Novinky z PřF a UP

Odborník na analýzu rostlinných hormonů Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, byl už posedmé zařazen na prestižní seznam nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers. Mezi jedno procento nejcitovanějších vědců se letos zařadilo sedm odborníků z tuzemských institucí. Žebříček každoročně sestavuje americká společnost Clarivate Analytics.

„Je mi potěšením a ctí být opět zařazen mezi Highly Cited Researchers pro rok 2025. Mám velkou radost z toho, že se náš výzkum i nadále těší takovému mezinárodnímu dopadu a ohlasu. Tento úspěch je pro mě silnou motivací do budoucna a důkazem, že se ubíráme správným směrem,“ uvedl Ondřej Novák.

Je absolventem Přírodovědecké fakulty UP a specializuje se na biosyntézu a metabolismus rostlinných hormonů s využitím vysoce citlivé hmotnostní spektrometrie. Zkoumá vztahy mezi chemickou strukturou a biologickou aktivitou hormonů. Dlouhodobě rozvíjí nové bioanalytické postupy a zjednodušuje metody izolace biologicky aktivních látek z komplexních biologických matricí.

Rok 2024 pro něj znamenal i významný mezinárodní úspěch. V náročné mezinárodní konkurenci získal společně s kolegy ze Švédska, Německa a Velké Británie Synergy Grant Evropské výzkumné rady (ERC). Projekt STARMORPH zkoumá roli hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin.

Na letošním seznamu Highly Cited Researchers má Akademie věd ČR kromě Ondřeje Nováka také fyzika Tomáše Jungwirtha, mikrobiologa Petra Baldriana a analytického chemika Tomáše Čajku. Z dalších institucí se mezi nejcitovanější vědce zařadili molekulární biolog Dmitriy Chudakov z Masarykovy univerzity a lékaři Petr Neužil a Vivek Y. Reddy z pražské Nemocnice Na Homolce, kteří stojí za průlomovými postupy v léčbě srdečních arytmií.

V globálním seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers letos dominují experti z USA (2 670 ocenění), následuje Čína (1 406 ocenění) a Spojené království. První pětici doplňuje Německo a Austrálie.

Zařazení na seznam Highly Cited Researchers vyžaduje, aby vědec publikoval opakovaně vysoce citované práce, které se v daném oboru a roce vydání řadí mezi jedno procento nejcitovanějších studií v databázi Web of Science Core Collection za posledních 11 let. Clarivate výsledky zpřesňuje kombinací dalších kvantitativních ukazatelů, odborného hodnocení a kvalitativní analýzy. Letos navíc zavedl přísnější kontroly, které mají bránit jevům typu hyperautorství či nepřirozeným citačním vzorcům. V důsledku těchto opatření bylo vyřazeno několik stovek kandidátů.

Tři desítky zahraničních odborníků přivítala v uplynulých dnech Cyrilometodějská teologická fakulta UP, aby v rámci již pátého International Teaching Weeku (ITW) vedli přednášky a workshopy z oblasti teologie, sociální práce, sociální pedagogiky a mediální etiky. Pozvání přijali lektoři z Keni, USA či Malty, online se připojili přednášející z Islandu, Gruzie nebo Irska.

Například Eberhard Bons ze Štrasburku vedl přednášku z biblistiky, přiblížil, jak se ve starověkém blízkém východě chápaly sochy bohů a pak v tomto kontextu vysvětlil několik pasáží ze starozákonních proroků.

Sigríður Guðmarsdóttir z Islandu přednášela o modré teologii, tedy o ekoteologii vody. Ukázala, jak spolu souvisí voda, Arktida a teologie, a nakonec vše provázala se svátostmi, zejména se svátostí křtu.

foto_sem_4

Ann Kiriru z Keni zase hovořila o vztahu církví k boji mladých lidí za sociální spravedlnost v Africe. Zaměřila se na bariéry a příležitosti při spolupráci mezi mladou generací a církvemi. Došlo i na diskuzi o politické situaci, postojích mladých a podpoře církve v zemích účastníků.

International Teaching Week byl i příležitostí k setkání se zahraničními studenty, do Olomouce totiž přijela více než padesátka mladých lidí z Ukrajiny, Rakouska, Slovinska, Polska či Chorvatska.

foto_sem_4

„Letošní ročník byl bohatý nejen z geografického hlediska, ale také z hlediska přístupů k teologii. Zúčastnili se jej studenti z velkého množství zemí. Přednášky ale byly srozumitelné a praktické a diskuze se nesly v duchu naslouchání a porozumění pohledu druhého,“ shrnul Dominik Opatrný, proděkan pro zahraničí, pod jehož vedením Zahraniční oddělení CMTF UP týdenní program připravilo.

International Teaching Week nabízí studentům i veřejnosti možnost setkat se s odborníky ze zahraničí a poznat, jak se vyučuje na zahraničních univerzitách. Akce je také skvělou příležitostí k seznámení českých a zahraničních studentů. Na CMTF se ITW uskutečnil již popáté.

Delší tradici na UP má International Teaching Week na Fakultě tělesné kultury UP, kde ho pravidelně dvakrát ročně pořádají již od roku 2012. Zatím poslední se na jaře nesl v tanečních rytmech (psali jsme zde). Nadcházející, již 26., ITW se koná ve dnech 24.–28. listopadu a na fakultě během něj přivítají lektory z Izraele, Kanady, Finska nebo Lotyšska. Více zde.

Univerzita Palackého se zapojila do kampaně Statutárního města Olomouce, které vyzývá k přehlášení k trvalému pobytu na území Olomouce pro ty, kteří ve městě dlouhodobě žijí. Magistrát motivuje peněžitým darem, výzva platí do konce kalendářního roku. 

„Mezi lidmi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí a ve městě přitom nemají hlášený trvalý pobyt, je celá řada zaměstnanců naší univerzity. Sám jsem nakonec donedávna patřil mezi ně. V mém případě hrál klíčovou roli fakt, že mám opravdu blízko k místu, odkud pocházím a kam se pravidelně vracím,“ říká Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP s tím, že svůj dosavadní pobyt v Olomouci vnímal tak, že je v univerzitním městě vlastně trochu "na návštěvě" a že se jednou vrátí do Pece pod Sněžkou, kde má své kořeny. „Ovšem z původní návštěvy je už skoro dvacet let, je tedy nejvyšší čas jít příkladem, zvlášť v kontextu mé role prorektora pro společenskou odpovědnost. Finanční dar za přehlášení věnuji Nadačnímu fondu UP,“ doplňuje Matěj Dostálek.

Společně s kolegy Michalem Nguyenem z Filozofické fakulty UP a Zuzanou Huňkovou z referátu udržitelného rozvoje UP navštívil na začátku letošního listopadu olomoucký magistrát, kde se k trvalému pobytu přehlásili.  K přehlášení postačí navštívit Magistrát města Olomouce v Palackého ulici, žadatel s sebou musí mít občanský průkaz a doložit, že v Olomouci skutečně bydlí například nájemní smlouvou, dokladem o vlastnictví nemovitosti nebo čestným prohlášením vlastníka nemovitosti, kterou žadatel užívá. Snadno pak lze požádat i o nový občanský průkaz. „Celý proces netrval ani dvacet minut, všichni byli milí a je tam i dětský koutek, což jsem ocenila, protože jsem k přihlášení trvalého pobytu šla se synem,“ popisuje Zuzana Huňková.

Motivační kampaň Statutárního města Olomouce má za cíl přimět obyvatele, kteří ve městě dlouhodobě žijí, ale nemají zde trvalý pobyt, aby si jej zřídili. Důvodem je spravedlivější přísun financí z rozpočtového určení daní, které se odvíjí od počtu přihlášených obyvatel. Tento krok pomůže městu získat více prostředků na služby, které poskytuje nejen svým obyvatelům, ale i celému regionu – například na dopravu, údržbu zeleně či sportoviště. Každý, kdo se do konce roku 2025 přihlásí k trvalému pobytu, získá od města finanční příspěvek 10 000 Kč. Podrobnější informace ke kampani jsou k dispozici zde.  

Dobrým tipem, kde získat potřebné informace a usnadnit si komunikaci s městem, je Portál Olomoučana. Pro všechny nově přihlášené obyvatele Olomouce totiž nastává také povinnost platit za odpady, což je možné právě přes tento portál.

Diplomová práce Václava Haláska, absolventa katedry historie FF UP, získala Cenu Edvarda Beneše druhého stupně. Laureát obdržel ocenění v kategorii Historie 20. století, a to za práci s názvem Poválečný odsun německého obyvatelstva a reflexe nacistické okupace v kronikách farností bývalého niského komisariátu vratislavské diecéze.  

Šestadvacet prací, z toho patnáct v kategorii Historie 20. století, jedenáct pak v kategorii Sociologie. Takový byl 30. ročník Ceny Edvarda Beneše, kterou pravidelně vyhlašuje město Sezimovo Ústí pro studenty vysokých škol. Slavnostní vyhlášení soutěže, v níž uspěl i absolvent katedry historie FF UP Václav Halásek, se uskutečnilo v Památníku E. Beneše v Sezimově Ústí.

„Upřímně jsem to vůbec nečekal. Nepovažuji se za výborného studenta a byl jsem přesvědčený, že budu muset svou práci ještě několikrát přepracovávat a odevzdání odložit. O to víc mě překvapilo pozitivní hodnocení od mého vedoucího, pana doktora Pavla Kreisingera, který mě zároveň povzbudil, abych práci do soutěže o Cenu Edvarda Beneše přihlásil. Právě jeho zásluha je tak na tomto ocenění zásadní. Co se týče mých pocitů, myslím si, že si význam ocenění naplno uvědomím až s odstupem času,“ uvedl Václav Halásek.

Téma jeho diplomové práce jej provázelo od bakalářského studia. Zpočátku se mu okrajově věnoval v jedné seminární práci.

„Už tehdy jsem si uvědomil, jak bohatým pramenem jsou farní kroniky bývalého niského komisariátu a plánoval jsem se mu v budoucnu věnovat podrobněji. Téměř všechny zdejší kroniky jsou v digitalizované podobě dostupné v digitální badatelně Zemského archivu v Opavě, takže největším problémem nebylo se k nim dostat, ale samotné studium. To bylo velmi časově náročné, protože kroniky jsou psány převážně německy a kurentem. I proto jsem i magisterské studium o rok prodlužoval,“ doplnil laureát ocenění ke vzniku své závěrečné práce.

Studium historie vnímá absolvent magisterského studijního programu Historické vědy spíše jako koníček než profesní cestu. 

„V současnosti se více soustředím na praktické věci. Chtěl bych si například zajistit vlastní bydlení. Až se mi to podaří, rád se znovu vrátím k historii i odborné práci v oboru,“ uzavřel absolvent UP.

Soutěž o Cenu Edvarda Beneše je určena mladým historikům a sociologům. Každoročně ji vyhlašuje Sezimovo Ústí ve snaze podchytit zájem studentů vysokých škol o výzkum a odborné zpracování témat ze sociologie a historie 20. století. Cena se uděluje vždy k 28. říjnu nejlepším bakalářským a magisterským pracím.