Feed aggregator

Výzkumu ptáků hnízdících v dutinách byla věnována mezinárodní konference Hole-Nesting Birds, kterou hostila Přírodovědecká fakulta UP. Na jubilejní desátý ročník dorazilo více než sto odborníků z 18 zemí světa, aby sdíleli výsledky svého bádání a diskutovali aktuální výzvy.

„Výzkum ptáků se těší ve vědeckých kruzích nebývalé popularitě a právě dutinoví ptáci jsou často vhodnou skupinou na hledání odpovědí na složité otázky. Například o tom, jak ptáci reagují na probíhající klimatické změny. Mnoho z nás má na zahradě ptačí budky, díky kterým nám na jaře přinášejí radost hnízdící sýkory, vrabci nebo rehci. Právě obliba budek umožňuje vědcům sledovat ptačí život detailně. Na některých lokalitách jsou jich stovky,“ vysvětlil jeden z organizátorů Miloš Krist z katedry zoologie.

Nové metody ve výzkumu dutinových ptáků

Účastníci konference se dočkali bohatého programu. Více než padesát přednášek pokrylo širokou škálu témat, od objevů nových druhů parazitů přes využití moderních technologií při sledování života v dutinách až po pokročilé genetické metody, které pomáhají odhalovat původ jednotlivých ptáků v populacích.

„Barbara Tomotani z UiT The Arctic University of Norway ukázala, jak sýkory přežívají v extrémních podmínkách polární zimy. Překvapivé bylo zjištění, že na krmítka létají někteří jedinci i ve tmě. Keith Bowers z univerzity v Memphisu hovořil o tom, čím se život dutinových ptáků v Severní Americe liší od evropských populací a Marta Maziarz z polské Akademie věd přinesla velmi cenné poznatky o životě dutinových ptáků z Bělověžského pralesa,“ doplnil Peter Adamík z katedry zoologie, který se podílel na organizaci konference.

Jedinečnost konference Hole-Nesting Birds spočívala i v tom, že vedle světových kapacit dostali stejný prostor také studenti. Ti se aktivně zapojili do diskuzí i soutěže o nejlepší prezentace. Cenu za nejlepší z nich získala Adelaide Abraham z Oxfordské univerzity, která na základě dlouhodobých dat ukázala, jak sýkory koňadry reagují na ztrátu partnera. Nejlepším posterem byla oceněna práce Beau Strijker z Nizozemské královské akademie věd ve Wageningenu, která popsala expanzi sýkor až za polární kruh.

Kosíř a Sovinecko pod lupou

Výzkum dutinových ptáků je dnes ve vědeckém světě mimořádně ceněný, neboť pomáhá hledat odpovědi na složité otázky spojené například s dopady klimatických změn. Olomoučtí zoologové patří mezi přední týmy dlouhodobě monitorující ptačí populace na lokalitách na Velkém Kosíři a Sovinecku, které jsou součástí mezinárodní sítě SPI (Studies of Populations of Individually Marked Birds).

Výzkumu ptáků hnízdících v dutinách byla věnována mezinárodní konference Hole-Nesting Birds, kterou hostila Přírodovědecká fakulta UP. Na jubilejní desátý ročník dorazilo více než sto odborníků z 18 zemí světa, aby sdíleli výsledky svého bádání a diskutovali aktuální výzvy.

„Výzkum ptáků se těší ve vědeckých kruzích nebývalé popularitě a právě dutinoví ptáci jsou často vhodnou skupinou na hledání odpovědí na složité otázky. Například o tom, jak ptáci reagují na probíhající klimatické změny. Mnoho z nás má na zahradě ptačí budky, díky kterým nám na jaře přinášejí radost hnízdící sýkory, vrabci nebo rehci. Právě obliba budek umožňuje vědcům sledovat ptačí život detailně. Na některých lokalitách jsou jich stovky,“ vysvětlil jeden z organizátorů Miloš Krist z katedry zoologie.

Nové metody ve výzkumu dutinových ptáků

Účastníci konference se dočkali bohatého programu. Více než padesát přednášek pokrylo širokou škálu témat, od objevů nových druhů parazitů přes využití moderních technologií při sledování života v dutinách až po pokročilé genetické metody, které pomáhají odhalovat původ jednotlivých ptáků v populacích.

„Barbara Tomotani z UiT The Arctic University of Norway ukázala, jak sýkory přežívají v extrémních podmínkách polární zimy. Překvapivé bylo zjištění, že na krmítka létají někteří jedinci i ve tmě. Keith Bowers z univerzity v Memphisu hovořil o tom, čím se život dutinových ptáků v Severní Americe liší od evropských populací a Marta Maziarz z polské Akademie věd přinesla velmi cenné poznatky o životě dutinových ptáků z Bělověžského pralesa,“ doplnil Peter Adamík z katedry zoologie, který se podílel na organizaci konference.

Jedinečnost konference Hole-Nesting Birds spočívala i v tom, že vedle světových kapacit dostali stejný prostor také studenti. Ti se aktivně zapojili do diskuzí i soutěže o nejlepší prezentace. Cenu za nejlepší z nich získala Adelaide Abraham z Oxfordské univerzity, která na základě dlouhodobých dat ukázala, jak sýkory koňadry reagují na ztrátu partnera. Nejlepším posterem byla oceněna práce Beau Strijker z Nizozemské královské akademie věd ve Wageningenu, která popsala expanzi sýkor až za polární kruh.

Kosíř a Sovinecko pod lupou

Výzkum dutinových ptáků je dnes ve vědeckém světě mimořádně ceněný, neboť pomáhá hledat odpovědi na složité otázky spojené například s dopady klimatických změn. Olomoučtí zoologové patří mezi přední týmy dlouhodobě monitorující ptačí populace na lokalitách na Velkém Kosíři a Sovinecku, které jsou součástí mezinárodní sítě SPI (Studies of Populations of Individually Marked Birds).

Eva Navrátilová has been granted a major award for her work. The director of the Academia Film Olomouc international science documentary film festival received the Research, Development and Innovation Council Chair’s Award for the Promotion and Popularisation of Scientific Research. It was presented by Marek Ženíšek, Czech Minister for Science, Research and Innovation, and members of the parliamentary committees for education and science, the chair of the Czech Science Foundation, vice-chairs of the Council of Higher Education Institutions, and other prominent representatives of ministries and the academic sphere attended the ceremony at the Straka Academy in Prague.

The Research, Development and Innovation Council (R&D&I Council) Chair’s Award is bestowed for the popularisation or promotion of research, experimental development, and innovation. The award has been announced annually by the Research, Development and Innovation Council since 2016 and is intended not just for scientists, but also journalists, teachers, entrepreneurs, and other personalities who publish on topics related to science and technology and contribute to their popularisation.

 

Mgr. Eva Navrátilová is an expert in scientific communication and research popularisation with more than fifteen years of experience. She works at Palacký University as the director of the Academia Film Olomouc (AFO) international science documentary film festival, which celebrated its 60th anniversary this year. She is also the expert guarantor of the Prague Science Film Fest and co-author of the video portal Watch & Know (watchandknow.cz), which focuses on popular science films and interviews with leading scientists. Previously, she was involved in popularisation projects at the VIDA! science centre in Brno and created marketing campaigns for scientific documentaries. Navrátilová’s work has long focused on making science understandable and accessible to a wide audience, including the youngest generation. She is accomplished communicator who can explain topics across scientific disciplines in an engaging and comprehensible way and create programmes that not only educate but also inspire and strengthen public confidence in scientific knowledge and critical thinking. You can read a detailed profile on her in the past year’s issue of UP Žurnál. Photo: Jakub Čermák

“The popularisation of science is not only a supplement to research, but an increasingly important part of it. Without the ability to communicate scientific knowledge to the public in a highly comprehensible way, science loses its social dimension and, as a result, even people’s interest in science. In this regard, Eva Navrátilová’s work is an example of how science can be conveyed to people with respect for scientific work and at the same time with humanity and comprehensibility,” said Ženíšek.

Navrátilová was nominated by Jan Stejskal, Dean of the Palacký University Faculty of Arts. “Eva Navrátilová has long been committed to popularising science and research with extraordinary dedication. With her proven talent, experience, and personal enthusiasm, she contributes significantly to the positive image of Czech science in the European context. Although she is not a scientist in the strict sense of the word, her work often has a fundamental impact on how science is perceived in society,” said Dean Stejskal.

“The Council Chair’s Award for the Promotion and Popularisation of Scientific Research is dedicated to individuals who make a significant contribution to bringing scientific knowledge closer to the public. Navrátilová has been dedicated to communicating science and research with enthusiasm and undeniable talent, and her activities go far beyond the scope of ordinary popularisation,” Minister Ženíšek emphasised.

Eva Navrátilová thanked her colleagues and her home faculty. “I greatly appreciate this award. I see it not only as recognition of my work, but above all, that of all the teams I have had the opportunity to work with over the years. I am also very grateful that my home Faculty of Arts nominated me for this award. It was thanks to its support and its inspiring teachers that I came to love the popularisation of science. It is also thanks to them that I am able to stand before you here today,” said the laureate during the ceremony.

UP Rector Michael Kohajda also congratulated the director of the Academia Film Olomouc (AFO) festival on her award. “Eva took over the management of AFO in 2022, when the festival had been held online-only for two years in row due to the Covid-19 pandemic. She managed to bring the festival – and science with it – back to the streets of the city with great fanfare. Thanks to her, AFO boasts huge attendance, positive feedback from performers at home as well as abroad, and offers an attractive platform for student involvement in the running of the festival. I see her award as praise for Palacký University for hosting this unique science film festival for six decades, making Olomouc an integral part of the global science popularisation scene,” Kohajda said.

In previous years, the R&D&I Council Chair’s Award for the Popularisation of Scientific Research has been awarded to personalities such as science journalist Pavla Hubálková, biochemist Jan Konvalinka, editor Ivan Boháček, neuropathologist and writer František Koukolík, geologist and climatologist Václav Cílek, botanist Václav Větvička, biologist Jaroslav Petr, and astrophysicist Jiří Grygar.

Velké ocenění získala za svou práci Eva Navrátilová. Ředitelka mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc dnes obdržela Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace za propagaci a popularizaci výzkumu. Společně s ministrem pro vědu, výzkum a inovace Markem Ženíškem, který ocenění předával, se slavnostního aktu ve Strakově akademii v Praze zúčastnili členové parlamentních výborů pro vzdělávání a vědu, předseda Grantové agentury ČR, místopředsedové Rady vysokých škol, a další čelní zástupci resortů a akademické sféry. 

Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je udělována za popularizaci nebo propagaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Cenu každoročně vyhlašuje RVVI už od roku 2016 – je určena vědeckým pracovníkům, ale i novinářům, učitelům, podnikatelům a dalším osobnostem, jež publikují k tématům vědy a techniky a celkově přispívají k jejich popularizaci. 

„Popularizace vědy není jen doplňkem k výzkumu, ale je jeho čím dál větší součástí. Bez schopnosti srozumitelně komunikovat vědecké poznatky směrem k veřejnosti ztrácí věda svůj společenský rozměr a tím pádem i zájem lidí o vědu. Práce Evy Navrátilové je v tomto ohledu příkladem, jak lze vědu přiblížit lidem s respektem k vědecké práci a zároveň lidskostí a srozumitelností,“ sdělil ministr pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Marek Ženíšek.

Letošní laureátku na Cenu předsedy RVVI nominoval děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal. „Eva Navrátilová se dlouhodobě a s mimořádným nasazením zasazuje o popularizaci vědy a výzkumu. Svým prokazatelným talentem, zkušenostmi a osobním nadšením významně přispívá k pozitivnímu obrazu české vědy v evropském kontextu. Ač není vědkyní v úzkém slova smyslu, její práce má mnohdy zásadní dopad na vnímání vědy ve společnosti,“ zdůraznil děkan Jan Stejskal.

„Cena předsedy Rady za propagaci a popularizaci vědy je věnována osobnostem, které významně přispívají k přibližování vědeckých poznatků veřejnosti. Eva Navrátilová se věnuje komunikaci vědy a výzkumu se zaujetím a nesporným talentem a její aktivity daleko přesahují rámec běžné popularizace,“ vyzdvihl ministr Marek Ženíšek.

Eva Navrátilová poděkovala svým spolupracovníkům a také domovské fakultě. „Ocenění si nesmírně vážím. Vnímám ho nejen jako uznání své práce, ale především všech týmů, s nimiž jsem během let mohla spolupracovat. Jsem zároveň moc vděčná, že mě na toto ocenění nominovala má domovská filozofická fakulta. Bylo to právě její zázemí a inspirativní pedagogové, kteří mě kdysi k lásce k popularizaci vědy přivedli. I díky nim mohu dnes stát na tomto místě," uvedla v průběhu slavnostního aktu laureátka.

K ocenění Evě Navrátilové, která je ředitelkou festivalu Academia Film Olomouc (AFO), pogratuloval také rektor UP Michael Kohajda. „Vedení AFO přebírala v roce 2022, kdy měl festival za sebou v souvislosti s pandemií covidu dva ročníky pouze v online formátu. Podařilo se jí festival a s ním i vědu vrátit s velkou parádou do ulic města. I díky ní se AFO pyšní obrovskou návštěvností, pozitivními ohlasy účinkujících doma i v zahraničí a nabízí atraktivní platformu pro zapojení studentů do chodu festivalu. Její ocenění vnímám jako pochvalu pro Univerzitu Palackého, za to, že na její půdě již šest desetiletí tento unikátní festival vědeckých filmů existuje a Olomouc je tak pevnou součástí světové scény popularizace vědy,“ podotkl rektor Michael Kohajda.

Cenu předsedy RVVI za popularizaci výzkumu obdrželi v předchozích letech například vědecká novinářka Pavla Hubálková, biochemik Jan Konvalinka, redaktor Ivan Boháček, neuropatolog a spisovatel František Koukolík, geolog a klimatolog Václav Cílek, botanik Václav Větvička, biolog Jaroslav Petr nebo astrofyzik Jiří Grygar.

Mgr. Eva Navrátilová je odbornice na vědeckou komunikaci a popularizaci výzkumu s déle než patnáctiletou praxí. Působí na Univerzitě Palackého jako ředitelka mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), který letos oslavil 60. výročí od svého vzniku. Je také odbornou garantkou Prague Science Film Festu a spoluautorkou videoportálu Watch & Know (watchandknow.cz) zaměřeného na populárně-vědecké filmy a rozhovory se špičkovými vědci a vědkyněmi. Dříve se věnovala popularizačním projektům v brněnském VIDA! science centru nebo tvořila propagační kampaně vědeckým dokumentům.

Eva Navrátilová se ve své práci dlouhodobě zaměřuje na to, aby byla věda srozumitelná a přístupná pro široké publikum, včetně nejmladší generace. Dokáže poutavě a srozumitelně komunikovat témata napříč vědními obory a vytvářet programy, které nejen edukují, ale také inspirují a posilují důvěru veřejnosti ve vědecké poznání a kritické myšlení. Její podrobný profil si můžete přečíst v loňském vydání magazínu Žurnál UP zde.

Velké ocenění získala za svou práci Eva Navrátilová. Ředitelka mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc dnes obdržela Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace za propagaci a popularizaci výzkumu. Společně s ministrem pro vědu, výzkum a inovace Markem Ženíškem, který ocenění předával, se slavnostního aktu ve Strakově akademii v Praze zúčastnili členové parlamentních výborů pro vzdělávání a vědu, předseda Grantové agentury ČR, místopředsedové Rady vysokých škol, a další čelní zástupci resortů a akademické sféry. 

Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je udělována za popularizaci nebo propagaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Cenu každoročně vyhlašuje RVVI už od roku 2016 – je určena vědeckým pracovníkům, ale i novinářům, učitelům, podnikatelům a dalším osobnostem, jež publikují k tématům vědy a techniky a celkově přispívají k jejich popularizaci. 

„Popularizace vědy není jen doplňkem k výzkumu, ale je jeho čím dál větší součástí. Bez schopnosti srozumitelně komunikovat vědecké poznatky směrem k veřejnosti ztrácí věda svůj společenský rozměr a tím pádem i zájem lidí o vědu. Práce Evy Navrátilové je v tomto ohledu příkladem, jak lze vědu přiblížit lidem s respektem k vědecké práci a zároveň lidskostí a srozumitelností,“ sdělil ministr pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Marek Ženíšek.

Letošní laureátku na Cenu předsedy RVVI nominoval děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal. „Eva Navrátilová se dlouhodobě a s mimořádným nasazením zasazuje o popularizaci vědy a výzkumu. Svým prokazatelným talentem, zkušenostmi a osobním nadšením významně přispívá k pozitivnímu obrazu české vědy v evropském kontextu. Ač není vědkyní v úzkém slova smyslu, její práce má mnohdy zásadní dopad na vnímání vědy ve společnosti,“ zdůraznil děkan Jan Stejskal.

„Cena předsedy Rady za propagaci a popularizaci vědy je věnována osobnostem, které významně přispívají k přibližování vědeckých poznatků veřejnosti. Eva Navrátilová se věnuje komunikaci vědy a výzkumu se zaujetím a nesporným talentem a její aktivity daleko přesahují rámec běžné popularizace,“ vyzdvihl ministr Marek Ženíšek.

Eva Navrátilová poděkovala svým spolupracovníkům a také domovské fakultě. „Ocenění si nesmírně vážím. Vnímám ho nejen jako uznání své práce, ale především všech týmů, s nimiž jsem během let mohla spolupracovat. Jsem zároveň moc vděčná, že mě na toto ocenění nominovala má domovská filozofická fakulta. Bylo to právě její zázemí a inspirativní pedagogové, kteří mě kdysi k lásce k popularizaci vědy přivedli. I díky nim mohu dnes stát na tomto místě," uvedla v průběhu slavnostního aktu laureátka.

K ocenění Evě Navrátilové, která je ředitelkou festivalu Academia Film Olomouc (AFO), pogratuloval také rektor UP Michael Kohajda. „Vedení AFO přebírala v roce 2022, kdy měl festival za sebou v souvislosti s pandemií covidu dva ročníky pouze v online formátu. Podařilo se jí festival a s ním i vědu vrátit s velkou parádou do ulic města. I díky ní se AFO pyšní obrovskou návštěvností, pozitivními ohlasy účinkujících doma i v zahraničí a nabízí atraktivní platformu pro zapojení studentů do chodu festivalu. Její ocenění vnímám jako pochvalu pro Univerzitu Palackého, za to, že na její půdě již šest desetiletí tento unikátní festival vědeckých filmů existuje a Olomouc je tak pevnou součástí světové scény popularizace vědy,“ podotkl rektor Michael Kohajda.

Cenu předsedy RVVI za popularizaci výzkumu obdrželi v předchozích letech například vědecká novinářka Pavla Hubálková, biochemik Jan Konvalinka, redaktor Ivan Boháček, neuropatolog a spisovatel František Koukolík, geolog a klimatolog Václav Cílek, botanik Václav Větvička, biolog Jaroslav Petr nebo astrofyzik Jiří Grygar.

Mgr. Eva Navrátilová je odbornice na vědeckou komunikaci a popularizaci výzkumu s déle než patnáctiletou praxí. Působí na Univerzitě Palackého jako ředitelka mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), který letos oslavil 60. výročí od svého vzniku. Je také odbornou garantkou Prague Science Film Festu a spoluautorkou videoportálu Watch & Know (watchandknow.cz) zaměřeného na populárně-vědecké filmy a rozhovory se špičkovými vědci a vědkyněmi. Dříve se věnovala popularizačním projektům v brněnském VIDA! science centru nebo tvořila propagační kampaně vědeckým dokumentům.

Eva Navrátilová se ve své práci dlouhodobě zaměřuje na to, aby byla věda srozumitelná a přístupná pro široké publikum, včetně nejmladší generace. Dokáže poutavě a srozumitelně komunikovat témata napříč vědními obory a vytvářet programy, které nejen edukují, ale také inspirují a posilují důvěru veřejnosti ve vědecké poznání a kritické myšlení. Její podrobný profil si můžete přečíst v loňském vydání magazínu Žurnál UP zde.

Zásadní vliv organické přírodní hmoty na chování a účinnost inovovaných nanočástic nitridu železa při čištění vod v různých prostředích potvrdila studie v odborném časopise Chemical Engineering Journal. Kromě vědců z CATRIN Univerzity Palackého, kteří do výzkumu přinesli špičkové know-how v oblasti environmentálních nanotechnologií, se na jejím vzniku podíleli i výzkumníci ze Španělska a Francie. Zjištěné poznatky jsou klíčové pro rozvoj udržitelných sanačních technologií.

Studie srovnávala inovativní nanočástice nitridu železa (nFeN) s běžně používanými nanočásticemi nulmocného železa (nZVI) v povrchových vodách kontaminovaných nežádoucími farmaceutiky.

„Ukázalo se, že nanočástice nitridu železa vykazují v dynamických podmínkách výrazně lepší schopnost zadržovat farmaceutické látky, jako jsou například venlafaxin, oxazepam nebo karbamazepin, a to v řádu desítek až stovek nanogramů na gram. Klíčové bylo přitom zapojení přírodní organické hmoty, která hraje zásadní roli při vazbě těchto kontaminantů,“ uvedla první autorka článku Veronika Veselská z CATRIN.

Rostoucí užívání farmaceutických přípravků a dalších syntetických organických látek, které konvenční čistírny odpadních vod nedokážou zcela odstranit, přináší stále větší environmentální i zdravotní rizika. Tyto látky s velmi dlouhou životností se uvolňují do povrchových vod nebo se hromadí v kalech. Kontaminace životního prostředí může mít negativní vliv na rozvoj antibiotické rezistence, narušení vodních ekosystémů, případně může komplikovat opětovné využití vody či zpracování kalů. V tomto kontextu jsou velkou nadějí rychle se rozvíjející nanotechnologie.

„Naše výsledky tak mohou být základem pro vývoj nanokompozitních materiálů účinných ve vodohospodářském prostředí. Porozumění tomu, jak přírodní organická hmota ovlivňuje environmentální osud reaktivních nanočástic nitridu železa, je klíčové pro rozvoj udržitelných sanačních technologií. Nyní již víme, že při využití inovativních nanočástic je nutné výskyt přírodního organického materiálu ve vodě zohlednit,“ doplnila Veselská.

Výzkumníci zkoumali chování a interakce nových nanočástic nitridu železa a konvenčních nanočástic nulmocného železa v reálných vodních prostředích. Konkrétně v nedotčeném, organickou hmotou bohatém rašeliništi La Guette a v městském povodí Egoutier ve Francii, ovlivněném odpadními vodami.

Inovační studie vznikla díky podpoře programu Barrande Mobility, který je financován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a na francouzské straně Ministerstvem pro Evropu a zahraniční věci (Ministère de l’Europe et des Affaires étrangères, MEAE) a Ministerstvem vysokého školství a výzkumu (Ministère de l’Enseignement supérieur et de la Recherche, MESR). Výzkum byl podpořen rovněž projektem TECHSCALE z operačního programu Jan Amos Komenský.

Zásadní vliv organické přírodní hmoty na chování a účinnost inovovaných nanočástic nitridu železa při čištění vod v různých prostředích potvrdila studie v odborném časopise Chemical Engineering Journal. Kromě vědců z CATRIN Univerzity Palackého, kteří do výzkumu přinesli špičkové know-how v oblasti environmentálních nanotechnologií, se na jejím vzniku podíleli i výzkumníci ze Španělska a Francie. Zjištěné poznatky jsou klíčové pro rozvoj udržitelných sanačních technologií.

Studie srovnávala inovativní nanočástice nitridu železa (nFeN) s běžně používanými nanočásticemi nulmocného železa (nZVI) v povrchových vodách kontaminovaných nežádoucími farmaceutiky.

„Ukázalo se, že nanočástice nitridu železa vykazují v dynamických podmínkách výrazně lepší schopnost zadržovat farmaceutické látky, jako jsou například venlafaxin, oxazepam nebo karbamazepin, a to v řádu desítek až stovek nanogramů na gram. Klíčové bylo přitom zapojení přírodní organické hmoty, která hraje zásadní roli při vazbě těchto kontaminantů,“ uvedla první autorka článku Veronika Veselská z CATRIN.

Rostoucí užívání farmaceutických přípravků a dalších syntetických organických látek, které konvenční čistírny odpadních vod nedokážou zcela odstranit, přináší stále větší environmentální i zdravotní rizika. Tyto látky s velmi dlouhou životností se uvolňují do povrchových vod nebo se hromadí v kalech. Kontaminace životního prostředí může mít negativní vliv na rozvoj antibiotické rezistence, narušení vodních ekosystémů, případně může komplikovat opětovné využití vody či zpracování kalů. V tomto kontextu jsou velkou nadějí rychle se rozvíjející nanotechnologie.

„Naše výsledky tak mohou být základem pro vývoj nanokompozitních materiálů účinných ve vodohospodářském prostředí. Porozumění tomu, jak přírodní organická hmota ovlivňuje environmentální osud reaktivních nanočástic nitridu železa, je klíčové pro rozvoj udržitelných sanačních technologií. Nyní již víme, že při využití inovativních nanočástic je nutné výskyt přírodního organického materiálu ve vodě zohlednit,“ doplnila Veselská.

Výzkumníci zkoumali chování a interakce nových nanočástic nitridu železa a konvenčních nanočástic nulmocného železa v reálných vodních prostředích. Konkrétně v nedotčeném, organickou hmotou bohatém rašeliništi La Guette a v městském povodí Egoutier ve Francii, ovlivněném odpadními vodami.

Inovační studie vznikla díky podpoře programu Barrande Mobility, který je financován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a na francouzské straně Ministerstvem pro Evropu a zahraniční věci (Ministère de l’Europe et des Affaires étrangères, MEAE) a Ministerstvem vysokého školství a výzkumu (Ministère de l’Enseignement supérieur et de la Recherche, MESR). Výzkum byl podpořen rovněž projektem TECHSCALE z operačního programu Jan Amos Komenský.

Spojovat prostřednictvím zdraví - to je překlad latinského názvu Per salutem coniungere, který dostala dvoudenní konference určená pracovníkům ve zdravotnictví, studentům a pedagogům nelékařských zdravotnických oborů. Program společně připravily Fakulta zdravotnických věd UP a Fakultní nemocnice Olomouc, záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda.

První ročník konference se konal v přednáškovém sále II. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Stěžejní část programu byla věnována neurologickému ošetřovatelství. „Diskutovalo se o kvalitě života mladých dospělých po ischemické cévní mozkové příhodě a o komplexních přístupech, které jsou nezbytné pro návrat pacientů do běžného života i pracovního prostředí. Odborné příspěvky českých i zahraničních řečníků z Velké Británie, Izraele či Polska potvrdily, jak důležité je propojovat klinickou praxi s vědou a vzděláváním. Účast profesorek Andrey Pokorné, Darji Jarošové a Eleny Gurkové dodala celé akci výrazný odborný rámec. Zahraniční hosté i přední český neurolog Aleš Tomek svými vystoupeními rozšířili pohled na současné trendy v ošetřovatelství a zdravotní péči,“ popsala za organizátory přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková.

Součástí dvoudenního programu byla také sekce pro doktorandy z nelékařských zdravotnických oborů, kteří představili své výzkumné projekty. Došlo i na workshop s tématem mindfulness a o hudební vstupy se postarali kytarista Chris Coleman a flétnistka Karolína Neumannová. „Celková atmosféra byla velmi pozitivní. Hosté i účastníci ocenili pestrost programu, otevřenost diskuzí a příležitost ke spolupráci. Nás potěšila nejen vysoká účast a zájem, ale především srdečná a kolegiální atmosféra, která konferenci provázela. Překvapila nás hloubka a šíře sdílených zkušeností i to, s jakým nadšením se zapojili studenti a mladí kolegové. Největší přínos akce vidíme právě v tomto propojování generací, profesí a odborných perspektiv,“ zhodnotila Daniela Bartoníčková.

Celou akci významně podpořila společnost Helago, „Poděkování náleží také Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester za zapůjčení fotografií z výstavy Jsem sestra, studentům a dobrovolníkům z Fakultní nemocnice Olomouc za jejich pomoc a organizaci, Adéle Kolkové a Janě Konečné za organizační zajištění a také překladatelkám Karolíně Neumannové a Magdaléně Švancarové, které přispěly k plynulému průběhu mezinárodní části programu. Vděční jsme všem kolegům z fakulty zdravotnických věd i z Fakultní nemocnice Olomouc, kteří se na akci podíleli. Díky všem těmto lidem a institucím se podařilo vytvořit inspirativní prostor, kde se potkala věda, praxe i výuka,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

Vydařená mezinárodní akce se příští rok dočká pokračování. Konference Per salutem coniungere II. má termín 11. září 2026.

Spojovat prostřednictvím zdraví - to je překlad latinského názvu Per salutem coniungere, který dostala dvoudenní konference určená pracovníkům ve zdravotnictví, studentům a pedagogům nelékařských zdravotnických oborů. Program společně připravily Fakulta zdravotnických věd UP a Fakultní nemocnice Olomouc, záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda.

První ročník konference se konal v přednáškovém sále II. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Stěžejní část programu byla věnována neurologickému ošetřovatelství. „Diskutovalo se o kvalitě života mladých dospělých po ischemické cévní mozkové příhodě a o komplexních přístupech, které jsou nezbytné pro návrat pacientů do běžného života i pracovního prostředí. Odborné příspěvky českých i zahraničních řečníků z Velké Británie, Izraele či Polska potvrdily, jak důležité je propojovat klinickou praxi s vědou a vzděláváním. Účast profesorek Andrey Pokorné, Darji Jarošové a Eleny Gurkové dodala celé akci výrazný odborný rámec. Zahraniční hosté i přední český neurolog Aleš Tomek svými vystoupeními rozšířili pohled na současné trendy v ošetřovatelství a zdravotní péči,“ popsala za organizátory přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková.

Součástí dvoudenního programu byla také sekce pro doktorandy z nelékařských zdravotnických oborů, kteří představili své výzkumné projekty. Došlo i na workshop s tématem mindfulness a o hudební vstupy se postarali kytarista Chris Coleman a flétnistka Karolína Neumannová. „Celková atmosféra byla velmi pozitivní. Hosté i účastníci ocenili pestrost programu, otevřenost diskuzí a příležitost ke spolupráci. Nás potěšila nejen vysoká účast a zájem, ale především srdečná a kolegiální atmosféra, která konferenci provázela. Překvapila nás hloubka a šíře sdílených zkušeností i to, s jakým nadšením se zapojili studenti a mladí kolegové. Největší přínos akce vidíme právě v tomto propojování generací, profesí a odborných perspektiv,“ zhodnotila Daniela Bartoníčková.

Celou akci významně podpořila společnost Helago, „Poděkování náleží také Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester za zapůjčení fotografií z výstavy Jsem sestra, studentům a dobrovolníkům z Fakultní nemocnice Olomouc za jejich pomoc a organizaci, Adéle Kolkové a Janě Konečné za organizační zajištění a také překladatelkám Karolíně Neumannové a Magdaléně Švancarové, které přispěly k plynulému průběhu mezinárodní části programu. Vděční jsme všem kolegům z fakulty zdravotnických věd i z Fakultní nemocnice Olomouc, kteří se na akci podíleli. Díky všem těmto lidem a institucím se podařilo vytvořit inspirativní prostor, kde se potkala věda, praxe i výuka,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

Vydařená mezinárodní akce se příští rok dočká pokračování. Konference Per salutem coniungere II. má termín 11. září 2026.

Olomouc po létě opět ožívá, do města se vracejí studenti Univerzity Palackého. Na osmi fakultách jich aktuálně studuje více než pětadvacet tisíc včetně šesti tisíc prváků, kteří letos nově nastupují. Hned na první týden semestru je připravena řada akcí, které jsou určeny nejen studentům a zaměstnancům UP, ale také široké veřejnosti. Univerzita tím plní, mimo vzdělávávací a vědecko-výzkumné činnosti, i svou třetí roli, kterou je služba společnosti.

Univerzita má na začátku akademického roku také kompletně nové vedení. Tým rektora Michaela Kohajdy, který do jejího čela nastoupil od letošního května, doplnila v průběhu léta prorektorka pro legislativu a organizaci Klára Hamuľáková. Dosavadní úsek pro Strategii a vnější vztahy zůstává přímo pod rektorem.

Důležitou součástí budoucího směřování UP je i podpora třetí, společenské role univerzity a posilování schopnosti instituce obstát v dlouhodobé perspektivě.

„Děkujeme všem zaměstnancům rektorátu, centrálních jednotek i fakult, kteří přispěli k hladkému předání agendy a tedy i k plynulé obměně ve vedení univerzity. V prvních měsících po nástupu jsme usilovně připravovali nejen rozpočet, který čeká na potvrzení Akademickým senátem UP, ale vytýčili jsme také důležité cíle, které se promítnou i do připravované aktualizace Strategického záměru UP do roku 2030,“ říká rektor Michael Kohajda. Důležitou součástí budoucího směřování UP je i podpora třetí, společenské role univerzity a posilování schopnosti instituce obstát v dlouhodobé perspektivě.

Na snímku v první řadě zprava: prorektor Miroslav Dopita, prorektorka Ivona Barešová, rektor Michael Kohajda, prorektorka Klára Hamuľáková, kancléř Martin Tomášek. V druhé řadě zprava: prorektorka Jitka Petrová, kvestor Josef Suchánek, prorektor Matěj Dostálek a prorektor Jiří Drábek.  Foto: Jan Andreáš  

UP to the Future

S novým akademickým rokem proto univerzita přichází s novým konceptem UP to the Future. „Cílem je sjednotit a zviditelnit aktivity v oblasti udržitelnosti, společenské odpovědnosti a odolnosti. Tyto hodnoty dnes tvoří jeden z pilířů strategického směřování českého i evropského vysokého školství. Chceme aktivně přispívat k řešení klimatických, sociálních a etických problémů současnosti a budoucnosti, a to napříč všemi rolemi univerzity – vzděláváním, výzkumem i její třetí rolí,“ vysvětluje Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Meet UP, dobrovolnictví, udržitelnost

Hned na první týden semestru proto univerzita připravuje řadu aktivit, které se společenské odpovědnosti úzce dotýkají. Na tradičním setkání Meet UP na Nábřeží Josefa Jařaba, kde budou nejen prezentovány studentské spolky a aktivity partnerských organizací, budou oceněni dobrovolníci z řad studentů, zaměstnanců a absolventů UP. „Univerzita Palackého je zásadním zdrojem dobrovolnické pomoci pro celý Olomoucký kraj, mimo zapojování desítek studentů i zaměstnanců do charitativních a obecně-prospěšných projektů, jsme byli v loňském roce největším koordinátorem dobrovolníků pro oblasti zasažené povodněmi,“ dodává Dostálek.

V prvním týdnu semestru se UP zapojí mimo jiné i do Mezinárodního dne bez aut a Evropského týdne udržitelného rozvoje. Na začátek října je pak připravena akce Fair UP, což je týden nabitý přednáškami, workshopy, konzultacemi, představeními a dalšími aktivitami, které jsou zaměřeny na péči o tělo, duši i společnost.

Olomouc po létě opět ožívá, do města se vracejí studenti Univerzity Palackého. Na osmi fakultách jich aktuálně studuje více než pětadvacet tisíc včetně šesti tisíc prváků, kteří letos nově nastupují. Hned na první týden semestru je připravena řada akcí, které jsou určeny nejen studentům a zaměstnancům UP, ale také široké veřejnosti. Univerzita tím plní, mimo vzdělávávací a vědecko-výzkumné činnosti, i svou třetí roli, kterou je služba společnosti.

Univerzita má na začátku akademického roku také kompletně nové vedení. Tým rektora Michaela Kohajdy, který do jejího čela nastoupil od letošního května, doplnila v průběhu léta prorektorka pro legislativu a organizaci Klára Hamuľáková. Dosavadní úsek pro Strategii a vnější vztahy zůstává přímo pod rektorem.

Důležitou součástí budoucího směřování UP je i podpora třetí, společenské role univerzity a posilování schopnosti instituce obstát v dlouhodobé perspektivě.

„Děkujeme všem zaměstnancům rektorátu, centrálních jednotek i fakult, kteří přispěli k hladkému předání agendy a tedy i k plynulé obměně ve vedení univerzity. V prvních měsících po nástupu jsme usilovně připravovali nejen rozpočet, který čeká na potvrzení Akademickým senátem UP, ale vytýčili jsme také důležité cíle, které se promítnou i do připravované aktualizace Strategického záměru UP do roku 2030,“ říká rektor Michael Kohajda. Důležitou součástí budoucího směřování UP je i podpora třetí, společenské role univerzity a posilování schopnosti instituce obstát v dlouhodobé perspektivě.

Na snímku v první řadě zprava: prorektor Miroslav Dopita, prorektorka Ivona Barešová, rektor Michael Kohajda, prorektorka Klára Hamuľáková, kancléř Martin Tomášek. V druhé řadě zprava: prorektorka Jitka Petrová, kvestor Josef Suchánek, prorektor Matěj Dostálek a prorektor Jiří Drábek.  Foto: Jan Andreáš  

UP to the Future

S novým akademickým rokem proto univerzita přichází s novým konceptem UP to the Future. „Cílem je sjednotit a zviditelnit aktivity v oblasti udržitelnosti, společenské odpovědnosti a odolnosti. Tyto hodnoty dnes tvoří jeden z pilířů strategického směřování českého i evropského vysokého školství. Chceme aktivně přispívat k řešení klimatických, sociálních a etických problémů současnosti a budoucnosti, a to napříč všemi rolemi univerzity – vzděláváním, výzkumem i její třetí rolí,“ vysvětluje Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Meet UP, dobrovolnictví, udržitelnost

Hned na první týden semestru proto univerzita připravuje řadu aktivit, které se společenské odpovědnosti úzce dotýkají. Na tradičním setkání Meet UP na Nábřeží Josefa Jařaba, kde budou nejen prezentovány studentské spolky a aktivity partnerských organizací, budou oceněni dobrovolníci z řad studentů, zaměstnanců a absolventů UP. „Univerzita Palackého je zásadním zdrojem dobrovolnické pomoci pro celý Olomoucký kraj, mimo zapojování desítek studentů i zaměstnanců do charitativních a obecně-prospěšných projektů, jsme byli v loňském roce největším koordinátorem dobrovolníků pro oblasti zasažené povodněmi,“ dodává Dostálek.

V prvním týdnu semestru se UP zapojí mimo jiné i do Mezinárodního dne bez aut a Evropského týdne udržitelného rozvoje. Na začátek října je pak připravena akce Fair UP, což je týden nabitý přednáškami, workshopy, konzultacemi, představeními a dalšími aktivitami, které jsou zaměřeny na péči o tělo, duši i společnost.

Dear Students and Colleagues

Today marks the start of a new academic year. I would like to take this opportunity to welcome you back to Palacký University after the summer holidays. I sincerely believe that during your time off you have found the time to rest up and recharge yourselves with the energy and desire to get back to work and studies. We will face many responsibilities and challenges in the months ahead, but there will also be time for pleasant meetings and fun experiences.

New university management has come in with the new academic year. I would like to thank all the employees at the Rector’s Office, central divisions, and faculties who have contributed to such a smooth transition, and a complete transformation of university leadership. We have worked hard in the first months, not only on the budget which awaits confirmation by the UP Academic Senate; we have also set important goals which will be projected into the planned update of the UP Strategic Goals to the year 2030. But there are other tasks before us in the coming weeks and months, and I believe that together we will manage them.

The start of a new academic year also represents an opportunity to welcome our new first-year students. I would like to wish that they will always find Palacký University a friendly and stimulating environment with inspirational teachers and colleagues, and also a place for personal growth. And that the time of their university studies will be a successful stage in their lives, one they will always remember fondly.

And so, I would like to wish all students and employees all the best for this new academic year, that you overcome all obstacles with a smile and with gusto, and that you continue to desire to learn from new experiences. I look forward to all my meetings with you.

Michael Kohajda, Rector, Palacký University

Milé studentky, milí studenti, vážené kolegyně, vážení kolegové,

dneškem začíná výuka v novém akademickém roce. Chtěl bych využít tuto příležitost a přivítat vás po letních prázdninách a dovolených zpět na Univerzitě Palackého. Pevně věřím, že jste si během dnů volna dostatečně odpočinuli a načerpali hodně energie a také novou chuť do práce i studia. V příštích měsících nás čeká spousta povinností, výzev, ale i příjemných setkání a zábavy.

Do nového akademického roku vstupuje univerzita pod novým vedením. Děkujeme všem zaměstnancům rektorátu, centrálních jednotek i fakult, kteří přispěli k hladkému předání agendy, a tím i k plynulé obměně ve vedení univerzity. V prvních měsících po nástupu jsme usilovně připravovali nejen rozpočet, který čeká na potvrzení Akademickým senátem UP, ale vytyčili jsme také důležité cíle, které se promítnou i do připravované aktualizace Strategického záměru UP do roku 2030. Další úkoly jsou ale před námi už pro příští týdny a měsíce a věřím, že je společně zvládneme.

Začátek nového akademického roku je rovněž příležitostí přivítat u nás nové studentky a studenty, kteří nastupují do prvních ročníků. Chtěl bych jim popřát, aby na Univerzitě Palackého našli vždy přátelské a podnětné prostředí, inspirativní pedagogy a kolegy a také prostor pro svůj osobní růst. A aby pro ně období vysokoškolského studia bylo úspěšnou životní etapou, na kterou budou vždy rádi vzpomínat.

Všem studentům i zaměstnancům pak přeji, aby vstoupili do nového akademického roku co nejlépe, aby s úsměvem a elánem překonávali všechny překážky a měli stále chuť učit se z nových zkušeností. Těším se na všechna setkání s vámi.

Michael Kohajda, rektor Univerzity Palackého

Milé studentky, milí studenti, vážené kolegyně, vážení kolegové,

dneškem začíná výuka v novém akademickém roce. Chtěl bych využít tuto příležitost a přivítat vás po letních prázdninách a dovolených zpět na Univerzitě Palackého. Pevně věřím, že jste si během dnů volna dostatečně odpočinuli a načerpali hodně energie a také novou chuť do práce i studia. V příštích měsících nás čeká spousta povinností, výzev, ale i příjemných setkání a zábavy.

Do nového akademického roku vstupuje univerzita pod novým vedením. Děkujeme všem zaměstnancům rektorátu, centrálních jednotek i fakult, kteří přispěli k hladkému předání agendy, a tím i k plynulé obměně ve vedení univerzity. V prvních měsících po nástupu jsme usilovně připravovali nejen rozpočet, který čeká na potvrzení Akademickým senátem UP, ale vytyčili jsme také důležité cíle, které se promítnou i do připravované aktualizace Strategického záměru UP do roku 2030. Další úkoly jsou ale před námi už pro příští týdny a měsíce a věřím, že je společně zvládneme.

Začátek nového akademického roku je rovněž příležitostí přivítat u nás nové studentky a studenty, kteří nastupují do prvních ročníků. Chtěl bych jim popřát, aby na Univerzitě Palackého našli vždy přátelské a podnětné prostředí, inspirativní pedagogy a kolegy a také prostor pro svůj osobní růst. A aby pro ně období vysokoškolského studia bylo úspěšnou životní etapou, na kterou budou vždy rádi vzpomínat.

Všem studentům i zaměstnancům pak přeji, aby vstoupili do nového akademického roku co nejlépe, aby s úsměvem a elánem překonávali všechny překážky a měli stále chuť učit se z nových zkušeností. Těším se na všechna setkání s vámi.

Michael Kohajda, rektor Univerzity Palackého

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi a exkurzemi nabídla pátá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnili studenti a vyučující z partnerských univerzit z Islandu, Španělska, Chorvatska, Bulharska, Islandu, Polska a Slovenska.

Celý program odstartoval 8. září, tedy v datum, které je již téměř třicet let spjato s oslavami Světového dne fyzioterapie. „Téma letošního dne fyzioterapie, tedy úloha fyzioterapie a fyzické aktivity ve zdravém stárnutí se zaměřením na prevenci křehkosti a pádů, úzce korespondovalo s naším programem,“ uvedla za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) byl věnovaný rozvoji klíčových dovedností v oblasti komunikace a spolupráce napříč obory. Rozmanitý program obsáhl workshopy a přednášky na téma neuromuskulární rehabilitace, technologie v ergoterapii či mindfulness. „Za nejpřínosnější část programu, která byla ovšem současně největší výzvou, označili účastníci práci na společném projektu, který se zaměřoval nejen na aktuální témata z oblasti fyzioterapie a ergoterapie, ale také na dynamiku zdravotnického týmu, efektivní spolupráci a mezioborovou komunikaci. Práce v mezinárodních skupinách, často v cizím jazyce a s různými odbornými i kulturními přístupy přinesla mimořádně cenné zkušenosti a posílila schopnost adaptace, týmové spolupráce i kreativního myšlení,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová.

Také letos došlo k propojení s Letní školou porodní asistence, která probíhala ve stejném termínu. „V rámci jednoho dopoledního bloku se studenti i vyučující obou skupin setkali a společně diskutovali péči o ženu v období těhotenství a po porodu, roli fyzioterapie v prenatální a postnatální péči či význam multidisciplinární spolupráce. Tato zkušenost byla účastníky velmi pozitivně hodnocena a inspirovala k myšlenkám, že by bylo do budoucna mimořádně přínosné zapojit do podobných projektů více zdravotnických profesí,“ sdělila Petra Gaul Aláčová.

Součástí programu byla i exkurze v Rehabilitačním sanatoriu Klimkovice, která nabídla účastníkům cenný vhled do komplexní rehabilitační péče. V nabitém rozvrhu se ale našel prostor i na prohlídku historického centra Olomouce a přátelský turnaj v bowlingu. „Celý týden se nesl v duchu otevřenosti, respektu a sdílení. Velmi nás potěšila pozitivní zpětná vazba od studentů i zahraničních kolegů, kteří vyzdvihli profesionální organizaci, přátelskou atmosféru a podporující prostředí fakulty zdravotnických věd. Zvláštní uznání si zaslouží i kreativita studentů, což se naplno projevilo během závěrečných prezentací jednotlivých projektů,“ shrnula Petra Gaul Aláčová.

„Nejpřínosnější pro mě byla interakce se zástupci dalších fakult a výměna pohledů a názorů na to, jak léčit pacienta. Pocházíme z různých zemí a s tím se pojí i různé zkušenosti v oblasti zdravotnické péče. Důležité bylo rovněž to, že jsme se naučili pracovat jako tým,“ shrnula studentka fyzioterapie Martyna Sochor z Opolské univerzity.

„Letní škola fyzioterapie a ergoterapie i letos potvrdila svůj význam jako platforma pro odborný rozvoj, posílení mezinárodní a mezioborové spolupráce a podporu profesních i mezilidských vztahů. Chci poděkovat kolegům a také studentům „badíkům“ za organizaci a průběh dalšího vydařeného ročníku,“ vyzdvihl přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP Petr Konečný.

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi a exkurzemi nabídla pátá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnili studenti a vyučující z partnerských univerzit z Islandu, Španělska, Chorvatska, Bulharska, Islandu, Polska a Slovenska.

Celý program odstartoval 8. září, tedy v datum, které je již téměř třicet let spjato s oslavami Světového dne fyzioterapie. „Téma letošního dne fyzioterapie, tedy úloha fyzioterapie a fyzické aktivity ve zdravém stárnutí se zaměřením na prevenci křehkosti a pádů, úzce korespondovalo s naším programem,“ uvedla za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) byl věnovaný rozvoji klíčových dovedností v oblasti komunikace a spolupráce napříč obory. Rozmanitý program obsáhl workshopy a přednášky na téma neuromuskulární rehabilitace, technologie v ergoterapii či mindfulness. „Za nejpřínosnější část programu, která byla ovšem současně největší výzvou, označili účastníci práci na společném projektu, který se zaměřoval nejen na aktuální témata z oblasti fyzioterapie a ergoterapie, ale také na dynamiku zdravotnického týmu, efektivní spolupráci a mezioborovou komunikaci. Práce v mezinárodních skupinách, často v cizím jazyce a s různými odbornými i kulturními přístupy přinesla mimořádně cenné zkušenosti a posílila schopnost adaptace, týmové spolupráce i kreativního myšlení,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová.

Také letos došlo k propojení s Letní školou porodní asistence, která probíhala ve stejném termínu. „V rámci jednoho dopoledního bloku se studenti i vyučující obou skupin setkali a společně diskutovali péči o ženu v období těhotenství a po porodu, roli fyzioterapie v prenatální a postnatální péči či význam multidisciplinární spolupráce. Tato zkušenost byla účastníky velmi pozitivně hodnocena a inspirovala k myšlenkám, že by bylo do budoucna mimořádně přínosné zapojit do podobných projektů více zdravotnických profesí,“ sdělila Petra Gaul Aláčová.

Součástí programu byla i exkurze v Rehabilitačním sanatoriu Klimkovice, která nabídla účastníkům cenný vhled do komplexní rehabilitační péče. V nabitém rozvrhu se ale našel prostor i na prohlídku historického centra Olomouce a přátelský turnaj v bowlingu. „Celý týden se nesl v duchu otevřenosti, respektu a sdílení. Velmi nás potěšila pozitivní zpětná vazba od studentů i zahraničních kolegů, kteří vyzdvihli profesionální organizaci, přátelskou atmosféru a podporující prostředí fakulty zdravotnických věd. Zvláštní uznání si zaslouží i kreativita studentů, což se naplno projevilo během závěrečných prezentací jednotlivých projektů,“ shrnula Petra Gaul Aláčová.

„Nejpřínosnější pro mě byla interakce se zástupci dalších fakult a výměna pohledů a názorů na to, jak léčit pacienta. Pocházíme z různých zemí a s tím se pojí i různé zkušenosti v oblasti zdravotnické péče. Důležité bylo rovněž to, že jsme se naučili pracovat jako tým,“ shrnula studentka fyzioterapie Martyna Sochor z Opolské univerzity.

„Letní škola fyzioterapie a ergoterapie i letos potvrdila svůj význam jako platforma pro odborný rozvoj, posílení mezinárodní a mezioborové spolupráce a podporu profesních i mezilidských vztahů. Chci poděkovat kolegům a také studentům „badíkům“ za organizaci a průběh dalšího vydařeného ročníku,“ vyzdvihl přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP Petr Konečný.

O transgender osobách ve sportu, férovosti soutěží nebo o politice Světové antidopingové agentury se bude ve dnech 8.–10. října hovořit na Fakultě tělesné kultury UP na 14. mezinárodní konferenci sekce filozofie sportu České kinantropologické společnosti. Během tří dnů se svými příspěvky vystoupí hosté z USA, Kanady, Chorvatska či Polska, přednášky mohou bez poplatku vyslechnout všichni, kteří se o probíraná témata zajímají.

Hlavními řečníky jsou Filip Kobiela z University of Physical Culture in Krakow, který přednese příspěvek na téma Music competitions: a subclass of sport competitions or a different category?, a Eric Moore z Longwood University in Farmville, Virginia, USA, který se mimo jiné zabývá problematikou dopingu ve sportu. Vedle zahraničních odborníků během konference vystoupí i domácí řečníci, z hostitelské FTK to bude Jiří Mališ z katedry společenských věd v kinantropologii a doktorand Petr Mocek.

„Jedinečnou specifikací této konference je velkorysý čas pro rozpravu: po 30 minutách prezentace je stejný časový prostor určen pro diskuzi, aby bylo možné každé z témat probrat dostatečně do hloubky. Novinkou 14. ročníku této tradiční akce je přidružený workshop zaměřený na téma, které je ve veřejném prostoru čím dál hlasitější: Sex and Gender in sport: Regulation and eligibility for trans athletes and athletes with DSDs,“ uvedl za organizátory Ivo Jirásek z katedry rekreologie, který před časem stál u zrodu sekce filozofie sportu při České kinantropologické společnosti.

„Účast pro všechny zájemce diskutující či poslouchající je bez nutnosti registrace a účastnického poplatku. Stačí přijít se zájmem o téma do zasedací místnosti NA 3.20 v budově děkanátu FTK UP,“ dodal.

Program konference a další informace jsou k dispozici zde.

Konference filozofů sportu se v České republice koná pravidelně od roku 2012, v pořádání se střídají tělovýchovné fakulty v Olomouci, Praze a Brně a Teologická fakulta Jihočeské univerzity. Odborné setkání je od počátku vedeno v angličtině a počet zahraničních účastníků často převyšuje počet domácích. FTK naposledy konferenci hostila v roce 2018.

O transgender osobách ve sportu, férovosti soutěží nebo o politice Světové antidopingové agentury se bude ve dnech 8.–10. října hovořit na Fakultě tělesné kultury UP na 14. mezinárodní konferenci sekce filozofie sportu České kinantropologické společnosti. Během tří dnů se svými příspěvky vystoupí hosté z USA, Kanady, Chorvatska či Polska, přednášky mohou bez poplatku vyslechnout všichni, kteří se o probíraná témata zajímají.

Hlavními řečníky jsou Filip Kobiela z University of Physical Culture in Krakow, který přednese příspěvek na téma Music competitions: a subclass of sport competitions or a different category?, a Eric Moore z Longwood University in Farmville, Virginia, USA, který se mimo jiné zabývá problematikou dopingu ve sportu. Vedle zahraničních odborníků během konference vystoupí i domácí řečníci, z hostitelské FTK to bude Jiří Mališ z katedry společenských věd v kinantropologii a doktorand Petr Mocek.

„Jedinečnou specifikací této konference je velkorysý čas pro rozpravu: po 30 minutách prezentace je stejný časový prostor určen pro diskuzi, aby bylo možné každé z témat probrat dostatečně do hloubky. Novinkou 14. ročníku této tradiční akce je přidružený workshop zaměřený na téma, které je ve veřejném prostoru čím dál hlasitější: Sex and Gender in sport: Regulation and eligibility for trans athletes and athletes with DSDs,“ uvedl za organizátory Ivo Jirásek z katedry rekreologie, který před časem stál u zrodu sekce filozofie sportu při České kinantropologické společnosti.

„Účast pro všechny zájemce diskutující či poslouchající je bez nutnosti registrace a účastnického poplatku. Stačí přijít se zájmem o téma do zasedací místnosti NA 3.20 v budově děkanátu FTK UP,“ dodal.

Program konference a další informace jsou k dispozici zde.

Konference filozofů sportu se v České republice koná pravidelně od roku 2012, v pořádání se střídají tělovýchovné fakulty v Olomouci, Praze a Brně a Teologická fakulta Jihočeské univerzity. Odborné setkání je od počátku vedeno v angličtině a počet zahraničních účastníků často převyšuje počet domácích. FTK naposledy konferenci hostila v roce 2018.