Feed aggregator

Ondřej Novák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Ústavu experimentální botaniky AV ČR uspěl v náročné mezinárodní konkurenci a získal jeden z nejprestižnějších vědeckých grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Projekt STARMORPH v kategorii Synergy Grants, který byl podpořen 10 miliony eur, je zaměřený na výzkum role rostlinného hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin.

V následujících šesti letech se na něm bude podílet společně s koordinátorkou projektu Stéphanií Robert ze Swedish University of Agricultural Sciences, Jürgenem Kleine-Vehnem z University of Freiburg a Alexanderem Jonesem z University of Cambridge.

„Náš mezinárodní interdisciplinární tým má výjimečné složení proto, aby popsal složitosti morfogeneze rostlin tak, jak se to dosud nikomu nepodařilo,“ uvedl Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Získané poznatky mohou být v budoucnu využity pro zvýšení výnosů zemědělských plodin, což může přispět ke zlepšení potravinové bezpečnosti a udržitelnosti.

„Získání grantu ERC Synergy je obrovský úspěch kolegy Ondřeje Nováka jako nesporné vědecké osobnosti, ale i celého našeho ústavu. Potvrzuje se tím skutečnost, že v oboru výzkumu rostlinných hormonů je ústav na světové špičce. Jde zároveň o příslib nových objevů, které mají potenciál přispět k řešení globálních problémů, jež přináší změna klimatu,“ řekl ředitel Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR Jan Martinec.

Vědci a vědkyně v projektu STARMORPH využívají modelovou rostlinu huseníček rolní a zaměřují se na studium vývoje jejího apikálního háčku, který hraje klíčovou roli v dalším růstu a vývoji rostliny po jejím vyklíčení ze semene. Apikální háček je zakřivená část stonku blízko jeho vrcholu, pomocí které může rostlina bezpečně prorůst půdou. Háček se vytvoří díky tomu, že na vnitřní straně vznikajícího stonku je potlačen růst buněk. Jakmile sazenička pronikne půdou na povrch, buňky se na vnitřní straně začnou opět prodlužovat a háček se otevře. „Tato vlastnost činí z apikálního háčku jedinečný model pro studium toho, jak může rostlina regulovat procesy potlačení nebo podpory růstu buněk. Studium této tematiky je velmi důležité, protože pokud pochopíme, jak regulovat růst rostlin, mohli bychom tento proces cíleně přeprogramovat,“ dodal Ondřej Novák.

Hlavní roli v diferenciálním růstu, kdy různé části orgánů rostlin rostou různou rychlostí, hraje fytohormon auxin, na který bude upřena pozornost vědců v projektu STARMORPH. V závislosti na koncentraci auxinu a jeho lokalizaci v rostlinném pletivu lze zpomalit nebo naopak urychlit prodlužování buněk, zastavit nebo podpořit buněčné dělení, přimět buňky ke specializaci nebo je nechat navrátit se do nediferencovaného stavu.

Auxinový podpis

„Výsledky našeho výzkumu by měly odhalit, jak fytohormon auxin, mechanické signály a vývojové programy společně interagují na více úrovních. Projekt zavádí koncept ‚auxinového podpisu‘, který zahrnuje dynamiku auxinu uvnitř rostlinné buňky v reakci na mechanické signály. Po celá desetiletí se vědci zaměřují na pochopení mnoha rolí auxinu a soustředí se na jeho pletivovou a mezibuněčnou dynamiku nebo signalizaci auxinu prostřednictvím receptorů v buněčném jádře. V poslední době se objevují poznatky, že auxin je vnímán odlišnými mechanismy v jádře, mimo jádro a v prostoru vně buňky,“ řekl Ondřej Novák.

Projekt STARMORPH podle Ondřeje Nováka využívá interdisciplinární přístup kombinující fyziologii rostlin, buněčnou biologii, genetiku, biofyziku, syntetickou biologii a bioanalytickou chemii. Čtyři vědecké týmy budou společně zkoumat, jak změny v distribuci a koncentraci auxinu ovlivňují morfogenezi rostlin, tedy jejich tvar a růst. „Vyvineme nové chemické a bioinženýrské metody k mapování auxinu uvnitř buněk a sledování jeho dynamiky v čase a prostoru,“ doplnil Ondřej Novák.

Budou se také snažit pochopit, jestli a jak jsou s fytohormonem auxinem propojeny mechanické podněty. „Tento náš cíl zahrnuje detailní studium mechanických vlastností buněčné stěny a jejich vlivu na růst rostlin. Pomocí genetiky a biochemických metod se budeme snažit pochopit, jak mechanické signály a dynamika auxinu společně řídí morfogenezi na různých úrovních, od buněk po celé orgány,“ dodal Ondřej Novák.

Synergy granty Evropské výzkumné rady

ERC Synergy Grants jsou určeny pro multidisciplinární projekty 2–4 vědeckých týmů. Projekty musí demonstrovat, že synergie mezi zapojenými vědci a jejich obory je pro projekt klíčová a slibuje dosažení průlomových objevů. Celkový rozpočet této grantové výzvy v roce 2024 byl 570 milionů eur. Z 540 hodnocených projektů bylo 56 podpořeno. ERC byla založena Evropskou unií v roce 2007, jedná se o přední evropskou organizaci pro financování špičkového výzkumu.

Rozhovor s Ondřejem Novákem si můžete poslechnout v podcastu Echo Přírody na YouTube nebo Spotify

prof. Mgr. Ondřej Novák, Ph.D.
Absolvent přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Ondřej Novák se mimo jiné zabývá studiem biosyntézy a metabolismu rostlinných hormonů za pomoci vysoce citlivé analytické metody hmotnostní spektrometrie či vztahy mezi chemickou strukturou a biologickou aktivitou rostlinných hormonů. Dlouhodobě se věnuje využití nových moderních bioanalytických technik a zjednodušení extrakčních metod pro izolaci biologicky aktivních látek z komplexních biologických vzorků. Jako jeden z mála v České republice se šest let za sebou umístil mezi jedním procentem nejcitovanějších vědců světa v seznamu Highly Cited Researchers, který zveřejňuje společnost Clarivate Analytics ve Spojených státech amerických.

Odborný asistent katedry filozofie a patrologie CMTF UP Eduard Fiedler převzal v Mnichově z rukou Güntera Josefa Krejse, prezidenta Sudetoněmecké akademie věd a umění, povolání, které jej definuje jako řádného člena Třídy humanitních věd Sudetoněmecké akademie věd a umění. Na konci listopadu pro akademii prosloví přednášku s názvem Trinitární metafyzika dětství v díle Ferdinanda Ulricha.

Členové Třídy humanitních věd a pléna Akademie při svém rozhodování vycházeli ze dvou odborných posudků univerzitních profesorů a vyzdvihli dosavadní úspěchy Eduarda Fiedlera v oblasti křesťanské filozofie a trinitární metafyziky, ale také jeho práci na rozvíjení odkazu německého katolického filozofa moravského původu Ferdinanda Ulricha (1931–2020).

„Ocenění reflektuje jednak zájem akademie o mezigenerační dialog a česko-německou spolupráci v širším středoevropském kontextu a jednak význam, který mohou mít nové formy filozofického a teologického myšlení v mezioborovém společenství dalších humanitních i přírodních věd a umění. Potvrzuje se tím, že filozofický a teologický výzkum rozvíjený na CMTF UP tuto relevanci nepochybně má. Pro mě osobně ale povolání za řádného člena Třídy humanitních věd Sudetoněmecké akademie věd a umění především představuje další prohloubení vztahu k Bavorsku a jeho duchovním a intelektuálním tradicím, se kterými jsem spojen od doby svého doktorského studia v Řezně,“ uvedl Eduard Fiedler.

Kromě něj v Třídě humanitních věd akademie zastupují Univerzitu Palackého v Olomouci také Ingeborg Fialová z filozofické fakulty nebo bývalý děkan pedagogické fakulty a člen Senátu Parlamentu ČR František Mezihorák.

Sudetoněmecká akademie věd a umění (Sudetendeutsche Akademie der Wissenschaften und Künste) byla založena v r. 1979 jako akademické sdružení vědců a umělců navazující na tradici Německé společnosti pro vědu a umění v Československé republice a její předchůdkyni Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách založené v r. 1891. Akademie sídlí v Sudetoněmeckém domě v Mnichově a dělí se do tří tříd: humanitní vědy, přírodní vědy a umění. Členy Třídy humanitních věd jsou také současný řezenský biskup prof. Rudolf Voderholzer, předseda rakouské Goethe-Gesellschaft prof. Herbert Zeman, filozof a bývalý rektor Universität Mainz prof. Josef Reiter a další. Akademie každoročně uděluje stipendium věnované Adolfem Klímou mladým vědcům a umělcům, vydává editované svazky, podporuje výzkumné projekty a organizuje řadu přednášek pro širokou veřejnost.

Eduard Fiedler jako nově povolaný řádný člen prosloví 26. listopadu od 19 hodin v mnichovském sídle akademie přednášku s názvem Trinitární metafyzika dětství v díle Ferdinanda Ulricha.

Odborný asistent katedry filozofie a patrologie CMTF UP Eduard Fiedler převzal v Mnichově z rukou Güntera Josefa Krejse, prezidenta Sudetoněmecké akademie věd a umění, povolání, které jej definuje jako řádného člena Třídy humanitních věd Sudetoněmecké akademie věd a umění. Na konci listopadu pro akademii prosloví přednášku s názvem Trinitární metafyzika dětství v díle Ferdinanda Ulricha.

Členové Třídy humanitních věd a pléna Akademie při svém rozhodování vycházeli ze dvou odborných posudků univerzitních profesorů a vyzdvihli dosavadní úspěchy Eduarda Fiedlera v oblasti křesťanské filozofie a trinitární metafyziky, ale také jeho práci na rozvíjení odkazu německého katolického filozofa moravského původu Ferdinanda Ulricha (1931–2020).

„Ocenění reflektuje jednak zájem akademie o mezigenerační dialog a česko-německou spolupráci v širším středoevropském kontextu a jednak význam, který mohou mít nové formy filozofického a teologického myšlení v mezioborovém společenství dalších humanitních i přírodních věd a umění. Potvrzuje se tím, že filozofický a teologický výzkum rozvíjený na CMTF UP tuto relevanci nepochybně má. Pro mě osobně ale povolání za řádného člena Třídy humanitních věd Sudetoněmecké akademie věd a umění především představuje další prohloubení vztahu k Bavorsku a jeho duchovním a intelektuálním tradicím, se kterými jsem spojen od doby svého doktorského studia v Řezně,“ uvedl Eduard Fiedler.

Kromě něj v Třídě humanitních věd akademie zastupují Univerzitu Palackého v Olomouci také Ingeborg Fialová z filozofické fakulty nebo bývalý děkan pedagogické fakulty a člen Senátu Parlamentu ČR František Mezihorák.

Sudetoněmecká akademie věd a umění (Sudetendeutsche Akademie der Wissenschaften und Künste) byla založena v r. 1979 jako akademické sdružení vědců a umělců navazující na tradici Německé společnosti pro vědu a umění v Československé republice a její předchůdkyni Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách založené v r. 1891. Akademie sídlí v Sudetoněmeckém domě v Mnichově a dělí se do tří tříd: humanitní vědy, přírodní vědy a umění. Členy Třídy humanitních věd jsou také současný řezenský biskup prof. Rudolf Voderholzer, předseda rakouské Goethe-Gesellschaft prof. Herbert Zeman, filozof a bývalý rektor Universität Mainz prof. Josef Reiter a další. Akademie každoročně uděluje stipendium věnované Adolfem Klímou mladým vědcům a umělcům, vydává editované svazky, podporuje výzkumné projekty a organizuje řadu přednášek pro širokou veřejnost.

Eduard Fiedler jako nově povolaný řádný člen prosloví 26. listopadu od 19 hodin v mnichovském sídle akademie přednášku s názvem Trinitární metafyzika dětství v díle Ferdinanda Ulricha.

Sto zbraní od třicetileté války po současnost. Čtyři sta let překotné evropské historie. Jedinečná detailní fotodokumentace a jedinečné příběhy. Výpravná kniha Příběhy palných zbraní nabízí netradiční pohled na naše dějiny prizmatem vybraných zbraní, které jsou ukázkou vrcholných řemeslných a technologických dovedností své doby. Publikace, která potěší milovníky historie i vojenství, vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého jako součást dvou dlouhodobých výstav, které budou k vidění ve Vlastivědném muzeu v Olomouci a Východočeském muzeu v Pardubicích. Představena bude při příležitosti zahájení olomoucké výstavy 7. listopadu v Olomouci.

Kurátoři zmiňovaných výstav a současně autoři publikace, Karel Podolský a Jan Tetřev, vybrali 100 zbraní, které buď psaly historii, nebo jsou něčím jedinečné. Čtenářům je přibližují hned v několika rovinách – krátkým vyprávěním o tom, kdy a proč vznikly a kde našly své uplatnění, informacemi o cestě zbraní do muzejních sbírek či jejich majitelích a popisem jejich unikátních vlastností. Zaměřují se přitom na zbraně doutnákové a kolečkové, křesadlové, perkusní, zadovky, opakovačky i zbraně samonabíjecí.

„Zbraně utvářejí dějiny lidstva. Jak by řekl Jára Cimrman, můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat,“ říká lapidárně spoluautor knihy Jan Tetřev.

„Při výběru zbraní do této publikace byla uplatněna dvě základní kritéria. Prvním z nich byla parita v počtu zbraní, obě muzea v knize zastupuje padesát sbírkových předmětů. Druhou podmínkou byla existence příběhu, který by měl zaujmout i běžného, v oblasti palných zbraní nijak zvláště poučeného čtenáře. Odborníci pak pravděpodobně ocení zejména bohatou fotografickou dokumentaci,“ doplňuje Karel Podolský.

Unikátní fotografie, netradiční tisk i předsádky knihy s průstřely ze střelnice

Právě unikátními fotografiemi Pavla Rozsívala publikace mnohé čtenáře zaujme především. Rozsíval zachytil všechny zbraně do těch nejjemnějších detailů. Čtenářům i badatelům se díky tomu naskýtá příležitost vidět zbraně z různých perspektiv, z maximální blízkosti, a díky tomu dopodrobna obdivovat jednotlivá technická řešení i umělecká ztvárnění.

Vizuálnímu zážitku při listování knihou napomáhá také promyšlená tisková koncepce HRG tiskárny v Litomyšli. „Design knihy je postaven především na fotografiích. Tak, aby měly maximální prostor a kvalitu tisku. Fotografie jsme mohli díky vysokému rozlišení tisknout stochastickým rastrem, který se užívá k tisku uměleckých fotografií. Narazili jsme však na limity, například u tisku klidné jednobarevné plochy. Díky vstřícnosti a profesionalitě tiskátky HRG jsme našli řešení a v knize kombinujeme stochastický rastr s rastrem autotypickým. Výsledkem je tisk bez kompromisů,“ přibližuje ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Koncept stojí i za předsádkou knihy. Průstřely na ní jsou skeny reálných průstřelů papíru, které vznikly na střelnici v Olomouci. O design celé knihy se postarala Markéta Cole z ASK Designers.

Dvě dlouhodobé výstavy až do roku 2026

Příběhy palných zbraní slouží jako komplexní a výpravný katalog ke dvěma dlouhodobým stejnojmenným výstavám. První výstavní cyklus – největší svého druhu ve střední Evropě – bude ve Vlastivědném muzeu v Olomouci zahájen 7. listopadu 2024 a potrvá až do 14. září 2025. Následně se Příběhy palných zbraní přesunou do Východočeského muzea v Pardubicích, kde budou v pozměněné podobě k vidění v prostorách pardubického zámku.

Podrobnější informace o knize a rozcestník najdete na stránkách www.pribehyzbrani.upol.cz. Publikace Příběhy palných zbraní bude od 8. listopadu dostupná na e-shopu Vydavatelství UP a následně pak také u dobrých knihkupců.

Víte, že:
• v Olomouci se pušky vyráběly již od poloviny 15. století?
• v 18. století evropské armády vytvářely samostatné jednotky z myslivců?
• první colty se v Evropě vyráběly v Innsbrucku a nepodařilo se je masivně rozšířit kvůli nezájmu armády?
• slavné winchesterovky sice byly doma na Divokém západě, ale zároveň se ho mnohé nikdy ani nedotkly?
• Babetta Stahlová byla jednou z mála žen, která stála v čele zbrojovky?
• vznikaly hole, o které se dalo opírat za chůze a zároveň z nich střílet?

To a mnohem více se v knize Příběhy palných zbraní dozvíte.

Sto zbraní od třicetileté války po současnost. Čtyři sta let překotné evropské historie. Jedinečná detailní fotodokumentace a jedinečné příběhy. Výpravná kniha Příběhy palných zbraní nabízí netradiční pohled na naše dějiny prizmatem vybraných zbraní, které jsou ukázkou vrcholných řemeslných a technologických dovedností své doby. Publikace, která potěší milovníky historie i vojenství, vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého jako součást dvou dlouhodobých výstav, které budou k vidění ve Vlastivědném muzeu v Olomouci a Východočeském muzeu v Pardubicích. Představena bude při příležitosti zahájení olomoucké výstavy 7. listopadu v Olomouci.

Kurátoři zmiňovaných výstav a současně autoři publikace, Karel Podolský a Jan Tetřev, vybrali 100 zbraní, které buď psaly historii, nebo jsou něčím jedinečné. Čtenářům je přibližují hned v několika rovinách – krátkým vyprávěním o tom, kdy a proč vznikly a kde našly své uplatnění, informacemi o cestě zbraní do muzejních sbírek či jejich majitelích a popisem jejich unikátních vlastností. Zaměřují se přitom na zbraně doutnákové a kolečkové, křesadlové, perkusní, zadovky, opakovačky i zbraně samonabíjecí.

„Zbraně utvářejí dějiny lidstva. Jak by řekl Jára Cimrman, můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat,“ říká lapidárně spoluautor knihy Jan Tetřev.

„Při výběru zbraní do této publikace byla uplatněna dvě základní kritéria. Prvním z nich byla parita v počtu zbraní, obě muzea v knize zastupuje padesát sbírkových předmětů. Druhou podmínkou byla existence příběhu, který by měl zaujmout i běžného, v oblasti palných zbraní nijak zvláště poučeného čtenáře. Odborníci pak pravděpodobně ocení zejména bohatou fotografickou dokumentaci,“ doplňuje Karel Podolský.

Unikátní fotografie, netradiční tisk i předsádky knihy s průstřely ze střelnice

Právě unikátními fotografiemi Pavla Rozsívala publikace mnohé čtenáře zaujme především. Rozsíval zachytil všechny zbraně do těch nejjemnějších detailů. Čtenářům i badatelům se díky tomu naskýtá příležitost vidět zbraně z různých perspektiv, z maximální blízkosti, a díky tomu dopodrobna obdivovat jednotlivá technická řešení i umělecká ztvárnění.

Vizuálnímu zážitku při listování knihou napomáhá také promyšlená tisková koncepce HRG tiskárny v Litomyšli. „Design knihy je postaven především na fotografiích. Tak, aby měly maximální prostor a kvalitu tisku. Fotografie jsme mohli díky vysokému rozlišení tisknout stochastickým rastrem, který se užívá k tisku uměleckých fotografií. Narazili jsme však na limity, například u tisku klidné jednobarevné plochy. Díky vstřícnosti a profesionalitě tiskátky HRG jsme našli řešení a v knize kombinujeme stochastický rastr s rastrem autotypickým. Výsledkem je tisk bez kompromisů,“ přibližuje ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Koncept stojí i za předsádkou knihy. Průstřely na ní jsou skeny reálných průstřelů papíru, které vznikly na střelnici v Olomouci. O design celé knihy se postarala Markéta Cole z ASK Designers.

Dvě dlouhodobé výstavy až do roku 2026

Příběhy palných zbraní slouží jako komplexní a výpravný katalog ke dvěma dlouhodobým stejnojmenným výstavám. První výstavní cyklus – největší svého druhu ve střední Evropě – bude ve Vlastivědném muzeu v Olomouci zahájen 7. listopadu 2024 a potrvá až do 14. září 2025. Následně se Příběhy palných zbraní přesunou do Východočeského muzea v Pardubicích, kde budou v pozměněné podobě k vidění v prostorách pardubického zámku.

Podrobnější informace o knize a rozcestník najdete na stránkách www.pribehyzbrani.upol.cz. Publikace Příběhy palných zbraní bude od 8. listopadu dostupná na e-shopu Vydavatelství UP a následně pak také u dobrých knihkupců.

Víte, že:
• v Olomouci se pušky vyráběly již od poloviny 15. století?
• v 18. století evropské armády vytvářely samostatné jednotky z myslivců?
• první colty se v Evropě vyráběly v Innsbrucku a nepodařilo se je masivně rozšířit kvůli nezájmu armády?
• slavné winchesterovky sice byly doma na Divokém západě, ale zároveň se ho mnohé nikdy ani nedotkly?
• Babetta Stahlová byla jednou z mála žen, která stála v čele zbrojovky?
• vznikaly hole, o které se dalo opírat za chůze a zároveň z nich střílet?

To a mnohem více se v knize Příběhy palných zbraní dozvíte.

Laser-matter interaction in material processing: Towards more knowledge and better control 

Laser-matter interaction in material processing: Towards more knowledge and better control 

Že člověk občas může vynechat maso, je známá věc. Po pozitivních ohlasech na rozšířenou nabídku bezmasých jídel během Evropského týdne udržitelného rozvoje proto univerzitní menzy nabídnou po celý listopad každý den jedno nové rostlinné a jedno bezmasé jídlo. Obohacení jídelníčku o rostlinnou stravu je příležitostí k objevování nových chutí a pomoci přírodě i zdraví. Zpětnou vazbu můžete v průběhu měsíce vyjádřit v krátkém dotazníku.

Nová nabídka pokrmů vznikla za spolupráce Správy kolejí a menz UP s Udržitelnou univerzitou, která zdravý životní styl zařadila do jedné z prioritních oblastí Strategie udržitelného rozvoje UP a pro kuchaře z univerzitních menz už uspořádala několik školení přípravy bezmasých jídel. V listopadu budou v nabídce menz UP jak osvědčená a populární jídla, jako je indické kari z červené čočky či houbové rizoto se smetanou, tak novinky jako zelené kari s tofu a rýžovými nudlemi, veganské plněné bramborové knedlíky, katsu kari či plněné žampiony Portobello.

Vedle dostatečného pohybu či spánku hraje zdravá a vyvážená strava velmi důležitou roli ve zdravotní kondici člověka. Rostlinná strava založená na omezení konzumace živočišných produktů má řadu výhod. Je bohatá na vitamíny, minerály a vlákninu, která zlepšuje zažívání. Na vyšší úroveň posouvá také známé trio cukrů, tuků a bílkovin. Obsahuje komplexní sacharidy, které poskytují energii déle než jednoduché cukry. Tuky v rostlinné stravě obsahují nenasycené mastné kyseliny důležité pro správné fungování organismu. V neposlední řadě je zdrojem bílkovin nezbytných pro budování svalové hmoty.

Vyvážený jídelníček s omezeným množstvím masa je navíc zpravidla šetrnější k životnímu prostředí. Problémem je zejména rostoucí konzumace a produkce masa a s tím spojená výroba krmiv pro dobytek. Potíže přírodě působí především zábor velkého množství půdy pro zemědělské účely na úkor přirozených ekosystémů a s tím související odlesňování či ztráta biodiverzity. Chov zvířat a produkce masa jsou také značným zdrojem emisí skleníkových plynů a spotřebovávají obrovské množství vody.

„Náš způsob stravování může ovlivnit využívání půdy, vody i samotné klima víc, než si možná myslíme. Ochutnejte některý z nových rostlinných a bezmasých pokrmů a přesvědčte se sami, že i strava bez masa může být plná chutí a prospěšná pro naše zdraví i přírodu. Potom nám dejte vědět, jak vám chutnalo, v minidotazníku,“ vyzývá Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

Že člověk občas může vynechat maso, je známá věc. Po pozitivních ohlasech na rozšířenou nabídku bezmasých jídel během Evropského týdne udržitelného rozvoje proto univerzitní menzy nabídnou po celý listopad každý den jedno nové rostlinné a jedno bezmasé jídlo. Obohacení jídelníčku o rostlinnou stravu je příležitostí k objevování nových chutí a pomoci přírodě i zdraví. Zpětnou vazbu můžete v průběhu měsíce vyjádřit v krátkém dotazníku.

Nová nabídka pokrmů vznikla za spolupráce Správy kolejí a menz UP s Udržitelnou univerzitou, která zdravý životní styl zařadila do jedné z prioritních oblastí Strategie udržitelného rozvoje UP a pro kuchaře z univerzitních menz už uspořádala několik školení přípravy bezmasých jídel. V listopadu budou v nabídce menz UP jak osvědčená a populární jídla, jako je indické kari z červené čočky či houbové rizoto se smetanou, tak novinky jako zelené kari s tofu a rýžovými nudlemi, veganské plněné bramborové knedlíky, katsu kari či plněné žampiony Portobello.

Vedle dostatečného pohybu či spánku hraje zdravá a vyvážená strava velmi důležitou roli ve zdravotní kondici člověka. Rostlinná strava založená na omezení konzumace živočišných produktů má řadu výhod. Je bohatá na vitamíny, minerály a vlákninu, která zlepšuje zažívání. Na vyšší úroveň posouvá také známé trio cukrů, tuků a bílkovin. Obsahuje komplexní sacharidy, které poskytují energii déle než jednoduché cukry. Tuky v rostlinné stravě obsahují nenasycené mastné kyseliny důležité pro správné fungování organismu. V neposlední řadě je zdrojem bílkovin nezbytných pro budování svalové hmoty.

Vyvážený jídelníček s omezeným množstvím masa je navíc zpravidla šetrnější k životnímu prostředí. Problémem je zejména rostoucí konzumace a produkce masa a s tím spojená výroba krmiv pro dobytek. Potíže přírodě působí především zábor velkého množství půdy pro zemědělské účely na úkor přirozených ekosystémů a s tím související odlesňování či ztráta biodiverzity. Chov zvířat a produkce masa jsou také značným zdrojem emisí skleníkových plynů a spotřebovávají obrovské množství vody.

„Náš způsob stravování může ovlivnit využívání půdy, vody i samotné klima víc, než si možná myslíme. Ochutnejte některý z nových rostlinných a bezmasých pokrmů a přesvědčte se sami, že i strava bez masa může být plná chutí a prospěšná pro naše zdraví i přírodu. Potom nám dejte vědět, jak vám chutnalo, v minidotazníku,“ vyzývá Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

The degree of ordering in solids has a very important impact on their physical properties and the ensuing applications. For example, magnetic atoms frequently form so-called antiferromagnetic order, where the magnetic moments (spins) of the nearest neighbors in the crystal lattice are oriented in mutually opposite (antiparallel) directions, since this allows lowering the overall energy. 

V pevných látkách hraje míra uspořádanosti velmi významnou roli v jejich fyzikálních vlastnostech i následných aplikacích. Například pro magnetické atomy je v mnoha případech energeticky výhodné vytvářet tzv. antiferomagnetické uspořádání jejich spinů (magnetických momentů), kde nejbližší sousední atomy v krystalové mříži mají spiny vůči sobě orientované v opačných směrech. 

Víte, co spojuje data 5. říjen, 17. listopad a 18. prosinec? Je to jméno dramatika, disidenta a československého prezidenta Václava Havla. V říjnu 1936 se narodil, v listopadu 1989 se stal jedním ze symbolů sametové revoluce, v prosinci 2011 zemřel. A dodejme ještě jedno datum: 28. květen 1990, kdy se stal čestným doktorem UP. To je hned několik příležitostí, aby právě v tento čas nabídla Knihovna UP návštěvníkům výstavu připomínající méně známou tvorbu Václava Havla. V časopisecké studovně ve Zbrojnici je k vidění výstava Antikódy, kterou do Olomouce zapůjčila Knihovna Václava Havla.

Antikódy ukazují Václava Havla jako experimentálního autora vizuálních básní, které na čtenáře působí nejen obsahem, ale především nezvyklou formou a rozložením. Havel stejnojmennou sbírku vizuálních básní a kaligramů vydal v nakladatelství Odeon v r. 1964 jako poctu Jiřímu Kolářovi. V průběhu let byla sbírka Antikódy několikrát vydána s rozšířeními o další pozdější básně. Psané jsou formou typogramu, kdy slova tvoří obrazy či znaky. Některé básně jsou humorné až ironické, hrají si s významy slov a vizuálním obsahem, který jednotlivé znaky dohromady tvoří. Jindy vedou k zamyšlení či z nich přímo mrazí, například báseň „Válka“ je tvořena pouze výkřiky „Mír!“.

Básně odkazují i na Havlova další díla z 60. let, zejména z dramatické tvorby. Objevuje se v nich třeba smyšlený úřednický jazyk ptydepe. „Vždycky mi to sklouzlo do nějakého napůl satirického obsahu. Ale nebyl to program, spíš za to mohla moje povaha,” napsal Havel o svých Antikódech.

„Jeho tvorba v oblasti experimentální poezie je ale pro velkou část veřejnosti neznámá. Proto jsme využili nabídky Knihovny Václava Havla a zapůjčili jsme si tuto výstavu, která se tematicky právě do prostor univerzitní knihovny velmi hodí. Návštěvníky určitě zaujme i způsobem prezentace – desky s básněmi svou strukturou a nažloutlou barvou připomínají originály přesně tak, jak je Havel v 60. letech napsal na psacím stroji,“ připomněla Helena Sedláčková, ředitelka Knihovny UP.

Výstava je k vidění do 31. prosince.

Víte, co spojuje data 5. říjen, 17. listopad a 18. prosinec? Je to jméno dramatika, disidenta a československého prezidenta Václava Havla. V říjnu 1936 se narodil, v listopadu 1989 se stal jedním ze symbolů sametové revoluce, v prosinci 2011 zemřel. A dodejme ještě jedno datum: 28. květen 1990, kdy se stal čestným doktorem UP. To je hned několik příležitostí, aby právě v tento čas nabídla Knihovna UP návštěvníkům výstavu připomínající méně známou tvorbu Václava Havla. V časopisecké studovně ve Zbrojnici je k vidění výstava Antikódy, kterou do Olomouce zapůjčila Knihovna Václava Havla.

Antikódy ukazují Václava Havla jako experimentálního autora vizuálních básní, které na čtenáře působí nejen obsahem, ale především nezvyklou formou a rozložením. Havel stejnojmennou sbírku vizuálních básní a kaligramů vydal v nakladatelství Odeon v r. 1964 jako poctu Jiřímu Kolářovi. V průběhu let byla sbírka Antikódy několikrát vydána s rozšířeními o další pozdější básně. Psané jsou formou typogramu, kdy slova tvoří obrazy či znaky. Některé básně jsou humorné až ironické, hrají si s významy slov a vizuálním obsahem, který jednotlivé znaky dohromady tvoří. Jindy vedou k zamyšlení či z nich přímo mrazí, například báseň „Válka“ je tvořena pouze výkřiky „Mír!“.

Básně odkazují i na Havlova další díla z 60. let, zejména z dramatické tvorby. Objevuje se v nich třeba smyšlený úřednický jazyk ptydepe. „Vždycky mi to sklouzlo do nějakého napůl satirického obsahu. Ale nebyl to program, spíš za to mohla moje povaha,” napsal Havel o svých Antikódech.

„Jeho tvorba v oblasti experimentální poezie je ale pro velkou část veřejnosti neznámá. Proto jsme využili nabídky Knihovny Václava Havla a zapůjčili jsme si tuto výstavu, která se tematicky právě do prostor univerzitní knihovny velmi hodí. Návštěvníky určitě zaujme i způsobem prezentace – desky s básněmi svou strukturou a nažloutlou barvou připomínají originály přesně tak, jak je Havel v 60. letech napsal na psacím stroji,“ připomněla Helena Sedláčková, ředitelka Knihovny UP.

Výstava je k vidění do 31. prosince.

Univerzita Palackého si připomene letošní výročí 35 let od sametové revoluce hned několika akcemi, podílí se na nich i členové tehdejšího studentského stávkového výboru a část programu proběhne také ve spolupráci se Statutárním městem Olomouc.

V prostorách filozofické fakulty v Křížkovského ulici budou už v průběhu celého týdne před svátkem 17. listopadu rozmístěny panely s fotografiemi a informacemi o průběhu sametové revoluce 1989 na UP.

Na nedělní odpoledne je v aule fakulty plánováno slavnostní uvedení knihy Můj přítel Josef Jařab, v níž přátelé prvního porevolučního rektora UP vzpomínají na tuto jedinečnou osobnost. Připraveno je také promítání dokumentů zachycujících události roku 1989 v Olomouci.

V podvečer si zejména rodiny s dětmi mohou užít lampionový průvod, který půjde za doprovodu Vojenské hudby Olomouc z náměstí Republiky k budově Právnické fakulty UP. Přesně v 17 hodin a 11 minut pak začne pietní vzpomínka u památníku bojovníků za svobodu a demokracii před právnickou fakultou, někdejším sídlem komunistické strany. Jednu z nejvýraznějších olomouckých postav listopadové revoluce i porevolučního dění Josefa Jařaba si univerzita připomene také o den dříve odhalením plastiky s jeho podobiznou od olomouckého výtvarníka Radomíra Surmy.

Program k 35. výročí sametové revoluce na UP najdete zde.

Univerzita Palackého si připomene letošní výročí 35 let od sametové revoluce hned několika akcemi, podílí se na nich i členové tehdejšího studentského stávkového výboru a část programu proběhne také ve spolupráci se Statutárním městem Olomouc.

V prostorách filozofické fakulty v Křížkovského ulici budou už v průběhu celého týdne před svátkem 17. listopadu rozmístěny panely s fotografiemi a informacemi o průběhu sametové revoluce 1989 na UP.

Na nedělní odpoledne je v aule fakulty plánováno slavnostní uvedení knihy Můj přítel Josef Jařab, v níž přátelé prvního porevolučního rektora UP vzpomínají na tuto jedinečnou osobnost. Připraveno je také promítání dokumentů zachycujících události roku 1989 v Olomouci.

V podvečer si zejména rodiny s dětmi mohou užít lampionový průvod, který půjde za doprovodu Vojenské hudby Olomouc z náměstí Republiky k budově Právnické fakulty UP. Přesně v 17 hodin a 11 minut pak začne pietní vzpomínka u památníku bojovníků za svobodu a demokracii před právnickou fakultou, někdejším sídlem komunistické strany. Jednu z nejvýraznějších olomouckých postav listopadové revoluce i porevolučního dění Josefa Jařaba si univerzita připomene také o den dříve odhalením plastiky s jeho podobiznou od olomouckého výtvarníka Radomíra Surmy.

Program k 35. výročí sametové revoluce na UP najdete zde.

Velkého úspěchu dosáhla Fakulta zdravotnických věd UP na devátém ročníku mezinárodní soutěže studentů všeobecného lékařství a ošetřovatelství s názvem MedGames. Studentky Hana Mrnuštíková a Veronika Malotová vybojovaly v konkurenci dvacítky týmů a v náročném programu, kde nechyběla ani simulace hromadné střelby na škole, skvělé druhé místo.

Soutěž se již tradičně konala na půdě Jesseniovy lékařské fakulty Univerzity Komenského a Univerzitní nemocnice Martin. Vedle zmíněných studentek Hany Mrnuštíkové a Veroniky Malotové reprezentovaly Ústav ošetřovatelství FZV UP na akci dále Anna Zelinová, Pavla Sopuchová, Erika Kreuzerová a Markéta Plačková. První soutěžní den byl věnovaný přednášce o aktivním střelci a navazujícímu soutěžnímu úkolu – simulaci hromadné střelby na škole s téměř dvaceti zraněnými. „V časovém horizontu patnácti minut jsme musely při hromadné události osob udělat triáž (roztřídění pacientů na základě závažnosti jejich stavu, pozn. aut.) a následně poskytnout první pomoc,“ popsala Veronika Malotová. „Tato složitá situace vyžadovala nejen rychlé reakce, ale i efektivní týmovou spolupráci,“ doplnila Hana Mrnuštíková.

Součástí programu druhého soutěžního dne byl například převaz a edukace pacienta se stomií nebo práce na dispečinku záchranné zdravotní služby. „Jednou z nejnáročnějších disciplín byla pro mě výměna hrudní drenáže,“ zdůraznila Hana Mrnuštíková. „Za mě byla nejtěžší psychologická intervence u agresivního pacienta,“ zmínila Veronika Malotová. Vedle soutěže nabídl devátý ročník MedGames také řadu zajímavých workshopů.

Zatímco Hana Mrnuštíková si letošní stříbrnou medaili přidala k loňskému mimořádnému ocenění od pořadatelů, pro Veroniku Malotovou šlo o premiérovou účast v soutěži. „Když se mě Hanča zeptala, zda s ní vytvořím tým, neváhala jsem, a aniž bych věděla, co mě čeká, bezhlavě jsem se přihlásila. Ani na vteřinu jsem nelitovala. Jsem ráda, že jsem se soutěže mohla zúčastnit a reprezentovat tak naši fakultu i na sousedním Slovensku,“ sdělila Veronika Malotová. „Chtěly jsme ukázat, že naše fakulta nabízí kvalitní studijní zázemí, které dokáže konkurovat ostatním univerzitám. Letos se zúčastnilo mnoho skvělých týmů, což soutěž posunulo na další úroveň,“ zhodnotila Hana Mrnuštíková.

Přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková vnímá úspěch v soutěži jako uznání tvrdé práce a nasazení studentek, ale také jako důkaz kvalitní pregraduální profesní přípravy. „Kolegyně ze Slovenska vyjadřovaly pochvalu zejména s ohledem na vysokou úroveň komunikačních dovedností, a to u všech zúčastněných týmů z naší fakulty. Úspěch na MedGames je inspirací nejen pro další studenty, ale i pro nás pedagogy, abychom nadále kvalitně vzdělávali mladé profesionály a podporovali je v jejich osobním růstu,“ uvedla Daniela Bartoníčková.

Na studentky, které zabodovaly v mezinárodní soutěži, je hrdý také děkan fakulty Jiří Vévoda. „Výsledek, kterého dosáhly, je důkazem jejich vysokého nasazení, odborných dovedností a schopnosti zvládnout i náročné úkoly. Tento úspěch zároveň potvrzuje kvalitu našeho vzdělávání a přístupu k přípravě studentů," shrnul Jiří Vévoda.

Velkého úspěchu dosáhla Fakulta zdravotnických věd UP na devátém ročníku mezinárodní soutěže studentů všeobecného lékařství a ošetřovatelství s názvem MedGames. Studentky Hana Mrnuštíková a Veronika Malotová vybojovaly v konkurenci dvacítky týmů a v náročném programu, kde nechyběla ani simulace hromadné střelby na škole, skvělé druhé místo.

Soutěž se již tradičně konala na půdě Jesseniovy lékařské fakulty Univerzity Komenského a Univerzitní nemocnice Martin. Vedle zmíněných studentek Hany Mrnuštíkové a Veroniky Malotové reprezentovaly Ústav ošetřovatelství FZV UP na akci dále Anna Zelinová, Pavla Sopuchová, Erika Kreuzerová a Markéta Plačková. První soutěžní den byl věnovaný přednášce o aktivním střelci a navazujícímu soutěžnímu úkolu – simulaci hromadné střelby na škole s téměř dvaceti zraněnými. „V časovém horizontu patnácti minut jsme musely při hromadné události osob udělat triáž (roztřídění pacientů na základě závažnosti jejich stavu, pozn. aut.) a následně poskytnout první pomoc,“ popsala Veronika Malotová. „Tato složitá situace vyžadovala nejen rychlé reakce, ale i efektivní týmovou spolupráci,“ doplnila Hana Mrnuštíková.

Součástí programu druhého soutěžního dne byl například převaz a edukace pacienta se stomií nebo práce na dispečinku záchranné zdravotní služby. „Jednou z nejnáročnějších disciplín byla pro mě výměna hrudní drenáže,“ zdůraznila Hana Mrnuštíková. „Za mě byla nejtěžší psychologická intervence u agresivního pacienta,“ zmínila Veronika Malotová. Vedle soutěže nabídl devátý ročník MedGames také řadu zajímavých workshopů.

Zatímco Hana Mrnuštíková si letošní stříbrnou medaili přidala k loňskému mimořádnému ocenění od pořadatelů, pro Veroniku Malotovou šlo o premiérovou účast v soutěži. „Když se mě Hanča zeptala, zda s ní vytvořím tým, neváhala jsem, a aniž bych věděla, co mě čeká, bezhlavě jsem se přihlásila. Ani na vteřinu jsem nelitovala. Jsem ráda, že jsem se soutěže mohla zúčastnit a reprezentovat tak naši fakultu i na sousedním Slovensku,“ sdělila Veronika Malotová. „Chtěly jsme ukázat, že naše fakulta nabízí kvalitní studijní zázemí, které dokáže konkurovat ostatním univerzitám. Letos se zúčastnilo mnoho skvělých týmů, což soutěž posunulo na další úroveň,“ zhodnotila Hana Mrnuštíková.

Přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková vnímá úspěch v soutěži jako uznání tvrdé práce a nasazení studentek, ale také jako důkaz kvalitní pregraduální profesní přípravy. „Kolegyně ze Slovenska vyjadřovaly pochvalu zejména s ohledem na vysokou úroveň komunikačních dovedností, a to u všech zúčastněných týmů z naší fakulty. Úspěch na MedGames je inspirací nejen pro další studenty, ale i pro nás pedagogy, abychom nadále kvalitně vzdělávali mladé profesionály a podporovali je v jejich osobním růstu,“ uvedla Daniela Bartoníčková.

Na studentky, které zabodovaly v mezinárodní soutěži, je hrdý také děkan fakulty Jiří Vévoda. „Výsledek, kterého dosáhly, je důkazem jejich vysokého nasazení, odborných dovedností a schopnosti zvládnout i náročné úkoly. Tento úspěch zároveň potvrzuje kvalitu našeho vzdělávání a přístupu k přípravě studentů," shrnul Jiří Vévoda.

Univerzita Palackého se v souvislosti s odkupem Hanáckých kasáren ocitla v nečekaně nepříjemné situaci. Namísto kupní smlouvy totiž v těchto dnech obdržela informaci, že cena byla i po ukončení elektronické aukce znovu navýšena. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) uvedl, že i nadále jedná se soukromým investorem, a nabídl univerzitě možnost opětovně vyšší cenu dorovnat. V oficiálním dopise adresovaném UP navíc úřad upozorňuje, že ani poté nebude výběrové řízení ukončeno a celý tento proces se může opakovat. Vedení univerzity považuje tento postup za nestandardní a netransparentní a zvažuje právní kroky, kterými by podpořilo svou snahu získat historicky cenný objekt pro akademickou obec, univerzitní město a jejich společný rozvoj.

Prodej rozsáhlého památkově chráněného objektu Hanáckých kasáren schválila česká vláda už v roce 2020, řadu měsíců jej ale ÚZSVM nabízel k prodeji bez úspěchu. Teprve začátkem letošního září přihodil soukromý investor k nabídkové ceně 89 milionů korun v elektronické aukci částku 100 tisíc korun. Úřad předem v podmínkách aukce stanovil, že vítězná cena bude nabídnuta kraji, městu a univerzitě. Tyto veřejné instituce se mohly do 30 dnů vyjádřit, zda mají zájem cenu dorovnat a objekt získat.

„Všechny stanovené podmínky jsme splnili. Hospodaříme s veřejnými prostředky, náš záměr jsme tedy museli ještě projednat ve velkém akademickém senátu i ve správní radě, ale i to se nám v tak krátké době podařilo a získali jsme jejich souhlasná stanoviska. Nyní se ale ukazuje, že úřad rozlišuje mezi uzavřenou elektronickou aukcí a výběrovým řízením. Sdělil nám, že ačkoliv aukce skončila, výběrové řízení stále trvá a původní zájemce má možnost cenu navýšit. To se také podle úřadu stalo. Byli jsme vyzváni, zda novou cenu ve výši devadesát milionů korun akceptujeme a hodláme ji dorovnat, ovšem s upozorněním, že se tento proces může opakovat. Jsme takovým postupem úřadu naprosto šokováni, podle dostupných informací o něm stejně jako univerzita nebyli předem informováni ani zástupci kraje a města,“ říká k novým okolnostem Martin Procházka, rektor UP.

Univerzita se tak podle jeho slov cítí být v celé této věci zmanipulována a znevýhodněna. „Působí to na nás tak, že jsme ve výběrovém řízení byli partnerem jen zdánlivě. Ve skutečnosti jsme měli sehrát roli užitečných naivů a být prostředkem, jak donutit soukromého zájemce, aby stát za objekt získal co nejvyšší částku. Je to postup, který v oblasti správy veřejného majetku není dobrým signálem nejen pro nás, ale i pro další veřejné instituce, které by se v budoucnu mohly o státní majetek ucházet,“ zdůrazňuje rektor UP. „Mrzí mě to o to víc, že jsme se památkově chráněný objekt Hanáckých kasáren snažili zachránit jak pro univerzitu, tak i pro město a jeho občany. Jako součást našeho kampusu by totiž sloužil nejen studentům, ale i veřejnosti. Věděli jsme, že na sebe bereme velký závazek, ale cítíme odpovědnost a povinnost pečovat o historické a kulturní dědictví,“ dodává Martin Procházka.

ÚZSVM stanovil univerzitě další třicetidenní lhůtu, během které se má vyjádřit, zda má zájem nově nabídnutou cenu 90 milionů korun dorovnat. V opačném případě získá objekt Hanáckých kasáren soukromý investor. Univerzita bude zvažovat další postup, odkup za nových podmínek by znovu musel projednat Akademický senát i Správní rada UP.

O tom, že Univerzita Palackého má zájem získat do svého majetku Hanácké kasárny, jsme podrobně psali zde.

Univerzita Palackého se v souvislosti s odkupem Hanáckých kasáren ocitla v nečekaně nepříjemné situaci. Namísto kupní smlouvy totiž v těchto dnech obdržela informaci, že cena byla i po ukončení elektronické aukce znovu navýšena. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) uvedl, že i nadále jedná se soukromým investorem, a nabídl univerzitě možnost opětovně vyšší cenu dorovnat. V oficiálním dopise adresovaném UP navíc úřad upozorňuje, že ani poté nebude výběrové řízení ukončeno a celý tento proces se může opakovat. Vedení univerzity považuje tento postup za nestandardní a netransparentní a zvažuje právní kroky, kterými by podpořilo svou snahu získat historicky cenný objekt pro akademickou obec, univerzitní město a jejich společný rozvoj.

Prodej rozsáhlého památkově chráněného objektu Hanáckých kasáren schválila česká vláda už v roce 2020, řadu měsíců jej ale ÚZSVM nabízel k prodeji bez úspěchu. Teprve začátkem letošního září přihodil soukromý investor k nabídkové ceně 89 milionů korun v elektronické aukci částku 100 tisíc korun. Úřad předem v podmínkách aukce stanovil, že vítězná cena bude nabídnuta kraji, městu a univerzitě. Tyto veřejné instituce se mohly do 30 dnů vyjádřit, zda mají zájem cenu dorovnat a objekt získat.

„Všechny stanovené podmínky jsme splnili. Hospodaříme s veřejnými prostředky, náš záměr jsme tedy museli ještě projednat ve velkém akademickém senátu i ve správní radě, ale i to se nám v tak krátké době podařilo a získali jsme jejich souhlasná stanoviska. Nyní se ale ukazuje, že úřad rozlišuje mezi uzavřenou elektronickou aukcí a výběrovým řízením. Sdělil nám, že ačkoliv aukce skončila, výběrové řízení stále trvá a původní zájemce má možnost cenu navýšit. To se také podle úřadu stalo. Byli jsme vyzváni, zda novou cenu ve výši devadesát milionů korun akceptujeme a hodláme ji dorovnat, ovšem s upozorněním, že se tento proces může opakovat. Jsme takovým postupem úřadu naprosto šokováni, podle dostupných informací o něm stejně jako univerzita nebyli předem informováni ani zástupci kraje a města,“ říká k novým okolnostem Martin Procházka, rektor UP.

Univerzita se tak podle jeho slov cítí být v celé této věci zmanipulována a znevýhodněna. „Působí to na nás tak, že jsme ve výběrovém řízení byli partnerem jen zdánlivě. Ve skutečnosti jsme měli sehrát roli užitečných naivů a být prostředkem, jak donutit soukromého zájemce, aby stát za objekt získal co nejvyšší částku. Je to postup, který v oblasti správy veřejného majetku není dobrým signálem nejen pro nás, ale i pro další veřejné instituce, které by se v budoucnu mohly o státní majetek ucházet,“ zdůrazňuje rektor UP. „Mrzí mě to o to víc, že jsme se památkově chráněný objekt Hanáckých kasáren snažili zachránit jak pro univerzitu, tak i pro město a jeho občany. Jako součást našeho kampusu by totiž sloužil nejen studentům, ale i veřejnosti. Věděli jsme, že na sebe bereme velký závazek, ale cítíme odpovědnost a povinnost pečovat o historické a kulturní dědictví,“ dodává Martin Procházka.

ÚZSVM stanovil univerzitě další třicetidenní lhůtu, během které se má vyjádřit, zda má zájem nově nabídnutou cenu 90 milionů korun dorovnat. V opačném případě získá objekt Hanáckých kasáren soukromý investor. Univerzita bude zvažovat další postup, odkup za nových podmínek by znovu musel projednat Akademický senát i Správní rada UP.

O tom, že Univerzita Palackého má zájem získat do svého majetku Hanácké kasárny, jsme podrobně psali zde.

Univerzita Palackého je letos poprvé společně se statutárním městem Olomouc a Inovačním centrem Olomouckého kraje organizátorem festivalu Olomouc Design Days. Během listopadu nabídne veřejnosti přednášky a workshopy zaměřené na umělou inteligenci nebo 3D tisk, rukodělné workshopy, festival udržitelnosti nebo výstavu.

Univerzita Palackého do bohatého programu přispěje nejen odbornými přednáškami, ale také workshopy, komentovanými prohlídkami nebo festivalem studentských aktivit FFest, který pořádá filozofická fakulta. Samotný program univerzity zahájí v pátek 1. listopadu přednáška Petra Bilíka z katedry filmových a divadelních studií Filozofické fakulty UP na téma Olomouc ve filmu a filmovém průmyslu v kapli Božího Těla v Konviktu. Po ní bude následovat neformální zahajovací party festivalu v přilehlém Bistru Konvikt.

„Během letošních Olomouc Design Days připravujeme dvě tematické víkendové konference. První se zaměří už tento víkend na využití AI v kreativních odvětvích. Návštěvníci se dozvědí, jak AI funguje, jak ji využít při tvorbě fotografií, videí nebo textů a na co si dávat pozor z hlediska práva,“ zve na celodenní program Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP. Vstup na akci je po registraci na webu upol.cz/odd volný. Sobotní program doplní také Reuse den – festival udržitelnosti a udržitelného designu.

V sobotu 16. listopadu čeká zájemce další tematický program, tentokrát zaměřený na 3D tisk a jeho využití ve stavebnictví, medicíně nebo v kreativním učení. „V Pevnosti poznání se mohou návštěvníci těšit na povídání o tom, kde všude lze 3D tiskové technologie využít, a také na doprovodný program v podobě workshopů a výstavy 3D tiskových modelů včetně modelu olomoucké synagogy, jehož výroba zabrala 2 300 hodin,“ doplňuje Martínek. Mimo to připravila univerzita během měsíce hned několik rukodělných workshopů a výstav v informačním centru UPoint na Horním náměstí nebo komentované prohlídky v Konviktu.

„Univerzita Palackého byla iniciátorem vůbec prvního mapování kreativních odvětví v regionu a stojí také za edicí katalogů Design. Je proto logické, že je odborným garantem hned několika programových bloků v rámci letošního programu Olomouc Design Days a hrdým spoluorganizátorem akce,“ říká prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková.

Během listopadu se mohou nejen Olomoučané v rámci Olomouc Design Days těšit na celkem 100 eventů včetně 13 výstav a 33 workshopů. Program zasáhne také Hlubočky, Přerov, Šumperk nebo Jeseník. Více na olomoucdesigndays.cz nebo upol.cz/odd.