Novinky z PřF a UP

Diplomová práce Václava Haláska, absolventa katedry historie FF UP, získala Cenu Edvarda Beneše druhého stupně. Laureát obdržel ocenění v kategorii Historie 20. století, a to za práci s názvem Poválečný odsun německého obyvatelstva a reflexe nacistické okupace v kronikách farností bývalého niského komisariátu vratislavské diecéze.  

Šestadvacet prací, z toho patnáct v kategorii Historie 20. století, jedenáct pak v kategorii Sociologie. Takový byl 30. ročník Ceny Edvarda Beneše, kterou pravidelně vyhlašuje město Sezimovo Ústí pro studenty vysokých škol. Slavnostní vyhlášení soutěže, v níž uspěl i absolvent katedry historie FF UP Václav Halásek, se uskutečnilo v Památníku E. Beneše v Sezimově Ústí.

„Upřímně jsem to vůbec nečekal. Nepovažuji se za výborného studenta a byl jsem přesvědčený, že budu muset svou práci ještě několikrát přepracovávat a odevzdání odložit. O to víc mě překvapilo pozitivní hodnocení od mého vedoucího, pana doktora Pavla Kreisingera, který mě zároveň povzbudil, abych práci do soutěže o Cenu Edvarda Beneše přihlásil. Právě jeho zásluha je tak na tomto ocenění zásadní. Co se týče mých pocitů, myslím si, že si význam ocenění naplno uvědomím až s odstupem času,“ uvedl Václav Halásek.

Téma jeho diplomové práce jej provázelo od bakalářského studia. Zpočátku se mu okrajově věnoval v jedné seminární práci.

„Už tehdy jsem si uvědomil, jak bohatým pramenem jsou farní kroniky bývalého niského komisariátu a plánoval jsem se mu v budoucnu věnovat podrobněji. Téměř všechny zdejší kroniky jsou v digitalizované podobě dostupné v digitální badatelně Zemského archivu v Opavě, takže největším problémem nebylo se k nim dostat, ale samotné studium. To bylo velmi časově náročné, protože kroniky jsou psány převážně německy a kurentem. I proto jsem i magisterské studium o rok prodlužoval,“ doplnil laureát ocenění ke vzniku své závěrečné práce.

Studium historie vnímá absolvent magisterského studijního programu Historické vědy spíše jako koníček než profesní cestu. 

„V současnosti se více soustředím na praktické věci. Chtěl bych si například zajistit vlastní bydlení. Až se mi to podaří, rád se znovu vrátím k historii i odborné práci v oboru,“ uzavřel absolvent UP.

Soutěž o Cenu Edvarda Beneše je určena mladým historikům a sociologům. Každoročně ji vyhlašuje Sezimovo Ústí ve snaze podchytit zájem studentů vysokých škol o výzkum a odborné zpracování témat ze sociologie a historie 20. století. Cena se uděluje vždy k 28. říjnu nejlepším bakalářským a magisterským pracím. 

Nové nádoby na bioodpad, vratné tašky na třídění a snadno dostupné informace – to vše mají k dispozici studenti a studentky ubytovaní na kolejích Univerzity Palackého. Díky spolupráci Udržitelné univerzity a Správy kolejí a menz se daří systém třídění rozvíjet a zapojovat do něj stále více ubytovaných.

Možnost vyzvednout si na začátku akademického roku set tašek na tříděný odpad mají díky spolku Udržitelný Palacký studenti UP již několik let. Díky Udržitelné univerzitě se tento směr daří dále rozvíjet, letos v září si tak mohli studenti zdarma zapůjčit třídicí sety při hromadném výdeji přímo na kolejích nebo na stánku na MEET UPu. Výdej dále pokračuje v kancelářích referentek ubytování SKM.

Kromě tašek, které jsou určeny přímo do pokojů a ubytovaní si je vynášejí sami do kontejnerů v blízkosti kolejí, jsou k dispozici také koše na tříděný odpad ve studovnách. Letošní novinkou je pak možnost třídit kromě plastu, papíru a skla také bioodpad.

Speciální nádoby na bioodpad mohou studenti vynášet do čtyř nových kompostérů – na Envelopě, Neředíně, ve Chválkovicích i u Rošiček. O další nádoby mohou stále žádat na webu.

„Základem správného třídění není jen dostatek dostupných míst, kam odpad vyhodit. Neméně důležité je třídit správně – tedy vědět, co do kterého z košů patří, a co naopak ne. Ve spolupráci s oddělením marketingu jsme proto připravili informační letáky, plakáty, samolepky s QR kódem a webové stránky, které studentům pomohou,“ říká Nikola Křížová, referentka udržitelného rozvoje UP.

Správa kolejí a menz proto vybavila každé patro kolejí přehledným plakátem o třídění odpadu, stručný leták doprovází také každý vypůjčený třídicí set. Postupně se rozšiřuje také označení dveří buňkových i samostatných pokojů samolepkami s QR kódem, který vede na web Udržitelné univerzity. Zde zájemci naleznou nejen odpověď na otázku, co kam vyhodit, ale také mapu kontejnerových stanovišť v blízkosti kolejí či další informace o třídění odpadu v Olomouci.

„Na kolejích UP bydlí okolo 4 200 studentek a studentů. Pokud jim umožníme správně třídit, můžeme tak pomoci zamezit tomu, aby opravdu velké množství odpadu skončilo zbytečně na skládce či ve spalovně. Místo toho bude mít šanci na recyklaci nebo jiné smysluplné využití. Podobně je tomu u gastroodpadu z našich menz, který již několik let míří do bioplynové stanice, kde z něj vzniká teplo, elektřina a hnojivo,“ uvádí ředitel SKM Radek Koněvalík.

Používání umělé inteligence při tvorbě kvalifikačních prací, informace o stěhování některých pracovišť fakulty do objektu Hanáckých kasáren či přípravy na volbu děkana fakulty. Nejen těmto tématům se věnovalo nedávné jednání Akademického senátu Pedagogické fakulty UP.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP se během listopadového zasedání zabývali několika tématy. Nejprve debatovali o předloženém Stanovisku k používání generativních modelů AI v souvislosti s tvorbou kvalifikačních prací na PdF UP. Dokument představil děkan fakulty Vojtech Regec, poté jeho vznik i smysl přiblížil senátor Kamil Kopecký, ředitel Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP. Oba připomněli, že se jedná o téma, které se v čase rychle vyvíjí a že nově vzniklý dokument navazuje na již vydané doporučení UP.  

Stanovisko, které zpřesňuje situaci s ohledem na Pedagogickou fakultu UP, vzali senátoři a senátorky na vědomí. Má přispět k ochraně jak studujících, tak pedagogů a čtenář v něm najde informace o tom, co je při použití AI na fakultě vnímáno jako kritické, zakázané, například že AI neslouží k nahrazení primárních zdrojů, generování fiktivních dat či neveřejných citací. Zároveň se lze v dokumentu dočíst, že Pedagogická fakulta UP naopak podporuje využití AI k získání širší inspirace, dalších nápadů či k stylistické úpravě. Profesor Kamil Kopecký, spoluautor stanoviska, v závěru svého komentáře zdůraznil, že za finální práci vždy odpovídá autor, tedy student či studentka. Připomněl také, že Univerzita Palackého v dané oblasti už i nabídla možnosti proškolení, a to jak studujících, tak zaměstnanců.  

Během jednání zazněla též informace o pokračujících rekonstrukčních pracích v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí i to, že se některá pracoviště stěhují na určitou dobu do zrevitalizovaných prostor v Hanáckých kasárnách na tř. 1. Máje.

Zcela zásadním tématem jsou pro PdF UP blížící se volby děkana. K tématu se před senátory vyjádřil předseda senátní volební komise Tomáš Hubálek (katedra společenských věd), který nejprve shrnul dosavadní dění a poté přiblížil scénář následujících událostí. Ten senátoři a senátorky PdF UP schválili. Volební komise AS PdF UP obdržela do stanoveného termínu dva návrhy na kandidáta na děkana – v obou případech byl navržen stávající děkan Vojtech Regec. V této návaznosti Tomáš Hubálek připomněl datum 19. listopadu, což je termín, kdy se kandidát na děkana PdF UP setká s akademickou obcí fakulty, a neméně důležité datum 3. prosince, kdy se volba kandidáta na děkana uskuteční.

Vědci z Právnické fakulty UP se od ledna stanou součástí významného evropského projektu PARTICON-EU. Projekt, financovaný z programu Evropské komise CERV – Citizens, Equality, Rights and Values, se zaměřuje na to, jak mohou občané aktivně spoluutvářet ústavní systémy a jak tato participace přispívá k posilování důvěry, legitimity a odolnosti demokracií v Evropské unii.

PARTICON-EU (Participatory Constitutionalism in Europe) přináší originální koncept „Constitutionalism 3.0“, který spojuje právní teorii, empirický výzkum i občanskou zkušenost. Tento inovativní přístup sleduje, jak se ústavy stávají „živými dokumenty“ – nejen právními texty, ale i prostorem pro dialog mezi státem a společností. Projekt si klade za cíl vytvořit nový nástroj, takzvaný SEC Index (Social Embeddedness of Constitutions Index), který umožní měřit, nakolik jsou ústavy jednotlivých členských států EU zakořeněny ve společnosti a jaké faktory podporují, nebo naopak oslabují jejich legitimitu.

Na projektu spolupracuje excelentní mezinárodní konsorcium vedené Jagellonskou univerzitou v Krakově (Polsko). Mezi partnery patří mimo Univerzitu Palackého také Università degli Studi di Milano (Itálie), Centre National de la Recherche Scientifique (Francie), Univerzita Komenského v Bratislavě (Slovensko), Eötvös Loránd University Budapest (Maďarsko), doplněné o významné evropské nevládní organizace z oblasti lidských práv a demokracie.

Olomoucký tým, vedený Ondrejem Hamuľákem z katedry mezinárodního a evropského práva, tvoří dále Lucie Tungul a Ondřej Filipec z katedry politologie a společenských věd a Zdeněk Červínek z katedry ústavního práva.

Právnická fakulta bude zároveň vedoucím partnerem pracovního balíčku č. 13 (WP13) s názvem Participatory Constitutionalism for the Next Generation, který se zaměřuje na vzdělávání a aktivní zapojení studentů do objevování principů participativního konstitucionalismu. Cílem WP13 je rozvíjet ústavní povědomí a občanské dovednosti nové generace prostřednictvím praktického, tvořivého a digitálně orientovaného učení.

„Projekt PARTICON-EU představuje nový přístup v evropském výzkumu demokracie a právního státu. Propojuje akademickou teorii s občanskou praxí, analyzuje ústavní kultury v osmi evropských zemích a vytváří nástroje, které mohou pomoci institucím EU i národním vládám lépe porozumět vztahu mezi občany a ústavními institucemi," řekl Ondrej Hamuľák, vedoucí olomouckého týmu.

Zapojení Právnické fakulty UP potvrzuje rostoucí mezinárodní prestiž olomoucké právnické vědy a její důležitou roli v evropské debatě o demokracii, právním státu a participaci občanů.

Přednášky a prezentace odborníků z České a Slovenské republiky nabídl 17. ročník Moravské konference fetomaternální medicíny. Celodenní akci s tematikou komplexní péče o těhotnou ženu a plod již tradičně hostila aula Právnické fakulty UP. Spolupořadateli konference jsou Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a Ústav porodní asistence FZV UP. Odborný program přilákal dvě stovky účastníků.

„Program konference je určený jak pro lékaře z klinických a ambulantních pracovišť, tak i pro nelékařský zdravotnický personál,“ uvedl za organizátory Marek Ľubušký, vedoucí lékař Centra fetální medicíny Fakultní nemocnice Olomouc. Vedle něj vystoupili další specialisté z českých a slovenských nemocnic a fakult, namátkou přednosta Ústavu lékařské genetiky Fakultní nemocnice Olomouc a bývalý rektor UP Martin Procházka, porodník, gynekolog a anesteziolog Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, specialistka na onemocnění těhotných roztroušenou sklerózou a členka týmu Centra fetální medicíny Ústavu pro péči o matku a dítě Petra Hanulíková či host ze Slovenska, lékař Gynekologicko-porodnické ambulance Univerzitní nemocnice Bratislava Miroslav Korbeľ. V průběhu dopoledních a odpoledních bloků se hovořilo o růstové restrikci plodu z pohledu genetiky, vlivu mateřské obezity na perinatální výsledky i mateřské úmrtnosti na Slovensku. Blok přednášek uzavřela panelová diskuze.

Záštitu nad letošním ročníkem převzali děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář, děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda, děkan Právnické fakulty UP Václav Stehlík, ředitel FNOL Roman Havlík a přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky Lékařské fakulty UP a FNOL Jaroslav Klát.