Feed aggregator

Produkci a spotřebě potravin se věnuje letošní festival Země na talíři, který se koná v úterý 16. července v Olomouci. V rámci projektu Hra o klima! Na tahu před změnou klimatu ho pořádají organizace Na mysli, z. ú., výzkumný program Potraviny pro budoucnost Strategie AV21, Ústav experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Pevnost poznání Univerzity Palackého.

Návštěvníci se v Pevnosti poznání mohou od 16 hodin těšit na zajímavý program, jehož součástí je filmová projekce, beseda i praktický workshop. Přehlídka má podle Viktorie Tenzerové z organizace Na mysli, z. ú. upozornit na to, že zajistit do budoucna potraviny pro všechny obyvatele planety nebude jednoduché a řešení je třeba hledat už nyní. „Dostatek potravin je klíčový pro udržení stability a prosperity společnosti. Musíme reagovat na změnu klimatu i na to, že obyvatel planety neustále přibývá. Měli bychom podporovat udržitelnou zemědělskou produkci, minimalizovat erozi půdy a chránit vodní zdroje. Současně je potřeba vyšlechtit plodiny, které budou odolnější, výnosnější a lépe zvládnou změnu klimatu,“ vysvětluje Viktorie Tenzerová.

Festivalovou filmovou projekci odstartuje belgický snímek Vzhůru na pole! od autorů Michaël Antoine, Nicolas Bier a Jean-Simon Gérard. Tento film zavede diváky do různých koutů světa a představí inspirativní příběhy farmářů a farmářek, kteří prosazují udržitelné rodinné a komunitní zemědělství. Snímek také otevírá ožehavý problém dneška, kterým je plýtvání potravinami. Na světě stále trpí hladem 800 milionů lidí, přesto se třetina všeho vyprodukovaného jídla vyhodí nebo znehodnotí.

Hostem letošního festivalu je lesník a včelař Jiří Gottwald, který zcela změnil území vyčerpané intenzivním zemědělstvím.  U Nového Jičína vysadil na pěti hektarech medonosné pásy, krajinotvorný sad a vybudoval tůň.  Jak říká jedna z organizátorek Veronika Miklíková z Na mysli, z. ú., Jiří Gottwald tak v lesích zvýšil druhovou pestrost a hospodaří způsobem, u kterého nevznikají holiny. „Díky tomu se voda vsakuje do půdy postupně, takže se na ní lépe daří rostlinám a nehrozí půdní eroze.  To vše má příznivý vliv na mikroklima krajiny. Na jeho pozemcích se zvyšuje biodiverzita a postupně roste počet druhů živočichů, rostlin, hub a mikroorganismů. Jiří Gottwald nepoužívá herbicidy a umělá hnojiva a projekt využívá také ke vzdělávacím účelům,“ dodává Veronika Miklíková.

Součástí festivalu je také praktický workshop zaměřený na výrobu kombuchy. Zájemci se dozví vše o jejím využití a zdravotních přínosech. Nebudou chybět ani zajímavé recepty a ochutnávka v různých stádiích vývoje od čaje přes vykvašenou kombuchu až po kombuchový ocet.

Festival Země na talíři se uskuteční v úterý 16. července od 16 hodin v Pevnosti poznání. Vstup je zdarma.

 

Vedoucím CATRIN-CRH, jedné ze tří divizí CATRIN Univerzity Palackého, je od května letošního roku odborník na chemickou biologii rostlinných hormonů Lukáš Spíchal. Ve funkci vystřídal Ivo Fréborta, který již o tento post neusiloval.

Dosud jste vedl jednu z výzkumných skupin CATRIN. Proč jste se rozhodl ucházet o pozici vedoucího CATRIN-CRH?

Jakožto vedoucí výzkumné skupiny Fenotypizace, která je svým zaměřením a personálním složením interdisciplinární, jsem vnímal obrovskou perspektivu a potenciál spolupráce mezi skupinami v rámci CATRIN- CRH, ale i mezi skupinami napříč divizemi CATRIN. Snažil jsem se tento potenciál využít a úspěšné budování těchto interakcí se již promítá do publikačních a projektových úspěchů, z čehož mám upřímnou radost. Motivací ucházet se o post vedoucího divize bylo tedy, mimo jiné, zúročit tyto zkušenosti a z pozice vedoucího podporovat tyto vazby a stimulovat tvorbu nových. Chtěl bych, aby se výzkumné skupiny CATRIN-CRH tematicky maximálně propojily ve směřování za společným výzkumným cílem reagujícím na výzvy z oblastí potravinové bezpečnosti, udržitelného zemědělství a změn klimatu pomocí inovativních řešení.  

Je jednou z cest k tomuto cíli nedávná restrukturalizace výzkumných skupin?

Ano, měl jsem pocit, že přílišná atomizace do menších skupin vytváří mentální bariéry a podporuje spíše snahu vnitřně soutěžit. To není ku prospěchu celku. Právě odstranění těchto bariér může posílit uvědomění si vzájemné prospěšnosti. Sloučil jsem skupiny, kde tematické či projektové propojení již existovalo. Navíc jsem tím chtěl spojit některé skupiny tak, aby tvořily komplexnější týmy navzájem komplementárních pracovníků a byly vyváženější z hlediska svého potenciálu ve směru k základnímu a aplikovanému výzkumu.

Jaké další úkoly jste si stanovil?

Rád bych dále zvýšil grantovou úspěšnost, vytvořil strategická partnerství s výzkumnými institucemi v ČR a zahraničí a komerční sférou. Chtěl bych maximálně podpořit růst mladých, nadějných vědců. CATRIN-CRH je již nyní místem, kam přijíždí mnoho studentů a výzkumníků ze zahraničí na kratší i delší výzkumné pobyty. Budu se snažit, aby tímto naše divize, jakožto hrdá součást VŠÚ CATRIN, pomohla budovat dobré jméno Univerzity Palackého ve světě.

Zmínil jste, že budování interakcí se již promítá do publikačních a projektových úspěchů. Můžete být konkrétnější?

Dobrým příkladem je projekt Horizon Europe PATAFEST, na kterém se podílí hned dvě skupiny CATRIN-CRH. Diskuze, které spolu členové z dosti tematicky odlišných oblastí byli nuceni vést při přípravě projektu, ale i nyní v průběhu jeho řešení, vedly k většímu vzájemnému pochopení a nalezení styčných bodů. Generovaly nové náměty na další společné projekty, které byly společně podány, a doufám, že některé z nich získají finanční podporu. V oblasti publikací je určitě dobrým příkladem propojení mezi skupinami Fenotypizace a Fytochemie, které vlastně vyústilo ve formální spojení do jedné výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím.

Pro CATRIN je důležitý i transfer poznatků do praxe. Máte nějaké plány i v této oblasti?

Ano, úspěšná valorizace nových vlastních poznatků je jednou z klíčových oblastí, kterým se chci věnovat. Vzhledem ke svým letitým zkušenostem s různými formami valorizace know-how přes projekty aplikovaného výzkumu s průmyslovými partnery, licencování know-how i založení a vedení spin-out společnosti si dobře uvědomuji všechny stránky tohoto procesu. Tedy nejen to, že vznikne výsledek s komerčním potenciálem, ale také vše, co to obnáší zvenčí, ale i uvnitř skupiny. V tomto ohledu se můžu opřít o skvělý tým oddělení transferu technologií CATRIN, se kterým již mapujeme potenciál jednotlivých skupin a spolupracujeme na vytvoření strategie pro CATRIN-CRH.

Co vás během prvních týdnů ve funkci překvapilo a z čeho máte největší radost?

Vzhledem k tomu, že v CATRIN-CRH působím od počátku a její fungování jsem již znal z pozice vedoucího výzkumné skupiny, tak těch překvapení moc nebylo. Radost mám určitě z pozitivního přijetí mých vizí na úrovni vedení CATRIN a ostatních divizí, včetně jejich výzkumných skupin, a okamžité podpory vedoucích skupin k propojení našich témat. Prvním skvělým výsledkem by mohlo být zřízení společného pracoviště rozšiřujícího výzkum v oblasti biosenzingu, který je skvěle rozběhnut v CATRIN- RCPTM, do témat rostlinné produkce a potravinové bezpečnosti řešených v CATRIN-CRH.

Jak vidíte CATRIN-CRH nyní a kde byste ji rád viděl na konci vašeho funkčního období?

CATRIN-CRH se nyní nachází v období nutné stabilizace a adaptace na podmínky, ve kterých jako část vysokoškolského ústavu na UP vznikla a s nimiž se musí potýkat. Vzhledem ke způsobu financování silně orientovaném na projekty jsme již prokázali, že dokážeme získat dostatek financí z evropských a národních soutěží. Rád bych viděl CATRIN-CRH jako jeden tým, který bude díky své multidisciplinaritě schopný nacházet nová, na UP doposud neřešená témata, atraktivní pro studenty a mladé vědce ze zahraničí. Rád bych také viděl CATRIN-CRH jako vyhledávaného a úspěšného partnera v rámci mezinárodních konsorcií, ale také pro průmyslové partnery.

Vedoucím CATRIN-CRH, jedné ze tří divizí CATRIN Univerzity Palackého, je od května letošního roku odborník na chemickou biologii rostlinných hormonů Lukáš Spíchal. Ve funkci vystřídal Ivo Fréborta, který již o tento post neusiloval.

Dosud jste vedl jednu z výzkumných skupin CATRIN. Proč jste se rozhodl ucházet o pozici vedoucího CATRIN-CRH?

Jakožto vedoucí výzkumné skupiny Fenotypizace, která je svým zaměřením a personálním složením interdisciplinární, jsem vnímal obrovskou perspektivu a potenciál spolupráce mezi skupinami v rámci CATRIN- CRH, ale i mezi skupinami napříč divizemi CATRIN. Snažil jsem se tento potenciál využít a úspěšné budování těchto interakcí se již promítá do publikačních a projektových úspěchů, z čehož mám upřímnou radost. Motivací ucházet se o post vedoucího divize bylo tedy, mimo jiné, zúročit tyto zkušenosti a z pozice vedoucího podporovat tyto vazby a stimulovat tvorbu nových. Chtěl bych, aby se výzkumné skupiny CATRIN-CRH tematicky maximálně propojily ve směřování za společným výzkumným cílem reagujícím na výzvy z oblastí potravinové bezpečnosti, udržitelného zemědělství a změn klimatu pomocí inovativních řešení.  

Je jednou z cest k tomuto cíli nedávná restrukturalizace výzkumných skupin?

Ano, měl jsem pocit, že přílišná atomizace do menších skupin vytváří mentální bariéry a podporuje spíše snahu vnitřně soutěžit. To není ku prospěchu celku. Právě odstranění těchto bariér může posílit uvědomění si vzájemné prospěšnosti. Sloučil jsem skupiny, kde tematické či projektové propojení již existovalo. Navíc jsem tím chtěl spojit některé skupiny tak, aby tvořily komplexnější týmy navzájem komplementárních pracovníků a byly vyváženější z hlediska svého potenciálu ve směru k základnímu a aplikovanému výzkumu.

Jaké další úkoly jste si stanovil?

Rád bych dále zvýšil grantovou úspěšnost, vytvořil strategická partnerství s výzkumnými institucemi v ČR a zahraničí a komerční sférou. Chtěl bych maximálně podpořit růst mladých, nadějných vědců. CATRIN-CRH je již nyní místem, kam přijíždí mnoho studentů a výzkumníků ze zahraničí na kratší i delší výzkumné pobyty. Budu se snažit, aby tímto naše divize, jakožto hrdá součást VŠÚ CATRIN, pomohla budovat dobré jméno Univerzity Palackého ve světě.

Zmínil jste, že budování interakcí se již promítá do publikačních a projektových úspěchů. Můžete být konkrétnější?

Dobrým příkladem je projekt Horizon Europe PATAFEST, na kterém se podílí hned dvě skupiny CATRIN-CRH. Diskuze, které spolu členové z dosti tematicky odlišných oblastí byli nuceni vést při přípravě projektu, ale i nyní v průběhu jeho řešení, vedly k většímu vzájemnému pochopení a nalezení styčných bodů. Generovaly nové náměty na další společné projekty, které byly společně podány, a doufám, že některé z nich získají finanční podporu. V oblasti publikací je určitě dobrým příkladem propojení mezi skupinami Fenotypizace a Fytochemie, které vlastně vyústilo ve formální spojení do jedné výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím.

Pro CATRIN je důležitý i transfer poznatků do praxe. Máte nějaké plány i v této oblasti?

Ano, úspěšná valorizace nových vlastních poznatků je jednou z klíčových oblastí, kterým se chci věnovat. Vzhledem ke svým letitým zkušenostem s různými formami valorizace know-how přes projekty aplikovaného výzkumu s průmyslovými partnery, licencování know-how i založení a vedení spin-out společnosti si dobře uvědomuji všechny stránky tohoto procesu. Tedy nejen to, že vznikne výsledek s komerčním potenciálem, ale také vše, co to obnáší zvenčí, ale i uvnitř skupiny. V tomto ohledu se můžu opřít o skvělý tým oddělení transferu technologií CATRIN, se kterým již mapujeme potenciál jednotlivých skupin a spolupracujeme na vytvoření strategie pro CATRIN-CRH.

Co vás během prvních týdnů ve funkci překvapilo a z čeho máte největší radost?

Vzhledem k tomu, že v CATRIN-CRH působím od počátku a její fungování jsem již znal z pozice vedoucího výzkumné skupiny, tak těch překvapení moc nebylo. Radost mám určitě z pozitivního přijetí mých vizí na úrovni vedení CATRIN a ostatních divizí, včetně jejich výzkumných skupin, a okamžité podpory vedoucích skupin k propojení našich témat. Prvním skvělým výsledkem by mohlo být zřízení společného pracoviště rozšiřujícího výzkum v oblasti biosenzingu, který je skvěle rozběhnut v CATRIN- RCPTM, do témat rostlinné produkce a potravinové bezpečnosti řešených v CATRIN-CRH.

Jak vidíte CATRIN-CRH nyní a kde byste ji rád viděl na konci vašeho funkčního období?

CATRIN-CRH se nyní nachází v období nutné stabilizace a adaptace na podmínky, ve kterých jako část vysokoškolského ústavu na UP vznikla a s nimiž se musí potýkat. Vzhledem ke způsobu financování silně orientovaném na projekty jsme již prokázali, že dokážeme získat dostatek financí z evropských a národních soutěží. Rád bych viděl CATRIN-CRH jako jeden tým, který bude díky své multidisciplinaritě schopný nacházet nová, na UP doposud neřešená témata, atraktivní pro studenty a mladé vědce ze zahraničí. Rád bych také viděl CATRIN-CRH jako vyhledávaného a úspěšného partnera v rámci mezinárodních konsorcií, ale také pro průmyslové partnery.

Což takhle se v létě na chvíli zastavit a trochu si zafilozofovat? Třeba u knihy, která přímo vybízí k sebekultivaci a sebereflexi. Mencius je stěžejní text konfuciánské filozofie. V prvním českém překladu ho nedávno představilo Vydavatelství UP a my vám jej přinášíme jako druhý letošní tip na letní prázdninové čtení.

Okno do nitra konfucianismu z pera „prvního čínského politologa“. Tak by se ve zkratce dal podle překladatele Ivo Pajorka Mencius charakterizovat. Mistr Mencius byl následovníkem Konfucia a současníkem Alexandra Velikého, Platóna či Aristotela. Jeho významné působení v čínských zemích ve 4. století před naším letopočtem bylo dlouhou dobu přehlíženo. Uznání ze strany historiků a literárních vědců se proto dočkal až o několik stovek let později, kdy se Mencius zařadil k dalším stěžejním konfuciánským dílům – Konfuciovým Hovorům, Velkému učení a Doktríně středu.

Ve svém dialogickém díle mistr Mencius proklamuje na svou dobu progresivní myšlenky sebekultivace a sebereflexe jako protiváhy vůči vojenským strategiím a nabízí pragmatický idealismus, který zanechal v čínské kultuře hluboké stopy. „S trochou nadsázky lze říct, že Mencius byl prvním čínským politologem. Navzdory neutěšené situaci v éře válčících států věřil, že každý člověk je nadán k dobru. Putoval za lenními knížaty a radil jim, aby si získávala poddané svými ctnostmi, nikoli pouze silou,“ říká k filozofickému spisu Pajorek.

Svého Mencia si můžete pořídit v tištěné i elektronické verzi na VUP shopu. Jde o vůbec první vlaštovku z nové edice Dálný východ, na které spolupracuje Vydavatelství UP s katedrou asijských studií FF UP a která má za cíl přinášet významné texty východoasijské literatury a přibližovat čtenářům tamější kulturní i historické aspekty.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Což takhle se v létě na chvíli zastavit a trochu si zafilozofovat? Třeba u knihy, která přímo vybízí k sebekultivaci a sebereflexi. Mencius je stěžejní text konfuciánské filozofie. V prvním českém překladu ho nedávno představilo Vydavatelství UP a my vám jej přinášíme jako druhý letošní tip na letní prázdninové čtení.

Okno do nitra konfucianismu z pera „prvního čínského politologa“. Tak by se ve zkratce dal podle překladatele Ivo Pajorka Mencius charakterizovat. Mistr Mencius byl následovníkem Konfucia a současníkem Alexandra Velikého, Platóna či Aristotela. Jeho významné působení v čínských zemích ve 4. století před naším letopočtem bylo dlouhou dobu přehlíženo. Uznání ze strany historiků a literárních vědců se proto dočkal až o několik stovek let později, kdy se Mencius zařadil k dalším stěžejním konfuciánským dílům – Konfuciovým Hovorům, Velkému učení a Doktríně středu.

Ve svém dialogickém díle mistr Mencius proklamuje na svou dobu progresivní myšlenky sebekultivace a sebereflexe jako protiváhy vůči vojenským strategiím a nabízí pragmatický idealismus, který zanechal v čínské kultuře hluboké stopy. „S trochou nadsázky lze říct, že Mencius byl prvním čínským politologem. Navzdory neutěšené situaci v éře válčících států věřil, že každý člověk je nadán k dobru. Putoval za lenními knížaty a radil jim, aby si získávala poddané svými ctnostmi, nikoli pouze silou,“ říká k filozofickému spisu Pajorek.

Svého Mencia si můžete pořídit v tištěné i elektronické verzi na VUP shopu. Jde o vůbec první vlaštovku z nové edice Dálný východ, na které spolupracuje Vydavatelství UP s katedrou asijských studií FF UP a která má za cíl přinášet významné texty východoasijské literatury a přibližovat čtenářům tamější kulturní i historické aspekty.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Olomouc opět přivítá zájemce o češtinu. Už tuto neděli se na nádvoří Filozofické fakulty Univerzity Palackého poprvé potká téměř stovka studentů osmatřicátého ročníku Letní školy slovanských studií. Nejpočetnější skupinou budou letos Američané.

S cílem učit se česky přijedou do Olomouce lidé z různých koutů Evropy, dále například i z Egypta, Japonska, Koreje, Austrálie, Singapore či Mexika. Nejpočetnější skupinou však letos budou Američané. Téměř stočlennou skupinu budou i letos tvořit lidé rozdílných věkových kategorií.

„Do prostor filozofické fakulty dorazí například osmasedmdesátiletý Ital Antonio. Češtinu se sem přijede učit už podruhé. Přijede i dvaasedmdesátiletý Američan Michael či šestnáctiletý Hideaki z japonského Nagana, jenž se naší letní školy zúčastní se svou maminkou. Početně největší skupinu budou tvořit Američané, přijede jich deset,“ uvedla Pavla Poláchová, ředitelka Letní školy slovanských studií FF UP s tím, že hojnou americkou skupinu následuje devět zájemců o češtinu z Německa, osm pak z Polska.

Tradičně mívají zájem o tuto školu i cizinci, kteří žijí v České republice, mimo jiné pro cizince, kteří navíc pracují na Univerzitě Palackého, má škola připravené i slevy. Není žádnou výjimkou, že se posluchači a posluchačky účastní olomoucké letní školy opakovaně.

„Hned po příjezdu, během prvního víkendu, projdou všichni studenti rozřazovacími testy. Uskuteční se v ústní formě. Podle pokročilosti pak posluchače rozdělíme do devíti skupin. Nabídneme tak start ve výuce češtiny úplným začátečníkům, ale i zajímavé hodiny, v nichž se zdokonalí v češtině i velmi pokročilí studenti,“ doplnila Pavla Poláchová.

Během odpoledních jazykových aktivit se budou posluchači moci zdokonalovat ve výslovnosti, škola jim nabídne i gramatické a konverzační workshopy. Kromě češtiny budou pro zájemce otevřené kurzy ukrajinštiny a ruštiny pod vedením zkušené lektorky Larysy Sazanovych ze Záporoží.

I letos budou studenty učit pedagogové Filozofické fakulty Univerzity Palackého, její absolventi a dále externisté, kteří během akademického roku působí na lektorátech v Rumunsku a v Polsku.

Podle ředitelky letní školy jezdí zahraniční studenti se zájmem o češtinu do Olomouce velmi rádi, jistou roli v tom sehrává nejen kvalita výuky, jedinečnost místa výuky, samotné město Olomouc, ale i další doprovodný program. I ten podle ní bude letos bohatý.

„Studenti navštíví pivovar Tvarg ve Velké Bystřici, olomoucké Arcidiecézní muzeum, Pevnost poznání UP či Telegraph, budou moci vystoupat i na radniční věž. V rámci filmového klubu jim budeme promítat české filmy pod širým nebem na nádvoří filozofické fakulty, tradiční divadelní workshop se uskuteční opět ve spolupráci s divadlem Nabalkoně. Nabídneme jim i workshop lidových tanců a písniček, folklorní večer s cimbálovkou a workshop hlaholice. I letos se uskuteční mezinárodní piknik, během něhož budou studenti prezentovat pochutiny zemí, z nichž pocházejí, budeme také opékat buřty. Jako novinku máme pro studenty připravenou přednášku a následnou vernisáž výstavy s názvem České a moravské lidové kroje. Přednášku prosloví autorka kreseb Jarmila Opletalová. I letos nabídneme celodenní výlety, chystáme se do Mikulova, Moravského krasu a do Ostravy,“ uzavřela Pavla Poláchová.  

Letní škola slovanských studií FF UP se uskuteční od 13. července do 11. srpna v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého (Křížkovského 10).

Olomouc opět přivítá zájemce o češtinu. Už tuto neděli se na nádvoří Filozofické fakulty Univerzity Palackého poprvé potká téměř stovka studentů osmatřicátého ročníku Letní školy slovanských studií. Nejpočetnější skupinou budou letos Američané.

S cílem učit se česky přijedou do Olomouce lidé z různých koutů Evropy, dále například i z Egypta, Japonska, Koreje, Austrálie, Singapore či Mexika. Nejpočetnější skupinou však letos budou Američané. Téměř stočlennou skupinu budou i letos tvořit lidé rozdílných věkových kategorií.

„Do prostor filozofické fakulty dorazí například osmasedmdesátiletý Ital Antonio. Češtinu se sem přijede učit už podruhé. Přijede i dvaasedmdesátiletý Američan Michael či šestnáctiletý Hideaki z japonského Nagana, jenž se naší letní školy zúčastní se svou maminkou. Početně největší skupinu budou tvořit Američané, přijede jich deset,“ uvedla Pavla Poláchová, ředitelka Letní školy slovanských studií FF UP s tím, že hojnou americkou skupinu následuje devět zájemců o češtinu z Německa, osm pak z Polska.

Tradičně mívají zájem o tuto školu i cizinci, kteří žijí v České republice, mimo jiné pro cizince, kteří navíc pracují na Univerzitě Palackého, má škola připravené i slevy. Není žádnou výjimkou, že se posluchači a posluchačky účastní olomoucké letní školy opakovaně.

„Hned po příjezdu, během prvního víkendu, projdou všichni studenti rozřazovacími testy. Uskuteční se v ústní formě. Podle pokročilosti pak posluchače rozdělíme do devíti skupin. Nabídneme tak start ve výuce češtiny úplným začátečníkům, ale i zajímavé hodiny, v nichž se zdokonalí v češtině i velmi pokročilí studenti,“ doplnila Pavla Poláchová.

Během odpoledních jazykových aktivit se budou posluchači moci zdokonalovat ve výslovnosti, škola jim nabídne i gramatické a konverzační workshopy. Kromě češtiny budou pro zájemce otevřené kurzy ukrajinštiny a ruštiny pod vedením zkušené lektorky Larysy Sazanovych ze Záporoží.

I letos budou studenty učit pedagogové Filozofické fakulty Univerzity Palackého, její absolventi a dále externisté, kteří během akademického roku působí na lektorátech v Rumunsku a v Polsku.

Podle ředitelky letní školy jezdí zahraniční studenti se zájmem o češtinu do Olomouce velmi rádi, jistou roli v tom sehrává nejen kvalita výuky, jedinečnost místa výuky, samotné město Olomouc, ale i další doprovodný program. I ten podle ní bude letos bohatý.

„Studenti navštíví pivovar Tvarg ve Velké Bystřici, olomoucké Arcidiecézní muzeum, Pevnost poznání UP či Telegraph, budou moci vystoupat i na radniční věž. V rámci filmového klubu jim budeme promítat české filmy pod širým nebem na nádvoří filozofické fakulty, tradiční divadelní workshop se uskuteční opět ve spolupráci s divadlem Nabalkoně. Nabídneme jim i workshop lidových tanců a písniček, folklorní večer s cimbálovkou a workshop hlaholice. I letos se uskuteční mezinárodní piknik, během něhož budou studenti prezentovat pochutiny zemí, z nichž pocházejí, budeme také opékat buřty. Jako novinku máme pro studenty připravenou přednášku a následnou vernisáž výstavy s názvem České a moravské lidové kroje. Přednášku prosloví autorka kreseb Jarmila Opletalová. I letos nabídneme celodenní výlety, chystáme se do Mikulova, Moravského krasu a do Ostravy,“ uzavřela Pavla Poláchová.  

Letní škola slovanských studií FF UP se uskuteční od 13. července do 11. srpna v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého (Křížkovského 10).