Novinky z PřF a UP

Příběhy plné objevů, inspirace i ochoty pomoci jiným. Přesně takové čtení nabízí nové vydání univerzitního magazínu Žurnál UP. Hlavním tématem je výjimečný objev v kroměřížském zámku, za nímž stojí docentka Jana Zapletalová z katedry dějin umění filozofické fakulty.

Určitě jste zaznamenali mediální smršť, kterou vyvolal nález stěn osázených ametysty. My se k němu vracíme, ale díváme se i dál. Jak se může něco takového stát? A co to pro vědu znamená? „Člověk občas dostane lekci. Musí nejprve sám sobě přiznat, že věci byly jinak, najít odvahu to říct veřejně a jít dál. Tohle mám na vědě ráda,“ říká mj. historička umění.

Portrét čísla představuje právničku a vědkyni Allu Fedorovu, která se rozhodla naučit česky „z vděčnosti a respektu“ ke své nové zemi. Její osobní i profesní dráha je příkladem odhodlání, otevřenosti a síly vzájemné pomoci. Přečtěte si osud dámy, jejíž život zcela změnila válka na Ukrajině a která našla zázemí i přátele na právnické fakultě.

Magazín najdete jako vždy na fakultách, v UPointu, Pevnosti poznání nebo ve stojanu na Zbrojnici. Jeho elektronická verze je dostupná ZDE.

V rozhovoru s profesorem Jiřím Dostálem z pedagogické fakulty je řeč o technologiích, našich schopnostech s nimi pracovat a také o limitech, které nám přetechnizovaný svět přináší. „K životu nestačí jen digitální technologie. U dětí musíme rozvíjet i zručnost.“ Titulek rozhovoru naznačuje, kudy se naše povídání ubírá.

V rubrice Absolvent dostává prostor Jiří Daněk, sociální pedagog, v rubrice Zkušenost zase Tereza Marková vysvětluje, proč se věnuje univerzitní politice. 

Ale na 40 stránkách Žurnálu UP je toho mnohem víc. Najdete tam úspěchy akademiků i studentů, aktivní dobrovolníky, výročí Vědeckotechnického parku UP, tip na knížku pro děti o univerzitním městě, historické ohlédnutí profesora Jiřího Fialy a spoustu dalšího.

Aktuální Žurnál UP je tedy pozváním k objevování – nejen skrytých pokladů, ale i hodnot, které tvoří univerzitní společenství. Nabízí inspiraci, hrdost i připomínku, že za každým vědeckým, sportovním nebo uměleckým výsledkem stojí člověk se svým příběhem.

Obhájili jste bakalářskou či diplomovou práci? Publikovali jste odborný článek? Dosáhli jste významného úspěchu ve sportu? Jste autory vědecké nebo umělecké práce, která se dotýká tématu udržitelnosti? Popularizujete vědu? Pokud je vaše odpověď aspoň na jednu z těchto otázek „ano“, pak neváhejte a přihlaste se do soutěže o Cenu rektora Univerzity Palackého. Současně můžete nominovat oblíbené pedagogy a pedagožky. Uzávěrka většiny nominací je 28. listopadu.

„Přihlásit je možno jednu diplomovou práci obhájenou v roce 2024 nebo 2025 nebo jeden článek uveřejněný v odborném tisku. Práce přihlášené do soutěže v minulých letech se nepřijímají,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek a doplnil, že kvalitu prací bude posuzovat komise složená ze zástupců všech fakult Univerzity Palackého. Ty nejlepší pak navrhne rektorovi k ocenění.

Do soutěže je potřeba přihlásit se pomocí online formuláře, v rámci kterého je také nutné přiložit požadované posudky a další soubory podle stanovených podmínek. V případě sportovních cen je potřeba za jednotlivce či kolektiv vyplnit návrhový list. Návrhy na ocenění sportovních výkonů za rok 2024 nebo 2025 mohou podávat všichni členové akademické obce.

Vůbec poprvé lze akademické pracovníky a studující doktorského studijního programu nominovat na Cenu rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Ta je určena těm, kdo svou vědeckou a výzkumnou činnost pravidelně popularizují a komunikují veřejnosti a tím naplňují třetí roli univerzity.

Podrobné podmínky i potřebné formuláře jednotlivých ocenění najdete zde.

Ceny za nejlepší vědeckou nebo uměleckou práci studentů bakalářských, navazujících magisterských a magisterských programů, za nejlepší studentské sportovní výkony a rovněž čestná uznání za vědecké monografie předá rektor UP Michael Kohajda během slavnostního večera v Kině Metropol 18. února.

„V rámci slavnostního ceremoniálu budou předány také Teaching Awards čili ceny pro oblíbené pedagogy a pedagožky, které nominují studenti a studentky, a rovněž cena za nejlepší udržitelně zaměřené práce studentů. Vůbec poprvé bude součástí slavnostního večera i předávání mimořádných ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice a Ceny rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností,“ zmínil Ondřej Martínek.

Co se stane, když roli režiséra převezme umělá inteligence? Divadelní projekt s názvem scena.404 nabídne proslulou Moliérovu hru Lakomec v režii AI. Diváci budou mít 3. a 10. listopadu možnost vidět v praxi, jak unikátní jazyková metoda vyvinutá lingvisty z UP umožní vzkřísit režisérské velikány a nechá je svým specifickým stylem inscenovat hru francouzského dramatika.

Studenti katedry divadelních a filmových studií a katedry obecné lingvistiky FF UP ve spolupráci s herci Moravského divadla Olomouc a Divadla Šumperk připravili přelomový divadelní projekt s názvem scena.404.

Základem inscenace je Moliérův Lakomec, jehož pevná dramatická stavba je rozdělena do čtyř obrazů. Každý z nich je veden jinou režijní osobností: Bertoltem Brechtem, Jiřím Frejkou, Evou Tálskou a Robertem Wilsonem. Pátým členem tohoto „digitálního režijního ansámblu“ je sám Molière, který jednotlivé obrazy propojuje.

Tvůrci pracují s kombinací pokročilého jazykového modelu ChatGPT a patentované lingvistické metody vyvinuté na Univerzitě Palackého. Hapaxová analýza, vyvinutá a patentovaná výzkumným týmem Dana Faltýnka z Filozofické fakulty UP (psali jsme zde), totiž dokáže stylizovat výstupy AI do podoby konkrétních režijních osobností.

První dvě uvedení hry, která propojuje divadlo a současný výzkum umělé inteligence, budou k vidění v sále K3 v Konviktu 3. a 10. listopadu od 19. hodin. Vstup je zdarma, z důvodu omezené kapacity sálu je však potřeba předchozí rezervace.

Vlastivědné muzeum v Olomouci představuje tvorbu Pavla Herynka, výtvarníka a dřívějšího pedagoga Univerzity Palackého, jenž je jednou z nejvýraznějších osobností českého autorského šperku. Jeho „okrasy“ zpochybňují představu o tom, co může být šperk, a mění ji v osobitou hru mezi materiálem, příběhem a poezií. 

Výstava Pavel Herynek | Šperky přináší soubor šperků z různých období, materiálů a přístupů: od dřeva přes papír až po nalezené předměty. Kurátorem výstavy je historik umění Jiří Černý, který vyučuje na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. 

„Jedinečnost tvorby Pavla Herynka spočívá v tom, že vlastně nelze hovořit o špercích, ačkoli to tak dělám a přestože jsme tak výstavu pojmenovali. Herynek sám rád používá pro své výtvory pojmu okrasy, který vymyslel básník Jiří Kolář, když jej autor v roce 1989 navštívil v Paříži. Herynek totiž všemožně ruší naše představy o tom, co je to vlastně šperk. A překvapivě to dělá už od sedmdesátých let 20. století,“ říká kurátor Jiří Černý.

Herynkova tvorba prochází neustálou proměnou, i tak v ní lze pozorovat témata a přístupy, ke kterým se autor navrací. Překvapuje tak neustále novými nápady, ale i nečekanými variacemi na stará témata. Olomoucký výtvarník zpracovává nejen vzácná a domácí dřeva, slonovinu, perleť, kovy a umělou hmotu, ale s důvtipem jemu vlastním využívá rovněž papír a papírmaš anebo nejrůznější nalezené předměty a odpadní materiály.

„Ke všem materiálům cítím stejný respekt. Snažím se s nimi pracovat ‚bez znásilňování‘, když formuji svoji myšlenku nebo představu objektu/šperku. Příklad: při vytváření série broží Lehkost a tíže (1997) jsem použil lehoučkou papírmaši nebo kartonové trubičky, ale grafitový vrchní lak je proměnil v podobu těžkých kovových předmětů. Efekt je v nečekané proměně. Náhoda hraje často velmi pozitivní roli. Náhodně nalezený předmět mi napoví jeho pozdější dotvoření do podoby brože nebo jiného artefaktu. Bez této náhody nálezu bych se asi k té pozdější, definitivní podobě šperku nedostal,“ vypráví Pavel Herynek.

Na výstavě nechybí klíčové kusy jako přírodniny napodobující závěsy ze dřeva, hravé barevné brože a závěsy z kartonových či plastových trubiček, nápadité kovové prsteny i šperky z odpadních materiálů.

Expozice vychází z přesvědčení, že Herynek promlouvá k publiku čtyřmi různými idiolekty, které se ovšem navzájem prolínají a mísí: řeč přírodních struktur, architektonická přísnost a řád, písma a znaky, přepínání a zrada kódu. Chronologické hledisko je záměrně porušeno a cílem je, aby publikum objevovalo, jaké signály jeho šperky vysílají. „Publikum by mělo hledat vztahy napříč časem, objevovat, a zároveň se u tohoto pátrání bavit,“ míní kurátor.

Vernisáže expozice se mimo jiné zúčastnil i děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec, který Pavlu Herynkovi udělil stříbrnou pamětní medaili PdF UP, a to za podporu svobody uměleckého vyjadřování, výrazné počiny na poli šperku, prostorové tvorby i kresby, a především za nesmazatelný otisk, který zanechal v srdcích studentstva.  

Součástí výstavy je také stejnojmenná doprovodná publikace, která přináší širší pohled na Herynkovu tvorbu. Zahrnuje mimo jiné návrhové kresby, jež Vlastivědné muzeum v Olomouci zakoupilo v roce 2024 a které dosud nebyly veřejnosti ani odborníkům známy. Nejzajímavější z těchto skic jsou v publikaci poprvé otištěny. Rozhovor s Jiřím Černým, kurátorem výstavy, najdete zde.  

Paměť národa Střední Morava pořádá ve spolupráci s Univerzitou Palackého fórum na téma odolnosti a zranitelnosti společnosti, na němž vystoupí osobnosti české politiky i veřejného prostoru. Setkání se koná 7. listopadu v Pevnosti poznání.

Akce je rozdělena na tři panely, v nichž budou hosté debatovat o tom, jak se připravit na ozbrojený konflikt, jak budovat vlastní odolnost, i tom, jakou úlohu má stát a jakou roli hrají univerzity, neziskové organizace a občané.

Pozvání do debaty přijali mj. bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn, velitel Skupiny kybernetických sil a informačních operací Armády ČR Ivo Zelinka a prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP Matěj Dostálek.

Diskutovat dále budou:

• Jan Dobrovský, podnikatel, novinář, mecenáš a předseda Kolegia Paměti národa
• Martin Kroupa, vedoucí regionálního rozvoje ve společnosti Post Bellum, koordinátor sbírky Pomozte Ukrajině s Pamětí národa, člen skupiny D
• Tereza Soušková, expertka na východní Evropu, diplomatka a ředitelka Českého centra Kyjev
• Vladimíra Sedláčková, vedoucí Dobrovolnického centra UP, zabývá se tématem dobrovolnictví jako přirozené součásti života univerzity
• Radek Palaščák, odborník na strategickou komunikaci, kreativní myšlení a veřejné vztahy, marketér propojující akademický výzkum, vzdělávání a společenskou odpovědnost

„Jsme v nejhorší bezpečnostní situaci od vzniku státu. Tato doba vyžaduje lidi, kteří se nedají zastrašit.“ To jsou slova, která v nedávném rozhovoru pro idnes.cz pronesl v souvislosti s ruskými hybridními hrozbami plukovník Foltýn.

A právě takoví lidé, osobnosti, které se nedají zastrašit, budou 7. listopadu 2025 od 16:30 v Laudonově sále Pevnosti poznání diskutovat o tom, jaké výzvy, ale i příležitosti v souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací před námi leží.

Více informací zde: Fb událost, Vstupenky. Akce je součástí doprovodného programu Dnů vojenské historie.