Vědci z Právnické fakulty UP se od ledna stanou součástí významného evropského projektu PARTICON-EU. Projekt, financovaný z programu Evropské komise CERV – Citizens, Equality, Rights and Values, se zaměřuje na to, jak mohou občané aktivně spoluutvářet ústavní systémy a jak tato participace přispívá k posilování důvěry, legitimity a odolnosti demokracií v Evropské unii.
PARTICON-EU (Participatory Constitutionalism in Europe) přináší originální koncept „Constitutionalism 3.0“, který spojuje právní teorii, empirický výzkum i občanskou zkušenost. Tento inovativní přístup sleduje, jak se ústavy stávají „živými dokumenty“ – nejen právními texty, ale i prostorem pro dialog mezi státem a společností. Projekt si klade za cíl vytvořit nový nástroj, takzvaný SEC Index (Social Embeddedness of Constitutions Index), který umožní měřit, nakolik jsou ústavy jednotlivých členských států EU zakořeněny ve společnosti a jaké faktory podporují, nebo naopak oslabují jejich legitimitu.
Na projektu spolupracuje excelentní mezinárodní konsorcium vedené Jagellonskou univerzitou v Krakově (Polsko). Mezi partnery patří mimo Univerzitu Palackého také Università degli Studi di Milano (Itálie), Centre National de la Recherche Scientifique (Francie), Univerzita Komenského v Bratislavě (Slovensko), Eötvös Loránd University Budapest (Maďarsko), doplněné o významné evropské nevládní organizace z oblasti lidských práv a demokracie.
Olomoucký tým, vedený Ondrejem Hamuľákem z katedry mezinárodního a evropského práva, tvoří dále Lucie Tungul a Ondřej Filipec z katedry politologie a společenských věd a Zdeněk Červínek z katedry ústavního práva.
Právnická fakulta bude zároveň vedoucím partnerem pracovního balíčku č. 13 (WP13) s názvem Participatory Constitutionalism for the Next Generation, který se zaměřuje na vzdělávání a aktivní zapojení studentů do objevování principů participativního konstitucionalismu. Cílem WP13 je rozvíjet ústavní povědomí a občanské dovednosti nové generace prostřednictvím praktického, tvořivého a digitálně orientovaného učení.
„Projekt PARTICON-EU představuje nový přístup v evropském výzkumu demokracie a právního státu. Propojuje akademickou teorii s občanskou praxí, analyzuje ústavní kultury v osmi evropských zemích a vytváří nástroje, které mohou pomoci institucím EU i národním vládám lépe porozumět vztahu mezi občany a ústavními institucemi," řekl Ondrej Hamuľák, vedoucí olomouckého týmu.
Zapojení Právnické fakulty UP potvrzuje rostoucí mezinárodní prestiž olomoucké právnické vědy a její důležitou roli v evropské debatě o demokracii, právním státu a participaci občanů.
Přednášky a prezentace odborníků z České a Slovenské republiky nabídl 17. ročník Moravské konference fetomaternální medicíny. Celodenní akci s tematikou komplexní péče o těhotnou ženu a plod již tradičně hostila aula Právnické fakulty UP. Spolupořadateli konference jsou Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a Ústav porodní asistence FZV UP. Odborný program přilákal dvě stovky účastníků.
„Program konference je určený jak pro lékaře z klinických a ambulantních pracovišť, tak i pro nelékařský zdravotnický personál,“ uvedl za organizátory Marek Ľubušký, vedoucí lékař Centra fetální medicíny Fakultní nemocnice Olomouc. Vedle něj vystoupili další specialisté z českých a slovenských nemocnic a fakult, namátkou přednosta Ústavu lékařské genetiky Fakultní nemocnice Olomouc a bývalý rektor UP Martin Procházka, porodník, gynekolog a anesteziolog Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, specialistka na onemocnění těhotných roztroušenou sklerózou a členka týmu Centra fetální medicíny Ústavu pro péči o matku a dítě Petra Hanulíková či host ze Slovenska, lékař Gynekologicko-porodnické ambulance Univerzitní nemocnice Bratislava Miroslav Korbeľ. V průběhu dopoledních a odpoledních bloků se hovořilo o růstové restrikci plodu z pohledu genetiky, vlivu mateřské obezity na perinatální výsledky i mateřské úmrtnosti na Slovensku. Blok přednášek uzavřela panelová diskuze.
Záštitu nad letošním ročníkem převzali děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář, děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda, děkan Právnické fakulty UP Václav Stehlík, ředitel FNOL Roman Havlík a přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky Lékařské fakulty UP a FNOL Jaroslav Klát.
Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč navštívil Univerzitu Palackého. Nejprve se potkal s rektorem Michaelem Kohajdou, poté hovořil s děkanem filozofické fakulty Janem Stejskalem. Debatoval i se studenty a studentkami ukrajinistiky.
Dosavadní spolupráce s Ukrajinou v oblasti vysokoškolského studia a její další možnosti. A taky všemožná pomoc studentům a studentkám z Ukrajiny nejen v rámci studia, ale i v životě samém. Především o těchto tématech se vedla debata mezi rektorem UP Michaelem Kohajdou a velvyslancem Ukrajiny Vasylem Zvaryčem. Schůzky se zúčastnily také Ivona Barešová, prorektorka pro mezinárodní vztahy UP, a Naděžda Šišková, členka katedry mezinárodního a evropského práva z PF UP. Společně s ukrajinským velvyslancem byli v pracovně rektora také tajemník a tajemnice velvyslanectví Andrii Korol a Nadiia Malovana.
„Vlajka Ukrajiny je na Univerzitě Palackého vyvěšena od jejího napadení Ruskem v únoru 2022. Nehodláme na tom nic měnit, dokud válečnou vřavu na Ukrajině nenahradí setrvalý mír.“ Michael KohajdaHned v úvodu schůzky reagoval rektor UP na aktuální události na české politické scéně. „Vlajka Ukrajiny je na Univerzitě Palackého vyvěšena od jejího napadení Ruskem v únoru 2022, a to v úctě, kterou univerzita ke statečně se bránící zemi a jejím lidem chová. Nehodláme na tom nic měnit, dokud současnou válečnou vřavu na Ukrajině nenahradí setrvalý mír,“ ubezpečil rektor ukrajinskou návštěvu. Poté shrnul stávající spolupráci v oblasti studia. V rámci debaty pak zazněly i informace o pomoci, kterou uskutečnila UP, její studenti i zaměstnanci v rámci nejrůznějších sbírek i jiných aktivit.
foto_sem_4
O spolupráci ve vysokoškolském studiu hovořil Vasyl Zvaryč také s děkanem FF UP Janem Stejskalem. „Představil jsem panu velvyslanci a jeho doprovodu naše odbornice, vedoucí katedry slavistiky spolu se všemi akademičkami z její ukrajinské sekce. Setkání v mé pracovně se zúčastnil i kolega David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky. Informovali jsme ho také o obrovské práci, kterou naše ukrajinistky odvedly a odvádějí právě během války nejen ve prospěch ukrajinských studentů, ale i Ukrajinců hledajících ochranu v naší zemi. David Livingstone pak promluvil o svém neutuchajícím úsilí, s nímž pomáhá s výukou angličtiny ukrajinským akademikům přímo na Ukrajině i prostřednictvím online výuky. Věřím, že pan velvyslanec porozuměl, že jsme na filozofické fakultě velmi hrdí na výše uvedené kolegyně a kolegu pro jejich akademické schopnosti i občanské postoje,“ shrnul Jan Stejskal.
foto_sem_4
Dodal, že během setkání hovořili zúčastnění v jeho pracovně i o stavu olomoucké ukrajinistiky, o počtech ukrajinských studentů na FF UP, o projektech, které se chystají s ukrajinskými univerzitami, ale i obtížích stran nostrifikací ukrajinských diplomů, o věkových rozdílech českých a ukrajinských uchazečů o studium či nutnosti harmonizace zákonodárství v souvislosti s očekávaným vstupem Ukrajiny do EU.
V závěru setkání ukrajinský velvyslanec nabídl svou pomoc a debatoval se studenty ukrajinistiky. Poslechl si prezentaci, v níž dvě posluchačky uvedeného oboru popisovaly život studenta z Ukrajiny na FF UP, především na katedře slavistiky. Hovořily o tom, jak jim fakulta i katedra vyšly vstříc při nástupu do studia, jaké mají možnosti při studiu i mimo něj. Popisovaly také, jaké se jim nabízejí kulturní aktivity a akce, kde všude mají možnost se během studia realizovat a jak se vlastně učí tady, v ČR, o své vlastní kultuře. Poté Vasyl Zvaryč představil svou dosavadní profesní kariéru, zajímavě promluvil o své životní dráze diplomata, hovořil i o tom, s čím se potýká nyní, v časech ruské agrese a války na Ukrajině. V debatě se studenty hovořil a zároveň i ocenil vznik studentského spolku s názvem Nekráčej sám. Této iniciativě přislíbil i pomoc ze strany velvyslanectví.
foto_sem_4
„Pan velvyslanec ocenil veškeré aktivity, měl radost, že zde studenti nejsou nuceni k asimilaci, ale především k integraci, že mají prostor realizovat sebe a reprezentovat ukrajinský národ v této těžké době. Děkujeme velmi i za knižní dárek, přivezl nám asi šestnáct různých publikací, které se věnují kultuře a historii, také jazykům a mezinárodním vztahům,“ uzavřela vedoucí sekce ukrajinistiky Radana Merzová.
Pět večerů s festivalem Opera Schrattenbach 2025. Dvacátý ročník olomoucké přehlídky soudobé hudby začne už 12. listopadu a nabídne i operní novinku Zjevení svatého Jana slovenského skladatele Petera Martinčeka.
Jubilejní ročník přehlídky zahájí v Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého křest Souborné edice korespondence Bohuslava Martinů. Tato edice, vznikající od roku 2016 pod vedením týmu Pedagogické fakulty UP, obsahuje již jedenáct vydaných svazků a představuje dosud nejrozsáhlejší soubor dopisů skladatele. O týden později, 18. listopadu, se na tomtéž místě uskuteční koncert skladatelů tvůrčího centra Olomouc – Tomáše Hanzlíka, Milady Červenkové a Víta Zouhara. Za vrchol letošního ročníku je pak považována operní novinka slovenského skladatele Petera Martinčeka Zjevení svatého Jana. Monoopera pro tenor a klavír se vrací ke knize knih a tématu biblických proroctví.
12.–21. 11. 2025
Kaple Božího Těla UC UP
„Mezi ostatními koncertními programy se nejvíc těším na Fotojatka Jana Flašky, který svůj projekt definuje velice výstižně: Projekce tvůrčí a dokumentární fotografie s hudebním doprovodem, doplněná mluvenými vstupy, balancujícími někde mezi přednáškou, stand-up komedií, improvizovaným trapnem a řešením nenadálých technických problémů,“ uvedl za organizaci festivalu Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy PdF UP.
Přehlídka, kterou pořádá Tvůrčí centrum Olomouc ve spolupráci s katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Statutárního města Olomouc, přiváží do Olomouce nové hudební formy už od roku 2004. Rozvíjí tak odkaz významného olomouckého biskupa Wolfganga Hanibala Schrattenbacha (1660–1738), jenž jako první uvedl v první polovině 18. století novou formu opery na Moravu. Dramaturgie přehlídky se tak záměrně orientuje na nové formy hudebního divadla a novou operní, multimediální a koncertní tvorbu inscenovanou netradičními prostředky. Všechna představení se uskuteční zdarma.