Feed aggregator

Profesor Juraj Ševčík z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP získal Cenu Vojtěcha Šafaříka, která je udělována významným domácím a zahraničním vědeckým pracovníkům v chemických oborech za jejich zásluhy o rozvoj České společnosti chemické, chemických spolků a organizací a také za propagaci chemie.

Ocenění Juraj Ševčík převzal během slavnostního zahájení konference Advances in Chromatography and Electrophoresis & Chiranal 2024 pořádané na přírodovědecké fakultě a v Pevnosti poznání.

„Svůj profesní život mám spojený s Olomoucí a Přírodovědeckou fakultou UP. Udělené ocenění mi udělalo velkou radost a patří všem blízkým kolem mně,“ uvedl.

Juraj Ševčík je absolventem analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP. Odborně se věnuje elektromigračním technikám, analýze biologicky aktivních a chirálních látek a online prekoncentračním technikám. Přírodovědeckou fakultu vedl v letech 2006 až 2014. Jako děkan byl u toho, když fakulta zakládala svá vědecká centra. Zasloužil se o popularizaci přírodních věd, stál u zrodu Jarmarku chemie, fyziky a matematiky, který je nyní pořádán pod názvem Přírodovědný jarmark, a u založení Pevnosti poznání.

Hříčky s mobilními aplikacemi, animované skeče, gify, digitální fotografie, ale i krátké filmy, herní design, komplexní 3D modelování nebo návrhy funkčního a kreativního řešení různých úloh grafického designu. To vše a mnohem víc nabídl letošní ročník přehlídky digitální tvorby dětí a mládeže Be_on the Screen.

V Uměleckém centru UP se uskutečnil druhý ročník přehlídky Be_on the Screen. Jde o festival organizovaný pedagogy a studujícími katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, jenž odráží pestrost a variabilitu současných přístupů k využívání digitálních médií v individuální či školní tvorbě.  

„Digitální tvorba mladých je živým fenoménem, který je potřeba sledovat a kultivovat. I tento ročník přehlídky ukázal, že digitální média mohou být plnohodnotně využita k vyjádření osobního postoje ke světu a k reflexi světa okolo nás a toho, co prožíváme,“ uvedla za uskutečněnou přehlídku Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakulty UP. Připomněla přitom, že umělecké sebevyjádření má dnes tisíce možných podob a digitální média v něm hrají důležitou roli. „Přehlídka Be_on the Screen ukazuje, že mobilní telefony, počítače nebo generativní nástroje mohou být v rukou kreativních, citlivých a motivovaných tvůrců využívány originálně a autenticky,“ dodala.

Uvedená přehlídka začala nultým ročníkem v roce 2022, svou tvář pak našla v rámci prvního ročníku v roce 2023. Nejviditelnějším výstupem přehlídky je virtuální výstava, která prezentuje všechny zaslané výtvarné práce, jež podávají zprávu o reálném využívání nových médií v praxi. I letos přehlídka vyvrcholila nejen otevřením uvedené výstavy a oceněním vybraných účastníků, ale i festivalem, během něhož se konaly workshopy a další vzdělávací akce, projekce, performance nebo DJ a VJ produkce.

„Kromě nevšedních výsledků prezentuje naše výstava i zajímavé pedagogické přístupy a nápady. Přehlídka nám dává nahlédnout do způsobů, jimiž dnes mladí lidé přemýšlejí a tvoří. Digitální nástroje – a to i ty složitější – si osvojí snadno, dojít k zajímavému výsledku a překročit softwarové nastavení nástrojů směrem tvůrčí originalitě je vždy však mnohem těžší úkol. Je potřeba nejen nápad, ale i trpělivost k jeho uskutečnění. Neméně důležité je pak promyslet i způsob, jak umělecký projekt představit publiku a prezentovat. Skvělých prací a projektů máme na výstavě hodně, za sebe bych vyzdvihla například práci využívající generativní nástroje umělé inteligence. Jde o Tanec Egungů Lukáše Dostála. Určitě bych vyzdvihla i například práci Glomoparos, v níž autoři Tomáš Jura a Štěpán Hrdlička ze Střední filmové školy ve Zlíně vytvořili fiktivní vzdušné město ve steampunkovém stylu. Celá 3D grafika slouží k vyprávění příběhu postav zajímavého fantazijního světa,“ uzavřela Petra Šobáňová.

Pořadatelé přehlídky Be_on the Screen letos přijali celkem sto šedesát pět přihlášek prací nebo projektů, na jejichž tvorbě se podílelo více než pět set mladých tvůrců a tvůrkyň do šestadvaceti let. Více o přehlídce zde.

Virtuální výstava prezentuje všechny zaslané práce a projekty. Soutěžilo se ve čtyřech věkových kategoriích, níže oceněné práce:

Kategorie účastníků a účastnic ve věku do 12 let. Ceny obdrželi: Žáci a žákyně ze ZŠ a MŠ Rohle: Stop motion – soubor videí, Kolektiv žáků a žákyň ZŠ Pozořice: Zvíře v nás, Sabína Jánska: Život žaby. Domček v zošitě, Kolektiv žáků a žákyň ZUŠ Třinec: Ořechová Mánie, Jakub Hejda: Planeta Z v galaxii. Paragma (interaktivní kniha), Timea Frank: Vo vesmíre, Kolektiv žáků a žákyň ZUŠ Třinec: Když fouká severák, Kolektiv žáků a žákyň ZŠ Zdiměřice, Jesenice u Prahy: Reklama na Vánoce, Studio Experiment: Zvířecí a houbové experimenty, Žáci a žákyně ze ZŠ pro sluchově postižené v Praze-Radlicích a Smíchově: Soubor animací, Tobias Gloziga: Vznik dinosaura.

Kategorie účastníků a účastnic ve věku od 13 do 17 let. Ceny obdrželi: Kolektiv ZUŠ Němčice nad Hanou: Ztraceno v překladu, Sandra Bařinková: Drak Žvahlav, Kolektiv ZUŠ Němčice nad Hanou: Série plakátů, Žáci a žákyně ZUŠ Vyškov: Doba plastová – ano, to je dnešní doba!, Nika Hanotkska: Závislá duše, Štěpán Trtílek: Franz, ZUŠ Františka Drdly, Žďár nad Sázavou, Kolektiv ZUŠ Němčice nad Hanou: Z.U.Š – Zemřít Uvnitř Školy, Štěpánka Nová: Diagnóza: Deprese, Žáci a žákyně tercie a sekundy Gymnázia Uničov: Já ve zverimexu, Ondřej Spisar: Bez názvu. Autorský výběr plakátů, Laura Lacková: Na túře. Fotografia a maĺba temperou.

Kategorie účastníků a účastnic ve věku od 18 do 26 let. Ceny obdrželi: Lukáš Dostál: Tanec Egungů, Tomáš Jura a Štěpán Hrdlička: Glomoparos – virtuální město, Anežka Jičínská: Bohemian Rhapsody, Jan Hugo Ronovský a Ivo Cach: PlayBox:Hunt, Terezie Tomková a Kateřina Janišová: Dancin´in the Moonlight, Iva Gazdová: Bez názvu – série fotografií, Kamil Šrotíř: 150 let Winstona Churchilla, Tereza Tomanová: Poslouchej a pozoruj. Porovnávej a zaznamenávej. Tak slyšíš ten rozdíl?

Cenu veřejnosti obdrželi žáci a žákyně ze ZŠ a MŠ Rohle za Stop motion – soubor videí.

Hříčky s mobilními aplikacemi, animované skeče, gify, digitální fotografie, ale i krátké filmy, herní design, komplexní 3D modelování nebo návrhy funkčního a kreativního řešení různých úloh grafického designu. To vše a mnohem víc nabídl letošní ročník přehlídky digitální tvorby dětí a mládeže Be_on the Screen.

V Uměleckém centru UP se uskutečnil druhý ročník přehlídky Be_on the Screen. Jde o festival organizovaný pedagogy a studujícími katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, jenž odráží pestrost a variabilitu současných přístupů k využívání digitálních médií v individuální či školní tvorbě.  

„Digitální tvorba mladých je živým fenoménem, který je potřeba sledovat a kultivovat. I tento ročník přehlídky ukázal, že digitální média mohou být plnohodnotně využita k vyjádření osobního postoje ke světu a k reflexi světa okolo nás a toho, co prožíváme,“ uvedla za uskutečněnou přehlídku Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakulty UP. Připomněla přitom, že umělecké sebevyjádření má dnes tisíce možných podob a digitální média v něm hrají důležitou roli. „Přehlídka Be_on the Screen ukazuje, že mobilní telefony, počítače nebo generativní nástroje mohou být v rukou kreativních, citlivých a motivovaných tvůrců využívány originálně a autenticky,“ dodala.

Uvedená přehlídka začala nultým ročníkem v roce 2022, svou tvář pak našla v rámci prvního ročníku v roce 2023. Nejviditelnějším výstupem přehlídky je virtuální výstava, která prezentuje všechny zaslané výtvarné práce, jež podávají zprávu o reálném využívání nových médií v praxi. I letos přehlídka vyvrcholila nejen otevřením uvedené výstavy a oceněním vybraných účastníků, ale i festivalem, během něhož se konaly workshopy a další vzdělávací akce, projekce, performance nebo DJ a VJ produkce.

„Kromě nevšedních výsledků prezentuje naše výstava i zajímavé pedagogické přístupy a nápady. Přehlídka nám dává nahlédnout do způsobů, jimiž dnes mladí lidé přemýšlejí a tvoří. Digitální nástroje – a to i ty složitější – si osvojí snadno, dojít k zajímavému výsledku a překročit softwarové nastavení nástrojů směrem tvůrčí originalitě je vždy však mnohem těžší úkol. Je potřeba nejen nápad, ale i trpělivost k jeho uskutečnění. Neméně důležité je pak promyslet i způsob, jak umělecký projekt představit publiku a prezentovat. Skvělých prací a projektů máme na výstavě hodně, za sebe bych vyzdvihla například práci využívající generativní nástroje umělé inteligence. Jde o Tanec Egungů Lukáše Dostála. Určitě bych vyzdvihla i například práci Glomoparos, v níž autoři Tomáš Jura a Štěpán Hrdlička ze Střední filmové školy ve Zlíně vytvořili fiktivní vzdušné město ve steampunkovém stylu. Celá 3D grafika slouží k vyprávění příběhu postav zajímavého fantazijního světa,“ uzavřela Petra Šobáňová.

Pořadatelé přehlídky Be_on the Screen letos přijali celkem sto šedesát pět přihlášek prací nebo projektů, na jejichž tvorbě se podílelo více než pět set mladých tvůrců a tvůrkyň do šestadvaceti let. Více o přehlídce zde.

Virtuální výstava prezentuje všechny zaslané práce a projekty. Soutěžilo se ve čtyřech věkových kategoriích, níže oceněné práce:

Kategorie účastníků a účastnic ve věku do 12 let. Ceny obdrželi: Žáci a žákyně ze ZŠ a MŠ Rohle: Stop motion – soubor videí, Kolektiv žáků a žákyň ZŠ Pozořice: Zvíře v nás, Sabína Jánska: Život žaby. Domček v zošitě, Kolektiv žáků a žákyň ZUŠ Třinec: Ořechová Mánie, Jakub Hejda: Planeta Z v galaxii. Paragma (interaktivní kniha), Timea Frank: Vo vesmíre, Kolektiv žáků a žákyň ZUŠ Třinec: Když fouká severák, Kolektiv žáků a žákyň ZŠ Zdiměřice, Jesenice u Prahy: Reklama na Vánoce, Studio Experiment: Zvířecí a houbové experimenty, Žáci a žákyně ze ZŠ pro sluchově postižené v Praze-Radlicích a Smíchově: Soubor animací, Tobias Gloziga: Vznik dinosaura.

Kategorie účastníků a účastnic ve věku od 13 do 17 let. Ceny obdrželi: Kolektiv ZUŠ Němčice nad Hanou: Ztraceno v překladu, Sandra Bařinková: Drak Žvahlav, Kolektiv ZUŠ Němčice nad Hanou: Série plakátů, Žáci a žákyně ZUŠ Vyškov: Doba plastová – ano, to je dnešní doba!, Nika Hanotkska: Závislá duše, Štěpán Trtílek: Franz, ZUŠ Františka Drdly, Žďár nad Sázavou, Kolektiv ZUŠ Němčice nad Hanou: Z.U.Š – Zemřít Uvnitř Školy, Štěpánka Nová: Diagnóza: Deprese, Žáci a žákyně tercie a sekundy Gymnázia Uničov: Já ve zverimexu, Ondřej Spisar: Bez názvu. Autorský výběr plakátů, Laura Lacková: Na túře. Fotografia a maĺba temperou.

Kategorie účastníků a účastnic ve věku od 18 do 26 let. Ceny obdrželi: Lukáš Dostál: Tanec Egungů, Tomáš Jura a Štěpán Hrdlička: Glomoparos – virtuální město, Anežka Jičínská: Bohemian Rhapsody, Jan Hugo Ronovský a Ivo Cach: PlayBox:Hunt, Terezie Tomková a Kateřina Janišová: Dancin´in the Moonlight, Iva Gazdová: Bez názvu – série fotografií, Kamil Šrotíř: 150 let Winstona Churchilla, Tereza Tomanová: Poslouchej a pozoruj. Porovnávej a zaznamenávej. Tak slyšíš ten rozdíl?

Cenu veřejnosti obdrželi žáci a žákyně ze ZŠ a MŠ Rohle za Stop motion – soubor videí.

Studentka zdravotnického záchranářství na Fakultě zdravotnických věd UP Barbora Šimečková se letos rozhodla poprvé absolvovat závod Czechman, o kterém jeho organizátoři prohlašují, že patří k nejtěžším triatlonům na světě. Jen pro představu – po téměř dvoukilometrovém plaveckém úseku nasednete na kolo a šlapete devadesát kilometrů, abyste poté sesedli a běželi dalších jednadvacet kilometrů.

Barbora celý závod zvládla zdolat ve vysněném čase a příští rok si chce troufnout rovnou na Ironmana. Tréninky bude ale muset skloubit s přípravou na státnice.

Jak dlouho už se triatlonu věnujete a která ze tří disciplín je vaší nejsilnější?
Triatlon mě zaujal až tak dva roky zpátky, když jsem začala na silničce. Závody v silniční cyklistice mě ale vůbec nelákají, je to hrozně nebezpečný sport. V dlouhém triatlonu je zakázaný drafting (jízda těsně za jiným jezdcem nebo skupinou jezdců, pozn. red.), takže je to kolo klidnější a o něco bezpečnější. Na gymplu jsem se hodně věnovala plavání, tak jsem si naivně myslela, že mi to v triatlonu získá výhodu. Po Czechmanovi už si to nemyslím, to se s bazénem nedá srovnávat. Je to spíš taková mela o místo nad hladinou, všude samá ruka, noha... A ta orientace na otevřené vodě je taky docela náročná. Mou silnou stránkou je spíše kolo. A i tou nejzábavnější.

Co vás přimělo přihlásit se ke studiu záchranářství na olomoucké fakultě?
Po maturitě jsem se hlásila na fakultu zdravotnických věd a lékařskou fakultu. Dostala jsem se na obě školy, ale dala přednost medicíně. Vydržela jsem tam tři roky. Každý semestr byl ale boj, pořád jsem váhala, jestli je to to, co chci opravdu dělat. Během studia jsem se stala členkou studentského spolku Life Saving Support, to mě hodně chytlo. A pak se to nějak sešlo, částečně i z rodinných důvodů, že jsem s medinou sekla a přešla na záchranáře. A nikdy jsem té změny nelitovala, spíš naopak.

Co jsou podle vás základní předpoklady pro to stát se dobrým záchranářem? Jak důležitou roli hraje fyzička?
Když se kouknu na náš ročník, každý se sportu věnuje, ale v různé podobě. Takže spíš než o fyzičku jde podle mě o nějakou lásku a motivaci k pohybu, ty praktické dovednosti se pak naučíme na odborných soustředěních a dalších akcích. Kromě fyzické stránky jsou ale určitě zásadní i kvality jako rozhodnost, vytrvalost a pohotovost. A ty se snoubí u sportu i u mé budoucí profese.

Jak zvládáte zkombinovat učení s tréninky a přípravou na závod?
Nevím, jestli se tomu dá říkat, že zvládám... Začátkem roku jsem si sepsala tréninkový plán a snažila se ho dodržovat, jak moc to šlo skloubit se školou a prací. Už nebydlím u rodičů, takže jsem si ke studiu a sportům přidala práci v porodnici a dojíždění z Brna. Náročnější je to hlavně v období praxí. Někdy se mi po dvanácti hodinách na záchrance už opravdu nechce na bazén, ale řeknu si – nadrobila sis to sama, tak si to taky sněz. Čím líp se připravím, tím víc si potom užiju samotný závod. Dlouhé běhy a kolo zvládám o víkendu, protože to jsem v práci kratší dobu. Hodně mi pomáhá můj přítel. Navaří, uklidí, opraví mi kolo a ještě strpí moje unavené nálady. No, nezávidím mu.

Kolik triatlonových startů už máte za sebou?
Já se považuju spíš za takové triatlonové miminko. Na Czechmanovi jsem byla poprvé minulý rok, ale to šlo o štafetu. Domluvili jsme se s kamarády a byla to skvělá atmosféra. Tenkrát jsem jela kolo, ale v hlavě už jsem si říkala, jak to chci příště zvládnout komplet. Letos už se ke mně naše štafetová skvadra nepřipojila, jen přítel se mnou zase jel a dělal mi support, chudák. Kromě Czechmana jsem se akorát kdysi zúčastnila místního triatlonu kousek od naší chalupy, Šutr Triatlon se to jmenuje. Tam jsem tehdy skončila druhá, ale to už je rok dva zpátky.

Jaký byl z vašeho pohledu letošní ročník Czechman?
Letos nás trochu potrápil déšť, už od rána lilo jako z konve a přestalo až v půlce trati kola. Docela to ovlivnilo i obezřetnost závodníků na trati, bylo pár pádů. Potom už se ale vyčasilo a díky předchozímu dešti ani nebylo extrémní horko, takže nakonec ideál. Mě to hrozně bavilo celou dobu, navzdory křečím a bolestem, které mě trochu dohnaly na běhu.

Dala jste si nějaký časový limit, vysněné umístění?
Můj vysněný cíl byl splnit závod pod pět hodin a třicet minut, ale ve skutečnosti jsem počítala spíš s časem pod šest hodin. Přece jen to byl můj první dlouhý triatlon, cokoli se může pokazit i u zkušených, natož u takového holátka. Když jsem ale končila kolo s celkem solidním časem, svitla mi naděje, že by to přece jen mohlo vyjít. Na běhu mě potrápily žaludeční trable, ale nakonec jsem to nějakým zázrakem ustála a ono to vyšlo – 5:29:45. Taková sladká tečka za parádním dnem.

Chystáte se letos ještě na nějaký další závod?
V říjnu se s kamarády chystáme na maraton v Košicích, jinak už toho letos moc neplánuju. Přece jen je to i dost finančně náročné – vybavení, výživa, tréninky, startovné… Takže se radši poctivě připravím na příští rok. Přes zimu se hodlám oddat tréninku na celého Ironmana a v příštím roce ho zkusit zdolat – 3,8 kilometru plavání, 180 kilometrů kolo a 42 kilometrů běh. Takže dvojnásobek toho, co jsem absolvovala na Czechmanovi. Uvidím, jak to všechno dopadne. Přece jen nesmím zapomínat, že příští rok mám i státnice!

Studentka zdravotnického záchranářství na Fakultě zdravotnických věd UP Barbora Šimečková se letos rozhodla poprvé absolvovat závod Czechman, o kterém jeho organizátoři prohlašují, že patří k nejtěžším triatlonům na světě. Jen pro představu – po téměř dvoukilometrovém plaveckém úseku nasednete na kolo a šlapete devadesát kilometrů, abyste poté sesedli a běželi dalších jednadvacet kilometrů.

Barbora celý závod zvládla zdolat ve vysněném čase a příští rok si chce troufnout rovnou na Ironmana. Tréninky bude ale muset skloubit s přípravou na státnice.

Jak dlouho už se triatlonu věnujete a která ze tří disciplín je vaší nejsilnější?
Triatlon mě zaujal až tak dva roky zpátky, když jsem začala na silničce. Závody v silniční cyklistice mě ale vůbec nelákají, je to hrozně nebezpečný sport. V dlouhém triatlonu je zakázaný drafting (jízda těsně za jiným jezdcem nebo skupinou jezdců, pozn. red.), takže je to kolo klidnější a o něco bezpečnější. Na gymplu jsem se hodně věnovala plavání, tak jsem si naivně myslela, že mi to v triatlonu získá výhodu. Po Czechmanovi už si to nemyslím, to se s bazénem nedá srovnávat. Je to spíš taková mela o místo nad hladinou, všude samá ruka, noha... A ta orientace na otevřené vodě je taky docela náročná. Mou silnou stránkou je spíše kolo. A i tou nejzábavnější.

Co vás přimělo přihlásit se ke studiu záchranářství na olomoucké fakultě?
Po maturitě jsem se hlásila na fakultu zdravotnických věd a lékařskou fakultu. Dostala jsem se na obě školy, ale dala přednost medicíně. Vydržela jsem tam tři roky. Každý semestr byl ale boj, pořád jsem váhala, jestli je to to, co chci opravdu dělat. Během studia jsem se stala členkou studentského spolku Life Saving Support, to mě hodně chytlo. A pak se to nějak sešlo, částečně i z rodinných důvodů, že jsem s medinou sekla a přešla na záchranáře. A nikdy jsem té změny nelitovala, spíš naopak.

Co jsou podle vás základní předpoklady pro to stát se dobrým záchranářem? Jak důležitou roli hraje fyzička?
Když se kouknu na náš ročník, každý se sportu věnuje, ale v různé podobě. Takže spíš než o fyzičku jde podle mě o nějakou lásku a motivaci k pohybu, ty praktické dovednosti se pak naučíme na odborných soustředěních a dalších akcích. Kromě fyzické stránky jsou ale určitě zásadní i kvality jako rozhodnost, vytrvalost a pohotovost. A ty se snoubí u sportu i u mé budoucí profese.

Jak zvládáte zkombinovat učení s tréninky a přípravou na závod?
Nevím, jestli se tomu dá říkat, že zvládám... Začátkem roku jsem si sepsala tréninkový plán a snažila se ho dodržovat, jak moc to šlo skloubit se školou a prací. Už nebydlím u rodičů, takže jsem si ke studiu a sportům přidala práci v porodnici a dojíždění z Brna. Náročnější je to hlavně v období praxí. Někdy se mi po dvanácti hodinách na záchrance už opravdu nechce na bazén, ale řeknu si – nadrobila sis to sama, tak si to taky sněz. Čím líp se připravím, tím víc si potom užiju samotný závod. Dlouhé běhy a kolo zvládám o víkendu, protože to jsem v práci kratší dobu. Hodně mi pomáhá můj přítel. Navaří, uklidí, opraví mi kolo a ještě strpí moje unavené nálady. No, nezávidím mu.

Kolik triatlonových startů už máte za sebou?
Já se považuju spíš za takové triatlonové miminko. Na Czechmanovi jsem byla poprvé minulý rok, ale to šlo o štafetu. Domluvili jsme se s kamarády a byla to skvělá atmosféra. Tenkrát jsem jela kolo, ale v hlavě už jsem si říkala, jak to chci příště zvládnout komplet. Letos už se ke mně naše štafetová skvadra nepřipojila, jen přítel se mnou zase jel a dělal mi support, chudák. Kromě Czechmana jsem se akorát kdysi zúčastnila místního triatlonu kousek od naší chalupy, Šutr Triatlon se to jmenuje. Tam jsem tehdy skončila druhá, ale to už je rok dva zpátky.

Jaký byl z vašeho pohledu letošní ročník Czechman?
Letos nás trochu potrápil déšť, už od rána lilo jako z konve a přestalo až v půlce trati kola. Docela to ovlivnilo i obezřetnost závodníků na trati, bylo pár pádů. Potom už se ale vyčasilo a díky předchozímu dešti ani nebylo extrémní horko, takže nakonec ideál. Mě to hrozně bavilo celou dobu, navzdory křečím a bolestem, které mě trochu dohnaly na běhu.

Dala jste si nějaký časový limit, vysněné umístění?
Můj vysněný cíl byl splnit závod pod pět hodin a třicet minut, ale ve skutečnosti jsem počítala spíš s časem pod šest hodin. Přece jen to byl můj první dlouhý triatlon, cokoli se může pokazit i u zkušených, natož u takového holátka. Když jsem ale končila kolo s celkem solidním časem, svitla mi naděje, že by to přece jen mohlo vyjít. Na běhu mě potrápily žaludeční trable, ale nakonec jsem to nějakým zázrakem ustála a ono to vyšlo – 5:29:45. Taková sladká tečka za parádním dnem.

Chystáte se letos ještě na nějaký další závod?
V říjnu se s kamarády chystáme na maraton v Košicích, jinak už toho letos moc neplánuju. Přece jen je to i dost finančně náročné – vybavení, výživa, tréninky, startovné… Takže se radši poctivě připravím na příští rok. Přes zimu se hodlám oddat tréninku na celého Ironmana a v příštím roce ho zkusit zdolat – 3,8 kilometru plavání, 180 kilometrů kolo a 42 kilometrů běh. Takže dvojnásobek toho, co jsem absolvovala na Czechmanovi. Uvidím, jak to všechno dopadne. Přece jen nesmím zapomínat, že příští rok mám i státnice!

To nejzajímavější ze světa přírodních věd nabídne žákům základních škol, středoškolákům i další veřejnosti Přírodovědný jarmark s podtitulem Dotkni se vědy, který se v prostorách přírodovědecké fakulty uskuteční 21. června od 9:00 do 14:00. Akci doplní přednáška Ivany Fellnerové a Kristiny Nešporové nazvaná Na vlastní kůži.

„Hlavním cílem Přírodovědného jarmarku je ukázat, že věda je pro žáky i studenty velmi zajímavá. Díky tomu, že se každý rok do této akce zapojují různé katedry, je jarmark pokaždé jiný, rozmanitější. Pořádáme ho před koncem školního roku kvůli tomu, že školy mají uzavřenou klasifikaci a mohou tak využít volnějších dní k návštěvám různých vzdělávacích akcí,“ uvedl proděkan přírodovědecké fakulty pro vnější vztahy Ota Blahoušek.

Ve všech šesti podlažích přírodovědecké fakulty na tř. 17 listopadu i na prostranství za budovou budou na více než dvaceti stanovištích připraveny zábavné interaktivní experimenty, soutěže i prezentace zajímavých vědeckých témat. Návštěvníci budou moci pozorovat rychlost hoření nitrocelulózy, raketky poháněné vitamíny, činnost částicové kamery, zrcadla teleskopu, sferifikaci čili přípravu kuliček do bubble tea, želvušky pod mikroskopem, pasti masožravých rostlin či výrobu žížal z pektinu.

„Účastníci si také budou moci vyzkoušet optické experimenty, jazykové hlavolamy, tajné písmo, luštění šifer, roli programátorů, práci geologů, geografů i geoinformatiků nebo se pomocí her naučí obstarávat potravu živočichům,“ doplnil Ota Blahoušek.

Na stánku ZŠ Zeyerova Olomouc bude připraveno zajímavé vyprávění o dobrodružné cestě do stratosféry doplněné fotografiemi a komiksovým příběhem. Na stánku Fakulty zdravotnických věd UP si návštěvníci pomocí speciální UV lampy ověří správnost čištění rukou. Zpestření programu přinese ukázka činnosti Celní správy ČR.

Součástí jarmarku bude v 9:30 přednáška Kristiny Nešporové ze společnosti Contipro a Ivany Fellnerové z katedry zoologie nazvaná Na vlastní kůži. Nejdříve účastníci uslyší o stavbě a základní funkci kůže, jejích regeneračních schopnostech, příčinách stárnutí nebo paměti kůže, druhá část přednášky odhalí tajemství komunikace kůže s mozkem.

Podrobný program najdete zde.

To nejzajímavější ze světa přírodních věd nabídne žákům základních škol, středoškolákům i další veřejnosti Přírodovědný jarmark s podtitulem Dotkni se vědy, který se v prostorách přírodovědecké fakulty uskuteční 21. června od 9:00 do 14:00. Akci doplní přednáška Ivany Fellnerové a Kristiny Nešporové nazvaná Na vlastní kůži.

„Hlavním cílem Přírodovědného jarmarku je ukázat, že věda je pro žáky i studenty velmi zajímavá. Díky tomu, že se každý rok do této akce zapojují různé katedry, je jarmark pokaždé jiný, rozmanitější. Pořádáme ho před koncem školního roku kvůli tomu, že školy mají uzavřenou klasifikaci a mohou tak využít volnějších dní k návštěvám různých vzdělávacích akcí,“ uvedl proděkan přírodovědecké fakulty pro vnější vztahy Ota Blahoušek.

Ve všech šesti podlažích přírodovědecké fakulty na tř. 17 listopadu i na prostranství za budovou budou na více než dvaceti stanovištích připraveny zábavné interaktivní experimenty, soutěže i prezentace zajímavých vědeckých témat. Návštěvníci budou moci pozorovat rychlost hoření nitrocelulózy, raketky poháněné vitamíny, činnost částicové kamery, zrcadla teleskopu, sferifikaci čili přípravu kuliček do bubble tea, želvušky pod mikroskopem, pasti masožravých rostlin či výrobu žížal z pektinu.

„Účastníci si také budou moci vyzkoušet optické experimenty, jazykové hlavolamy, tajné písmo, luštění šifer, roli programátorů, práci geologů, geografů i geoinformatiků nebo se pomocí her naučí obstarávat potravu živočichům,“ doplnil Ota Blahoušek.

Na stánku ZŠ Zeyerova Olomouc bude připraveno zajímavé vyprávění o dobrodružné cestě do stratosféry doplněné fotografiemi a komiksovým příběhem. Na stánku Fakulty zdravotnických věd UP si návštěvníci pomocí speciální UV lampy ověří správnost čištění rukou. Zpestření programu přinese ukázka činnosti Celní správy ČR.

Součástí jarmarku bude v 9:30 přednáška Kristiny Nešporové ze společnosti Contipro a Ivany Fellnerové z katedry zoologie nazvaná Na vlastní kůži. Nejdříve účastníci uslyší o stavbě a základní funkci kůže, jejích regeneračních schopnostech, příčinách stárnutí nebo paměti kůže, druhá část přednášky odhalí tajemství komunikace kůže s mozkem.

Podrobný program najdete zde.

We invite you to the traditional HR coffee & talk meeting at Cukrovarnická.

We invite you to the traditional HR Coffee & Talk meeting at Slovanka.

Šířit principy udržitelnosti na jednotlivých fakultách Univerzity Palackého pomáhá nově osm ambasadorů udržitelného rozvoje. Jsou nejen spojkou mezi centrálním referátem udržitelného rozvoje UP (čili Udržitelnou univerzitou), ale také kontaktními osobami pro studující a pracující na jednotlivých součástech.

Úkolem ambasadorů je předávat informace mezi referátem udržitelnosti Rektorátu UP a součástmi ve všech aspektech udržitelnosti tak, aby se univerzitě dařilo naplňovat cíle Strategie udržitelného rozvoje UP a jejích akčních plánů. „Hlavní motivací pro spuštění systému ambasadorů udržitelnosti byl pocit, že se naše strategie, akční plány a činnosti, které v otázkách udržitelného rozvoje na centrální úrovni děláme, dostatečně nepropisují také na další součásti univerzity,“ vysvětluje Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje UP.

Ambasadoři budou rovněž předávat informace uvnitř dané součásti UP, spolupracovat se všemi pracovišti a vedením na naplňování vytyčených cílů udržitelného rozvoje nebo se podílet na realizaci popularizačních akcí směrem k udržitelnému rozvoji. Dále se budou účastnit jednání vedení součásti či kateder/jednotek při řešení záležitostí spojených s udržitelným rozvojem a především pracovat na vytvoření akčního plánu udržitelného rozvoje, který bude po vzoru celouniverzitního plánu specifikován na několik cílů, které chce fakulta naplnit.

Tým ambasadorů a centrální Udržitelná univerzita se již pravidelně setkávají. „Věříme, že díky ambasadorům zdůrazníme důležitost udržitelného rozvoje na UP a podaří se nám naplnit více cílů na všech jednotkách UP. Zároveň máme ambici ještě lépe sbírat informace o akcích, přednáškách, ale i realizaci opatření týkajících se udržitelného rozvoje a informovat o nich na jednom místě, kterým je web udrzitelna.upol.cz. Doufáme, že navrhované změny a opatření v oblasti udržitelnosti budou v budoucnu na fakultách více rezonovat,“ dodává referentka udržitelného rozvoje UP Miroslava Zavadil.

Šířit principy udržitelnosti na jednotlivých fakultách Univerzity Palackého pomáhá nově osm ambasadorů udržitelného rozvoje. Jsou nejen spojkou mezi centrálním referátem udržitelného rozvoje UP (čili Udržitelnou univerzitou), ale také kontaktními osobami pro studující a pracující na jednotlivých součástech.

Úkolem ambasadorů je předávat informace mezi referátem udržitelnosti Rektorátu UP a součástmi ve všech aspektech udržitelnosti tak, aby se univerzitě dařilo naplňovat cíle Strategie udržitelného rozvoje UP a jejích akčních plánů. „Hlavní motivací pro spuštění systému ambasadorů udržitelnosti byl pocit, že se naše strategie, akční plány a činnosti, které v otázkách udržitelného rozvoje na centrální úrovni děláme, dostatečně nepropisují také na další součásti univerzity,“ vysvětluje Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje UP.

Ambasadoři budou rovněž předávat informace uvnitř dané součásti UP, spolupracovat se všemi pracovišti a vedením na naplňování vytyčených cílů udržitelného rozvoje nebo se podílet na realizaci popularizačních akcí směrem k udržitelnému rozvoji. Dále se budou účastnit jednání vedení součásti či kateder/jednotek při řešení záležitostí spojených s udržitelným rozvojem a především pracovat na vytvoření akčního plánu udržitelného rozvoje, který bude po vzoru celouniverzitního plánu specifikován na několik cílů, které chce fakulta naplnit.

Tým ambasadorů a centrální Udržitelná univerzita se již pravidelně setkávají. „Věříme, že díky ambasadorům zdůrazníme důležitost udržitelného rozvoje na UP a podaří se nám naplnit více cílů na všech jednotkách UP. Zároveň máme ambici ještě lépe sbírat informace o akcích, přednáškách, ale i realizaci opatření týkajících se udržitelného rozvoje a informovat o nich na jednom místě, kterým je web udrzitelna.upol.cz. Doufáme, že navrhované změny a opatření v oblasti udržitelnosti budou v budoucnu na fakultách více rezonovat,“ dodává referentka udržitelného rozvoje UP Miroslava Zavadil.

Zveme Vás na tradiční setkání HR Coffee & Talk na Slovance.

Zveme Vás na tradiční setkání HR coffee & Talk na Cukrovarnické

Scenárista a režisér Václav Kadrnka připravuje v koprodukci se Slováky a Francouzi dílo, které v Česku nemá obdoby: záměrem tvůrců je ve vizuálně silném duchovním filmu představit málo známou, ale zásadní událost ze života mladého Jana Amose Komenského. Jedná se o jeho setkání se šestnáctiletou vizionářkou Kristinou Poniatowskou v době třicetileté války. Na scénáři snímku spolupracuje Eduard Fiedler z katedry filozofie a patrologie CMTF UP. Téma filmu, vizuály i interiéry představili autoři během 64. Zlín Film Festivalu. Nyní probíhá casting, natáčet se začne v roce 2025.

Před několika lety oslovil filmový režisér Václav Kadrnka akademika z CMTF UP Eduarda Fiedlera, že by chtěl natočit film o J. A. Komenském s duchovním přesahem. „Na filmu od počátku spolupracuji jako odborný konzultant a spolutvůrce námětu i scénáře. Svým tématem se film přímo týká mého filozofického a teologického výzkumu v oblasti trinitární ontologie a Komenského pansofické trinitární metafyziky, kterým se na olomoucké teologické fakultě v současnosti věnuji v rámci svého juniorského projektu Trinitarian Ontologies: A New Philosophical Investigation into Trinitarian Relationality,“ uvedl.

V podhůří Krkonoš se v roce 1627 uprostřed náboženských válek skrývá před pronásledováním kněz a pozdější biskup Jednoty bratrské J. A. Komenský. Právě připravuje blížící se odchod bratří do exilu. Jako kněz je ale náhle přivolán k nemocné dívce Kristině, která prožívá řadu po sobě jdoucích mystických vidění, aby ji duchovně doprovázel a posoudil teologický obsah a význam jejích vidění. Jan Amos si ke Kristině postupně najde cestu a dívčiny vize se stávají nečekaným zdrojem jeho vlastních úvah. Film se zabývá mystickými prameny Komenského teologického a filozofického myšlení. Kristininy vize ukazují cestu k moudrosti sjednocující protiklady malého a velkého, slabosti a síly či konečného a nekonečného, a svou paradoxní povahou tak tvoří kontrast k všudypřítomným obrazům násilí, války a rozdělení.

„Odborná spolupráce na filmu není pouze překvapující a atraktivní formou popularizace trinitární ontologie a Komenského myšlení, ale především přijetím duchovní umělecké tvorby jako součásti samotného procesu studia trinitární a vztahové racionality, která odpovídá na problematické dualistické a antagonisticky dialektické tendence některých proudů moderní či postmoderní filozofie. Zároveň se tímto způsobem ukazuje, že trinitární ontologie či křesťanské metafyzické myšlení nejsou nějakou životu a kultuře vzdálenou spekulací, nýbrž mohou představovat vnitřní moment tvůrčího procesu, kterým vznikají duchovní umělecká díla vyvádějící diváky z reduktivních forem racionality k plnějšímu chápání skutečnosti ve světle Boží moudrosti,“ dodal Eduard Fiedler.

Mezi díla filmového režiséra Václava Kadrnky patří např. Osmdesát dopisů (2011), Zpráva o záchraně mrtvého (2021) nebo Křižáček (2017), jenž vyhrál hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Státní fond kinematografie podpořil plánovaný snímek o J. A. Komenském částkou 12 milionů korun. Hlavními autory scénáře filmu Panna Sofia jsou Lenka Horňáková-Civade a Václav Kadrnka.

Scenárista a režisér Václav Kadrnka připravuje v koprodukci se Slováky a Francouzi dílo, které v Česku nemá obdoby: záměrem tvůrců je ve vizuálně silném duchovním filmu představit málo známou, ale zásadní událost ze života mladého Jana Amose Komenského. Jedná se o jeho setkání se šestnáctiletou vizionářkou Kristinou Poniatowskou v době třicetileté války. Na scénáři snímku spolupracuje Eduard Fiedler z katedry filozofie a patrologie CMTF UP. Téma filmu, vizuály i interiéry představili autoři během 64. Zlín Film Festivalu. Nyní probíhá casting, natáčet se začne v roce 2025.

Před několika lety oslovil filmový režisér Václav Kadrnka akademika z CMTF UP Eduarda Fiedlera, že by chtěl natočit film o J. A. Komenském s duchovním přesahem. „Na filmu od počátku spolupracuji jako odborný konzultant a spolutvůrce námětu i scénáře. Svým tématem se film přímo týká mého filozofického a teologického výzkumu v oblasti trinitární ontologie a Komenského pansofické trinitární metafyziky, kterým se na olomoucké teologické fakultě v současnosti věnuji v rámci svého juniorského projektu Trinitarian Ontologies: A New Philosophical Investigation into Trinitarian Relationality,“ uvedl.

V podhůří Krkonoš se v roce 1627 uprostřed náboženských válek skrývá před pronásledováním kněz a pozdější biskup Jednoty bratrské J. A. Komenský. Právě připravuje blížící se odchod bratří do exilu. Jako kněz je ale náhle přivolán k nemocné dívce Kristině, která prožívá řadu po sobě jdoucích mystických vidění, aby ji duchovně doprovázel a posoudil teologický obsah a význam jejích vidění. Jan Amos si ke Kristině postupně najde cestu a dívčiny vize se stávají nečekaným zdrojem jeho vlastních úvah. Film se zabývá mystickými prameny Komenského teologického a filozofického myšlení. Kristininy vize ukazují cestu k moudrosti sjednocující protiklady malého a velkého, slabosti a síly či konečného a nekonečného, a svou paradoxní povahou tak tvoří kontrast k všudypřítomným obrazům násilí, války a rozdělení.

„Odborná spolupráce na filmu není pouze překvapující a atraktivní formou popularizace trinitární ontologie a Komenského myšlení, ale především přijetím duchovní umělecké tvorby jako součásti samotného procesu studia trinitární a vztahové racionality, která odpovídá na problematické dualistické a antagonisticky dialektické tendence některých proudů moderní či postmoderní filozofie. Zároveň se tímto způsobem ukazuje, že trinitární ontologie či křesťanské metafyzické myšlení nejsou nějakou životu a kultuře vzdálenou spekulací, nýbrž mohou představovat vnitřní moment tvůrčího procesu, kterým vznikají duchovní umělecká díla vyvádějící diváky z reduktivních forem racionality k plnějšímu chápání skutečnosti ve světle Boží moudrosti,“ dodal Eduard Fiedler.

Mezi díla filmového režiséra Václava Kadrnky patří např. Osmdesát dopisů (2011), Zpráva o záchraně mrtvého (2021) nebo Křižáček (2017), jenž vyhrál hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Státní fond kinematografie podpořil plánovaný snímek o J. A. Komenském částkou 12 milionů korun. Hlavními autory scénáře filmu Panna Sofia jsou Lenka Horňáková-Civade a Václav Kadrnka.

Blíží se první letní den. Ale už dnes s předstihem vyšlo letní číslo univerzitního Žurnálu UP. Najdete v něm velkou porci čtení i pár velmi užitečných rad a doporučení k příjemnému a inspirativnímu prožití nadcházejících týdnů.

Pokud nevíte, co obnáší záchrana historické knihovny kláštera Želiv a co s ní má společného Univerzita Palackého, začtěte se hned do úvodního tématu. Zjistíte, že terénní praxe našich studentů může být i docela velká dřina. „Do želivského kláštera jezdíme od roku 2018 vždy se skupinkou patnácti až dvaceti studentů. Práce tady byla opravdu těžká. Knihovnu jsme za tu dobu museli dvakrát vystěhovat, každá z těch knih nám prošla rukama minimálně třikrát. Když vezmeme v potaz jejich váhu, je to, jako bychom přestěhovali tři a půl slona,“ říká mj. v textu Jana Oppeltová z katedry historie FF UP.

Umění a také historie (v různých podobách) jsou stěžejní témata tohoto čísla univerzitního magazínu. Víte například, že jeden z rektorů UP ani neměl vysokoškolské vzdělání? „Takový Eduard Manďák, to je pravděpodobně jediný rektor v dějinách českého vysokého školství, který neabsolvoval vysokou školu. On sice nedostudoval práva, ale za to byl celoživotní stranický a státní funkcionář… Vedl univerzitu v letech 1963 až 1966 a stal se rektorem v době, kdy na škole docházelo k velmi ostrým sporům a on to jako zkušený „bafuňář“ uklidnil,“ říká mimo jiné historik a ředitel Archivu UP Pavel Urbášek. V novém čísle magazínu s ním najdete velký rozhovor. Řeč je samozřejmě o univerzitě a o tom, k čemu je takové instituci paměť.

Umění jinak a znovu a znovu na stránkách Žurnálu UP. Třeba v podobě básní studentů z literární soutěže nebo v rubrice Portrét, kde představujeme zpěváka a doktoranda PdF UP Michala Horáka (kouká na vás už z titulní fotografie) či v textu o velmi špatných pohádkách z pera studentky CMTF UP Marty Sýkorové. To samozřejmě není vše. Dozvíte se, že Daniel Kunz z Audiovizuální produkce UP má koníčka nejen zajímavého, ale i hodně užitečného. Jako zdravotní klaun rozdává humor tam, kde je ho nejvíce třeba.

V Žurnále UP je toho na čtyřiceti stránkách mnohem, mnohem víc. Stejně tak, jak je pestrá univerzita a její osobnosti, je pestré i toto vydání.

A ještě malý tip na závěr, než sáhnete po papírovém vydání magazínu nebo po jeho elektronické podobě. Pokud chcete pár dobrých rad, jak ve zdraví přežít prázdniny, připravili jsme malého rádce. A není ledajaký. Odborné rady dává záchranářka Marinella Danosová z FZV UP. Takže si je určitě přečtěte.

Hezké léto s univerzitním magazínem přeje redakce.

Blíží se první letní den. Ale už dnes s předstihem vyšlo letní číslo univerzitního Žurnálu UP. Najdete v něm velkou porci čtení i pár velmi užitečných rad a doporučení k příjemnému a inspirativnímu prožití nadcházejících týdnů.

Pokud nevíte, co obnáší záchrana historické knihovny kláštera Želiv a co s ní má společného Univerzita Palackého, začtěte se hned do úvodního tématu. Zjistíte, že terénní praxe našich studentů může být i docela velká dřina. „Do želivského kláštera jezdíme od roku 2018 vždy se skupinkou patnácti až dvaceti studentů. Práce tady byla opravdu těžká. Knihovnu jsme za tu dobu museli dvakrát vystěhovat, každá z těch knih nám prošla rukama minimálně třikrát. Když vezmeme v potaz jejich váhu, je to, jako bychom přestěhovali tři a půl slona,“ říká mj. v textu Jana Oppeltová z katedry historie FF UP.

Umění a také historie (v různých podobách) jsou stěžejní témata tohoto čísla univerzitního magazínu. Víte například, že jeden z rektorů UP ani neměl vysokoškolské vzdělání? „Takový Eduard Manďák, to je pravděpodobně jediný rektor v dějinách českého vysokého školství, který neabsolvoval vysokou školu. On sice nedostudoval práva, ale za to byl celoživotní stranický a státní funkcionář… Vedl univerzitu v letech 1963 až 1966 a stal se rektorem v době, kdy na škole docházelo k velmi ostrým sporům a on to jako zkušený „bafuňář“ uklidnil,“ říká mimo jiné historik a ředitel Archivu UP Pavel Urbášek. V novém čísle magazínu s ním najdete velký rozhovor. Řeč je samozřejmě o univerzitě a o tom, k čemu je takové instituci paměť.

Umění jinak a znovu a znovu na stránkách Žurnálu UP. Třeba v podobě básní studentů z literární soutěže nebo v rubrice Portrét, kde představujeme zpěváka a doktoranda PdF UP Michala Horáka (kouká na vás už z titulní fotografie) či v textu o velmi špatných pohádkách z pera studentky CMTF UP Marty Sýkorové. To samozřejmě není vše. Dozvíte se, že Daniel Kunz z Audiovizuální produkce UP má koníčka nejen zajímavého, ale i hodně užitečného. Jako zdravotní klaun rozdává humor tam, kde je ho nejvíce třeba.

V Žurnále UP je toho na čtyřiceti stránkách mnohem, mnohem víc. Stejně tak, jak je pestrá univerzita a její osobnosti, je pestré i toto vydání.

A ještě malý tip na závěr, než sáhnete po papírovém vydání magazínu nebo po jeho elektronické podobě. Pokud chcete pár dobrých rad, jak ve zdraví přežít prázdniny, připravili jsme malého rádce. A není ledajaký. Odborné rady dává záchranářka Marinella Danosová z FZV UP. Takže si je určitě přečtěte.

Hezké léto s univerzitním magazínem přeje redakce.

Dojetí, radost a také patřičná dávka hrdosti na to, co člověk i ve zralém věku dokáže. Přesně taková směsice pocitů vládla v aule filozofické fakulty, kde se uskutečnila slavnostní promoce absolventů a absolventek Univerzity třetího věku.

Když zazní na univerzitní půdě první tóny skladby Gaudeamus igitur, je hned jasné, že jde o událost slavnostní a mimořádnou. Přesně tak tomu bylo i v případě absolventů dvouletých a tříletých specializovaných běhů Univerzity třetího věku, kteří svá studia dotáhli do úspěšného závěru a dočkali se slavnostního promočního aktu. Osvědčení o absolvování si přišlo převzít více než sedm desítek absolventů. Mnozí dorazili v doprovodu svých blízkých, kteří na ně byli patřičně pyšní. 

„Ačkoli byla aula FF plně zaplněna, zdaleka se nejednalo o všechny letošní absolventy  specializovaných běhů U3V – mnozí se slavnostního předávání nemohou zúčastnit ze zdravotních, rodinných či jiných důvodů,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP. 

V aule se setkali ti, kdo se během dvou či tří let vzdělávali například v oblasti ochrany práv jednotlivce, péče o zdraví, v psychosociálních studiích, archeologii regionu či v dějinách raného novověku. Do Olomouce dorazili i ti, kteří navštěvovali přednášky ve specializovaném běhu U3V na obchodní akademii v Uherském Hradišti.

„Nesmírně si vážím toho, že jste se navzdory celoživotním zkušenostem a všemu, co vás obklopuje, vrhli do dalšího studia, abyste rozšířili své poznání. Mám z toho opravdu radost. Zároveň tím, jak jste aktivní a máte zájem, dodáváte energii nám všem, kteří vás můžeme učit. Mnohokrát vám za to děkuji,“ poděkoval absolventům při slavnostním aktu prorektor pro studium Vít Zouhar. 

Osvědčení o absolvování U3V si převzala mimo jiné Zdenka Dominiková, která program navštěvovala v Uherském Hradišti. „Univerzita třetího věku nám v jistém smyslu slova umožnila návrat do bezstarostného mládí. Naskytla se nám možnost rozšířit si obzory, nenechat mozek zahálet, ověřit si svoje dosavadní znalosti a získat mnoho dalších poznatků. Rovněž se setkávat s řadou zajímavých osobností z řad přednášejících i spolužáků. Získali jsme nový náboj do života, šanci věnovat se svým zálibám a věcem, na které v době zaměstnání nezbýval čas. Je báječné udělat něco pro sebe a dokázat si, že ještě nepatříme do starého železa. Všem seniorům bych U3V doporučila,“ prozradila.

„Mám velkou radost, že mnozí čerství absolventi si již v průběhu dnešní promoce vyplňovali přihlášku na další semestr vzdělávání na naší U3V,“ dodala Klára Tesaříková Čermáková.

Univerzita třetího věku při UP je nejstarší univerzitou svého druhu v České republice, vznikla jako první v tehdejším Československu v roce 1986. Postupně se stala nedílnou součástí vzdělávacích, vědecko-výzkumných a společensko-kulturních aktivit UP. Aktuální nabídku vzdělávacích programů a další informace o U3V najdete zde.

Dojetí, radost a také patřičná dávka hrdosti na to, co člověk i ve zralém věku dokáže. Přesně taková směsice pocitů vládla v aule filozofické fakulty, kde se uskutečnila slavnostní promoce absolventů a absolventek Univerzity třetího věku.

Když zazní na univerzitní půdě první tóny skladby Gaudeamus igitur, je hned jasné, že jde o událost slavnostní a mimořádnou. Přesně tak tomu bylo i v případě absolventů dvouletých a tříletých specializovaných běhů Univerzity třetího věku, kteří svá studia dotáhli do úspěšného závěru a dočkali se slavnostního promočního aktu. Osvědčení o absolvování si přišlo převzít více než sedm desítek absolventů. Mnozí dorazili v doprovodu svých blízkých, kteří na ně byli patřičně pyšní. 

„Ačkoli byla aula FF plně zaplněna, zdaleka se nejednalo o všechny letošní absolventy  specializovaných běhů U3V – mnozí se slavnostního předávání nemohou zúčastnit ze zdravotních, rodinných či jiných důvodů,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP. 

V aule se setkali ti, kdo se během dvou či tří let vzdělávali například v oblasti ochrany práv jednotlivce, péče o zdraví, v psychosociálních studiích, archeologii regionu či v dějinách raného novověku. Do Olomouce dorazili i ti, kteří navštěvovali přednášky ve specializovaném běhu U3V na obchodní akademii v Uherském Hradišti.

„Nesmírně si vážím toho, že jste se navzdory celoživotním zkušenostem a všemu, co vás obklopuje, vrhli do dalšího studia, abyste rozšířili své poznání. Mám z toho opravdu radost. Zároveň tím, jak jste aktivní a máte zájem, dodáváte energii nám všem, kteří vás můžeme učit. Mnohokrát vám za to děkuji,“ poděkoval absolventům při slavnostním aktu prorektor pro studium Vít Zouhar. 

Osvědčení o absolvování U3V si převzala mimo jiné Zdenka Dominiková, která program navštěvovala v Uherském Hradišti. „Univerzita třetího věku nám v jistém smyslu slova umožnila návrat do bezstarostného mládí. Naskytla se nám možnost rozšířit si obzory, nenechat mozek zahálet, ověřit si svoje dosavadní znalosti a získat mnoho dalších poznatků. Rovněž se setkávat s řadou zajímavých osobností z řad přednášejících i spolužáků. Získali jsme nový náboj do života, šanci věnovat se svým zálibám a věcem, na které v době zaměstnání nezbýval čas. Je báječné udělat něco pro sebe a dokázat si, že ještě nepatříme do starého železa. Všem seniorům bych U3V doporučila,“ prozradila.

„Mám velkou radost, že mnozí čerství absolventi si již v průběhu dnešní promoce vyplňovali přihlášku na další semestr vzdělávání na naší U3V,“ dodala Klára Tesaříková Čermáková.

Univerzita třetího věku při UP je nejstarší univerzitou svého druhu v České republice, vznikla jako první v tehdejším Československu v roce 1986. Postupně se stala nedílnou součástí vzdělávacích, vědecko-výzkumných a společensko-kulturních aktivit UP. Aktuální nabídku vzdělávacích programů a další informace o U3V najdete zde.

Perspektivní materiál pro využití v zařízeních pro ukládání elektrické energie, takzvaných superkondenzátorech, představili zástupci CATRIN Univerzity Palackého Jiří Navrátil a Tomáš Zedníček na veletrhu PCIM v Norimberku s cílem posunout jej blíže ke komerčnímu využití.

Dusíkem dopovaný grafenový materiál vyvinuli vědci v Olomouci. Tento materiál se nyní testuje a připravují se z něj prototypy kondenzátorů v rámci prestižního projektu Evropské inovační rady Trans2DChem. Odborníci mohou již nyní potvrdit jeho unikátní vlastnosti a na veletrhu s nimi seznámili výrobce superkondenzátorů.

Zástupci CATRIN absolvovali během dvou dní 17 schůzek a zpět se vrátili s velmi pozitivním hodnocením mise. „Věnuju se valorizaci výstupů výzkumu už pěknou řádku let, ale tak skvělou zpětnou vazbu jako na tento projekt CATRIN jsem ještě neviděl,“ přiznal Navrátil.

Na projektu spolupracují vědci z CATRIN s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italské firmy ITELCOND. Cílem je vyvinout superkondenzátor, který bude v porovnání s bateriemi bezpečnější, šetrnější k životnímu prostředí, levnější a především bude mít vysokou kapacitu a dlouhou životnost.

PCIM Europe (Power Conversion and Intelligent Motion) je mezinárodní veletrh a konference zaměřená na výkonovou elektroniku, inteligentní pohony, obnovitelné energie a řízení energií. Je významným místem setkání odborníků z průmyslu, vědy a výzkumu, kteří se zde mohou seznámit s nejnovějšími technologiemi, produkty a inovacemi v oblasti výkonové elektroniky. V německém Norimberku se konal od 11. do 13. června.