Feed aggregator

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. V pátečním dílu se vydáme do Katalánska na Universitat Rovira i Virgili.

Universitat Rovira i Virgili má v porovnání s univerzitami, které jsme v předchozích dílech navštívili, možná méně průhledný název. Nejmenuje se totiž podle místa, ale (stejně jako UP) podle osobnosti, konkrétně po Antoniu Rovirovi i Virgilim, významném katalánském právníkovi a politikovi. Najdete ji tedy v autonomní oblasti Katalánsko na severovýchodě Španělska, hlavní kampus se nachází v Tarragoně.

I když univerzita navazuje na předchozí vysokoškolskou tradici, v současné podobě vznikla roku 1991. Dnes se skládá z 12 fakult a vzdělávání poskytuje více než 15 000 studentů ve všech vědních oblastech. Nabízí širokou škálu akademických programů v různých oblastech studia včetně přírodních věd, humanitních oborů, zdravotnických věd, inženýrství a architektury. Nedávno otevřela unikátní zařízení pro biomedicínský a biotechnologický výzkum, které optimalizuje fáze experimentálního a klinického výzkumu před jeho aplikací na lidi.

Tarragonu najdete na jih od Barcelony přímo na Zlatém pobřeží (Costa Daurada), které je jednou z nejoblíbenějších destinací Španělska. Město bylo jedním z nejvýznamnějších sídel římské éry na Iberském poloostrově a dodnes se v něm i jeho okolí zachovalo množství římských památek, například jeden z největších amfiteátrů, akvadukt či hradby. Úzké uličky starého města vás dovedou ke katedrále, národnímu archeologickému muzeu či modernistické budově tržnice El Mercat Central, která byla postavena v roce 1915.

Tarragona má 15 kilometrů dlouhé pobřeží s mnoha písečnými plážemi a malebnými zátokami. Díky poloze u moře byste neměli zapomenout vyzkoušet také různé místní speciality. Ochutnejte mořskou paellu, která obsahuje rýži vařenou v inkoustu ze sépie (arròs negre), grilovanou nebo smaženou rybu a další lahodné ingredience. Pokud budete chtít jen něco malého, objednejte si katalánské tapas – třeba smažené sardinky nebo patatas bravas s aioli.

Různé příležitosti, které Universitat Rovira i Virgili svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. Aktuálně zve univerzita na prosincovou konferenci Inclusive Comprehensive Internationalisation – další informace i přihlášku najdete na webu.
 

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam
– Háskóli Íslands
– Universität Duisburg-Essen
– Università degli Studi di Napoli Federico II

Příště navštívíme…
– Universität Innsbruck

 

 

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. V pátečním dílu se vydáme do Katalánska na Universitat Rovira i Virgili.

Universitat Rovira i Virgili má v porovnání s univerzitami, které jsme v předchozích dílech navštívili, možná méně průhledný název. Nejmenuje se totiž podle místa, ale (stejně jako UP) podle osobnosti, konkrétně po Antoniu Rovirovi i Virgilim, významném katalánském právníkovi a politikovi. Najdete ji tedy v autonomní oblasti Katalánsko na severovýchodě Španělska, hlavní kampus se nachází v Tarragoně.

I když univerzita navazuje na předchozí vysokoškolskou tradici, v současné podobě vznikla roku 1991. Dnes se skládá z 12 fakult a vzdělávání poskytuje více než 15 000 studentů ve všech vědních oblastech. Nabízí širokou škálu akademických programů v různých oblastech studia včetně přírodních věd, humanitních oborů, zdravotnických věd, inženýrství a architektury. Nedávno otevřela unikátní zařízení pro biomedicínský a biotechnologický výzkum, které optimalizuje fáze experimentálního a klinického výzkumu před jeho aplikací na lidi.

Tarragonu najdete na jih od Barcelony přímo na Zlatém pobřeží (Costa Daurada), které je jednou z nejoblíbenějších destinací Španělska. Město bylo jedním z nejvýznamnějších sídel římské éry na Iberském poloostrově a dodnes se v něm i jeho okolí zachovalo množství římských památek, například jeden z největších amfiteátrů, akvadukt či hradby. Úzké uličky starého města vás dovedou ke katedrále, národnímu archeologickému muzeu či modernistické budově tržnice El Mercat Central, která byla postavena v roce 1915.

Tarragona má 15 kilometrů dlouhé pobřeží s mnoha písečnými plážemi a malebnými zátokami. Díky poloze u moře byste neměli zapomenout vyzkoušet také různé místní speciality. Ochutnejte mořskou paellu, která obsahuje rýži vařenou v inkoustu ze sépie (arròs negre), grilovanou nebo smaženou rybu a další lahodné ingredience. Pokud budete chtít jen něco malého, objednejte si katalánské tapas – třeba smažené sardinky nebo patatas bravas s aioli.

Různé příležitosti, které Universitat Rovira i Virgili svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. Aktuálně zve univerzita na prosincovou konferenci Inclusive Comprehensive Internationalisation – další informace i přihlášku najdete na webu.
 

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam
– Háskóli Íslands
– Universität Duisburg-Essen
– Università degli Studi di Napoli Federico II

Příště navštívíme…
– Universität Innsbruck

 

 

Po loňské premiéře na Colours of Ostrava a přidruženém mezinárodním diskuzním fóru Meltingpot obohatila Univerzita Palackého jeden z největších tuzemských festivalů i letos. Po čtyři dny si mohli návštěvníci akce užít bohatý program v univerzitní Relax & Info zóně a v sobotu 20. července i diskuzní scénu v režii UP na Envision Stage. Univerzitní program si nenechalo ujít více než dva a půl tisíce lidí.

„Oproti předchozímu roku jsme náš festivalový program rozšířili z jednoho na čtyři dny. Díky tomu jsme návštěvníkům z celého světa nabídli nejen univerzitní partnerskou zónu, merch či informace o možnostech studia v Olomouci, ale také další doprovodné aktivity – od nácviku laické resuscitace se Spolkem mediků a 3D tisku s katedrou geoinformatiky, přes workshopy s Vydavatelstvím UP až po popularizaci vědy ve spolupráci s lektorkami a lektory z Pevnosti poznání a studentského spolku UP Crowd,“ upřesnil Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Prezentaci univerzity a její vizibilitu na festivalu, který každoročně navštíví na čtyřicet tisíc lidí, zajišťovalo denně až 12 studujících. Ti deset hodin denně poskytovali informace nejen zájemcům o studium, ale také absolventům, zahraničním návštěvníkům či zájemcům o další formy vzdělávání na UP.

Pomyslným vyvrcholením prezentace univerzity byla její vlastní diskuzní scéna, kterou opanovalo pět mluvčích zastupujících pět fakult – Petra Gaul Aláčová z fakulty zdravotnických věd, Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty, Michael Kohajda z právnické fakulty, Petr Baďura z teologické fakulty a Hynek Melichar z filozofické fakulty. „Potěšilo nás, že každou z hodinových přednášek si přišlo poslechnout na dvě stovky posluchačů, někteří se tak dokonce museli spokojit s místy na sezení na zemi,“ dodal Ondřej Martínek.

O zájmu návštěvníků vypovídaly i diskuze s mluvčími, které se mnohdy protáhly i na hodinu po konci jejich vystoupení. Pauzy mezi bloky doplnila science show v režii Pevnosti poznání. „Pro nás přednášející bylo zázemí i veškerý support špičkový. Z mého pohledu to byla pro univerzitu velice vydařená akce, která propaguje právě to, co by UP měla – širokospektrálnost, kreativitu, otevřenost a rozvoj,“ zhodnotila své vystoupení na téma Dech jako klíč k našemu zdraví Petra Gaul Aláčová.

„Přiznám se, že jsem nevěděl, jak bude přednáškové publikum vypadat, jaká bude celková nálada a jak přesně si přednášku tedy nachystat. Nakonec jsem, i když jsem přijížděl nervózní, měl z akce moc dobrý pocit. Přítomnost univerzity na Meltingpotu hodnotím velmi pozitivně,“ doplnil své pocity další z přednášejících – proděkan právnické fakulty Michael Kohajda, který měl přednášku na téma Pravda a alternativní pravda pohledem práva.

Po loňské premiéře na Colours of Ostrava a přidruženém mezinárodním diskuzním fóru Meltingpot obohatila Univerzita Palackého jeden z největších tuzemských festivalů i letos. Po čtyři dny si mohli návštěvníci akce užít bohatý program v univerzitní Relax & Info zóně a v sobotu 20. července i diskuzní scénu v režii UP na Envision Stage. Univerzitní program si nenechalo ujít více než dva a půl tisíce lidí.

„Oproti předchozímu roku jsme náš festivalový program rozšířili z jednoho na čtyři dny. Díky tomu jsme návštěvníkům z celého světa nabídli nejen univerzitní partnerskou zónu, merch či informace o možnostech studia v Olomouci, ale také další doprovodné aktivity – od nácviku laické resuscitace se Spolkem mediků a 3D tisku s katedrou geoinformatiky, přes workshopy s Vydavatelstvím UP až po popularizaci vědy ve spolupráci s lektorkami a lektory z Pevnosti poznání a studentského spolku UP Crowd,“ upřesnil Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Prezentaci univerzity a její vizibilitu na festivalu, který každoročně navštíví na čtyřicet tisíc lidí, zajišťovalo denně až 12 studujících. Ti deset hodin denně poskytovali informace nejen zájemcům o studium, ale také absolventům, zahraničním návštěvníkům či zájemcům o další formy vzdělávání na UP.

Pomyslným vyvrcholením prezentace univerzity byla její vlastní diskuzní scéna, kterou opanovalo pět mluvčích zastupujících pět fakult – Petra Gaul Aláčová z fakulty zdravotnických věd, Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty, Michael Kohajda z právnické fakulty, Petr Baďura z teologické fakulty a Hynek Melichar z filozofické fakulty. „Potěšilo nás, že každou z hodinových přednášek si přišlo poslechnout na dvě stovky posluchačů, někteří se tak dokonce museli spokojit s místy na sezení na zemi,“ dodal Ondřej Martínek.

O zájmu návštěvníků vypovídaly i diskuze s mluvčími, které se mnohdy protáhly i na hodinu po konci jejich vystoupení. Pauzy mezi bloky doplnila science show v režii Pevnosti poznání. „Pro nás přednášející bylo zázemí i veškerý support špičkový. Z mého pohledu to byla pro univerzitu velice vydařená akce, která propaguje právě to, co by UP měla – širokospektrálnost, kreativitu, otevřenost a rozvoj,“ zhodnotila své vystoupení na téma Dech jako klíč k našemu zdraví Petra Gaul Aláčová.

„Přiznám se, že jsem nevěděl, jak bude přednáškové publikum vypadat, jaká bude celková nálada a jak přesně si přednášku tedy nachystat. Nakonec jsem, i když jsem přijížděl nervózní, měl z akce moc dobrý pocit. Přítomnost univerzity na Meltingpotu hodnotím velmi pozitivně,“ doplnil své pocity další z přednášejících – proděkan právnické fakulty Michael Kohajda, který měl přednášku na téma Pravda a alternativní pravda pohledem práva.

Zlepšit své prezentační dovednosti, naučit se, jak správně pečovat o svou psychiku nebo umět vyhodnocovat rizika v nebezpečných situacích. Tyto a mnohé další užitečné znalosti mohou získat zaměstnanci UP díky programům celoživotního vzdělávání (CŽV). Jen v právě skončeném letním semestru měli na výběr ze čtyř desítek programů, kterých se zúčastnilo téměř šest set zaměstnanců.

Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje další rozvoj a vzdělávání svých pracovníků. Každým rokem proto připravuje desítky kurzů, v nichž si zaměstnanci všech profesí mohou zlepšovat své dovednosti. „Máme v nabídce různé typy programů. Velký zájem je zejména o kurzy, díky kterým si zájemci mohou prohloubit výukové kompetence,“ vysvětluje Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce.

„Jsem velmi rád, že všechny součásti Univerzity Palackého se podílí na těchto aktivitách, a to jak z hlediska garantování a realizace nabízených kurzů, tak těch, kteří mají o tuto bohatou škálu zájem. Stalo se již pravidlem, že po mnohých programech CŽV je tak velká poptávka, že jejich kapacita je vyčerpána jen krátce po vyhlášení. Z tohoto zájmu o další vzdělávání a osobnostní rozvoj i ze synergie, která naplňuje principy universitas, mám ohromnou radost,“ konstatuje prorektor pro studium Vít Zouhar.

Účastníci takových praktických kurzů se pod vedením zkušených lektorů a lektorek například zlepší v oblasti neverbální komunikace a zjistí, že i když mlčí, tak mluví jejich tělo. Naučí se pracovat s hlasem nebo objeví techniky, které jim pomůžou při přípravě na veřejné vystoupení, a oni tak zvládnou zaujmout publikum a podělit se o své znalosti atraktivním způsobem.

Nabídka reaguje i na proměnu, kterou díky novým technologiím prochází výuka a komunikace obecně. „Nabízíme i programy zaměřené na flexibilní formy vzdělávání, například na využití AI nástrojů při práci s odbornými databázemi nebo kurzy zaměřené na LMS MOODLE a Adobe Acrobat,“ doplňuje vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce.

Dnešní doba přináší novými nároky na pracovní výkon také stres, řadu rizik i nebezpečí. Aby člověk obstál nejen na pracovišti, ale i v životě vůbec, měl by se umět o sebe a svou psychiku i správně starat. Není proto divu, že mezi nejžádanější kurzy patří ty, které se věnují zásadám psychohygieny, budování psychické odolnosti a první pomoci. „Reagujeme i na aktuální situaci ve společnosti. Proto jsme například nově zařadili i kurzy zaměřené na bezpečnost. Je důležité, aby se zaměstnanci naučili pod vedením zkušeného lektora na konkrétních příkladech správně vyhodnocovat rizika a adekvátně reagovat,“ říká Klára Tesaříková Čermáková. Psali jsme mj. zde.

Univerzita Palackého nezapomíná ani na anglicky mluvící zaměstnance. „Podporujeme internacionalizaci, je to jedna z našich priorit a zaleží nám na tom, aby se u nás zahraniční kolegové a kolegyně cítili dobře a měli možnost se rozvíjet. Proto jsme do letošní nabídky zařadili nové kurzy v anglickém jazyce, které byly přednostně určeny pro výzkumníky – cizince pracující na UP. Mohli si zlepšit prezentační dovednosti, zjistit, jaké možnosti nabízí program Horizon Europe nebo jak funguje transfer technologií v univerzitních podmínkách,“ dodává prorektor pro studium Vít Zouhar.

Většina programů se v rámci CŽV uskutečňuje prezenčně, nechybí ale ani online kurzy a především možnost využít tzv. COOC (Corporate Open Online Course) kurzy. Ty byly v uplynulém akademickém roce nabídnuty zaměstnancům UP poprvé. Představují ideální možnost, kdy si každý může připravit své vzdělávání doslova na míru: nejsou vázané na čas, ani místo. Stačí připojení k počítači a chuť se něco nového naučit. Kurzy COOC by měly být přístupné i v příštím akademickém roce 2024/2025. Podrobně jsme o této formě vzdělávání psali zde.

Zlepšit své prezentační dovednosti, naučit se, jak správně pečovat o svou psychiku nebo umět vyhodnocovat rizika v nebezpečných situacích. Tyto a mnohé další užitečné znalosti mohou získat zaměstnanci UP díky programům celoživotního vzdělávání (CŽV). Jen v právě skončeném letním semestru měli na výběr ze čtyř desítek programů, kterých se zúčastnilo téměř šest set zaměstnanců.

Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje další rozvoj a vzdělávání svých pracovníků. Každým rokem proto připravuje desítky kurzů, v nichž si zaměstnanci všech profesí mohou zlepšovat své dovednosti. „Máme v nabídce různé typy programů. Velký zájem je zejména o kurzy, díky kterým si zájemci mohou prohloubit výukové kompetence,“ vysvětluje Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce.

„Jsem velmi rád, že všechny součásti Univerzity Palackého se podílí na těchto aktivitách, a to jak z hlediska garantování a realizace nabízených kurzů, tak těch, kteří mají o tuto bohatou škálu zájem. Stalo se již pravidlem, že po mnohých programech CŽV je tak velká poptávka, že jejich kapacita je vyčerpána jen krátce po vyhlášení. Z tohoto zájmu o další vzdělávání a osobnostní rozvoj i ze synergie, která naplňuje principy universitas, mám ohromnou radost,“ konstatuje prorektor pro studium Vít Zouhar.

Účastníci takových praktických kurzů se pod vedením zkušených lektorů a lektorek například zlepší v oblasti neverbální komunikace a zjistí, že i když mlčí, tak mluví jejich tělo. Naučí se pracovat s hlasem nebo objeví techniky, které jim pomůžou při přípravě na veřejné vystoupení, a oni tak zvládnou zaujmout publikum a podělit se o své znalosti atraktivním způsobem.

Nabídka reaguje i na proměnu, kterou díky novým technologiím prochází výuka a komunikace obecně. „Nabízíme i programy zaměřené na flexibilní formy vzdělávání, například na využití AI nástrojů při práci s odbornými databázemi nebo kurzy zaměřené na LMS MOODLE a Adobe Acrobat,“ doplňuje vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce.

Dnešní doba přináší novými nároky na pracovní výkon také stres, řadu rizik i nebezpečí. Aby člověk obstál nejen na pracovišti, ale i v životě vůbec, měl by se umět o sebe a svou psychiku i správně starat. Není proto divu, že mezi nejžádanější kurzy patří ty, které se věnují zásadám psychohygieny, budování psychické odolnosti a první pomoci. „Reagujeme i na aktuální situaci ve společnosti. Proto jsme například nově zařadili i kurzy zaměřené na bezpečnost. Je důležité, aby se zaměstnanci naučili pod vedením zkušeného lektora na konkrétních příkladech správně vyhodnocovat rizika a adekvátně reagovat,“ říká Klára Tesaříková Čermáková. Psali jsme mj. zde.

Univerzita Palackého nezapomíná ani na anglicky mluvící zaměstnance. „Podporujeme internacionalizaci, je to jedna z našich priorit a zaleží nám na tom, aby se u nás zahraniční kolegové a kolegyně cítili dobře a měli možnost se rozvíjet. Proto jsme do letošní nabídky zařadili nové kurzy v anglickém jazyce, které byly přednostně určeny pro výzkumníky – cizince pracující na UP. Mohli si zlepšit prezentační dovednosti, zjistit, jaké možnosti nabízí program Horizon Europe nebo jak funguje transfer technologií v univerzitních podmínkách,“ dodává prorektor pro studium Vít Zouhar.

Většina programů se v rámci CŽV uskutečňuje prezenčně, nechybí ale ani online kurzy a především možnost využít tzv. COOC (Corporate Open Online Course) kurzy. Ty byly v uplynulém akademickém roce nabídnuty zaměstnancům UP poprvé. Představují ideální možnost, kdy si každý může připravit své vzdělávání doslova na míru: nejsou vázané na čas, ani místo. Stačí připojení k počítači a chuť se něco nového naučit. Kurzy COOC by měly být přístupné i v příštím akademickém roce 2024/2025. Podrobně jsme o této formě vzdělávání psali zde.

Největší mezinárodní konference fyziky vysokých energií ICHEP2024 přilákala do Prahy 1400 účastníků z 55 států světa. Kromě tisícovky přednášek čekaly vědce také tři diskusní panely – dva se zabývaly budoucností částicové fyziky a jejími přínosy pro společnost a třetí se věnoval důležitosti vzdělávání a popularizace vědy.

Experience Ořechovka differently! Once again, after a year, we are going to play with physics. Get to know your neighbours and friends while sitting in the outdoor café and practice yoga together. We are preparing the program for you.

Zažijte Ořechovku jinak! Opět po roce nás čekají fyzikální hrátky. Poznejte sousedy a známé při posezení ve venkovní kavárně a zacvičte si společně jógu. Program pro Vás připravujeme.

The Department of Geoinformatics hosted the GeoSpatial Summer School 2024 (themed GIScience & Health) in late June, bringing together students, scientists and professionals to explore the connections between geoinformatics and various aspects of health sciences. The main goal of the event was to introduce participants to the issue of “geohealth” through a series of lectures, workshops and practical exercises. An interdisciplinary platform was created at the summer school, with which it was possible to share, discuss, and develop experiences and ideas, and even to work directly with real data in the form of spatial analyses.

“Despite limited funding options, we want to keep the tradition of summer schools at the Department of Geoinformatics alive. These very narrowly focused events often go beyond the scope of the regular study programmes. The participants are thus much more motivated to learn something,” said Vít Pászto, the main organiser of the summer school. “I think that bringing together different disciplines has the great benefit of allowing us to step out of our narrow disciplinary focus and start thinking about other aspects and applications of our specialisations,” he added.

The summer school was attended by students from the Czech Republic and Germany. A number of interesting personalities also accepted the invitation. “Michal Menšík from the Faculty of Medicine discussed decision-making processes in healthcare and also mentioned medical ethics. At the end, he presented his research on how the amount of money spent is so closely related to the quality of healthcare,” Pászto added.

Other experienced experts included Lukáš Marek, who is currently a researcher at the University of Canterbury. His two-day workshop focused on advanced spatial analyses in the R computer program, via exploring the availability of e-cigarette vape shops. Jiří Šmída, together with Julia Mokrá from the Technical University of Liberec, dealt with geospatial communication and the spread of infodemics, i.e. the rapid spread of accurate or inaccurate information, for example, about a specific disease.

“The summer school concluded with a final seminar where participants evaluated their findings and discussed future directions for research and collaboration in geohealth. We are planning another edition of the summer school next year. Its theme will be published on the website and on social media,” Pászto concluded.

Hledání jehly v kupce sena. I k tomu by se dal přirovnat první krok ve vývoji léčiv, jímž je vysokokapacitní screening chemických látek. Při něm výzkumníci s využitím robotizace a miniaturizace hledají v obrovském množství látek ty s biologickou aktivitou, které by mohly být účinné na konkrétní onemocnění. Právě této části výzkumu, zejména se zaměřením na léčbu rakoviny, se již 11 let věnuje biochemička Soňa Gurská z CATRIN-ÚMTM Univerzity Palackého.

Do výzkumu se zapojila hned po studiu biochemie v Bratislavě. Pracovala v Ústavu experimentální onkologie Slovenské akademie věd, kde si udělala i doktorát. „K vědě mě vedla potřeba dozvídat se nové věci, dále studovat a rozvíjet se. A samozřejmě za tím byl i sen najít lék na rakovinu. Nyní už vím, že na to jeden člověk stačit nemůže a k úspěchu vede vždy jen multioborová spolupráce velkého týmu,“ uvedla Gurská.

Do Olomouce přišla s rodinou v době, kdy se v ÚMTM na Lékařské fakultě UP  budovala laboratoř pro vysokokapacitní testování. Od té doby jí prošlo rukama obrovské množství látek. „Naším hlavním úkolem je testování chemických knihoven vůči různým biologickým cílům a nalezení aktivních kandidátů, takzvaných hitů. Jejich identifikace a validace je takovým prvním krokem v rané fázi vývoje léčiv,“ popsala svoji práci vědkyně.

Hity jsou kandidáti, kteří mají potenciál stát se vedoucími sloučeninami v dalším vývoji léčiv. Vykazují biologickou aktivitu, která je statisticky významná a relevantní pro sledovaný cíl. Následně se podrobují dalšímu testování a optimalizaci, aby se z nich mohly vyvinout účinné a bezpečné léky. A to s využitím různých metod a testů. „Najít validované hity není zase tak častá záležitost, povede se to možná v jedné z mnoha skríningových kampaní během roku. Je to mravenčí práce a člověk se musí obrnit trpělivostí. Když ale hity najdeme a kolegové jejich potenciál potvrdí i dalšími testy, je to velká radost,“ dodává.

Hledání jehly v kupce sena. I k tomu by se dal přirovnat první krok ve vývoji léčiv, jímž je vysokokapacitní screening chemických látek. Při něm výzkumníci s využitím robotizace a miniaturizace hledají v obrovském množství látek ty s biologickou aktivitou, které by mohly být účinné na konkrétní onemocnění. Právě této části výzkumu, zejména se zaměřením na léčbu rakoviny, se již 11 let věnuje biochemička Soňa Gurská z CATRIN-ÚMTM Univerzity Palackého.

Do výzkumu se zapojila hned po studiu biochemie v Bratislavě. Pracovala v Ústavu experimentální onkologie Slovenské akademie věd, kde si udělala i doktorát. „K vědě mě vedla potřeba dozvídat se nové věci, dále studovat a rozvíjet se. A samozřejmě za tím byl i sen najít lék na rakovinu. Nyní už vím, že na to jeden člověk stačit nemůže a k úspěchu vede vždy jen multioborová spolupráce velkého týmu,“ uvedla Gurská.

Do Olomouce přišla s rodinou v době, kdy se v ÚMTM na Lékařské fakultě UP  budovala laboratoř pro vysokokapacitní testování. Od té doby jí prošlo rukama obrovské množství látek. „Naším hlavním úkolem je testování chemických knihoven vůči různým biologickým cílům a nalezení aktivních kandidátů, takzvaných hitů. Jejich identifikace a validace je takovým prvním krokem v rané fázi vývoje léčiv,“ popsala svoji práci vědkyně.

Hity jsou kandidáti, kteří mají potenciál stát se vedoucími sloučeninami v dalším vývoji léčiv. Vykazují biologickou aktivitu, která je statisticky významná a relevantní pro sledovaný cíl. Následně se podrobují dalšímu testování a optimalizaci, aby se z nich mohly vyvinout účinné a bezpečné léky. A to s využitím různých metod a testů. „Najít validované hity není zase tak častá záležitost, povede se to možná v jedné z mnoha skríningových kampaní během roku. Je to mravenčí práce a člověk se musí obrnit trpělivostí. Když ale hity najdeme a kolegové jejich potenciál potvrdí i dalšími testy, je to velká radost,“ dodává.

Jiří Hybler (15. 4. 1949–25. 7. 2024) Image Jiří Hybler studied geology at the Faculty of Science and was directed to crystallography, which was then beginning to develop rapidly in our country, by Professor Jiří Novák. He put him in contact with Associate Professor Syneček in the Metals Department of the then Institute of Solid State Physics in Cukrovarnická, where Jiri started his career. 

Jiří Hybler (15. 4. 1949–25. 7. 2024) Image Jiřího Hyblera jsem poprvé poznal (MD) na konci 80. let coby student na stáži ve Vokovicích. Pamatuji si impozantního muže provádějícího podivnou magii kolem zdrojů Mikrometa, která byla založena na proklínání přístrojů a jemném otáčením šroubků. Později, když jsem nastoupil do Fyzikálního ústavu v Cukrovarnické, Jirka tam už byl také a ve sklepní místnosti, kterou nazýval Sluj, měl svých Mikromet hned několik.

Intenzivní týden plný zážitků a překonávání překážek mají za sebou studenti katedry aplikovaných pohybových aktivit (APA) Fakulty tělesné kultury UP a jejich hosté s postižením, kteří pod hlavičkou Expedice PřesBar vyrazili do rakouských a italských Alp. Horskou krajinu brázdili na kolech, zdolávali skály i pluli na vodě a především poznávali sami sebe a posouvali své hranice.

Neobvyklá výprava, jejímiž členy byli lidé na vozíku nebo se zrakovým či mentálním postižením, se pohybovala v okolí rakouského Villachu a Schladmingu a italského Toblachu. Ne vždy ale podle plánu. „Hned první den jsme museli improvizovat kvůli cyklistickým závodům, pro naše vyjížďky jsme hledali náhradní trasy. A i když byly delší, než jsme předpokládali, přežili jsme všichni bez úhony. Nutno ale říci, že jsme asi ani neočekávali, že půjde všechno tak, jak jsme si doma naplánovali,“ připustila za studentské organizátory expedice Jana Hrubá.

Po úvodu u Villachu, kde se mimo jiné nadřeli v převýšení k hradu Landskron, zamířili do Itálie. Tam na kolech a handbicích vyjeli k horskému jezeru Lago di Braies a úspěšně prošli ferratu kaňonem s několika vodopády. Další ferraty a také splouvání řeky Enns byly na programu zpět v Rakousku u Schladmingu. „Většinu expedice jsme měli celkem fajn počasí, ale v Itálii bylo vedro na padnutí – zvlášť těm, co pomáhali ostatním do kopce při cestě k Lago di Braies, kde ještě navíc byly davy lidí. Později jsme se ale zase vydatně zchladili, a to nejen na vodě. Překvapením pro hosty, o kterém jsme příliš nemluvili, byla totiž návštěva Dachsteinu. Nahoře byly jen tři stupně a všude sníh,“ uvedla studentka.

Dodala však, že i na sněhu se mnozí zapotili. „Způsobili jsme tam trochu rozruch, pět vozíčkářů na sněhu, to tam určitě není běžné. Ale ani to nebylo jednoduché. Po týdnu už jsme byli docela unavení, a i když jsme využili i saní, původně zvažovanou dvoukilometrovou trasu jsme přehodnotili a zkrátili.“

Jana Hrubá sice byla jedním z organizátorů expedice a mimo jiné oslovovala potenciální podporovatele finančně náročné cesty, sama je však na vozíku. „Bylo mi jasné, že v terénu nemůžu být tak nápomocná jako při přípravách cesty. Na druhou stranu si myslím, že jsem měla o něco blíže k našim hostům s postižením a mohla jsem jim v případě potřeby pomoci tím, co znám a co třeba mé spolužáky nemuselo hned napadnout. Ale i mně se stalo, že jsem potřebovala pomoci, třeba když se mi při zpáteční cestě do kempu vybila baterie handbiku,“ podotkla.

Jako nepostradatelnou označila práci studentského týmu jedna z hostů expedice Kateřina Sasáková, která se potýká se vzácným autoimunitním onemocněním Myasthenia gravis projevujícím se slabostí a rychlou únavou svalů. „Bez studentů bych se nedostala ani do autobusu a neměla tolik zážitků,“ uvedla vozíčkářka, která se o Expedici PřesBar dozvěděla od kamaráda, který se studenty katedry APA absolvoval cestu dříve.

„Největší zážitek pro mě byly ferraty. Neměla jsem s nimi zkušenost a mysleli jsme, že to moc nepůjde. Opak byl ale pravdou a bylo to neskutečné. Zážitkem pro mě ale byla celá expedice a pevně doufám, že se na ni znovu podívám. Ukázala mi, že opravdu nic není nemožné. Snažila jsem se těmito slovy řídit už předtím, ale nedařilo se mi to tak jako nyní. Teď si jdu pro zážitky i takzvaně přes mrtvoly. Lidi na mě občas koukají jako na blázna, ale pak pochopí,“ dodala Kateřina Sasáková.

Ferraty si prý nejvíce užil i další z hostů Marek Müller se zrakovým a sluchovým postižením. „Mohl jsem dát průchod emocím, napětí, strachu a radosti s tím, že radost vždy převažovala. Když jsem se pohyboval po skalách a visel na lanech a zároveň se cítil bezpečně, měl jsem pocit svobody a uvolnění,“ uvedl s přáním zažít to znovu.

Expedice PřesBar (přes bariéry) je vzdělávací projekt katedry APA FTK UP, jehož realizací studenti navazujícího magisterského studia zaměřeného na pohybové aktivit osob se zdravotním postižením či znevýhodněním získávají cenné zkušenosti a kompetence pro své budoucí povolání. Zároveň tak i veřejnosti ukazují, že handicap nemusí být ve sportovním vyžití zmíněných osob žádnou překážkou. Letošní tzv. Alpský trojúhelník, jak zněla přezdívka expedice, byl již dvanáctou výpravou, kterou studenti APA připravili. V minulosti navštívili mimo jiné Norsko, Německo, Slovinsko nebo Korsiku, také Česko a Slovensko. Více o expedici na Facebooku.

Intenzivní týden plný zážitků a překonávání překážek mají za sebou studenti katedry aplikovaných pohybových aktivit (APA) Fakulty tělesné kultury UP a jejich hosté s postižením, kteří pod hlavičkou Expedice PřesBar vyrazili do rakouských a italských Alp. Horskou krajinu brázdili na kolech, zdolávali skály i pluli na vodě a především poznávali sami sebe a posouvali své hranice.

Neobvyklá výprava, jejímiž členy byli lidé na vozíku nebo se zrakovým či mentálním postižením, se pohybovala v okolí rakouského Villachu a Schladmingu a italského Toblachu. Ne vždy ale podle plánu. „Hned první den jsme museli improvizovat kvůli cyklistickým závodům, pro naše vyjížďky jsme hledali náhradní trasy. A i když byly delší, než jsme předpokládali, přežili jsme všichni bez úhony. Nutno ale říci, že jsme asi ani neočekávali, že půjde všechno tak, jak jsme si doma naplánovali,“ připustila za studentské organizátory expedice Jana Hrubá.

Po úvodu u Villachu, kde se mimo jiné nadřeli v převýšení k hradu Landskron, zamířili do Itálie. Tam na kolech a handbicích vyjeli k horskému jezeru Lago di Braies a úspěšně prošli ferratu kaňonem s několika vodopády. Další ferraty a také splouvání řeky Enns byly na programu zpět v Rakousku u Schladmingu. „Většinu expedice jsme měli celkem fajn počasí, ale v Itálii bylo vedro na padnutí – zvlášť těm, co pomáhali ostatním do kopce při cestě k Lago di Braies, kde ještě navíc byly davy lidí. Později jsme se ale zase vydatně zchladili, a to nejen na vodě. Překvapením pro hosty, o kterém jsme příliš nemluvili, byla totiž návštěva Dachsteinu. Nahoře byly jen tři stupně a všude sníh,“ uvedla studentka.

Dodala však, že i na sněhu se mnozí zapotili. „Způsobili jsme tam trochu rozruch, pět vozíčkářů na sněhu, to tam určitě není běžné. Ale ani to nebylo jednoduché. Po týdnu už jsme byli docela unavení, a i když jsme využili i saní, původně zvažovanou dvoukilometrovou trasu jsme přehodnotili a zkrátili.“

Jana Hrubá sice byla jedním z organizátorů expedice a mimo jiné oslovovala potenciální podporovatele finančně náročné cesty, sama je však na vozíku. „Bylo mi jasné, že v terénu nemůžu být tak nápomocná jako při přípravách cesty. Na druhou stranu si myslím, že jsem měla o něco blíže k našim hostům s postižením a mohla jsem jim v případě potřeby pomoci tím, co znám a co třeba mé spolužáky nemuselo hned napadnout. Ale i mně se stalo, že jsem potřebovala pomoci, třeba když se mi při zpáteční cestě do kempu vybila baterie handbiku,“ podotkla.

Jako nepostradatelnou označila práci studentského týmu jedna z hostů expedice Kateřina Sasáková, která se potýká se vzácným autoimunitním onemocněním Myasthenia gravis projevujícím se slabostí a rychlou únavou svalů. „Bez studentů bych se nedostala ani do autobusu a neměla tolik zážitků,“ uvedla vozíčkářka, která se o Expedici PřesBar dozvěděla od kamaráda, který se studenty katedry APA absolvoval cestu dříve.

„Největší zážitek pro mě byly ferraty. Neměla jsem s nimi zkušenost a mysleli jsme, že to moc nepůjde. Opak byl ale pravdou a bylo to neskutečné. Zážitkem pro mě ale byla celá expedice a pevně doufám, že se na ni znovu podívám. Ukázala mi, že opravdu nic není nemožné. Snažila jsem se těmito slovy řídit už předtím, ale nedařilo se mi to tak jako nyní. Teď si jdu pro zážitky i takzvaně přes mrtvoly. Lidi na mě občas koukají jako na blázna, ale pak pochopí,“ dodala Kateřina Sasáková.

Ferraty si prý nejvíce užil i další z hostů Marek Müller se zrakovým a sluchovým postižením. „Mohl jsem dát průchod emocím, napětí, strachu a radosti s tím, že radost vždy převažovala. Když jsem se pohyboval po skalách a visel na lanech a zároveň se cítil bezpečně, měl jsem pocit svobody a uvolnění,“ uvedl s přáním zažít to znovu.

Expedice PřesBar (přes bariéry) je vzdělávací projekt katedry APA FTK UP, jehož realizací studenti navazujícího magisterského studia zaměřeného na pohybové aktivit osob se zdravotním postižením či znevýhodněním získávají cenné zkušenosti a kompetence pro své budoucí povolání. Zároveň tak i veřejnosti ukazují, že handicap nemusí být ve sportovním vyžití zmíněných osob žádnou překážkou. Letošní tzv. Alpský trojúhelník, jak zněla přezdívka expedice, byl již dvanáctou výpravou, kterou studenti APA připravili. V minulosti navštívili mimo jiné Norsko, Německo, Slovinsko nebo Korsiku, také Česko a Slovensko. Více o expedici na Facebooku.

K létu nepochybně patří také galerie, umění a fotky. Jako další tip na letní čtení z Vydavatelství UP pro vás proto vybíráme knihu fotografií Vladislava Galgonka z úspěšné edice Olomoučtí fotografové. Zuřivý reportér, tklivý poeta a přední postava české fotožurnalistiky ve svých snímcích odhaluje nefalšované emoce a skryté příběhy ve strojené každodennosti reálného socialismu. A vy je můžete najít jak v knize, tak naživo na výstavě konané během Letní filmové školy v Uherském Hradišti.

Vladislav Galgonek je ikonou české reportážní fotografie a neodmyslitelně patří ke zlatému fondu České tiskové kanceláře, kde působil bezmála 40 let. Za tu dobu se jeho nápadité fotografie staly neodmyslitelnou součástí československého zpravodajství, a to i přesto, že na nich často přinášel emoce a perspektivy, které mezi řádky (a s nadhledem a humorem) nabourávaly strojenou serióznost kulis socialistického režimu.

Ať už se Galgonek pracovně objevoval opakovaně v továrnách, zemědělských družstvech či administrativních provozech, vždy si našel neotřelý způsob záběru, aby získal co nejvíce nečekaný a invenční výsledek. I přes omezení doby, neustálý dohled cenzora i sevřenost fotoreportážního formátu se mu podařilo docílit unikátního rukopisu.

Tip: Chystáte se na Letní filmovou školu do Uherského Hradiště? Pobyt si můžete zpestřit dvěma výstavami spjatými s edicí Olomoučtí fotografové. VUP ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc totiž během LFŠ zahajuje 29. července hned dvě výstavy – jednu s fotkami Blanky Lamrové, druhou právě s fotkami Vladislava Galgonka.

Kniha fotografií Vladislava Galgonka komplexně mapuje jeho fotožurnalistickou tvorbu z let 1973–1989. Za štědrého přispění České tiskové kanceláře, která zpřístupnila přes 5000 digitalizovaných černobílých snímků, publikaci připravilo Muzeum umění v Olomouci ve spolupráci s Vydavatelstvím UP v rámci edice Olomoučtí fotografové. Ta si mj. vysloužila cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury. Více o edici Olomoučtí fotografové se dozvíte zde. Knihu fotek Vladislava Galgonka pak naleznete na VUP shopu či ve Skriptárně na Zbrojnici.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

K létu nepochybně patří také galerie, umění a fotky. Jako další tip na letní čtení z Vydavatelství UP pro vás proto vybíráme knihu fotografií Vladislava Galgonka z úspěšné edice Olomoučtí fotografové. Zuřivý reportér, tklivý poeta a přední postava české fotožurnalistiky ve svých snímcích odhaluje nefalšované emoce a skryté příběhy ve strojené každodennosti reálného socialismu. A vy je můžete najít jak v knize, tak naživo na výstavě konané během Letní filmové školy v Uherském Hradišti.

Vladislav Galgonek je ikonou české reportážní fotografie a neodmyslitelně patří ke zlatému fondu České tiskové kanceláře, kde působil bezmála 40 let. Za tu dobu se jeho nápadité fotografie staly neodmyslitelnou součástí československého zpravodajství, a to i přesto, že na nich často přinášel emoce a perspektivy, které mezi řádky (a s nadhledem a humorem) nabourávaly strojenou serióznost kulis socialistického režimu.

Ať už se Galgonek pracovně objevoval opakovaně v továrnách, zemědělských družstvech či administrativních provozech, vždy si našel neotřelý způsob záběru, aby získal co nejvíce nečekaný a invenční výsledek. I přes omezení doby, neustálý dohled cenzora i sevřenost fotoreportážního formátu se mu podařilo docílit unikátního rukopisu.

Tip: Chystáte se na Letní filmovou školu do Uherského Hradiště? Pobyt si můžete zpestřit dvěma výstavami spjatými s edicí Olomoučtí fotografové. VUP ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc totiž během LFŠ zahajuje 29. července hned dvě výstavy – jednu s fotkami Blanky Lamrové, druhou právě s fotkami Vladislava Galgonka.

Kniha fotografií Vladislava Galgonka komplexně mapuje jeho fotožurnalistickou tvorbu z let 1973–1989. Za štědrého přispění České tiskové kanceláře, která zpřístupnila přes 5000 digitalizovaných černobílých snímků, publikaci připravilo Muzeum umění v Olomouci ve spolupráci s Vydavatelstvím UP v rámci edice Olomoučtí fotografové. Ta si mj. vysloužila cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury. Více o edici Olomoučtí fotografové se dozvíte zde. Knihu fotek Vladislava Galgonka pak naleznete na VUP shopu či ve Skriptárně na Zbrojnici.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Scientists from Palacký University’s CATRIN, the University of West Bohemia, and VSB-TUO have developed an innovative sensor capable of accurately measuring temperatures between 10 and 90 degrees Celsius. This cutting-edge sensor, utilizing a novel graphene derivative, stands out for its high precision, reliability, and resistance to humidity. Its applications are vast, ranging from industrial production and storage areas requiring remote temperature monitoring to integration into protective clothing.

“We developed the new material using fluorographene chemistry by removing fluorine atoms and attaching benzylamine to the available reactive sites. This proved to be a crucial step in creating the temperature sensor. This technology allowed us to significantly minimize the adverse effects of humidity, typically the most challenging issue for such devices,” explained Petr Jakubec from CATRIN, a co-author of the study published in the prestigious journal Advanced Electronic Materials.

According to the authors, the new sensor offers significant advantages over traditional sensors, primarily due to its high accuracy. “It exhibits temperature resistivity that is twice as high as that of conventional platinum thermometers. A common issue with temperature sensors is their varying responses to changes in relative humidity. As a result, they often need to be wrapped in an insulating layer, which reduces their response rate. Our material, however, is stable and insensitive to humidity, allowing it to function in direct contact with the environment. This means it can measure temperature more accurately and quickly, better meeting the needs of modern industry,” stated the team leader Michal Otyepka from CATRIN and IT4Innovations VSB-TUO.

The sensor can be produced using inexpensive and rapid printing technologies, making it cost-effective to manufacture and easily scalable. This efficiency positions it as an ideal choice for widespread use in commercial applications.

Temperature monitoring and regulation are essential in various environments, including industrial, residential, and storage settings. Consequently, the demand for affordable, efficient, and durable temperature sensors is on the rise.

Nový senzor pro měření teplot v rozmezí od deseti do 90 stupňů Celsia vyvinuli vědci z CATRIN Univerzity Palackého ve spolupráci se Západočeskou univerzitou a VŠB-TUO. Základem je nový grafenový derivát, díky němuž je senzor nejen přesný a spolehlivý, ale také není citlivý na vlhkost. Využití by mohl najít mimo jiné v teplotních čidlech v průmyslových výrobách či skladovacích prostorech, kde je potřebný monitoring teplot i na dálku, nebo například v ochranných oděvech.

„Nový materiál jsme vyrobili za použití chemie fluorografenu. Z něj jsme odstranili atomy fluoru a na volná reaktivní místa navázali benzylamin. Právě ten se ukázal jako klíčový komponent pro vývoj teplotního senzoru. Díky této technologii jsme dokázali výrazně snížit nepříznivý vliv vlhkosti, což bývá u podobných zařízení největší problém,“ uvedl jeden z autorů studie publikované v prestižním časopise Advanced Electronic Materials Petr Jakubec z CATRIN.

Podle autorů nabízí nový senzor významné výhody oproti tradičním senzorům, zejména díky své vysoké přesnosti. „V porovnání s běžným platinovým teploměrem vykazuje až dvojnásobnou citlivost na změny teplot. U teplotních senzorů je častým problémem, že poskytují různé odezvy v závislosti na změně relativní vlhkosti. Proto se musí například obalit izolační vrstvou, která ale snižuje rychlost odezvy senzoru. Náš materiál je stabilní a není na vlhkost citlivý. Proto může fungovat v přímém kontaktu s okolím. To znamená, že může přesněji a rychleji měřit teplotu a lépe vyhovuje potřebám moderního průmyslu,“ upřesnil vedoucí týmu Michal Otyepka z CATRIN a IT4Innovations VŠB-TUO.

Pro výrobu senzoru lze použít levné a rychlé tiskové technologie a i díky zvolenému materiálu je senzor nákladově efektivní na výrobu a snadno škálovatelný, což ho předurčuje pro široké využití v komerčních aplikacích.

Monitorování a regulace teploty jsou nezbytné v různých prostředích včetně průmyslu, obytných a skladovacích prostor. Poptávka po cenově dostupných, účinných a odolných teplotních senzorech proto roste.