Feed aggregator

Sobota bude ve znamení divadla. Uskuteční se už 13. ročník celorepublikové akce Noc divadel. Tématem, které propojuje, je Sousedství a v Olomouci se do programu zapojí Divadlo na cucky, Moravské divadlo spolu s malou kulturní scénou Sedmička, Divadlo K3 v Uměleckém centru Univerzity Palackého a univerzitní divadelní spolek Po škole. Návštěvníci se mohou těšit na pestrou nabídku představení, interaktivních prohlídek, tvůrčích dílen i neformálních setkání s umělci.

Noc divadel otevírá dveře divadelního zákulisí a přináší jedinečné zážitky pro všechny milovníky dramatického umění. Letošní ročník se ponese v duchu tématu Sousedství, které propojí divadelní soubory i diváky v atmosféře sdílené kultury a komunitního setkávání. Termín konání se vztahuje k Mezinárodnímu dni divadel, který připadá na 27. března. Následující sobotu se tak otevřou divadla po celé republice, aby svým divákům nabídla netradiční program a nové zážitky. 

Sedmička: Představuje se nový divadelní prostor

Program odstartuje už ve 14 hodin v malé kulturní scéně Sedmička. Tento nový prostor nabídne interaktivní program pro celou rodinu. „Na Sedmičce vyroste malé městečko a umělecké čtvrti, kde se setkávají sousedé od divadla, filmu, hudby, malých scénografů, loutkařů a mistrů výtvarného umu. Přijďte si hrát, objevovat a tvořit společně s námi, cestovat v čase a nechat se nést na vlně fantazie v doprovodu živé hudby,“ představila program produkční Sedmičky Eva Spilková.

Divadlo na cucky: Program pro celou rodinu

Na návštěvníky se připravuje také Divadlo na cucky. „Program zahájí v 15 hodin rodinný workshop k výstavě probíhající v Galerii XY. Od 16 do 20 hodin pro návštěvníky chystáme pět komentovaných prohlídek se zástupci našeho divadla, které je zavedou do útrob „našeho“ domu. Závěr programu bude patřit unikátní performanci CHRONOSCAPE. Slovenská autorka Daša Krištofovičová promění za doprovodu hudby Marcely Cmorejové fasádu divadla ve fascinující živou projekci inspirovanou historií Olomouce, Dolního náměstí a přímo budovou našeho divadla, a to ve 20, 21 a 22 hodin. Kapacita rodinného workshopu a komentovaných prohlídek je omezená, doporučujeme rezervaci míst,“ uvedla Hana Sedláková, mluvčí Divadla na cucky.

Moravské divadlo: Nahlédněte na jeviště i do zákulisí

Do zákulisí bude v sobotu možné nahlédnout v Moravském divadle Olomouc. Připravili zde šest speciálních tematických prohlídek a lidé se postupně podívají do všech zákoutí divadla, na jeviště, k provazišti, na zkušebnu, krejčovnu nebo korepetitornu nebo budou moci nahlédnout do ředitelny.

„Prohlídky se budou konat každou půlhodinu od 17:30 do 20 hodin. Kapacita jedné skupiny je 20 osob. Z našich zkušeností víme, že zájem bývá velký, proto doporučujeme rezervaci vstupenek s předstihem,“ doplnila mluvčí Moravského divadla Olomouc Vlasta Pechová. Ve 21 hodin na jevišti Moravského divadla proběhne Divadelní science show univerzitního spolku UP Crowd, která ukáže, jak spolu sousedí věda a divadlo. Návštěvníci se mohou těšit na divadelní efekty a praktické ukázky, které dokážou, že i divadlo může být věda. Vstup na akci je zdarma.

Univerzita: Vydejte se do Konviktu nebo vily Primavesi

Univerzita Palackého zve nejen do svého divadelního sálu, ve kterém se celoročně odehrává pestrý kulturní program pro studentskou i širokou veřejnost, ale do celých podkrovních prostor jezuitského Konviktu, který sousedskými hovory a hádkami zaplní studenti a studentky univerzitních divadelních spolků. Ti zvou od 16:30 do 20:30 na „Nekončící schůzi vlastníků“. Po celou dobu budou také ve filmovém sále k vidění filmy se sousedskou tematikou, např. historické Dostaveníčko ve mlýnici nebo kultovní Kouř. Nejen pro děti je připravena soutěž ZtRaCeNý OvLaDaČ. V 17 a v 18:30 zve univerzita návštěvníky na studentskou variaci na Hamleta Dál zbývá už jen mluvit o tom, co se stane, když dáme Shakespearovým hrdinům prostor říct, co si opravdu myslí.

Nasát kouzlo divadla můžete i s univerzitním spolkem Po škole od 18 do 22 hodin v prostorách vily Primavesi. Poškoláci připravili příběh o soužití zvířátek na farmě a návštěvníci se stanou součástí průvodu i soudu s prasátky. Vstupné je dobrovolné. „Sousedství je pohádkovou alegorií sousedských problémů. Formou bajky o zvířátkách z jedné farmy přinášíme příběh, který se může stát každému, pokud už nestal nebo právě neděje,“ přiblížil program režisér Arnošt Hašek. „Spolek Po škole se účastní Noci divadel v Olomouci již od roku 2016, tedy prvního roku své existence. Letos poprvé jdeme vlastní cestou v novém prostoru vily Primavesi, která svojí architekturou nabízí divákům jedinečný zážitek,“ doplnil vedoucí spolku Jiří Žák.

Sobota bude ve znamení divadla. Uskuteční se už 13. ročník celorepublikové akce Noc divadel. Tématem, které propojuje, je Sousedství a v Olomouci se do programu zapojí Divadlo na cucky, Moravské divadlo spolu s malou kulturní scénou Sedmička, Divadlo K3 v Uměleckém centru Univerzity Palackého a univerzitní divadelní spolek Po škole. Návštěvníci se mohou těšit na pestrou nabídku představení, interaktivních prohlídek, tvůrčích dílen i neformálních setkání s umělci.

Noc divadel otevírá dveře divadelního zákulisí a přináší jedinečné zážitky pro všechny milovníky dramatického umění. Letošní ročník se ponese v duchu tématu Sousedství, které propojí divadelní soubory i diváky v atmosféře sdílené kultury a komunitního setkávání. Termín konání se vztahuje k Mezinárodnímu dni divadel, který připadá na 27. března. Následující sobotu se tak otevřou divadla po celé republice, aby svým divákům nabídla netradiční program a nové zážitky. 

Sedmička: Představuje se nový divadelní prostor

Program odstartuje už ve 14 hodin v malé kulturní scéně Sedmička. Tento nový prostor nabídne interaktivní program pro celou rodinu. „Na Sedmičce vyroste malé městečko a umělecké čtvrti, kde se setkávají sousedé od divadla, filmu, hudby, malých scénografů, loutkařů a mistrů výtvarného umu. Přijďte si hrát, objevovat a tvořit společně s námi, cestovat v čase a nechat se nést na vlně fantazie v doprovodu živé hudby,“ představila program produkční Sedmičky Eva Spilková.

Divadlo na cucky: Program pro celou rodinu

Na návštěvníky se připravuje také Divadlo na cucky. „Program zahájí v 15 hodin rodinný workshop k výstavě probíhající v Galerii XY. Od 16 do 20 hodin pro návštěvníky chystáme pět komentovaných prohlídek se zástupci našeho divadla, které je zavedou do útrob „našeho“ domu. Závěr programu bude patřit unikátní performanci CHRONOSCAPE. Slovenská autorka Daša Krištofovičová promění za doprovodu hudby Marcely Cmorejové fasádu divadla ve fascinující živou projekci inspirovanou historií Olomouce, Dolního náměstí a přímo budovou našeho divadla, a to ve 20, 21 a 22 hodin. Kapacita rodinného workshopu a komentovaných prohlídek je omezená, doporučujeme rezervaci míst,“ uvedla Hana Sedláková, mluvčí Divadla na cucky.

Moravské divadlo: Nahlédněte na jeviště i do zákulisí

Do zákulisí bude v sobotu možné nahlédnout v Moravském divadle Olomouc. Připravili zde šest speciálních tematických prohlídek a lidé se postupně podívají do všech zákoutí divadla, na jeviště, k provazišti, na zkušebnu, krejčovnu nebo korepetitornu nebo budou moci nahlédnout do ředitelny.

„Prohlídky se budou konat každou půlhodinu od 17:30 do 20 hodin. Kapacita jedné skupiny je 20 osob. Z našich zkušeností víme, že zájem bývá velký, proto doporučujeme rezervaci vstupenek s předstihem,“ doplnila mluvčí Moravského divadla Olomouc Vlasta Pechová. Ve 21 hodin na jevišti Moravského divadla proběhne Divadelní science show univerzitního spolku UP Crowd, která ukáže, jak spolu sousedí věda a divadlo. Návštěvníci se mohou těšit na divadelní efekty a praktické ukázky, které dokážou, že i divadlo může být věda. Vstup na akci je zdarma.

Univerzita: Vydejte se do Konviktu nebo vily Primavesi

Univerzita Palackého zve nejen do svého divadelního sálu, ve kterém se celoročně odehrává pestrý kulturní program pro studentskou i širokou veřejnost, ale do celých podkrovních prostor jezuitského Konviktu, který sousedskými hovory a hádkami zaplní studenti a studentky univerzitních divadelních spolků. Ti zvou od 16:30 do 20:30 na „Nekončící schůzi vlastníků“. Po celou dobu budou také ve filmovém sále k vidění filmy se sousedskou tematikou, např. historické Dostaveníčko ve mlýnici nebo kultovní Kouř. Nejen pro děti je připravena soutěž ZtRaCeNý OvLaDaČ. V 17 a v 18:30 zve univerzita návštěvníky na studentskou variaci na Hamleta Dál zbývá už jen mluvit o tom, co se stane, když dáme Shakespearovým hrdinům prostor říct, co si opravdu myslí.

Nasát kouzlo divadla můžete i s univerzitním spolkem Po škole od 18 do 22 hodin v prostorách vily Primavesi. Poškoláci připravili příběh o soužití zvířátek na farmě a návštěvníci se stanou součástí průvodu i soudu s prasátky. Vstupné je dobrovolné. „Sousedství je pohádkovou alegorií sousedských problémů. Formou bajky o zvířátkách z jedné farmy přinášíme příběh, který se může stát každému, pokud už nestal nebo právě neděje,“ přiblížil program režisér Arnošt Hašek. „Spolek Po škole se účastní Noci divadel v Olomouci již od roku 2016, tedy prvního roku své existence. Letos poprvé jdeme vlastní cestou v novém prostoru vily Primavesi, která svojí architekturou nabízí divákům jedinečný zážitek,“ doplnil vedoucí spolku Jiří Žák.

The first observation of baryonic matter and antimatter behaving differently was presented on Monday by an international team of physicists from CERN. The result announced at the Rencontres de Moriond conference marks a milestone in the history of particle physics. This fundamental discovery expands our understanding of the differences between matter and antimatter and opens up new ways for scientists to understand why at the origin of the universe it was matter that won.

První pozorování rozdílného chování baryonové hmoty a antihmoty prezentoval v pondělí mezinárodní tým fyziků z CERN. Výsledek, oznámený na konferenci Rencontres de Moriond, představuje milník v historii částicové fyziky. Tento zásadní objev rozšiřuje naše chápání rozdílů mezi hmotou a antihmotou a otevírá vědcům nové cesty k pochopení, proč při vzniku vesmíru převládla právě hmota.

Jaké to vlastně je, přiblížit se k živému hadovi nebo se zblízka podívat na sklípkana? Odpudivé, nebo kouzelné? Malí i velcí to budou moci na vlastní kůži zjistit o víkendu 29. a 30. března, kdy do Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty UP dorazí na pět desítek živých bezobratlých, plazů a obojživelníků v doprovodu odbornic a odborníků na chovatelství, herpetologii, teraristiku a entomologii.

Návštěvníci se kromě prezentace živých zvířat dozvědí také o tradičních metodách sběru hmyzu a řadu informací ze světa světlušek, strašilek, kudlanek nebo exotických ploštic. Sdílet své zkušenosti budou čeští chovatelé, entomologové a další odborníci, kteří představí rozsáhlé sbírky zaměřené především na brouky z tropických oblastí i České republiky. Zájemcům ukážou fascinující rozmanitost hmyzí říše i to, jak se různé druhy přizpůsobily životu v odlišných prostředích. Vystaveny budou také výjimečné exempláře, které se zachovaly v jantaru po dobu 99 milionů let, a to v neuvěřitelných detailech – od křídel a tykadel až po mikroskopické chloupky na těle. 

Odborníci Pavel Javůrek a Richard Kabelka si připravili přednášky Bulharsko objektivem – fascinující plazi a obojživelníci a Pojďme pomoci obojživelníkům!. „Rok 2025 byl Českým svazem ochránců přírody vyhlášen Rokem obojživelníků. Náš bohatý program přiblíží fascinující svět těchto tvorů, kteří obývají jak vodní, tak suchozemské prostředí. Návštěvníci se seznámí s jejich životním cyklem, rozmanitostí druhů i hrozbami, kterým čelí. Obojživelníci jsou totiž jednou z nejohroženějších skupin živočichů ve střední Evropě, a proto je jejich ochrana klíčová,“ doplňuje Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Interaktivní program a výstavy doplní v Pevnosti poznání také pátrací a badatelské hry Žabí hledačka a Vyšetřování zmizelých obojživelníků, tematické malování na obličej i tradiční víkendové vědecké dílny a experimenty, které budou po celý měsíc ve znamení odpudivých a kouzelných.

Podrobné informace o programu jsou k dispozici na webu Pevnosti poznání.

Jaké to vlastně je, přiblížit se k živému hadovi nebo se zblízka podívat na sklípkana? Odpudivé, nebo kouzelné? Malí i velcí to budou moci na vlastní kůži zjistit o víkendu 29. a 30. března, kdy do Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty UP dorazí na pět desítek živých bezobratlých, plazů a obojživelníků v doprovodu odbornic a odborníků na chovatelství, herpetologii, teraristiku a entomologii.

Návštěvníci se kromě prezentace živých zvířat dozvědí také o tradičních metodách sběru hmyzu a řadu informací ze světa světlušek, strašilek, kudlanek nebo exotických ploštic. Sdílet své zkušenosti budou čeští chovatelé, entomologové a další odborníci, kteří představí rozsáhlé sbírky zaměřené především na brouky z tropických oblastí i České republiky. Zájemcům ukážou fascinující rozmanitost hmyzí říše i to, jak se různé druhy přizpůsobily životu v odlišných prostředích. Vystaveny budou také výjimečné exempláře, které se zachovaly v jantaru po dobu 99 milionů let, a to v neuvěřitelných detailech – od křídel a tykadel až po mikroskopické chloupky na těle. 

Odborníci Pavel Javůrek a Richard Kabelka si připravili přednášky Bulharsko objektivem – fascinující plazi a obojživelníci a Pojďme pomoci obojživelníkům!. „Rok 2025 byl Českým svazem ochránců přírody vyhlášen Rokem obojživelníků. Náš bohatý program přiblíží fascinující svět těchto tvorů, kteří obývají jak vodní, tak suchozemské prostředí. Návštěvníci se seznámí s jejich životním cyklem, rozmanitostí druhů i hrozbami, kterým čelí. Obojživelníci jsou totiž jednou z nejohroženějších skupin živočichů ve střední Evropě, a proto je jejich ochrana klíčová,“ doplňuje Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Interaktivní program a výstavy doplní v Pevnosti poznání také pátrací a badatelské hry Žabí hledačka a Vyšetřování zmizelých obojživelníků, tematické malování na obličej i tradiční víkendové vědecké dílny a experimenty, které budou po celý měsíc ve znamení odpudivých a kouzelných.

Podrobné informace o programu jsou k dispozici na webu Pevnosti poznání.

Představit nejnovější poznatky ve vývoji a využití pokročilých (nano)senzorických technologií je úkolem třídenní Spring school on nanobiosensors and printed biosensors, kterou v Olomouci pořádá Český institut výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v rámci projektů TECHSCALE a SUSNANO. Na organizaci se podílí rovněž Univerzita v Tiraně a ICN2 v Barceloně.  Akce se účastní celkem 55 vědců.

„Hlavním cílem je poskytnout studentům magisterského a doktorského studia i začínajícím výzkumníkům nejnovější poznatky v oblasti vývoje nanobiosenzorů a tištěných biosenzorů. Během tří dnů získají účastníci teoretické i praktické znalosti o vývoji a aplikaci pokročilých biosenzorických technologií, navážou cenné kontakty s odborníky z akademické i průmyslové sféry a získají inspiraci pro vlastní výzkum a profesní růst,“ uvedl za organizátory Michal Otyepka z CATRIN.

Význam akce zejména pro mladé výzkumníky ocenil také Arben Merkoçi ze špičkového výzkumného ústavu ICN2 v Barceloně. „Jarní škola přináší nové myšlenky v oblasti vývoje a výroby nanobiosenzorů, což přináší užitek nejen projektu SUSNANO, ale i širší vědecké komunitě zaměřené na návrh, konstrukci a využití nové generace těchto zařízení,“ uvedl Merkoçi.

To potvrdil i Ivan Dědek z CATRIN, který v první den akce pronesl přednášku na téma A Novel Biosensing Mechanism Based on Single-Atom Engineering for Rapid Detection of Antibodies. „Jarní škola mi poskytuje zpětnou vazbu pro náš výzkum a tím nás posouvá dál. Zároveň mi umožňuje bavit se o některých nápadech a zkušenostech s kolegy zabývajícími se podobnými tématy a problémy,“ uvedl doktorand.

V programu vystoupí i zkušení výzkumníci z tuzemska a zahraničí. Mezi zvanými řečníky jsou Fabiana Arduini z University Tor Vergata, Alessandro Silvestri z Ca’ Foscari University, José Flauzino z Imperial College London, Ondřej Zítka z Mendelovy univerzity a Michal Žák z OPV Ltd. Zatímco první dva jsou věnovány přednáškám a networkingu, závěrečný den bude patřit praktickému workshopu.

„Program propojuje teoretické přednášky s praktickými workshopy, čímž účastníkům umožňuje získat nejen znalosti, ale i praktické dovednosti přímo od expertů v oboru,“ objasnil Petr Jakubec z CATRIN.

Mezinárodní projekt SUSNANO z projektu Horizon Europe, jehož partnery jsou kromě CATRIN Univerzity Palackého také Univerzita v Tiraně, ICN2 v Barceloně a společnost Intelligentsia Consultans Sarl, se věnuje vývoj elektrochemického senzoru pro kontrolu kvality vod. Posláním projektu TECHSCALE z operačního programu Jan Amos Komenský je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Při řešení projektu výzkumníci z CATRIN spolupracují s odborníky z pěti fakult Univerzity Palackého a s vědci z Univerzity Karlovy a CEITEC VUT.

Podrobné informace o jarní škole jsou dostupné zde.

Představit nejnovější poznatky ve vývoji a využití pokročilých (nano)senzorických technologií je úkolem třídenní Spring school on nanobiosensors and printed biosensors, kterou v Olomouci pořádá Český institut výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v rámci projektů TECHSCALE a SUSNANO. Na organizaci se podílí rovněž Univerzita v Tiraně a ICN2 v Barceloně.  Akce se účastní celkem 55 vědců.

„Hlavním cílem je poskytnout studentům magisterského a doktorského studia i začínajícím výzkumníkům nejnovější poznatky v oblasti vývoje nanobiosenzorů a tištěných biosenzorů. Během tří dnů získají účastníci teoretické i praktické znalosti o vývoji a aplikaci pokročilých biosenzorických technologií, navážou cenné kontakty s odborníky z akademické i průmyslové sféry a získají inspiraci pro vlastní výzkum a profesní růst,“ uvedl za organizátory Michal Otyepka z CATRIN.

Význam akce zejména pro mladé výzkumníky ocenil také Arben Merkoçi ze špičkového výzkumného ústavu ICN2 v Barceloně. „Jarní škola přináší nové myšlenky v oblasti vývoje a výroby nanobiosenzorů, což přináší užitek nejen projektu SUSNANO, ale i širší vědecké komunitě zaměřené na návrh, konstrukci a využití nové generace těchto zařízení,“ uvedl Merkoçi.

To potvrdil i Ivan Dědek z CATRIN, který v první den akce pronesl přednášku na téma A Novel Biosensing Mechanism Based on Single-Atom Engineering for Rapid Detection of Antibodies. „Jarní škola mi poskytuje zpětnou vazbu pro náš výzkum a tím nás posouvá dál. Zároveň mi umožňuje bavit se o některých nápadech a zkušenostech s kolegy zabývajícími se podobnými tématy a problémy,“ uvedl doktorand.

V programu vystoupí i zkušení výzkumníci z tuzemska a zahraničí. Mezi zvanými řečníky jsou Fabiana Arduini z University Tor Vergata, Alessandro Silvestri z Ca’ Foscari University, José Flauzino z Imperial College London, Ondřej Zítka z Mendelovy univerzity a Michal Žák z OPV Ltd. Zatímco první dva jsou věnovány přednáškám a networkingu, závěrečný den bude patřit praktickému workshopu.

„Program propojuje teoretické přednášky s praktickými workshopy, čímž účastníkům umožňuje získat nejen znalosti, ale i praktické dovednosti přímo od expertů v oboru,“ objasnil Petr Jakubec z CATRIN.

Mezinárodní projekt SUSNANO z projektu Horizon Europe, jehož partnery jsou kromě CATRIN Univerzity Palackého také Univerzita v Tiraně, ICN2 v Barceloně a společnost Intelligentsia Consultans Sarl, se věnuje vývoj elektrochemického senzoru pro kontrolu kvality vod. Posláním projektu TECHSCALE z operačního programu Jan Amos Komenský je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Při řešení projektu výzkumníci z CATRIN spolupracují s odborníky z pěti fakult Univerzity Palackého a s vědci z Univerzity Karlovy a CEITEC VUT.

Podrobné informace o jarní škole jsou dostupné zde.

Geografická výzva GeoGuessr, kterou uspořádal studentský spolek EGEA, přilákala rekordní počet účastníků. Třiatřicet týmů z přírodovědecké, filozofické, právnické, pedagogické a lékařské fakulty se zapojilo do třetího ročníku soutěže, jenž prověřil jejich znalosti ze světové geografie. Nejpřesnější byl tým Kandia složený ze studentů Anety Machů a Samuela Otlíka a absolventa Martina Kováčka.

„Letošní ročník GeoGuessru se nám velmi líbil. Soutěžilo hodně týmů, konkurence byla veliká. Celá akce byla dobře připravená,“ uvedla studentka Environmentální geologie Aneta Machů z vítězného týmu. „Nejnáročnější byl pro nás časový limit. Zorientovat se během 70 vteřin bylo těžké. Museli jsme se rychle rozhodovat. Jedno kolo jsme vyhráli i díky tomu, že si Samuel pamatoval, že na Newfoundlandu se místo poštovních schránek nacházejí bedničky u domu,“ doplnil absolvent přírodovědecké fakulty Martin Kováček.

GeoGuessr je geografická hra využívající Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitnou na náhodném místě na planetě a jejich úkolem je co nejpřesněji určit svou polohu. Účastníci se mohou v prostředí StreetView volně pohybovat a hledat indicie, které jim pomohou lokalizovat jejich pozici.

Organizátoři letošní akce připravili šest kol, přičemž každé kolo bylo věnováno jinému kontinentu. Soutěž začala v Evropě a vyvrcholila v Jižní Americe. „Mám obrovskou radost, že se nám podařilo uspořádat již třetí turnaj v GeoGuessru, a ještě větší, že se k nám týmy rády vrací a počet zájemců o hru stále narůstá. S přibývajícími účastníky se vyskytly i menší technické problémy, které se nám ovšem podařilo vyřešit a věříme, že nenarušily celkový dojem z večera. Moc nás také těší, že jsme pro jednotlivé týmy mohli připravit menší překvapení v podobě popcornu. Doufáme, že se nad hrou GeoGuessr opět s hráči brzy potkáme, nejbližší příležitost budou mít v rámci majálesového speciálu,“ řekla jedna z organizátorek Denisa Hadrová. 

Na druhém místě skončil tým Kucháři složený ze studentů přírodovědecké a filozofické fakulty Kristiána Šarlušky, Martina Zábranského a Kristiána Zemana. Třetí místo obsadil tým Tuduælajv složený z Tomáše Bílka, Alexe Hradeckého a Dominika Falta z přírodovědecké fakulty.

Geografická výzva GeoGuessr, kterou uspořádal studentský spolek EGEA, přilákala rekordní počet účastníků. Třiatřicet týmů z přírodovědecké, filozofické, právnické, pedagogické a lékařské fakulty se zapojilo do třetího ročníku soutěže, jenž prověřil jejich znalosti ze světové geografie. Nejpřesnější byl tým Kandia složený ze studentů Anety Machů a Samuela Otlíka a absolventa Martina Kováčka.

„Letošní ročník GeoGuessru se nám velmi líbil. Soutěžilo hodně týmů, konkurence byla veliká. Celá akce byla dobře připravená,“ uvedla studentka Environmentální geologie Aneta Machů z vítězného týmu. „Nejnáročnější byl pro nás časový limit. Zorientovat se během 70 vteřin bylo těžké. Museli jsme se rychle rozhodovat. Jedno kolo jsme vyhráli i díky tomu, že si Samuel pamatoval, že na Newfoundlandu se místo poštovních schránek nacházejí bedničky u domu,“ doplnil absolvent přírodovědecké fakulty Martin Kováček.

GeoGuessr je geografická hra využívající Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitnou na náhodném místě na planetě a jejich úkolem je co nejpřesněji určit svou polohu. Účastníci se mohou v prostředí StreetView volně pohybovat a hledat indicie, které jim pomohou lokalizovat jejich pozici.

Organizátoři letošní akce připravili šest kol, přičemž každé kolo bylo věnováno jinému kontinentu. Soutěž začala v Evropě a vyvrcholila v Jižní Americe. „Mám obrovskou radost, že se nám podařilo uspořádat již třetí turnaj v GeoGuessru, a ještě větší, že se k nám týmy rády vrací a počet zájemců o hru stále narůstá. S přibývajícími účastníky se vyskytly i menší technické problémy, které se nám ovšem podařilo vyřešit a věříme, že nenarušily celkový dojem z večera. Moc nás také těší, že jsme pro jednotlivé týmy mohli připravit menší překvapení v podobě popcornu. Doufáme, že se nad hrou GeoGuessr opět s hráči brzy potkáme, nejbližší příležitost budou mít v rámci majálesového speciálu,“ řekla jedna z organizátorek Denisa Hadrová. 

Na druhém místě skončil tým Kucháři složený ze studentů přírodovědecké a filozofické fakulty Kristiána Šarlušky, Martina Zábranského a Kristiána Zemana. Třetí místo obsadil tým Tuduælajv složený z Tomáše Bílka, Alexe Hradeckého a Dominika Falta z přírodovědecké fakulty.

Kristína Cisková, studentka obou Teorie a dějiny výtvarných umění, Šimon Kulík a Johan Čapek, posluchači oboru Filmová studia a Televizní a rozhlasová studia zvítězili v letošní Studentské odborné soutěži uměnovědných kateder o cenu děkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Cenu diváků letos obdržela Kateřina Klímová z katedry muzikologie, a to za práci, v níž zkoumá recepci tvorby slavného barokního libretisty Pietra Metastasia.

Divadelní sál Uměleckého centra Univerzity Palackého hostil další kolo Studentské odborné soutěže uměnovědných kateder o cenu děkana FF UP. V celkem dvanácti příspěvcích prezentovali studující oborů dějin umění, muzikologie a divadelních a filmových studií svá bakalářská a magisterská témata. Většina letošních příspěvků se zabývala dvacátým stoletím.

„Kromě obsahové i metodické rozmanitosti byla potěšující vesměs vysoká profesionalita přednesu i pečlivě připravené prezentace,“ uvedl za organizaci soutěže Martin Krummholz z katedry dějin umění FF UP.

Šestičlenná porota složená z pedagogů a doktorandek vybrala v tajném hlasování trojici vítězů. Cenu tak získala Kristína Cisková, studentka třetího ročníku katedry dějin umění FF UP. Ve své práci se věnuje dílu Ľudovíta Felda, košického umělce, jenž se během internace v Osvětimi stal osobním malířem J. Mengeleho. Kristína Cisková zkoumá reflexi těchto temných let v jeho následující tvorbě.

„Prostředí Košic, odkud Ľudovít Feld pocházel, je mi velmi blízké. Studovala jsem tam na střední škole. Právě tam jsem se s Feldovou tvorbou seznámila. Přestože je Feld uznávaným regionálním umělcem, v odborné literatuře je jako autor zpracovaný minimálně,“ uvedla Kristína Cisková. Sama se ve volném čase věnuje portrétování, a proto ji jeho tvorba zaujala. Kombinace zmíněného – společné prostředí, zájem o portrétní kresbu a nedostatečné zpracovaní Feldova díla – pro ni byla klíčovým důvodem, proč se danou oblast rozhodla zpracovat. Téma je součástí její bakalářské práce, již chce za pár měsíců odevzdat.

„Ještě ale záleží na mnohých okolnostech. Momentálně zvažuji, že by takto podstatné informace neměly zůstat jen u bakalářské práce. Ráda bych je zpracovala do samostatné publikace,“ dodala laureátka ocenění. Tématu se věnuje víc než rok a vnímá, že je po formální a emocionální stránce velmi náročné.

„Velmi mě potěšilo, že odborníci s většími zkušenostmi a znalostmi vidí v mém příspěvku a jeho zpracování potenciál. Chápu to tak, že má moje práce smysl. Moc děkuji všem, kteří mě podpořili. Moc si ocenění vážím,“ doplnila studentka oboru Teorie a dějiny výtvarných umění FF UP.

Z ocenění má radost i Šimon Kulík z katedry divadelních a filmových studií, jenž důkladné kritické analýze podrobil okolnosti vzniku i společenský impakt filmu Děti bez lásky (1963) – ve své době přelomového dokumentu kriticky nahlížejícího důsledky umísťování dětí do sociálních ústavů.

„Výzkum zaměřený na Děti bez lásky byl jedním z témat bakalářské práce, jež nabízel doktor Jan Černík. Vybral jsem si ho proto, že se zajímám o dokumentární film a jeho konstrukci. Původně jsem totiž myslel, že budu hlavně analyzovat rétoriku filmu. Myslel jsem si, že historický výzkum bude zaměřen jen na reakci, kterou film vyvolal v tisku. Vůbec mě v té době nenapadlo pochybovat o rozšířených tvrzeních. Nesrovnalostí jsem si začal všímat až při vyhodnocení literatury. Ty pak ještě prohloubily první výsledky archivního výzkumu. Rozhodl jsem se tedy změnit hlavní předmět zkoumání. Analýza přesvědčovacích strategií v práci zůstala, ale stala se vedlejší. Fungovala pak jako taková afirmace síly filmu ve stínu zpochybnění okolního narativu,“ popsal svou práci Šimon Kulík.

I on si velmi cení toho, že se dostal do skupiny oceněných studentů a studentek. „Moc si vážím toho, že mezi vítězné výzkumy porota zařadila i ten můj. Chtěl bych však zdůraznit, že moje práce by nebyla ani z poloviny tak dobrá, nebýt cenných rad a vedení pana doktora Černíka. Rád bych mu i touto cestou poděkoval,“ dodal.

Cenu děkana FF UP si ze Studentské odborné soutěže odnesl i Johan Čapek, posluchač katedry divadelních a filmových studií, jenž studuje současné graffiti a jeho aktuální trendy, přičemž vychází též z autopsie a vlastních vazeb s touto subkulturou a street artovou komunitou.

Studentská odborná soutěž uměnovědných oborů měla i svou Cenu diváků. Tu letos obdržela Kateřina Klímová z katedry muzikologie, a to za práci, v níž zkoumá recepci tvorby slavného barokního libretisty Pietra Metastasia v českých zemích.

Studentská odborná soutěž uměnovědných kateder o Cenu děkana FF UP 2025

Kristína Cisková (KDU), studentka oboru Teorie a dějiny výtvarných umění (bakalářský program, třetí ročník).

Johan Čapek (KDFS), student oboru Filmová studia a Televizní a rozhlasová studia (magisterský program, druhý ročník).

Šimon Kulík (KDFS), student oboru Filmová studia a Televizní a rozhlasová studia (magisterský program, první ročník).

Cena diváků:

Kateřina Klímová (KMU), studentka oboru Muzikologie (bakalářský program, třetí ročník). 

Kristína Cisková, studentka obou Teorie a dějiny výtvarných umění, Šimon Kulík a Johan Čapek, posluchači oboru Filmová studia a Televizní a rozhlasová studia zvítězili v letošní Studentské odborné soutěži uměnovědných kateder o cenu děkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Cenu diváků letos obdržela Kateřina Klímová z katedry muzikologie, a to za práci, v níž zkoumá recepci tvorby slavného barokního libretisty Pietra Metastasia.

Divadelní sál Uměleckého centra Univerzity Palackého hostil další kolo Studentské odborné soutěže uměnovědných kateder o cenu děkana FF UP. V celkem dvanácti příspěvcích prezentovali studující oborů dějin umění, muzikologie a divadelních a filmových studií svá bakalářská a magisterská témata. Většina letošních příspěvků se zabývala dvacátým stoletím.

„Kromě obsahové i metodické rozmanitosti byla potěšující vesměs vysoká profesionalita přednesu i pečlivě připravené prezentace,“ uvedl za organizaci soutěže Martin Krummholz z katedry dějin umění FF UP.

Šestičlenná porota složená z pedagogů a doktorandek vybrala v tajném hlasování trojici vítězů. Cenu tak získala Kristína Cisková, studentka třetího ročníku katedry dějin umění FF UP. Ve své práci se věnuje dílu Ľudovíta Felda, košického umělce, jenž se během internace v Osvětimi stal osobním malířem J. Mengeleho. Kristína Cisková zkoumá reflexi těchto temných let v jeho následující tvorbě.

„Prostředí Košic, odkud Ľudovít Feld pocházel, je mi velmi blízké. Studovala jsem tam na střední škole. Právě tam jsem se s Feldovou tvorbou seznámila. Přestože je Feld uznávaným regionálním umělcem, v odborné literatuře je jako autor zpracovaný minimálně,“ uvedla Kristína Cisková. Sama se ve volném čase věnuje portrétování, a proto ji jeho tvorba zaujala. Kombinace zmíněného – společné prostředí, zájem o portrétní kresbu a nedostatečné zpracovaní Feldova díla – pro ni byla klíčovým důvodem, proč se danou oblast rozhodla zpracovat. Téma je součástí její bakalářské práce, již chce za pár měsíců odevzdat.

„Ještě ale záleží na mnohých okolnostech. Momentálně zvažuji, že by takto podstatné informace neměly zůstat jen u bakalářské práce. Ráda bych je zpracovala do samostatné publikace,“ dodala laureátka ocenění. Tématu se věnuje víc než rok a vnímá, že je po formální a emocionální stránce velmi náročné.

„Velmi mě potěšilo, že odborníci s většími zkušenostmi a znalostmi vidí v mém příspěvku a jeho zpracování potenciál. Chápu to tak, že má moje práce smysl. Moc děkuji všem, kteří mě podpořili. Moc si ocenění vážím,“ doplnila studentka oboru Teorie a dějiny výtvarných umění FF UP.

Z ocenění má radost i Šimon Kulík z katedry divadelních a filmových studií, jenž důkladné kritické analýze podrobil okolnosti vzniku i společenský impakt filmu Děti bez lásky (1963) – ve své době přelomového dokumentu kriticky nahlížejícího důsledky umísťování dětí do sociálních ústavů.

„Výzkum zaměřený na Děti bez lásky byl jedním z témat bakalářské práce, jež nabízel doktor Jan Černík. Vybral jsem si ho proto, že se zajímám o dokumentární film a jeho konstrukci. Původně jsem totiž myslel, že budu hlavně analyzovat rétoriku filmu. Myslel jsem si, že historický výzkum bude zaměřen jen na reakci, kterou film vyvolal v tisku. Vůbec mě v té době nenapadlo pochybovat o rozšířených tvrzeních. Nesrovnalostí jsem si začal všímat až při vyhodnocení literatury. Ty pak ještě prohloubily první výsledky archivního výzkumu. Rozhodl jsem se tedy změnit hlavní předmět zkoumání. Analýza přesvědčovacích strategií v práci zůstala, ale stala se vedlejší. Fungovala pak jako taková afirmace síly filmu ve stínu zpochybnění okolního narativu,“ popsal svou práci Šimon Kulík.

I on si velmi cení toho, že se dostal do skupiny oceněných studentů a studentek. „Moc si vážím toho, že mezi vítězné výzkumy porota zařadila i ten můj. Chtěl bych však zdůraznit, že moje práce by nebyla ani z poloviny tak dobrá, nebýt cenných rad a vedení pana doktora Černíka. Rád bych mu i touto cestou poděkoval,“ dodal.

Cenu děkana FF UP si ze Studentské odborné soutěže odnesl i Johan Čapek, posluchač katedry divadelních a filmových studií, jenž studuje současné graffiti a jeho aktuální trendy, přičemž vychází též z autopsie a vlastních vazeb s touto subkulturou a street artovou komunitou.

Studentská odborná soutěž uměnovědných oborů měla i svou Cenu diváků. Tu letos obdržela Kateřina Klímová z katedry muzikologie, a to za práci, v níž zkoumá recepci tvorby slavného barokního libretisty Pietra Metastasia v českých zemích.

Studentská odborná soutěž uměnovědných kateder o Cenu děkana FF UP 2025

Kristína Cisková (KDU), studentka oboru Teorie a dějiny výtvarných umění (bakalářský program, třetí ročník).

Johan Čapek (KDFS), student oboru Filmová studia a Televizní a rozhlasová studia (magisterský program, druhý ročník).

Šimon Kulík (KDFS), student oboru Filmová studia a Televizní a rozhlasová studia (magisterský program, první ročník).

Cena diváků:

Kateřina Klímová (KMU), studentka oboru Muzikologie (bakalářský program, třetí ročník). 

O Šikmém kostele a Životicích, opomíjeném regionu a společenských dopadech literatury bude řeč na páté besedě z univerzitního cyklu Procházka s… Pozvání rektora Martina Procházky totiž přijala spisovatelka Karin Lednická. Debata se uskuteční 3. dubna.

Karin Lednická chtěla studovat knihovnictví a žurnalistiku, ale maturovala ještě za komunismu a pracovala pak v průmyslových podnicích na Ostravsku a Karvinsku. K novinařině se tedy dostala až po revoluci, kdy začala psát pro regionální tisk. V 90. letech studovala v Londýně angličtinu a anglickou historii a po návratu do Česka dva roky překládala beletrii. V roce 1997 založila nakladatelství Domino, které vydávalo především detektivní romány a thrillery, některé z knih sama přeložila. Před šesti lety Domino koupila společnost Albatros Media. O rok později, v únoru 2020, vyšla Karin Lednické prvotina Šikmý kostel jako první publikace jejího nově vzniklého nakladatelství Bílá vrána.

„Děj románu překlenuje téměř tři desítky let, a třebaže se v podstatě soustředí na několik stěžejních osobností, je barvitý a rozvíjený s tvůrčím umem i erudicí. Vyprávění o světě, kde se uhelný prach mísí s vůní kvetoucích luk, o lásce čelící překážkám i o trpkém životě za války, má stejnou sílu jako nezdolné ženy,“ napsala v recenzi při vydání prvního dílu trilogie na iDNES.cz kritička Alena Slezáková a dodala, že Šikmý kostel je fascinujícím příběhem o štěstí i utrpení, naději i zániku a především o síle žen vzdorujících nepřízni osudu. Úspěšná kniha s podtitulem „románová kronika ztraceného města" má od loňska už své třetí pokračování.

Kromě trilogie je Karin Lednická i autorkou dokudramatu Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie, které se zabývá osudy této vesnice během druhé světové války.

Vstup na Procházku s… Karin Lednickou je zdarma, z kapacitních důvodů je však nutné se registrovat. Beseda se koná 3. dubna, 16:00–17:30, v aule Filozofické fakulty UP, Křížkovského 10.

Procházka s… je debatní cyklus Univerzity Palackého. Hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. Jeho pozvání již přijali teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha, novinářka Petra Procházková, lékař Tomáš Kempný a moderátor a novinář Daniel Stach.

O Šikmém kostele a Životicích, opomíjeném regionu a společenských dopadech literatury bude řeč na páté besedě z univerzitního cyklu Procházka s… Pozvání rektora Martina Procházky totiž přijala spisovatelka Karin Lednická. Debata se uskuteční 3. dubna.

Karin Lednická chtěla studovat knihovnictví a žurnalistiku, ale maturovala ještě za komunismu a pracovala pak v průmyslových podnicích na Ostravsku a Karvinsku. K novinařině se tedy dostala až po revoluci, kdy začala psát pro regionální tisk. V 90. letech studovala v Londýně angličtinu a anglickou historii a po návratu do Česka dva roky překládala beletrii. V roce 1997 založila nakladatelství Domino, které vydávalo především detektivní romány a thrillery, některé z knih sama přeložila. Před šesti lety Domino koupila společnost Albatros Media. O rok později, v únoru 2020, vyšla Karin Lednické prvotina Šikmý kostel jako první publikace jejího nově vzniklého nakladatelství Bílá vrána.

„Děj románu překlenuje téměř tři desítky let, a třebaže se v podstatě soustředí na několik stěžejních osobností, je barvitý a rozvíjený s tvůrčím umem i erudicí. Vyprávění o světě, kde se uhelný prach mísí s vůní kvetoucích luk, o lásce čelící překážkám i o trpkém životě za války, má stejnou sílu jako nezdolné ženy,“ napsala v recenzi při vydání prvního dílu trilogie na iDNES.cz kritička Alena Slezáková a dodala, že Šikmý kostel je fascinujícím příběhem o štěstí i utrpení, naději i zániku a především o síle žen vzdorujících nepřízni osudu. Úspěšná kniha s podtitulem „románová kronika ztraceného města" má od loňska už své třetí pokračování.

Kromě trilogie je Karin Lednická i autorkou dokudramatu Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie, které se zabývá osudy této vesnice během druhé světové války.

Vstup na Procházku s… Karin Lednickou je zdarma, z kapacitních důvodů je však nutné se registrovat. Beseda se koná 3. dubna, 16:00–17:30, v aule Filozofické fakulty UP, Křížkovského 10.

Procházka s… je debatní cyklus Univerzity Palackého. Hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. Jeho pozvání již přijali teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha, novinářka Petra Procházková, lékař Tomáš Kempný a moderátor a novinář Daniel Stach.

Olomouc ani letos nechybí mezi zastávkami série Nočních běhů pro Světlušku, oblíbenou dobročinnou sportovní událostí ožijí Smetanovy a Čechovy sady ve čtvrtek 10. dubna. Budou u toho i pracovníci Centra APA (aplikovaných pohybových aktivit) Fakulty tělesné kultury UP, kteří v rámci doprovodného programu nabídnou k vyzkoušení různé sportovně-kompenzační pomůcky pro osoby se zdravotním postižením.

Centrum APA s Nadačním fondem Českého rozhlasu, jehož je Světluška součástí, spolupracuje na projektu zaměřeném na podporu pohybových aktivit dětí a žáků se zrakovým postižením (psali jsme zde). Stánek konzultantů APA zájemci najdou nejen v Olomouci, ale na všech letošních nočních bězích, jejichž série započala před několika dny v Ostravě a potrvá do poloviny května, kdy se poběží v Plzni.

„Spojení s konzultanty Centra APA je pro nás nesmírně důležité. Sport ve Světlušce vnímáme jako jednu z cest, která může vést k samostatnému a smysluplnému životu, a naším velkým přáním je vybudovat kvalitní systém, jak děti se zrakovým handicapem ve sportovních aktivitách podpořit,“ uvedl ředitel NF ČRo Jiří Váňa.

„I my si nesmírně vážíme stále se prohlubující spolupráce se Světluškou. Díky poskytované finanční podpoře jsme schopni naplňovat společnou vizi práv osob se zrakovým postižením na aktivní život. Vždyť jen v této konkrétní systémové podpoře dochází už druhým rokem v sedmi krajích ČR ke spolupráci se školami pro žáky se zrakovým postižením, příslušnými speciálně pedagogickými centry, ale také ‚mainstreamovými‘ školami, kde se společně vzdělávají děti a žáci se zrakovým postižením,“ dodal Ondřej Ješina z Centra APA.

Noční běh pro Světlušku, jehož startovné podpoří mj. veřejnou sbírku na přímou pomoc těžce zrakově postiženým, rozzáří olomoucké parky ve večerních hodinách ve čtvrtek 10. dubna.

Středobodem bude prostor před restaurací Fontána, kde bude start i cíl běhu, který je připraven ve dvou variantách – 2,5 a 5 km. Registrační stany se otevřou s 19. hodinou. V rámci doprovodného programu se kromě Centra APA představí i další partneři akce, zájemci si například budou moci nechat změřit zrak nebo se nechat namasírovat nevidomými a slabozrakými maséry. O hudební rozehřátí se postará písničkář Voxel. Start nočního běhu, k němuž neodmyslitelně patří rozzářené čelovky účastníků, je pak naplánován na 21. hodinu.

Další informace a možnost registrace na běh najdete zde.

Olomouc ani letos nechybí mezi zastávkami série Nočních běhů pro Světlušku, oblíbenou dobročinnou sportovní událostí ožijí Smetanovy a Čechovy sady ve čtvrtek 10. dubna. Budou u toho i pracovníci Centra APA (aplikovaných pohybových aktivit) Fakulty tělesné kultury UP, kteří v rámci doprovodného programu nabídnou k vyzkoušení různé sportovně-kompenzační pomůcky pro osoby se zdravotním postižením.

Centrum APA s Nadačním fondem Českého rozhlasu, jehož je Světluška součástí, spolupracuje na projektu zaměřeném na podporu pohybových aktivit dětí a žáků se zrakovým postižením (psali jsme zde). Stánek konzultantů APA zájemci najdou nejen v Olomouci, ale na všech letošních nočních bězích, jejichž série započala před několika dny v Ostravě a potrvá do poloviny května, kdy se poběží v Plzni.

„Spojení s konzultanty Centra APA je pro nás nesmírně důležité. Sport ve Světlušce vnímáme jako jednu z cest, která může vést k samostatnému a smysluplnému životu, a naším velkým přáním je vybudovat kvalitní systém, jak děti se zrakovým handicapem ve sportovních aktivitách podpořit,“ uvedl ředitel NF ČRo Jiří Váňa.

„I my si nesmírně vážíme stále se prohlubující spolupráce se Světluškou. Díky poskytované finanční podpoře jsme schopni naplňovat společnou vizi práv osob se zrakovým postižením na aktivní život. Vždyť jen v této konkrétní systémové podpoře dochází už druhým rokem v sedmi krajích ČR ke spolupráci se školami pro žáky se zrakovým postižením, příslušnými speciálně pedagogickými centry, ale také ‚mainstreamovými‘ školami, kde se společně vzdělávají děti a žáci se zrakovým postižením,“ dodal Ondřej Ješina z Centra APA.

Noční běh pro Světlušku, jehož startovné podpoří mj. veřejnou sbírku na přímou pomoc těžce zrakově postiženým, rozzáří olomoucké parky ve večerních hodinách ve čtvrtek 10. dubna.

Středobodem bude prostor před restaurací Fontána, kde bude start i cíl běhu, který je připraven ve dvou variantách – 2,5 a 5 km. Registrační stany se otevřou s 19. hodinou. V rámci doprovodného programu se kromě Centra APA představí i další partneři akce, zájemci si například budou moci nechat změřit zrak nebo se nechat namasírovat nevidomými a slabozrakými maséry. O hudební rozehřátí se postará písničkář Voxel. Start nočního běhu, k němuž neodmyslitelně patří rozzářené čelovky účastníků, je pak naplánován na 21. hodinu.

Další informace a možnost registrace na běh najdete zde.

„Už se tu zase dá projít,“ komentuje svoji oblíbenou pěší trasu do práce po břehu řeky Opavy Adam Šimůnek, absolvent Fakulty tělesné kultury UP. Od nádraží v Krnově je to ke škole v Branticích, kde je od roku 2018 ředitelem, pětikilometrová procházka, příjemná, ale po nedávné povodni sem tam blátivá a drobet dobrodružná. Jakoby vzdáleně připomínala slasti a strasti ředitelování...

„Co jsem nastoupil, máme za sebou covid, kdy mi někteří hrozili soudy, pak začala válka na Ukrajině, teď zase povodeň. Říkal jsem si, že až bude vše hotové, škola stabilizovaná, zrekonstruovaná, budu moci odejít. Ale věci, které hotové byly, teď už zase hotové nejsou. Nemůžu odejít od rozdělané práce. Navíc jsem poznal spoustu skvělých lidí a komunita kolem školy je tak silná,“ přemýšlí v cíli cesty.

Otlučená omítka v dílnách a tělocvičně v suterénu školy prozrazuje, že vody tu bylo po ramena průměrně vysokého člověka, zeď slávy v šatně připomíná jména některých z těch, kteří škole pomohli, zahradě chybí plot a třeba po doskočišti pro skok daleký je jen díra. „Rozbrečel jsem se, když jsem přišel. Ale řekl jsem si, že to prostě musíme zvládnout,“ vzpomíná Adam Šimůnek na zářijovou katastrofu.

Mezi prvními kroky bylo zveřejnění QR kódu vedoucího na účet školy. „Takřka ihned jsme mohli koupit vlastní čerpadla a vysoušeče a pustit se do práce. Pomohli nám hodně vojáci i dobrovolníci z veřejnosti, týden po opadnutí vody jsme měli osekané omítky. Na začátku tohoto roku jsme otevřeli oddělení školky zrekonstruované díky sbírce, která nám i nadále pomáhá. Nicméně jsme stále v provizoriu, nemáme kuchyň a nemůžeme využívat tělocvičnu,“ přibližuje s tím, že jako člen krizového štábu se zapojil i do odstraňování následků povodně v obci. „Přijeli za námi i lidé z mé alma mater, FTK: Lukáš Jakubec ze studijního oddělení pomáhal s rozjezdem infolinky a s databází potřeb obyvatel, pořádný kus práce udělaly i studentky ochrany obyvatelstva Vendula Bartošová a Aneta Máčalová. I jim patří velké poděkování,“ dodává ve své kontejnerové buňce.

Neobvyklá ředitelna nesouvisí s povodní, ale s růstem a prostorovými možnostmi prvostupňové školy. Když Adam Šimůnek v roce 2018 vyhrál výběrové řízení, měla malotřídka 42 žáků, v současnosti jich má téměř 80 a své ratolesti sem chtějí přihlásit rodiče ze širokého okolí. „Zásadní je pro nás individuální přístup ve výuce, v každé třídě máme vedle učitelky i asistentku, která se dětem věnuje. Sami žáci se podílejí na informování veřejnosti o tom, co se ve škole děje, přičemž se snažíme vymýšlet zajímavé aktivity. Podařilo se nám třeba volat s astronautem Andrewem Feustelem. V rámci programu Erasmus+ se naše děti zúčastnily studijních pobytů v Itálii a Finsku.“

Připouští, že v začátcích svého ředitelování v Branticích se dopustil nějakých přešlapů, zároveň prý byl v euforii a práce ho bavila od prvního dne. S přihlášením do výběrového řízení ovšem váhal, tehdy si říkal, že to není nic pro něj. Představoval si, že bude až do důchodu učit tělocvik a dílny na Velké Dlážce v Přerově, kde začal svoji učitelskou kariéru, k tomu by mohl mít akademický úvazek na FTK. „O výběrku v Branticích jsem se dozvěděl na vánoční show taneční skupiny, kterou jsem předtím vedl. Pochyboval jsem, i když mi to vrtalo v hlavě. Probral jsem to s přítelkyní a chtěl jsem ještě slyšet názor mého školitele na FTK, profesora Karla Frömela. Kdyby mi řekli, nechoď do toho, do výběrka bych se nepřihlásil.“

I když nakonec Adam Šimůnek s přítelkyní, se kterou se brzy vzali, přesídlili zpět na Krnovsko, odkud pochází, na Univerzitu Palackého se vždy rád vrací. „Tím, že jsme se hodně stěhovali, když jsem byl malý, mi chybí dětský pokojíček u rodičů. Před časem jsem si ale uvědomil, že takové to místo plné vzpomínek je vlastně univerzita, respektive fakulta tělesné kultury. Na léta tady rád vzpomínám, bylo to super, i přes některé výhrady mě to posunulo v životě a pokaždé, když sem přijdu, jsou tu lidé, které znám, a cítím se tu jako doma.“

Adam Šimůnek (* 1990)

Ředitel ZŠ a MŠ Brantice u Krnova, absolvent oboru Tělesná výchova a základy technických věd a informačních technologií a doktorského studia Kinantropologie na Fakultě tělesné kultury UP. Než se stal ředitelem školy na vesnici, učil čtyři roky na základní škole v Přerově. Je ženatý, má dceru a mezi jeho záliby patří obecně pohyb (dříve se závodně věnoval street dance), dále počítačové hry a podcasty.

Text původně vyšel v únorovém vydání magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi najdete zde.

„Už se tu zase dá projít,“ komentuje svoji oblíbenou pěší trasu do práce po břehu řeky Opavy Adam Šimůnek, absolvent Fakulty tělesné kultury UP. Od nádraží v Krnově je to ke škole v Branticích, kde je od roku 2018 ředitelem, pětikilometrová procházka, příjemná, ale po nedávné povodni sem tam blátivá a drobet dobrodružná. Jakoby vzdáleně připomínala slasti a strasti ředitelování...

„Co jsem nastoupil, máme za sebou covid, kdy mi někteří hrozili soudy, pak začala válka na Ukrajině, teď zase povodeň. Říkal jsem si, že až bude vše hotové, škola stabilizovaná, zrekonstruovaná, budu moci odejít. Ale věci, které hotové byly, teď už zase hotové nejsou. Nemůžu odejít od rozdělané práce. Navíc jsem poznal spoustu skvělých lidí a komunita kolem školy je tak silná,“ přemýšlí v cíli cesty.

Otlučená omítka v dílnách a tělocvičně v suterénu školy prozrazuje, že vody tu bylo po ramena průměrně vysokého člověka, zeď slávy v šatně připomíná jména některých z těch, kteří škole pomohli, zahradě chybí plot a třeba po doskočišti pro skok daleký je jen díra. „Rozbrečel jsem se, když jsem přišel. Ale řekl jsem si, že to prostě musíme zvládnout,“ vzpomíná Adam Šimůnek na zářijovou katastrofu.

Mezi prvními kroky bylo zveřejnění QR kódu vedoucího na účet školy. „Takřka ihned jsme mohli koupit vlastní čerpadla a vysoušeče a pustit se do práce. Pomohli nám hodně vojáci i dobrovolníci z veřejnosti, týden po opadnutí vody jsme měli osekané omítky. Na začátku tohoto roku jsme otevřeli oddělení školky zrekonstruované díky sbírce, která nám i nadále pomáhá. Nicméně jsme stále v provizoriu, nemáme kuchyň a nemůžeme využívat tělocvičnu,“ přibližuje s tím, že jako člen krizového štábu se zapojil i do odstraňování následků povodně v obci. „Přijeli za námi i lidé z mé alma mater, FTK: Lukáš Jakubec ze studijního oddělení pomáhal s rozjezdem infolinky a s databází potřeb obyvatel, pořádný kus práce udělaly i studentky ochrany obyvatelstva Vendula Bartošová a Aneta Máčalová. I jim patří velké poděkování,“ dodává ve své kontejnerové buňce.

Neobvyklá ředitelna nesouvisí s povodní, ale s růstem a prostorovými možnostmi prvostupňové školy. Když Adam Šimůnek v roce 2018 vyhrál výběrové řízení, měla malotřídka 42 žáků, v současnosti jich má téměř 80 a své ratolesti sem chtějí přihlásit rodiče ze širokého okolí. „Zásadní je pro nás individuální přístup ve výuce, v každé třídě máme vedle učitelky i asistentku, která se dětem věnuje. Sami žáci se podílejí na informování veřejnosti o tom, co se ve škole děje, přičemž se snažíme vymýšlet zajímavé aktivity. Podařilo se nám třeba volat s astronautem Andrewem Feustelem. V rámci programu Erasmus+ se naše děti zúčastnily studijních pobytů v Itálii a Finsku.“

Připouští, že v začátcích svého ředitelování v Branticích se dopustil nějakých přešlapů, zároveň prý byl v euforii a práce ho bavila od prvního dne. S přihlášením do výběrového řízení ovšem váhal, tehdy si říkal, že to není nic pro něj. Představoval si, že bude až do důchodu učit tělocvik a dílny na Velké Dlážce v Přerově, kde začal svoji učitelskou kariéru, k tomu by mohl mít akademický úvazek na FTK. „O výběrku v Branticích jsem se dozvěděl na vánoční show taneční skupiny, kterou jsem předtím vedl. Pochyboval jsem, i když mi to vrtalo v hlavě. Probral jsem to s přítelkyní a chtěl jsem ještě slyšet názor mého školitele na FTK, profesora Karla Frömela. Kdyby mi řekli, nechoď do toho, do výběrka bych se nepřihlásil.“

I když nakonec Adam Šimůnek s přítelkyní, se kterou se brzy vzali, přesídlili zpět na Krnovsko, odkud pochází, na Univerzitu Palackého se vždy rád vrací. „Tím, že jsme se hodně stěhovali, když jsem byl malý, mi chybí dětský pokojíček u rodičů. Před časem jsem si ale uvědomil, že takové to místo plné vzpomínek je vlastně univerzita, respektive fakulta tělesné kultury. Na léta tady rád vzpomínám, bylo to super, i přes některé výhrady mě to posunulo v životě a pokaždé, když sem přijdu, jsou tu lidé, které znám, a cítím se tu jako doma.“

Adam Šimůnek (* 1990)

Ředitel ZŠ a MŠ Brantice u Krnova, absolvent oboru Tělesná výchova a základy technických věd a informačních technologií a doktorského studia Kinantropologie na Fakultě tělesné kultury UP. Než se stal ředitelem školy na vesnici, učil čtyři roky na základní škole v Přerově. Je ženatý, má dceru a mezi jeho záliby patří obecně pohyb (dříve se závodně věnoval street dance), dále počítačové hry a podcasty.

Text původně vyšel v únorovém vydání magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi najdete zde.

Už pošestnácté se studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého, ale i další začínající podnikatelé z celého Olomouckého kraje mohou přihlásit do soutěže Podnikavá hlava, kterou pořádá Vědeckotechnický park UP (VTP UP). Zájemci, kteří mají nápad na vlastní podnikání a chtějí jej posunout o krok dál, mají nyní dva měsíce na podání přihlášky. Soutěžit mohou o ceny v hodnotě 400 000 korun, které jsou určeny na podporu úspěšné realizace jejich projektů.

Soutěž Podnikavá hlava každoročně pomáhá objevit a podpořit ty nejlepší podnikatelské nápady v Olomouckém kraji. Je zaměřená na všechny začínající podnikatele, kteří se snaží úspěšně odstartovat svůj byznys. V minulosti z této soutěže vzešly dnes už dobře známé podnikatelské projekty a zavedené značky, jako jsou Báťkovy bylinné sirupy, moderní čtenářský deník Knihář nebo dětská herna JáSám v centru Olomouce.

„Minulý ročník nám opět potvrdil, že pořádání soutěže Podnikavá hlava má smysl a že tak můžeme podnikatelům nebo podnikajícím studentům pomoci v začátcích, propojit je s experty a ukázat možnosti financování. S loňskou vítězkou soutěže Annou Chesnokovou jsme na VTP UP v pravidelném kontaktu a za uplynulý rok Anna dokázala svou aplikaci StitchItOn, vytvářející vzory pro vyšívání pomocí AI, rozvinout natolik, že má už v tuto chvíli fungující tým a aplikaci a ozývají se jí první firmy ohledně spolupráce,“ vysvětlil ředitel VTP UP Petr Kubečka.

Termíny, pravidla, výhry a další informace o soutěži jsou dostupné na webu www.podnikavahlava.cz. Registrace podnikatelských nápadů je spuštěna od 20. března. Po prvotním zaregistrování na webu je nutné do 20. května dodat potřebné podklady k podnikatelskému záměru. Do finále postupuje deset nejlepších nápadů, jejichž autoři před odbornou porotou představí stručnou prezentaci svého podnikatelského záměru. Pro finalisty soutěže jsou připraveny workshopy, které je pomohou vybavit potřebnými dovednostmi pro oblast cenotvorby a při vystupování před investory.

Slavnostní představení finalistů a vyhlášení vítězů proběhne 12. června v univerzitní budově Envelopa Hub. Oceněny budou tři nejlepší podnikatelské záměry a vítěz celé soutěže si odnese 50 000 Kč, poradenství v hodnotě 130 000 Kč, věcné ceny a roční pronájem pracovního místa v Element Coworkingu nebo slevu 50 procent na roční pronájem kanceláře v inkubátoru VTP UP. Součástí soutěže je i speciální kategorie Business Talent UP určená výhradně pro studenty a zaměstnance Univerzity Palackého. Vítěz této kategorie získá 5 000 Kč, konzultace a věcné ceny.

Soutěž Podnikavá hlava pořádá Univerzita Palackého v Olomouci a je organizována pod záštitou primátora statutárního města Olomouce Miroslava Žbánka a náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka. Soutěž je realizovaná za finanční podpory Statutárního města Olomouce, Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Inovačního centra Olomouckého kraje.

Už pošestnácté se studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého, ale i další začínající podnikatelé z celého Olomouckého kraje mohou přihlásit do soutěže Podnikavá hlava, kterou pořádá Vědeckotechnický park UP (VTP UP). Zájemci, kteří mají nápad na vlastní podnikání a chtějí jej posunout o krok dál, mají nyní dva měsíce na podání přihlášky. Soutěžit mohou o ceny v hodnotě 400 000 korun, které jsou určeny na podporu úspěšné realizace jejich projektů.

Soutěž Podnikavá hlava každoročně pomáhá objevit a podpořit ty nejlepší podnikatelské nápady v Olomouckém kraji. Je zaměřená na všechny začínající podnikatele, kteří se snaží úspěšně odstartovat svůj byznys. V minulosti z této soutěže vzešly dnes už dobře známé podnikatelské projekty a zavedené značky, jako jsou Báťkovy bylinné sirupy, moderní čtenářský deník Knihář nebo dětská herna JáSám v centru Olomouce.

„Minulý ročník nám opět potvrdil, že pořádání soutěže Podnikavá hlava má smysl a že tak můžeme podnikatelům nebo podnikajícím studentům pomoci v začátcích, propojit je s experty a ukázat možnosti financování. S loňskou vítězkou soutěže Annou Chesnokovou jsme na VTP UP v pravidelném kontaktu a za uplynulý rok Anna dokázala svou aplikaci StitchItOn, vytvářející vzory pro vyšívání pomocí AI, rozvinout natolik, že má už v tuto chvíli fungující tým a aplikaci a ozývají se jí první firmy ohledně spolupráce,“ vysvětlil ředitel VTP UP Petr Kubečka.

Termíny, pravidla, výhry a další informace o soutěži jsou dostupné na webu www.podnikavahlava.cz. Registrace podnikatelských nápadů je spuštěna od 20. března. Po prvotním zaregistrování na webu je nutné do 20. května dodat potřebné podklady k podnikatelskému záměru. Do finále postupuje deset nejlepších nápadů, jejichž autoři před odbornou porotou představí stručnou prezentaci svého podnikatelského záměru. Pro finalisty soutěže jsou připraveny workshopy, které je pomohou vybavit potřebnými dovednostmi pro oblast cenotvorby a při vystupování před investory.

Slavnostní představení finalistů a vyhlášení vítězů proběhne 12. června v univerzitní budově Envelopa Hub. Oceněny budou tři nejlepší podnikatelské záměry a vítěz celé soutěže si odnese 50 000 Kč, poradenství v hodnotě 130 000 Kč, věcné ceny a roční pronájem pracovního místa v Element Coworkingu nebo slevu 50 procent na roční pronájem kanceláře v inkubátoru VTP UP. Součástí soutěže je i speciální kategorie Business Talent UP určená výhradně pro studenty a zaměstnance Univerzity Palackého. Vítěz této kategorie získá 5 000 Kč, konzultace a věcné ceny.

Soutěž Podnikavá hlava pořádá Univerzita Palackého v Olomouci a je organizována pod záštitou primátora statutárního města Olomouce Miroslava Žbánka a náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka. Soutěž je realizovaná za finanční podpory Statutárního města Olomouce, Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Inovačního centra Olomouckého kraje.