Feed aggregator

Vážení kolegové, dovolujeme si Vás pozvat na seminář Sekce fyziky elementárních částic, který přednese Viktor Pěč. Více informací naleznete v pozvánce.

Koupit si speciální inkoust a doma či v kanceláři si sami vytisknout senzor na zjištění přítomnosti bakterií v těle nebo například těžkých kovů ve vodě? Díky vědcům z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP to může být v dohledné době běžná praxe. Jako první na světě totiž vytiskli v běžné inkoustové tiskárně s pomocí vlastnoručně vyrobeného grafenového inkoustu univerzální elektrodu pro nejrůznější senzory. V porovnání s komerčně využívanými produkty má tato elektroda stejný výkon a citlivost, díky zvolené technologii je ale výrazně levnější a dostupnější. Úspěch vědců prezentoval časopis Biosensors and Bioelectronics.

Elektrochemické biosenzory jsou využitelné nejen v medicíně, ale například i pro sledování kvality potravin, pitné vody nebo ovzduší. Jejich klíčovou součástí jsou elektrody, pro jejichž výrobu se ukázaly jako velmi vhodné materiály právě na bázi grafenu. Základem úspěchu olomouckých vědců byla příprava grafenového inkoustu s potřebnými vlastnostmi.

„Najít inkousty vhodné pro tisk není snadné, protože musí splňovat řadu vlastností, které jsou zcela klíčové pro tento typ tisku, je to například velikost částic v inkoustu či jeho viskozita. My jsme tuto kombinaci našli a grafenový inkoust vyrobili. Díky tomu jsme vytiskli elektrodu, která je univerzální a je potřebného tvaru. V jakékoliv elektrochemické laboratoři si ji dokážou zapojit a měřit s ní,“ řekl první autor článku Martin-Alex Nalepa, který se do výzkumných projektů CATRIN zapojil ještě coby student Přírodovědecké fakulty UP.

Technologie je levná, protože na rozdíl od stávajících postupů je díky inkoustovému tisku na tvorbu elektrody potřeba velmi malé množství materiálu. „Komerční metody používají řádově miligramy materiálu a elektrody stojí minimálně několik desítek korun. My potřebujeme materiálu zhruba tisíckrát méně, tedy řádově mikrogramy. Náklady na materiál pro jednu elektrodu jsme vypočítali asi na dvě koruny. Její výkon je srovnatelný s komerčně využívanými senzory, které jsou připravované jinými metodami, ale výroba je velmi přesná a snadná. Navíc jsme mysleli i na životní prostředí, a proto jsme zvolili jako rozpouštědlo inkoustu obyčejnou vodu,“ objasnil další z autorů David Panáček z CATRIN.

Výzkumníci ale chtějí pokročit ještě dále. Cílem je připravovat různé typy inkoustů pro konkrétní aplikace funkcionalizací grafenu, tedy připojením specifické molekuly, která bude sledované látky „vychytávat“. Využití je velmi pestré – od detekce mikrobů, antibiotik, pesticidů, markerů některých nemocí až po škodliviny v životním prostředí.

„Vize je taková, že zákazník si koupí funkcionalizovaný inkoust, dá si ho do vlastní tiskárny a senzor si vytiskne doma nebo v kanceláři. Vytištěnou elektrodu dnes může připojit i k mobilnímu telefonu a měřit. Například během covidu byl nedostatek testů, protože jsme byli závislí na dodavatelích ze zahraničí. Tento systém by zajistil nezávislost a také významně rozšířil spektrum testů. Těch se zatím v lékárnách až na pár výjimek nedostává a lidé musí podstupovat po doporučení lékařem na specializovaných pracovištích vyšetření, která jsou navíc poměrně drahá,“ doplnil Panáček.

Vědecký mistrovský kousek se autorům podařil v rekordně krátkém čase, přestože začínali s touto technologií od nuly. „S prvními kroky nám pomohla naše dlouhodobá spolupráce s kolegy z týmu profesora Arbena Merkociho ze špičkového výzkumného ústavu ICN2 v Barceloně. Naší přidanou hodnotou byla skvělá synergie v našem multidisciplinárním týmu, která urychlila překonání řady překážek během výzkumu,“ uvedl vedoucí týmu Michal Otyepka. Podle něj již vědci jednají s možnými zájemci o komercializaci.

Připravit postup pro výrobu grafenového inkoustu pro tisk stabilních, citlivých a selektivních elektrod biosenzorů a ověřit je v laboratorních podmínkách je cílem prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) v kategorii Proof of Concept, který Otyepka vloni obdržel.

Koupit si speciální inkoust a doma či v kanceláři si sami vytisknout senzor na zjištění přítomnosti bakterií v těle nebo například těžkých kovů ve vodě? Díky vědcům z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP to může být v dohledné době běžná praxe. Jako první na světě totiž vytiskli v běžné inkoustové tiskárně s pomocí vlastnoručně vyrobeného grafenového inkoustu univerzální elektrodu pro nejrůznější senzory. V porovnání s komerčně využívanými produkty má tato elektroda stejný výkon a citlivost, díky zvolené technologii je ale výrazně levnější a dostupnější. Úspěch vědců prezentoval časopis Biosensors and Bioelectronics.

Elektrochemické biosenzory jsou využitelné nejen v medicíně, ale například i pro sledování kvality potravin, pitné vody nebo ovzduší. Jejich klíčovou součástí jsou elektrody, pro jejichž výrobu se ukázaly jako velmi vhodné materiály právě na bázi grafenu. Základem úspěchu olomouckých vědců byla příprava grafenového inkoustu s potřebnými vlastnostmi.

„Najít inkousty vhodné pro tisk není snadné, protože musí splňovat řadu vlastností, které jsou zcela klíčové pro tento typ tisku, je to například velikost částic v inkoustu či jeho viskozita. My jsme tuto kombinaci našli a grafenový inkoust vyrobili. Díky tomu jsme vytiskli elektrodu, která je univerzální a je potřebného tvaru. V jakékoliv elektrochemické laboratoři si ji dokážou zapojit a měřit s ní,“ řekl první autor článku Martin-Alex Nalepa, který se do výzkumných projektů CATRIN zapojil ještě coby student Přírodovědecké fakulty UP.

Technologie je levná, protože na rozdíl od stávajících postupů je díky inkoustovému tisku na tvorbu elektrody potřeba velmi malé množství materiálu. „Komerční metody používají řádově miligramy materiálu a elektrody stojí minimálně několik desítek korun. My potřebujeme materiálu zhruba tisíckrát méně, tedy řádově mikrogramy. Náklady na materiál pro jednu elektrodu jsme vypočítali asi na dvě koruny. Její výkon je srovnatelný s komerčně využívanými senzory, které jsou připravované jinými metodami, ale výroba je velmi přesná a snadná. Navíc jsme mysleli i na životní prostředí, a proto jsme zvolili jako rozpouštědlo inkoustu obyčejnou vodu,“ objasnil další z autorů David Panáček z CATRIN.

Výzkumníci ale chtějí pokročit ještě dále. Cílem je připravovat různé typy inkoustů pro konkrétní aplikace funkcionalizací grafenu, tedy připojením specifické molekuly, která bude sledované látky „vychytávat“. Využití je velmi pestré – od detekce mikrobů, antibiotik, pesticidů, markerů některých nemocí až po škodliviny v životním prostředí.

„Vize je taková, že zákazník si koupí funkcionalizovaný inkoust, dá si ho do vlastní tiskárny a senzor si vytiskne doma nebo v kanceláři. Vytištěnou elektrodu dnes může připojit i k mobilnímu telefonu a měřit. Například během covidu byl nedostatek testů, protože jsme byli závislí na dodavatelích ze zahraničí. Tento systém by zajistil nezávislost a také významně rozšířil spektrum testů. Těch se zatím v lékárnách až na pár výjimek nedostává a lidé musí podstupovat po doporučení lékařem na specializovaných pracovištích vyšetření, která jsou navíc poměrně drahá,“ doplnil Panáček.

Vědecký mistrovský kousek se autorům podařil v rekordně krátkém čase, přestože začínali s touto technologií od nuly. „S prvními kroky nám pomohla naše dlouhodobá spolupráce s kolegy z týmu profesora Arbena Merkociho ze špičkového výzkumného ústavu ICN2 v Barceloně. Naší přidanou hodnotou byla skvělá synergie v našem multidisciplinárním týmu, která urychlila překonání řady překážek během výzkumu,“ uvedl vedoucí týmu Michal Otyepka. Podle něj již vědci jednají s možnými zájemci o komercializaci.

Připravit postup pro výrobu grafenového inkoustu pro tisk stabilních, citlivých a selektivních elektrod biosenzorů a ověřit je v laboratorních podmínkách je cílem prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) v kategorii Proof of Concept, který Otyepka vloni obdržel.

Nadčasové myšlenky a mravní pravidla konfuciánství sehrávaly výraznou roli při historickém a kulturním vývoji (nejen) staré Číny v obdobích dávno před naším letopočtem. Pravou podstatu tohoto filozofického směru dnešní čtenáři najdou především v kanonickém souboru textů, pro které se vžil název Čtyři knihy. Patří mezi ně i Mencius, jehož první český překlad nyní vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého v rámci nové edice Dálný východ.

Kniha Mencius je postavena na bázi dialogů mistra Mencia se svými žáky. Dotýká se mnoha témat od konfuciánských představ o spravedlivé vládě a náležité státosprávě přes lidskou přirozenost a mravní roli člověka ve společnosti až po argumentačně vytříbenou kritiku konkurenčních nekonfuciánských učení.

„S trochou nadsázky lze říct, že Mencius byl prvním čínským politologem. Navzdory neutěšené situaci v éře Válčících států věřil, že každý člověk je nadán k dobru. Putoval za lenními knížaty a radil jim, aby si získávala poddané svými ctnostmi, nikoli pouze silou. Zastával se Konfucia, ohlížel se za zlatými časy moudrých králů a místo vojenských strategií nabízel vladařům náročnější cestu sebekultivace a sebereflexe. Ačkoli v praxi se toto úsilí nesetkalo s větším úspěchem, jeho pragmatický idealismus zanechal v čínské kultuře velmi hluboké stopy,“ přibližuje Mencia překladatel Ivo Pajorek.

Mistr Mencius byl Konfuciovým následovníkem a současníkem Alexandra Velikého, Platóna či Aristotela. Jeho významné působení v čínských zemích ve 4. století před naším letopočtem bylo dlouhou dobu přehlíženo. Uznání se ze strany historiků a literárních vědců dočkal až o několik stovek let později, kdy se Mencius zařadil k dalším stěžejním konfuciánským dílům – Konfuciovým Hovorům, Velkému učení a Doktríně středu.

Mencius je první vlaštovkou z nové knižní edice Dálný východ, která má za cíl přinášet významné texty východoasijské literatury a přibližovat čtenářům tamější kulturní i historické aspekty. Navazuje na dlouhodobé publikační aktivity pod editorským dohledem Davida Uhra z katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

„Edice navazuje na projekt jediného orientalistického časopisu publikovaného na vysokých školách v ČR – Dálný východ, který bohužel vloni musel svou činnost ukončit. Ve stejnojmenné edici budeme každý rok publikovat jeden překlad z orientálního jazyka do češtiny/ slovenštiny, jeden sborník studentských prací katedry asijských studií FF UP a jedno souborné vydání obtížně přístupných článků našich učitelů ve světových jazycích. V tomto roce máme v plánu uspořádat výbor z textů významné československé sinoložky Věny Hrdličkové,“ říká David Uher k podstatě edice Dálný východ.Český překlad Mencia je k dostání v tištěné i elektronické verzi v e-shopu Vydavatelství UP. 

Nadčasové myšlenky a mravní pravidla konfuciánství sehrávaly výraznou roli při historickém a kulturním vývoji (nejen) staré Číny v obdobích dávno před naším letopočtem. Pravou podstatu tohoto filozofického směru dnešní čtenáři najdou především v kanonickém souboru textů, pro které se vžil název Čtyři knihy. Patří mezi ně i Mencius, jehož první český překlad nyní vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého v rámci nové edice Dálný východ.

Kniha Mencius je postavena na bázi dialogů mistra Mencia se svými žáky. Dotýká se mnoha témat od konfuciánských představ o spravedlivé vládě a náležité státosprávě přes lidskou přirozenost a mravní roli člověka ve společnosti až po argumentačně vytříbenou kritiku konkurenčních nekonfuciánských učení.

„S trochou nadsázky lze říct, že Mencius byl prvním čínským politologem. Navzdory neutěšené situaci v éře Válčících států věřil, že každý člověk je nadán k dobru. Putoval za lenními knížaty a radil jim, aby si získávala poddané svými ctnostmi, nikoli pouze silou. Zastával se Konfucia, ohlížel se za zlatými časy moudrých králů a místo vojenských strategií nabízel vladařům náročnější cestu sebekultivace a sebereflexe. Ačkoli v praxi se toto úsilí nesetkalo s větším úspěchem, jeho pragmatický idealismus zanechal v čínské kultuře velmi hluboké stopy,“ přibližuje Mencia překladatel Ivo Pajorek.

Mistr Mencius byl Konfuciovým následovníkem a současníkem Alexandra Velikého, Platóna či Aristotela. Jeho významné působení v čínských zemích ve 4. století před naším letopočtem bylo dlouhou dobu přehlíženo. Uznání se ze strany historiků a literárních vědců dočkal až o několik stovek let později, kdy se Mencius zařadil k dalším stěžejním konfuciánským dílům – Konfuciovým Hovorům, Velkému učení a Doktríně středu.

Mencius je první vlaštovkou z nové knižní edice Dálný východ, která má za cíl přinášet významné texty východoasijské literatury a přibližovat čtenářům tamější kulturní i historické aspekty. Navazuje na dlouhodobé publikační aktivity pod editorským dohledem Davida Uhra z katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

„Edice navazuje na projekt jediného orientalistického časopisu publikovaného na vysokých školách v ČR – Dálný východ, který bohužel vloni musel svou činnost ukončit. Ve stejnojmenné edici budeme každý rok publikovat jeden překlad z orientálního jazyka do češtiny/ slovenštiny, jeden sborník studentských prací katedry asijských studií FF UP a jedno souborné vydání obtížně přístupných článků našich učitelů ve světových jazycích. V tomto roce máme v plánu uspořádat výbor z textů významné československé sinoložky Věny Hrdličkové,“ říká David Uher k podstatě edice Dálný východ.Český překlad Mencia je k dostání v tištěné i elektronické verzi v e-shopu Vydavatelství UP. 

Teoretický popis se často dostává do centra pozornosti teprve ve chvíli, kdy už jsou průlomové experimenty dokončeny. Mnohem zajímavější situace se však stane, zejména u spektrálně závislých vlastností magnetických materiálů, když teoretická předpověď přesvědčí vědce, aby se pustili do konkrétního měření, a následně se získaná spektra přesně shodují s předpovědí. Výzkum publikovaný čerstvě v časopise Physical Review Letters vznikl právě tímto méně obvyklým postupem. Mezinárodní vědecký tým v článku popisuje, jak se způsob pohlcování světla magneticky uspořádanou látkou mění v závislosti na stavu jeho polarizace.

Studentky a studenti Univerzity Palackého mají nového krále. Během programu hlavního dne Olomouckého majálesu UP byl na Zbrojnici korunován písničkář a doktorand Pedagogické fakulty UP Michal Horák. Slavnostní akt i následný koncert si nenechala ujít ani řada malých fanoušků, kteří mají do vysokoškolských studií ještě daleko. Majáles pokračuje ještě dnes v areálu letního kina.

Korunu posadila novému králi olomouckého studentstva, který přišel na pódium na Zbrojnici v doprovodu čestné stráže, prorektorka UP Andrea Hanáčková. „Drahý Michale, náš nový králi, vládni dobře a moudře jediné univerzitě v tomto blahobytném městě uprostřed Moravy. Přeji ti starým akademickým heslem Quod bonum, felix, faustum, fortunatumque sit – ať je to k dobru, štěstí, blahu a zdaru!“ popřála nastupujícímu vladaři. Tomu již předtím oblékl královský plášť radní Olomouckého kraje pro kulturu Jan Žůrek a dřívější královna Kristýna Coufalová předala královské žezlo.

Od předsedkyně Akademického senátu UP Ireny Smolové pak Michal Horák převzal dar – jediné, speciálně pro něj vyrobené upolele, totiž univerzitní ukulele. „Přeji, ať jsou studenti a celá akademická obec inspirací pro další desítky nových písniček,“ řekla k dárku předsedkyně senátu. Králi se dostalo i dobrých rad pro vládnutí od jeho předchůdkyň a předchůdce, ředitelky Knihovny UP Heleny Sedláčkové, herečky Ivany Plíhalové a fotografa Jindřicha Štreita.

„Milí studenti, milá akademická obci, je mi velkou ctí být zvolen vaším králem. Je to opravdu velká čest pro někoho tak malého,“ započal Michal Horák svoji korunovační řeč, v níž následně připomněl několik úryvků ze svých písní. „Hej, hej, ještě mi nalej – hej, hej, do přednášky času habaděj. Tyto verše já jsem psal a teď UPOLu jsem král! (…) Kralovat budu ve jménu své tvorby a především k blahu všech, kteří z diplomky nemají nic. Když jsem to zvládl já, zvládnete to taky,“ slíbil v závěru proslovu.

Sotva pak slavnostní akt korunovace zakončil zpět studentské hymny Gaudeamus igitur, odložil Michal Horák královské propriety, neboť by se mu s nimi špatně hrálo a zpívalo. Nový vládce totiž zakrátko se svou kapelou opanoval pódium a nádvoří Zbrojnice rozezpíval svými hity, které baví napříč generacemi. To ostatně bylo pod scénou více než patrné, vždyť první řadu tvořily víceméně děti. Mimochodem mladší návštěvníci nechyběli ani o den dříve v šapitó na parkánu Konviktu, kde se s Michalem Horákem během majálesového rozehřívacího odpoledne uskutečnila beseda.

Hlavní den letošního Olomouckého majálesu UP ovšem nebyl jen o mladém písničkáři, který je aktuálně doktorandem Pedagogické fakulty UP. Během programu na Zbrojnici vystoupil také třeba MedicBand, který vedle řady spolužáků přišel podpořit i děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář. Večerní hudební program lákal mimo jiné na vystoupení zpěvaček Pam Rabbit a Barbory Polákové.

Okolí Zbrojnice a náměstí Republiky během dne patřilo studentským a neziskovým organizacím a prezentacím jejich aktivit, také pouličním muzikantům a stánkům, kde se zájemci u příležitosti letošního 20. výročí vstupu ČR do Evropské unie mohli pobavit o EU a blížících se volbách do Evropského parlamentu nebo se dozvědět různé zajímavosti o členských zemích.

Majáles tím však neskončil. Návštěvníci mohou za programem vyrazit i dnes, a sice v odpoledních hodinách do areálu olomouckého letního kina, kde jsou připraveny další koncerty, také autorské čtení nebo workshopy či silent disco. Více zde.

Galerii níže berte pouze jako malou ochutnávku – obsáhlejší fotoalba se brzy objeví na sociálních sítích UP a Olomouckého majálesu UP.

Studentky a studenti Univerzity Palackého mají nového krále. Během programu hlavního dne Olomouckého majálesu UP byl na Zbrojnici korunován písničkář a doktorand Pedagogické fakulty UP Michal Horák. Slavnostní akt i následný koncert si nenechala ujít ani řada malých fanoušků, kteří mají do vysokoškolských studií ještě daleko. Majáles pokračuje ještě dnes v areálu letního kina.

Korunu posadila novému králi olomouckého studentstva, který přišel na pódium na Zbrojnici v doprovodu čestné stráže, prorektorka UP Andrea Hanáčková. „Drahý Michale, náš nový králi, vládni dobře a moudře jediné univerzitě v tomto blahobytném městě uprostřed Moravy. Přeji ti starým akademickým heslem Quod bonum, felix, faustum, fortunatumque sit – ať je to k dobru, štěstí, blahu a zdaru!“ popřála nastupujícímu vladaři. Tomu již předtím oblékl královský plášť radní Olomouckého kraje pro kulturu Jan Žůrek a dřívější královna Kristýna Coufalová předala královské žezlo.

Od předsedkyně Akademického senátu UP Ireny Smolové pak Michal Horák převzal dar – jediné, speciálně pro něj vyrobené upolele, totiž univerzitní ukulele. „Přeji, ať jsou studenti a celá akademická obec inspirací pro další desítky nových písniček,“ řekla k dárku předsedkyně senátu. Králi se dostalo i dobrých rad pro vládnutí od jeho předchůdkyň a předchůdce, ředitelky Knihovny UP Heleny Sedláčkové, herečky Ivany Plíhalové a fotografa Jindřicha Štreita.

„Milí studenti, milá akademická obci, je mi velkou ctí být zvolen vaším králem. Je to opravdu velká čest pro někoho tak malého,“ započal Michal Horák svoji korunovační řeč, v níž následně připomněl několik úryvků ze svých písní. „Hej, hej, ještě mi nalej – hej, hej, do přednášky času habaděj. Tyto verše já jsem psal a teď UPOLu jsem král! (…) Kralovat budu ve jménu své tvorby a především k blahu všech, kteří z diplomky nemají nic. Když jsem to zvládl já, zvládnete to taky,“ slíbil v závěru proslovu.

Sotva pak slavnostní akt korunovace zakončil zpět studentské hymny Gaudeamus igitur, odložil Michal Horák královské propriety, neboť by se mu s nimi špatně hrálo a zpívalo. Nový vládce totiž zakrátko se svou kapelou opanoval pódium a nádvoří Zbrojnice rozezpíval svými hity, které baví napříč generacemi. To ostatně bylo pod scénou více než patrné, vždyť první řadu tvořily víceméně děti. Mimochodem mladší návštěvníci nechyběli ani o den dříve v šapitó na parkánu Konviktu, kde se s Michalem Horákem během majálesového rozehřívacího odpoledne uskutečnila beseda.

Hlavní den letošního Olomouckého majálesu UP ovšem nebyl jen o mladém písničkáři, který je aktuálně doktorandem Pedagogické fakulty UP. Během programu na Zbrojnici vystoupil také třeba MedicBand, který vedle řady spolužáků přišel podpořit i děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář. Večerní hudební program lákal mimo jiné na vystoupení zpěvaček Pam Rabbit a Barbory Polákové.

Okolí Zbrojnice a náměstí Republiky během dne patřilo studentským a neziskovým organizacím a prezentacím jejich aktivit, také pouličním muzikantům a stánkům, kde se zájemci u příležitosti letošního 20. výročí vstupu ČR do Evropské unie mohli pobavit o EU a blížících se volbách do Evropského parlamentu nebo se dozvědět různé zajímavosti o členských zemích.

Majáles tím však neskončil. Návštěvníci mohou za programem vyrazit i dnes, a sice v odpoledních hodinách do areálu olomouckého letního kina, kde jsou připraveny další koncerty, také autorské čtení nebo workshopy či silent disco. Více zde.

Galerii níže berte pouze jako malou ochutnávku – obsáhlejší fotoalba se brzy objeví na sociálních sítích UP a Olomouckého majálesu UP.

Spánek je klíčovým faktorem ovlivňujícím lidské zdraví a psychickou pohodu. Přijďte proto 15. května 2024 do botanické zahrady přírodovědecké fakulty, kde se uskuteční pravidelná akce Den fascinace rostlinami, letos s podtitulem Spi sladce. Botanické, bylinkové a mykologické stanoviště budou pro školy i veřejnost přístupná zdarma od 10:00 do 17:00.

„Letošní ročník se mimo jiné zaměří na rostliny, které mohou posílit zdraví a dobrý spánek, a také na ty byliny, kterým je lepší se raději vyhnout. Věnovat se budeme také dormanci rostlin, tedy procesu jejich fyziologického útlumu, nejjedovatějším rostlinám světa nebo houbám, které jsou schopny přivodit smrtelnou otravu, i zdraví prospěšným houbám,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Návštěvníci se také budou moci seznámit s rostlinami, které slouží jako úkryt pro živočichy. „V prostorách areálu botanické zahrady budou rozmístěny botanické, bylinkové a mykologické stanoviště. Propojí je pracovní listy s otázkami, na které mohou účastníci odpovídat. Na 16:30 jsme připravili tematicky zaměřenou procházku botanickou zahradu,“ doplnil Václav Dvořák.

Den fascinace rostlinami se koná ve spolupráci s katedrou botaniky přírodovědecké fakulty, Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Olomouci a Spolkem Viadua.

Spánek je klíčovým faktorem ovlivňujícím lidské zdraví a psychickou pohodu. Přijďte proto 15. května 2024 do botanické zahrady přírodovědecké fakulty, kde se uskuteční pravidelná akce Den fascinace rostlinami, letos s podtitulem Spi sladce. Botanické, bylinkové a mykologické stanoviště budou pro školy i veřejnost přístupná zdarma od 10:00 do 17:00.

„Letošní ročník se mimo jiné zaměří na rostliny, které mohou posílit zdraví a dobrý spánek, a také na ty byliny, kterým je lepší se raději vyhnout. Věnovat se budeme také dormanci rostlin, tedy procesu jejich fyziologického útlumu, nejjedovatějším rostlinám světa nebo houbám, které jsou schopny přivodit smrtelnou otravu, i zdraví prospěšným houbám,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Návštěvníci se také budou moci seznámit s rostlinami, které slouží jako úkryt pro živočichy. „V prostorách areálu botanické zahrady budou rozmístěny botanické, bylinkové a mykologické stanoviště. Propojí je pracovní listy s otázkami, na které mohou účastníci odpovídat. Na 16:30 jsme připravili tematicky zaměřenou procházku botanickou zahradu,“ doplnil Václav Dvořák.

Den fascinace rostlinami se koná ve spolupráci s katedrou botaniky přírodovědecké fakulty, Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Olomouci a Spolkem Viadua.

Již potřicáté mohli studující přihlásit své texty do univerzitní literární soutěže vyhlášené rektorem UP. Odborná porota, ve které zasedli literární expertka Jana Vrajová, básník a laureát Magnesie Litery Radek Malý a spisovatel Michal Sýkora, letos hodnotila 123 příspěvků od 116 studujících. Výsledky soutěže byly vyhlášeny v pondělí 6. května během slavnostního aktu na parkánu Uměleckého centra UP v rámci olomouckého majálesu. Svými poetickými písněmi jej oživila brněnská písničkářka Prune.

„Mám radost, že se do jubilejního 30. ročníku soutěže zapojilo takové množství studujících ze všech fakult. Zaslané příspěvky dokazují, že na Univerzitě Palackého máme plno literárních talentů a že literatura je pořád důležitá součást univerzitního života,“ uvedl rektor Martin Procházka, který literární soutěž tradičně vyhlásil.

V soutěžní kategorii povídka prvenství připadlo Filipu Peckovi, druhé místo získala Barbora Váchová a třetí bylo uděleno Vojtěchu Grufíkovi. Čestné uznání připadlo Tereze Pajdlové. Vítězem básnické kategorie se stala Darja Dočekalová, stříbro získal Matěj Kulišťák a třetí místo Anna Mária Kubincová. Čestné uznání patří Nele Haluzové, Ondřeji Kořínkovi a Kristýně Kučerové. V obnovené kategorii drama bylo předáno první místo Filipu Peckovi a čestné uznání Tereze Tiché.

„Letošní ročník soutěže byl téměř rekordní, obdrželi jsme velké množství pěkných a kvalitních textů. Gratuluji oceněným i těm, na které se nedostalo. Tvořte dál,“ zhodnotila za porotu Jana Vrajová.

Studentská literární soutěž Univerzity Palackého je tradiční klání, které letos slaví úctyhodných třicet let. O vznik soutěže se zasadil první polistopadový rektor UP Josef Jařab. V plánu je letos pod hlavičkou Vydavatelství UP vydat almanach, který bude obsahovat historii soutěže a výběr básnických textů. Jednatřicátý ročník by měl být vyhlášen v lednu 2025. Vítězné texty se zveřejňují na webu Spisovatelé UP.

Již potřicáté mohli studující přihlásit své texty do univerzitní literární soutěže vyhlášené rektorem UP. Odborná porota, ve které zasedli literární expertka Jana Vrajová, básník a laureát Magnesie Litery Radek Malý a spisovatel Michal Sýkora, letos hodnotila 123 příspěvků od 116 studujících. Výsledky soutěže byly vyhlášeny v pondělí 6. května během slavnostního aktu na parkánu Uměleckého centra UP v rámci olomouckého majálesu. Svými poetickými písněmi jej oživila brněnská písničkářka Prune.

„Mám radost, že se do jubilejního 30. ročníku soutěže zapojilo takové množství studujících ze všech fakult. Zaslané příspěvky dokazují, že na Univerzitě Palackého máme plno literárních talentů a že literatura je pořád důležitá součást univerzitního života,“ uvedl rektor Martin Procházka, který literární soutěž tradičně vyhlásil.

V soutěžní kategorii povídka prvenství připadlo Filipu Peckovi, druhé místo získala Barbora Váchová a třetí bylo uděleno Vojtěchu Grufíkovi. Čestné uznání připadlo Tereze Pajdlové. Vítězem básnické kategorie se stala Darja Dočekalová, stříbro získal Matěj Kulišťák a třetí místo Anna Mária Kubincová. Čestné uznání patří Nele Haluzové, Ondřeji Kořínkovi a Kristýně Kučerové. V obnovené kategorii drama bylo předáno první místo Filipu Peckovi a čestné uznání Tereze Tiché.

„Letošní ročník soutěže byl téměř rekordní, obdrželi jsme velké množství pěkných a kvalitních textů. Gratuluji oceněným i těm, na které se nedostalo. Tvořte dál,“ zhodnotila za porotu Jana Vrajová.

Studentská literární soutěž Univerzity Palackého je tradiční klání, které letos slaví úctyhodných třicet let. O vznik soutěže se zasadil první polistopadový rektor UP Josef Jařab. V plánu je letos pod hlavičkou Vydavatelství UP vydat almanach, který bude obsahovat historii soutěže a výběr básnických textů. Jednatřicátý ročník by měl být vyhlášen v lednu 2025. Vítězné texty se zveřejňují na webu Spisovatelé UP.

Theoretical interpretation often steps into the spotlight first once breakthrough experiments have been finished. A much more exciting situation, especially in the realm of spectral properties of magnetic materials, is when a theoretical prediction persuades researchers to undertake a specific measurement approach, and subsequently, the collected data align precisely with the prediction. Research that resulted in a paper published last week in Physical Review Letters, where an international team reported that the way light is absorbed by a magnetic substance varies according to its state of polarization, followed just this less common line of development.

Na akademickém mistrovství světa v plavání s ploutvemi, které se uskutečnilo v kolumbijské Pereiře, se závodnice a závodníci studující na Univerzitě Palackého neztratili. V barvách české reprezentace mimo jiné bodoval Filip Látal, který stál třikrát na stupních vítězů, tři medaile získala také Zuzana Hrašková reprezentující Slovensko.

Česká výprava, kterou vedl společně s trenérkou Barborou Kondrovou proděkan Fakulty tělesné kultury UP a předseda Klubu sportovních potápěčů Olomouc Zbyněk Svozil, vybojovala na kolumbijském šampionátu sedm medailí, z toho dvě zlaté. O jeden z nejcennějších kovů se postaral Filip Látal, student ochrany obyvatelstva na FTK UP, zvítězil na 400metrové trati.

„Musím říci, že jsem na toto vítězství hrdý. Jsem hrdý, že jsem byl vybrán, abych reprezentoval Univerzitu Palackého, a ještě více pro mě znamená, že jsem dokázal uspět v konkurenci světové univerzitní špičky a dovézt domů nejcennější kov. Získat prvenství je vždy krásný pocit a skutečnost, že se to povede ve světovém měřítku, tento prožitek jen umocňuje,“ uvedl úspěšný plavec, který již kromě jiného má doma stříbrnou medaili z loňského mistrovství Evropy (viz zde).

V Kolumbii si k zlatu vyplaval ještě stříbro na 200metrové tratě a společně s Adélou Kneifelovou, studentkou Zubního lékařství na Lékařské fakultě UP, se podílel na bronzu ze smíšené štafety. „V blízké době jako největší výzvu vidím zápočty z atletiky, se kterou jsem na štíru. Nicméně v rámci své sportovní kariéry se hlavně připravuji na nadcházející mistrovství světa v Srbsku, což jsou hlavní nominační závody na Světové hry,“ přiblížil Filip Látal své nejbližší plány.

Univerzita Palackého měla zastoupení i ve slovenské reprezentaci. Zuzana Hrašková taktéž studuje na FTK UP a společně s Filipem Látalem trénuje ve skupině Zbyňka Svozila. V Kolumbii si vyplavala tři stříbrné medaile, přičemž na 100metrové trati ji od vítězství dělila pouhá setina sekundy.

Akademického mistrovství světa v plavání s ploutvemi v kolumbijské Pereiře se zúčastnili plavci ze šestnácti zemí. V celkovém žebříčku se nejlépe umístila reprezentace Itálie, česká výprava obsadila pátou pozici a Slovensko skončilo sedmé.

Na akademickém mistrovství světa v plavání s ploutvemi, které se uskutečnilo v kolumbijské Pereiře, se závodnice a závodníci studující na Univerzitě Palackého neztratili. V barvách české reprezentace mimo jiné bodoval Filip Látal, který stál třikrát na stupních vítězů, tři medaile získala také Zuzana Hrašková reprezentující Slovensko.

Česká výprava, kterou vedl společně s trenérkou Barborou Kondrovou proděkan Fakulty tělesné kultury UP a předseda Klubu sportovních potápěčů Olomouc Zbyněk Svozil, vybojovala na kolumbijském šampionátu sedm medailí, z toho dvě zlaté. O jeden z nejcennějších kovů se postaral Filip Látal, student ochrany obyvatelstva na FTK UP, zvítězil na 400metrové trati.

„Musím říci, že jsem na toto vítězství hrdý. Jsem hrdý, že jsem byl vybrán, abych reprezentoval Univerzitu Palackého, a ještě více pro mě znamená, že jsem dokázal uspět v konkurenci světové univerzitní špičky a dovézt domů nejcennější kov. Získat prvenství je vždy krásný pocit a skutečnost, že se to povede ve světovém měřítku, tento prožitek jen umocňuje,“ uvedl úspěšný plavec, který již kromě jiného má doma stříbrnou medaili z loňského mistrovství Evropy (viz zde).

V Kolumbii si k zlatu vyplaval ještě stříbro na 200metrové tratě a společně s Adélou Kneifelovou, studentkou Zubního lékařství na Lékařské fakultě UP, se podílel na bronzu ze smíšené štafety. „V blízké době jako největší výzvu vidím zápočty z atletiky, se kterou jsem na štíru. Nicméně v rámci své sportovní kariéry se hlavně připravuji na nadcházející mistrovství světa v Srbsku, což jsou hlavní nominační závody na Světové hry,“ přiblížil Filip Látal své nejbližší plány.

Univerzita Palackého měla zastoupení i ve slovenské reprezentaci. Zuzana Hrašková taktéž studuje na FTK UP a společně s Filipem Látalem trénuje ve skupině Zbyňka Svozila. V Kolumbii si vyplavala tři stříbrné medaile, přičemž na 100metrové trati ji od vítězství dělila pouhá setina sekundy.

Akademického mistrovství světa v plavání s ploutvemi v kolumbijské Pereiře se zúčastnili plavci ze šestnácti zemí. V celkovém žebříčku se nejlépe umístila reprezentace Itálie, česká výprava obsadila pátou pozici a Slovensko skončilo sedmé.

Biomarkery neurodegenerativních proteinopatií, využití 3D tisku či umělé inteligence v medicíně nebo robotické závěsné operace – to jsou některá z témat prezentací, které nejvíce zaujaly členy hodnoticích komisí 56. konference studentských vědeckých prací na Lékařské fakultě UP. Vybrat ty nejlepší nicméně nebylo snadné, během dne totiž v pěti sekcích zazněla téměř stovka příspěvků.

Studentská vědecká odborná činnost je pro posluchače lékařské fakulty prvním krokem k vědecké kariéře a příležitostí hlouběji poznat vybranou oblast medicíny a navázat profesní kontakty s odborníky z fakulty a Fakultní nemocnice Olomouc. Na každoroční konferenci studenti prezentují výsledky své vědecko-výzkumné práce před svými kolegy i hodnotiteli, mezi kterými i letos byli hosté z Jesseniovy lékařské fakulty v Martině, se kterou LF UP dlouhodobě spolupracuje.

„Mohu mluvit pouze za chirurgickou sekci, kde jsem byl členem komise. Měli jsme opravdu velmi složitou práci, protože jak váš přednes, tak zpracování příspěvků byly excelentní a myslím si, že to je velmi dobrý základ pro vaši budoucí praxi, pokud se budete věnovat i vědě. Děkuji, že jsem mohl naslouchat vašim přednáškám, a dovolím si říci, že budoucnost medicíny je zajištěna,“ chválil autory prezentovaných prací proděkan a statutární zástupce děkana Dušan Klos při vyhlášení vítězů jednotlivých sekcí v jídelně FNOL.

Společně s proděkankou Hanou Kolářovou a zástupci Spolku mediků LF UP, který konferenci zajistil organizačně, těm nejlepším předal diplomy a také publikace a poukazy od nakladatelství Grada.

Jedním z oceněných byl Matěj Šňupárek ze 6. ročníku Všeobecného lékařství, který v Klinické a interní sekci zaujal prezentací možného využití umělé inteligence v radioonkologii, pro přesné cílení ozařování při léčbě nádorů mozku.

„Před zahájením ozařování musí lékař na snímku mozku označit, kam záření půjde a kde je naopak nežádoucí. Tomuto procesu se říká konturace. Na olomoucké radioonkologii již využívají algoritmus pro označení orgánů a oblastí, které ozařovat nechtějí, jako je například mícha nebo oči. Lékařům to usnadňuje práci a šetří čas. Algoritmus pro konturaci nádorové masy ale zatím nemají, zkusil jsem pro toto najít a vytrénovat vhodnou neuronovou síť,“ uvedl autor vítězné práce, který zároveň studuje na aplikovanou informatiku na Ostravské univerzitě.

„Nevím přesně, proč se moje práce hodnotitelům líbila, ale myslím si, že to může být tou reálnou aplikovatelností. Závěrem mé práce totiž je, že testovaný algoritmus má potenciál pro využití v praxi. Není to však tak, že by se hned podle kontur vygenerovaných neuronovou sítí ihned mohlo ozařovat. Lékař by tyto primární kontury nejdříve musel schválit, případně modifikovat. Tento přístup by nicméně mohl výrazně zjednodušit a zrychlit lékařskou práci,“ dodal Matěj Šňupárek, který se chce této problematice i nadále věnovat.   

Abstrakt práce Matěje Šňupárka, jakož i všech témat prezentovaných na 56. konferenci studentských vědeckých prací najdete ve sborníku zde. Přehled vítězů v jednotlivých sekcí je dostupný tady, další informace o SVOČ na LF UP pak zde.

Biomarkery neurodegenerativních proteinopatií, využití 3D tisku či umělé inteligence v medicíně nebo robotické závěsné operace – to jsou některá z témat prezentací, které nejvíce zaujaly členy hodnoticích komisí 56. konference studentských vědeckých prací na Lékařské fakultě UP. Vybrat ty nejlepší nicméně nebylo snadné, během dne totiž v pěti sekcích zazněla téměř stovka příspěvků.

Studentská vědecká odborná činnost je pro posluchače lékařské fakulty prvním krokem k vědecké kariéře a příležitostí hlouběji poznat vybranou oblast medicíny a navázat profesní kontakty s odborníky z fakulty a Fakultní nemocnice Olomouc. Na každoroční konferenci studenti prezentují výsledky své vědecko-výzkumné práce před svými kolegy i hodnotiteli, mezi kterými i letos byli hosté z Jesseniovy lékařské fakulty v Martině, se kterou LF UP dlouhodobě spolupracuje.

„Mohu mluvit pouze za chirurgickou sekci, kde jsem byl členem komise. Měli jsme opravdu velmi složitou práci, protože jak váš přednes, tak zpracování příspěvků byly excelentní a myslím si, že to je velmi dobrý základ pro vaši budoucí praxi, pokud se budete věnovat i vědě. Děkuji, že jsem mohl naslouchat vašim přednáškám, a dovolím si říci, že budoucnost medicíny je zajištěna,“ chválil autory prezentovaných prací proděkan a statutární zástupce děkana Dušan Klos při vyhlášení vítězů jednotlivých sekcí v jídelně FNOL.

Společně s proděkankou Hanou Kolářovou a zástupci Spolku mediků LF UP, který konferenci zajistil organizačně, těm nejlepším předal diplomy a také publikace a poukazy od nakladatelství Grada.

Jedním z oceněných byl Matěj Šňupárek ze 6. ročníku Všeobecného lékařství, který v Klinické a interní sekci zaujal prezentací možného využití umělé inteligence v radioonkologii, pro přesné cílení ozařování při léčbě nádorů mozku.

„Před zahájením ozařování musí lékař na snímku mozku označit, kam záření půjde a kde je naopak nežádoucí. Tomuto procesu se říká konturace. Na olomoucké radioonkologii již využívají algoritmus pro označení orgánů a oblastí, které ozařovat nechtějí, jako je například mícha nebo oči. Lékařům to usnadňuje práci a šetří čas. Algoritmus pro konturaci nádorové masy ale zatím nemají, zkusil jsem pro toto najít a vytrénovat vhodnou neuronovou síť,“ uvedl autor vítězné práce, který zároveň studuje na aplikovanou informatiku na Ostravské univerzitě.

„Nevím přesně, proč se moje práce hodnotitelům líbila, ale myslím si, že to může být tou reálnou aplikovatelností. Závěrem mé práce totiž je, že testovaný algoritmus má potenciál pro využití v praxi. Není to však tak, že by se hned podle kontur vygenerovaných neuronovou sítí ihned mohlo ozařovat. Lékař by tyto primární kontury nejdříve musel schválit, případně modifikovat. Tento přístup by nicméně mohl výrazně zjednodušit a zrychlit lékařskou práci,“ dodal Matěj Šňupárek, který se chce této problematice i nadále věnovat.   

Abstrakt práce Matěje Šňupárka, jakož i všech témat prezentovaných na 56. konferenci studentských vědeckých prací najdete ve sborníku zde. Přehled vítězů v jednotlivých sekcí je dostupný tady, další informace o SVOČ na LF UP pak zde.

Děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda a ředitelka Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotních oborů Jana Nekudová podepsali memorandum o spolupráci. Vedení fakulty si od kontaktu s významným partnerem slibuje propojení cílů, jejichž jmenovatelem je vzdělání a následný profesní rozvoj nelékařských zdravotnických pracovníků.

„Obě strany mají zájem o spolupráci s ohledem na rozvoj vzdělávací a vědecko-výzkumné oblasti z hlediska využití aktuálních a dostupných vědeckých poznatků a celkového zkvalitnění poskytovaných zdravotních služeb a ošetřovatelské péče,“ shrnul děkan Jiří Vévoda.

Vedení fakulty a centra se v memorandu dohodla na formách spolupráce. Ta by měla být zaměřena například na vzájemné kooperace na jednotlivých vzdělávacích činnostech jak pro studenty, tak pro zdravotnické pracovníky, participaci na vědecko-výzkumné činnosti nebo sdílení nových poznatků s ohledem na zkvalitnění poskytované zdravotní a ošetřovatelské péče.

„Výhody spolupráce spatřujeme především ve vzájemném propojení cílů, jejichž společným ukazatelem je vzdělání a budoucí profesní rozvoj nelékařských zdravotnických pracovníků. Pevně věříme, že i další oblasti, jako je například rozvoj vědecko-výzkumné činnosti, budou s ohledem na předmět memoranda akcentovány,“ uvedla přednostka Ústavu ošetřovatelství Daniela Bartoníčková.

Děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda a ředitelka Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotních oborů Jana Nekudová podepsali memorandum o spolupráci. Vedení fakulty si od kontaktu s významným partnerem slibuje propojení cílů, jejichž jmenovatelem je vzdělání a následný profesní rozvoj nelékařských zdravotnických pracovníků.

„Obě strany mají zájem o spolupráci s ohledem na rozvoj vzdělávací a vědecko-výzkumné oblasti z hlediska využití aktuálních a dostupných vědeckých poznatků a celkového zkvalitnění poskytovaných zdravotních služeb a ošetřovatelské péče,“ shrnul děkan Jiří Vévoda.

Vedení fakulty a centra se v memorandu dohodla na formách spolupráce. Ta by měla být zaměřena například na vzájemné kooperace na jednotlivých vzdělávacích činnostech jak pro studenty, tak pro zdravotnické pracovníky, participaci na vědecko-výzkumné činnosti nebo sdílení nových poznatků s ohledem na zkvalitnění poskytované zdravotní a ošetřovatelské péče.

„Výhody spolupráce spatřujeme především ve vzájemném propojení cílů, jejichž společným ukazatelem je vzdělání a budoucí profesní rozvoj nelékařských zdravotnických pracovníků. Pevně věříme, že i další oblasti, jako je například rozvoj vědecko-výzkumné činnosti, budou s ohledem na předmět memoranda akcentovány,“ uvedla přednostka Ústavu ošetřovatelství Daniela Bartoníčková.

Autor hitů, v nichž sází na autentický humor a životní situace. Zpěvák s titulem Objev roku v anketě Zlatý slavík 2021, který o rok později získal v téže kategorii i nominaci na hudební Cenu Anděl. A taky doktorand katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a nový král Olomouckého majálesu UP. Královskou korunu převezme a poté i zazpívá Michal Horák.

Do zahájení letošního Olomouckého majálesu UP už jeho organizátoři odpočítávají hodiny. Během nabitého třídenního programu se na dvou scénách (Zbrojnice a Konvikt) posluchačům nabídne divadlo, workshopy, besedy, hospodský kvíz a samozřejmě i koncerty. Nádvoří Zbrojnice přivítá i Michala Horáka, doktoranda Pedagogické fakulty UP, nového krále Olomouckého majálesu UP, úspěšného písničkáře, jehož písně na YouTube přesahují úctyhodnou hranici jednačtyřicet milionů zhlédnutí. Jeho specifický přístup k hudbě oslovuje posluchače všech cílových skupin. Jak se k hudbě dostal a co ho v tvorbě inspiruje? Odpovědi nejen na tyto otázky nabízíme v krátkém rozhovoru.

Michale, kdy se stalo, že jste v sobě objevil hudebníka?   

V tom, co budu dělat, jsem měl jasno odmala. Na klavír jsem se doma pokoušel hrát už ve třech letech. Nikdy jsem vlastně netíhnul k ničemu jinému, než bylo divadlo a hudba. Vzpomínám si na církevní základní školu v Hradci Králové, kde byla moc hodná řádová sestřička. Ten, kdo tehdy nechtěl být v družině, mohl s ní cvičit na klavír. A tak jsem toho využil a cvičil. I na základní umělecké škole jsem však hrál tak, že jsem si písničku nejprve naposlouchal, jak ji hrála vyučující a pak ji zahrál podle sebe. Paní učitelka občas poznala, že jsem hrál něco jinak, ale louskat noty mě zhruba do patnácti let nebavilo. Svět hudební nauky jsem objevil a cestu k ní si našel až někdy v šestnácti díky učiteli a jazzmanu Radku Škeříkovi. Jemu dnes vděčím za mnohé, díky němu jsem se do hudební nauky zamiloval.

Ze základky jste se přesunul na gymnázium. Nikdy jste nepomýšlel na konzervatoř?

Ne. Hudbě jsem se věnoval po svém. Písničky jsem skládal už jako gymnazista a po maturitě jsem šel studovat na Pedagogickou fakultu UK v Praze, Učitelství pro první stupeň. Do doktorského studia na Univerzitu Palackého jsem pak nastoupil s tím, že bych se chtěl věnovat mezipředmětové edukaci hudební výchovy spojené s jinými předměty. A taky jsem si chtěl vyzkoušet bydlet v Olomouci, kterou jsem vždycky miloval. Už během prvního roku studia jsem však zjistil, že bych daleko více než v mezipředmětové edukaci mohl říct právě v hudební nauce. Tu teď společně s intonací učím jen o něco málo mladší studenty, než jsem já.

Majáles UP s Michalem Horákem

Beseda, Šapitó UC UP, 6. května, od 16:00.

Korunovace a koncert, nádvoří Zbrojnice, 7. května, od 17:00.

Více o Olomouckém majálesu UP zde.

Hudba vás živí, chcete také učit?

Pro mou životní rovnováhu je hodně důležité mít svou činnost rozprostřenou na více místech. Kolotoč hudebního světa, koncertování, vystupování je neustálý adrenalin. Výuka mi přináší něco jako zdravé uzemnění, je to činnost, která má smysl. Takže ano, učit bych chtěl, ale co bude, to vlastně nevím…

Kde pro svou tvorbu hledáte inspiraci?

Ve svých zkušenostech. Když se mi něco přihodí, stává se, že mám potřebu se o zkušenost podělit. Možná i proto, že si myslím, že lidé budou na danou situaci nahlížet podobně. Kupu takových zkušeností mám ze studijního prostředí. Pak čerpám i z různých historek, které se přihodily známým. Většinou pak vyprávěnou příhodu stáhnu v písničce na sebe, aby byla autentičtější. Inspiraci hledám i ve folkloru vesnice, z níž pocházím. K těmto typům historek se většinou dostávám díky tátovi, který je sbírá od starousedlíků. Jsou kouzelné a často i vtipné a já si říkám: jestli o tom nenapíšu já, tak už asi nikdo.

Co dnes vnímáte jako váš úspěch?

Asi bych mohl mluvit o třech CD, na jejichž vzniku jsem spolupracoval s partnery, kterých si velmi vážím. Například ve spolupráci s Janem Steinsdörferem, klavíristou z Chinaski, a Janem Vávrou, dvorním textařem Ewy Farné, vzniklo mé třetí album. Spolupracoval jsem také s jedním z nejvyhledávanějších producentů Filipem Vlčkem, v jehož studiu jsme točili. Osobně však za úspěch spíš považuji jiné věci. Například to, že se mi stane, že za mnou někdo po koncertě přijde a řekne mi, že hudbu začal dělat právě díky mně. Jako úspěch vnímám i to, že mám na koncertech plno, že lidé moje písničky znají. To se totiž nestane za rok, je to výsledek dlouhodobější práce.

I o tom všem budete hovořit během besedy, která má koncertu na Zbrojnici předcházet?

Možná i o tom. Na Olomouckém majálesu UP budu mít koncert již podruhé, hrál jsem zde už před dvěma lety. Letos tu budu mít navíc i besedu, v níž bych rád přiblížil tvůrčí proces psaní. Budeme v Šapitó Konviktu mluvit nejen o tvorbě písní, videoklipů, ale i o českém showbyznysu. A samozřejmě zazní i ukázky některých mých skladeb.