Po dvou letech uzavřel mezinárodní řešitelský tým práci na projektu The Liechtensteins in Czechoslovakia and Central European Legal Science, jehož cílem byla příprava dvou svazků česko-německé edice posudků týkajících se právního postavení Lichtenštejnů v Československu. Jeho hlavním řešitelem byl Ondřej Horák z katedry teorie práva a právních dějin Právnické fakulty UP.
V rozhovoru přibližuje, v čem byla práce jeho mezinárodního týmu specifická nebo jaké objevy se jim podařily.
Pane docente, liší se nějak původní záměr projektu a výsledek?
Původní koncepce se nezměnila – první svazek je věnovaný období po roce 1918, druhý svazek období po roce 1945; základem je edice posudků a memorand, uvozená odbornými studiemi a doplněná o medailony významných osobností středoevropské právní a historické vědy, které posudky na popud státních orgánů nebo knížecí rodiny připravovaly. Podařilo se nám však objevit prameny považované za ztracené i prameny dosud neznámé, například originály posudků Josefa Pekaře a Leo Strisowera známé jen z opisů, nebo posudky Jana B. Nováka, Miloslava Stiebera a Jana Kaprase. Z třinácti textů plánovaných pro 1. díl jejich počet nakonec narostl na dvacet, ve 2. dílu jsme naopak museli jejich počet snížit a z více než dvaceti jsme vybrali patnáct. Vydání obou svazků se ujalo nakladatelství Wolters Kluwer, velkou péči nám věnovala zejména šéfredaktorka Marie Novotná. Dvouletá výzkumná činnost završená vydáním dvousvazkové publikace byla možná díky finanční podpoře projektu z Fondu pro bilaterální vztahy v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021.
Museli jste stavět na „zelené louce“ nebo jste mohli na nějaké projekty navázat?
Při přípravě publikace jsme se nechali inspirovat edičními projekty institucí Historischer Verein für das Fürstentum Liechtenstein a Liechtensteinisches Landesarchiv. Důvodem byla jak autorská a tematická provázanost, tak možnost zařazení některých textů do publikační platformy e-archiv.li, kde materiály z českých archivů dosud chybí. Vycházeli jsme samozřejmě také z publikační činnosti provázané s Česko-lichtenštejnskou komisí historiků, zejména jejího bývalého spolupředsedy Petera Geigera a spolupracovníků Václava Horčičky, Susanne Keller-Giger a Ruperta Quaderera.
V čem byl váš projekt jiný?
V porovnání s uvedenými projekty k lichtenštejnským dějinám, které se vyznačují širokým časovým i tematickým záběrem, jsme se zaměřili na úzce vymezený problém, což nám umožnilo jít do větší hloubky. Při přípravě obou svazků byly využity prameny z deseti zemí a více než dvaceti archivů – ze zahraničních to jsou zejména Liechtensteinisches Landesarchiv ve Vaduzu a Hausarchiv der Regierenden Fürsten von und zu Liechtenstein ve Vídni, z domácích především Archiv Poslanecké sněmovny, Národní archiv a Moravský zemský archiv.
Kdo se na publikacích spolu s vámi podílel?
Řešitelský tým měl patnáct členů, deset z českých univerzit (Olomouc, Brno, Praha), pět ze zahraničí. Stěžejní byla spolupráce s Česko-lichtenštejnskou komisí historiků. Hlavními řešiteli jsme se stali spolu s právníkem a diplomatem Ferdinandem Trauttmansdorffem, bývalým rakouským velvyslancem v ČR a aktuálně také členem Česko-lichtenštejnské komise historiků.
K přípravě úvodních studií jsme oslovili také historiky, kteří většinou navazovali na své starší publikace – pro 1. díl spolupředsedu Česko-lichtenštejnské komise historiků Tomáše Knoze z brněnské filozofické fakulty (Lichtenštejnové a fenomén „odčiňování Bílé hory“ na prahu 20. století), pro 2. díl Tomáše Dvořáka z téže instituce (Lichtenštejnové a třetí republika mezi právem, ideologií a politickou praxí) a Václava Horčičku z pražské filozofické fakulty (Konfiskace majetku Lichtenštejnů v Československu po 2. světové válce). Jako hlavní řešitelé jsme přispěli studiemi do obou svazků.
Zahraniční autoři většinou připravili medailony právníků a právních vědců působících v Rakousku či Švýcarsku (Arthur Brunhart, Ágoston Frank, Arthur Stögmann), případně se přímo podíleli na editování posudků (Stefan Frey), pomáhali nám však také se zajišťováním materiálů. Bez jejich přispění by byl projekt jen obtížně realizovatelný. Z naší fakulty se projektu účastnili Lukáš Ryšavý a Petr Osina, z pražské právnické fakulty Marek Starý, který přispěl poznámkami k posudkům týkajících se 17. století. Velký kus práce odvedli zejména naši pomvědi a doktorandi Jan Marčík a David Marhold. V neposlední řadě nám pomáhali s překlady Thomas Krzenck, Tomáš Kříž, David Marhold a Lukáš Ryšavý.
K čemu jste dospěli? Jaký je výsledný obraz?
Předně je nutné zdůraznit, že ten obraz má charakter mozaiky. Torzovité dochování pramenů, z nichž chybí mimojiné většina zápisů z jednání subkomitétu pro náhradu výboru pro pozemkovou reformu Národního shromáždění, nám sice ztížilo představení pozadí vzniku většiny posudků, ale kombinací materiálů z různých fondů se nám podařilo představit nejen základní obrysy, ale také řadu zajímavých detailů. Ale k otázce – editované posudky nastavují zrcadlo našim novějším dějinám, zejména zlomovým událostem po roce 1918 a po roce 1945. Je to příběh revoluce, „odčiňování“ Bílé hory a zásahů do vlastnictví, diskuze o tom, co stát může a co by již dělat neměl. Posudky poměrně dobře odrážejí také mentalitu svých autorů i jejich pozdější směřování (např. opatrného a přemýšlivého Jana Krčmáře na straně jedné, či jednostranného a konfliktního Antonína Hobzu na straně druhé) a ve svém celku přinášejí reflexi role a odpovědnosti akademických elit ve zlomových dobách.
Zmiňoval jste nové posudky, podařily se ještě nějaké další objevy?
Těch drobných nových zjištění jsou v každém dílu desítky či spíše stovky – pocházejí jak z přípravných prací k posudkům, korespondence či zápisů z jednání komisí a subkomisí, tak zejména z pramenů biografického charakteru. Z velké části nám to umožnila digitalizace některých archiválií, zejména matrik. Ale to by samo o sobě samozřejmě nestačilo. Za řadou údajů či několikařádkových poznámek pod čarou se skrývají desítky hodin hledání, propojování a dotazování na různých místech celého středoevropského regionu. Často to byla také otázka štěstí. A některá zjištění žila své vlastní příběhy, které by vydaly možná na samostatné publikace.
A co plánujete dál? Bude se to opět týkat Lichtenštejnů? Nebo právní vědy?
Díky rozsáhlému archivnímu výzkumu máme tolik materiálů, že bychom se jim mohli věnovat několik dalších let, přičemž se Lichtenenštejnů týkají jen zčásti. Naštěstí na to nejsme sami. Máme s řadou kolegů z různých fakult přátelské vztahy a vzájemně se na archiválie upozorňujeme nebo je sdílíme. Když otevřu inventář nějakého osobního fondu, často objednávám i to, co se aktuálního tématu netýká, ale může se hodit jiným. Řešení to sice prodlužuje, ale pro rozvoj našeho oboru to považuji za důležité. Na začátku letošního roku byla díky fakultní podpoře zřízena výzkumná skupina pro dějiny středoevropské právní vědy, jejímž cílem je pořádání konferencí, workshopů a příprava kolektivních publikací. V tomto roce ještě plánujeme vydat bibliografii německojazyčné právní vědy v českých zemích a v následujících letech dvousvazkovou monografii Osobnosti středoevropské civilistiky (se vztahem k českým zemím), zahrnující přibližně čtyřicet osobností věnujících se občanskému, římskému a kanonickému právu.
The Liechtensteins in Czechoslovakia and Central EuropeanLegal Science
(č. iniciativy: EHP-BFNU-PDINKM-3-083-2022)
Projekt byl financován z Fondu pro bilaterální vztahy v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021.
Významný objev, který může v budoucnu výrazně zlepšit léčbu některých typů rakoviny, oznámili vědci z Laboratoře integrity genomu Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého (ÚMTM LF UP), který je součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR). Ve své práci, již na konci srpna otiskl prestižní mezinárodní odborný časopis Nature Communications, odhalili nový molekulární cíl pro protinádorovou léčbu u některých dědičných forem rakoviny, typicky prsu a vaječníku.
Publikovaný výzkum byl zaměřený na proces kopírování DNA v normálních a nádorových buňkách. Než se jakákoli buňka, tedy i ta zdravá, rozdělí, musí replikovat („zdvojit“) veškerou svou genetickou informaci uloženou v DNA. Během replikace vznikají dvě úplně stejné molekuly DNA, což umožňuje kopírovat genetickou informaci a předávat ji do dceřiných buněk.
Co se děje při kopírování DNA
„DNA je v buňce uložena v podobě dvouvláknové šroubovice, během replikace DNA se tato vlákna rozplétají a oddělují – vzniká tzv. replikační vidlice ve tvaru písmene Y. Každé z oddělených vláken poté slouží jako základ pro vytvoření kopie původní DNA. Pokud během tohoto procesu dojde k chybě v přepisu informace, nastupují různé enzymy, které poškozené místo rozeznají a opraví,“ přibližuje problematiku korespondující autor publikace Pavel Moudrý z Laboratoře integrity genomu ÚMTM LF UP, součásti NÚVR.
Jedním z těchto enzymů je PARP, který má na starosti jednoduché základní opravy chyb při replikaci DNA. Léky používané u některých forem rakoviny, které blokují aktivitu PARP, například léčiva obsahující účinnou látku olaparib, opravě těchto jednoduchých poškození brání. Zapojit se tak musí jiné buněčné opravné mechanismy, mezi nimi i enzymy BRCA1 a BRCA2. U řady nádorů však nemusejí být v důsledku mutace příslušných genů funkční. „Pokud má nádorová buňka gen BRCA1/2 nefunkční, znamená to, že po nasazení léků, které utlumí aktivitu PARP, již nemá k dispozici žádné záložní mechanismy, které by poškozenou DNA opravily. Ve většině případů pak taková nádorová buňka umírá,“ dodává Pavel Moudrý.
Proces replikace DNA, hlídání její rychlosti a také opravné mechanismy lze podle odborníků pro snazší představu přirovnat ke stavbě zdi. „Představme si proces replikace, jako když zedník staví zeď. PARP je při stavbě pomocník, který hlídá zedníkovu práci a říká mu, kdy má zpomalit, kdy zeď přestává být rovná, kdy je třeba řadu cihel shodit a opravit. Pokud tam najednou ten pomocník není – je ‚inhibován‘ –, zedník sice dál pracuje a práce mu jde pěkně rychle od ruky, zeď je ale přitom čím dál tím více nakřivo. U normálních buněk je tam naštěstí ještě stavbyvedoucí – BRCA1/2 –, který stavbu občas zkontroluje, a když vidí problém, tak se do toho vloží a věc zavčas vyřeší. Jenže nádorové buňky s mutací takového stavbyvedoucího na place nemají, a tak zedník staví bez kontroly dál a dál, až zeď nakonec spadne. V našem případě to znamená, že buňka umírá,“ vysvětluje Martin Mistrík, vedoucí Laboratoře integrity genomu ÚMTM LF UP, součásti NÚVR.
Čím rychleji a hektičtěji, tím pro rakovinu hůře
„Naše nová práce je založena na předchozím výzkumu doktora Moudrého z naší laboratoře, který zjistil, že zablokováním aktivity PARP dochází v buňce ke zrychlení replikace její DNA. Vysoká rychlost replikace nádorové DNA je důležitým faktorem pro eliminaci nádorových buněk. Zajímalo nás, co konkrétně je zodpovědné za toto zrychlení, a podařilo se nám identifikovat jeden z faktorů, kterým je DNA polymeráza alfa,“ vysvětluje první autorka publikace Zuzana Machačová z Laboratoře integrity genomu ÚMTM LF UP, součásti NÚVR. „Principem působení inhibitorů PARP je tedy hromadění dalších a dalších přerušení a mezer na replikovaném vláknu DNA, které však musí být nějak opraveny. To pak představuje zásadní výzvu pro nádorové buňky, protože alternativní opravné dráhy jsou u nich velmi často defektní,“ dodává Zuzana Machačová.
Když autoři při svém dalším výzkumu systematicky vypínali jednotlivé enzymy, které se teoreticky na zrychlení replikace DNA při působení PARP inhibitorů mohou podílet, identifikovali takzvanou DNA polymerázu alfa.
Nový objev jako důkaz celospolečenského významu základního onkologického výzkumu
„Publikovaná práce přináší důležitý vhled do nesmírně komplikovaného procesu kopírování DNA. Díky tomuto výzkumu se DNA polymeráza alfa stává novým potenciálně významným terapeutickým cílem, hlavně pro léčbu nádorů s mutacemi v genech BRCA1/2 – typicky rakoviny prsu, vaječníků a dalších. V navazujícím výzkumu se proto naše týmy zaměří na studium protinádorových látek inhibujících tento enzymatický komplex,“ vysvětluje Marián Hajdúch, ředitel ÚMTM LF UP a lékařský ředitel NÚVR. „Tato práce je i názorným příkladem toho, že základní onkologický výzkum přináší objevy, které mají široký společenský význam a mohou najít rychle uplatnění v léčbě pacientů, jimž medicína dosud uměla pomoci jen částečně, a významně tak změnit jejich osud k lepšímu,“ doplňuje Marián Hajdúch.
Článek publikovaný v Nature Communications najdete zde.
Studovali na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, a přestože je jejich profese a kariérní cesta zavedla na různá místa, svou alma mater mají dodnes v srdci. V pomyslném srdci má své dřívější studentky a studenty i jejich domovská fakulta, která uděluje ceny za šíření dobrého jména této fakulty. Letos uvedené ocenění převzaly další zajímavé osobnosti.
Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého, ocenil devět vybraných absolventek a absolventů. Při neformálním setkání vyzdvihl nejen jejich profese, ale i to, že ač se jejich cesta na olomoucké filozofické fakultě započala, dodnes na ni nezapomněli.
„Vztah alumnus versus alma mater je věčný, je jednou provždy. K oceňování výtečných absolventů jsme v loňském roce přistoupili proto, abychom jim skromně vyjádřili naši vděčnost za to, že se k naší fakultě rádi hlásí a dělají jí tak dobré jméno. Oceněním jim chceme dát najevo, že jsme na ně a na to, co dokázali ve svých rozmanitých profesích, hrdí. Našim studentům tak chceme ukázat jejich možné vzory, možné cesty, jak rozvíjet své vzdělání. V neposlední řadě chceme příklady úspěchů našich absolventů vyvracet veřejné mýty o neužitečnosti, zbytnosti humanitních a sociálních věd, které v naší společnosti bohužel přežívají jako relikt ideologie minulého režimu," uvedl Jan Stejskal.
Během neformálního setkání, které nabídlo i vstupy olomouckého hudebníka, skladatele a producenta Lukáše Marečka či prohlídku prostor filozofické fakulty, převzala ocenění například historička umění Andrea Steckerová, která na Univerzitě Palackého vystudovala dějiny umění a která se specializuje na české a nizozemské malířství 17.–18. století.
„Díky studiu na FF UP je pro mě město Olomouc druhým rodným místem. Velmi si vážím ocenění, které se mi od fakulty dostalo,“ uvedla současná kurátorka Sbírky starého umění Národní galerie Praha.
Ceny za šíření dobrého jména olomoucké filozofické fakulty si velmi váží i překladatel z angličtiny, redaktor, vydavatel, publicista a popularizátor slam poetry Robert Hýsek.
„Přestože jsem vyhlášeným kritikem, jenž svou almu mater poměřuje nikoli hloubkou sentimentu a délkou tradice, nýbrž nevyužitými možnosti, jsem za tuto cenu velmi rád,“ řekl a vzápětí dodal: „Coby jeden z vydavatelů magazínu Konopí jsem pyšný na to, že mohu při tlumočení výsledků dnešních výzkumů široké veřejnosti nesměle kráčet ve šlépějích profesorů Kabelíka, Šantavého a Krejčího, kteří již v roce 1954 na půdě UP realizovali světově první konferenci věnovanou konopné léčbě a následně vydali dodnes hojně citovaný sborník Konopí jako lék. Jejich studentem byl Lumír Hanuš, proslulý spoluobjevitel anandamidu, což je ‚vnitřní kanabinoid‘, jenž hraje klíčovou roli v mnoha funkcích našeho těla. Nezbývá než si přát, ať se UP jako celek v letech příštích osvobodí od minulých předsudků a opět naváže na tyto své heroické průkopníky!“
Ocenění obdrželi také historik umění, kurátor a ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal, historik a muzejní kurátor Libor Denk, překladatelka, tlumočnice a lektorka Dobroslava Čepcová, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR Lucie Ješátková, redaktor zpravodajství České televize, vedoucí olomoucké redakce Martin Laštůvka, překladatelka z angličtiny Martina Knápková a literární dokumentaristka, knižní editorka, nakladatelka a kulturní manažerka Kamila Hladká.
„Jak odpovědět, aby to neznělo jako klišé? To snad ani nejde. Alma mater mi přinesla do života mnoho dobrého a důležitého a já ji nosím ve svém srdci, proto si ocenění nesmírně vážím a upřímně mě dojímá,“ uvedla Kamila Hladká, která je zároveň autorkou knih Hornické vdovy, Sestry a Lidi od kolotoče.
Devět vybraných absolventů a absolventek, které před předáním diplomů představil v pracovně děkana Jana Stejskala proděkan Petr Bilík, krátce shrnulo svou dosavadní životní i kariérní dráhu. Kromě hudebních vstupů pak k neformální atmosféře události přispěly i debaty se zástupci domovských kateder. Seznam již dříve oceněných absolventů FF UP zde.
Ocenění absolventi FF UP
Mgr. Dobroslava Čepcová, překladatelka, tlumočnice a lektorka slovanských jazyků, absolventka ukrajinské a ruské filologie. Od počátku ruské války na Ukrajině se angažovala v humanitární sféře, využila svých jazykových znalostí a byla k dispozici jako překladatelka a tlumočnice.
Mgr. Libor Denk, historik a muzejní kurátor, absolvent historických věd. Pracoval v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě, nyní je ředitelem pardubické pobočky Paměti národa. Dále působí jako doktorand na katedře historie FF UP a jako externí pracovník projektu Databáze dějin všedního dne v Historickém ústavu Akademie věd v Praze. Je spoluzakladatelem projektu PřeŽij historii. Za svůj hlavní úspěch považuje loňský zisk Ceny Jaroslava Golla, a to za práci Nové Město na Moravě v éře první Československé republiky (1918 – 1938), která později vyšla i knižně.
Mgr. Kamila Hladká, Ph.D., literární dokumentaristka, knižní editorka, nakladatelka a kulturní manažerka, absolventka doktorského programu Česká literatura. V roce 2016 založila vlastní nakladatelství Dcera sestry. Za svou práci byla v roce 2020 nominována na cenu Magnesia Litera a v roce 2022 na Cenu za mimořádný umělecký počin. Její dílo bylo adaptováno pro rozhlas jako četba na pokračování a získalo i divadelní podobu. V letech 2022 – 2023 se fotografie z knihy Sestry dostaly k veřejnosti i prostřednictvím stejnojmenné putovní výstavy Jana Cágy. Autorka knih Hornické vdovy, Sestry, Lidi od kolotoče.
Mgr. Robert Hýsek, překladatel z angličtiny, redaktor, vydavatel, publicista a popularizátor slam poetry, absolvoval anglickou a českou filologii. Působí na katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP. Z angličtiny překládá poezii i prózu, nejznámější jsou jeho překlady Philipa K. Dicka, Jacka Kerouaca, Nicka Cavea, Allena Ginsberga a především Charlese Bukowského. Rozsáhlé aktivity směřuje k legalizaci léčebného konopí. Je důležitou součástí olomoucké i české kultury, je jedním z předních českých organizátorů, moderátorů a popularizátorů slam poetry.
Mgr. Lucie Ješátková, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR, absolventka žurnalistiky a mediálních studií. Pracovala jako redaktorka ve vydavatelství Czech Newx Center, poté byla zástupkyní tiskové mluvčí a následně tiskovou mluvčí KDU-ČSL, tiskovou mluvčí Ministerstva životního prostředí.
Mgr. Martina Knápková, překladatelka z angličtiny, absolventka anglické filologie. Jejími prvními překlady byly povídky z dvousvazkové sbírky Planeta, která neexistovala od Philipa K. Dicka, na níž spolupracovala rovněž jako jazyková redaktorka: pro nakladatelství Argo přeložila i své dosud nejtěžší překladatelské kousky, jimiž jsou Megasmutná Pravdivá lovestory Garyho Shteyngarta a především Zlatá jablka Eudory Weltyové. Věnuje se také komiksovým překladům, ať už rozpustilým sériím Hilda a Záleskautky, anebo naopak vážným a patřičně váženým titulům jako Essex County a Mrtvej svět. Za překlad románu Megasmutná pravdivá lovestory obdržela v roce 2014 od Obce překladatelů prémii Tomáše Hrácha pro mladé překladatele.
Mgr. Martin Laštůvka, redaktor zpravodajství České televize, vedoucí olomoucké redakce, absolvent mediálních studií, české filologie – žurnalistiky. Nejprve získával zkušenosti jako novinářský elév v Mladé frontě Dnes, aby v létě roku 2012 coby student natočil svou první reportáž do regionálních zpráv. Postupně se jeho vstupy dostaly do hlavních zpravodajských relací. Z redaktora se po letech stal vedoucím celé olomoucké redakce ČT. Působí i na UP, kde učí budoucí kolegy novináře.
PhDr. Andrea Steckerová, Ph.D., historička umění, kurátorka sbírky Starého umění NGP, absolventka dějin umění. Specializuje se na české a nizozemské malířství 17. – 18. století. Dlouhodobě se zabývá tvorbou barokního malíře Petra Brandla. V Národní galerii Praha ve Sbírce starého umění spravuje sbírku barokní nizozemské a české malby. Je držitelkou několika mezinárodních stipendií a grantů.
Mgr. Ondřej Zatloukal, historik umění, kurátor, od podzimu 2019 ředitel Muzea umění Olomouc, absolvent dějin umění. V roce 2013 byl jmenován zástupcem ředitele MUO, současně zde působil jako vedoucí odboru starého umění a knihoven. Specializuje se na téma zahradní kultury, architektury, výtvarného umění a filozofii v rozmezí od renesance po 19. století. Pod jeho vedením se uskutečnila rekonstrukce nejvýznamnější barokní zahrady v ČR, kroměřížské Květné zahrady v UNESCO. V roce 2021 byl oceněn Stříbrnou medailí předsedy Senátu (spolu se svým otcem prof. Pavlem Zatloukalem, emeritním ředitelem Muzea umění Olomouc).
Mezinárodní projekt Visegrad Choral Bridges III – Folklore Inspiration, financovaný Visegrádským fondem, propojil během posledního roku čtyři univerzitní sbory ze Slovenska, Polska, Maďarska a České republiky, kterou reprezentoval Smíšený komorní sbor Ateneo Univerzity Palackého. Vedle závěrečného koncertu v olomouckém Červeném kostele vzniklo také CD, které je nyní zdarma k poslechu na YouTube.
Univerzitní sbory si daly za cíl oslavit a zachovat bohatství národních folklorních tradic visegrádského regionu. CD proto obsahuje společnou nahrávku sborových úprav lidových písní v původních jazycích všech zúčastněných zemí, kterou řídili sbormistři jednotlivých sborů. Díky tomuto projektu se zpěváci i posluchači mohou seznámit s unikátními hudebními kořeny a tradicemi regionu V4 prostřednictvím pečlivě vybraných a stylově interpretovaných skladeb.
„Naším cílem bylo nejen předat krásu a hloubku lidové hudby, ale také posílit kulturní povědomí a propojení mezi našimi národy,“ řekl Pavel Režný, hlavní organizátor projektu a sbormistr Smíšeného komorního sboru Ateneo Univerzity Palackého. „Společná nahrávka na CD je hmatatelným výsledkem této jedinečné spolupráce, která přináší radost nejen zpěvákům, ale i široké veřejnosti,“ doplnil.
Natáčení CD proběhlo na posledním společném setkání všech sborů letos v první půlce dubna přímo v Olomouci, potom následoval střih, mix a remastering nahrávek. Nyní si lze nahrávku zdarma poslechnout na YouTube kanále sboru Ateneo, díky čemuž jsou výsledky projektu široce a udržitelně dostupné všem zájemcům. Projekt navazuje na úspěšné spolupráce z let 2010 a 2017 a je důkazem toho, že hudba dokáže překonávat hranice a spojovat národy.
Novou metodu pro jednoduchou a rychlou analýzu rostlinných hormonů vyvinuli vědci z CATRIN Univerzity Palackého a olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Vytvořili a ověřili postup, jenž využívá méně obvyklý typ chromatografie (HILIC), která umí analyzovat více různých skupin hormonů najednou, navíc bez nutnosti složitých příprav vzorků. Kombinací této metody s velkokapacitní fenotypizací rostlin získali nový nástroj pro studium interakce rostlin s prostředím. Výsledky výzkumu publikovali v časopise The Plant Journal.
Rostlinné hormony, které ovlivňují téměř každý aspekt životního cyklu rostlin a řídí rovněž jejich reakce na prostředí, jsou zapojeny do složitých signalizačních sítí. Ty lze snáze rozluštit pomocí komplexních analytických metod schopných zachytit informace o několika skupinách rostlinných hormonů současně. Dříve používané metody k tomuto účelu byly většinou založeny na kapalinové chromatografii v systému reverzních fází (RP) a detekci pomocí hmotnostní spektrometrie. Hydrofilní interakční chromatografie (HILIC) je alternativní chromatografická metoda, která se stále častěji uplatňuje při analýzách biologických vzorků.
„Proto jsme vyvinuli a validovali metodu HILIC pro komplexní analýzu rostlinných hormonů, včetně rychlého postupu přípravy vzorků. Umožňuje screening 45 různých rostlinných hormonů. Tato metoda je rychlejší a efektivnější, protože nevyžaduje derivatizaci ani frakcionaci, což jsou obvykle časově náročné kroky při analýze hormonů. Nový přístup je navíc citlivější a může odhalit i velmi malé množství těchto regulátorů růstu. Tato publikace však nepojednává jen o nové chromatografické metodě, ale poukazuje na velký potenciál jejího propojení s fenotypizací rostlin vystavených multifaktoriální kombinaci stresů při studiu interakcí rostlin s prostředím. Díky tomu budeme moci lépe pochopit, jak rostliny reagují na stresové podmínky, jako je zasolení nebo nedostatek živin, což může mít praktické využití například v zemědělství při zlepšování odolnosti rostlin,“ uvedl korespondující autor článku Petr Tarkowski.
Podle něj kladli výzkumníci také velký důraz na to, aby byla metoda konzistentní a spolehlivá, což jsou faktory, které často v metodách HILIC chybí.
Potenciál metody autoři v článku demonstrovali na případové studii, která kombinuje hormonální analýzu s vysokokapacitní neinvazivní fenotypizací při zkoumání reakcí tří ekotypů Arabidopsis na zasolení, nízkou dostupnost živin a jejich kombinaci. Výsledky naznačují, že současné stanovení několika skupin rostlinných hormonů by mohlo být cenným nástrojem pro hlubší pochopení sítí, vzájemné komunikace a dynamiky rostlinných hormonů v komplexních interakcích rostlin s prostředím.
Prohlédnout si prostory Uměleckého centra UP, filozofické fakulty nebo Teoretických ústavů lékařské fakulty, užít si bohatý program připravený přírodovědci na Envelopě i v botanické zahradě nebo se začíst do starých tisků v knihovně ve Zbrojnici – to vše mohli zažít návštěvníci na Univerzitě Palackého během olomouckých Dnů evropského dědictví.
Univerzita přitom nechyběla ani přímo v centru města, ať už šlo o informační stánek s relax zónou nebo prezentace katedry germanistiky FF UP v rámci Rakouského dne. Osobnosti spojené s UP bylo možné vidět i mezi vystupujícími umělci, mimo jiné když se o hudební vrchol sobotního večera postaral absolvent LF UP zpěvák Marcell.
Níže si můžete prohlédnout fotografie z některých zpřístupněných univerzitních prostor a z programu v centru města.
Dopsat doktorskou práci a složit doktorské zkoušky na taiwanské National Chengchi University – a pak zůstat v tomto regionu. To jsou plány Petry Nepožitkové, absolventky kulturní antropologie a mezinárodních rozvojových studií na Univerzitě Palackého. Asie ji lákala odjakživa, na Taiwanu se tak neocitla náhodou.
Taiwan, ostrov velký asi jako Morava, ovšem mnohem hustěji osídlený. Velká část z více než třiadvaceti milionů lidí žije na jeho západním pobřeží, v pulzujících velkých městech. Asi dvacet různých domorodých skupin se pak soustředí v jeho centrální části, v údolích jedné velké džungle. Původní obyvatele Taiwanu jsou Austronésané, stejně jako většiny Indonésanů. A právě těmto lidem, především tomu, v jakém ohrožení se nacházejí při tamních častých zemětřeseních, se věnuje Petra Nepožitková, absolventka UP, ve své doktorské práci na National Chengchi University (NCCU).
Sen jménem Asie
„Vždycky mě lákala čínská a japonská kultura. Už na střední škole jsem absolvovala zájmový kroužek čínštiny, věnovala jsem se jí společně s japonštinou i v rámci takzvaných céčkových předmětů na Univerzitě Palackého. V rámci studia kulturní antropologie na Filozofické fakultě UP jsem strávila semestr na East China Normal University v Šanghaji. V magisterské práci jsem se pak věnovala znečištění životního prostředí v Číně,“ popisuje absolventka Univerzity Palackého svůj zájem o asijskou kulturu. Vycestovat však v době, kdy obhájila magisterskou práci, nebylo jednoduché. Psal se rok 2020 a svět sužovala pandemie covidu-19.
„Začala jsem tedy pracovat jako vědecká pracovnice v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, poté v Ústavu zemědělských informací při Ministerstvu zemědělství ČR. Věnovala jsem se analýze sociologických dat. Statistika, dotazníky, to vše jsem se v Olomouci naučila a celkem mě to bavilo. Neustále jsem si ale snila o Asii a přemýšlela o doktorském studiu. Věděla jsem, že pokud se Asii budu věnovat, tak určitě ne tady v knihovně,“ zdůrazňuje současná doktorandka National Chengchi University.
Ve škole.
Na Taiwanu studuje třetím rokem a říká, že jí přirostl k srdci. Je obdivovatelkou tamní přírody, moře je podle ní nadosah tropickým horám pokrytým džunglí. Právě v údolí těchto hor žijí domorodí Taiwanci.
„Do džungle vidím skoro z okna mého minibytečku, který je součástí kolejí. Není výjimkou zde pozorovat opice či luskouny. Když pak ale sednu na autobus, můžu být zhruba za dvacet minut u Taipei 101, nejvyššího objektu Taiwanu,“ přibližuje diametrálně rozdílná místa, která má na dosah.
Výhled z okna kolejí.
Ve své disertační práci se věnuje svým dvěma vášním, geografii a domorodému obyvatelstvu Taiwanu.
„Zhruba do 16. století byli původní obyvatelé Taiwanu od světa izolovaní. Až poté začali na ostrov přijíždět přistěhovalci z Číny. Když to hodně zjednoduším, nejprve to bylo po pádu poslední čínské národní dynastie Ming, poté když k vládě přistoupili komunisté. V současné době čínští Taiwanci tvoří ostrovní většinu,“ dodává doktorandka Asia-Pacific Studies (IDAS).
Život, jehož součástí je zemětřesení
V souvislosti se zemětřesením připomíná, že je Taiwan součástí Pacifického pásu ohně a že otřesy země nejsou pro Taiwance nic nového.
„Vznikají třením Euroasijské desky o Indopacifickou a naopak. Při tom nedávném se sílou asi 7,5 stupně Richterovy stupnice se Taiwan třásl zhruba po deseti minutách. Bylo to děsivé, měla jsem pocit, že dům, ve kterém bydlím, spadne. Panely o sebe klepaly neskutečně rychle a hlučně, jako kdyby tisíc šuplíků mlátilo současně. Vzala jsem si polštář nad hlavu a skočila jsem pod stůl. To udělali asi mnozí, protože je to jeden z pokynů, jak se při zemětřesení chovat. Na Taiwanu jsou lidé poučeni, vědí, co mají dělat, když se začne země třást. Těsně před otřesy jim přijde do mobilu varující zpráva. Pak mají asi pět vteřin na to, aby vypnuli plyn, odstoupili od elektřiny, otevřeli dveře – pro případ, že se dům pohnul a bylo nutné jej opustit. A pak se schovat pod stůl s polštářem nad hlavou pro případ, kdyby něco padalo. Silné zemětřesení trvalo asi dvě minuty, pak přišlo další a další a pak, jako když střihne, nastalo ticho. Chtěla bych ale zdůraznit, že stavby na Taiwanu většinu zemětřesení vydrží, jsou na tyto situace připravené. Horší je to s přírodou, sesuvy půdy mohou poničit mnohé. Velké problémy však zemětřesení přináší domorodému obyvatelstvu, které žije mimo města, většinou bez informací, tudíž bez varování.“
Ve své disertační práci vychází především z dat geografického informačního systému, věnuje se oblastem, kde jsou domorodí lidé soustředěni nejvíc, tedy místům, které mají při zemětřesení problémy největší. Opět je jí nápomocna znalost statistiky, o níž se mnohé dozvěděla už při studiu na Univerzitě Palackého.
Odchycena katedrou slavistiky.
„Taiwan je taková miniaturní Papua Nová Guinea. Na malém území žije asi dvacet diametrálně odlišných domorodých skupin, hovoří jiným jazykem, žijí v jiné kultuře. Obývají džunglí pokryté hory. Právě v těchto oblastech způsobuje zemětřesení největší škody. Tamní lidé, kteří často nemluví anglicky ani čínsky, jsou nezranitelnější. Nejsou o blížícím se zemětřesení informováni, tamní záchranný systém není připraven evakuovat jejich početné rodiny. Je to velký průšvih, neboť se jedná o situace, které se zhruba s odstupem dvaceti let opakují,“ doplňuje Petra Nepožitková.
V příslušném doktorském programu je jednou ze čtyř desítek studentů, s nimiž se potkává napříč ročníky. Jde o multikulturní společnost, což Petře také vyhovuje. Sama se dorozumí několika jazyky.
„Jsou pro mě koníčkem odmalička. V angličtině bych znalostně měla být na úrovni rodilého mluvčího, prostřednictvím angličtiny také na Taiwanu studuji. Plynně se domluvím čínsky, japonsky, španělsky a portugalsky. Něco umím i z francouzštiny, norštiny a ruštiny, turistickou znalost mám také ve vietnamštině,“ vypočítává a zároveň zdůrazňuje, že je samozřejmé, že jazyková vybavenost je další její velké plus v tamním multikulturním životě. Při studiu, které je na Taiwanu placené, má možnost i pracovat, a tak dvacet povolených hodin využívá pro jednu americko-taiwanskou společnost. Kromě tohoto výdělku jí k tamnímu žití pomáhá vládní stipendium, které na studium získala.
Na pláži.
„Když máknu, mohla bych doktorát získat v příštím roce. V tomto regionu, myslím tím na Taiwanu, v Japonsku, Koreji, Singapuru, Hongkongu, možná i v kontinentální Číně, bych ráda pak i zůstala. Na Asii jsem si už zvykla, vyhovuje mi zdejší společnost, příroda, kultura, kombinace tradic a moderních technologií.“
Petra Nepožitková (* 1993) absolventka bakalářské a magisterské kulturní antropologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a mezinárodních rozvojových studií na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Nyní je doktorandkou Asia-Pacific Studies (IDAS) na National Chengchi University, Taiwan. Během studií vždycky vynikala touhou vycestovat, procvičit si své bohaté jazykové znalosti a u toho udělat i něco prospěšného. V rámci různých projektů tak jako dobrovonice pomáhala například s výukou angličtiny či s osvětou různých společenských témat. V začátku rusko-ukrajinského konfliktu pomáhala také na nádraží v Praze.
Hned několik národních rekordů ozdobilo letošní Mistrovství České republiky v požárním sportu, které se na konci srpna konalo v Olomouci. O jeden z nich se postarala ženská reprezentace, a to ve štafetě 4 x 100 metrů s překážkami. Členkou týmu byla i studentka Fakulty zdravotnických věd UP Martina Dvořáková. Jako budoucí zdravotnická záchranářka si plní svůj sen.
„Požárnímu sportu se věnuji sedmým rokem. Hasiče máme v rodině, takže jsem k tomu měla velmi blízko už od dětství. Začala jsem požárním útokem, před třemi roky přidala výstup na cvičnou věž a tento rok jsem se naplno zapojila do běhu na sto metrů s překážkami,“ přiblížila studentka třetího ročníku Zdravotnického záchranářství na olomoucké fakultě zdravotnických věd. „Záchranářství bylo mým snem už od dětství, možná i proto, že je hasičům tak blízké. Přála bych si najít akční povolání právě v oboru, který studuji,“ uvedla Martina Dvořáková.
Přestože se republikového mistrovství v hasičském sportu zúčastnila už počtvrté jako jednotlivkyně, byl pro ni letošní ročník premiérový. Vůbec poprvé totiž nastoupila za tým a zároveň i za českou reprezentaci. „Jsem ráda, že se nám podařilo pokořit národní rekord právě v Olomouci,“ zmínila. Ženská reprezentace zvládla štafetový běh na 4 x 100 metrů s překážkami v čase 60,15 sekundy.
Studentka na letošním mistrovství závodila ve všech disciplínách, přičemž ve výstupu na cvičnou věž jí o pouhou jednu setinu unikl postup do finále a skončila tak na celkovém pátém místě. „Na největší osobní úspěch stále ještě čekám, ale jsem ráda za týmové úspěchy, ať už je to letošní rekord národní štafety nebo loňské vítězství v extralize v požárním útoku, kterého jsme dosáhli s týmem Plumlov,“ shrnula Martina Dvořáková. Vedle hasičských závodů ji letošní školní rok čekají také státnice.
Univerzita Palackého pořádá každoročně na začátku akademického roku jako benefit pro všechny své zaměstnané Den zdraví, na kterém je možné si nechat preventivně vyšetřit zrak, pokožku či nohy, absolvovat bezplatnou konzultaci správného sezení u počítače nebo analýzu složení těla.
Letošní Den zdraví pro zaměstnance a zaměstnankyně univerzity proběhne ve středu 11. září od 10:00 do 14:00 na nádvoří Zbrojnice, Biskupském náměstí i v prostorách Knihovny UP a Studentského klubu UP.
„Snažíme se hned na začátku akademického roku nabídnout našim pracujícím další formu zaměstnaneckého benefitu v oblasti zdraví a zdravého životního stylu. Velké díky patří fakultám a součástem univerzity, které se podílí na programu, stejně jako dalším partnerům,“ uvedla Markéta Šupplerová, vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů UP, které akci pořádá.
V nabídce zdravotnických vyšetření, na které se lze registrovat, nechybí kontrola zraku zajištěná katedrou optiky Přírodovědecké fakulty UP, vyšetření chodidel a posouzení ortopedických vad nohou, dermatologické vyšetření či analýza složení těla, která odhalí množství tělesného tuku, svalové hmoty nebo vody v těle.
Akademik sport centrum Univerzity Palackého si na letošek připravilo cvičení Hula hoop, které nabízí posílení celého těla zábavnou formou. Volně přístupná bude přednáška k ergonomii na pracovišti, kterou připravila katedra fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP a referát pro BOZP lékařské fakulty, vysvětlující, co je správné a chabé držení těla a proč dochází ke zkracování a oslabování určitých svalových partií. Následovat bude i praktický nácvik. Studio Relax u Pandy, partner univerzity v oblasti benefitů pro zaměstnance a zaměstnankyně UP, zase nabídne vyzkoušení několika relaxačních přístrojů podporujících zdraví a relaxaci včetně vodíkové terapie.
Podrobný rozpis aktivit včetně registrací je k dispozici na webu Dne zdraví pro zaměstnance a zaměstnankyně UP.
Česká konference rektorů (ČKR) vítá návrh rozpočtu pro veřejné vysoké školy (VVŠ) na rok 2025 jako krok správným směrem a oceňuje úsilí ministrů Beka a Ženíška o navýšení podpory vzdělávání, vědy a výzkumu na vysokých školách v ČR.
ČKR však upozorňuje, že navržené navýšení rozpočtu je zatím nedostatečné.
Dlouhodobé podfinancování vysokých škol, které sumárně dosahuje ve vzdělávací činnosti 10 až 11 miliard Kč, ohrožuje nejen kvalitu vzdělávání a výzkumu, ale i mezinárodní konkurenceschopnost ČR. Kvalita vzdělávací, vědecké a umělecké činnosti i schopnost reflektovat demografické změny v ČR spojené s nárůstem počtu absolventů středních škol přímo ovlivňují prosperitu naší společnosti a její schopnost čelit současným globálním výzvám.
Investice do vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací jsou klíčové pro rozvoj znalostní ekonomiky, tedy ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou. ČKR proto apeluje na Vládu ČR, aby zvážila další navýšení prostředků pro VVŠ, a to i při přípravě střednědobého výhledu, který zajistí jejich stabilní a předvídatelné financování, a tím i umožní jejich efektivní strategické řízení.
V Praze dne 5. září 2024
za Českou konferenci rektorů
Předsednictvo České konference rektorů
Fakulta tělesné kultury UP se připravuje na stěhování katedry sportu z centra města do Kampusu Neředín. Při budově NC v neředínském areálu, kde již dříve byly zrekonstruovány pracovny pro stěhované vyučující, do jara vznikne nová tělocvična pro sportovní gymnastiku. Součástí stavebních prací je i vybudování nového vstupu do objektu.
V areálu fakulty se tak v létě po krátké době znovu objevili stavební dělníci. V uplynulých letech po dokončení Aplikačního centra BALUO a Centra kinantropologického výzkumu fakulta postupně zrekonstruovala výukové prostory a pracovny v obou svých původních budovách a přestěhovala některá pracoviště. Naposledy se renovovaly právě pracovny dříve sloužící přemístěné katedře fyzioterapie, do kterých by se v příštím roce měli nastěhovat vyučující katedry sportu. Ta prozatím sídlí v pronajaté budově Hynaisova v centru města.
Na rekonstrukci a vybavení uvolněných pracoven nyní navázalo budování nové tělocvičny. „Z původního přístavku, ve kterém byly učebny a menší tělocvična využívané katedrou fyzioterapie, vznikne nová, plnohodnotná tělocvična pro sportovní gymnastiku. Ta bude náhradou za gymnastický sál v budově Hynaisova, jejíž pronájem máme za stávajících podmínek jistý do konce srpna příštího roku. Do té doby by měla být tělocvična zařízená a mělo by dojít ke kompletnímu přestěhování katedry sportu na Neředín,“ uvedl děkan FTK UP Michal Šafář.
„Během jara by nicméně měla také začít rekonstrukce Sportovní haly UP, s jejímiž hracími plochami tak nemůžeme počítat pro výuku. Řešíme tedy se Základní školou Spojenců, do jaké míry bychom mohli v budově Hynaisova využívat horní tělocvičnu i později. O náhradní ploše pro naši výuku jsme již mimo jiné předběžně dohodnuti s DHK Zora,“ podotkl děkan.
Společně s vybudováním nové gymnastické tělocvičny dostane budova NC také nový bezbariérový hlavní vchod s vrátnicí. Zároveň projde bezbariérovou úpravou i dosud nezrekonstruovaný vedlejší vstup do budovy děkanátu. Za podobou všech upravovaných částí stojí, stejně jako v případě dřívějších rekonstrukcí původních budov FTK UP, brněnský ateliér Hexaplan International. Stavební práce jsou financovány z projektu ERDF Rekonstrukce infrastruktury v areálu Neředín, celkové náklady včetně vybavení tělocvičny by se měly pohybovat kolem 50 milionů korun.
Nejnovější generaci náhrady aortální chlopně implantovali minulý týden odborníci z I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. Jednašedesátiletý muž je vůbec prvním pacientem v České republice, jehož srdci nový typ implantátu s delší životností pomáhá. Výkon proběhl bez komplikací a pacient již absolvuje běžnou pooperační rehabilitaci.
Katetrizační náhradu aortální chlopně, tedy výkon známý pod zkratkou TAVI, obvykle podstupují pacienti s aortální stenózou, kteří jsou starší než 75 let. Využívá se také u pacientů mladších, kteří jsou vystaveni extrémně vysokému riziku kardiochirurgické náhrady. Případ 61letého muže byl v tomto ohledu výjimečný. „Je výrazně mladší než pacienti, které k tomuto výkonu běžně indikujeme. U obvyklého typu implantátu se udává životnost minimálně deset let, což pro tak mladého pacienta není dostatečné. Zvažovali jsme tedy využití nového typu náhrady, jejíž životnost se předpokládá delší,“ vysvětluje vedoucí lékař Oddělení intervenční kardiologie Martin Sluka.
Implantát Sapien 3 Ultra Resilia je technologicky zcela nový, a to v přípravě biologického materiálu, tedy samotné tkáně chlopně. „Oproti běžně využívaným náhradám je tato novinka skladovaná v suchu a vyhýbá se konzervaci aldehydu. Z toho vyplývá předpoklad její dlouhodobější životnosti. Předpoklad potvrzují zkušenosti s chirurgickými chlopněmi, u nichž se tento typ přípravy tkáně používá už několik let,“ popisuje kardiolog.
Náhrada je dostupná celosvětově, ale v České republice byla implantována poprvé. O úhradu je totiž třeba individuálně žádat zdravotní pojišťovnu. Samotnému výkonu tedy předcházel nelehký administrativní proces, který zástupci olomoucké nemocnice podstoupili ve snaze o zajištění dlouhodobého prospěchu pro pacienta. „Že jsme implantát využili jako první u nás, mě samozřejmě těší, ale nejdůležitější je, že jsme schopní pacientovi poskytnout tu nejlepší a nejnovější technologii, která momentálně na světě existuje,“ zdůrazňuje Martin Sluka.
Zásluhu na úspěšném výkonu podle něj má celý široký tým lékařů a sester. Pacienti jsou k tomuto výkonu indikováni na základě diskuze a výběru v tzv. Heart týmu. V rámci Heart týmu probíhá komunikace s kardiology – specialisty na sledování chlopenních vad a s kolegy z kardiochirurgie. „Přímo na sále má tým kolem deseti lidí, ale výkony jistí také tým z kardiochirurgie pro případ, kdyby došlo k nepředpokládaným komplikacím, a výjimečně také tým intervenční radiologie pro případ cévních komplikací,“ vypočítává lékař s tím, že velký podíl má také management nemocnice, který podpořil celý administrativní proces s individuální žádostí na pojišťovně.
Počet výkonů s využitím nového typu chlopně se podle Martina Sluky nedá odhadnout. Ekonomická náročnost je větší než u běžných typů chlopenních implantátů a o každý případ bude nutno v nejbližší budoucnosti individuálně žádat. „Uvidíme, jakou četnost využití si praxe vyžádá, protože přibývá pacientů z nižší věkové kategorie, pro které by tento implantát byl vhodný,“ uzavírá kardiolog.
Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje dobrovolnické aktivity svých studentů a zaměstnanců. Kromě zprostředkování příležitostí, kde mohou dobrovolníci pomoci, je důležitým tématem i starost o tyto aktivní lidi. Jak je podpořit? Jak je motivovat? I na tyto otázky hledali v Olomouci odpovědi pracovníci dobrovolnických center Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Ostravské univerzity. Hostitelem dvoudenního workshopu bylo Dobrovolnické centrum UP (DC UP).
Tématem setkání byla péče o dobrovolníky v univerzitním prostředí a jejich motivace. „Koordinátoři dobrovolníků navzájem sdíleli své zkušenosti a inspirovali se i od přizvaných zástupců pomáhajících organizací, jako je Maltézská pomoc a Charita ČR. Součástí programu byly i ukázky mindfulness technik prezentované vyučujícími a studenty naší univerzity,“ popsala program Vladimíra Sedláčková, manažerka DC UP. Koordinátoři dobrovolnických aktivit z vysokých škol se scházejí pravidelně. Olomoucká akce byla letos již druhá v pořadí. Poprvé se potkali v Praze, kde spolu připravovali manuál pro práci dobrovolnických center v mimořádných krizových situacích a vyměňovali si i další zkušenosti z práce s dobrovolníky.
Podpora dobrovolnictví patří na UP mezi jednu z priorit, jimiž škola aktivně praktickými kroky naplňuje tzv. třetí roli, tedy službu pro společnost. DC UP vzniklo v roce 2016 jako první univerzitní dobrovolnické centrum v ČR. „Na nadcházející akademický rok připravujeme řadu akcí a setkání pro dobrovolníky a zveme všechny studenty, aby se stali součástí naší dobrovolnické komunity,“ uvedla Vladimíra Sedláčková. Dobrovolníci i zájemci o tyto činnosti budou mít příležitost se potkat 23. září na neformálním setkání spojeném i s představením příběhů nominovaných na cenu rektora za přínos v oblasti dobrovolnictví.
„Naším cílem je podporovat studenty v dobrovolnictví a zprostředkovat příležitosti těm, kteří možnosti svého zapojení ještě hledají. Věříme, že důležitou součástí dobrovolnictví je komunita a možnost sdílení zkušeností, proto připravujeme různá setkání a také vyprávíme zajímavé příběhy našich dobrovolníků,“ dodala Vladimíra Sedláčková.
V průběhu akademického roku se uskuteční i společný dobrovolnický výlet či art terapeutický workshop. Univerzitním dobrovolníkům jsou také – ve spolupráci s Kariérním centrem UP – přednostně nabízeny vstupy na zajímavé rozvojové programy a workshopy.
DC UP nezapomíná ani na ty studenty či zaměstnance, kteří jsou aktivní mimo univerzitní dobrovolnickou síť. „Všem nabízíme komunikační či organizační podporu, vnímáme je jako inspiraci pro další členy naší akademické obce. Jsme rádi, když mohou být jejich aktivity zviditelněny například formou ocenění rektora,“ připomněla Sedláčková. Letošní ceny rektora za přínos v oblasti dobrovolnictví budou předány 24. září v rámci festivalu MEET UP.
Aktivity univerzitního centra se rozšiřují i mimo kampus a cílí na středoškoláky, kterým přímo na školách představuje práci dobrovolníků i programy, do nichž se mohou zapojit. V uplynulém akademickém roce také zorganizovalo první studentský dobrovolnický den, na kterém se setkali při různých dobrovolnických aktivitách středoškoláci z několika olomouckých gymnázií i univerzitní studenti.
DC UP spolupracuje úspěšně i s dalšími institucemi, jako je město Olomouc a Olomoucký kraj. Právě také 8. října společně organizují Dobrovolnický zaměstnanecký den, do něhož se můžete zapojit. Podrobně jsme psali zde.
Má 400 stran, podílel se na ní mezinárodní tým ze šesti států v čele s experty z olomoucké právnické fakulty a zabývá se nad míru aktuální a doposud téměř nezkoumanou právní oblastí. Monografie Legal Issues of Digitalisation, Robotisation and Cyber Security in the Light of EU Law je hlavním výstupem projektu podpořeného prestižním grantem udělovaným Evropskou komisí v kategorii Jean Monnet Networks.
Grant získal projekt European Union and the Challenges of Modern Society: legal issues of digitalization, robotization, cyber security and prevention of hybrid threats. Čtyřletou práci mezinárodního týmu koordinovalo Jean Monnet Centre of Excellence v oboru evropského práva při PF UP v čele s Naděždou Šiškovou. „Téma výzkumu právní otázky digitalizace, robotizace a kybernetické bezpečnosti ve světle Evropské unie bylo zvoleno už před šesti lety. Byli jsme jedni z prvních, kteří se odvážili toto téma zpracovat. Byla to pro nás velká výzva s ohledem na to, že regulace této oblasti na úrovni Unie byla v roce 2018, kdy jsme připravovali grantovou přihlášku, v plenkách,“ připomněla Naděžda Šišková.
Současně krátce popsala radikální proměnu unijního přístupu, ke které došlo v průběhu práce na projektu. „Je to vidět třeba na příkladu umělé inteligence. Zatímco v roce 2017 schválil Evropský parlament rezoluci, která podporovala myšlenku vytvoření elektronické osoby a poskytnutí dokonce určitých práv umělé inteligenci – dokument známý jako Civil law rules on robotics, o několik let později začala být AI vnímána jako určité riziko, a dokonce jako hrozba,“ vysvětlila Naděžda Šišková, vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence. Změna postoje se promítla zejména do Aktu o umělé inteligenci z letošního roku. „Během krátké doby došlo k obratu unijního přístupu o sto osmdesát stupňů.“
Na projektu European Union and the Challenges of Modern Society: Legal Issues of Digitalization, Robotization, Cyber Security and Prevention of Hybrid Threats spolupracovalo v rámci Jean Monnet Networku olomoucké centrum s akademiky z Univerzity v Heidelbergu, Technické univerzity v Tallinnu, Univerzity Komenského v Bratislavě a z Národní univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě.
Do příprav knihy byly navíc zapojeny ještě další dvě významné výzkumné instituce – Ústav státu a práva AV ČR a Ústav státu a práva AV Ukrajiny. Přizváni byli také odborníci z praxe, zejména z Úřadu na ochranu osobních údajů nebo z Centres of Excellence při NATO. „Zvlášť chci ocenit mimořádně kvalitní kapitoly připravené kolegy z olomoucké fakulty, kteří jsou členy týmu Jean Monnet Centre of Excellence. Především práce Michala Petra, Blanky Vítové, Ondřeje Filipce a Ondreje Hamuľaka tvoří základ knihy,“ podotkla Naděžda Šišková, vedoucí autorského týmu.
Monografie se neomezuje pouze na otázky adekvátní regulace umělé inteligence. Jak sám název napovídá, zaměření je mnohem širší. „Zpracovávali jsme mimo jiné problematiku spojenou s obchodováním online, ochranou práv spotřebitele při nákupech přes internet, otázky ochrany soukromí, včetně realizace práva být zapomenut nebo oblast soutěžního práva a jeho specifika v digitální ekonomice,“ vyjmenovala Naděžda Šišková s tím, že hlavní motivací bylo využití výzkumu pro praxi. „Doufáme, že námi zveřejněné výsledky najdou reflexi i v legislativě.“
Jedno z hlavních poselství knihy je, že je to především lidská bytost, která má být chráněna přednostně. „V tomto kontextu jsme navrhli zakotvit do Listiny základních práv Evropské unie nové lidské právo – právo na digitální integritu, které se bude skládat z řady oprávnění jednotlivce. Část již byla deklarována, ale část je naprosto nových. Zejména například právo na přístup k internetu, právo být zapomenut, ale též právo na komunikaci s lidským operátorem, právo nebýt subjektem rozhodnutí učiněného strojem a tak dále. Tento katalog nových digitálních oprávnění se může stát v budoucnosti vhodnou platformou pro globální regulaci těchto práv za pomoci univerzálních právních nástrojů,“ uvedla Naděžda Šišková.
Na vydání monografie Legal Issues of Digitalisation, Robotisation and Cyber Security in the Light of EU Law se podílela dvě nakladatelství: Kluwer Law International v Holandsku a Wolters Kluwer ČR. Tuto formu spolupráce, která vychází z uzavřené smlouvy, zvolili poprvé. Podle Naděždy Šiškové je to záruka, že se kniha dostane do celé Evropy. „Jsme také velmi rádi, že jsme naší prací inspirovali kolegy a svým způsobem prošlapali cestu pro další výzkum a zavedení nových studijních programů na naší fakultě,“ uzavřela vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence při PF UP.
V dnešním digitálním světě se manipulační techniky stávají stále častější součástí veřejné komunikace, a to zejména v předvolebních kampaních a často podvodné reklamě. Tým E-Bezpečí z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého proto přichází s inovativním řešením – aplikací FactNinja. Tento jedinečný nástroj, poháněný pokročilým modelem umělé inteligence GPT-4 Omni, umožňuje rychlou a efektivní analýzu grafického obsahu, aby odhalil manipulativní postupy, argumentační fauly a další neetické praktiky, které mají za cíl ovlivnit veřejné mínění.
FactNinja je webová aplikace, kterou lze použít bez nutnosti registrace. Uživatelé jednoduše nahrají grafický materiál, jako jsou obrázky, plakáty či letáky, a během několika vteřin získají podrobnou analýzu. Tato analýza identifikuje potenciální manipulační techniky, jako je například zkreslování faktů, vyvolávání neoprávněného strachu či využívání emocionálních argumentů, které mohou ovlivnit rozhodování příjemců.
„Nástroj je navržen tak, aby analýzu prováděla plně umělá inteligence, bez jakéhokoli lidského zásahu. To zaručuje objektivitu a konzistenci výsledků,“ vysvětluje Kamil Kopecký, vedoucí týmu E-Bezpečí. „V době, kdy se neetické praktiky stávají běžnou součástí politických kampaní a marketingových strategií, je FactNinja neocenitelným pomocníkem pro všechny, kdo chtějí mít přehled o pravdivosti a etičnosti informací, které jim jsou prezentovány.“
FactNinja není určen pouze pro analýzu politických kampaní. Nástroj je stejně efektivní při zkoumání běžné reklamy, satiry, meme či jakéhokoli jiného grafického obsahu. Tímto způsobem se uživatelé mohou snadno bránit proti skrytým manipulacím a lépe porozumět, jak jsou ovlivňováni vizuálním materiálem v médiích.
„Našeho AI ninju jsme vyzkoušeli také na příspěvcích různých politiků na sociálních sítích a sledovali, zda jejich vlastní komunikace také není manipulativní a neetická. I zde dokázal náš nástroj vygenerovat zajímavé výstupy, které poměrně přesně identifikovaly triky, kterých se autoři dopustili,“ doplňuje Kamil Kopecký.
FactNinja nalezne uplatnění také ve školním prostředí, kde může být využíván učiteli mediální výchovy či např. českého jazyka. Studenti tak mohou prostřednictvím tohoto nástroje analyzovat, jakým způsobem nás ovlivňuje reklama a jaké manipulační techniky jsou v ní používány. Například mohou zkoumat, jak reklamy pracují s emocemi, třeba se strachem, aby přiměly spotřebitele k určitému chování nebo rozhodnutí. FactNinja tak přispívá nejen k rozvoji kritického myšlení, ale i k lepšímu porozumění tomu, jak média a reklama formují naše vnímání světa.
Nástroj využívá pokročilou technologii GPT-4 Omni, což mu umožňuje rozpoznávat a analyzovat široké spektrum manipulačních technik s vysokou mírou přesnosti. Je však třeba mít na paměti, že i přes pokročilost této technologie nemusí být analýza vždy naprosto přesná. Přesto je FactNinja velmi užitečným nástrojem, který může významně přispět k rozpoznání neetických praktik a manipulací v grafickém obsahu. Výsledky analýzy mohou uživatelům poskytnout cenné podněty k dalšímu kritickému zkoumání a ověřování informací.
FactNinja představuje významný krok vpřed v boji proti dezinformacím a manipulacím v digitálním prostředí. Tento nástroj, vyvinutý odborníky z Pedagogické fakulty UP, je dostupný každému, kdo chce lépe porozumět tomu, jak je grafický obsah používán k ovlivňování veřejnosti. Nejen že zvyšuje povědomí o etice v komunikaci, ale také podporuje kritické myšlení a obranu proti nepravdivým a zavádějícím informacím. Navíc se může stát neocenitelným vzdělávacím nástrojem pro učitele, kteří chtějí svým studentům přiblížit fungování manipulačních technik v praxi.
Aplikaci najdete na webu www.factninja.cz, případně na adrese https://ai.e-bezpeci.cz/factninja.
Skvělou příležitost podílet se na vzniku zajímavých projektů mají zájemci, kteří se přihlásí do druhého ročníku hackathonu s podtitulem Když data promluví. Akci od 18. do 20. října pořádá katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc. Registrovat se mohou jednotlivci i celé týmy, a to prostřednictvím webových stránek hackathonu.
„Díky úspěchu prvního ročníku jsme se ihned po jeho skončení rozhodli pokračovat. Nadšení, kreativita a nápady účastníků nás přesvědčily, že stojí za to investovat čas i peníze do podobných akcí. Letos se nám podařilo oslovit ještě více partnerů, zajistit modernější a lepší zázemí, rozšířit datovou základnu a optimalizovat celkový program. Věřím, že to pro účastníky bude znamenat ještě větší motivaci věnovat svůj čas něčemu smysluplnému,“ uvedl organizátor akce Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.
Hackathon je třídenní akce, během které jednotliví účastníci nebo týmy navrhnou, vytvoří a následně prezentují své nápady. V letošním roce si mohou vymyslet vlastní projekt nebo se inspirovat navrženými tématy, jako jsou Bezpečná a udržitelná univerzita, Adaptace území města Olomouc na klimatickou změnu, Kam na střední školu a jejich dostupnost v Olomouckém kraji či Atraktivita Olomouckého kraje v oblasti vědy, výzkumu a inovací.
„Vždy má smysl podporovat projekty, které prohlubují spolupráci a rozvíjí veřejný sektor v Olomouci i okolí. Pro přihlášené účastníky bude opět připravena řada odborných přednášek od našich mentorů a hostů,“ upozornil náměstek primátora města Olomouce Tomáš Pejpek.
Letošní ročník hackathonu se uskuteční v nové budově Vědeckotechnického parku UP Envelopa Hub. „Účastníci budou nejprve seznámeni s pravidly, otevřenými daty a nabízenými tématy. Mohou také využít umělou inteligenci. Věřím, že se nám podaří nalákat studenty, kteří přinesou nové nápady, jež přetaví v úspěšné projekty. Těším se na druhý ročník,“ doplnil zastupitel Olomouckého kraje Petr Lysek.
Soutěžní týmy se mohou registrovat na webových stránkách do 4. října, jednotlivci do 11. října 2024. „Jsem rád, že organizátoři akce – Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a Univerzita Palackého – mohou spolupracovat bez ohledu na to, kdo zrovna za danou organizaci a v jakých barvách vystupuje. Díky za zvládnutý první ročník a hurá do druhého,“ řekl vedoucí odboru informačních technologií Olomouckého kraje Jiří Šafránek.
Účastníci hackathonu mohou letos získat finanční odměny ve formě stipendií a voucherů (u vítězných týmů přesahující 100 000 Kč), vzdělávací a mentorské vouchery pro finální realizaci projektů či věcné ceny.
Název hackathon je složenina ze slov hack a maraton. Vyjadřuje spojení limitů programovatelných systémů s vytrvalostí. Hackathon kombinuje poznatky a dovednosti technického i netechnického světa, z nichž vzejde nový projekt nebo produkt.
Další informace o letošním ročníku hackathonu, ale i vybrané prezentace z minulého ročníku jsou k dispozici zde.
Analýza medu, včely pod mikroskopem i v podobě nadrozměrných modelů, dějiny včelařství a osvěta v oblasti ochrany včel. O víkendu 7. a 8. září to v Olomouci bude bzučet. Pevnost poznání – Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP ve spolupráci s katedrami PřF UP a Českým svazem včelařů pořádá speciální podzimní edici akce Odpudiví nebo kouzelní.
Návštěvníci všech generací budou mít šanci seznámit se nejen s důležitostí tohoto unikátního živočišného druhu pro celou naši planetu, ale také s péčí o včelstva, včelími produkty a výzkumem včel.
„V médiích se pravidelně objevují zprávy o velkých úhynech včelstev, o jejichž příčinách diskutují nejen včelaři, ale i vědci. Objevy z univerzitních laboratoří pomáhají pochopit komplikovaný svět včel a ukazují, jak lépe pečovat o včely i krajinu,“ říká Jiří Danihlík z katedry biochemie PřF UP. Společně se svými kolegy nabídne workshopy mikroskopování včelích preparátů nebo laboratorní analýzy medu. Se zástupci katedry geoinformatiky PřF UP navíc připravili unikátní mapové výstupy z projektu Coloss, týkající se zavčelení republiky a úhynu včelstev.
V rámci sobotního programu se uskuteční popularizační přednáška pro veřejnost Jak a proč vlastně pomáhat volně žijícím opylovačům?. Monika Mazalová z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP osvětlí příčiny mizení hmyzu a možná opatření, na kterých se může podílet každý.
Návštěvníci se mohou dále těšit na nadrozměrné anatomické modely hmyzu, ochutnávku včelích produktů nebo naučnou stezku Fascinující příběh medu, která bude ve formátu 12 ilustrovaných panelů v Pevnosti poznání umístěna až do konce září.
Součástí tematického víkendu Odpudiví nebo kouzelní bude také výstava představující momenty z historie přerovského včelaření; odhalí nejen fascinující život včel, ale i posun ve včelařském oboru. K vidění budou také historické včelařské pomůcky, jako jsou včelí úly, medomety nebo dýmáky.
Celé září bude navíc program v kreativní dílně Pevnosti poznání věnován medu; návštěvníci si budou moci vyrobit a odnést zvláčňující balzám na rty se včelím voskem. V chemické laboratoři mají navíc možnost prozkoumat vlastnosti včelích produktů, jako je med, vosk nebo jed, a naučí se rozpoznat pravý med od falšovaného.
Olomouc v tomto týdnu bude žít Dny evropského dědictví, které jsou jedinečnou příležitostí dozvědět se o městě spoustu zajímavostí, užít si řadu kulturních akcí a navštívit i běžně nepřístupná místa. Do programu se jako tradičně zapojuje i Univerzita Palackého, jejíž pracoviště připravila komentované prohlídky historických i moderních prostor, zajímavé výstavy, ale také třeba přednášku o nanotechnologiích.
Na návštěvníky se o víkendu 7. a 8. září těší mimo jiné v ústřední univerzitní knihovně na Zbrojnici, v Uměleckém centru UP nebo na přírodovědecké a lékařské fakultě.
„Po historické budově Teoretických ústavů a jejich moderní dostavbě provede v sobotu od 10 hodin sám děkan lékařské fakulty Milan Kolář. Kromě toho zájemci budou moci nahlédnout do světa neuropatologie, a sice prostřednictvím fotografické výstavy, která představuje mozek z pohledu patologa, který pomocí mikroskopu odhaluje složitost jeho uspořádání jak ve zdraví, tak v nemoci. Autorem výstavy je Dominik Hraboš z Ústavu klinické a molekulární patologie,“ přiblížila Kateřina Čapková z děkanátu LF UP.
Víte, že přehled zajímavých míst na UP nabízí web Uni t(r)ips?
Přírodovědecká fakulta láká během sobotního odpoledne především na komentované prohlídky hlavní budovy na Envelopě, vybraných odborných pracovišť včetně Experimentálního pivovaru UP, botanické zahrady nebo herbária a skleníků v Holici. Připraveny jsou ale také ukázky optických experimentů nebo přednáška o nanotechnologiích a klimatické krizi, která se koná ve 13 hodin v aule fakulty a je třeba se na ni dopředu přihlásit zde, podobně jako na některé z prohlídek. Otevřené budou i terasy s výhledem na město. V Pevnosti poznání jsou pak přichystány speciální divadelní prohlídky expozice Do historie!.
S komentářem si zájemci mohou v sobotu prohlédnout i barokní prostory Uměleckého centra UP, v neděli průvodci z filozofické fakulty a spolku Studium Artium představí zajímavosti fakultních budov v Křížkovského ulici a připomenou zdejší zaniklý kostel sv. Petra.
Po oba víkendové dny pak návštěvníky přivítá Knihovna UP na Zbrojnici, kde budou k prohlédnutí nejen nejzajímavější kusy z knižního fondu. Přichystána je také prohlídka zaměřená na historii původně vojenského objektu, sraz je v sobotu i v neděli ve 13 hodin u recepce. Brány budou mít otevřené i parkánové zahrady za rektorátem a filozofickou fakultou.
Během víkendu bude přístupný i dřívější univerzitní kostel Panny Marie Sněžné nebo krypta dómu sv. Václava, v níž lze navštívit výstavu věnovanou Karlu II. z Lichtensteinu-Castelcorna, na jejíž přípravě se podíleli odborníci z teologické fakulty. Právnická fakulta UP je zase zapojena do mezinárodní projektu Remember Bacha, jehož součástí je výstava o tzv. Baltské cestě, kterou můžete zhlédnout při návštěvě budovy Českého rozhlasu Olomouc v Pavelčákově ulici (psali jsme zde).
Dny evropského dědictví v Olomouci toho nicméně nabízí mnohem více. Začínají již dnes, kdy se můžete například vydat na první z komentovaných procházek po vojenských stopách ve městě. Během týdne se pak můžete také podívat do Jihoslovanského mauzolea v Bezručových sadech nebo s komentářem projít neředínský Ústřední hřbitov. Na programu jsou také nejrůznější koncerty, mj. zpěváka a absolventa LF UP Marcella, antikvariátní trhy, jízdy historickou tramvají, Rakouský den nebo festival Řeka má duši, který se odehraje na nábřeží Josefa Jařaba. Jako tradičně nebude chybět ani divadelní open air představení, Moravské divadlo tentokrát v pátek 6. září na Horním náměstí uvede poetické drama Manon Lescaut.
Kompletní program letošních olomouckých Dnů evropského dědictví je k dispozici na ded.olomouc.eu.
Dny evropského dědictví na UP
sobota 7. září
Lékařská fakulta UP
Umělecké centrum UP
Přírodovědecká fakulta UP
Pevnost poznání
neděle 8. září
Filozofická fakulta UP
sobota 7. i neděle 8. září
Knihovna UP na Zbrojnici
Parkánové zahrady
Zázemí, pomoc, servis, vstřícnost, empatie, profesionalita. Kterékoliv z těchto slov by mohlo stát na ceduli jednoho domu v olomoucké Vodární ulici. Doslova jen pár desítek metrů od středu města v boční uličce stojí univerzitní budova s číslem 6, v níž našla své místo Welcome Office (WO).
Úředním jazykem řečeno je to oficiální kontaktní a informační místo UP, které poskytuje pomoc zahraničním studentům, zaměstnancům a dalším návštěvníkům v oblasti administrativy, studia, ubytování, víz, pojištění atd. Méně úředně to znamená, že zrovna tady cizinci najdou veškerý servis, který potřebují k tomu, aby se na univerzitě a ve městě necítili ztraceni. „Jedním z našich klíčových úkolů je aktivní podpora při řešení vízových otázek a povolení k pobytu. Já jako vedoucí kanceláře jsem hlavním kontaktem pro Odbor azylové a migrační politiky. Poskytujeme komplexní pomoc při vyplňování formulářů žádostí, přípravě a kontrole dokumentů a všeho, co s tím souvisí,“ vypočítává Alena Vyskočilová, která WO vede.
Pro ilustraci, co obnáší taková agenda kanceláře na univerzitě, na kterou přijíždí během roku tisíce cizinců z celého světa, pár čísel: Loni dokázal tým mj. zařídit cizincům 567 termínů na osobní schůzky kvůli vízům a všemu, co souvisí s pobytem. Do kanceláře pro informace osobně dorazilo více než 250 zahraničních studentů, dalším více než padesáti lidem se věnovali mimo kancelář. Loni se třeba vypravili se zájemci i na téměř tři desítky prohlídek města a univerzity. A kdo jsou oni? „V kanceláři se střídá tým čtyř zkušených a vyškolených asistentů, kteří jsou také připraveni poskytnout osobní asistenci v terénu,“ dodává Alena Vyskočilová.
Základním principem tohoto typu kanceláře je schopnost komunikovat. Výčet jazyků, jimiž se komunikuje ve WO, je úctyhodný: Kromě mateřštiny je to angličtina, němčina, čínština, ruština, španělština, polština, italština, slovenština. Veledůležitá je i komunikace na sociálních sítích a internetu. „V průběhu roku 2023 byl dokončen kompletní redesign webových stránek, jež obsahují rozsáhlé informace pro akademický i osobní život zahraniční komunity a jsou plně dostupné v anglickém jazyce. Samozřejmostí jsou sociální sítě, díky nimž můžeme rychle a dynamicky reagovat na aktuální události a zároveň podporovat vzájemnou výměnu informací mezi zahraničními členy univerzitní komunity,“ říká vedoucí kanceláře.
A i když to vypadá, že pro samé zařizování nemají čas na nic jiného, není to pravda. „Snažíme se aktivně přispívat k vytváření mezinárodně přívětivého prostředí na univerzitě, připravujeme proto pro zahraniční studenty a zaměstnance během roku různé akce. Důležité jsou například tzv. orientační dny pro nově přijíždějící studenty degree programů nebo pro nové zaměstnance. Na přání studentů a fakult jsme v letním semestru vytvořili sérii přednášek s názvem Welcome to Well-being,“ dodává Alena Vyskočilová.
Text přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP.
Potkat ho můžete v bílém lékařském plášti, ovšem není to jen tak nějaký doktor. Když kráčí se svým nepřehlédnutelným červeným nosem nemocničními chodbami na vizitu, někdy až tíživou atmosféru léčí smíchem. Občas stačí, aby se jen představil. Herbert Káně. Nováček v olomouckém týmu zdravotních klaunů, který nápadně připomíná Daniela Kunze, produkčního Audiovizuální produkce Univerzity Palackého a člena olomouckého improvizačního souboru Olivy.
Podobnost to není náhodná, za červeným klaunským nosem se opravdu Daniel Kunz ukrývá. „Herbert je mladý začínající lékař, který se snaží nejen dětským pacientům rozdávat radost. Je trošku plašan, ale snaží se být opatrný. Všechno dělá zapáleně, občas trošku rychle a moc, někdy víc mluví, než by měl, ale věřím, že ho mají rádi. I když se mu už třeba podařilo nabourat stůl a shodit z něj sestřičce fotky,“ představuje své alter ego.
„V Olomouci máme ‚ptačí‘ tým, který tvoří ještě doktoři Husina a Hrdlička, já nahradil doktora Krkavce. Káně je krátké stejně jako Kunz, Herbert zase učí děti R a také je krásně variabilní – mohou mi říkat Herbe, Herbí, Bertíku nebo třeba Berte,“ vysvětluje ke klaunskému jménu.
Tento text původně vyšel v aktuálním čísle magazínu Žurnál.
Jako zdravotní klaun navštěvuje nemocnice zejména na střední Moravě od února. K nové roli ho přivedli kolegové improvizátoři. „Kamarádi Saša Dvořák a Víťa Piskala mě asi tři roky tlačili, ať to zkusím. Že to je práce, která má smysl a přesah, a že se organizace o své klauny královsky stará, zabezpečuje vzdělávání v různých oblastech. Nakonec jsem se přihlásil,“ říká s tím, že během tříkolového výběrového řízení se zjišťovalo, jestli adepti mají základní herecké a klaunské dovednosti a zároveň zda zvládnou fungovat v nemocničním prostředí, kde personál často pracuje pod velkým tlakem.
Z přihlášených 110 lidí z celé republiky byla vybrána pětice, která poté ve spolupráci s uměleckým vedením vytvořila své postavy včetně výběru kostýmů a absolvovala náslechy s již zavedenými dvojicemi klaunů přímo v nemocnicích. Nejprve v civilu, pak i v kostýmu. „Náš kouč Ondra Klíč z JAMU mi při návštěvách komentoval, co klaunky dělají, co je jejich cíl, jak se jim to daří nebo nedaří. To bylo pro rozkoukání skvělé. Po třech násleších v civilu jsem šel třikrát jako třetí klaun a pak už jsem byl hozený do vody.“
Misí zdravotního klauna je provést vizitu. Klauni chodí ve dvojici, jeden vizitu vede, druhý mu bezmezně důvěřuje a plní úkoly, často dříve, než je vůbec vyřčen požadavek, někdy slepě a nesmyslně, tak vznikají komické situace. Dokonce se i hraje na hudební nástroje a zpívá. Návštěva zdravotních klaunů ale není jen o ordinování radosti.
„Svým způsobem v prostředí, kde je nějaký režim a léčba má své postupy, vracíme nemocným důstojnost a možnost volby. Když přicházíme na pokoj, zaklepeme, pozdravíme a zeptáme se, jestli vůbec můžeme dál. Pokud ano, vcházíme jako někdo, kdo vypadá jako lékař, vzápětí ale v těch situacích postupně ztrácí svoji důstojnost. Mimochodem podle uměleckého vedení má být klaun tak chytrý, aby zvládl nastoupit do tramvaje, ale už pak třeba neví, jak si cvaknout lístek,“ říká Daniel Kunz.
Občas to nicméně bývá fuška, když přes dvě hodiny obchází nemocnici a snaží se povzbudit a rozesmát pacienty, také personál a čekající před ambulancemi. V autě cestou domů pak spíše mlčí. Zdravotní stav navštěvovaných pacientů si ale nepřipouští. „Kdybych nad nemocemi a zraněními začal přemýšlet, asi bych tam nemohl vstoupit. Já chci přinášet radost. Naštěstí se můžu schovat za ten červený nos, kdy ta tíha pomyslně steče po Káněti a nemusí ji přebírat Kunz,“ dodává s tím, že zdravotní klaun je pro něj vedle divadelní improvizace či slam poetry a práce pro Audiovizuální produkci UP nový umělecký impulz.
A kde na všechna natáčení, vystoupení, vizity či kurzy improvizace bere čas? „Mám chápající, milující a milovanou ženu,“ uzavírá Daniel Kunz.
Daniel Kunz (* 1988)
Pochází ze severních Čech, na Filozofické fakultě UP vystudoval žurnalistiku a sociologii – andragogiku. Během studia začal natáčet pro Studentskou televizi UP, což mu otevřelo dveře k zaměstnání v Audiovizuální produkci UP, kde působí již téměř osm let. Také se stal členem olomouckého spolku divadelní improvizace Olivy, který v současnosti vede a mj. organizuje výcvik v improvizaci. Věnuje se také slam poetry, v níž se dostal několikrát do republikového finále. Do budoucna přemýšlí o stand-upu. Od února 2024 je členem olomouckého týmu organizace Zdravotní klaun, který navštěvuje zdravotnická zařízení především na střední Moravě.