Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Z éry invalidů do éry atletů se díky rozvoji cílené biologické léčby v posledních třech desetiletích posunula terapie revmatických potíží. Na mezinárodních výzkumech v této oblasti se podílí i Kateřina Bouchalová z Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, která shodou okolností obléká bílý plášť také tři dekády a před nedávnem byla jmenována profesorkou v oboru Pediatrie.

„Dřívější léky pacientům pomáhaly jen omezeně a měly často nesmírné vedlejší účinky. Rozvoj biologické léčby znamenal revoluci, s moderními léky můžeme cílit přímo na podstatu nemoci, nejen potlačovat její projevy. Medikům ve výuce uvádím příklad dětského pacienta, který trpěl závažnou revmatickou nemocí a nebyl schopen aktivního života. Dnešní pacienti mohou běžně chodit do školy, věnovat se koníčkům nebo sportovat. Podmínkou ale je spolupráce a snaha o zdravý životní styl,“ vysvětluje Kateřina Bouchalová.

Výzkumně se v rámci dětské revmatologie a osteologie zabývá především závažným autoimunitním onemocněním zvaným systémový lupus erythematodes, které postihuje různé části těla a mezi pacienty lze těžko najít dva se stejnými projevy, a neinfekčním zánětem kostí – chronickou multifokální rekurentní osteomyelitidou. Toto velmi vzácné onemocnění ještě před několika lety nemělo dokonce ani klasifikační a diagnostická kritéria či terapeutická doporučení. „Práce našeho pracoviště je jen malým kamínkem do mozaiky, která se rodí v mezinárodní spolupráci,“ podotýká.

Lékařkou chtěla být rodačka z Brušperku od dětství, zájem si upevnila díky učitelům na základní škole a gymnáziu. „Na gymnáziu v Ostravě-Zábřehu se mi dostalo naprosto exkluzivního vzdělání v přírodních vědách. Měli jsme vynikající kantory na matematiku, biologii nebo chemii, tedy předměty, které byly třeba k přijímací zkoušce na medicínu. I na fakultě jsem se ze začátku do některých předmětů nemusela moc učit. Anatomie ale byla opravdu těžká.“

O zaměření na pediatrii jako studentka nepřemýšlela, obor se jí zdál příliš rozsáhlý. Nejraději by pracovala na dermatologii, po promoci však nastoupila v šumperské nemocnici. „Sloužila jsem na dvou odděleních, hematologicko-transfuzním a dětském. Tam jsem zjistila, že je to obor krásný a že mě vlastně baví. Hodně jsem se toho naučila,“ říká. V Šumperku, kde začalo svoji lékařskou kariéru i několik jejích spolužáků, působila až do přelomu tisíciletí.

Tehdy jí přednosta olomoucké Dětské kliniky Vladimír Mihál nabídl místo a začala se v Laboratoři experimentální medicíny, základu pozdějšího Ústavu molekulární a translační medicíny, věnovat doktorskému studiu zaměřenému na prediktivní medicínu. „Velkou oporou mi vedle profesora Mihála a vedoucího laboratoře Mariána Hajdúcha byl Radek Trojanec. Naučil mě laboratorní metody, které se při výzkumu používaly, já ho zase učila věci z klinické medicíny. Bylo to pro mě důležité období,“ dodává Kateřina Bouchalová s tím, že revmatologie, na kterou se později specializovala, patří k prvním oborům, kde se cílené léčebné metody začaly používat.

V té době již společně s manželem, přednostou Ústavu klinické a molekulární patologie, kloubila práci s péčí o dvě děti. „Vyjížděli jsme i do zahraničí, jen jsme to museli dobře naplánovat. Já i manžel jsme byli aktivní účastníci významného světového kongresu, dceru jsem v té době kojila. Dopředu jsme si v programu zakroužkovali, co koho zajímá, a prostřídali jsme se. Jeden z nás byl v kongresovém sále, zatímco druhý korzoval s miminkem po parcích,“ vzpomíná s úsměvem profesorka.

S rodinou se pojí i řada aktivit, kterými tráví čas, když na sobě nemá bílý plášť. Společně například vyrážejí do přírody, na tábory. Vztah k přírodě a zejména květinám má již od dětství, kdy pomáhala v zahradě rodičů a o prázdninách v zahradách a sklenících stanice mladých přírodovědců v Jeseníku. „Jeden z mých snů, který se nejspíš nesplní, je mít pěkný subtropický skleník. To bychom ale s manželem při našich profesích nezvládali,“ přemýšlí s tím, že se aspoň chodí nechat pohltit barvami a vůněmi do sbírkových skleníků Výstaviště Flora.

Další její velkou zálibou je sport, pochroumané koleno by mohlo vyprávět. Kolo, plavání, lyže… Jako zdravotní dozor šumperského oddílu akrobatického lyžování, kde trénoval pozdější olympijský vítěz Aleš Valenta, si vyzkoušela i některé skoky. „Jen na trampolíně, na můstek bych si netroufla,“ přiznává Kateřina Bouchalová, pro kterou i toto byly zajímavé zkušenosti do života. „Opravdu jsem nesmírně vděčná každému, kdo mě něčemu naučil.“

Kateřina Bouchalová (* 1970)

Profesorka pediatrie, zástupkyně přednostky Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc pro výuku a vedoucí lékařka tamní revmatologické ambulance, původem z Brušperku na Frýdecko-Místecku. Studium Všeobecného lékařství absolvovala na LF UP v roce 1994. Po promoci začala pracovat v nemocnici v Šumperku. Od roku 2001 působí na Dětské klinice LF UP a FNOL, podílí se na výuce mediků a odborně se zaměřuje na dětskou revmatologii a osteologii, dříve pracovala ve zdejší Laboratoři experimentální medicíny. Je autorkou téměř pěti desítek původních a přehledových prací, podle databáze Scopus má její H-index hodnotu 11. Mezi její záliby patří nejrůznější aktivity s rodinou, sport (kolo, plavání, lyže), literatura (beletrie i odborná), také se zajímá o léčivé rostliny a ráda navštěvuje olomoucké sbírkové skleníky.

Portrét profesorky Bouchalové vyšel v únorovém vydání magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi si můžete stáhnout zde. 

Právnická fakulta předala svou budovu A stavební firmě. Stavba ze 70. let minulého století projde komplexní rekonstrukcí. Díky ní fakulta získá nové prostory a moderní zázemí pro studenty i zaměstnance. Otevření opravené budovy je plánováno na září 2026.

„Cílem rekonstrukce je kompletní modernizace celé budovy. Slibujeme si od ní zlepšení pracovních podmínek pro naše zaměstnance a modernizaci výukových prostor. Nová bude například vzduchotechnika, rozvody, zásadně se rozšíří počet toalet. Všechna patra nově propojí výtah, který usnadní přístup a pohyb po budově imobilním osobám,“ vyjmenoval Michael Kohajda, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.

Budovu navíc rozšíří nástavba nad současnou rotundou. „Získáme tak další výukový prostor. Jeho využití bude ale mnohem širší. Mohly by se tam konat konference nebo zasedání vědecké rady,“ naznačil Michael Kohajda. Nové a výrazně větší budou i prostory pro zahraniční oddělení, které tak bude moci lépe sloužit studentům. „Lepší podmínky k práci budou mít všichni administrativní pracovníci,“ dodal proděkan.

Vedení fakulty je rádo, že se po dlouhé době plánování a příprav podařilo předat budovu A stavební firmě. „Poděkování patří projekční firmě, týmu na fakultě a rektorátu – všem kolegům, kteří přestavbu připravili. Přeji nám všem, ať se stavba daří a případných komplikací ať je co nejméně. Zaměstnancům a studentům děkuji za trpělivost. Uzavření budovy A znamenalo sestěhování do jedné budovy a částečně omezilo provoz,“ uvedl děkan fakulty Václav Stehlík s tím, že se těší, až bude hotovo a nové prostory začnou sloužit.

Předpokládaná cena rekonstrukce byla 99,5 milionu korun bez DPH, povedenou soutěží se však podařilo cenu snížit na necelých 75 milionů korun bez DPH. K financování fakulta využije získanou dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, zhruba pětinu nákladů uhradí ze svých zdrojů.

Rekonstrukci, která potrvá do léta 2026, provede brněnská společnost ESOX, spol. s r.o.

Konec března bude v univerzitním městě patřit mezinárodnímu filmovému festivalu o lidských právech Jeden svět Olomouc. Dvacátý šestý ročník se uskuteční od 24. do 29. března a nabídne divákům kromě více než dvacítky dokumentů i přednášky, besedy, koncerty nebo workshop Braillova písma. Festival se koná za podpory Univerzity Palackého, jedním z festivalových míst je i cyrilometodějská teologická fakulta.

Zahajovací ceremoniál se uskuteční 24. března v kině Metropol a festival odstartuje film Ta druhá, který otevírá téma „skleněných dětí“ – sourozenců dětí se speciálními potřebami. Po projekci následuje beseda s režisérkou Marií-Magdalenou Kochovou.

Filmový program letos přinese celkem 19 dokumentů, tři fikce a 14 snímků pro základní a střední školy. Chybět nebude ani seniorská projekce, která zve na časosběrný dokument Pozor, padá SNG! o rekonstrukci Slovenské národní galerie. Diváci se mohou těšit na inspirativní příběh odhodlané ředitelky Alexandry Kusé, jejíž úsilí o záchranu významné instituce připomíná širší společenské souvislosti. „Film otevírá prostor pro diskuzi o hodnotě kultury, systémových překážkách i o tom, jak trpělivost a vytrvalost mohou ovlivnit veřejný prostor,” přiblížila hlavní koordinátorka festivalu Anna Kvítková.

Právě dění na Slovensku věnuje letošní ročník zvláštní pozornost. Nesoutěžní kategorie Slovenská cesta poukáže na křehkost demokracie, podtrhne důležitost občanské společnosti a nabídne pohled na aktuální situaci u našich sousedů. Vedle tvorby známých slovenských režisérů, jako je Marek Šulík nebo Maroš Brázda, představí také několik studentských projektů. Reportážními snímky Nejkrásnější kout v širém světě a Ať žije smrt zkoumá například režisér Róbert Mihály sílící neonacistické tendence slovenské společnosti a nekontrolovatelné šíření ruských dezinformací.

Festival přinese tradičně i filmy z nebezpečných míst a válečných oblastí. Dokument Nezlomní – jedna mise, čtyři životy například ukazuje práci humanitárních pracovníků Člověka v tísni na válkou zasažené Ukrajině. Příběh umírající demokracie pak zavede diváky do Maďarska. V hlavní roli filmu Demokracie noir je Viktor Orbán a tři ženy, které odhalují mocenské praktiky současné vlády. Projekce tohoto snímku bude v aule teologické fakulty.

Přehlídka potrvá do soboty 29. března a uzavře ji v sále Central Muzea umění Olomouc dokument Dům bez východu, který sleduje boj brněnských rodin za důstojné bydlení. Hostem debaty bude režisér filmu Tomáš Hlaváček.

Jeden svět Olomouc nabízí i bohatý doprovodný program, který zahrnuje koncerty, workshopy a přednášky. Zájemci mohou zajít mj. do Krytu civilní ochrany v Bezručových sadech na přednášku Víta Pelikána o potlačování svobod v Československu nebo se zúčastnit workshopu Braillova písma, který se uskuteční ve spolupráci s TYFLO Servisem.

Praktické informace

Vstupenky jsou v prodeji na webových stránkách festivalových míst a budou k dispozici také přímo na projekčních místech. Základní vstupné je 100 Kč. Vstupné na seniorskou projekci je 90 Kč. Držitelé průkazu ZTP, ZTP/P mají zlevněné vstupné na všechny projekce o 50 %. U držitelů průkazu ZTP/P má jejich doprovod vstup zdarma. Podrobnosti o vstupenkách, programu a festivalu Jeden svět Olomouc jsou k dispozici na webu jedensvetolomouc.cz.

Na pět set účastníků, dvanáct programových bodů, šest zapojených institucí. Taková byla v číslech Noc práva v Olomouci. Celorepubliková akce, která má za cíl popularizovat právo a cílí na nejširší veřejnost, se uskutečnila pošesté, v Olomouci poprvé ve větším měřítku. Akci koordinovala Právnická fakulta Univerzity Palackého.

Na programu byly prohlídky soudních budov, přednášky pro středoškoláky, pitva, přednáška o kyberkriminalitě nebo netradičně otevřená v pozdních večerních hodinách Studentská právní poradna. „Se studenty jsme přijeli na besedu na krajský soud se zástupci právnických profesí. Bylo to skvělé, informačně nabité. Pokud bude za rok podobná možnost, určitě ji využijeme,“ zhodnotila Martina Šafářová ze Střední školy sociální péče a služeb Zábřeh.   

Noc práva se letos uskutečnila také v Brně, v Plzni, v Ostravě, v Novém Jičíně, ve Frýdku-Místku a v Opavě. Každoročně se koná v termínu kolem 6. března, významného dne v právních dějinách. Právě 6. března 1920 byla vyhlášena a nabyla účinnosti Ústavní listina Československa.

Noc práva | 6. března | Olomouc
zapojené instituce, pracoviště

Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci
Okresní soud v Olomouci
Právnická fakulta UP
Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP
Vrchní soud v Olomouci

Práce na sobě, poznání svých schopností a využívání nabídnutých příležitostí. Tak by se dal ve zkratce definovat smysl unikátního kurzu Univerzity Palackého pro motivované a talentované studenty Leadership Matters! Druhý ročník rozvoje lídrovství právě dokončilo 14 studentů.

Jste připraveni stát se skutečnými lídry ve 21. století? Na tuto otázku hledala od října do března odpověď skupina vybraných studentů. Díky Americkému centru Olomouc a UP měli k dispozici špičkový tým lektorů – odborníků z praxe, kteří se s nimi podělili o zkušenosti z řízení týmů, strategického plánování, práce s médii nebo firemní kultury. O tom, jaká je role lídra například v armádě, se studenty debatoval plukovník Ivo Zelinka, workshop na téma vědomý byznys vedla Jaroslava Kubátová z katedry ekonomických a manažerských studií FF UP, o své zkušenosti z cest i humanitárních misí se podělil fotograf a dokumentarista Jiří Pasz, jak uspět v době přesycené informacemi, jak jim rozumět i jak je verifikovat prozradil pedagog a publicista Bob Kartouz.

„Základem našeho kurzu je předat studentům kompetence, které jim pomohou uspět v dnešním globalizovaném světě. Měli by se umět adaptovat na rychle se měnící podmínky, přizpůsobovat se novým situacím, ovládat moderní technologie a využívat je pro práci, zvládnout komunikaci s lidmi z různých prostředí a kultur atd.,“ vysvětluje náplň kurzu Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP. Jak dodává, kurz není jednoduchý. „Je obtížný, klade vysoké emoční, časové, energetické, morální a intelektuální nároky na každého účastníka. Inspirovali jsme se příklady nejlepší praxe z mezinárodních konceptů a organizací. Základem je spolupráce se špičkovými odborníky z praxe, kteří studenty provedou klíčovými oblastmi,“ doplňuje.

Po loňském pilotním ročníku, kdy kurz absolvovalo 12 studentů, prošlo do druhého ročníku přes výběrové řízení dalších 14. Ti ukončili kurz nyní. Závěrečné prezentace měli před vedením UP i lektory a garanty.

Každý ročník Leadership Matters! přináší nové poznatky nejen studentům, ale i garantům kurzu, který je součástí univerzitního programu Talentovaný Palacký. „Na základě letošní zkušenosti zařadíme do dalšího běhu více témat spojených s wellbeingem a odolností, nově navazujeme spolupráci s mladým psychiatrem Jozefem Leškem, absolventem naší lékařské fakulty,“ říká Dita Palaščáková a dodává, že aktuální výzvou je hledání nových finančních možností. „Děkujeme Americkému centru Olomouc, které finančně podpořilo první dva ročníky. Dali nám důvěru a umožnili tak skvělý start myšlenky, která je v ČR pořád unikátní. Současná politická situace v USA má vliv i na financování dalšího ročníku programu a budeme muset hledat zdroje jinde. Věříme, že uspějeme a budeme dále rozvíjet další generaci lídrů pro 21. století,“ uzavírá Dita Palaščáková.

Nový dvoumetrový model lidského srdce představila olomoucká Pevnost poznání. Exponát pro science centrum Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého navrhla studentka Nina Kadášová. Návštěvníkům umožní snadněji pochopit, jak tímto životně důležitým orgánem proudí krev nebo jak dochází ke vzniku obávaného infarktu myokardu. Dvoumetrové srdce doplňuje další nadrozměrné 3D modely mozku, oka nebo lidské kůže v expozici Rozum v hrsti.  

„Nápad vytvořit model srdce jsem dostala při práci animátorky, kdy jsem návštěvníkům science centra vysvětlovala fungování lidského těla. Srdce totiž mezi modely, které jsou v pevnosti k vidění, až dosud chybělo. Těší mě, že se podařilo expozici doplnit. Nový model totiž umožní nejen popsat fungování lidského srdce, ale pomůže také vzdělávat širokou veřejnost v péči o jeho dobrou kondici, což je velmi důležité v prevenci kardiovaskulárních onemocnění, která stále patří k nejčastějším příčinám úmrtí u nás,“ popsala Nina Kadášová, studentka přírodovědecké a lékařské fakulty.

Díky tomu, že se v loňském roce stala stipendistkou Nadačního fondu UP a finanční podporu dostala právě na vytvoření modelu srdce, bylo možné její nápad realizovat. Model by měl posloužit při tvorbě budoucích výukových programů, kterých už nyní Pevnost poznání nabízí několik desítek a jsou určeny pro děti a mládež z mateřských, základních i středních škol.

Samotné dvoumetrové srdce je tvořeno polystyrenovou konstrukcí, ta je protkána několika metry světelných LED pásků a kryta epoxidovou vrstvou a barvou. „Vizualizace jsou zajištěny právě prostřednictvím světelných pásků, které simulují převodní systém srdeční a také tok krve v cévách. Vypnutím určitého úseku podsvícení model simuluje přerušení toku krve v části koronárních cév, k němuž dochází při infarktu myokardu. Výroba modelu trvala přibližně čtvrt roku a na jejím začátku bylo nutné provést pečlivé 3D skenování realistického modelu lidského srdce,“ doplnil k novému exponátu programový ředitel Pevnosti poznání Roman Chvátal.

Model srdce bude k vidění i během Veletrhu zdraví, popularizačně-osvětové akce, která se v Pevnosti poznání koná pravidelně v polovině března. Návštěvníci budou moci nahlédnout také do útrob lidského těla v digitálním planetáriu, vyzkoušet si kardiopulmonální resuscitaci prostřednictvím špičkových VR headsetů a figurín nebo si vyšetřit pigmentová znaménka pomocí dermatoskopu. Akce bude probíhat ve dnech 14. a 15. března.

Senátorky a senátoři PdF UP zahájili na svém březnovém jednání debatu nad budoucí koncepcí struktury studijních programů na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Během zasedání schválili i Plán realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti na rok 2025.

Rada pro vnitřní hodnocení Univerzity Palackého vyzvala všechny součásti UP, které se podílejí na učitelských programech, aby vypracovaly analýzu preferencí strukturovaných a nestrukturovaných studijních programů učitelství. Na PdF UP se daného úkolu ujala Jitka Petrová, proděkanka pro akreditace, praxe a další vzdělávání, která výsledky analýzy prezentovala před AS PdF UP. Připravila dva průzkumy: v prvním se zaměřila na studující prvních ročníků bakalářského studia se zaměřením na vzdělávání, v druhém pak na absolventy navazujícího magisterského studia dvouoborových učitelských programů pro základní a střední školy.

„Výsledky jednotlivých šetření se diametrálně liší. Studenti bakalářského studia většinou odpověděli, že by do strukturovaného studia šli znovu. Už proto, že mají obavy z náročnosti studia a nejistoty, jak by zvládli pětileté studium. Preferují studijní zátěž rozložit. Někteří si na začátku studia i nejsou jistí, jestli chtějí být učitelem. Přestože nějaký vztah k pedagogice mají, nejsou vyhraněni v tom smyslu, že by se chtěli stát učiteli. Někteří v bakalářském studiu vidí i příležitost pro změnu. Nechtějí se upsat k pětiletému studiu v Olomouci ani k tomu, že by studovali pět let stejné zaměření. S bakalářským titulem už mohou v určitých profesích pracovat a o tom, jestli dostudují navazující magisterský stupeň a stanou se učiteli, se chtějí rozhodnout později,“ vypočetla proděkanka Jitka Petrová.

Absolventi navazujících magisterských programů vidí situaci jinak. „Do navazujícího studia šli s tím, že učitelství vnímali jako svůj životní směr. Dnes už nevnímají jako relevantní zátěž to, že by navazující magisterské studium nezvládli. Velkou roli u nich hrála výrazná motivace pro učitelskou profesi. Nestrukturované studium by dnes vnímali jako plynulejší pro návaznost výuky, vyhnuli by se tak adaptačnímu období – ukončování bakaláře a nastupující magisterské studium. Přerušení kontinuity tohoto vzdělávání dnes vnímají jako problematické. V dlouhém pětiletém studiu by podle nich došlo i k lepšímu provázání teorie a praxe, lépe by šlo i zařazovat dlouhodobé pobyty v zahraničí. Administrativní zatížení ukončování bakalářského studia a následná obava při přijímacích zkouškách do navazujícího studia jsou podle nich zbytečně stresující. Preferovali by tedy nestrukturované studium, v němž vidí větší stabilitu a jistotu,“ dodala Jitka Petrová k výsledkům, které k danému tématu přineslo nedávné šetření. Ještě před debatou v senátu fakulty zdůraznila i následně uskutečněnou diskuzi s vedoucími jednotlivých pracovišť a to, že je ve stávající situaci daleko k rozhodnutí, pro jaký model se Pedagogická fakulta UP do budoucna rozhodne.  

Téma poté diskutovali senátoři a senátorky PdF UP. Do debaty přispěl například Jiří Langer z Ústavu speciálněpedagogických studií, který by v budoucnu preferoval dlouhou pětiletou variantu. Ve své řeči připomněl zákon o pedagogických pracovnících, podle něhož učitel musí mít magisterské vzdělání.

„Měli bychom směřovat k dlouhým magisterským studijním programům. Chápu, že s touto změnou souvisí spousta úskalí, a vím, že se k tomuto tématu různé vysoké školy staví různě. Jestli bychom se rozhodli pro dlouhé magisterské studium, je jasné, že musíme nějakou dobu držet i to strukturované. Doporučuji však nyní jít oběma směry, přičemž vlajkové by pro nás měly být programy dlouhé pětileté. Budoucnost ukáže, co společnost požaduje víc,“ uvedl.

Ať už se PdF UP rozhodne jakkoli, v následující akreditaci bude navazující magisterská studia muset připravit také. Jistou dobu totiž bude muset přijímat studenty do bakalářských programů a těm bude muset umožnit dostudovat. O tématu se bude opět hovořit na dalším zasedání Rady pro vnitřní hodnocení UP.

Během březnového jednání se Akademický senát Pedagogické fakulty UP věnoval i Plánu realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti na rok 2025. Dokument po krátké diskuzi fakultní senát přijal, a to ve znění úprav, které na zasedání předložil děkan PdF UP Vojtech Regec.

V souvislosti s revizí Rámcového vzdělávacího programu pak Vojtech Regec připomněl komunikaci Pedagogické fakulty UP. Znovu zdůraznil, že změna, která je vnímána jako největší za posledních dvacet let, byla prosazena bez toho, že by s jejím zněním vyjádřily souhlas pedagogické fakulty v zemi.

Děkan PdF UP zmínil i přijatou novelu vysokoškolského zákona, z níž pro fakultu i univerzitu vyplyne řada změn. Krátce též hovořil o chystaném přijímacím řízení i probíhajících rekonstrukčních pracích v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí.

Studentští senátoři informovali v další části zasedání o jejich nedávném setkání s nově zvoleným kandidátem na rektora Michaelem Kohajdou a také o debatě u Kulatého stolu SK RVŠ.

Výpočetní metody, které se v současné době využívají pro studium a návrh lipidových nosičů léčiv (LNC), shrnuje přehledový článek v časopise Molecular Pharmaceutics. Podíleli se na něm výzkumníci z CATRIN Univerzity Palackého, IT4Innovations na VŠB-TUO a kolegové z francouzských univerzit a Sanofi. Cenné poznatky získané integrací experimentálních a teoretických přístupů mohou přispět ke zlepšení vlastností lipidových nanonosičů a tím i zajištění účinnější a bezpečnější lékové terapie.

Lipozomy a lipidové nanočástice se používají k transportu léčiv do buněk. Díky výpočetním metodám mohou výzkumníci nahlížet do struktury těchto nanočástic a jednotlivých kroků během transportu.

„Tyto znalosti jsou zásadní pro navrhování nových a účinných terapeutik, která zvyšují účinnost systémů dodávání léků. Náš přehledový článek zkoumá, jak mohou výpočetní metody, zejména molekulárně dynamické simulace, odhalit složité vztahy mezi složením, strukturou a funkcí LNC. Kromě toho jsme představili možnosti využití strojového učení, tedy učení na základě dat, při návrzích lipidových nosičů,“ shrnula hlavní přínosy článku jeho první autorka Markéta Paloncýová z CATRIN.

Výzkumníci využili i výpočetní výkon superpočítačů v národním superpočítačovém centru IT4Innovations. Na článek odkazuje v časopise doplňkový cover art.

LNC jsou nanočástice složené z lipidů, které se používají k doručování aktivních farmaceutických látek (API) v medicíně. Jejich výhodou je to, že mohou transportovat i látky nerozpustné ve vodě, chrání organismus před některými nežádoucími účinky léčiv a chrání křehké molekuly, jako jsou například nukleové kyseliny nebo proteiny. Zvyšují účinnost léčby tím, že umožňují cílené doručení léčiva na konkrétní místo v těle. LNC současná medicína využívá například v mRNA vakcínách či k cílené léčbě rakoviny.

Na odhalování skrytých významů a odlišování faktů od dezinterpretací z pohledu vizualizace dat se zaměří online mezinárodní jarní škola Seeing Through Lies: Mapping Trust in the Age of Misinformation, kterou 1. a 2. dubna 2025 pořádá katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

„Letošní ročník jsme zaměřili na problematiku, se kterou se setkáváme každý den v médiích, na sociálních sítích i tam, kde jsou informace prezentovány ve vizuální podobě. Tématem je mystifikace prostřednictvím dat, vizualizací a map. Světově uznávaní experti účastníkům naší jarní školy teoreticky i prakticky představí, jak tyto dezinformace rozpoznat a jak se jich při vlastní práci vyvarovat díky praktickým workshopům,“ uvedl organizátor akce Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Úvodní prezentaci přednese prezident Mezinárodní kartografické asociace (ICA) Georg Gartner, dále vystoupí například Ian Muehlenhaus ze společnosti Esri USA, Francis Harvey z Leipzig University, Eric Losang z Leibniz Institute for Regional Geography, Timothy Prestby z Penn State University a Alena Vondráková z pořádající katedry.

Interdisciplinární charakter akce dokládá účast odborníků z různých oborů, jako jsou psychologie, politologie nebo digitální gramotnost. O eye-trackingu a digitální gramotnosti bude hovořit Nili Steinfeld z Ariel University Israel, praktické triky s grafy předvede Gabriela Godišová z Masarykovy univerzity Brno a o roli AI v produkci dezinformací Robert Moro z KInIT. Účastníci jarní školy uslyší také Petru Hypšovou z katedry psychologie nebo politologa Jakuba Lyska z katedry politologie a evropských studií filozofické fakulty.

Účastnický poplatek je stanoven na 70 EUR, se zvýhodněnou sazbou 20 EUR pro členy odborných společností. Pro studenty Univerzity Palackého v Olomouci je registrace zdarma. Studenti mohou za účast získat také 3 ECTS kredity. Organizátoři doporučují včasnou registraci.

Olomouc se opět stane centrem světové vědecké kinematografie, a to díky mezinárodnímu festivalu Academia Film Olomouc (AFO), který se koná od 22. do 27. dubna. Do letošního ročníku se přihlásilo více než 600 snímků z 61 zemí světa, z nichž programová rada vybrala 67 nejlepších. Ty se budou ucházet o finanční odměnu a cenu v podobě originálního skleněného krasohledu od Martina Hlubučka.  

Mezinárodní soutěž představí cestu do hlubin lidské existence, kde se prolínají vědecké poznatky s filozofickými úvahami o stárnutí, smrti, ale i fyzické proměně, která se může změnit v osobní boj s vlastním tělem. Například film Adonis (Adonis, r. Jérémie Battaglia) analyzuje proměnu vnímání maskulinity v současné společnosti skrze fenomén kulturistiky a užívání anabolických steroidů.

Režisérka Nelly Ben Hayoun-Stépanian přijede do Olomouce uvést dokument Doppelgängers³ (Dvojnice³), který se věnuje tématu kolonizace vesmíru pro queer komunitu. „Tato soutěž je unikátní svou rozmanitostí formátů a filmařských přístupů. Různorodost témat a způsobů vyprávění otevírá možnosti pro prezentaci vědeckých výzkumů a komunikaci vědy, čímž je příležitostí pro všechny, kteří hledají inspiraci a nové pohledy na svět, bez ohledu na věk či životní zkušenosti,“ pozvala na festival dramaturgyně Kristýna Dytrychová.

Estetickou reflexi světla coby vědeckého i uměleckého fenoménu přináší film Tracing Light (Kam padá svit, r. Thomas Riedelsheimer). Spoluautorka filmu Leslie Hills jej osobně představí festivalovému publiku. Ekologickou problematiku a otázky biodiverzity řeší snímek Animal Pride (Zvířecí hrdost, r. Rio Mitchell), jenž se zaměřuje na rozmanité vztahy v živočišné říši. „Přestože věda u zvířat queer chování zaznamenala už dávno, dlouho zůstávalo na okraji zájmu. Dokument tuto přehlíženou součást přírody oživuje, zpochybňuje zažité představy a ukazuje, že příroda je mnohem pestřejší, než jak bývá tradičně vnímána,“ doplnila dramaturgyně. 

Česko-slovenská soutěž reflektuje aktuální společenské výzvy 

Film Doktor na tripu (Doctor on a Trip, r. David Čálek) dokumentuje vědecký výzkum psychedelických efektů nápoje z rostliny ayahuascy v kontextu léčby duševních poruch. Snímek Cesta kamene (Stone Axe Path, r. Tomáš Kratochvíl) zase rekonstruuje prehistorické rituály a způsoby práce s přírodními materiály.

Filozoficky laděný snímek Lišejníky (Lichens are the Way, r.  Ondřej Vavrečka) zkoumá adaptabilitu těchto organismů v kontrastu s hektickým životním stylem moderní společnosti. A dokument Lapilli (Lapilli, r. Paula Ďurinová) pak spojuje environmentální tématiku s osobním příběhem truchlení a hledání rovnováhy prostřednictvím přírody.

Krátké filmy přinesou rozmanité pohledy na vědu  

Dokument Můj soused kolibřík (The Bird in My Backyard, r. Ryan Wilkes) sleduje životní cyklus těchto fascinujících ptáků.

Změnu klimatu v kontextu kulturního dědictví analyzuje Nittaituq (Nittaituq, r. Camille Poirier, Mathilde Poirier, Flore Sergeant) a astronomii popularizuje dokument Habbal a kol. (Habbal et al., r. Sean Paulsen, Brad Wickham). „Diváctvo se zúčastní pozorování vesmíru i mikroskopických organismů, navštíví zvířata na zahradě i v počítači, objeví zaniklé ostrovy, projde se po ledovcích a postaví se následkům klimatické změny. Pestré škále témat odpovídá i provedení, ve kterém se potkávají hravé estetiky a styly kombinující kameramanské řemeslo, animaci i archivní záběry,“ popsala sekci dramaturgyně Magdaléna Jedličková.  

AFO přináší poprvé v historii soutěž imerzivních médií

Nová soutěžní sekce reflektuje vzrůstající význam imerzivních technologií. „Propojíme umění, vědu a společenskou interakci. Návštěvnictvo se ponoří do virtuálních světů pomocí headsetů a stane se například součástí kolektivního experimentu v oblasti genetiky či individuální simulace pocitů člověka trpícího konkrétním onemocněním,“ přiblížil novinku dramaturg Dominik Vontor. 

Festival Academia Film Olomouc, který pořádá Univerzita Palackého, letos slaví 60 let své existence. Toto významné výročí si připomene unikátní retrospektivou nebo publikací, na jejíž tvorbě se podílí Vydavatelství UP. Než festival začne, mohou si zájemci rozšířit své obzory a zpříjemnit čekání díky platformě Watch and Know. Tato online knihovna je ideálním místem pro všechny, kdo se chtějí vzdělávat, objevovat zajímavé příběhy a naladit se na dubnovou filmovou atmosféru. Více na www.afo.cz.

Psychiatrii, psychologii, architekturu a umění propojil sebezkušenostní seminář na téma Odcizení a cesta zpět k sobě, který se uskutečnil v prostorách Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. Akce, pořádaná pod hlavičkou projektu SOMA: Centrum pro současné umění a psychoterapii, nabídla studentům jedinečnou příležitost porozumět fenoménu odcizení a hledat cesty k obnovení vnitřní rovnováhy. Současně ale přinesla řadu podnětných návrhů k budoucnosti projektu SOMA, který je svébytnou formou revitalizace památkově chráněného objektu Rozehnalovy uhelny v areálu nemocnice.

„Psychiatrie dnes stojí před velkou výzvou – navzdory pokroku se nám stále nedaří efektivně léčit řadu duševních potíží. Hledáme proto nové přístupy, mezi něž patří i práce s tělem, dechem či prostředím. První běh semináře ukázal, jak moc může mezioborová spolupráce obohatit přemýšlení o duševním zdraví,“ uvedl Aleš Grambal, primář Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty UP a FNOL a odborný garant projektu SOMA.

Během tří dnů čtyřicet studentů architektury, dějin umění, medicíny a psychologie zkoumalo, jak se člověk postupně odcizuje sám sobě a jaké dopady to má na jeho život, vztahy i společnost. První den se studenti rozdělili do tříčlenných skupinek a v Uměleckém centru UP podstoupili psychologickou část programu, během níž se navzájem poznávali. Druhý den následoval blok vedený architektem Janem Mléčkou a historičkou umění Barborou Kundračíkovou věnovaný architektuře a umění spojený s prohlídkou areálu nemocnice a Rozehnalovy uhelny. Třetí den pak na Neurologické klinice prezentovali své poznatky, zkušenosti a především první návrhy budoucího využití Rozehnalovy uhelny a celkového směřování projektu SOMA.

„Studenti přistoupili k zadání s velkou invencí a otevřeností. Jejich prezentace byly nejen inspirativní, ale přinesly i velmi cenné pohledy na možnosti propojení umění, architektury a duševního zdraví. Seminář ukázal, že kreativita a mezioborový dialog mohou vést k novým, neotřelým přístupům k revitalizaci prostoru a terapeutickým procesům,“ zhodnotila Barbora Kundračíková z Muzea umění Olomouc, jedna z iniciátorek projektu SOMA.

Nezůstane ale jen u prvního setkání. Na konci března se sejdou studenti znovu, aby prezentovali ucelené projekty, které z jejich zkušeností z prvního setkání vzešly.

Projekt SOMA: Centrum pro současné umění a psychoterapii vznikl z iniciativy kolektivu architektů a historiků umění, Psychiatrické kliniky LF UP a FNOL a Muzea umění Olomouc jako reakce na rostoucí počet duševních onemocnění v populaci a potřebu hledat nové terapeutické přístupy. Vychází z poznání, že duševní zdraví nelze oddělit od prostředí, v němž žijeme, od tělesného prožitku ani od kulturního kontextu.

SOMA propojuje odborníky z různých oblastí – psychiatry, psychology, architekty, dějin umění i činné umělce – a hledá mezioborové způsoby podpory duševního zdraví. Základním kamenem projektu je přesvědčení, že prostor, umění a hluboká práce s psychikou mohou zásadně přispět ke zvýšení odolnosti společnosti a léčbě duševních poruch.

V roce 2024 SOMA rozšířila svou působnost prostřednictvím experimentálních vystoupení a vzdělávacích programů v kulturní technické památce Rozehnalova uhelna, která je součástí Fakultní nemocnice Olomouc. Právě zde se propojují teoretické poznatky s uměleckým a architektonickým experimentem, jehož cílem je nabídnout nové pohledy na problematiku duševní rovnováhy.

V knihovně katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého byl za přítomnosti rektora UP Martina Procházky a velvyslance Irska Alana Gibbonse slavnostně otevřen irský koutek. Má sloužit všem studentům UP, kteří se zajímají o irskou kulturu a jazyk.

Prohloubení spolupráce s Irskem prostřednictvím jeho velvyslanectví v Praze a také větší viditelnost Univerzity Palackého u irských partnerů. I to jsou aktuální snahy UP, z nichž vyplynulo zřízení irského koutku v knihovně katedry anglistiky a amerikanistiky.

„Jsme zavázáni mnoha zemím, které podporují výuku svých jazyků a literatur na naší fakultě. Tentokrát jsme byli Irsku velmi vděčni, protože irská podpora a milá návštěva přišly krátce poté, kdy začala úřadovat nová americká administrativa. Nacházíme se ve složitém období a vůbec si dnes americkou podporou nejsme jisti. Pan velvyslanec Gibbons nás dlouhodobou podporou Irska naopak ujistil,“ uvedl Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty UP. Podle něj Alan Gibbons přislíbil vedle knih i iniciativu, jež má vést k rozšíření spolupráce s několika irskými univerzitami. „Během naší společné řeči pan velvyslanec také neopomněl zdůraznit, že je Irsko v prostředí Evropské unie pro nás už vlastně jediným anglicky hovořícím partnerem,“ doplnil děkan FF UP.

O tom, že bude na univerzitě otevřen irský koutek, se hovořilo už při loňské velvyslancově návštěvě Olomouce.

„Irská studia mají na UP svou historii. Vyučují se zde téměř od sametové revoluce. Nejprve je učil Mike Stoddart, poté Matthew Sweney. V posledních zhruba osmnácti letech jsme nabízeli i kurzy irštiny, které vedl přední odborník na irštinu v ČR Radvan Markus,“ přiblížil historii výuky tohoto jazyka na FF UP David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky.

Během slavnostního otevření irského koutku v knihovně katedry anglistiky a amerikanistiky doprovázela velvyslance Irska Alana Gibonsna také zástupkyně vedoucího mise Eadaoin O’ Connor. Otevření koutku, po němž následovala přednáška Radvana Markuse o současné irskojazyčné literatuře i jeho překladech z irštiny do češtiny, se zúčastnili také rektor UP Martin Procházka, dále děkan a proděkan pro zahraniční záležitosti FF UP Jan Stejskal a Martin Elbel. Při slavnostním setkání u otevření irského koutku, který vznikl za spolupráce Terezy Kalouskové, vedoucí Oddělení pro partnerství, a Davida Livingstonea z katedry anglistiky a amerikanistiky, nechyběl ani vedoucí katedry Ondřej Molnár a zástupci města Olomouce a Olomouckého kraje.

„Bojím se, že možná trochu zhloupneme a ztratíme kontrolu,“ zní odpověď na otázku, jaké největší riziko hrozí lidstvu při používání umělé inteligence čili AI. Ta odpověď stojí za zamyšlení, říká ji totiž muž, který svůj profesní život spojil se světem digitálních technologií. Přesněji s jeho riziky a nástrahami. Kyberšikana, kybergrooming, sexting, kyberstalking, online podvody, kybernetická kriminalita, AI… Není pojem, který by Kamil Kopecký, profesor Pedagogické fakulty UP, neznal a před kterým by nevaroval. Děti, rodiče, učitele, seniory.

Kamil Kopecký nestraší, nenutí nikoho zahazovat mobily a tablety, ukazuje i pozitiva. Ale také varuje a spolu se svým týmem v rámci projektu E-bezpečí ukazuje možnosti ochrany. Tak, abychom se z online světa, do něhož mnohokrát za den vstupujeme, vrátili bez pošramocené psychiky nebo prázdné peněženky a AI se stala naším pomocníkem, ne zhoubou. Rozhovor s Kamilem Kopecký přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP.

Jaká jsou rizika pohybu v online prostředí? Vím, že je to odpověď na hodiny, ale pojmenujte to největší riziko.

Začnu u dětí. Základní riziko je nepoučenost. Dítě ještě nemá dostatek životních zkušeností a často reaguje intuitivně. Například nemá moc sociálních kontaktů v reálném světě, zato má hodně těch virtuálních. Najednou ho na síti osloví krásná dívka, chce s ním chatovat, třeba se mu i obnaží a dojde k nějakému rizikovému chování. To se může stát a děje se to poměrně často. Problém je, že pokud se dítěti děje na síti něco rizikového (spojeného třeba s intimním obsahem), bojí se o tom říci rodičům, bojí se jít za mamkou a taťkou a svěřit se jim. Má strach, že mu zakážou počítač, internet, a myslí si, že ten problém zvládne samo. Kdyby ale děti od čtvrté, páté třídy věděly, že v online světě jsou podvodníci, kteří se maskují, zvětšila by se šance, že zareagují správně. Proto podle mě není u dětí hlavním rizikem konkrétní fenomén jako kyberšikana, sexting nebo AI, ale znalost, nebo přesněji neznalost chování v online prostředí. A samozřejmě také bezpečnostní návyky, které jsou co nejvíce automatizované.

A u rodičů nebo obecně u dospělých?

Stejná odpověď. Nemáme tady generaci rodičů, kteří by byli IT odborníci. Máme dospělé, kteří běžně používají komunikační nástroje, znají sociální sítě, ale neznají detaily. Neví, jak přesně fungují různé podvody. Potřebují vzdělávání. A nesmíme zapomenout ani na důležitou skupinu, kterou jsou senioři. Nejsou sice ohroženi například kyberšikanou, ale velmi snadno se stanou obětí podvodu. Proto říkám, že největší riziko je neznalost.

Jak a kde se vzdělávat? Přece jen jsme dost vytížení.

U dětí je to jednoduché, ty se můžou vzdělávat přímo ve škole a rámcové vzdělávací programy s tím počítají. Škola to navíc nemusí zvládat sama, existuje řada organizací včetně policie, které školí – jezdí do škol, komunikují s dětmi. Hodně přednášek je také pro školy zadarmo. Důležité ale je, aby rodič s dítětem komunikoval již od útlého věku, aby jej vybavil bezpečnostními návyky, aby mu věřilo. On mu musí dát základní minimum bezpečnosti na internetu a měl by to udělat minimálně v momentu, kdy dítě dostane mobilní telefon nebo začne aktivně pracovat s tabletem. Mělo by vědět, že je to super věc, ale že existují rizika.

Ale rodiče se budou sotva někde rok školit.

Bohatě stačí, aby šli na jednu nebo dvě osvětové přednášky za rok nebo využili nějakého online streamu, existují i online videa. Doporučuji především ty přednášky, které jsou kazuistické. To znamená, že rodič nedostane teoretickou nalejvárnu, ale dozví se konkrétní příklady rizikového chování, konkrétní kauzy. To a to se stalo desetiletému dítěti, něco jiného třináctiletému. Tak se do té situace dokáže vcítit a představit si ohrožení. Takové přednášky mají smysl.

Takže mediální výchova, což ale zní dost zprofanovaně.

Spíše digitální či informační kompetence, nicméně mediální výchova sem patří taky. A ano, termín mediální výchova je v mediálním prostoru často zprofanován, a to úmyslně. Jakmile se řekne mediální výchova ve škole, někteří politici začnou strašit vymýváním mozku a politickými agitkami. Nic z toho není pravda, jen se snaží získat voliče. Mediální výchova je všude na světě velmi důležité téma a není jejím obsahem, aby někdo někoho k něčemu přesvědčoval. Její smysl je v tom, že dětem i dospělým předáme znalosti a dovednosti, aby oni sami byli schopni si ověřovat informace a fungovat bezpečně ve světě médií. Chcete si ověřit fotku? Tak použijte reverzní vyhledávání na Googlu, které ukáže, kde všude ta fotka existuje. Chcete vědět, jestli zpráva, která vám přišla e-mailem, je hoax? Tady jsou tipy na databáze ověřených informací atd. V mediální výchově nedáváme hotové návody, jak se dívat na svět. Dáváme nástroje, vysvětlujeme principy a názor si musí udělat každý sám.

Mluvíme o informacích a ty jsou v dnešním mediálním světě zásadní. Ovlivňují naše myšlení i rozhodování. Padají na nás ze všech stran. Jak přežít?

To, o čem mluvíte, je tzv. infodemie. Jsme tak zaplaveni informacemi, že se v nich často nevyznáme, nevíme, čemu věřit, a především nemáme čas je ověřovat. Ale přesto jsou určité situace, typy textů a materiálů, kde bychom měli zbystřit. Často jsou to informace, které vyvolávají silné emoce, ať už negativní, nebo pozitivní. Pod vlivem silně emocionální zprávy se začneme bát, protože se v ní píše, že jsme v nějakém ohrožení. Nebo naopak máme radost, někdo nám zařídí bezpracnou zářivou budoucnost, ochrání nás, zajistí nám velké množství peněz. A stačí jen investovat trochu peněz, abychom získali daleko více. Je to lákavé. Ale je to často podvod. A právě informace, které obsahují emoce, se internetem šíří velmi rychle.

Když už jsme nějak zvládli základní rizika chování na internetu, přichází smršť v podobě AI. Co dělat, abychom si nenaběhli?

Vracíme se zase na začátek příběhu. Ten, kdo je poučený a ví, co je AI, jak umí generovat texty, fotografie nebo videa, je obezřetnější. Když na mě například z videa promlouvá nějaká celebrita a slibuje mi miliony, jsem opatrný, protože to může být (a pravděpodobně je) produkt AI. Myslím, že v budoucnu AI velmi otřese důvěrou v informace. Budeme přikládat stále menší váhu fotografiím (a videím), protože si nebudeme jisti jejich pravdivostí. Už teď AI dokáže v oblasti grafiky/fotografie vytvořit v podstatě cokoli a laický uživatel, a často ani expert, nedokáže rozpoznat, že je to podvod. V minulosti umělá inteligence zanechávala hodně chyb, typickým znakem osoby vygenerované pomocí AI bylo třeba šest, sedm prstů na rukou. Tyto chyby jsou ale postupně odstraňovány a časem vymizí. AI začíná být masově používána třeba v rámci volebních kampaní. Například v kampani Donalda Trumpa bylo použito obrovské množství vygenerovaných fotografií, kde se objímá s Afroameričany, což však nejsou tradiční voliči republikánů. Ale když dáte na internet třeba deset takových fotek a šíříte je, vznikne dojem, že jsou to jeho příznivci. Takže AI dokáže manipulovat veřejným míněním, narušovat demokratické procesy, jako jsou volby.

Zase se musíme vzdělávat?

Pokud jste poučená, tak vám minimálně naskočí v hlavě: „Pozor, může jít o nějakou manipulaci.“ Nebudeme přestávat věřit jenom fotkám, ale i videím. V tuto chvíli je třeba na trhu OpenAI Sora od stejné firmy, která vytvořila ChatGPT a která umí generovat úplně realistická videa z textového zadání. Napíšete, co má být na videu, a dostanete hotový produkt. Nebudete vědět, zda ho natočil člověk, nebo AI. Což může být i zajímavá příležitost pro produkty vytvářené živými lidmi – možná bude v budoucnu existovat nějaká „známka“, že jde o lidský výtvor, něco jako hand made, a může to mít větší cenu než produkty generované AI. Jako když si kupujeme nábytek. Můžeme si vybrat standardizovaný sériový, který se vyrábí ve velkém v továrně, nebo originální vyrobený živým truhlářem.

Předpokládám, že vy AI používáte denně?

Ano, protože ušetřím velké množství času. Třeba takové psaní dopisů. Dřív jsem si je psal sám. Teď nechám AI vygenerovat nějaký základ, přečtu si ho, místa, která se mi nelíbí, přepíšu a hotovo.

Takže na konci práce s AI by měl být člověk?

Za vším, co AI generuje, by měl být člověk. On by měl být ten, kdo kontroluje, zhodnotí a přidá kus sebe. AI už se začala používat ve zdravotnictví, například v diagnostice, kde pomáhá odhalovat nádory, analyzuje rentgeny, určuje diagnózy. I tam je na konci tohoto procesu člověk, lékař, který výsledky posoudí. Ale jsou činnosti, kde možná bude člověk vynechaný, protože se zjistí, že AI je přesná a dobrá. Například proč bych si v kanceláři platil živou asistentku, která odpovídá mým klientům a já jí dávám měsíčně třeba třicet tisíc, když si můžu za dvacet dolarů měsíčně natrénovat AI, která dělá to samé, funguje 24 hodin denně, nemá dovolenou, není nemocná. Spousta firem už přemýšlí, jestli se jim vyplatí mít živého zaměstnance na konkrétních pozicích.

Plete se AI někdy?

AI je natrénovaná na určitém objemu dat – třeba na fotografiích, textech, webových stránkách, knihách, diskuzních fórech apod. S těmi pak umí pracovat, ty umí kombinovat, vzájemně je propojovat a především předpovídat výsledek našeho zadání. Neobsahuje však všechny informace světa a občas něco „neví“. A bohužel si může začít vymýšlet (tzv. halucinovat). Proto je velmi důležité, abychom si výsledek vytvořený AI vždy zkontrolovali.

Chová se jako člověk?

Je to simulace lidského chování – je potřeba si uvědomit, že AI je stroj. Nemá žádné vědomí, je to software. My lidé jsme mu řekli, aby se tak choval. A my jsme mu schopni říct, když něco nevíš, napiš, že to nevíš.

Čeho se bojíte v souvislosti s AI?

Bojím se toho, že pokud nezměníme systém našeho vzdělávání, postupně budeme hloupnout a ztrácet kontrolu. Ona je totiž AI velmi návyková. Je jednoduchá, šetří čas, pracuje za nás. Na to si člověk rychle zvykne. Potíž je, že ji začaly ve velkém používat děti.

To je dobře, ne? Jako pomůcka ve škole…

Ano i ne. Smyslem školy vždy bylo, aby se dítě něco naučilo, získalo znalosti, dovednosti, postoje, hodnoty, aby se mu rozvíjel mozek. Když jsme mu například zadali slovní úlohu v matematice, muselo nejdřív promyslet, jak na to, pak si tu úlohu přeměnilo do nějaké rovnice a dobralo se výsledku. V každém kroku použilo mozek. Trénovalo ho. S AI je to trochu jinak. Ta může výsledek dodat hned. Takže problém není, zda ji použijeme, ale jak ji použijeme. V zahraničí např. udělali experiment v hodinách matematiky. Rozdělili žáky na tři skupiny. První pracovala tradičně s běžnými pomůckami. Ve druhé mohli využít AI, ale chatbot byl naučený tak, že nedával přímo odpovědi. Vedl dítě, naznačoval postupy, ale nedával rovnou výsledek. Třetí skupinka měla k dispozici AI, která příklad spočítala a dala i výsledek. S odstupem času dali těmto dětem test, aby prověřili jejich znalosti. Nejhůř dopadly ty, které používaly AI s hotovými odpověďmi. Zatímco v první a druhé skupině byly výsledky zhruba stejné, ve třetí skupině byly znalosti nižší o 10 až 15 procent.

Bojíte se, že tím, jak je AI návyková, přestaneme používat mozek?

Bojím se, že místo aby pomáhala, bude nahrazovat velkou část našeho myšlení. To je špatně, protože lidstvo přežilo jen díky tomu, že jsme pořád využívali mozek. Myšlení nás dělá lidmi. Teď se obávám, že nám AI kousek toho mozku začne nahrazovat. U dospělých, kteří už mají vytrénovaný mozek, využívání AI podle mě nenapáchá takové škody jako u dětí. Proto bych rád apeloval na učitele, na rodiče, ať dohlédnou na to, aby děti AI používaly tak, aby jim neubližovala.

Nahradí AI učitele? Ptám se čerstvého držitele nové univerzitní ceny pro nejoblíbenějšího pedagoga.

Umím si představit, že velkou část vzdělávání dětí dokáže převzít umělá inteligence. Má neomezeně času, je kdykoli k dispozici, má obrovské penzum znalostí. Ale učitel nepředává jen poznatky, dovednosti. Dobrý učitel by měl v dětech budovat nějaký postoj ke světu, učit je pracovat s emocemi, budovat v nich pozitivní hodnoty, pochválit, uklidnit, ale třeba také vystavit je nekomfortním podmínkám a učit je je překonávat. Měl by také podle mého názoru podněcovat lásku dětí ke svému předmětu, ne ji zabít. Podle mě je to nenahraditelná profese. Učitelé v nás dokážou probudit zájem, vášeň, mají obrovský vliv na náš život. Pokud jsou dobří. Špatného učitele umělá inteligence nahradí určitě. A není to na škodu. Ti dobří budou potřeba stále.

Kamil Kopecký (* 1977)

Absolvent Pedagogické fakulty UP, oboru Učitelství pro 2. stupeň ZŠ – český jazyk a občanská výchova. Jako profesor působí na katedře českého jazyka a literatury. Dlouhodobě se věnuje oblasti rizikového chování na internetu a využívání IT nástrojů ve výuce. Je vedoucím laboratoře vzdělávacích technologií Digidoupě, Centra prevence rizikové virtuální komunikace, projektu E-Bezpečí a jeho online poradny. Je členem řady expertních orgánů, autorem mnoha knih a publikací. Projekt E-bezpečí, který vede, získal řadu ocenění, mj. v soutěži ministerstva vnitra jako nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni, 1. místo v národním kole Evropské ceny prevence kriminality, prvenství v národní soutěži KYBER Cena atd. Kamil Kopecký je laureátem Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole, nositelem titulu Magister Optimus a letos se stal prvním držitelem nové ceny Teaching Awards UP v kategorii seniorních učitelů.

Kordista Jakub Jurka, který na olympijských hrách v Paříži s českým týmem vybojoval bronzovou medaili, byl vyhlášen nejlepším sportovcem Olomoucka za rok 2024. V tradiční anketě přitom nebyl jediným studentem Univerzity Palackého, který si cenu svými loňskými sportovními výsledky vysloužil: oceněna byla také například judistka Renata Zachová nebo vrhačka Martina Mazurová.

Vítězství olympijského medailisty Jakuba Jurky, který studuje na Fakultě tělesné kultury UP, nebylo příliš velkým překvapením. „Možná mám trochu více sebevědomí, ale je to dáno sportovními výsledky. Zdraví i výsledky zatím jsou, takže v Los Angeles bych chtěl na Paříž navázat. Ale je to ještě dlouhá cesta,“ uvedl při předávání cen v obřadní síni olomoucké radnice, kde zaznělo příjmení Jurka ještě jednou – trenérem roku se stal Jakubův otec Tomáš. Jaký sport by Jakub Jurka asi dělal, kdyby se nevěnoval šermu, ale i další zajímavosti o něm se můžete dočíst v jeho portrétu, který jsme přinesli v podzimním čísle magazínu Žurnál zde.

Kategorii individuálních sportovců sice Jakub Jurka ovládl, pozoruhodné výsledky ovšem v loňském roce předvedly i další dvě oceněné sportovkyně, taktéž studentky FTK UP. Judistka Renata Zachová se jako vůbec první Češka stala seniorskou mistryní Evropy, a sice v kategorii do 63 kg, a nominovala se na olympijské hry. Plavkyně Barbora Janíčková, členka taktéž oceněného ženského kolektivu SK UP Olomouc, si zase na mistrovství Evropy vyplavala stříbrnou medaili ve stovce volným způsobem a v závěru loňského roku ustanovila dva nové české plavecké rekordy.

Druhé místo v kategorii sportovních kolektivů obsadil Klub sportovních potápěčů Olomouc vedený Zbyňkem Svozilem z FTK UP, ploutvoví plavci a plavkyně patří k nejlepším v ČR a sbírají úspěchy i na mezinárodních soutěžích. Například Filip Látal, studující na FTK UP ochranu obyvatelstva, stál vloni třikrát na stupních vítězů na akademickém mistrovství světa.

Také v kategorii juniorů obdržela cenu studentka UP. Vítězkou byla vyhlášena Martina Mazurová, která se jen několik málo dní před imatrikulací na lékařské fakultě stala juniorskou vicemistryní světa ve vrhu koulí.

Anketu Nejlepší sportovec Olomoucka pořádá Statutární město Olomouc a Regionální sdružení české unie sportu, letos se konal již 59. ročník. Kompletní výsledky najdete zde.

Pátek a sobota 14. a 15. března budou v Pevnosti poznání, Centru popularizace Přírodovědecké fakulty UP, patřit zdraví. Návštěvníci nahlédnou do útrob lidského těla v digitálním planetáriu, vyzkouší si kardiopulmonální resuscitaci prostřednictvím špičkových VR headsetů a figurín a díky novému exponátu odhalí, jak funguje srdce. Nadrozměrný anatomický 3D model srdce doplní stávající modely mozku, oka nebo lidské kůže v expozici Rozum v hrsti.

Brýle a ovladače pro virtuální realitu pak umožní návštěvníkům simulovat reálné úkony, dělat klíčová rozhodnutí a fixovat správné postupy kardiopulmonální resuscitace. V kombinaci s hi-tech softwarem vytvářejí tréninkové prostředí, do nějž se návštěvníci mohou plně ponořit. Scénáře vycházející z reálných situací vznikly v dílně firmy Virtual Lab, která spolupracovala s předními odborníky. Aktivitu doplní reálné ukázky kardiopulmonální resuscitace v podání studentů a studentek Lékařské fakulty UP.

Ve spolupráci se službou Kardi Ai budou návštěvníci moci získat vysvědčení pro své srdce. Podrobný report srdeční aktivity odborníci vytvoří na základě kombinace krátké zátěžové aktivity, měření EKG a vyhodnocení dat pomocí umělé inteligence.

Hrdinové FAST neboli animovaní superhrdinové v důchodu Ručoun Silný, Mluvilka Zpěvavá a Tvářil Veselý budou společně s návštěvníky všech generací bojovat proti zákeřným padouchům, kteří ucpávají tepny a napomáhají tak zlé krevní sraženině. Aktivity zaměřené na fungování mozku jsou součástí Týdne mozku, který zaštiťuje Akademie věd ČR.

„Veletrh zdraví je skvělou synergií osvěty, prevence, popularizace a propagace našich partnerů, kteří výrazně přispívají k ochraně veřejného zdraví. S Nemocnicí Šumperk, a. s., a MAPO care Olomouc si tak návštěvníci mohou nechat vyšetřit pigmentová znaménka pomocí dermatoskopu a stanoviště Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc jim umožní seznámit se s možností dárcovství krve,“ dodává Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Podrobný program je dostupný na webu Pevnosti poznání. Veletrh zdraví se koná díky podpoře Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Hostem dalšího dílu debatního cyklu UP Procházka s… byl moderátor a redaktor České televize Daniel Stach. Hostitel, rektor UP Martin Procházka, ho přivítal v aule Právnické fakulty UP.

O čem jiném se bavit s nejviditelnější tváří české vědecké žurnalistiky než o vědě a vědcích? Daniel Stach je členem a hlavním moderátorem redakce vědy České televize, moderuje především pořady Věda 24 a Hyde Park Civilizace. Právě tento pořad je podle něj nejviditelnější částí jeho práce.

„Je to jenom malá část toho, co dělám, ale je to pro diváky to nejznámější. Vysíláme ho od roku 2012 a je to naprostý světový unikát. Když zahraničním vědcům řeknu, že máme 55 minut v hlavním vysílacím čase pro vědu, tak mi to nevěří, nebo se mi dokonce vysmějí přímo do obličeje. To je příběh přímo tady z Olomouce. Lawrence Krauss se mi začal smát, protože si myslel, že je to vtip,“ uvedl Daniel Stach na začátku své prezentace, v níž publiku představil svou práci a přidal i jednu statistiku: „Mám to štěstí, že jsem mohl v Civilizaci mluvit už s celkem 43 nositeli Nobelovy ceny.“

Daniel Stach prezentoval posluchačům i neviditelnou část své práce, přípravy na vysílání, technické zázemí a především dobře fungující spolupráci celého týmu. „Nejsem nic než poslední článek řetězu. Nic víc, nic míň. Moje role je prodat společnou práci lidí, kteří pracují na tom, abyste viděli televizní vysílání… Televize je všechno, jenom ne individuální sport.“

Mluvil také o tom, jak učí studenty, jak je pro něj důležitá jejich zpětná vazba nebo jak vybírají nové spolupracovníky do vědecké redakce, kdy není rozhodující množství naučených odborných znalostí. „Chci vědět, zda se nebojí nevědět… Potřebuji lidi, kteří se budou chtít neustále učit, neustále se dozvídat něco nového a neustále se ptát. A my se zvlášť v dnešním světě, kdy nám nastupuje internet na steroidech v podobě umělé inteligence, musíme pořád ptát a neustále zpochybňovat,“ vysvětlil, když ukázal hodně atypické otázky přijímacího pohovoru.

Po prezentaci pak odpovídal Daniel Stach, mj. nejmladší laureát medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy, na otázky Martina Procházky a publika. Záznam si můžete přehrát níže.

Procházka s… je debatní cyklus Univerzity Palackého. Hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. Jeho pozvání již přijali teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha, novinářka Petra Procházková a lékař Tomáš Kempný.

Novým Akademickým sadem se mohou pochlubit Slatinky na Prostějovsku. Desítky ovocných dřevin, které byly vybrány s ohledem na místní klimatické a půdní podmínky, vysadili v této obci na konci února studenti přírodovědecké fakulty spolu s místními obyvateli. 

Návrh výsadby ovocných dřevin a révy vinné odkazuje na dřívější extenzivní sady v oblasti Malého Kosíře. Nápad založit ve Slatinkách Akademický sad vzešel z krajinářského workshopu, který pravidelně pořádá Ústav plánování krajiny Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici a katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP. 

„V roce 2020 a 2024 byly ve Slatinkách uspořádány dva workshopy. Studenti na nich řešili různé problémy v intravilánu i extravilánu obce. Zaměřili se například na odtokové poměry na Kobylí hlavě, na chráněná území Vápenic – Kosířských lomů i na zemědělskou půdu v okolí. Pozornost studenti věnovali také dlouhodobému problému Slatinek, kterým je parkování vozidel návštěvníků obce a přírodně cenných území Velkého a Malého Kosíře či Vápenic,“ uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Bořivoj Šarapatka, který byl spolu s Alenou Salašovou garantem projektu ve Slatinkách.

V intravilánu obce studentské týmy řešily výsadbu zeleně a úpravu centra obce. Nakonec se setkaly u požární nádrže nad obcí a u přilehlého svahu. Tam poté vznikl návrh na novou výsadbu ovocných dřevin a révy vinné. „Sad jsme nazvali Akademický, protože se na něm podílí studenti z Univerzity Palackého a Mendelovy univerzity. Strategické umístění v blízkosti oblíbené turistické trasy na Kosíř nabízí jedinečnou příležitost vytvořit odpočinkovou zónu a zároveň výukový prostor, který mohou studenti aktivně využívat,“ doplnila starostka obce Slatinky Monika Prokopová.

Studenti katedry ekologie a životního prostředí se spolu s obyvateli Slatinek pustili do sázení dřevin v pátek 28. února 2025. Pro výsadbu byly s ohledem na místní klimatické, půdní a stanovištní podmínky zvoleny staré a krajové odrůdy hrušní, jabloní, třešní, slivoní a višní. „Zajímavou krajovou odrůdou, kterou studenti vysadili, je třešeň Dobrá Bílá. Tato odrůda díky své žlutavé barvě plodů není atraktivní pro špačky a jiné ptactvo. Z hrušní pak určitě zaujme odrůda Velká Krvavka, která konzumenty překvapí svou červenou barvou dužniny,“ řekl Zdeněk Špíšek z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty, který měl nad výsadbou odborný dohled.

Výsadba byla doplněna i o dlouhověké stromy, jako jsou například roubované oskeruše. „V keřovém patru pak šlo o velkoplodé dříny, které kvetou velmi brzy na jaře a jejichž plodům se někdy říká třešně podzimu,“ dodal Bořivoj Šarapatka.

Studenti ochrany obyvatelstva na Fakultě tělesné kultury UP ani zdaleka netrávili uplynulé zimní týdny jen v učebnách. Naopak na zamrzlém Lipně si pod dohledem zkušených vodních záchranářů vyzkoušeli záchranu tonoucího z ledové vody, v Jeseníkách si zase osvojili některé dovednosti užitečné pro přežití v zimní krajině.

„Nemám vůbec rád studenou vodu, ale za mě to byl nejlepší kurz, který jsem na ochraně absolvoval. S ohledem na to, co se tam člověk všechno naučí a co by si jen těžko vyzkoušel ve škole. V nějaké takové krizové situaci, které jsme si zkoušeli, jsem se ani dosud neocitl,“ uvedl Karel Večerka, jeden ze studentů, kteří se výběrového kurzu garantovaného Jiřím Vrbou z katedry aplikovaných pohybových aktivit FTK UP na lipenské přehradě zúčastnili.

Ve spolupráci s vodními záchranáři v Dolní Vltavici na ně čekal intenzivní program, během kterého se seznámili s tím, jak se dostat z vody, pokud se sami propadnou, a především se způsoby záchrany druhé osoby za pomoci vlastních sil i nejrůznějších pomůcek. Jak se k topícímu se dostat, co využít, v suchém obleku i v civilu. Mrazy a tloušťka ledu kurzu přály, každé ráno prý museli vysekanou díru pro praktický nácvik obnovovat.

Velkým zážitkem bylo kromě samotné záchrany i podplavávání ledu. „Měla jsem z toho trochu strach a vůbec mi přišlo, že všem se nám do toho moc nechce. Ale pak jsem skočila do vody, chvilku jsem prodýchávala, přeměřila si šířku toho ledu a šla do toho. Bez jištění by to ale určitě bylo horší,“ přiblížila další účastnice Anna Rejzková. Součástí byly i teoretické přednášky, kde se dozvěděli další zajímavosti z práce vodních záchranářů.

Oba za sebou mají i kurz horské služby a nouzového přežití v prostředí Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Anna se svými spolužáky vyjela na povinnou výpravu letos, Karel před rokem. Poznali činnost Horské služby ČR, vyzkoušeli si orientaci v terénu, pohyb se sněžnicemi, rozdělávání ohně ve sněhu, budování přístřešků, nocování venku, ale také třeba výrobu improvizovaného nosítka se zábalem pro podchlazeného.

„Příprava nosítka byla velmi zajímavá zkušenost. Použijí se lana, celta, spacáky se to vystele, aby podchlazený člověk mohl být v relativním pohodlí. To bylo velmi praktické. Poprvé jsem si vyzkoušel také rozdělávání ohně ve sněhu, to byl můj velký úspěch,“ prozradil Karel Večerka s tím, že spát venku je zvyklý z táborů a různých víkendovek, takže věděl, jak se do -12 stupňů připravit.

„To my jsme letos vlastně přešli z podzimu do zimy, na začátku kurzu jsme měli asi 3 stupně nad nulou. Ale jak jsme se pohybovali výše a výše, tak přibývalo sněhu,“ vzpomněla Anna Rejzková, která se na kurz také nijak zvlášť nepřipravovala. Za vůbec nejtěžší považovala – a na tom se shodla i se starším kolegou – vůbec pohyb s těžkým batohem v terénu. „Musím nicméně říci, že celou dobu to bylo fyzicky v pohodě, ale z nošení nosítek poslední den mě začala dost bolet záda,“ dodala.

Oba studenti, kteří uvažují o práci u policie, absolvované kurzy vyzdvihují jako to, co může potenciální uchazeče ke studiu ochrany obyvatelstva přesvědčit. „Jsou praktické, dají hodně do života, člověk dost pozná i sám sebe, jak funguje v krizových situacích, může si sáhnout na své dno. Obor je to určitě perspektivní s ohledem na situaci ve světě a skutečnost, že se ochrana obyvatelstva bude vracet i do škol,“ uzavřel Karel Večerka. 

Akademický senát Filozofické fakulty UP zvolil novou předsedkyni své ekonomické komise. Stala se jí Lenka Zajícová z katedry romanistiky. Během únorového jednání přijali senátorky a senátoři FF UP i záměry tří studijních programů, Organizační řád FF UP a Volební řád AS FF UP. Krátce debatovali také o fakultním akčním plánu udržitelnosti.

V souvislosti s rezignací Jiřího Špičky, jehož domovským pracovištěm je katedra romanistiky, na pozici předsedy ekonomické komise AS FF UP se během únorového jednání Akademického senátu Filozofické fakulty UP věnovali jeho senátorky a senátoři volbě nového vedení této komise. Rozhodovali se mezi dvěma navrženými kandidáty, Lenkou Zajícovou z katedry romanistiky a Filipem Krausem z katedry asijských studií. AS FF UP přesvědčila Lenka Zajícová, která v tajné volbě získala hned v prvním kole volby dvanáct senátorských hlasů.

„Velmi děkuji za důvěru. Mé názory, zejména k rozpočtu a dělení DKRVO, jsou vzhledem k mé dlouholeté činnosti ve fakultním senátu dostatečně známy. Na jedné straně jsem toho názoru, že je oponentní hlas za všech okolností užitečný, na straně druhé vím, že je úlohou předsedy komise diskuzi spíše moderovat a hledat konsenzus. Samozřejmě s tím počítám. Jsem přesvědčena, že přechozí uskupení pracovalo s velkým nasazením a že bylo dostatečně názorově pestré. Přestože přemýšlím o jeho malém rozšíření, oslovím nejprve stávající členy,“ uvedla Lenka Zajícová, nově zvolená předsedkyně ekonomické komise AS FF UP. Na příštím jednání AS FF UP představí nové složení uvedené pracovní skupiny. O jednotlivých členech pak bude fakultní senát hlasovat.

V další části zasedání se AS FF UP věnoval třem předloženým záměrům studijních programů. Dva z nich, Slavistika pro praxi a Teorie a dějiny výtvarných umění/Teorie a dějiny výtvarných umění se specializací Památková péče, jsou v procesu reakreditace, nejde tedy o nové studijní programy. Nový je však studijní program Management udržitelnosti, jenž vzniká v souvislosti s Národním plánem obnovy pod garancí katedry ekonomických a manažerských studií FF UP. Na programu spolupracuje též PřF a PF UP. Po krátké debatě Akademický senát Filozofické fakulty UP všechny tři předložené záměry studijních programů schválil.

Jestliže v lednu schválil AS FF UP nový Statut FF UP, k účinnosti může směřovat až nyní, kdy senátoři a senátorky přijali i nový Organizační řád FF UP. Nyní se schváleným dokumentům bude věnovat AS UP. Během únorového jednání se senát Filozofické fakulty UP věnoval i Volebnímu řádu AS FF UP, a to s odkazem na dřívější požadavek Akademického senátu Univerzity Palackého, aby příslušný dokument obsahoval ustanovení, které by se vztahovalo k přezkumu voleb. Kromě uvedeného požadavku obsahuje nový řád nyní i změny související s novelou vysokoškolského zákona. AS FF UP vzal pak na vědomí, že novela č. 1 Volebního řádu AS FF UP schválená AS FF UP v listopadu 2022 nebyla postoupena AS UP ke schválení, ale přepracována do nového Volebního řádu AS FF UP, který byl předložen AS FF UP ke schválení dne 26. února 2025. Nový fakultní volební řád poté jednomyslně schválil.

Během únorového jednání debatovali senátoři a senátorky fakultního senátu o Akčním plánu udržitelnosti FF UP. Materiál, který vrcholnému grémiu Filozofické fakulty UP představil fakultní ambasador udržitelnosti Michal Nguyen (katedra historie), vzali senátoři na vědomí.

V závěru zasedání pak děkan fakulty Jan Stejskal krátce vzpomněl na tři roky, které uplynuly od napadení Ukrajiny. Uvedl, že si velmi cení, jak k celospolečenskému dění, které souvisí s válkou na Ukrajině, přistupuje akademická obec.  

Uchazečská kampaň Univerzity Palackého v těchto dnech finišuje. Podat e-přihlášky na většinu studijních programů osmi fakult UP lze do 15. března 2025. Olomoucká univerzita se od loňského října do března prezentovala na třech veletrzích Gaudeamus, šesti roadshow Kam na vysokú a na pěti desítkách středních škol od Sokolova na Karlovarsku až po Bratislavu. V listopadu a v lednu hostila dny otevřených dveří, které dohromady navštívilo okolo 14 tisíc lidí.

Tým oddělení marketingu společně se dvěma stovkami studentských ambasadorů a ambasadorek má za sebou poslední půlrok bezmála 50 prezentací na středních školách, veletrhy Gaudeamus v Bratislavě, Brně a v Praze a roadshow na Slovensku, konkrétně v Trnavě, Trenčíně, Banské Bystrici, Popradu, Prešově a v Košicích. Univerzitní týmy všude prezentovaly nejen možnosti studia na univerzitě, ale také život v Olomouci – univerzitním městě. Informace pro zájemce jsou dostupné i na webu Univerzitní město, který navštíví i 12 tisíc zájemců týdně, tak v mobilní UPlikaci.

„Na středních školách naše prezentace vidělo přes dva tisíce školáků. Snažíme se jim ukázat přidanou hodnotu studia v Olomouci, kterou je individuální přístup a přátelské, téměř rodinné prostředí v univerzitním městě a velká nabídka mimokurikulárních aktivit. Na slovenských roadshow jsme pak mohli oslovit 12 tisíc návštěvníků, na veletrzích Gaudeamus 60 tisíc,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí.

Tradičně největší a nejnavštěvovanější akcí byl listopadový Gaudeamus v Brně, kde se sešlo přes čtyři sta vystavovatelů z 15 zemí, jejichž prezentace zhlédne přes 30 tisíc návštěvníků a návštěvnic. Univerzitu Palackého během čtyř dnů reprezentovalo 103 studujících ze všech fakult. „Studijní veletrhy a roadshow jsou klíčové v rozhodování zájemců, proto se na ně společně se středními školami soustředíme prioritně. Velmi důležité jsou také dny otevřených dveří, kdy si zájemci o studium mohou prohlédnout kromě fakult, kolejí, knihoven či menzy i město a jeho genius loci,“ dodal Michael Kozák, koordinátor ambasadorského programu.

Zástupci marketingového oddělení univerzity a ambasadoři prezentují univerzitu také na událostech pro studující, například na festivalu Meet UP, Seznamováku či Orientation Days, a také na desítkách akcích pro veřejnost – od dnů otevřených dveří, majálesu a Svátků města Olomouc přes Noc vědců, Veletrh vědy AV ČR až po festival Colours of Ostrava.

Univerzita Palackého loni přijala téměř 37 tisíc přihlášek, z toho 3 tisíce jich dorazilo ze Slovenska. Celkově si jednu nebo více e-přihlášek podalo přes 23 tisíc uchazečů a uchazeček z devadesáti států. Web Univerzitní město během loňska navštívilo 227 tisíc uživatelů.