Feed aggregator

Umělá inteligence, digitalizace a automatizace jsou témata, která táhnou. I v právu. Potvrdila to konference Future Legal 2025: Jak AI mění advokacii a právo, kterou organizovala olomoucká právnická fakulta se svými partnery. Na akademickou půdu přilákala na 250 účastníků, většinu z právní praxe.

Cílem odborného setkání bylo účastníkům na praktických příkladech ukázat umělou inteligenci použitelnou a využitelnou v právní praxi. Pořadatelé rozdělili konferenci do čtyř tematických bloků – AI jako realita dnešní advokacie, Využití AI v prostředí advokátních kanceláří, AI – Regulace a veřejná správa a AI ve vědě a právním vzdělávání. „Podařilo se nám získat přednášející z advokátních kanceláří a institucí, které umělou inteligenci používají každodenně a mají přehled o současných trendech. Externisty doplnili odborníci z naší fakulty, kteří mají co říct k AI ve vědě a v právním vzdělávání,“ uvedl za pořadatele Daniel Pospíšil, advokát, který zároveň působí na katedře klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností PF UP. Pro účastníky si připravil příspěvek nazvaný Umělá inteligence jako součást moderní advokacie.

Za fakultu konferenci zahájil Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum. „Vítám vás na olomoucké právnické fakultě, jsem rád, že jste k nám přijeli v tak hojném počtu. Naše fakulta se intenzivně věnuje problematice právních aspektů umělé inteligence a digitalizace obecně, a to jak ve svých výzkumných aktivitách, tak v rámci vzdělávacího procesu. Jedním z důkazů je i to, že jsme od prvního dubna tohoto roku zřídili specializovaný Institut pro právo a pokročilé technologie. Také například pracujeme na modernizaci studijních programů, tak aby se AI postupně dostávala do jejich obsahů,“ řekl proděkan zaplněné aule. Podle něj může umělá inteligence práci právníků výrazně zefektivnit, posunout dál a zlepšit, ale právníky nenahradí. Sám potom odpoledne vystoupil s příspěvkem Automatické právní bádání? Proměna role právního vědce v době AI.

Mezi přednášejícími byli také například Jakub Dohnal, advokát, řídící partner advokátní kanceláře ARROWS, který se výrazně podílel na organizaci celé konference, Ondřej Lichnovský, advokát, specialista na daňové právo, nebo Petr Kohout, právník z Krajského úřadu Středočeského kraje.

V publiku se sešel zajímavý mix právníků, advokátů, státních zaměstnanců, akademiků a studentů z České republiky a Slovenska. „Během více než šestihodinové cesty vlakem do Olomouce jsem netušila, že ta opravdová jízda začne až na právnické fakultě. A byla to jízda raketová. Děkuji za nadupané příspěvky plné praktických ukázek a vizionářských nápady,“ zhodnotila advokátka Lenka Mačkaľová, která se těšila, až doporučené nástroje a postupy vyzkouší. Konferenci za více než zdařilou označil i Luděk Plachký, advokát a absolvent PF UP, který se vrátil na fakultu po pěti letech. „Pořadatelé skvěle propojili svět právní praxe a svět akademický. Fakulta ukázala, že jde s dobou. Navíc jsem tu potkal spoustu známých a inspirativních kolegů. Atmosféra byla velmi podnětná,“ dodal.

Konference Future Legal 2025: Jak AI mění advokacii a právo, která se konala na PF UP 11. dubna, má svou webovou stránku. Podpořili ji advokátní kancelář ARROWS, advokát Daniel Pospíšil a Advokátní asociace pro AI.

Zemědělství a pěstování ovocných a okrasných dřevin v sobě skrývají řadu výzev, mezi které patří i problematika ochrany proti škůdcům. V posledních letech se v České republice objevují další invazní druhy hmyzu napadající tradiční ovocné stromy, jako jsou ořešáky a fíkovníky. S Tomášem Kurasem z katedry ekologie a životního prostředí jsme v rozhovoru pro Žurnál online hovořili o tom, jak tito škůdci ovlivňují pěstované dřeviny, jakým způsobem se šíří, jaké způsobují škody a jak se jim pěstitelé mohou bránit.

Tomáš Kuras se v rámci svého odborného zaměření věnuje studiu ekologie bezobratlých s akcentem na hmyz a jeho ochranu, problematice dopadu záměru a koncepcí na životní prostředí. Jako vysokoškolský pedagog působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a Ostravské univerzitě.

Jak ovlivňuje absence přirozených nepřátel škůdce v zemědělství?

Všechny přírodní jevy, včetně invazních druhů a mezidruhových interakcí, je potřeba vnímat v souvislostech. V první řadě je potřeba říci, že neexistují rostliny (snad s výjimkou některých mechů), které by jako potravní zdroj nevyužívali bezobratlí, zejména hmyz. Nejinak je tomu v případě rostlin okrasných a užitkových, které jsou u nás nepůvodní a pěstují se hromadně na polích a v sadech. To má za důsledek dva synergické efekty: kumulaci potravního zdroje a absenci přirozených nepřátel škůdců. V jejich domovině jsou populace škůdců tlumeny přirozenými predátory či parazitoidy. Nazýváme to biologickou kontrolou, která patří mezi základní ekosystémové služby. V produkčním intenzivním zemědělství ovšem musíme tuto ekosystémovou službu nahrazovat užíváním biocidů a různými agrotechnickými postupy, které přirozenou kontrolu nahrazují.

Slyšela jsem, že se objevili noví škůdci, kteří napadají ořechovníky a fíkovníky. Jak se k nám dostali?

Ořešák královský, který je běžně pěstovaný pro ořechy a kvalitní pevné dřevo, je původem z oblasti Střední Asie. Je vlastně až s podivem, že hmyzu vyvíjejícího se na ořešácích je jen velmi málo. Může za to zjevně vysoký obsah specifických obranných látek, jako jsou juglony, ale i tříslovin či fenolických látek v pletivech stromu. Dá se říct, že ořešák na svého škůdce poměrně dlouho „čekal“, a ten přišel. V posledních letech je invazně napadán vrtulí ořechovou ze Severní Ameriky. Tento druh se od 80. let šíří Evropou a byl potvrzen v mnoha zemích. U nás byl prvně zjištěn v roce 2017 na jižní Moravě u hranic s Rakouskem. Dnes se vyskytuje v nížinách v podstatě po celé České republice, zejména ale na jižní a střední Moravě a Ostravsku.

Fíkovník smokvoň pochází z Blízkého východu a jihozápadní Asie, odkud byl postupně člověkem rozšířen do střední Evropy. Ani smokvoň není pro škůdce preferovaným druhem kvůli obranným látkám v jejích pletivech. Přesto, pouhé dva roky po prvním záznamu vrtule ořechové u nás, je v roce 2019 poprvé na jižní Moravě na smokvoni nalezena molovenka fíková (Choreutis nemorana), která patří mezi motýly. V Olomouci byla na exteriérově pěstovaných smokvoních nalezena v roce 2024.

Jak se šíří a jak škodí těmto dřevinám, můžou způsobit i jejich odumření?

Oba výše uvedené druhy škůdců umí aktivně létat. Vlastními silami se dokážou šířit na stovky metrů a někdy zvládnout i kilometrové vzdálenosti. Při svém šíření mohou navíc profitovat z větrných proudů. Přesto je rychlost jejich šíření kontinentem poměrně značná. Z roku na rok se posunují o desítky až stovky kilometrů. Toto šíření ale vzniká v důsledku zavlékání druhů na sazenicích nebo kořenových obalech do nových oblastí. Přinejmenším vrtule ořechová se tímto způsobem dostala do Evropy, a to prostřednictvím mezinárodní přepravy zboží. Každý z uvedených druhů škodí trochu jinak. Vrtule ořechová napadá nezralé plody ořechu, kde vyžírá chodbičky. To způsobuje měknutí oplodí, jeho napadení hnilobami, přičemž plod (ořech) se nevyvine a opadá předčasně, nebo dozraje jako menší. Takto bývá poškozeno 50–70 % úrody, přičemž míra poškození i u blízkých stromů se může překvapivě významně lišit. Ve vztahu k přežívání stromu takový způsob napadení ale není až tak významný. V dlouhodobém měřítku má takový strom sníženou přirozenou schopnost reprodukce. Reprodukci ořešáku ale vesměs zajišťuje člověk, tedy pokud mu nedojde trpělivost s tím, že úroda ořechu bude nižší, tak perspektiva ořešáku je vcelku dobrá i s invazní vrtulí.

Molovenka fíková se vyvíjí na listech a zde je situace poněkud obtížnější. Napadení asimilačního aparátu smokvoně může snižovat její vitalitu, navíc je vstupní branou pro další, zejména houbové choroby. Při rozsáhlejší a opakované invazi by mohlo dojít k oslabení až k úhynu smokvoně. Takové případy ale z České republiky nejsou doposud evidovány.

Jaká je obrana před šířením?

Před šířením v podstatě žádná obrana není. Oba druhy jsou volně létavé. Jejich rozšíření až na naše území souvisí s mírným průběhem zim v poslední dekádě. Oba druhy jsou citlivé na déletrvající mrazy v zimním období, tyto se ale v posledních letech příliš nekonají. Přirozená klimatická bariéra tedy padla a vrtule i molovenka se tak rozšířily ve svých nových areálech severněji. Lokální opatření jsou jen kosmetická. Prevencí šíření vrtule ořechové je sběr a otrhávání mladých napadených ořechů s larvami, což sníží výskyt dospělců v následujícím roce. Napadené ořechy je nejlépe zlikvidovat (to má význam ale jen v případě ořechů, kde se nacházejí larvy vrtule. Později v sezoně se larvy kuklí v zemi a na ořeších se již nenacházejí). Lze použít i žluté lepové desky (instalace na konci července a v srpnu, a to na osluněných částech korun ořešáků), které atrahují dospělé vrtule. Dezinsekční účinek proti vrtuli by mohlo mít také vápnění pod korunami stromů. Aktivní ochranu představují různé postřiky biologické (na bázi Bacillus thuringiensis) i chemické ochrany. K ošetření stromů proti vrtuli ořechové lze použít přípravky registrované proti běžné vrtuli třešňové. Takto lze ale postupovat spíše při individuální ochraně jednotlivých stromů

Smokvoně se u nás běžně (zatím) nepěstují a ve volné krajině je nenajdeme. Zde by měla individuální ochrana proto větší naději na úspěch. K ochraně před molovenkou se dají použít výše uvedené postupy a efektivněji. Protože molovenka přezimuje ve stádiu kukly na spadlých listech, bylo by možno jako prevenci doporučit podzimní vyhrabávání a likvidaci opadu a stejně tak vápnění. V obou případech je ale jasné, že se do budoucna bude jednat o dlouhodobý proces individuální ochrany. Je zde ale světlo na konci tunelu. V podstatě všechny nově příchozí invazní druhy dříve nebo později dostihnou jejich přirození nepřátelé. Je jen otázkou, jak dlouho to bude trvat.

Jak lidé poznají, že je strom napadený těmito škůdci?

V případě ořešáků se jedná o napadení zeleného oplodí ořechu, do kterého vrtule ořechová klade vajíčka. Bělavé larvy postupně vyhlodávají zelené oplodí ořechu, které následně ztmavne. Současně začíná hniloba. Napadený plod ořechu je tak menší (nebo se vůbec nevyvine), na povrchu má svraštělou zaschlou černou přischlou slupku. Druh má u nás jen jedinou generaci synchronizovanou s vývojem ořechů. V případě smokvoně dochází k napadení listu. Drobné a pohyblivé housenky se zapřádají na povrchu listu a v něm vykousávají drobná okénka tzv. skeletizace listu. Na napadených listech jsou patrné bělavé zápředky (pavučinky) housenek, často i s kuličkami trusu a housenkami. V místě zápředku je list mírně zakřivený až zavinutý. Druh má u nás 2 (3) generace, přičemž letní bývá početnější. Občas lze pozorovat také drobné, dobře pohyblivé hnědě-skořicově zbarvené drobné motýlky, jak poskakují, až poletují na listech smokvoně. Při menším napadení není poškození listoví smokvoně příliš nápadné.

Zemědělství a pěstování ovocných a okrasných dřevin v sobě skrývají řadu výzev, mezi které patří i problematika ochrany proti škůdcům. V posledních letech se v České republice objevují další invazní druhy hmyzu napadající tradiční ovocné stromy, jako jsou ořešáky a fíkovníky. S Tomášem Kurasem z katedry ekologie a životního prostředí jsme v rozhovoru pro Žurnál online hovořili o tom, jak tito škůdci ovlivňují pěstované dřeviny, jakým způsobem se šíří, jaké způsobují škody a jak se jim pěstitelé mohou bránit.

Tomáš Kuras se v rámci svého odborného zaměření věnuje studiu ekologie bezobratlých s akcentem na hmyz a jeho ochranu, problematice dopadu záměru a koncepcí na životní prostředí. Jako vysokoškolský pedagog působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a Ostravské univerzitě.

Jak ovlivňuje absence přirozených nepřátel škůdce v zemědělství?

Všechny přírodní jevy, včetně invazních druhů a mezidruhových interakcí, je potřeba vnímat v souvislostech. V první řadě je potřeba říci, že neexistují rostliny (snad s výjimkou některých mechů), které by jako potravní zdroj nevyužívali bezobratlí, zejména hmyz. Nejinak je tomu v případě rostlin okrasných a užitkových, které jsou u nás nepůvodní a pěstují se hromadně na polích a v sadech. To má za důsledek dva synergické efekty: kumulaci potravního zdroje a absenci přirozených nepřátel škůdců. V jejich domovině jsou populace škůdců tlumeny přirozenými predátory či parazitoidy. Nazýváme to biologickou kontrolou, která patří mezi základní ekosystémové služby. V produkčním intenzivním zemědělství ovšem musíme tuto ekosystémovou službu nahrazovat užíváním biocidů a různými agrotechnickými postupy, které přirozenou kontrolu nahrazují.

Slyšela jsem, že se objevili noví škůdci, kteří napadají ořechovníky a fíkovníky. Jak se k nám dostali?

Ořešák královský, který je běžně pěstovaný pro ořechy a kvalitní pevné dřevo, je původem z oblasti Střední Asie. Je vlastně až s podivem, že hmyzu vyvíjejícího se na ořešácích je jen velmi málo. Může za to zjevně vysoký obsah specifických obranných látek, jako jsou juglony, ale i tříslovin či fenolických látek v pletivech stromu. Dá se říct, že ořešák na svého škůdce poměrně dlouho „čekal“, a ten přišel. V posledních letech je invazně napadán vrtulí ořechovou ze Severní Ameriky. Tento druh se od 80. let šíří Evropou a byl potvrzen v mnoha zemích. U nás byl prvně zjištěn v roce 2017 na jižní Moravě u hranic s Rakouskem. Dnes se vyskytuje v nížinách v podstatě po celé České republice, zejména ale na jižní a střední Moravě a Ostravsku.

Fíkovník smokvoň pochází z Blízkého východu a jihozápadní Asie, odkud byl postupně člověkem rozšířen do střední Evropy. Ani smokvoň není pro škůdce preferovaným druhem kvůli obranným látkám v jejích pletivech. Přesto, pouhé dva roky po prvním záznamu vrtule ořechové u nás, je v roce 2019 poprvé na jižní Moravě na smokvoni nalezena molovenka fíková (Choreutis nemorana), která patří mezi motýly. V Olomouci byla na exteriérově pěstovaných smokvoních nalezena v roce 2024.

Jak se šíří a jak škodí těmto dřevinám, můžou způsobit i jejich odumření?

Oba výše uvedené druhy škůdců umí aktivně létat. Vlastními silami se dokážou šířit na stovky metrů a někdy zvládnout i kilometrové vzdálenosti. Při svém šíření mohou navíc profitovat z větrných proudů. Přesto je rychlost jejich šíření kontinentem poměrně značná. Z roku na rok se posunují o desítky až stovky kilometrů. Toto šíření ale vzniká v důsledku zavlékání druhů na sazenicích nebo kořenových obalech do nových oblastí. Přinejmenším vrtule ořechová se tímto způsobem dostala do Evropy, a to prostřednictvím mezinárodní přepravy zboží. Každý z uvedených druhů škodí trochu jinak. Vrtule ořechová napadá nezralé plody ořechu, kde vyžírá chodbičky. To způsobuje měknutí oplodí, jeho napadení hnilobami, přičemž plod (ořech) se nevyvine a opadá předčasně, nebo dozraje jako menší. Takto bývá poškozeno 50–70 % úrody, přičemž míra poškození i u blízkých stromů se může překvapivě významně lišit. Ve vztahu k přežívání stromu takový způsob napadení ale není až tak významný. V dlouhodobém měřítku má takový strom sníženou přirozenou schopnost reprodukce. Reprodukci ořešáku ale vesměs zajišťuje člověk, tedy pokud mu nedojde trpělivost s tím, že úroda ořechu bude nižší, tak perspektiva ořešáku je vcelku dobrá i s invazní vrtulí.

Molovenka fíková se vyvíjí na listech a zde je situace poněkud obtížnější. Napadení asimilačního aparátu smokvoně může snižovat její vitalitu, navíc je vstupní branou pro další, zejména houbové choroby. Při rozsáhlejší a opakované invazi by mohlo dojít k oslabení až k úhynu smokvoně. Takové případy ale z České republiky nejsou doposud evidovány.

Jaká je obrana před šířením?

Před šířením v podstatě žádná obrana není. Oba druhy jsou volně létavé. Jejich rozšíření až na naše území souvisí s mírným průběhem zim v poslední dekádě. Oba druhy jsou citlivé na déletrvající mrazy v zimním období, tyto se ale v posledních letech příliš nekonají. Přirozená klimatická bariéra tedy padla a vrtule i molovenka se tak rozšířily ve svých nových areálech severněji. Lokální opatření jsou jen kosmetická. Prevencí šíření vrtule ořechové je sběr a otrhávání mladých napadených ořechů s larvami, což sníží výskyt dospělců v následujícím roce. Napadené ořechy je nejlépe zlikvidovat (to má význam ale jen v případě ořechů, kde se nacházejí larvy vrtule. Později v sezoně se larvy kuklí v zemi a na ořeších se již nenacházejí). Lze použít i žluté lepové desky (instalace na konci července a v srpnu, a to na osluněných částech korun ořešáků), které atrahují dospělé vrtule. Dezinsekční účinek proti vrtuli by mohlo mít také vápnění pod korunami stromů. Aktivní ochranu představují různé postřiky biologické (na bázi Bacillus thuringiensis) i chemické ochrany. K ošetření stromů proti vrtuli ořechové lze použít přípravky registrované proti běžné vrtuli třešňové. Takto lze ale postupovat spíše při individuální ochraně jednotlivých stromů

Smokvoně se u nás běžně (zatím) nepěstují a ve volné krajině je nenajdeme. Zde by měla individuální ochrana proto větší naději na úspěch. K ochraně před molovenkou se dají použít výše uvedené postupy a efektivněji. Protože molovenka přezimuje ve stádiu kukly na spadlých listech, bylo by možno jako prevenci doporučit podzimní vyhrabávání a likvidaci opadu a stejně tak vápnění. V obou případech je ale jasné, že se do budoucna bude jednat o dlouhodobý proces individuální ochrany. Je zde ale světlo na konci tunelu. V podstatě všechny nově příchozí invazní druhy dříve nebo později dostihnou jejich přirození nepřátelé. Je jen otázkou, jak dlouho to bude trvat.

Jak lidé poznají, že je strom napadený těmito škůdci?

V případě ořešáků se jedná o napadení zeleného oplodí ořechu, do kterého vrtule ořechová klade vajíčka. Bělavé larvy postupně vyhlodávají zelené oplodí ořechu, které následně ztmavne. Současně začíná hniloba. Napadený plod ořechu je tak menší (nebo se vůbec nevyvine), na povrchu má svraštělou zaschlou černou přischlou slupku. Druh má u nás jen jedinou generaci synchronizovanou s vývojem ořechů. V případě smokvoně dochází k napadení listu. Drobné a pohyblivé housenky se zapřádají na povrchu listu a v něm vykousávají drobná okénka tzv. skeletizace listu. Na napadených listech jsou patrné bělavé zápředky (pavučinky) housenek, často i s kuličkami trusu a housenkami. V místě zápředku je list mírně zakřivený až zavinutý. Druh má u nás 2 (3) generace, přičemž letní bývá početnější. Občas lze pozorovat také drobné, dobře pohyblivé hnědě-skořicově zbarvené drobné motýlky, jak poskakují, až poletují na listech smokvoně. Při menším napadení není poškození listoví smokvoně příliš nápadné.

Localy adapted crop genotypes and organic farming may be the answer to climate change.  This is according to the first ever study investigating the impact of drought on yield and seed quality of different common bean genotypes, published in the European Journal of Agronomy. In this paper, scientists from the Czech Institute for Research and Advanced Technologies – CATRIN at Palacký University, together with colleagues from Spain and the USA, summarize the results of a pioneering three-year field experiment in both organic farming and conventional management. They showed that drought and agriculture practices significantly affect both yield and quality of beans, with extreme temperatures being a key factor.

Common bean is an important crop for sustainable food security. With climate change and increasing drought, farmers face a number of challenges in ensuring sufficient production. Selecting appropriate genotypes adapted to climate change, including drought, within different management systems is a viable strategy to mitigate the impacts of such conditions.

“The aim of the study was to evaluate different common bean genotypes – both landraces and commercially available ones – under different environmental conditions, different management systems and irrigation methods to understand how different growing conditions affect their yield and seed quality,” said one of the authors of the paper, Nuria De Diego of CATRIN.

During the three-year field experiment, researchers grew twelve different genotypes under irrigated and rainfed conditions using conventional and organic farming practices. They evaluated plant physiological responses, seed yield and quality parameters and their associations to identify potential biomarkers suitable for identifying resistant genotypes.

“The research has shown that both drought and management significantly affect bean yield and quality, with temperature extremes being a key factor affecting the observed parameters. Under irrigation, organic farming achieved comparable yields to conventional management and improved seed quality under conditions without irrigation. The landrace Arrocina de Álava was found to be drought tolerant with higher seed quality when grown without irrigation. This underlines the importance of landraces for the selection of genotypes resistant to climate change,” the scientist outlined some of the findings of the research.

The study has also confirmed that carbon isotope discrimination in seeds (Δ13C) is a reliable indicator for selecting stress-tolerant genotypes and highlighted the effect of extreme temperatures on seed fat and energy content. It also shows that it is essential to incorporate climate resilience considerations into crop breeding and the selection of agricultural practices.

CATRIN scientists collaborated on the research with colleagues from the University of the Basque Country and Auburn University.

Odpovědí na změny klimatu mohou být místně adaptované genotypy plodin a ekologické hospodaření. Vyplývá to z vůbec první studie, která zkoumá vliv sucha na výnos a kvalitu semen různých genotypů fazole obecné a kterou otiskl odborný časopis European Journal of Agronomy. Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého s kolegy ze Španělska a USA v ní shrnuli výsledky průkopnického tříletého polního experimentu, a to v ekologickém i konvenčním zemědělství. Prokázali, že sucho i zemědělské praktiky výrazně ovlivňují výnosy i kvalitu fazolí, přičemž klíčovým faktorem jsou extrémní teploty.

Fazole obecná je důležitou plodinou pro zajištění udržitelné potravinové bezpečnosti. Se změnou klimatu a zvyšujícím se suchem jsou zemědělci při zajišťování dostatečné produkce vystaveni řadě výzev. Výběr vhodných genotypů přizpůsobených klimatickým změnám, včetně sucha v rámci různých zemědělských systémů je životaschopnou strategií, jak dopady sucha zmírnit.

„Cílem studie bylo vyhodnotit různé genotypy fazole obecné – jak krajové odrůdy, tak komerčně dostupné – v odlišných environmentálních podmínkách, rozdílných režimech hospodaření a způsobech zavlažování, aby bylo možné porozumět tomu, jak různé růstové podmínky ovlivňují jejich výnos a kvalitu semen,“ uvedla jedna z autorek článku Nuria De Diego z CATRIN.

Během tříletého polního experimentu výzkumníci pěstovali dvanáct rozdílných genotypů v uměle zavlažovaných a přírodních dešťových podmínkách za použití postupů konvenčního a ekologického zemědělství. Hodnotili fyziologické reakce rostlin, výnosy semen a kvalitativní parametry a jejich souvislosti s cílem identifikovat možné biomarkery vhodné pro rozpoznání odolných genotypů.

„Výzkum prokázal, že jak sucho, tak i zemědělské praktiky významně ovlivňují výnosy a kvalitu fazolí, přičemž klíčovým faktorem ovlivňujícím sledované parametry jsou extrémní teploty. Ekologické zemědělství dosahovalo při zavlažování srovnatelných výnosů jako konvenční a zlepšilo kvalitu semen v podmínkách bez umělého zavlažování. Krajová odrůda Arrocina de Álava se vyznačovala dobrou tolerancí k suchu a vysokou kvalitou semen při pěstování bez zavlažování. To podtrhuje význam krajových odrůd pro selekci genotypů odolných vůči klimatickým změnám,“ přiblížila vědkyně některé ze závěrů výzkumu.

Studie rovněž potvrdila, že diskriminace izotopů uhlíku v semenech (Δ13C) je spolehlivým ukazatelem pro výběr genotypů odolných vůči stresu, a poukázala na vliv extrémních teplot na obsah tuku a energie v semenech. Vyplývá z ní rovněž, že hledisko klimatické odolnosti je nezbytné začlenit do šlechtění plodin a výběru zemědělských postupů.

Na výzkumu spolupracovali vědci z CATRIN s kolegy z University of the Basque Country a Auburn University. Více se dočtete zde. 

Odpovědí na změny klimatu mohou být místně adaptované genotypy plodin a ekologické hospodaření. Vyplývá to z vůbec první studie, která zkoumá vliv sucha na výnos a kvalitu semen různých genotypů fazole obecné a kterou otiskl odborný časopis European Journal of Agronomy. Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého s kolegy ze Španělska a USA v ní shrnuli výsledky průkopnického tříletého polního experimentu, a to v ekologickém i konvenčním zemědělství. Prokázali, že sucho i zemědělské praktiky výrazně ovlivňují výnosy i kvalitu fazolí, přičemž klíčovým faktorem jsou extrémní teploty.

Fazole obecná je důležitou plodinou pro zajištění udržitelné potravinové bezpečnosti. Se změnou klimatu a zvyšujícím se suchem jsou zemědělci při zajišťování dostatečné produkce vystaveni řadě výzev. Výběr vhodných genotypů přizpůsobených klimatickým změnám, včetně sucha v rámci různých zemědělských systémů je životaschopnou strategií, jak dopady sucha zmírnit.

„Cílem studie bylo vyhodnotit různé genotypy fazole obecné – jak krajové odrůdy, tak komerčně dostupné – v odlišných environmentálních podmínkách, rozdílných režimech hospodaření a způsobech zavlažování, aby bylo možné porozumět tomu, jak různé růstové podmínky ovlivňují jejich výnos a kvalitu semen,“ uvedla jedna z autorek článku Nuria De Diego z CATRIN.

Během tříletého polního experimentu výzkumníci pěstovali dvanáct rozdílných genotypů v uměle zavlažovaných a přírodních dešťových podmínkách za použití postupů konvenčního a ekologického zemědělství. Hodnotili fyziologické reakce rostlin, výnosy semen a kvalitativní parametry a jejich souvislosti s cílem identifikovat možné biomarkery vhodné pro rozpoznání odolných genotypů.

„Výzkum prokázal, že jak sucho, tak i zemědělské praktiky významně ovlivňují výnosy a kvalitu fazolí, přičemž klíčovým faktorem ovlivňujícím sledované parametry jsou extrémní teploty. Ekologické zemědělství dosahovalo při zavlažování srovnatelných výnosů jako konvenční a zlepšilo kvalitu semen v podmínkách bez umělého zavlažování. Krajová odrůda Arrocina de Álava se vyznačovala dobrou tolerancí k suchu a vysokou kvalitou semen při pěstování bez zavlažování. To podtrhuje význam krajových odrůd pro selekci genotypů odolných vůči klimatickým změnám,“ přiblížila vědkyně některé ze závěrů výzkumu.

Studie rovněž potvrdila, že diskriminace izotopů uhlíku v semenech (Δ13C) je spolehlivým ukazatelem pro výběr genotypů odolných vůči stresu, a poukázala na vliv extrémních teplot na obsah tuku a energie v semenech. Vyplývá z ní rovněž, že hledisko klimatické odolnosti je nezbytné začlenit do šlechtění plodin a výběru zemědělských postupů.

Na výzkumu spolupracovali vědci z CATRIN s kolegy z University of the Basque Country a Auburn University. Více se dočtete zde. 

Czech President Petr Pavel appointed the new rector of Palacký University Olomouc at Prague Castle. On 1 May, jurist Michael Kohajda is going to take over the leadership of the second oldest university in the country.

The term of office of the current UP rector, Dr Martin Procházka, terminates on the last day of April. The very next day, 1 May, Michael Kohajda will take over the office. The UP Academic Senate elected him to head the university at its January meeting, when fourteen senators gave him their votes in the second round of the secret ballot.

The election results and the protocol on the UP Rector election, along with the documents for the appointment, were handed over by the President of the UP Academic Senate, Irena Smolová, to the Czech Minister of Education. He submitted the documents to the Office of the President of the Czech Republic, which set the date of the ceremony for 15 April.

The UP Rector’s term of office is four years, so Michael Kohajda will head Palacký University Olomouc until 30 April 2029.

In the modern era of the reinstated university in Olomouc, altogether fifteen rectors have headed it since 1946: 13 men and 2 women. Kohajda will become the sixteenth. The university he will manage currently has roughly twenty-three thousand students studying at eight faculties and more than four thousand employees.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. (b. 1981)

He graduated from the UP Faculty of Law (UP FL) with a Master’s degree in Law and Legal Science. He obtained his doctoral degree and received his habilitation in Financial Law at the Charles University Faculty of Law. He has taught at UP FL for almost twenty years. Since 2020, he has held the position of Vice-Dean – (first for Doctoral Studies, Qualification Procedures, and Finances, including investments; currently he is Vice-Dean for External Relations and Investments). He is a member of the UP FL Scholarly Board and several other boards at the law faculties in Olomouc and Prague.

His research and publication activities focus on financial law, especially on public budgets, taxation, banking, insurance, and capital markets. His main professional interest involves financial system rules and supervision. In recent years, he has also focused on the legal rules related to the issuance and handling of crypto assets. Since 2024 he has been the principal investigator of the Czech Science Foundation standard project Crypto Assets as a Threat to Sovereignty. As regards international cooperation, he has undertaken a number of international research and teaching stays in Europe, the USA, and Australia. In addition to his academic activities, he has a successful legal practice.

In order to contribute to the development of society, he has been involved in politics. Between 2014 and 2022, he was a member of the Šumperk City Council, where he focused on budget policy and investments. In 2021, thanks to preferential votes, he won a seat in the Parliament of the Czech Republic for the Olomouc Region. He serves, among others, as a member of the Budget Committee in the Parliament. He was also a member of the Chamber of Deputies’ special investigative commission on the tragic event that took place at the Charles University Faculty of Arts in December 2023.

Prezident České republiky Petr Pavel jmenoval na Pražském hradě nového rektora Univerzity Palackého. Právník Michael Kohajda se vedení druhého nejstaršího učení v zemi ujme už 1. května.

S posledním dubnovým dnem skončí funkční období stávajícího rektora Univerzity Palackého lékaře Martina Procházky. Hned následující den, 1. května, převezme tento úřad právník Michael Kohajda. Akademický senát Univerzity Palackého jej zvolil do čela UP na svém lednovém zasedání, když pro něj v druhém kole tajné volby hlasovalo čtrnáct senátorů a senátorek. 

Výsledky volby i protokol o volbě kandidáta na funkci rektora UP včetně všech podkladů potřebných pro jmenování odeslala předsedkyně AS UP Irena Smolová ministru školství, mládeže a tělovýchovy. Ten dokumenty postoupil Kanceláři prezidenta ČR, která stanovila termín události na 15. duben. 

Funkční období rektora UP je čtyřleté, Michael Kohajda tedy Univerzitu Palackého povede do 30. dubna 2029.

V novodobé éře obnovené olomoucké univerzity stanulo v jejím čele od roku 1946 třináct rektorů a dvě rektorky. Michael Kohajda je tak šestnáctým v řadě. Od května bude řídit univerzitu, na které v současnosti studuje na osmi fakultách zhruba dvacet tři tisíc studentů a studentek a pracuje víc než čtyři tisíce zaměstnanců.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. (* 1981)

Na Právnické fakultě UP absolvoval magisterský obor Právo a právní věda. Doktorský titul získal a habilitační řízení v oboru finančního práva úspěšně ukončil na Právnické fakultě UK. Na PF UP působí jako akademik téměř dvacet let. Od roku 2020 zastává funkci proděkana – nejprve pro oblast doktorského studia, kvalifikačních řízení a financí včetně investic, v současnosti pak pro oblast vnějších vztahů a investic. Je členem Vědecké rady PF UP a několika oborových rad na právnických fakultách v Olomouci a Praze.

Jeho výzkumné a publikační aktivity se soustředí na finanční právo, zejména na veřejné rozpočty, daně, bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálové trhy. Hlavním odborným zájmem jsou pravidla a výkon dohledu v rámci finančního systému. V posledních letech se věnuje také právním pravidlům spojeným s vydáváním a nakládáním s kryptoaktivy. Od roku 2024 je hlavním řešitelem standardního projektu GA ČR Kryptoaktiva jako hrozba pro státní suverenitu. V rámci mezinárodní spolupráce absolvoval řadu zahraničních výzkumných a výukových pobytů v Evropě, USA i Austrálii. Kromě akademické činnosti se úspěšně věnuje právní praxi.

S cílem přispět k rozvoji společnosti se v minulosti zapojil do politického života. Mezi lety 2014 a 2022 byl členem rady města Šumperk, kde se zaměřoval na rozpočtovou politiku a investice. V roce 2021 získal díky preferenčním hlasům mandát poslance Parlamentu ČR za Olomoucký kraj. Působí mimo jiné jako člen rozpočtového výboru. Byl rovněž členem speciální vyšetřovací komise sněmovny k tragické události, která se odehrála na Filozofické fakultě UK v prosinci 2023.

Prezident České republiky Petr Pavel jmenoval na Pražském hradě nového rektora Univerzity Palackého. Právník Michael Kohajda se vedení druhého nejstaršího učení v zemi ujme už 1. května.

S posledním dubnovým dnem skončí funkční období stávajícího rektora Univerzity Palackého lékaře Martina Procházky. Hned následující den, 1. května, převezme tento úřad právník Michael Kohajda. Akademický senát Univerzity Palackého jej zvolil do čela UP na svém lednovém zasedání, když pro něj v druhém kole tajné volby hlasovalo čtrnáct senátorů a senátorek. 

Výsledky volby i protokol o volbě kandidáta na funkci rektora UP včetně všech podkladů potřebných pro jmenování odeslala předsedkyně AS UP Irena Smolová ministru školství, mládeže a tělovýchovy. Ten dokumenty postoupil Kanceláři prezidenta ČR, která stanovila termín události na 15. duben. 

Funkční období rektora UP je čtyřleté, Michael Kohajda tedy Univerzitu Palackého povede do 30. dubna 2029.

V novodobé éře obnovené olomoucké univerzity stanulo v jejím čele od roku 1946 třináct rektorů a dvě rektorky. Michael Kohajda je tak šestnáctým v řadě. Od května bude řídit univerzitu, na které v současnosti studuje na osmi fakultách zhruba dvacet tři tisíc studentů a studentek a pracuje víc než čtyři tisíce zaměstnanců.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. (* 1981)

Na Právnické fakultě UP absolvoval magisterský obor Právo a právní věda. Doktorský titul získal a habilitační řízení v oboru finančního práva úspěšně ukončil na Právnické fakultě UK. Na PF UP působí jako akademik téměř dvacet let. Od roku 2020 zastává funkci proděkana – nejprve pro oblast doktorského studia, kvalifikačních řízení a financí včetně investic, v současnosti pak pro oblast vnějších vztahů a investic. Je členem Vědecké rady PF UP a několika oborových rad na právnických fakultách v Olomouci a Praze.

Jeho výzkumné a publikační aktivity se soustředí na finanční právo, zejména na veřejné rozpočty, daně, bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálové trhy. Hlavním odborným zájmem jsou pravidla a výkon dohledu v rámci finančního systému. V posledních letech se věnuje také právním pravidlům spojeným s vydáváním a nakládáním s kryptoaktivy. Od roku 2024 je hlavním řešitelem standardního projektu GA ČR Kryptoaktiva jako hrozba pro státní suverenitu. V rámci mezinárodní spolupráce absolvoval řadu zahraničních výzkumných a výukových pobytů v Evropě, USA i Austrálii. Kromě akademické činnosti se úspěšně věnuje právní praxi.

S cílem přispět k rozvoji společnosti se v minulosti zapojil do politického života. Mezi lety 2014 a 2022 byl členem rady města Šumperk, kde se zaměřoval na rozpočtovou politiku a investice. V roce 2021 získal díky preferenčním hlasům mandát poslance Parlamentu ČR za Olomoucký kraj. Působí mimo jiné jako člen rozpočtového výboru. Byl rovněž členem speciální vyšetřovací komise sněmovny k tragické události, která se odehrála na Filozofické fakultě UK v prosinci 2023.

Breakthrough Prize – Průlomová cena v oblasti fundamentální fyziky byla udělena CERNským kolaboracím během slavnostního ceremoniálu 5. dubna v Los Angeles.  Cena v oblasti základní fyziky putuje ke kolaboracím ALICE, ATLAS, CMS a LHCb, které sdružují vědce z více než 70 zemí. 

Na Lékařskou fakultu UP se vrátili absolventi, kteří úspěšně završili studium medicíny v roce 1995. Během tradičního setkání Radicēs / Kořeny ve velké posluchárně Teoretických ústavů znovu zasedlo 154 zkušených lékařek a lékařů působících nejen napříč celou Českou republikou, ale například i v Německu nebo Spojených státech. Přes občasné lehké zaváhání při poznávání spolužáků to bylo setkání veselé, plné vzpomínek a smíchu, ale i uznalého podivu, jak se fakulta za těch třicet let proměnila.

„Nepřijde vám ta posluchárna nějaká menší? – Takže se to nezdá jen mně! Míval jsem mnohem více místa na kolena,“ bavili se někdejší studenti medicíny, když během absolventského setkání procházeli prostory fakulty. Prohlídky Dostavby Teoretických ústavů, muzea anatomie a Centesima – centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností navázaly na úvodní pozdravy ve velké posluchárně.  

Tam účastníky přivítali nejen členové „samozvaného“ organizačního výboru setkání, ale také proděkan Dušan Klos zastupující děkana a proděkanka Eva Klásková. „Chtěl bych vám poděkovat za to, jakým způsobem reprezentujete naši lékařskou fakultu, za vaši práci, kterou jste za těch třicet let odvedli, je mezi vámi spousta velkých osobností a známých tváří medicíny. Zároveň vám chci také popřát řadu dalších úspěchů v profesním i osobním životě a velmi se těším, že se s vámi později setkám i na vaší zlaté promoci,“ uvedl Dušan Klos, který společně s Evou Kláskovou a dalšími kolegy absolventům během prohlídek přiblížil proměny a současnost lékařské fakulty.

Ještě předtím se ale velká posluchárna doslova otřásla bouřlivým potleskem a výbuchy smíchu. Stačilo k tomu například jen, aby se za katedru postavil Petr Myšák, působící mimo jiné jako lékař litvínovských hokejistů. „Toto jsem si vždycky přál. Postavit se sem, kde stáli naši vyučující, a koukat na vás. Jsem strašně rád, že vás vidím,“ ujal se slova a připomněl, že byli poslední ročník, který vedle anatomie musel studovat také dějiny dělnického hnutí. A neopomněl zmínit ani několik olomouckých podniků, kam se spolužáky chodili po škole. Postřehy a vzpomínky přidali i další „třicátníci“ – Monika Machačová, Miroslav Havrlant nebo Bohdan Pomahač, který s manželkou Hanou, taktéž absolventkou, přiletěl z USA.

„Cesta se určitě vyplatila, s některými jsme se opravdu těch třicet let neviděli. Je to pro nás velká věc, teď jsme ještě všichni v nejlepších letech, kdo ví, jestli se nám podaří se takto setkat po čtyřiceti nebo padesáti letech od promoce, to už, myslím, bude horší,“ řekl známý plastický chirurg. „Je to fantastické, jsme rádi, že tu můžeme být. Když vidím tváře našich spolužáků, úplně mě to nabíjí energií a vrací se ta doba, kdy jsme tu studovali. Velmi se mi také líbilo muzeum anatomie a simulační centrum, je tu řada věcí nových,“ doplnila ho manželka. „Fakulta mi připadá pěknější, světlejší. Jde kupředu a to je super,“ dodal ještě Bohdan Pomahač, než se odebrali na oběd a na odpolední a večerní část setkání, která se již neodehrávala na fakultě, ale v Bounty Rock Café.

„Sešlo se nás 154 ze všech koutů Česka, ale i z Německa, Slovenska nebo USA a s fakultou se nám na přípravě setkání velmi dobře spolupracovalo, takže jsme maximálně spokojení. Letos nás ale čeká ještě jedno setkání – od promoce se totiž pravidelně scházíme u Drápala vždy první pátek 13. v roce, aby se to dobře pamatovalo. Bývá nás kolem třiceti, je to poměrně stálá skupina, ale vždy se ukáže i někdo, koho jsme dlouho neviděli,“ zmínila za organizátory setkání Zuzana Fegyveresová, alergoložka ordinující v Olomouci a Litovli. Jak také prozradila, když ráno usedala ve velké posluchárně, uvědomila si, jaký je to už „kopec let“, co tu se spolužáky, mezi kterými byla například i Marie Černá z Radiologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc nebo přednosta Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch, sedávali pravidelně. V průběhu Kořenů to ale spíše vypadalo, jako by to bylo včera.

Lékařská fakulta UP bude absolventům patřit brzy ještě jednou – v sobotu 26. dubna pořádá Diamantovou promoci absolventek a absolventů, kteří studium medicíny úspěšně ukončili před šedesáti lety. 

Na Lékařskou fakultu UP se vrátili absolventi, kteří úspěšně završili studium medicíny v roce 1995. Během tradičního setkání Radicēs / Kořeny ve velké posluchárně Teoretických ústavů znovu zasedlo 154 zkušených lékařek a lékařů působících nejen napříč celou Českou republikou, ale například i v Německu nebo Spojených státech. Přes občasné lehké zaváhání při poznávání spolužáků to bylo setkání veselé, plné vzpomínek a smíchu, ale i uznalého podivu, jak se fakulta za těch třicet let proměnila.

„Nepřijde vám ta posluchárna nějaká menší? – Takže se to nezdá jen mně! Míval jsem mnohem více místa na kolena,“ bavili se někdejší studenti medicíny, když během absolventského setkání procházeli prostory fakulty. Prohlídky Dostavby Teoretických ústavů, muzea anatomie a Centesima – centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností navázaly na úvodní pozdravy ve velké posluchárně.  

Tam účastníky přivítali nejen členové „samozvaného“ organizačního výboru setkání, ale také proděkan Dušan Klos zastupující děkana a proděkanka Eva Klásková. „Chtěl bych vám poděkovat za to, jakým způsobem reprezentujete naši lékařskou fakultu, za vaši práci, kterou jste za těch třicet let odvedli, je mezi vámi spousta velkých osobností a známých tváří medicíny. Zároveň vám chci také popřát řadu dalších úspěchů v profesním i osobním životě a velmi se těším, že se s vámi později setkám i na vaší zlaté promoci,“ uvedl Dušan Klos, který společně s Evou Kláskovou a dalšími kolegy absolventům během prohlídek přiblížil proměny a současnost lékařské fakulty.

Ještě předtím se ale velká posluchárna doslova otřásla bouřlivým potleskem a výbuchy smíchu. Stačilo k tomu například jen, aby se za katedru postavil Petr Myšák, působící mimo jiné jako lékař litvínovských hokejistů. „Toto jsem si vždycky přál. Postavit se sem, kde stáli naši vyučující, a koukat na vás. Jsem strašně rád, že vás vidím,“ ujal se slova a připomněl, že byli poslední ročník, který vedle anatomie musel studovat také dějiny dělnického hnutí. A neopomněl zmínit ani několik olomouckých podniků, kam se spolužáky chodili po škole. Postřehy a vzpomínky přidali i další „třicátníci“ – Monika Machačová, Miroslav Havrlant nebo Bohdan Pomahač, který s manželkou Hanou, taktéž absolventkou, přiletěl z USA.

„Cesta se určitě vyplatila, s některými jsme se opravdu těch třicet let neviděli. Je to pro nás velká věc, teď jsme ještě všichni v nejlepších letech, kdo ví, jestli se nám podaří se takto setkat po čtyřiceti nebo padesáti letech od promoce, to už, myslím, bude horší,“ řekl známý plastický chirurg. „Je to fantastické, jsme rádi, že tu můžeme být. Když vidím tváře našich spolužáků, úplně mě to nabíjí energií a vrací se ta doba, kdy jsme tu studovali. Velmi se mi také líbilo muzeum anatomie a simulační centrum, je tu řada věcí nových,“ doplnila ho manželka. „Fakulta mi připadá pěknější, světlejší. Jde kupředu a to je super,“ dodal ještě Bohdan Pomahač, než se odebrali na oběd a na odpolední a večerní část setkání, která se již neodehrávala na fakultě, ale v Bounty Rock Café.

„Sešlo se nás 154 ze všech koutů Česka, ale i z Německa, Slovenska nebo USA a s fakultou se nám na přípravě setkání velmi dobře spolupracovalo, takže jsme maximálně spokojení. Letos nás ale čeká ještě jedno setkání – od promoce se totiž pravidelně scházíme u Drápala vždy první pátek 13. v roce, aby se to dobře pamatovalo. Bývá nás kolem třiceti, je to poměrně stálá skupina, ale vždy se ukáže i někdo, koho jsme dlouho neviděli,“ zmínila za organizátory setkání Zuzana Fegyveresová, alergoložka ordinující v Olomouci a Litovli. Jak také prozradila, když ráno usedala ve velké posluchárně, uvědomila si, jaký je to už „kopec let“, co tu se spolužáky, mezi kterými byla například i Marie Černá z Radiologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc nebo přednosta Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch, sedávali pravidelně. V průběhu Kořenů to ale spíše vypadalo, jako by to bylo včera.

Lékařská fakulta UP bude absolventům patřit brzy ještě jednou – v sobotu 26. dubna pořádá Diamantovou promoci absolventek a absolventů, kteří studium medicíny úspěšně ukončili před šedesáti lety. 

Ve středu 16. dubna tomu bude deset let od otevření univerzitního obchodu a informačního centra na Horním náměstí. Unikátní prostor, který se při svém vzniku inspiroval podobnými obchody při britských a skotských univerzitách, je v současnosti největším kamenným univerzitním obchodem v Česku. Kulaté výročí si připomene výstavou mapující jeho historii, ochutnávkou univerzitního piva BrewHer, soutěžemi a slevovými akcemi.

„UPoint mnozí vidí jen jako obchod s merchem univerzity, ale pravdou je, že se během posledních let stal také exponovaným informačním centrem a komunitním prostorem. Ještě větší roli pak sehrává v propagaci značky UP, a to jak ven, tak dovnitř univerzity. Ostatně odběry kvalitního, lokálního a udržitelného zboží fakultami a dalšími pracovišti tvoří více než šedesát procent obratu,“ řekl vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

Narozeninovou oslavu si mohou návštěvníci užít ve středu 16. dubna od 9 do 17 hodin. V UPointu na ně bude čekat kolo štěstí, na němž si mohou vytočit dárek k libovolnému nákupu, soutěžní kvíz nebo ochutnávka piva, které překvapí nejen chutí, ale i barvou. Speciálně pro UPoint ho uvařily vědkyně ze směsi chmele Pink Boots pod hlavičkou univerzitního pivovaru Eureka. „Desáté narozeniny jsou ideální příležitostí se ohlédnout za vznikem a vývojem UPointu. Proto jsme ve spolupráci s bývalými vedoucími a zaměstnanci obchodu připravili výstavu o historii obchodu. Její součástí budou i vzpomínky hlavních hybatelů vzniku UPointu, včetně tehdejšího prorektora pro vnější vztahy Petra Bilíka,“ doplnila Marie Hanušová, provozní manažerka UPointu. Během narozeninového dne mohou navíc všichni příchozí využít slevu 10 procent na nákup a na pět nejrychlejších čeká 20 procent sleva na e-shopu s kódem VSENEJ.

UPoint – informační centrum a obchod vznikl v roce 2015 z popudu tehdejšího prorektora pro vnější vztahy Petra Bilíka, který se inspiroval obdobnými prodejnami univerzitního merche při britských univerzitách. Od počátku se UPoint stal nejen výkladní skříní univerzity, hojně navštěvovaným informačním centrem, ale také vzorem a inspirací pro další vysoké školy. Co do rozsahu sortimentu a velikosti obratu, ale i designu a velikosti prostor nemá v tuzemsku UPoint srovnání. Více než polovina aktuálního sortimentu je vyráběna ve spolupráci s lokálními dodavateli či absolventy UP. Velký důraz je kladen také na udržitelnost produktů. Aktuálně spadá UPoint pod oddělení marketingu UP.

Ve středu 16. dubna tomu bude deset let od otevření univerzitního obchodu a informačního centra na Horním náměstí. Unikátní prostor, který se při svém vzniku inspiroval podobnými obchody při britských a skotských univerzitách, je v současnosti největším kamenným univerzitním obchodem v Česku. Kulaté výročí si připomene výstavou mapující jeho historii, ochutnávkou univerzitního piva BrewHer, soutěžemi a slevovými akcemi.

„UPoint mnozí vidí jen jako obchod s merchem univerzity, ale pravdou je, že se během posledních let stal také exponovaným informačním centrem a komunitním prostorem. Ještě větší roli pak sehrává v propagaci značky UP, a to jak ven, tak dovnitř univerzity. Ostatně odběry kvalitního, lokálního a udržitelného zboží fakultami a dalšími pracovišti tvoří více než šedesát procent obratu,“ řekl vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

Narozeninovou oslavu si mohou návštěvníci užít ve středu 16. dubna od 9 do 17 hodin. V UPointu na ně bude čekat kolo štěstí, na němž si mohou vytočit dárek k libovolnému nákupu, soutěžní kvíz nebo ochutnávka piva, které překvapí nejen chutí, ale i barvou. Speciálně pro UPoint ho uvařily vědkyně ze směsi chmele Pink Boots pod hlavičkou univerzitního pivovaru Eureka. „Desáté narozeniny jsou ideální příležitostí se ohlédnout za vznikem a vývojem UPointu. Proto jsme ve spolupráci s bývalými vedoucími a zaměstnanci obchodu připravili výstavu o historii obchodu. Její součástí budou i vzpomínky hlavních hybatelů vzniku UPointu, včetně tehdejšího prorektora pro vnější vztahy Petra Bilíka,“ doplnila Marie Hanušová, provozní manažerka UPointu. Během narozeninového dne mohou navíc všichni příchozí využít slevu 10 procent na nákup a na pět nejrychlejších čeká 20 procent sleva na e-shopu s kódem VSENEJ.

UPoint – informační centrum a obchod vznikl v roce 2015 z popudu tehdejšího prorektora pro vnější vztahy Petra Bilíka, který se inspiroval obdobnými prodejnami univerzitního merche při britských univerzitách. Od počátku se UPoint stal nejen výkladní skříní univerzity, hojně navštěvovaným informačním centrem, ale také vzorem a inspirací pro další vysoké školy. Co do rozsahu sortimentu a velikosti obratu, ale i designu a velikosti prostor nemá v tuzemsku UPoint srovnání. Více než polovina aktuálního sortimentu je vyráběna ve spolupráci s lokálními dodavateli či absolventy UP. Velký důraz je kladen také na udržitelnost produktů. Aktuálně spadá UPoint pod oddělení marketingu UP.

Poradily si s konkurencí 37 týmů. Tereza Blahoudková, Sára Komendová a Karolína Králová, studentky 1. ročníku magisterského programu Právo a právní věda, vytvořily tým, který zvítězil ve fakultním kole soutěže v římskoprávním moot courtu. Vítězky budou olomouckou fakultu reprezentovat v česko-slovenském finále, které se uskuteční 24. dubna na plzeňské právnické fakultě.

Do fakultního finálového ústního kola postoupily pouze dva nejlepší týmy z kola písemného. Spolu s vítězkami to byl tým ve složení Natálie Foldynová, Lucie Prchalová a Nela Zahradníčková. Výkony studentek hodnotila porota tvořená členy katedry teorie práva a právních dějin – Kamilou Bubelovou, Petrem Dostalíkem a Jakubem Razimem. „Předvedli jste pěkné a bojovné výkony. Vítěz však může být jen jeden,“ řekl při vyhlašování výsledků Petr Dostalík.

Za své odborné znalosti si vítězný tým – Tereza Blahoudková, Sára Komendová a Karolína Králová – odnesl zkoušku z římského práva za A a poražené finalistky zápočet. Hlavní pořadatel, ELSA Olomouc, si pro účastnice fakultního finále připravil poukázky na knihy, studentky dále získají mimořádné stipendium a do svých knihoven si mohou přidat publikaci Pravidla, regule a výjimky z nich. Vítězkám navíc upeče dort porotkyně Kamila Bubelová,

„Soutěž je hezky vymyšlená. Je fajn, že kopíruje znalosti z povinného předmětu Římské právo. K přihlášení do soutěže nás motivoval plusový bod do zápočtu,“ přiznala studentka Karolína Králová z vítězného týmu. Podle ní už postup z písemného kola byl pro ně překvapením. A vítězství pak nečekaný bonus. „Máme velkou radost. Nejvíc si ceníme možnosti debatovat o fragmentu s našimi vyučujícími,“ dodala Sára Komendová. Finálové zadání bylo letos z oblasti obligačního práva, konkrétně commodatum (výpůjčka) a odpovědnost za zničenou nebo ukradenou věc, ke které měl vypůjčitel custodii (povinnost zvýšené péče).

Reprezentantky PF UP hodlají v česko-slovenském finále soutěže v římskoprávním moot courtu zabojovat. „Jsme domluveny na konzultaci s doktorkou Bubelovou, kdy nám ještě doporučí vhodné studijní prameny a vymyslíme soutěžní strategii,“ prozradila Karolína Králová.

Soutěž v římskoprávním moot courtu má na olomoucké fakultě dlouhou tradici, letos se konala již podevatenácté.

Poradily si s konkurencí 37 týmů. Tereza Blahoudková, Sára Komendová a Karolína Králová, studentky 1. ročníku magisterského programu Právo a právní věda, vytvořily tým, který zvítězil ve fakultním kole soutěže v římskoprávním moot courtu. Vítězky budou olomouckou fakultu reprezentovat v česko-slovenském finále, které se uskuteční 24. dubna na plzeňské právnické fakultě.

Do fakultního finálového ústního kola postoupily pouze dva nejlepší týmy z kola písemného. Spolu s vítězkami to byl tým ve složení Natálie Foldynová, Lucie Prchalová a Nela Zahradníčková. Výkony studentek hodnotila porota tvořená členy katedry teorie práva a právních dějin – Kamilou Bubelovou, Petrem Dostalíkem a Jakubem Razimem. „Předvedli jste pěkné a bojovné výkony. Vítěz však může být jen jeden,“ řekl při vyhlašování výsledků Petr Dostalík.

Za své odborné znalosti si vítězný tým – Tereza Blahoudková, Sára Komendová a Karolína Králová – odnesl zkoušku z římského práva za A a poražené finalistky zápočet. Hlavní pořadatel, ELSA Olomouc, si pro účastnice fakultního finále připravil poukázky na knihy, studentky dále získají mimořádné stipendium a do svých knihoven si mohou přidat publikaci Pravidla, regule a výjimky z nich. Vítězkám navíc upeče dort porotkyně Kamila Bubelová,

„Soutěž je hezky vymyšlená. Je fajn, že kopíruje znalosti z povinného předmětu Římské právo. K přihlášení do soutěže nás motivoval plusový bod do zápočtu,“ přiznala studentka Karolína Králová z vítězného týmu. Podle ní už postup z písemného kola byl pro ně překvapením. A vítězství pak nečekaný bonus. „Máme velkou radost. Nejvíc si ceníme možnosti debatovat o fragmentu s našimi vyučujícími,“ dodala Sára Komendová. Finálové zadání bylo letos z oblasti obligačního práva, konkrétně commodatum (výpůjčka) a odpovědnost za zničenou nebo ukradenou věc, ke které měl vypůjčitel custodii (povinnost zvýšené péče).

Reprezentantky PF UP hodlají v česko-slovenském finále soutěže v římskoprávním moot courtu zabojovat. „Jsme domluveny na konzultaci s doktorkou Bubelovou, kdy nám ještě doporučí vhodné studijní prameny a vymyslíme soutěžní strategii,“ prozradila Karolína Králová.

Soutěž v římskoprávním moot courtu má na olomoucké fakultě dlouhou tradici, letos se konala již podevatenácté.

Deset let od svého vzniku letos slaví Pevnost poznání, kterou v bývalém dělostřeleckém skladu z 19. století nedaleko historického centra Olomouce v roce 2015 otevřela Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého. Jedno z nejvýznamnějších center popularizace vědy v Česku během deseti let navštívilo přes milion návštěvníků a mnozí z nich se do tohoto oblíbeného interaktivního science centra s více než dvěma stovkami vědeckých exponátů opakovaně vrací.

U zrodu myšlenky vybudovat v univerzitní Olomouci moderní centrum zaměřené na popularizaci vědy stál bývalý děkan Přírodovědecké fakulty UP Juraj Ševčík, který chtěl veřejnosti atraktivním a srozumitelným způsobem představit přírodní vědy. Stavba vědeckého centra byla s pomocí evropských dotací zahájena v roce 2013. V prosinci 2014, tedy tři měsíce před slavnostním otevřením Pevnosti poznání, nastoupil do funkce ředitele nového centra Matěj Dostálek. „Mým úkolem tehdy bylo zajistit dokončení expozic a postavit tým, který připraví program, vymyslí systém provozu, otevře brány Pevnosti poznání a zajistí, že do ní zavítá každý rok 80 tisíc návštěvníků. To byla totiž podmínka, díky které Univerzita Palackého získala téměř 200 milionů korun z Evropské unie na výstavbu tohoto návštěvnického centra,“ vzpomíná Matěj Dostálek.

Věda na vlastní oči i na dotek

Hlavním lákadlem Pevnosti poznání jsou interaktivní exponáty, které návštěvníkům poutavým způsobem přibližují zákonitosti přírodních věd. Na jejich výrobě se podíleli zaměstnanci i studenti přírodovědecké fakulty. „Exponáty jsme vyráběli ve vlastních dílnách. Je to naše specifikum, na které jsme právem hrdi,“ říká Matěj Dostálek. V expozicích pracovníci postupně instalovali například dutý model oční bulvy o průměru 1,5 metru či desetimetrovou maketu lidského mozku, do které se vejde až deset lidí, či interaktivní modely sopky a koloběhu vody v přírodě. Jednotlivá patra jsou tematicky zaměřena například na biologii, astronomii či geologii.

Pevností poznání od jejího otevření v roce 2015 prošlo 750 tisíc platících návštěvníků, ke kterým je nutné připočítat početné účastníky například vědecko-popularizačních akcí, jako je Noc vědců, či různých společenských setkání a konferencí. „Celkem k nám během uplynulých deseti let na­hlédl milion návštěvníků,“ vypočítává ředitel science centra.

Pevnost spojuje univerzitu s veřejností

Neméně důležitá je proto i aktualizace doprovodného programu, každý měsíc se tak obměňuje náplň vědeckých dílen, planetária a science show. Pevnost ročně pořádá více než desítku vědecko-popularizačních akcí. „Podařilo se nám vybudovat komunitu našich klientů, tedy návštěvníků a partnerů, kteří využívají celé portfolio našich služeb. To mimo samotných expozic, dílen a science show zahrnuje hlavně programy neformálního vzdělávání pro školy, kterých ročně rea­lizujeme zhruba osm set, ale také pronájmy prostor i naše výjezdní programy pro komerční subjekty,“ dodává Matěj Dostálek.

Velkým specifikem Pevnosti poznání, který jí přidává na atraktivitě, je budova rozlehlého dělostřeleckého skladu z poloviny 19. století, v níž vědecké centrum sídlí. Část expozice je proto věnována dějinám Olomouce. Pevnost se za deset let stala dějištěm tradičních akcí, jako je Přírodovědný jarmark, festival Academia Film Olomouc nebo Dětská univerzita. Mezi nejúspěšnější lákadla nyní patří akce Odpudiví nebo kouzelní, na které zoologové návštěvníkům představují živá zvířata. Velké oblibě se těší i podzimní Pevnost duchů. „Na svátek Halloween expozice pokaždé proměníme ve strašidelnou pevnost a naši edutaineři se převléknou za strašidla. To jsou akce, na které zavítá za víkend většinou více než dva tisíce návštěvníků a jsou zásadní pro náš rozpočet,“ říká Matěj Dostálek. A doplňuje, že pravidelné akce Houby v Pevnosti, Veletrh zdraví a Včely v Pevnosti jsou laděny komorněji. Díky nim je ale možné efektně i efektivně integrovat univerzitní výzkum a zároveň se jedná o vědecká témata, která rezonují s veřejností.

Místo zaslíbené studentům

Na provozu se kromě kmenových pracovníků podílí také studenti. Od roku 2015 jich tímto popularizačním centrem prošla téměř tisícovka, především z přírodovědecké fakulty.

Zastávali a zastávají pozice lektorů, průvodců, edutainerů. „Někteří z nich zde dokonce našli svoji práci a pro mnohé z nich šlo o odrazový můstek pro další kariéru. Vznikla zde řada bakalářských, magisterských i doktorských diplomových prací. To, že studenti i zaměstnanci UP využívají kapacity Pevnosti poznání pro svůj výzkum, je přesně ta synergie, kterou se snažíme podporovat a rozvíjet,“ podotýká Matěj Dostálek a přiznává, že pyšný je právě na provázanost s fakultou a její komunitou. „Prezentujeme fakultní a univerzitní výzkum a propagujeme myšlenku univerzity a vzdělanosti, což je zájmem nás všech. Pevnost poznání se stala prostředím nejen pro poznávání, ale také pro spolupráci, a má výrazný společenský přesah. Patří tak mezi největší projekty třetí role naší univerzity, nebo dokonce možná všech českých univerzit,“ podotýká Matěj Dostálek.

Desáté výročí svého otevření oslaví Pevnost poznání ve dnech 25. a 26. dubna mimo jiné nočními prohlídkami interaktivních expozic i atraktivním doprovodným programem, který bude zahrnovat instalaci obřích modelů planet před budovou. Program potrvá až do 22. hodiny. Zaměstnanci a studenti UP mají po oba dny vstupné do expozic zdarma. Více zde. 

Text přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP.

Deset let od svého vzniku letos slaví Pevnost poznání, kterou v bývalém dělostřeleckém skladu z 19. století nedaleko historického centra Olomouce v roce 2015 otevřela Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého. Jedno z nejvýznamnějších center popularizace vědy v Česku během deseti let navštívilo přes milion návštěvníků a mnozí z nich se do tohoto oblíbeného interaktivního science centra s více než dvěma stovkami vědeckých exponátů opakovaně vrací.

U zrodu myšlenky vybudovat v univerzitní Olomouci moderní centrum zaměřené na popularizaci vědy stál bývalý děkan Přírodovědecké fakulty UP Juraj Ševčík, který chtěl veřejnosti atraktivním a srozumitelným způsobem představit přírodní vědy. Stavba vědeckého centra byla s pomocí evropských dotací zahájena v roce 2013. V prosinci 2014, tedy tři měsíce před slavnostním otevřením Pevnosti poznání, nastoupil do funkce ředitele nového centra Matěj Dostálek. „Mým úkolem tehdy bylo zajistit dokončení expozic a postavit tým, který připraví program, vymyslí systém provozu, otevře brány Pevnosti poznání a zajistí, že do ní zavítá každý rok 80 tisíc návštěvníků. To byla totiž podmínka, díky které Univerzita Palackého získala téměř 200 milionů korun z Evropské unie na výstavbu tohoto návštěvnického centra,“ vzpomíná Matěj Dostálek.

Věda na vlastní oči i na dotek

Hlavním lákadlem Pevnosti poznání jsou interaktivní exponáty, které návštěvníkům poutavým způsobem přibližují zákonitosti přírodních věd. Na jejich výrobě se podíleli zaměstnanci i studenti přírodovědecké fakulty. „Exponáty jsme vyráběli ve vlastních dílnách. Je to naše specifikum, na které jsme právem hrdi,“ říká Matěj Dostálek. V expozicích pracovníci postupně instalovali například dutý model oční bulvy o průměru 1,5 metru či desetimetrovou maketu lidského mozku, do které se vejde až deset lidí, či interaktivní modely sopky a koloběhu vody v přírodě. Jednotlivá patra jsou tematicky zaměřena například na biologii, astronomii či geologii.

Pevností poznání od jejího otevření v roce 2015 prošlo 750 tisíc platících návštěvníků, ke kterým je nutné připočítat početné účastníky například vědecko-popularizačních akcí, jako je Noc vědců, či různých společenských setkání a konferencí. „Celkem k nám během uplynulých deseti let na­hlédl milion návštěvníků,“ vypočítává ředitel science centra.

Pevnost spojuje univerzitu s veřejností

Neméně důležitá je proto i aktualizace doprovodného programu, každý měsíc se tak obměňuje náplň vědeckých dílen, planetária a science show. Pevnost ročně pořádá více než desítku vědecko-popularizačních akcí. „Podařilo se nám vybudovat komunitu našich klientů, tedy návštěvníků a partnerů, kteří využívají celé portfolio našich služeb. To mimo samotných expozic, dílen a science show zahrnuje hlavně programy neformálního vzdělávání pro školy, kterých ročně rea­lizujeme zhruba osm set, ale také pronájmy prostor i naše výjezdní programy pro komerční subjekty,“ dodává Matěj Dostálek.

Velkým specifikem Pevnosti poznání, který jí přidává na atraktivitě, je budova rozlehlého dělostřeleckého skladu z poloviny 19. století, v níž vědecké centrum sídlí. Část expozice je proto věnována dějinám Olomouce. Pevnost se za deset let stala dějištěm tradičních akcí, jako je Přírodovědný jarmark, festival Academia Film Olomouc nebo Dětská univerzita. Mezi nejúspěšnější lákadla nyní patří akce Odpudiví nebo kouzelní, na které zoologové návštěvníkům představují živá zvířata. Velké oblibě se těší i podzimní Pevnost duchů. „Na svátek Halloween expozice pokaždé proměníme ve strašidelnou pevnost a naši edutaineři se převléknou za strašidla. To jsou akce, na které zavítá za víkend většinou více než dva tisíce návštěvníků a jsou zásadní pro náš rozpočet,“ říká Matěj Dostálek. A doplňuje, že pravidelné akce Houby v Pevnosti, Veletrh zdraví a Včely v Pevnosti jsou laděny komorněji. Díky nim je ale možné efektně i efektivně integrovat univerzitní výzkum a zároveň se jedná o vědecká témata, která rezonují s veřejností.

Místo zaslíbené studentům

Na provozu se kromě kmenových pracovníků podílí také studenti. Od roku 2015 jich tímto popularizačním centrem prošla téměř tisícovka, především z přírodovědecké fakulty.

Zastávali a zastávají pozice lektorů, průvodců, edutainerů. „Někteří z nich zde dokonce našli svoji práci a pro mnohé z nich šlo o odrazový můstek pro další kariéru. Vznikla zde řada bakalářských, magisterských i doktorských diplomových prací. To, že studenti i zaměstnanci UP využívají kapacity Pevnosti poznání pro svůj výzkum, je přesně ta synergie, kterou se snažíme podporovat a rozvíjet,“ podotýká Matěj Dostálek a přiznává, že pyšný je právě na provázanost s fakultou a její komunitou. „Prezentujeme fakultní a univerzitní výzkum a propagujeme myšlenku univerzity a vzdělanosti, což je zájmem nás všech. Pevnost poznání se stala prostředím nejen pro poznávání, ale také pro spolupráci, a má výrazný společenský přesah. Patří tak mezi největší projekty třetí role naší univerzity, nebo dokonce možná všech českých univerzit,“ podotýká Matěj Dostálek.

Desáté výročí svého otevření oslaví Pevnost poznání ve dnech 25. a 26. dubna mimo jiné nočními prohlídkami interaktivních expozic i atraktivním doprovodným programem, který bude zahrnovat instalaci obřích modelů planet před budovou. Program potrvá až do 22. hodiny. Zaměstnanci a studenti UP mají po oba dny vstupné do expozic zdarma. Více zde. 

Text přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP.