s ostatními. Celý projekt je týmovou prací,“ řekl Ondřej Lengyel, student třetího ročníku magisterského programu Právo a právní věda.

Spolu s kolegyní Danielou Uramovou, studentkou druhého ročníku magisterského programu Právo a právní věda, se shodli, že se pilotní výuka povedla. „Před prvním výukovým blokem jsem byla napjatá, jestli to nebude pro páťáky příliš složité téma, a bála jsem se, abychom jim informace dokázali předat pro ně srozumitelnou formou. V průběhu výuky jsme viděli, že některé části programu zaujaly více než jiné, ale na konci, když si žáci zkoušeli mediovat nebo tvořili plakát o tom, co je to mediace, jsme zjistili, kolik informací se vlastně naučili. To mi udělalo obrovskou radost,“ zhodnotila studentka práv.

Pro ni osobně to byla zajímavá zkušenost. „Určitě je potřeba zapracovat na způsobu, jak sdělovat obtížněji uchopitelná témata dětem. Vždy jsem ráda prezentovala, ale předávat informace žákům prvního stupně základní školy považuji za něco úplně jiného, lektor se musí snažit neustále udržet jejich pozornost,“ podotkla studentka. Pro Ondřeje Lengyela byla navíc cenná možnost vyzkoušet si týmovou spolupráci nejen v rámci přípravy celého projektu, ale také v rámci vlastní realizace.

Veškerá aktivita studentů je na úrovni dobrovolnictví. „V podstatě ani nevnímám, že bych dělal něco navíc. Během studia se otvírají různé možnosti, jak se více zapojit, které nás mohou posunout studijně dále a nabídnout nové zkušenosti. Možnost podílet se na aktivitách centra jsem uvítal. Zejména kvůli tomu, že se připravuji na profesi právníka, který se z podstaty věci často pohybuje v oblastí sporů a konfliktů. A právě díky Mediační klinice a posléze centru jsem mohl více porozumět emocionální podstatě těchto sporů,“ dodal Ondřej Lengyel.

Mediace ve škole má preventivní i intervenční charakter. Umí řešit eskalovaný konflikt, ale dokáže jej také zachytit dřív, než přeroste do větších a hůře řešitelných rozměrů. Žáci si odnášejí do dalšího stupně vzdělání, do osobního života a později i na pracovní trh znalosti a dovednosti zvládnout konfliktní situace konstruktivně, se zachováním dobrých vztahů. Škola je zde v roli aktivního hybatele změny vztahové kultury.

Sklouznout se chobotem, prozkoumat sloní šlápoty a hledat řešení vymírání sloní populace. Nejen to si mohou vyzkoušet zájemci v Pevnosti poznání, kde vznikla unikátní interaktivní výstava Po stopách slonů. Po skončení letní sezony začne putovat po České republice.

Návštěvníci Pevnosti poznání budou mít od 10. července do 31. srpna možnost prozkoumat plastiku sloního trusu v životní velikosti nebo se ponořit do interaktivní dotykové hry na téma soužití slona a člověka. „Prostřednictvím unikátní expozice chceme nabídnout komplexní pohled na slony, jejich způsob života, roli v ekosystému i vztah s člověkem,“ řekl Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Expozice se inspiruje mezinárodní iniciativou Save Elephants českého biologa Arthura F. Sniegona, který už více než deset let mění osudy ohrožených druhů v Africe. Už dříve měl v Pevnosti poznání premiéru Sniegonův snímek The Elephangelist. „S Arthurem nás pojí stejné cíle, na základě vědeckého poznání chceme měnit společenské vnímání palčivých ekologických problémů dneška a podpořit tak udržitelný rozvoj,“ dodal Matěj Dostálek.

Nejenže expozice vtáhne živou a hravou formou návštěvníky Pevnosti poznání do problematiky ochrany jednoho z nejunikátnějších zvířecích druhů na naší planetě, ale osvětlí také důležitý kontext: vliv tržní ekonomiky nebo rozdíly v potřebách obyvatel globálního jihu a bohatého severu.

„Vyhubení slonů by mělo na celou planetu fatální dopady. Sloni jsou mimo jiné jedněmi z hlavních přenašečů semen a tvůrců deštných pralesů, které mají zásadní vliv na celosvětové klima,“ doplňil Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Cílem nově vzniklé výstavy, čítající desítku interaktivních exponátů, je především šíření osvěty a podpora vztahu všech generací k tématu ochrany životního prostředí.

Výstava, která vznikla s finanční podporou obchodního centra Galerie Šantovka, je přístupná v běžné otevírací době Pevnosti poznání s platnou vstupenkou. Je součástí expozice Živá voda.

Sklouznout se chobotem, prozkoumat sloní šlápoty a hledat řešení vymírání sloní populace. Nejen to si mohou vyzkoušet zájemci v Pevnosti poznání, kde vznikla unikátní interaktivní výstava Po stopách slonů. Po skončení letní sezony začne putovat po České republice.

Návštěvníci Pevnosti poznání budou mít od 10. července do 31. srpna možnost prozkoumat plastiku sloního trusu v životní velikosti nebo se ponořit do interaktivní dotykové hry na téma soužití slona a člověka. „Prostřednictvím unikátní expozice chceme nabídnout komplexní pohled na slony, jejich způsob života, roli v ekosystému i vztah s člověkem,“ řekl Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Expozice se inspiruje mezinárodní iniciativou Save Elephants českého biologa Arthura F. Sniegona, který už více než deset let mění osudy ohrožených druhů v Africe. Už dříve měl v Pevnosti poznání premiéru Sniegonův snímek The Elephangelist. „S Arthurem nás pojí stejné cíle, na základě vědeckého poznání chceme měnit společenské vnímání palčivých ekologických problémů dneška a podpořit tak udržitelný rozvoj,“ dodal Matěj Dostálek.

Nejenže expozice vtáhne živou a hravou formou návštěvníky Pevnosti poznání do problematiky ochrany jednoho z nejunikátnějších zvířecích druhů na naší planetě, ale osvětlí také důležitý kontext: vliv tržní ekonomiky nebo rozdíly v potřebách obyvatel globálního jihu a bohatého severu.

„Vyhubení slonů by mělo na celou planetu fatální dopady. Sloni jsou mimo jiné jedněmi z hlavních přenašečů semen a tvůrců deštných pralesů, které mají zásadní vliv na celosvětové klima,“ doplňil Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Cílem nově vzniklé výstavy, čítající desítku interaktivních exponátů, je především šíření osvěty a podpora vztahu všech generací k tématu ochrany životního prostředí.

Výstava, která vznikla s finanční podporou obchodního centra Galerie Šantovka, je přístupná v běžné otevírací době Pevnosti poznání s platnou vstupenkou. Je součástí expozice Živá voda.

Bafomet. Téměř až zlověstně znějící slovo. Démon s hlavou kozla. Sfinga okultních věd. A také název mystického románu Franze Spundy, pozapomenutého olomouckého německy píšícího autora z první poloviny 20. století. Jeho českým překladem vykopáváme tradiční letní seriál Žurnálu UP s tipy na prázdninové čtení z produkce Vydavatelství Univerzity Palackého.

Letní prázdniny přímo vybízejí k tomu, odložit na chvíli odbornou a populárně-naučnou literaturu na noční stolek a sáhnout po napínavé beletrii, jejíž stránky se zaujetím ubíhají před očima. Do této kategorie do puntíku spadá také román Bafomet. Vezměte Dana Browna, přidejte prvorepublikové kulisy a dostanete netradiční vyprávění z podhoubí moravské německé literatury.

Franz Spunda v Bafometovi přináší tajuplný příběh, v němž se to hemží alchymisty, magií, ďábly, exorcisty i tajnými bratrstvy a okultismem. Český překlad románu ze zastaralé exaltované němčiny připravila Ingeborg Fialová v rámci zavedené edice Poetica Moraviae, která se na oživování děl zapomenutých moravských německých autorů zaměřuje.

V rámci této edice vyšel předloni také například diptych Dvě pražské detektivky, po kterých můžete sáhnout hned vzápětí poté, co Bafometa dočtete. Spundův román se totiž skutečně čte sám a klidně na „jeden zátah“. Přesvědčte se sami.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Bafomet. Téměř až zlověstně znějící slovo. Démon s hlavou kozla. Sfinga okultních věd. A také název mystického románu Franze Spundy, pozapomenutého olomouckého německy píšícího autora z první poloviny 20. století. Jeho českým překladem vykopáváme tradiční letní seriál Žurnálu UP s tipy na prázdninové čtení z produkce Vydavatelství Univerzity Palackého.

Letní prázdniny přímo vybízejí k tomu, odložit na chvíli odbornou a populárně-naučnou literaturu na noční stolek a sáhnout po napínavé beletrii, jejíž stránky se zaujetím ubíhají před očima. Do této kategorie do puntíku spadá také román Bafomet. Vezměte Dana Browna, přidejte prvorepublikové kulisy a dostanete netradiční vyprávění z podhoubí moravské německé literatury.

Franz Spunda v Bafometovi přináší tajuplný příběh, v němž se to hemží alchymisty, magií, ďábly, exorcisty i tajnými bratrstvy a okultismem. Český překlad románu ze zastaralé exaltované němčiny připravila Ingeborg Fialová v rámci zavedené edice Poetica Moraviae, která se na oživování děl zapomenutých moravských německých autorů zaměřuje.

V rámci této edice vyšel předloni také například diptych Dvě pražské detektivky, po kterých můžete sáhnout hned vzápětí poté, co Bafometa dočtete. Spundův román se totiž skutečně čte sám a klidně na „jeden zátah“. Přesvědčte se sami.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Přes 1,1 milionu korun rozdělí Nadační fond UP svým letošním stipendistkám a stipendistům na podporu jejich vědecké práce. Podpoření studenti se budou věnovat mimo jiné vývoji nových léků na tuberkulózu, designu ergonomických kompenzačních pomůcek pro hudebníky, vytvoření popularizačního modelu srdce nebo studiu mezináboženských vztahů v západní společnosti.

Jedenáctku stipendistů vybrala Správní rada NF UP na základě posouzení žádostí došlých v letošní, již deváté výzvě, vyhlášené zkraje roku. Úspěšní žadatelé se nyní setkali s rektorem UP Martinem Procházkou a zástupci fondu Jiřím Rudolfem a Katrin Stark na rektorátu, kde se navzájem seznámili a především podepsali smlouvy o podpoře.

„Jsem z vybraných projektů nadšený. Jsou ambiciózní a velmi dobře připravené, těším se na jejich výsledky. Aktivita a záměry stipendistů jsou velkou nadějí nejen pro univerzitu,“ uvedl rektor Martin Procházka, který je zároveň předsedou Správní rady NF UP.

Podobně hovořil i ředitel fondu Jiří Rudolf, který podpořeným studentům popřál, aby jim jejich činorodost vydržela co nejdéle a byli v tomto ohledu pro své okolí „ostrůvky pozitivní deviace“. Jak také připomněl, bez ochoty a štědrosti dárců by podpora NF UP, která je letos v historii fondu dosud nejvyšší, nebyla možná. „Máme dva hlavní partnery, kterými jsou Komerční banka a druhým rokem také společnost Sigma Group. Podařilo se nám ale oslovit i další nové dárce, jako například společnost Veolia Czech Republic nebo Redstone Real Estate,“ dodal Jiří Rudolf.

V rámci roční podpory stipendistky a stipendisté obdrží nejen finanční příspěvek na své vědecké projekty, jejichž součástí jsou také zahraniční stáže nebo účasti na mezinárodních konferencích. „Získají také průběžnou podporu platformy Talentovaný Palacký, která zahrnuje individuální poradenství, koučink nebo možnost absolvovat různé vzdělávací a rozvojové akce. Mimo to studenty školíme v prezentačních dovednostech a popularizaci vědy, připravujeme je například na soutěže typu FameLab nebo Falling Walls. Na jaře se také poprvé v rámci konceptu studenti studentům konal workshop, na němž jeden ze stipendistů sdílel své zkušenosti s dalšími studenty,“ přiblížila koordinátorka NF UP a Kariérního centra UP Katrin Stark.

Univerzita Palackého podporuje talentované studentky a studenty prostřednictvím Nadačního fondu UP od roku 2015. Za tu dobu mezi šedesátku úspěšných žadatelů napříč celou univerzitou, z nichž někteří byli vybráni i opakovaně, rozdělil téměř 6 milionů korun. Více o NF UP zde.

Nadační fond UP podpoří tyto studentky a studenty:

Nina Kadášová, LF, PřF – 150 000 Kč

Aneta Ottová, FZV – 68 800 Kč

Marie Pražáková, PřF – 25 000 Kč

Barbora Štefková, PřF – 150 000 Kč

Jan Chasák, PřF – 94 500 Kč

Jozef Kristek, PřF – 119 600 Kč

Markéta Fuksová, PřF – 100 000 Kč

Oleksandr Pristopiuk, PřF – 150 000 Kč

Sára Filipová, PřF – 124 000 Kč

Petr Mocek, CMTF, FTK – 50 000 Kč

Nika Tótová, CMTF – 69 000 Kč

Přes 1,1 milionu korun rozdělí Nadační fond UP svým letošním stipendistkám a stipendistům na podporu jejich vědecké práce. Podpoření studenti se budou věnovat mimo jiné vývoji nových léků na tuberkulózu, designu ergonomických kompenzačních pomůcek pro hudebníky, vytvoření popularizačního modelu srdce nebo studiu mezináboženských vztahů v západní společnosti.

Jedenáctku stipendistů vybrala Správní rada NF UP na základě posouzení žádostí došlých v letošní, již deváté výzvě, vyhlášené zkraje roku. Úspěšní žadatelé se nyní setkali s rektorem UP Martinem Procházkou a zástupci fondu Jiřím Rudolfem a Katrin Stark na rektorátu, kde se navzájem seznámili a především podepsali smlouvy o podpoře.

„Jsem z vybraných projektů nadšený. Jsou ambiciózní a velmi dobře připravené, těším se na jejich výsledky. Aktivita a záměry stipendistů jsou velkou nadějí nejen pro univerzitu,“ uvedl rektor Martin Procházka, který je zároveň předsedou Správní rady NF UP.

Podobně hovořil i ředitel fondu Jiří Rudolf, který podpořeným studentům popřál, aby jim jejich činorodost vydržela co nejdéle a byli v tomto ohledu pro své okolí „ostrůvky pozitivní deviace“. Jak také připomněl, bez ochoty a štědrosti dárců by podpora NF UP, která je letos v historii fondu dosud nejvyšší, nebyla možná. „Máme dva hlavní partnery, kterými jsou Komerční banka a druhým rokem také společnost Sigma Group. Podařilo se nám ale oslovit i další nové dárce, jako například společnost Veolia Czech Republic nebo Redstone Real Estate,“ dodal Jiří Rudolf.

V rámci roční podpory stipendistky a stipendisté obdrží nejen finanční příspěvek na své vědecké projekty, jejichž součástí jsou také zahraniční stáže nebo účasti na mezinárodních konferencích. „Získají také průběžnou podporu platformy Talentovaný Palacký, která zahrnuje individuální poradenství, koučink nebo možnost absolvovat různé vzdělávací a rozvojové akce. Mimo to studenty školíme v prezentačních dovednostech a popularizaci vědy, připravujeme je například na soutěže typu FameLab nebo Falling Walls. Na jaře se také poprvé v rámci konceptu studenti studentům konal workshop, na němž jeden ze stipendistů sdílel své zkušenosti s dalšími studenty,“ přiblížila koordinátorka NF UP a Kariérního centra UP Katrin Stark.

Univerzita Palackého podporuje talentované studentky a studenty prostřednictvím Nadačního fondu UP od roku 2015. Za tu dobu mezi šedesátku úspěšných žadatelů napříč celou univerzitou, z nichž někteří byli vybráni i opakovaně, rozdělil téměř 6 milionů korun. Více o NF UP zde.

Nadační fond UP podpoří tyto studentky a studenty:

Nina Kadášová, LF, PřF – 150 000 Kč

Aneta Ottová, FZV – 68 800 Kč

Marie Pražáková, PřF – 25 000 Kč

Barbora Štefková, PřF – 150 000 Kč

Jan Chasák, PřF – 94 500 Kč

Jozef Kristek, PřF – 119 600 Kč

Markéta Fuksová, PřF – 100 000 Kč

Oleksandr Pristopiuk, PřF – 150 000 Kč

Sára Filipová, PřF – 124 000 Kč

Petr Mocek, CMTF, FTK – 50 000 Kč

Nika Tótová, CMTF – 69 000 Kč

Koordinátorkou FemCOSY – iniciativy v rámci COSY COST, která se zaměřuje na ženy ve vědě, zejména v oborech, kde jsou nedostatečně zastoupeny – se stala Petra Čechová z CATRIN Univerzity Palackého. Cílem iniciativy je definovat překážky, které ženám brání ve vědecké kariéře.

„Tato pozice je pro mě výzva, ale věřím tomu, že má smysl dávat prostor ženám ve vědě. Zejména v oborech, kde příliš zastoupeny nejsou, jako je chemie a fyzika. Je potřeba, aby sdílely své zkušenosti a ukazovaly nejen studentkám a studentům, ale i kolegům v oboru, že jsme tady a nejsme v tom samy,“ uvedla Čechová, která se v CATRIN věnuje molekulárně dynamickým simulacím lipidových membrán.

V rámci FemCOSY se konají webináře, na nichž účastnice hovoří o překážkách, jimž čelí zejména vědecké pracovnice. Diskuze se zaměřují rovněž na kroky potřebné k dalšímu rozvoji žen ve vědě i na poradenství mladým ženám, které mají zájem o vědeckou kariéru.

COST (European Cooperation in Science and Technology) je agentura pro financování výzkumných a inovačních sítí. Pomáhá propojovat výzkumné iniciativy v celé Evropě a umožňuje vědcům rozvíjet jejich nápady tím, že je sdílejí se svými kolegy. To podporuje jejich výzkum, kariéru a inovace.

Cílem akce COST COSY je poskytnout výpočetní a experimentální stavební kameny pro základní pochopení omezených molekulárních systémů, aby bylo možné je řídit. Platforma již sdružuje více než 320 účastníků ze 45 zemí (32 plnoprávných nebo spolupracujících členských zemí COST Evropské unie). Je rozdělena do pěti úzce provázaných pracovních skupin, jejichž cíle sahají od popisu interakce mezi molekulou a jejím prostředím až po syntézu nových materiálů s teranostickými aplikacemi, pro přeměnu energie a fotokatalýzu.

V rámci akce COSY je Petra Kührová Young Research co-Coordinator, zaměřuje se na podporu mladých vědců a například spoluorganizovala akci Listen to my presentation.

Koordinátorkou FemCOSY – iniciativy v rámci COSY COST, která se zaměřuje na ženy ve vědě, zejména v oborech, kde jsou nedostatečně zastoupeny – se stala Petra Čechová z CATRIN Univerzity Palackého. Cílem iniciativy je definovat překážky, které ženám brání ve vědecké kariéře.

„Tato pozice je pro mě výzva, ale věřím tomu, že má smysl dávat prostor ženám ve vědě. Zejména v oborech, kde příliš zastoupeny nejsou, jako je chemie a fyzika. Je potřeba, aby sdílely své zkušenosti a ukazovaly nejen studentkám a studentům, ale i kolegům v oboru, že jsme tady a nejsme v tom samy,“ uvedla Čechová, která se v CATRIN věnuje molekulárně dynamickým simulacím lipidových membrán.

V rámci FemCOSY se konají webináře, na nichž účastnice hovoří o překážkách, jimž čelí zejména vědecké pracovnice. Diskuze se zaměřují rovněž na kroky potřebné k dalšímu rozvoji žen ve vědě i na poradenství mladým ženám, které mají zájem o vědeckou kariéru.

COST (European Cooperation in Science and Technology) je agentura pro financování výzkumných a inovačních sítí. Pomáhá propojovat výzkumné iniciativy v celé Evropě a umožňuje vědcům rozvíjet jejich nápady tím, že je sdílejí se svými kolegy. To podporuje jejich výzkum, kariéru a inovace.

Cílem akce COST COSY je poskytnout výpočetní a experimentální stavební kameny pro základní pochopení omezených molekulárních systémů, aby bylo možné je řídit. Platforma již sdružuje více než 320 účastníků ze 45 zemí (32 plnoprávných nebo spolupracujících členských zemí COST Evropské unie). Je rozdělena do pěti úzce provázaných pracovních skupin, jejichž cíle sahají od popisu interakce mezi molekulou a jejím prostředím až po syntézu nových materiálů s teranostickými aplikacemi, pro přeměnu energie a fotokatalýzu.

V rámci akce COSY je Petra Kührová Young Research co-Coordinator, zaměřuje se na podporu mladých vědců a například spoluorganizovala akci Listen to my presentation.

Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva, proděkan pro studijní záležitosti PF UP, je členem Etického panelu České televize (ČT). S ním do pětičlenného poradního orgánu usednou novinářka Alžběta Bajgartová, mluvčí České lékařské komory Michal Sojka, emeritní ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a dokumentarista a kněz Jan Hanák. Složení panelu navržené generálním ředitelem ČT schválila Rada ČT.

„Etický panel vnímám jako nepostradatelný poradní orgán při výkonu své činnosti. Jeho základním posláním je posuzování otázek, které vyplývají z uplatňování Kodexu ČT. Má posílit důvěru veřejnosti v odpovědný přístup k otázkám profesní etiky a jejího dodržování. Věřím, že nominovaní odborníci mi pomohou právě ve složitých otázkách a posílí důvěru v Českou televizi,“ řekl Jan Souček, generální ředitel ČT. Etický panel jedná výhradně na základě zadání, která obdrží od generálního ředitele. Projednávání každého případu uzavírá jednomyslně přijatým usnesením.

Pozvání k účasti v panelu Maxima Tomoszka překvapilo. „Nominaci jsem si ‚vysloužil‘ nejspíše dlouhletou odbornou prací v oblasti profesní etiky, ale důležitou roli hrálo i to, že jsem odborností právník, což se v dosavadní praxi etického panelu ukázalo jako potřebné. Částečně hrála roli i geografická pestrost, v mém případě zakotvení v Olomouci,“ domníval se Maxim Tomoszek.

Členství v panelu vnímá jako velkou výzvu a odpovědnost. „Dlouhodobě si nesmírně vážím role, kterou veřejnoprávní média hrají ve veřejném prostoru, ovšem schopnost tuto roli plnit není žádnou samozřejmostí. Klíčovým aspektem je nezávislost. A právě k její ochraně, ve smyslu omezení vnějších vlivů vyvolaných potenciálně sporným chováním zaměstnanců televize, může významně přispívat etický panel,“ řekl proděkan s tím, že pokud bude panel svou práci vykonávat dobře, transparentně, srozumitelně pro veřejnost, může to významně posílit veřejné vnímání objektivity a nezávislosti ČT. „V situaci, kdy Česká televize denně čelí nevybíravým snahám o diskreditaci, je důležité dát jasný signál, že opodstatněná kritika je brána vážně, příslušné orgány se jí do hloubky a kvalitně zabývají a jsou přijímána odpovídající opatření.“

V rámci své činnosti v Etickém panelu ČT by rád nabídl svou expertizu v oblasti profesní etiky, řešení etických dilemat, etického usuzování, respektive argumentace. „Věřím, že tím přispěji k vysoké kvalitě stanovisek etického panelu, tak aby mohl plnit svou roli nejen zpětně v navržení odpovídajícího řešení, ale také do budoucna ve smyslu vodítka, jak v obdobných situacích postupovat. Neméně důležitá bude schopnost eticky problematické situace a jejich řešení srozumitelně a přesvědčivě komunikovat navenek. Rozhodně budu těžit i ze své odbornosti v oblasti ústavního práva, protože postavení veřejnoprávních médií je klíčové pro zdravé a kvalitní fungování demokracie a právního státu, ale také z hlediska bezpečnosti, kvality veřejného diskurzu a podobně,“ dodal Maxim Tomoszek.

Předchozí Etický panel ČT pracoval ve složení Nikolaj Savický, Petr Holubec, Richard Hindls, Václav Pačes a Petr Brod. Všichni členové na své funkce rezignovali k 31. březnu 2024.

Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva, proděkan pro studijní záležitosti PF UP, je členem Etického panelu České televize (ČT). S ním do pětičlenného poradního orgánu usednou novinářka Alžběta Bajgartová, mluvčí České lékařské komory Michal Sojka, emeritní ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a dokumentarista a kněz Jan Hanák. Složení panelu navržené generálním ředitelem ČT schválila Rada ČT.

„Etický panel vnímám jako nepostradatelný poradní orgán při výkonu své činnosti. Jeho základním posláním je posuzování otázek, které vyplývají z uplatňování Kodexu ČT. Má posílit důvěru veřejnosti v odpovědný přístup k otázkám profesní etiky a jejího dodržování. Věřím, že nominovaní odborníci mi pomohou právě ve složitých otázkách a posílí důvěru v Českou televizi,“ řekl Jan Souček, generální ředitel ČT. Etický panel jedná výhradně na základě zadání, která obdrží od generálního ředitele. Projednávání každého případu uzavírá jednomyslně přijatým usnesením.

Pozvání k účasti v panelu Maxima Tomoszka překvapilo. „Nominaci jsem si ‚vysloužil‘ nejspíše dlouhletou odbornou prací v oblasti profesní etiky, ale důležitou roli hrálo i to, že jsem odborností právník, což se v dosavadní praxi etického panelu ukázalo jako potřebné. Částečně hrála roli i geografická pestrost, v mém případě zakotvení v Olomouci,“ domníval se Maxim Tomoszek.

Členství v panelu vnímá jako velkou výzvu a odpovědnost. „Dlouhodobě si nesmírně vážím role, kterou veřejnoprávní média hrají ve veřejném prostoru, ovšem schopnost tuto roli plnit není žádnou samozřejmostí. Klíčovým aspektem je nezávislost. A právě k její ochraně, ve smyslu omezení vnějších vlivů vyvolaných potenciálně sporným chováním zaměstnanců televize, může významně přispívat etický panel,“ řekl proděkan s tím, že pokud bude panel svou práci vykonávat dobře, transparentně, srozumitelně pro veřejnost, může to významně posílit veřejné vnímání objektivity a nezávislosti ČT. „V situaci, kdy Česká televize denně čelí nevybíravým snahám o diskreditaci, je důležité dát jasný signál, že opodstatněná kritika je brána vážně, příslušné orgány se jí do hloubky a kvalitně zabývají a jsou přijímána odpovídající opatření.“

V rámci své činnosti v Etickém panelu ČT by rád nabídl svou expertizu v oblasti profesní etiky, řešení etických dilemat, etického usuzování, respektive argumentace. „Věřím, že tím přispěji k vysoké kvalitě stanovisek etického panelu, tak aby mohl plnit svou roli nejen zpětně v navržení odpovídajícího řešení, ale také do budoucna ve smyslu vodítka, jak v obdobných situacích postupovat. Neméně důležitá bude schopnost eticky problematické situace a jejich řešení srozumitelně a přesvědčivě komunikovat navenek. Rozhodně budu těžit i ze své odbornosti v oblasti ústavního práva, protože postavení veřejnoprávních médií je klíčové pro zdravé a kvalitní fungování demokracie a právního státu, ale také z hlediska bezpečnosti, kvality veřejného diskurzu a podobně,“ dodal Maxim Tomoszek.

Předchozí Etický panel ČT pracoval ve složení Nikolaj Savický, Petr Holubec, Richard Hindls, Václav Pačes a Petr Brod. Všichni členové na své funkce rezignovali k 31. březnu 2024.

Diagnostika a léčba onemocnění a zejména karcinomu pankreatu (slinivky břišní) byly stěžejním tématem 22. Pankreatologického dne a 19. ročníku kongresu Olomouc Live Endoscopy, které se konaly v olomouckém Clarion Congress Hotelu. Propojených odborných akcí se zúčastnilo více než 400 lékařů a vědců nejen z Česka.

Po dva dny si zkušenosti a nové poznatky vyměňovali odborníci na gastroenterologii, chirurgii, onkologii, radiologii, patologii a další specialisté, také vědci podílející se na základním i aplikovaném výzkumu zaměřujícím se na problematiku pankreatu. Záštitu tomuto multidisciplinárnímu setkání poskytl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík a děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář.

Program Pankreatologického dne, který pořádá Český pankreatologický klub vedený primářem I. chirurgické kliniky LF UP a FNOL Martinem Lovečkem, pokryl celé spektrum problematiky moderní pankreatologie. „Vzhledem k narůstající incidenci karcinomu pankreatu byla vůbec poprvé vyčleněna samostatná onkologická sekce, v níž se sešla sestava předních českých onkologů, jako je přednosta onkologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Vočka, Milan Vošmik z Fakultní nemocnice Hradec Králové nebo přednosta naší kliniky Bohuslav Melichar,“ uvedla členka organizačního výboru akce a taktéž specialistka na problematiku rakoviny slinivky Beatrice Mohelníková Duchoňová z Onkologické kliniky LF UP a FNOL.

Hovořilo se mimo jiné o specifickém profilu lipidů v krvi pacientů s karcinomem pankreatu, který lze nalézt již v časných stádiích onemocnění, a mohl by tedy být využit pro časnou diagnostiku a screening. Řeč byla také o možnostech robotické miniinvazivní chirurgie v léčbě rakoviny slinivky či o výsledcích cílené terapie v klinické praxi.

Zahraničním hostem byl Santhi Swaroop Vege z Mayo Clinic v Rochestru, přední americký pankreatolog, který se podílí na tvorbě mezinárodních doporučených postupů. „Měl velmi motivační přednášku a večer měli mladí začínající lékaři možnost s ním diskutovat u společné večeře a získat mnoho zajímavých poznatků,“ doplnila profesorka olomoucké onkologie s tím, že reakce na připravený program jsou nadšené. „Tato multidisciplinární setkání jsou cestou, jak zlepšit dosud velmi špatné výsledky s diagnostikou a léčbou karcinomu pankreatu,“ dodala.

Na Pankreatologický den navázal workshopově pojatý kongres Olomouc Live Endoscopy, během kterého odborníci provedli dvanáct výkonů nejobtížnější terapeutické endoskopie. Hostem byl mimo jiné německý endoskopista Alanna Ebigbo působící v Univerzitní nemocnici v Augsburgu.

„Workshop podtrhl význam mezioborové spolupráce v gastroenterologii, jeden z výkonů byl proveden intervenčním radiologem, na jiný ihned plánovaně navázal chirurgický výkon. Dále bylo provedeno telecytologické vyšetření, které je na našem pracovišti díky spolupráci s patology běžné. Průběh dalšího výkonu byl modifikován po konzultaci s radiačním onkologem. Workshop ukázal českou digestivní endoskopii v tom nejlepším světle,“ přiblížil odborný garant akce, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické LF UP a FNOL Ondřej Urban.

Diagnostika a léčba onemocnění a zejména karcinomu pankreatu (slinivky břišní) byly stěžejním tématem 22. Pankreatologického dne a 19. ročníku kongresu Olomouc Live Endoscopy, které se konaly v olomouckém Clarion Congress Hotelu. Propojených odborných akcí se zúčastnilo více než 400 lékařů a vědců nejen z Česka.

Po dva dny si zkušenosti a nové poznatky vyměňovali odborníci na gastroenterologii, chirurgii, onkologii, radiologii, patologii a další specialisté, také vědci podílející se na základním i aplikovaném výzkumu zaměřujícím se na problematiku pankreatu. Záštitu tomuto multidisciplinárnímu setkání poskytl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík a děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář.

Program Pankreatologického dne, který pořádá Český pankreatologický klub vedený primářem I. chirurgické kliniky LF UP a FNOL Martinem Lovečkem, pokryl celé spektrum problematiky moderní pankreatologie. „Vzhledem k narůstající incidenci karcinomu pankreatu byla vůbec poprvé vyčleněna samostatná onkologická sekce, v níž se sešla sestava předních českých onkologů, jako je přednosta onkologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Vočka, Milan Vošmik z Fakultní nemocnice Hradec Králové nebo přednosta naší kliniky Bohuslav Melichar,“ uvedla členka organizačního výboru akce a taktéž specialistka na problematiku rakoviny slinivky Beatrice Mohelníková Duchoňová z Onkologické kliniky LF UP a FNOL.

Hovořilo se mimo jiné o specifickém profilu lipidů v krvi pacientů s karcinomem pankreatu, který lze nalézt již v časných stádiích onemocnění, a mohl by tedy být využit pro časnou diagnostiku a screening. Řeč byla také o možnostech robotické miniinvazivní chirurgie v léčbě rakoviny slinivky či o výsledcích cílené terapie v klinické praxi.

Zahraničním hostem byl Santhi Swaroop Vege z Mayo Clinic v Rochestru, přední americký pankreatolog, který se podílí na tvorbě mezinárodních doporučených postupů. „Měl velmi motivační přednášku a večer měli mladí začínající lékaři možnost s ním diskutovat u společné večeře a získat mnoho zajímavých poznatků,“ doplnila profesorka olomoucké onkologie s tím, že reakce na připravený program jsou nadšené. „Tato multidisciplinární setkání jsou cestou, jak zlepšit dosud velmi špatné výsledky s diagnostikou a léčbou karcinomu pankreatu,“ dodala.

Na Pankreatologický den navázal workshopově pojatý kongres Olomouc Live Endoscopy, během kterého odborníci provedli dvanáct výkonů nejobtížnější terapeutické endoskopie. Hostem byl mimo jiné německý endoskopista Alanna Ebigbo působící v Univerzitní nemocnici v Augsburgu.

„Workshop podtrhl význam mezioborové spolupráce v gastroenterologii, jeden z výkonů byl proveden intervenčním radiologem, na jiný ihned plánovaně navázal chirurgický výkon. Dále bylo provedeno telecytologické vyšetření, které je na našem pracovišti díky spolupráci s patology běžné. Průběh dalšího výkonu byl modifikován po konzultaci s radiačním onkologem. Workshop ukázal českou digestivní endoskopii v tom nejlepším světle,“ přiblížil odborný garant akce, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické LF UP a FNOL Ondřej Urban.

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších osm členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. V prvním díle zamíříme na Vrije Universiteit Amsterdam.

Historie Vrije Universiteit Amsterdam (VU, v překladu Svobodná univerzita) sahá do roku 1880, kdy byla založena jako první soukromá univerzita nezávislá na státu i na Holandské protestantské církvi. I když dnes již funguje jako veřejná vysoká škola financovaná státem, je stále hrdá na svou tradici svobody a osobní odpovědnosti.

Panna v zahradě
Univerzitní pečeť zobrazuje pannu, která svobodně žije v zahradě a ukazuje k Bohu.

S více než 30 000 studenty, z nichž necelých 6 000 pochází ze zahraničí, představuje živou a pestrou komunitu. Univerzita je domovem pro deset fakult, které pokrývají disciplíny od humanitních věd až po přírodní vědy. VU je známá svým interdisciplinárním výzkumem a společenským zapojením, zejména v oblastech jako genderová rovnost či umělá inteligence. Ve vědě a výzkumu se orientuje také na lidské zdraví, dopady globalizace nebo výzkum veřejné správy. Důraz klade na udržitelný rozvoj a řešení globálních problémů, jako jsou klimatické změny a ochrana životního prostředí.

Všechny fakulty VU jsou součástí jednoho kampusu, který se nachází ve čtvrti Buitenveldert. Ta přiléhá k moderní a dynamické obchodní čtvrti Zuidas, inspirované například slavnou pařížskou La Défense. Amsterdam je také známý svou sítí vodních kanálů – a jinak tomu není ani v okolí univerzitního kampusu. Nejen po nich, ale i na kole či veřejnou dopravou se dá za chvíli dojet do jednoho z rozlehlých parků, slavného Rijksmusea nebo centra města.

Různé příležitosti, které VU Amsterdam svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. Zkuste se podívat také na společnou mapu zdrojů pro vědu a výzkum, kde má VU Amsterdam 62 pracovišť, která jsou otevřená ke spolupráci v nejrůznějších oborech.

Univerzity v Auroře mají dohromady přes 260 000 studentů a 30 000 zaměstnanců. Společně chtějí posunout evropské vysoké školství dál a fungovat jako jeden velký kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výukové materiály, výzkumné zdroje i pracoviště, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších osm členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. V prvním díle zamíříme na Vrije Universiteit Amsterdam.

Historie Vrije Universiteit Amsterdam (VU, v překladu Svobodná univerzita) sahá do roku 1880, kdy byla založena jako první soukromá univerzita nezávislá na státu i na Holandské protestantské církvi. I když dnes již funguje jako veřejná vysoká škola financovaná státem, je stále hrdá na svou tradici svobody a osobní odpovědnosti.

Panna v zahradě
Univerzitní pečeť zobrazuje pannu, která svobodně žije v zahradě a ukazuje k Bohu.

S více než 30 000 studenty, z nichž necelých 6 000 pochází ze zahraničí, představuje živou a pestrou komunitu. Univerzita je domovem pro deset fakult, které pokrývají disciplíny od humanitních věd až po přírodní vědy. VU je známá svým interdisciplinárním výzkumem a společenským zapojením, zejména v oblastech jako genderová rovnost či umělá inteligence. Ve vědě a výzkumu se orientuje také na lidské zdraví, dopady globalizace nebo výzkum veřejné správy. Důraz klade na udržitelný rozvoj a řešení globálních problémů, jako jsou klimatické změny a ochrana životního prostředí.

Všechny fakulty VU jsou součástí jednoho kampusu, který se nachází ve čtvrti Buitenveldert. Ta přiléhá k moderní a dynamické obchodní čtvrti Zuidas, inspirované například slavnou pařížskou La Défense. Amsterdam je také známý svou sítí vodních kanálů – a jinak tomu není ani v okolí univerzitního kampusu. Nejen po nich, ale i na kole či veřejnou dopravou se dá za chvíli dojet do jednoho z rozlehlých parků, slavného Rijksmusea nebo centra města.

Různé příležitosti, které VU Amsterdam svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. Zkuste se podívat také na společnou mapu zdrojů pro vědu a výzkum, kde má VU Amsterdam 62 pracovišť, která jsou otevřená ke spolupráci v nejrůznějších oborech.

Univerzity v Auroře mají dohromady přes 260 000 studentů a 30 000 zaměstnanců. Společně chtějí posunout evropské vysoké školství dál a fungovat jako jeden velký kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výukové materiály, výzkumné zdroje i pracoviště, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Dech, evropská bezpečnost nebo alternativní pravda – to jsou témata, se kterými vystoupí vědkyně a vědci z Univerzity Palackého na multioborovém diskuzním fóru Meltingpot, které je součástí jednoho z největších a nejrozmanitějších festivalů v Česku Colours of Ostrava. Ten vypukne v Dolní oblasti Vítkovice již za dva týdny a návštěvníci po celou dobu budou moci zavítat do info & relax zóny UP. V sobotu 20. července pak bude patřit Envision stage pětici olomouckých řečníků.

Během sobotního odpoledne v bývalém velíně koksovny ve vítkovickém areálu vystoupí Petra Gaul Aláčová z fakulty zdravotnických věd, která promluví o dechu coby klíči ke zdraví, vystřídá ji politolog z filozofické fakulty Hynek Melichar věnující se evropské bezpečnosti. Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty upozorní, že za vše mohou neurony, Petr Baďura z cyrilometodějské teologické fakulty pak bude hovořit o životním stylu českých teenagerů. Pětici řečníků z UP uzavře příspěvkem o alternativní pravdě z pohledu práva Michael Kohajda z právnické fakulty. Přednášky o přestávkách doplní science show v režii Pevnosti poznání.

„V loňském roce jsme si na jednom z největších tuzemských festivalů odbyli velice úspěšnou premiéru, kdy se všichni naši speakeři setkali s perfektními ohlasy. Nepochybuji, že tomu bude stejně i letos s pěticí řečníků, kteří návštěvníkům přinesou velice atraktivní témata,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Univerzita Palackého však nebude v Ostravě vidět jen na scéně Meltingpot fóra. „Po celé čtyři dny festivalu budou moci návštěvníci zavítat v těsné blízkosti multifunkční haly Gong do naší info & relax zóny Poznej Olomouc – univerzitní město, kde si mohou odpočinout od nabitého festivalového programu, dozvědět se něco o Univerzitě Palackého a Olomouci, ale také si třeba vyzkoušet laickou resuscitaci s našimi medičkami, 3D tisk s katedrou geoinformatiky nebo zábavné pokusy se spolkem UP Crowd,“ dodal Ondřej Martínek.

Letošní ročník multižánrového festivalu Colours of Ostrava, který patří k největším a nejoblíbenějším kulturním akcím v České republice, se uskuteční ve dnech 17.–20. července, jako tradičně v průmyslovém prostředí Dolní oblasti Vítkovice. Kromě koncertů, divadel nebo filmových projekcí je součástí festivalu i multioborové diskuzní fórum Meltingpot, na kterém je možné se setkat se zajímavými osobnostmi z celého světa. Hlavními tématy letošního fóra jsou zdraví, dlouhověkost a biohacking, zaměří se ale také třeba na mezilidské vztahy, technologické novinky nebo vzdělávání. Více zde.

Univerzita Palackého se na festivalu Colours of Ostrava a fóru Meltingpot představila poprvé vloni, v rámci oslav 450. výročí založení vysokého učení v Olomouci. 

UP na Meltingpot fóru 2024

sobota 20. července, Envision stage

12:00–13:00 Petra Gaul Aláčová (FZV)

Dech jako klíč k našemu zdraví

13:45–14:45 Hynek Melichar (FF)

Evropská bezpečnost v nebezpečném světě

15:30–16:30 Ivana Fellnerová (PřF)

Paměť, emoce, antidepresiva a drogy: za vším hledej neuron

17:15–18:15 Petr Baďura (CMTF)

Životní styl českých teenagerů v datech od (A)lkoholu po (Zzz)pánek

19:00–20:00 Michael Kohajda (PF)

Pravda a alternativní pravda pohledem práva

V časech 16:45–17:15 a 18:30–19:00 se mohou návštěvníci těšit na science show Pevnosti poznání.

Dech, evropská bezpečnost nebo alternativní pravda – to jsou témata, se kterými vystoupí vědkyně a vědci z Univerzity Palackého na multioborovém diskuzním fóru Meltingpot, které je součástí jednoho z největších a nejrozmanitějších festivalů v Česku Colours of Ostrava. Ten vypukne v Dolní oblasti Vítkovice již za dva týdny a návštěvníci po celou dobu budou moci zavítat do info & relax zóny UP. V sobotu 20. července pak bude patřit Envision stage pětici olomouckých řečníků.

Během sobotního odpoledne v bývalém velíně koksovny ve vítkovickém areálu vystoupí Petra Gaul Aláčová z fakulty zdravotnických věd, která promluví o dechu coby klíči ke zdraví, vystřídá ji politolog z filozofické fakulty Hynek Melichar věnující se evropské bezpečnosti. Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty upozorní, že za vše mohou neurony, Petr Baďura z cyrilometodějské teologické fakulty pak bude hovořit o životním stylu českých teenagerů. Pětici řečníků z UP uzavře příspěvkem o alternativní pravdě z pohledu práva Michael Kohajda z právnické fakulty. Přednášky o přestávkách doplní science show v režii Pevnosti poznání.

„V loňském roce jsme si na jednom z největších tuzemských festivalů odbyli velice úspěšnou premiéru, kdy se všichni naši speakeři setkali s perfektními ohlasy. Nepochybuji, že tomu bude stejně i letos s pěticí řečníků, kteří návštěvníkům přinesou velice atraktivní témata,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Univerzita Palackého však nebude v Ostravě vidět jen na scéně Meltingpot fóra. „Po celé čtyři dny festivalu budou moci návštěvníci zavítat v těsné blízkosti multifunkční haly Gong do naší info & relax zóny Poznej Olomouc – univerzitní město, kde si mohou odpočinout od nabitého festivalového programu, dozvědět se něco o Univerzitě Palackého a Olomouci, ale také si třeba vyzkoušet laickou resuscitaci s našimi medičkami, 3D tisk s katedrou geoinformatiky nebo zábavné pokusy se spolkem UP Crowd,“ dodal Ondřej Martínek.

Letošní ročník multižánrového festivalu Colours of Ostrava, který patří k největším a nejoblíbenějším kulturním akcím v České republice, se uskuteční ve dnech 17.–20. července, jako tradičně v průmyslovém prostředí Dolní oblasti Vítkovice. Kromě koncertů, divadel nebo filmových projekcí je součástí festivalu i multioborové diskuzní fórum Meltingpot, na kterém je možné se setkat se zajímavými osobnostmi z celého světa. Hlavními tématy letošního fóra jsou zdraví, dlouhověkost a biohacking, zaměří se ale také třeba na mezilidské vztahy, technologické novinky nebo vzdělávání. Více zde.

Univerzita Palackého se na festivalu Colours of Ostrava a fóru Meltingpot představila poprvé vloni, v rámci oslav 450. výročí založení vysokého učení v Olomouci. 

UP na Meltingpot fóru 2024

sobota 20. července, Envision stage

12:00–13:00 Petra Gaul Aláčová (FZV)

Dech jako klíč k našemu zdraví

13:45–14:45 Hynek Melichar (FF)

Evropská bezpečnost v nebezpečném světě

15:30–16:30 Ivana Fellnerová (PřF)

Paměť, emoce, antidepresiva a drogy: za vším hledej neuron

17:15–18:15 Petr Baďura (CMTF)

Životní styl českých teenagerů v datech od (A)lkoholu po (Zzz)pánek

19:00–20:00 Michael Kohajda (PF)

Pravda a alternativní pravda pohledem práva

V časech 16:45–17:15 a 18:30–19:00 se mohou návštěvníci těšit na science show Pevnosti poznání.

Po Horním náměstí, náměstí Národních hrdinů a Fakultní nemocnici Olomouc zamířilo Trienále SEFO 2024 také na právnickou fakultu, přesněji na fasádu budovy A. Zdobí ji dílo Monument AI – Spravedlnost, které je výsledkem „hry“ Vladimíra Havlíka, olomouckého performera, malíře, kreslíře a vysokoškolského pedagoga, s umělou inteligencí.

„Vladimír Havlík se v rámci Trienále SEFO pouští na území jen málo známá a nebezpečná – obrací se k AI a testuje její kreativní možnosti, ambice i vlastní imaginaci. Vyzývá ji k rekonstrukci původních realizací, performancí a happeningů svých a svých kolegů, přičemž dává prostor je znovu interpretovat a revokovat zcela po svém,“ vysvětlila kurátorka Barbora Kundračíková z Muzea umění Olomouc.

Dílu tentokrát nepředcházela žádná performance. „Akce proběhla virtuálně, vytvořený monument jako by ji zdokumentoval. Což samozřejmě není pravda. Všímavý divák to určitě pozná, umělá inteligence naštěstí není dokonalá,“ řekl Vladimír Havlík, který působí na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. AI zadal prompt: Marina Abramović, slavná srbská umělkyně, zpodobňovala spravedlnost s využitím symbolů – vah, meče a šátku přes oči. „Měl jsem několik výsledků, společně s kurátorkou jsme vybrali takový, aby korespondoval s prostorem mezi budovami právnické fakulty,“ dodal umělec s tím, že by byl rád, kdyby vystavený dokument vyvolal diskuzi nejen mezi studenty práv.

O propojení umění a veřejného prostoru se právnická fakulta nesnaží poprvé. Od konce roku 2022 veřejně přístupné prostory v budově B zdobí velkoformátové abstraktní obrazy Michala Ožibka. „Naším cílem není pouze oživit prostory naší fakulty, ale nechat na naše studenty působit moderní umění, které k mladým lidem patří. V této snaze a spolupráci s kulturními institucemi našeho regionu budeme i v budoucnu pokračovat,“ řekl Michael Kohajda, proděkan pro komunikaci, vnější vztahy a konferenční podporu PF UP.

Výstava Trienále SEFO 2024 byla zahájena v Muzeu umění Olomouc 27. června a potrvá do konce roku.

Součást výstavy Trienále SEFO je k vidění i v areálu Fakultní nemocnice Olomouc před Teoretickými ústavy Lékařské fakulty UP. Jde o rozměrné, větrem rozpohybovávané dílo Automatizace Ludditů od maďarské dvojice Randomroutines, jehož tématem je postavení práce v životě lidí. Na fotce pouze detail konstrukce s několika tematickými výjevy. (vim)