Novinky: Fyzikální ústav

Nejen o otevřených otázkách fyziky s Davidem HlaváčkemV sérii „Otevřené otázky fyziky“ vám představujeme různé oblasti výzkumu a osobnosti Fyzikálního ústavu. David Hlaváček se na Oddělení astročásticové fyziky podílí na designu jednoho z řídicích modulů chystané kosmické mise LISA, jejímž cílem je zachytit gravitační vlny možná i z dob samotného počátku vesmíru. Kromě toho se zabývá také popularizací a filosofií vědy. Kam se podle něj fyzika ubírá, co nám o kosmu prozradí LISA a proč je důležité inspirovat nové generace vědců a vědkyň?

V úterý 1. října 2024 odpoledne se v CERN v Ženevě sejdou různí VIP k oslavám sedmdesáti let CERN. Jako jistou protiváhu nabízíme především středoškolákům, ale i učitelům a dalším zájemcům, setkání s neVIP českými vědci, kteří se na práci CERN podílejí.Místo konání: Sál A. Kochanovské, Fyzikální ústav AV ČR, Pod Vodárenskou věží 3, Praha 8Program:09.00 prohlídka mlžné komory pro zájemce10.00–10.15 Zahájení10.15­–11.00  Cesta k objevu Higgsova bosonu: Mgr. Daniel Scheirich, Ph.D., MFF UK 11.00–11.45 Extrémní stavy hmoty: Mgr. Martin Rybář, Ph.D., MFF UK12.00–12.55 Diskusní panel o vědeckých a lidských příběhů spojených s CERNdoc. Alexander Kupčo, Ph.D. (FZU), Mgr. Petr Závada, CSc., DSc. (FZU), Mgr. Martin Rybář, Ph.D., Mgr. Daniel Scheirich, Ph.D., Mgr. Pavel Váňa (MFF), Bc. Samuel Jankových (MFF)Moderace: doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc.12.55–13.10 Debata s vědci u občerstveníAnotace přednášek:Cesta k objevu Higgsova bosonuMgr. Daniel Scheirich, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita KarlovaObjev Higgsova bosonu byl převratným objevem částicové fyziky posledních desetiletí. Zpráva o tomto objevu se 4. července 2012 rychle rozšířila po celém světě a upoutala pozornost nejen vědecké komunity, ale i široké veřejnosti. A není to žádné překvapení! Tento objev plně potvrdil platnost standardního modelu, teorie, kterou částicoví fyzici vyvíjeli po většinu 20. století a která vysvětluje fungování elementárních částic a jejich interakcí. Aby bylo možné tento objev uskutečnit, byl v CERNu vybudován obrovský urychlovač a sofistikované detektory částic. Cestou k objevu Higgsova bosonu nás provede fyzik  Daniel Scheirich z Univerzity Karlovy, který vám představí nejen obrovská experimentální zařízení v CERNu, ale prozkoumá i krásu a složitosti standardního modelu.Extrémní stavy hmotyMgr. Martin Rybář, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita KarlovaPřemýšleli jste někdy nad tím, co se stane s hmotou při extrémním stlačování nebo zahřívání? Jaká byla forma hmoty krátce po velkém třesku nebo jaké jsou vlastnosti hmoty uvnitř astronomických objektů jako jsou neutronové hvězdy? V úvodu této přednášky si řekneme, z čeho se skládá hmota hmota kolem nás na té nejelementárnější úrovni. V druhé části se pak tyto otázky pokusíme odpovědět. Dozvíte se také, jak dosáhnout takových extrémních podmínek v laboratoři. Popis CERN   

Vědci zlepšili odhad pozorovatelnosti nové komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS. Podle jejich propočtů bude nejvíce viditelná ve druhé polovině letošního října. Kometu objevila 22. února 2023 jihoafrická observatoř systému ATLAS. Nezávisle na tom ji 9. ledna 2023 zaregistrovala i data čínské observatoře Tsuchinshan (v překladu Purpurová hora).  Popis Aktuální snímek komety získaný ráno 24. 9. 2024 pomocí dalekohledu FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině. Barevný snímek vznikl složením tří snímků, které byly pořízeny třemi různými barevnými filtry. Autor: Martin Mašek / Fyzikální ústav AV ČR.

I sousedské slavnosti podléhají módním trendům. Třetí zářijovou sobotu se tradičně proměnila část ulice Cukrovarnické v přátelský a prosluněný sousedský prostor. Letošní ročník akce Zažít město jinak se nesl v duchu cirkulární ekonomiky – proběhla výměna oblečení a knih, předváděla se fotovoltaika a nechyběla ani pozitivní chemie. Obrázek Zobrazit všech 17 fotografií

O otevřených otázkách astročásticové fyziky s Jakubem VíchouOdkud k nám přilétají vysokoenergetické částice kosmického záření a jak vůbec můžeme zjistit, o jaké částice jde? Máme šanci díky nim objevit úplně nové fyzikální děje? A může kosmické záření ovlivňovat počasí? Na tyto otázky stále nemáme jednoznačné odpovědi, ale výzkum Jakuba Víchy z Oddělení astročásticové fyziky na FZU AV ČR nás odhalení těchto záhad stále více přibližuje.

Dvojrozhovor s Helenou Reichlovou a Barborou Špačkovou, které porazily silnou konkurenci a obě získaly pětileté financování vlastního Dioscuri centra. Popisují například, jakou roli podle nich hrají sociální média ve vědecké kariéře. A odpovídají také na to, čím se řídí při výběru nových spolupracovníků. Popis Prezident Společnosti Maxe Plancka Patrick Cramer s vedoucími prvních tří Dioscuri center v České republice.

Vědkyně a vědci z Laboratoře funkčních biorozhraní Fyzikálního ústavu AV ČR pokročili ve vývoji kompaktního, plně přenosného a rychlého biodetekčního zařízení a demonstrovali jeho účinnost při detekci bakteriálních a virových patogenů v široké škále vzorků potravin. Tento úspěch je výsledkem intenzivní týmové práce, inovativního myšlení a zapojení mladých vědkyň a vědců, kteří společně vytvořili technologii s potenciálem zlepšit diagnostiku v oborech potravinové bezpečnosti či medicíny. Velký podíl na tomto úspěchu má i účinná spolupráce s potenciálními koncovými uživateli, např. Ochrannou službou Policie ČR a dalšími subjekty.

I letos si naši zaměstnanci a jejich rodiny užili tradiční „Family day“, tentokrát s pirátskou tematikou. Ačkoli počasí dalo všem najevo, že léto je již definitivně za námi, nezabránilo to hojné účasti rodinných příslušníků našich kolegů a kolegyň. „Naše akce jsou nejen o zábavě, ale posilují vztahy mezi našimi zaměstnanci, jejich rodinami a podporují naši organizační kulturu. Je pro nás důležité vytvářet přátelské a podporující prostředí,“ říká za organizační tým Simona Dačeva, manažerka HR týmu. Obrázek Zobrazit všech 16 fotografií  

Kvantové provázání je fascinujícím rysem kvantové fyziky – teorie mikrosvěta. Pokud jsou dvě částice kvantově provázány, je stav jedné částice svázán se stavem druhé částice bez ohledu na to, jak daleko jsou od sebe vzdáleny. Tento ohromující jev, který nemá v klasické fyzice obdoby, byl pozorován v nejrůznějších systémech a uplatnil se v důležitých aplikacích, například v kvantové kryptografii a kvantové výpočetní technice. 

Citlivost dvojice čerenkovských dalekohledů SST-1M na velmi vysokých energiích převyšuje všechny dosud existující čerenkovské zobrazovací teleskopy na světě. Tuto překvapivou novinku prezentoval Jakub Jurýšek na nedávné konferenci v Miláně. Spolu se svým týmem vyvíjí ve Fyzikálním ústavu software, který umožňuje stereoskopickou rekonstrukci pozorovaných spršek kosmického gama záření a následné zobrazení zdrojů těchto gama fotonů ve vesmíru.  Popis Jeden z dvojice dalekohledů SST-1M během nočního pozorování  | foto: Jiří Srba

Extrémní a výkonné objekty ve vesmíru, jako jsou supermasivní černé díry a supernovy, vyzařují gama záření. Observatoř Cherenkov Telescope Array Observatory se stane nejvýkonnější pozemní observatoří na světě v oblasti vysokoenergetické gama astronomie. Její spolumluvčí Rene Ong, který FZÚ letos navštívil, popsal vědeckou vysokoenergetickou odyseu.  Popis UCLA Professor of Physics and Astronomy Rene Ong speaks at SLAC's 50th Anniversary Science Symposium. | foto: Matt Beardsley/SLAC National Accelerator Laboratory

Scintilační materiály se uplatňují všude tam, kde je potřeba monitorovat ionizující záření nebo svazky urychlených částic, a požadavky na ně kladené narůstají např. v urychlovačích v průmyslu, při detekci elektronových svazků ve skenovacích elektronových mikroskopech nebo v hybridních detektorech pro novou generaci přístrojů lékařského zobrazování v pozitronové emisní tomografii. 

Přes 100 zaměstnanců se ve středu, 21. srpna, potkalo na každoročním grilování pořádaném sekcí Optiky. Díky neformálnímu charakteru akce měly vědecké i administrativní týmy příležitost vyjít z kanceláří ven, potkat se u dobrého jídla a ohlédnout se společně za uplynulými měsíci.  Obrázek Zobrazit všech 7 fotografií

Popis SWGO s detailním pohledem na jednotlivé vodní Čerenkovovy detektory. Autoři obrázku: Richard White, MPIK První pozemní širokoúhlá observatoř určená k detekci velmi vysokých až ultra vysokých energií gama záření na jižní polokouli vyroste v Astronomickém parku Atacama v Chile. Observatoř bude studovat záření z vesmíru, které je emitováno nejextrémnějšími objekty ve vesmíru, jako jsou černé díry a neutronové hvězdy, gama záblesky a supernovy.

Nadšení pro vědu je hybnou silou úspěchu. To dokazuje i setkání v Lindau, kde se mladí vědci z celého světa potkávají po desetiletí s laureáty Nobelovy ceny. „Atmosféra sounáležitosti a vzájemné podpory, kterou tam zažívají, je neocenitelným zdrojem inspirace,“ říká letošní účastník Petr Veřtát, postdoktorand z Oddělení magnetických měření a materiálů Fyzikálního ústavu AV ČR.

Zveme vás na interní seminář Anne Gärtner z Fraunhofer Institute for Applied Optics and Precision Engineering IOF, který se uskuteční v pátek 16. srpna od 10 hodin v Seminární místnosti PERLA.