Feed aggregator

Výrazně nižší úhyny včelstev hlásí po zimě tuzemští včelaři. Zimní měsíce nepřežilo 12,2 % včelstev, což je ve srovnání s předchozí sezónou 2022/2023 pokles o 4,3 procentního bodu. Vyplývá to z letošního ročníku monitoringu úspěšnosti zimování včelstev COLOSS. Do 11. ročníku tohoto projektu, který koordinují vědci z přírodovědecké fakulty, se letos zapojilo rekordních 2 974 včelařek a včelařů. Ti zazimovali celkem 38 580 včelstev, monitoring tak obsáhl 4,8 % registrovaných chovatelů a 5,4 % registrovaných včelstev v ČR.

„V uplynulé sezóně byly ztráty včelstev v České republice nižší, než je dlouhodobý průměr. Celkově lze tedy říci, že sezóna byla z pohledu minimalizace úhynů včelstev úspěšná. Ztráty z našeho posledního monitoringu se přibližují úrovním z let 2017 až 2019, kdy se pohybovaly mezi 12 až 13 procenty,“ uvedl Jiří Danihlík z katedry biochemie PřF UP. Nejvyšší míru úhynů po zimě hlásí chovatelé z Jihomoravského kraje (18,4 %) a Libereckého kraje (17,0 %). Naopak nejnižší ztráty jsou zaznamenány v Karlovarském kraji (8,1 %) a Plzeňském kraji (8,9 %).

Získaná data o ztrátách včelstev odborníci zanesli do mapy. Vycházeli přitom z poštovních směrovacích čísel, která včelaři zapsali do dotazníků. „Při vytváření mapy jsme dbali na to, aby byla co nejvíce reprezentativní. Vybírali jsme proto PSČ, u nichž máme informace o dvou nebo více procentech registrovaných včelstev oproti datům od Ministerstva zemědělství. Zobrazená data díky tomu lépe odrážejí skutečnost a mapa zobrazuje lokální rozdíly v úhynu včelstev,“ řekl Jan Brus z katedry geoinformatiky. Oblasti s omezenými informacemi nebo žádnými informacemi nejsou v mapě zahrnuty.

Počet poštovních směrovacích čísel, kde odborníci získali údaje od dvou a více procent zastoupených včelstev, v letošním průzkumu COLOSS vzrostl z loňských 584 na 820. „Tento nárůst je dán větším zapojením chovatelů. Díky tomu se v mezinárodním srovnání řadíme ke státům, které velmi výrazně přispívají do mezinárodní databáze dat o úhynech a poskytují tak spolehlivá data k mezinárodnímu srovnání,“ upozornil Jiří Danihlík.

Včely nejvíce ohrožují choroby včel, především varroóza, kterou by v následujících měsících měli chovatelé bedlivě sledovat a včas včelstva ošetřit, aby zabránili úhynům včelstev i v nadcházejícím období. Pro včelstva je taky důležitý vývoj počasí, které výrazně ovlivňuje produkci medu. V loňském roce přibližně třetina respondentů průzkumu považovala svou mednou produkci za podprůměrnou až nízkou. „Kolik medu budou mít včelaři v letošním roce, zjistíme přibližně v polovině prázdnin, kdy už bude mít většina chovatelů med vytočený a připravený k prodeji,“ doplnil Jiří Danihlík.

Výrazně nižší úhyny včelstev hlásí po zimě tuzemští včelaři. Zimní měsíce nepřežilo 12,2 % včelstev, což je ve srovnání s předchozí sezónou 2022/2023 pokles o 4,3 procentního bodu. Vyplývá to z letošního ročníku monitoringu úspěšnosti zimování včelstev COLOSS. Do 11. ročníku tohoto projektu, který koordinují vědci z přírodovědecké fakulty, se letos zapojilo rekordních 2 974 včelařek a včelařů. Ti zazimovali celkem 38 580 včelstev, monitoring tak obsáhl 4,8 % registrovaných chovatelů a 5,4 % registrovaných včelstev v ČR.

„V uplynulé sezóně byly ztráty včelstev v České republice nižší, než je dlouhodobý průměr. Celkově lze tedy říci, že sezóna byla z pohledu minimalizace úhynů včelstev úspěšná. Ztráty z našeho posledního monitoringu se přibližují úrovním z let 2017 až 2019, kdy se pohybovaly mezi 12 až 13 procenty,“ uvedl Jiří Danihlík z katedry biochemie PřF UP. Nejvyšší míru úhynů po zimě hlásí chovatelé z Jihomoravského kraje (18,4 %) a Libereckého kraje (17,0 %). Naopak nejnižší ztráty jsou zaznamenány v Karlovarském kraji (8,1 %) a Plzeňském kraji (8,9 %).

Získaná data o ztrátách včelstev odborníci zanesli do mapy. Vycházeli přitom z poštovních směrovacích čísel, která včelaři zapsali do dotazníků. „Při vytváření mapy jsme dbali na to, aby byla co nejvíce reprezentativní. Vybírali jsme proto PSČ, u nichž máme informace o dvou nebo více procentech registrovaných včelstev oproti datům od Ministerstva zemědělství. Zobrazená data díky tomu lépe odrážejí skutečnost a mapa zobrazuje lokální rozdíly v úhynu včelstev,“ řekl Jan Brus z katedry geoinformatiky. Oblasti s omezenými informacemi nebo žádnými informacemi nejsou v mapě zahrnuty.

Počet poštovních směrovacích čísel, kde odborníci získali údaje od dvou a více procent zastoupených včelstev, v letošním průzkumu COLOSS vzrostl z loňských 584 na 820. „Tento nárůst je dán větším zapojením chovatelů. Díky tomu se v mezinárodním srovnání řadíme ke státům, které velmi výrazně přispívají do mezinárodní databáze dat o úhynech a poskytují tak spolehlivá data k mezinárodnímu srovnání,“ upozornil Jiří Danihlík.

Včely nejvíce ohrožují choroby včel, především varroóza, kterou by v následujících měsících měli chovatelé bedlivě sledovat a včas včelstva ošetřit, aby zabránili úhynům včelstev i v nadcházejícím období. Pro včelstva je taky důležitý vývoj počasí, které výrazně ovlivňuje produkci medu. V loňském roce přibližně třetina respondentů průzkumu považovala svou mednou produkci za podprůměrnou až nízkou. „Kolik medu budou mít včelaři v letošním roce, zjistíme přibližně v polovině prázdnin, kdy už bude mít většina chovatelů med vytočený a připravený k prodeji,“ doplnil Jiří Danihlík.

Nasát italskou atmosféru přímo v centru města, popovídat si v italštině, při skleničce prosecca oprášit stará a navázat nová přátelství. Za tímto účelem se potkali při zbrusu nové akci Aperitivo Italiano všichni ti, kteří italštinu učí, studují či ti, kteří ji mají jen jednoduše rádi.

S cílem iniciovat spolupráci s dalšími školami a institucemi, které se věnují šíření italského kulturního dědictví, uspořádala italská sekce katedry romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého první ročník setkání Aperitivo Italiano.

„Jednalo se o neformální akci, při níž si italianisté, příznivci italštiny a italského kulturního bohatství mohli při skleničce prosecca promluvit italsky. Našim cílem bylo i zjistit, na kolik je o akce tohoto druhu v Olomouci zájem. I proto jsme pozvali snad všechny, kteří italštinu v Olomouci učí, studují či ji mají rádi. Nezapomněli jsme samozřejmě ani na rodilé mluvčí. Zjistili jsme, že tady žije nejen spousta lidí, kteří si rádi popovídají italsky, ale i Italů, kteří se zde usadili, hodlají usadit, anebo jsou pyšní na to, že v Olomouci studují nebo studovali. Společně s dalšími kolegy, kteří projevili zájem, už plánujeme další setkání,“ uvedla italianistka Eva Skříčková z katedry romanistiky FF UP. 

Pozvání k účasti na prvním ročníku v olomouckém Green Baru přijali studenti konzervatoře v Olomouci se svou vyučující, bývalou studentkou Italské filologie Kristýnou Navrátilovou. Na setkání zamířila i Společnost Přátel Itálie se svým předsedou Kvidem Sandronim, Italové, kteří v Olomouci pracují, studenti střední zdravotnické školy s vyučující Martinou Pračkeovou, studenti Jazykové školy Uplift, italští studenti, kteří zde pobývají v rámci programu Erasmus či obyvatelé Olomouce, kteří mají k italštině blízko.  

„Nabídli jsme jim výstavu fotek Benátek, italskou lidovou hudbu i italské menu těch nejvybranějších pochoutek. Studenti naší Italské filologie zahráli na harmoniku a na housle, posluchačky konzervatoře zazpívaly a zahrály na kytaru. Akci uzavřel malý koncert klasické hudby. Byli jsme potěšeni, že pozvání přijal a na violoncello nám zahrál mladý Alberto Brazzale z italské sýrárny GranMoravia. Jsme spokojeni, že se akce vydařila a moc se těšíme na další ročníky,“ dodala Eva Skříčková.

Nasát italskou atmosféru přímo v centru města, popovídat si v italštině, při skleničce prosecca oprášit stará a navázat nová přátelství. Za tímto účelem se potkali při zbrusu nové akci Aperitivo Italiano všichni ti, kteří italštinu učí, studují či ti, kteří ji mají jen jednoduše rádi.

S cílem iniciovat spolupráci s dalšími školami a institucemi, které se věnují šíření italského kulturního dědictví, uspořádala italská sekce katedry romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého první ročník setkání Aperitivo Italiano.

„Jednalo se o neformální akci, při níž si italianisté, příznivci italštiny a italského kulturního bohatství mohli při skleničce prosecca promluvit italsky. Našim cílem bylo i zjistit, na kolik je o akce tohoto druhu v Olomouci zájem. I proto jsme pozvali snad všechny, kteří italštinu v Olomouci učí, studují či ji mají rádi. Nezapomněli jsme samozřejmě ani na rodilé mluvčí. Zjistili jsme, že tady žije nejen spousta lidí, kteří si rádi popovídají italsky, ale i Italů, kteří se zde usadili, hodlají usadit, anebo jsou pyšní na to, že v Olomouci studují nebo studovali. Společně s dalšími kolegy, kteří projevili zájem, už plánujeme další setkání,“ uvedla italianistka Eva Skříčková z katedry romanistiky FF UP. 

Pozvání k účasti na prvním ročníku v olomouckém Green Baru přijali studenti konzervatoře v Olomouci se svou vyučující, bývalou studentkou Italské filologie Kristýnou Navrátilovou. Na setkání zamířila i Společnost Přátel Itálie se svým předsedou Kvidem Sandronim, Italové, kteří v Olomouci pracují, studenti střední zdravotnické školy s vyučující Martinou Pračkeovou, studenti Jazykové školy Uplift, italští studenti, kteří zde pobývají v rámci programu Erasmus či obyvatelé Olomouce, kteří mají k italštině blízko.  

„Nabídli jsme jim výstavu fotek Benátek, italskou lidovou hudbu i italské menu těch nejvybranějších pochoutek. Studenti naší Italské filologie zahráli na harmoniku a na housle, posluchačky konzervatoře zazpívaly a zahrály na kytaru. Akci uzavřel malý koncert klasické hudby. Byli jsme potěšeni, že pozvání přijal a na violoncello nám zahrál mladý Alberto Brazzale z italské sýrárny GranMoravia. Jsme spokojeni, že se akce vydařila a moc se těšíme na další ročníky,“ dodala Eva Skříčková.

Rektor Univerzity Palackého Martin Procházka by měl od nového akademického roku vést evropskou univerzitní síť Aurora. Do funkce prezidenta bude s největší pravděpodobností potvrzen už na konci května v italské Neapoli, kde proběhne setkání Aurora Spring Biannual 2024. Olomoucký rektor je jediným kandidátem, v září by tak nahradil současného prezidenta, kterým je rektor Islandské univerzity Jon Atli Benediktson.

Univerzita Palackého se stala součástí Aurory v roce 2020, a to na úrovni přidruženého člena. Po roce a půl intenzivní kooperace s dalšími univerzitami se pak v květnu roku 2022 stala plnohodnotným členem globálního univerzitního konsorcia Aurora Network.

Členové Aurory se pravidelně setkávají při konferencích Aurora Biannual. Poslední z nich hostila v říjnu 2023 Univerzita Palackého, další se bude konat od 27. do 30. května na Neapolské univerzitě Fridricha II. Během konference bude mimo jiné zasedat Aurora General Council, jejiž členové budou o novém prezidentovi hlasovat. Poté je naplánovaný oficiální ceremoniál s předáním prezidenství.

„Nemohu předpovídat výsledek volby, ale myslím, že můžeme očekávat pozitivní výsledek. To, že se rektor UP Martin Procházka stane novým prezidentem Aurory, předjímá již jeho nynější pozice president-elect. Na tu byl totiž nominován už na počátku letošního roku, je jediným kandidátem a má zajištěnou většinovou podporu členů Aurora General Council, kteří prezidenta volí,“ říká prorektor pro strategii a vnější vztahy UP Michal Malacka, který zároveň působí na UP v pozici Aurora Strategic Manager.

Na programu Aurora Spring Biannual 2024 je dále například plenární diskuze o inovacích ve vzdělávání a učení a o roli univerzitních aliancí v proměně evropského vysokého školství. Prorektor Michal Malacka pak bude členem panelu Aurora Stakeholder Engagement. Zasedat bude také Studentská rada Aurory, jejíž prezident Hanuš Patera je studentem psychologie na Filozofické fakultě UP. V neposlední řadě se chystá podpis Plánu udržitelného rozvoje Aurory – ten vznikl díky práci týmu Sustainable Campus, který vede právě Univerzita Palackého.

Univerzitní síť Aurora sdružuje 9 evropských výzkumných univerzit, které mají přes 260 000 studentů. Společně s přidruženými partnery chtějí posunout evropské vysoké školství dál a společně fungovat jako jeden kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výzkumné a výukové materiály, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Členské univerzity kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Rektor Univerzity Palackého Martin Procházka by měl od nového akademického roku vést evropskou univerzitní síť Aurora. Do funkce prezidenta bude s největší pravděpodobností potvrzen už na konci května v italské Neapoli, kde proběhne setkání Aurora Spring Biannual 2024. Olomoucký rektor je jediným kandidátem, v září by tak nahradil současného prezidenta, kterým je rektor Islandské univerzity Jon Atli Benediktson.

Univerzita Palackého se stala součástí Aurory v roce 2020, a to na úrovni přidruženého člena. Po roce a půl intenzivní kooperace s dalšími univerzitami se pak v květnu roku 2022 stala plnohodnotným členem globálního univerzitního konsorcia Aurora Network.

Členové Aurory se pravidelně setkávají při konferencích Aurora Biannual. Poslední z nich hostila v říjnu 2023 Univerzita Palackého, další se bude konat od 27. do 30. května na Neapolské univerzitě Fridricha II. Během konference bude mimo jiné zasedat Aurora General Council, jejiž členové budou o novém prezidentovi hlasovat. Poté je naplánovaný oficiální ceremoniál s předáním prezidenství.

„Nemohu předpovídat výsledek volby, ale myslím, že můžeme očekávat pozitivní výsledek. To, že se rektor UP Martin Procházka stane novým prezidentem Aurory, předjímá již jeho nynější pozice president-elect. Na tu byl totiž nominován už na počátku letošního roku, je jediným kandidátem a má zajištěnou většinovou podporu členů Aurora General Council, kteří prezidenta volí,“ říká prorektor pro strategii a vnější vztahy UP Michal Malacka, který zároveň působí na UP v pozici Aurora Strategic Manager.

Na programu Aurora Spring Biannual 2024 je dále například plenární diskuze o inovacích ve vzdělávání a učení a o roli univerzitních aliancí v proměně evropského vysokého školství. Prorektor Michal Malacka pak bude členem panelu Aurora Stakeholder Engagement. Zasedat bude také Studentská rada Aurory, jejíž prezident Hanuš Patera je studentem psychologie na Filozofické fakultě UP. V neposlední řadě se chystá podpis Plánu udržitelného rozvoje Aurory – ten vznikl díky práci týmu Sustainable Campus, který vede právě Univerzita Palackého.

Univerzitní síť Aurora sdružuje 9 evropských výzkumných univerzit, které mají přes 260 000 studentů. Společně s přidruženými partnery chtějí posunout evropské vysoké školství dál a společně fungovat jako jeden kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výzkumné a výukové materiály, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Členské univerzity kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Univerzita Palackého uspěla v soutěži Technologické agentury České republiky (TAČR). V programu Prostředí pro život získala projekt s názvem Mapování regionálního rozdělení České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na změnu klimatu zaměřený na vytvoření jedinečné regionální typologie území v rozsahu celé ČR, a to z pohledu zranitelnosti krajiny a naléhavosti provedení adaptačních opatření v krajině v souvislosti se změnou klimatu.

Globální klimatická změna má významný dopad i na krajinu v ČR – důsledkem je například posun vegetačních zón směrem na sever, což vede ke změnám v biodiverzitě stávajících území. Dále jde o změny vodního režimu a s tím související problémy se suchem, ohrožení ekosystémů či o dopady na zemědělskou produkci.

Nárůst intenzity rizik, které jsou s těmito jevy spojeny, představuje v současné době jednu z významných výzev pro současnou společnost a vyžaduje časné zahájení účinných opatření k adaptaci a ochraně před negativními důsledky. „Jde o další z řady aktivit, které realizujeme v souvislosti s provázáním třetí role univerzity, spolupráce s podnikatelskými subjekty a externími vědeckými institucemi. Jde také o skloubení konceptu společenské odpovědnosti a vědecké činnosti. Tenko koncept spolupráce chceme realizovat nejen v regionální rovině, ale také v rovině národní a minimálně evropské,“ podotkl Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy UP.

Základním cílem projektu je příprava strategického plánovacího dokumentu představujícího regionalizaci ČR. „Regionální typologie ČR bude založená na analýze a následné agregaci rozsáhlého souboru vstupních dat z jednotlivých regionů ČR, z toho pak budou identifikovány nejvhodnější přístupy k hodnocení naléhavosti adaptačních opatření a způsobu jejich integrace pro ČR. Bude vytvořen metodický postup stanovení zranitelnosti pro celou ČR a série prostorových analýz pro jednotlivé oblasti zranitelnosti. Výstupy projektu budou specializovaná mapa, specializovaná databáze z pohledu zranitelnosti krajiny a souhrnná výzkumná zpráva, které budou v závěru projektu veřejně přístupné na jeho webových stránkách regadapt.upol.cz,“ uvedl vedoucí odborného týmu PřF Vilém Pechanec.

Projekt tak přinese odpověď na otázku, kde je krajina v ČR nejzranitelnější, a zároveň identifikuje, kde jsou nejvhodnější místa pro adaptační opatření, a to i s ohledem na socio-ekonomické charakteristiky daných lokalit. Tím vznikne zcela nový strategický materiál, který v současné době v ČR v takto uceleném konceptu neexistuje a který zefektivní a zlevní procesy přizpůsobení se klimatickým změnám v podmínkách ČR. Výsledky projektu budou využity pro plnění cílů národních dokumentů, kterými jsou zejména Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národní akční plán adaptace na změnu klimatu.

„Tento projekt je logickým pokračováním naší dosavadní partnerské spolupráce s pracovníky společností Asitis a Atregia, se kterými jsme již společně úspěšně vytvořili jeden ze základních strategických dokumentů pro Olomoucký kraj, a to Adaptační strategii Olomouckého kraje na dopady změny klimatu. Na této zkušenosti jsme se spolu zejména naučili komunikovat tak, abychom dokázali na obou stranách co nejlépe zúročit odborné znalosti univerzitních vědců různých oborů a praktické zkušenosti soukromých firem v oblasti řešení problémů souvisejících s klimatickou změnou, což nám umožnilo vytvořit unikátní typ know-how, který nyní chceme předávat v rozšířeném měřítku pro podmínky celé ČR,“ doplnila k zapojení partnerů do projektu jeho hlavní řešitelka Hana Marešová.

Počátkem května proběhlo na Rektorátu UP první setkání kompletního projektového týmu včetně všech zapojených partnerů projektu, na kterém byly stanoveny hlavní úkoly jednotlivých partnerů dle časového harmonogramu projektu a rozdělena témata v oblasti datových analýz mezi jednotlivé pracovní týmy. Součástí projektu bude i popularizace tématu, která bude zahrnovat pořádání veřejných prezentací a zveřejňování dílčích a finálních výstupů projektu na webových stránkách a sociálních sítích projektu (vše bude postupně dostupné na regadapt.upol.cz).

Do projektu jsou partnersky zapojeny společnosti Asitis, s. r. o., World from Space, s. r. o., a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, v. v. i. Na UP je projekt realizován jako spolupráce vícero součástí (PdF, PřF, PF a RUP), hlavní řešitelkou projektu je docentka Hana Marešová, vedoucí oddělení strategie a kvality UP. Vedoucím odborného týmu PřF UP, který bude zpracovávat datové podklady, je profesor Vilém Pechanec z katedry geoinformatiky PřF UP.

Univerzita Palackého uspěla v soutěži Technologické agentury České republiky (TAČR). V programu Prostředí pro život získala projekt s názvem Mapování regionálního rozdělení České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na změnu klimatu zaměřený na vytvoření jedinečné regionální typologie území v rozsahu celé ČR, a to z pohledu zranitelnosti krajiny a naléhavosti provedení adaptačních opatření v krajině v souvislosti se změnou klimatu.

Globální klimatická změna má významný dopad i na krajinu v ČR – důsledkem je například posun vegetačních zón směrem na sever, což vede ke změnám v biodiverzitě stávajících území. Dále jde o změny vodního režimu a s tím související problémy se suchem, ohrožení ekosystémů či o dopady na zemědělskou produkci.

Nárůst intenzity rizik, které jsou s těmito jevy spojeny, představuje v současné době jednu z významných výzev pro současnou společnost a vyžaduje časné zahájení účinných opatření k adaptaci a ochraně před negativními důsledky. „Jde o další z řady aktivit, které realizujeme v souvislosti s provázáním třetí role univerzity, spolupráce s podnikatelskými subjekty a externími vědeckými institucemi. Jde také o skloubení konceptu společenské odpovědnosti a vědecké činnosti. Tenko koncept spolupráce chceme realizovat nejen v regionální rovině, ale také v rovině národní a minimálně evropské,“ podotkl Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy UP.

Základním cílem projektu je příprava strategického plánovacího dokumentu představujícího regionalizaci ČR. „Regionální typologie ČR bude založená na analýze a následné agregaci rozsáhlého souboru vstupních dat z jednotlivých regionů ČR, z toho pak budou identifikovány nejvhodnější přístupy k hodnocení naléhavosti adaptačních opatření a způsobu jejich integrace pro ČR. Bude vytvořen metodický postup stanovení zranitelnosti pro celou ČR a série prostorových analýz pro jednotlivé oblasti zranitelnosti. Výstupy projektu budou specializovaná mapa, specializovaná databáze z pohledu zranitelnosti krajiny a souhrnná výzkumná zpráva, které budou v závěru projektu veřejně přístupné na jeho webových stránkách regadapt.upol.cz,“ uvedl vedoucí odborného týmu PřF Vilém Pechanec.

Projekt tak přinese odpověď na otázku, kde je krajina v ČR nejzranitelnější, a zároveň identifikuje, kde jsou nejvhodnější místa pro adaptační opatření, a to i s ohledem na socio-ekonomické charakteristiky daných lokalit. Tím vznikne zcela nový strategický materiál, který v současné době v ČR v takto uceleném konceptu neexistuje a který zefektivní a zlevní procesy přizpůsobení se klimatickým změnám v podmínkách ČR. Výsledky projektu budou využity pro plnění cílů národních dokumentů, kterými jsou zejména Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národní akční plán adaptace na změnu klimatu.

„Tento projekt je logickým pokračováním naší dosavadní partnerské spolupráce s pracovníky společností Asitis a Atregia, se kterými jsme již společně úspěšně vytvořili jeden ze základních strategických dokumentů pro Olomoucký kraj, a to Adaptační strategii Olomouckého kraje na dopady změny klimatu. Na této zkušenosti jsme se spolu zejména naučili komunikovat tak, abychom dokázali na obou stranách co nejlépe zúročit odborné znalosti univerzitních vědců různých oborů a praktické zkušenosti soukromých firem v oblasti řešení problémů souvisejících s klimatickou změnou, což nám umožnilo vytvořit unikátní typ know-how, který nyní chceme předávat v rozšířeném měřítku pro podmínky celé ČR,“ doplnila k zapojení partnerů do projektu jeho hlavní řešitelka Hana Marešová.

Počátkem května proběhlo na Rektorátu UP první setkání kompletního projektového týmu včetně všech zapojených partnerů projektu, na kterém byly stanoveny hlavní úkoly jednotlivých partnerů dle časového harmonogramu projektu a rozdělena témata v oblasti datových analýz mezi jednotlivé pracovní týmy. Součástí projektu bude i popularizace tématu, která bude zahrnovat pořádání veřejných prezentací a zveřejňování dílčích a finálních výstupů projektu na webových stránkách a sociálních sítích projektu (vše bude postupně dostupné na regadapt.upol.cz).

Do projektu jsou partnersky zapojeny společnosti Asitis, s. r. o., World from Space, s. r. o., a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, v. v. i. Na UP je projekt realizován jako spolupráce vícero součástí (PdF, PřF, PF a RUP), hlavní řešitelkou projektu je docentka Hana Marešová, vedoucí oddělení strategie a kvality UP. Vedoucím odborného týmu PřF UP, který bude zpracovávat datové podklady, je profesor Vilém Pechanec z katedry geoinformatiky PřF UP.

The highest energy cosmic ray particles are likely to penetrate much deeper into the atmosphere than previously thought. The incoming particles are therefore likely to be much heavier. New and fundamental insights emerge from a method that generalises the approach to predicting models of cosmic particle collisions with the Earth's atmosphere. The accuracy of Jakub Vícha's method has been confirmed by hundreds of international scientists at the Pierre Auger Observatory, as shown in a study published these days in Physical Review D.

Znáte kolegu či kolegyni, studenta či studentku, jimž není lhostejný svět kolem nich a ochotně podají pomocnou ruku? Pak neváhejte a nominujte takovou osobnost na Cenu rektora pro dobrovolníky z řad studentů, absolventů a pracovníků Univerzity Palackého pro rok 2024.

Univerzita Palackého si váží dobrovolnických aktivit svých zaměstnanců a studentů. Jako výraz uznání jim od roku 2017 jim uděluje speciální cenu za zásluhy v oblasti dobrovolnictví, kterých dosáhli v příslušném akademickém roce. „V dnešní náročné době, kdy jsme vytížení prací nebo studiem, je jednou z nejvzácnějších komodit čas. A pokud je někdo ochoten svůj volný čas a svou energii věnovat ve prospěch někoho jiného, pak myslím, že stojí za to takovou aktivitu ocenit,“ uvedl rektor Martin Procházka.

Dobrovolníka může nominovat organizace, u které pomáhá, Dobrovolnické centrum UP nebo zaměstnanci či studenti UP. Oceňovat se bude aktivita v různých oblastech dobrovolnictví: v práci s dětmi a mládeží, v sociálních službách, ve zdravotnictví, humanitární pomoci, rozvojové spolupráci, kultuře či při organizování univerzitních akcí. Navrhovat na cenu je možné i ty, kdo se angažují v mezinárodním dobrovolnictví. Kromě studentů a zaměstnanců mohou být navrženi i absolventi UP. Návrhy se přijímají do 31. srpna 2024, a to prostřednictvím nominačního listu (zde). Hodnotit je bude komise složená ze zástupců UP. Ceny budou předány v rámci festivalu MEET UP v září 2024.

Znáte kolegu či kolegyni, studenta či studentku, jimž není lhostejný svět kolem nich a ochotně podají pomocnou ruku? Pak neváhejte a nominujte takovou osobnost na Cenu rektora pro dobrovolníky z řad studentů, absolventů a pracovníků Univerzity Palackého pro rok 2024.

Univerzita Palackého si váží dobrovolnických aktivit svých zaměstnanců a studentů. Jako výraz uznání jim od roku 2017 jim uděluje speciální cenu za zásluhy v oblasti dobrovolnictví, kterých dosáhli v příslušném akademickém roce. „V dnešní náročné době, kdy jsme vytížení prací nebo studiem, je jednou z nejvzácnějších komodit čas. A pokud je někdo ochoten svůj volný čas a svou energii věnovat ve prospěch někoho jiného, pak myslím, že stojí za to takovou aktivitu ocenit,“ uvedl rektor Martin Procházka.

Dobrovolníka může nominovat organizace, u které pomáhá, Dobrovolnické centrum UP nebo zaměstnanci či studenti UP. Oceňovat se bude aktivita v různých oblastech dobrovolnictví: v práci s dětmi a mládeží, v sociálních službách, ve zdravotnictví, humanitární pomoci, rozvojové spolupráci, kultuře či při organizování univerzitních akcí. Navrhovat na cenu je možné i ty, kdo se angažují v mezinárodním dobrovolnictví. Kromě studentů a zaměstnanců mohou být navrženi i absolventi UP. Návrhy se přijímají do 31. srpna 2024, a to prostřednictvím nominačního listu (zde). Hodnotit je bude komise složená ze zástupců UP. Ceny budou předány v rámci festivalu MEET UP v září 2024.

Částice kosmického záření o nejvyšších energiích pronikají do atmosféry pravděpodobně mnohem hlouběji, než se dosud předpokládalo. Přilétající částice budou tedy zřejmě i výrazně těžší. Nové a zásadní poznatky vyplývají z metody, která zobecňuje přístup k předpovědím modelů srážek vesmírných částic se zemskou atmosférou. Správnost metody Jakuba Víchy potvrdily stovky mezinárodních vědců z Observatoře Pierra Augera, jak potvrzuje studie publikovaná v těchto dnech v časopise Physical Review D.

Slavní rodáci, respektive místa spojená s nějakou známou osobností, jsou tématem pohybové výzvy se soutěží o lázeňský pobyt, kterou vyhlásila Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Fotky z výletů mohou účastníci sdílet do 30. září.

Je to již počtvrté, co se takovou výzvou snaží klinika motivovat veřejnost k pohybu. Předchozí ročníky, kdy byly ve středu pozornosti rozhledny, studánky či sakrální památky, měly u příznivců turistiky a cykloturistiky úspěch. Do facebookové skupiny výzev se přidaly více než tři stovky lidí.

„Výlet za nějakým konkrétním cílem vnímáme jako ideální start k aktivnímu přístupu k vlastnímu zdraví. Snažíme se vždy vymyslet něco atraktivního, co by zájemce přimělo k turistice nebo cykloturistice. Letos chceme účastníky vyslat k místům, která upomínají na slavné rodáky nebo slavné osobnosti, které v obci nebo městě žily či pobývaly,“ vysvětluje přednostka pořádající kliniky Eliška Sovová.

Letošní výzva probíhá 30. září. Do tohoto dne mohou účastníci vyrážet na výlety nejen po Česku a z navštívených míst sdílet své fotografie s krátkým popiskem a hashtagem #ZaSlavnymiRodaky ve facebookové skupině nazvané Za slavnými rodáky.

„Upomínkou na slavného rodáka či známou osobnost se rozumí pamětní deska či památník, tedy fyzický doklad vypovídající o narození či pobytu osobnosti. Netrváme ale na tom, aby soutěžící navštěvovali jen například Freudův Příbor nebo Palackého Hodslavice. Může samozřejmě jít také o osobnosti místního, regionálního významu nebo dokonce památníky upomínající místní rodáky bojující ve světových válkách. O to bude soutěž pro další soutěžící i pro nás zajímavější, protože se dozvíme o místech, o kterých jsme dosud nevěděli,“ dodává Eliška Sovová.

Ve výzvě se soutěží o víkendový pobyt v Lázních Slatinice a o řadu dalších cen od Fakultní nemocnice a partnerů, přičemž stejně jako v minulých ročnících platí, že čím více navštívených míst, tím větší šance na výhru. Udělovat se bude i speciální slatinická cena, a sice za fotku od fontány v areálu slatinických lázní coby připomínky někdejšího starosty obce a lékaře Josefa Reindla. Podrobná pravidla výzvy jsou k dispozici zde, do soutěžní facebookové skupiny se pak můžete přihlásit zde.

Hýbat se s Fakultní nemocnicí Olomouc také u přírodního koupaliště Poděbrady, kde v sobotu 18. května proběhne akce Pohybrady. Program, na kterém se podílí i Fakulta zdravotnických věd UP, nabídne mimo jiné stanoviště, kde můžete absolvovat základní vyšetření zdravotního stavu, možnost vyzkoušet si jízdu na koloběžkách, nordic walking nebo paddleboarding, uskuteční se také Běh na zdraví a k vidění i sanitka urgentního příjmu. Kompletní program najdete zde. 

Slavní rodáci, respektive místa spojená s nějakou známou osobností, jsou tématem pohybové výzvy se soutěží o lázeňský pobyt, kterou vyhlásila Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Fotky z výletů mohou účastníci sdílet do 30. září.

Je to již počtvrté, co se takovou výzvou snaží klinika motivovat veřejnost k pohybu. Předchozí ročníky, kdy byly ve středu pozornosti rozhledny, studánky či sakrální památky, měly u příznivců turistiky a cykloturistiky úspěch. Do facebookové skupiny výzev se přidaly více než tři stovky lidí.

„Výlet za nějakým konkrétním cílem vnímáme jako ideální start k aktivnímu přístupu k vlastnímu zdraví. Snažíme se vždy vymyslet něco atraktivního, co by zájemce přimělo k turistice nebo cykloturistice. Letos chceme účastníky vyslat k místům, která upomínají na slavné rodáky nebo slavné osobnosti, které v obci nebo městě žily či pobývaly,“ vysvětluje přednostka pořádající kliniky Eliška Sovová.

Letošní výzva probíhá 30. září. Do tohoto dne mohou účastníci vyrážet na výlety nejen po Česku a z navštívených míst sdílet své fotografie s krátkým popiskem a hashtagem #ZaSlavnymiRodaky ve facebookové skupině nazvané Za slavnými rodáky.

„Upomínkou na slavného rodáka či známou osobnost se rozumí pamětní deska či památník, tedy fyzický doklad vypovídající o narození či pobytu osobnosti. Netrváme ale na tom, aby soutěžící navštěvovali jen například Freudův Příbor nebo Palackého Hodslavice. Může samozřejmě jít také o osobnosti místního, regionálního významu nebo dokonce památníky upomínající místní rodáky bojující ve světových válkách. O to bude soutěž pro další soutěžící i pro nás zajímavější, protože se dozvíme o místech, o kterých jsme dosud nevěděli,“ dodává Eliška Sovová.

Ve výzvě se soutěží o víkendový pobyt v Lázních Slatinice a o řadu dalších cen od Fakultní nemocnice a partnerů, přičemž stejně jako v minulých ročnících platí, že čím více navštívených míst, tím větší šance na výhru. Udělovat se bude i speciální slatinická cena, a sice za fotku od fontány v areálu slatinických lázní coby připomínky někdejšího starosty obce a lékaře Josefa Reindla. Podrobná pravidla výzvy jsou k dispozici zde, do soutěžní facebookové skupiny se pak můžete přihlásit zde.

Hýbat se s Fakultní nemocnicí Olomouc také u přírodního koupaliště Poděbrady, kde v sobotu 18. května proběhne akce Pohybrady. Program, na kterém se podílí i Fakulta zdravotnických věd UP, nabídne mimo jiné stanoviště, kde můžete absolvovat základní vyšetření zdravotního stavu, možnost vyzkoušet si jízdu na koloběžkách, nordic walking nebo paddleboarding, uskuteční se také Běh na zdraví a k vidění i sanitka urgentního příjmu. Kompletní program najdete zde. 

Do výzvy Do práce na kole (DPNK) se letos přihlásilo téměř 200 účastníků a účastnic z UP. Udržitelná univerzita uhradila startovné 37 studujícím a 150 pracujícím, kteří utvořili 67 týmů, z toho 22 jednočlenných. Účastníci mohou využívat slevy či občerstvení zdarma, chystá se také závěrečné vyhlášení a cyklovyjížďka za uměním.

V celé republice se do letošní květnové výzvy Do práce na kole zapojilo přes 25 000 lidí. Těm organizované dojíždění přináší nejen lepší fyzičku – jako účastníci totiž mohou po celý květen bezplatně jezdit na sdílených kolech nextbike nebo využít slevu na Flixbus. Unikátem výzvy jsou „akce na triko“ – ten, kdo přijde do vybraných podniků v triku DPNK nebo jinak prokáže svou účast, dostane zákusek či nápoj zdarma či se slevou. V blízkosti UP se jedná například o Coffee Library, která nabízí každé pondělí limonádu nebo ledový čaj zdarma, nebo Bistro Konvikt, kde je každou středu jakýkoliv zákusek s 50% slevou.

Organizátoři zvou také na workshop o údržbě a výbavě kola 21. května v olomouckém Bajkazylu. Výzvu uzavře závěrečný večírek, které se bude konat 6. června. Při něm budou vyhlášeny nejen nejúspěšnější týmy Olomoucka, ale také výsledky Univerzitního souboje fakult a součástí. V něm už podvakrát zvítězila lékařská fakulta. Na výherce čekají hodnotné ceny od partnerů výzvy včetně Univerzity Palackého.

Ozvěnou letošního ročníku bude Cyklovyjížďka se spolkem Za krásnou Olomouc za uměním olomouckého Eastendu, která se uskuteční 9. června od 15:00 a bude zakončená na sousedské slavnosti na Bělidlech.

Aktuality a informace o akcích a slevách na Olomoucku jsou dostupné na FB Do práce na kole Olomouc. Vše o průběhu výzvy na UP je na webu Udržitelné univerzity.

Do výzvy Do práce na kole (DPNK) se letos přihlásilo téměř 200 účastníků a účastnic z UP. Udržitelná univerzita uhradila startovné 37 studujícím a 150 pracujícím, kteří utvořili 67 týmů, z toho 22 jednočlenných. Účastníci mohou využívat slevy či občerstvení zdarma, chystá se také závěrečné vyhlášení a cyklovyjížďka za uměním.

V celé republice se do letošní květnové výzvy Do práce na kole zapojilo přes 25 000 lidí. Těm organizované dojíždění přináší nejen lepší fyzičku – jako účastníci totiž mohou po celý květen bezplatně jezdit na sdílených kolech nextbike nebo využít slevu na Flixbus. Unikátem výzvy jsou „akce na triko“ – ten, kdo přijde do vybraných podniků v triku DPNK nebo jinak prokáže svou účast, dostane zákusek či nápoj zdarma či se slevou. V blízkosti UP se jedná například o Coffee Library, která nabízí každé pondělí limonádu nebo ledový čaj zdarma, nebo Bistro Konvikt, kde je každou středu jakýkoliv zákusek s 50% slevou.

Organizátoři zvou také na workshop o údržbě a výbavě kola 21. května v olomouckém Bajkazylu. Výzvu uzavře závěrečný večírek, které se bude konat 6. června. Při něm budou vyhlášeny nejen nejúspěšnější týmy Olomoucka, ale také výsledky Univerzitního souboje fakult a součástí. V něm už podvakrát zvítězila lékařská fakulta. Na výherce čekají hodnotné ceny od partnerů výzvy včetně Univerzity Palackého.

Ozvěnou letošního ročníku bude Cyklovyjížďka se spolkem Za krásnou Olomouc za uměním olomouckého Eastendu, která se uskuteční 9. června od 15:00 a bude zakončená na sousedské slavnosti na Bělidlech.

Aktuality a informace o akcích a slevách na Olomoucku jsou dostupné na FB Do práce na kole Olomouc. Vše o průběhu výzvy na UP je na webu Udržitelné univerzity.

Experts from five Czech universities and one private company have joined forces to develop a system for monitoring and evaluating selected risk factors of physical workload in the context of Industry 4.0. The project supported by the Technology Agency of the Czech Republic in the Trend programme also involved the Palacký University Faculty of Physical Culture (UP FPC), which extended the spectrum of target groups of the new technology to athletes, and even to administrative professions.

The result of the applied research is the development of a new technology and equipment for the evaluation of local muscle load during work operations by means of electromyography, including software, which is more user-friendly than the solutions used to date. Physical load is one of the risk factors considered in the categorisation of work from the perspective of public health protection.

“We’ve managed to develop a device that is lighter in terms of weight, has a higher scanning frequency and, among other things, uses Bluetooth technology so that the employee can move around during the measurement and the data is wirelessly transmitted to a mobile phone or tablet, where the evaluator can immediately see the feedback,” explained the main investigator for the UP FPC, David Prycl from the BALUO Application Centre. He added that the proposed solutions are already protected as a utility model and a patent application has been filed.

In addition to Prycl, Amr Zaatar from the Department of Physiotherapy and Michal Vorlíček from the Institute of Active Lifestyle were also involved in the project, and devices from the digital innovation hub DIGI2Health associated with the UP Science and Technology Park were used in the testing.

With regard to the orientation of the UP Faculty of Physical Culture, the Olomouc experts also looked for the possibility of using the new technology with athletes as a potential additional target group. “The use in sports is possible for monitoring and comparing data from maximum stress tests and training. We tested the new device, the sensors of which can be placed on virtually any muscle, in cooperation with the climbing team which comes to our centre regularly,” said Prycl.

The third target group selected by Olomouc researchers was administrative staff. The conclusion of this study included in the project, however, was to recommend a longer-term intervention. “We monitored local muscle load and number of strokes while typing on a computer in three positions – uncorrected sitting, sitting corrected by a physiotherapist, and corrected standing. We also measured the tested persons for as much as five minutes, having in mind possible future commercialisation, but did not find that the load had any effect on the measured position in such a short period of time. Nevertheless, there was higher muscle activity during corrected sitting compared to uncorrected sitting, because during correction we are already concentrating and spending energy to maintain the position. However, it would be interesting to see if longer intervention and repeated measurements would confirm our initial hypotheses,” summarised Prycl.

The device for monitoring and evaluating local muscle load was developed as part of a three-year project, whose principal investigator was the Icontio company, which focuses on advanced solutions in Industry 4.0 and telemedicine. In addition to UP, the applied research and development also involved the Czech Technical University in Prague, Tomas Bata University, VSB – Technical University of Ostrava, and the University of Chemistry and Technology, Prague. The project was funded by the Technology Agency of the Czech Republic in the Trend programme aimed at supporting industrial research and development of new products, production technologies, and services.

Odborníci z pěti českých univerzit a jedné soukromé společnosti spojili síly při vývoji systému pro monitoring a vyhodnocování vybraných rizikových faktorů fyzické zátěže pracovních operací v kontextu Průmyslu 4.0. Do projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR v programu Trend byla zapojena i Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého, která spektrum cílových skupin nové technologie rozšířila i na sportovce a zabývala se také administrativními profesemi.

Výsledkem aplikovaného výzkumu je návrh nového zařízení pro hodnocení lokální svalové zátěže při pracovních operacích prostřednictvím elektromyografie včetně softwaru, které je uživatelsky přívětivější než dosud používaná řešení. Fyzická zátěž je přitom jedním z posuzovaných rizikových faktorů při kategorizaci prací z pohledu ochrany veřejného zdraví.

„Podařilo se nám vyvinout zařízení, které je lehčí, co se týče hmotnosti, má větší snímkovací frekvenci a mimo jiné využívá technologii Bluetooth, takže se zaměstnanec může při měření pohybovat a data jsou bezdrátově přenášena do mobilu nebo tabletu, kde hodnotitel okamžitě vidí zpětnou vazbu,“ přiblížil David Prycl z Aplikačního centra BALUO, který byl hlavním řešitelem za FTK UP. Jak dodal, navržená řešení jsou již chráněna jako užitný vzor a je podána žádost o patent.

Kromě Davida Prycla se do projektu zapojil i Amr Zaatar z katedry fyzioterapie nebo Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu, k testování byly využity i přístroje digitálního inovačního hubu DIGI2Health spojeného s Vědeckotechnickým parkem UP.

S ohledem na zaměření FTK UP olomoučtí odborníci hledali možnosti využití nového zařízení také u sportovců coby potenciální další cílové skupiny. „Využití ve sportu se nabízí například ke sledování a porovnávání dat z maximálních zátěžových testů a z tréninků. Nové zařízení, jehož senzory lze dát prakticky na jakýkoliv sval, jsme testovali ve spolupráci s lezeckou reprezentací, která do našeho centra jezdí pravidelně,“ uvedl David Prycl. 

Třetí cílovou skupinou, na kterou se olomoučtí řešitelé zaměřili, byli administrativní pracovníci. V tomto případě však závěrem studie zahrnuté v projektu bylo doporučení déle trvající intervence. „Sledovali jsme lokální zátěž svalů a počty úhozů při psaní na počítači ve třech polohách – nekorigovaném sedu, sedu korigovaném fyzioterapeutem a korigovaném stoji. Probandy jsme měřili pět minut i s ohledem na budoucí možnosti komercionalizace, ale nepotvrdilo se nám, že by zátěž měla v takto krátké době nějaký vliv na polohu měřeného. Projevila se ovšem vyšší aktivita svalů při korigovaném sedu oproti sedu nekorigovanému, protože při korekci se již soustředíme a vynakládáme energii na její udržení. Nicméně bylo by zajímavé zjistit, zda by naše původní hypotézy potvrdila delší intervence a opakované měření,“ shrnul David Prycl.

Zařízení k monitoringu a hodnocení lokální svalové zátěže bylo vyvinuto v rámci tříletého projektu, jehož hlavním řešitelem byla společnost Icontio, která se soustředí na moderní řešení v oblasti Průmyslu 4.0 nebo telemedicíny. Do aplikovaného výzkumu a vývoje se kromě UP zapojila také pracoviště Českého vysokého učení technického, Univerzity Tomáše Bati, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Vysoké školy chemicko-technologické. Projekt byl financován Technologickou agenturou ČR v programu Trend zaměřeném na podporu výzkumu a vývoje nových produktů, výrobních postupů a služeb.