Centrum Olomouce o uplynulém víkendu ožilo Svátky města. Třídenní program, který nabídl hudební vystoupení, komentované prohlídky, aktivity pro děti nebo třeba taneční večer, zahájil slavnostní průvod ke cti patronky města sv. Pavlíny. Nechyběli v něm ani zástupci Univerzity Palackého a jejích fakult.
Svatá Pavlína se patronkou Olomouce stala poté, co sem byly v době morové epidemie přeneseny její ostatky. Když prošly v průvodu městem, nemoc podle dobových záznamů ustoupila. Slavnostní procesí ke cti světice je nedílnou součástí novodobých Svátků města a každoročně slibuje zajímavou podívanou, když v něm za doprovodu hudby kráčí či jedou v historických kočárech představitelé města, církve, univerzity, vojska a dalších místních významných institucí a organizací.
Ještě než se letošní průvod dal do pohybu, pozdravil přítomné na Horním náměstí primátor Miroslav Žbánek, biskup Antonín Basler a také prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek. „Synergie města, církve a univerzity je základem jedinečného charakteru našeho města. Už více než 450 let spolu vytváříme prostor, kde má své místo víra, rozum i služba veřejnost. Ať je Olomouc i nadále městem, které spojuje minulost, přítomnost i budoucnost, jejímž živoucím symbolem je více než 20 tisíc studentů naší univerzity,“ popřál prorektor městu.
Kromě Matěje Dostálka se průvodu zúčastnila také prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová, předsedkyně Akademického senátu UP Irena Smolová a taláry oblékli i zástupci téměř všech fakult.
Slavnostní procesí se vydalo z Horního náměstí k Mariánskému sloupu na Dolním náměstí, kde probošt František Hanáček pronesl krátkou modlitbu, a poté do kostela sv. Mořice, kde proběhla bohoslužba.
Níže si můžete prohlédnout fotografie z průvodu od Jakuba Čermáka.
Univerzita se podílela i na dalším programu Svátků města. Během soboty se tak například zájemci mohli leccos zajímavého dozvědět a pobavit se u stánku Pevnosti poznání nebo si odpočinout v univerzitní chill out zóně.
Centrum Olomouce o uplynulém víkendu ožilo Svátky města. Třídenní program, který nabídl hudební vystoupení, komentované prohlídky, aktivity pro děti nebo třeba taneční večer, zahájil slavnostní průvod ke cti patronky města sv. Pavlíny. Nechyběli v něm ani zástupci Univerzity Palackého a jejích fakult.
Svatá Pavlína se patronkou Olomouce stala poté, co sem byly v době morové epidemie přeneseny její ostatky. Když prošly v průvodu městem, nemoc podle dobových záznamů ustoupila. Slavnostní procesí ke cti světice je nedílnou součástí novodobých Svátků města a každoročně slibuje zajímavou podívanou, když v něm za doprovodu hudby kráčí či jedou v historických kočárech představitelé města, církve, univerzity, vojska a dalších místních významných institucí a organizací.
Ještě než se letošní průvod dal do pohybu, pozdravil přítomné na Horním náměstí primátor Miroslav Žbánek, biskup Antonín Basler a také prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek. „Synergie města, církve a univerzity je základem jedinečného charakteru našeho města. Už více než 450 let spolu vytváříme prostor, kde má své místo víra, rozum i služba veřejnost. Ať je Olomouc i nadále městem, které spojuje minulost, přítomnost i budoucnost, jejímž živoucím symbolem je více než 20 tisíc studentů naší univerzity,“ popřál prorektor městu.
Kromě Matěje Dostálka se průvodu zúčastnila také prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová, předsedkyně Akademického senátu UP Irena Smolová a taláry oblékli i zástupci téměř všech fakult.
Slavnostní procesí se vydalo z Horního náměstí k Mariánskému sloupu na Dolním náměstí, kde probošt František Hanáček pronesl krátkou modlitbu, a poté do kostela sv. Mořice, kde proběhla bohoslužba.
Níže si můžete prohlédnout fotografie z průvodu od Jakuba Čermáka.
Univerzita se podílela i na dalším programu Svátků města. Během soboty se tak například zájemci mohli leccos zajímavého dozvědět a pobavit se u stánku Pevnosti poznání nebo si odpočinout v univerzitní chill out zóně.
Martin Faix, vedoucí Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při Právnické fakultě UP, převzal čestný odznak právní služby Armády ČR. Ocenění získal za dlouhodobou spolupráci a úsilí v oblasti vzdělávání v právu ozbrojeného konfliktu. Odznak s portrétem generála Bohuslava Ečera mu udělil plukovník Emil Hořčička, náčelník právní služby Armády ČR.
„Čestný odznak vnímám jako ocenění dlouhodobého úsilí o rozvoj spolupráce s armádou, zejména v oblasti vzdělávání v právu ozbrojených konfliktů – ať už formou dalšího vzdělávání vojenských právníků nebo rozšířením nabídky relevantních předmětů pro studenty naší fakulty. Právě z jejich řad mnozí později míří do armádní právní služby. O to větší radost mi udělalo, že slavnostního předávání se účastnili i vojenští právníci, absolventi naší fakulty,“ řekl Martin Faix z katedry mezinárodního a evropského práva a vedoucí CIHOL.
Právní služba Armády ČR je klíčovým prvkem vnitřní kontroly a právní podpory velení armády a organizačních útvarů Ministerstva obrany ČR. Její hlavní role spočívá v zajišťování právní podpory pro všechny oblasti působnosti Armády ČR, včetně zahraničních misí.
Současná právní služba si symbolicky za svého patrona zvolila Bohuslava Ečera, který byl československým generálem justiční služby a profesorem mezinárodního trestního práva. Byl také členem Komise Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinů či předsedou československé delegace u Mezinárodního vojenského tribunálu pro potrestání válečných zločinců v Norimberku. Právě portrét Bohuslav Ečera zdobí lícovou stranu odznaku, na jeho rubu je znak právní služby a nápis Victoria iustitia patria.
Martin Faix, vedoucí Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při Právnické fakultě UP, převzal čestný odznak právní služby Armády ČR. Ocenění získal za dlouhodobou spolupráci a úsilí v oblasti vzdělávání v právu ozbrojeného konfliktu. Odznak s portrétem generála Bohuslava Ečera mu udělil plukovník Emil Hořčička, náčelník právní služby Armády ČR.
„Čestný odznak vnímám jako ocenění dlouhodobého úsilí o rozvoj spolupráce s armádou, zejména v oblasti vzdělávání v právu ozbrojených konfliktů – ať už formou dalšího vzdělávání vojenských právníků nebo rozšířením nabídky relevantních předmětů pro studenty naší fakulty. Právě z jejich řad mnozí později míří do armádní právní služby. O to větší radost mi udělalo, že slavnostního předávání se účastnili i vojenští právníci, absolventi naší fakulty,“ řekl Martin Faix z katedry mezinárodního a evropského práva a vedoucí CIHOL.
Právní služba Armády ČR je klíčovým prvkem vnitřní kontroly a právní podpory velení armády a organizačních útvarů Ministerstva obrany ČR. Její hlavní role spočívá v zajišťování právní podpory pro všechny oblasti působnosti Armády ČR, včetně zahraničních misí.
Současná právní služba si symbolicky za svého patrona zvolila Bohuslava Ečera, který byl československým generálem justiční služby a profesorem mezinárodního trestního práva. Byl také členem Komise Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinů či předsedou československé delegace u Mezinárodního vojenského tribunálu pro potrestání válečných zločinců v Norimberku. Právě portrét Bohuslav Ečera zdobí lícovou stranu odznaku, na jeho rubu je znak právní služby a nápis Victoria iustitia patria.
Skvělá zpráva přišla z Loučné nad Desnou, kde se na sklonku května konal 28. ročník soutěže pro posádky zdravotnických záchranných služeb Rallye Rejvíz 2025. Studenti zdravotnického záchranářství FZV UP Adéla Dorničáková, Karolína Švábová, Jakub Melichárek a Vojtěch Nadymáček získali zlato v kategorii nelékařských posádek RZP-Freestyle.
Rallye Rejvíz je každoročně místem, kde se potkávají zdravotníci z celého světa – profesionálové i studenti, záchranáři, lékaři a odborníci, kteří spojují síly nejen v soutěžním klání, ale i v přátelské a profesní výměně zkušeností. Jde o mimořádně náročnou soutěž simulující reálné zásahy a krizové situace, ve kterých hraje roli každá vteřina, rozhodnutí i schopnost zvládnout stres a únavu.
Tým studentů zdravotnického záchranářství s výstižným názvem Veni vidi defi – FZV UP potvrdil, že v Olomouci se rodí záchranáři s pevnými nervy, výjimečnými znalostmi a schopností spolupracovat i v extrémních podmínkách. Jejich vítězství je výsledkem nejen tvrdé přípravy, ale i kvalitní výuky, která propojuje teorii s praxí a připravuje studenty na záchranu lidských životů. „Řešit simulované krizové situace v časovém presu, pod tlakem a při fyzickém vyčerpání – to zvládne jen skutečný profesionál. Náš tým to dokázal s přehledem. Jsem na ně nesmírně hrdá,“ zdůraznila přednostka Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče Marinella Danosová.
Skvělá zpráva přišla z Loučné nad Desnou, kde se na sklonku května konal 28. ročník soutěže pro posádky zdravotnických záchranných služeb Rallye Rejvíz 2025. Studenti zdravotnického záchranářství FZV UP Adéla Dorničáková, Karolína Švábová, Jakub Melichárek a Vojtěch Nadymáček získali zlato v kategorii nelékařských posádek RZP-Freestyle.
Rallye Rejvíz je každoročně místem, kde se potkávají zdravotníci z celého světa – profesionálové i studenti, záchranáři, lékaři a odborníci, kteří spojují síly nejen v soutěžním klání, ale i v přátelské a profesní výměně zkušeností. Jde o mimořádně náročnou soutěž simulující reálné zásahy a krizové situace, ve kterých hraje roli každá vteřina, rozhodnutí i schopnost zvládnout stres a únavu.
Tým studentů zdravotnického záchranářství s výstižným názvem Veni vidi defi – FZV UP potvrdil, že v Olomouci se rodí záchranáři s pevnými nervy, výjimečnými znalostmi a schopností spolupracovat i v extrémních podmínkách. Jejich vítězství je výsledkem nejen tvrdé přípravy, ale i kvalitní výuky, která propojuje teorii s praxí a připravuje studenty na záchranu lidských životů. „Řešit simulované krizové situace v časovém presu, pod tlakem a při fyzickém vyčerpání – to zvládne jen skutečný profesionál. Náš tým to dokázal s přehledem. Jsem na ně nesmírně hrdá,“ zdůraznila přednostka Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče Marinella Danosová.
Helsinská univerzita, nejstarší a největší vysoká škola ve Finsku, uspořádala International Staff Training Days. Tato akce každoročně přitahuje neakademické pracovníky vysokých škol z celé Evropy. I letos na ní měla své zastoupení Univerzita Palackého.
Helsinská univerzita patří mezi špičkové instituce světového vysokoškolského prostoru. Její International Staff Training Days jsou prostorem pro profesní růst, sdílení dobré praxe a rozvoj mezinárodní spolupráce. Letos se zaměřily na mezinárodní mobilitu, grantové financování výzkumu, marketing univerzit a knihovnické služby. Univerzita Palackého měla na těchto dnech své zástupce na základě helsinské výběrové komise. Z velkého množství přihlášek z celé Evropy vybrala Jitku Královou z Úseku pro mezinárodní spolupráci, Radka Sztwiertniu z Knihovny UP a Petru Vaculíkovou z Grantového oddělení Filozofické fakulty UP.
Program International Staff Training Days kombinoval workshopy, diskuzní bloky i případové studie, čímž umožnil účastníkům získat nové poznatky, aktualizovat své profesní dovednosti a navazovat cenné kontakty napříč evropskými institucemi.
V rámci tematického okruhu věnovaného mezinárodní mobilitě se hlavní pozornost soustředila na udržitelné a smysluplné výjezdy studentů.
„Spolu s patnácti kolegy z evropských i mimoevropských institucí jsme diskutovali o výběru studentů, digitalizaci procesů v rámci Erasmus Without Paper nebo o environmentálních aspektech v programu Erasmus,“ uvedla Jitka Králová. Zajímavá byla podle ní prezentace zástupkyně finské národní agentury Mari Pohjola, která se věnovala úloze Evropské unie a národních agentur v oblasti internacionalizace. „Setkání byla vedena v otevřeném duchu sdílení zkušeností a dobré praxe, což považuji za velmi přínosné,“ doplnila Jitka Králová.
Vedle odborné části se uskutečnila i jednání s partnery, mj. z Helsinské univerzity, o prohloubení stávající spolupráce, jež je aktuálně realizována především na Filozofické fakultě UP, nebo s kolegyní z La Salle University College ve Španělsku, která projevila zájem o navázání kontaktu s Fakultou zdravotnických věd a Pedagogickou fakultou UP.
Účastníci knihovnického tematického okruhu se věnovali zejména rozvoji vícekanálových služeb, využití dat a zpětné vazby k lepšímu pochopení potřeb uživatelů. Z Univerzity Palackého se školení zúčastnil Radek Sztwiertnia, který se v Knihovně UP zaměřuje na oblast otevřené vědy.
„S kolegy z Helsinské univerzity, kteří se věnují open science a správě výzkumných dat, máme díky projektu na filozofické fakultě blízké vztahy. Vloni jsme je hostili u nás, jsem rád, že jsem jim nyní mohl návštěvu oplatit,“ poznamenal. Diskuze podle něj přispěly k hlubšímu pochopení trendů v oblasti knihovnictví a otevřely nové možnosti mezinárodní spolupráce. „Věřím, že poznatky a sdílené zkušenosti významně přispějí k dalšímu rozvoji knihovnických služeb na UP, a to ve prospěch studentů i akademických pracovníků,“ doplnil zástupce z Knihovny UP.
Petra Vaculíková z Filozofické fakulty UP, která je zároveň členkou Předsednictva České asociace manažerů ve vědě a výzkumu (CZARMA), se zapojila do research funding tracku, jenž se zaměřoval na podporu grantových žádostí v rámci ERC a Pilíře II programu Horizont Evropa.
„O akci jsem se dozvěděla od kolegyně Katji Ritari z Helsinské univerzity, se kterou spolupracujeme v rámci projektu EUVIP. Tyto akce jsou velmi cenné – sdílí se zde know-how, které se jinak těžko získává. Dozvíte se například, jak funguje interní podpora univerzit úspěšných v získávání ERC grantů, co vše se skrývá v zadání výzev mezi řádky nebo jak fungují interní podpůrné programy pro motivaci vědců při psaní projektů,“ popsala Petra Vaculíková. Ve své prezentaci představila systém přípravných workshopů, sharepointovou znalostní platformu a další nástroje, které Grantové oddělení FF UP využívá při podpoře žadatelů. Její příspěvek vzbudil zájem o strukturovaný a strategický přístup FF UP.
Inspirativní byly podle ní také prezentace dalších evropských univerzit, například Vrije Universiteit Amsterdam, University College Dublin, Universität Erlangen-Nürnberg nebo University of Bergamo, které představily své modely výběru kandidátů, speciální programy na přípravu koordinátorských projektů, interní hodnoticí mechanismy či aktivity směřující k navazování vztahů s Evropskou komisí a partnery v Bruselu. Diskuze během celého tracku podtrhly význam odborné expertízy výzkumných administrátorů a potřebu evropského rámce kompetencí v oblasti řízení výzkumu.
Podle zástupců z Univerzity Palackého byla organizace International Staff Training Days na špičkové úrovni.
„Týden před jejím zahájením se uskutečnilo online setkání účastníků jednotlivých tematických okruhů, které usnadnilo navázání kontaktů. Získané poznatky nyní rádi předáme kolegům, a to jak v rámci univerzitní platformy ProHorizon, tak prostřednictvím dalších fór,“ shodli se.
International Staff Training Days se uskutečily ve dnech 14.–16. května.
Helsinská univerzita, nejstarší a největší vysoká škola ve Finsku, uspořádala International Staff Training Days. Tato akce každoročně přitahuje neakademické pracovníky vysokých škol z celé Evropy. I letos na ní měla své zastoupení Univerzita Palackého.
Helsinská univerzita patří mezi špičkové instituce světového vysokoškolského prostoru. Její International Staff Training Days jsou prostorem pro profesní růst, sdílení dobré praxe a rozvoj mezinárodní spolupráce. Letos se zaměřily na mezinárodní mobilitu, grantové financování výzkumu, marketing univerzit a knihovnické služby. Univerzita Palackého měla na těchto dnech své zástupce na základě helsinské výběrové komise. Z velkého množství přihlášek z celé Evropy vybrala Jitku Královou z Úseku pro mezinárodní spolupráci, Radka Sztwiertniu z Knihovny UP a Petru Vaculíkovou z Grantového oddělení Filozofické fakulty UP.
Program International Staff Training Days kombinoval workshopy, diskuzní bloky i případové studie, čímž umožnil účastníkům získat nové poznatky, aktualizovat své profesní dovednosti a navazovat cenné kontakty napříč evropskými institucemi.
V rámci tematického okruhu věnovaného mezinárodní mobilitě se hlavní pozornost soustředila na udržitelné a smysluplné výjezdy studentů.
„Spolu s patnácti kolegy z evropských i mimoevropských institucí jsme diskutovali o výběru studentů, digitalizaci procesů v rámci Erasmus Without Paper nebo o environmentálních aspektech v programu Erasmus,“ uvedla Jitka Králová. Zajímavá byla podle ní prezentace zástupkyně finské národní agentury Mari Pohjola, která se věnovala úloze Evropské unie a národních agentur v oblasti internacionalizace. „Setkání byla vedena v otevřeném duchu sdílení zkušeností a dobré praxe, což považuji za velmi přínosné,“ doplnila Jitka Králová.
Vedle odborné části se uskutečnila i jednání s partnery, mj. z Helsinské univerzity, o prohloubení stávající spolupráce, jež je aktuálně realizována především na Filozofické fakultě UP, nebo s kolegyní z La Salle University College ve Španělsku, která projevila zájem o navázání kontaktu s Fakultou zdravotnických věd a Pedagogickou fakultou UP.
Účastníci knihovnického tematického okruhu se věnovali zejména rozvoji vícekanálových služeb, využití dat a zpětné vazby k lepšímu pochopení potřeb uživatelů. Z Univerzity Palackého se školení zúčastnil Radek Sztwiertnia, který se v Knihovně UP zaměřuje na oblast otevřené vědy.
„S kolegy z Helsinské univerzity, kteří se věnují open science a správě výzkumných dat, máme díky projektu na filozofické fakultě blízké vztahy. Vloni jsme je hostili u nás, jsem rád, že jsem jim nyní mohl návštěvu oplatit,“ poznamenal. Diskuze podle něj přispěly k hlubšímu pochopení trendů v oblasti knihovnictví a otevřely nové možnosti mezinárodní spolupráce. „Věřím, že poznatky a sdílené zkušenosti významně přispějí k dalšímu rozvoji knihovnických služeb na UP, a to ve prospěch studentů i akademických pracovníků,“ doplnil zástupce z Knihovny UP.
Petra Vaculíková z Filozofické fakulty UP, která je zároveň členkou Předsednictva České asociace manažerů ve vědě a výzkumu (CZARMA), se zapojila do research funding tracku, jenž se zaměřoval na podporu grantových žádostí v rámci ERC a Pilíře II programu Horizont Evropa.
„O akci jsem se dozvěděla od kolegyně Katji Ritari z Helsinské univerzity, se kterou spolupracujeme v rámci projektu EUVIP. Tyto akce jsou velmi cenné – sdílí se zde know-how, které se jinak těžko získává. Dozvíte se například, jak funguje interní podpora univerzit úspěšných v získávání ERC grantů, co vše se skrývá v zadání výzev mezi řádky nebo jak fungují interní podpůrné programy pro motivaci vědců při psaní projektů,“ popsala Petra Vaculíková. Ve své prezentaci představila systém přípravných workshopů, sharepointovou znalostní platformu a další nástroje, které Grantové oddělení FF UP využívá při podpoře žadatelů. Její příspěvek vzbudil zájem o strukturovaný a strategický přístup FF UP.
Inspirativní byly podle ní také prezentace dalších evropských univerzit, například Vrije Universiteit Amsterdam, University College Dublin, Universität Erlangen-Nürnberg nebo University of Bergamo, které představily své modely výběru kandidátů, speciální programy na přípravu koordinátorských projektů, interní hodnoticí mechanismy či aktivity směřující k navazování vztahů s Evropskou komisí a partnery v Bruselu. Diskuze během celého tracku podtrhly význam odborné expertízy výzkumných administrátorů a potřebu evropského rámce kompetencí v oblasti řízení výzkumu.
Podle zástupců z Univerzity Palackého byla organizace International Staff Training Days na špičkové úrovni.
„Týden před jejím zahájením se uskutečnilo online setkání účastníků jednotlivých tematických okruhů, které usnadnilo navázání kontaktů. Získané poznatky nyní rádi předáme kolegům, a to jak v rámci univerzitní platformy ProHorizon, tak prostřednictvím dalších fór,“ shodli se.
International Staff Training Days se uskutečily ve dnech 14.–16. května.
Zhodnocení dosavadního vývoje, zkušenost oběti i inspirace ze zahraničí zazněly na konferenci k 10. výročí partikulární právní úpravy v oblasti ochrany nezletilých a zranitelných osob před zneužíváním v církvi, která se uskutečnila na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. Mezioborového setkání se zúčastnilo více než 70 zájemců, mezi kterými byl i apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo, sedm biskupů v čele s předsedou České biskupské konference (ČBK) Josefem Nuzíkem, také církevní a světští právníci, psychoterapeuti, lékaři, policisté nebo studenti.
V úvodních příspěvcích nabídli organizátoři konference, soudní vikář Libor Botek a státní zástupkyně Jiřina Navrátilová, oba působící na katedře církevního práva CMTF UP, vhled do vývoje partikulární právní úpravy kanonického práva a světského trestního práva zaměřený na ochranu lidské důstojnosti v sexuální oblasti.
„V uplynulém desetiletí se i díky posunu celocírkevní legislativy podařilo zefektivnit šetření trestných činů a spolupráci se státními orgány. Do budoucna se hodláme více zaměřit na rozvoj normativy týkající se prevence těchto trestných činů. Jsme rádi, že se budeme moci inspirovat bohatými zkušenostmi z Polska, o kterých na konferenci hovořila psycholožka Ewa Kusz, zástupkyně ředitele Centra pro ochranu dětí při Akademii Ignatianum v Krakově a členka Papežské komise pro ochranu nezletilých,“ uvedl Libor Botek.
Snahou organizátorů bylo i zareagovat na množící se výhrady ke smlouvě mezi Českou republikou a Svatým stolcem kvůli obavě, že ustanovení o zpovědním tajemství a obdobném právu pro pastorační pracovníky, může zhoršit ochranu nezletilých a zranitelných osob v církvi, což však vyvrátili advokát Jakub Kříž a náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jiří Pavlík. Program byl věnován také pomoci obětem a jejich potřebám, mimo jiné byl představen pilotní projekt Poradny pro oběti sexuálního násilí (nejen) v církevním prostředí provozovaný Charitou Ostrava. Vystoupil také předseda nově zřízené Komise pro prevenci ochranu před zneužíváním ČBK Stanislav Přibyl.
„Z této části bych především vyzdvihla osobní výpověď oběti a jejího příbuzného, díky kterým mohli účastníci lépe porozumět tomu, co oběť skutečně prožívá a co potřebuje na své cestě k uzdravení. Důležité bylo rovněž vystoupení psychiatričky Kateřiny Černekové, která popsala důsledky absence včasné odborné pomoci a varovala před mylnou představou oběti, že se s traumatizující situací vyrovná sama,“ přiblížila Jiřina Navrátilová s tím, že konference byla nejen odborným, ale i hluboce lidským setkáním a zájem o ni byl překvapující. „Vzešly z něj následující klíčové podněty: nutnost posílení mezioborové spolupráce, navázání spolupráce s odborníky v zahraničí a rozvíjení záměrů České biskupské konference zejména v oblasti prevence, psychologické a sociální pomoci,“ shrnula.
Příspěvkům a souvisejícím diskuzím naslouchal i apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, který později také sloužil mši v dómu sv. Václava. „Jsem velmi rád, že jste nepřeslechli volání obětí po spravedlnosti a že se něco konkrétního v této oblasti děje, že s odvahou jdete tuto problematiku řešit. Jako zástupce Svatého otce vás rád v tomto podpořím,“ uvedl.
Slova díků připojil i olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, který je předsedou ČBK a velkým kancléřem CMTF UP. Poděkoval nejen pořadatelům a přítomným v aule fakulty za proběhlou konferenci, ale také všem obětem, které se nebojí o své zkušenosti mluvit. „Jste hrdinové a vaše odvaha nám pomáhá lépe se v této oblasti zorientovat a jak s vámi komunikovat,“ řekl.
Konferenci uspořádala Cyrilometodějská teologická fakulta UP ve spolupráci s Českou biskupskou konferencí za podpory Renovabis, organizace podporující církev ve střední a východní Evropě. Událost přitom navázala na předchozí konferenci a vzdělávací kurz pro pracovníky církevních soudů, které se na CMTF UP uskutečnily v akademickém roce 2021/2022. Z těchto akcí organizátoři vloni vydali sborník Šetření sexuálních deliktů v církvi a ve státě, který je k dispozici u Vydavatelství UP. „Tuto oblast stále sledujeme a s ohledem na možný vývoj církevní legislativy zvažujeme v budoucnu další vzdělávací aktivity v rámci celoživotního vzdělávání na CMTF UP,“ dodala Jiřina Navrátilová.
Zhodnocení dosavadního vývoje, zkušenost oběti i inspirace ze zahraničí zazněly na konferenci k 10. výročí partikulární právní úpravy v oblasti ochrany nezletilých a zranitelných osob před zneužíváním v církvi, která se uskutečnila na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. Mezioborového setkání se zúčastnilo více než 70 zájemců, mezi kterými byl i apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo, sedm biskupů v čele s předsedou České biskupské konference (ČBK) Josefem Nuzíkem, také církevní a světští právníci, psychoterapeuti, lékaři, policisté nebo studenti.
V úvodních příspěvcích nabídli organizátoři konference, soudní vikář Libor Botek a státní zástupkyně Jiřina Navrátilová, oba působící na katedře církevního práva CMTF UP, vhled do vývoje partikulární právní úpravy kanonického práva a světského trestního práva zaměřený na ochranu lidské důstojnosti v sexuální oblasti.
„V uplynulém desetiletí se i díky posunu celocírkevní legislativy podařilo zefektivnit šetření trestných činů a spolupráci se státními orgány. Do budoucna se hodláme více zaměřit na rozvoj normativy týkající se prevence těchto trestných činů. Jsme rádi, že se budeme moci inspirovat bohatými zkušenostmi z Polska, o kterých na konferenci hovořila psycholožka Ewa Kusz, zástupkyně ředitele Centra pro ochranu dětí při Akademii Ignatianum v Krakově a členka Papežské komise pro ochranu nezletilých,“ uvedl Libor Botek.
Snahou organizátorů bylo i zareagovat na množící se výhrady ke smlouvě mezi Českou republikou a Svatým stolcem kvůli obavě, že ustanovení o zpovědním tajemství a obdobném právu pro pastorační pracovníky, může zhoršit ochranu nezletilých a zranitelných osob v církvi, což však vyvrátili advokát Jakub Kříž a náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jiří Pavlík. Program byl věnován také pomoci obětem a jejich potřebám, mimo jiné byl představen pilotní projekt Poradny pro oběti sexuálního násilí (nejen) v církevním prostředí provozovaný Charitou Ostrava. Vystoupil také předseda nově zřízené Komise pro prevenci ochranu před zneužíváním ČBK Stanislav Přibyl.
„Z této části bych především vyzdvihla osobní výpověď oběti a jejího příbuzného, díky kterým mohli účastníci lépe porozumět tomu, co oběť skutečně prožívá a co potřebuje na své cestě k uzdravení. Důležité bylo rovněž vystoupení psychiatričky Kateřiny Černekové, která popsala důsledky absence včasné odborné pomoci a varovala před mylnou představou oběti, že se s traumatizující situací vyrovná sama,“ přiblížila Jiřina Navrátilová s tím, že konference byla nejen odborným, ale i hluboce lidským setkáním a zájem o ni byl překvapující. „Vzešly z něj následující klíčové podněty: nutnost posílení mezioborové spolupráce, navázání spolupráce s odborníky v zahraničí a rozvíjení záměrů České biskupské konference zejména v oblasti prevence, psychologické a sociální pomoci,“ shrnula.
Příspěvkům a souvisejícím diskuzím naslouchal i apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, který později také sloužil mši v dómu sv. Václava. „Jsem velmi rád, že jste nepřeslechli volání obětí po spravedlnosti a že se něco konkrétního v této oblasti děje, že s odvahou jdete tuto problematiku řešit. Jako zástupce Svatého otce vás rád v tomto podpořím,“ uvedl.
Slova díků připojil i olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, který je předsedou ČBK a velkým kancléřem CMTF UP. Poděkoval nejen pořadatelům a přítomným v aule fakulty za proběhlou konferenci, ale také všem obětem, které se nebojí o své zkušenosti mluvit. „Jste hrdinové a vaše odvaha nám pomáhá lépe se v této oblasti zorientovat a jak s vámi komunikovat,“ řekl.
Konferenci uspořádala Cyrilometodějská teologická fakulta UP ve spolupráci s Českou biskupskou konferencí za podpory Renovabis, organizace podporující církev ve střední a východní Evropě. Událost přitom navázala na předchozí konferenci a vzdělávací kurz pro pracovníky církevních soudů, které se na CMTF UP uskutečnily v akademickém roce 2021/2022. Z těchto akcí organizátoři vloni vydali sborník Šetření sexuálních deliktů v církvi a ve státě, který je k dispozici u Vydavatelství UP. „Tuto oblast stále sledujeme a s ohledem na možný vývoj církevní legislativy zvažujeme v budoucnu další vzdělávací aktivity v rámci celoživotního vzdělávání na CMTF UP,“ dodala Jiřina Navrátilová.
Jak jednoduše vysvětlit laikům svůj výzkum? Jaká úskalí přináší živý vstup v televizi? A které informace novinářům (ne)říkat? To vše a mnohem víc se dozvěděli vědci a vědkyně Univerzity Palackého na čtyřhodinovém mediálním tréninku. Tímto šestým workshopem se uzavřela jarní série komunikace vědy, kterou univerzita připravila pro zájemce z řad akademické obce.
V průběhu dubna a května proběhlo celkem šest workshopů, které se zaměřily na různé aspekty komunikace vědy. Začínající i seniorní vědci a vědkyně z Univerzity Palackého se během nich dozvěděli, jak pojmout popularizaci vědy v projektech, jak přiblížit veřejnosti svůj výzkum z přírodních i humanitních věd a jak komunikovat s novináři. (Podrobněji viz zde.)
Posledním ze série komunikačních workshopů byl mediální trénink, který připravil účastníky na rozhovory před kamerou. „Cílem bylo zábavnou formou simulovat skutečné situace, se kterými se vědci a vědkyně mohou při vystoupeních v televizi setkat. Vyzkoušeli si reportáž přímo z pracoviště, živý vstup či rozhovor v televizním studiu. Klíčové je si takovou stresovou situaci vyzkoušet nanečisto a vědět, jak se vyrovnat s očekáváním médií, s nutností zjednodušovat či s vysloveně hloupými otázkami. Je skvělé, že UP svým odborníkům umožňuje se takto prakticky školit a věřím, že ve skutečné situaci se potkají s méně šílenými novináři, než jakého jsem během semináře hrál já,“ popsal záměr a průběh mediálního tréninku jeho lektor Martin Tyburec, který působil například ve vědecké redakci České televize.
Tréninku se účastnili především akademici a akademičky, kteří již mají nějakou mediální zkušenost a vědí, jak obtížné může někdy vystupování v médiích být. „Přestože se popularizaci vědy věnuji téměř deset let, trénink mi ukázal, jak vědecké výstupy a komunikaci vidí tzv. druhá strana barikády – tedy novináři. To, co nám vědcům přijde zásadní, ať už se jedná o odbornou přesnost či afiliaci k instituci, se často nepotkává s poptávkou médií. Velmi přínosné bylo vyzkoušet si natáčení reportáže, ať už v terénu, či ve studiu. Zároveň bylo skvělé vidět, kolik aktivních vědců a vědkyň na univerzitě máme, a je dobře, že jim univerzita nabízí pomocnou ruku,“ uvedl Jan Tomáštík z PřF, který stojí mj. za úspěšným projektem Vědátor.
Podobné ohlasy vzbudil trénink u všech zúčastněných. „Jsem velice ráda, že jsem měla příležitost mediální trénink absolvovat, protože jsem se v krátké době zdokonalila a zjistila, jak lépe a efektivněji prezentovat svoji vědeckou práci v médiích. Vynikající lektor nám poskytl spoustu praktických rad, co dělat lépe při reportážích pro televizi a rozhlas a čeho se naopak vyvarovat. Ukázal nám také svět popularizace vědy a náhled na sebe sama z druhé strany, tedy očima redaktora. Vynikající bylo, že jsme si vše mohli vyzkoušet před kamerou ve fingovaných rozhovorech a v následné analýze hledali konkrétní doporučení každému z nás na míru. Je skvělé, že UP své akademické obci umožňuje rozvoj těchto důležitých kompetencí,“ dodala Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění FF.
Další workshopy v komunikaci vědy se chystají na zimní semestr.
Jak jednoduše vysvětlit laikům svůj výzkum? Jaká úskalí přináší živý vstup v televizi? A které informace novinářům (ne)říkat? To vše a mnohem víc se dozvěděli vědci a vědkyně Univerzity Palackého na čtyřhodinovém mediálním tréninku. Tímto šestým workshopem se uzavřela jarní série komunikace vědy, kterou univerzita připravila pro zájemce z řad akademické obce.
V průběhu dubna a května proběhlo celkem šest workshopů, které se zaměřily na různé aspekty komunikace vědy. Začínající i seniorní vědci a vědkyně z Univerzity Palackého se během nich dozvěděli, jak pojmout popularizaci vědy v projektech, jak přiblížit veřejnosti svůj výzkum z přírodních i humanitních věd a jak komunikovat s novináři. (Podrobněji viz zde.)
Posledním ze série komunikačních workshopů byl mediální trénink, který připravil účastníky na rozhovory před kamerou. „Cílem bylo zábavnou formou simulovat skutečné situace, se kterými se vědci a vědkyně mohou při vystoupeních v televizi setkat. Vyzkoušeli si reportáž přímo z pracoviště, živý vstup či rozhovor v televizním studiu. Klíčové je si takovou stresovou situaci vyzkoušet nanečisto a vědět, jak se vyrovnat s očekáváním médií, s nutností zjednodušovat či s vysloveně hloupými otázkami. Je skvělé, že UP svým odborníkům umožňuje se takto prakticky školit a věřím, že ve skutečné situaci se potkají s méně šílenými novináři, než jakého jsem během semináře hrál já,“ popsal záměr a průběh mediálního tréninku jeho lektor Martin Tyburec, který působil například ve vědecké redakci České televize.
Tréninku se účastnili především akademici a akademičky, kteří již mají nějakou mediální zkušenost a vědí, jak obtížné může někdy vystupování v médiích být. „Přestože se popularizaci vědy věnuji téměř deset let, trénink mi ukázal, jak vědecké výstupy a komunikaci vidí tzv. druhá strana barikády – tedy novináři. To, co nám vědcům přijde zásadní, ať už se jedná o odbornou přesnost či afiliaci k instituci, se často nepotkává s poptávkou médií. Velmi přínosné bylo vyzkoušet si natáčení reportáže, ať už v terénu, či ve studiu. Zároveň bylo skvělé vidět, kolik aktivních vědců a vědkyň na univerzitě máme, a je dobře, že jim univerzita nabízí pomocnou ruku,“ uvedl Jan Tomáštík z PřF, který stojí mj. za úspěšným projektem Vědátor.
Podobné ohlasy vzbudil trénink u všech zúčastněných. „Jsem velice ráda, že jsem měla příležitost mediální trénink absolvovat, protože jsem se v krátké době zdokonalila a zjistila, jak lépe a efektivněji prezentovat svoji vědeckou práci v médiích. Vynikající lektor nám poskytl spoustu praktických rad, co dělat lépe při reportážích pro televizi a rozhlas a čeho se naopak vyvarovat. Ukázal nám také svět popularizace vědy a náhled na sebe sama z druhé strany, tedy očima redaktora. Vynikající bylo, že jsme si vše mohli vyzkoušet před kamerou ve fingovaných rozhovorech a v následné analýze hledali konkrétní doporučení každému z nás na míru. Je skvělé, že UP své akademické obci umožňuje rozvoj těchto důležitých kompetencí,“ dodala Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění FF.
Další workshopy v komunikaci vědy se chystají na zimní semestr.