Novinky z PřF a UP

Tradiční témata, jako je například konceptuální hranice mezi hrou a sportem nebo etika soutěžení, ale také reflexi nových technologií nebo diskuzi věnovanou problematice trans sportovců nabídla 14. mezinárodní konference sekce filozofie sportu České kinantropologické společnosti, kterou hostila Fakulta tělesné kultury UP.

Pořadatelé přivítali účastníky z osmi zemí světa, kromě České republiky například z USA, Velké Británie, Polska či Španělska. Během třídenního setkání zaznělo a bylo prodiskutováno 18 příspěvků, jejichž zaměření vystihlo bohatost oboru filozofie sportu, do nějž vedle dlouhodobě promýšlených pronikají nová, aktuální témata.

„Nově se prosazují například fenomény typu Enhanced Games, které otevřeně umožňují technologická a farmakologická ‚vylepšení‘ sportovců a vyvolávají zásadní etické otázky týkající se fair play, autonomie a redefinice samotného sportovního výkonu. Tyto pak doplňují aktuální společenské výzvy, které se sportu bezprostředně dotýkají, zejména genderová identita, tělesná rozmanitost a otázky spravedlnosti v soutěžním prostředí,“ přiblížil za organizátory Jiří Mališ z katedry společenských věd v kinantropologii.

Zvláštní workshop věnovaný problematice pohlaví a genderu ve sportu s důrazem na trans sportovce a sportovce s odchylkami v pohlavním vývoji podle něj potvrdil, že konference vstupuje i do veřejně velmi citlivých a často polarizujících debat.

„Právě tato témata, spolu s reflexí nových technologií, digitalizací a gamifikací mimoherních aktivit otevírají prostor pro hlubší přemýšlení o tom, jak se mění samotná definice sportu, výkonu a férovosti v době, kdy se ve veřejném prostoru stále více stírají hranice mezi přírodním a technologickým, mužským a ženským, reálným a virtuálním. Fakt, že sport předpokládá tělesné zakotvení lidského způsobu bytí jako nezbytnou podmínku, je ve filozofii reflektován důrazem na biologické, hormonální a tělesné charakteristiky při klasifikaci sportovců umožňujících férové soutěžení. Psychická sebeidentifikace ani důraz na sociální konstruovanost pohlaví ve sportovní soutěži fair play nezajistí,“ dodal profesor katedry rekreologie Ivo Jirásek.

Přehled všech probíraných témat zájemci najdou zde.

Konference filozofie sportu, kterou FTK UP hostila od roku 2012 již počtvrté, přitom účastníky zaujala nejen probíranými problematikami, ale celkově programem a organizací. Jim Parry, předseda British Philosophy of Sport Association působící na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, který patří k pravidelným účastníkům, napsal: „Myslím, že toto byla dosud nejlepší konference.“

Filozofickou fakultu Univerzity Palackého by měl i v následujícím čtyřletém období vést historik Jan Stejskal. Čtrnácti hlasy o tom v tajné elektronické volbě rozhodl Akademický senát FF UP. Pokud výsledek volby fakultního senátu potvrdí rektor UP Michael Kohajda, druhé děkanské období zahájí Jan Stejskal k 1. únoru 2026.  

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel kandidát na děkana FF UP hned v prvním kole, když získal čtrnáct senátorských hlasů jedenadvacetičlenného tělesa. Proti se vyjádřili dva senátoři či senátorky, pět se jich v hlasování zdrželo.

„Děkuji vám za projevenou důvěru. Slibuji, že se vynasnažím, jak jen budu moci, abych za čtyři roky předal fakultu v ještě v lepším stavu, než je teď,“ uvedl  knadidát na děkana bezprostředně po svém zvolení.

Jan Stejskal je s FF UP spojen od roku 1989, a přestože působil i jinde, vždy byl s UP spjat. Olomouckou filozofickou fakultu považuje za svůj druhý domov a během své prezentace uvedl, že mu velmi záleží na tom, jak prospívá. O děkanský mandát usiloval v druhém funkčním období i proto, že si uvědomil, že některé z jeho vizí potřebují na uskutečnění delší čas. Mezi jeho nynější priority patří udržitelné a kvalitní studium, jež dokáže reagovat na proměny společnosti. Chtěl by na UP prosadit možnost přestupů mezi studijními programy a studentům tak umožnit lépe reagovat na změnu zájmu či kariérních plánů. Jeho cílem je také akreditace učitelských studijních programů v navazujícím magisterském studiu.

Chce rozvíjet další formy studia a spustit online studijní programy a mikrocertifikáty všude tam, kde bude vůle a poptávka. Ve své prezentaci rovněž uvedl, že je jeho zájmem udržovat a posilovat na fakultě bezpečné a přátelské prostředí. Současně se chce věnovat i tématu odolnosti akademické obce. Zabývat se bude i podporou mezinárodní mobility a péči o dlouhodobou udržitelnost doktorského studia, vědy i výzkumu. Za důležité považuje také pokračování v úsilí, které povede k prosazení reformy mzdového předpisu i IS HAP a k navýšení mezd všech zaměstnanců.

Do děkanských voleb vstupoval Jan Stejskal společně s germanistkou a dosavadní proděkankou pro akreditaci a doktorské studium Kristýnou Solomon. Ta však z kandidatury nakonec odstoupila. Ve více než dvouhodinové debatě před akademickou obcí fakulty a zhruba stejně tak dlouhé debatě s fakultním akademickým senátem Jan Stejskal uvedl, že se po celou dobu svého prvního mandátu snažil své fakultě odevzdat maximum. Zdůraznil přitom, že v úsilí nepoleví a že učiní vše pro to, aby FF UP byla otevřená, respektovaná, inspirativní i sebevědomá jednotka v rámci univerzity i mimo ni.

Přestože se při své prezentaci před akademickou obcí předběžně vyjádřil o složení svého proděkanského týmu a ve své řeči hovořil o částečné změně, před volbou samou žádné ze jmen nepotvrdil s tím, že si chce svůj nejbližší tým sestavit co nejpečlivěji.

Jan Stejskal (* 1970) je absolventem FF UP a Středoevropské univerzity v Budapešti, postgraduální studium absolvoval v Historickém ústavu Akademie věd ČR a na FF UP. Zkušenosti a cenné kontakty získal i během stáží na International Medieval Institute, University of Leeds nebo na Harvard University Center for Renaissance Studies v italské Florencii. Předtím, než začal pracovat na katedře historie FF UP, působil mimo jiné v rádiu Svobodná Evropa jako archivář a informační analytik. S katedrou historie FF UP je spjat od roku 1989, v letech 2014–2018 byl jejím vedoucím. Docentem v oboru historie byl jmenován v roce 2009. Ve své odborné práci se zaměřuje především na období pozdního středověku, dějiny mnišství a italský humanismus 15. století. Je členem Vědecké rady FF UP, také několika oborových rad na FF UP a na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice a hodnotitelem Národního akreditačního úřadu. Filozofickou fakultu UP vede od 1. února 2022.