Feed aggregator

Špičkový design, důraz na udržitelnost a vřelý přístup – tak by se dal ve zkratce charakterizovat UPoint na Horním náměstí. Označit však prostor za prodejnu by bylo poněkud zjednodušující, protože se současně jedná i o informační centrum a místo pro společenská setkávání.

O novinkách v sortimentu i programu UPointu se více rozhovořila jeho manažerka Marie Hanušová.

Existuje jeden krásný obchod na ideálním místě na Horním náměstí. Jak byste jej několika slovy představila lidem, kteří kolem něj prošli, ale nezavítali dovnitř?

Ze svého okolí velmi často slýchávám, že UPoint je obchod vstřícný. A to ve vztahu k zákazníkům i univerzitě. Je to jedna z věcí, na kterých si zakládáme. Chceme být vstřícní, chceme vyhovět požadavkům, které na nás zákazníci mají. Další slovo spojené s UPointem je určitě „studentský“. Komunita studujících je pro nás maximálně důležitá a jsme tu proto, abychom jim dokázali poradit. Týká se to samozřejmě jak stávajících studentů a absolventů Univerzity Palackého, tak i zájemců o studium. A ještě jedno slovo často zní – unikátní. Stejný prostor, jako je UPoint, v České republice nenajdete, v tom jsme jedineční. Jenom v posledních týdnech do UPointu zavítaly návštěvy z Univerzity Karlovy a VUT v Brně, aby u nás načerpaly inspiraci. Ze stran našich návštěvníků, nejen tuzemských, často slýcháme, že je UPoint na perfektním místě v centru města. Univerzitní obchody často bývají zastrčené v kampusech nebo knihovnách. S naší pozicí na Horním náměstí jsou spokojeni také zahraniční návštěvníci, protože jim mnohdy poradíme i se základní orientací po městě. Tomu napomáhá i fakt, že jsme v online vyhledávačích a mapách vedeni jako informační centrum.

 

Jak vlastně vybíráte a navrhujete sortiment, který zákazníkům nabízíte? Probíhá v tomto ohledu třeba i nějaká anketa či hlasování mezi studenty?

Naše rozhodování souvisí s tím, že máme tři velké skupiny, kterým naše produkty nabízíme. První skupinou jsou studující, kteří mají požadavky, aby zboží bylo hlavně levné, ale zároveň kvalitní, funkční a pěkné. Druhou velkou skupinou je univerzita a všechny její součásti, které pro své zaměstnance nechávají vyrábět pracovní oblečení nebo potřebují merch pro konference a další eventy. Tady už se to více diferencuje – někdo klade důraz na kvalitu, pro jiného je hlavním kritériem cena. Třetí skupinou jsou dárky, ať už pro zahraniční návštěvy, hosty pana rektora, nebo třeba dárky k promocím. V každé z těchto tří kategorií se snažíme mít nějaký rozptyl, co se týká vizuálu i ceny nabízených produktů. Současně klademe důraz na to, abychom nabízeli opravdu kvalitní a zajímavé věci, které budou mít nějakou hodnotu a vydrží déle. A samozřejmě, primární jsou pro nás čeští, ideálně olomoučtí výrobci a dodavatelé.

Na co ze současné nabídky jste nejvíce hrdá?

Já mám trochu problém v tom, že bych si v nabídce UPointu dokázala představit úplně všechno a musím se vždy vrátit zpátky do reality a řešit hlavně to, co se bude do obchodu nejvíce hodit a po čem bude největší poptávka. Musíme samozřejmě balancovat mezi kvalitou a cenou, ale snažíme se nikdy neslevovat z důrazu na udržitelnost a lokální dodavatele. Baví mě si taky hrát s různými názvy a variantami produktů – vtip je zkrátka důležitý. Hezkým příkladem je pivo Pedel, které mi přijde zkrátka geniální. Ještě bych přidala tip pro zaměstnance UP. Když se přihlásí k nám do e-shopu, můžou využít tzv. vnitroobchod na nákup pro univerzitu a všechny její součásti. Mohou si tak jednoduše objednat náš kvalitní merch, třeba na konferenci.

UPoint nabízí primárně zboží s logem univerzity. Do jaké míry vycházíte vstříc požadavkům od fakult na jejich vlastní merch?

Snažíme se být vstřícnější k merchi jednotlivých fakult – neznamená to, že odteď budeme mít v UPointu sto padesát předmětů ve všech fakultních barvách, na to opravdu nemáme kapacitu. Ale když přijdou zástupci fakulty s tím, že chtějí mít svá trička, dohodneme si schůzku a domluvíme se na možnostech tak, aby došlo k dodržení jednotného vizuálního stylu univerzity a zároveň byla na předmětech jasná identita dané fakulty. Například krátce poté, co jsem do vedení UPointu nastoupila, jsem převzala zakázku pro Správu kolejí a menz, kde jsme navrhovali šaty, mikiny a polokošile. Myslím si, že ta spolupráce funguje k oboustranné spokojenosti. Podobné je to s právnickou fakultou, která chtěla mít vlastní merch, ale chtěla pomoci pouze s návrhy tak, aby vzhled zboží nešel proti jednotnému vizuálnímu stylu univerzity a distribuci už si řeší sama. Opačný problém měla fakulta zdravotnických věd, která nemá možnost vlastního prodeje a skladování zboží. Vyhověli jsme přání od vedení fakulty a výsledkem je pracovní zdravotnické oblečení se znakem fakulty, které nabízíme primárně studentkám a studentům zdravotnických oborů. Vždy se snažíme vyjít vstříc a budeme rádi, když se na nás budou obracet i další fakulty a jiné části UP.

 

Kterými novinkami chystáte rozšířit sortiment do konce roku?

Věřím, že velkou radost uděláme zákazníkům třeba stylovými ponožkami ve fakultních barvách. Dle mého jsou ponožky základ každého merche, ideální dárek nebo suvenýr. Ponožky na sobě nebudou mít loga, fakultní příslušnost bude vyjádřena barvou a obrázkovými symboly. Myslím, že design se povedl parádně. Chystáme také sportovní trička, která budou mít anglické logo UP. Plánujeme rovněž uvedení konceptu konferenčního balíčku. Ti, kteří budou pořádat konferenci, si na webu UPointu najdou příslušnou záložku a pak už si mohou vybírat zboží, které potřebují, od nejlevnější varianty propisek přes bloky až po karafy na vodu, porcovaný cukr nebo čaj. Vlastně taková konference na klíč…

Když už jsme zmínili čaj, UPointu se povedlo navázat spolupráci s firmou Sonnentor. Proč jste si vybrali právě jejich čaje?

Myslím si, že jde o jedinečný, geniální koncept, který v základních hodnotách přesně odpovídá tomu, co chceme v UPointu nabízet. Naprostá většina výrobků je v biokvalitě, primární je udržitelnost a lokálnost. Třešinkou na dortu byla komunikace s vedením, kdy se nám po obecném dotazu na možnosti spolupráce s UPointem ozval Václav Dvořák, absolvent naší univerzity. Tím do sebe všechno krásně zapadlo. Máme už vybranou příchuť univerzitního čaje, ale tu ani název zatím ještě neprozradím.

UPoint není jen univerzitní obchod, velmi často také fungujete jako informační centrum …

Jasně, to je ta poloha v centru města! Brigádníkům a brigádnicím, které přijímáme, už dopředu říkám, že je důležité, aby měli obecný přehled o Univerzitě Palackého a o aktuálním dění nejen na univerzitě, ale i ve městě, protože je velmi pravděpodobné, že se jich zákazníci budou ptát. Ta škála dotazů je opravdu široká. Turisté si přijdou nechat poradit, kde se dá dobře najíst, akademik se ptá na podrobnosti o univerzitní knihovně nebo na ubytování na kolejích pro své známé, studenti chtějí pomoct s orientací ve STAGu… Oblíbili si nás zahraniční studenti, protože se potřebují zorientovat a ví, že v UPointu jim se spoustou věcí poradíme, navíc plynně anglicky.

Vedle obchodu a infocentra se UPoint stává také komunitním centrem. Jak došlo k proměně ve výstavní prostor a besední sál?

UPoint byl od svého otevření v roce 2015 zamýšlený jako komunitní centrum, jako prostor pro setkávání.  Potom se začal důraz klást spíše na rozvoj sortimentu obchodu. Zhruba před dvěma lety jsme se rozhodli k myšlence UPointu jako místa pro setkávání vrátit. Ve spolupráci se studentským spolkem StuArt pořádáme pravidelné výstavy. Letos jsme zavedli novinku – besedy pro veřejnost nejen o knihách spolupořádané Vydavatelstvím Univerzity Palackého, takzvané Pointy. Vedle tří setkání v aktuálním zimním semestru začínáme spolupracovat také s Vědeckotechnickým parkem a spolu s nimi pořádat diskuze na významná společenská témata. Kromě stálých pravidelných akcí samozřejmě chystáme i výjimečné akce, jako třeba oslavu desátých narozenin UPointu v dubnu 2025.

 

UPoint se zaměřuje na udržitelnost a nedávno provedl i analýzu všech produktů, aby zákazníkům pomohl snadněji rozpoznat ty nejvíce šetrné k životnímu prostředí. Můžete přiblížit, jaká kritéria používáte při výběru produktů a jak se to odráží v nabídce obchodu?

V UPointu se snažíme vybírat produkty s ohledem na udržitelnost a kvalitu. Klíčovými kritérii pro náš výběr jsou lokální původ výrobků, použití kvalitních nebo recyklovaných materiálů a snadná třídění obalů. Naše analýza ukázala, že kolem třiceti procent našeho sortimentu tvoří nejudržitelnější produkty, které jsou označeny speciální nálepkou. Tyto produkty pocházejí od lokálních výrobců a mnohdy jsou vyráběny studenty nebo absolventy naší univerzity. Dále dbáme i na to, aby většina našich nabízených výrobků splňovala základní kritéria udržitelnosti, což znamená, že mají českého dodavatele a jsou vyrobeny s ohledem na ekologii. Naším cílem je usnadnit zákazníkům výběr a nabídnout jim výrobky, které nejen dobře vypadají, ale i šetří přírodu.

Zanedlouho jsou tu vánoční svátky. Můžete dát svůj tip na pěkný dárek z univerzitního obchodu?

Určitě bych nabídla veškeré pochutiny, které nabízíme, už proto, že jsou lokální a opravdu kvalitní. Na Vánoce se vyloženě hodí med nebo medovina, v nabídce máme také kávy a sypané čaje. Krásným dárkem by mohla být i váza z Valašského Meziříčí nesoucí znak univerzity nebo luxusní pero značky Parker, které nově obohatilo nabídku UPointu.

UPoint – informační centrum a obchod vznikl v roce 2015 z popudu tehdejšího prorektora pro vnější vztahy Petra Bilíka, který se inspiroval obdobnými prodejnami univerzitního merche při britských univerzitách. Od počátku se UPoint stal nejen výkladní skříní univerzity, hojně navštěvovaným informačním centrem a garantem jednotného vizuálního stylu univerzity, ale také vzorem a inspirací pro další vysoké školy. Co do rozsahu sortimentu a velikosti obratu, ale i designu a velikosti prostor, nemá v tuzemsku UPoint srovnání. Většina aktuálního sortimentu je vyráběna ve spolupráci s lokálními dodavateli či absolventy UP. Velký důraz je kladen také na udržitelnost produktů. Aktuálně spadá UPoint pod oddělení marketingu UP.

Vasyl Kapustej, student posledního ročníku magisterského programu Právo a právní věda na Právnické fakultě Univerzity Palackého, se stal laureátem Ceny Jana Opletala. Oceněn byl v kategorii Osobnost do 30 let za občanskou angažovanost. Nejvyšší studentské ocenění v České republice uděluje Studentská komora Rady vysokých škol společně se spolkem Díky, že můžem.

Ceny Jana Opletala byly letos udělovány ve třech kategoriích. Celkem bylo nominováno 53 osobností. Vasyla Kapusteje navrhla na ocenění olomoucká právnická fakulta, konkrétně děkan Václav Stehlík, a to za pomoc jeho rodné Ukrajině. Devětadvacetiletému studentovi se od začátku válečného konfliktu podařilo vybrat přes 10 milionů korun, které směřovaly na materiální podporu ukrajinských vojáků i civilistů. Pomáhá pravidelně a vytrvale. „Vasyl Kapustej je svou občanskou angažovaností a nezištnou pomocí druhým vzorem pro mnohé z nás. Jsem velmi rád, že takto jej nevnímá jen naše fakulta a univerzita, ale i hodnotící výbor Cen Jana Opletala. Vasylovi k ocenění gratuluji,“ reagoval krátce po zveřejnění letošních laureátů Václav Stehlík, děkan fakulty.

„Za ocenění jsem nesmírně vděčný, přijal jsem jej s velkou pokorou. Patří všem, kteří se podílejí na mé dobrovolnické činnosti včetně právnické fakulty. Děkuji své fakultě za podporu a nominaci,“ řekl Vasyl Kapustej s tím, že si velmi cení, do jaké skupiny nominovaných se dostal. „Jsem moc rád, že se mezi studenty najde tolik skvělých lidí, kteří jdou ve stopách Jana Opletala či Jana Palacha,“ dodal. Přínosem pro něj byl i samotný slavnostní večer v Divadle X10 u Národní třídy v Praze, kde se ceny 11. listopadu předávaly. „Seznámil jsem se s velkým množstvím úžasných, zajímavých a inspirativních lidí, za což pořadatelům děkuji.“

Ceny Jana Opletala se letos vyhlašovaly už po dvanácté. „Ceny jsou nádhernou ukázkou třetí role akademického prostředí. Studentská komora Rady vysokých škol se snaží podporovat a tímto oceněním také vyzdvihnout nejaktivnější studentky, studenty a mladé lidi, kteří nezištně zlepšují prostředí okolo sebe. Ukazuje se, že jich není málo. Vážím si všech, kteří věnují svůj čas a energii nezištně pro druhé,“ uvedl Michal Farník, předseda Studentské komory Rady vysokých škol.

Mezi nominovanými měla letos Univerzita Palackého kromě Vasyla Kapusteje ještě dvě zástupkyně – Kateřinu Kaprálovou z právnické fakulty a Simonu Konečnou z fakulty zdravotnických věd.

Cena Jana Opletala putovala na Univerzitu Palackého již v roce 2021. Tehdy ji získal Michal Nguyen, doktorand filozofické fakulty a člen Akademického senátu UP.

Ceny Jana Opletala mají svou webovou stránku.

Vasyl Kapustej, student posledního ročníku magisterského programu Právo a právní věda na Právnické fakultě Univerzity Palackého, se stal laureátem Ceny Jana Opletala. Oceněn byl v kategorii Osobnost do 30 let za občanskou angažovanost. Nejvyšší studentské ocenění v České republice uděluje Studentská komora Rady vysokých škol společně se spolkem Díky, že můžem.

Ceny Jana Opletala byly letos udělovány ve třech kategoriích. Celkem bylo nominováno 53 osobností. Vasyla Kapusteje navrhla na ocenění olomoucká právnická fakulta, konkrétně děkan Václav Stehlík, a to za pomoc jeho rodné Ukrajině. Devětadvacetiletému studentovi se od začátku válečného konfliktu podařilo vybrat přes 10 milionů korun, které směřovaly na materiální podporu ukrajinských vojáků i civilistů. Pomáhá pravidelně a vytrvale. „Vasyl Kapustej je svou občanskou angažovaností a nezištnou pomocí druhým vzorem pro mnohé z nás. Jsem velmi rád, že takto jej nevnímá jen naše fakulta a univerzita, ale i hodnotící výbor Cen Jana Opletala. Vasylovi k ocenění gratuluji,“ reagoval krátce po zveřejnění letošních laureátů Václav Stehlík, děkan fakulty.

„Za ocenění jsem nesmírně vděčný, přijal jsem jej s velkou pokorou. Patří všem, kteří se podílejí na mé dobrovolnické činnosti včetně právnické fakulty. Děkuji své fakultě za podporu a nominaci,“ řekl Vasyl Kapustej s tím, že si velmi cení, do jaké skupiny nominovaných se dostal. „Jsem moc rád, že se mezi studenty najde tolik skvělých lidí, kteří jdou ve stopách Jana Opletala či Jana Palacha,“ dodal. Přínosem pro něj byl i samotný slavnostní večer v Divadle X10 u Národní třídy v Praze, kde se ceny 11. listopadu předávaly. „Seznámil jsem se s velkým množstvím úžasných, zajímavých a inspirativních lidí, za což pořadatelům děkuji.“

Ceny Jana Opletala se letos vyhlašovaly už po dvanácté. „Ceny jsou nádhernou ukázkou třetí role akademického prostředí. Studentská komora Rady vysokých škol se snaží podporovat a tímto oceněním také vyzdvihnout nejaktivnější studentky, studenty a mladé lidi, kteří nezištně zlepšují prostředí okolo sebe. Ukazuje se, že jich není málo. Vážím si všech, kteří věnují svůj čas a energii nezištně pro druhé,“ uvedl Michal Farník, předseda Studentské komory Rady vysokých škol.

Mezi nominovanými měla letos Univerzita Palackého kromě Vasyla Kapusteje ještě dvě zástupkyně – Kateřinu Kaprálovou z právnické fakulty a Simonu Konečnou z fakulty zdravotnických věd.

Cena Jana Opletala putovala na Univerzitu Palackého již v roce 2021. Tehdy ji získal Michal Nguyen, doktorand filozofické fakulty a člen Akademického senátu UP.

Ceny Jana Opletala mají svou webovou stránku.

Nejen o tom, jaké hodnoty jsou důležité pro současné děti a mládež, ale také o významu a pozici sociálního pedagoga ve vzdělávacím systému, se hovořilo na konferenci Mládež a hodnoty na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. Jubilejní desátý ročník odborného setkání, které pořádá katedra křesťanské výchovy ve spolupráci se spolkem Paidagogos, přivítal účastníky z České republiky a Slovenska, ale i Islandu či Číny.

„Na konferenci si vždy připadám jako na velkém rodinném setkání,“ uvedla vedoucí pořádající katedry Petra Potměšilová. „Došlo k setkání zástupců sociální pedagogiky nejen z celé České republiky, ale i zahraničí a podařilo se navodit odbornou a zároveň přátelskou atmosféru. Prezentovány byly zajímavé výzkumy z oblasti hodnot, volného času, rizik současné společnosti, také inkluzivní témata, jako je například vztah k cizincům nebo jedincům s postižením. Zaznamenali jsme přitom větší zájem mladých výzkumníků z řad studentů,“ shrnula.

Dvoudenní setkání svými příspěvky otevřela čtveřice již osvědčených řečníků. Miriam Niklová z Univerzity Mateja Bela z Banské Bystrice přiblížila aktuální výzkumy hodnot mladých na Slovensku, Jitka Lorenzová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se zaměřila na ukotvení sociální pedagogiky v českém vzdělávacím systému. Zaujali také Radim Šíp a Jakub Hladík z Univerzity Tomáše Bati, když první jmenovaný hovořil o rozvíjení tzv. soft skills a druhý nastínil nepříliš povzbuzující odpověď na to, jestli žáci ovládají své digitální chování.

Tematickou paletu prvního dne konference završil workshop s lektorkou češtiny pro cizince Marií Boccou Kestřánkovou z Univerzity Karlovy, během něhož účastníci hledali nejvhodnější pedagogické přístupy pro výuku češtiny jako zděděného jazyka.

Součástí konference byla také výměna zkušeností s odborníky z praxe, spoluorganizované Asociací sociálních pedagogů. „Mimo jiné jsme probírali konkrétní podobu vzájemné spolupráce, ať už jde o systém fakultních škol či zařízení, místa pro praxi či možnosti dobrovolnické činnosti studentů nebo například spolupráci při tvorbě preventivních programů v rámci bakalářských projektů. Bavili jsme se také o prosazení sociálního pedagoga do zákona o pedagogických pracovních a o návrzích na úpravu studijních předmětů, o rozšíření studijní tematiky v souvislosti s fungováním sociálního pedagoga ve školách a přípravy na práci s rodinou,“ přiblížila docentka Potměšilová.

Konferenci Mládež a hodnoty již podesáté uspořádala katedra křesťanské výchovy CMTF UP ve spolupráci se spolkem pro filozofii, teorii a praxi výchovy a vzdělávání Paidagogos. Záštitu akci udělil rektor UP Martin Procházka a arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP Josef Nuzík.

Poprvé se událost, pořádaná jednou za dva roky, uskutečnila v roce 2007. Tehdy šlo primárně o setkání odborníků, kteří se zabývají rozvojem hodnot u různých cílových skupin, postupem času se z konference stalo místo setkávání především sociálních pedagogů. „Tuto oblast se podařilo více dostat do povědomí odborné veřejnosti, daří se i uplatnění sociálních pedagogů v praxi. Povedlo se také vytvořit kompletní vzdělávání sociálních pedagogů, když původně šlo sociální pedagogiku studovat pouze v bakalářském stupni, a navázané spolupráce poskytují širší možnosti pro výzkum. Vytvořili jsme také funkční síť spolupracujících pracovišť a daří se nám vždy oslovit i absolventy,“ zabilancovala u příležitosti kulatin konference Petra Potměšilová.

Nejen o tom, jaké hodnoty jsou důležité pro současné děti a mládež, ale také o významu a pozici sociálního pedagoga ve vzdělávacím systému, se hovořilo na konferenci Mládež a hodnoty na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. Jubilejní desátý ročník odborného setkání, které pořádá katedra křesťanské výchovy ve spolupráci se spolkem Paidagogos, přivítal účastníky z České republiky a Slovenska, ale i Islandu či Číny.

„Na konferenci si vždy připadám jako na velkém rodinném setkání,“ uvedla vedoucí pořádající katedry Petra Potměšilová. „Došlo k setkání zástupců sociální pedagogiky nejen z celé České republiky, ale i zahraničí a podařilo se navodit odbornou a zároveň přátelskou atmosféru. Prezentovány byly zajímavé výzkumy z oblasti hodnot, volného času, rizik současné společnosti, také inkluzivní témata, jako je například vztah k cizincům nebo jedincům s postižením. Zaznamenali jsme přitom větší zájem mladých výzkumníků z řad studentů,“ shrnula.

Dvoudenní setkání svými příspěvky otevřela čtveřice již osvědčených řečníků. Miriam Niklová z Univerzity Mateja Bela z Banské Bystrice přiblížila aktuální výzkumy hodnot mladých na Slovensku, Jitka Lorenzová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se zaměřila na ukotvení sociální pedagogiky v českém vzdělávacím systému. Zaujali také Radim Šíp a Jakub Hladík z Univerzity Tomáše Bati, když první jmenovaný hovořil o rozvíjení tzv. soft skills a druhý nastínil nepříliš povzbuzující odpověď na to, jestli žáci ovládají své digitální chování.

Tematickou paletu prvního dne konference završil workshop s lektorkou češtiny pro cizince Marií Boccou Kestřánkovou z Univerzity Karlovy, během něhož účastníci hledali nejvhodnější pedagogické přístupy pro výuku češtiny jako zděděného jazyka.

Součástí konference byla také výměna zkušeností s odborníky z praxe, spoluorganizované Asociací sociálních pedagogů. „Mimo jiné jsme probírali konkrétní podobu vzájemné spolupráce, ať už jde o systém fakultních škol či zařízení, místa pro praxi či možnosti dobrovolnické činnosti studentů nebo například spolupráci při tvorbě preventivních programů v rámci bakalářských projektů. Bavili jsme se také o prosazení sociálního pedagoga do zákona o pedagogických pracovních a o návrzích na úpravu studijních předmětů, o rozšíření studijní tematiky v souvislosti s fungováním sociálního pedagoga ve školách a přípravy na práci s rodinou,“ přiblížila docentka Potměšilová.

Konferenci Mládež a hodnoty již podesáté uspořádala katedra křesťanské výchovy CMTF UP ve spolupráci se spolkem pro filozofii, teorii a praxi výchovy a vzdělávání Paidagogos. Záštitu akci udělil rektor UP Martin Procházka a arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP Josef Nuzík.

Poprvé se událost, pořádaná jednou za dva roky, uskutečnila v roce 2007. Tehdy šlo primárně o setkání odborníků, kteří se zabývají rozvojem hodnot u různých cílových skupin, postupem času se z konference stalo místo setkávání především sociálních pedagogů. „Tuto oblast se podařilo více dostat do povědomí odborné veřejnosti, daří se i uplatnění sociálních pedagogů v praxi. Povedlo se také vytvořit kompletní vzdělávání sociálních pedagogů, když původně šlo sociální pedagogiku studovat pouze v bakalářském stupni, a navázané spolupráce poskytují širší možnosti pro výzkum. Vytvořili jsme také funkční síť spolupracujících pracovišť a daří se nám vždy oslovit i absolventy,“ zabilancovala u příležitosti kulatin konference Petra Potměšilová.

Did you know that the displays of the future could be brighter and more colourful, yet more energy efficient? This technological advancement is made possible by quantum dots – objects so small that they behave according to the laws of quantum physics that govern the behaviour of the microworld.These tiny crystals have unique optical properties that make them useful in modern imaging technologies. As part of the 2024 Talent Academy, twelve talented high school students learned to synthesize quantum dots and explore their extraordinary properties directly for use in new displays.

Věděli jste, že displeje budoucnosti mohou být jasnější a barevnější, a přitom energeticky úspornější? Tento technologický pokrok umožňují kvantové tečky – objekty tak malé, že se chovají podle zákonů kvantové fyziky, které řídí chování mikrosvěta. Tyto miniaturní krystaly mají jedinečné optické vlastnosti, díky nimž nacházejí uplatnění v moderních zobrazovacích technologiích. Dvanáct nadaných středoškoláků se v rámci Talentové akademie 2024 naučilo kvantové tečky syntetizovat a zkoumat jejich výjimečné vlastnosti přímo pro využití v nových displejích.

Jak při výuce na vysokých školách rozvíjet u studentů nejen odborné znalosti, ale také další sociální a „měkké“ dovednosti? Na to se zaměřil týdenní kurz, který se konal na UP pod hlavičkou sítě Aurora a jejího spin-off projektu Euridice. Účastníci se seznámili s výukovým nástrojem LOUIS, který pomáhá upravit sylabus předmětů tak, aby studenti získali kompetence, jako jsou kritické myšlení, interkulturní znalosti, čtení s porozuměním nebo řešení problémů.

Nejen odborné vědomosti, ale i další osobnostní a akademické kompetence často rozhodují o úspěšnosti při studiu a práci. Na samostatný předmět, věnovaný jejich rozvoji, ale často nezbývá prostor. V rámci sítě Aurora proto vznikl nástroj LOUIS (Learning Outcomes in Universities for Impact in Society), který pomáhá vyučujícím explicitně vymezit výsledky učení v oblasti obecných kompetencí a zakomponovat do výuky odborných předmětů takové postupy a aktivity, jež nejlépe umožní dosažení těchto cílů a přinesou také pozitivní společenský dopad.

„Učím ústavní právo a potřebuji, aby studenti dovedli efektivně řešit problémy v oblasti ústavního práva. Já sám však nejsem odborníkem na kompetenci řešení problémů, už několik let proto využívám LOUIS, který mně i studentům pomáhá rozvíjet tyto dovednosti spolu s kritickým myšlením nebo komunikací, ale také s přesnějším zaměřením zpětné vazby,“ vysvětlil Maxim Tomoszek z Právnické fakulty UP, jeden z garantů a organizátorů kurzu.

Kurz How to increase social impact of your teaching: Using  competence framework to improve your course byl koncipován jako BIP (blended intensive programme). Už v říjnu se 20 vyučujících a expertů na vzdělávání poprvé sešlo online, aby se připravili na fyzický program v Olomouci. Tam se během jednoho týdne seznámili s teoretickými základy kompetenčního rámce LOUIS a jeho přizpůsobením pro různé způsoby výuky. Lektoři představili jednotlivé komponenty rámce, jeho vztah k vzdělávacímu designu a jeho využití při tvorbě výukových materiálů či hodnocení studentů.

„Účastníci měli možnost diskutovat o svých zkušenostech, sdílet příklady dobré praxe a získat individuální podporu. Společně připravovali také osobní ‚akční plány‘, které jim pomohou při implementaci LOUIS do výuky,“ uvedla Markéta Šemberová, Aurora Education Developer a koordinátorka projektu Euridice na UP. Profesor Marco Biondi z Neapolské univerzity představil různé techniky angažované výuky a učení, včetně improvizačního divadla, storytellingu, konceptuálního mentálního modelování či sociálních her.

Nástroj LOUIS hraje důležitou úlohu také v projektu Euridice. Jedním z jeho výstupů bude společný mezinárodní studijní program, přinese však také samostatné kurzy celoživotního vzdělávání. „Nyní jsme právě ve fázi přípravy studijních programů i samostatných modulů. LOUIS je pro nás užitečný, protože definuje 16 klíčových dovedností a umožňuje nám zajistit, aby absolventi našich kurzů i studijních programů získali všechny kompetence potřebné pro orientaci v globální a digitální společnosti,“ řekla Anna Bon, hlavní koordinátorka projektu za VU Amsterdam.

Do Olomouce dorazila také Olena Mykolenko z Charkovské národní univerzity V. N. Karazina. „Naše univerzita má přes 10 000 studentů a v současnosti vyučujeme online. LOUIS nám může pomoci, aby naše výuka byla působivá a atraktivní. Já sama učím, takže se právě věnuji úpravám svého kurzu podle jeho zásad. Líbí se mi, že si společně se studenty řekneme, jakým aktivitám se budeme věnovat a proč, a potom si na konci semestru můžeme vyhodnotit, zda jsme se v konkrétních dovednostech skutečně zlepšili,“ popsala.

„LOUIS slouží jako společný jazyk napříč univerzitami. Umožňuje nám slaďovat podobu studijních programů a zahrnovat do nich výuku obecných kompetencí, a to nezávisle na konkrétní škole, studijním programu i předmětu. Těší mě, že se stejně jako spolupráce mezi evropskými vysokými školami postupně vyvíjí, vylepšuje a že jej využívá stále více vyučujících,“ uzavřela Christina Raab z Univerzity Innsbruck.  

Vzdělávací program ve formátu BIP zakončí ještě závěrečné online setkaní, naplánované na 18. listopadu. Účastníci budou mít možnost vzájemně sdílet a reflektovat, jak se jim daří postupovat v naplňování svých akčních plánů, a identifikovat další budoucí aktivity nebo podporu, které by jim umožnily své plány efektivně naplnit a zprostředkovat hlubší porozumění nástroji LOUIS svým kolegům.

Jak při výuce na vysokých školách rozvíjet u studentů nejen odborné znalosti, ale také další sociální a „měkké“ dovednosti? Na to se zaměřil týdenní kurz, který se konal na UP pod hlavičkou sítě Aurora a jejího spin-off projektu Euridice. Účastníci se seznámili s výukovým nástrojem LOUIS, který pomáhá upravit sylabus předmětů tak, aby studenti získali kompetence, jako jsou kritické myšlení, interkulturní znalosti, čtení s porozuměním nebo řešení problémů.

Nejen odborné vědomosti, ale i další osobnostní a akademické kompetence často rozhodují o úspěšnosti při studiu a práci. Na samostatný předmět, věnovaný jejich rozvoji, ale často nezbývá prostor. V rámci sítě Aurora proto vznikl nástroj LOUIS (Learning Outcomes in Universities for Impact in Society), který pomáhá vyučujícím explicitně vymezit výsledky učení v oblasti obecných kompetencí a zakomponovat do výuky odborných předmětů takové postupy a aktivity, jež nejlépe umožní dosažení těchto cílů a přinesou také pozitivní společenský dopad.

„Učím ústavní právo a potřebuji, aby studenti dovedli efektivně řešit problémy v oblasti ústavního práva. Já sám však nejsem odborníkem na kompetenci řešení problémů, už několik let proto využívám LOUIS, který mně i studentům pomáhá rozvíjet tyto dovednosti spolu s kritickým myšlením nebo komunikací, ale také s přesnějším zaměřením zpětné vazby,“ vysvětlil Maxim Tomoszek z Právnické fakulty UP, jeden z garantů a organizátorů kurzu.

Kurz How to increase social impact of your teaching: Using  competence framework to improve your course byl koncipován jako BIP (blended intensive programme). Už v říjnu se 20 vyučujících a expertů na vzdělávání poprvé sešlo online, aby se připravili na fyzický program v Olomouci. Tam se během jednoho týdne seznámili s teoretickými základy kompetenčního rámce LOUIS a jeho přizpůsobením pro různé způsoby výuky. Lektoři představili jednotlivé komponenty rámce, jeho vztah k vzdělávacímu designu a jeho využití při tvorbě výukových materiálů či hodnocení studentů.

„Účastníci měli možnost diskutovat o svých zkušenostech, sdílet příklady dobré praxe a získat individuální podporu. Společně připravovali také osobní ‚akční plány‘, které jim pomohou při implementaci LOUIS do výuky,“ uvedla Markéta Šemberová, Aurora Education Developer a koordinátorka projektu Euridice na UP. Profesor Marco Biondi z Neapolské univerzity představil různé techniky angažované výuky a učení, včetně improvizačního divadla, storytellingu, konceptuálního mentálního modelování či sociálních her.

Nástroj LOUIS hraje důležitou úlohu také v projektu Euridice. Jedním z jeho výstupů bude společný mezinárodní studijní program, přinese však také samostatné kurzy celoživotního vzdělávání. „Nyní jsme právě ve fázi přípravy studijních programů i samostatných modulů. LOUIS je pro nás užitečný, protože definuje 16 klíčových dovedností a umožňuje nám zajistit, aby absolventi našich kurzů i studijních programů získali všechny kompetence potřebné pro orientaci v globální a digitální společnosti,“ řekla Anna Bon, hlavní koordinátorka projektu za VU Amsterdam.

Do Olomouce dorazila také Olena Mykolenko z Charkovské národní univerzity V. N. Karazina. „Naše univerzita má přes 10 000 studentů a v současnosti vyučujeme online. LOUIS nám může pomoci, aby naše výuka byla působivá a atraktivní. Já sama učím, takže se právě věnuji úpravám svého kurzu podle jeho zásad. Líbí se mi, že si společně se studenty řekneme, jakým aktivitám se budeme věnovat a proč, a potom si na konci semestru můžeme vyhodnotit, zda jsme se v konkrétních dovednostech skutečně zlepšili,“ popsala.

„LOUIS slouží jako společný jazyk napříč univerzitami. Umožňuje nám slaďovat podobu studijních programů a zahrnovat do nich výuku obecných kompetencí, a to nezávisle na konkrétní škole, studijním programu i předmětu. Těší mě, že se stejně jako spolupráce mezi evropskými vysokými školami postupně vyvíjí, vylepšuje a že jej využívá stále více vyučujících,“ uzavřela Christina Raab z Univerzity Innsbruck.  

Vzdělávací program ve formátu BIP zakončí ještě závěrečné online setkaní, naplánované na 18. listopadu. Účastníci budou mít možnost vzájemně sdílet a reflektovat, jak se jim daří postupovat v naplňování svých akčních plánů, a identifikovat další budoucí aktivity nebo podporu, které by jim umožnily své plány efektivně naplnit a zprostředkovat hlubší porozumění nástroji LOUIS svým kolegům.

Odborníci, kteří se zabývají konopím v kontextu vědy a výzkumu, budou po roce v Pevnosti poznání opět diskutovat s akademickou komunitou i širokou veřejností o možnostech využití této unikátní rostliny i současném legislativním rámci, který vyvolává celospolečenskou debatu. Hlavním hostem bude Jana Michailidu, odborná asistentka na VŠCHT a členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.

Na 5. ročník debaty O konopí bez předsudků, která se bude konat 20. listopadu 2024 od 17:00 v univerzitním interaktivním muzeu vědy, zavítá také Pavel Kubů, expert na lékařskou informatiku a adiktologii, nebo veterinární lékař Pavel Vojtko. Prostor dostanou samozřejmě také dotazy z publika.

„Univerzita musí být otevřeným prostorem, kde můžeme širší veřejnosti nabídnout odborný pohled i na kontroverzní témata. Samozřejmostí je, že taková diskuze musí být moderovaná a otevřená všem názorům, proto je na ni umožněn vstup zdarma,“ říká ředitel Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Matěj Dostálek.

Diskuzi bude opět moderovat Petr Tarkowski z vysokoškolského ústavu CATRIN a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, kde se již od roku 2015 věnuje výzkumu konopí – moderním metodám pěstování, valorizaci odpadů z konopné produkce, zpracování konopných extraktů či terapeutickému potenciálu konopných produktů.

„Chceme přispět k destigmatizaci této léčivé rostliny na základě sdílení vědeckých poznatků. Jsme přesvědčeni o tom, že komunikováním výstupů vědy založené na důkazech vytváříme podmínky pro změnu postoje společnosti, která musí nutně vést ke změně podmínek využívání konopí prostřednictvím změn naší legislativy. Naše společnost byla po celá desetiletí matena nepravdivými či nepřesnými informacemi o nulovém léčebném potenciálu konopí, toxicitě jeho složek či jejich vysoké návykovosti,“ dodává Petr Tarkowski.

Besedu O konopí bez předsudků pořádá Pevnost poznání – Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP ve spolupráci s CATRIN UP a Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i.

 

Odborníci, kteří se zabývají konopím v kontextu vědy a výzkumu, budou po roce v Pevnosti poznání opět diskutovat s akademickou komunitou i širokou veřejností o možnostech využití této unikátní rostliny i současném legislativním rámci, který vyvolává celospolečenskou debatu. Hlavním hostem bude Jana Michailidu, odborná asistentka na VŠCHT a členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.

Na 5. ročník debaty O konopí bez předsudků, která se bude konat 20. listopadu 2024 od 17:00 v univerzitním interaktivním muzeu vědy, zavítá také Pavel Kubů, expert na lékařskou informatiku a adiktologii, nebo veterinární lékař Pavel Vojtko. Prostor dostanou samozřejmě také dotazy z publika.

„Univerzita musí být otevřeným prostorem, kde můžeme širší veřejnosti nabídnout odborný pohled i na kontroverzní témata. Samozřejmostí je, že taková diskuze musí být moderovaná a otevřená všem názorům, proto je na ni umožněn vstup zdarma,“ říká ředitel Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Matěj Dostálek.

Diskuzi bude opět moderovat Petr Tarkowski z vysokoškolského ústavu CATRIN a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, kde se již od roku 2015 věnuje výzkumu konopí – moderním metodám pěstování, valorizaci odpadů z konopné produkce, zpracování konopných extraktů či terapeutickému potenciálu konopných produktů.

„Chceme přispět k destigmatizaci této léčivé rostliny na základě sdílení vědeckých poznatků. Jsme přesvědčeni o tom, že komunikováním výstupů vědy založené na důkazech vytváříme podmínky pro změnu postoje společnosti, která musí nutně vést ke změně podmínek využívání konopí prostřednictvím změn naší legislativy. Naše společnost byla po celá desetiletí matena nepravdivými či nepřesnými informacemi o nulovém léčebném potenciálu konopí, toxicitě jeho složek či jejich vysoké návykovosti,“ dodává Petr Tarkowski.

Besedu O konopí bez předsudků pořádá Pevnost poznání – Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP ve spolupráci s CATRIN UP a Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i.

 

The division of elementary particles seminar. Abstract:The upcoming High-Luminosity LHC era necessitates a shift to 4D tracking in High Energy Physics experiments to reduce occupancy from pile-up. This transition requires detectors with excellent spatial resolution, time-tagging capabilities, and higher radiation tolerance. Low-Gain Avalanche Detectors (LGADs) have emerged as a promising technology to meet these challenges.This seminar explores LGAD developments for precise track timing, covering detection principles and recent design improvements. We introduce the potential of silicon carbide (4H-SiC) in LGADs, a wide-bandgap material that could offer enhanced radiation resistance for inner tracking layers.Results from lab tests and beam experiments demonstrate the capabilities of these advanced detectors, showcasing good gain uniformity, timing resolution, and energy sensitivity. These findings underscore LGAD technology's potential for next-generation particle detectors in future HEP experiments. More info: https://indico.fzu.cz/event/263/ 

The division of elementary particles seminar. Abstract:The upcoming High-Luminosity LHC era necessitates a shift to 4D tracking in High Energy Physics experiments to reduce occupancy from pile-up. This transition requires detectors with excellent spatial resolution, time-tagging capabilities, and higher radiation tolerance. Low-Gain Avalanche Detectors (LGADs) have emerged as a promising technology to meet these challenges.This seminar explores LGAD developments for precise track timing, covering detection principles and recent design improvements. We introduce the potential of silicon carbide (4H-SiC) in LGADs, a wide-bandgap material that could offer enhanced radiation resistance for inner tracking layers.Results from lab tests and beam experiments demonstrate the capabilities of these advanced detectors, showcasing good gain uniformity, timing resolution, and energy sensitivity. These findings underscore LGAD technology's potential for next-generation particle detectors in future HEP experiments. More info: https://indico.fzu.cz/event/263/ 

O ekonomii, o filozofii, o proměnách našeho světa i našeho přemýšlení o něm mluvil před publikem v kině Metropol Tomáš Sedláček. Ekonom, filozof a vysokoškolský pedagog byl totiž hostem Univerzity Palackého, který dostal příležitost pronést tradiční výroční přednášku. Tu škola pořádá na počest prvního rektora obnovené olomoucké univerzity Josefa Ludvíka Fischera. 

Tomáše Sedláčka přivítal v Olomouci rektor UP Martin Procházka, který připomenul historii výročních přednášek. „Tradice těchto přednášek započala v roce 1994 při 100. výročí narození J. L. Fischera, prvního rektora obnovené olomoucké univerzity. V letošním roce si tak připomínáme 130. výročí od narození tohoto s naší univerzitou spjatého filozofa, sociologa a rektora naší alma mater,“ uvedl Martin Procházka a dodal, že měsíc listopad, v němž se obvykle tato přednáška koná, nebyl zvolen náhodou. J. L. Fischer se totiž narodil 6. listopadu 1894. V souladu s tradicí také předal Tomáši Sedláčkovi pamětní medaili UP.

Hosta pak publiku představil Martin Mach, který působí na rektorátě a na Právnické fakultě UP a byl jedním z navrhovatelů letošního přednášejícího. „Tomáš Sedláček ve svých pracích často zdůrazňuje, že ekonomie není jen o číslech a grafech, ale také o lidských hodnotách a smyslu života. Věří, že budoucnost nejen ekonomie spočívá v růstu na duchu a poznání, nikoli v neustálém zvyšování materiální produkce. Tímto přístupem navazuje na myšlenky Josefa Ludvíka Fischera, který také hledal hlubší smysl a strukturu v lidském poznání a společnosti. Což je v plném souladu s tvrzením Tomáše Sedláčka, že ‚není totiž nic ekonomicky výhodnějšího než dobrá filozofie‘,“ zmínil Martin Mach.

Tomáš Sedláček se v přednášce nazvané Metamorfózy těla, duše a ducha ekonomie zaměřil na to, jak se v lidských dějinách proměňuje hmota, poznání a smysl ekonomie. Záznam přednášky si můžete pustit níže.

O ekonomii, o filozofii, o proměnách našeho světa i našeho přemýšlení o něm mluvil před publikem v kině Metropol Tomáš Sedláček. Ekonom, filozof a vysokoškolský pedagog byl totiž hostem Univerzity Palackého, který dostal příležitost pronést tradiční výroční přednášku. Tu škola pořádá na počest prvního rektora obnovené olomoucké univerzity Josefa Ludvíka Fischera. 

Tomáše Sedláčka přivítal v Olomouci rektor UP Martin Procházka, který připomenul historii výročních přednášek. „Tradice těchto přednášek započala v roce 1994 při 100. výročí narození J. L. Fischera, prvního rektora obnovené olomoucké univerzity. V letošním roce si tak připomínáme 130. výročí od narození tohoto s naší univerzitou spjatého filozofa, sociologa a rektora naší alma mater,“ uvedl Martin Procházka a dodal, že měsíc listopad, v němž se obvykle tato přednáška koná, nebyl zvolen náhodou. J. L. Fischer se totiž narodil 6. listopadu 1894. V souladu s tradicí také předal Tomáši Sedláčkovi pamětní medaili UP.

Hosta pak publiku představil Martin Mach, který působí na rektorátě a na Právnické fakultě UP a byl jedním z navrhovatelů letošního přednášejícího. „Tomáš Sedláček ve svých pracích často zdůrazňuje, že ekonomie není jen o číslech a grafech, ale také o lidských hodnotách a smyslu života. Věří, že budoucnost nejen ekonomie spočívá v růstu na duchu a poznání, nikoli v neustálém zvyšování materiální produkce. Tímto přístupem navazuje na myšlenky Josefa Ludvíka Fischera, který také hledal hlubší smysl a strukturu v lidském poznání a společnosti. Což je v plném souladu s tvrzením Tomáše Sedláčka, že ‚není totiž nic ekonomicky výhodnějšího než dobrá filozofie‘,“ zmínil Martin Mach.

Tomáš Sedláček se v přednášce nazvané Metamorfózy těla, duše a ducha ekonomie zaměřil na to, jak se v lidských dějinách proměňuje hmota, poznání a smysl ekonomie. Záznam přednášky si můžete pustit níže.

Celkem sedm nováčků usedne v Akademickém senátu PF UP. Výrazné obměny dozná studentská kurie. Rozhodli o tom voliči v senátních volbách, které se konaly online formou. Senátoři budou svou funkci zastávat tři roky.

Nové členy senátu vybírali akademici z devíti kandidátů, studenti ze třinácti. „Odevzdáno bylo celkem 669 hlasovacích lístků. Volební účast přesáhla 34 procent,“ shrnul Zdeněk Červínek, předseda volební komise, s tím, že se volby uskutečnily v souladu s volebním a jednacím řádem senátu a díky spolupráci s Centrem výpočetní techniky UP proběhly hladce. Voliči–akademici odevzdali 62 platných volebních lístků, voliči–studenti 607.

Mezi akademiky obdržel nejvíce hlasů dlouholetý senátor Michal Bartoň, vedoucí katedry ústavního práva, který akademický senát vedl již pět funkčních období v řadě. Své mandáty dále obhájili Klára Hamuľáková, Kateřina Frumarová, Ondřej Svaček, Leona Černá, Petr Dostalík a Veronika Tomoszková. Naopak nově v senátu usednou Ivana Rabinská a Bronislava Coufalová. Z osmi kateder fakulty tak bude mít v senátu zastoupení hned sedm.

Ze studentské kurie obhajoval mandát pouze David Marhold, což se mu podařilo. Dalších pět studentů se podívá do senátu poprvé – Klára Žáková, Vojtěch Barcal, Aneta Rustler, Jan Tichánek a Veronika Mašková. Klára Žáková má ze studentů nejsilnější mandát, získala 325 hlasů.

„Velmi rád bych na tomto místě poděkoval všem dosluhujícím senátorkám a senátorům za jejich práci, zvláště pak těm, kteří v novém senátu již nebudou pokračovat. Chci taktéž pogratulovat nově zvoleným zástupcům učitelské i studentské kurie a těším se na společnou práci. Je potěšující, že nový senát bude opět oborově širokospektrální s ohledem na zastoupení kateder a studentů magisterského i doktorského studijního programu,“ řekl krátce po oznámení výsledků voleb Václav Stehlík, děkan právnické fakulty.

Volby do Akademického senátu PF UP se konaly 4.–8. listopadu na platformě volby.upol.cz. Funkční období stávajícího fakultního senátu končí 22. listopadu. Po tomto datu se sejdou noví senátoři na svém prvním zasedání, kde si mimo jiné zvolí předsedu a místopředsedu. Jejich funkční období pak skončí na podzim 2027.

Složení AS PF UP pro funkční období 2024–2027
(řazeno podle počtu získaných hlasů)

Učitelská kurie
Michal Bartoň*, Klára Hamuľáková*, Kateřina Frumarová*, Ivana Rabinská, Ondřej Svaček*, Leona Černá*, Petr Dostalík*, Bronislava Coufalová, Veronika Tomoszková*

Studentská kurie
Klára Žáková, Vojtěch Barcal, Aneta Rustler, Jan Tichánek, David Marhold*, Veronika Mašková

* obhájili mandát

Celkem sedm nováčků usedne v Akademickém senátu PF UP. Výrazné obměny dozná studentská kurie. Rozhodli o tom voliči v senátních volbách, které se konaly online formou. Senátoři budou svou funkci zastávat tři roky.

Nové členy senátu vybírali akademici z devíti kandidátů, studenti ze třinácti. „Odevzdáno bylo celkem 669 hlasovacích lístků. Volební účast přesáhla 34 procent,“ shrnul Zdeněk Červínek, předseda volební komise, s tím, že se volby uskutečnily v souladu s volebním a jednacím řádem senátu a díky spolupráci s Centrem výpočetní techniky UP proběhly hladce. Voliči–akademici odevzdali 62 platných volebních lístků, voliči–studenti 607.

Mezi akademiky obdržel nejvíce hlasů dlouholetý senátor Michal Bartoň, vedoucí katedry ústavního práva, který akademický senát vedl již pět funkčních období v řadě. Své mandáty dále obhájili Klára Hamuľáková, Kateřina Frumarová, Ondřej Svaček, Leona Černá, Petr Dostalík a Veronika Tomoszková. Naopak nově v senátu usednou Ivana Rabinská a Bronislava Coufalová. Z osmi kateder fakulty tak bude mít v senátu zastoupení hned sedm.

Ze studentské kurie obhajoval mandát pouze David Marhold, což se mu podařilo. Dalších pět studentů se podívá do senátu poprvé – Klára Žáková, Vojtěch Barcal, Aneta Rustler, Jan Tichánek a Veronika Mašková. Klára Žáková má ze studentů nejsilnější mandát, získala 325 hlasů.

„Velmi rád bych na tomto místě poděkoval všem dosluhujícím senátorkám a senátorům za jejich práci, zvláště pak těm, kteří v novém senátu již nebudou pokračovat. Chci taktéž pogratulovat nově zvoleným zástupcům učitelské i studentské kurie a těším se na společnou práci. Je potěšující, že nový senát bude opět oborově širokospektrální s ohledem na zastoupení kateder a studentů magisterského i doktorského studijního programu,“ řekl krátce po oznámení výsledků voleb Václav Stehlík, děkan právnické fakulty.

Volby do Akademického senátu PF UP se konaly 4.–8. listopadu na platformě volby.upol.cz. Funkční období stávajícího fakultního senátu končí 22. listopadu. Po tomto datu se sejdou noví senátoři na svém prvním zasedání, kde si mimo jiné zvolí předsedu a místopředsedu. Jejich funkční období pak skončí na podzim 2027.

Složení AS PF UP pro funkční období 2024–2027
(řazeno podle počtu získaných hlasů)

Učitelská kurie
Michal Bartoň*, Klára Hamuľáková*, Kateřina Frumarová*, Ivana Rabinská, Ondřej Svaček*, Leona Černá*, Petr Dostalík*, Bronislava Coufalová, Veronika Tomoszková*

Studentská kurie
Klára Žáková, Vojtěch Barcal, Aneta Rustler, Jan Tichánek, David Marhold*, Veronika Mašková

* obhájili mandát

Obhájili jste bakalářskou či magisterskou diplomovou práci, která se svým tématem dotýká problematiky udržitelnosti a udržitelného rozvoje? Přihlaste ji do prvního ročníku soutěže o Cenu rektora UP za udržitelnost. Autor/ka oceněné práce obdrží finanční odměnu, uzávěrka pro podání přihlášek je v pondělí 2. prosince.

Univerzita Palackého usiluje o to, aby byla plně environmentálně, společensky a ekonomicky udržitelná. Znamená to, že by měla jednat a rozvíjet se tak, aby dovedla uspokojit své potřeby, avšak bez negativních dopadů na budoucnost a příští generace.

Vše o udržitelném rozvoji na UP najdete na webu Udržitelné univerzity.

Zaměřuje se proto na 15 oblastí udržitelného rozvoje, mezi něž patří jak environmentální („zelená“) udržitelnost, často úzce spojená s ekonomickou (zlepšení třídění odpadu, energetické úspory, zeleň a biodiverzita), tak udržitelnost sociální (rovné příležitosti pro všechny, odpovědné nakupování či péče o komunitu). Zároveň podporuje vzdělávání a výzkum v oblasti udržitelnosti. V letošním akademickém roce proto bude poprvé udělena Cena rektora UP za nejlepší udržitelně zaměřené práce studentů.

Do soutěže mohou přihlašovat své závěrečné diplomové práce studenti i absolventi bakalářských, navazujících magisterských a magisterských studijních programů. Ocenění mohou získat nejen práce výzkumné, ale i umělecké – například pokud v rámci práce vzniklo dílo zohledňující udržitelnost materiálu. Práce by měla svým zaměřením zkoumat a podporovat téma udržitelnosti a souviset s Cíli udržitelného rozvoje (SDGs) OSN, jejichž konkrétní náplň najdete na webu OSN. Pozitivně hodnoceno rovněž bude, pokud nějakým způsobem přispívá k plnění Strategie udržitelného rozvoje UP. Ta definuje 15 prioritních oblastí (provázaných s SDGs), na něž se univerzita dlouhodobě zaměřuje. Vytyčuje hlavní cíle a také základní opatření, jejichž prostřednictvím se budou dané cíle naplňovat. Na jejím základě se vytvářejí dvouleté akční plány s konkrétními cíli.

Přihlášky lze podávat do 2. prosince 2024 pomocí online formuláře, k němuž je také nutné přiložit požadované posudky a další soubory podle stanovených podmínek. Komise jmenovaná rektorem UP předložené práce posoudí a vybrané práce navrhne rektorovi UP k ocenění. Ceny za nejlepší práce pak předá rektor UP Martin Procházka v průběhu akademického týdne v únoru roku 2025.

Získejte finanční příspěvek na výzkum

Pokud na své závěrečné práci teprve pracujete, můžete od Udržitelné univerzity získat na udržitelně zaměřené práce finanční příspěvek. Možnosti jsou v tomto případě opravdu široké – podporu mohou získat závěrečné i jiné výzkumné práce studentů bakalářských, magisterských i doktorských oborů. Máte-li o příspěvek zájem, vyplňte prosím krátký formulář a my se vám po jeho posouzení ozveme. Výška příspěvku může být až 10 000 Kč a o podporu můžete žádat během celého akademického roku.

▶ Přihláška do soutěže o Cenu rektora UP za udržitelnost
▶ Podmínky soutěže o Cenu rektora UP za udržitelnost

Obhájili jste bakalářskou či magisterskou diplomovou práci, která se svým tématem dotýká problematiky udržitelnosti a udržitelného rozvoje? Přihlaste ji do prvního ročníku soutěže o Cenu rektora UP za udržitelnost. Autor/ka oceněné práce obdrží finanční odměnu, uzávěrka pro podání přihlášek je v pondělí 2. prosince.

Univerzita Palackého usiluje o to, aby byla plně environmentálně, společensky a ekonomicky udržitelná. Znamená to, že by měla jednat a rozvíjet se tak, aby dovedla uspokojit své potřeby, avšak bez negativních dopadů na budoucnost a příští generace.

Vše o udržitelném rozvoji na UP najdete na webu Udržitelné univerzity.

Zaměřuje se proto na 15 oblastí udržitelného rozvoje, mezi něž patří jak environmentální („zelená“) udržitelnost, často úzce spojená s ekonomickou (zlepšení třídění odpadu, energetické úspory, zeleň a biodiverzita), tak udržitelnost sociální (rovné příležitosti pro všechny, odpovědné nakupování či péče o komunitu). Zároveň podporuje vzdělávání a výzkum v oblasti udržitelnosti. V letošním akademickém roce proto bude poprvé udělena Cena rektora UP za nejlepší udržitelně zaměřené práce studentů.

Do soutěže mohou přihlašovat své závěrečné diplomové práce studenti i absolventi bakalářských, navazujících magisterských a magisterských studijních programů. Ocenění mohou získat nejen práce výzkumné, ale i umělecké – například pokud v rámci práce vzniklo dílo zohledňující udržitelnost materiálu. Práce by měla svým zaměřením zkoumat a podporovat téma udržitelnosti a souviset s Cíli udržitelného rozvoje (SDGs) OSN, jejichž konkrétní náplň najdete na webu OSN. Pozitivně hodnoceno rovněž bude, pokud nějakým způsobem přispívá k plnění Strategie udržitelného rozvoje UP. Ta definuje 15 prioritních oblastí (provázaných s SDGs), na něž se univerzita dlouhodobě zaměřuje. Vytyčuje hlavní cíle a také základní opatření, jejichž prostřednictvím se budou dané cíle naplňovat. Na jejím základě se vytvářejí dvouleté akční plány s konkrétními cíli.

Přihlášky lze podávat do 2. prosince 2024 pomocí online formuláře, k němuž je také nutné přiložit požadované posudky a další soubory podle stanovených podmínek. Komise jmenovaná rektorem UP předložené práce posoudí a vybrané práce navrhne rektorovi UP k ocenění. Ceny za nejlepší práce pak předá rektor UP Martin Procházka v průběhu akademického týdne v únoru roku 2025.

Získejte finanční příspěvek na výzkum

Pokud na své závěrečné práci teprve pracujete, můžete od Udržitelné univerzity získat na udržitelně zaměřené práce finanční příspěvek. Možnosti jsou v tomto případě opravdu široké – podporu mohou získat závěrečné i jiné výzkumné práce studentů bakalářských, magisterských i doktorských oborů. Máte-li o příspěvek zájem, vyplňte prosím krátký formulář a my se vám po jeho posouzení ozveme. Výška příspěvku může být až 10 000 Kč a o podporu můžete žádat během celého akademického roku.

▶ Přihláška do soutěže o Cenu rektora UP za udržitelnost
▶ Podmínky soutěže o Cenu rektora UP za udržitelnost

„Zvídavost,“ vypálí bez rozmyšlení odpověď na otázku, jaká vlastnost je důležitá pro vědce. „A trpělivost,“ dodává. Ví, o čem mluví. Ve světě vědy se totiž dokázala prosadit. Věřila si, a i když se jí některé věci nedařily hned, nenechala se odradit. Docentka přírodovědecké fakulty, vedoucí katedry chemické biologie, prorektorka pro vědu a výzkum Univerzity Palackého. Především ale dáma, která když mluví o „své“ chemii a biologii, tak dokáže posluchače během chvilky přimět dívat se na svět jejíma očima. Jak fungují rostliny? Proč rostou a proč ne? Jak zvládají sucho? Dorozumívají se? A co se od nich můžeme naučit? Svět otázek a odpovědí Lucie Plíhalové.

„Vždycky mě zajímalo, jak věci fungují,“ říká a vzpomíná, jak se na základní škole jako jedna z mála hlásila do fyzikálních a chemických kroužků. Jak to v kabinetech vonělo, jak to bylo tajemné a lákavé zároveň. Rozhovor přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP, který si můžete přečíst zde.

Proč je pro vás věda tak fascinující?

Zajímá mě svět. Už od mala jsem hodně četla, protože jsem chtěla vědět, jak funguje lidské tělo, rostliny, zvířata. Dokázat nakouknout dovnitř a pochopit všechna proč a jak. Co spolu musí chemicky zreagovat, abychom tak krásně fungovali a mohli tady spolu třeba mluvit. Vždyť taková bytost, jako je člověk, nebo i zvíře, rostlina, je hotový zázrak. Zvlášť rostliny mě fascinovaly vždycky. Jsou to velmi staré organismy. Existují v různých podobách stovky milionů let. Měly tak spoustu času na to „vymyslet“, jak zvládnout přežít, jak zmírnit stres. Musely se naučit poradit si, protože na rozdíl od člověka se nemůžou přemisťovat, odstěhovat se do lepších podmínek. Dokázaly se adaptovat na změny teplot, nedostatek vody. A to v době klimatické změny řešíme i my lidé. Jen těžko zvládáme stresové a zátěžové situace, které přinášejí dlouhodobé výkyvy počasí, ničí nás extrémní horka. Podívejte se kolem sebe. Nejsme už všichni ani stoprocentně zdraví, užíváme různé léky a doplňky a ta adaptace je pro nás těžká.

Takže nás mohou inspirovat právě ty rostliny?

Když přednáším studentům v prvním ročníku Chemii pro biology II, máme za okny posluchárny stromy. Ukazuju jim je a říkám: Ony spolu mluví, komunikují, třeba pomocí obyčejné glukózy. Studenti se na mě dost nevěřícně dívají. Myslím, že je nesmírně důležité, abychom nezapomínali, že rostliny kolem nás jsou živé a že některé z jejich vlastností či schopností mohou být inspirací i pro naše životy. Třeba že se dokážou podpořit v době krize. K pochopení všech procesů, které se v jakémkoli organismu odehrávají, a všech elementů, které v něm jsou a ve výsledku spolu ladí v dokonalé harmonii, je ideální právě chemie. Chemická biologie, které se věnuju já, je moderní interdisciplinární obor. Jedna definice říká, že je to „zkoumání biologických systémů pomocí chemických nástrojů“. Zjednodušeně řečeno, zkoumáme to, co je živé, po stránce chemie. Právě tak by se mi líbilo více i vzdělávat studenty – interdisciplinárně, aby nebyli „jen“ chemici nebo „jen“ biologové, aby vnímali svět kolem sebe jako celek.

Váš obor může mít vliv na život nás všech, třeba tím, že se podaří vypěstovat odolnější plodiny a předejdeme tomu, že lidstvo vyhladoví. Jak ale takový výzkum prakticky vypadá? Jak donutíte rostlinu, aby byla odolnější?

Máme nějaké elementární informace z literatury, ty určitě znáte i vy. Například že když pěstujete rostliny na zahrádce a chcete, aby lépe prospívaly, dodáte jim dusík a podpoříte tak růst zelené hmoty. Když přidáte fosfor, pomůžete růstu kořenů a celkovému zdraví rostliny, a když dodáte draslík, podpoříte kvetení, zrání plodů a zvýšíte celkovou odolnost proti chorobám a škůdcům. To jsou ale opravdu jen elementární informace, které stačí vám, ať máte dobrou úrodu. My vědci se ale musíme ptát, proč se to děje. Proč ta rostlina „vyrobí“ tu hmotu tak snadno. A tak ji studujeme v jednotlivých fázích vývoje a poznáváme látky, které ji tzv. regulují. Je to fascinující, protože rostliny sice vypadají jednoduše, ale jsou to dost složité organismy. Stejně jako v nás lidech i v nich existují tisíce látek, které mají různé regulační funkce. A stačí třeba jen stopová množství malých chemických molekul a vývoj rostliny se změní. Je to, jako když si například vezmete nějakou látku a ta vám zrychlí srdeční tep. Stejně tak to funguje u těch rostlin.

Takže ta rostlina jakoby sama se sebou komunikuje? Mám si představit nějakou rostlinnou samomluvu?

Raději mluvme o komunikaci chemické, která se děje v rámci té rostliny. Například jakým způsobem se má vyvíjet její kořen, aby se v době velkého sucha dostala k vodě. Nebo co musí udělat, když šel někdo kolem a kousek jí ulomil. Je to její konec, nebo tu část dokáže nahradit? Rostlina si vysílá signály, které zprostředkovávají malé chemické molekuly. Právě těmi se zabýváme. Máme štěstí, protože jsme mohli navázat na dobrou práci Laboratoře růstových regulátorů, což je společné pracoviště naší fakulty a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, kde se kolegové řadu let zabývají funkcí takových signálních molekul. Zjednodušeně řečeno my chemici pak zkoušíme k takovým molekulám „něco“ přidat, nebo naopak ubrat a pozorovat, zda stále ještě fungují jako signální, tedy že předávají danou informaci, nebo signalizují něco jiného. Chcete například, aby rostlina víc kvetla nebo měla víc odnoží a větší výnos. Je to aktuální téma, protože světová populace roste a zajistit pro všechny do budoucna dostatek potravin vůbec nebude jednoduché. V této problematice je právě chemická biologie krásně uplatnitelná.

 

Co se můžeme naučit od rostlin i my laici?

Třeba to, že rostliny nemají tolik možností jako my lidé, co budou přijímat. Jsou na jednom místě, když zaprší, mají vodu, vezmou si nějakou látku z hnojiva nebo půdy, které jim dáme. A dokážou s tím vyžít. Řízení jejich organismu je velmi promyšlené, když ty procesy sledujete, je to velmi uklidňující. Oproti tomu my našemu dokonalému stroji moc nepomáháme. Zpracované potraviny mají stovky složek, bereme léky, sypeme do sebe potravinové doplňky a divíme se, že naše tělo, ten perfektní organismus, je zmatené a neví, co má dělat. Ve výsledku nás zabíjí blahobyt, v němž žijeme. Pojďme si vzít ze světa rostlin tu jejich stabilitu a uměřenost. Bojím se ale, že na to ještě zatím nejsme zralí.

Jak to myslíte?

Nestíháme. Stále jsme v běhu a jen tak si sednout, dívat se kolem a poučit se z rostlin, které jsou kolem nás, na to nemáme čas. Musíme jen věřit, že až si čas najdeme, budou kolem nás stále ještě nějaké rostliny.

Věda je velmi konkurenční prostředí. Týmy po celém světě se věnují i podobnému výzkumu. Je vůbec šance se odněkud z Olomouce prosadit?

Šance určitě je a nám se hodně věcí podařilo a daří. Myslím, že je dobře, když se zkoumá nějaké konkrétní téma v různých mezinárodních komunitách, protože se tak zvyšuje množství informací, s nimiž můžeme dál pracovat. V dnešním moderním světě nedokážete bádat a objevovat sama, je to týmová práce. Věda nezná žádné bariéry, ani jazykové, ani národní. Jde o to, dobrat se společně k výsledku, přinést informaci a v rámci komunity ji rozšířit. My chemičtí biologové připravujeme i různé tzv. nástroje pro základní výzkum. Jeden příklad za všechny – připravujeme isotopicky nebo fluorescenčně značené molekuly, aby se dal sledovat metabolismus v rostlině nebo v člověku. Je skvělé, když zjistíme, že takový námi vyrobený nástroj někdo použije. Že slouží a nebyla to jen konstrukční chemie někam do šuplíku. Nejde o to se proslavit, radost je v tom objevit něco nového a zjistit, jak věci fungují.

Výzkum je běh na dlouhou trať. Není to depresivní, když se člověku nedaří?

Je pravda, že když se úspěch dlouho nedostavuje, může vás přepadnout splín. Když se o něco pokoušíte popatnácté a ono to nevychází, tak to opravdu člověka demotivuje.

Ale co s tím?

Jdete znovu do laboratoře. Musíte si všechno znovu promyslet a podívat se na problém z jiné perspektivy. Změnit podmínky. Prostě znovu a znovu. Horší splín nastává, když se vám to po měsících práce povede udělat tak, jak jste si to na papírku nebo na počítači namalovali. A ono to nefunguje. Sedíte a přemýšlíte, co je špatně, když bylo všechno tak perfektně vymyšlené a namodelované.

Takže se nenechat odradit?

Přesně, a nebát se překračovat komfortní zónu. Protože to, co je napsané v učebnici, je fajn. Ale pro vaši práci je to jen výchozí bod. Nesmíte se bát vystoupit ze zavedeného rámce. Protože když uspějete, tak ta radost je nesmírná. A i když cesta k ní je dlouhá, stojí za to. Věřte mi. Neúspěch v chemii neznamená konec.

Kde jste nejraději? V laboratoři, na pokusném poli? Kde to pro vás jako vědkyni je největší dobrodružství?

V mé hlavě. Moc ráda přemýšlím nad tím, co budeme zkoumat, jak by to mohlo fungovat, k čemu to využít. Vlastně si vymýšlím takové malé příběhy. To je pro mě ten pravý adrenalin.

Taková soukromá laboratoř v hlavě.

Tak nějak. A pak mě vždy bavilo dělat úplně nové molekuly.

Co to znamená?

Nastudujete si, jaké prvky je možné spojit dohromady, aby vytvořily konkrétní strukturu, nakreslíte si to, a pak to můžete zkusit v baňce vyrobit. To mě baví.

Kdybyste se dnes znovu rozhodovala, jaký obor zvolíte, a věděla, kolik neúspěchů ta práce obnáší, znovu by to byla chemie?

Stoprocentně. Je exaktní i kreativní zároveň. Je to svět, který má jasná pravidla, kde můžete to, co potřebujete, změřit. Ale současně máte prostor pro vaši invenci. Jako když malujete obraz. Barvy na paletě jsou vlastně stále stejné. Ale jak je použijete, co z nich dokážete vytvořit, to je jen a jen na vás.

 

Lucie Plíhalová (* 1978)

Vystudovala anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě UP, kde v roce 2007 získala také Ph.D. z Chemie, v roce 2019 pak habilitovala v oboru Zemědělská chemie na Mendelově univerzitě v Brně, kde získala titul docentka. Od počátku své profesní kariéry pracuje na PřF UP jako vědkyně i pedagožka, v současné době vede katedru chemické biologie a od roku 2022 je také prorektorkou UP pro vědu a výzkum. Spolupracuje s univerzitami v USA, Itálii či Litvě. Odborně se zaměřuje na organickou syntézu látek odvozených od rostlinných hormonů a s nimi související výzkum biologických mechanismů uplatnitelných v zemědělství, medicíně nebo kosmetickém průmyslu. Zabývá se také vlivem regulace růstu užitkových plodin na jejich výnos, kvalitu a odolnost proti stresu v souvislosti s klimatickou změnou. Je spoluautorkou řady odborných publikací, řešitelkou či spoluřešitelkou několika výzkumných grantů MŠMT a GA ČR a členkou týmu projektů TA ČR i projektu OP JAK Špičkový výzkum TANGENC: Nové poznatky pro plodiny nové generace.